Studijní programy 2011/2012

k ro k s p r vnm sm rem

Fakulta informatiky a statistikyVysok kola ekonomick v Praze

Studijn obory, koln rok 2011/2012

3Obsah

Studijn program: Aplikovan informatika 5

Bakalsk studijn obor: Informatika 6

Bakalsk studijn obor: Multimdia vekonomick praxi 10

Magistersk navazujc studijn obor: Informan management 14

Magistersk navazujc studijn obor: Informan systmy atechnologie 17

Magistersk navazujc studijn obor: Kognitivn informatika 20

Magistersk navazujc studijn obor: Znalostn technologie 23

Studijn program: Kvantitativn metody vekonomice 27

Bakalsk studijn obor: Matematick metody vekonomice 28

Bakalsk studijn obor: Sociln ekonomick demografie 31

Bakalsk studijn obor: Statistick metody vekonomii 35

Bakalsk studijn obor: Statistika aekonometrie 38

Magistersk navazujc studijn obor: Ekonometrie aoperan vzkum 41

Magistersk navazujc studijn obor: Ekonomick demografie 43

Magistersk navazujc studijn obor: Statisticko pojistn inenrstv 45

Plohy 48

Studijn azkuebn d 50

Disciplinrn d 60

Stipendijn d 63

5Stud

ijn p

rogr

am:

aplikov

an

inform

atika

6Garant: prof.Ing.Ji Voek, CSc. Garantujc katedry: katedra informanho aznalostnho inenrstv, katedra informanch technologi akatedra systmov analzy

Charakteristika studijnhO ObOruStudijn obor Informatika je uren pro vchovu odbornk schopnch navrhovat, realizovat aprovozovat informan systmy, kter podporuj sociln ekonomick procesy vrznch typech ekonomickch subjekt, vetn instituc veejn sprvy. Studenti jsou pipravovni pro prosted globlnho trhu prce, kdy se dostanou dokonkurence sabsolventy zahraninch vysokch kol, sodbornky ze zem EU, USA adalch zem. Souasn celosvtov trh prce vyaduje globln uvaujc informatiky se znalostmi adovednostmi odpovdajcmi aktulnm potebm praxe nejen voblasti informanch technologi, ale ivoblastech zen, organizace, ekonomiky, obchodu aprva. Studijn pln je proto budovn srespektovnm svtovch standard pro vuku informatiky, ale souasn zachovv konkurenn vhody VE, tj. kombinaci znalost zoblasti informatiky se znalostmi ekonomiky. Dostudia jsou proto zaazeny pedmty objasujc zkladn principy mikro amakroekonomie, financ, etnictv, obchodu, marketingu amanagementu. Kombinovan studium ekonomickch ainformatickch pedmt tak vytv ideln podmnky pro dobr uplatnn absolventa vloklnch ivnadnrodnch firmch. Studium informatickch pedmt je orientovno nadv zkladn oblasti: Information Systems aSoftware Engineering. Clem tto kombinace je umonit studentm vhodnm vbrem volitelnch pedmt specializovat se vt oblasti, kter studentovi optimln vyhovuje.Specialist naInformation Systems se zamuj naintegraci informanch technologi apodnikovch proces tak, aby naplnili informan poteby podnik aumonili jim doshnout poadovan konkurenceschopnosti natrhu. Hlavn clovou profes oblasti Information Systems je analytik podnikovch proces ainformanch systm, doplkovmi profesemi jsou nap. sprvce aplikac, asistent vedoucho IT projektu, asistent vedoucho podnikovho IT oddlen aobchodnk sICT produkty aslubami.Oblast Software engineering je zamena naanalzu, nvrh, realizaci arozvoj softwarovch systm. Clem je vybavit studenty takovmi znalostmi adovednostmi, aby byli schopni zapojit se dosoftwarovch tm apodlet se navytven kvalitnch aspolehlivch softwarovch produkt. Hlavn clovou profes oblasti Software engineerging je analytik vvoj, doplkovmi profesemi jsou programtor, vvoj web aplikac, tester aplikac asprvce databze.Studium se uzavr bakalskou zkoukou aobhajobou bakalsk prce. Bakalsk prce jsou orientovny napraktick tmata, velmi asto realizovan vkooperaci sexternmi partnery katedry zesk nebo zahranin praxe.Vuka oboru je zajitna kooperac t informatickch kateder Fakulty informatiky astatistiky Katedry informanch technologi, Katedry systmov analzy aKatedry informanho aznalostnho inenrstv. Dovuky vtiny pedmt jsou pravideln zvni experti zpraxe.

Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujcch kateder kit.vse.cz, kizi.vse.cz aksa.vse.cz.

Bakalsk studijn obor: Informatika

7seznam studijnCh pOvinnOst ObOru

Skupina pedmt Poet kredit

Doporuen rozvren kredit

dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.

oborov povinn pedmty 144 35 33 23 27 14 12

oborov voliteln pedmty 18 4 3 8 3

voln voliteln pedmty 12 6 6

sttn zkouka aobhajoba bakalsk prce 6 6

Celkem 180 35 33 27 30 28 27

vuka jazyk Pro obor Informatika je jako prvn jazyk pouze anglitina ato znamen pedmty soznaenm

2AJ107, 2AJ108 adal dva kurzy jednoho ze ty nabzench modul, viz kaj.vse.cz/pro studenty/anglictina-na.f4.

Druh jazyk je jakkoli ze skupiny pedmt oJ2. Studium druhho jazyka lze nahradit studiem odbornho pedmtu vcizm jazyce (napklad 4SA220, 4IT219 adal).

tlesn vchovaStudent m povinnost zskat vprbhu bakalskho studia 2 zpoty ztlesn vchovy. Zpoet lze zskat zaast vtlesn vchov podobu jednoho semestru nebo zaast naletnm, ppadn zimnm vcvikovm kurzu.

studijn pedpisy aharmonogramyStudijn azkuebn d, stipendijn d adisciplinrn d lze nalzt nawww.vse.cz/predpisy. Harmonogram semestru aharmonogram pro registrace azpisy naleznete nawww.vse.cz vodkazech pro studenty.

8Povinn pedmty Ident Poet kreditDoporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Finann teorie, politika ainstituce 11F201 5

Finance podniku 1FP201 3

etnictv I 1FU201 6

Mezinrodn ekonomie 2SE201 3

Prvo 2PR101 5

Management 3MA101 4

Marketing apodnikov politika 33F101 5

Hospodsk djiny 3MI111 4

Ekonomie I* 3MI1015EN101 8

Matematika 4MM101 6

Statistika 4ST201 6

Zklady programovn 4IT101 7

Informan akomunikan st 4IZ110 6

Zklady softwarovho inenrstv 4IT115 6

Matematick zklady informatiky 4EK112 6

vod dofilosofie 5FI112 3

Analza anvrh ISv 4IT215 7

Zpracovn informac aznalost 4IZ210 6

Databze 4IT218 6

Kvantitativn management 4EK212 6

Systmov pojet hospodsk organizace 4SA311 6

Podnikov informan systmy 4IT314 6

Teorie apraxe informanch systm 4SA312 6

1. jazyk anglick jazyk 12

2. jazyk 6

* lze si zapsat pouze jeden zuvedench pedmt

poznmky kpovinnm pedmtm Pro 1. semestr se vytv tzv. pevn rozvrh, kde se studentm pedep povinn pedmty,

jedn polovin student se zape pedmt 4IZ110 adruh pedmt 5FI112. Ve2. semestru si rozvrh vytvej studenti sami azap si ten zobou pedmt, kter nemli v1. semestru.

Pedmty 4IT215, 4IT218, 4IZ210 a4EK212 si ve2. ronku lze zapisovat vobou semestrech, tj. cca polovina student absolvuje dan pedmt vzimnm adruh vletnm semestru.

Pedmty 4IT314, 4SA311 a4SA312 lze ve3. ronku zapisovat vobou semestrech, tj. cca polovina student absolvuje dan pedmt vzimnm adruh vletnm semestru.

9Oborov voliteln pedmty Ident Poet kredit

Bezpenost informac naInternetu 4IZ227 3

Digitln knihovny 4IZ250 3

Informace afenomn mylen 4SA370 6

Internetov protokol verze 6 4IT322 3

Klient/server aplikace vJav 4IT353 6

Modern programovac techniky 4IT251 3

Object-Relational Databases 4IT219 6

Potaov grafika vaplikacch IS 4IT357 6

Podnikn aobchodovn naInternetu 4IT325 5

zen bezpenosti informanch systm 4SA325 5

Systmy pro podporu spoluprce 4IT333 3

Technick prostedky atechnologick infrastruktura IS 4IT321 3

Testovn softwaru smetodikou anstroji IBM 4IT356 4

Tvorba webovch strnek aaplikac 4IZ228 6

vod douml inteligence 4IZ229 5

VBA for Microsoft Office & VB.Net 4SA333 4

Vybran algoritmy 4IT355 3

Vyuit XML pi tvorb webovch aplikac vPHP 4IZ248 3

Vvoj aplikac naplatform .NET 4IT352 4

Web 2.0 & Social Network Services 4SA220 4

XML Teorie apraxe znakovacch jazyk 4IZ238 6

Zklady informanho managementu 4SA320 5

Zklady sprvy databzovho systmu Oracle 4IT340 3

Zklady testovn SW aplikac 4IT354 4

poznmky koborov volitelnm pedmtm Uoborov volitelnch pedmt je pi jejich vbru nutn dbt nanvaznosti napovinn

kurzy nebo poadovan vstupn znalosti. Nap. kurzy 4IT219 a4IT340 je mon studovat a pozvldnut kurzu 4IT218. Kurz 4SA325 zdvodu velkho mnostv poadovanch vstupnch znalost a ve3. ronku.

Studenti, kte uvauj obudouc volb hlavn specializace Informan management, by mli absolvovat tyto voliteln pedmty: 4SA320, 4SA325 a4SA370. Doporueno je iabsolvovn alespo jednoho zkurz vyuovanch vanglitin 4SA220 nebo 4SA333.

Studenti, kte uvauj obudouc volb hlavn specializace Informan systmy atechnologie, by mli absolvovat alespo dva voliteln pedmty katedry informanch technologi.

Pedmty 4IT219, 4IT356 a4SA333 jsou vyuovny vanglitin. Kurzy 4IT219 a4IT356 jsou vyuovny pouze jako mimosemestrln. Zkurz 4IT354 a4IT356 lze absolvovat pouze jeden.

10

Garant: doc.Ing.Stanislav Horn, CSc. Garantujc pracovit: Centrum profesnho vzdlvn

Charakteristika studijnhO ObOruStudijn obor Multimdia vekonomick praxi vychz vstc rostouc poptvce poprofesi multimedilnho specialisty sdkladnou znalost fungovn firemn sfry azrove reaguje nastle vy vyuvn multimdi vpropagaci firem avkomunikaci se zkaznky. Multimdia se stvaj bnou soust firemn praxe aobvykl model vyuit specializovan agentury pro tvorbu multimedilnch vstup pestv stait. Zrove jsou multimdia stle astji vyuvna ivmalch astednch firmch, kter budou primrnmi zamstnavateli absolvent tohoto oboru. Vrmci studijnho oboru jde ouitou sfru tvorby multimdi orientovanou naelov praktick vyuit tchto prostedk. Krom malch astednch podnik jsou monmi zamstnavateli absolvent PR oddlen firem, ppadn reklamn agentury. Nezanedbatelnou oblast uplatnn je t sttn sprva asamosprva, kde nroky apoadavky namultimediln vstupy t vzrstaj. Kombinace multimedilnch znalost adovednost sdkladnm ekonomickm rozhledem vytv komunikan mstek mezi sfrou ekonomickch odbornk asfrou profesionlnch umlc, kte pracuj pro ely podnikov sfry.

Aplikovan informatika nabr vposlednch letech enormnm zpsobem navznamu. Spolen stmto rstem se tak roziuje zbr informatiky istupn detailnosti jejch soust. Multimdia jsou aplikovanou formou komunikace informac, kter jsou kdovny vpodob obrazu azvuku. Toto kdovn probh prostednictvm informanch akomunikanch technologi avpoetnch kapacit. Proces digitalizace tento trend jet umocnil avytvoil dominanci informatickch nstroj vprocesu tvorby multimedilnch produkt, kter jsou formou aplikace informatiky.

Multimdia jsou aktuln nejvce pouvanm prostedkem komunikace informac vyuvajcm souasnho psoben vce prvk (fotografie, grafika, animace, video, text, zvuk). Pro prezentaci informac multimdia pracuj saudiovizulnmi, informanmi akomunikanmi technologiemi. Vznamnm prvkem multimdi je monost interakce spjemcem informace. Multimediln produkty se dnes vyskytuj prakticky vevech sfrch lidsk innosti aje nutno podporovat jak kvalifikovanou tvorbu tchto produkt, tak jejich sprvn chpn apijmn, neboli vizuln gramotnost. Vizuln gramotnost rozumme znalost vrazovch prostedk apravidel pro jejich uit asmysluplnou interpretaci vjem.

Velk rozenost multimedilnch technologi arelativn snadn dostupnost jejch nstroj umouje firmm vytvet vlastnmi prostedky jednodu multimediln produkty, kter dve bylo nutn zadvat specializovanm firmm. Multimediln technologie rozvjej monosti prezentace nejrznjch subjekt apedevm naInternetu umouj sv pln nasazen. Lze tak tvoit komplexn obsah napokroilej rovni (multimediln e-learning, 3D prezentace, sociln

Bakalsk studijn obor: Multimdia v ekonomick praxi

11

st). Vznik tak poteba novho typu odbornk se irokmi znalostmi adovednostmi zoblasti multimdi, informanch akomunikanch technologi, ale tak souasn zoblasti ekonomie amanagementu. Takov odbornci jsou schopni multimediln produkty vytvet ipublikovat, nebo je vyut pro vnitn poteby organizace. Pro komplexnj produkty dokou fungovat jako kvalifikovan zadavatel nebo hodnotitel. Vizuln ainforman gramotnost jsou tmata, kter zasahuj iveejn sektor anavazuj namnoho dalch ekonomickch discipln. Oblast marketingu aPR stle hled nov vrazov prostedky jak vpodob klasickch mdi, tak vpodob novch mdi prostednictvm internetu atelekomunikanch nstroj.

Studium lze rozdlit doty celk, kter se navzjem dopluj aasov prolnaj. (1) ekonomick apodnikatelsk pehled, (2) vod dostudia multimdi akultury vekonomick sfe, (3) zpracovn multimedilnch produkt prostednictvm informanch akomunikanch technologi a(4) uveden multimedilnch produkt natrh. Voliteln pedmty umouj doplnn kvalifikace vesmru, kter si student sm zvol ato zejmna voblastech ekonomie, informatiky, managementu, uplatnn multimdi natrhu nebo komunikanch princip.

Studium se uzavr projektem vypracovanm vrmci projektovho semine, bakalskou zkoukou aobhajobou bakalsk prce. Bakalsk prce jsou orientovny natmata spojen srealizovanm projektem. Bakalsk obor Multimdia vekonomick praxi je profesn orientovan. Absolventi jsou pipraveni akvalifikovni naokamit vstup dopraxe.

Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujcho pracovit gml.vse.cz.

seznam studijnCh pOvinnOst ObOru



dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


oborov voliteln pedmty 20 6 6 8


Celkem 180 29 33 30 30 30 28

poznmky kpovinnm pedmtm Pro prvn semestr vytv fakulta tzv. pevn rozvrh, vekterm studentm pedepe povinn

kurzy stm, e polovin student zape kurz 4ME111 adruh polovin kurz 4ME121. Vedruhm semestru si rozvrh vytvej ji studenti sami azap si ten zobou kurz, kter nemli zapsn vpedchozm semestru.

Oborov povinn kurzy jejich ident zan 4ME (neplat pro 4ME100) adle kurz 3MG321 absolvuje polovina student vzimnm adruh polovina vletnm semestru.

12

Povinn pedmty Ident Poet kreditDoporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


etnictv I 1FU201 6

Prvo 2PR101 5

Management 3MA101 4

Marketing I 3MG212 3

Ekonomie I 3MI191 6

Matematika pro ekonomy 4MM101 6

Statistika 4ST201 6

Veejn sektor afinancovn voblasti multimdi 1VF201 3

vod domultimdi 4ME100 4

Djiny umn azpsoby estetickho provn 5FI220 6

Kulturn politika, mstn aregionln kultura 3AM191 3

Principy aaplikace vektorov grafiky 4ME111 4

Potaov typografie asazba 4ME112 5

Principy aaplikace 3D grafiky 4ME213 5

Zklady digitln fotografie aeditace bitmap 4ME121 4

Digitln fotografie aeditace bitmap 4ME122 5

Zvuk amultimdia 4ME240 5

Zklady audiovizuln komunikace 4ME231 6

Audiovizuln komunikace 4ME232 6

Audiovizuln post-produkce 4ME333 3

Web design auivatelsk rozhran 4ME280 8

Grafika aanimace vtechnologii Flash 4ME314 3

Prezentan dovednosti 4ME370 5

zen multimedilnch projekt 4ME250 5

Autorsk prvo aprmyslov vlastnictv 2PR323 3

Marketingov komunikace 3MG321 6

Multimediln projektov semin 4ME399 5

Smiotika multimdi 4ME301 3

1. jazyk anglick jazyk 12

2. jazyk 6

13

vuka jazyk Pro obor je jako prvn jazyk pouze anglitina, to znamen pedmty 2AJ107, 2AJ108 adal

dva kurzy jednoho ze ty nabzench modulu, viz kaj.vse.cz/pro-studenty/anglictina-na-f4 Druh jazyk je jakkoli ze skupiny pedmt oJ2. Studium druhho jazyka lze nahradit studiem

odbornho pedmtu vcizm jazyce (napklad 4IT219, 4SA220 adal).


studijn pedpisy aharmonogramyStudijn azkuebn d, stipendijn d adisciplinrn d lze nalzt nawww.vse.cz/predpisy. Harmonogram semestru aharmonogram pro registrace azpisy naleznete nawww.vse.cz vodkazech pro studenty.

Oborov voliteln pedmty Ident Poet kredit



Hospodsk djiny 3MI111 4

Podnikn aobchodovn naInternetu 4IT325 5

Databze 4IT218 6

Ekonomie ahistorie vefilmu akrsn literatue 5HD327 4

Lokln aregionln sociologie 2PL304 6

Trh umn, ekonomika amanagement galeri avstavnch sn 3AM392 3

Kreativn kultura vsocioekonomickm rozvoji 3AM397 6

Marketing malch astednch podnik 3MG322 6

etnictv II. specifika pro organizace zoblasti arts 1FU233 6

Soudob rtorika 1DP022 3

Teorie apraxe een konflikt 2PL301 6

Zklady demografie 4DM201 6

poznmky koborov volitelnm pedmtm Uoborov volitelnch kurz je pi jejich vbru nutn dbt nanvaznosti napovinn kurzy

nebo poadovan vstupn znalosti. Napklad kurz 1FU233 je mon studovat a pozvldnut kurzu 1FU201.

Vtetm semestru je doporueno absolvovn volitelnho kurzu 4IT218 pro snadnj zvldn povinnho kurzu 4ME280.

Kurz 4IT325 je zdvodu velk nronosti doporuovn a vetetm ronku.

14

Magistersk navazujc studijn obor: Informan management

Garant: prof.Ing.Petr Doucek, CSc. Garantujc katedra: katedra systmov analzy

Charakteristika studijnhO ObOruInforman management pedstavuje modern avsouasn praxi dobe pijman trend zen, kter je soust iroce koncipovanho oboru informatika. Stoj napomez klasicky pojman informatiky, zejmna podnikov, amodernho managementu. Jeho samotn zamen pekonv tradin modely zen organizac ainformanch systm avytv tak podmnky pro lep komunikaci mezi specialisty informanch technologi (IT), managementem organizac adalmi zainteresovanmi subjekty. Vychz zprincip mezinrodn akceptovanho rmce oznaovanho termnem IT governance (sprva azen IT).

Zkladem studia informanho managementu je kombinace t hlavnch obor avdnch discipln: systmovch vd, ty poskytuj celkov koncept avchodiska pro chpn apojet informatiky

avymezuj obecn pstupy zejmna kvymezen een problm akinterpretaci dat, modernho managementu, kter poskytuje nstroje, metody apostupy spjat szenm

organizac jak hospodskch, tak isttn aveejn sprvy, informatiky, je je hlavnm jdrem oboru; zn jsou vybrny manaersk dovednosti, zejmna

zen vvoje, poizovn aprovozu podnikovch aplikac, zen projekt, zen bezpenosti, kvality aauditu informanch systm.

Clem hlavn specializace Informan management je vchova odbornk, schopnch nalzt uplatnn vnejirm spektru organizac souasnho svta, ato zejmna vmanaersk prci avmanaerskch pozicch. Jejich zkladn konkurenn vhodou jsou znalosti adovednosti voblasti informanch akomunikanch technologi, vhodn kombinovan smanaerskmi metodami azpsoby prce obohacenmi oschopnost vnmat svt komplexn nazklad systmovho pohledu.Studium vychz ze spolenho zkladu oboru Aplikovan informatika, kde zjemci oinforman management zskaj zkladn znalosti adovednosti vtvorb programovho vybaven anvrhu aplikac adle maj monost se profilovat formou volitelnch pedmt. Ztchto volitelnch pedmt je doporuovno absolvovat pedmt 4SA320 aalespo jeden zpedmt 4SA325 nebo 4SA370.Soust oboru Informan management je imonost rozit si dovednosti vzen informatiky nebo vybranho odvtv ekonomiky dky absolvovn vedlejch specializac. Tyto specializace maj studenti monost volit jak vrmci Fakulty informatiky astatistiky, tak ivrmci ostatnch fakult Vysok koly ekonomick vPraze.Studium je ureno pro irok spektrum pracovnch pozic zejmna vsoukromm sektoru (vkombinaci sjazykovou prpravou ivnadnrodnch spolenostech), voblasti veejn asttn sprvy, kolstv, ale ivneziskovch azjmovch organizacch.

15

Vraznou konkurenn vhodou absolvent oboru je pak schopnost een sloitch rozhodovacch problm, pro n mohou vyuvat studiem zskan schopnosti strukturovan myslet. Jejich potencil je pak peduruje kzastvn pozic vevym astednm managementu. Studium je ureno pevn pro nsledujc manaersk profese: manaer informatiky vespolenosti (CIO), manaer rizik, manaer projektu, account manager adal clov profese: business analytik, business konzultant, obchodnk sinformatickmi slubami, auditor informanch systm.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.

oborov povinn pedmty 39 10 10 11 8


voln voliteln pedmty 15 5 5 5

pedmty vedlej specializace 30 10 10 10

sttn zkouky 15 15

Celkem 120 30 30 31 29


1. 2. 3. 4.

Informan management 4SA411 5

Systmov dynamika 4SA412 5

Organizace ainformace 4SA413 5

Systmy pro podporu rozhodovn 4SA414 5

Optimalizace podnikovch proces * 4SA511 6

zen projekt IS 4SA512 5

Diplomov semin 4SA518 8

* Zpis napedmt pedpokld absolvovn pedmt 4SA411, 4SA412, 4SA413 a4SA414

16

Oborov voliteln pedmty IdentPoet

kredit

Audit informanch systm 4SA425 5

Prezentace akomunikace informac 4SA426 5

Informatizace: lid, technologie aglobalizace 4SA427 5

vod doteorie systm 4SA428 3

Trendy vinformanm managementu I* 4SA430 4

zen informanch systm (anglicky) 4SA431 3

vod dozen projekt 4SA432 3

Teorie atechniky procesnho modelovn 4SA433 5

Informace amdia 4SA525 3

Systmov mylen vpodnikov praxi 4SA443 6

New Media and Social Network Services 4SA526 3

Trendy vinformanm managementu II * 4SA530 4

Trendy IS/ICT * 4IT470 3

Enterprise Computing: servisn orientovan standardy aarchitektury * 4IT482 4

Potaov ainformatick prvo 2PR441 3

* Takto oznaen pedmty jsou vyuovny jako mimosemestrln. Termny konn budou vdy vas oznmeny nanstnkch FIS avISISu.

studijn pedpisy aharmonogramyStudijn azkuebn d, stipendijn d adisciplinrn d naleznete nawww.vse.cz/predpisy.Harmonogram semestru aharmonogram pro registrace azpisy naleznete nawww.vse.cz vodkazech pro studenty.

17

Magistersk navazujc studijn obor: Informan systmy a technologie

Garant: prof.Ing.Ji Voek, CSc. Garantujc katedra: katedra informanch technologi

Charakteristika studijnhO ObOruMagistersk stupe studia zahrnuje studium hlavn avedlej specializace. Hlavn specializace Informan systmy atechnologie je zamena nappravu specialist schopnch navrhovat, implementovat, provozovat adit informan systmy rznch typ ekonomickch subjekt, vetn instituc veejn sprvy. Specializace navazuje nabakalsk obor Informatika, jeho absolventi jsou dostudia specializace pijmni bez pijmac zkouky. Absolventi bakalskch obor zjinch fakult VE, resp. zjinch vysokch kol jsou pijmni dostudia specializace nazklad pijmac zkouky. Studenti jsou vybavovni takovm objemem astrukturou znalost, kter zajist jejich vysokou konkurenceschopnost natrhu prce, ato ivevztahu kabsolventm zahraninch univerzit. Souasn celosvtov trh prce vyaduje globln uvaujc informatiky se znalostmi adovednostmi odpovdajcmi aktulnm potebm praxe nejen voblasti informanch technologi, ale ivoblastech zen, organizace, ekonomiky, obchodu aprva. Studijn pln je proto budovn srespektovnm svtovch standard pro vuku informatiky, ale souasn zachovv konkurenn vhodu VE, kter spov vkombinaci znalost zoblasti informatiky se znalostmi ekonomiky aprva. Budovn znalost voblasti informatiky je zaloeno naosvojen metod anstroj zen vvoje aprovozu sloitch informanch systm, elektronickho amobilnho podnikn. Studenti se mj. nau vytvet informan strategii, optimalizovat podnikov procesy, navrhovat informatick sluby, kter optimln podporuj podnikov procesy, navrhovat aplikan atechnologickou architekturu IS, navrhovat aimplementovat informatick aplikace, dit informatick projekty, dit informatick sluby, informatick procesy ainformatick zdroje aanalyzovat vhodnost rznch variant outsourcingu. Aby studenti zskali co nejir spektrum pohled naeen IS/ICT, jsou dopednek vech pedmt zvni vznamn odbornci zpraxe. Pro zven rovn znalost odborn anglitiny jsou nkter pedmty pedneny vanglickm jazyce.Budovn znalost voblasti ekonomiky aprva je zajiovno jednak nktermi pedmty zaazenmi pmo dohlavn specializace ajednak pedmty vedlej specializace. Doporuovanmi jsou vedlej specializace zamen nazen logistiky, financ, obchodu amarketingu. Studium se uzavr sttn zvrenou zkoukou zhlavn azvedlej specializace aobhajobou diplomov prce. Diplomov prce jsou eeny jak nateoretick tmata, tak natmata praktick, velmi asto realizovan vkooperaci sexternmi partnery katedry zesk nebo zahranin praxe. Zpracovn diplomovch prac tvo hlavn npl zvru studia, aproto je mu vyhrazen ipotebn asov prostor vrmci diplomovch semin, kde je monost eit diplomov prce individuln ivtmech. Clovmi profesemi absolvent studijn specializace jsou: byznys analytik, byznys konzultant, architekt IS/ICT, manaer vvoje aplikac, systmov integrtor, manaer projektu, manaer

18

provozu, manaer podnikovho IS aobchodnk sprodukty aslubami IS/ICT. Pro vechny uveden profese jsou absolventi vybaveni jak kvalitnm teoretickm zzemm, tak zkladnmi praktickmi zkuenostmi. Studentm svbornm prospchem vytv katedra prostor pro jejich zapojen dovzkumnho programu katedry, ppadn doprojekt, kter se e vespoluprci spartnery (IBM, HP, SAP, Microsoft, Oracle, Sybase adalmi). Nejlepm absolventm specializace se poukonen studia nabz zahjen navazujcho studia nadoktorskm stupni. Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz astrnkch katedry kit.vse.cz.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.





sttn zkouky 15 15

Celkem 120 32 30 30 28


1. 2. 3. 4.

Integrace vinformanch systmech 4IT410 4

zen projekt IS/ICT 4IT414 6

Informan modelovn organizac 4IT415 6

zen podnikov informatiky 4IT417 8

Inovace informanch systm 4IT514 6

Diplomov semin KIT 4IT517 10


19


kredit


Trnink socilnch amanaerskch dovednost 3PS422 6

Zklady neurovd 4IT420 3

Zlepovn proces budovn IS 4IT421 6

Architektonick anvrhov vzory 4IT422 6

Kybernalita ** 4IT423 4

Operan systmy 4IT425 6

Databzov nvrhov vzory 4IT430 4

Business Intelligence 4IT436 6

Business Process Engineering 4IT440 4

Softwarov projekt 4IT442 6

Vvoj aplikac naplatform Lotus Domino 4IT444 3

Vvoj webovch aplikac svyuitm framework 4IT445 6

zen kvality softwaru 4IT446 6

Vvoj podnikovch aplikac naplatform Java 4IT447 6

Tvorba UI svyuitm WPF aMicrosoft Silverlight 4IT448 4

CASE-Computer Aided Systems Engineering 4IT450 4

Analza trhu ICT 4IT460 3

Podpora IT byznysu arole CIO ** 4IT463 3

Transformace podnikn ve SaaS 4IT466 6

Trendy IS/ICT * 4IT470 3

Architektura orientovan nasluby * 4IT481 4

Enterprise Computing: servisn orientovan standardy aarchitektury * 4IT482 4

Souasn pstupy kvvoji IS * 4IT483 3

Finann zen podnikov informatiky 4IT491 4

Simulace systm *** 4IT495 6

Simulation of Systems *** 4IT496 6

Competitive Intelligence 4IT550 3

Trendy vinformanm managementu I 4SA430 4

Trendy vinformanm managementu II 4SA530 4

* Takto oznaen pedmty jsou vyuovny jako mimosemestrln. Pedmty 4IT481, 4IT482, 4IT496 jsou vyuovny vanglitin.

** Kurzy 4IT423 a4IT463 jsou vrmci spoluprce sVUT vyuovny vprostorch FIT VUT.

*** Lze si vybrat jen jeden zuvedench pedmt.

20

Magistersk navazujc studijn obor: Kognitivn informatika

Garant: prof.Ing.Vclav epa, CSc. Garantujc katedra: katedra informanch technologi

Charakteristika studijnhO ObOruKognitivn informatika (Cognitive Informatics) je multi- atransdisciplinrn obor zabvajc se fundamentlnmi problmy sdlenmi modern informatikou, softwarovm inenrstvm, teori uml inteligence, kybernetikou, kognitivnmi vdami, neuropsychologi, filosofi, lingvistikou avdami oivot vetn lkaskch vd. Realizace tohoto novho studijnho oboru m, vsouladu snejnovjmi trendy vvoje informatiky, zacl pipravovat multidisciplinrn vzdlan odbornky, kte se uplatn voblasti administrativnho iekonomickho zen vglobalizujc se informan spolenosti. Absolventi oboru Kognitivn informatika naleznou irok uplatnn pedevm vevelkch spolenostech, napozicch strategickho koncipovn azen vvoje spolenosti, dle voblasti veejn sprvy vobdobnch pozicch, ato jak vcentrln sttn sprv (strategick zen akoncipovn centrlnch sprvnch ad), tak ivpslunch orgnech samosprvy, vevelkch spolenostech ivoblasti veejn sprvy vpozicch manaer vzkumu avvoje, zejmna voblasti IS/ICT, vmodernch dynamickch organizacch vevech pozicch, je souvisej se znalostnm zenm firem ainstituc nabzi aplikace poznatk transdisciplinrnch obor, zahrnujcch syntzu biologie, psychologie ainformatiky (jako jsou neuropolitika, neuroekonomie, neuroinformatika) vkombinaci spoznatky informatiky voblastech znalostnho inenrstv, modelovn asimulace, jako ispoznatky zkladnch filosofickch disciplin zkoumajcch lidsk poznn ietickou regulaci lidskho jednn; tyt poznatky lze aplikovat pi transformaci veejn sprvy nabzi princip e-governmentu svyuitm rostoucho vznamu informanch technologi anakonec vevech oblastech lidsk innosti, kde lze vyut znalost tkajcch se prody jako sfry autonomn samoorganizace spolu se znalostmi ofungovn lidskho mylen (zejmna pi politickm prosazovn aekonomick implementaci principu udritelnho rozvoje).Vrmci stvajcch informatickch profes, vyhovujcch potebm praxe, se absolventi hlavn specializace Kognitivn informatika mohou uplatnit nejen vprofesch Business analytik aManaer rozvoje aprovozu IS/ICT, nbr ivdalch pozicch, jako jsou Business Development Manager aManaer vzkumu avvoje IS/ICT (tato profese koresponduje sakutn potebou manaer, schopnch nejen operativn dit vzkumn tmy, ale pedevm koncipovat astrategicky rozvjet procesy vzkumu avvoje). Uveden rozen profes pedstavuje vekonomick praxi pedevm posun vprofesnm uplatnn odfiremn (podnikov/organizan) rovn narove korportn arove veejn sprvn (vetn rovn centrln sttn sprvy). Kvalifikan obsah profese Business Development Manager vpraxi nejvce odpovd pouvan pracovn funkci Corporate Development Manager. Vznamn dle souvis sdlmi funkcemi, nazvanmi rzn, nap. Business Process Manager, Inter-Culture Manager, nebo Program Manager adal.Zaveden oboru bylo podporovno grantem Evropskho socilnho fondu (ESF) vprojektu Jednotnho programovho dokumentu pro Cl 3 regionu NUTS 2 hlavn msto Praha.

21

Naspolufinancovn projektu se, krom Evropskho socilnho fondu, spolupodlely tak sttn rozpoet R aHlavn msto Praha. Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz astrnkch katedry kit.vse.cz.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.





sttn zkouky 15 15

Celkem 120 31 30 31 28


1. 2. 3. 4.

Inteligentn systmy 4IZ631 3

Komplexn systmy 4IZ636 3

Informan modelovn organizac 4IT415 6

Simulace systm Simulations of Systems *

4IT4954IT496

6

Kognitivn vda 5FI404 6

Teorie spontnnho du asamoorganizace 5FI425 3

Znalosti aontologick inenrstv 5FI430 6

Zklady neurovd 4IT420 3

Diplomov semin KIT 4IT517 10


22


kredit

Business Process Engineering 4IT440 4

Ekonomick ainforman etika 5FI319 4

Ekonomie apolitika ivotnho prosted 2ZP501 6

Filosofick problmy kvantifikace amen 5FI316 3

Filosofie jazyka 5FI426 3

Filosofie mysli 5FI427 3

Informace amdia 4SA525 3

Kognitivn psychologie vinformatice atvoivost 3PS432 6

Logick programovn 4IZ530 3

Logika asmantika 4IZ617 6

Metodologie vdy 5FI402 3

Metody anstroje zpracovn textovch informac 4IZ420 6

Reprezentace azpracovn znalost nawebu 4IZ440 6


zen projekt IS/ICT 4IT414 6

Teorie informace ainference 4IZ410 6

Uml neuronov st 4IZ561 3

vod doteorie systm 4SA428 3


23

Magistersk navazujc studijn obor: Znalostn technologie

Garant: doc.Ing.Vilm Sklenk, CSc. Garantujc katedra: katedra informanho aznalostnho inenrstv

Charakteristika studijnhO ObOruStudijn specializace Znalostn technologie naoboru Informatika je zamena nappravu specialist voblasti modernch technologi, kter souvisej srozmanitmi aspekty zpracovn znalost. Vposlednch letech se stle nalhavji hovo oznalostn spolenosti, omanagementu zaloenm naznalostech apod. Zeho podobn teze vyplvaj? Jednodue zfaktu, e dat aznich plynoucch informac je mnoho. Vad situac ivce, ne doke lovk obshnout. Navc nkdy nejsou nkter dleit vci patrn naprvn pohled alze se knim dopracovat jen poanalzch smujcch kodhalovn vzjemnch vztah i zvislost (oznaovanch souhrnn jako znalosti). Proto je clem studia specializace poskytnout studentm pehled princip, metod aprostedk pro zpracovn znalost. Zpracovnm znalost se mysl tak jejich zskvn, uchovvn, vyhledvn, odvozovn atd.Absolventi studijn specializace se tak pipravuj naprofese analytik informanch systm, znalostnch inenr, vvojovch pracovnk aplikac pro data mining i web mining. Pro vechny uveden profese jsou absolventi vybaveni kvalitnm teoretickm zzemm ipotebnmi zkladnmi praktickmi zkuenostmi.Studium je zaloeno nakomplexnm pochopen prce se znalostmi svyuitm modernch softwarovch nstroj nejen vpraktick rovin, ale tak snezbytnmi teoretickmi zklady. Studenti jsou seznamovni nejen se zklady uml inteligence, steori informace ainference, sprincipy inteligentnch systm, ale tak sdobvnm znalost zdatabz i webu.Unejlepch absolvent specializace se poukonen studia nabz zahjen navazujcho studia na doktorskm stupni. Souasn je nakatede IZI pro vybran studenty ji namagisterskm stupni studia prostor pro jejich zapojen dovzkumnch projekt katedry jak nanrodn, tak naevropsk rovni.Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch katedry kizi.vse.cz.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.





sttn zkouky 15 15

Celkem 120 30 30 30 30

24


1. 2. 3. 4.


Metody anstroje zpracovn textovch informac 4IZ420 6

Principy inteligentnch systm 4IZ430 6

Reprezentace azpracovn znalost naWWW 4IZ440 6

Dobvn znalost zdatabz 4IZ450 6

Pokroil pstupy keDZD 4IZ460 6

Diplomov semin 4IZ500 12


kredit

Aplikovan lingvistika 4IZ520 3

Teorie kdovn aifrovn 4IZ525 6

Logick programovn 4IZ530 3

Sloit systmy 4IZ536 3

Pokroil tmata XML semin 4IZ538 3

Dolovn zwebu 4IZ550 3

Elektronick sazba apublikovn 4IZ552 3

Data mining praktick aplikace 4IZ560 3

Uml neuronov st 4IZ561 4


Vybran algoritmy 4IT355 3


Inovace informanch systm 4IT514 6


27

Stud

ijn p

rogr

am:

kvan

titativn

metod

y vek

onom

ice

28

Bakalsk studijn obor: Matematick metody v ekonomice

Garant: prof.Ing.Josef Jablonsk, CSc. Garantujc katedra: katedra ekonometrie

Charakteristika studijnhO ObOruBakalsk studijn obor Matematick metody vekonomii nabz zskn zkladnch teoretickch znalost apraktickch dovednost voblasti pouvn kvantitativnch metod napodnikov imakroekonomick rovni. Bhem studia se posluchai seznm se zklady ekonomick teorie, podnikov ekonomiky, podstatou matematickho modelovn jako nstroje pro analzu aeen rozhodovacch problm aoptimlnho zen ekonomickch proces svyuitm bnch ispecializovanch programovch produkt. Vhodou takto orientovanch absolvent je jejich velmi dobr adaptabilita navznikajc praktick poteby, vyadujc interdisciplinrn pstupy keen sloitch relnch loh. Absolventi nachzej uplatnn ukonzultanch firem, vanalytickch oddlench bank avrobnch i logistickch firem, vmarketingovch agenturch, veveejnch isoukromch vzkumnch organizacch apod. Poabsolvovn si mohou dle prohloubit znalosti vnavazujcm magisterskm studiu naoboru Ekonometrie aoperan vzkum.Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujc katedry ekonometrie.vse.cz.




dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


oborov voliteln pedmty 18 3 3 3 3 6

voln voliteln pedmty 15 3 3 3 6


Celkem 180 28 34 30 34 30 24

vuka jazyk Prvn jazyk me bt anglitina nebo nmina, druh ze skupiny oJ2. Druh jazyk lze nahradit

studiem odbornho pedmtu vcizm jazyce. Jeden ze studovanch jazyk mus bt anglitina.


29

Povinn pedmty Ident Poet kredit

Doporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


Prvo 2PR101 5

Informatika 4IZ101 5

Ekonomie 1 * 3MI1015EN101 8

Statistika 4ST201 6


Ekonomick propedeutika 55F101 4

Management 3MA101 4

etnictv I. 1FU201 6




Matematick modelovn 4EK201 3

Linern modely 4EK213 6

Ekonometrick modely 4EK214 6

Programy pro matematick modelovn 4EK313 6

Stochastick modely 4EK315 6

Matematika pro informatiky astatistiky 4MM103 6

Tvorba aplikac vMS Excel 4IT382 6

vod doteorie pravdpodobnosti amat. statistiky 4ST220 6

vod dofinann apojistn matematiky * 4ST3094ST608 6

zen projekt 4EK411 6

Kvantitativn ekonomie 4EK423 6

1. jazyk 12

2. jazyk 6


30


Analza kategorilnch dat 4ST303 3

Filozofick problmy kvantifikace amen 5FI316 3

Hospodsk asociln statistika 4ES407 6

Metody statistickho srovnvn 4ES402 3

Matematick modelovn 2 4EK202 3

Monetrn makroanalza 1MT401 6

Rozhodovn pi nejistot 4ST305 3

Statistick metody akapitlov trhy 4ST441 3

Teorie apraxe zen aktiv 1MT403 4





31

Bakalsk studijn obor: Sociln ekonomick demografie

Garant: doc.Ing.Jitka Langhamrov, CSc. Garantujc katedra: katedra demografie

Charakteristika studijnhO ObOruDemografick zmny vEvrop ivrazn zmny vdemografickm chovn obyvatelstva esk republiky ajejich ekonomick dsledky jsou natolik zvan, e je jim vnovna stle vt pozornost vevech oblastech ivota spolenosti, tedy inarovni nrodnho hospodstv. Aby se spolenost mohla pipravit nadopady, kter tyto zmny ssebou pinej, je nezbytn demografick vvoj nejen analyzovat, ale t vytvoit si pedstavu ojeho budoucm prbhu. Dvodem, pro je teba vnovat tto problematice mimodnou pozornost, je skutenost, e zmny vdemografickm chovn takovho charakteru, kjakm dochz vsouasn dob, nebyly nikdy vhistorii zaznamenny.Demografie najedince nahl zjinho pohledu ne ekonomie. Ekonomie jej vnm jako producenta aspotebitele, zajmaj ji lidsk zdroje, kter m kdispozici akter mus saturovat. Lidsk zdroje, resp. lidsk kapitl jsou vsouasn dob povaovny zanejvt bohatstv kadho sttu. Lid jsou zsoba budouc pracovn sly, pltci dan, pro vrobce potencionln spotebitel. Investice doreprodukce lidskch zdroj se kadmu sttu bohat vyplat odn se odvjej vechny dal monosti rozvoje spolenosti. Reprodukce lidskch zdroj se vsouasn dob stv nejdleitjm faktorem, kter ovlivuje abude ovlivovat rozvoj nrodnho hospodstv. Reprodukci lidskch zdroj vak tko meme posuzovat bez demografickho pohledu. Aekonomicko demografick pohled naproblematiku strnut obyvatelstva spojen spohledem socilnm je prv to, co je vsouasn dob dleit. Bude zapoteb dostatek odbornk sekonomickm vzdlnm, kte maj dostaten irok znalosti zdemografie, statistiky, informatiky isociln ahospodsk politiky.Absolventi oboru Sociln-ekonomick demografie zskaj dostaten irok ekonomick vzdln avelmi dobr zklad ze statistickch ademografickch metod. Budou umt formulovat aobhjit odborn argumenty pro rozhodovn astrategick plnovn rozvoje spolenosti, konkrtn pro rozhodovn, kde bude teba znt souvislosti mezi demografickm aekonomickm vvojem arozvojem lidskho kapitlu, ato nacelosttn iregionln rovni. Budou umt shromaovat, zpracovvat ainterpretovat statistick daje osocio-demograficko-ekonomickch jevech aprocesech ajejich dsledcch, budou umt vysvtlit problmy strnouc spolenosti jak naodbornm fru, tak laick veejnosti abudou pipraveni roziovat si sv odborn znalosti dalm studiem i samostudiem.Absolventi oboru budou interdisciplinrn vzdlanmi odbornky, kte budou schopni odpovdajcm zpsobem reagovat narostouc podl osob vyho vku vespolenosti anadsledky, kter ssebou strnut populace pin. Naleznou uplatnn vcentrlnch ekonomickch institucch, voblasti sttn sprvy, kolstv, zdravotnictv asocilnch slueb, ale ivkomern sfe, napklad vbankch, pojiovnch, investinch fondech avmnoha dalch profesch. Absolventi oboru mohou sv znalosti podle oblasti svho zjmu rozit vnkterm znavazujcch magisterskch obor, pedevm naFakult informatiky astatistiky voboru Ekonomick

32

demografie aStatisticko-pojistn inenrstv i pokraovat studiem demografie naProdovdeck fakult Univerzity Karlovy.

Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujc katedry kdem.vse.cz.





dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.





Celkem 180 30 30 30 30 28 27

33

Povinn pedmty Ident Poet kredit

Doporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


Prvo 2PR101 5


Ekonomie I* 3MI1015EN101 8

Statistika 4ST201 6


Ekonomick propedeutika 55F101 4

Management 3MA101 4

etnictv I. 1FU201 6





Demografick praktika pro statistiky 4DM222 3

Ekonomick demografie 4DM415 6

Regionln demografie 4DM413 6

vod doteorie pravdpodobnosti amatematick statistiky 4ST220 6

Statistick metody 1 4ST301 6

Metody statistickho srovnvn 4ES402 3


Zklady hospodsk politiky 5HP230 4

Sociln politika 5HP201 6

Socioekonomick geografie 5RE205 5

Bakalsk semin 4DM301 3

1. jazyk 12

2. jazyk 6


34



vod dopravdpodobnosti 4ST111 3

Analza kategorilnch dat 4ST303 3

Demografick semin 4DM203 4

Demografie I(vanglitin) 4DM251 4

Hospodsk djiny 5HD201 4

Trh prce (krtk kurz) 5HP224 2

Regionln amunicipln ekonomie 5RE204 6

Sociln psychologie sprvy 5PR221 2

Ekonomika zdrav 5HP404 6

Sociln azdravotn systm 5HP301 6

Spoleensk kapitl arodina 5HP403 6

Lokln aregionln sociologie 2PL304 6

Ekonomie ivotnho prosted aekologick politika 5ZP410 5

Filosofick problmy kvantifikace amen 5FI316 3

Teorie spontnnho du asamoorganizace 5FI425 3

35

Bakalsk studijn obor: Statistick metody v ekonomii

Garant: doc.RNDr.Lubo Marek, CSc.Garantujc katedra: katedra statistiky apravdpodobnosti

Charakteristika studijnhO ObOruClem studijnho oboru je vchova obecn vzdlanch ekonom sirokou odbornou specializac zamenou naprofesn znalosti zoblasti ekonomicko-statistickch analz realizovanch vefirmch ivesttn sprv. Absolventi oboru nachzej bn praktick uplatnn vcentrlnch ekonomickch institucch, pojiovnch, bankch, vevzkumnch stavech avinvestinch fondech. Sv znalosti mohou aplikovat vmarketingovch vzkumech i vzkumech veejnho mnn, stejn jako vpodnikovch dcch tvarech.

Konkrtn se uplatuj nap. jako odbornci nasttn statistiku, specialist naprzkumy trhu aprognzovn jeho vvoje, naanalzu dat zternnch

przkum, odbornci nasoftware specializovan nastatistick aekonometrick metody anadata

ekonomickho charakteru, specialist nafinann apojistnou matematiku, odbornci nappravu, vyhodnocovn azpracovn dat, ato nejen vekonomick oblasti.

Nabakalsk studium navazuje magistersk stupe studia Statisticko-pojistn inenrstv, vekterm se prohlubuj poznatky ze studovanho oboru aje zde poskytovn dostaten prostor pro individualizaci studijn drhy.Obor spodobnm studijnm programem se bn studuje ivzahrani pod nzvem Statistics.Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujc katedry kstp.vse.cz.




dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.





Celkem 180 32 31 30 29 30 28

36

Povinn pedmty IdentPoet kredit

Doporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.



Management 3MA101 4

Prvo 2PR101 5

Ekonomie 1* 3MI1015EN101 8


Statistika 1 4ST203 6


etnictv I 1FU201 6





Teorie pravdpodobnosti 4ST214 6


Matematick statistika 4ST215 6

Zklady pojiovnictv 1BP201 3



vod dofinann apojistn matematiky *4ST3094ST608

6



Zklady pojistn matematiky 4ST320 3

1. jazyk 12

2. jazyk 6




37





Statistick vpoetn prosted 4ST310 3

Zklady statistiky (vanglitin) 4ST318 3

Vybran ekonomick disciplny historie 4ST323 3

Statistick metody akapitlov trhy (vanglitin) 4ST441 3

Statistika vSASu 4ST515 3

Calculus 4MM121 1



Regionln demografie 4DM413 6

Tvorba aplikac vMS EXCEL 4IT382 6


38

Bakalsk studijn obor: Statistika a ekonometrie

Garanti: prof.Ing.Richard Hindls, CSc., dr.h. c., prof.Ing.Josef Jablonsk, CSc.Garantujc katedry: katedra statistiky apravdpodobnosti, katedra ekonometrie

Charakteristika studijnhO ObOruClem studijnho oboru je vchova obecn vzdlanch ekonom sirokou odbornou specializac zamenou naprofesn znalosti zoblasti ekonomicko-statistickch analz aekonomickho modelovn vyuitelnch vefirmch ivesttn sprv. Absolventi oboru nachzej bn praktick uplatnn vcentrlnch ekonomickch institucch, pojiovnch, bankch, vevzkumnch stavech avinvestinch fondech. Sv znalosti mohou aplikovat vmarketingovch vzkumech i vzkumech veejnho mnn, stejn jako vpodnikovch dcch tvarech.

Konkrtn se uplatuj nap. jako odbornci nasttn statistiku, specialist naprzkumy trhu aprognzovn jeho vvoje, naanalzu dat zternnch

przkum, odbornci nasoftware specializovan nastatistick aekonometrick metody anadata

ekonomickho charakteru, specialist nappravu, vyhodnocovn azpracovn dat, ato nejen vekonomick oblasti.

Nabakalsk studium navazuj magistersk studia Statisticko-pojistn inenrstv aEkonometrie aoperan vzkum. Magistersk studium prohlubuje poznatky ze studovanho bakalskho oboru aposkytuje dostaten prostor pro individualizaci studijn drhy.Obor spodobnm studijnm programem se bn studuje ivzahrani pod nzvem Statistics and Econometrics (Statistik und konometrie).

Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch garantujcch kateder kstp.vse.cz, ekonometrie.vse.cz.




dosemestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.





Celkem 180 29 31 30 29 31 30

39

Povinn pedmty IdentPoet kredit

Doporuen semestr

1. 2. 3. 4. 5. 6.


Management 3MA101 4


Prvo 2PR101 5

Ekonomie I*3MI1015EN101

8

Statistika 1 4ST203 6



etnictv I 1FU201 6



Matematick modelovn 4EK201 3


Teorie pravdpodobnosti 4ST214 6

Matematick statistika 4ST215 6






Ekonometrick modely 4EK214 6

Stochastick modely 4EK315 6


1. jazyk 12

2. jazyk 6




40



kredit



vod dofinann apojistn matematiky *4ST3094ST608

6

Statistick vpoetn prosted 4ST310 3

Zklady statistiky (vanglitin) 4ST318 3

Zklady pojistn matematiky 4ST320 3

Vybran ekonomick disciplny historie 4ST323 3

Statistick metody akapitlov trhy 4ST441 3

Matematick modelovn II 4EK202 3


Calculus 4MM121 1



Tvorba aplikac vMS EXCEL 4IT382 6



41

Magistersk navazujc studijn obor: Ekonometrie a operan vzkum

Garant: prof.Ing.Josef Jablonsk, CSc. Garantujc katedra: katedra ekonometrie

Charakteristika studijnhO ObOruAbsolvovnm tohoto studijnho oboru lze zskat teoretick znalosti azsti ipraktick nvyky zoblasti ekonometrie aoperanho vzkumu. Zpraxe je znma velmi dobr adaptabilita takto orientovanch absolvent donov vznikajcch ainterdisciplinrnch profesnch zamen, zaloen naznmm fenomnu, e verbln pstovan disciplny si lze vppad poteby doplnit snze, ne disciplny zaloen naexaktnch amodelovch postupech.Uplatnn absolvent je pedevm vcentrlnch institucch, umanaerskch konzultanch firem, vevtch prmyslovch podnicch, vtvarech prognzovn astrategickho plnovn, konjunkturn analzy, vevzkumnch institucch ekonomickho charakteru, vbankch amezinrodnch ekonomickch afinannch organizacchZahranin zkuenosti: Ekonometrie aoperan vzkum je narovni hlavn i vedlej specializace soust studijnch program vech renomovanch univerzit akol, vychovvajcch vysokokolsky vzdlan ekonomy.Anglick ekvivalent: Econometrics and Operational Research, velmi blzk je Management Science. Americk ekvivalent: Econometrics and Operations Research.Nmeck ekvivalent: Oekonometrie und Unternehmensforschung, ale pouv se ianglick (americk) oznaen.Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch katedry ekonometrie.vse.cz.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.

oborov povinn pedmty 48 21 18 9

oborov voliteln pedmty 18 12 6



sttn zkouky 15 15

Celkem 120 31 34 34 21

42


1. 2. 3. 4.

Ekonomie II. * 3MI4115EN411 6

Simulan modely 4EK412 6

Nelinern modely 4EK413 6

Diskrtn modely 4EK314 6

Teorie rozhodovn 4EK415 9

Teorie her aekon. rozhodovn 4EK421 6

Ekonometrie 4EK416 6

Sttnicov adiplomov semin 4EK414 3



kredit

Hospodsk statistika 4ES411 6

Modely ekonomickch afinannch asovch ad 4ST432 6

Modely produknch systm 4EK425 6

Praktikum zoperanho vzkumu 4EK321 6


Systm nrodnho etnictv arozbory *4ES4094ES429

7


Teorie vbrovch eten 4ST413 6


Vcerozmrn statistika 4ST512 6

* je mono absolvovat jen jeden zpedmt

studijn pedpisy aharmonogramyStudijn azkuebn d, stipendijn d adisciplinrn d naleznete nawww.vse.cz/predpisy.

43

Magistersk navazujc studijn obor: Ekonomick demografie

Garanti: doc.Ing.Jitka Langhamrov, CSc., Ing.Markta Arltov, Ph.D.Garantujc katedry: katedra demografie, katedra statistiky apravdpodobnosti

Charakteristika studijnhO ObOruNpln oboru jsou pokroil demografick astatistick metody amodely ajejich vyuit pi hodnocen daj opopulan aekonomick situaci api een praktickch otzek narznch rovnch zen hospodstv aspolenosti, ato narovni regionln, nrodn imezinrodn. Studenti se hloubji seznm sproblematikou demografickch aspekt spoleenskho ahospodskho vvoje apostaven obyvatelstva jako spotebitele ijako tvrce produkt aslueb. Pozornost bude vnovna problematice lidskho kapitlu ajeho men asouvisejcm otzkm ekonomiky, vzdlvn azdravotn pe.Absolventi budou interdisciplinrn vzdlanmi odbornky, monosti jejich uplatnn jsou napklad voblasti vytven populanch prognz navech rovnch, voblasti sttn sprvy asamosprvy, vesttn statistick slub, vsoukromm sektoru (firemn demografie, przkum trhu, propagace), vekonomick sfe (analza dsledk strnut pracovn sly, ekonomickch souvislost migrace, analza nezamstnanosti), vsociln sfe (navrhovn koncepc sociln politiky spihldnutm kpokraujcmu strnut populace), vezdravotnictv (zdravotnick prevence, zdravotnick statistika, analza mrtnosti apin mrt), vevdecko-pedagogick oblast (monost pokraovn vdoktorskm studiu) i vevzkumnch pracovitch zamench napopulaci ajej vazby naoblast ekonomickou, sociln, zdravotn.Dal informace koboru zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch katedry kdem.vse.cz


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.



voln voliteln pedmty 6 6


sttn zkouky 15 15

Celkem 120 33 33 30 24

44


1. 2. 3. 4.

Ekonomie II* 3MI4115EN411 6

asov ady 4ST431 6


Obecn demografie 4DM401 6

Aplikovan demografie 4DM409 6

Ekonomick demografie II. 4DM425 6

Aktursk demografie a dchodov pojitn 4DM424 6

Sociln statistika 4ES405 3

Statistick rozbory ekonomiky R 4ES508 3

Diplomov semin 4DM501 3



kredit

Demography II (anglitina) 4DM452 3

Demografick modely 4DM416 6

Demografick semin II 4DM403 3

Matematick demografie 4DM404 6

Teorie pravdpodobnosti a matematick statistika 2 4ST430 6

Regrese pro pokroil 4ST416 6

ivotn pojitn 4ST421 5

Tvorba aplikac MS Excel 4IT382 6

Politick geografie 2SE103 6

Nrodn etnictv 4ES408 3

Mezinrodn statistick srovnvn* 4ES5064ES526 3

Simulan modely ekonomickch proces 4EK412 6

Kulturn kapitl v socioekonomickm rozvoji 3AM297 6

Politika zemnho rozvoje 5RE503 6



45

Magistersk navazujc studijn obor: Statisticko pojistn inenrstv

Garant: doc.RNDr.Lubo Marek, CSc.Garantujc katedra: katedra statistiky apravdpodobnosti

Charakteristika studijnhO ObOruStudium pedstavuje prez vemi podstatnmi strnkami pojistnho inenrstv soubn snejpouvanjmi statistickmi nstroji apostupy potebnmi pi analze ekonomickch dat. Studenti se seznm sdleitmi pojistnmi produkty, rozbory astrategiemi, kter pat neoddliteln kpraxi natuzemskch izahraninch pojistnch trzch, asouasn bude schopen aplikovat statistick analytick aprognostick postupy vnejrznjch ekonomickch situacch. Pedmty jsou vyuovny svyuitm specializovanch statistickch softwarovch produkt, studenti si osvoj jejich ovldn azskaj pehled ojejich vyuit.Vzhledem kirokmu zamen studia naleznou absolventi uplatnn vpojiovnch, penzijnch fondech azdravotnch pojiovnch atak voblasti sttn apodnikov statistiky, vesfe finannch aktivit (investovn pojistnho kapitlu, pojitn finannch vr), vmarketingovch, poradenskch avzkumnch institucch, vetn mezinrodnch, atak tam, kde se vychovvaj odbornci zoblasti statistiky apojistnho inenrstv.Zahranin zkuenosti: obor je znm jako Statistics and Insurance, resp. Statistik und Versicherung.Dal informace zskte nastrnkch fakulty fis.vse.cz anastrnkch katedry ktsp.vse.cz.


Skupina pedmtPoet

kredit


dosemestr

1. 2. 3. 4.



voln voliteln pedmty 0

pedmty vedlej specializace 30 3 9 12 6

sttn zkouky 15 15

Celkem 120 29 30 32 29

46


1. 2. 3. 4.

Ekonomie II *3MI4115EN411

6

Aktursk demografie 4DM414 6

Teorie pravdpodobnosti amatem. statistika 2 4ST430 6

ivotn pojitn 4ST421 5

Regrese pro pokroil 4ST416 6

Systm nrodnho etnictv arozbory *4ES4094ES429

7

Neivotn pojitn 4ST520 5

asov ady 4ST431 6


Teorie vbrovch eten 4ST413 5

Sttnicov semin 4ST590 3



kredit

Bayesovsk statistika 4ST412 3

Modely vneivotnm pojitn *4ST4224ST622

3

Neparametrick arobustn metody 4ST507 3

Podnikn vpojitn 4ST530 3

zen finannho rizika (vanglitin) ** 4ST610 3

Stochastick procesy ariziko vefinancch apojitn (vanglitin) 4ST644 6

Demografick modely 4DM416 6

Ekonomick demografie II 4DM425 6

Sociln statistika 4ES405 3

Hospodsk statistika 4ES411 6

Mezinrodn statistick srovnvn *4ES5064ES526

3

Statistick rozbory ekonomiky R (anglicky) 4ES528 3

Simulan modely ekonomickch proces 4EK412 6

Ekonometrie 4EK416 6

Teorie her aekonomick rozhodovn 4EK421 6

* lze si zapsat pouze jeden zuvedench pedmt** me bt vypsn jen jako mimosemestrln

47


49

plo

hy

50

Studijn a zkuebn d

Vysok koly ekonomick vPraze pro studium vbakalskch amagisterskch studijnch programech uskuteovanch Vysokou kolou ekonomickou vPraze nebo jejmi fakultami podle zsad evropskho systmu pevodu aakumulace kredit ze dne 7. ervence 2009

HLAVA PRVNZKLADN USTANOVEN

lnek 1 vOdn ustanOvenTento studijn azkuebn d (dle jen studijn d) se vydv podle zkona . 111/1998 Sb., ovysokch kolch aozmn adoplnn dalch zkon (zkon ovysokch kolch), veznn pozdjch pedpis (dle jen zkon), jako vnitn pedpis Vysok koly ekonomick vPraze (dle jen VE) avztahuje se nastudenty vbakalskch amagisterskch studijnch programech uskuteovanch VE nebo jejmi fakultami podle zsad Evropskho systmu pevodu aakumulace kredit (European Credit Transfer and Accumulation System, dle jen ECTS), pokud jin vnitn pedpis VE nestanov jinak.

lnek 2 psObnOst rektOra adkan(1) Rozhodnut dkana podle studijnho du se vztahuj nastudenty zapsan kestudiu

vestudijnch programech, kter jsou uskuteovny pslunou fakultou VE.(2) Vppad, e studijn program je uskuteovn VE, vykonv psobnost dkana stanovenou

studijnm dem rektor.

lnek 3 vymezen pOjmPro ely tohoto studijnho du se rozuma) kontrolnmi kredity kredity zskan spnm absolvovnm studijnch povinnost akredity

zskan uznnm studijnch povinnost, kter student spn absolvoval pi studiu navysok kole vzahrani, nani byl vysln vrmci studia naVE. Dokontrolnch kredit se vak nepotaj kredity zskan vsemestru, vekterm ml student perueno studium.

b) kreditem jednotka, kterou jsou ocenny vechny studijn povinnosti krom sportovnch aktivit akter odpovd studijn zti, je pro studenta vyplv zasti navuce appravy nasplnn studijn povinnosti. Student kredity zskv spnm absolvovnm nebo uznnm studijnch povinnost.

c) kreditovmi poukzkami jednotky umoujc studentovi pihlaovat se kestudijnm povinnostem nebo si je dt uznat.

d) kvalifikan prac bakalsk prce vppad bakalskho studijnho programu adiplomov prce vppad magisterskho studijnho programu.

e) prmrnm prospchem ven prmr klasifikac vech spn inespn absolvovanch studijnch povinnost (vetn studijnch povinnost, kter student absolvoval pi studiu navysok kole vzahrani, nani byl vysln vrmci studia naVE), kter jsou ukoneny zkoukou. Vahami jsou kreditov ocenn studijnch povinnost. Rozhodnm okamikem pro vpoet prmrnho prospchu je konec semestru.

51

f) pedmtem studijn povinnost, jej soust je vuka. Me se realizovat semestrln, tj. vcelm obdob vuky, nebo mimosemestrln, tj. vsti obdob vuky nebo mimo n.

g) pestupem zmna studovanho studijnho programu nebo studijnho oboru vrmci VE, nebo zmna formy studia.

h) pihlenm kestudijn povinnosti studentovo pihlen kvykonn studijn povinnosti podle pravidel stanovench opatenm dkana, aakceptovn tohoto poadavku. Pokud je studijn povinnost pedmt, pouv se msto pihlen kestudijn povinnosti vraz zpis pedmtu.

i) studijn povinnost povinnost studenta dan studijnm programem astudijnm plnem. Studijn povinnost je zejmna pedmt, sttn zvren zkouka nebo jej st asportovn aktivita.

j) studijnm plnem rozpis poadovanho absolvovn studijnch povinnost danho studijnho programu.

k) vedlej specializac st magisterskho studijnho programu vrozsahu 30 kredit akreditovan vrmci VE aukonen sttn zkoukou. Vtomto rozsahu nen zapotna sttn zkouka zvedlej specializace ani diplomov prce.

l) vukou pednky, cvien asemine adle odborn praxe, konzultace ametodick soustedn.

m) zpisovm listem vpis pedmt, kter m student zapsny.n) zkuebnm protokolem protokol oklasifikaci studijn povinnosti.

lnek 4 akademiCk rOk(1) Akademick rok zan 1. z adl se nazimn aletn semestr. Jeho harmonogram stanovuje

poprojednn sdkany rektor.(2) Harmonogram akademickho roku uruje obdob vuky azkouek, obdob pro zpisy

semestrlnch pedmt aobdob przdnin.(3) Obdob vuky trv 13 tdn, obdob zkouek semestrlnch pedmt trv 6 tdn.

lnek 5 studium(1) Pijat uchaze se stv studentem dnem zpisu dostudia. Pozpisu dostudia je student

povinen sloit akademick imatrikulan slib.(2) Bhem studia je student povinen bezodkladn hlsit urenmu zamstnanci studijnho

oddlen vechny zmny kontaktnch daj (zejmna zmnu jmna apjmen, adresy, telefonnho sla). Vppad, e tak neuin, nenese VE ani dn zjejch soust odpovdnost zansledky, kter tmto opomenutm studentovi vzniknou.

(3) Kad akademick pracovnk je povinen poskytovat studentm konzultace. Pravidla pro poskytovn konzultac stanov dkan svm opatenm.

lnek 6 peruen studia(1) Dkan me studentovi nazklad jeho dosti peruit iopakovan studium. dost operuen

je student povinen podat bezodkladn pot, kdy vzniknou dvody pro peruen studia.(2) Dkan me peruit studium zvlastnho podntu studentovi, ktermu vznikla povinnost

uhradit poplatek spojen se studiem podle 58 odst. 3 nebo 4 zkona akter tento poplatek nezaplatil.

(3) Vdob peruen studia nen osoba studentem. Termn konce peruen studia je vdy shodn skoncem semestru.

(4) Pokud osoba, j bylo perueno studium, nepod ped koncem peruen studia

52

oprodlouen tohoto peruen, stv se opt studentem dnem optovnho zpisu dostudia podle 54 odst. 2 a 61 odst. 1 zkona.

(5) Dnem optovnho zpisu dostudia je prvn den semestru, kter nsleduje povypren termnu konce peruen studia. Nastudenta se pak vztahuj povinnosti aktulnho studijnho plnu jeho studijnho programu.

(6) Nejvy celkov poet semestr studia peruench nazklad dosti studenta je roven potu semestr standardn doby studia studijnho programu. Nejvy celkov poet peruench semestr je roven trojnsobku potu semestr standardn doby studia studijnho programu.

lnek 7 pestup(1) Opovolen pestupu rozhoduje dkan fakulty, nan je student zapsn, posouhlasu dkana

fakulty, kter uskuteuje studijn program nebo studijn obor, dojeho studia chce student pestoupit.

(2) Dnem pestupu ztrc student prvo studovat vpvodnm studijnm programu nebo studijnm oboru azskv prvo studovat vnovm studijnm programu nebo studijnm oboru. Tmto dnem je vdy zatek semestru.

HLAVA DRUHORGANIZACE STUDIA

lnek 8 kreditOv systm(1) Plnn poadavk studia se posuzuje prostednictvm kreditovho systmu zaloenho

nazsadch ECTS.(2) Celkov poet kredit nutn kabsolvovn studia vestudijnm programu odpovd

ticetinsobku potu semestr jeho standardn doby studia.(3) Aby se student mohl pihlsit kestudijn povinnosti nebo si ji mohl dt uznat, mus mt

kdispozici dostaten poet kreditovch poukzek. Ty pak erp vhradn takto: a) pihlenm kestudijn povinnosti student vyerp tolik kreditovch poukzek, kolik

odpovd jejmu kreditovmu ocenn; vppad sttn zvren zkouky nebo jej sti se pitom kreditov poukzky erpaj pouze pi prvnm pokusu osloen,

b) uznnm studijn povinnosti, kterou ml student zapsn pi studiu navysok kole vzahrani, nani byl vysln vrmci studia naVE, student vyerp tolik kreditovch poukzek, kolik odpovd jejmu kreditovmu ocenn,

c) uznnm jin studijn povinnosti student vyerp optinu vce kreditovch poukzek, ne odpovd jejmu kreditovmu ocenn.

(4) Pozpisu dostudia obdr student optinu vce kreditovch poukzek, ne odpovd celkovmu potu kredit nutnmu kabsolvovn studia vestudijnm programu.

(5) Dkan me pidlit dal kreditov poukzky.

lnek 9 kOntrOln kredity(1) Pokadm semestru mus mt student celkem zskno alespo tolik kontrolnch kredit,

kolik odpovd potu dosud studovanch semestr, vnich neml perueno studium, vynsobenmu slem 20, je-li studentem prezenn formy studia, nebo slem 15, je-li studentem distann nebo kombinovan formy studia.

53

(2) Poadavek vodstavci 1 se povauje zasplnn, pokud ji student zskal vechny kredity vestruktue pedepsan studijnm plnem svjimkou kredit zajednotliv sti sttn zvren zkouky.

(3) Pokud student nespln poadavek vodstavci 1, jsou mu odebrny kreditov poukzky vmnostv odpovdajcm potu chybjcch kontrolnch kredit.

lnek 10 studijn pln(1) Studijn pln me vjednom semestru pedepsat absolvovn nejve 6 studijnch povinnost;

dotohoto potu se nezapotvaj jazykov pedmty ani sportovn aktivity.(2) asov rozpis studijnch povinnost je vestudijnm plnu vprezenn form studia

doporuen; pro distann akombinovanou formu je zvazn stm, e vjimku tvo pouze opakovan pokusy oabsolvovn studijnch povinnost nebo studium nad rmec studijnho plnu.

(3) Dkan stanovuje pro magistersk studijn programy pslun vedlej specializace znabdky fakult VE.

HLAVA TETSTUDIJN POVINNOSTI

lnek 11 akreditaCe studijn pOvinnOsti(1) Kad studijn povinnost svjimkou sportovnch aktivit mus bt akreditovna naVE nebo

najej fakult.(2) Akreditan spis studijn povinnosti je veejn pstupn. Obsahuje jej komplexn

charakteristiku stmito povinnmi polokami: a) identifikan oznaen, b) nzev vjazyce, vekterm se studijn povinnost realizuje, aveskm aanglickm jazyce, c) jmno garanta, jen odpovd zejmna zaobsahovou npl, d) kreditov ocenn, e) zpsob realizace vuky vppad pedmtu, f) jazyk, vnm se studijn povinnost realizuje, g) obsahovou osnovu, ppadn tmatick okruhy, h) metody vuky vppad pedmtu, i) konkrtn podmnky azpsob klasifikace, j) seznam zkladn adoporuen literatury.

(3) Zmna akreditace mus bt veejn oznmena ped zatkem obdob pro pihlaovn kestudijn povinnosti. Vppad sttn zvren zkouky mus bt oznmena nejmn 6 msc ped tmto datem.

lnek 12 pedmty ajejiCh zpis(1) Pedmty jsou realizovny vrmci jednoho semestru.(2) Semestrln pedmty se zapisuj vtermnech stanovench vharmonogramu akademickho

roku. Jako potvrzen ovsledku zpis vydv VE, nebo jej fakulta zpisov list.(3) Student je povinen zkontrolovat, zda daje obsaen vzpisovm listu odpovdaj skutenosti,

ato vtermnech azpsobem, kter stanovuje dkan svm opatenm.

54

(4) Studenti bakalskch studijnch program si smj nad rmec studijnho plnu zapsat pedmty ze studia vmagisterskch studijnch programech, pokud jim docelkovho potu kredit nutnho kabsolvovn studia vestudijnm programu zbv zskat nejve 30 kredit.

lnek 13 klasifikaCe studijnCh pOvinnOst(1) Studijn povinnosti jsou ukoneny zpotem, nebo zkoukou. Zpotem mohou bt ukoneny

pouze sportovn aktivity adle jazykov pedmty, kter tvo logickou adu; posledn pedmt vad vak mus bt hodnocen zkoukou.

(2) Zkouka me bt klasifikovna jednm ztchto stup: a) vborn (1); pokud je vsledek zkouky men body, pslu tento stupe vsledku

alespo 90 % maxima bod, b) velmi dobe (2); pokud je vsledek zkouky men body, pslu tento stupe vsledku

alespo 75 %, avak mn ne 90 % maxima bod, c) dobe (3); pokud je vsledek zkouky men body, pslu tento stupe vsledku alespo

60 %, avak mn ne 75 % maxima bod, d) nevyhovl(a) smonost opakovn (4+); pokud je vsledek zkouky men body, pslu

tento stupe vsledku alespo 50 %, avak mn ne 60 % maxima bod, ppadn je tento stupe udlen podle uven uitele, nebo kdy student odmtne lep hodnocen toto hodnocen nen mon udlit dvakrt posob,

e) nevyhovl(a) (4); pokud je vsledek zkouky men body, pslu tento stupe studentovi, kter nedoshl ani 60 % maxima bod azrove mu nebyl udlen stupe 4+.

Student, kter byl klasifikovn stupnm 4+, me vyut dal termn pro skldn zkouky, nebo pro pezkouen podle poadavk akreditanho spisu studijn povinnosti. Stupnm 4+ nelze klasifikovat zkouku skldanou vposlednm vypsanm termnu vdanm semestru. Pokud student nevyuije dokonce semestru monost opakovn, je mu doasn klasifikace 4+ zmnna na4.

(3) Zpoet me bt klasifikovn jednm ztchto stup: a) zapoteno; pokud je vsledek zpotu men body, pslu tento stupe vsledku alespo

60 % maxima bod, b) nezapoteno; pokud je vsledek zpotu men body, pslu tento stupe vsledku

mn ne 60 % maxima bod.(4) Vsledky klasifikace zadv vyuujc nebo zkouejc bezodkladn dozkuebnho protokolu

adostudijnho informanho systmu. Svsledky seznm studenta do5 pracovnch dn; vppad stn zkouky jej seznm svsledkem vden jejho konn.

(5) Student m prvo nazapsn klasifikace dozpisovho listu, poppad dovkazu ostudiu. Dkan me svm opatenm stanovit povinnost dt si tento vsledek zapsat.

(6) Pokonci kadho semestru studijn informan systm studentovi zape tak vsledek relativnho hodnocen studijn povinnosti podle metodiky ECTS apodle pravidel stanovench opatenm rektora.

lnek 14 pekky plnn studijnCh pOvinnOst(1) Pokud student zvnch dvod nemohl splnit studijn povinnost, me vyuujcho nebo

zkouejcho podat ojej omluven, ato nejdle do3 pracovnch dn potermnu, kdy mla bt splnna, nebo pot, kdy pominula pekka splnn studijn povinnosti nastran studenta. Oomluv rozhoduje vyuujc nebo zkouejc bezodkladn. Nelze-li vyuujcho nebo zkouejcho kontaktovat, zanech student dost nasekretaritu pslunho pracovit.

55

(2) Pokud dvod omluvy vyuujc nebo zkouejc neuzn, me student do3 pracovnch dn podat oomluvu vedoucho pslunho pracovit.

(3) Pokud pekka plnn studijnch povinnost nastran studenta trv dle ne 15 kalendnch dn, je student povinen otto situaci bezodkladn informovat urenho zamstnance studijnho oddlen.

(4) Kreditov poukzky zaomluven nesplnn studijn povinnosti se studentovi vracej.

lnek 15 uznvn studijnCh pOvinnOst(1) Studijn povinnosti, kter student spn absolvoval naVE nebo najin vysok kole, me

dkan nazklad jeho dosti uznat.(2) Student je povinen podat ouznn vech studijnch povinnost, kter absolvoval pi studiu

navysok kole vzahrani, nani byl vysln vrmci studia naVE. spn absolvovan studijn povinnosti mu jsou uznny. Zastudijn povinnosti absolvovan nespn se mu odebere pslun poet kreditovch poukzek. Vppad, e student ouznn nepod vprbhu studia vsemestru, kter nsleduje poposlednm semestru studia vzahrani, ztrc poet kreditovch poukzek odpovdajc ticetinsobku potu semestr studia vzahrani.

(3) Student magisterskho studijnho programu, kter absolvoval studium vbakalskm studijnm program naVE, nebo jej fakult, me podat ouznn pouze tch studijnch povinnost ztohoto studia, kter absolvoval podle l. 12 odst. 4.

HLAVA TVRT STTN ZVREN ZKOUKY

lnek 16 sttn zvren zkOuka(1) Sttn zvren zkouka je komplexnm provenm znalost vrozsahu studovanho

studijnho programu astudijnho oboru.(2) Kad st sttn zvren zkouky se klasifikuje samostatn. Stupe 4+ se pitom nepouv.(3) Kad st sttn zvren zkouky se kon ped zkuebn komis; jej prbh avyhlen

vsledku jsou veejn.(4) Zkuebn komisi ajejho pedsedu jmenuje dkan; je minimln dvoulenn. Zainnost

zkuebn komise adn prbh sttn zvren zkouky odpovd jej pedseda.(5) Oklasifikaci rozhoduje zkuebn komise neveejn nazklad hlasovn svch len. Pi

rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy komise.(6) Pokud student nkterou st sttn zvren zkouky neabsolvoval spn, opakuje pouze ji.(7) Kadou st sttn zvren zkouky lze opakovat pouze dvakrt. Opakovn, svjimkou

obhajoby kvalifikan prce, je mon nejdve 1 msc ode dne nespnho pokusu.(8) Vppad, e nebyla obhjena kvalifikan prce, rozhodne zkuebn komise, zda je mon

pedloit upravenou prci, nebo zda student mus zpracovat novou prci nanov tma. Opakovn obhajoby je mon nejdve 3 msce ode dne nespnho pokusu.

lnek 17 sti sttn zvren zkOuky(1) Povinnmi stmi sttn zvren zkouky jsou sttn zkouka ze studijnho oboru aobhajoba

kvalifikan prce. Vmagisterskm studijnm programu je dal povinnou st sttn zvren zkouky sttn zkouka zvedlej specializace.

56

(2) Podmnkou pro skldn sttn zkouky ze studijnho oboru je zskn vech kredit vestruktue pedepsan studijnm plnem svjimkou kredit zajednotliv sti sttn zvren zkouky.

(3) Podmnkou pro konn obhajoby kvalifikan prce je jej zpracovn adn odevzdn.(4) Podmnkou pro sloen sttn zkouky zvedlej specializace je zskn vech kredit

vestruktue pedepsan pro danou vedlej specializaci.

lnek 18 kvalifikan prCe(1) Kvalifikan prac student prokazuje schopnost systematicky asamostatn psemn zpracovat

tma souvisejc sobsahem studijnho oboru auplatnit znalosti adovednosti zskan pi studiu.(2) Student magisterskho studijnho programu si me zvolit azpracovat diplomovou prci

ivrmci vedlej specializace, pokud tuto volbu psemn povol dkan fakulty, nan je student zapsn kestudiu.

(3) Dkan svm opatenm uruje a) pracovit, nanich se mohou zpracovvat kvalifikan prce, b) termny, vnich vedouc urench pracovi vyhlauj tmata kvalifikanch prac

apidluj je studentm, c) zpsob anleitosti jmenovn vedoucch aoponent kvalifikanch prac, d) formln aobsahov nleitosti kvalifikanch prac, e) pro studenty postup azpsob odvbru tmatu kvalifikan prce apihlen knmu, a

poodevzdn kvalifikan prce ajej obhajobu, vetn asovho harmonogramu.(4) Vedoucm kvalifikan prce je zpravidla akademick pracovnk VE. Oponentem kvalifikan

prce mus bt vysokokolsky vzdlan odbornk.(5) Oponent kvalifikan prce, poppad vedouc prce, pokud tak ur dkan, vyhotovuj

naodevzdanou prci psemn posudek, jen mus obsahovat navrhovanou klasifikaci prce.(6) Obhajoba kvalifikan prce se kon napracoviti, kde byla prce zpracovna. Vedouc

pracovit umon studentovi seznmit se sposudky prce nejpozdji 3 pracovn dny ped termnem obhajoby. Obhajoba se kon ivppad, e jsou vechny posudky zporn.

lnek 18a zveejOvn kvalifikanCh praC(1) Databze prac, unich probhla obhajoba naVE, nebo je plnovna obhajoba naVE, (dle

jen databze) je vedena vestudijnm informanm systmu.(2) Student ukld elektronickou verzi sv prce dodatabze vtermnu urenm pracovitm,

nanm prci obhajuje.(3) Vedouc prce poproveden kontroly vloench daj potvrd jejich plnost, azpstupn tak

prci kveejnmu nahlen vrmci studijnho informanho systmu. Pi zjitn nedostatk umon vedouc prce studentovi provst opravy. Dookamiku, ne student vlo dodatabze vechny poadovan daje, kter odpovdaj skutenosti, se m zato, e prce nen odevzdan.

(4) Vedouc pracovit, nakterm se prce obhajuje, kontroluje, zda pedepsan posudky byly vloeny dodatabze nejpozdji ti pracovn dny ped plnovanou obhajobou.

(5) Vppad, kdy zadan tma prce vychz ze spoluprce sjinmi subjekty astudent bude pracovat scitlivmi daji, je mon veverzi prce, kter je urena pro zveejnn, nahradit citliv daje jinmi daji, poppad lze st prce veverzi uren pro zpstupnn vynechat; rozsah vynechan sti prce mus nazklad doporuen vedoucho prce schvlit dkan.

57

Veverzi uren pro zveejnn je pak uvedena informace, e nkter daje jsou nahrazeny, nebo e st prce je vynechna. daje vynechan i nahrazen veveejn sti student uvede vploze, kter nebude veejn pstupn. Vedouc prce je povinen pedem seznmit spolupracujc subjekt stm, e obhajoba prce je veejn ae podobu stanovenou zkonem je prce ped plnovanou obhajobou vmst pracovit zveejnna akad si me ze zveejnn prce poizovat nasv nklady vpisy, opisy nebo rozmnoeniny.

HLAVA EST UKONEN STUDIA

lnek 19 dn ukOnen studia(1) Pro dn ukonen studia mus student splnit vechny studijn povinnosti stanoven studijnm

plnem.(2) Vysokokolsk diplom svyznamennm obdr absolvent, kter bhem studia splnil vechny

studijn povinnosti stanoven studijnm plnem a a) doshl prmrnho prospchu do1,5 vetn, b) zkad sti sttn zvren zkouky byl hodnocen stupnm vborn, c) dn ukonil studium vestandardn dob stanoven pro studium vestudijnm programu;

studentm, kte byli vyslni vrmci studia naVE kestudiu vzahrani, se toto studium dotto doby nezapotv.

lnek 20 jin ukOnen studia(1) Dkan rozhodne oukonen studia podle 56 odst. 1 psm. b) zkona studentovi, kter

a) nem poskonen semestru kdispozici poet kreditovch poukzek nutnch kdnmu ukonen studia adkan mu nepidl dal kreditov poukzky,

b) nesloil ani pi druhm opakovn nkterou st sttn zvren zkouky, c) nesplnil vechny studijn povinnosti stanoven studijnm plnem velht dojednoho

roku odkonce semestru, vekterm splnil podmnku pro skldn sttn zkouky ze studijnho oboru; dkan me tuto lhtu prodlouit.

(2) Dnem ukonen studia podle odstavce 1 je den, kdy rozhodnut oukonen studia nabylo prvn moci.

HLAVA SEDMZVREN USTANOVEN

lnek 21 zpsOb dOruOvn rOzhOdnut(1) Rozhodnut oprvech apovinnostech studenta se doruuje vsouladu s 68 zkona.(2) Nhradnm doruenm podle 68 odst. 3 zkona se rozum vyven rozhodnut naedn

desce podobu 14 dn. Zaden doruen se povauje posledn den tto lhty.(3) Pro rozhodnut tkajc se student zapsanch kestudiu vestudijnm programu

uskuteovanm VE je pslun edn deska VE.(4) Pro rozhodnut tkajc se student zapsanch kestudiu vestudijnm programu

uskuteovanm fakultou je pslun edn deska fakulty.

58

lnek 22 platnOst ainnOst(1) Zruuje se Studijn azkuebn d VE pro studium vbakalskch, navazujcch magisterskch

amagisterskch studijnch programech registrovan Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy dne 21. ervna 2006 pod . j. 15004/2006-30 (dle jen pedchzejc studijn d).

(2) Tento studijn d byl schvlen Akademickm sentem VE dne 28. ervna 2007.(3) Tento studijn d nabv platnosti dnem registrace Ministerstvem kolstv, mldee

atlovchovy.(4) Tento studijn d se vztahuje nastudenty studijnch program uskuteovanch podle zsad

Evropskho systmu pevodu aakumulace kredit odakademickho roku 2007/2008.

lnek 23 ukOnen studia pOdle pedChzejChO studijnhO azkuebnhO du(1) Pokud student nespln poadavky vyplvajc zl. 9 odst. 1, me dodvou msc odnabyt

innosti tohoto studijnho du podat dkana ojejich prominut. Toto prominut se povauje zarozhodnut opovolen podmnnho zpisu uinn podle pedchzejcho studijnho du, kde podmnkou je splnn poadavk vyplvajcch zl. 9 odst. 1.

(2) Student je povinen splnit poadavky vyplvajc zrozhodnut opovolen podmnnho zpisu uinnho podle pedchzejcho studijnho du. Jejich nesplnn je dvodem kukonen studia podle 56 odst. 1 psm. b) zkona.

***Zmny Studijnho azkuebnho du Vysok koly ekonomick vPraze pro studium vbakalskch amagisterskch studijnch programech uskuteovanch Vysokou kolou ekonomickou vPraze nebo jejmi fakultami podle zsad Evropskho systmu pevodu aakumulace kredit byly schvleny podle 9 odst. 1 psm. b) zkona . 111/1998 Sb., ovysokch kolch aozmn adoplnn dalch zkon (zkon ovysokch kolch), veznn pozdjch pedpis, Akademickm sentem Vysok koly ekonomick vPraze dne 15. prosince 2008 adne 1. ervna 2009.Zmny Studijnho azkuebnho du Vysok koly ekonomick vPraze pro studium vbakalskch amagisterskch studijnch programech uskuteovanch Vysokou kolou ekonomickou vPraze nebo jejmi fakultami podle zsad Evropskho systmu pevodu aakumulace kredit nabvaj platnosti podle 36 odst. 4 zkona ovysokch kolch dnem registrace Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy.Zmny Studijnho azkuebnho du Vysok koly ekonomick vPraze pro studium vbakalskch amagisterskch studijnch programech uskuteovanch Vysokou kolou ekonomickou vPraze nebo jejmi fakultami podle zsad Evropskho systmu pevodu aakumulace kredit nabvaj innosti dnem registrace Ministerstvem kolstv, mldee atlovchovy.

prof.Ing.Richard Hindls, CSc., dr.h. c. , v. r.rektor

59

Disciplinrn d

pro studenty fakult Vysok koly ekonomick vPraze

lnek 1Disciplinrn d pro studenty fakult Vysok koly ekonomick vPraze (dle jen "VE") upravuje, vsouladu se zkonem . 111/1998 Sb., ovysokch kolch aozmn adoplnn dalch zkon (zkon ovysokch kolch), (dle jen "zkon"), postup pi projednvn disciplinrnch pestupk student fakulty aukldn sankc.

lnek 2Disciplinrnm pestupkem je zavinn poruen povinnosti stanovench prvnmi pedpisy nebo vnitnmi pedpisy VE afakulty.

lnek 3(1) Zadisciplinrn pestupek me bt uloena nkter znsledujcch sankc:

1. napomenut 2. podmnn vylouen ze studia 3. vylouen ze studia.

(2) Pi podmnnm vylouen mus bt stanovena lhta apodmnky kosvden.(3) Vylouit ze studia lze studenta pouze zamysln spchn disciplinrnho pestupku.(4) Sankc zapodvodn jednn, najeho zklad byl student pijat kestudiu, je pouze

vylouen ze studia.(5) Uloenm sankce zadisciplinrn pestupek podle l. 2 nen doteno prvo ubytovacho

zazen naodstoupen odsmlouvy oubytovn podle 759 odst. 2 Obanskho zkonku.

lnek4(1) Pi ukldn sankc se pihl kcharakteru jednn, jm byl disciplinrn pestupek

spchn, kokolnostem, zanich knmu dolo, kezpsobenm nsledkm, kme zavinn, kdosavadnmu chovn studenta, kter disciplinrn pestupek spchal akprojeven snaze onpravu jeho nsledk.

(2) Oduloen sankce je mon upustit, pokud ze samotnho projednn disciplinrnho pestupku je zejm, e povede knprav.

lnek 5(1) Ouloen sankce rozhoduje dkan nanvrh disciplinrn komise, kterou zlen akademick

obce fakulty jmenuje dkan.(2) Dkan nesm uloit psnj sankci ne jakou navrhla disciplinrn komise.

lnek 6(1) Disciplinrn zen zahajuje disciplinrn komise nanvrh dkana.(2) Nvrh mus obsahovat:

1. popis jednn 2. zdvodnn, pro je jednn povaovno zadisciplinrn pestupek 3. navrhovan dkazy.

60

(3) Pokud nvrh neobsahuje nleitosti uveden vodstavci 2, vrt jej disciplinrn komise kdoplnn.

(4) Okamikem zahjen disciplinrnho zen je okamik seznmen studenta snvrhem.(5) Student je seznmen snvrhem doruenm pozvn kstnmu jednn.

lnek 7(1) Odisciplinrnm pestupku se kon stn jednn zaptomnosti studenta.(2) Kstnmu jednn mus bt student psemn pozvn. Pozvn kstnmu jednn mus

obsahovat nvrh, den, hodinu amsto, kde bude jednn probhat.(3) Pozvn mus bt studentovi dorueno dovlastnch rukou. Pokud pozvn studentovi nelze

doruit, bude zveejnno vyvenm naedn desce fakulty podobu pti dn. Posledn den tto lhty je povaovn zaden doruen pozvn. Je-li pozvn doruovno vyvenm, me se stn jednn konat nejdve 10. dne odvyven pozvn.

(4) M-li student zstupce podle l. 9 odst. 3, doruuje se pozvn tak jemu.(5) Vneptomnosti studenta me bt disciplinrn pestupek projednvn, pokud se student

kjednn bez omluvy nedostav, akoli byl knmu dn pozvn.

lnek 8(1) Pi jednn je disciplinrn komise povinna zjistit skutkov stav, zejmna charakter jednn,

jm byl disciplinrn pestupek spchn, okolnosti, zanich knmu dolo azpsoben nsledky.

(2) Disciplinrn pestupek nelze projednat, jestlie uplynula lhta jednoho roku odjeho spchn nebo odpravomocnho odsuzujcho rozsudku vtrestn vci.

lnek 9(1) Zasedn disciplinrn komise jsou neveejn.(2) Napozvn pedsedy disciplinrn komise se mohou jednn zastnit svdci azstupce

studenta.

Studijní programy 2011/2012

Documents

Transcript of Studijní programy 2011/2012