Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví...

3
Jen výčet prací, které se snaží objasnit po- měr pohlaví u savců, by stačil na samo- statný článek. Bezpochyby klíčová je Fi- sherova teorie (1930), která zjednodušeně říká, že rodiče by měli investovat stejně do obou pohlaví a poměr pohlaví narozených mláďat (dále v textu jen jako poměr pohla- ví) by tak měl zůstávat na úrovni 1 : 1. Mezi dvě nejvlivnější teorie, které tu Fi- sherovu rozšiřují, patří model kompetic o místní zdroje (the model of local resour- ce competition; Clark 1978) a model Tri- versův-Willardův (1973). Ten první říká, že když jsou zdroje omezené nebo popu- lační hustota velká (a tlak na zdroje roste), pak by měl být poměr pohlaví vychýlen ve prospěch toho pohlaví, které z rodné sku- piny odchází a zdroje tak dále nečerpá. Hypotéza R. L. Triverse a D. E. Willarda na druhou stranu předpokládá, že rodiče budou více investovat do toho pohlaví, jehož reprodukční úspěch má větší varia- bilitu. To znamená, že rodiče v dobré nebo zlepšující se kondici by měli plodit spíše takovéto pohlaví, kdežto ve špatné a zhor- šující se kondici pohlaví opačné. Vychý- lení poměru od 1 : 1 by tedy mělo záviset zejména na reprodukčních systémech da- ného druhu, mateřské kondici či domi- nanci a na tom, které pohlaví v dospělosti opouští rodnou skupinu (blíže např. Shel- don a West 2004). Samozřejmě existují i různé proximátní faktory, jejichž vliv na vychýlení poměru pohlaví byl dobře dokumentován u mno- ha druhů. Mezi ně patří především stáří matky (např. u vodušky abok, Bercovitch a kol. 2009), dále početnost mláďat ve vrhu (u myší a pískomilů, Grant a Chamley 2010), parita – počet porodů u samice (Clutton- -Brock a Iason 1986) nebo klimatické fak- tory včetně efektu El Niño (např. u jelenů evropských, Estevez a kol. 2011). Mecha- nismů, jak mohou savci manipulovat s po- měrem pohlaví bylo navrženo několik. Mezi ty nejčastěji zmiňované patří: podíl spermií s chromozomem X a těch s chro- mozomem Y v ejakulátu, rozdílná propust- nost pro spermie v zóně pellucidě, vliv hormonů na zónu pellucidu (např. testo- steronu), asynchronní vývoj plodů, selek- tivní zabití nebo odumření zygoty, blastuly (např. vysoká koncentrace glukózy inhi- buje samičí blastulu) nebo plodu. Vychýlený poměr pohlaví u savců byl zaznamenán v řadě studií: pekari pásko- vaný ( Tayassu tajacu neboli Pecari taja- cu) a giboni rodu Nomascus – více synů u středně starých samic, přímorožec arab- ský (Oryx leucoryx) – více synů u starých samic, pavián babuin (Papio cynocepha- lus) a makak rhesus (Macaca mulatta) – výše postavené samice dcery, níže posta- vené syny. Nicméně faktem zůstává, že většina prací věnovaná savcům a využí- vající velké vzorky studovaných jedinců žádné odchylky od vyrovnaného poměru pohlaví neuvádí. Navíc bylo nedávno pro- kázáno, že čím větší je vzorek (počet naro- zených mláďat), tím klesá pravděpodob- nost, že daná studie najde poměr pohlaví odchýlen od 1 : 1 (např. u primátů, Brown a Silk 2002). Jinak řečeno, většina publika- cí nacházejících vychýlený poměr pohla- ví byla založena na vzorcích s malým po- čtem jedinců, přičemž pokud by jich bylo více, poměr pohlaví by se zřejmě přiblížil zpět na vyrovnanou úroveň. Hroši a hrošíci Hroši jsou díky svému nepřehlédnutelné- mu vzhledu pro veřejnost známá zvířata. Nicméně ve vědeckém světě jde o skupinu téměř opomíjenou (např. Živa 2011, 3: 137–139). Nejstarší zástupci čeledi hro- chovitých jsou popsáni teprve z miocénu. Jejich nejbližšími příbuznými byli zřejmě příslušníci dnes již vymřelé čeledi An- thracotheridae a z žijících tvorů jsou to kytovci (Cetacea). Do našich časů přeži- ly pouze dva druhy: hroch obojživelný obývající okolí vod v subsaharské Africe (s výjimkou tropických lesů a pouštních oblastí) a hrošík liberijský z tropických pralesů západní Afriky. Jejich společný živa 1/2016 43 ziva.avcr.cz 1 Jan Pluháček, Beatrice Steck Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví hrochovitých v zoologických zahradách Poměr pohlaví narozených mláďat patří bezpochyby k nejatraktivnějším téma- tům etologie i sociobiologie. A je to jedno z mála, které zůstává dlouhodobě zají- mavé (o situaci u ptáků viz např. Živa 2004, 3: 102–104), navíc tato otázka fascinovala člověka po staletí. K tématu poměru pohlaví dříve či později dojde rovněž každý etolog zkoumající velké savce, který se nemůže vymanit z věčné- ho problému studia „malých vzorků“. Zkoumání poměru pohlaví může být pro badatele přímo vysvobozením od stále se opakujících námitek, že je daný výsledek založen na malém množství údajů, neboť v řadě chovatelských zaří- zení jsou k dispozici záznamy o pohlaví stovek mláďat. Zoologické zahrady a jejich plemenné knihy s velkými soubory údajů se k podobnému výzkumu přímo nabízejí. A přesto odborných studií využívajících tyto zdroje bylo publi- kováno poměrně málo. Jelikož sami sestavujeme a vydáváme mezinárodní ple- menné knihy – evropskou pro hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) a světovou hrošíka liberijského ( Choeropsis liberiensis) – rozhodli jsme se přispět k poznání zmíněné problematiky a analyzovali poměr pohlaví naro- zených mláďat u obou druhů hrochovitých (Hippopotamidae) chovaných v zoo- logických zahradách. 1 Evropskou plemennou knihu hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius) vede Zoo Ostrava, odkud pochází i tento snímek samice Katky. © Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Transcript of Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví...

Page 1: Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví ...ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/synove-hrocha-a-dcery-hrosika-aneb-o... · kaly pro sebe více potravy, čímž si zlepši-ly

Jen výčet prací, které se snaží objasnit po -měr pohlaví u savců, by stačil na samo-statný článek. Bezpochyby klíčová je Fi -sherova teorie (1930), která zjednodušeněříká, že rodiče by měli investovat stejně doobou pohlaví a poměr pohlaví narozenýchmláďat (dále v textu jen jako poměr pohla-ví) by tak měl zůstávat na úrovni 1 : 1.Mezi dvě nejvlivnější teorie, které tu Fi -sherovu rozšiřují, patří model kompetico místní zdroje (the model of local resour-ce competition; Clark 1978) a model Tri-

versův-Willardův (1973). Ten první říká,že když jsou zdroje omezené nebo popu-lační hustota velká (a tlak na zdroje roste),pak by měl být poměr pohlaví vychýlen veprospěch toho pohlaví, které z rodné sku-piny odchází a zdroje tak dále nečerpá.Hypotéza R. L. Triverse a D. E. Willardana druhou stranu předpokládá, že rodičebudou více investovat do toho pohlaví,jehož reprodukční úspěch má větší varia-bilitu. To znamená, že rodiče v dobré nebozlepšující se kondici by měli plodit spíše

takovéto pohlaví, kdežto ve špatné a zhor-šující se kondici pohlaví opačné. Vychý-lení poměru od 1 : 1 by tedy mělo závisetzejména na reprodukčních systémech da -ného druhu, mateřské kondici či domi-nanci a na tom, které pohlaví v dospělostiopouští rodnou skupinu (blíže např. Shel-don a West 2004).

Samozřejmě existují i různé proximátnífaktory, jejichž vliv na vychýlení poměrupohlaví byl dobře dokumentován u mno-ha druhů. Mezi ně patří především stářímatky (např. u vodušky abok, Bercovitcha kol. 2009), dále početnost mláďat ve vrhu(u myší a pískomilů, Grant a Chamley 2010),parita – počet porodů u samice (Clutton--Brock a Iason 1986) nebo klimatické fak-tory včetně efektu El Niño (např. u jelenůevropských, Estevez a kol. 2011). Mecha-nismů, jak mohou savci manipulovat s po -měrem pohlaví bylo navrženo několik.Mezi ty nejčastěji zmiňované patří: podílspermií s chromozomem X a těch s chro-mozomem Y v ejakulátu, rozdílná propust-nost pro spermie v zóně pellucidě, vlivhormonů na zónu pellucidu (např. testo -steronu), asynchronní vývoj plodů, selek-tivní zabití nebo odumření zygoty, blastuly(např. vysoká koncentrace glukózy inhi-buje samičí blastulu) nebo plodu.

Vychýlený poměr pohlaví u savců bylzaznamenán v řadě studií: pekari pásko-vaný (Tayassu tajacu neboli Pecari taja-cu) a giboni rodu Nomascus – více synůu středně starých samic, přímorožec arab-ský (Oryx leucoryx) – více synů u starýchsamic, pavián babuin (Papio cynocepha-lus) a makak rhesus (Macaca mulatta) –výše postavené samice dcery, níže posta-vené syny. Nicméně faktem zůstává, ževětšina prací věnovaná savcům a využí -vající velké vzorky studovaných jedincůžádné odchylky od vyrovnaného poměrupohlaví neuvádí. Navíc bylo nedávno pro-kázáno, že čím větší je vzorek (počet naro-zených mláďat), tím klesá pravděpodob-nost, že daná studie najde poměr pohlavíodchýlen od 1 : 1 (např. u primátů, Browna Silk 2002). Jinak řečeno, většina publika-cí nacházejících vychýlený poměr pohla-ví byla založena na vzorcích s malým po -čtem jedinců, přičemž pokud by jich bylovíce, poměr pohlaví by se zřejmě přiblížilzpět na vyrovnanou úroveň.

Hroši a hrošíciHroši jsou díky svému nepřehlédnutelné-mu vzhledu pro veřejnost známá zvířata.Nicméně ve vědeckém světě jde o skupinutéměř opomíjenou (např. Živa 2011, 3:137–139). Nejstarší zástupci čeledi hro-chovitých jsou popsáni teprve z miocénu.Jejich nejbližšími příbuznými byli zřejměpříslušníci dnes již vymřelé čeledi An -thracotheridae a z žijících tvorů jsou tokytovci (Cetacea). Do našich časů přeži-ly pouze dva druhy: hroch obojživelnýobývající okolí vod v subsaharské Africe(s výjimkou tropických lesů a pouštníchoblastí) a hrošík liberijský z tropickýchpralesů západní Afriky. Jejich společný

živa 1/2016 43 ziva.avcr.cz

1

Jan Pluháček, Beatrice Steck

Synové hrocha a dcery hrošíkaaneb o poměru pohlavíhrochovitých v zoologickýchzahradách

Poměr pohlaví narozených mláďat patří bezpochyby k nejatraktivnějším téma-tům etologie i sociobiologie. A je to jedno z mála, které zůstává dlouhodobě zají-mavé (o situaci u ptáků viz např. Živa 2004, 3: 102–104), navíc tato otázkafascinovala člověka po staletí. K tématu poměru pohlaví dříve či později dojderovněž každý etolog zkoumající velké savce, který se nemůže vymanit z věčné-ho problému studia „malých vzorků“. Zkoumání poměru pohlaví může býtpro badatele přímo vysvobozením od stále se opakujících námitek, že je danývýsledek založen na malém množství údajů, neboť v řadě chovatelských zaří-zení jsou k dispozici záznamy o pohlaví stovek mláďat. Zoologické zahradya jejich plemenné knihy s velkými soubory údajů se k podobnému výzkumupřímo nabízejí. A přesto odborných studií využívajících tyto zdroje bylo publi-kováno poměrně málo. Jelikož sami sestavujeme a vydáváme mezinárodní ple-menné knihy – evropskou pro hrocha obojživelného (Hippopotamus amphibius)a světovou hrošíka liberijského (Choeropsis liberiensis) – rozhodli jsme sepřispět k poznání zmíněné problematiky a analyzovali poměr pohlaví naro -zených mláďat u obou druhů hrochovitých (Hippopotamidae) chovaných v zoo-logických zahradách.

1 Evropskou plemennou knihu hrocha obojživelného (Hippopotamusamphibius) vede Zoo Ostrava, odkud pochází i tento snímek samice Katky.

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Page 2: Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví ...ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/synove-hrocha-a-dcery-hrosika-aneb-o... · kaly pro sebe více potravy, čímž si zlepši-ly

předek se na Zemi vyskytoval před vícenež 5,7 milionu let (Orliac a kol. 2010).O životě hrochů i hrošíků v přírodě vímerelativně málo, neboť jde o nebezpečnáa dlouhověká zvířata, jejichž sledovánívyžaduje dlouhodobé a náročné studium.

Hroch obojživelný se vyznačuje pohlav-ní dvojtvárností, přičemž samci mají mo -hutnější hlavu a dorůstají větší délky tělaa vyšší hmotnosti než samice. Teritoriálnísamec si hlídá určitou část řeky nebo jeze-ra proti ostatním samcům. Samice se sdru-žují do poměrně velkých stád. Jednotlivésamice se obvykle zdržují ve společnémstádě na jednom teritoriu, nicméně občasteritoria samců střídají. Rozmnožovacísystém hrocha je tak s největší pravděpo-dobností polygynní (jeden samec má vícesamic), případně promiskuitní (samice semůže pářit s více samci a naopak). Dceryzůstávají s matkami v rodném stádě ales-poň 6–8 let (Karstad a Hudson 1986). Osudsynů není dodnes detailněji popsán, ales velkou pravděpodobností rodné stádo podosažení dospělosti opouštějí.

Naproti tomu pohlavně jednotvárný hro-šík liberijský žije samotářsky v deštnémlese, přičemž domovské okrsky samic sepřekrývají. O jeho rozmnožovacím systémumnoho nevíme, ale zdá se, že jeho chováníbude promiskuitní.

Veškeré studie zmiňující poměr pohlavíu hrocha se týkají populací ve volné pří-rodě a žádná neuvádí odchylku od vyrov-naného poměru (např. Marshall a Sayer1976). Byly založeny na dobové metodě60. a dřívějších let zvané „sklizeň“, kdybyla stáda hrochů postřílena a u březíchsamic se zjišťovalo pohlaví plodu. Navíc

počet jedinců ve vzorku v žádné z těchtoprací nepřesáhl 237 (Laws a Clough 1966).

U hrošíka liberijského probíhala sle -dování pouze v zoologických zahradácha zde je poměr pohlaví výrazně vychýlenve prospěch samic (59 %). Z možných fak-torů ovlivňujících poměr pohlaví u hroší-ka liberijského se jako prokazatelné uká-zaly jednotlivé zoo (v některých se rodilovíce synů a v jiných více dcer), výživaa meziporodní interval (Zschokke 2002).Nedávno tým pod vedením J. Saragustyho(2012) odhalil, že značný vliv na určenípohlaví hrošíků má zřejmě identita otce(pohlaví potomka určuje jeho otec a jednot -liví otci mají buď více synů, nebo dcer).

Poměr pohlaví u hrochů a hrošíkův zoo a co ho ovlivňujePři našem výzkumu jsme tedy chtěli zjis-tit, zda i hroch obojživelný chovaný v zoo-logických zahradách má poměr pohlavímláďat odchýlen od očekávaného 1 : 1.Dále jsme na základě výše zmíněných teo-rií a za předpokladu, že se hroši a hrošíciv zoologických zahradách nacházejí v lep-ší kondici než v přírodě (v důsledku téměřneomezeného přístupu k vodě i potravě),ověřovali, jestli bude poměr pohlaví u hro-chů vychýlen ve prospěch samců (Triver-sův-Willardův model) a zda se bude vícesamců rodit v zoo, které chovají početnějšístáda (model kompetic o místní zdroje).U hrošíků by podle uvedených teorií po -měr pohlaví neměl být vychýlen.

K výzkumu (podrobnosti viz Pluháčeka Steck, Ethology 2015, 5: 462–471) jsmevyužili v úvodu zmíněné mezinárodníplemenné knihy – evropskou pro hrocha

obojživelného (Pluháček 2013), obsahují-cí údaje o 1 138 mláďatech narozených ve113 evropských zoologických zahradách,a světovou v případě hrošíka liberijského(Steck 2013), kde se uvádí 1 161 mláďatnarozených ve 147 zoologických zahra-dách celého světa. Mezi zkoumané fakto-ry potenciálně ovlivňující poměr pohlavíu obou druhů patřily: místo narození (iden-tita zoo), věk matky a otce, původ matkya otce (příroda nebo zoo), počet mláďat vevrhu (jedno nebo dvě), počet předchozíchporodů dané matky (0–28), počet předcho-zích mláďat otce (0–41), délka meziporod-ního intervalu ve dnech, parita (prvoro-dičky, vícerodičky), země narození, roka měsíc narození, koeficient příbuzensképlemenitby, věkový rozdíl rodičů a početchovných samic v dané zoo v době poro-du. V případě, že zde byla více než jednasamice, zjišťovali jsme, zda se liší poměrpohlaví mláďat pro nejstarší samice a promladší samice ve stádě. U hrošíků jsmenavíc testovali zoologické zahrady „seve-ru“ (Severní Amerika, Evropa, východníAsie) a „jihu“ (ostatní části světa). Našeanalýzy byly statisticky ošetřeny, aby bylzohledněn případný individuální vliv mat-ky a otce (aby se nestalo, že jeden rodičbude mít hodně potomků jednoho pohlaví,a tím zvrátí celý výsledek na svou stranu).

Zatímco u hrocha jsme zjistili poměrpohlaví mírně vychýlený ve prospěchsynů (53,9 %), tak u hrošíka výrazně veprospěch dcer (58,5 %). U každého zezkoumaných druhů však byly tyto výkyvyovlivněny jinými faktory.

U hrocha obojživelného šlo o původmatky, rok narození, počet samic v zoo

ziva.avcr.cz 44 živa 1/2016

32

54

0,6

0,5

0,4

0,3

0,2

0,1

0

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0

Pra

vděp

odob

nost

nar

ozen

í sam

ce

Stáří matky ve stádě s ohledem na ostatní samicemladší starší

n = 197 n =116

500 1 000 1 500 2 000 2 500Meziporodní interval [dny]

Pra

vděp

odob

nost

nar

ozen

í sam

ce

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Page 3: Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví ...ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/synove-hrocha-a-dcery-hrosika-aneb-o... · kaly pro sebe více potravy, čímž si zlepši-ly

(jedna nebo více) a v případě dvou a vícei zda byla starší nebo mladší. Pravděpo-dobnost narození syna byla větší u matekpocházejících z přírody, zvyšovala se s vě -kem matky a byla větší i v případě, že v zoochovali pouze jednu samici, než když jichměli souběžně více. (Vzorek zahrnoval 169mláďat narozených matkám původem z pří-rody a 580 mláďat matek narozených v zoo.)Pokud se v chovu nacházely alespoň dvěsamice, tak u starší vycházela pravděpo-dobnost, že se jí narodí syn, menší nežu mladší samice (obr. 4).

Celkové vychýlení poměru pohlaví veprospěch samců u hrocha obojživelnéhona tak velkém vzorku je mezi savci pozo-ruhodné. Platí-li předpoklad, že samicejsou v zoologických zahradách v lepší kon-dici než ve volné přírodě, pak lze tentopoměr vysvětlit v souladu s Triversovým--Willardovým modelem. Naopak modelmístních kompetic pro hrocha jednoznač-ně neplatí, protože samci se rodili častějiv menších skupinách a ne ve větších, jaktato hypotéza předpokládá. Obdobně větší

podíl synů narozených matkám pocháze-jícím z odchytu v přírodě než těm, kterése narodily v lidské péči, lze vysvětlit sku-tečností, že se matky z přírody dostalyv chovu do lepších výživových podmínek,a tím do lepší kondice. Podobná situacebyla nedávno popsána u tří druhů noso-rožců (Linklater 2007): n. dvourohého (Di -ceros bicornis), n. indického (Rhinocerosunicornis) a n. tuponosého (Ceratotheriumsimum). Nabízí se však i jiné vysvětlení,a to, že matky z odchytu byly starší a zís-kaly pro sebe více potravy, čímž si zlepši-ly svou tělesnou kondici. Nicméně naševýsledky odhalily pravý opak – v rámciskupiny rodily starší samice spíše dcerya mladší samice syny. Takže poslední argu-mentace nepřipadá v úvahu.

U hrošíka liberijského jsme potvrdili jiždříve publikované údaje ukazující vy -chýlení poměru pohlaví ve prospěch dcer.Tento mezi savci neobvyklý nález se neda-ří objasnit, a to ani pomocí obou výše zmí-něných teorií. Jediné vysvětlení poskytujetzv. Leimarova (1996) varianta Triversova--Willardova modelu, podle níž by matkav dobré kondici měla za jistých okolnostíupřednostňovat spíše dcery před syny.Dosud jediná zveřejněná studie podporu-jící tuto teorii se týkala srnce evropského(Capreolus capreolus), který je podobnějako hrošík tělesnými rozměry pohlavnějednotvárný a jen lehce polygynní (Hewi-son a kol. 2005). Žádný jiný dosud v tomtosměru studovaný savec se v popsané situa -ci u hrošíka a srnce evropského ani neblíží.

Poměr pohlaví u hrošíka navíc ovliv-ňovaly zcela jiné faktory než u hrocha.Konkrétně šlo o meziporodní intervala polohu zoo na „severu“ či na „jihu“. Jezajímavé, že poměr pohlaví ve prospěchdcer se vychýlil pouze v zoologickýchzahradách na „severu“ (60,15 %; n = 936),kdežto na „jihu“ se nelišil od vyrovnané-ho poměru (51,66 %; n = 225). Nutno při-znat, že uspokojivé vysvětlení pro tentonález chybí. V severnějších zoologickýchzahradách lze očekávat proměnlivější pod-nebné podmínky, jejich konkrétní vliv napoměr pohlaví však znám není. Navíc přidetailním studiu poměru pohlaví hrošíkůpodle jednotlivých států či zoologickýchzahrad se žádná závislost nenašla. Pravdě-podobnost narození dcery také stoupala

s prodlužujícím se meziporodním inter-valem (obr. 5), což je výsledek zjištěný jižv předchozích studiích a opět nelze uspo-kojivě vysvětlit.

Z naší analýzy dále vyplynulo, že u hro-cha poměr pohlaví ovlivňovala indivi -duální identita matky, kdežto u hrošíkaurčoval pohlaví spíše otec. To přinejmen-ším ukazuje, že je poměr pohlaví u kaž-dého druhu dán zcela jiným mechanis-mem. Jakým, o tom se můžeme pouzedohadovat. Ačkoli známe několik mož-ností, jak zejména savčí matka ovlivňujepoměr pohlaví u svého plodu, z údajůz plemenných knih nelze usuzovat, kterýpřipadá v úvahu pro hrocha i hrošíka. Cose však vyvodit dá, je skutečnost, že u dvoupoměrně příbuzných druhů existují nej -méně dva různé mechanismy. A dále sepotvrzuje význam otce při určení pohlavípotencionálního mláděte. Tato záležitostbyla mnoho desítek let doslova přehlížena.Proto by další studie měly vliv otce (jehokondici, stáří, stres a výživu) vzít rovněžv úvahu a neomezovat zmíněné faktory jenna matku. Naše práce tak přispívá k rovno -právnosti pohlaví rovněž v sociobiologiia zoologii.

Závěrem lze konstatovat, že poměr po -hlaví mláďat narozených v zoologickýchzahradách se u obou druhů hrochovitýchodchyluje od poměru 1 : 1, a to na vzorkupohybujícím se okolo 1 000 jedinců prokaždý z nich. Vysvětlení vychází zřejměz rozdílů v jejich sociálním a reproduk -čním systému, kdy při nadbytku zdrojůse polygynní pohlavně dvojtvárný hrochobojživelný snaží investovat spíše do synů,kdežto u promiskuitního, pohlavně jed-notvárného hrošíka se rodí spíše dcery.A zatímco u hrocha bude mít nejspíš vět-ší vliv na určení pohlaví matka, u hrošíkaspíše otec. Rádi bychom zdůraznili, že tatostudie je jedním z příkladů, kdy výzkumjinak poněkud opomíjených velkých sav-ců může být důležitý pro poznání obec-nějších zákonitostí. Zároveň připomínámnohdy podceňovanou vědeckou rolizoologických zahrad.

Použitá a doporučená literatura uvedenana webové stránce Živy.

živa 1/2016 45 ziva.avcr.cz

76

2 Mládě hrocha obojživelného v Zoo Lisabon3 Populace hrocha obojživelného chovaná v evropských zoologickýchzahradách vykazuje poměr pohlavívychýlený ve prospěch synů. Zoo Berlín4 Pravděpodobnost, že se narodísamec, podle stáří matky s ohledem na věk jiných samic ve stádě u hrochaobojživelného v zoo. Uvažovány bylypouze situace, kdy v dané zoo žily dvěa více samic současně (n = 311 potomků u 77 různých samic). 5 Pravděpodobnost, že se narodísamec, vzhledem k délce meziporodníhointervalu u hrošíka liberijského (Choeropsis liberiensis) v zoo (n = 715potomků u 105 různých samic).6 Populace hrošíka liberijského chova-ná v zoologických zahradách má poměrpohlaví výrazně vychýlený ve prospěchdcer. Proto chovatelé u tohoto druhuvítají každé narození samce, což je v chovech savců neobvyklé. Zoo Györ7 Celosvětovou plemennou knihu hrošíků liberijských vede Zoo Basilej(Švýcarsko). Snímek ze Zoo Halle. Snímky a orig. J. Pluháčka

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2016. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.