Etické hrozbyÚstav lékaské etiky a humanitních základ medicíny 2. LF UK
Osnova
• Praktická ukázka rozdílných ešení jednotlivých etických pístup;
• Shrnutí.
• 1) Zodpovzení otázky k emu me být (normativní) etika uitená?
• 2) Popis souasných pístup v (normativní) etice a jejich vzájemné srovnání.
Základní situace etiky
• Pedstavme si, e meme celý lidský ivot redukovat na sled za sebou jdoucích rozhodnutí, piem kadá volba vede k uritému jednání. Samotné rozhodování je nevyhnutelné. Meme tedy volit mezi jednotlivými alternativami jednání, ale samotné volby se vzdát nememe (i to je volba).
Chování a jednání
• Chování – jakákoliv aktivita organismu, která nepodléhá vli (nap. naptí hladké svaloviny, hormonální sekrece apod.).
• Jednání – taková innost, které pedchází rozhodnutí, pop. je alespo principiáln moné (nap. zatleskat, mluvit apod.).
Jednají i zvíata?
• http://www.youtube.com/watch?v=BGPGknpq3e0 (vrány);
• Primatologie a znaková e: – šimpanz (Bonobo), orangutan, gorila; – ASL (American Sign Language); – manelé Gardnerovi (1966) a samika šimpanze Washoe;
• Závry: – dokázala piadit slovo „klobouk“ rzným kloboukm; – dokázala rozlišit význam „vont“ a „kvtina“; – dokázala spojovat i dva a ti znaky – nap. „prosím otevít rychle“;
• Také nauila i další šimpanze bez lidské pomoci znaky z ASL; • Morin (2011) – MSR (mirror self-face recognition) primáti, sloni, delfíni a
Zdroje etického myšlení
Nejstarší definice etiky:
„Ctnost mravní (θικ ´éthiké´) vzniká ze zvyku, odtud obdrela i jméno, které se jen málo odlišuje od slova zvyk (θος ´ethos´).“
Aristotelés, Nic. Eth. 1103a17 an.
Normativní etika
• Dlení:
• Draz: dobrý charakter;
l.)
Deontologie
• Základní princip: etické jednání je takové, které je v souladu s formulovanými zásadami, které si vytváí kadý sám s ohledem na to, aby platily všeobecn a neškodily jiným.
• Draz: dodrování všeobecn platných norem;
Imanuel Kant (1724 -
• Draz: dsledek jednání;
• ρετ („areté“) z e. „ctnost“, „výtenost“;
• Ctnost zní velmi archaicky (lze nahradit moderními termíny jako „integrita“ nebo „charakter“);
• ebíky hodnot;
(ano i ne)
eny mui 15- 19
mít stálého partnera 2. 1. 3. 1. 1. 2. 2.
mít dti 1. 3. 4. 3. 2. 1. 1.
dosáhnout úspchu v zamstnání 3. 2. 1. 2. 3. 3. 4.
vdát se, oenit se 4. 4. 5. 4. 4. 4. 3.
dosáhnout co nejvyššího vzdlání 5. 5. 2. 5. 5. 5. 5.
vnovat se svým zálibám 6. 6. 6. 6. 6. 6. 6.
ít pestrým spoleenským ivotem 7. 7. 7. 7. 7. 7. 7.Zdroj: Horáková [2005] a data z výzkumu CVVM Naše spolenost 2005,
šetení 05 - 04
pomáhat pedevším své rodin a pátelm
63 30 4 2
58 37 3 1
mít zajímavou práci, která by Vás bavila 55 33 6 1
ít podle svého pesvdení 51 41 5 2
ít ve zdravém ivotním prostedí 50 42 5 2
ít v hezkém prostedí 46 46 6 1
mít práci, která má smysl, je uitená 46 42 6 3
ít zdrav, starat se o své zdraví 45 45 8 1
pracovat v kolektivu sympatických lidí 44 42 9 3
vydlat hodn penz 40 44 11 3
mít vdy své nerušené soukromí 39 45 13 2
mít jakoukoli práci, jen abyste byl 34 39 15 5
Zdroj: CVVM, 2011 (zkrácený výet hodnot).
velmi dleité
spíše dleité
spíše nedleité
zcela nedleité
pomáhat pedevším své rodin a pátelm
61 31 4 3
mít pátele, se kterými si dobe rozumíte
56 27 8 5
ít ve zdravém ivotním prostedí 53 38 5 4
mít zajímavou práci, která by Vás bavila
51 31 9 8
mít práci, která má smysl, je uitená 50 35 8 6
ít zdrav, starat se o své zdraví 47 42 7 3
ít podle vlastního pesvdení 46 42 8 3
Zdroj: CVVM, 2014 (zkrácený výet hodnot).
Faktory – hodnoty R (2014) • 1) hodnoty spojené se soukromým ivotem – rodina, dti,
bydlení, hezké prostedí, zdravý ivot, vlastní pedsvdení, pátelé, ale také pomoc potebným;
• 2) práce jako hodnota sama o sob – jakákoliv práce, zajímavá práce, smysluplná práce, práce v dobrém kolektivu, vydlat hodn penz;
• 3) pracovní a ivotní kariéra – významné postavení ídící funkce, vlastní firma, inovace, a také mít hezké vci
• 4) obanská angaovanost – náboenské zásady, politika strany, ochrana pírody, rozvoj obce, rozvoj demokracie
• 5) hédonistický rozmr ivota – koníky, nerušené soukromí, uívat si, mít hezké vci
• 6) kulturnost a vzdlání – být informován, mít všeobecný pehled • 7) sociální kapitál – oblíbenost mezi lidmi, uitení pátelé
Základní ctnosti (historie)
– Spravedlnost (δικαιοσνη “dikaiosyné“);
„Vdy a všude a pro kadého mue je nejkrásnjší být bohat, zdráv, ctn od Hellen, doíti se stáí, své rodie, kdy zemrou, krásn pochovat a sám být od svých dtí krásn a velkolep pohben“ (Platón, Hipp. Maj. 291 d).
Základní ctnosti (historie)
– „vrnost“ nebo „oddanost“ (ctnost stedovku), „neochvjnost“ (ctnost viktoriánské éry), „loajalita“ (ctnost moderní doby);
– „autonomie“ (vlastní integrita, štstí);
• Od mládí ml Kant podlomené zdraví = písné dodrování pravidel;
• Je moné dle deontologie lhát?
(spíše ne)
– 7:00 – 9:00 (pednáší)
– 13:00 (obd s lidmi z praxe)
– 15:30 (procházka)
Ti etapy deontologie
• Heteronomie vs. autonomie;
• Jsou pouze dv monosti:
• 1) ) Bu na základ vnjších zákon, které pebíráme (heteronomie);
• 2) Anebo se rozhodujeme na základ sebe, svých vlastních zákon (autonomie);
Maxima a praktický zákon
Praktický zákon
Hypotetický a kategorický imperativ
• praktický zákon, který platí všeobecn, ale podmínn.
• Píklad: Chceš-li zdolat nejvyšší horu svta, tak posiluj a vnuj se horolezectví!
Kategorický imperativ
• praktický zákon, který platí všeobecn a nepodmínn, tzn. týká se kadého bez ohledu na jeho cíle.
• Píklad: ??
• KI se neme týkat objektu, ale pouze formy.
• Objektem jsou pání a cíle jednotlivc.
Kategorický imperativ
„Jednej tak, aby maxima tvé vle mohla vdy platit jako princip všeobecného zákonodárství.“
Zdroj: Kant, I. Základy metafyziky mrav, s. 91.
Kategorický imperativ
„Jednej tak, abys pouíval lidství jak ve své osob, tak i v osob kadého druhého vdy
zárove jako úel a nikdy pouze jako prostedek.“
Zdroj: Kant, I. Základy metafyziky mrav, s. 91.
Konsekvencionalismus neboli utilitarismus
• Principem je co nejvíce štstí pro co nejvtší poet lidí;
• Je správné podle konsekvencionalismu lhaní?
(ano i ne)
• Idealisté (neboli racionalisté) se naped zabývají univerzálními pravidly, resp. dedukcí (nap. Kantv kategorický imperativ), a a následn uplatují tyto ideje/pravidla v konkrétních situacích.
Základní rysy
• Hédonismus (usilování o slast a vyhýbání se strasti);
• Omezené zdroje;
• P. Singer (1946)
• lovk by ml volit takové jednání, které má pro zúastnné co moná nejlepší dsledky.
• Pro etiku je však klíové urit povinnosti, jaké máme k druhým bytostem.
Preferenní utilitarismus
– Bytosti bez vdomí (vci, rostliny, zvíata bez centrální nervové soustavy);
– Bytosti s vdomím (zvíata s centrální nervovou soustavou);
– Osoby (lidé);
• Mezi osoby tak nepatí lidská embrya, novorozenci, tce postiené lidé i lidé v kómatu.
Preferenní utilitarismus
• Vi bytostem s vdomím máme mravní povinnost utilitaristického typu (tzn. zbavujeme je strasti/nepohodlí a pomáháme jim pi dosahování slasti/libosti);
• A vi osobám máme povinnost ve smyslu preferenního utilitarismu (tzn. bereme stejným zpsobem v potaz preference všech, jich se naše jednání týká);
Vzájemné srovnání normativních etik
• Pochopení princip jednání (resp. norem) umouje pedvídat budoucí jednání;
• Prevence proti tunelovému vidní, tzn. vdy me existovat více alternativ volby ne se zdá na první pohled;
• Identifikace strategií jednání (resp. normativních etik).
Shrnutí
• Tém neustále iníme rozhodnutí, a to i v pípad dojmu, e jsme ádnou volbu neuinili (i to je volba!);
• Výhodnjší je aktivn volit alternativy (tzv. proaktivita) ne pasivn pistupovat k rozhodování (tzv. prokrastinace).
• Jednání jednotlivých lidí se me radikáln lišit i v malikostech, tzn. pravdpodobnost vzájemné domluvy (= totoné rozhodnutí více aktér) zvyšuje povdomí o normativní etice.
Literatura
• Aristotelés. Etika Níkomachova (pel. A. Kí). Praha: Petr Rezek, 1996.
• CVVM, 2014 - http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7263/f 3/ov140717.pdf
• Kant, I. Základy metafyziky mrav (pel. L. Menzel). Praha: Svoboda, 1976.
• Morin, A. Self-recognition, thory-of-mind, and self-awareness: What side are you on?. Laterality 16, 3, pp. 367-383.
• Singer, P. (ed.). A Companion to Ethics. Oxford, UK; Cambridge, Mass., USA: Blackwell Reference, 1991.
• Störig, J. H. Malé djiny filosofie. Kostelní Vydí: Karmelitánské nakladatelství, 2000.
• Šamanová, G. 2006. „Hodnota dítte v individuálním ivot a pro spolenost“. Naše spolenost 4 (2): 10 - 14.
Etika veejné správy
Paul Klee, Setkání dvou mu, z nich si kadý myslí, e ten druhý má vyšší postavení, 1903.
Základní otázky výuky
• Co patí mezi významné faktory ovlivující lidský ivot?
• Jakým chybným morálním závrm bychom se mli vyhýbat?
• Jaké je rozdlení etiky?
• Co ohrouje etické jednání?
absolvovat diskusi nad vámi vybranou etbou etického textu s dr.
Strobachovou.
Historická fakta
• Infanticida ve starém ecku nevytváí historickou oporu pro to, abychom ji povaovali za neproblematicky morální;
• To, e se kdysi poskytovala neplacená lékaské pée, neznamená, e souasná placená pée je amorální;
Mínní a jednání vtšiny
• To, e mnoho léka je ochotno falšovat zdravotní dokumentaci, neznamená, e je to moráln pijatelné (Srov. Freeman et kol. 1999 uvádí u aortokoronárního bypassu 57,7 % na rozdíl od kosmetické operace nosu 2,5 %).
• Argumentum ad populum
Píklad chybných závr
• Zem je placatá. (Ptolemaios)
• „Spinsters warning“ – eny starší 35 let mají pouze 5 % šanci na vdávání.
• Fenterminová dieta (Adipex Retard).
• Segreganí zákony v USA
Rasov oddlené fontánky v Severní Karolína v USA (1950) Foto: Elliott Erwitt
Píklad chybných závr
Biologická fakta Biologická fakta
• Pouhý fakt, e mozková aktivita zaíná a na uritém stupni vývoje, neznamená, e do té doby by ml být potrat jednoznan morálním ešením.
• Pouhý biologický fakt, e lidé nemají kídla neznamená, e létat je amorální.
Charles Paul Landon (1799)
Rozdlení etiky
• Humova teze = propastný rozdíl mezi deskripcí „is“ (JE) a normativitou „ought to be“ (MLO BY BÝT).
• Deskriptivní etika (popisuje fakta);
• Normativní etika (pedepisuje jednání);
Morální argument
1. Kdykoliv nastane situace X, me se uinit Y. (normativní tvrzení)
2. Jestlie Z je pravdivé, pak se nacházím v situaci X. (deskriptivní tvrzení)
3. Proto jestlie je Z pravdivé, je dovoleno uinit Y. X = velké ohroení pacienta Y = zamlet informace Z = pacient má rakovinu
Deskriptivní etika ukázala, e diagnóza rakoviny není Z a zmnil se pístup léka k onkologickým pacientm (srv. Novack et kol. 1979).
7 ETICKÝCH HROZEB
Sedm etických hrozeb
Smrt boha
• Bh je povaován za garanta (resp. soudce) správného jednání = „píruka jak ít“;
• Poslušnost (= správné jednání) x neposlušnost (= nesprávné jednání);
• Jinými slovy – bez zákonodárce nejsou zákony;
• Arbitrárnost vs. pirozenost zákon.
Zákony
• V antice spor mezi fysei x nomoi: zda jsou instituce jako jazyk nebo zákony od pirozenosti (fysei), anebo na základ dohody (nomoi);
• Pirozené právo vs. pozitivní právo;
• Norimberské procesy (obaloba pouívala úvahu, e peci pachatelé museli vdt, e se proviují proti lidskosti = de facto nový zákon odvozený z pirozeného práva)
• Všeobecná deklarace lidských práv (1948).
Milgramv experiment
• Stanley Milgram (1933 – 1984); • Jeden z nejslavnjších experiment týkající se
moci autority a poslušnosti. • Tento experiment zapoal krátce po zahájení
soudu s A. Eichmannem (tj. 1961);
• Více viz http://psychology.about.com/od/historyofpsycho logy/a/milgram.htm
• Metoda:
– Inzerát v novinách, na který se pihlásilo 40 mu (nová uební metoda za pouití elektrických šok za 4,50 US).
– „Uitel“ pi nesprávn odpovdi zmákl první tlaítko (15 V) a pak další a další a k hrozivým 450 V.
– U kadého tlaítka byl popis úinku („malý šok“, „stední šok“ a „XXX“).
– Tohoto experimentu se zúastnili vdy ti osoby (viz následující snímek);
Milgramv experiment
Milgramv experiment
• První osobou byl „student“ (ve skutenosti se jednalo o domluvenou osobu, která mla ve scénái pesn stanoveno, kdy uvede chybnou odpov i jakou pedvede reakci na domnlý elektrický šok);
• Druhou osobou je „uitel“ (pokusná osoba);
• Tetí osobou je „výzkumník“ (reprezentuje autoritu, která pobízí uitele, aby pokraoval v experimentu).
Milgramv experiment
Stanfordský vzeský experiment
• Philip Zimbardo (* 1933); • Zabývá se situaními vlivy na lidské jednání; • Rozdluje náhodn 24 dobrovolník, student na
bachae a vzn (za den 15 US v období jeden a dva týdny);
• Akoliv bachai nemohli vzn fyzicky týrat, tak pro neúprosnou šikanu byl experiment zastaven za 6 dní.
• Více viz http://psychology.about.com/od/classicpsycholog ystudies/a/stanford-prison-experiment.htm
Argument „kluzkého svahu“
• Kluzký svah (Slippery Slope) – postupné zmny v morálních pravidlech mohou vést k hrzným koncm.
Anomie
• Anomie (E. Durkheim) = stav, kdy pestávají platit zákony (nap. Velká francouzská revoluce).
• Zákony (autorita) bez ohledu na svj pvod podporují sociální ád;
tyi zásady lékaské etiky
Kíení princip
• Efekt dvojího úinku (nap. podávání morfia v termináln nemocným; sniování bolesti vs. zkracování ivota).
Kazuistika - autonomie
• Janet P., praktikující lenka spolenosti Svdkové Jehovovi odmítla ped svým porodem podepsat souhlas s pípadnou transfúzí krve, pokud by ji potebovala.
• Tsn po porodu pichází lékai k názoru, e nov narozené dít nutn potebuje transfúzi krve, aby se zabránilo retardaci dítte a moná i jeho smrti
• Rodie odmítají souhlas s transfúzí • Superior Court Judge Tim Murphy rozhoduje, e dítti se má poskytnout transfúze
krve navzdory protestm rodim • Bhem tchto rozhodování se Janet P. stává hemorhagickou a léka navrhuje
hysterektomii, aby se zabránilo dalšímu krvácení • Manel Janet P., rovn Svdek Jehovv, souhlasí s hysterektomií, ale nesouhlasí s
transfúzí krve pro svou manelku • Tentý soudce Tim Murphy v tomto pípad nenaizuje soudn transfúzi krve • Janet P. umírá o nkolik hodin pozdji, její dít peilo
Zdroj: Childress (1981). Priorities in Biomedical Ethics, p.18-19.
Pípad nakaeného partnera
• Následující fiktivní kazuistika je psána podle skuteného pípadu – 1982: Manelé Ondej a Vilma se pesthovali do
Prahy a poádali Vás, abyste se stala jejich obvodní lékakou. Po vašem souhlasu se stávají Vašimi pacienty.
– 1988: Po šesti letech dochází k rozvodu. Vilma odjídí za prací do Nmecka, odkud Vám obas pošle pohlednici. Akoli se s ní ji nevídáte profesionáln, stále se povaujete za její doktorku.
Pípad nakaeného partnera
– 1990: Ondej pichází do vaši ordinace a konstatuje, e nyní proívá sofistikovanjší a bohatší sociální ivot. Z médií se dozvdl nco o pohlavn penosných chorobách a peji si se nechat vyšetit. Testy prokazují, e je HIV+ a dostává od Vás profesionální a vcné poradenství.
– 1991: Ondej pichází na pravidelnou prohlídku a svuje se, e Vilma pijídí z Nmecka do Prahy a e se oba partnei chtjí smíit. Vilma pijede z nmecka dnes odpoledne a bude bydlet v hotelu X, který dobe znáte. Navzdory Vašim usilovným snahám se Vám nezdailo pesvdit Ondeje, aby Vilm ekl o své situaci a ani Vám Ondej neslíbil, e Vilmu ochrání vi infekci.
Pípad nakaeného partnera
RELATIVISMUS
Relativismus
Rubinv Pohár
• Relace (z lat. relatio) = vztah;
• Vše je relativní (vše je na nem závislé, a proto i zákony a pravidla mohla být vytvoena vdy jinak, ne jsou);
• Není ádná „objektivní pravda“, ale pouze celá ada rzných „pravd“ na stejné úrovni (tzv. nivelizace hodnot);
Doprava (anebo doleva?)
• Pvodn se jezdilo po levé stran (vtšina pravák se tak mohla úinn bránit proti pípadným lupim);
• Naped zvyk, pak právo a od 1300 doporueno samotným papeem Bonifácem VIII (levá strana);
• Robespierre, Napoleon, Hitler (pravá strana);
Smr jízdy
Pohbívání
• Bhem vlády Dairia, perského krále, pišlo na jeho dvr nkolik ek. Dairius se jich zeptal, za jak velkou ástku by byli ochotni sníst tla svých mrtvých otc? Oni odpovdli, e takový in neuiní za ádnou ástku. Tu Dairius svolal leny indického kmene známého jako Callatiae, kteí jedí své mrtvé, a otázal se jich v pítomností zmínných ek a pekladatele, za kolik by byli ochotni spálit mrtvá tla svých rodi. Tu Indové vykikli v dsu, e by se takové ohavnosti nikdy nedopustili.
Hérodotos, Djiny, III. kniha (38).
Relativismus
• Pitakání relativismu vede k nivelizaci všech in (nelze rozlišovat zlé a dobré);
• Relativismus odkrývá, e kadý zákon i etická norma má svého autora („náš zvyk“, zvykové právo);
• Etika i zákon jsou konvencemi, které se mohou mnit, ale to neznamená, e by pro jistý okruh lidí nebyly závazné.
Sapir-Whorfova hypotéza
• Jazyk ovlivuje myšlení;
• Eskymáci mají mnoho výraz pro sníh, Arabové zase pro rzné druhy písku;
EGOISMUS
Egoismus
Egoismus
Maslowova pyramida poteb
Egoismus
• V silném smyslu – lidské jednání je vdy motivováno s ohledem na vlastní zájem.
• Etika by pak byla zcela zbytená;
• Existují vbec nco jako nesobecké jednání? (nap. dát peníze ebrákovi, nechat velké spropitné, vzít stopae apod.)
Egoismus
• J. Butler namítá, e pi snaze o vlastní blaho musíme touit i po jiných vcech, abychom práv dosáhli tohoto blaha (nap. http://www.pohadkynawebu.cz/pohadka-o-slepicce-kohoutkovi).
• D. Batson a kol. (1991) objevili vztah mezi zvyšující se mírou empatie a ochotou pomoci (viz následující snímek).
• E. Sober a D. S. Wilson (1998) rodiovská pée me být zaloena na altruismu, egoismu i kombinaci obou.
• G. Kavka (1986) zavádí pojem „pevaující egoismus“, protoe nesobecky jednáme zídka, kdy je ob malá a píslib zisku velký.
• Nepíjemná zkušenost, tzn. pomoc znamená odstranit nepíjemnou zkušenost;
• Trest picházející od druhých, tzn. pokud nepomeme, tak si o nás okolí pomyslí nco špatného;
• Vlastní odmnní, tzn. dobrý pocit z toho, e jsme nkomu pomohli;
• Vlastní potrestání, tzn. pokud bychom nepomohli, tak bychom zaívali pocit viny.
Anekdota
• Dva pátelé si mají rozdlit dva pomerane. Jeden pomeran je velký a zralý, zatímco druhý je zeteln menší a výrazn mén uzrálý. Tu ten, který dostal za úkol rozdlit ovoce, bez rozmýšlení podává svému kolegovi ten menší. Pítel okamit protestuje, ale jeho vykutálený pítel ho pekvapuje otázkou: „Jak bys to rozdlil ty?“
Egoismus
• Vtšina našich in je smována k uspokojování vlastních poteb a pání (nová kabelka, nové auto, dobré jídlo apod.);
• I v rámci egoismu je moné spolupracovat (reciproní altruismus);
• Je ovšem reciproní altruismus ním, co dokáe vyešit kácení deštných prales, environmentální otázky, dluh tetího svta apod.?
• Paradox spoleného vlastnictví (obecní louky bývají neposeené);
Literatura:
• BLACKBURN, S. Ethics: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 978-0-19-280442-6. • DARWIN, Ch. O pvodu lovka. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1423-3. • FREEMAN, V. G. et kol. Lying for patients: Physician deception of third party payers. Archives of Internal Medicine.
159, 1999, s. 2263-70. • HAMER, M. Left is right on the road. New Scientist, 25 December 1986 – 1 January 1987, . 1540/1541. • HÉRODOTOS, Djiny (pel. J. Šonka). 3. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1192-7. • INGRAM, J. Divadlo mysli: pohled za oponu vdomí. Praha: Dybbuk, 2010. ISBN 978-80-7438-028-0. • MILGRAM, S. Behavioral Study of Obedience. Journal of Abnormal and Social Psychology, 63, 1963, s. 371-78.
• MOORE, G. E., Principia Ethica. 2. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1922. • NOVACK, D. H. et kol. Changes in Physicians´ Attitudes Toward Telling the Cancer Patient. Journal of the American
Medical Association, 241, 1979 , s. 897-900. • SHAVER, R. "Egoism", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2010 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL =
<http://plato.stanford.edu/archives/win2010/entries/egoism/>. • SCHULZ, M. Controlled Chaos: European Cities Do Away with Traffic Signs. Spiegel Online International [online]. 16
November 2006 [cit. 9.5.2013]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/spiegel/controlled-chaos- european-cities-do-away-with-traffic-signs-a-448747.html.
• SUGERMAN, J., SULMASY, D. P. Methods in Medical Ethics. Washington: Georgetown University Press, 2010. ISBN 978-1-58901-701-6.