Stručný informační materiál

Click here to load reader

  • date post

    18-Dec-2021
  • Category

    Documents

  • view

    0
  • download

    0

Embed Size (px)

Transcript of Stručný informační materiál

Prezentace aplikace PowerPointPipraveno s podporou "Národního programu genetických zdroj mikroorganism" Ministerstva zemdlství
Struný informaní materiál
Toxinogenní mikromycety: mikroskopické houby schopné produkovat do potravin nebo krmiv toxické látky (mykotoxiny). Toxinogenita je schopnost organism produkovat toxiny.
Mykotoxiny: sekundární metabolity (extrolity) hub toxické pro bakteriální, rostlinné, houbové nebo ivoišné buky.
Faktory ovlivující produkci mykotoxin: sloení substrátu (iviny), teplota, vlhkost, pH, obsah kyslíku, stav toxinogenní houby aj. Toxinogenní houba neprodukuje toxiny vdy a všude.
Chemické sloení mykotoxin: nízkomolekulární látky velmi rozmanitého sloení, jde nap. o polyketidy, terpenoidy, aminokyseliny aj.
Mykotoxikózy: onemocnní lovka nebo jiných ivoich vyvolaná nejastji poitím mykotoxin v potrav nebo krmivech. V souasné dob se mohou vyskytovat pedevším v chudých rozvojových zemích.
Mykózy jsou rovn onemocnní lovka nebo jiných ivoich, ale jsou vyvolány rstem hub pímo v orgánech nebo na povrchu tla. Jsou asté i ve vysplých státech.
Toxicita: vyjaduje se hodnotou LD50, tj. mnoství toxinu v mg/kg tlesné hmotnosti, které je schopno usmrtit polovinu populace experimentálních zvíat.
Poet známých mykotoxin se odhaduje na 350-400.
Kde mykotoxiny vznikají? Mohou být produkovány plísnmi ji na poli v pstovaných rostli- nách, pozdji pi delší peprav nebo skladování v nevhodných podmínkách (zvlášt vlhkostních a teplotních).
V pírod mohou hrát roli v eko- logických vztazích s jinými organismy.
2
Píklady výskytu mykotoxin v potravinách a jejich producenti
Zvlášt sledované jsou produkty urené pro dtskou výivu, dále obiloviny, pivo, dováené oechy apod.
aflatoxiny arašídy, ili koení, fíky, kakao, kari, kmín, kukuice, oechy brazilské, pekanové, vlašské, pistácie, paprika, pep
alternariové MT rajata, epka
fumonisiny kukuice a kukuiné výrobky
kyselina cyklopiazonová
kukuice, arašídy, kroupy, sýry typu camembert
ochratoxin A obiloviny, rozinky, káva, víno, koení, zelený aj, grepová šáva, luštniny, maso, vnitnosti
patulin jablka a výrobky z jablek, banány, borvky, plesnivé kompoty, jablené mošty
sterigmatocystin obiloviny a výrobky z nich, plesnivé tvrdé sýry
T-2 toxin, zearalenon
obiloviny a výrobky z nich
Sledovaná jsou rovn krmiva, kde je rizikovou slokou krom rzných obilovin i arašídové mouky také bavlníkové semeno nebo bavlníkový šrot.
Aspergillus flavus A. parasiticus A. nomius
Alternaria alternata A. arborescens
Fusarium culmorum F. graminearum
Penicillium verrucosum A. westerdijkiae A. ochraceus A. niger
Penicillium expansum P. griseofulvum Byssochlamys nivea
Aspergillus nidulans A. versicolor
3
• Cytotoxické mykotoxiny - inhibice rstu bunk, dlení jader: aflatoxiny, cytochalaziny, trichoteceny aj.
• Toxiny s imunosupresívními úinky - potlaení imunitního systému (sníení obranyschopnosti): epoxytrichotecény, diacetoxyscirpenol, kys. mykofenolová, ochratoxin A, aflatoxiny
• Teratogenní toxiny - vliv na vývoj plodu: ochratoxin A, aflatoxin B1, rubratoxin B
• Mutagenní toxiny - zpsobují zmny DNA, asto spojené s karcino- genními úinky: aflatoxin B1, sterigmatocystin, austdiol, kys. kojová, rubroskyrin, rugulozin
• Karcinogenní mykotoxiny - zpsobují vznik nádor: aflatoxin B1, G1, sterigmatocystin, ochratoxin A, citrinin, cyklochlorotin, kys. penicilová, aj.
• Kancerostatické mykotoxiny - protinádorové úinky: trichotecénové verukaríny A a B, roridin A, diacetoxyscirpenol, kys. mykofenolová, sterigmatocystin (mají však adu neádoucích vedlejších úink).
Psobení mykotoxin na orgány
• Nefrotoxiny psobí na ledviny: ochratoxin A, citrinin • Neurotoxiny psobí na nervovou soustavu: citreoviridin, patulin,
roquefortin, ergotoxiny, tremorgeny • Dermatoxiny psobí na pokoku: nkteré trichotecény, zvlášt T-2 toxin • Kardiotoxiny psobí na srdce: viridicatum toxin, xanthoascin • Gastrointestinální toxiny psobí na trávicí soustavu: austdiol • Hemolytické toxiny psobí na krev: toxin druhu Aspergillus fumigatus • Toxiny s estrogenními a anabolickými úinky ovlivují rozmnoovací
orgány: zearalenon
Sníený píjem krmiva, poruchy trávení, poruchy reprodukce, zhoršená kvalita srsti i opeení, sníení imunity (asté infekní choroby).
astá je kombinace rzných úink u konkrétního mykotoxinu.
4
svalstvo, vasokonstrikce • amidy kyseliny lysergové (její
struktura odhalena r. 1934): vliv na nervovou soustavu - halucinogenní úinky
Ergotismus - symptomy 2 formy onemocnní: • suchá gangréna okrajových
ástí tla, jejich ernání, mumifikace, odpadávání
• kee, postiení CNS; asto konilo smrtí
Producent: Claviceps purpurea (palikovice nachová), parazit ita a dalších lipnicovitých rostlin
Ergotismus = první zjištná mykotoxikóza u lovka (antika, stedovk: nemoc ohe sv. Antonína)
Poslední epidemie: Evropa: 1954 - Francie Afrika: 1974 - Etiopie
Píina: ergotové toxiny obsaené v námelu, konzumace peiva z itné mouky kontaminované námelem. Etiologii onemocnní rozpoznal ji r. 1673 francouzský pírodovdec D. Dodart.
Námel: sklerocium palikovice nachové vzniklé pemnou semeníku napadené obilniny i trávy
6
Aflatoxiny, aflatoxikóza
aflatoxin B1
Studovány od r. 1960: hromadný úhyn krat v Anglii Symptomy: podkoní hemorhagie, nekrózy na játrech Píina: plesnivá mouka z burák Onemocnní: aflatoxikóza
Úinky aflatoxin • akutn toxické (blokáda syntézy
bílkovin)
• aflatoxin B1 je nejsilnjší pírodní karcinogen, zpsobuje hepatotoxikózy a rakovinu jater
• termostabilní
.
Aflatoxiny pecházejí z krmiv do organismu chovaných zvíat, nap. i do mléka (aflatoxiny M).
5
Sterigmatocystin
9
teratogenní • slabší toxicita ne u aflatoxinu B1
• difuroxanthon, prekurzor aflatoxin, C18H12O6
• svtle lutá krystalická látka
kukuice, rýe, sojové boby, zelená káva, tvrdé sýry
Aspergillus nidulans Kolonie, konidiofory s konidiemi
Kyselina cyklopiazonová
• indoltetramová kyselina, C20H20O3N2
jater, sleziny, pankreatu, ledvin, slinných laz, sval
Rizikové potraviny • maso, sýry a cereálie
Trichotheceny, alimentární toxická aleukie
• nejvýznamnjší trichotheceny: T-2 toxin, diacetoxyscirpenol a deoxynivalenol
• podle chemické struktury patí mezi tzv. nemakrocyklické trichotheceny
Alimentární toxická aleukie Píznaky u lidí • podrádní ústní sliznice,
pálení úst, slabost, horeka, poruchy spánku, zvracení, bolesti bicha (3-9 dní)
• zniení krvetvorného systému (po nkolika týdnech)
• bakteriální infekce, krvácení, nkdy smrt udušením (otok mandlí) - septická angína
Píina: trichotheceny obsaené v plesnivém obilí (zvlášt, kdy zstalo na poli pes zimu), které bylo v dobách hladomoru pouito jako potrava (kontaminovaná mouka)
Producenti (píklady): Fusarium poae F. sporotrichioides Trichothecium roseum
Hlavní úinky trichothecen • inhibice syntézy bílkovin
Výskyt toxikózy: nap. Rusko, 19. st., Sovtský svaz (oblast Orenburg), 2. sv. válka († 17 tis. lidí)
Spojitost onemocnní s trichotheceny proká- zána a v 70. letech.
Fusarium sporotrichioides •kolonie •kapkovité mikrokonidie •konidiofor s poly-
fialidami •makrokonidie
pohlavních orgán • anabolické úinky – díve byl
v nkterých zemích pouíván jako anabolikum pro podporu rstu ovcí a hovzího dobytka
• není akutn toxický
• objeven v 60. letech • produkce pi niších teplotách
(12-14 °C)
Producenti Fusarium oxysporum, F. culmorum, F. sambucinum, F. equiseti, F. semitectum aj.
Rizikové potraviny a krmiva • zvlášt cereálie
Fusarium culmorum konidiofor s makrokonidiemi, kolonie
Mykotoxikóza • hyperestrogenismus u vep,
hovzího dobytka a drbee (zvtšení mléných laz a dlohy, naopak atrofie vajeník)
9
Fumonisiny
jako pvodci leukoencefalo- malacie u koní
• povaují se za moné karcinogeny
• byly zjištny té v souvislosti s plicním edémem u prasat
• diestery propantrikarboxylové kyseliny a pentahydroxy- eicosanu s aminoskupinou
• nonaketidy • izolovány roku 1988
Rizikové komodity • zvlášt obiloviny • zjištny nap. v kukuici (USA,
Polsko, JAR aj.)
Ochratoxin A, ochratoxikózy
játra • inhibice proteosyntézy
• bezbarvá krystalická látka • LD50 pro krysy je 22 mg/kg
peroráln • izolován v roce 1965
Producenti Aspergillus westerdijkiae aj. Penicillium verrucosum
Ochratoxikóza • výskyt: zvl. v mírném pásu –
popsána u lidí i zvíat (prasat), ve 2. pol. 70. let zaznamenána i u nás
• symptomy: poškození ledvin (nefropatie) – degenerace ledvinových kanálk, glomerul, poruchy ledvin
• píina: ochratoxin A v krmivu a potravinách (hlavn cereálie)
• ochratoxin je povaován za jeden z faktor Balkánské endemické nefropatie (u venkovských obyvatel a prasat v Bulharsku, Rumunsku a dívjší Jugoslávii); spojení však není 100% pro- kázané
Penicillium verrucosum Kolonie a konidiofor s konidiemi
Aspergillus westerdijkiae Konidiofor s konidiemi
Patulin
9
Biologická aktivita patulinu • antibiotikum pro bakterie • antifungální • toxické pro rostlinné i ivoišné
buky • karcinogenní úinky • poškozuje aludení sliznici • LD50 pro myši a krysy: 15-35
mg/kg hmotnosti
• hydroxyfuropyranon, C7H6O4
• bezbarvá krystalická látka • rozklad ji pi teplot 80 °C • název odvozen od druhu Penicil-
lium patulum (dnes synonymum druhu P. griseofulvum)
• objeven ve 40. letech jako antibiotikum; úinný nap. proti Bacterium tuberculosis
Producenti P. expansum, P. griseofulvum, P. clavigerum, P. glandicola, P. carneum, Aspergillus spp., Paecilomyces spp.
Rizikové potraviny a krmiva • nahnilá jablka • ovocné šávy • plesnivá silá
Akutní otrava patulinem • u telat – edém plic
Penicillium expansum Kolonie a konidiofor s konidiemi
umle infikované jablko
hmotnosti
Producenti P. citrinum, P. verrucosum, P. expansum, Monascus ruber
Rizikové potraviny a krmiva • obilniny, nap. tzv. „lutá rýe“,
ale i pšenice, jemen, ito, oves, kukuice
Výskyt • zjištn nap. v Dánsku,
Švédsku, Nmecku, Velké Británii, Kanad a USA
• citrinin bývá produkován spolen s dalšími dvma nefrotoxiny (ochratoxin A, kys. šavelová)
• me se podílet na vzniku nefropatie prasat
Penicillium citrinum Kolonie a konidiofor s konidiemi
Doporuená literatura
Betina V. (1990): Mykotoxíny. Chémia – biológia – ekológia. Malí F., Ostrý V. a kol. (2003): Vláknité mikromycety (plísn), mykoto-
xiny a zdraví lovka. – NCONZO, Brno. Samson R. A., Houbraken J., Thrane U., Frisvad J. C., Andersen B. (2010):
Food and Indoor Fungi. – CBS, Utrecht, CMB DTU, Lyngby.
Legislativa
Limity obsahu mykotoxin (nejvyšší pípustná mnoství) v rzných komoditách stanovuje Evropský úad pro bezpenost potravin (EFSA, European Food Safety Authority). Naízení s tmito limity vydává Evropská komise. Vydala nap. naízení . 1881/2006, 1126/2007, 105/2010, 165/2010, 574/2011 uvádjící limity pro: • aflatoxiny B1, suma B1, B2, G1, G2, aflatoxin M1
• ochratoxin A • sterigmatocystin • patulin • deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1 a B2
• ergotové (námelové) alkaloidy Limity se liší podle typu potravin/krmiv a cílové skupiny osob/zvíat.
10
Informace o potravinách s obsahem mykotoxin pekraujícím povolené limity lze najít na webu Ministerstva zemdlství „Bezpenost potravin v R“: http://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/bezpecnost-potravin-v- cr.aspx
Sbírka kultur hub (CCF)
Toxinogenní mikroskopické houby jsou uchovávány jako dokladový materiál ve Sbírce kultur hub (CCF) katedry botaniky pírodovdecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jsou vyuívány pi výuce a jako referenní i výzkumný materiál. Uchovávání tchto hub je podporováno "Národním programem genetických zdroj mikroorganism“ Ministerstva zemdlství R.
Autor fotografií: Alena Kubátová