Společenská odpovědnost základních škol - Theses · 2015-12-30 · a především...

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Brno 2016

Společenská odpovědnost základních škol

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Mgr. Eva Abramuszkinová Pavlíková, Ph.D., M.A. Dana Klodová

Poděkování

Děkuji paní Mgr. Evě Abramuszkinové Pavlíkové, Ph.D., M.A., za odborné vedení, rady, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věno-vala. Ráda bych také poděkovala Mgr. Gabriele Drastichové a Ing. Lucii Mádlové, Ph.D., z Asociace společenské odpovědnosti za otevřenost a poskytnuté informace. Poděkování patří Mgr. Jitce Režňákové, Mgr. Kamile Kostihové, Mgr. Marii Žákové a Aleně Kopečkové, zaměstnancům ZŠ J. A. Komenského, za bezproblémovou ko-munikaci, vstřícné jednání i zprostředkování potřebných údajů. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům vzdělávacích institucí, kteří se ochotně podíleli na dotazníkovém šetření. A v neposlední řadě děkuji své rodině za podporu posky-tovanou v průběhu celého studia.

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci: Společenská odpovědnost základních škol vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne 4. ledna 2016 _______________________________

Abstract

Klodová, D. Social responsibility of elementary schools. Bachelor thesis. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016.

The Bachelor thesis deals with a concept of social responsibility in selected el-ementary schools. The subject of the analysis is a project called “The Responsible School”. It is researched from both the management and the participants’ point of view. The aim of the thesis is to encourage the extension of Social responsibility principles among other schools located in the South Moravian region (county Hodonín) and create a project aiming for development of social responsibility ac-tivities in the particular elementary school J. A. Komenského, Kyjov. The project proposal consists of the implementation process and the financial budget, which was given to the elementary school for feedback.

Keywords

Social responsibility, The Responsible School, elementary school, project, analysis.

Abstrakt

Klodová, D. Společenská odpovědnost základních škol. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016.

Bakalářská práce se zabývá pojetím společenské odpovědnosti na vybraných základních školách. Předmětem analýzy je projekt Odpovědná škola. Zkoumán je jak ze strany vedení, tak zapojených vzdělávacích institucí. Cílem práce je navrhnout rozšíření principů společenské odpovědnosti mezi další školy Jiho-moravského kraje (okresu Hodonín) a vytvoření návrhu konkrétního projektu na rozvoj společensko-odpovědných aktivit ZŠ J. A. Komenského v Kyjově. Návrh projektu obsahuje také postup realizace a finanční rozpočet, které byly předloženy základní škole pro zpětnou vazbu.

Klíčová slova

Společenská odpovědnost, Odpovědná škola, základní škola, projekt, analýza.

Obsah 9

Obsah

1 Úvod 13

2 Cíl práce 14

3 Literární přehled 15

3.1 Definice společenské odpovědnosti .......................................................................... 15

3.2 Charakteristické znaky ................................................................................................... 16

3.3 Podstata CSR - trojí zodpovědnost ............................................................................ 17

3.3.1 Ekonomická oblast (zisk) .................................................................................... 17

3.3.2 Sociální oblast (lidé).............................................................................................. 17

3.3.3 Ekologická oblast (planeta) ................................................................................ 17

3.4 Přístupy k CSR ................................................................................................................... 18

3.4.1 Společenská vnímavost ........................................................................................ 18

3.4.2 Teorie zainteresovaných subjektů .................................................................. 18

3.4.3 Podnikové občanství ............................................................................................. 20

3.4.4 Firemní filantropie................................................................................................. 20

3.5 Přínosy přijetí společenské odpovědnosti ............................................................. 21

3.6 Společenská odpovědnost veřejného sektoru ...................................................... 22

3.6.1 Asociace společenské odpovědnosti ............................................................... 23

3.7 Společenská odpovědnost škol ................................................................................... 24

3.8 Projekt Odpovědná škola .............................................................................................. 25

3.8.1 Oblast Zaměstnaneckých podmínek ............................................................... 26

3.8.2 Oblast Přístupu ke studentům a zapojení rodičů ....................................... 27

3.8.3 Oblast Výživy a zdraví .......................................................................................... 28

3.8.4 Oblast Ekologie........................................................................................................ 30

3.8.5 Oblast Aktivit v místní komunitě ..................................................................... 32

4 Metodika 33

10 Obsah

5 Vlastní práce 35

5.1 Analýza projektu ............................................................................................................... 35

5.1.1 Analýza projektu ze strany vedení .................................................................. 35

5.1.2 Analýza projektu z pohledu zapojených škol .............................................. 38

5.2 Návrh rozšíření projektu Odpovědná škola ........................................................... 47

5.3 Případová studie - ZŠ J. A. Komenského Kyjov ...................................................... 48

5.3.1 Zaměstnanecké podmínky .................................................................................. 48

5.3.2 Přístup ke studentům a zapojení rodičů........................................................ 49

5.3.3 Výživa a zdraví ......................................................................................................... 50

5.3.4 Ekologie ...................................................................................................................... 51

5.3.5 Aktivity v místní komunitě ................................................................................. 51

5.4 Projekt prohlubující CSR aktivity ZŠ J. A. Komenského ..................................... 52

5.4.1 Výživa a zdraví ......................................................................................................... 52

5.4.2 Aktivity v místní komunitě, zapojení rodičů ................................................ 54

5.4.3 Zaměstnanecké podmínky .................................................................................. 56

5.4.4 Zpětná vazba od vedení školy ZŠ J. A. Komenského .................................. 57

6 Diskuse 58

7 Závěr 62

8 Zdroje 63

8.1 Literatura ............................................................................................................................. 63

8.2 webové stránky ................................................................................................................. 65

A Dotazník pro školy sítě OŠ 71

B Sebehodnotící dotazník – ZŠ J. A. Komenského 75

C Dotazník spokojenosti zaměstnanců 81

Seznam obrázků a tabulek 11

Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1 Rozdělení stakeholderů v organizaci 19

Tab. 1 Seznam zapojených škol v projektu Odpovědná škola 38

Tab. 2 Poměr členských institucí podle vzdělávacího stupně 39

Tab. 3 Poměr členských institucí podle zřizovatele 39

Tab. 4 Poměr členských institucí podle vzdělávacího programu 39

Tab. 5 Přehled škol zapojených do dotazníkového šetření 40

Tab. 6 Účast v projektu 41

Tab. 7 Velikost členských institucí podle počtu dětí 41

Tab. 8 Délka zapojení v projektu 42

Tab. 9 Zdroj informací 42

Tab. 10 Vhodná forma oslovení 42

Tab. 11 Důvod atraktivnosti projektu 43

Tab. 12 Oblast Zaměstnaneckých podmínek 44

Tab. 13 Přístup ke studentům a zapojení rodičů 44

Tab. 14 Oblast Výživy a zdraví 45

Tab. 15 Oblast Ekologie 46

Tab. 16 Oblast Místní komunity 47

Tab. 17 Náklady projektového dne Medová snídaně 54

Tab. 18 Náklady soutěže 56

Tab. 19 Celkové náklady na projekt 57

12 Seznam použitých zkratek

Seznam použitých zkratek

A-CSR Asociace společenské odpovědnosti CSR Společenská odpovědnost MAS Místní akční skupiny MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MŠ Mateřská škola MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MZe Ministerstvo zemědělství NNO Nestátní neziskové organizace OŠ Odpovědná škola ZŠ Základní škola

Úvod 13

1 Úvod

Ke společnosti již neodmyslitelně patří sobeckost, prosazování vlastních zájmů a především maximalizace svého užitku. Je však obecně známo, že dané smýšlení škodí jak životnímu prostředí, tak veřejnosti. Jako protiváha byl tak vytvořen směr, jež by měl vést k dlouhodobé udržitelnosti. Ustálil se pod pojmem společenská od-povědnost (se zkratkou CSR). Pod tento název můžeme řadit aktivity mezinárod-ních organizací (např. Greenpeace), hnutí (např. Fair Trade), Evropské unie (vytvá-ření rovných příležitostí) nebo i České republiky (ustanovení Rady kvality). Veške-rá tato snaha by měla vyústit v proměnu každého jednotlivce, a to především jeho smýšlení ve prospěch ostatních obyvatel planety.

Jak tohoto cíle však dosáhnout u dospělých jedinců? Není snadnější dobrým příkladem ovlivnit spíše novou dorůstající generaci? Nejvhodnějším časem se pak pro efektivní působení jeví školní věk, protože si během této doby člověk buduje svou osobnost, vztah k autoritám, hodnotový žebříček, ale i vytváří názory a postoje ke svému okolí. Právě z této úvahy jsem přišla k závěru, že by mohlo být přínosné bakalářskou práci orientovat na společenskou odpovědnost základních škol. Toto téma jsem si také zvolila z důvodu, že mi vzdělávání mládeže není lhos-tejné, protože již několik let věnuji svůj volný čas organizaci Pathfinder, abych učila děti kladnému vztahu k lidem, přírodě i Bohu v duchu křesťanských zásad.

Přesto, že společenská odpovědnost v České republice (ČR) se převážně rozví-jí v oblasti ziskového sektoru, jsem přesvědčena o potenciálu, stejně jako o budoucím rozvoji také v souvislosti se sektorem neziskovým. V bakalářské práci si kladu za úkol předložit možnosti aplikace společenské odpovědnosti na úrovni základního stupně vzdělání. Prozatím se této myšlence v ČR věnuje jen Asociace společenské odpovědnosti, jež kromě vzdělávacích institucí sdružuje, propojuje a reprezentuje také zájmy firem, veřejné správy, neziskového sektoru, sociálních podniků a jednotlivců. V rámci školní sekce vytvořila projekt Odpovědná škola (dá-le také pod zkratkou OŠ), který sdružuje ředitele uvědomující si důležitost zkvalit-ňování prostředí v jejich vzdělávací instituci a pozitivního vlivu na své okolí. Prv-ního inspirativního setkání, kde se jednotlivé školy sdílely, jsem se měla možnost zúčastnit a ráda bych v této práci seznámila čtenáře s příklady dobré praxe spole-čenské odpovědnosti již zapojených vzdělávacích institucí. Předpokládám, že by poznatky mohly být užitečné zvláště pro školy, které mají podobnou touhu nesplňovat jen zákonné standardy, nýbrž i vytvářet nadstandardní prostředí pro rozvoj žáků a zaměstnanců ve všech směrech. Vzhledem k nízkému zapojení škol Jihomoravského kraje vytvořím v praktické části návrh rozšíření CSR konceptu mezi základní školy okresu Hodonín. Práce pak může být užitečná i pro vedení ZŠ J. A. Komenského v Kyjově, jež bude moci zhodnotit návrh dalšího rozvoje CSR aktivit utvořený přímo pro jejich školu.

14 Cíl práce

2 Cíl práce

Cílem této bakalářské práce je na základě existujícího projektu Odpovědná škola (Asociace společenské odpovědnosti) analyzovat jeho dosavadní výsledky z pohledu organizátorů i účastníků, navrhnout rozšíření principů odpovědnosti mezi další školy se zaměřením na Jihomoravský kraj (okres Hodonín) a vytvořit konkrétní návrh prohloubení společenské odpovědnosti na Základní škole Jana Amose Komenského v Kyjově. Na počátku budou stanoveny hypotézy, jež následně dopomohou k detailnějšímu popisu projektu. Čtenář bude seznámen se zkušenostmi účastníků i s plány rozvoje organizátorů. Celková práce bude za-končena návrhem projektu rozvoje CSR aktivit, včetně postupu realizace i finančního rozpočtu a předložen vedení ZŠ J. A. Komenského ke zpětné vazbě.

Literární přehled 15

3 Literární přehled

V teoretické části ve stručnosti objasním nejznámější způsoby vnímání společen-ské odpovědnosti. Uvedu přehled nejužívanějších definic, které tento pojem usazu-jí do ziskové sféry, protože CSR se primárně svým významem váže na firmy. Připo-jím vývoj nejznámějších historických interpretací po současnost a zmíním také přínosy jednání podle CSR principů v organizacích. Dále se zaměřím již na neziskovou, veřejnou oblast. Středem zájmu bude Asociace společenské odpo-vědnosti, jež je unikátní organizací, zabývající se společenskou odpovědností jak ve vztahu k podnikům generujícím zisk, tak i k ostatním organizacím neziskové sféry. Teoretickou část zakončím podkapitolou věnující se společenské odpověd-nosti škol a samotnému projektu Odpovědná škola.

3.1 Definice společenské odpovědnosti

Na konceptu společenské odpovědnosti (Cosporate social responsibility, dále jen CSR) se autoři nemohou shodnout. Kašparová a Kunz (2013) terminologickou ne-jednotnost vysvětlují značnou šíří konceptu umocněnou živelným vývojem. Stejně tak v současné době neexistuje jednotná a celosvětově platná definice tohoto pojmu, přestože se o něm diskutuje již více než půl století.

Společenská odpovědnost se vyvíjela paralelně s rozvojem podnikání. Prvopo-čátky sahají již do 19. století, kdy někteří moudří majitelé podniků vybudovali pro své zaměstnance vhodné ubytovací zařízení. Často pak vznikaly i fungující městské čtvrtě rozvíjející komunitu, která na oplátku plodila odborníky a zaručovala tak růst firmy. (HSR ÚK, ©2012) Počátek samotného pojmu CSR však můžeme stanovit až na rok 1953, kdy se poprvé daný koncept snažil definovat Bowen ve své knize Social Responsibilities of the Businessman. Popisuje jej jako „závazky podnikatele uskutečňovat takové postupy, přijímat taková rozhodnutí nebo následovat takový směr jednání, který je žádoucí z hlediska cílů a hodnot naší společnosti“. (Kašparo-vá, 2010, s. 1) Téma tehdy přitáhlo mnohé další teoretiky, jež se snažili o konkretizaci popisů žádoucího chování podnikatele a jeho organizace. Jedním z nich byl i Davis. V 60. letech rozčlenil závazky podniku na zákonné, ekonomické a na závazky vůči společnosti, aby zdůraznil, že podnik jednající jen podle legisla-tivních požadavků nelze považovat za společensky odpovědný. Známý je především pro svůj Železný zákon, který říká, že každý podnik obdrží od společnosti jistou pravomoc, která mu ale může být odebrána v případě, kdy dlouhodobě nenaplní očekávání společnosti. (Blažek, Doležalová, Klapalová, 2005) V knize Metody a nástroje podnikatelské etiky autoři vyjadřují myšlenku, která daný koncept rozvíjí. Tvrdí, že „firma dobrovolně přebírá spoluodpovědnost za blaho a udržitelný rozvoj moderní společnosti a současně očekává zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti, přičemž se nejedná o dva protichůdné cíle.“ (Čaník, Řezbová, Zavrel, 2006, s. 37) Jasně tak poukazuje na skutečnost, že odpovědné podnikání nevylučuje ekonomický zisk nebo růst firmy i přesto, že přináší řadu komplikací plynoucí z převzatého závazku.

Kromě odborníků z řad vysokoškolských profesorů se daným tématem v druhé polovině 20. st. začalo zabývat i mnoho mezinárodních a národních


organizací s cílem rozšiřování myšlenek mezi širokou veřejnost. Na půdě Organi-zace spojených národů (OSN) byly položeny základy rámce CSR, jak jej známe dnes. (HSR ÚK, ©2012). Světová nezisková společnost Business for Social Respon-sibility, vytvářející strategie udržitelného rozvoje, jej vymezuje jako řízení ob-chodní činnosti takovým způsobem, který naplňuje či překračuje etická, právní, komerční a společenská očekávání od byznysu. (Kotler a Lee, 2005) Charakteris-tickým znakem teorie je fungování na základě dobrovolného rozhodnutí, které ovšem ve světě maximalizace osobního užitku musí také přinášet výhody. Proti-službou se tak často stává medializace nebo třeba ocenění (např. European CSR Award, Národní cena ČR za CSR).

Kromě již zmíněného znaku dobrovolnosti se s vývojem různých interpretací CSR z definic vyprofilovaly další jasně zřetelné znaky, charakteristické tomuto konceptu.

3.2 Charakteristické znaky

V knize Společenská odpovědnost firem (Kunz, 2012) jsou popsány následující charakteristické znaky, společné všem konceptům:

Znak dobrovolnosti a účastnosti – firmy se na základě vlastního přesvědčení rozhodují jednat v zájmu společnosti, i přesto, že jim dané rozhodnutí přinese dodatečné povinnosti nad rámec legislativy.

Znak angažovanosti – podniky jsou schopny samy, bez vyzvání, proaktivně jednat v zájmu společnosti stejně jako mají zájem o sdílení a rozvíjení daného konceptu.

Otevřenost vůči stakeholderům (zainteresovaným skupinám) – podniky se zavazují nad rámec svých povinností poskytovat informace, otevřeně disku-tovat a aktivně spolupracovat s dodavateli, zaměstnanci, vládním i neziskovým sektorem a všemi ostatními, kteří na něj mají vliv.

Systematický přístup propojený s dlouhodobou realizací – od počátku je CSR implementováno do firemních strategií. Dané hodnoty prostupují procesy na jakékoli úrovni podniku a nezapomíná se na ně ani při plánování do budoucna. Management si je vědom, že výhody dané implementace se projeví až v dlouhodobém časovém horizontu.

Znak důvěryhodnosti – důležitost se klade především na opravdové uplatňo-vání konceptu, jež je v rozporu s využíváním CSR pouze jako komunikačního prostředku. Trnková (2004) uvádí čtyři předpoklady, jež vzbuzují důvěryhod-nost: osobitost, autentičnost, transparentnost a důslednost.

Závazek vůči společnosti rozvíjet kvalitu života – největší důraz je kladen na prospěšnost pro okolní společnost, ať už se budou jednotlivé aktivity týkat boje proti korupci, vykořisťování nebo třeba ochrany životního prostředí.

Znak „triple-bottom-line business“ – představuje trojí zodpovědnost. Trnková trefně ve své publikaci (2004) píše, že je nutné odbourat zúžený pohled firem „profit only“ (pouze zisk) ve prospěch širšího kontextu 3 P: people, planet, profit (lidé, planeta, zisk).


3.3 Podstata CSR - trojí zodpovědnost

3.3.1 Ekonomická oblast (zisk)

Ekonomickou neboli ziskovou oblast můžeme vnímat ve spojitosti s požadavky na principy řízení a kontrolu organizace. Konkrétně se jedná o postoj proti zneuží-vání důvěrných informací, korupci nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti. Firmy by se měly vyhnout kartelovým dohodám a neměly by zneužívat dominantní po-stavení. Ve vztahu k zákazníkům by měly chránit spotřebitele, plnit závazky, dodr-žovat smlouvy, chránit data a neopomíjet autorská práva nebo dodržování etických kodexů. Pro přehlednost je možné firemní morálku rozdělit do tří skupin. Ve vztahu k zákazníkům, investorům a také dodavatelům. (Kuldová, 2010)

3.3.2 Sociální oblast (lidé)

Druhá oblast, sociální, naznačuje, že firma se svými aktivitami zapojuje do dění obce, regionu, ale také v širším slova smyslu i společnosti. Autoři z technické uni-verzity v Liberci (Prskavcová a kol., 2008) ve své publikaci zmiňují rozdělení dané oblasti na dvě.

Interní sociální část nebo také sociální politika podniku může mylně evokovat jen péči o zaměstnance. Ve své podstatě by však měla být jistým partnerstvím, jež je zaměřeno na rozvíjení schopností a dovedností i za účelem dosažení vyšších zis-ků. Autoři z Technické univerzity v Liberci uvádí definici: „sociální politika podniku je nástroj vytváření spokojenosti zaměstnanců, jež následně vede ke zvýšení zisků společnosti“ (Prskavcová a kol., 2008, s. 13) Prakticky se projevuje obecnými zása-dami a rozvojem sociální i zaměstnanecké politiky. Příkladem těchto zásad je work-life balance (zaměřený jak na ženy, tak i obecně znevýhodněné skupiny, jež potřebují vyvážit stránku pracovní a osobní), rovné příležitosti, lidská práva a různorodost na pracovišti (zaměstnávání handicapovaných, starších i zástupců různých etnik).

Dlouhodobým budováním a vytvářením vztahů s okolím, místní komunitou, ale také filantropií se myslí externí sociální část. Často se v této souvislosti setká-váme s pojmem firemní občanství, jež bude vysvětlen v kapitole „Přístupy k CSR“. Aktivitami může být dárcovství, dobrovolnictví, konzultace či předávání zkušeností skrze stáže nebo benefiční akce (Prskavcová a kol., 2008).

3.3.3 Ekologická oblast (planeta)

A konečně ekologická oblast je nezbytnou podmínkou pro trvale udržitelný vývoj společnosti. Nejenom jednotlivci, ale zvláště podniky mohou přispět ke zlepšení životního prostředí a zároveň z daného rozhodnutí těžit. Výhodami může být sni-žování nákladů, ale také dobré jméno na veřejnosti. Podniky se v tomto směru mo-hou snažit o ochranu přírodních zdrojů, omezení emisí i jiných znečišťujících látek stejně jako o podporu zdraví zaměstnanců i místních obyvatel. (Ortová a kol., 2007)


3.4 Přístupy k CSR

Společenskou odpovědnost, jak jsem již zmínila výše, lze interpretovat různě v závislosti na prioritách a důrazu, který na podnik klademe. V této kapitole vzpo-menu několik nejvýznamnějších přístupů myslitelů k CSR s ohledem na možnost využití jejich myšlenek ve vztahu k vzdělávacím institucím.

Jedním z nejdůležitějších autorů a také průkopníků CSR je Archie B. Carroll. Jako americký profesor na University of Georgia provedl výzkum, jehož závěrem bylo 25 podobných postojů, které autoři ve vysokoškolské literatuře publikovali. Tyto postoje se mu následně zdárně podařilo rozdělit do 4 oblastí, jež označují různé přístupy ke Společenské odpovědnosti. Základem byla pro něj ekonomická odpovědnost, kterou pokládal za závazek firmy vytvářet přijatelný zisk pro inves-tory. Chování firmy podle příslušných právních norem označil jako zákonnou od-povědnost. Na 3. příčku umístil etickou odpovědnost, vyznačující se morálním pří-stupem k podnikání, aby nakonec uvedl odpovědnost filantropickou (diskreční či dobrovolnou), jež označuje „proaktivní, strategické chování firmy v rámci trvale udržitelného rozvoje.“ (Kuldová, 2010, s. 20)

3.4.1 Společenská vnímavost

Sílící sociální tlaky 70. let na podniky daly vzniknout dalšímu konceptu společen-ské odpovědnosti, jež je nazýván Corporate Social Responsiveness (CSR2). Do českého jazyka je překládán jako společenská vnímavost či vstřícnost. Za počátky tohoto konceptu můžeme pokládat narůstající antipatii občanů vůči praktikám velkých korporací týkající se levné pracovní síly, devastace životního prostředí nebo profitování ze zbrojení. Veřejnost se začala shlukovat do aktivistických hnutí, jež nutily podniky nést nejenom výrobní, ale především sociální náklady. (Kuldová, 2012)

Nejvíce se danému pohledu věnoval William Frederick ve své knize Corpora-tion be Good! The story of Corporate Social Responsibility (2006). Teorie popisuje způsoby, jakými se firmy vypořádávaly se vznikajícími problémy na straně jedné a řízením vztahů se stakeholdery (zainteresovanými subjekty) na straně druhé. Stala se přínosem především z hlediska budoucího rozvoje měřitelnosti společen-sky odpovědného chování.

3.4.2 Teorie zainteresovaných subjektů

I nadále rozvíjel Frederick koncept CSR, aby roku 1998 představil Corporate social spirituality. Již podle názvu se zabýval především naturalistickým základem. Skrze přírodní vědu provedl výzkum, aby zanalyzoval hodnoty, které zdůrazňují pozici podnikatelských činností ve společnosti. Z daného pojetí se postupem času vyvinu-la současná teorie zainteresovaných subjektů (neboli stakeholderů). (Kuldová, 2012)

Důležitost teorie spočívá především v rozvinutí jinak neustálého teoretického konceptu do praktické aplikace společenské odpovědnosti. Za hlavní úkol se považuje identifikace a uspokojování subjektů, jež jsou v interakci s podnikem. (Trnková, 2004) Pro začátek je nutné konkretizovat pojem stakeholder. Protože v českém jazyce neexistuje přesný ekvivalent, autoři se většinou přiklání k názoru


daný termín nepřekládat. (Kunz, 2012) Pro potřeby této práce pod pojmem stake-holder rozumím všechny zainteresované strany a subjekty. Freeman stakeholdery vnímá jako „jakoukoli skupinu, která může ovlivňovat, nebo být ovlivněna dosaže-ním cílů společnosti.“ (Freeman in Wolfe, Putler, 2004, s. 64) Konkrétně se může jednat o zákazníky, zaměstnance, odbory, investory, dodavatele, obchodní partne-ry, státní správu a samosprávu, ale i média a mezinárodní instituce. (Trnková, 2004)

Nejzákladnější členění je pak na vnitřní a vnější skupiny. Do vnitřní složky již podle názvu můžeme zařadit zaměstnance nebo vedení podniku a vnější oblast zahrnuje nejrůznější skupiny od odběratelů, přes státní aparát až po jednotlivce, žijící v okolí firmy.

Další nejvyužívanější třídění je podle Werthera a Chandlera (2006 in Kuldová, 2010) na subjekty patřící pod firmu, ekonomiku nebo společnost, přičemž přísluš-nost k jedné skupině nevylučuje účast v jiné. Přesvědčit se o tom lze z Obr. 1.

Obr. 1 Rozdělení stakeholderů v organizaci

Zdroj: Kuldová, 2010, s. 26; vlastní zpracování

Zaměstnanci jako nejdůležitější součást firmy, mohou zastávat úlohu zákazníků, či členů společnosti (Kuldová, 2010). Avšak vláda, jež je součástí externího pro-středí nemá ekonomický dosah vůči firmě a utváří tak jen celistvější obraz podni-ku. Zákazníci, odbory či věřitelé pak stojí na rozhraní obou skupin, aby zprostřed-kovávali interakci mezi vnitřním prostředím a samotnou společností. Výhodou to-hoto rozdělení je především univerzálnost jeho využití, a to jak pro ziskový, nezis-kový, tak i vládní sektor.

Podle Crane a kol. (2008 in Kuldová, 2012) existuje mimo teorii zainteresova-ných subjektů další současný CSR směr firmy zvaný Corporate Citizenship (nebo také Podnikové občanství).

FFIIRRMMAA

EEKKOONNOOMMIIKKAA

SSPPOOLLEEČČNNOOSSTT

OODDBBOORRYY

AAKKCCIIOONNÁÁŘŘII MMAANNAAGGEEMMEENNTT

ZZAAMMĚĚSSTTNNAANNCCII

VVĚĚŘŘIITTEELLÉÉ DDIISSTTRRIIBBUUTTOOŘŘII

ZZÁÁKKAAZZNNÍÍCCII

ŽŽIIVVOOTTNNÍÍ PPRROOSSTTŘŘEEDDÍÍ

NNEEZZIISSKKOOVVÉÉ OORRGGAANNIIZZAACCEE

VVLLÁÁDDAA

KKOOMMUUNNIITTAA

SSTTÁÁTTNNÍÍ SSPPRRÁÁVVAA


3.4.3 Podnikové občanství

Termín Corporate citizenship je sice již několik let známým pojmem, nicméně až v poslední době se pracuje na jeho odlišení od samotného CSR, či dokonce kon-ceptu CSR2 (Kunz, 2012). Tento název by měl evokovat snahu co nejkvalitnějšího propojení instituce s místní komunitou a podílení se na řešení problémů přede-vším v místním společenství občanů. Ve své podstatě by měla organizace plnit roli „řádného občana“, chovat se angažovaně vůči svému okolí a snažit se o jeho dlou-hodobý celkový rozvoj. Evropská unie ve své Zelené knize koncept rozšířila a to i na budování dobrých vztahů na globální úrovni. Od předešlých dvou pojmů je jeho záměrem také konkrétněji určit cílové skupiny i aktivity, jimiž by podniky naplňovaly poslání daného konceptu.

3.4.4 Firemní filantropie

Velmi nešťastně je společenská odpovědnost zaměňována právě s firemní filan-tropií. Tvoří ovšem její poměrnou část. Vytváří především vazbu mezi firmou a jejím okolím, stejně jako tomu je u podnikového občanství. Na rozdíl od něj je však tento koncept výhradně praktický (vyznačuje se činy). Zaměřuje se na podporu druhých osob, nabízí pomoc veřejnosti bez nároku na finanční od-měnu. (Redakce feminismus.cz, 2004).

Zřejmě nejčastějším typem firemní filantropie se stalo dárcovství a sponzorství. Dárcovství jako nezištný akt může dárci přinést oblíbenost u veřejnosti, zvýšení prodeje, zlepšení spolupráce s veřejnou správou a konečně úsporu ve formě odpočtu daní. Oproti tomu sponzorství je preferováno z důvodu předem dohodnuté protislužby. Obdarovaný svou činností směřuje k naplnění marketingových cílů sponzora (nejčastěji umístění reklamy), který si daný dar mů-že připočíst mezi daňově uznatelné náklady. (KHA NNO, 2014) Nejoblíbenějším typem dárcovství je pak přímá podpora neziskových organizací. Kromě tohoto způsobu, firmy často zakládají firemní nadace nebo nadační fondy charakteristické svou vlastní právní subjektivitou.

Někdy i základní škola založí nadační fond. Dárci jsou většinou samotní rodiče, ale také ostatní partneři škol. Fond slouží k shromažďování finančních prostředků pro potřeby žáků nebo veřejnosti. Školy za ně dovybavují učebny, pořizují speciální pomůcky, odměny, rozšiřují nabídku výuky, financují volnočasové či mimoškolní aktivity (školy v přírodě, ozdravné a jazykové pobyty nebo výlety), projekty, pod-porují další rozvoj pedagogů (vzdělávání, prohlubování kvalifikace) nebo třeba organizují akce pro veřejnost. (ZŠ Curie, ©2013) Dalším možným využitím peněz je samotné sponzorství. Základní škola ze Zlína takto využívá peněz k podpoře ZOO nebo hemato-onkologického oddělení FN v Olomouci. (ZŠ Komenského II Zlín, ©2014)

Firemního dobrovolnictví lze dosáhnout také nepeněžní formou dárcovství. Typicky se jedná o nabídku finančních, administrativních či dalších specializova-ných služeb. (Bartošová, 2005) Často firmy nabízejí školení, vzdělání a odbornou pomoc bezplatně nebo za sníženou cenu. Ceněná je nabídka lidského kapitálu pro dobrovolnickou činnost, ale i prezentační, reklamní plocha na obalech vlastních výrobků.


Posledním moderním trendem se stalo firemní dobrovolnictví. (Hestia, ©2015) Jeho prosazení trvalo dlouhou dobu, protože u většiny lidí vyvolává dojem „povinného dobrovolnictví“ totalitní éry. Momentálně si však již nalézá své místo díky přínosům jakými jsou zvyšování porozumění, výkonnosti týmů, motivace, spokojenost s konáním užitečné práce, rozvíjení dovedností, učení se novým vě-cem, rozvoje manažerských dovedností ve skutečném prostředí a zlepšování image podniku. Obecně prospěšné aktivity podniku tak podporují dobrovolnickou čin-nost zaměstnanců a všeobecně vedou k upevňování vztahů s místní komunitou. Zásadní nevýhodou však mohou být finanční náklady spojené s průběhem akce nebo ušlý zisk (pokud se zaměstnanci zapojují během pracovní doby).

Firemní dobrovolnictví tak můžeme shrnout do 3 základních charakteristik:

Podnik ze své iniciativy vytvoří projekt pro své zaměstnance.

Podnik umožní svým zaměstnancům se dobrovolně zapojit do veřejně pro-spěšných aktivit.

Podnik úzce spolupracuje s neziskovou organizací, ve které se zaměstnanci pravidelně účastní různých aktivit.

(KHA NNO, 2014)

Každoročně Fórum dárců spolu s partnerskými organizacemi vybírá firmy, které se svými aktivitami efektivně, kvalitně a ve velké míře podílí na veřejném prospě-chu. Mezinárodní cena Top odpovědná firma je předána těm, kteří prokazují krea-tivitu, inovaci a loajalitu myšlence společenské odpovědnosti. Před několika lety navázala na mezinárodní soutěž Top filantrop, která rozdávala ocenění podle štěd-rosti, velikostí firem, spolupráce se zaměstnanci, zákazníky i dodavateli, oceňovala nejúspěšnější partnerské projekty a nejodpovědnější environmentální přístup.

3.5 Přínosy přijetí společenské odpovědnosti

Po přehledu relevantních směrů CSR je vhodné shrnout nejdůležitější přínosy, vý-sledky uplatňování tohoto konceptu.

Na mikroúrovni, tedy přímo v souvislosti s podnikem můžeme hovořit o odlišení od konkurence, vylepšení reputace (z důvodu transparentnosti vzbuzu-jící důvěryhodnost) nebo o finančních úsporách za energii, vodu i materiál (při opětovném využívání odpadové hmoty). (Steinová, Václavíková, Mervart, 2008) Kašparová (2015) zde řadí také např. snižování nákladů na risk management. Jest-liže totiž firma jedná proaktivně, snaží se současně předejít rizikům nebo identifi-kovat potenciální místa vzniku. Podnik je sice nucen realizovat taková opatření, která by rizika eliminovala, náklady na ně jsou však v konečném důsledku nižší než výdaje na řešení samotných krizí.

Za hlavní výhodu CSR se pokládá trvale udržitelný růst. Jedenáctileté studie na Harvard University vypovídají o čtyřikrát větším tempu růstu a osmkrát větším růstu zaměstnanosti společností aplikující rovný přístup ke všem zainteresova-ným stranám ve srovnání s organizacemi upřednostňujícími akcionáře. (Yeldar a csrnetwork, 2012) Důvodem může být větší přísun kapitálu od investorů naklo-něným CSR činnostem. Zvyšování zaměstnanosti má zase nejčastěji souvislost


s preferencí uchazečů o zaměstnání. Mnozí upřednostní firmu, jejíž hodnoty jsou jim vlastní před nabídkou vyšší mzdy. Zlepšením pracovních podmínek, minimali-zováním dopadu na životní prostředí nebo zvýšení účasti na rozhodování většinou přispívá k růstu produktivity, loajality a ke snižování zmetkovosti. Velmi příjem-ným zjištěním je zajisté růst klientely s větším odbytem a tím i podnikovým pří-jmem. Prezentace odpovědných aktivit má totiž často psychologický vliv na samotné spotřebitele a jejich nákupní chování. Nakonec je nutno také zmínit možnou shovívavost státních orgánů a sympatie místní komunity i neziskových organizací.

Z pohledu vzdělávacích institucí můžeme identifikovat přínos v podobě zefek-tivnění provozu školy, zkvalitnění výuky a zlepšení vztahů jak mezi pedagogy a žáky, tak učiteli samotnými. Nedílnou součástí je také zvýšení reputace a posílení komunikace školy se stakeholdery. Konkrétně se může stát škola atraktivnější pro rodiče stávajících či budoucích žáků, partnery a zvláště potenciální sponzory. (Petrová a kol., 2008)

Přesto, že jsou všechny tyto přínosy vábivé, musíme mít na paměti, že jich nel-ze dosáhnout krátkodobým úsilím. Stojí spoustu námahy, trpělivosti a přesto není pravidlem, že se dostaví výsledky. Někdy nás může hřát jen subjektivně vnímaný dobrý pocit, jindy pak můžeme sklidit ovoce v podobě výše uvedených přínosů. (Čaník a Čaníková, 2006)

3.6 Společenská odpovědnost veřejného sektoru

Strategiemi v oblasti CSR byla pověřena od roku 2006 Rada kvality, jejímž předse-dou je jmenován představitel Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V rámci své činnosti ustanovila sekci Společenské odpovědnosti organizací za účelem koordi-nace aktivit na národní úrovni. Na propagaci a podpoře CSR se však v současnosti kromě Rady kvality podílejí i jiné nezávislé nevládní organizace, jako je Byznys pro společnost, Business Leaders Forum, Institut společenské odpovědnosti a Asociace společenské odpovědnosti. (MPO ČR, 2014) Podporu čerpáme také od Evropské unie např. prostřednictvím strategie Evropa 2020. Česká republika se řídí Národ-ním akčním plánem CSR v závislosti na Obnovené strategii EU pro sociální odpo-vědnost podniků 2011-2014. Smyslem Národního akčního plánu (NAP) podle Strategického dokumentu MPO je „přispět k rozvoji konceptu společenské odpo-vědnosti organizací v ČR a napomoci tak rozvoji společnosti, hospodářství a konkurenceschopnosti ČR.“ (MPO ČR, 2014, s. 5) MPO v daném dokumentu zdů-razňuje, že problematikou CSR by se měly zabývat kromě komerčních podniků také nestátní neziskové organizace (NNO) a orgány státní a územní samosprávy, protože i ony mají odpovědnost za dopady své činnosti na společnost. (MPO ČR, 2014)

Tento vývoj je nevyhnutelný, protože jsou kladeny stále větší požadavky (pře-devším etické povahy) na subjekty veřejného sektoru. Kupříkladu se obyvatelé nechtějí smířit s nevstřícným, nevhodným a mnohdy i nezdvořilým jednáním úředníků. Vyžaduje se odpovědnost vůči občanům, svěřeným úkolům a zvláště čestné jednání ve vztahu k finančním prostředkům. Kromě veřejné správy se očekávají vysoké morální hodnoty také od NNO, sociálních podniků, škol


a konečně samotných jednotlivců. A právě na všechny tyto subjekty se vztahuje činnost neziskové organizace již zmiňované Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) s jedinečným cílem sdružování, propojování a reprezentace zájmů spole-čensky odpovědných podniků i institucí. (A-CSR, ©2014)

3.6.1 Asociace společenské odpovědnosti

Jedná se o hostitelskou organizaci UN Global Compact (UN GC). Síť UN GC vznikla z iniciativy OSN, největší mezinárodní organizace zabývající se společenskou odpovědností. (A-CSR, 2014a) Informační centrum OSN v Praze spolu s A-CSR vy-pracovalo základní principy UN GC s cílem rozšíření povědomí o dané celosvětové platformě a vytvoření národní sítě podniků, jež by se identifikovaly s 10 odpovědnými principy oblasti environmentální, pracovních podmínek, lid-ských práv i protikorupčních opatření. Mezi činnosti A-CSR patří propagace konceptu CSR v ČR, podpora, diskuse a uplatňování principů jak ve veřejném, tak soukromém sektoru. (A-CSR, 2014a). Od roku 2009 publikuje nejkomplexnější informace o odpovědném podnikání a jeho udržitelnosti v našem státu. Veřejnosti nabízí akce, setkání, debaty i konzultace nad CSR problematikou. O tomto tématu se sdílí jak na webových stránkách, tak na odborných konferencích. Vydává zdar-ma informační zpravodaj s tuzemskými i zahraničními novinkami a v neposlední řadě se podílí na úspěšných výzkumech a projektech.

Ve spolupráci s „Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR“ se snaží šířit příklady dobré praxe mezi zapojené firmy. Zpracovali pro ně příručku za účelem definování postupných kroků k pozvolnému přijetí společenských zá-vazků. Nabízí školení zaměstnanců, pomáhají s realizací firemního dobrovolnictví nebo dobročinné akce, jež fungují jak ve prospěch místní komunity, tak samotného podniku. Od roku 2013 se ve spolupráci s Radou kvality ČR, Regionální hospodář-skou komorou Plzeňského kraje a samotným krajem pořádá soutěž „Cena hejtma-na Plzeňského kraje za společenskou odpovědnost“. Oceněny jsou aktivní firmy, školy i neziskové organizace věnující se CSR a to především v oblasti životního prostředí a sociální odpovědnosti. (A-CSR, 2014a)

Podniky jsou nabádány ke spolupráci na projektech neziskových organizací, (A-CSR, 2014a) a sociálních podniků, které jsou založeny na principu veřejného prospěchu. Orientují se na osoby dlouhodobě nezaměstnané, se zdravotním posti-žením, po výkonu trestu, na etnické menšiny a podporují lidi pečující o osoby blíz-ké. Pomáhají potřebným občanům navrátit se do pracovního procesu, čímž spolu-pracují jak s místními institucemi, tak jednotlivci. Aby asociace podpořila vzájem-nou kooperaci společensky prospěšných podniků i neziskových organizací, stala se oficiálním partnerem projektu Social & business co-creation. (A-CSR, 2014b) Ten spočívá v nalezení, zviditelnění a podněcování inovativní mezisektorové spo-lupráce ve veřejné, sociální i firemní sféře. Jeho autoři z celosvětové asociace před-ních sociálních podnikatelů s názvem Ashoka ohodnotili nejsmělejší projekty, jež podporují k trvalé změně. Vítězové byli vyhlášeni na cermatském summitu. Udá-lost se uskutečnila díky partnerství s nadací Zermatt summit, Boehringer Ingelhi-em a nadací Guilé. Z ČR získal cenu projekt Transcript, o kterém se lze více dočíst na stránce: www.changemakers.com.


Pro nadšené jednotlivce společenské odpovědnosti byl minulý rok organizo-ván v partnerství s Creative Gate pilotní ročník Prague servis Jam 2014. Český stát se tak připojil k celosvětovému dobrovolnickému podnětu Global Service Jam. Jed-nalo se o diskusi nadšenců různých stupňů vzdělání, oborů i zkušeností na téma udržitelnosti, společenské prospěšnosti služeb, inovace a designu. Událost vyvr-cholila sobotním kreativním workshopem, kde měli účastníci navrhnout nová ře-šení aktuálních problémů. O třech projektových výstupech se je možno informovat z článku na webové stránce A-CSR. (A-CSR, 2014c)

Mimo již zmíněné skupiny se Asociace věnuje také vzdělávacím institucím. Svou společenskou odpovědnost má možnost prohlubovat v nedávno započatém projektu Odpovědná škola. Celkově je jeho myšlenka založena na tvrzení, že „společensky odpovědným se nikdo nerodí, společensky odpovědným se člověk stává.“ (Poradce ředitelky mateřské školy, 2014, s. 46) Vede tím jak školy, tak ná-sledně děti, rodiče i ostatní veřejnost k uvažování nad důležitostí CSR a dává tak možnost každému subjektu trvale pracovat na individuální odpovědnosti vůči společnosti a změně jejích morálních hodnot.

3.7 Společenská odpovědnost škol

Myšlenka aplikace CSR aktivit na vzdělávací instituce je stále ještě novinkou. V současnosti se rozvíjí především koncept společenské odpovědnosti univerzit pod názvem „Social responsibility of Universities“ (SRU)

Důvodem může být specifické poslání univerzit v oblasti národního hospodář-ství. Vysoké školy byly odedávna vrcholnými centry vzdělání, nezávislého poznání i tvůrčí činnosti. V současnosti stejně tak jako kdysi, plní roli ekonomického, soci-álního i kulturního stimulu. Na jejich půdě se diskutuje o společenských i etických otázkách, dochází k utváření občanské společnosti a přípravě pro život v ní. Vysoké školy se významným způsobem podílejí na formování nové generace, čímž nesou odpovědnost za další vývoj společnosti. Sekundárním důvodem je sílící konkuren-ce v rámci zahraničních vzdělávacích institucí, ale také domácích soukromých škol. CSR jednání pro univerzity znamená odlišení se od ostatních, v lepším případě na-vázání partnerských vztahů se subjekty, jež by pro ně do budoucna mohly zname-nat nový zdroj financování. Varianta by to byla více než příznivá, zvláště v období hospodářské krize a tlaku na snižování výdajů veřejných financí. (Tetřevová, 2013)

Společenská odpovědnost je v jejich pojetí uváděna do praxe formou propaga-ce a aplikace souboru hodnot v rámci výuky, institucionálního řízení i veřejného zapojení. Mezi dané hodnoty např. řadíme závazky etického chování, uznání lid-ských práv a svobod, jednání v mezích demokracie nebo porozumění rozdílnosti a občanské zodpovědnosti. (Mohamedbhai, 2011 in Tetřevová, 2013)

Nehledě na rozvíjející se společenskou odpovědnost univerzit roste zájem ta-ké v řadách nižších vzdělávacích institucí. Petrová a kol. (2008) potvrzují, že koncept společenské odpovědnosti je možné použít pro všechny typy škol za předpokladu zohlednění jejich specifické situace. Většina z nich v současnosti snad i nevědomky mnohé aktivity realizuje. Nejčastěji se jedná o úsporu energie, třídění odpadu nebo jiné ekologické projekty. Možných CSR aktivit je však velké množství, záleží jen na kreativitě a vůli organizátorů. Jestliže školy mají nápad,

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/11/prague-service-jam-2014/


většinou již nemají problém s realizací. Pokud by se však jisté komplikace objevily, na trhu existuje hodně organizací nabízejících pomoc. Souhrnně se však rozvíjení společenské odpovědnosti ve všech směrech věnuje jen výše popsaná A-CSR skrze projekt Odpovědná škola.

3.8 Projekt Odpovědná škola

Ve své podstatě se jedná o síť partnerských škol, které mají společnou touhu učit děti vědomostem, stejně tak jako odpovědnému chování. (A-CSR, ©2015a) Projekt byl vytvořen teprve v roce 2014, přesto se velmi rychle rozvíjí. Je zde momentálně zapojeno již 24 mateřských, základních i středních škol (jejich přesný výčet lze na-lézt v Tab. 1). Na projektu spolupracuje A-CSR s garanty. Postupně se jich zapojuje stále více. K roku 2015 se jednalo o společnost EDUin, sdružení TEREZA, projekt Jídelna snů mezinárodní organizace Slow Food a Ligu lidských práv. Mezi podpo-rovatele patří Nadace Karla Janečka, Kofola a internetový portál LMC.

Dle článku na webových stránkách asociace je hlavním cílem projektu „zvýšit povědomí o společenské odpovědnosti u škol a příklady dobré praxe inspirovat ostatní.“ Výchovná zařízení se ze své vlastní vůle zavazují účastnit kulturních, soci-álních, ale i vzdělávacích aktivit, jež by mohly uspokojit potřeby daného místa, kde působí. Projekt je ve své podstatě jedinečný, protože zajišťuje komplexní přístup k CSR. Podněcuje děti, studenty, ale i rodiče přemýšlet, jak mohou ovlivnit svět na základě změny vlastního chování. (A-CSR, 2014a, s. 9) Podstatou tohoto projek-tu je tedy vést děti k budování vyšších morálních hodnot, integritě ale i úctě k tradicím.

Důvodů pro zapojení do projektu může být několik. Na webových stránkách A-CSR se zmiňují následující přínosy:

členství v národní síti odpovědných škol

předávání informací, CSR hodnot rodičům

zviditelnění v místní komunitě

sdílení morálních hodnot s občany

aktivního podílení se na formování lepší společnosti

pomoci ostatním vzdělávacím zařízením přijmout odpovědnost a být vzorem pro své okolí

poučení ze zkušenosti ostatních škol

získání prestižního ocenění – značky OŠ

(A-CSR, ©2015a)

V rámci registrace si každá škola může ověřit, zda splňuje podmínky pro získání značky Odpovědná škola. Důležité je v každé z 5 oblastí CSR (Zaměstnaneckých podmínek, Přístupu ke studentům a zapojení rodičů, Výživy a zdraví, Ekologie i Aktivit v místní komunitě) splnit alespoň jedno kritérium. Důležité však není jen vykázat dobrý výsledek ale zároveň vnímat důležitost dalšího rozvíjení společen-ské odpovědnosti instituce. Do budoucna se ředitelé svým čestným prohlášením zavazují prohlubovat jednotlivé oblasti CSR tak, aby se v konečném důsledku


vzdělávací instituce stala maximálně odpovědnou. Asociace neprovádí inspekce, zda daná škola postupuje podle kroků, které si stanovila. Nicméně každý rok poža-duje vyplnění online formuláře o pokroku, na jehož základě pro další rok uděluje či neuděluje značku Odpovědná škola. Vedení OŠ plně spoléhá na transparentnost, vlastní zájem a dobrovolnost, se kterými se instituce do projektu zapojily. (Poradce ředitelky mateřské školy, 2014)

Od počátku daného projektu proběhly již dvě vlny registrací. U příležitosti druhého ročníku projektu byly z podpory Nadace Karla Janečka vytvořeny nové webové stránky s aktualizovaným obsahem. Veškeré novinky lze také nalézt na facebookovém profilu Odpovědné školy. Prostřednictvím tohoto média asociace informuje o workshopech, aktualitách ze světa společenské odpovědnosti v souvislosti se vzděláváním a také plánech do budoucna.

Níže jsou již blíže rozepsány oblasti společenské odpovědnosti, které jednotli-vé školy naplňují. V každé z nich jsou zmíněny příklady různých projektů a aktivit, jejichž množství neustále narůstá. Vzdělávací instituce jsou tak postaveny před rozhodování, do kterých se zapojit a které možnosti účasti odmítnout.

3.8.1 Oblast Zaměstnaneckých podmínek

Základní odpovědností školy je kvalitně vzdělávat. Dnešní způsob vyučování však pro naše děti již není atraktivní, do školy chodí z povinnosti a většina prezentova-ných informací je málo zajímá, což se projevuje i na klesající úrovni znalostí (Pa-lečková J. a kol, 2013). Z toho důvodu je nutná obnova.

Začít by se mělo u pedagogů. Nejefektivnější motivace totiž probíhá na základě vlastního příkladu. Především je vhodné uzpůsobit zaměstnancům prostředí tak, aby pro ně bylo příjemné, cítili ve své činnosti podporu a měli se na koho obrátit se svými pracovními problémy. Samozřejmostí je zachovávání lidských práv a svobod, stejně jako odmítavý postoj k diskriminaci. Stejná příležitost k růstu, pla-tové ohodnocení i pracovní podmínky by se měly týkat všech, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasu, věk, stav či jiná hlediska. (A-CSR, ©2015b)

Péče o spokojenost je v prvé řadě založena na dobré komunikaci s vedením. Ředitel by měl řešit požadavky, stížnosti, vyskytující se problémy a zajistit zpětnou vazbu svých aktivit. Druhým krokem uspokojení pedagogů je starost o příjemné pracovní prostředí. Důležitost je pak kladena na utváření dobrých vztahů v kolektivu, např. formou teambuildingu nebo zaměstnaneckých akcí. (A-CSR, ©2015b)

U pedagogického povolání je důležitý profesní růst. Toho se dá docílit kurzy, školeními, řízeným samostudiem nebo mentoringem. Vedení by si mělo všímat také kondice i nasazení svých zaměstnanců a trvale je v jejich činnosti různými způsoby podporovat. Největší psychickou podporu a vedení potřebují zvláště uči-telé nově přijatí, ale nemělo by se zapomínat ani na ty, kteří ve své pozici setrvávají již několik let. Mohou se totiž potýkat s problémy, jako je ustrnutí ve vývoji, zasta-rávání učebních předloh nebo třeba syndrom vyhoření (EDUin, 2013).

Ukazatelem úspěchu je, pokud škola u svých zaměstnanců podporuje tzv. work-life balance. (A-CSR, 2013) Smyslem je propojení osobního i pracovního živo-ta. Ve školním prostředí můžeme vzpomenout flexibilní formy úvazku (poloviční, zkrácené úvazky a sdílená pracovní místa), sociální poradenství v krizových


situacích nebo prorodinná personální politika. Oblast se dá rozvíjet i v rámci krité-ria péče o zdraví zaměstnanců mimo zákonné právní předpisy nebo podporou je-jich dobrovolnické činnosti.

V neposlední řadě je nutné zvážit, podobně jako u subjektů soukromého sek-toru benefity. (A-CSR, ©2015b) Může se jednat o finanční ocenění nejlépe hodno-cených učitelů studenty, nebo práce na projektech nad rámec povinné výuky. Ne-peněžní odměna má zpravidla formu věcných darů, vstupenek na sportovní utkání, večírků, masáží, očkování, náhrady dopravních výdajů nebo třeba delší dovolené. Zásadní je dané možnosti promyslet tak, aby co nejlépe vyhovovaly všem zaměst-nancům (neopomíjí se ani pozice školníka, kuchařek, uklízeček apod.).

3.8.2 Oblast Přístupu ke studentům a zapojení rodičů

Jak již bylo zmíněno výše, ve středu odpovědnosti vzdělávacího institutu jsou zna-losti žáka. Primárním faktorem pro rozvoj studentů se stal přístup samotného pe-dagoga. Jak ovšem děti ovlivnit natolik, aby se do školy těšily, bavilo je přijímat různé informace a postupem času samy prohlubovaly své dosavadní vědomosti? Tuto otázku a mnohé další klade veřejnosti nezisková společnost EDUin, jejímž hlavním posláním je podnítit diskusi o vzdělávání s ohledem na potřeby vyvíjející-ho se světa. Řídí se sloganem „vzdělávání je i naše věc“ (EDUin, ©2010) a následuje myšlenku kvalitního a smysluplného učení pro každého.

Hlavní náplní oblasti přístupu ke studentům je vytvoření spravedlivého pro-středí pro všechny. Mezi základní podmínky patří potírání diskriminace, ať už v sebemenší podobě a eliminování konfliktů. Vyučující by se měli pokusit využít potenciál každého jednotlivce a motivovat ho k lepším výkonům. Velmi dob-rým pomocníkem v této oblasti může být aplikace s názvem „Co umím“. Byla vy-tvořena s účelem mapování dovedností dětí prostřednictvím portfolia „důkazů“ toho, co se jim už podařilo. (EDUin, ©2014) Na počátku byla myšlenka, že role formálního vzdělávání oslabuje a je nahrazována získáváním informací vně školní budovy. Aplikace je tedy navržena tak, aby propojovala život školní i osobní. Záro-veň si klade za cíl vzbudit ve studentovi pozitivní přístup oproti negativnímu, který je ve většině institucí propagován formou známkování (zaměření se na chybu a sjednání nápravy). Soustřeďuje pozornost především na silné stránky osobnosti, čímž mladého člověka motivuje k dalším výkonům a podporuje cílevědomost. Apli-kace má psychologický dopad na zdravé sebevědomí a budování osobnosti. Příno-sem pro rodiče může být zachycení zlomových okamžiků v životě dítěte a informování o vývoji potomka.

Dalším kritériem, nad kterým se mnozí zamýšlejí, je integrace dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Stát dokonce prosazuje principy dnes dosti diskutovaného inklusivního vzdělávání (učení všech žáků včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami v jedné třídě).

Novým trendem se stalo podněcování dětí k filantropii. Letos v listopadu pro-běhl workshop na téma „Fenomén dobrovolnictví i na školách“. Účastníci byli se-známeni s dobrovolnickými programy i zkušenostmi škol, které využily možnosti účasti. (Odpovědná škola, 2015) Příkladem jednoho takového projektu je program Pomáhej, který vyplácí neformálním skupinám dětí podporu minimálně 2 500Kč


na benefiční akci, která má pomoci měnit věci v jejich okolí k lepšímu. Organizáto-rem je Nadace VIA ve spolupráci s ČSOB. (IDU, 2015)

Posledním kritériem této oblasti je zapojení rodičů do přirozeného života ško-ly. Podpora kvalitní spolupráce i zlepšení komunikace mezi rodiči a školou se propojily v program „Rodiče vítáni“. (EDUin, 2015) Stejnojmenná značka je po dobu jednoho roku propůjčena vzdělávacím institucím, které naplní předem daná kritéria tohoto programu. V rámci registrace je nutné splnit základní poža-davky a to alespoň jedním ze stanovených způsobů. Především se jedná o bezproblémový vstup rodičů do školní budovy, dostupnost kontaktů na zaměstnance i vedení, informovanost o všech aktivitách a pořádání akcí v přijatelných hodinách tak, aby se jich rodiče byli schopni zúčastnit. Komunikace by měla probíhat přátelskou formou. Pro ochranu osobnosti žáka a jeho pověsti jsou pro účely třídních schůzek doporučovány individuální konzultace s učitelem o chování a prospěchu. V sekci volitelných požadavků se vyskytuje dohromady 17 kritérií. Smyslem není naplňování co nejvíce podmínek, nýbrž kvalitní splnění a prohlubování několika vybraných. Pro inspiraci zde uvedu možnost utvoření ne-závislé organizace rodičů, nahlédnutí do vyučovacích hodin (po domluvě), školní akce s cílem upevňování vztahů rodič-dítě-pedagog, vzdělávací semináře na téma výchova, zpřístupnění školních dokumentů na webových stránkách a mnohé další. Přesto, že je tento program zpoplatněn, věřím, že může být užitečným nástrojem školy na podporu Public realations (strategie pro udržování dobrých vztahů s veřejností).

3.8.3 Oblast Výživy a zdraví

Odpovědná škola si neklade za cíl nejen informačně vzdělávat, nýbrž má na zřeteli také důležitost rovnoměrného vývoje dětí ve všech směrech. Snaží se podporovat jak intelektuální růst, tak neopomíjet fyzickou aktivitu. Velmi vítané je nabízet žá-kům sportovní aktivity nad rámec tělesné výchovy, ve kterých by si odpočinuli od psychické zátěže. Předpokladem zdraví je také výživa a psychická rovnováha. Na školách by měly být programy protidrogové prevence, prevence šikany anebo programy zaměřené na zvládání stresových situací.

Výživa se týká především školní jídelny, bufetu a automatů. Pro začátek by bylo vhodné odstranit z dosahu dětí potraviny pro ně nevhodné a mnohdy i návykové (např. káva). Naštěstí daný koncept stát prosazuje již od minulého roku, a tak brambůrek, čokoládových tyčinek i limonád postupně ubývá. Ředitelé škol mohou pořídit automaty Happysnack poradenského centra Výživa dětí. (OS Výživa dětí, ©2011-2015). Zakoupit se v nich dají pouze výrobky zdravé výživy, vhodné jak svým složením, tak množstvím pro dopolední svačinku. Nabízenými produkty je třeba mléko, neperlivá voda, šťávy, čerstvé ovoce, cereálie i tyčinky s vlákninou nebo tvarohem. Výhodou je především minimální zátěž, a to jak administrativní, tak finanční. Důvodem je maximální vstřícnost Evropské unie, která již tradičně podporuje projekty „Školní mléko“ i „Ovoce a zelenina do škol“ fungující dodnes.

Školní mléko

Každý žák má právo na 1 dotovaný mléčný výrobek každý vyučovací den (mléko, jogurty atd.). Dotace kryje přibližně polovinu ceny produktů. Pro vstup


je nutné sepsat smlouvu o spolupráci a zvolit si pouze jednoho dodavatele mléka. Během účasti se vyžaduje vedení evidence a report formou Závazných prohlášení pro Státní zemědělský a intervenční fond. (Laktea, ©2014-2015)

Ovoce a zelenina do škol

Cílovou skupinou pro Ovoce do škol se stali žáci 1. stupně, kteří touto cestou dostávají ovoce, zeleninu ale i výrobky z ovoce a zeleniny. Projekt je velmi známý, protože funguje čtvrtým rokem a týká se již 3810 zúčastněných škol. (SZIF, 2015).

Medové snídaně

V listopadu letošního roku podle Slovinského vzoru proběhla první kampaň s názvem Medové snídaně. Prozatím se daného projektu zúčastnilo jen 1500 žáků prvního stupně základních škol v Praze, Brně, Liberci a Zlíně. Žáci dostali chléb s máslem a medem a zapojili se do programu, v rámci kterého si osvojili vědomosti v oblasti včelařství i přírodních produktů. Daného projektu by se mohlo příští rok účastnit více škol. Podpořil by se tak zdravý životní styl dětí. (Krupka, 2015)

Odborným garantem celé oblasti Výživy a zdraví se stala mezinárodní organizace Slow Food. Vznikla ze stejnojmenného hnutí jako reakce na stále se rozšiřující sub-kulturu fast food. Na rozdíl od průmyslové výroby potravin a standardizace che-mických příchutí prosazují místní výrobce, domácí produkci a ochutnávání růz-ných pokrmů celého světa. Jejich hlavním cílem je naučit veřejnost vážit si kultury stolu, národních i místních pokrmů a vychutnávat je. Ve své podstatě chrání lokální produkty, které by normálně zanikly z důvodu mezinárodní standardizace nebo rozpínavosti fast food kultury. Pro členy sdružené do tzv. convivia zprostředková-vají odborné semináře a akce v zahraničí, jakými jsou např. Salone de Gusto, Terra Madre, Slow Fish nebo German Cheese market. V neposlední řadě oceňují poctivé, dobré a zdravé potravinářské výrobky. Starají se o životní prostředí skrze ochranu živočišných druhů, rostlinných odrůd, tradičních výrobních metod i místních po-travinových specialit a vydávají na ně nemalé finanční prostředky skrze vytvoře-nou Nadaci Slow Food. (Slow Food, 2009)

Jídelna snů

Školy se mají pod vedením organizace Slow Food možnost zapojit do mezinárodního projektu Jídelna snů (Dream canteen) a pokusit se tak zlepšit stravování studentů. Preferuje se vyvážená strava, čerstvost a také chutnost. Vybí-rají se sezónní, regionální plodiny a spolupracuje se především s místními produ-centy kupovaných výrobků. Slow food se zaměřuje především na personál. Snaží se jej přimět k pozitivnímu přístupu jak v oblasti přípravy jídel, tak ve vztahu k žákům. Pro studenty se zkrášluje školní jídelna a také se jim umožňuje nahléd-nout do prostor, kde se vaří (otevřená jídelna). Není výjimkou, že děti spolupracují na přípravě jídla, čímž si k němu vytvoří lepší vztah. Klade se také důraz na vzhled samotného pokrmu a chuťový zážitek. Zapojené jídelny se snaží omezit vaření z náhražek (polotovarů) a vyvarovat se chemickým ochucovadlům. Na kuchaře je kladeno břímě poctivosti a výběru jen kvalitních potravin. (Slow Food, 2009)


Po zapojení do projektu odborník zanalyzuje situaci v místním stravovacím zařízení, aby následně udělil vhodné rady. Ve všech případech společnost nabízí účelnou praktickou ukázku vaření. Zkušený šéfkuchař předvede své umění s pomocí místního personálu a zároveň vysvětlí, jak snadno lze ovlivnit psychiku dítěte. Za úkol dostane uvařit takové pokrmy, které žáci pravidelně vrací, protože jim nechutnají. (Slow Food, 2009)

Výsledkem ukázkového vaření i samotné účasti na projektu by měla být spo-kojenost, příjemný prožitek při školním obědě, dostatečná informovanost o pokrmech a zážitky z vaření s šéfkuchařem. Děti dostanou příležitost si vyzdobit školní jídelnu. Škola bude motivována k aplikaci zásad poctivého přístupu ke stravování. Bude zaveden pitný režim i mimo obědy a za výhodu se považuje také sdílení zkušeností s ostatními zapojenými školami. Přesto že projekt není podporován Evropskou unií, neměl by účastníky finančně zatěžovat. (Slow Food, 2009)

V současnosti množství obdobných programů stále narůstá. Školy mohou spolu-pracovat v rámci Skutečně zdravé školy, Zdravé školní jídelny, Zdravé 5, Férové školy ale i mnohých dalších. (Skutečně zdravá škola, 2015) Mají si tak možnost vy-brat z takových programů, které jsou pro ně přijatelné a vhodné.

3.8.4 Oblast Ekologie

Zřejmě první pojem, který se dokonce mylně za společenskou odpovědnost zamě-ňuje je ekologie či životní prostředí. Na mnohých školách má již dlouholetou tradi-ci. Nejčastěji je pojata formou celoškolních ekologických projektů, které buď vy-mýšlejí pedagogové sami, nebo škola naváže spolupráci s organizací, na jejichž ak-tivitách se podílí. Jedinečnou neziskovou organizací a také garantem této oblasti je sdružení Tereza.

Zaregistrována byla v roce 1996 a od této doby zaměřuje svoji činnost na učitele i žáky formou školních ekologických programů. (TEREZA, ©2012-2014a) Svými aktivitami se snaží o to, aby děti porozuměly přírodě, vybudovaly si k ní vztah, chránily ji a prakticky se podílely na její obnově. Žáci se učí na základě vlastního jednání, rozvíjí své schopnosti včetně kritického myšlení a týmové spo-lupráce. Inspirací pro pedagogy jsou metodické materiály popisující tři dlouhodobé programy a jeden způsob vyučování. Programy Ekoškola, Globe a Les ve škole probíhají pod dohledem mezinárodní organizace Foundation for Environmental Education. Tereza je také mimo jiné podporována Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem životního prostředí.

Ekoškola

Mezinárodní program s názvem Ekoškola si klade za cíl snižovat ekologický dopad zapojených škol a také dopad svého jednání na životní prostředí. Aktivitami se snaží zlepšit jak prostředí ve škole, tak v jejím okolí. (TEREZA, ©2012-2014b) Tento vzdělávací program sdružuje žáky, které zajímá environmentalistika v tzv. Ekoparlament. Svými pedagogy jsou povzbuzováni v aktivním přístupu k ekologii a vedeni k odpovědnosti za své jednání. Jejich hlavním cílem je analýza


ekologického stavu školy a plánování následných opatření, které povedou k jejímu zlepšení. Metodika daného programu se skládá ze 7 základních kroků:

1. Vytvoření tzv. „Ekotýmu“ – tedy skupiny pedagogů, studentů, rodičů a odborníků, kteří se dobrovolně setkávají za účelem vedení programu a naplňování jeho podstaty.

2. Zvolení určité formy a následná analýza stavu školy spolu s prostředím kolem ní se zaměřením na určitá konkrétní témata.

3. Vytvoření plánu aktivit, které povedou ke zlepšení momentálního stavu a jejich realizace.

4. Monitoring a vyhodnocení jednotlivých naplánovaných činností.

5. Aktivní podpora žáků i učitelského sboru ze strany vedení organizace Tereza v oblasti školních i mimoškolních aktivit zaměřených na environmentální vý-chovu. Studenti se učí o tématech jako je šetrný spotřebitel, energie, voda, od-pady, doprava nebo biodiverzita.

6. Reporting a rozšiřování spolupráce mezi ostatní nezapojené subjekty za účelem zviditelnění a podpory ze strany veřejnosti.

7. Vytvoření vlastního „Ekokodexu“, tedy pravidel a hodnot, jejichž dodržování vede k pozitivním změnám jak ve škole, tak v jejím okolí.

(TEREZA, ©2012-2014c)

Globe

Globe patří stejně jako Ekoškola do kategorie mezinárodních programů. Na rozdíl od ní je ale orientován více vědeckým směrem. Vyučování zapojené žáky nabádá zkoumat přírodu přímo v terénu. Věnují se oblastem hydrologie, meteorologie, pedologie a fenologie. Poznatky a objevy konzultují s odborníky, navrhují řešení vyvstalých problémů a provádí změny. Výstupy z měření jsou přístupny jak věd-cům, tak široké veřejnosti na adrese www.globe.gov. Také zapojené děti tvoří tzv. „Globe tým“, podobným způsobem jako tomu je u Ekoparlamentu. Navíc se zde však každým rokem konají Globe games, které trvají čtyři dny. Pozvány jsou všechny zapojené školy, aby si společně zasoutěžili, ale také se s ostatními podělili o své školní projekty. (TEREZA, ©2012-2014d)

Les ve škole

Poslední projekt, také pod dohledem Sdružení Tereza, se snaží v dětech vyvolat oblibu našeho nejrozšířenějšího ekosystému. Žáci tráví čas v lese, kde podle didak-tických materiálů poznávají všemi smysly stromy, byliny, houby a živočichy. Před-pokladem je, že pokud si k němu vytvoří kladný vztah, budou moci snáze vyhodno-tit, co je vhodné a čeho se naopak v lese vyvarovat. (ZŠ Kunratice, ©2013-2015)

Badatelé

Badatelsky orientované vyučování se snaží žáky vzdělávat s využitím jejich zvída-vosti. Žáci se zabývají přírodními zákonitostmi dle vlastního zájmu. Prakticky děti vyhledávají informace, ptají se, sami vytvářejí a ověřují hypotézy, dělají pokusy a formulují i prezentují své závěry. (TEREZA, ©2012-2015)


Mimo tyto zajímavé projekty se v této environmentální oblasti škola může proká-zat i jinými činnostmi. Doporučována je spolupráce s místními organizacemi na akcích, jako je úprava parků, péče o zvířectvo nebo třeba sběr odpadků. (A-CSR, ©2015b) Vhodné je naučit děti řádně třídit odpad. Měly by znát základní barvy kontejnerů i podmínky kam a v jakém stavu se nepotřebný materiál vyhazuje.

Škola také může splnit danou oblast realizací rekonstrukce za účelem snížení energetické náročnosti buď zateplením budovy, nebo výměnou oken. V kritériu toxických odpadů by měla nakupovat pouze výrobky šetrné k životnímu prostředí. Investice, která do budoucna zajistí úsporu v účetnictví, se týká využití technických prostředků. Škole je doporučováno nakupovat úsporné žárovky, zabudovat osvět-lení s čidly nebo třeba termostaty. Rozhodně se však vzdělávací instituce nemusí omezovat jen na zmíněné aktivity. Další nápady prohlubování odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí jsou přirozeně vítány. (A-CSR, ©2015b)

3.8.5 Oblast Aktivit v místní komunitě

Stejně jako podniky soukromého sektoru, i školy se dostávají do interakcí s různými institucemi i zájmovými skupinami. Prakticky může škola spolupracovat s lokálními dodavateli, propojit se s trhem práce skrze zaměstnavatele nebo sa-motný místní úřad práce. (A-CSR, ©2015b) Vítána je spolupráce s regionálními podniky, zapojení se do veřejného života ve městě spolu s podporou kulturních, společenských, ale i volnočasových aktivit. Velmi přínosná pak také může být spo-lupráce s neziskovými organizacemi a podpora zaměstnanců, ale i studentů v dobrovolnictví. Projekty mohou být různě zaměřeny. Iniciativní nemusí být jen vedení školy, velmi často přichází s dobrými nápady samotné děti.

Přesvědčit se o tom můžeme v projektu Extra třída. Žáci sedmých, osmých a devátých ročníků se do něj zapojují, aby získali dotace od Nadačního fondu Tesco na aktivity, které zkvalitní život v lokalitě sídla školy. (EDUin, ©2015a) Ve své fantazii nejsou ničím omezováni, kromě podmínky, že tato činnost musí naplňovat potřebu místních lidí a mít pozitivní dopad na život v místní komunitě. Momentál-ně se tak realizují projekty, ve kterých se rekonstruuje, buduje, sepisuje historie a informuje o památkách. Např. žáci z Varnsdorfu připravují elektronickou mapu pozoruhodných míst plnou fotek, která by měla přesvědčit veřejnost o zajímavosti a ne jen problémovosti dané lokality. Jiná škola přišla s nápadem vzdělávání veřejnosti. Projekt „Novoměstské osobnosti dvou světových válek“ se zaměřuje na významné legionáře a partyzány tohoto kraje. Cílem je vytvoření přibližně 45 minutového filmu a 12 plakátů, které by se staly součástí putovní sbírky. Obča-ny se tímto způsobem podaří informovat o příbězích z významné éry lidských dějin.

Na jeden projekt je možno obdržet dotaci ve výši 30 000 Kč, které se využijí na materiál a specializované služby. Studenti si na počátku stanovují za svou inicia-tivu výši a formu odměny. Skrze speciální aplikace tohoto projektu společnosti EDUin jim pak mohou přispět i individuální dárci. Nejčastěji jsou odměňováni školním výletem, vstupenkami na určitou akci, hmotným vybavením a ostatními věcmi, které slouží k jejich dalšímu intelektuálnímu rozvoji. (EDUin, ©2015b)

Metodika 33

4 Metodika

Bakalářská práce je rozdělena do tří základních částí. V části Literární přehled jsem s pomocí zahraniční i české literatury definova-

la pojem společenská odpovědnost, popsala její charakteristické znaky a zmínila nejznámější směry tohoto tématu. Práce pokračuje v pojednání o současném rozví-jejícím se konceptu CSR veřejného sektoru. Na ni navazuje popis Asociace spole-čenské odpovědnosti, která propojuje organizace ziskové i neziskové sféry. Svými inovativními projekty se stala průkopnicí oblasti CSR v ČR. Jedním z takových pro-jektů je i „Odpovědná škola“, které je věnována poslední kapitola této části. Předchází jí však ještě „Společenská odpovědnost škol“ popisující současný vztah vzdělávacích institucí ke společenské odpovědnosti. Uplatnila jsem metody analýzy a syntézy. Kromě literárních zdrojů jsem čerpala také z webových stránek i jiných elektronických dokumentů.

Oddíl s názvem „Vlastní práce“ se dělí na dva tematické okruhy: na analýzu projektu OŠ, na kterou navazuje návrh jeho rozšíření a případovou studii ZŠ J. A. Komenského Kyjov s projektem rozšiřující CSR aktivity. V první podkapitole „Ana-lýza projektu“ popisuji názory organizátorů i výpovědi účastníků. Z vedení A-CSR jsem měla možnost komunikovat s paní Gabrielu Drastichovou, která má daný pro-jekt na starosti. Za vhodný způsob získání dodatečných informací, souvislostí i názoru managementu jsem zvolila polostrukturovaný rozhovor a uskutečnila jej s pomocí programu Skype. Dne 31. března 2015 jsem byla pozvána na první setká-ní zástupců členských institucí OŠ. Vzhledem k nedostatečnému prostoru pro osobní rozhovory, jsem poprosila účastníky o vyplnění dotazníku. V elektronické podobě jsem jej následně rozeslala ostatním nepřítomným vzdělávacím institucím. Dotazníkové šetření mi umožnilo prověřit následující hypotézy a vyvodit závěry:

H1: Projekt Odpovědná škola je pro vzdělávací instituce atraktivní z důvodu

prohlubování všech oblastí společenské odpovědnosti.

H2: Skrze projekt získávají zapojené školy dotace na své CSR aktivity.

H3: V projektu je zapojeno více než 60% veřejných institucí.

H4: V projektu je zapojeno více než 50% základních škol.

Pro vyhodnocení odpovědí z dotazníku jsem využila programu Survio, protože je bezplatný a nabízí možnost zobrazení výsledků šetření v procentech i grafech. V této práci byly však pro přehlednost zaznamenány do tabulek. Výsledky dotazní-kového šetření mi pomohly vytvořit návrh vhodného způsobu přizvání dalších škol do projektu. Lokálně se zaměřuji na Jihomoravský kraj, okres Hodonín, protože se doposud ani jedna škola z tohoto místa do projektu nezapojila. Případová studie následně pojednává o společenské odpovědnosti ZŠ J. A. Komenského Kyjov. Školu jsem si vybrala z důvodů realizace aktivit nad rámec zákonem stanovených před-pisů (především oblasti ekologie) a jejího umístění v Hodonínském kraji. Součástí této studie je popis společensky odpovědných činností přehledně rozdělených

34 Metodika

do kritérií Odpovědné školy a vyplněný sebehodnotící dotazník, jehož znění jsem převzala z webových stránek projektu. Ke shromáždění dostatečných informací jsem využila elektronických zdrojů, e-mailové komunikace s paní Jitkou Režňáko-vou, koordinátorkou projektu Ekoškola a telefonického rozhovoru s vedoucí školní jídelny, paní Alenou Kopečkovou. Elektronicky jsem byla také v kontaktu s paní Kamilou Kostihovou, koordinátorkou projektu „Environmentální vzdělávání, vý-chova a osvěta“ a zdravé výživy. Oddíl je zakončen projektem prohlubujícím CSR aktivity na zmiňované škole. Návrh byl rozeslán v elektronické podobě všem výše zmíněným zaměstnancům základní školy pro zpětnou vazbu. Zaznamenán byl také názor vedení. Telefonicky jsem k tomuto účelu kontaktovala zástupkyni ředitele, paní Marii Žákovou.

Ve třetí části jsem vyhodnotila hypotézy a provedla diskusi nad výsledky do-tazníkového šetření. Interpretovala jsem také vyjádření jednotlivých osob k navrhovanému projektu.

Závěr práce obsahuje shrnutí výsledků a možné další směry výzkumu.

Vlastní práce 35

5 Vlastní práce

5.1 Analýza projektu

Analýza projektu slouží k podrobnému prozkoumání projektu. Pochopení tématu a zjištění zkušeností je nezbytné pro další vývoj bakalářské práce. Poznatky budou použity k vytvoření konceptů rozvoje a vyhodnocení předem stanovených hypotéz.

5.1.1 Analýza projektu ze strany vedení

O rozhovor pro účely analýzy jsem požádala koordinátorku projektu, paní Gabrielu Drastichovou. Souhlasila jak se záznamem dané komunikace, tak s jejím následným využitím v této práci. Měla jsem připraveno 9 otázek, nicméně u samotného rozho-voru jsem se často ptala i na další informace, které jsem potřebovala upřesnit. Ko-nal se 27. 2. 2015 a celkově trval přibližně 40 minut. Přesto paní Gabriela trpělivě, ochotně a obsáhle odpovídala na všechny položené dotazy.

V prvé řadě jsem chtěla objasnit, jak se projekt odlišuje od ostatních nabí-

zených projektů (Ovoce do škol, Třídíme odpad a víme proč atd.) a co, podle organizátorek motivuje instituce zapojit se právě do tohoto projektu. Paní Gabriela potvrdila domněnku, že projekt je jedinečný z důvodu zastřešování celého konceptu společenské odpovědnosti. Na školách momentálně probíhají mnohé dílčí projekty, které se týkají pouze jedné části CSR konceptu. Školy díky nim mo-hou zkvalitnit oblast stravování, ekologie, aktivit a iniciativ pro rodiče, nebo také interní rozvoj zaměstnanců. Nicméně do roku 2014 ještě nikdo v České republice nenabídl školám poradenství ani certifikaci na úrovni komplexního konceptu.

Organizace se samy do Odpovědné školy hlásí, protože vnímají svou důležitou pozici ve všech aspektech společenské odpovědnosti. Vzdělávací instituce si jsou vědomy hned několika rolí - mají své neochvějné místo v místní komunitě i v síti odběratelů, z role zaměstnavatele mají svůj závazek vůči zaměstnancům a snaží se věnovat v co největší míře žákům, stejně jako komunikovat s rodiči. Co se týká motivace zapojení, Paní Gabriela se domnívá, že Odpovědná škola je lákavá přede-vším svou značkou. Podle jejích slov totiž jako organizátorky neměly doposud možnost být dostatečně aktivní vůči zapojeným institucím (nepracovaly s nimi přímo). Myslí si, že ředitelé možná sahají po dané značce, protože jim může pomoci ve strategii budování vztahů s veřejností. Podle jejích slov se učitelům mohou zalí-bit dílčí projekty, u kterých je předpokladem pomoc ve výuce. Sdružení Tereza na-příklad vypracovala metodiky v souladu s učebními osnovami, tudíž pedagogové nemusí vměstnávat do tak již náročného vyučování ještě další aktivity. Mohou se držet závazných stanov, ale přesto danou výuku zpříjemnit a žáky obohatit (např. učením v přírodě).

Dále mne zajímaly okolnosti vzniku projektu. Tuto otázku mi však paní Gab-

riela nebyla schopna plně zodpovědět. Autorkou a současně iniciátorkou celého projektu je totiž vedoucí A-CSR paní Lucie Mádlová. Myšlenka podnícení škol k výuce odpovědného chování se objevila ve chvíli, kdy se již sama stala rodičem

36 Vlastní práce

a zabývala se vhodnou výchovou dítěte. Od té doby začal vznikat koncept, který se nakonec rozvinul do samotné podoby dnešního projektu.

Dále jsem se zeptala na průběh přihlášení do projektu a administrativní

náročnost. Bylo mi sděleno, že pro školu není vstup těžký. Pro začátek je potřeba vyplnit Sebehodnotící dotazník, který je přístupný na internetu. Školy by v něm měly být co nejdůslednější, aby vedení OŠ dokázalo posoudit, jak v dané chvíli spo-lečenskou odpovědnost praktikují (případně co je v této oblasti plánováno do budoucna). Sebehodnotící dotazník obsahuje kritéria, se kterými se školy zto-tožňují, či nikoli. Vyplněný a odeslaný dotazník slouží jako přihláška do daného projektu (příloha B). Následuje vyhodnocení ze strany A-CSR a případné požádání o doplnění neúplných informací. Ředitel je vyzván, aby písemně potvrdil, že se škola k daným kritériím hlásí a bude prohlubovat v následujícím roce spole-čenskou odpovědnost. Obratem škola obdrží značku.

Přihlášení do daného projektu je ovšem jen počátkem celkové účasti v něm. Následuje rok, kdy by si vzdělávací instituce měla vytyčit cíle, případně oblast, kte-rou by chtěla dále rozvíjet. Po roce je vyžadován tzv. reporting. Škola by v něm mě-la zhodnotit své celoroční úsilí a popsat výsledky. Vzhledem k tomu, že je ročník 2014 pilotní, vedení přemýšlí, jak podrobný výstup bude žádat. Na jednu stranu školy nechce administrativně zatížit, ale na tu druhou potřebuje získat jasné odpo-vědi, na základě kterých by se mohla rozhodnout, zda značku ponechat či odebrat.

V době konání rozhovoru bylo v projektu zapojeno 16 škol, jejich počet se však stále zvyšuje. Nabídka je lákavá zvláště pro ty, kterým se napoprvé vstup nezdařil. Zájem byl přibližně od 40 škol, ovšem ne všechny, které se přihlásily, byly do sítě Odpovědné školy zahrnuty, protože jejich sebehodnocení nenaplňovalo požadavky daného projektu. Vedení prozatím nestanovilo kvótu, ale je si vědomo toho, že lze pracovat pouze s určitým počtem účastníků.

Komunikace mezi asociací a zapojenými institucemi momentálně probíhá

skrze ředitele. Vzhledem k tomu, že jsou školy rozmístěny po celé republice, byly pro účel diskuse i informovanosti vytvořeny facebookové stránky. Fyzicky se ředitelé nebo zástupci škol mohli setkat a pohovořit si jak s asociací, tak spolu navzájem na prvním setkání Odpovědné školy. Do budoucna by samozřejmě orga-nizátorky chtěly upevnit se zapojenými školami vztahy, navštívit je a aktivněji spo-lupracovat také se samotnými pedagogy, zaměstnanci i žáky.

Z pohledu financí měl projekt pouze jediný výdaj a to na facebookovou re-

klamu. Důvodem, proč A-CSR do OŠ více neinvestovala je ten, že funguje na bázi dobrovolnosti. Projektu se věnují zaměstnanci převážně ve svém volném čase bez finančního ohodnocení. Garanti taktéž, podle slov paní Gabriely nejsou honorováni, ale zapojují se ze své vlastní vůle, protože sdílejí společnou vizi. Do budoucna se jim však asociace chystá zadat jistou zakázku, za kterou mají přislíbenou i finanční odměnu.

Před nedávnem získala OŠ sponzorský dar. Díky němu se jí podařilo zorgani-zovat první úspěšné setkání zástupců škol, zapojených do sítě Odpovědné školy, spolu s dalšími vzdělávacími institucemi aktivními v oblasti CSR. Asociace událost

Vlastní práce 37

využila nejenom ke sblížení, ale také k rozvoji daného projektu. Odpoledne uspo-řádala diskusi zabývající se očekáváním, plány do budoucna, probíhajícími aktivi-tami, ale i připravovanou metodikou celého projektu.

Na otázku plánů do budoucna, se mi dostalo odpovědi, že nejbližším cílem

vedení je rozvinout již deklarovaná kritéria a připravit k nim popis. Aby byly jed-notlivé oblasti pro zájemce čitelnější, spolupracuje A-CSR s různými garanty, kteří jsou v daném oboru odborníky. Současně také spolu vypracovávají metodiku, jež by ve výsledku byla souhrnem inspirací, iniciativ a dobrých praxí škol. Garanti mají za úkol vybrat první inspirativní příklady, které popíšou vzorovým způsobem do elektronického dokumentu. Takto ukážou ostatním, jaké náležitosti by zde měli zmínit (vyžadován bude počet let, náklady, popis procesu i jednotlivých výstupů). Pak by již přišly na řadu zapojené školy. Do dané interaktivní metodiky by mohly samy přidávat své vlastní malé i velké zkušenosti. Časem tímto způsobem vznikne interní sekce, která bude žít svým vlastním online životem (a bude neustále dopl-ňována o další příklady nových zapojujících se škol). V současnosti vedení zvažuje, jakou část interní stránky otevřou veřejnosti a jakou část zpřístupní pouze svým členům. Jsou si totiž vědomi, že musí mít něco, čím by případné zájemce mohli mo-tivovat. V červnu plánují dokončit nový portál. Místo tzv. „mikrostránky“ již bude existovat nový web, který by měl obsahovat i tuto interaktivní metodiku.

Zároveň také vedení uvažuje o udržitelnosti daného projektu z hlediska finan-cí. Rádi by se vydali cestou korporátní podpory. Hledají firemního partnera, který by Odpovědnou školu dokázal dlouhodobě podporovat. Mohli by zůstat u současné nadační podpory, nebo zažádat o dotace ze strukturálních fondů, ale dané formy financování považují za neefektivní, jsou si vědomi jejich krátkodobosti a taktéž nevhodnosti pro projekt daného typu.

V následující otázce mne zajímalo, jak to je s náklady jednotlivých zapoje-

ných škol. Jestliže totiž samotný program nemá dostatek zdrojů, nemůže ani dostatečně podpořit zapojené instituce. Dostalo se mi odpovědi, že školy, pokud máme na mysli samotný program, za vstup ani značku v tuhle chvíli neplatí. Tato nabídka je férová, protože samotná Asociace nemůže zapojeným školám nabídnout finanční podporu. Nicméně na konkrétní opatření instituce nutně potřebují zdroje a tehdy se mohou obrátit na vedení s prosbou o poradenství ohledně dotací nebo fondů, které by mohli využít. V budoucnu, pokud by se podařilo sehnat silného korporátního partnera, by daná podpora měla formu balíku peněz, o který by se školy dělily. Partner by vypisoval výzvy, na které by dané školy mohly zarea-govat a získat touto cestou peníze.

Poslední dotaz směřoval na časovou omezenost projektu. Paní Gabriela

se mi svěřila s tím, že OŠ nechtějí do budoucna vést jako časově omezený projekt, nýbrž jako dlouhodobý udržitelný program. Zaměřovat by se podle jejích slov chtě-li především na publicitu a na jednotlivé zapojené školy, přesto, že se do projektu zapojují samovolně. Důvodem je, že s „vícero členy přichází více inspirace“ tvrdí paní Gabriela. Zároveň chtějí síť zkvalitnit, čehož mohou dosáhnout zvýšením finančních zdrojů. Posledním problémem je pak propojení škol s ostatními

38 Vlastní práce

skupinami, kterým se Asociace věnuje (s firmami, neziskovými organizacemi, ve-řejnou správou a snad i jednotlivci). Do budoucnosti by rádi vytvořili fungující komplexy městských komunit.

5.1.2 Analýza projektu z pohledu zapojených škol

Analýza projektu z pohledu zapojených škol je rozdělena do tří části. V první fázi jsem na základě webových stránek (OŠ a jednotlivých členských organizací) i dotazníkového šetření rozdělila instituce podle stupně vzdělání, zřizovatele a vzdělávacího programu. Následně jsem již s pomocí výzkumu získala informace týkající se samotného členství v projektu. Zajímala mne velikost organizací podíle-jících se na šetření, délka jejich zapojení i očekávání, které od projektu mají. Ve třetí fázi jsem pak zaznamenala aktivity, které jsou na jednotlivých školách úspěšně praktikovány.

Tab. 1 Seznam zapojených škol v projektu Odpovědná škola

Zapojené školy v projektu Odpovědná škola 1 Adventure School - mateřská škola s.r.o. 2 Cyrilometodějské gymnázium, základní škola a mateřská škola v Prostějově 3 Dětské integrační centrum a mateřská škola 4 Integrační školička Smíšek 5 Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov 6 Karlínská obchodní akademie a VOŠE 7 Křesťanská mateřská škola 8 Lesní školka Berounka 9 Mateřská škola Brandýs n. Labem

10 Mateřská škola Josefínka a Vendelínek o.p.s. 11 Mateřská škola Milosrdných bratří s.r.o. 12 Mateřská škola Písníčka 13 Mateřská škola Velká Bíteš 14 Rubikon, Klub chytrého hraní 15 Soukromá Základní škola a Mateřská škola B-English s.r.o. 16 Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední

zdravotnická škola, Chomutov, příspěvková organizace 17 Za výlohou, z. s. 18 Základní škola a mateřská škola Husinec – Řež 19 Základní škola Chomutov, Kadaňská 20 Základní škola Horní Jelení, okres Pardubice 21 Základní škola J.A.Komenského Lysá n.L. 22 Základní škola Křepice 23 Základní škola Sadská 24 Základní škola T.G.Masaryka Milovice

Zdroj: A-CSR, ©2015c; vlastní zpracování

Vlastní práce 39

Tabulka obsahuje seznam zapojených škol k prosinci roku 2015, uveřejněný na webových stránkách projektu.

Tab. 2 Poměr členských institucí podle vzdělávacího stupně (n=24)

MŠ ZŠ ZŠ a MŠ SŠ Jiná 10 6 3 3 2 41,67% 25% 12,5% 12,5% 8,33%

Zdroj: A-CSR, ©2015c; vlastní zpracování

Může být překvapující, že z celkového počtu 24 zapojených škol je 10 (41,67%) škol mateřských a jen čtvrtina škol základních. Tři instituce (12,5%) jsou spojené základní a mateřské školy a ve stejném počtu (3) jsou zastoupeny střední školy, 2 školy patří do kategorie jiné. Jmenovitě se jedná o Rubikon - Klub chytrého hraní, který je rodinným centrem a Za výlohou, z. s., která je řazena pod komunitní školu.

Tab. 3 Poměr členských institucí podle zřizovatele (n=24)

Veřejná instituce Soukromá instituce Církevní instituce Jiná 14 6 2 2 58,33% 25% 8,33% 8,33%

Zdroj: Dotazníkové šetření; Soukromá škola B-English, ©2014; ZŠ Křepice, ©2013–2015; Adventu-re school, ©2015; MŠ milosrdných bratří, ©2015; Karlínská OA a VOŠE, ©2015; Za výlohou, ©2015; Lesní školka Berounka, ©2012; vlastní zpracování

V projektu OŠ je zapojeno 14 (58,33%) veřejných organizací, dvě jsou církevní, 2 mají označení spolek (jedná se o neziskové organizace) a celá čtvrtina (25%, 6 z 24) škol je řazena do kategorie soukromých institucí

Tab. 4 Poměr členských institucí podle vzdělávacího programu (n=24)

Školní vzdělávací program (pro MŠ, ZŠ, SŠ) Jiná 18 6 75% 25%

Zdroj: Dotazníkové šetření; Soukromá škola B-English, ©2014; ZŠ Křepice, ©2013–2015; Adventu-re school, ©2015; MŠ milosrdných bratří, ©2015; Karlínská OA a VOŠE, ©2015; Za výlohou, ©2015; Lesní školka Berounka, ©2012; vlastní zpracování

Osmnáct členských institucí (75%) OŠ se řídí klasickými učebními osnovami a 6 školek (25%) jsem zařadila do kategorie jiné. Jedna využívá prvky Montessori a zároveň respektuje přístup k rodičům, dětem i zaměstnancům. Lesní školka a Za výlohou, z. s. využívá metodiku uzpůsobenou k účelu pro které byly ustanove-ny stejně jako B-english, která kromě standardní výuky podporuje navíc znalost cizího jazyka. Zbývající školky se řídí vlastními plány pojmenované „Zdravý životní styl“ a "Život je dobrodružná cesta a my k ní máme kompas”. (Adventure school, ©2015)

40 Vlastní práce

Dotazníkové šetření

Dne 31. března 2015 se konalo setkání s názvem „Inspirací ke společenské odpo-vědnosti“. Setkání jsem se zúčastnila a seznámila se s členskými institucemi OŠ, přáteli tohoto projektu, garanty jednotlivých oblastí i samotným vedením A-CSR. Při této příležitosti jsem přítomné ředitele vzdělávacích organizací požádala o vyplnění dotazníku, který slouží k analýze ze strany zapojených institucí.

Do Impact Hub Praha dorazili zástupci 8 zapojených škol a všichni se do dotazníkového šetření ochotně zapojili. Zároveň jsem využila účasti 4 zájemců o daný projekt a získala odpovědi na několik málo otázek týkajících se propagace OŠ. Šestnáct zbylých vzdělávacích institucí zapojených do sítě Odpo-vědné školy jsem kontaktovala skrze e-mailové adresy uvedené na jejich webových stránkách. Dvě instituce se mi omluvily, že se z důvodu krátkého zapojení dotazní-ku účastnit nemohou a 5 škol se mnou nekomunikovalo. Návratnost dotazníků te-dy činila 75% (dotazník vyplnilo 21 respondentů z 28).

Pro sběr informací jsem využila služeb Survia. Devět škol vyplnilo dotazník online a zbývající údaje ze 12 fyzických dotazníků jsem zadala do systému sama. Termín sběru trval od 31. března do 7. dubna a poté ještě od 17. listopadu do 23. listopadu 2015 z důvodu přijetí nových škol do druhého ročníku projektu.

Tematicky byl dotazník rozdělen do 3 částí. První zkoumala fázi před vstupem do projektu, další se věnovala samotným zkušenostem zapojených škol a ve třetí instituce vyplnily identifikační údaje. Dotazník obsahoval ve velké míře polouza-vřené otázky. Pouze ve dvou případech si mohli respondenti vybrat z kompletní nabídky odpovědí, jedna otázka byla otevřená. Instituce součástí projektové sítě měly vyplnit celý dotazník, ostatní respondenti mohli druhou část vynechat. Časo-vá náročnost vyplňování nebyla vyšší než 20 min.

Identifikační údaje

Tab. 5 Přehled škol zapojených do dotazníkového šetření

Školy součástí sítě Odpovědné školy Přátelé Odpovědné školy 1 Cyrilometodějské gymnázium, základní škola

a mateřská škola v Prostějově MŠ Sady pionýrů Lovosice

2 Dětské integrační centrum a mateřská škola Slezská univerzita v Opavě

3 Integrační školička Smíšek ZŠ a MŠ Litvínov (Ruská 2059)

4 Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov

ZŠ T. G. Masaryka Blatná

5 Křesťanská mateřská škola

6 Mateřská škola Brandýs n. Labem 7 Mateřská škola Josefínka a Vendelínek o.p.s. 8 Mateřská škola Písníčka 9 Mateřská škola Velká Bíteš

10 Rubikon, Klub chytrého hraní 11 Střední odborná škola energetická a stavební,

Obchodní akademie a Střední zdravotnická

Vlastní práce 41

škola, Chomutov, příspěvková organizace 12 Základní škola a mateřská škola Husinec – Řež 13 Základní škola Chomutov, Kadaňská 14 Základní škola Horní Jelení, okres Pardubice

15 Základní škola J.A.Komenského Lysá n.L.

16 Základní škola Sadská

17 Základní škola T.G.Masaryka Milovice

Zdroj: Dotazníkové šetření

V levé části tabulky je seznam zapojených institucí do projektu Odpovědná škola. Dotazník nevyplnila Soukromá ZŠ a MŠ B-english, ZŠ Křepice, Adventure school – mateřská škola s.r.o., MŠ Milosrdných bratří s.r.o., Karlínská obchodní akademie a VOŠE, Za výlohou, z. s. a Lesní školka Berounka. Pravá část tabulky je vyhrazena pro ostatní odpovídající, kteří sice nejsou členy odpovědné sítě, ale zajímají se o CSR a byli účastni inspirativního setkání v Praze.

Tab. 6 Účast v projektu (n=21)

Ano Ne ne, ale v nejbližší době se zapojíme

17 1 3 80,95% 4,76% 14,29%


Dotazník vyplnilo 21 vzdělávacích institucí. Do projektu Odpovědná škola vstoupi-lo již 17 z nich (80,95%). Zbývající 4 přátelé OŠ s účastí teprve váhali. Jedna oslo-vená škola (4,76%) vyjádřila svůj nezájem a zbývající 3 (14,29%) ještě účast zva-žovali.

Tab. 7 Velikost členských institucí podle počtu dětí (n=17)

Do 100 žáků 101 - 200 žáků

201 – 300 žáků

401 – 500 žáků

501 – 600 žáků

601 žáků a více

7 2 2 1 3 2 41,18% 11,77% 11,77% 5,88% 17,65% 11,77%


Zjistit velikost institucí a vyvodit závěry má smysl jen z pohledu zapojených škol. V dané otázce však můžeme hodnotit pouze 17 institucí, které se současně zapojily do dotazníkového šetření. Méně než 100 žáků má 7 z nich (41,18%), 100 až 200 žáků mají 2 školy (11,77%), stejných počet škol vyučuje 201 – 300 žáků (11,77%), do jedné školy dochází 401-500 žáků, do 3 pak 501-600 žáků (17,65%) a nad 600 žáků mají 2 školy (11,77%). Skupina 301-400 žáků byla omylem opomenuta. Předpokládám, že přidání dané kategorie do možných odpovědí by výsledek příliš neovlivnilo. Počet zastoupených institucí je téměř vyrovnaný. Pouze první možná odpověď vykazuje vysoký počet zastoupení. Důvodem je, že na výsledek šetření

42 Vlastní práce

mělo vliv velké množství organizací starající se o předškolní děti, jejichž počet je vždy nižší, než na školách vyššího stupně.

Tab. 8 Délka zapojení v projektu (n=17)

Rok Měsíce Dny 5 11 1 29,41% 64,71% 5,88%


Pět vzdělávacích institucí (29,41%) bylo k datu sběru informací v projektu zapoje-no přibližně celý rok. Jedna do něj vstoupila před 8 měsíci, jiných pět o 2 měsíce později. Další tři instituce jsou součástí 5 měsíců a poslední dvě pouze 4 (dohromady je tak v řádu měsíců zapojeno 64,71% škol). Pouze jediná organiza-ce má sotva několikadenní zkušenost.

Údaje týkající se předvstupní fáze projektu

Do dané části šetření jsou započítány odpovědi všech 21 respondentů, nehledě na příslušnost ke vzdělávací instituci.

Tab. 9 Zdroj informací (n=21)

Internetová stránka A-CSR

Jiná internetová

stránka

Ústní sdělení Článek Jiné

4 2 8 5 2 19,05% 9,52% 38,10% 23,81% 9,52%


Čtyři respondenti byli o projektu informováni skrze webové stránky A-CSR (19,05%), 2 pedagogové (9,52%) získali povědomí na jiných webových stránkách a 8 (38,10%) se o projektu dozvědělo při rozhovoru se známými, zvláště pak ředi-teli, kolegy, ale i samotným vedení Odpovědné školy. Pět respondentů (23,81%) uvedlo jako zdroj článek v Poradci ředitelky nebo přílohu Pardubických novin. 2 jedinci (9,52%) si již způsob seznámení se s projektem nepamatovali.

Tab. 10 Vhodná forma oslovení (n=21)

Osobně na škole

Reklama v odborném

časopise

Upoutávka v televizi

Upoutávka v rádiu

E-mail Jiná

10 6 3 1 9 2 47,62% 28,57% 14,29% 4,76% 42,86% 9,52%


Z možností vhodných forem oslovení mohli účastníci šetření vybrat více variant odpovědí, nejvýše však dvě. Deset (47,62%) respondentů se přiklání k variantě osobního setkání na škole, téměř stejný počet hlasů 9 (42,86%) získala možnost

Vlastní práce 43

kontaktu skrze e-mail. Pouze jednoho účastníka šetření by také oslovila upoutávka v rádiu, 3 (14,29%) by uvítali reklamu v televizi a 6 (28,57%) by zaujala zmínka v odborném časopise. Další dva respondenti vybrali také možnost jinou. Jeden po-važuje za vhodné projekt představit na celostátním nebo oblastním setkání ředite-lů a druhý zmiňuje důležitost osobního doporučení a to i skrze partnery zapoje-ných škol.

Tab. 11 Důvod atraktivnosti projektu (n=21)

Prohloubení všech oblastí CSR

Značka Odpovědná škola

Kontakty s ostatními školami

19 5 9 90,48% 23,81% 42,86%


Opět 21 respondentů v dané otázce vybralo jednu, případně dvě z možných odpo-vědí. Z dané tabulky je patrné, že veřejnost si váží projektu především z důvodu jeho komplexního zastřešení CSR oblastí. Devatenáct dotazovaných (90,48%) si projekt vybralo právě z důvodu prohlubování všech oblastí společenské odpo-vědnosti, s kterým byla OŠ založena. Devět respondentů (23,81%) projekt vnímá jako možnost získání kontaktů s ostatními školami a 5 odpovídajících usiluje o získání značky (42,86%) snad z důvodu prestiže. Další otázka: „Jaká jste měli očekávání od projektu? Naplnila se?“ byla otevře-ná.

Většina z dotázaných byla názoru, že jsou v projektu teprve krátce a očekávání zatím nemají, nebo je zatím nemohou vyhodnotit. Někteří právě z pozice začáteč-níků očekávají další výzvy a spolupráci. Jiným se postupně plní přání podpory, in-spirace, sdílení zkušeností a obeznámení se s příklady dobré praxe, k čemuž po-sloužilo i setkání v Praze. Mnozí z něj odjížděli spokojeni, protože měli možnost poznat jiné organizace. Jeden člen odpovědné sítě od projektu očekává pomoc při propojení organizace se ziskovým sektorem za účelem spolupráce. Očekává zvidi-telnění své instituce, ale zároveň si je vědom nelehké práce, jež je nedílnou součástí projektu. Chtěl by, aby více podniků dávalo CSR prioritu a myšlenka se rozšiřovala po celé České republice.

Zkušenosti

Daná sekce otázek byla určena pouze členům sítě Odpovědné školy (danému poža-davku vyhovuje 17 respondentů). U každé otázky mohli zvolit tolik možností, kolik chtěli. Vzhledem k jejich účasti v projektu, je však předpokladem, že každá institu-ce se intenzivně věnuje současně několika činnostem daných oblastí. Smyslem této sekce bylo zjistit konkrétní aktivity.

44 Vlastní práce

Tab. 12 Oblast Zaměstnaneckých podmínek (n=17)

Péče o zdraví zaměstnanců nad rámec právních

předpisů

Podpora work - life

balance

Péče o zaměstnance

v oblasti odborného růstu

Podpora zaměstnanců

v dobrovolnictví

11 13 16 8 64,71% 76,47% 94,12% 47,06%


Na péči o zaměstnance v oblasti odborného růstu dbají téměř všechny dotázané instituce (16, což je 94,12%). Nabízí jim vzdělávací školení (pořádané MŠMT), spo-lečné víkendové semináře, kurzy a někteří také víkendy duchovní obnovy.

K péči o zdraví zaměstnanců nad rámec zákonných právních předpisů se přihlásilo 11 respondentů (64,71%). Zaměstnanci mohou využít nabídky očko-vání, vitamínů nebo psychologické podpory. Mezi benefity lze zařadit organizovaná setkání zaměstnanců, zájezdy, návštěvy pedagogicko-psychologické poradny nebo různé formy finančních příspěvků (na kulturní i sociální služby, stravování nebo rekreaci).

Vyváženost osobního a pracovního života (work-life balance) zohledňuje 13 respondentů (76,46%). Uvedli možnost flexibilní formy práce (mimo vyučovací povinnost nemusí učitel setrvávat na pracovišti), možnost zkrácených úvazků, možnost pobývání v práci s dětmi (čímž propojují osobní i pracovní život) a částečnou práci z domova.

Důležitost dobrovolnictví je vnímána podstatně méně. Pouze v případě 8 škol (47,06%) jsou zaměstnanci nabádání k účasti na dobročinných sbírkách nebo ve-řejně prospěšných akcích.

Tab. 13 Přístup ke studentům a zapojení rodičů (n=17)

Prosazování principů

inkluzivního vzdělávání

Eliminace sociálních

rozdílů, konfliktů, šikany

a diskriminace

Zapojení dětí ze sociálně

znevýhodněných rodin

Zapojení rodin do procesu vzdělávání

a přirozeného života školy

11 15 15 14 64,71% 88,24% 88,24% 82,35%


Největší počet institucí (15, což činí 88,24%) dbá na eliminaci sociálních rozdílů, šikany, diskriminace a zapojení dětí ze sociálně znevýhodněných rodin (např. z dětských domovů, pěstounské péče, národnostních menšin aj.). Mnohé mají zku-šenost s nabízením vzdělávacích služeb cizincům (také migrantům), kteří potřebují pomoc při začleňování do společnosti. S myšlenkou prosazování principů inkluziv-ního vzdělávání je ztotožněno 11 respondentů (64,71%). Věnují se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, jako je například porucha autistického spektra. Eliminace sociálních rozdílů se dodržuje mimo jiné z důvodu státních

Vlastní práce 45

požadavků. Velký počet škol se řídí Minimálním preventivním programem. Všichni pedagogové jsou v tomto směru proškolováni. Nad rámec zákonných standardů fungují poradenská centra, která nemusí poskytovat služby jen žákům, pedagogům, ale také rodičům.

Neobvyklé zapojování rodin do procesu vzdělávání a přirozeného života školy probíhá na 14 institucích. Školy uplatňují pro komunikaci s rodiči systém „Bakalá-ři“ nebo třeba „Moodle“. Umožňují jim přítomnost přímo ve vyučovacích hodinách, organizují pro ně jednotlivé konzultace o vývoji žáka, zvou je na dny otevřených dveří nebo jim nabízí vzdělávání. Rodiče mohou vytvořit vlastní klub SRPŠ, který je zastupuje před vedením školy. Spolupráce je navázána skrze společné akce, ja-kými jsou například zahradní slavnosti, neformální odpoledne, tvořivé dílny, vá-noční posezení nebo besídky. V neposlední řadě se rodiče mohou sami zapojit do vyučování formou projektů (např. Rodiče čtou dětem), vlastních přednášek, nebo poskytnutých exkurzí. Možností je zase spousta, důležité je vybrat takový způsob propojení, který bude přijatelný na obou stranách.

Tab. 14 Oblast Výživy a zdraví (n=17)

Jen sezónní a místní

regionální protraviny

Minimálně jedna

bezmasá varianta jídla

Výživná strava i pro

děti s dietními potřebami

Omezení prodeje

sladkého a nezdravého

jídla

Aktivní sportování nad rámec

tělesné výchovy

8 9 6 13 12 47,06% 52,94% 35,29% 76,47% 70,59%


CSR principy v oblasti „Výživy a zdraví“ školy naplňují především v kritériu ome-zování prodeje sladkých a nezdravých jídel (13 organizací, 76,47%). Sladkosti se snaží dětem nepodávat vůbec, pokud je ale chtějí odměnit, využívají někdy hroznového cukru, jindy zase ovoce. Některé nabízí vzdělávání v oblasti výživy, správného stravování, nebo také stolování.

Dvanáct vzdělávacích institucí (70,59%) pobízí svěřence k aktivnímu sporto-vání nad rámec tělesné výchovy. Často v tomto směru spolupracují se sportovními kluby. Organizují turnaje, soutěže, školní ligy nebo události (Drakiáda). Dětem jsou nabízeny výlety, školy v přírodě nebo zájmové kroužky (míčové hry, atletika volej-bal, atd.).

Přibližně polovina vzdělávacích institucí (52,94%) umožňuje výběr alespoň ze dvou variant jídel, při čemž jedna je bezmasá.

Šest respondentů uvedlo, že jejich škola či školka podává s ohledem na různé dietní potřeby (celiakii, cukrovku či alergii) výživnou stravu. Někteří svou odpo-věď doplnili, že sice dětem nevaří podle jejich omezení, ale umožňují jim alespoň ohřev již připraveného pokrmu z domu.

Pravidlo nákupu sezónních a místních či regionálních potravin dodržuje jen 8 institucí (47,06%). Klub Rubikon uvedl způsob plnění kritéria takový, že jednou týdně nakupuje mléčné produkty z nedaleké farmy.

46 Vlastní práce

Tab. 15 Oblast Ekologie (n=17)

Třídění odpadu v každé

třídě

Ekologický projekt

Zamezení plýtvání s energií

Environ-mentální projekt

obce

Nákup výrobků šetrných

k životnímu prostředí

Výměna oken

/zateplení budovy

17 12 11 9 12 11 100% 70,59% 64,71% 52,94% 70,59% 64,71%


Všechny instituce potvrdily, že třídí odpad. Předpokladem je, že jsou v budovách umístěny koše přinejmenším třech základních barev (modrá, zelená a žlutá) tedy rozlišují papír, sklo a plasty (někteří i baterie).

Dvanáct dotazovaných (70,59%) realizuje alespoň jeden ekologický projekt. Za úspěšně praktikované uvedli Recyklohraní, Ekoškolu, Globe, Den Země, Den vody, Soutěž s panem Popelou, Tonda obal, Ukliďme Česko, Ukliďme svět, Les ve škole a Mrkvičku (která je určena jen pro školky). Školy mohou upravovat vlastní pozemek (zahradu, dvorek), organizovat jarní úklid okolí nebo vyhlásit školní sběr papíru.

Více než polovina respondentů (9, což je 52,94%) vyvíjí aktivitu vůči obci. Jedna instituce uvedla pomoc při úpravě parku, druhá úklidu lesa, další čistění studánky a jiná sázení stromků. Někteří se podílí na úklidu sídliště či jiné městské části. Vzácným příkladem je také jedna škola, která zavedla týdenní služby na úklid okolí, přičemž má zakoupeny sběrače odpadků.

Jedenáct respondentů (64,71%) potvrdilo, že využívá v maximální možné mí-ře technologických prostředků, které omezují plýtvání s energií. Stejný počet škol uvedlo, že již zrekonstruovali budovu formou výměny oken nebo zateplení. Jedna MŠ poznamenala, že je v nájmu ale i přesto naléhá na majitele, aby co nejrychleji zateplil ochozy. Gymnázium se dokonce chystá na celou výstavbu nízkoenergetic-kého domu. Mimo dané odpovědi dětský klub zmínil, že šetří formou výkupu po-můcek od rodičů, kteří je již nevyužijí. Před nákupem nových potřeb dávají před-nost znovuvyužití materiálu. Nové pomůcky si tak sami zhotovují a často při jejich výrobě spolupracují s rodiči.

Dvanáct (70,59%) škol naplňuje kritérium šetrnosti k životnímu prostředí formou opětovného plnění starých tonerů nebo využíváním pokojových termosta-tů. Mnozí kupují značku Missiva nebo Amway, jiní poptávají recyklovaný toaletní papír, úsporné žárovky nebo spořící kuchyňské či koupelnové baterie.

Vlastní práce 47

Tab. 16 Oblast Místní komunity (n=17)

Aktivní podpora rozvoje

komunity

Spolupráce s regionálními

podniky a institucemi

Podpora studentů i zaměstnanců

v dobrovolnictví

Spolupráce s místními dodavateli

14 15 12 13 82,35% 88,24% 70,59% 76,47%


Nejvíce (15 ze 17; 88,24%) respondentů se zaměřuje především na spolupráci s regionálními podniky. Může se jednat o organizace zabývající se výzkumem a vývojem, drobné podnikatele (skrze přednášky, exkurze), místní akční skupiny (Skaut, Sokol, Baráčníky apod.), domovy s pečovatelskou službou, knihovny, policii, hasiče, radnici a různé úřady.

Místní komunitu podporuje v rozvoji prostřednictvím volnočasových, spole-čenských a kulturních aktivit jen o jednoho méně dotazovaných (82,35%). Příkla-dem těchto aktivit je projekt Souseďme se (výstavba kavárny), festival v dětském přednesu „Jaro v poezii“, Smíškoviny (prázdninová podpůrná aktivita) a Vánoční trhy. Některé školy organizují benefiční události, divadelní nebo hudební předsta-vení, výstavy žákovských prací, semináře a jiné akce pro veřejnost konané o víkendech nebo svátcích (např. Svatojánská noc).

Spolupráci s místními dodavateli přiznává 13 institucí (76,47%). Odebírají produkty z místní farmy, cukráren, sadů, drogerií, papírnictví, od prodejců nábytku nebo techniky.

Dobrovolnictví je nakloněno 12 ředitelů (70,59%). Nejčastěji uvádějí spolu-práci s neziskovými organizacemi (v podobě sbírek), návštěvy domovů důchod-ců, participaci na vedení táborů nebo dárcovství krve.

5.2 Návrh rozšíření projektu Odpovědná škola

V projektu, jak již bylo zmíněno, je zapojeno 24 škol, většina z nich je však umístě-na v okolí Prahy. Rozhodla jsem se proto vytvořit návrh rozšíření principů OŠ i do základních škol Jihomoravského kraje. Vzhledem k momentálnímu celko-vému počtu 545 škol tohoto kraje je vhodnější výběr ještě užšího segmentu. Vzhle-dem k osobním vazbám na Kyjovsko, jsem se rozhodla pro okres Hodonín. V okrese je 76 škol nabízející základní vzdělání, avšak ani jedna není členem pro-jektu OŠ. (Školy Online, ©2002-2015)

V dotazníkovém šetření jsem se respondentů ptala na způsob, který pokládají za nejvhodnější pro pozvání dalších institucí do projektu OŠ. Výsledky lze nalézt v Tab. 10. Většina dotázaných volila více než jednu odpověď, z čehož vyplývá, že by doporučovala volit více komunikačních kanálů. Nejvíce hlasů získalo osobní setkání na škole (47,62%), nabídka rozeslaná e-mailem (42,86%) a reklama v odborném časopise (28,57%). Ostatní způsoby oslovení se jeví jako zanedbatel-né. Vzhledem k časové vytíženosti organizátorek projektu bych navrhovala nejprve oslovit školy skrze článek v odborném časopise, následně jim rozeslat e-mail a teprve potom při zájmu absolvovat osobní setkání s případnými zájemci o účast.

48 Vlastní práce

Publikaci článku bych navrhovala v Učitelských novinách, které podle analýzy bakalářské práce orientované na školy Hodonínské oblasti odebírá nejvíce vzdělá-vacích institucí. (Jech, 2014) Týdeník vydává noviny každé úterý. Vhodné by bylo článek formátu A4 zveřejnit alespoň dvakrát (v časovém intervalu 2 týdnů), a to nejméně 4 měsíce před zahájením registrace, aby měly školy dostatečný pro-stor pro promyšlení účasti. Článek by měl obsahovat výzvu k zapojení se do projektu OŠ, jeho stručný popis, význam a přínos, který má pro své členy i reference. Důležitou náležitostí je zajisté webová adresa a termín začátku přihla-šování.

E-mailová kampaň by měla být doručena ředitelům škol v přibližně stejný čas. Nejlépe mezi první a druhou inzercí. Obsahově by se blížila článku. Zmíněna by byla hlavní myšlenka projektu, ve stručnosti jeho popis, reference zúčastněných škol a kontaktní údaje pro získání více informací.

V případě zájmu škol o osobní prezentaci by pověřená osoba měla navštívit příslušnou instituci, kde by dle domluvy mohla srozumitelnou formou představit projekt na schůzi pedagogů, nebo samotnému vedení.

Ze zkušeností je však nejlepším způsobem oslovení ústní sdělení v rámci ne-formálních vztahů, které koordinátorky v současné době již praktikují, jak je vidět na stále se rozšiřující síti odpovědných škol.

5.3 Případová studie - ZŠ J. A. Komenského Kyjov

Podkapitola slouží k prozkoumání současného stavu společenské odpovědnosti na základní škole. Poznatky budou využity v následující části k vytvoření vhodného projektu podporujícího další nadstandardní aktivity této vzdělávací instituce.

Základní škola Jana Ámose Komenského v Kyjově má již dlouholetou historii. Založena byla v roce 1953. Zažila komunistickou éru, převrat a následně současný demokratický režim. Největší soudobý přelom nastal v lednu roku 2013, kdy byla legislativně sloučena se ZŠ Újezd. (Listy jižní Moravy, 2012) Momentálně má tak ve vlastnictví zrekonstruovanou stavbu na Seifertově náměstí a větší budovu dru-hého stupně na ulici Újezd. (ZŠ J. A. Komenského, 2013a). Pro žáky jsou k dispozici dvě hřiště, dvě tělocvičny, kinosál, hudební sál a pět učeben s interaktivní tabulí. Pro výuku se využívají dvě dílny, učebna šití, cvičná kuchyňka a čtyři počítačové učebny. Momentálně zde dochází 831 žáků, jež jsou rozděleni do 18 tříd. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a) Z celkového počtu 93 zaměstnanců je 56 pedagogů, 8 vychovatelek a 29 ostatních pracovníků. O vedení školy se stará 6 vysokoškolsky vzdělaných učitelů.

5.3.1 Zaměstnanecké podmínky

Z výše uvedeného je patrné, že se nejedná o malou vzdělávací instituci. Z toho dů-vodu je i předpokladem, že se vedení zajímá a dělá kroky v oblasti spokojenosti zaměstnanců.

Inspekční zpráva uvádí, že škola má vynikající personální podmínky, přede-vším díky rovnoměrnému věkovému rozvrstvení zaměstnanců, ale i z důvodu mo-tivovanosti. (Česká školní inspekce, 2010, s. 4) Podle výpovědi paní Režňákové se „vedení chová k zaměstnancům vstřícně“ a „školní prostředí je příjemné.“

Vlastní práce 49

Učitelé sdílí pracovnu, stejně jako tomu je i na ostatních školách, s několika dalšími kolegy. Většinou jsou řazeni do kabinetů podle vyučovacích předmětů. Vedení se snaží v rámci svých finančních možností zkrášlovat a modernizovat pracovní prostředí. Nechává kabinety vymalovat a zařizuje je novým, pohodlnějším nábyt-kem i informační technikou.

Dále paní Režňáková uvedla, že na škole fungují tzv. předmětové komise, na základě kterých mají pedagogové možnost konzultovat výuku, žádat o pomoc, navzájem se podporovat a radit si. Zvláště přínosné jsou tyto schůzky pro nové mladé učitele s minimem vlastních zkušeností. Výchovné problémy se zpravidla konzultují s výchovnými poradci či preventisty. Ve zvláště závažných případech se zaměstnanci obracejí na vedení. Škola se dobře stará o další vzdělávání. Posílá své zaměstnance na kurzy a zajišťuje jim různé školení. Momentálně jsou zapojeni v projektu Tablety do škol.

Je všeobecně známo, že učitelé jsou v oblasti platových podmínek podhodno-ceni. Vzhledem k tomu, že ZŠ J. A. Komenského je veřejnou školou, není v tomto ohledu výjimkou. Přesto však je paní Režňáková relativně spokojena. Tvrdí, že „osobní ohodnocení je podle kvality a množství odvedené práce.“ Flexibilní for-my úvazku nejsou poskytovány, stejně tak ani poradenské služby pro zaměstnance. Na druhou stranu však škola organizuje dosti zajímavých zaměstnaneckých akcí. Paní Režňáková uvedla Den učitelů, kdy všichni opouští město Kyjov za účelem prohlídky určité historické památky či zajímavého místa, dobrovolný cyklistický výlet pořádaný na konci letních prázdnin a oslavy narozenin zaměstnanců. Nako-nec poznamenala, že se díky těmto událostem navzájem sbližují a navazují nefor-mální vztahy, které následně vedou ke zdravějšímu klimatu v pracovním kolektivu.

5.3.2 Přístup ke studentům a zapojení rodičů

ZŠ J. A. Komenského vzdělává své žáky podle programu KÁJA. Především se zaměřuje na výuku cizích jazyků (děti si mohou zvolit angličtinu, němčinu, ruš-tinu, španělštinu nebo francouzštinu ve třetí třídě), matematiky, regionální výcho-vu, výuku informatiky i výpočetní techniky a kulturní aktivity. (ZŠ J. A. Komenské-ho Kyjov, 2013b)

Inspekce zhodnotila, že žáci zde mají rovný přístup ke vzdělání. Pedagogové vnímají každého studenta jednotlivě a rozvíjejí jeho silné stránky. Pro tyto účely jsou třídy obsazeny v průměru 23 žáky. Jedinci se speciálními vzdělávacími potře-bami jsou identifikováni s pomocí poradenských zařízení. Škola se pokouší o jejich integraci. Vytváří pro ně individuální vzdělávací plán. (ZŠ J. A. Komenského, 2013b). Talentovaní žáci jsou podporováni zároveň mimoškolně docházkou do kroužků. Nad rámec vyučovacích hodin mohou rozvíjet cizí jazyk (angličtinu, němčinu), prohlubovat znalosti v matematice nebo dějepisu. Zapsat se mohou do rukodělných kroužků (keramika, výtvarný kroužek) ale i hodin rozvíjející hu-dební talent (Veselé pískání) nebo jiné umění (dramatický kroužek). (ZŠ J. A. Ko-menského Kyjov, ©2015a)

Od začátku tohoto školního roku začal fungovat žákovský parlament. Zástupci jednotlivých tříd se scházejí na pravidelných schůzkách, probírají problémy a přichází za vedením s návrhy řešení. Účastní se organizací různých akcí, spolu-pracují s pedagogy a předkládají jim své připomínky k výuce. Zároveň svou

50 Vlastní práce

činností podněcují aktivitu dalších studentů. Poznávají se žáci různých ročníků a snaží se vzájemně spolupracovat. Každé dítě se má možnost do činnosti žákov-ského parlamentu zapojit. Zajišťuje se tak efektivnější komunikace mezi vedením školy a samotnými studenty. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015b)

Rodiče mohou své stížnosti předkládat skrze školskou radu, která se skládá ze zástupců rodičů, učitelů a zřizovatele. Současně zde funguje sdružení rodičů a přátel školy (pod zkratkou SRPŠ). Jedná se o skupinu rodičů organizující akce, jejichž výtěžek je následně využit na snížení finanční náročnosti mimoškolních akcí (výletů apod.). Paní Režňáková mi sdělila, že rodiče informují o novinkách i plánovaných činnostech kromě tradičního písemného způsobu také formou we-bových stránek. V sekci Měsíční plán se může každý dozvědět o nadcházejících pro-jektech, programech, seminářích, soutěžích i další výukové náplni. (ZŠ J. A. Komen-ského Kyjov, ©2015a) Rodiče se mají možnost seznámit s hodnocením, ale i absencí svých dětí skrze aplikaci projektu Bakaláři. Kromě těchto funkcí projekt nabízí přístup k systému Komens (elektronická komunikace), jež zajišťuje psaní příspěvků na nástěnku, vyplňování anket nebo třeba přehled domácích úkolů. Cel-kově je aplikace dobrým pomocníkem nejenom rodičům, ale i samotným učitelům.

Kontakty mezi školou a rodiči jsou navazovány kromě třídních schůzek pře-devším formou žákovských vystoupení. Nejvíce představení je organizováno v adventním čase. Minulý rok se rodiče mladších dětí mohli účastnit vánočního divadla nebo besídky. Spolupráci se svými potomky si někteří také vyzkoušeli pod vedením debrujárů ve vánočních dílnách. Škola za účelem navázání neformálních vztahů každoročně organizuje ples, kam jsou zváni nejenom rodiče, ale i ostatní absolventi a přátelé školy. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a)

5.3.3 Výživa a zdraví

Zdraví je podmíněno především pohybem a jídlem. Škola nad rámec svých učeb-ních povinností provozuje odpolední dobrovolné aktivity. Je zde na výběr basket-bal, vybíjená, malá kopaná, atletika, společenský tanec nebo míčové hry. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a)

Energii mají možnost studenti i zaměstnanci doplnit ve školní jídelně. Pravi-delně jsou zde vydávány jak dopolední svačiny, tak oběd. Jeden, někdy i dva dny v týdnu (obvykle ve středu) si strávníci mohou vybrat také sladkou formu pokrmu. Během dopoledne mají možnost využít služeb bufetu, automaty zde z důvodu vy-soké energetické náročnosti nejsou umístěny. ZŠ J. A. Komenského je zapojena do projektů Ovoce do škol i Mléko do škol. (ZŠ J. A. Komenského, 2013a) Školní jídelna se snaží maximalizovat nákup čerstvých, sezónních a lokálních potravin. Snaží se o poskytnutí chutné, zdravé stravy. Přesto, že vedení školy neumožňuje vynášet z jídelny ovoce a zeleninu, je nabízena alespoň formou salátů. Podle ve-doucí stravování, paní Kopečkové, však tato možnost není ve velké míře využívána.

V oblasti psychického zdraví se učitelé zaměřují na zdravé klima v třídním ko-lektivu. Sledují především patologické jevy, které by mohly vést k šikaně nebo ji-nému násilí (ať už fyzickému nebo psychickému). Postupují podle manuálu Pásma mapování vztahů ve třídním klimatu. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a) Škola před několika lety zařadila do vzdělávacích osnov také Školní preventivní strategii a Minimální preventivní program. Souhlasí s názorem, že u mladých lidí se stále

Vlastní práce 51

více projevuje rizikové chování (včetně zneužívání návykových látek) a že je nutné děti v tomto ohledu chránit. Pedagogové se snaží také neformálním způsobem zprostředkovat informace a naslouchat v maximální míře svým studentům.

Škola, jako jedna z mála v česku u svých žáků rozvíjí duchovní stránku osob-nosti. Nabízí nepovinnou výuku náboženství, jež by měla vést k vytvoření, či utvrzení správných morálních hodnot a postojů studentů. (ZŠ J. A. Komenského, 2013a)

5.3.4 Ekologie

Dobrý vztah k životnímu prostředí děti budují skrze program Ekoškola. Svou čin-ností snižují energetickou náročnost školy, nabádají své okolí ke správnému třídě-ní odpadu, dbají na zlepšování prostředí školy a zamezují plýtvání s vodou. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015c) Prakticky studenti zjišťují spotřebu tepelných i elektrických zdrojů, lepí cedulky upozorňující na zhasínání světel, šetření s vodou a vyvíjejí nátlak na vedení školy, aby nakupovala jen energeticky úsporné spotřebi-če. Žáci mají přehled, v jak velké míře se na škole třídí odpad. Ve výuce diskutují nad tématy obnovitelných či neobnovitelných zdrojů a vlivu hospodaření s odpady na klimatické změny. Prostředí školy zdobí svými návrhy a kytkami. Vytvářejí ven-kovní učebny, odpočinkové místnosti, pocitové chodníky aj. Organizují besedy, Den Země, Den činu, Den stromů, u jejichž příležitosti mimo jiné třeba sbírají odpadky kolem školy, na loukách, ale i v lese. Účastní se soutěží (např. Ekolympiády), ale i výukových programů (Letem světem odpadu) a jiných projektů (Litter less – na snižování odpadu). Navazují spolupráci s ostatními školami a obohacují se navzájem o své zkušenosti. Podnikají exkurze do čističky odpadních vod, ekod-vora, kompostárny nebo sklárny. Studenti každoročně usilují o získání titulu Eko-třída. Soutěže se účastní pouze žáci druhého stupně a pátých tříd. Hodnoceno je vynášení papíru, snaha neplýtvat tepelnými zdroji, správné větrání, udržování pořádku ve třídě, aktivita členů Ekoparlamentu a množství nastřádaného hliníku, baterií, mobilů, víček, starého papíru i pytlíčků od čaje. Za odměnu mají výherci slíbenu exkurzi.

Zákonitosti přírody zkoumají členové odpoledního kroužku s názvem „De-brujáři“. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015d) Na svých schůzkách řeší logické úlohy a provádí chemické či fyzikální pokusy. Ty nejzdařilejší následně prezentují na Bambiriádě v Ivančicích nebo v Kyjově. Jsou propojeni s dalšími nadšenci z jiných škol v Asociaci malých debrujárů ČR. Ta organizuje celoroční soutěže, stej-ně jako jednorázové akce (Vánoce Debrujárů v Praze). V rámci ekologických aktivit se kyjovští debrujáři účastní akce 72 hodin a spolupracují s Českým svazem ochránců přírody. Nezapomínají realizovat ani vlastní projekty, jako jsou kupř. De-brujárské vánoční dílny a čas od času cestují za vědou. Minulý rok jejich kroky směřovaly do Anglie.

5.3.5 Aktivity v místní komunitě

Pedagogové navazují vztahy s místními institucemi, kde studenti mohou pomoci, předávají radost i naději. (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a) Žáci 9. tříd tak s tímto účelem před Vánoci navštívili domov pro seniory, které obdarovali

52 Vlastní práce

přáníčky a andílky vytvořenými ze šišek. Škola se zapojila také do činnosti nevládní neziskové organizace Člověk v tísni skrze vzdělávací program Příběhy bezpráví. Žáci shlédli film a následně měli možnost diskutovat se spoluzakladatelem Kyjov-ského občanského fóra a signatářem Charty 77 Markem Čmelíkem.

S městem probíhá spolupráce přímo přes pana starostu. Žáci třetích tříd mi-nulý rok navštívili radnici, kde jim pan František Lukl zprostředkoval prohlídku. Na oplátku mu pak nabídli pozvání do hodiny prvouky. U této příležitosti prokázali znalost historie svého města a hovořili o tom, co jim zde chybí. (ZŠ J. A. Komenské-ho Kyjov, ©2015a) Ve školním roce 2013-2014 pedagogové oslovili studenty střední zdravotnické školy. Společně pro žáky druhého stupně připravili stanoviš-tě, kde se učili první pomoci a zkusili reagovat v nenadálých situacích. Mimo ZŠ J. A. Komenského byla zřízena Galerie ve škole. Pořádá výstavy, které jsou podporová-ny Masarykovým muzeem v Hodoníně, Jihomoravským krajem, MŠMT, Evropskou unií a dalšími institucemi.

Přesto, že ZŠ J. A. Komenského Kyjov není součástí sítě odpovědných škol, vyplývá z výše uvedených informací, že v mnohých ohledech splňuje kritéria zapojení do projektu Odpovědná škola. Vedení však o této možnosti prozatím neuvažuje, přestože společenskou odpovědnost chce nadále rozvíjet.

5.4 Projekt prohlubující CSR aktivity ZŠ J. A. Komenského

S cílem reálného zhodnocení úrovně společenské odpovědnosti ZŠ J. A. Komenské-ho jsem využila Sebehodnotícího dotazníku, uveřejněného na stránkách OŠ. Vyplni-la jsem jej s pomocí paní Režňákové, Kostihové a Kopečkové. Výsledek lze nalézt v příloze B.

Na základě daných výpovědí můžeme usoudit, že by škola měla dále prohlu-bovat společenskou odpovědnost zvláště v oblasti Výživy a zdraví a Aktivit v místní komunitě. Menší změny následně může zvážit v oblastech „Přístupu ke studentům a zapojení rodičů“ a Zaměstnaneckých podmínek. Kritéria oblasti Ekologie splňuje téměř všechny.

5.4.1 Výživa a zdraví

V oblasti Výživy a zdraví bych škole navrhovala zapojení do nově vytvořeného pro-jektu Medové snídaně, který by ji neměl zatížit ani z časového hlediska ani finanč-ně. Jedná se totiž o jednodenní akci finančně podpořenou Ministerstvem zeměděl-ství. Žáky pobízí snídat a to především zdravé produkty, jakým je kvalitní med. V rámci přednášky si děti budují vztah k přírodě, učí se rozeznávat druhy medu a jsou jim srozumitelnou formou představeny jeho přednosti oproti jiným sladi-dlům. Projekt má dopad i na samotné stravování v rodinách, protože děti mladšího školního věku mohou rodiče pozitivně ovlivnit. Do budoucna může přednáška podnítit zájem o zdravé pokrmy ve školní jídelně. Žáci by se tak mohli stát hybnou silou proměny dosavadního školního stravování.

Pro účast v projektu je nutno zaslat přihlášku na adresu [email protected]. Poslední termín není stanoven, přesto bych škole doporučila přihlásit

Vlastní práce 53

se co nejrychleji. Povinnými údaji je název školy, předpokládaný počet zapojených dětí a kontakt na osobu zodpovědnou za realizaci. (MZe, 2015)

Projekt by se týkal všech žáků prvního stupně (tzn. 408 dětí) a uskutečnil by se v prostorách školní jídelny. Předpokladem je, že se bude konat přibližně ve stejné době, kdy se již uskutečnil pilotní ročník, tedy 19.11. (MZe, 2015). Termín je to vhodný, protože se včelaři touto dobou většinou zabývají jen léčením včel a disponují větším množstvím volného času.

Program projektového dne by byl z důvodu omezené kapacity školní jídelny rozdělen do dvou časových bloků. V prvním bloku, začínající v osm hodin, by si přednášku vyslechli žáci 1. až 3. stupně (dohromady 228 dětí) a následně v deset hodin by se přednášky zúčastnili žáci 4. a 5. ročníků (180 dětí). (ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015a) Jednalo by se o interaktivní formu povídání o včelách, jejich životě, nemocech a produktech. Zkušený včelař by dětem ukázal plástve, vybavení, které pro účely své práce využívá, různé druhy medu aj. Pro děti navštěvující první a druhou třídu by byly připraveny obrázky včelky. Důvodem je, že tito školáci nejsou schopni udržet pozornost po celou dobu přednášky a potřebují častěji měnit činnost. Vykreslování se jeví jako vhodný způsob alterna-tivní aktivity, při které jsou schopni poslouchat a zároveň si téma lépe zapamato-vat. Obrázky by odpoledne mohli ukázat rodičům, kteří by byli tímto neformálním způsobem informování o aktivitě školy. Starší žáci by během přednášky i v jejím závěru mohli pokládat dotazy. Výuková část by byla zakončena samotnou ochut-návkou. Každý žák by na svačinu dostal chleba s máslem a medem.

Ministerstvo zemědělství v rámci projektu spolupracuje s Českým svazem včelařů, který v této oblasti poskytuje zkušené lidi z praxe. Doporučen mi byl pan Emanuel Budík, včelař z nedalekých Bohuslavic u Kyjova. Měla jsem příležitost s tímto velmi milým člověkem hovořit. Přesvědčila jsem se tak o jeho širokých znalostech, angažovanosti v oboru a vřelém vztahu k přírodě, ale i studentům. Působil několik let jako pedagog na Střední průmyslové škole konzervárenské v Bzenci. V současnosti přednáší na vyžádání v různých školských zařízeních o tématu včelařství. Je také ochotný spolupracovat s dalšími školami, které by chtěly své studenty v dané oblasti vzdělávat. Nic by tedy nemělo bránit v domluvě právě s tímto včelařem. Pokud by se projektový den konal přibližně v polovině listopadu, bylo by nutné pana Budíka kontaktovat nejpozději počátkem října.

Vzhledem k zapojení žáků prvního stupně bych pro samotnou realizaci pro-jektu vybrala pedagoga věnujícího se dětem mladšího školního věku.

Náklady projektového dne Medové snídaně

Pan Emanuel Budík své medy prodává za jednotnou cenu 150 Kč za sklenici (1kg). Škola by mohla pro účely projektu koupit medy přímo od něj. Na jeden chleba je spotřebováno přibližně 15 g medu. Jedna sklenice medu tak vystačí na 50 krajíců chleba. Vzhledem k celkovému počtu 408 dětí musí škola koupit alespoň 7 sklenic medu. Výpočet ceny lze nalézt v Tab. 17.

Cena přednášky nebyla stanovena, protože pan Budík o včelařství vypráví rád a to bez nároku na finanční odměnu. Navzdory této obětavosti považuji za slušnost panu Budíkovi za ochotu i vynaložený čas věnovat alespoň malý dar. Doporučila

54 Vlastní práce

bych pro tento účel vyhradit finanční částku ve výši 350Kč. Vhodným darem by mohl být kornout naplněný sušeným ovocem a ořechy.

Mezi náklady je dále nutné započítat chléb i máslo. Školní jídelna produkty odebírá od společnosti Hapek a Alimpex. Cena chleba (1200g) je stanovena na 35 Kč, 250 g másla stojí 34,25 Kč. Z jednoho bochníku lze nasytit nejméně 24 dětí (rozkrájíme jej na 24 krajíců). Pro 408 dětí bude tedy potřeba nakoupit alespoň 17 bochníků chleba.

Odhad spotřeby másla na jeden krajíc chleba je 10g. Všechny děti prvního stupně tak dohromady sní přibližně 4080g. Z daných údajů vyplývá, že škola musí nakoupit více než 4 kg másla. Přesný postup jednotlivých výpočtů lze nalézt v níže uvedené tabulce.

Kromě potravin je nutné do nákladů započítat také cenu materiálů využitých při samotné přednášce. Předpokládá se výtisk přibližně 150 obrázků včely. Cena tisku na školní tiskárně je 1,50 Kč za 1 A4.

Tab. 23 obsahuje přehled všech druhů nákladů a jejich vyčíslení k prosinci ro-ku 2015. Ceny jsou aritmeticky zaokrouhleny na celé číslo.

Tab. 17 Náklady projektového dne Medová snídaně

Položka Výpočet nákladů Náklady Med 1050 Kč

Dar 350 Kč Chléb 595 Kč

Máslo 582 Kč

Materiál 225 Kč

Celkem 2 802 Kč

Zdroj: Vlastní práce

5.4.2 Aktivity v místní komunitě, zapojení rodičů

Z dotazníkového šetření části Aktivita v místní komunitě vyplynulo, že škola dětem dává málo prostoru pro řešení témat, které jsou středem veřejného zájmu. Žáci nejsou vedeni k tomu, aby se zajímali o lokální témata a navrhovali jejich řešení. Málokdy škola hledá aktuální témata s vidinou spolupráce s dalšími subjekty. Na základě těchto poznatků bych ZŠ J. A. Komenského navrhla zapojení do programu Extra třída. Zamyslet se nad současným stavem města a jeho změnou bych umožnila všem žákům 7., 8. a 9. tříd. Samotnému vstupu do programu by tak předcházel výběr 3 nejlepších projektů.

Na počátku února by byla ve všech 13 třídách vyhlášena soutěž o 3 nejlepší návrhy projektu zaměřené na zkvalitňování života v Kyjově. Během čtyř vyučova-cích hodin občanské výchovy by žáci měli definovat problematické skutečnosti města, vytvořit možné varianty řešení a shodnout se na jediném nápadu. Samotný projekt by vyžadoval srozumitelné stanovení cíle spolu s vypracováním harmono-gramu aktivit a předběžného rozpočtu. Ke spolupráci by bylo vhodné přizvat rodi-če a to především ty, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na samosprávě města, finančním či dotačním řízení nebo jsou přímo projektovými manažery. Dětem

Vlastní práce 55

by mohli vhodnou formou představit problémy, se kterými se město nebo samotná instituce, kde pracují, potýká. Pozváni by byli přímo do hodin občanské výchovy, kde by o potřebách místních lidí mluvili. Navrhovala bych pro tento účel vyhradit jednu celou vyučovací hodinu. Ke konci měsíce února by tak každá třída měla na-chystán jeden vypracovaný návrh projektu.

Se záměrem prezentace jednotlivých návrhů by bylo organizováno odpolední setkání pedagogů, žáků, rodičů a dalších zájemců. Uskutečnilo by se v měsíci břez-nu a organizací by byla pověřena jedna z učitelek zapojených tříd. Vybraní zástupci jednotlivých tříd by za vymezený čas 7 minut představili projekty a zodpověděli případné otázky. Všichni posluchači kromě žáků zapojených do soutěže by při pří-chodu obdrželo hlasovací lístek, skrze který by mohli zvolit nanejvýše tři zajímavé projekty. Po sečtení hlasů by byli výherci vyhlášeni ve školním rozhlase. Tři třídy by získaly hodnotný dar. Doporučovala bych jim věnovat hru Česko v kostce, která lze hrát v průběhu přestávek. Hráči si osvojují nové vědomosti týkající se zemí svě-ta a zároveň procvičují paměť.

Druhou fází projektu je zapojení do programu Extra třída a realizace návrhů změny Kyjova. Pedagogové 7. a 8. ročníků by mohli využít výzvy k registraci, která začíná 15.6. Žáci devátých tříd se již do projektu zapojit nemohou, protože nespl-ňují ročníkové kritérium programu. Následující školní rok již budou studenty střední školy. (EDUin, ©2015a) Registrace probíhá formou vyplnění online dotaz-níku na webových stránkách www.extratrida.cz. Po pedagogovi je požadováno za-dat své údaje, údaje o škole a heslo do tzv. „projektové kanceláře“. Následně je kontaktován telefonicky či e-mailem a stává se tak patronem či patronkou dané-ho projektu. V období září a října mají studenti prostor pro podrobné rozepsání projektu a jeho konzultaci ve virtuální projektové kanceláři. Koncept by měl souvi-set s komunitním rozvojem, měl by být zajímavý, udržitelný (mít trvalé výsledky) a přenositelný (lze uskutečnit také jinou školou). Hodnotící komise klade důraz na dostatečné odůvodnění záměru, realizovatelnost, týmovou spolupráci i splnění všech stanovených fází projektu. Žáci mají za úkol také stanovit příslušný rozpočet a naplánovat vhodnou propagaci. Od 9. listopadu jsou projekty zveřejňovány. Pu-blikací zároveň třídy žádají o grant. Do 10. prosince má hodnotící komise čas vy-brat projekty, které podpoří. Přibližně v polovině prosince vyhlásí výsledky a uzavře grantové smlouvy s vítěznými institucemi. Od ledna do května následují-cího roku probíhá samotná realizace projektů, čerpání financí a publikace reportá-ží.

Náklady na soutěž

Náklady na prostory nemusíme započítat. Prezentace projektů bude probíhat ve školní jídelně. Kapacita je zde více než 200 strávníků, tudíž se není důvod obá-vat nedostatku míst.

Nutností bude výtisk hlasovacích lístků velikosti A6. Na list papíru A4 umístíme 4 hlasovací formuláře. Jestliže budeme počítat s účastí 80 hlasujících, je pro tento účel nutné vytisknout 20 archů. Cena hlasovacích lístků tištěných na školní tiskárně (kde jednostránkový list A4 stojí 1,50 Kč) činí 30 Kč.

Škola také bude muset uhradit odměny pro výherce. Podle návrhu se jedná o 3 karetní hry. Konkrétně je doporučena hra „V Kostce! Praha“, „V Kostce! Česká

../Downloads/www.extratrida.cz

56 Vlastní práce

republika“ a „V Kostce! Svět“. Na stránkách výrobce byla k 16. 12. 2015 uvedena jednotná cena 404 Kč.

Náklady na samotnou realizaci jednotlivých projektových návrhů tříd nejsou zvažovány z důvodu nemožnosti odhadu jejich výše. V případě úspěchu v programu Extra třída by mohly být financovány Nadačním fondem Tesco.

Tab. 18 Náklady soutěže

Položka Výpočet nákladů Náklady Hlasovací lístky

30 Kč

Odměny 1212 Kč

Celkem 1242 Kč

Zdroj: Albi, ©2015; Vlastní práce

5.4.3 Zaměstnanecké podmínky

Zaměstnanecké podmínky jsou na ZŠ J. A. Komenského dobré. Není však nastaven systém pravidelné kontroly spokojenosti zaměstnanců. Přitom pružné řešení potíží může zvýšit loajalitu i podpořit příjemné pracovní prostředí. Východiskem může být pravidelné dotazníkové šetření.

V dnešní době existuje spousta online dotazníkových nástrojů, které jsou zá-roveň poskytovány zdarma. Zaměstnanci mohou vyplnit zpětnou vazbu během několika málo minut, a to z pohodlí domova. Osobně bych doporučila nástroj Sur-vio, jehož bezplatná verze nabízí mimo jiné také sběr dat, analýzu výsledků a možnost exportu dat do formátu PDF. Vytvoření dotazníkového šetření je jednoduché a intuitivní. Škola by mohla vytvořit podobný dotazník, který je uveden v příloze Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Stačí pouze otevřít webovou stránku www.survio.com, v rámci registrace zadat své jméno, e-mailovou adresu a libovolné heslo. Následně již nový uživatel obdrží elektronickou poštou děkovnou zprávu se zadanými údaji a může využívat služeb daného nástroje. Po přihlášení v levém horním rohu klikne na ikonu s názvem „Vytvořit dotazník“ a po dokončení své práce nezapomene potvrdit ulo-žení. Následně se mu ukáže webová adresa dotazníku, kterou může e-mailem roze-slat všem zaměstnancům. Termín rozeslání bych stanovila na konec pololetí i školního roku a doporučila opakovat každý rok. Úkolem vytvoření, rozeslání do-tazníku a sdělení výsledků by byla pověřena jedna ze zástupkyň ředitele. Vedení by následně vytvořilo možné varianty řešení a postaralo se o případnou realizaci změn.

Náklady na dotazníkové šetření

Náklady na dotazníkové šetření nejsou žádné, zástupkyně ředitele by svěřené úko-ly vykonala v rámci své pracovní pozice.

Vlastní práce 57

Celkové náklady na Projekt prohlubující CSR aktivity ZŠ J. A. Komenského

Tab. 19 Celkové náklady na projekt

Položka Náklady Náklady projektového dne Medové snídaně 2802 Kč Náklady soutěže 1242 Kč Celkem 4044 Kč

Zdroj: Vlastní práce

Celková cena projektu označuje maximální výši nákladů, které však mohou být nižší v důsledku finančních dotací od Ministerstva zemědělství, které podporují projekt Medové snídaně.

5.4.4 Zpětná vazba od vedení školy ZŠ J. A. Komenského

Zpětnou vazbu mi poskytla zástupkyně ředitele paní Mgr. Marie Žáková a učitelka druhého stupně, paní Jitka Režňáková. Výpovědi mi byly sděleny telefonicky a emailem. Celkový projekt je vnímán kladně, vedení o něj projevilo zájem.

V Oblasti „Výživy a zdraví“ bylo zjištěno, že na škole pracuje přímo včelař, pan Mgr. Karel Handrych. V současnosti je učitelem žáků 4. D. Vzdělává však děti jaké-hokoli ročníku, které o přírodu a včelařství projeví zájem. Především se jeho pří-tomnosti těší žáci prvního stupně trávící svůj volný čas ve školní družině. Z důvodu dostatečné informovanosti dětí a možných alergických reakcí tak škola zapojení do projektu Medové snídaně v současnosti odmítá.

Myšlenka podpory dětí v uvažování nad zkvalitňováním života v městě Kyjově se vedení líbí. Paní Žáková však podotkla, že by děti o problémech měly přemýšlet samy. Zapojení rodičů tak nevnímá jako vhodné. Dále by konkretizovala zadání projektu, aby měli žáci představu o možnostech směru uvažování. Pro tento účel by mohlo proběhnout dotazníkové šetření s uzavřenými i otevřenými otázkami, které by dětem pomohly dostatečně o problematice bádat. Výsledky by zároveň upozornily na problematické oblasti, které mladé občany trápí nejvíce. V oblasti realizace vedení vnímá jediný problém - zásah do samotné výuky. Pedagogové mají již teď potíže s naplněním učebního plánu a další aktivita by je mohla připravit o to nejdražší, čím je čas. Pokud by se našla jiná forma tvoření projektů třeba v rámci svého volného času, realizaci projektu by nebránilo nic v cestě.

Poslední návrh online šetření spokojenosti zaměstnanců vedení také zaujal. Pouze by vyžadovali uvedení konkrétního jména zaměstnance, aby daná osoba mohla upřesnit své výpovědi a urychlila se tak realizace případných změn. Anonymita podle vedení není v tomto ohledu nutná, protože sankce vůči zaměst-nancům nerealizují. Snaží se o budování důvěry a dobrých vztahů, zaměstnanci se tak nemusí bát svůj názor vyjádřit a hájit veřejně.

58 Diskuse

6 Diskuse

Projekt Odpovědná škola aktivně funguje již druhým rokem. Inovativní myšlenka konceptu je však stará již několik let. Začala ji rozvíjet autorka paní Lucie Mádlová s dalšími kolegyněmi z A-CSR. Ve své podstatě se vzdělávací instituce učí naplňovat požadavky stakeholderů i společnosti. Projekt Odpovědná škola základním školám doporučuje zaměření především na samotné žáky, rodiče, zaměstnance, místní dodavatele a různé organizace místní komunity. Smysl podnikového občanství je splněn tím, že vzdělávací instituce spolupracují s dalšími školami, organizacemi zabývajícími se výzkumem a vývojem, podnikateli, místními akčními skupinami a dalšími (výčet lze nalézt v popisu Tab. 16). Pojetí firemní filantropie školami se projevuje vzděláváním veřejnosti, sbírkami pro neziskové organizace, návště-vou domovů důchodců, vedením táborů nebo také dárcovstvím krve.

Přestože projekt nenabízí zatím žádnou finanční podporu, součástí sítě je již 24 vzdělávacích institucí a počet členů stále narůstá. Důvodem může být jednodu-chý způsob zapojení a malá administrativní náročnost. Školy se mají možnost zare-gistrovat v průběhu celého roku (Tab. 8), hlavní období podání přihlášek je na konci školního roku. Analýzou bylo zjištěno, že se do OŠ registrují instituce všech stupňů vzdělání, velikosti i druhu zřizovatele (Tab. 2, Tab. 7, Tab. 3). Na základě daných poznatků můžeme usuzovat, že projekt je uzpůsoben pro jakoukoli organizaci. Tři čtvrtiny respondentů (Tab. 4) se dokonce řídí školním vzdělávacím programem. Z toho vyplývá, že projekt nezasahuje do učebních osnov (nebo jen minimálně), tudíž vzdělávací instituce nemusí mít obavu z nadbytečných problémů, které by jim mohla způsobit případná časová tíseň v důsledku CSR aktivit. Vedení A-CSR prozatím nestanovilo nejvyšší možný počet členů. Stejně tak nechtějí projekt limitovat ani z časového hlediska. Snaží se o vytvoření dlouhodobě udržitelného programu, který by mohl poskytovat pomoc stále většímu množství vzdělávacích institucí.

Na základě podrobné analýzy projektu jsem vyhodnotila předem stanovené hypotézy.

H1: Projekt Odpovědná škola je pro vzdělávací instituce atraktivní

z důvodu prohlubování všech oblastí společenské odpovědnosti.

Paní Gabriela, koordinátorka projektu odpovědná škola mi sdělila, že hlavním smyslem projektu bylo vytvoření konceptu, který by soustřeďoval veškeré CSR aktivity na školách. Součástí je v současnosti nabídka poradenství a značka Odpovědná škola. Podle vedení je atraktivnost projektu zajištěna především certifikací a nápady dílčích projektů, které zpříjemňují výuku a žáky zároveň obohacují. Většina účastníků však přiznává, že důvodem jejich zapojení je prohlubování všech oblastí společenské odpovědnosti (jak se o tom můžeme přesvědčit v Tab. 11). Výsledky tedy potvrdily, že hypotéza z hlediska zúčastně-ných institucí je pravdivá.

Diskuse 59

Podle projektu Odpovědná škola je oblastí společenské odpovědnosti pět. Při regis-traci do OŠ musí každá instituce splňovat alespoň jedno kritérium každé oblasti CSR, obsažené v Sebehodnotícím dotazníku. Další kritéria se snaží naplnit v průběhu členství. Většina respondentů byla v OŠ zapojena již několik měsíců, někteří déle než rok (Tab. 8), měli tak dostatek zkušeností, se kterými se mohli sdílet v rámci dotazníkového šetření.

Z výsledků je zřejmé, že téměř všechny instituce dbají na vzdělávání zaměst-nanců formou školení a odborných kurzů. Někteří podporují vyváženost osobního a pracovního života, dobrovolnictví nebo rozdávají benefity formou příspěvků na kulturní a sociální služby, nabízejí zájezdy, očkování nebo třeba vitamíny (všechny uvedené možnosti lze nalézt v popisu Tab. 12).

V oblasti přístupu ke studentům většina respondentů konkrétním způsobem eliminuje sociální rozdíly, konflikty, šikanu i diskriminaci a vzdělává s myšlenkou inkluze děti různého vyznání, sociální situace, postižení či etnické příslušnosti spo-lu s ostatními. Rodiče jsou zapojováni do přirozeného života školy skrze společen-ské akce, dny otevřených dveří a další projekty (uvedené v popisu Tab. 13).

V oblasti „Výživy a zdraví“ nejvíce účastníků dotazníkového šetření omezuje prodej sladkého, nezdravého jídla a organizuje akce podporující sportování nad rámec tělesné výchovy. Kritéria této oblasti však oproti ostatním splňuje nejméně respondentů. Do budoucna se však s nárůstem různých projektů či programů tématu výživy očekává větší angažovanost škol.

Zdárně nejzajímavějšími oblastmi se jeví Ekologie a Aktivity v místní komuni-tě, protože v daných sekcích instituce uvedly nejvíce možností jednotlivých činnos-tí. Snaží se být šetrní k životnímu prostředí, třídit odpad a organizovat velké množ-ství ekologických či environmentálních projektů uvedených v popiscích Tab. 15. Šetření prokázalo, že školy součástí sítě OŠ, se snaží být základem každé obce, ve velké míře spolupracují s regionálními podniky, místními dodavateli a podporují rozvoj komunity. Veškeré příklady aktivit, které respondenti uvedli, lze nalézt v Tab. 16.

H2: Skrze projekt získávají zapojené školy dotace na své CSR aktivity.

Danou hypotézu zamítáme, protože v současnosti projekt funguje na bázi dobro-volnosti, a to jak z pohledu organizátorek, tak zapojených škol. Asociace společen-ské odpovědnosti sice spolupracuje s garanty, od kterých však dostává jen mi-nimum financí, které byly prozatím využity k samotnému rozvoji projektu. Do budoucna by však rádi získali korporátní podporu a to nejlépe od několika fi-rem, kterou by následně ve formě balíku peněz mohli rozdělovat jednotlivým zú-častněným subjektům.

H3: V projektu je zapojeno více než 60% veřejných institucí.

Předpokladem dané hypotézy je, že projekt je určen pro veřejné instituce a není pro ně obtížná implementace nových CSR aktivit. Podle Tab. 3 je v projektu zapojeno pouze 25% soukromých institucí. 58,33% je veřejných, 2 instituce jsou církevní a 2 řadíme mezi neziskové organizace. Ačkoli hypotézu musím zamítnout, z šetření vyplývá, že projekt OŠ je vhodný také pro veřejné školy. Vedení se jej

60 Diskuse

snaží nastavit tak, aby členové nebyli zatěžováni ani administrativně, ani ve velké míře finančně a časově. Nabízí pomoc formou inspirace, poradenství, týkající se realizace projektů nebo způsobů financování. Podporou a spoluprací tak naplňuje představy členských institucí.

H4: V projektu je zapojeno více než 50% základních škol.

Výsledky Tab. 2 vypovídají, že nejvíce se prozatím zapojují školy mateřské (41,67%). Základní školy v současnosti tvoří pouze čtvrtinu účastníků, tudíž tuto hypotézu nemohu potvrdit. Z dané skutečnosti však nemůžeme vyvodit, že je projekt určen pro mateřské školy. Vysvětlením jejich početnějšího zastoupení může být větší prostor pro aplikaci CSR principů do výuky. Procento základních škol vypovídá o vhodnosti zapojení také tohoto stupně vzdělání. Odpovědná škola navzdory své krátké existenci dosáhla již několika úspěchů. Jed-ním z nich bylo první setkání zájmových skupin. Účastníci zde měli možnost navá-zat přátelské vztahy. Zároveň se dozvěděli o různých aktivitách garantů, organizací které dohlížejí na správné pochopení a naplňování oblastí CSR (EDUin, Slow Food a sdružení Tereza). Koordinátorkám se ve spolupráci s těmito institucemi již podařilo vytvořit kritéria, které školy postupně plní. Vypracována byla také metodika reportingu (vyhodnocování pokroku). Díky poskytnutému finančnímu daru od Nadace Karla Janečka vznikla nová webová stránka projektu, jež bude v budoucnu obsahovat také interní sekci plnou příkladů dobré praxe. V současnosti se A-CSR zaměřuje na publicitu, zkvalitňování sítě odpovědných škol a propojování zapojených subjektů s jinými sektory (podnikatelským, neziskovým, veřejným apod.).

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že se doposud více než třetina škol o Odpovědné škole dozvěděla skrze známé, kteří jim o možnosti ústně řekli. Další-mi způsoby současné propagace jsou články v tiskovinách či na webových strán-kách. Respondenti si myslí, že vhodnou formou oslovení dalších potenciálních zájemců o projekt je osobní návštěva školy, kontaktování skrze email a publikace dalších článků. Na základě jejich výpovědí byl vytvořen návrh rozšíření principů v Jihomoravském kraji okrese Hodonín. Skládá se ze tří fází. V prvním kroku navr-huji zveřejnit článek v Učitelských novinách, dále rozeslat e-maily ředitelům škol s informacemi a nakonec v případě projeveného zájmu by nic nebránilo v osobním setkání s vedením.

V případové studii jsem zkoumala jednotlivé oblasti CSR aktivit na ZŠ J. A. Komenského. Výsledkem bylo vyplnění sebehodnotícího dotazníku a vytvoření doporučení pro další rozvoj školy v daném směru. Ve zpětné vazbě se vedení vy-jádřilo k projektu kladně. Do budoucna by se rádo řídilo některými navrženými aktivitami. Zvažují především dotazníkové šetření spokojenosti zaměstnanců a zapojení do programu Extra třída. Realizace projektového dne Medové snídaně by také mohla proběhnout za předpokladu účasti žáků pouze 1. a 2. ročníků, kteří ještě neměli příležitost absolvovat besedu o včelách s panem učitelem Handrychem. Výdaje na projektový den by se tak podstatně snížily, nehledě na možnou finanční podporu Ministerstva zemědělství. Celkové náklady na projekt

Diskuse 61

byly vyčísleny částkou 4044 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o maximální sumu vyčíslenou na celoroční aktivity, pokládám ji za přijatelnou.

Škola v současnosti nemá zavedený plán rozvoje CSR aktivit. Přesto však velké množství činností nevědomky vykonává. Vzhledem ke skutečnosti, že splňuje kritéria Odpovědné školy, navrhla bych ji zapojit se do tohoto projektu. Pokud by se rozhodla systematicky postupovat v oblasti společenské odpovědnosti, koordinátorky a garanti by se mohli stát dostatečnou oporou při plánování i samotné realizaci nápadů. Do budoucna by také mohla zvážit větší publikaci svých odpovědných aktivit. Především pokládám za vhodné založení facebookového profilu školy, na kterém by byli žáci, ale také ostatní stakeholdeři informováni o dění. Dále bych doporučila využít možností webové prezentace, kam by se mohla umístit záložka s názvem Společenská odpovědnost. Spolu se značkou Odpovědná škola by dané aktivity přispěly k odlišení od ostatních vzdělávacích institucí a upevňování vztahů s veřejností.

62 Závěr

7 Závěr

Prvotní cíl bakalářské práce v podobě analýzy projektu Odpovědná škola ze strany vedení i účastníků byl splněn. Bylo zjištěno, že se k roku 2015 jedná o síť 24 partnerských škol, jejichž počet neustále narůstá z důvodu soustředění všech oblastí společenské odpovědnosti vzdělávacích institucí v jednom projektu. Dobrovolně se zapojují školy různých stupňů vzdělávání, velikosti i druhu zřizova-tele. Analýza poukazuje na skutečnost, že OŠ je vhodná také pro instituce řídící se všeobecným vzdělávacím programem MŠMT. Přestože v současnosti vedení nedisponuje finančními prostředky, hledá korporátního partnera, který by v budoucnu umožnil přispívat na CSR činnosti členů. Nejvíce aktivit respondenti dotazníkového šetření uvedli v oblasti Ekologie a Aktivit v místní komunitě. Z tohoto poznatku je možné usoudit, že právě dané oblasti nejvíce rozvíjejí. Nejméně se školy ztotožňují s kritérii v oblasti Výživy a zdraví, která však disponuje rozrůstajícím se počtem nových programů. Do budoucna se tak očekává prohlubování CSR v rámci výživy.

Většina současných členů je z okolí Prahy, proto návrh rozšíření projektu byl orientován na Jihomoravský kraj, okres Hodonín. Koordinátorkám OŠ je na základě realizovaného dotazníkového šetření doporučováno inzerovat článek v Učitelských novinách, současně kontaktovat ředitele škol přes e-maily uvedené na webových stránkách a v případě zájmu také navštívit jednotlivé instituce a představit záměr projektu osobně.

Poslední dílčí cíl bakalářské práce byl splněn v podobě vytvoření projektu pro ZŠ J. A. Komenského. V případové studii jsem zjistila, že škola by měla rozvíjet pře-devším oblast Výživy a zdraví a zaměřit se na aktivity v místní komunitě i na aktivity ovlivňující zaměstnanecké podmínky. Na základě daných zjištění byl vypracován podrobný návrh projektu obsahující také finanční rozpočet. Vedení školy projevilo o projekt zájem, s realizací však ještě váhá. Kladně byl hodnocen návrh průběžného vyhodnocení spokojenosti zaměstnanců a soutěž spojená se zapojením do programu Extra třída. Výše nákladů je pro školu taktéž přijatelná. Realizace by mohla proběhnout již v roce 2016.

Smyslem bakalářské práce bylo rozšířit povědomí o tématu společenské odpovědnosti na základních školách, přispět k šíření myšlenek projektu Odpověd-ná škola a na konkrétním příkladu ukázat způsob realizace daných principů. Vytvořené návrhy mohou být podnětné pro samotné vedení projektu, stejně jako budou prakticky využitelné při prohlubování CSR na ZŠ J. A. Komenského.

Téma společenské odpovědnosti na ZŠ je pokládáno za nové, tudíž možností dalšího výzkumu je mnoho. Základní školy většinou nemají dostatek motivovaných pracovníků, kteří by svůj volný čas věnovali plánování dalších zajímavých aktivit pro své žáky. Přínosné by proto mohlo být věnovat čas vytvoření návrhů dalších CSR projektů pro jiné základní školy, které by o návrh projevily zájem. Za zajímavé pokládám také prozkoumání úrovně společenské odpovědnosti podle kritérií OŠ vzdělávacích institucí různých krajů v ČR a jejich vzájemné porovnání. Z teoretického hlediska by se vysokoškolské práce mohly věnovat důvodům přijetí CSR základními školami, mateřskými školami nebo také školami středními.

Zdroje 63

8 Zdroje

8.1 Literatura

A-CSR. Výroční zpráva za rok 2013. [online]. Plzeň: Asociace společenské odpověd-nosti, o.p.s., 2014a, 26 s. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/03/acsr_vyrocni-zprava-2.pdf

BARTOŠOVÁ, Z. Z „tvůrců zisku“ na „spolutvůrce hodnot“ Firemní filantropie jako klíčová oblast CSR. In: Kolektiv autorů. Napříč společenskou odpovědností fi-rem. [online]. Kladno: AISIS, 2005, s. 35 – 41 [cit. 2015-04-12]. ISBN 80-239-6111-X. Dostupné z: http://www.proceweb.cz/files/Napric-SOF.pdf

BLAŽEK, L., K. DOLEŽALOVÁ A A. KLAPALOVÁ. Společenská odpovědnost podniků [online]. Working paper č. 9/2005, Ekonomicko-správní fakulta MU Brno: Centrum vý-zkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2005, 24 s. [cit. 2015-03-25] ISSN 1801-4496. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2005-09.pdf

ČANÍK, P. A P. ČANÍKOVÁ. Aplikace metod a nástrojů podnikatelské etiky v českém pod-nikatelském prostředí [online]. Praha: Transparency International – Česká re-publika, 2006, 86 s. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://transint.xred.cz/doc/ve_amanpe.pdf

ČANÍK, P., L. ŘEZBOVÁ A T. ZAVREL. Metody a nástroje podnikatelské etiky. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 123 s. ISBN 80-245-1143-6.

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva [online]. Hodonín: Česká školní inspekce, jihomoravský rektorát, 2010, 8 s. [cit.: 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/data/inspekcni_zprava.doc

FREDERICK, W., C. Corporation be good! The story of Corporate Social Responsibility [online]. Dog Ear Publishing: 2006 [cit. 23.3.2015] Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Ct-_cmD93PUC&pg=PA90&lpg=PA90&dq=corporate+social+rectitude&source=bl&ots=xPYrbvprNE&sig=-S0AlTF6gh3tbnqUjEh7Zud3Ibw&hl=cs&sa=X&ved=0CEIQ6AEwA2oVChMInN6qvt-GyQI-VY51yCh1wgAwj#v=onepage&q=corporate%20social%20rectitude&f=false

JECH, O. Analýza časopisů pro učitele. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií. Olo-mouc, 2014. 50 s. Dostupné z: http://theses.cz/id/put5o1/Bc__prce_-_Oldich_Jech.pdf

KAŠPAROVÁ, K. A J. KUNZ. Moderní přístupy ke společenské odpovědnosti firem a CSR reportování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, 159 s. ISBN 978-80-247-4480-3.

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/03/acsr_vyrocni-zprava-2.pdf

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/03/acsr_vyrocni-zprava-2.pdf

http://www.proceweb.cz/files/Napric-SOF.pdf

http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2005-09.pdf

http://is.muni.cz/do/1456/soubory/oddeleni/centrum/papers/wp2005-09.pdf

http://transint.xred.cz/doc/ve_amanpe.pdf

http://www.zskyjov.cz/data/inspekcni_zprava.doc

https://books.google.cz/books?id=Ct-_cmD93PUC&pg=PA90&lpg=PA90&dq=corporate+social+rectitude&source=bl&ots=xPYrbvprNE&sig=-S0AlTF6gh3tbnqUjEh7Zud3Ibw&hl=cs&sa=X&ved=0CEIQ6AEwA2oVChMInN6qvt-GyQIVY51yCh1wgAwj#v=onepage&q=corporate%20social%20rectitude&f=false







http://theses.cz/id/put5o1/Bc__prce_-_Oldich_Jech.pdf

http://theses.cz/id/put5o1/Bc__prce_-_Oldich_Jech.pdf

64 Zdroje

KAŠPAROVÁ, K. Identifikované výhody zapojení se do aktivit společensky odpovědného chování [online]. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2015, 6 s. [cit. 2015-11-15] Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyhody_CSR.pdf

KAŠPAROVÁ, K. Vývoj společenské odpovědnosti podniku a její konkurenční koncepty. [online]. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2010, 10 s. [cit. 2015-03-25] Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyvoj-CSR.pdf

KOTLER, P. A N. LEE. Corporate Social Responsibility. Doing the Most Good for Your Co-pany and Your Cause. USA: John Wiley & sons, 2005, 320 s. [cit. 2015-11-01] ISBN 978-0-471-47611-5. Dostupné z: http://samples.sainsburysebooks.co.uk/9780471704522_sample_418638.pdf

KULDOVÁ, L. Nový pohled na společenskou odpovědnost firem: strategická CSR. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2012, 188 s. ISBN 978-807-2114-085.

KULDOVÁ, L. Společenská odpovědnost firem: [etické podnikání a sociální odpovědnost v praxi]. Kanina: OPS, 2010, 189 s. ISBN 978-80-87269-12-1.

KUNZ, V. Společenská odpovědnost firem. Praha: Grada, 2012, 189 s. ISBN 978-80-247-3983-0.

MPO ČR. Strategický dokument Národní akční plán společenské odpovědnosti orga-nizací v České republice. [online]. 24. února 2014, 36 s. [cit. 2015-11-15]. Do-stupné z: http://www.msmt.cz/file/33657_1_1/

ORTOVÁ, M. A KOL. Problematika Corporate Social Responsibility se zaměřením na lidský kapitál, Gender Studies a environmentální management. Liberec: Technická univerzita, 2007, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7372-289-0.

PALEČKOVÁ J. A KOL. Hlavní zjištění PISA 2012 [online]. Praha: Česká školní inspekce, 2013, 51 s. [cit. 2015-11-24]. ISBN 978-80-905632-0-9. Dostupné z: http://www.pisa2012.cz/articles/files/Hlavni_zjisteni_PISA2012.pdf

PETROVÁ, A. A KOL. Společenská odpovědnost ve školách. [online]. 11. listopadu 2008, 29 s. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/$pid/CPRJ7LAS8TWT/$FILE/prirucka_csr.pdf

PORADCE ŘEDITELKY MATEŘSKÉ ŠKOLY. Zapojte se do inovativního projektu Odpovědná škola. Poradce ředitelky mateřské školy: aktuální informace a praktické rady pro řízení mateřské školy. [online] Praha: Forum, listopad 2014, roč. 4, č. 3, s. 46-47 [cit. 2015-04-19] ISSN 1804-9745. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/10/Odpovědnáš-kola_Poradce-ředitelky.pdf

PRSKAVCOVÁ, M. A KOL. Společenská odpovědnost firem, lidský kapitál, rovné příležitos-ti a environmentální management s využitím zahraničních zkušeností [online]. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008, 162 s. [cit. 11. 2. 2015] ISBN 978-80-7372-436-8. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2013/09/MonografieSOF210109.pdf

http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyhody_CSR.pdf

http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyhody_CSR.pdf

http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyvoj-CSR.pdf

http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/K_Kasparova_Vyvoj-CSR.pdf

http://samples.sainsburysebooks.co.uk/9780471704522_sample_418638.pdf

http://www.msmt.cz/file/33657_1_1/

http://www.pisa2012.cz/articles/files/Hlavni_zjisteni_PISA2012.pdf

http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/$pid/CPRJ7LAS8TWT/$FILE/prirucka_csr.pdf

http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/$pid/CPRJ7LAS8TWT/$FILE/prirucka_csr.pdf

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/10/Odpovědnáš-kola_Poradce-ředitelky.pdf

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2014/10/Odpovědnáš-kola_Poradce-ředitelky.pdf

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2013/09/MonografieSOF210109.pdf

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/wp-content/uploads/2013/09/MonografieSOF210109.pdf

Zdroje 65

STEINOVÁ, M., A. VÁCLAVÍKOVÁ A R. MERVART Společenská odpovědnost firem: průvodce nejen pro malé a střední podniky [online]. Praha: Business Leaders Forum. 2008, 26 s. [cit. 2015-04-10] Dostupné z: http://www.proceweb.cz/files/BLF_Pruvodce_CSR.pdf

SZIF [Státní zemědělský a intervenční fond]. Oznámení o navýšení ročního limitu na produkty na žáka pro školní rok 2015/2016. [online]. Praha: Státní zeměděl-ský intervenční fond. 22. října 2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.ovocedoskol.szif.cz/web/getArticleAttachment.aspx?id=661

TETŘEVOVÁ, L. Modifikace konceptu společenské odpovědnosti firem v kontextu spole-čenské odpovědnosti univerzit. [online]. Univerzita Pardubice: Fakulta chemic-ko-technologická, 2013, 10 s. [cit. 2015-11-26]. Dostupné z http://www.slu.cz/opf/cz/informace/acta-academica-karviniensia/casopisy-aak/aakrocnik-2013/docs-2-2013/Tetrevova.pdf

TRNKOVÁ, J. Společenská odpovědnost firem. Kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR [online]. Praha: Business Leaders Forum v rámci European Business Campaign for CSR, 2004, 58 s. [cit. 2015-02-09] Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/data/vyzkum_CSR_BLF_2004txt8529.pdf

WOLFE, R. A D. PUTLER. How Tight Are the Ties that Bind Stakeholder Groups? [onli-ne]. ORGANIZATION SCIENCE, January–February 2002 [cit. 11. 2. 2015], roč. 13, č. 1, s. 64–80 (162 s.) Dostupné z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.198.4085&rep=rep1&type=pdf

YELDAR, R. A CSRNETWORK. Deset hlavních přínosů přijetí společenské odpovědnosti firem [online]. 2012, 3 s. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/Radley_Yeldar_10_hlavních_prisnosu_CSR.pdf

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO. Charakteristika školního vzdělávacího programu [online]. Ky-jov: ZŠ J. A. Komenského, příspěvková organizace města Kyjova, 2013b, 2 s. [cit.: 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/data/upload//svp/3-charakteristika-svp.doc

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO. Charakteristika školy [online]. Kyjov: ZŠ J. A. Komenského, pří-spěvková organizace města Kyjova, 2013a [cit.: 2015-01-05]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/data/upload//svp/2-charakteristika-skoly.doc

8.2 webové stránky

A-CSR. Dotazník. Odpovědná škola [online]. Praha: Asociace společenské odpověd-nosti, ©2015b [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.odpovednaskola.cz/muj-ucet/sebehodnotici-dotaznik?back=p00hy

A-CSR. O Asociaci. Společenská odpovědnost firem CSR [online]. Praha: Asociace společenské odpovědnosti, ©2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/oasociaci/

http://www.proceweb.cz/files/BLF_Pruvodce_CSR.pdf

http://www.ovocedoskol.szif.cz/web/getArticleAttachment.aspx?id=661

http://www.slu.cz/opf/cz/informace/acta-academica-karviniensia/casopisy-aak/aakrocnik-2013/docs-2-2013/Tetrevova.pdf

http://www.slu.cz/opf/cz/informace/acta-academica-karviniensia/casopisy-aak/aakrocnik-2013/docs-2-2013/Tetrevova.pdf

http://www.neziskovky.cz/data/vyzkum_CSR_BLF_2004txt8529.pdf

http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.198.4085&rep=rep1&type=pdf

http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.198.4085&rep=rep1&type=pdf

http://www.csr-online.cz/wp-content/uploads/2012/11/Radley_Yeldar_10_hlavních_prisnosu_CSR.pdf



http://www.zskyjov.cz/data/upload/svp/3-charakteristika-svp.doc

http://www.zskyjov.cz/data/upload/svp/3-charakteristika-svp.doc

http://www.zskyjov.cz/data/upload/svp/2-charakteristika-skoly.doc

http://www.odpovednaskola.cz/muj-ucet/sebehodnotici-dotaznik?back=p00hy

http://www.odpovednaskola.cz/muj-ucet/sebehodnotici-dotaznik?back=p00hy

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/oasociaci/

66 Zdroje

A-CSR. Odpovědná škola. [online]. Praha: Asociace společenské odpovědnosti, ©2015a [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/odpovednaskola/

A-CSR. Odpovědná škola: Zapojené školy. Odpovědná škola [online]. Praha: Asocia-ce společenské odpovědnosti, ©2015c [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.odpovednaskola.cz/zapojene-skoly

A-CSR. Social & business co-creation. Společenská odpovědnost firem CSR [online]. Praha: Asociace společenské odpovědnosti, ©2014. Poslední změna článku 13. 7. 2014b [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/160/social-business-co-creation/

A-CSR. Work-life balance je in. Společenská odpovědnost firem CSR [online]. Praha: Asociace společenské odpovědnosti, ©2014. Poslední změna článku 21. 7. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/news/work-life-balance-je-in/

ADVENTURE SCHOOL. Adventure school [online]. Praha: Adventure school, ©2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.adventureschool.cz

ALBI. Výsledky vyhledávání: V Kostce! Albi [online]. Praha: Albi ČR a.s., ©2015 [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: https://eshop.albi.cz/vyhledavani/?search=v+kostce

EDUIN. Certifikace základní školy: Online dotazník ZŠ. Rodiče vítáni [online] Praha: EDUin, ©2015. Poslední změna článku 7. 2. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.rodicevitani.cz/dotaznik/

EDUIN. Co umím: Co je to Co umím? [online]. Praha: EDUin, ©2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.coumim.cz

EDUIN. Extra třída [online]. Praha: EDUin, ©2015a [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.extratrida.cz/

EDUIN. Jaká opatření mohou posunout kvalitu učitelů?. Česko mluví o vzdělávání [online]. Praha: EDUin. Poslední změna článku 17. 1. 2013 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://ceskomluvi.cz/jaka-opatreni-mohou-posunout-kvalitu-ucitelu/

EDUIN. Poslání: Vize. EDUin: vzdělávání je i naše věc [online]. Praha: EDUin, ©2010 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.eduin.cz/poslani/

EDUIN. Pravidla programu Extra třída. Extra třída [online] Praha: EDUin ©2015b [cit. 2015-12-16]. Dostupné z: http://www.extratrida.cz/pravidla/

HESTIA. Dobrovolnictví firem. dobrovolnik.cz [online]. Praha: Hestia, O.S., ©2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-firem/

HSR ÚK [Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje]. Společenská odpovědnost v Evropské unii. CSR PORTAL Ústecký kraj: informace z oblasti společenské od-povědnosti firem [online]. Most: Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, ©2012 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.csrportal.cz/cz/spolecenska-odpovednost-firem/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/odpovednaskola/

http://www.odpovednaskola.cz/zapojene-skoly

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/160/social-business-co-creation/

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/160/social-business-co-creation/

http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/news/work-life-balance-je-in/

http://www.adventureschool.cz/

https://eshop.albi.cz/vyhledavani/?search=v+kostce

http://www.rodicevitani.cz/dotaznik/

http://www.coumim.cz/

http://www.extratrida.cz/

http://ceskomluvi.cz/jaka-opatreni-mohou-posunout-kvalitu-ucitelu/

http://ceskomluvi.cz/jaka-opatreni-mohou-posunout-kvalitu-ucitelu/

http://www.eduin.cz/poslani/

http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-firem/

http://www.csrportal.cz/cz/spolecenska-odpovednost-firem/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii

http://www.csrportal.cz/cz/spolecenska-odpovednost-firem/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii/spolecenska-odpovednost-v-evropske-unii

Zdroje 67

IDU [Institut umění – Divadelní ústav] Nadace VIA - program Pomáhej 2015 - vý-zva. Culturenet [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav. Poslední změna článku 8. 9 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/aktuality/nadace-via-program-pomahej-2015-vyzva/n:17920/

KARLÍNSKÁ OA A VOŠE. Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekono-mická [online]. Praha: Karlínská obchodní akademie a VOŠE, ©2015. [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.kollarovka.cz

KHA NNO [Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací]Firemní filantropie. Královéhradecká asociace nevládních neziskových organizací: O asociaci [online]. Hradec Králové: Královéhradecká asociace nevládních ne-ziskových organizací, ©2003-2014. Poslední změna článku 21. 4. 2014 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&ids=44&table=dobrovolinfokan

KRUPKA, J. Stát vyzkouší na školách „medové snídaně“. In: Médiář [online]. Praha: News Media s.r.o., ©2011-2014. Poslední změna článku 18. 11. 2015 16:45 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/stat-vyzkousi-na-skolach-medove-snidane/

LAKTEA. Školní mléko. Laktea, o.p.s. [online]. Jesenice u Prahy: LAKTEA, o.p.s. ©2014-2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: http://www.laktea.cz/index.php?page=skolni_mleko

LESNÍ ŠKOLKA BEROUNKA. Lesní školka Berounka [online]. Druztová: Lesní školka Be-rounka, ©2012 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.lesniskolkaberounka.cz

LISTY JIŽNÍ MORAVY. Kyjovské základní školy se sloučí, ZŠ Újezd tak zanikne. In: Listy jižní Moravy [online]. Brno: Listy jižní Moravy. Poslední změna článku 12. 4. 2012 14:32 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.listyjm.cz/skolstvi/kyjovske-zakladni-skoly-se-slouci-zs-ujezd-tak-zanikne.html

MŠ MILOSRDNÝCH BRATŘÍ. Milosrdní bratři mateřská škola [online]. Brno: Mateřská škola Milosrdných bratří s.r.o., ©2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://skolka.milosrdni.cz

MZE. [Ministerstvo zemědělství] Medová snídaně s Ministerstvem zemědělství. Por-tál eAGRI – resortní portál Ministerstva zemědělství [online]. Praha: Minister-stvo zemědělství, ©2009-2015. Poslední změna článku 18. 11. 2015 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/vcelarstvi/medova-snidane-s-ministerstvem.html

ODPOVĚDNÁ ŠKOLA. [Odpovědná škola vás srdečně zve na…] In: Facebook [online]. 20. říjen 2015 [cit. 2015-11-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/odpovednaskola/posts/846761678777511:0

OS VÝŽIVA DĚTÍ [Občanské sdružení Výživa dětí]Projekt Happysnack: Happysnack = dodávka zdravých svačin do škol v chladících výdejních automatech. Happys-

http://www.culturenet.cz/aktuality/nadace-via-program-pomahej-2015-vyzva/n:17920/

http://www.culturenet.cz/aktuality/nadace-via-program-pomahej-2015-vyzva/n:17920/

http://www.kollarovka.cz/

http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&ids=44&table=dobrovolinfokan

http://krasnno.cz/index.php?akce=dobinf&kod=5&ids=44&table=dobrovolinfokan

http://www.mediar.cz/stat-vyzkousi-na-skolach-medove-snidane/

http://www.mediar.cz/stat-vyzkousi-na-skolach-medove-snidane/

http://www.laktea.cz/index.php?page=skolni_mleko

http://www.lesniskolkaberounka.cz/

http://www.listyjm.cz/skolstvi/kyjovske-zakladni-skoly-se-slouci-zs-ujezd-tak-zanikne.html

http://www.listyjm.cz/skolstvi/kyjovske-zakladni-skoly-se-slouci-zs-ujezd-tak-zanikne.html

http://skolka.milosrdni.cz/

http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/vcelarstvi/medova-snidane-s-ministerstvem.html

http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/vcelarstvi/medova-snidane-s-ministerstvem.html

https://www.facebook.com/odpovednaskola/posts/846761678777511:0

68 Zdroje

nack: školní automat na zdravou svačinku [online]. Praha: Občanské sdružení Výživa dětí, ©2011-2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.happysnack.cz/skolni-automat/projekt-happysnack/

REDAKCE FEMINISMUS.CZ Co je firemní filantropie? feminismus.cz: názorový portál sou-časného feminismu [online]. Praha: feminismus.cz, ©2015. Poslední změna článku: 6. 4. 2004 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.feminismus.cz/cz/clanky/co-je-firemni-filantropie

SKUTEČNĚ ZDRAVÁ ŠKOLA. Kdo a jak pomáhá výživě dětí ve školách anebo spíše prode-ji svých produktů. Skutečně zdravá škola [online]. Brno: Skutečně zdravá škola, ©2015. Poslední změna článku 9. září 2015 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: http://www.skutecnezdravaskola.cz/novinky/kdo-a-jak-pomaha-vyzive-deti-ve-skolach-anebo-spise-prodeji-svych-produktu

SLOW FOOD. Slow Food – Je tisíc důvodů, proč se k nám přidat! Projekty. Slow food Prague [online]. Praha: Slow Food, ©2011-2015. Poslední změna článku 10. 3. 2009 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.slowfood.cz/slow-food-projekty?

SOUKROMÁ ŠKOLA B-ENGLISH. Základní škola [online]. Králův Dvůr:B-English, ©2014 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.b-english.cz/zs/kontakt/

ŠKOLY ONLINE. Základní školy - Hodonín. Seznamškol.cz: Seznam škol v ČR [online]. Nová Ves: Školy Online, ©2002-2015 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.seznamskol.cz/zakladni-skoly/jihomoravsky-kraj/hodonin/

TEREZA. 7 kroků v Ekoškole. Sdružení Tereza: Ekoškola [online]. Praha: TEREZA, ©2012-2014c [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ekoskola.cz/program-metodika.html

TEREZA. Historie sdružení Tereza. Sdružení Tereza [online]. Praha: Tereza, ©2012-2014a [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.terezanet.cz/historie-sdruzeni-tereza.html

TEREZA. Mezinárodní program Globe. Sdružení TEREZA: Globe [online]. Praha: Sdružení Tereza, ©2012-2014d [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://globe.terezanet.cz

TEREZA. O metodě. BADATELÉ.cz: Badatelsky orientované vyučování [online]. Pra-ha: Sdružení Tereza, ©2012-2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://badatele.cz/cz/o-metode

TEREZA. Sdružení TEREZA: Ekoškola: O programu Ekoškola. [online]. Praha: Sdru-žení Tereza, ©2012-2014b [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.ekoskola.cz

ZA VÝLOHOU. Hrou za výlohou [online]. Praha: Za výlohou z. s., ©2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.hrouzavylohou.cz

ZŠ CURIE. Nadační fond Curie. ZŠ Curie: Aktuálně [online]. Praha: ZŠ Curie, ©2013 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://www.zscurie.cz/stranka-nadacni-fond-curie-61

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO KYJOV. Ekoškola. Základní škola J. A. Komenského Kyjov: Domov-ská stránka [online]. Kyjov: ZŠ J. A. Komenského Kyjov, ©2015c [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/ekoskola/

http://www.happysnack.cz/skolni-automat/projekt-happysnack/

http://www.feminismus.cz/cz/clanky/co-je-firemni-filantropie

http://www.skutecnezdravaskola.cz/novinky/kdo-a-jak-pomaha-vyzive-deti-ve-skolach-anebo-spise-prodeji-svych-produktu

http://www.skutecnezdravaskola.cz/novinky/kdo-a-jak-pomaha-vyzive-deti-ve-skolach-anebo-spise-prodeji-svych-produktu

http://www.slowfood.cz/slow-food-projekty?

http://www.slowfood.cz/slow-food-projekty?

http://www.b-english.cz/zs/kontakt/

http://www.seznamskol.cz/zakladni-skoly/jihomoravsky-kraj/hodonin/

http://www.ekoskola.cz/program-metodika.html

http://www.terezanet.cz/historie-sdruzeni-tereza.html

http://www.terezanet.cz/historie-sdruzeni-tereza.html

http://globe.terezanet.cz/

http://badatele.cz/cz/o-metode

http://www.ekoskola.cz/

http://www.hrouzavylohou.cz/

http://www.zscurie.cz/stranka-nadacni-fond-curie-61

http://www.zscurie.cz/stranka-nadacni-fond-curie-61

http://www.zskyjov.cz/ekoskola/

Zdroje 69

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO KYJOV. Malí debrujáři. ZŠ J. A. Komenského Kyjov: Domovská stránka [online] Kyjov: Základní škola J. A. Komenského Kyjov, ©2015d [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/mali-debrujari/

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO KYJOV. ZŠ J. A. Komenského Kyjov. [online]. Kyjov: ZŠ J. A. Ko-menského Kyjov, ©2015a [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz

ZŠ J. A. KOMENSKÉHO KYJOV. Žákovský parlament. Základní škola J. A. Komenského Ky-jov [online]. Kyjov: Základní škola J. A. Komenského Kyjov, ©2015b [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.zskyjov.cz/zakovsky-parlament/

ZŠ KOMENSKÉHO II ZLÍN. Nadační fond při ZŠ. ZŠ Komenského II Zlín [online]. Zlín: ZŠ Komenského II Zlín, ©2014 [cit. 2015-11-11]. Dostupné z: http://www.zskom2.cz/nadacni-fond-pri-zs/

ZŠ KŘEPICE. ZŠ Křepice okres Břeclav [online]. Křepice: ZŠ Křepice, © 2013–2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.zskrepice.cz

ZŠ KUNRATICE. „Zelené“ projekty v ZŠ Kunratice: Mezinárodní program Les ve škole. Základní škola Kunratice [online]. Praha: ZŠ Kunratice, ©2013-2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.zskunratice.cz/web/aktuality/zelene-projekty-v-zs-kunratice-5373

http://www.zskyjov.cz/mali-debrujari/

http://www.zskyjov.cz/

http://www.zskyjov.cz/zakovsky-parlament/

http://www.zskom2.cz/nadacni-fond-pri-zs/

http://www.zskrepice.cz/

http://www.zskunratice.cz/web/aktuality/zelene-projekty-v-zs-kunratice-5373

http://www.zskunratice.cz/web/aktuality/zelene-projekty-v-zs-kunratice-5373

70

Přílohy

Dotazník pro školy sítě OŠ 71

A Dotazník pro školy sítě OŠ

Vážená paní/vážený pane,

z role studentky Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity bych Vás

ráda požádala o vyplnění tohoto dotazníku pro účely bakalářské práce na téma

Společenská odpovědnost základních škol. Dotazník je vůči Vaší osobě ano-

nymní, informace budou použity pouze pro účely této vysokoškolské práce nebo

na podporu rozvoje daného projektu.

Slovní odpovědi prosím vepište čitelně na vyznačený řádek. U možností, pokud

není stanoveno jinak, zakřížkujte pouze jednu odpověď.

Děkuji Vám za Váš čas i ochotu rozvíjet projekt Odpovědná škola.

S přáním krásných nadcházejících dnů

Dana Klodová

Týkající se projektu 1. Jak jste se o projektu „Odpovědná škola“ dozvěděli?

z internetové stránky A-CSR

z jiné internetové stránky

řekl mi o něm (kdo) ...............

zaujal mě článek (kde) ..........

...............................................

2. Jakou formu oslovení považujete za vhodnou pro přizvání dalších škol

do projektu?

osobně na škole

reklama v odborném časopise

upoutávka v televizi

upoutávka v rádiu

e-mail

...............................................

3. Je škola, ve které pracujete, již účastníkem projektu Odpovědná škola? ano ne, ale v nejbližší době se zapojíme ne

4. Čím Vás projekt zaujal? (můžete zatrhnout více odpovědí)

prohlubuje všechny oblasti společenské odpovědnosti

slibuje značku odpovědná škola

zapojením můžeme získat kontakty s ostatními školami

...............................................

72 Dotazník pro školy sítě OŠ

Pokud jste účastníky projektu, pokračujte dalšími otázkami, v opačném

případě prosím přejděte až na sekci Identifikační údaje.

1. Jaká jste měli očekávání od projektu? Naplnila se?

........................................................................................................

........................................................................................................

........................................................................................................

2. Jak dlouho jste již zapojeni do tohoto projektu

jeden rok

............. měsíců

...................dnů

Zkušenosti (můžete zatrhnout více odpovědí a především, prosím, dopište své

vlastní aktivity)

1. Jak naplňujete oblast „Zaměstnanecké podmínky“?

pečujeme o zdraví zaměstnanců nad rámec zákonných právních

předpisů

podporujeme work-life balance (např. flexibilní forma práce,

zkrácené úvazky, částečně práce z domova) (vepište jak) ........

........................................................................................................

pečujeme o své zaměstnance i v oblasti odborného růstu (jaká

školení jim proplácíte) ...............................................................

.........................................................................................................

podporujeme zaměstnance v dobrovolnictví (v jakém zařízení)

...................................................................................................

...................................................................................................

.........................................................................................................

2. Jakým způsobem splňujete oblast „Přístup ke studentům a zapojení

rodičů“?

dlouhodobě prosazujeme principy inkluzivního vzdělávání (jaké)

...................................................................................................

...................................................................................................

eliminujeme sociální rozdíly, konflikty, šikanu a diskriminaci

zapojujeme mezi ostatní žáky i děti ze sociálně znevýhodněných

podmínek

zapojujeme rodiny do procesu vzdělávání a přirozeného života

školy (jakým způsobem) ..........................................................

...................................................................................................

Dotazník pro školy sítě OŠ 73

3. Jak se snažíte naplňovat principy CSR v oblasti výživy a zdraví?

nakupujeme jen sezónní a místní regionální potraviny

nabízíme žákům jednu bezmasou variantu jídla

poskytujeme výživnou stravu i dětem s dietními potřebami a

zvyklostmi např. ........................................................................

.........................................................................................................

omezujeme prodej sladkostí a nezdravého jídla

děti vedeme k aktivnímu sportování nad rámec tělesné výchovy

(sportovní akce školy, školní závody, turnaje apod.)

....................................................................................................

.........................................................................................................

4. Jaké aktivity již probíhají na Vaší škole v oblasti „Ekologie“?

třídění odpadu v každé třídě

ekologický projekt (jaký) ..........................................................

........................................................................................................

v maximální možné míře využíváme technologických prostředků

k omezení plýtvání energií

environmentální projekt obce (jarní úklid, úprava parku apod.)

.........................................................................................................

.........................................................................................................

nákup výrobků šetrných k živ. prostředí (jakých)

.........................................................................................................

vyměnili jsme okna/ zateplili budovu

...................................................................................................

5. Jakým způsobem jste prohloubili CSR v oblasti aktivit v místní komunitě?

aktivně podporujeme rozvoj komunity (volnočasové, společenské

nebo kulturní aktivity) např. ......................................................

.........................................................................................................

spolupracujeme s regionálními podniky i institucemi (jakými)

.........................................................................................................

podporujeme studenty i zaměstnance v dobrovolnictví (do jakého

typu se zapojili) ..........................................................................

.........................................................................................................

.........................................................................................................

spolupracujeme s místními dodavateli (jakými) ........................

.........................................................................................................

...................................................................................................

.........................................................................................................

74 Dotazník pro školy sítě OŠ

Identifikační údaje

1. Uveďte prosím celý název školy: .........................................................

2. Vaše instituce je:

státní

církevní

soukromá

jiná: .........................................................................

3. Vaše škola se řídí:

Všeobecným vzdělávacím programem

.................................................................................

4. Uveďte, prosím, přibližný počet dětí:

Do 100 žáků

101 - 200 žáků

201 - 300 žáků

401 – 500 žáků

501 – 600 žáků

601 a více

Sebehodnotící dotazník – ZŠ J. A. Komenského 75

B Sebehodnotící dotazník – ZŠ J. A. Komenského

Hodnotící škála: 1 – Opatření máme zavedené a realizujeme 2 – Opatření máme formálně zavedené, ale nepoužíváme/nerealizujeme 3 – Opatření nemáme zavedené, ale chceme se v této oblasti rozvíjet

Ekologie

Vztah k přírodě Škola usiluje o vytváření pozitivního vztahu žáků k přírodě. 1 2 3 Vyučující vytváří příležitosti pro kontakt žáků s přírodou přímo ve výuce. 1 2 3 Porozumění životnímu prostředí Škola vede žáky k porozumění přírodě, ekologickým dějům a zákonitostem, které v přírodě fungují. 1 2 3 Škola učí žáky využívat vědecké postupy při zkoumání životního prostředí, samo-statně bádat o přírodě. 1 2 3 Šetrný provoz školy Škola usiluje o snížení svého nepříznivého dopadu na životní prostředí v oblasti úspory energie a spotřeby vody. 1 2 3 Škola usiluje o snížení svého nepříznivého dopadu na životní prostředí v oblasti nakládání s odpady. 1 2 3 Škola usiluje o snížení svého nepříznivého dopadu na životní prostředí v oblasti nakupování a používání výrobků šetrných k životnímu prostředí, zajištění možnos-ti šetrné dopravy do školy apod. 1 2 3 Řešení problémů životního prostředí Škola se podílí na mapování a řešení místních reálných problémů a situací souvise-jících s životním prostředím. 1 2 3

Aktivita v místní komunitě

76 Sebehodnotící dotazník – ZŠ J. A. Komenského

Zapojení do života místní komunity Škola usiluje o to, aby byla centrem místní komunity, protože se v ní setkávají jak děti a mládež, tak dospělí rodiče, případně prarodiče. 1 2 3 Škola hraje významnou roli v rozvoji komunity zapojením svých žáků do veřejně prospěšných projektů navázaných na život v daném místě. 1 2 3 Žáci jsou vedeni k tomu, aby se zajímali o lokální témata a navrhovali jejich řešení, popř. sami projektové aktivity realizovali buď v rámci výuky, nebo jako dobrovol-níci ve svém volném čase. 1 2 3 Podpora aktivního občanství Škola umožňuje, aby se žáci podíleli na aktivitách, při nichž mají příležitost jednat s dospělými občany v dané lokalitě. 1 2 3 Žáci mají ve škole příležitost vyzkoušet si způsoby, jak aktivně vstupovat do veřejného života a být aktéry změny. 1 2 3 Spolupráce školy s dalšími organizacemi v dané lokalitě, včetně místních podnikatelů Škola vytváří partnerství s místními organizacemi včetně samosprávy či místních podnikatelů. 1 2 3 Škola podporuje, aby se žáci mohli účastnit řešení témat, které jsou středem veřej-ného zájmu (např. kvalita života v daném místě). 1 2 3 Škola přichází s aktuálními tématy pro spolupráci s dalším subjekty s cílem propo-jovat formální a neformální vzdělávání. 1 2 3

Zaměstnanecké podmínky

Přihlášení se k principu rovného zacházení Škola se hlásí k principu rovného zacházení v klíčových dokumentech školy i v prezentaci školy navenek. 1 2 3 Škola monitoruje, zda v rámci ní nedochází k diskriminaci na základě pohlaví, vě-ku, rasy, etnicity, sociálního postavení, stavu ani jiných hledisek. 1 2 3 Personální řízení


Škola má nastavený interní systém pracovních podmínek v souladu s antidiskriminačním zákonem a zákoníkem práce. 1 2 3 Finanční ohodnocení učitelek a učitelů se stejnou praxí, vzděláním, pracovním na-sazením a kvalitou práce je přibližně stejné. 1 2 3 Škola má nastaveny zaměstnanecké benefity pro všechny bez rozdílu. 1 2 3 Ve vedoucích funkcích školy jsou zastoupeni muži i ženy. 1 2 3 Podpora vyváženosti pracovního a osobního života Škola vychází vstříc potřebám zaměstnanců/kyň, kteří jsou rodiči nebo pečují o osobu blízkou, v nastavení vyhovujících pracovních podmínek. 1 2 3 Škola podporuje využívání flexibilních forem práce. 1 2 3 Škola má nastavené interní procesy práce s rodiči na a po MD/RD. 1 2 3 Podpora vzdělávání a rozvoje pracovníků/ic školy Škola má nastavené podmínky pro kariérní postup všech zaměstnanců a zaměstnankyň shodně. 1 2 3 Škola má zavedený interní systém pravidel osobního a profesního rozvoje zaměst-nanců a zaměstnankyň. 1 2 3 Vedení školy podporuje zapojení jednotlivých zaměstnanců a zaměstnankyň do rozhodování v oblasti vzdělávání a rozvoje. 1 2 3 Škola umožňuje další vzdělávání zaměstnanců/zaměstnankyň nejen v odborných oblastech. 1 2 3 Vztahy na pracovišti - hodnoty, kultura, komunikace Škola prosazuje hodnoty rodinné politiky, nediskriminačního přístupu, společen-ské odpovědnosti a protikorupčního jednání. 1 2 3 Na škole existuje funkční systém interní komunikace ze strany vedení k zaměstnaným a ze strany zaměstnaných k vedení. 1 2 3 Škola má nastavený postup, jak řešit případné konflikty, stížnosti a nepříjemné situace na pracovišti. 1 2 3


Vstřícné pracovní prostředí Škola dbá o své pracovní prostředí tak, aby se stalo příjemným a přirozeným pro-středím svých zaměstnanců. 1 2 3 Škola pravidelně zjišťuje a vyhodnocuje spokojenost zaměstnanců s pracovním prostředím. 1 2 3 Škola pečuje o zdraví a bezpečnost na pracovišti, umožňuje soukromí svým za-městnaným a dbá o čistotu prostor. 1 2 3

Přístup ke studentům a zapojení rodičů

Otevřenost a efektivita Škola usiluje o vytvoření bezpečného, otevřeného a spolupracujícího společenství. 1 2 3 Prioritou školy je přijmout a zajistit efektivní edukaci všech žáků, nehledě na jejich případnou odlišnost, nadání či postižení. 1 2 3 Škola reflektuje nejprve vlastní nastavení a fungování, pokud některý z žáků při edukativním procesu selhává. 1 2 3 Individualizace a aktivizace Škola klade důraz na maximalizaci potenciálu každého jedince. 1 2 3 Při výukových i ostatních aktivitách převažuje spolupráce a kooperace žáků. Učite-lé zaujímají roli partnerů, supervizorů a mentorů. 1 2 3 Hodnocení posunu Základ vyučování ve škole je postaven na vnitřní diferenciaci, tedy vyučování ak-tivně plánují, účastní se i vyhodnocují všichni aktéři (učitelé, asistenti, žáci, pří-padně další aktéři). 1 2 3 Hodnocení žáka tkví v jeho posunu (tedy v identifikaci a posouzení změny od stavu předcházejícího) a je pro žáka motivující. 1 2 3 Zajištění podmínek Škola přijímá všechny žáky, ale nezřizuje proto specializovanou třídu. 1 2 3


Škola má k dispozici asistenty pedagoga, kteří spolupracují na zajištění hladkého průběhu výuky všech žáků. 1 2 3 Škola zajišťuje, aby školní i volnočasové aktivity byly přístupné všem žákům bez ohledu na jejich rodinné zázemí či postižení. 1 2 3 Škola je bezbariérová a všichni mají přístup do všech úrovní školy. 1 2 3 Partnerský přístup k rodičům Škola považuje rodiče žáků za své partnery. 1 2 3 Škola má nastavený systém vzájemné komunikace s rodiči, zjišťuje a vyhodnocuje spokojenost s tímto systémem na obou stranách. 1 2 3 Škola bere v potaz podněty ze strany rodičů ohledně rozvoje školy. 1 2 3 Škola podporuje vznik a existenci spolku rodičů (nebo neformálního sdružení ro-dičů) při škole a vzájemnou spolupráci při pořádání společných akcí. 1 2 3

Výživa a zdraví

Trvalá udržitelnost Škola vede provozovatele jídelen k zodpovědnosti vůči životnímu prostředí na každém provozním úseku, od nákupu až po odpad. 1 2 3 Školní jídelna usiluje o zkrácení zásobovacího řetězce, aby se používaly čerstvější, sezónní lokální potraviny. 1 2 3 Škola vede žáky k tomu, aby se učili určovat místní zdroje a poznávat sezonní pro-dukty. 1 2 3 Zdravé stravování Škola vede provozovatele jídelen k poskytování chutné, vyvážené a pestré stravy s preferencí čerstvých, regionálních a sezónních potravin, především ovoce a zeleniny. 1 2 3 Žáci mají možnost vybírat ve školní jídelně z bezmasé varianty jídla (bezmasé ne-rovná se sladké). 1 2 3


Školní jídelna respektuje dietní omezení či specifické stravovací zvyklosti žáků a snaží se pro ně řešit variantu vhodného jídla. 1 2 3 Ve škole je omezen prodej nezdravých potravin a zajištěn pitný režim pro žáky (neslazené nápoje). 1 2 3 Pozitivní vztah k jídlu Stravování ve školních jídelnách je výchovné, žáci zde získávají znalosti, jak se stát zodpovědným spotřebitelem. 1 2 3 Školní jídelna je místem pro společné setkávání a rozvíjení společenských doved-ností. Prostředí školní jídelny je uzpůsobeno tak, aby umožňovalo setkávání žáků a učitelů spojené se stolováním. 1 2 3 Škola podporuje žáky v realizaci osvětových projektů, kterými přenášejí svou zku-šenost se zdravým stravováním, regionální a sezónní produkcí mezi vrstevníky i do svých rodin. 1 2 3 Porozumění vlastnímu zdraví Škola rozvíjí u žáků schopnost vnímat vlastní tělesné a duševní zdraví a zdraví druhých. 1 2 3 Škola vede děti k aktivnímu způsobu trávení volného času i k potřebnému odpo-činku. 1 2 3 Škola vede žáky k zájmu o problematiku zdraví, k diskuzi a aktivnímu přístupu ke změně postojů, negativních či neodrážejících skutečnost, k lidem, kteří mají du-ševní či tělesný hendikep. 1 2 3

Dotazník spokojenosti zaměstnanců 81

C Dotazník spokojenosti zaměstnanců

82 Dotazník spokojenosti zaměstnanců

Dotazník spokojenosti zaměstnanců 83

Společenská odpovědnost základních škol - Theses · 2015-12-30 · a především...

Documents

Transcript of Společenská odpovědnost základních škol - Theses · 2015-12-30 · a především...