Témata disertací 2016/2017

Témata disertací v doktorském studijním

programu Pedagogika, obory Pedagogika

a Sociální pedagogika

Stručně anotovaná témata včetně profesních

představení školitelů a kontaktů na ně

Akademický rok 2016/2017

Informace pro uchazeče:

Své potenciální školitele kontaktujte dostatečně dlouho před termínem

podávání přihlášek do doktorského studia (ideálně 6 měsíců předem)

a zkonzultujte s nimi téma, které Vás zajímá a na které byste rádi

připravili svůj disertační projekt.

Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta Poříčí 623/7, 603 00 Brno, Česká republika

T: +420 549 49 1610, E: [email protected], www.ped.muni.cz

Bankovní spojení: KB Brno-město, ČÚ: 85636621/0100, IČ: 00216224, DIČ: CZ00216224

1/18 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.

TÉMA: Sociálně výchovné otázky v profesi učitele

ŠKOLITEL: doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.

Téma je otevřené spektru problémů provázejících výchovné činnosti učitelů (třídních učitelů)

na základních a středních školách. Těžištěm by měl být výzkum edukačních strategií učitele

zaměřených na osobnostní rozvoj žáků (studentů) s profilací k jejich sociální, personální

a občanské kompetentnosti. Těmto otázkám není (přes jejich aktuálnost) věnována v českém

odborném pedagogickém teritoriu žádoucí pozornost. Určitý výzkumný potenciál témat

spočívá mimo jiné i v zahraničních poznatcích, koncepcích a možnostech komparace s našimi

nálezy a zkušenostmi. Je třeba dodat, že zkoumání sociálně výchovné problematiky patří

z hlediska nezbytných interdisciplinárních přístupů k metodologicky náročným a je zpravidla

pro řešitele nadstandardní badatelskou výzvou.

TÉMA: Pohled aktérů edukačního procesu na sebehodnocení

žáků

ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.

V podmínkách inkluzivního vzdělávání pojímáme hodnocení jako způsob, kterým učitelé

a žáci systematicky získávají a využívají informace o úrovni dosažených výsledků v různých

složkách osobnosti žáka a o probíhajícím procesu učení. Smyslem hodnocení je, aby společně

(učitel i žák) citlivě organizovali další učení směrem k maximálním výsledkům žáka při

respektování jeho osobnostních charakteristik. To znamená, že se nezbytnou součástí

hodnocení výsledků žáka stává jeho sebehodnocení, které významně ovlivňuje žákovo

sebepojetí. Jak dnes nahlížejí aktéři edukačního procesu na sebehodnocení žáků? Jak je ve

školách zastoupeno? Jakým způsobem ovlivňuje osobnost žáka a co se děje, když se žákovo

sebehodnocení „setká“ s heteronomním hodnocením učitele? To jsou otázky, které vybízejí

k výzkumu. Odpovědi na ně mohou být nejen velmi zajímavé, ale i přínosné pro

pedagogickou teorii i praxi.

2/18

TÉMA: Program Feuersteinova instrumentálního obohacování


Program Feuersteinova instrumentálního obohacování patří v praxi škol k velmi žádaným

projektům podporujícím rozvoj kognitivních funkcí. Je postaven na práci se specifickými

nástroji (materiály), jejichž cílem je rozvoj kognitivních funkcí. Zatímco v zahraničí bylo

koncem minulého století realizováno mnoho výzkumů, které sledovaly efektivitu

zkušenostně zprostředkovaného učení a jeho vliv na změnu pojetí výuky učitelů, v České

republice komplexnější výzkumy postrádáme. Se zaváděním tohoto programu na školách

1. i 2. stupně ZŠ se tedy nabízí otázka, jaký vliv má daný program na rozvoj kognitivních

schopností žáků a jakým způsobem jsou metakognitivní strategie programu využívány učiteli

v běžné výuce, mimo práci s instrumenty. Zajímavé výsledky by mohl přinést výzkum

orientovaný na žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Cílem by mohla být zjištění, zda

instrumenty ovlivňují úspěšnost žáků, jejich motivaci k učení, sebepojetí, kognitivní

schopnosti a zda jsou žáci schopni transferu obecných kognitivních dovedností do

konkrétních problémových situací a učebních úloh. Jiným výzkumným problémem by mohlo

být pojetí výuky učitele – zda a jakým způsobem probíhá transfer obecných strategií

zprostředkovaného učení do výuky a zda se učitelovo pojetí výuky mění.

TÉMA: Etnografie ve škole


KONZULTANTKA: Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.

Etnografický výzkum umožňuje intenzivní kontakt výzkumníka se zkoumaným prostředím

a přináší hloubkové poznání edukačních jevů ve vybrané sociální skupině. Výzkumník využívá

různé metody sběru dat, jako je zúčastněné pozorování, rozhovory či analýza materiálů.

Cílem je poskytnout holistický obraz zkoumané skupiny nebo pozorovaného jevu. Téma

etnografického výzkumu by mělo vycházet z dlouhodobého zájmu doktoranda. Inspirovat se

lze u Pražské skupiny školní etnografie nebo v britské etnografické tradici (Woods, Furlong,

Willis, Hammersley, Ball, Hargreaves).

3/18

TÉMA: Proměny současné české školy a jejího kurikula:

reformy – modifikace – inovace

ŠKOLITEL: doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.

KONZULTANTKA: Mgr. Karolína Pešková, Ph.D.

V rámci tématu lze zpracovávat otázky týkající se proměn současné školy a jejího kurikula, ať

už mají charakter systémové reformy, širší či dílčí modifikace nebo inovace. Téma může být

uchopeno v mezinárodně srovnávací perspektivě a při jeho řešení lze využít různých

výzkumných přístupů, metod a technik (např. historicko-srovnávací přístupy, případové

studie, kurikulární analýzy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické

poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů praxe, event. při

rozhodování ve vzdělávací politice na různých úrovních.

TÉMA: Problémy vyučování a učení ve škole: podmínky –

aktéři – procesy – výsledky


KONZULTANT: Mgr. Petr Najvar, Ph.D.

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se procesů vyučování a učení

odehrávajících se ve výuce různých vyučovacích předmětů na různých typech a stupních škol.

Téma může být uchopeno v kontextu kvality vzdělávání či kultury učení a při jeho řešení lze

využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. videostudie,

dotazníková šetření, interview, testování, didaktické kazuistiky). Předpokládá se, že

rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude

využitelné při řešení problémů školní praxe.

TÉMA: Problémy učitelské profese a přípravy na ni:

profesionalizace – profesní rozvoj – expertnost


KONZULTANTKA: Mgr. Eva Minaříková, Ph.D.

V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se profese učitelů na různých

typech a stupních škol – např. stávání se a bytí učitelem, profesní příprava, profesní

socializace, profesní učení a rozvoj, utváření expertnosti, rozvíjení profesního vidění, vědění

apod. Téma může být uchopeno v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání, při jeho

řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. biografický

přístup, dotazníková šetření, interview, stimulované vybavování, případové studie,

videostudie). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky

o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů učitelské profese a přípravy na

ni.

4/18

TÉMA: Příležitosti k učení ve výuce zeměpisu

ŠKOLITEL: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.

Proces vyučování a učení v jednotlivých vyučovacích předmětech je tradičním objektem

zájmu oborových didaktik. V případě výuky zeměpisu/geografie v Česku stále není k dispozici

dostatečné množství výzkumných dat, na jejichž základě by bylo možné činit výpovědi

o cílech a obsazích reálné výuky zeměpisu/geografie. V disertační práci bude s využitím

dotazníkového šetření zkoumána cílová a obsahová dimenze výuky zeměpisu z pohledu

učitelů. Cílem disertační práce je (s oporou o jednotlivé dimenze teoretického konceptu

příležitostí k učení (OTL)) zjistit, s jakými geografickými obsahy a vyučovacími postupy se žáci

setkávají v reálné výuce zeměpisu. U vybraných učitelů bude následně realizováno přímé

pozorování výuky a rozhovory za účelem kontextualizace vybraných výzkumných zjištění.

Disertační práce navazuje na výzkumné projekty Grantové agentury České republiky týkající

se geografického vzdělávání řešené na PdF MU.

TÉMA: Role teorie ve studiu učitelství: pohled studentů

a jejich učitelů

ŠKOLITEL: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.

Univerzitní vzdělávání učitelů je dlouhodobě kritizováno pro svou přílišnou teoretičnost.

V případě univerzitní výuky učitelství nicméně nejsou dostatečně zmapovány představy

studentů učitelství i jejich učitelů o tom, jaké typy vědění/znalostí reprezentují

tzv. teoretickou složku učitelské přípravy. Ukazuje se, že pojem teorie může být vnímán

studenty i jejich učiteli poměrně odlišně. Nevíme také, jak studenti učitelství i jejich

učitelé pojem teorie používají. V disertační práci budou s využitím případových studií

vybraných studentů učitelství a jejich učitelů zkoumána pojetí teoretického vědění na

příkladu vybraných předmětů tzv. pedagogicko-psychologického společného základu

i v případě tzv. aprobačních předmětů. Disertační práce by měla na základě analýzy

vybraných výpovědí respondentů vyústit do návrhu opatření směřujících k explifikaci

užitečnosti teorie vůči praxi a praxe vůči teorii v rámci studia učitelství.

5/18

TÉMA: Aktuální pojetí výuky elementárního čtení a psaní

(počáteční gramotnosti) v kontextu společného vzdělávání

ŠKOLITEL: doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.

Výuka elementárního čtení a psaní je v současné praxi českých primárních škol stále více

diverzifikována. Vedle tradiční analyticko-syntetické metody se ve větší míře prosazují také

další, např. genetická, globální, sfumato atd. V řadě škol je aplikována výuka psaní

prostřednictvím nespojitého písma (Comenia Script, Nova script apod.). Variabilita

uplatňovaných metod je navíc umocněna narůstající heterogenitou vzdělávacích potřeb žáků

již při vstupu do školního vzdělávání a další akcent zřejmě v brzké době přinese zavedení

konceptu společného vzdělávání. Učitelé i jejich budoucí kolegové (naši studenti) proto čím

dál častěji pátrají po relevantních empirických výzkumech, které by jim pomohly v orientaci

mezi dostupnými metodami (a strategiemi obecně) a které by jim pomohly argumentovat

jejich výběr.

TÉMA: Přechod žáků z mateřských škol do základních škol

ŠKOLITEL: doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.

KONZULTANT: Mgr. Petr Najvar, Ph.D.

Pro většinu dětské populace představuje přechod z mateřské školy do školy základní první

proměnu organizačního rámce v institucionalizovaném (mimorodinném) prostředí. Přesto

dosud nebyla tomuto přechodu věnována dostatečná výzkumná pozornost. Jak vstup do

prvního ročníku základní školy žáci zvládají, je přitom ovlivňováno různými aspekty edukační

reality; kurikulem, psychologickými specifiky dané věkové skupiny, klimatem škol, pojetími

učitelek a učitelů mateřských i základních škol a mnoha dalšími aspekty. Fenomén přechodu

z mateřské do základní školy je možné zkoumat v různých kontextech a uchopovat jej skrze

různé metodologické přístupy.

6/18

TÉMATA ze sociální pedagogiky

ŠKOLITEL: doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.

Výzkum volnočasových aktivit dětí, mládeže a dospělých (očekávají se kvalitativní sondy do

specifických trendů v oblasti VČ, rozsáhlejší kvantitativní výzkum v oblasti zájmů, hodnot,

životní stylu apod.).

Strategie vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků a studentů (témata spojená

s problematikou společného vzdělávání, strategie podpory a edukace, kvalitativní

i kvantitativní výzkum).

Teoretické a metodologické práce (hlubší propracování metodologických postupů, které

dosud nejsou v českém prostředí etablovány, jejich empirické ověření, rozsáhlá analýza

výchozích teoretických konceptů ukotvující obor sociální pedagogika ve stávajícím systému

věd).

TÉMA: Současné kognitivní vědy a neurobiologie a jejich

vliv na východiska pedagogiky

ŠKOLITEL: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.

Posun v kognitivních vědách od první ke druhé generaci má velký vliv na přehodnocení

konstruktivistických východisek moderní pedagogiky. Hlavní otázkou této teoretické

disertační práce je, jak vybrané teorie (např. zrcadlových neuronů, emocí jako

předpřipraveného jednání, sekundárních emocí jako průniku biologického a sociálně-

kulturního nastavení lidského života, teorie plasticity mozku a další) proměňují naše chápání

procesu učení. Co tato proměna říká o procesu učení? Jak do těchto změn ne/zapadají

alternativní pojetí pedagogického procesu? Které z nich jsou v ohledu na výše zmíněné

výzkumy skutečně alternativní?

7/18

TÉMA: Sociální aspekty inkluze ve světě a u nás


Inkluze je v současnosti jedním z nejskloňovanějších slov (nejen) ve školských politikách.

Přitom ale panuje jenom velice malá shoda na tom, co to inkluze je, proč by měla být

implementována a také na podmínkách, které umožňují její zavedení (nejen) do školských

systémů. Projekt se bude zabývat otázkami: V jakém postavení inkluze stojí ve vztahu

k modernistickým definicím školy či vyučovacího procesu? Jaké politické výzvy inkluzi

iniciovaly? Jak tyto výzvy souvisí s proměnou pozdně moderních společností? Odpovědi na

tyto otázky budou hledány jak v českém prostředí, tak v zahraničí (Kanada, Finsko, Velká

Británie, Německo, Singapur) a následně komparovány.

TÉMA: Sociální pedagogika jako věda a historie jejího

znovuobjevení


Sociální aspekty pedagogiky jsou znovuobjevovány. Vzniká disciplína sociální pedagogika

jako vědní i studijní obor. V jakém smyslu je ale sociální pedagogika nová? Proč se během

19. století sociálně-pedagogické aspekty částečně vytratily (významně oslabily)? Proč je od

té doby pedagogika spojována především se školskou pedagogikou? Jak to souvisí s pojetím

funkce školy v moderních státech? Proč se sociální pedagogika znovu objevuje jako

určující prvek pedagogiky právě v 2. polovině 20. století ve světě? A po roce 1989 u nás? Jak

to souvisí se strukturální proměnou pozdně moderních globalizovaných společností?

8/18

TÉMA: Podpora a rozvoj nadaných žáků ve výuce

ŠKOLITEL: doc. RNDr. Josef Trna, CSc.

KONZULTANTKA: RNDr. Eva Trnová, Ph.D.

Téma je zaměřeno na problematiku výchovy a vzdělávání nadaných žáků různých oborů na

základních a středních školách. Výzkum by měl být zaměřen na podpůrné a rozvojové

edukační strategie vycházející z diagnostiky latentního i projeveného nadání a mimořádného

nadání (talentu), se zaměřením na vhodné metody, formy a prostředky podpory a rozvoje

tohoto nadání. Problematika nadání je v českých podmínkách (včetně vysokých škol)

podceňována a má dosud minimální společenskou podporu. Nadaný žák, jako žák se

specifickými vzdělávacími potřebami, je dosud znevýhodněn proti jiným skupinám žáků

s těmito potřebami. Přitom rozvoj nadání je prioritou v přípravě budoucích generací.

Otevřenou otázkou je také inkluze nadaných žáků. Téma bylo vypsáno se záměrem podložit

argumentaci o nutnosti posílení podpory nadaných žáků domácím kvalitním výzkumem.

V zahraničí a částečně i doma byly již stanoveny základní zásady vzdělávání a výchovy

nadaných žáků, na které je možné ve výzkumu navázat. Téma je určeno všem vzdělávacím

oblastem (výukovým předmětům), je však výrazně mezioborové a náročné.

TÉMA: Výzkum kurikula školního a předškolního vzdělávání

s důrazem na problematiku tělesné výchovy a mezioborové

vztahy

ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.

KONZULTANT: PhDr. Petr Vlček, Ph.D.

Výzkum spočívá v rozpracování teoretických rámců a výzkumných nástrojů umožňujících

empirické zkoumání vybraných proměnných vztahujících se zejména ke vzdělávací oblasti

Člověk a zdraví v kurikulu ZŠ a oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická v kurikulu MŠ,

přičemž zdůrazňovány jsou mezioborové vztahy. Ke zpracování témat přistupujeme

z perspektivy obecné pedagogiky, srovnávací pedagogiky a příslušných oborových didaktik.

Řešení dané problematiky je relevantní nejen v rovině základního (teoretického

a metodologického) výzkumu, ale také s ohledem na doznívající školskou reformu, kterou je

třeba evaluovat z hlediska různých forem existence kurikula (koncepčního, projektovaného,

realizovaného atd.). Výsledky mohou být potenciálně využitelné pro rozpracování systému

monitoringu implementace a evaluace kurikula v uvedených vzdělávacích oblastech

v českém školství.

.

9/18

TÉMA: Metafory v učení a výuce

ŠKOLITEL: prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.

KONZULTANT: Mgr. Jan Nehyba, Ph.D.

Metafory nám pomáhají se strukturováním vlastní reality. Objevují se nejen v každodenní

řeči, ale i v odborném jazyce. Podle některých studií mají metafory výrazný vliv na naše

myšlení, plánování, rozhodování i jednání. Metafory jsou dokonce

spojovány se senzomotorickými procesy v našem těle. Dizertační práce by se měla zabývat

rolí metafor v učení (především žáků, ale i v profesním učení učitelů) nebo ve

výuce (metafory objevující se v komunikaci učitele se žáky). Konkretizace tématu disertační

práce by proběhla v průběhu konzultací.

.

TÉMA dle dohody s uchazečem

ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.

Pro zpracování disertační práce je možné zvolit aktuální téma, kontroverzní ve společenské,

politické sféře či v oblasti školní aj. praxe. Vítané je téma, které reaguje na mezery

v dosavadním výzkumu či teorii, rozvíjí teorii či teorii vytváří. Je nutné, aby téma bylo

přínosné pro obor a praxi. Volbou vlastního tématu uchazeč prokáže žádanou orientaci

v oboru, jeho teorii a výzkumu. Školitelka dosud vede práce spíše z oblasti kvantitativního

a smíšeného výzkumu, ale ve spolupráci s konzultantem je možný i kvalitativní přístup ke

zkoumání zvoleného tématu. Podobně může být ve spolupráci s konzultantem z PdF MU či

jiné vysoké školy zpracována práce i na velmi specifické téma, například z oblastí pedagogiky,

didaktiky, procesů učení, didaktiky cizích jazyků, pedeutologie, metodologie pedagogiky,

studií výsledků vzdělávání např. TIMSS, PISA.

10/18

doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.

Je absolventem oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy na

Pedagogické fakultě MU a magisterského oboru Educational

Management na University of Derby (UK). Po absolvování

doktorského studijního programu, se v roce 2008 habilitoval v oboru

Pedagogika na PdF MU, kde nyní vede Institut výzkumu školního

vzdělávání. Od roku 2006 do současnosti byl řešitelem čtyř projektů

GA ČR. V letech 2009 – 2011 souběžně působil ve Výzkumném ústavu

pedagogickém v Praze, kde vedl celonárodní výzkum kurikulární

reformy. Jako analytik se v roce 2014 zapojil do zpracování výsledků

mezinárodně srovnávacího výzkumu TALIS. Byl vedoucím redaktorem

časopisu Pedagogická orientace, je členem redakcí a redakčních rad

časopisů Orbis scholae, Pedagogika, Journal of Pedagogy. Na PdF

MU působí jako proděkan pro výzkum a akademické záležitosti.

Od roku 2015 je členem poradního týmu ministryně školství. Odborně

se zaměřuje na problematiku učitelské profesionalizace, kurikula

a vyučování a učení. Metodologicky se profiluje v oblasti výzkumu

založeného na analýze videozáznamu. Na PdF MU vyučuje metodologii

vědecké práce, komparativní pedagogiku a školní pedagogiku. „

doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.

Původně učitel na prvním stupni ZŠ, poté asistent, odborný asistent

a nyní docent na Katedře Primární pedagogiky PdF MU. Vyučuje

rozvoj počáteční gramotnosti, didaktiku prvopočátečního čtení a psaní,

inkluzivní vzdělávání na 1. stupni ZŠ. Je vedoucí autor dvou

učebnicových řad pro výuku elementárního čtení a psaní

(Nakladatelství Fraus), recenzent MŠMT pro oblast učebnic

elementárního čtení a psaní. Jeho vědecká a publikační činnost byla

v posledních letech zaměřena na problematiku vzdělávání žáků se

speciálními vzdělávacími potřebami v primární škole, specificky pak na

inkluzivní didaktiku elementárního čtení a psaní. „ [email protected]

[email protected]

Školitelé a konzultanti

11/18

doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.

Vystudoval učitelství zeměpisu a občanské výchovy pro základní školy

a doktorské studium v oboru Pedagogika. V roce 2016 na PdF MU

obhájil habilitační práci Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení

problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu (2014, MUNIPRESS).

Odborně se zaměřuje zejména na výzkum kurikula (kurikulární studia),

školní vyučování a učení (trandisciplinární didaktika) a vybrané

problémy didaktiky geografie. Působí jako vedoucí redaktor

časopisu Pedagogická orientace. Na částečný úvazek vyučuje zeměpis

na základní škole. „ doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.

Vede Katedru pedagogiky PdF MU. Zabývá se tématy, která souvisejí

s diagnostikou činností učitele ve třídě, hodnocením a sebehodnocením

žáků, diferenciací výuky a výukovými strategiemi podporujícími

procesy učení žáků. Výzkumně se věnuje tematice společného

vzdělávání žáků, strategiemi výuky podporujícími individualizací

a diferenciací ve vzdělávání, a zejména pak hodnocením

a sebehodnocením výsledků žáků, propojením autonomního

a heteronomního hodnocení a jejich společným vlivem na rozvoj žáků,

jejich výsledky a motivaci. V disertační práci se věnovala metodě

projektové výuky a jejímu využití v přípravném vzdělávání učitelů,

v habilitační práci společnému vzdělávání a rozvíjejícímu

komplexnímu hodnocení žáků. K těmto tématům se nejvíce vztahují

i její publikace. Je členkou ČPdS, ČAPV, vedoucí redaktorkou časopisu

Komenský. Zajímá se o metody rozvíjející učení žáků (absolvovala

výcvik FIE) a využití sebehodnocení při autoregulaci učení. „

[email protected]

[email protected]

12/18

Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala magisterský

obor Sociální pedagogika a poradenství a doktorský obor Pedagogika.

Jeho výstupem je publikace Zvol si mou cestu! Edukační aktivity

subkultury freeganů ve veřejném prostoru. Nyní působí na Katedře

pedagogiky Pedagogické fakulty MU, kde se zabývá kvalitativním

výzkumem ve vztahu k moci ve školní třídě, strategiím řízení třídy či

studentským narativům o škole. V autorském kolektivu nyní vyšla

publikace Z posluchárny za katedru: Mocenské vztahy ve výuce

studentů učitelství. Publikace autorky jsou dostupné

zde: http://katkalojdova.weebly.com/. „ Mgr. Eva Minaříková, Ph.D.

Vystudovala obory Učitelství anglického jazyka a literatury pro

základní školy a Učitelství německého jazyka pro základní školy. Je

absolventkou doktorského oboru Pedagogika na PdF MU. Od roku

2010 působí v Institutu výzkumu školního vzdělávání. Od roku 2010

zastává funkci výkonné redaktorky, později zástupkyně šéfredaktora

časopisu Pedagogická orientace. Od roku 2015 je tajemnicí pracovní

skupiny pro Oborové didaktiky Akreditační komise. Výzkumně se

zaměřuje na otázky týkající se vzdělávání budoucích učitelů anglického

jazyka a problematiku profesního vidění. Od roku 2004 vyučuje

angličtinu na jazykových školách, kde v letech 2007 až 2011 působila

jako „senior teacher“. Má zkušenosti také z letních škol ve Velké

Británii pro mládež z různých zemí. „

[email protected]

[email protected]

http://katkalojdova.weebly.com/

13/18

doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.

Habilitoval se v oboru Kinantropologie, v němž vedl čtyři úspěšné

absolventy doktorského studijního programu. Zaměřuje se na výzkum

kurikula tělesné výchovy a v této oblasti má i mezinárodní zkušenosti

a řadu publikací. Je členem vědeckých rad Pedagogické fakulty MU,

Fakulty sportovních studií MU a Fakulty tělesné výchovy a sportu UK

v Praze. V letech 2013-2015 byl členem výkonného výboru České

kinantropologické společnosti a členem dalších vědeckých společností.

Mimo jiné byl členem vědeckého výboru evropského kongresu

"Welcher Sportunterricht für welche Schule?" (Švýcarsko, 1998)

a v roce 2016 byl za rozvoj tělesné výchovy v ČR nominován evropským

výborem FIEP na mezinárodní ocenění FIEP Europe Thulin Award

2016. „ Mgr. Petr Najvar, Ph.D.

Na Pedagogické fakultě MU vystudoval obory Učitelství pro 1. stupeň

základní školy se specializací anglický jazyk, Učitelství anglického

jazyka pro 2. stupeň základní školy a Učitelství anglického jazyka pro

střední školy. Je absolventem doktorského studijního programu

Pedagogika na téže fakultě, kde v současnosti působí v Institutu

výzkumu školního vzdělávání a na Katedře primární pedagogiky.

Je členem České asociace pedagogického výzkumu a předsedou

brněnské pobočky České pedagogické společnosti. Působí v redakční

radě časopisu Orbis scholae. Věnuje se otázkám výzkumu

v pedagogice, výzkumu realizovaného kurikula, tématu expertnosti

v učitelství či problematice rozvíjení poznatkové báze učitelství.

Na PdF MU vede lingvodidakticky zaměřené semináře na Katedře

anglického jazyka a literatury a semináře k metodologii pedagogického

výzkumu na Katedře primární pedagogiky. „

[email protected]

[email protected]

14/18

Mgr. Jan Nehyba, Ph.D.

Je odborným asistentem na Katedře pedagogiky na PdF MU. Zabývá

se tématy jako reflektivní praxe, reflexe, skupinová reflexe a self-study

u učitelů a dále rolí metafor ve vzdělávacím procesu. Zajímá se

o aplikaci kognitivní vědy do procesu vzdělávání, předně konceptu

vtělené kognice. Externě spolupracuje s laboratoří pro experimentální

humanitní vědy - HUME lab. Disertační práci zaměřoval na téma

zkušenostně reflektivního učení, které i prakticky lektoroval v rámci

Akademického centra osobnostního rozvoje. „ doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.

Je děkanem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde se také

v roce 2006 habilitoval. Zastává funkci člena vědeckých rad

Masarykovy univerzity a Pedagogické fakulty, Univerzity Tomáše Bati

ve Zlíně, kolegia rektora i oborových rad PdF MU. V letech 2002 –

2015 vedl Katedru sociální pedagogiky PdF MU. Jeho pedagogická

a vědecká činnost pokrývá širokou oblast sociálně-pedagogických

témat, věnuje se pedagogice volného času a teorii a praxi her,

metodologii pedagogiky a sociální pedagogiky a v rámci doktorského

studia přednáší o metodách vědecké práce.

„

[email protected]

[email protected]

15/18

Mgr. Karolína Pešková, Ph.D.

Je absolventkou magisterského studia v oboru Učitelství anglického

jazyka a literatury a německého jazyka a literatury pro základní školy

a doktorského studia v oboru Pedagogika na Pedagogické fakultě MU.

V současnosti působí v Institutu výzkumu školního vzdělávání na téže

fakultě. Specializuje se na problematiku kurikula a na didaktiku cizích

jazyků, konkrétně na problematiku vizuálních prostředků v učebnicích

cizích jazyků a problematiku výuky reálií. Metodologicky se profiluje

v oblasti výzkumu učebnic. Působí v redakcích časopisů Orbis scholae

a Komenský. „ doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.

Zabývá se především tématy, která tvoří součást jedné z kmenových

disciplín společného základu učitelského studia - Teorie a metodiky

výchovy. Jeho výzkumné a publikační zaměření je soustředěno k tématům

výchovných vlivů v rodinném prostředí žáka (studenta), kooperaci

učitele (třídního učitele) s rodiči žáků, k postavení nadaných žáků

v rodinném prostředí a některým dalším otázkám podpory sociálního

zdraví žáků a studentů. Je členem redakční rady Czech-Polish Historical

and Pedagogical Journal, Journal of the Faculty of Education

of Masaryk University Brno a dalších odborných grémií. Jako člen

oborové rady doktorského studijního programu Pedagogika na PdF MU

se aktivně podílí na jednáních oborové rady, inovaci studijních

programů, konzultacích, zkoušení, obhajobách disertačních prací. „

[email protected]

[email protected]

16/18

doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.

Zabývá se filozofií, sociologií a historií pedagogiky. Na základě analýz

v této oblasti vypracovává pozdně moderní přístupy pro

sociální pedagogiku a školní pedagogiku, které by

zohlednily fenomenologická, pragmatistická a hermeneutická

východiska, které propojuje s nejnovějšími výzkumy v kognitivních

vědách. Jeho dalšími zájmy jsou témata nacionalismu,

postnacionalismu a globality. „ prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.

Má za sebou dlouholetou pedagogickou i vědeckovýzkumnou činnost v

oboru Pedagogika. Pracoval na více vysokých školách: Vojenské

akademii v Brně, Pedagogické fakultě MU a Fakultě humanitních studií

UTB ve Zlíně (na této fakultě byl jejím prvním děkanem). Nyní působí

na Pedagogické fakultě MU, která je jeho alma mater. Ve středu jeho

zájmu je problematika profesních dovedností a vzdělávání učitelů. V

současné době se výzkumně zabývá utvářením tacitních (skrytých)

znalostí studentů učitelství. Rád spolupracuje s mladšími kolegy, od

kterých se, jak sám říkává, také učí. Vedl řadu doktorandů, kteří se

úspěšně uplatňují na našich vysokých školách (např. doc. K. Vlčková,

doc. T. Janík, doc. J. Havel, Mgr. K. Hrbáčková, Ph.D.). „

[email protected]

[email protected]

17/18

doc. RNDr. Josef Trna, CSc.

Dlouhodobě se zabývá problematikou nadaných žáků. Vedle tohoto

tématu se věnuje především STEM (Science Technology Engineering

and Mathematics) vzdělávání v nových strategiích a metodách, jako je

např. badatelsky orientované vzdělávání (IBSE – Inquiry-Based

Science Education). Jeho výzkumné aktivity jsou dále směřovány na

motivaci žáků, experimentální metody, prekoncepce žáků, kreativitu

učitelů, tvorbu názorných prostředků, konektivismus aj. V současnosti

je školitelem pěti studentů doktorského studia. Pod jeho vedením dosud

úspěšně absolvovali doktorské studium čtyři doktorandi, kteří nyní

pracují na vysokých školách. „ RNDr. Eva Trnová, PhD.

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU. Dlouhodobě se zabývá

výzkumem nadání a problematikou dovedností. Vedle těchto oblastí se

věnuje především inovativním výukovým metodám v přírodovědném

vzdělávání, jako je např. badatelsky orientované vzdělávání (IBSE –

Inquiry-Based Science Education). V několika mezinárodních

projektech včetně projektu PROFILES 7. rámcového programu pro

výzkum a technologický rozvoj se zabývala výzkumem metod dalšího

vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. K těmto tématům se

nejvíce vztahují i její publikace. Je členkou redakce časopisu

Komenský. „

[email protected]

[email protected]

18/18

PhDr. Petr Vlček, Ph.D.

Je absolventem oboru Učitelství tělesné výchovy pro střední školy na

Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V roce 2009

absolvoval rigorózní řízení na Masarykově univerzitě v Brně a v roce

2010 na Univerzitě Palackého v Olomouci dokončil doktorské studium

v oboru Kinantropologie. Absolvoval několik zahraničních studijních

pobytů v německy a anglicky mluvících zemích. Zaměřuje se na

problematiku komparativního výzkumu v kinantropologii

a pedagogice. Předmětem jeho odborného zájmu jsou teoretické,

metodologické a praktické otázky související s výzkumem kurikula.

V této oblasti publikoval několik odborných textů a obhájil disertační

práci s názvem Vliv školských reforem na tvorbu kurikula tělesné

výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených

státech amerických (2009). Na Pedagogické fakultě MU působí jako

konzultant studentů doktorského studijního programu Pedagogika

zaměřujících se na výzkum kurikula. „ [email protected]

Doc. Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.

Zabývá se metodologií pedagogického výzkumu, především

kvantitativního a smíšeného. Vyučuje také metodologii v doktorském

studiu. Habilitační a disertační práci psala k problematice strategií

učení se cizímu jazyku. Její grantové projekty (především Grantové

agentury ČR) byly věnovány zejména těmto tématům: strategie učení,

kurikulum, kurikulární reformy, strategie řízení třídy, moc ve školní

třídě. Absolvovala studijní pobyty v Německu a Velké Británii. Je

autorkou řady monografií a výzkumných studií. Publikační činnost

a podrobnější přehled dosavadních aktivit je k dispozici na

adrese http://www.muni.cz/people/23594.

„

[email protected]

http://www.muni.cz/people/23594

Témata disertací 2016/2017

Education

Transcript of Témata disertací 2016/2017