Studijn a zkuebn d Masarykovy univerzity (ve znn innm od 1.2.20129.2006)

st prvn

Zkladn ustanoven

lnek 1

vodn ustanoven

(1) Studijn a zkuebn d Masarykovy univerzity (dle jen d) stanov pravidla studia ve studijnch programech (dle jen program) akreditovanch na Masarykov univerzit a uskuteovanch jejmi fakultami, jako i pravidla konn sttnch rigorznch zkouek, jimi se neukonuje studium v programu. Tato pravidla plat obdobn i pro studium v programech, kter uskuteuje Masarykova univerzita (dle jen MU).

(2) d vychz zejmna ze zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis, (dle jen zkon) a Statutu MU (dle jen statut).

(3) d je zvazn pro MU, jej sousti, studenty a zamstnance, jako i pro jin osoby, o nich to ustanoven tohoto du stanov.

lnek 2

Obecn zsady organizace studia

(1) Za organizaci, administrativu a kontrolu studia v programech odpovd na fakult dkan, na MU rektor. Dkan nebo rektor me tuto odpovdnost nebo jej st ve sv psobnosti penst na uren prodkany, nebo prorektory. Me tak povit odpovdnost za organizaci studia nebo jej vymezenou st uren akademick pracovnky.

(2) Informace, jejich zveejnn d ukld, se zveejuj prostednictvm Informanho systmu MU (dle jen IS MU), nestanov-li d jinak.

(3) V ppadech, kdy tak stanov pslun pedpisy, jsou informace zveejovny tak prostednictvm

a) nepetrit pstupn elektronick edn desky MU, ppadn elektronickch ednch desek fakult (dle jen edn deska),

b) elektronickch studijnch katalog fakult (dle jen studijn katalog), nebo

c) institucionlnch www-strnek MU, ppadn fakult.

(4) Studenti zapsan v programech uskuteovanch v cizm jazyce podle 58 odst. 5 zkona maj prvo, aby se vuka, ukonovn studijnch pedmt (dle jen pedmt) i ukonovn studia, jako i jednn se studenty ve vcech sprvy studijnch zleitost, konaly v jazyce, v nm je v souladu se svm obsahem uskuteovn pslun program.

lnek 3

asov rozvren akademickho roku

(1) Akademick rok trv dvanct msc a len se na podzimn a jarn semestr se . Zatek akademickho roku a zatky 1. z a 1. noravuky v semestrech stanov rektor. Semestr zahrnuje nejmn jeden tden obdob stanovenho pro zpis do semestru, nejmn ti tdny obdob pro zpis pedmt, nejmn dvanct a nejve patnct tdn vuky a nejmn est tdn zkoukovho obdob tak, aby

a) se zkoukov obdob nepekrvalo s vukou a pedchzelo poslednmu dni obdob pro zpis do nsledujcho semestru,

b) obdob pro zpis do semestru konilo nejpozdji uplynutm ptho pracovnho dne po dni zahjen vuky v semestru,

c) obdob pro zpis pedmt konilo uplynutm tinctho kalendnho dne po dni zahjen vuky v semestru, s vjimkou zpisu pedmt s blokovou vukou nebo zvltnm asovm reimem; pravidla pro zpis takovch pedmt stanov dkan.

Zbvajc st semestru tvo obdob przdnin. Harmonogram akademickho roku dle stanov semestrln obdob pro konn sttnch zkouek (l. 22) tak, aby se obdob stanoven pro jednotliv semestry nepekrvala.

(2) asov rozvren akademickho roku je dno harmonogramy MU a fakult. Harmonogramy kadoron stanov rektor po projednn s dkany tak, aby vuka v semestru byla na vech fakultch zahjena k tmu datu, aby zpis do studia v semestru zanal na vech fakultch k tmu datu a aby byl zajitn nejmn ttdenn soubh zkoukovch obdob na vech fakultch. Harmonogramy mus obsahovat vymezen semestrlnch obdob registrace pedmt (l. 11).

lnek 4

Programy a formy studia

(1) Programy se len na studijn obory (dle jen obor), obory se dle mohou lenit na studijn smry (dle jen smr). Programy se uskuteuj zpravidla na fakultch. V souladu s 79 odst. 1 psm. c) zkona je pro kad program stanoven garant, kter odpovd za jeho uskuteovn ve shod s rozhodnutm o akreditaci a za zabezpeen jeho odborn rovn. Pro jednotliv obory programu me garant stanovit garanty obor.

(2) Seznam program akreditovanch na MU s lennm na obory, vetn typu, formy, a standardn doby a jmna garanta programu, poppad jmna garant obor, jsou-li stanoveni, je zveejnn na edn desce MU. Seznam program uskuteovanch na fakultch je, s tmi nleitostmi a v odpovdajcm rozsahu, zveejnn na ednch deskch fakult.

(3) Materily, na jejich zklad bylo vydno rozhodnut o akreditaci programu, vetn soust programu podle 44 odst. 2 zkona (dle jenobsah programu) mus bt zveejnny v plnm znn na www-strnkch MU a fakulty, kter program uskuteuje (dle jen pslun fakulta).

(4) Nejpozdji k 31. kvtnu zad MU a kad z jejch fakult v IS MU obsah tchto poloek studijnhoStudijnho katalogu pro pt akademick rok:

a) harmonogram akademickho roku pro MU , nebo fakultu,

b) pln soubor pedmt, kter mohou studenti v nsledujcm akademickm roce zapsat, vetn potu kontaktnch hodin vuky, kreditov hodnoty (l. 6 odst. 2), pedepsanch zpsob ukonen a jmen vyuujcch,

c) popis pedmt, zahrnujc anotace s uvedenm znalost a dovednost (kompetenc), kter studenti v pedmtu maj nabt nebo rozvinout, a osnovy vuky a obsahov i formln poadavky pro ukonen pedmt,

d) podmnky pro ppadn omezen zpisu pedmt, pedevm poadavky vyplvajc z nvaznosti pedmt v programu (povinnost pedchozho absolvovn vybranch pedmt), a oznaen povinnch a povinn volitelnch pedmt (l. 11 odst. 5),

e) pravidla pro sestavovn studijnch pln v kadm z program, nebo obor a smr, v nich budou v ptm akademickm roce zapsni, nebo evidovni studenti, vetn podmnek pro zpis pedmt uvedench v psmenu b),

f) doporuen studijn pln pro kad z program , nebo obor a smr, v nich budou v ptm akademickm roce zapsni, nebo evidovni studenti, jako obsahov podloen nvrh asov posloupnosti studia v prbhu standardn doby,

g) pln znn du a vech navazujcch pedpis fakulty, nebo opaten dkana, nebo odkaz na jejich umstn,

h) seznam garant program, poppad obor, a dalch osob odpovdajcch za korektn obsahovou a formln realizaci jednotlivch program a za een ppadnch koliz pi studiu.

daje podle psm. b), c) a d) se zadvaj prostednictvm aplikace KatalogKatalogu pedmt v IS MU.

(5) Studijn katalog lze aktualizovat vdy jen do zatku obdob pro zpis pedmt.

(6) Studium v programu se uskuteuje formou prezenn, distann nebo kombinovanou, nebo distann.

lnek 5

Mezifakultn a meziuniverzitn studium

(1) Meziuniverzitnm studiem se pro ely tohoto du rozum studium

a) v programu akreditovanm na MU, na jeho uskuteovn se podl i jin prvnick osoby v esk republice nebo v zahrani,

b) v programu akreditovanm na jin vysok kole nebo instituci, na jeho uskuteovn se podl MU,

c) ve spoluprci se zahranin vysokou kolou, kter uskuteuje obsahov souvisejc program, na n student spln st svch studijnch povinnost.

(2) Mezifakultnm studiem se pro ely tohoto du rozum:

a) jednooborov studium, na jeho uskuteovn se v souladu s obsahem programu v podstatn me podlej dal fakulty MU,

b) vceoborov studium sestvajc z obor nleejcch programm uskuteovanm rznmi fakultami MU uvedenmi v rozhodnut o akreditaci.

(3) Pravidla pro uskuteovn meziuniverzitnho studia upravuje dohoda uzaven mezi MU a dalmi osobami podlejcmi se na uskuteovn takovho studia tak, aby byla respektovna ustanoven 47a zkona. Jde-li o meziuniverzitn studium podle odstavce 1 psm. c), dohodu za MU uzavr dkan pslun fakulty; v ppad studia v doktorskm programu tak in po souhlasu pslun oborov rady. Pravidla pro uskuteovn mezifakultnho studia upravuje dohoda uzaven mezi zastnnmi fakultami.

(4) V ppad jednooborovho mezifakultnho studia je student zapsn do studia na t fakult, kter je uvedena v rozhodnut o akreditaci. V ppad vceoborovho

mezifakultnho studia je student zapsn do studia na jedn z fakult, kter uskuteuj programy obsahujc obory tohoto vceoborovho studia. Tuto fakultu stanov dohoda uveden v odstavci 3 a student je zapsn v odpovdajcm programu tto fakulty.

(5) Dohoda podle odstavce 3 obsahuje zejmna:

a) pravidla pijmacho zen,

b) zpsob a termny pedvn evidence studia mezi smluvnmi stranami,

c) pravidla sestavovn tdennch rozvrh,

d) dohodu o prbhu sttnch zvrench nebo v oblasti lkastv sttnch rigorznch zkouek a dohodu o zpsobu sestavovn zkuebnch komis,

e) pedlohu vysokokolskho diplomu,

f) dohodu o vzjemnch platbch za realizaci meziuniverzitnho studia,

g) stanoven fakulty, na n jsou zapsni studenti jednotlivch typ vceoborovho studia,

h) uren akademickch pracovnk nebo zamstnanc odpovdnch za organizaci studia a een ppadnch koliz pi studiu,

i) v ppad uvedenm v odst. 1 psm. c) t

1. podmnky studia a zpsob uznvn jeho st,

2. ustaven oborov rady vetn zastoupen zahranin vysok koly, jde-li o studium v doktorskm programu.

(6) Je-li tak stanoveno v dohod podle odstavce 3, udluje se absolventm studia podle odstavce 1 psm. c) spolen akademick titul, a to v souladu s 45 odst. 4, 46 odst. 4, nebo 47 odst. 5 zkona a v souladu s prvnmi pedpisy dotench stt. Ve vysokokolskm diplomu jsou uvedeny ob spolupracujc vysok koly.

st druh

Obecn ustanoven o prbhu studia

Hlava I

Organizace a evidence studia

lnek 6

Kreditov systm

(1) Plnn poadavk studia v programu (dle jen studium) se eviduje prostednictvm kreditovho systmu zaloenho na zsadch Evropskho systmu pevodu kredit (dle ECTS).

(2) Zkladn jednotkou studia je pedmt, jednoznan identifikovan kdem. Objem studijn aktivity nutn k absolvovn pedmtu se vyjaduje pidlenm potem kredit (dle jen kreditov hodnota).

(3) Kreditov hodnota kadho pedmtu, nebo bloku pedmt, nebo etapy studia se stanov v souladu se zsadami ECTS a podle pravidel nezvislch na programu, respektive oboru, v jeho rmci je pedmt absolvovn, a nezvislch na form studia. Kreditov hodnota pedmtu se ve k jeho kdu, bez ohledu na to,

v kterm studiu je pedmt zapisovn a absolvovn. Kreditov hodnota pedmtu mus bt stanovena tak, aby odpovdala standardn tdenn zti prmrnho studenta a zpsobu ukonen pedmtu. Pravidla pro stanoven kreditov hodnoty pedmt mohou bt oborov specifick a pro jednotliv fakulty jsou neoddlitelnou soust tohoto du.

(3)(4) Podmnkou absolvovn studia v kadm programu, oboru nebo smru je zskn kredit za absolvovn pedmt v pedepsan skladb, v celkov hodnot pedstavujc alespo minimln kreditovou hodnotu studia, kter in ticetinsobek standardn doby studia v programu vyjden v semestrech. U programu, kter je kombinac vce obor, se minimln kreditov hodnota studia stanov jako ven prmr hodnot vypotench pro kad obor. Vha hodnoty vypoten pro obor je dna doporuenm potem kredit, jm je obor v kombinaci zastoupen, nebo je stanovena v obsahu programuprogramem. U program akreditovanch v kombinovan nebo distann form se pro vpoet minimln kreditov hodnoty studia pouije standardn doba studia ekvivalentnch program akreditovanch ve form prezenn, pokud takov program existuje; jinak se pouije minimln dlka standardn doby, uren pro dan typ programu podle 44 a 4746 zkona.

(5) Pro posouzen, zda bylo dosaeno minimln kreditov hodnoty danho studia, se zapotvaj kredity

a) Kredity zskan za pedmty absolvovan v danm studiu,

b) uznan pro dan studium podle l. 14,

a)c) uznan pro dan studium podle 60 odst. 2 zkona z kredit zskanch za pedmty absolvovan v rmcistudiem v programech vetn program celoivotnho vzdlvn. uskuteovanch na MU se pro ely l. 12 odst. 2 zapotvaj do vech soubn studovanch program.

lnek 7

Evidence studia

(1) Prbh studia kadho studenta MU je zaznamenvn ve studijn evidenci veden v IS MU. Pro ely tto evidence se studiem rozum

a) studium studenta v programu vetn evidennho zaazen do oboru, poppad i smru,

b) studium studenta v programu vetn evidennho zaazen v oborech vceoborovho studia.

Evidence kadho takovho studia studenta je vedena samostatn. Je-li student zapsn souasn ve vce studich, jedn se o soubn studia. Soust evidence kadho studia je od okamiku zpisu pslun ablona umoujc kontrolu plnn poadavk studia.

(2) MU vyd studentovi nebo bvalmu studentovi na jeho dost vkaz o studiu podle 57 odst. 1 psm. b) a 57 odst. 3 zkona, a to formou vpisu ze studijn evidence veden podle odstavce 1. Vkaz o studiu me vydat studentovi studijn oddlen pslun fakulty i z vlastnho rozhodnut. V ppad pochybnost o sprvnosti daj vedench ve studijn evidenci zahj dkan eten, o jeho vsledku vyd rozhodnut.

(2)(3) Zkouejc (l. 16 odst. 3) nebo pedseda zkuebn komise (l. 23 odst. 1), nebo jin poven osoba, zodpovd za to, aby vsledek ukonen pedmtu kadho studenta byl zaznamenn do IS MU nejpozdji do sedmi pracovnch dn po termnu ukonen v ppad, e ukonen pedmtu obsahuje psemnou st, kter je posledn soust ukonen pedmtu, nebo je-li formou vuky pedmtu kurz (l. 9 odst. 1), v opanm ppad nejpozdji v pracovn den nsledujc po dni ukonen.

(3)(4) Student nen povinen prokazovat MU, jejm orgnm, soustem a zamstnancm daje o prbhu studia obsaen ve studijn evidenci.

lnek 8 Pedmty a jejich bloky

(1) Pro ely tohoto du se pedmty a jejich bloky, kter jsou soust program uskuteovanch na MU a fakultch MU, nebo jinch vysokch kolch, dl na povinn, povinn voliteln a voliteln. Tato charakteristika se pedmtu nebo bloku pisuzuje vdy ve vztahu ke konkrtnmu studiu (l. 7 odst. 1). Pedmty vypisovan na fakultch nebo vysokokolskch stavech nad rmec program jsou voliteln.

(2) Povinnm se rozum pedmt, jeho absolvovn, vetn pedepsanho zpsobu ukonen, je pro studium zvazn. Povinn volitelnm se rozum pedmt, kter je soust povinnho bloku. Povinnm blokem se rozum soubor pedmt, z nho je zvazn pedepsno absolvovn minimlnho potu pedmt, vetn pedepsanho zpsobu ukonen, ppadn minimlnho potu kredit. Ostatn pedmty jsou ve vztahu ke studiu voliteln.

(3) Pprava prce, jej obhajoba je soust sttn zvren, sttn rigorzn, nebo sttn doktorsk zkouky pedepsan v pslunm programu, nebo jej obhajoba je soust ukonen studia v programu (dle jen zvren prce), je v pslunm programu povinnm pedmtem. Ppravu jedn zvren prce a jej obhajobu nelze zapost do vce soubnch studi.

(4) Do kreditov hodnoty studia nelze zapotat kredity za pedmty, jejich obsah je toton nebo se podstatn pekrv s obsahem pedmt, za kter student ji kredity v tomto studiu zskal. Dkan nebo rektor pimen omez prvo student na registraci, zpis nebo uznvn kredit v pekrvajcch se pedmtech.

(5) Pro konkrtn voliteln pedmty, ve kterch se obsah studijnch aktivit pi kad realizaci pedmtu podstatn li, me dkan fakulty uskuteujc program povolit monost jejich opakovanho absolvovn a kumulaci takto zskanch kredit. Toto opakovan absolvovn pedmtu nen opakovnm ve smyslu l. 21.

lnek 9

Vuka

(1) Vuka pedmt na fakultch MU, nebo na MU, se uskuteuje prostednictvm pednek, cvien, semin, praktik, laboratornch cvien, prax, exkurz, st, ternnch cvien, kurz, a konzultac a ppravy zvrench prac. Vukou v pednkch jsou povovn profesoi a docenti, vjimen odborn asistenti a lektoi. Vedenm zvrench prac jsou povovn akademit pracovnci. Vukou v pednkch nebo vedenm zvrench prac mohou bt poveni tak dal odbornci schvlen vdeckou radou fakulty nebo odbornci splujc pravidla schvlen vdeckou radou fakulty.

(1)(2) ast ve vuce je pro studenty prezenn formy studia povinn, s vjimkou pednek a konzultac. Podmnka asti v jinch formch vuky podle odstavce 1 me bt nahrazena jinmi poadavky v ppad, e tak stanov popis pedmtu (l. 4 odst. 4 psm. c)). Pro studenty kombinovan a distann formy studia nen ast ve vuce povinn, nevyplv-li z obsahu programu a informac o pedmtu v IS MU nco jinho.

(2)(3) Vuka v semestru je organizovna podle tdennch rozvrh, s vjimkou pedmt, kter vyaduj blokovou vuku nebo vuku se zvltnm asovm prbhem a jsou

v obsahu v programu z tohoto hlediska vyznaeny. Tdenn rozvrh zabezpeuje fakulta tak, aby respektoval doporuen studijn plny program, obor a smr a omezil pekrvn vuky pedmt, kter si jednotliv studenti souasn registrovali.

(4) Tdenn rozvrh zveejn fakulta ped prvnm dnem obdob pro zpis pedmtzahjenm vuky pslunho semestru. Rozvrhy pro blokovou vuku a vuku se zvltnm asovm rozvrhem zveejn fakulta nejmn s tdennm pedstihem ped konnm tto vuky.

(3)(5) Informace tkajc se organizace vuky pedmtu je vyuujc povinen studentm zapsanm v pedmtu oznmit prostednictvm pslun aplikace v IS MU.

Hlava II

Prbh studia

lnek 10

Zpis do studia a optovn zpis do studia

(1) Zpisem do studia a optovnm zpisem do studia se v tomto lnku rozum zpis ve smyslu ustanoven 51 odst. 1 a 54 odst. 2 zkona. Uchazei pijatmu do programu uskuteovanho na nkter fakult MU vznik sdlenm rozhodnut o pijet ke studiu prvo na zpis do studia a zpis do prvnho semestru. Uchaze m prvo bt zapsn do studia ve vech programech, do nich byl pijat. Uchaze se stv studentem MU zapsanm na pslun fakult dnem zpisu do studia.

(2) Osob, j bylo studium perueno (l. 13), vznik prvo optovnho zpisu do tohoto studia a prvo zpisu do nsledujcho semestru (l. 12) dnem ukonen peruen studia. Osoba se stv studentem MU zapsanm na pslun fakult dnem optovnho zpisu do studia.

(3) Obdob pro zpis do studia a zpis do semestru (l. 12) je stanoveno harmonogramem akademickho roku. Zpis do studia, nebo optovn zpis do studia, je nutn provst osobn na fakult, kter uskuteuje program, poppad na fakult stanoven podle l. 5 odst. 4. Optovn zpis do studia se oznamuje fakult e-mailem prostednictvm pslun aplikace v IS MU. Osoba, kter neme provst zpis ve stanovenm obdob, me podat o nhradn termn, a to nejpozdji posledn den v obdob stanovenm pro zpis. Vjimky pro zpis student v souvislosti s ppadnmi administrativnmi lhtami instituc mimo MU me stanovit dkan. V ppad, e osobaPokud o nhradn termn nepod, ppadn neprovede-li zpis ve stanovenm termnu, respektive stanovenmv urenm nhradnm termnu, a neproke-li do pti pracovnch dn zvan dvody, kter j proveden zpisu znemonily, jej prvo na zpiszpisu do studia zanik a je j ukoneno studium podle 56 odst. 1 psm. b) zkona. O relevanci dvod rozhodne dkan.

(3)(4) V ppad pochybnost dkan rozhodne, zda osoba m, respektive nemosob zaniklo prvo na zpis do studia, nebo na optovn zpis do studia. Studentu, jemu v danm ve studiu nevzniklo prvo na zpis do nsledujcho semestru k poslednmu dni termnu pro tento zpis,(l. 12 odst. 1) je ukoneno studium podle 56 odst. 1 psm. b) zkona. Na postup pi rozhodovn v tto vci se vztahuje 68 zkona.

lnek 11

Registrace a zpis pedmt

(1) V obdob stanovenm pro zpis pedmt pro nsledujc semestr (l. 3 odst. 1 psm. c)), provede student do kadho svho studia v IS MU vbr pedmt, kter hodl v tomto semestru ve studiu absolvovat (dle jen zpis pedmt).

(2) dost o zpis pedmt podv student prostednictvm registrace v IS MU (dle jen registrace), a to v obdob registrace, uvedenm v harmonogramu akademickho roku, poppad i bhem obdob zpisu pedmt.

(3) Obdob registrace stanov dkan tak, aby jeho zatek pedchzel obdob pro zpis pedmt.

(4) Pro konkrtn pedmty me dkan stanovit povinnost registrace v dostatenm pedstihu ped termnem zpisu pedmt tak, aby daje z registrace mohly slouit jako podklad pro sestaven rozvrhu nebo pro rozhodovn o tom, kter pedmty budou skuten nabdnuty k zpisu. Tato povinnost se netk registrace pedmt pro semestrsemestru bezprostedn nsledujcnsledujcho po zpisu, respektive optovnm do studia a optovnho zpisu do danho studia.

(5) Poet student, kte budou zapsni do pedmtu, me dkan v odvodnnch ppadech omezit. V tchto ppadech mus urit podmnky stanoven pednosti student pi zpisu tak, aby pednost byla dna studentm, kte podali dost o zpis pedmt v obdob registrace a studentm, pro n je tento pedmt povinn, nebo povinn voliteln, nebo opakovan podle l. 21 odst. 1. Dal podmnky pro stanoven pednosti pi zpisu pedmt, platn pro vechny studenty, me vyhlsit ped zahjenm registrace rektor.

(6) Pi zpisu pedmt je student povinen dit se pravidly pro sestavovn studijnch pln v programu (oboru, smru). Zpis registrovanch pedmt lze podmnit pedchozm spnm absolvovnm jinch pedmt podle pravidel vyplvajcch z obsahu programu.

(7) Dkan me pedem stanovit dal podmnky pro zpis volitelnch pedmt, jejich povaha takov postup vyaduje.

(8) Studentovi zapsanmu v danm semestru vznik zpisem pedmtu prvo astnit se vech soust jeho vuky a dalch studijnch aktivit potebnch pro jeho absolvovn.

(9) Student me zpis pedmtu zmnit pouze v obdob stanovenm pro zpis pedmt, s vjimkou zpisu pedmt s blokovou vukou nebo zvltnm asovm reimem, pro n stanov zvltn pravidla dkan fakulty, kter je uskuteuje.

(10) Dkan je oprvnn zruit konn pedmtu, pokud se do nj zapsalo nebo registrovalo mn student ne in pedem stanoven poet. Tento limit stanov dkan ped zahjenm obdob registrace. Studentm, kterm byl takto zpis pedmtu zruen, vznik prvo dodatenho zpisu pedmt v pslun kreditov hodnot.

lnek 12

Zpis do semestru

(1) Student zskv prvo na zpis do nsledujcho semestru v danm studiu (l. 7 odst. 1), jestlie

a) spn ukonil vechny opakovan pedmty (l. 21 odst. 1) zapsan v bezprostedn pedchzejcm semestru a

b) splnil podmnku zpisu do nsledujcho semestru podle odstavce 2.

(2) Podmnku pro zpis do nsledujcho semestru ve smyslu odstavce 1 psm. b) spluje student, kter spluje nkterou z tchto podmnek:

a) zskal ve vech svch studich souhrnn alespo 2015 kredit za pedmty zapsan v bezprostedn pedchzejcm semestru, piem kredity zskan za t pedmt zapsan ve vce soubnch studi se pro ely splnn tto podmnky zapotvaj pouze jednou,

a) nebo

b) zskal ve vech svch studich souhrnn alespo 45 kredit za pedmty zapsan ve dvou bezprostedn pedchzejcch semestrech, piem kredity zskan za t pedmt zapsan ve vce soubnch studi se pro ely splnn tto podmnky zapotvaj pouze jednou,

b) nebo

c) dovril minimln kreditovou hodnotu nkterho ze svch studi a doba studia v v dnm z z nich nepeshla standardn dobu, piem do celkovho potu kredit zskanch v danm studiu se zapotvaj kredity zskan za vechny pedmty v tomto studiu absolvovan, nebo uznan,

c)d) zskal v nkterm ze svch studi poet kredit odpovdajc alespo ticetinsobku potu ji absolvovanch semestr danho studia a doba studia v dnm z nich nepeshla standardn dobu, piem do celkovho potu kredit zskanch v danm studiu se zapotvaj kredity zskan za vechny pedmty v tomto studiu absolvovan.

(3) Student se zapisuje do nsledujcho semestru prostednictvm IS MU. V souladu s obsahem programu mohou bt v programu stanoveny dal zvltn podmnky pro zpis do dal sti studia, vztahujc se pedevm k evidennmu zaazen studenta do oboru nebo smru v rmci programu.

(4) Pro studenta, kter se nezapsal do nsledujcho semestru v obdob stanovenm harmonogramem akademickho roku, plat ustanoven l. 10 odst. 3 a 4.

(5) Pro studenta, jemu uplynutm poslednho dne obdob pro zpis do semestru nevzniklo prvo na zpis do nsledujcho semestru podle odstavce 1 a 3, plat ustanoven l. 10 odst. 4.

lnek 13

Peruen studia

(1) Studentovi lze na jeho dost peruit studium. Dkan dosti vyhov, splnil-li student podmnky pro zpis do nsledujcho semestru (l. 12 odst. 1 a 2) a spn ukonil alespo jeden semestr studia (l. 12 odst. 1 a 2). V opanm ppad rozhodne dkan na zklad posouzen odvodnn dosti. Rozhodne-li dkan o dosti kladn,stanov me souasn datum zatku a ukonen peruen. Dkan tak me stanovit dal podmnky pro zpis do semestru bezprostedn nsledujcho po optovnm zpisu do studia.

(2) Dkan me studentovi peruit studium podle l. 22 odst. 89, l. 31 odst. 76 nebo l. 32 odst. 9.

(3) Studium se peruuje na dobu celch semestr zvtenou o zbvajc st semestru, v nm byla dost podna. Souet celkov doby danho studia (tj. doby,, s vjimkami stanovenmi v n je osoba studentem tohoto studia) a obdob peruen tohoto studia nesm pekroit dvojnsobek standardn doby stanoven pro toto studium v programu; jinak se toto v odstavci 4 a v l. 22 odst. 9 a l. 31 odst. 6. Celkov doba peruen studia nesm pekroit poet semestr odpovdajc standardn dob tohoto studia, jinak se studium ukon podle l. 15 odst. 1 psm. b).

Do celkov doby se nezapotv doba peruen studia podle l. 22 odst. 8, respektive podle l. 31 odst. 7 a l. 32 odst. 9. Dle se nezapotv doba, po kterou bylo studium perueno z vnch zdravotnch dvod nebo z dvod matesk i rodiovsk dovolen.

(4) V souvislosti s pihlkou ke sttn zvren, rigorzn (v oblasti lkastv), nebo doktorsk zkouce nebo jej posledn sti a povinnostmi, kter mus student ped podnm tto pihlky splnit, me bt datum ukonen peruen studia stanoveno na potek zkoukovho obdob poslednho semestru doby peruen.

(5) Osoba, kter peruila studium podle odstavce 1 se do studia znovu zapisuje podle l. 10, pi zachovn podmnky podle odstavce 3 vty druh.

(6) Dnem peruen studia, nebo poslednho dne ze svch soubnch studi, pestv bt osoba studentem MU.

lnek 14

Uznvn absolvovanch st studia

(1) Dkan me studentovi na jeho dost uznat pro studium pedmty absolvovan

a) V pedchozm nebo soubnm studiu na MU,

b) v pedchozm nebo soubnm studiu na jin vysok kole v esk republice, nebo v zahrani, poppad bhem studia na jin vysok kole v esk republice, nebo v zahrani,

c) v pedchozm nebo soubnm studiu v akreditovanm vzdlvacm programu na vy odborn kole v esk republice nebo v zahrani,

d) v pedchozm nebo soubnm studiu v rmci celoivotnho vzdlvn.

Msto pedmtu pedepsanho pro studium me dkan uznat tak skupinu pedmt absolvovanch podle psmene a) a d), jestlie jejich obsah zahrnuje poadavky pedepsanho pedmtu. UznatZ pedchozho studia lze uznat pouze pedmty, kter jsou ve vztahu ke studiu, pro n jsou uznvny, povinn nebo povinn voliteln, poppad dal pedmty, kter stanov dkan, avak s vjimkou pedmt specifikovanch v l. 8 odst. 3. Pedchozm studiem se rozum studium, kter bylo ukoneno podle 55 nebo 56 zkona.

(2) dost podle odstavce 1 s vjimkou tch pedmt absolvovanch podle odstavce 1 psm. a), jejich dokumentace je dostupn v IS MU, student dolo

a) plnm vpisem ze studijn evidence, tj. ednm potvrzenm o spnm absolvovn kadho pedmtu vetn ppadn klasifikace, potu kredit a potu ppadnch nespnch ukonen pedmtu a

b) edn potvrzenou osnovou kadho pedmtu s ppadnm popisem jeho zalenn do programu, oboru nebo smru, v jeho rmci byl absolvovn.

(3) Uznn pedmtu me bt podmnno sloenm rozdlov zkouky, ppadn splnnm jinch rozdlovch poadavk. Zkouejcho, nebo zpsob kontroly splnn rozdlovch poadavk, ur dkan. Pvodn hodnocen pedmtu je nahrazeno hodnocenm spn rozdlov zkouky, nebo rozdlovch poadavk.

(4) Souasn s pedmtem je uznna i jeho klasifikace, vetn evidence nespnch pokus o ukonen pedmt. S Pipout-li to pravidla stanoven programem, pro kter je pedmt uznvn, me bt s pedmtem me bt uznna i jeho kreditov hodnota, s vjimkou situace podlhajc ustanoven odstavce 6. Nebyl-li uznan pedmt hodnocen kredity, je kreditov hodnota stanovena podle pravidel pouitch pro program, do nj je pedmt uznn. V ppad ustanoven odstavce 1 psm. d)

lze kredity uznat pouze do ve 60 % minimln kreditov hodnoty studia, pro n jsou pedmty uznvny.

(5) Pedmty nebo skupiny pedmt z pedchozho dn ukonenho studia ( 55 zkona) mohou bt uznny s kredity pouze do ve, o kterou poet zskanch kredit v tomto studiu pekroil hodnotu zskanou jako ticetinsobek doby ukonenho studia vyjden v semestrech. Nen-li poet zskanch kredit znm, uznvaj se pedmty s nulovou kreditovou hodnotou.

(6) Kreditov hodnota pedmt uznanch podle ustanoven l. 14 odst. 1 z pedchozho studia se nezapotv do potu kredit rozhodujcho pro posouzen splnn podmnek pro zpis do nsledujcho semestru podle l. 12 odst. 2 psm. a), b) a d), zapotv se vak pro ely posouzen, zda bylo dosaeno minimln kreditov hodnoty studia, a to i z hlediska posouzen podmnky pro zpis do nsledujcho semestru podle l. 12 odst. 2 psm. c).

(6)(7) Z pedchozho, nebo soubnho studia nelze uznat dnou ze soust sttn zvren zkouky, nebo v oblasti lkastv sttn rigorzn zkouky podle l. 22 odst. 2b).

lnek 15

Ukonen studia

(1) Studium se ukonuje

a) spnm sloenm sttn zvren zkouky podle 45 odst. 3 zkona, sttn zvren zkouky nebo sttn rigorzn zkouky podle 46 odst. 3 zkona, nebo sloenm sttn doktorsk zkouky a obhajobou disertan prce podle 47 odst. 4 zkona (dle jen dn ukonen studia),

b) ztrtou prva zpisu do studia podle l. 10,12 odst. 1 a 4 nebo l. 12, nebo nesplnnm podmnek podle l. 22 a 22a, l. 22b, l. 31, nebo l. 3213 odst. 3 ( 56 odst. 1 psm. b) zkona),

c) zanechnm studia ( 56 odst. 1 psm. a) zkona),

d) vylouenm ze studia podle 65 odst. 1 psm. c) nebo 67 zkona ( 56 odst. 1 psm. e)),

e) odntm akreditace nebo znikem akreditace programu podle 80 odst. 4 zkona ( 56 odst. 1 psm. c) nebo d) zkona).

(2) Dnem ukonen studia

a) podle odstavce 1 psm. a) je den vykonn posledn sti sttn zvren zkouky, nebo v oblasti lkastv posledn sti sttn rigorzn zkouky; v doktorskm studijnm programu den vykonn obhajoby disertan prce ve studiu v doktorskm programu v ppad, e j sttn doktorsk zkouka pedchz,

b) podle odstavce 1 psm. b) nebo d) je den, kdy pslun rozhodnut nabylo prvn moci,

c) podle odstavce 1 psm. c) je den doruen psemnho oznmen o zanechn studia fakult,

d) podle odstavce 1 psm. e) je den stanoven 56 odst. 2 zkona.

(3) Dnem ukonen svho studia, nebo dnem ukonen poslednho zedne svch soubnch studi, pestv bt osoba studentem MU.

(4) Osobm, jejich studium bylo ukoneno podle odstavce 1 psm. e), zajist dkan dnem ukonen tohoto studia zpis do studia obsahov obdobnho programu uskuteovanho na fakult, MU nebo jin vysok kole.

(5) Dokladem o ukonen studia podle odstavce 1 psm. a) je vysokokolsk diplom a dodatek k diplomu. Absolventu studia uskuteovanho v eskm jazyce je diplom vydn v etin, absolventu studia uskuteovanho v cizm jazyce je diplom vydn v tomto jazyce. Fakulta vyd absolventu na jeho dost peklad diplomu do anglickho jazyka potvrzen raztkem fakulty a podpisem odpovdn edn osoby. Dodatek k diplomu je vydvn ve dvojjazyn podob v eskm a anglickm jazyce.

Hlava III

Hodnocen prbhu studia

lnek 16

Ukonen pedmtu

(1) Ukonenm pedmtu se rozum splnn jeho poadavk jednm z tchto zpsob:

a) zpotem,

b) kolokviem,

c) zkoukou,

d) klasifikovanm zpotem.

(2) Splnn souhrnnch poadavk bloku pedmt vslovn takto vymezenho v obsahu programu se ovuje soubornou zkoukou ped zkuebn komis. Souborn zkouka me bt v souladu s obsahem programu jinak oznaena jinm nzvem.

(3) O vsledku ukonen pedmtu podle odstavce 1 rozhoduje osoba, j toto rozhodnut nle podle vnitnho pedpisu fakulty nebo podle opaten dkana (dle jen zkouejc). Komisi pro soubornou zkouku jmenuje dkan.

(4) Termny pro ukonen pedmt podle odstavce 1, nebo blok pedmt podle odstavce 2, zveejn zkouejc, nebo pedseda zkuebn komise nebo jin akademick pracovnk poven dkanem, v IS MU nejmn dva tdny ped zahjenm zkoukovho obdob. Poet dnch a opravnch termn pro ukonen pedmtu mus odpovdat typu a form ukonen pedmtu, potu zapsanch student a charakteristice pedmtu vyplvajc z poadavk pro jeho ukonen. dn a opravn termny mus bt vypsny tak, aby umoovaly naplnit ustanoven l. 18. odst. 2, l. 19 odst. 2 a l. 20 odst. 4.

(5) dn termny pro ukonen pedmt jsou zaazovny do zkoukovho obdob, ppadn i do poslednch dvou tdn semestrln vuky. Vjimku tvo pedmty s blokovou vukou a pedmty se zvltnm asovm reimem, jejich dn termny ukonen mohou bt vypisovny ji v prbhu semestrln vuky. dn termn zpotu nebo klasifikovanho zpotu lze na dost studenta vypsat kdykoli v prbhu vuky pedmtu, pokud student splnil poadavky pro jeho ukonen. Opravn termny jsou zaazovny do zkoukovho obdob. U kolokvia nebo zkouky me zkouejc stanovit opravn termny tak

a) na obdob vuky v nsledujcm semestru, nejpozdji vak na tinct kalendn den po dni zahjen vuky,

b) na zkoukov obdob nsledujcho semestru, pokud toto obdob pedchz zahjen vuky znovu vypsanho pedmtu; tto monosti me student vyut pouze u pedmt zapsanch poprv.

(6) V kombinovan nebo distann form studia v bakalskm a magisterskm programu a ve vech formch studia v doktorskm programu me dkan stanovit obdob pro ukonen pedmt i mimo zkoukov obdob. Ustanovenm odstavce 5 pitom nen vzn.

(7) K termnm ukonen pedmt kolokviem nebo zkoukou, nebo k souborn zkouce, je student povinen se pihlsit prostednictvm IS MU. Dkan stanov postup (zpravidla zaazen studenta na urit termn) pro ppad, kdy student tuto povinnost ve stanovenm termnu nespln.

(8) Nedostav-li se student k ukonen nebo k nkter z st ukonen pedmtu v termnu, na kter je pihlen nebo zaazen (odstavec 7), a neomluv-li pijateln svou neast do pti pracovnch dn po uplynut termnu, je hodnocen jako by u ukonen pedmtu neuspl (l. 17 odst. 1).

(9) Jsou-li pro ukonen pedmtu pedepsny v semestru prbn kontroly, jejich vsledky jsou zapotvny do zvrenho hodnocen, nemus bt stanoveny opravn monosti plnn tchto kontrol.

(10) Student m prvo nahldnout do hodnocen psemnch prac a elektronickch test rozhodnch pro ukonen pedmtu, a to do 30 dn od data konn psemn prce, respektive elektronickho testu.

(10) Jestlie student pedmt neukon spn ani pi vyuit prva opakovanho termnu ukonen pedmtu, me ukonen pedmtu mimodn opakovat ve druhm opravnm termnu; tto monosti me vyut v danm studiu nejve tolikrt, kolik in standardn doba tohoto studia vyjden v letech.

lnek 17

Klasifikan stupnice

(1) Klasifikan stupnice odpovd zsadm ECTS a m tyto stupn:

Stupe oznaen hodnota stupe Oznaenoznaen hodnota

Vborn A 1 Uspokojiv D 2,5 Velmi dobe B 1,5 Vyhovujc E 3 Dobe C 2 Nevyhovujc F 4

Klasifikace se zaznamenv do IS MU psmennm oznaenm. seln hodnota slou pro stanoven prmrn klasifikace. Zkouejc m povinnost zaznamenat do IS MU hodnocen (pomlka) v ppad l. 16 odst. 8. Pi stanoven prmrn klasifikace m pomlka hodnotu 4.

(2) Prmrn klasifikace studenta je urena oddlen pro kad jeho studium jako ven prmr selnch hodnot ze vech termn klasifikovanch ukonen pedmt, kter se studentovi do studia zapotvaj, vetn hodnocen nevyhovujcch a hodnocen (pomlka). Vha seln hodnoty klasifikace pedmtu je dna jeho kreditovou hodnotou.

lnek 18

Zpoet a klasifikovan zpoet

(1) Zpotem nebo klasifikovanm zpotem se ukonuj pedmty, jejich poadavky jsou plnny prbn pedevm v dob jejich vuky stanoven tdennm nebo blokovm rozvrhem. Zkouejc je povinen zveejnit poadavky pro ukonen pedmtu ped zahjenm tdenn vuky, nebo ped zahjenm blokov vuky.

(2) Nespln-li student v dnm termnu poadavky zpotu nebo klasifikovanho zpotu, m prvo splnit je v jednom opravnm termnu vypsanm ve zkoukovm obdob tho semestru, a to nejve dvakrt v ppad pedmtu zapsanho poprv, nejve jednou v ppad opakovanho pedmtu (l. 21).

(3) Zpoet se hodnot slovy zapoteno, nebo nezapoteno (v IS MU psmeny Z, nebo N). Klasifikovan zpoet se hodnot podle klasifikan stupnice (l. 17 odst. 1).

lnek 19

Kolokvium a zkouka

(1) Kolokviem nebo zkoukou se ukonuj pedmty, u nich je podstatn st zte studenta soustedna mimo dobu jejich vuky stanovenou tdennm nebo blokovm rozvrhem. Zkouejc je povinen zveejnit poadavky pro ukonen pedmtu ped zahjenm tdenn vuky, nebo ped zahjenm blokov vuky.

(2) Neuspje-li student v dnm termnu u kolokvia nebo zkouky, me je opakovat v opravnm termnu podle ustanoven opravnch termnech (l. 16 odst. 5, a to nejve dvakrt v ppad pedmtu zapsanho poprv, nejve jednou v ppad opakovanho pedmtu (l. 2110).

(3) Podmnkou pihlky ke kolokviu nebo zkouce me bt splnn poadavk v prbhu semestrln vuky. Vsledky hodnocen tchto poadavk mohou bt zahrnuty do hodnocen kolokvia nebo zkouky. Pro zveejnn takovch poadavk plat ustanoven odstavce 1.

(4) Kolokviem se rozum ukonen pedmtu rozpravou o problematice pedmtu, nebo vypracovnm psemn prce zabvajc se dl tmatikou pedmtu, ppadn obojm zpsobem. Kolokvium se hodnot slovy prospl(a), nebo neprospl(a) (v IS MU psmeno P, nebo N).

(5) Zkouka me bt psemn, nebo stn, poppad psemn a stn. Vechny sti zkouky se konaj zpravidla v jednom dni, v opanm ppad mus bt data vech st pedem zveejnna. Vsledek zkouky se hodnot podle klasifikan stupnice (l. 17 odst. 1).

lnek 20

Souborn zkouka

(1) Pravidla pro podn pihlky k souborn zkouce stanov obsah programuprogram.

(2) Souborn zkouka m jednu nebo vce st, z nich jedna me bt rozpravou o ppadn semestrln nebo ronkov prci. Kad z ostatnch st je psemn nebo stn. Jednotliv sti souborn zkouky mohou probhnout v rznch dnech. Pstup k jednotlivm stem souborn zkouky nelze podmnit spnost v pedchozch stech. Vsledek souborn zkouky se hodnot podle klasifikan stupnice pro sttn zkouky (l. 24 odst. 1). Souborn zkouka nen pedmtem ve smyslu l. 8 a nen hodnocena kredity.

(3) Komisi pro soubornou zkouku jmenuje dkan. Pro jednn komise se pouije ustanoven l. 23 odst. 2 obdobn.

(4) Neuspje-li student v dnm termnu souborn zkouky, m prvo ji v tomt semestru opakovat, a to nejve dvakrt. Student m prvo na vyuit druhho opravnho termnu souborn zkouky ve zkoukovm obdob nsledujcho semestru. Toto prvo mus student uplatnit nejpozdji k poslednmu dni zpisu pedmt pro nsledujc semestr.

(5) Pravidla vypisovn termn soubornch zkouek stanov dkan.

lnek 21

Opakovn pedmt

(1) Jestlie student neukonil zapsan pedmt spn, je povinen jej znovu zapsat v nejblim semestru, kdy se uskuten jeho vuka (dle jen opakovan pedmt). Studentovi, kter ani po vyerpn monost podle l. 1816 odst. 2, respektive l. 19 odst. 210 neukonil opakovan pedmt spn, nevznik prvo zpisu do nsledujcho semestru (l. 12 odst. 1 psm. a)).

(2) Povinnost opakovn podle odstavce 1 me student z vlastnho rozhodnut nenaplnit u pedmt, kter jsou ve vztahu k danmu studiu voliteln, a to nejve v celkovm rozsahu jedn desetiny minimln kreditov hodnoty tohoto studia. Po splnn poadavk povinnho bloku se dal zapisovan pedmty tohoto bloku posuzuj jako voliteln.

(3) Ustanoven odstavce 1 se vztahuje i na soubornou zkouku.

Hlava IV

dn ukonen studia v bakalskch a magisterskch studijnch programech

lnek 22

Sttn zvren zkouka ve studiu v bakalskm a magisterskm programu

(1) Studium (l. 7 odst. 1) se dn ukonuje sttn zvrenou zkoukou ( 45 odst. 3 a 46 odst. 3 zkona), nebo sttn rigorzn zkoukou v oblasti lkastv ( 46 odst. 3 zkona) ped zkuebn komis (dle tak sttn zkouka). Prbh a vyhlen vsledku sttn zkouky jsou veejn.

(2) Sttn zkoukazvren zkouka (dle jen sttn zkouka) sestv z oddlen klasifikovanch soust.

a) Soust sttn zkouky v bakalskm programu je obhajoba bakalsk prce, je-li v v bakalskm programu pedepsna. Soust sttn zvren zkouky v magisterskm programu je , nebo obhajoba diplomov prce. Bakalsk, resp. diplomov prce je psna v jazyce, v nm je uskuteovn program, nebo v jazyce, kter je pro tento el stanoven v obsahu programu. V programu uskuteovanm v eskm jazyce me dkan svm opatenm stanovit monost pedloit bakalskou, respektive diplomovou prci ve sloventin nebo jinm jazyce.

b) Dalmi soustmi sttn zvren zkouky jsou sousti vslovn stanoven obsahem programuprogramem (dle jen pedmty sttn zkouky).

c) Sttn rigorzn zkouka v oblasti lkastv sestv pouze ze soust podle psm. b).

Jednotliv sousti sttn zkouky mohou probhnout v rznch dnech. Pedmty sttn zkouky nejsou pedmty ve smyslu ustanoven l. 8.

(3) Podmnkou pstupu k obhajob bakalsk, nebo diplomov prce je jej pedchoz odevzdn a zveejnn podle l. 38, v souladu s ustanovenm 47b zkona. odst. 2. Dal podmnky pstupu ke sttn zkouce, jako i jejm jednotlivm soustem, vetn poadavk a nvaznost stanov program. Nestanov-li opaten dkana pro dan program jinak, je podmnkou pstupu k posledn ze soust sttn zkouky podle odstavce 2 psm. b) odevzdn bakalsk prce (je-li pro program pedepsna), nebo diplomov prce. Odevzdnm bakalsk prce, nebo diplomov prce, se rozum jej uloen stanovenm zpsobem do IS MU. Dkan me svm

opatenm pro dan program stanovit i dal formy odevzdn bakalsk prce, nebo diplomov prce.

(4) Obhajoba bakalsk, nebo diplomov prce je stn. Zkouka z pedmt sttn zkouky je psemn nebo stn, poppad psemn a stn. Obhajobou bakalsk, nebo diplomov prce nen podmnn pstup k dalm soustem sttn zkouky.

(5) dn a opravn termny sttnch zkouek pro kad program a obor stanov dkan v souladu s harmonogramem akademickho roku (l. 3 odst. 1). Dkan dle stanov lhtu pro podvn pihlek k dnm i opravnm termnm sttn zkouky pro dan semestr. Termny sttn zkouky a sloen zkuebnch komis jsou zveejnny v IS MU a na edn desce fakulty nejmn dva tdny ped zahjenm sttnch zkouek v danm semestru. Lhty pro podvn pihlek ke sttn zkouce jsou soust harmonogramu akademickho roku.

(6) Nedostav-li se student pihlen, nebo zaazen k sousti sttn zkouky ve stanovenm termnu (odstavec 5) a neomluv-li pijateln svou neast do pti pracovnch dn po uplynut termnu, je u tto sousti sttn zkouky hodnocen stupnm nevyhovujc.

(7) Je-li student hodnocen u sousti sttn zkouky stupnm nevyhovujc, m prvo tuto soust opakovat

a) v jednom opravnm termnu, jedn-li se o sttn zvrenou zkouku,

b) ve dvou opravnch termnech, jedn-li se o sttn rigorzn zkouku v oblasti lkastv, a to vdy v obdob stanovenm pro sttn zkouky v bezprostedn nsledujcm semestru; Stanov-li tak dkan svm opatenm, m student monost opakovat nespnou soust sttn zkouky ji v tomt semestru.

(8) Do termnu opakovan sttn zkouky m dkan prvo peruit studentovi studium. Dkan me stanovit dal podmnky pro organizaci opravnch termn a pihlaovn k nim.

(9) Posledn soust sttn zkouky v danm studiu mus student spn vykonat nejpozdji v semestru, po jeho ukonen uplyne od doby zpisu do tohoto studia dvojnsobek standardn doby studia zvten o dobu peruen studia podle odstavce 8 a ppadnou dobu, po kterou bylo studium perueno z vnch zdravotnch dvod nebo z dvodu matesk i rodiovsk dovolen. Studentovi, kter v tto lht sttn zkouku spn nevykon, je ukoneno studium podle 56 odst. 1 psm. b) zkona. Na postup pi rozhodovn v tto vci se vztahuje 68 zkona.

(10) Jsou-li v ppad soubnch studi nkter pedmty sttn zkouky (odstavec 2 psm. b)) spolen, poppad zastupiteln, piem je tato skutenost vslovn uvedena v obsahu program, me student, kter splnil podmnky k podn pihlky ke sttn zkouce v obou tchto soubnch studich a ke sttnm zkoukm v tchto studich se pihlsil pro zkuebn obdob tho semestru, absolvovat zkouku z takto definovanch pedmt pouze jednou.

lnek 22a

Sttn zvren zkouka v jednooborovm studiu

(1) Podmnkami pstupu studenta ke sttn zvren zkouce v danm jednooborovm studiu (dle jen stanoven podmnky) jsou:

a) splnn vech poadavk danho studia stanovench v obsahu programu,

b) dosaen minimln kreditov hodnoty danho studia.

Dal podmnky pstupu ke sttn zkouce, jako i jejm jednotlivm soustem, vetn poadavk a nvaznost stanov obsah programu. Student je povinen

pihlsit se ke sttn zkouce, tj.nebo k jejmu dnmu termnu, k jej prvn sousti bu na obdob vymezen pro sttn zkouky v v semestru, v nm splnil vechny stanoven podmnky, nebo na obdob vymezen pro sttn zkouky v semestru bezprostedn nsledujcm. Dkan stanov dal postup pro ppady, kdy student tuto povinnost nespln (zpravidla zaazen studenta na urit termn).

(2) V ppad dnho termnu sttn zvren zkouky je student povinen pistoupit ke vem jejm soustem v obdob stanovenm pro sttn zkouky toho semestru, pro kter podal pihlku ke sttn zkouce. Pro opravn termny soust sttn zkouky plat ustanoven . 22 odst. 7.

(3) Nejpozdji souasn s pihlkou ke sttn zvren zkouce odevzdv student bakalskou, respektive diplomovou prci. Jestlie student ped termnem prvn sousti sttn zkouky, k n se pihlsil, nem splnny poadavky pstupu k tto zkouce, jeho pihlka se anuluje.

lnek 22b

Sttn zvren zkouka ve vceoborovm studiu a sttn rigorzn zkouka v oblasti lkastv

(1) Podmnkami pstupu studenta ke sttn zvren zkouce ve vceoborovm studiu, respektive ke sttn rigorzn zkouce v oblasti lkastv jsou

a) splnn vech poadavk danho oboru vceoborovho studia, respektive poadavk ucelen sti studijnho programu v oblasti lkastv, vslovn specifikovanch v obsahu programu,

b) dosaen alespo dvou tetin minimln kreditov hodnoty studia.

Ppadn dal podmnky stanov dkan svm opatenm.

(2) Aplikace ustanoven odstavce 1 se tk pouze tch soust sttn zvren zkouky, kter jsou vzny na poadavky specifikovan v odstavci 1 psm. a) a b).

(3) Podmnkami pstupu studenta ke zbvajcm soustem sttn zvren zkouky jsou

a) splnn vech poadavk danho studia stanovench v obsahu programu,

b) dosaen minimln kreditov hodnoty danho studia.

(4) Student, kter splnil podmnky odstavce 3, je povinen pihlsit se k dnmu termnu vech zbvajcch soust sttn zvren zkouky bu na obdob vymezen pro sttn zkouky v semestru, v nm uveden podmnky splnil, nebo na obdob vymezen pro sttn zkouky v semestru bezprostedn nsledujcm.

(5) Pro opravn termny soust sttn zvren zkouky plat ustanoven . 22 odst. 7.

(6) Nejpozdji souasn s pihlkou k posledn sousti sttn zvren zkouky podle l. 22 odst. 2 psm. b), tj. poslednmu pedmtu sttn zkouky, odevzdv student bakalskou, respektive diplomovou prci.Nedostav-li se student pihlen, nebo zaazen ke sttn zkouce (odstavec 6) nebo k nkter z jejch soust ve stanovenm termnu a neomluv-li pijateln svou neast do pti dn po uplynut termnu, je u tto sousti sttn zkouky hodnocen stupnm nevyhovujc.

(7) Student, jeho celkov vsledek sttn zkouky (l. 24 odst. 2) v dnm termnu je nevyhovujc, me sttn zkouku opakovat v termnu opravnm. Nestanov-li dkan jinak, je opravn termn zaazen na obdob sttnch zkouek nsledujcho semestru.

(8) Opakovat sttn zkouku lze nejve dvakrt. Student opakuje pouze ty jej sousti, v nich byl hodnocen stupnm nevyhovujc. Do termnu opakovan sttn zkouky me dkan studentovi peruit studium. Doba takto peruenho studia se nezapotv do celkov doby peruen podle l. 13 odst. 3. Dkan me stanovit dal podmnky pro organizaci opravnch termn a pihlaovn k nim.

(9)(6) Posledn st sttn zkouky ve studiu mus student spn vykonat nejpozdji v semestru, po jeho ukonen uplyne od doby zpisu do tohoto studia dvojnsobek standardn doby studia. Studentovi, kter v tto lht sttn zkouku spn nevykon, je ukoneno studium podle 56 odst. 1 psm. b) zkona. Na postup pi rozhodovn v tto vci se vztahuje 68 zkona.

lnek 23

Zkuebn komise

(1) Kad ze soust sttn zkouky se kon ped zkuebn komis (dle jen komise). leny komise jsou vdy

a) profesoi a docenti jmenovan dkanem podle 53 odst. 2 zkona, poppad i

b) dal odbornci jmenovan dkanem po schvlen vdeckou radou fakulty podle 53 odst. 2 zkona,

piem Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy (dle jen ministerstvo) me jmenovat dal leny zkuebn komise z vznamnch odbornk v danm oboru ( 53 odst. 3 zkona).

Pedsedu komise jmenuje na nvrh dkana rektor. Pedseda komise d jej jednn a odpovd za jej innost. Komise a jej lenov jsou jmenovni na dobu neuritou.

Pedseda a lenov komise jmenovan podle psm. a), nebo b) mohou bt se souhlasem pslun vdeck rady odvolni orgnem, kter je jmenoval.

(2) Komise je zpsobil se usnet, jsou-li ptomni alespo ti jej lenov vetn pedsedy. Komise se usn nadpolovin vtinou hlas ptomnch len.

(3) Je-li pro obor, kter se dle nelen, nebo pro program, kter zahrnuje jedin obor, jmenovno vce komis, rozhodne o zaazen student ke komism dkan. Rozdlen mus bt zveejnno ped termnem konn sttn zkouky (l. 22 odst. 5).

(4) Pro obhajobuJe-li jednou ze soust sttn zkouky obhajoba bakalsk, nebo diplomov prce, ur dkan v pedstihu jejho oponenta z z ad akademickch pracovnk fakulty nebo jinch vysokokolsky vzdlanch odbornk v danm vdnm oboru. Pokud oponent nebo vedouc bakalsk, nebo diplomov prce nejsou leny komise, mohou se astnit jejho jednn, vetn neveejnch st, s hlasem poradnm. Oponent a vedouc prce vypracuj psemn posudek, jeho soust je nvrh hodnocen podle l. 24 odst. 1. Student m prvo bt seznmen s posudky nejmn ti pracovn dny ped obhajobou.

lnek 24

Hodnocen sttn zkouky a dn ukonenho studia

(1) V kad sousti sttn zkouky se komise usn o jejm vsledku. Vsledek kad sousti sttn zkouky je hodnocen slovy podle klasifikan stupnice stanoven l. 17 odst. 1.

(2) Celkov vsledek sttn zkouky hodnot komise po ukonen jej posledn sti nkterm ze stup podle l. 17 odst. 1. Celkov vsledek sttn zkouky je nevyhovujc, je-li kterkoli jej soust hodnocena stupnm nevyhovujc.

(3) Celkov vsledek dn ukonenho studia je hodnocen slovy

a) prospl(a) s vyznamennm, nebo

b) prospl(a).

(4) Celkov vsledek dn ukonenho studia zn prospl(a) s vyznamennm, jsou-li splnny tyto podmnky:

a) vechny sousti sttn zkouky byly spn sloeny v dnm termnu s hodnocenm vborn nebo velmi dobe,

b) celkov vsledek sttn zkouky je vborn,

c) prmrn klasifikace ve studiu podle l. 17 odst. 2 nepevyuje hodnotu 1,5,

d) ve studiu nebyl student v dnm z klasifikovanch pedmt hodnocen stupnm nevyhovujc,

e) ve studiu byl student hodnocen nejve dvakrt klasifikanm stupnm vyhovujc nebo uspokojiv.

(5) Celkov vsledek dn ukonenho studia je uveden ve vysokokolskm diplomu.

Hlava V

Zvltn ustanoven pro studium v doktorskch studijnch programech

lnek 25

Oborov rady

(1) Pro kad program je v souladu s 47 odst. 6 ustavena oborov rada, kter sleduje a hodnot studium a garantuje jeho trvale vysokou rove. leny oborov rady jsou akademit pracovnci MU, zpravidla docenti a profesoi, nebo dal vznamn odbornci v danm oboru. Struktura sloen oborov rady je v souladu s obsahem programu (l. 4 odst. 3).

(2) leny oborov rady jmenuje a odvolv dkan po schvlen vdeckou radou fakulty. Vychz pitom z nvrh zahrnutch v obsahu programu a nvrh zamstnanc s pslunou kompetenc. Kategorie zamstnanc kompetentnch pedkldat tyto nvrhy stanov dkan. Nvrhy zmn ve sloen ji ustaven oborov rady pedkld dkanovi jej pedseda po schvlen v oborov rad. Nvrhy na zmny ve sloen oborov rady me dkan pedloit ke schvlen vdeck rad fakulty i z vlastnho rozhodnut po projednn s pedsedou oborov rady.

(3) Oborov rada je nejmn sedmilenn, piem alespo ti lenov jsou zamstnanci MU a alespo dva lenov nejsou zamstnanci MU. Oborov rada vol ze svho stedu pedsedu a mstopedsedu vtinou hlas vech svch len. Pedsedu oborov rady jmenuje dkan na zklad tto volby; dkan rovn pedsedu odvolv. Pro dobu sv neptomnosti pedseda stanov z len oborov rady svho zstupce, na kterho deleguje sv kompetence.

(4) Oborov rada je schopna se usnet, je-li ptomna nadpolovin vtina jejch len. Pi volb pedsedy a mstopedsedy, ve vci nvrh zmn sloen oborov rady a nvrh len a, pedsed a mstopedsed oborovch komis (odstavce 5) je ke schvlen poteba nadpolovin vtina hlas vech len oborov rady. V ostatnch zleitostech se oborov rada usn alespo dvoutetinovou vtinou hlas ptomnch len. Hlasovn oborov rady lze uskutenit i korespondenn nebo elektronicky. V tomto ppad se oborov rada usn vtinou hlas vech svch len.

(5) Na nvrh oborov rady me dkan zdit pro jednotliv obory programu oborov komise. leny, pedsedy a mstopedsedy oborovch komis jmenuje dkan na zklad nvrhu oborov rady. Pedsedou oborov komise mus bt len oborov rady.

(6) Oborov komise je nejmn ptilenn, piem alespo ti lenov jsou zamstnanci MU a alespo dva lenov nejsou zamstnanci MU. Pro hlasovn oborov komise plat ustanoven odstavce 4.

(7) Doba ustaven oborov rady, nebo oborov komise je shodn s dobou platnosti akreditace programu, nebo oboru. lenov oborov rady, nebo oborov komise mohou vykonvat tyto funkce opakovan.

(8) Oborov rada zejmna:

a) schvaluje tmata disertanch prac,

b) posuzuje, zda individuln studijn plny student jsou v souladu s obsahem programu,

c) navrhuje dkanovi leny a pedsedy komis pro pijmac zkouky a specifikuje poadavky na pijmac zkouku,

d) navrhuje dkanovi jmenovn kolitel a jejich odvoln,

e) uruje kolitele studenta, piem respektuje prvo studenta na volbu kolitele a tmatu disertan prce, v souladu s 62 odst. 1 psm. c) a f) zkona,

f) iniciuje, projednv a koordinuje program pednkovch kurz, semin a dalch studijnch nleitost,

g) nejmn v ronch intervalech projednv a hodnot spolen se kolitelem prbh studia kadho studenta a o vsledcch jednn poizuje zpis, kter je povinnou soust dokumentace veden v IS MU; na vydn oborov rady pedlo kolitel hodnocen studenta psemn,

h) navrhuje rektorovi, nebo dkanovi pedsedu a leny komise pro sttn zkouku a jejich odvoln,

i) navrhuje rektorovi, nebo dkanovi pedsedu, leny komise a oponenty pro obhajobu disertan prce a jejich odvoln,

j) navrhuje dkanovi termny konn sttn doktorsk zkouky a obhajoby disertan prce,

k) navrhuje zzen a personln obsazen oborovch komis.

Pokud jsou ustaveny oborov komise, pov je dkan na nvrh oborov rady vykonvnm nkterch nebo vech innost uvedench v psmenech b), c) a e) a j) ve vztahu k pslunmu oboru.

(9) Sloen oborov rady a oborovch komis je zveejnno.

(10) Zasedn oborov rady nebo oborov komise svolv jej pedseda podle poteby, nejmn vak jedenkrt ron. O vsledcch tohoto jednn se poizuje zpis, kter je soust dokumentace v IS MU.

(11) V ppad program uskuteovanch na MU mimo fakulty ustanoven vztahujc se k dkanovi a vdeck rad fakulty plat pro rektora a Vdeckou radu MU.

lnek 26

kolitel

(1) Studium v programu nebo oboru se uskuteuje podle individulnho studijnho plnu pod vedenm kolitele. kolitele jmenuje a odvolv dkan na zklad nvrhu oborov rady a po schvlen vdeckou radou fakulty. Dkan me nvrh na jmenovn, nebo odvoln kolitele pedloit vdeck rad ke schvlen i z vlastnho rozhodnut po projednn s pedsedou oborov rady. kolitel jsou navrhovni z ad profesor a docent, samostatnch nebo vedoucch vdeckch pracovnk. Ve vjimenm ppad me dkan po schvlen vdeckou radou jmenovat kolitelem pro konkrtnho studenta a konkrtn tma disertan prce akademickho pracovnka, kter nespluje poadavek stanoven v pedchoz vt, nejmn vakavak pouze s titulem Ph.D., CSc. nebo Dr. , poppad titulem ekvivalentnm.

(2) Seznam kolitel a seznam student vedench jednotlivmi koliteli spolu s tmaty jejich disertanch prac je zveejnn.

(3) kolitel zejmna:

a) pedkld oborov rad nvrh studenta na tma disertan prce,

b) spolupracuje se studentem pi sestavovn jeho studijnho plnu,

c) vede odbornou ppravu studenta a jeho prci na tmatu disertan prce,

d) v termnech stanovench oborovou radou hodnot prbh studia studenta.

(4) V ppad, e student podal pihlku k obhajob disertan prce, pedlo kolitel komisi pro obhajobu disertan prce sv stanovisko k disertan prci. Student m prvo bt seznmen s tmto stanoviskem nejmn 7 pracovnch dntden ped obhajobou.

(5) Pokud v prbhu studia v programu nastanou skutenosti brnc koliteli v dnm veden studenta, me z funkce kolitele tohoto studenta odstoupit. Odstoupen oznm kolitel psemn dkanovi, pedsedovi oborov rady a studentovi. Oborov rada ur novho kolitele. Oborov rada dle rozhodne o zmn kolitele studenta, jestlie zjist skutenosti, kter brn stvajcmu koliteli v dnm veden studenta. Oborov rada rozhoduje tak, aby nepzniv dopad zmny kolitele na studenta byl minimln.

lnek 27

Doba studia

(1) Standardn doba studia v doktorskm programu je stanovena v jeho obsahu.

(2) Doba Nejdel doba studia v prezenn form studia v doktorskm programu je rovna standardn dob.tyi roky. O pokraovn ve studiu v prezenn form studia po uplynut standardn doby studia, a to nejve po dobu jednoho akademickho roku, rozhoduje dkan na zklad nvrhu studenta doloenho vyjdenmse souhlasem kolitele adoloenm vyjdenm pedsedy oborov rady. Pokud student prezenn formy studia neukon studium ve standardn dob, poppad ve standardn dob zvten o jeden akademick rok na zklad rozhodnut dkana podle ustanoven vty druhbhem ty akademickch rok, bude peveden do kombinovan formy studia.

(3) Maximln doba od zpisu ke studiu v doktorskm programu do dnho ukonen studia je rovna dvojnsobku standardn doby studia (l. 13 odst. 3).sedm let. Do tto dobylhty se nezapotv doba, po kterou bylo studium perueno z dvod rodiovstv nebo z vnch zdravotnch dvod nebo z dvod matesk i rodiovsk dovolen., nebo z dvodu vkonu zkladn, nhradn nebo civiln vojensk sluby. Dle se nezapotv doba peruen studia podle l. 31 odst. 76 a l. 32 odst. 9.

lnek 28

Zvltn ustanoven o prbhu studia

(1) Prbh studia se d individulnm studijnm plnem schvlenm oborovou radou na nvrh studenta pedloen prostednictvm kolitele. Individuln studijn pln m pednost ped harmonogramem akademickho roku.

(2) Kreditov hodnota ppravy disertan prce podle l. 8 odst. 3 je stanovena od jedn poloviny zpravidla do dvou tetin minimln kreditov hodnoty studia. Konkrtn hodnotu stanov s ohledem na obsah programu oborov rada. Plnn poadavk tohoto pedmtu hodnot kolitel kolokviem v kadm semestru, v nm student pedmt zapsal.

(3) V prbhu studia je student povinen prokzat kompetenci v akademick a odborn anglitin nebo jinm svtovm jazyce obvyklm pro program nebo obor. Tato kompetence se ovuje jednm z nsledujcch zpsob:

a) ukonen dvou pslunch semestrlnch pedmt,

b) zsknm zpotu za napsn cizojazyn publikace pro asopis nebo sbornk a zpotu za pednesen cizojazyn pednky vetn zen nsledn diskuse na kvalifikovanm odbornm fru; zpoty udluje kolitel nebo hodnotitel pedem stanoven oborovou radou.

(4) Soust studia v doktorskm programu jsou krom ppravy disertan prce (l. 8 odst. 3) zejmna:

a) pedmty roziujc a prohlubujc znalosti irho vdnho oboru nad rmec studia v magisterskm programu,

b) pedmty prohlubujc specializovan znalosti,

c) specializovan odborn semine,

d) pprava a pomoc ve vuce v bakalskch a magisterskch programech.

Je-li tak stanoveno rozhodnutm oborov rady, je soust studia pprava tez disertan prce.

lnek 29

Zvltn ustanoven pro studium uskuteovan ve spoluprci se zahranin instituc

(1) Meziuniverzitn studium podle l. 5 odst. 1 psm. c) me bt realizovno tak formou studia v doktorskm programu s dvojm vedenm, a to na zklad dohody uzaven mezi MU a jinou vysokou kolou nebo vzkumnou instituc v cizm stt.

(2) Jsou-li k tomu v dohod podle odstavce 1 vytvoeny podmnky, jmenuje dkan se souhlasem oborov rady dalho kolitele studenta z ad odbornk psobcch na zahranin vysok kole nebo vzkumn instituci. Dal kolitel m prva a povinnosti kolitele v rozsahu stanovenm tmto dem, nevyplv-li z dohody podle vty prvn nco jinho.

(3) Student v meziuniverzitnm studiu podle l. 5 odst. 1 psm. c) me podat dost o vytvoen podmnek pro zskn evropskho doktortu (European Doctorate). V dokladech o ukonen studia v doktorskm programu je uvedeno, e dan studium bylo ukoneno zpsobem vyhovujcm podmnkm evropskho doktortu, jestlie

a) student splnil v obdob nejmn 3 msc st povinnost k pprav disertan prce vyplvajcch z programu na vysok kole v jinm evropskm stt,

b) disertan prce, nebo alespo jej vod, shrnut a zvry, je zpracovna cizojazyn, a to v anglitin nebo v ednm jazyce nkterho evropskho sttu schvlenm oborovou radou,

c) k obhajob disertan prce byly pedloeny posudky nejmn dvou oponent z jinho evropskho sttu, piem kolitel a oponenti nesm psobit na vysokch kolch v tme stt,

d) nejmn jeden len komise pro obhajobu disertan prce psob na vysok kole v jinm evropskm stt.

Pi podn dosti nen student vzn ustanovenm odstavce 1. O dosti rozhodne dkan na zklad nvrhu oborov rady.

lnek 30

Disertan prce

(1) V disertan prci student pedkld vsledky, kter zskal v prbhu studia v programu. kolitel spolu s vedoucm urenho pracovit odpovdaj za to, aby studentovi byly poskytnuty podmnky potebn pro splnn poadavk programu.

(2) Disertan prce mus obsahovat pvodn a uveejnn vsledky nebo vsledky pijat k uveejnn. Podrobn poadavky na publikaci vsledk a na rozsah disertan prce stanov oborov rada. Tyto poadavky mus bt zveejnny.stanovuj oborov rady. Za disertan prci me bt uznn i soubor ji uveejnnch nebo do tisku nebo k jinmu typu zveejnn pijatch prac k danmu tmatu, kter student opat ucelenm vodem do problematiky a komentem.

(3) Disertan prce je psna v jazyce, v nm je uskuteovn studijn program, nebo v jazyce, kter je pro tento el stanoven v obsahu programu. Se me bt se souhlasem oborov rady me bt disertan prce pedloena i v jinm jazyce, ne kter vyplv z l. 2 odst. 4. Disertan prce me bt i bez souhlasu oborov rady vdy pedloena v anglickm jazyce, nen-li v obsahu programu stanoven jin jazyk.

(4) Prce se pedkld elektronicky prostednictvm IS MU a vve tech titnch vyhotovench, jejich poet stanov oborov rada. Prce mus dle splovat tyto poadavky:

a) Desky a tituln strana mus mt jednotnou pravu, prce mus mt jednotn formt obvykl na dan fakult a vechny exemple mus bt vyvzny v nerozebrateln vazb.

b) Pedkld-li student k obhajob vsledky kolektivn vdeck prce, na n se autorsky podlel, mus bt v prci zeteln vyznaeny ty jej sti, kter zpracoval student.

c) Prce mus obsahovat prohlen spoluautor, potvrzujc u oznaench st prce autorstv studenta a zhodnocujc jeho podl.

Dal poadavky, napklad na rozsah, formu a pravu disertan prce stanov dkan nebo v rozsahu jeho zmocnn oborov rada.

lnek 31

Sttn doktorsk zkouka

(1) Nutnou podmnkou podn pihlky ke sttn doktorsk zkouce je splnn vech povinnost stanovench podle l. 28 odst. 3 a odst. 4. Nejpozdji s pihlkou pedlo student teze disertan prce, jsou-li rozhodnutm oborov rady pedepsny. Pihlku podv uchaze dkanovi prostednictvm IS MU ve lht stanoven harmonogramem akademickho roku.

(2) Termn konn sttn doktorsk zkouky navrhuje oborov rada a stanov dkan na ten semestr, pro kter podal uchaze pihlku ve stanoven lht.

(3) Obecn poadavky sttn doktorsk zkouky jsou soust obsahu programu. Dal poadavky stanoven oborovou radou obdr student psemn nejmn 4 tdny ped termnem konn zkouky.

(4) Sttn doktorsk zkouka se kon v eskm nebo anglickm jazyce, v nm je uskuteovn pslun program, poppad v jazyce, kter je pro tento el stanoven v obsahu programu. Se souhlasem studenta, nebo na jeho dost, me oborov rada stanovit konn obhajoby v jinm jazyce obvyklm pro obor.

(4)(5) , v nm je pedkldna disertan prce. Soust zkouky je rozprava o tezch disertan prce, jsou-li rozhodnutm oborov rady pedepsny.

(5)(6) Vsledek sttn doktorsk zkouky se hodnot slovy podle klasifikan stupnice stanoven l. 17 odst. 1.

(6)(7) Neprospl-li student u sttn doktorsk zkouky, me ji opakovat nejve jednou, a to v termnu, kter stanov dkan na nvrh oborov rady tak, aby probhl nejpozdji do konce nsledujcho semestru. Do termnu opakovan sttn doktorsk zkouky me dkan studentovi peruit studium. Doba takto peruenho studia se nezapotv do celkov doby peruen podle l. 27 odst. 3.

(7)(8) Nedostav-li se student ke sttn doktorsk zkouce ve stanovenm termnu a neomluv-li pijateln svou neast do pti pracovnch dn po uplynut termnu, je hodnocen stupnm nevyhovujc.

(8)(9) Sttn doktorsk zkouka a vyhlen vsledku jsou veejn.

lnek 32

Obhajoba disertan prce

(1) Podmnkou pro podn pihlky k obhajob disertan prce (dle jen pihlka) je

a) pedchoz spn sloen sttn doktorsk zkouky, nebo

b) souasn podn pihlky ke sttn doktorsk zkouce; v tomto ppad se obhajoba prce a sttn doktorsk zkouka konaj v jednom dni; a

c) vykonn oponentnho zen (odstavce 4 a 5).

(2) Pihlku podv uchaze dkanovi prostednictvm IS MU ve lht stanoven harmonogramem akademickho roku. Soust pihlky je

a) pedepsan poet vtisk disertan prce a jej pedchoz zadn do ISMU (l. 30 odst. 4),

b) abstrakt disertan prce,

c) seznam uveejnnch prac uchazee a prac pijatch k uveejnn a

d) odborn ivotopis.

Je-li tak stanoveno rozhodnutm oborov rady, je soust pihlky i autorefert. Rozsah, formu a poet vtisk abstraktu pop. autorefertu vetn dalch nleitost ur a zveejn oborov rada.

(3) Termn obhajoby disertan prce navrhuje oborov rada a stanov dkan na obdob toho semestru, pro kter uchaze podal pihlku.

(4) Dkan jmenuje na nvrh oborov rady nejmn dva oponenty disertan prce, z nich alespo jeden nen zamstnancem MU. kolitel nesm bt oponentem. Tot plat pro bvalho kolitele, dolo-li k jeho zmn, pop. pro osobu v obdobnm postaven.

(5) Kad z oponent vypracuje posudek, ve kterm zhodnot kvalitu disertan prce, vlastn pnos studenta a zejmna jeho schopnost samostatn tvr innosti ve vzkumn oblasti. Posoud rovn jazykovou a formln rove prce. V zvru posudku oponent explicitn uvede, zda student prokzal, nebo neprokzal tvr schopnosti v dan oblasti vzkumu a zda prce spluje, nebo nespluje poadavky standardn kladen na disertan prce v danm oboru. Bez tohoto zvru je posudek neplatn. Vydn dodatench posudk v ppad neshody ve stanoviscch oponent nen ppustn. Student m prvo bt seznmen s posudky nejmn sedm7 pracovnch dn ped obhajobou.

(6) Obsahuj-li zvry pedepsan v odstavci 5 alespo jedno negativn vyjden u kadho z posudk, nen student povinen pedloit prci k obhajob. mysl vyut tto monosti je povinen oznmit prostednictvm IS MU nejpozdji 5 pracovnch dn ped termnem obhajoby, jinak se jeho pihlka k oponentnmu zen stv pihlkou k obhajob prce. Monosti nepedloit prci k obhajob me student vyut pouze jednou.

(7) Obhajoba disertan prce se kon v eskm jazyce, v nm je uskuteovn pslun program, nebo v anglickm jazyce, poppad v jazyce, kter je pro tento el stanoven v obsahu programu. Se souhlasem studenta, nebo na jeho dost, me oborov rada stanovit konn obhajoby v jinm jazyce obvyklm pro dan obor a schvlenm oborovou radou.

(8) Obhajoba disertan prce se hodnot slovy podle klasifikan stupnice stanoven l. 17 odst. 1.

(9) V ppad ukonen obhajoby disertan prce s hodnocenm nevyhovujc m student prvo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Dkan na nvrh oborov rady

stanov termn opakovn a komise pro obhajobu disertan prce podmnky opakovn. Termn mus bt stanoven nejpozdji na obdob nsledujcch dvou semestr. Podmnky pro opakovn je komise povinna stanovit nejpozdji do jednoho msce po termnu konn nespn obhajoby. Do termnu opakovan obhajoby me dkan studentovi peruit studium. Doba takto peruenho studia se nezapotv do celkov doby peruen podle l. 27 odst. 3.

(10) Nedostav-li se student k obhajob ve stanovenm termnu a neomluv-li pijateln svou neast do pti pracovnch dn po uplynut termnu, je hodnocen stupnm nevyhovujc.

(11) V ppad, e se sttn zkouka a obhajoba disertan prce konaj v jednom dni, je jmenovna jedna komise, splujc podmnky pro sloen komise pro sttn doktorsk zkouky i komise pro obhajobu disertan prce.

(12) Obhajoba disertan prce a vyhlen vsledku jsou veejn.

lnek 33

Zkuebn komise

(1) Sttn doktorsk zkouka se kon ped komis pro sttn doktorsk zkouky. leny komise jsou vdy

a) profesoi a docenti jmenovan dkanem na nvrh oborov rady podle 53 odst. 2 zkona, ppadn i

b) dal odbornci jmenovan dkanem na nvrh oborov rady a po schvlen vdeckou radou fakulty podle 53 odst. 2 zkona.

c) Ministerstvo me jmenovat dal leny zkuebn komise z vznamnch odbornk v danm oboru ( 53 odst. 3 zkona).

Pedsedu komise jmenuje na nvrh oborov rady rektor z len jmenovanch podle psmen a), nebo b). Pedseda komise d jej jednn a odpovd za jej innost. Pedseda a lenov komise jmenovan podle psmene a), nebo b) mohou bt odvolni orgnem, kter je jmenoval, a to z jeho vlastnho rozhodnut, nebo na zklad nvrhu oborov rady. Nvrh na odvoln podv oborov rada.

(2) Komise m nejmn 5 a nejve 7 len jmenovanch podle odst. 1 psm. a) a b). Nejmn dva lenov komise jmenovan podle odstavce 1 psm. a) a b) nejsou vizamstnanci MU v pracovnm pomru. kolitel je lenem komise, nesm vak bt jejm pedsedou.

(3) Komise pro sttn doktorsk zkouky je zpsobil se usnet, pokud je ptomna nadpolovin vtina jejch len jmenovanch podle odstavce 1 psm. a) a b) vetn pedsedy a souasn alespo jeden z ptomnch len nen zamstnancem MU. Sttn zkouka se me konat jen tehdy, je-li komise schopn usnen.

(4) O prbhu zkouky jedn komise pro sttn doktorsk zkouky na neveejnm zasedn. Komise a o jeho vsledku se nejprve usn tajnm hlasovnm o nvrhu, zda student u sttn doktorsk zkouky uspl a nebude tedy hodnocen stupnm nevyhovl. Nvrh je pijat, hlasuje-li pro nj vtinavtinou ptomnch len. V takovm ppad se komise dohodne na hodnocen sttn doktorsk zkouky klasifikanm stupnm podle l. 17 odst. 1. Nen-li nvrh dle vty druh tohoto odstavce pijat, je student hodnocen stupnm nevyhovujc.

(5) Obhajoba disertan prce se kon ped komis pro obhajoby disertanch prac. Pro komise pro obhajoby disertanch prac plat ustanoven odstavc 1 a 4. V ppad, e oponenti nejsou leny komise, astn se jejho jednn vetn neveejnch st s hlasem poradnm.

(6) Pro jednotliv programy nebo obory mohou bt jmenovni stl lenov komis pro sttn doktorsk zkouky a komis pro obhajoby disertanch prac, zpravidla na dobu trvn akreditace programu.

st tet

Rigorzn zen

lnek 34

Rigorzn zen

(1) V rigorznm zen se po vykonn sttn rigorzn zkouky (l. 35) udluj akademick tituly podle 46 odst. 5 zkona.

(2) Rigorzn zen se zahajuje podnm pihlky s nleitostmi podle l. 35 odst. 4.

(3) Rigorzn zen se ukonuje

a) spnm sloenm sttn rigorzn zkouky (hodnocenm prospl podle l. 35 odst. 8) a udlenm pslunho titulu, nebo

b) nespnm ukonenm sttn rigorzn zkouky (hodnocenm neprospl podle l. 35 odst. 8, nebo 9, nebo 10), nebo

c) na zklad psemnho oznmen uchazee.

Dnem ukonen rigorznho zen je v ppad psm. a), respektive b) den ukonen sttn rigorzn zkouky, v ppad psm. c) den oznmen uchazeem.

lnek 35

Sttn rigorzn zkouka

(1) Sttn rigorzn zkouku (dle jen rigorzn zkouka) mohou v te oblasti studia vykonat absolventi magisterskho programu, kte zskali akademick titul magistr.

(2) Soust rigorzn zkouky je obhajoba rigorzn prce.

(3) Uchaze m prvo vyuvat pi pprav na rigorzn zkouku zazen a informanch technologi MU podle 46 odst. 5 zkona, a to za podmnek stanovench pslunou fakultou.

(4) Psemnou pihlku k rigorzn zkouce podv uchaze dkanovi pslun fakulty prostednictvm IS MU a v termnech stanovench harmonogramem akademickho roku. Nleitostmi pihlky jsou:

a) uveden oboru rigorzn zkouky,

b) edn oven kopie doklad o studiu s vjimkou studia absolvovanho na MU po 1. lednu 1998,

c) pehled odborn innosti uchazee v oboru rigorzn zkouky, seznam ppadnch uveejnnch vsledk, nebo vsledk pijatch k uveejnn,

d) rigorzn prce ve dvojmtrojm vyhotoven a jej pedchoz zadn v IS MU,

e) doklad o hrad ppadnch nklad pedepsanch uchazei podle odstavce 3.

(5) Termn konn rigorzn zkouky stanov dkan na ten semestr, pro kter podal uchaze pihlku ve stanoven lht.

(6) Rigorzn zkouka se kon ped komis pro sttn rigorzn zkouku (dle jen komise) v eskm jazyce. Na dost uchazee se me konat v jinm jazyce obvyklm pro dan obor.

(7) Rigorzn zkouka se skld z tchto soust:

a) obhajoba rigorzn prce,

b) stn zkouka z pedmt stanovench pro dan obor v obsahu programu.

Vechny sousti zkouky se konaj v jednom dni. spn obhajoba je podmnkou pstupu uchazee k dal sousti rigorzn zkouky.

(8) Vsledek rigorzn zkouky se hodnot slovy: prospl(a) nebo neprospl(a).

(9) Neprospl-li student u rigorzn zkouky, me ji opakovat nejve jednou, a to v termnu, kter stanov dkan na nvrh komise tak, aby probhl nejpozdji do konce nsledujcho semestru. spnou obhajobu rigorzn prce nen nutno opakovat.

(10) Nedostav-li se student k rigorzn zkouce ve stanovenm termnu a neomluv-li pijateln svou neast do pti pracovnch dn po uplynut termnu, je vsledek zkouky neprospl(a).

(11) Rigorzn zkouka a vyhlen vsledku jsou veejn.

lnek 36

Rigorzn prce a jej obhajoba

(1) Rigorzn prce mus obsahovat pvodn vsledky nebo originln zpracovn ucelen sti problematiky danho oboru, a to na rovni, kter odpovd publikanmu standardu oboru.

(2) Rigorzn prce me mt formu souboru uveejnnch prac uchazee, nebo prac pijatch k uveejnn, kter student opat ucelenm vodem do problematiky a komentem.

(3) Na rigorzn prci se vztahuj ustanoven l. 30 odst. 3 a 4, platn pro disertan prci, s vjimkou monosti pouit jinho jazyka, ne je jazyk obvykl pro dan obor.

(4) Uchaze me podat o monost pedloit jako rigorzn prci teze disertan prce splujc poadavky odstavc 1 a 3. Dkan o dosti rozhodne na zklad stanoviska oborov rady programu, v jeho rmci jsou teze pedkldny.

(5) Na obhajobu rigorzn prce se vztahuj ustanoven l. 32 odst. 3 a 7 s tm, e:

a) ustanoven o koliteli se nepouije,

b) koly oborov rady vykonv komise pro rigorzn zkouku,

c) zvr posudku kadho oponenta obsahuje konstatovn, zda rigorzn prce spluje nebo nespluje poadavky odstavce 1.

(6) Jestlie oba posudky oponent konstatuj, e rigorzn prce nespluje poadavky podle odstavce 1, me uchaze od sttn rigorzn zkouky odstoupit, a to nejve jednou.

lnek 37

Zkuebn komise

(1) Pro sloen, usnen se a jmenovn komise pro rigorzn zkouku plat shodn pravidla jako pro sttn doktorskou zkouku (l. 33 odst. 1 a 4), s vjimkou ustanoven o koliteli.

(2) Pro oponenty sttn rigorzn prce plat ustanoven l. 33 odst. 5 obdobn.

st tvrt

Zvren a pechodn ustanoven

lnek 38

Zveejovn, kontrola a archivace zvrench prac

(1) Bakalsk, diplomov, disertan, nebo rigorzn prce (dle jen zvren prce), u kterch probhla obhajoba, jsou nevdlen zveejnny, vetn posudk oponent, zznamu o prbhua vsledku obhajoby a jejho vsledku. Tmto zveejnnm se rozum uloen elektronick verze v archivu IS MU. Toto ustanoven mus bt aplikovno tak, aby jm, v souladu s ustanovenm 47b zkona, z nho vychz, nebyla dotena

a) ochrana informac chrnnch zvltnm zkonem,

b) ochrana obchodnho tajemstv,

c) ochrana oprvnnch zjm tetch osob hodnch zvltnho zetele.

sti zvren prce, kter takov informace obsahuj, nemus bt zveejnny za pedpokladu, e tato skutenost a rozsah nezveejnnch st prce byly specifikovny ji v jejm zadn, poppad tak stanovil kolitel v prbhu nebo pi odevzdn prce, ve vech ppadech se souhlasem pslunho prodkana. Povinnost studenta je strukturovat zvrenou prci tak, aby jej veejn st podvala pln informace o clech prce a dosaench vsledcch. Vedouc prce, respektive kolitel, se souhlasem pslunho prodkana, uruje i termn, ke ktermu pominou dvody pro nezveejnn a prce bude zveejnna v plnm rozsahu.

(2) S clem zajistit zveejnn sprvn verze zvren prce, vedouc, respektive kolitel, zvren prce

a) odpovd za kontrolu rozsahu st prce, kter v souladu s odstavcem 1 nebudou zveejnny, a kontrolu nastaven termnu, ke ktermu bude zveejnna cel prce.

b) odpovd za oven itelnostititnho exemple uloenho v archivu zvrench prac v IS MU pomoc bn dostupnch softwarovch nstroj a

c) odpovd za proveden kontroly prce uloen v archivu zvrench prac aplikac IS MU pro odhalovn plagit.

(3) V ppad, e student odevzdv titnou i elektronickou verzi prce, je pro oponovn prce rozhodujc elektronick verze prce. Shodnost elektronick a psemn verze stvrzuje student svm prohlenm vv stedn knihovn pslun aplikaci IS MU.

(1)(4) Proveden kontroly podle odst. 2 psmen a), b), a c) stvrzuje vedouc, respektive kolitel, poppad osoba jm poven, v pslun aplikaci IS MU afakulty a elektronick verze v archivu IS MU, nen-li to nejpozdji 3 dny ped konnm

obhajoby zvren prce. V ppad, kdy dochz k odkladu termnu zveejnn prce na zklad existence jinho prvnho zvazku zajiujcho jej zveejnn, potvrzuje vedouc, respektive kolitel zznamem v pslun aplikaci v IS MU prokazatelnost a relevanci tohoto zvazku, jako i termn zveejnn prce splnnm zvazku.v rozporu s jinm prvnm zvazkem zajiujcm zveejnn zvren prce.

(2)(5) Zvren prce a posudky mus bt zveejnny nejmn pt pracovnch dn ped konnm obhajoby. Zznam o prbhu obhajoby a jej vsledek mus bt zveejnny nejpozdji ti tdny po datu konn obhajoby. Zveejnnm se pro ely tohoto ustanoven rozum vyloen prac v titn nebo elektronick podob k nahlen veejnosti podle 47b zkona. Z vyloen prce lze poizovat vpisy, opisy nebo kopie.

(3)(6) Pihlkou k obhajob zvren prce vyslovuje autor souhlas s jejm zveejnnm podle odstavce 1, a to bez ohledu na vsledek obhajoby.

lnek 39

Revize hodnocen

(1) Student m prvo podat o revizi hodnocen ukonen pedmtu, nebo revizi hodnocen souborn zkouky (dle jen vsledek kontroly studia), anebo o revizi hodnocen sttn zkouky nebo jej sousti nebo obhajoby disertan prce. Podnt k revizi hodnocen me podat i kterkoli akademick pracovnk.

(2) Dkan na zklad dosti podle odstavce 1 zru napaden vsledek kontroly studia, nebo vsledek sttn zkouky nebo jej sousti, nebo obhajoby disertan prce, jestlie pi jeho stanoven nebo v prbhu kontroly studia, sttn zkouky nebo jej sousti, nebo obhajoby disertan prce, byl naruen nkter prvn pedpis poppad vnitn pedpis MU nebo fakulty, anebo jestlie bylo hodnocen stanoveno svvoln. V takovm ppad uin dkan opaten nezbytn pro obnoven poruench prv studenta.

(3) Byl-li vsledek kontroly studia zruen podle odstavce 2, kon se nov ukonen pedmtu, nebo souborn zkouka, ped tlennou komis, kterou jmenuje dkan. Pro jednn a usnen se komise plat ustanoven l. 23 odst. 2. Byl-li vsledek sttn zkouky nebo jej sousti zruen podle odstavce 2, kon se sttn zkouka nebo jej soust znovu ped jinou komis pro sttn zkouky.

(4) Na dost studenta se jednn komise uveden v odstavci 3 me zastnit dvrnk studenta, kterho si student zvol z ad len akademick obce MU. Dvrnk studenta nen lenem komise.

lnek 40

Rozhodovn o prvech a povinnostech student

(1) Na rozhodovn o prvech a povinnostech student se vztahuj pslun ustanoven zkona, statutu a tohoto du.

(2) dost o pezkoumn rozhodnut podv student orgnu, kter rozhodnut vydal, a to do 30 dn ode dne doruen rozhodnut. Je-li tmto orgnem dkan, me sm pouze dosti vyhovt a rozhodnut zruit nebo zmnit. V opanm ppad postoup dost rektorovi.

(3) Rektor na zklad dosti podle odstavce 2 zmn nebo zru rozhodnut, je-li v rozporu s prvnmi pedpisy, nebo s vnitnmi pedpisy MU nebo fakulty.

lnek 41

Mimodn prostedky

Dkan, nebo v ppad program uskuteovanch na MU mimo fakulty rektor, je oprvnn udlit studentovi na zklad jeho psemn dostidost vjimku z ustanoven tohoto du. Na postup pi rozhodovn v tto vci se vztahuje 68 zkona.

lnek 42

Zvltn ustanoven o studiu osob se zvltnmi nroky

Smrnice rektora stanov, za jakch podmnek a jakm postupem se prostednictvm mimodnch opaten podle tohoto du uprav vkon prv a povinnost vyplvajcch z tohoto du, pokud jde o studenty se zvltnmi nroky vyplvajcmi z pohybovho nebo smyslovho postien.

st pt

Zvren a pechodn ustanoven

lnek 43

Pechodn ustanoven

(1) Vkladem tohoto du jsou poveni prorektoi, jejich svenmi oblastmi innosti jsou studijn zleitosti v pslunch typech studia.

(1) Nevyplv-li z obsahu programu nco jinho, lze v doktorskch programech evidovat splnn vech poloek individulnho studijnho plnu studenta v danm semestru vdy piznnm 30 kredit, v ppad stenho splnn individulnho plnu rozhoduje o potu piznanch kredit oborov rada.

(2) Studentm doktorskch program, jejich studium nebylo ped innost tohoto du evidovno prostednictvm kredit, me dkan piznat kredity za pedmty absolvovan do tto doby, vetn ppravy disertan prce. Pokud absolvovan pedmty nejsou opateny kreditovou hodnotou, stanov ji dkan na nvrh oborov rady. K proveden tohoto ustanoven vyd dkan opaten do konce akademickho roku 2005/2006.

(3)(2) Rektor me stanovit vjimky z tohoto du pro akademick rok 2011/2012.2006/2007.

lnek 44

Platnost a innost

(1) Zruuje se Studijn a zkuebn d pro studenty bakalskch a magisterskch studijnch program Masarykovy univerzity v Brn registrovan Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy ze dne 23. ervence 2004 pod j. 21 972/2004-30.

(2) Zruuje se Studijn a zkuebn d pro studenty doktorskch studijnch program Masarykovy univerzity v Brn registrovan Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy ze dne 23. ervence 2004 pod j. 21 972/2004-30.

(3) Tento d byl schvlen podle 9 odst. 1 psm. b) zkona Akademickm sentem MU dne 20. bezna 2006.

(4) Tento d nabv platnosti podle 36 odst. 4 zkona dnem registrace ministerstvem.

(5) Tento d nabv innosti dnem 1. z 2006.

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., v. r.

rektor

1. Tyto zmny Studijnho a zkuebnho du Masarykovy univerzity byly schvleny podle 9 odst. 1 psm. b) zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch), Akademickm sentem Masarykovy univerzity dne 7. listopadu 2011.

2. Tyto zmny Studijnho a zkuebnho du Masarykovy univerzity nabvaj platnosti podle 36 odst. 4 zkona o vysokch kolch dnem registrace Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy.

3. Tyto zmny Studijnho a zkuebnho du Masarykovy univerzity nabvaj innosti dnem 1. nora 2012, s vjimkou:

a) podmnky dosaen alespo 20 kredit za pedmty zapsan v bezprostedn pedchzejcm semestru uvedenou v bod 14 (l. 12 odst. 2 psm. a)), kter se poprv pouije pro posuzovn podmnek pro zpis do jarnho semestru v roce 2013,

b) ustanoven l. 13 odst. 3 vty druh, kter se poprv pouije a na studia zapoat v jarnm semestru 2012,

c) nov znn l. 18 odst. 2 a l 19 odst. 2, kter se poprv pouij pro pedmty poprv zapsan v jarnm semestru 2013,

d) novho znn l. 22 a zcela novch l. 22a a 22b, kter se poprv pouij pro sttn zkouky, k nim se student poprv pihls v jarnm semestru 2013.