Snmek 1

Teorie her jako bojov umnIII.

Radim Valenk

Vysok kola finann a sprvn

Duben 2012

Jak budeme dle postupovat?(Pipomeme si v nvaznosti na pedel, co nm jet zbv.)6. Odhalen jdra vyjednvn vlivu ve strukturch zaloench na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad.7. Historick kontext a praktick zvry.

III. st je vnovna pevn praktickm zvrm, uvedeme i nkter dleit a pomrn sofistikovan poznatky teorie, kter lze v praxi efektivn vyut (pokud si je osvojme).A pipomeme si jet: Co meme a co nememe v rmci minikurzu 3x2 dt a co ne:Lze dt ucelenou pedstavu o tom:1. Co, jak a pro si nastudovat.2. V em a jak se vycviit.Nelze pedat vechny nezbytn poznatky a provst vlastn vcvik rozhodovn on-line.

K tomu literatura:

DLOUH M., FIALA P. vod do teorie her. 2. pepracovan vydn. Praha 2009. VE Oeconomica. ISBN 978-80-245-1609-7. (nebo 1. vydn z roku 2007)

HEISSLER H, VALENK R., WAWROSZ P. Mikroekonomie stedn pokroil kurz. Praha 2010. VFS EUPRESS.

http://www.gametheory.net/dictionary/Dle lze absolvovat voliteln pedmty tkajc se teorie her na bakalskm i magisterskm kurzu, ke kterm jsou zpracovny e-learningov opory obsahujc ve podstatn, pp.zskat pstup k tmto oporm.

Materily ke staen na:www.vsfs.cz/?id=1046

Pipomeme, m jsme skonili minule:Pirozen stabilita kad struktury zaloen na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad je podmnna vytvoenm pirozenho jdra vyjednvn vlivu v redistribunch systmech navzanch na danou strukturu, jeho hri jsou schopni dosahovat spolen pijateln rovnovhy. Tomu odpovdaj urit zpsoby vyjednvn, kter lze modelovat formou her v explicitnm tvaru.To umouje toto jdro identifikovat na zklad jeho vnjch a zprostedkovanch projev, nvazn pak odvodit dleit praktick zvry.

Na zatek pr nzor K. Gotta:(I)(na http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/8586-karel-gott-varuje-pred-totalitni-svetovladou-zednaru-a-iluminatu-naplni-se-orwellovske-vize.aspx a jinde)politika se odvj podle pesnch scn, nic se nedje nhodou, i to nejhor jako vlky. Vdy je o vtzch rozhodnuto dvno pedtm. Stejn banky podporovaly toho, kdo je rozpoutal, a vyjednvaly s tm, kdo byl napaden. Domlouvaly se, m budou platit, a jim budou poslat zbran. Bh svta d tyto vysok nadsttn kruhy, tzv. iluminti nebo osvcenci, a tak svat dy a le a po mysticko-okultn organizace.

Na zatek pr nzor K. Gotta:(II)Jde o osoby kter tm pdem uruj, kdo bude dlat politiku, a to ostatn u je jenom velk divadlo. Dal bych nkolik pklad z historie. Pt syn jednoho slavnho frankfurtskho banke si rozdlilo sfry vlivu - jeden zstal v dom svho otce, druh odeel do Londna, tet do Pae, dal do Vdn a posledn do Neapole a financovali vechny zneptelen strany v napoleonskch vlkch. Poslali si zprvy o situaci na bitevnm poli po potovnch holubech, protoe ti byli rychlej ne kuri. A tak jen vyvolen byli sprvn informovan, e u Waterloo byl Napoleon definitivn poraen. Jen oni mohli dlat vhodn finann operace a ostatn uteli nos.

Na zatek pr nzor K. Gotta:(III)Anebo takov vtzstv proletaritu, kter vedla rusk inteligence, placen nejvymi zpadnmi finannmi a prmyslovmi kruhy. Zakladatel Rud armdy Lev Trockij a jeho soudruzi byli vycvieni na zem Standard Oil v New Jersey a vyslni prezidentem newyorsk banky Jacobem Schiffem do Petrohradu s podporou pro revoluci ve vi dvaceti milion dolar ve zlat. Nmet prmyslov magnti a poradci csae zase vybavili Lenina a jeho apotoly z Curychu, aby pak Rusko muselo podepsat brestlitevsk mr a oni mohli opustit vchodn frontu, kde mli zbyten ztrty. Lenin byl vynikajc spoluhr a nmeck agent, Trockij zase patn herec z Brooklynu, ale vborn enk. Tihle hoi umli vechno velmi dobe vyloit lidem a v jakkoliv dob. Ovem kdy se bolevismus nebo jin "revoluce" rozmontuj, najednou spatte lidi, kte vypadaj stejn jako Trockij, a zjistte, e jste zase za blbce.

Lb se Vm tyto nzory?pln blbostNco na tom me btDobr postehy, ale pehnTrefil hebk na hlavikuVypad to tak, ale je to pln jinak

Kdo ale m skutenou moc?Prezidenti, kancli, premii apod.?Banki i finannci?Kmoti?Zpravodajsk centrly?Tajn bratrstva?

Vechny vztahy spznnosti, na zklad nich se vytvej urit struktury mezi redistribunmi systmy, jsou postupn (ontogeneticky i fylogeneticky, tj. ve vvoji kad konkrtn struktury i zhlediska historickho vvoje) dominovny vztahy zaloenmi na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad. Pro stabilitu tchto struktur m zcela klov vznam to, aby byla ovldna jdrem vyjednvn vlivu schopnm dosahovat spolen pijatelnou rovnovhu. To je dno mj. potebou uritho typu dohod vetn uhldn jejich dodrovn, dle a zejmna pak potebou zvldnout proces konverze finannch prostedk ve spoleenskou pozici a spoleensk pozice ve finann prostedky (asto prv formou poruovn obecn uznvanch zsad, korupc apod. formami), ani by pozin investovn ohroovalo vyvench vztah mezi leny jdra.V jdru vyjednvn vlivu jakkoli(rozvtven a vlivn) struktury zaloen na vzjemnm kryt dochz mj. k nsledujcmu:1. Hraje se hra na dosaen spolen pijateln rovnovhy, tj. vytvoen koalice, kter by nikoho z hr tto hry nediskriminovala.2. Souasn se hraje hra spojen s pozinm investovnm (hri jdra se sna udret a poslit svou pozici).

Hri mus mt jak schopnost se efektivn dohodnout, tak neztrcet svou pozici. Pesnji eeno postupn se v jdru usad ti, co tuto schopnost maj. Kad z hr na kad rovni prohlouben partnerskch (koalinch) vztah je kadmu z hr zejm, zda byl i nikoli diskriminovn. Proto chovn hr probh spe podle toho, co jsme nazvali spolen pijatelnou rovnovhou.

Jednm ze sdlench paradigmat (resp. bz, kter vede k tvorb paradigmat) jsou sympatie a antipatie k hrm, kte hraj redistribun hru stejnho du. Tj. to, co vede k predeterminovn uritho typu koalic. (To mj. zabrauje dosaen spolen pijateln rovnovhy v redistribun he vyho du.)Hri, kte nemaj stejn sympatie, jsou z jdra vytlaovni.Tento fenomn mj. zpsobuje pomrn znanou rigiditu jdra, tj. to, e jdro po dlouh obdob nemus mnit sv preference, pokud jde o vytven koalic.Na zklad toho jsou pak predeterminovny i koalice v rmci redistribunch her v systmech niho du, kter je schopna pslun struktura ovlivnit.(Zde je nutn upesnn viz dle.)Poznmka k paradigmatu ve uvedenho typu:Jedn se vlastn o paradigma 2. du. Pro hre jdra vyjednvn vlivu jsou bn paradigmata vytvejc sympatie a antipatie pod jejich rozliovac rove (jsou nad n jako portfoliov investoi povzneseni). Paradigma 2. du naopak slou k autoselekci tch, kte jdro vytvej. Jedno z nejvtch umn tch, co chtj participovat na vyjednvn vlivu je prv rozlien bnch paradigmat od tch, jejich uznn je nutnou podmnkou participace na vyjednvn vlivu. A to zejmna v ppad, kdy se paradigma 2. du dostv do problm (nen sto bt vchodiskem een relnch problm). Promna dominantnho paradigmatu jdra vyjednvn vlivu je jednm z nejsloitjch spoleenskch proces (k tomu se jet dostaneme).Pslun predeterminace koalic vyho du vyjednvacm jdrem m za nsledek dlouhodob predeterminovn uritch diskriminujcch koalic, zpsobuje nerovnovhu systmu a m dve nebo pozdji vyst v rzn zvraty, kdy nastupuje jin paradigma, jin vyjednvac jdro, jin typ diskriminace.Jedno vyjednvac jdro me bt v obdob zvrat zamnno jinm, nebo me i bhem delho obdob dochzet k vytven novho jdra.Jednm ze smr dalho zkoumn je objasnn podmnek, za kterch me dojt k vmn pirozenho jdra vyjednvn, jak tento proces probh apod.Pro dvat do pm souvislosti otzku pvodu skuten moci s existenc struktur zaloench na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad?Tyto struktury psob na jedn stran jako pevodov pky vlivu. Ten, kdo m nejvce informac o poruovn obecn pijatch zsad jinmi disponuje nejvtm vlivem, je schopen prostednictvm vydrn svj vliv inn uplatovat. Na druh stran vak vztahy zaloen na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad maj tendenci vzlnat a ovldnout i ty, co vyuvaj pkov efekt tchto vztah. Mj. proto je pro stabilitu ivotaschopnch struktur zaloench na vzjemnm kryt dleit vznik pirozenho vyjednvacho jdra s ve tematizovanmi vlastnostmi.Jet nco z Neumann-Morgenstern:Nejjednodu hrou, ve kter je oputn druh poadavek (tj., e se jedn o hru se dvma hri, kter spolu spoadavkem toho, aby se jednalo o hru snulovm soutem, zaruuje monost nalezen een vpodob jednoznan urenho rozdlen vplat nae poznmka), je hra t hr snulovm soutem vplat. Na rozdl od ve prezentovan hry dvou hr, tato hra neodpovd dnmu zkladnmu ekonomickmu problmu (podtreno nmi), ale pesto vyjaduje urit dleit aspekt lidskch vztah.

Pro se na primrn rovni nesetkvme s tm, co v ist podob vystupuje na sekundrn? Filozofick nebo i jin problm?Spolen pijateln rovnovha nen zpravidla dosahovna v primrnch redistribunch systmech, ale v sekundrnch. V tch, kter se pi vytven struktur zaloench na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad utvej mezi primrnmi redistribunmi systmy. Pro tomu tak je? I na tuto otzku (spe filozofickho charakteru) stoj zato pokusit se odpovdt.

Z hlediska historickho kontextu:Jdro vyjednvn vlivu me vznikat mezi redistribunmi systmy i nezvisle na strukturch zaloench na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad, propojenm obou spoleenskch fenomn vak vznik vznamn synergick efekt, kter zvyuje jejich stabilitu i roli ve vvoji spolenostiNstrojem konflikt uvnit struktur zaloench na vzjemnm kryt poruovn obecn pijatch zsad vybavench jdrem vyjednvn vlivu (podntem knim je, kdy se nkter hr i skupina hr ct nedocenni a chtj si zlepit svou pozici, nebo se naopak ct ohroeni) je indiskrece: Zveejnn informac o poruovn obecn pijatch zsad nkterm hrem i nktermi hri struktury. Jednou znejdleitjch funkc jdra vyjednvn vlivu je tlumen indiskrece formou hrozby jinou indiskrec (postihujc ty, kte se indiskrece dopustili) i vkrajnm ppad pouitm tto hrozby. Atributy jdra I:- Jdro vznik mezi institucionalizovanmi redistribunmi systmy (tj. tyto systmy maj institucionln stabilizovanou existenci, existuj omezen vstupu a vstupu i monost vynucen vstupu, tj. bv zaveden institut pijet a vylouen) a nikoli uvnit nich.- Hri jdra se nenechaj vthnout do stet mezi jednotlivmi (konkurujcmi si) redistribunmi systmy nebo uvnit nich (akoli se mohou stt jejich obmi), v jakmkoli stetu se sna hrt na ob strany. (To ovem neznamen, e atributem spznnosti uvnit jdra neme bt afinita k nkter stran konfliktu vy rovn, tj. psoben na redistribun systmy, kter jsou pod vlivem jdra, na podporu urit strany konfliktu vyho du.)

Atributy jdra II:- Hri jdra jsou zpravidla dobrmi portfoliovmi investory, maj kontakty a vzjemn se podporuj s hri velkho mnostv a velmi diverzifikovanch redistribunch systm (portfoliov investovn do polarit a komplementarit).- Nkdy i polarity pstuj i vyvolvaj.- Jejich pozice je dan nikoli tm, e se prosazuj do ela uritho systmu, ale disponuj rznmi vhodn kombinovanmi pozicemi, finannmi i informanmi zdroji. (Na rozdl od blch kon jsou mn viditeln.)- Vstupuj do pravidelnch neformln vzniklch kontakt, kter se rovn vyznauj uritou diverzitou, vetn tch kontakt, do nich je podmnkou vstupu urit majetkov pozice. (Navenek tyto kontakty psob pirozen, jako soust ivotnho stylu.)

Atributy jdra III:- Permanentn si ovuj reln vliv osob ve svm okol.- Vyhodnocuj dodrovn dohod, vetn (a pedevm) tch, kter jsou neformln.- Jdro permanentn e problm vlastn institucionalizace a odpoutn se od viditeln instituce (souvis se vznikem rznch sdruen, diskusnch platform, klub apod.).- Jsou schopni doshnout spolen pijateln dohody, vd toti, e bez n vytven jdro ztrc svj vliv.

Historick kontext I:Vdy existovaly jako vznamn spoleensk fenomn, jejich role vak byla omezovna:- Monostmi ekonomiky (uivit tyto struktury znamenalo vdy znanou ekonomickou zt).- Konkurenc mezi zemmi (ty, v nich se tyto struktury rozbujely, zaznamenaly padek a jejich vliv (mnohdy i formou obsazen teritoria) pevzaly zem s dobe fungujc sttn sprvou.- Uchovn funknosti sttn sprvy.- Omezen role kontakt podmiujcch rozshlej vliv a vasnou reakci na vnj vlivy.Historick kontext II:Naopak v souasn dob se krom zniku omezujcch podmnek objevila i ada faktor pispvajcch k expanzivnmu rstu struktur zaloench na vzjemnm kryt, jejich propojovn a na globln rovni a dominanci jejich vlivu.Pokud jde o znik omezujcch podmnek, jedn se zejmna o nsledujc:- Podstatn vzrostly monosti ekonomiky, je tedy z eho brt, ani by to aktuln obyvatelstvo poctilo (k tomuto pociovn problm ze strany obyvatelstva dochz a nyn, a to zejmna v dsledku selhn mechanism alokan efektivnosti, co se zcela zjevn projevuje na kauze ecko).

Historick kontext III:- Vyiujc konkurence mezi zemmi prakticky neexistuje v dsledku monopolrnho svta a USA nejsou z hlediska bujen struktur zaloench na vzjemnm kryt schopn bt etnkem ani sami vi sob (co souvis se zpsobem uplatovn jejich vlivu, viz dle).- Institucionln systm prakticky vech zem je pln penetrovn tmito strukturami a v boji proti nim zcela ztratil funknost (a to vetn zpravodajskch centrl k tomu viz dle); navc je schopen i v rovin nrodn i dokonce nadnrodn legislativy otevrat prostor pro to, aby mohly bt beztrestn a bez evidence vyteny prostedky spravovan veejnmi institucemi ve prospch pslunch struktur (poun je zde opt kauza ecko).

Historick kontext IV:- Nejen informan technologie, ale rozen vech forem cestovn a vznik mst pravidelnch neformlnch setkn, kter maj nejrznj podobu, umonil zcela zsadn rozen kontakt podmiujcch funknost struktur zaloench na vzjemnm kryt a jejich spontnn vzniklho jdra vyjednvn reakc na nejrznj vnj vlivy.Historick kontext V:Pokud jde o faktory pispvajc k bujen struktur zaloench na vzjemnm kryt, jde zejmna o nsledujc:- Vvoj finannch trh umouje systematick, masvn a skryt vyerpvn obrovskch prostedk na zklad propojen in-side informac s aktivnmi a clen medializovanmi opatenmi.

Historick kontext VI:- Zpravodajsk sluby, kter tradin vyuvaj obdobn nstroj, jak vede ke vzniku a bujen struktur zaloench na vzjemnm kryt (soubh vydrn a protovn osob, na kter existuj kompromitujc materily), ji nejsou dominantnm hrem, ale naopak, podizuj se vlivu jader vzniklch na bzi struktur zaloench na vzjemnm kryt (to ndhern ilustruj miliardov defraudace a podpora organizovanho zloinu v oblasti teritori silovch zsah k potlaen terorismu ze strany vysplho svta).

Historick kontext VI:- Ke kryt poruovn obecn pijatch zsad podstatnm zpsobem pispv omezovn informan demokracie (i obecnji rovnho pstupu k informacm) od manipulace veejnm mnnm a po piclovn s vyuitm nejmodernjch technologi; pitom penetrace instituc, kter toto provozuj, strukturami zaloenmi na vzjemnm kryt paradoxn, ale v logice vci vede k tomu, e piclovn nevede k odhalovn poruovn obecn pijatch zsad, ale naopak k potlaovn toho, co by mohlo vst k indiskreci a jejmu en.Praktick doporuen:- Znt a osvojit si vechny inteligentn postupy, ktermi se utv jdro (portfoliov investovn do spoleensk pozice, diverzifikace zdroj pozice, trval nadhled, schopnost pesnho sebeocenn).- Umt ve svm okol najt hre blzk jdru a vnovat pimen as bn komunikaci s nimi.- Nenechat se vthnout jako bl k do nkolika typ her, kter lze pomrn snadno rozpoznat.- Znt obsahov (ideov a odborn) aspekt promn hlavnho paradigmatu (to, k emu bude muset dve nebo pozdji dojt, pokud se maj souasn problmy pekonat).- Trpliv i citliv hledat a vyuvat pleitosti k ovlivovn zmn spojench se zmnou paradigmatu.Smry vvoje teorie z hlediska zven praktick innosti konceptu:(1)1. Popsat hry v explicitnm tvaru, jejich vsledkem je spolen pijateln rovnovha. Zejmna vztah mezi hrami pracujcmi s testovacm , tj. kter pslun bod hledaj, a hrami, kde jsou dvny zasvcen paraleln nvrhy. Vyjasnit, jak se odlinost tchto her projevuje navenek.2. Dle a podrobnji zdvodnit, pro je existence jdra vyjednvn vlivu nutn: - Zvldnut pozinho investovn.- Uhldn dodrovn dohodnutch pravidel.- Vyuvn pkovho efektu cel rozvtven struktury.- Reakce na permanentn indiskrece, do nich se promt zmna podmnek.- Jednotn pozice v globln he, schopnost vytvet a ustt dominantn vnj polaritu.

Smry vvoje teorie z hlediska zven praktick innosti konceptu:(2)

3. Popsat proces autoselekce:- Odhad parametr vlastnch i druhch.- Pro jsou vytdn i submisivn hri (role ldrovstv vetn touhy po ldrovstv jako sly hre z hlediska hr, kte se na nj vou).- Vytven vhodn perifrie jdra jako zdroje kontaktu a innho obousmrnho toku informac.- Vyplouvajc zauzlenost struktury jdra.

Smry vvoje teorie z hlediska zven praktick innosti konceptu:(3)4. Technick aspekt kontakt: Jak probh proces vyjednvn po technick strnce, kdy je na jedn stran pod znanou mrou veejn kontroly, na druh stran skuten smysl vyjednvn mus zstat skryt:- Pravideln fry.- Monost dlouhodobj intenzivnho styku.- Univerzlnost napojen a vcekanlnost poutn signl.- Schopnost st zmry a to, co je signalizovno.5. Vyjasnit roli ideologie a s n sdlench tabu (komunikanch jako repliktor):- O em se nepochybuje, resp. je nesluno pochybovat.- Jak souvis s pstovnm neptele i jeho obrazu.

Smry vvoje teorie z hlediska zven praktick innosti konceptu:(4)

6. Vytvoit ucelen obraz vzjemnho psoben, vvoje a hierarchie jader vyjednvn vlivu:- Vztah vych a nich jader.- Paraleln vztahy mezi jdry, jejich konkurence, vytven koalic mezi nimi.- Mechanismy vedouc k pevldn dominantnho paradigma.

Dkuji za pozornost.

Uvtm pipomnky pmo i mailem (valencik@seznam.cz)

Tm se na dal setkn k novm poznatkm a zpsobu jejich vyuit.

Sledujte www strnky seminehttp://www.vsfs.cz/?id=1684