UNIVERZITA PALACKEacuteHO V OLOMOUCI

Filozofickaacute fakulta

Katedra romanistiky

SLOVNIacuteK AMERIKANISMŮ

piacutesmeno L ze slovniacuteku DA

DICCIONARIO DE AMERICANISMOS

la letra L del diccionario DA

LATIN AMERICAN DICTIONARY the letter L of the

dictionary DA

(Magisterskaacute diplomovaacute praacutece)

Autor Klaacutera Mikulcovaacute

Vedouciacute praacutece prof PhDr Jiřiacute Černyacute CSc

Olomouc 2015

Prohlašuji že jsem diplomovou praacuteci vypracovala samostatně a je myacutem

původniacutem diacutelem Veškerou literaturu a zdroje ktereacute jsem použila jsem uvedla

v seznamu použiteacute literatury

Olomouc 25 června 2015

-----------------------

podpis

Děkuji vedouciacutemu sveacute diplomoveacute praacutece panu prof PhDr Jiřiacutemu Černeacutemu

CSc za jeho ochotu konzultace cenneacute rady a připomiacutenky ktereacute mi během zpracovaacuteniacute

poskytl

Podpis ____________

4

IacuteNDICE

1 Introduccioacuten 5

2 Las abreviaturas utilizadas 7

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos 11

31 Palabras con la entrada L 11

4 Lista de sinoacutenimos 192

5 Comentario a la traduccioacuten 196

6 Conclusioacuten 207

7 Resumen 208

8 Anexos I

9 Anotacioacuten XIII

10 Bibliografiacutea XV

5

1 Introduccioacuten

En mi trabajo final de carrera me dedico a la traduccioacuten del diccionario de

hispanoamericanismos es decir los teacuterminos que se usan en Ameacuterica Latina el Caribe y

una parte de EEUU Concretamente son todos los vocablos con la entrada L del

Diccionario de americanismos (DA) realizado por la Asociacioacuten de Academias de la

Lengua Espantildeola

Se trata de un trabajo colectivo en que participan varios estudiantes y luego seraacute editado

como Španělsko-českyacute slovniacutek amerikanismů el diccionario de varios tomos que serviraacute

a los linguumlistas checos y otros tipos de cientiacuteficos

Cabe mencionar que ya han sido publicados dos primeros tomos de bdquoŠpanělsko-českyacute

slovniacutek amerikanismůldquo (Diccionario de americanismos espantildeol-checo) que incluyen

todos los vocablos con la entrada A-Azz y B-Cd

El trabajo no solo incluye el diccionario sino tambieacuten otros apartados que son

imprescindibles para entender bien el sistema de la elaboracioacuten del diccionario reglas

numerosos siacutembolos abreviaturas de los paiacuteses clases verbales la categoriacutea gramatical

etc

Aunque la parte maacutes importante que acompantildea la traduccioacuten misma y la que aclara

todo el proceso de la traduccioacuten es la parte del ldquoComentario a la traduccioacutenrdquo en que

dareacute una explicacioacuten del sistema de la traduccioacuten pondreacute los ejemplos en cuales se

puede ver claramente ciertas problemaacuteticas comentareacute las dificultades que tuve durante

la elaboracioacuten y cerrareacute este apartado con mi opinioacuten personal

Hay que destacar que la tarea objetiva de este trabajo no era solo la traduccioacuten de una

parte del diccionario sino maacutes bien encontrar un equivalente en checo

No siempre habiacutea conseguido encontrarlo por eso al menos intenteacute explicarlo de una

manera adecuada o sea tratar de evitar la traduccioacuten literal al checo Ademaacutes era

6

necesario mantener la idea o sea el objetivo deseado del autor para no cambiar

completamente el significado

Otros apartados importantes que aparecen son anexos imaacutegenes la lista de sinoacutenimos

la bibliografiacutea y el apartado final donde resumireacute todo el trabajo y adjuntareacute mi opinioacuten

personal y aportacioacuten

Para terminar la introduccioacuten me gustariacutea agregar que el diccionario cuenta con unos

110 paacuteginas teniendo en cuenta que estaacute incluida la parte elaborada por otro estudiante

Para evitar el problema del plagio se ha establecido la regla de poner el texto editado

por miacute en un color diferente Por eso os podeacuteis fijar en un texto escrito en color lila con

que se entienden todos los cambios que yo he hecho (correccioacuten de los errores cambio

de la numeracioacuten cambio de la categoriacutea gramatical etc) y sobre todo texto adjuntado

o sea nuevos teacuterminos o solo nuevos significados de un teacutermino ya mencionado

7

2 Las abreviaturas utilizadas

adj - přiacutedavneacute jmeacuteno

adjsubst - přiacuted jmeacuteno i podst jmeacuteno

adv - přiacuteslovce

aim - aimara aymara apod

Am - Amerika

And - Andaluciacutea

Andy - oblast And

angl - angličtina

Antil - Antily

Ar - Aragoacuten

Arg - Argentina

arch - archaickyacute

arw - arahuaco

atd - a tak daacutele

a up - a una persona= někomu

Bol - Boliacutevie

citosl - citoslovce

častěji zdrob - použ častěji jako zdrob

DA - Asociacioacuten de Academias de la Lengua Espantildeola - Diccionario

de Americanismos (pramen)

despekt - despektivniacute

8

Dom - Dominikaacutenskaacute republika

Ekv - Ekvaacutedor

f - femininum ženskyacute rod

franc - francouzština

guar - guaraniacute

Guat - Guatemala

Hond - Honduras

hovor - hovorovyacute

Chil - Chile

intr - intranzitivniacute

iron - ironicky

JižAm - Jižniacute Amerika

karib - caribe

keč - quechua apod

kič - quichua

Kol - Kolumbie

Kost - Kostarika

Kub - Kuba

lat - latina

m - maskulinum mužskyacute rod

mf - maskulinum i femininum

map - mapuche araucano apod

Mex - Mexiko

9

nah - n nahuatl nahua apod

např - napřiacuteklad

Nav - Navarra

Nik - Nikaragua

Pan - Panama

Par - Paraguay

Per - Peru

pl - množneacute čiacuteslo

port - portugalština

Portor - Portoriko

pozn - poznaacutemka

př xxx - přiacuteklad

přenes - přeneseně

Salv - Salvador

slang - slangovyacute vyacuteraz žargon

slavn - slavnostniacute

StřAm - středniacute Amerika

sevArg - severniacute Argentina

svArg - severovyacutechodniacute Argentina

szArg - severozaacutepadniacute Argentina

[Š xxx] - ve Španělsku (tvar)

[Š bdquoxxxldquo] - ve Španělsku (vyacuteznam)

tr - tranzitivniacute

10

trintr - tranzitivniacute i intranzitivniacute

uc - una cosa = něco

Urug - Uruguay

Ven - Venezuela

venk - venkovskyacute

vulg - vulgaacuterniacute

zvrat - zvratneacute

i adj - i přiacutedavneacute jmeacuteno

i pl - i množneacute čiacuteslo

i subst - i podstatneacute jmeacuteno

- encyklopedickeacute vysvětleniacute

Syn - synonymum

Var - varianty

- novyacute pramen napřhellip (RAE) (3) (Bol) helliphelliphellip (AM)

(XX) - chybiacute pramen

- obraacutezek v přiacuteloze

11

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos

31 Palabras con la entrada L

LC m (larr zkratka ladroacuten conocido) (1) (LaPla) znaacutemyacute zloděj slang lunfardo

(NET)

LR m (1) (Bol) růžovaacute plechovka s alkoholem bol argot coba (HB)

la [Š el la] (1) (Bol Yungas) urč člen bez rozlišovaacuteniacute kat rodu i čiacutesla př la riacuteo la

cuarto escuro la pulmoacuten (2) (Bol Yungas) vynechaacutevaacuteniacute členu určiteacuteho př mujeacute murioacute

antildeo pasado (bdquota žena vloni zemřelaldquo) negro muy poco fue a la guerra (bdquočernoši šli

maacutelokdy do vaacutelkyldquo) mujeacute no trabajaba jai en eje pueblo (bdquoženy v teacute vesnici

nepracovalyldquo) dialekt afro-yunguentildeo v němž se poměrně volně kombinujiacute jmeacutena

s adjektivy nebo členem bez shody v kat rodu a čiacutesla (ABS)

la m (1) dar el ~ (Portor) poradit někomu (slovem nebo gestem) Syn dar una orejita

(DA)

labal m (1) (Kub) laacutetka (MM)

labanco m (1) (Portor) viz xalcanautle (DA)

laacutebaro m (1) (Mex Dom) vlajka prapor standarta (DA)

label m (larr angl) (1) (US Portor) etiketa štiacutetek na vyacuterobciacutech (2) (US Portor) kolek

znaacutemka (DA)

laberintero -ra adj (1) (Per Mex) pomlouvačnyacute Syn laberintoso (AM MM JD)

(2) (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (3) (Per) povykujiacuteciacute dělajiacuteciacute randaacutel (JD)

laberinto m (1) [Š escaacutendalo bullicio barullo] (Per Am) skandaacutel pohoršeniacute rozruch

změť hlasů a vyacutekřiků zmatek randaacutel motanice př en la calle hay laberinto (RR AM

MM JD) (2) m lid (Nik Per Bol) nepořaacutedek binec viz teacutež quilombo (DA)

Laberinto m (1) ser algo el ~ de las Doce Leguas (Kub) když je něco nepochopitelneacuteho

př este problema de matemaacuteticas es el Laberinto de las Doce Leguas (DMC)

laberintoso -sa adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato Per) upoviacutedavyacute pomlouvačnyacute

skandaacutelniacute hlučnyacute plnyacute povyku tropiacuteciacute povyk Syn laberintero (AM MM JD) (2)

adj (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (JD) (3) adj (Per Bol) o teacutematu nebo zaacuteležitosti

matouciacute klamavyacute komplikovanyacute (4) adjsubst (Per Bol) problematickyacute člověk

potiacutežista zmatkař (DA)

labia f (1) (LaPla Bol Ekv Hond Chil Kanaacuter Kub Mex Per Salv Š Ven) vyacuteřečnost

mnohomluvnost upoviacutedanost plynulost dar slova dobraacute vyřiacutedilka jednoduchost

lehkost pro vyjadřovaacuteniacute a přesvědčovaacuteniacute slang lunfardo (NET) (2) meter ~ lid

(Ekv) mazat med kolem huby oklamat někoho pěknyacutemi slovy (DA)

12

labio m (1) del manantial a sus ~s (Kub) byacutet ryziacute př este oro es del manantial a sus

labios (2) estar en los ~s de Joseiacuteto Fernaacutendez (Kub) byacutet svědkem krvaveacute udaacutelosti

př Pedro estuvo en labios de Joseiacuteto Fernaacutendez Joseiacuteto Fernaacutendez byl zpěvaacutekem

ze skupiny La Guantanamera kteryacute měl stejnojmennyacute program kde se inscenovaly a

zpiacutevaly každodenniacute udaacutelosti (3) no me hagas reiacuter que tengo el ~ partido [a otro perro

con ese hueso](Kub) s tiacutem na mne nechoď př cuando me dijo Juan que era bueno le

contesteacute no me hagas reiacuter que tengo el labio partido Syn no me hagas reiacuter que

se me parte el labio (4) tener una mujer los ~s afuera (Kub) žena kteraacute maacute raacuteda

smilstvo př eacutesa me dicen tiene los labios afuera (DMC) (5) ~ rajado (Portor) viz

cuico (DA)

labiosear tr (1) (StřAm Am) podkuřovat někomu lichotit (AM MM JD)

labiosidad f (1) (StřAm Ekv Guat Mex Am) podkuřovaacuteniacute pochlebovaacuteniacute (AM MM

JD) (2) (Am) mazanost (3) (Am) poviacutedavost (JD)

labioso -sa adj (1) (Kost Ekv Am) vyacuteřečnyacute s dobrou vyřiacutedilkou poviacutedavyacute (2) [Š

zalamero] (Ekv StřAm Mex Portor Dom Cibao Santo Domingo) lichotniacutek uacutelisnyacute

člověk pochlebovačnyacute vyacuteřečnyacute vyřiacutedilka (AM MM) (3) hovor [Š adulador]

(Hond StřAm Ekv Mex Portor Am) lichotniacutek pochlebniacutek podkuřujiacuteciacute komu (RAE

MM JD) (4) adj (StřAm Ekv Mex Portor Am) vychytralyacute mazanyacute (MM JD)

labor f (1) (Guat Salv Mex Am) stateček (AM MM JD) (2) (Mex) měřiacutetko

povrchu nad čtyři hektary (MM) (3) ~ de calceta (Am) štupovaacuteniacute punčoch (4) dar

dos ~es a una haza (Am) dvakraacutet přeorat poliacutečko (5) ~ docente (Am) vyučovaacuteniacute (6) ~

de gancho (Am) haacutečkovaacuteniacute (7) ir a la ~ (Am) chodit do šitiacute (8) meter la tierra en ~

(Am) připravit půdu k orbě (9) ~ de punto (Am) pleteniacute (JD) (10) (Ekv) přiacuteliš

laacuteskyplnyacute člověk (11) ~es de hogar f pl (Nik Ekv Chil) domaacuteciacute praacutece ktereacute většinou

vykonaacutevaacute žena Var labores del sexo (12) ~es de sexo (Chil) viz labores de hogar

(DA)

Labor m (1) nacer alguien en ~ Day (Kub) byacutet velmi liacutenyacute př tu hijo mi amiga nacioacute

en Labor Day Labor Day vyslovovanyacute Kubaacutenci leibor dei znamenaacute Svaacutetek praacutece

(DMC)

laborante adjsubst (1) m (Kub Portor) spiklenec proti španělskeacute suverenitě (MM)

(2) (Kub) nevěrniacutek (JD) (3) adjsubst (Chil) laborant (4) (Chil) pracovniacutek

specializovanyacute v určityacutech vědeckyacutech oborech (DA)

laborantismo m (1) (Kub Portor) separatistickeacute hnutiacute za vaacutelky proti Španělům (MM

JD) (2) lid (Kub) klep pomluva př eso es puro laborantismo (DMC) (3) (Dom)

v politice nelegaacutelniacute jednaacuteniacute za uacutečelem dosaženiacute určiteacuteho ciacutele (DA)

laborar intr (1) (Mex Salv Nik Kost Pan Kub Portor Kol Ven Ekv Bol Per)

pracovat (maacutelo užiacutevaneacute) (DA)

13

laboratorio m (1) trabajar en un ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo vše rozebiacuteraacute do detailů

př te voy a analizar la actualidad nacional iquestotro anaacutelisis chico tu trabajas en un

laboratorio (DMC)

laboratorista mf (1) (Arg Chil Kub Urug Ven Mex Hond Salv Nik Kost Pan Dom

Kol Ekv Per Bol) laboratorniacute pracovniacutek (2) (Arg Ekv Salv Urug Hond Nik Kost

Chil) laboratorniacute specialista v některyacutech oborech př laboratorista en bacteriologiacutea

(RAE DA)

laboreado -da adj (1) (zaacutepBol) o věci zpracovanyacute propracovanyacute pečlivyacute (DA)

laboreo m (1) (Ven Mex) jakaacutekoli praacutece na venkově setba orba obdělaacutevaacuteniacute poliacute paseniacute

dobytka apod př el laboreo de la tierra es fundamental (MM) (2) m (Am) praacutece

opracovaacuteniacute obraacuteběniacute př los indios se dedicaban al laboreo de minas (RR MM) (3)

lid (Dom zaacutepBol) praacutece viz teacutež negreada (DA)

laborero m (1) (Bol Chil Per Am) důlniacute diacutelovedouciacute mistr štajgr mezi horniacuteky př

los laboreros son expertos mineros cuyo conocimiento bien pueden envidiar los

ingenieros titulados (RR AM MM JD) (2) m (Chil) člověk kteryacute vydělaacutevaacute

prodejem kůže (AM MM)

laborio m lid (1) (Chil) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada (DA)

laborismo m (larr angl labourism) (1) (Am) sociaacutelniacute systeacutem či politickaacute strana

podporujiacuteciacute dělniacuteky a jejich životniacute podmiacutenky (2) (Am) dělnickeacute hnutiacute tento naacutezev se

použiacutevaacute předevšiacutem pro politickou stranu v angličtině jako Labour party (MM)

laborista adjsubst (larr angl labourist) (1) adj (Am) přiacutevrženec dělnickeacuteho hnutiacute (2)

(Am) slovo použiacutevaneacute pro vše spojeneacute s dělnickyacutem hnutiacutem (3) mf (Am) osoba

vyznaacutevajiacuteciacute dělnickeacute hnutiacute nebo jeho přiacutevrženec (4) (Guat) stateček (MM) (5) ser ~

(Kub) hodně pracovat př yo soy laborista (DMC)

laboro m (1) viz laburo (MS) (2) lid (Kub) praacutece př estoy en el laboro todo el diacutea

(DMC)

labrado -da adj (1) [Š fino lindo] (Ekv) jemnyacute štiacutehlyacute pěknyacute hezkyacute o člověku př

la indiecita es labrada (RR)

labrador -ra adjsubst (1) adj hovor [Š empentildeoso] (Arg Urug) vytrvalyacute (RAE) (2)

m (svArg Nik Dom Mex Pan Par Portor) dřevorubec (z pokaacutecenyacutech stromů

odstraňuje kůru a dělaacute z nich špalky (MM JD DA) (3) mf (Nik Pan) dřevorubec

dřevorubkyně (4) m (Nik) druh ptaacuteka viz cheje (5) f (Per) šablona s geometrickyacutemi

tvary kteraacute sloužiacute k dekoraci džbaacutenů a jinyacutech keramickyacutech vyacuterobků (DA)

labrar tr (1) (Mex) kaacutecet stromy (2) ~ una dentellada a una cosa (Mex) zahryznout se

do něčeho (3) zvrat ndashse (Mex) obraacutebět zpracovat se (4) ~ un porvenir (Mex)

připravit si budoucnost (5) ~ una situacioacuten (Mex) vypracovat se (JD) (6) ~ la estaca

(Salv) způsobit někomu neštěstiacute přiveacutest ho do nouze (DA)

14

laburada f (1) (Bol) mnohokraacutet znaacutesilněnaacute žena (2) (Bol) vyacutehružka (3) (Bol) rychlaacute a

naacutesilnaacute kraacutedež bol argot coba (HB)

laburador -ora adjsubst (1) m (larr it) (LaPla) zaměstnanec dělniacutek (MS) (2)

adjsubst [Š trabajador] (Arg Bol Urug Par) pracovityacute př Paola es muy laburadora

llegaraacute lejos (RF DA)

laburante adjsubst hovor [Š trabajador] (1) mf (Arg Urug Chil) naacutedeniacutek dělniacutek

pracovniacutek (RAE DA) (2) adj (larr it) (Arg Chil Urug LaPla) pracovityacute viz teacutež

fatigante laburar (MS)

laburar intrtr (larr it) (1) [Š trabajar] (Arg Urug Chil Par Ekv Bol) pracovat miacutet

zaměstnaacuteniacute makat př hellip y yo que no fui a laburar por eso hellip (RAE MS JD BDE)

(2) tengo que ir a ~ (Arg) musiacutem jiacutet do rachoty (JD) (3) (larr it lavorare) (LaPla

Par) dřiacutet makat pracovat slang lunfardo Syn yugar (NET) (4) (Arg Bol

Urug) pracovat slang (RF) (5) (Bol) zastrašit nahnat strach (6) (Bol) pracovat

bol argot coba (HB) (7) tr (Bol) šlohnout čmajznout něco (DA)

laburito m (larr it) (1) (LaPla) praacutecička (MS) (2) (Arg) sezoacutenniacute praacutece brigaacuteda viz

changa (EEA)

laburo m (larr it již lavuru lavuro) (1) hovor [Š trabajo] (Arg LaPla Chil Per Urug)

praacutece placenaacute praacutece zaměstnaacuteniacute rachota př mi padre teniacutea un buen laburo (JD BDE)

(2) (Arg) podvod ošizeniacute (3) hacerle un ~ (Arg) přesvědčit ho ošaacutelit ho Var

laboro (RAE MS) (4) yo no las voy con el ~ (Arg) jaacute nechodiacutem do rachoty (JD)

(5) (larr it lavoro) (LaPla) rachota praacutece pracovniacute aktivita činnost naacutemaha uacutesiliacute (6)

(LaPla) praacutece pracovniacute miacutesto zaměstnaacuteniacute pracoviště slang lunfardo (NET) (7)

(Bol) zastrašovaacuteniacute (8) (Bol) potiacutež (9) ~ firme (Bol) vyacuteznamnaacute kraacutedež bol argot

coba (HB) (10) [Š empleo trabajo] (Arg Bol Par Urug) praacutece zaměstnaacuteniacute př

Jorge estaacute buscando laburo iquestvos sabeacutes de algo viz teacutež laburar (RF)

(11) m lid (Ekv Bol Chil Par Arg Urug) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada

(DA)

laca adjsubst (1) f (Chil) strup vřiacutedek pupiacutenek (MM JD) (2) ~ aislante (Mex)

izolačniacute lak (3) ~ automotiva (Mex) autolak (4) ~ -barniz (Mex) fermežovyacute lak (5) ~

celuloacutesicaa la celulosa (Mex) celuloacutezovyacute lak (6) ~ esmalte (Mex) lakovyacute email

emailovyacute lak (7) ~ para impregnar (Mex) impregnačniacute lak (8) ~ del Japoacutenjaponesa

(Mex) japonskyacute lak lakovyacute japonskyacute email (9) ~ mate (Mex) matovyacute lak (10) ~ de

nitrocelulosa (Mex) nitrolak (11) ~ al oacuteleo (Mex) olejovyacute lak (12) ~ -pigmento

(Mex) mořidloveacute barvivo (13) ~ en hojuelasen tablillas (Mex) šelak (14) ~ -resina

(Mex) surovyacute šelak (JD) (15) mf (larr aim laka bdquouacutesta zubldquo) (zaacutepBol) člověk

s velkyacutemi a plnyacutemi rty (16) adj (zaacutepBol) o jiacutedle nebo o pitiacute nedoslazenyacute nedosolenyacute

15

(17) tener ~ (Pan) byacutet ukecanyacute jak papoušek (18) ~ moroco (Bol) člověk se

zaoblenyacutemi rty (DA)

iexcllaacutecaj citosl lid (larr keč laqrsquoaq) (1) (Bol) plesk zvuk facky viz teacutež iexclchaacutepaj (2)

(Bol altvall) baacutec při paacutedu na hubu viz teacutež iexclchaacutepaj (LM)

lacalaca f (1) (Pan) hovornost mnohomluvnost ukecanost (DA)

lacanazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) viz lacazo (LM)

lacandoacuten -na adjsubst pl (1) ~es m pl (Mex) indiaacutenskyacute kmen bydliacute v oblasti

pralesa na severovyacutechodě staacutetu Chiapas potomci rodu maya-quicheacute (MM BDE) (2)

lakandonština jazyk stejnojmenneacuteho kmene (3) adj lakandonskyacute tyacutekajiacuteciacute se

Lakandů

lacanear trintri zvrat (larr keč laqrsquoay) (1) tr lid (Bol altvall) daacutet někomu facku

Syn barajar (LM) (2) intrzvrat lid kniž (zaacutepBol) spadnout tvaacuteřiacute dolů viz teacutež

lacarse (DA)

lacar trzvrat lid (larr keč laqrsquoay) (1) tr (Bol) daacutet někomu facku Syn tajllar

bofetear cachetear lapear (2) zvrat (Bol altvall) byacutet strohyacute přiacutekryacute viz teacutež challpar

(LM) (3) zvrat (Bol) spadnout Var lacanearse lakearse (DA)

lacaracas m lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lacato m (larr keč laqatu) (1) (Bol Valleg) larva brouků v tradičniacute mediciacuteně se

použiacutevaacute na bolest hlavy (LM) (2) (střBol zaacutepBol) larva několika druhů brouků kteřiacute

majiacute červoviteacute tlusteacute tělo biacutele zbarveneacute načervenalou hlavu a šest noh (3) (StřBol

zaacutepBol) kamioacuten s přiacutevěsem (DA)

lacay m (1) (zaacutepBol) opuštěnyacute a zchaacutetralyacute dům bez střechy viz teacutež lacaya (DA)

lacaya f (1) (Bol) chatrč bez střechy (AM MM JD) (2) lid (larr keč laqaya) (Bol alt)

ruina (LM)

lacayo m (1) (Am) podleacutezač lichotniacutek pochlebovač (MM)

lacayota f (larr nah) (1) (Bol) tlustaacute a neatraktivniacute žena (MS)

lacayotada f (larr nah) (1) (Bol) džem dělanyacute z tykve fiacutekolisteacute (MS)

lacayote m (larr nah) (1) (Bol Kol Per) tykev fiacutekolistaacute Cucurbita ficifolia biacutelaacute dyacuteně

z čeledi tykvovityacutech užiacutevaacute se hlavně v gastronomii (MS) (2) (Per Bol) viz

chilacayote (DA)

lacazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) (1) (Bol altvall) facka viz teacutež cajcho

Var lacanazo lakazo (LM)

laceada f (1) (Arg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute lasovaacuteniacute Syn laceadura (MM JD)

(2) lid (Mex Arg) raacuteny bitiacute vyacuteprask viz teacutež golpeadura (3) venk (Chil szArg)

chyceniacute zviacuteřete do lasa Syn laceadura laceo (DA)

laceado m (1) (Par Kub Kol) metoda česaacuteniacute (rovnaacuteniacute) vlasů viz teacutež laciado (DA)

16

laceado -da adj (1) (Kub Kol) o vlasech narovnaneacute učesaneacute (2) (Chil) o zviacuteřeti

upoutanyacute svaacutezanyacute (lasem) (DA)

laceador m (1) (Am) vrhač lasa (JD)

laceador -ra adjsubst (1) (Per) žehlička na vlasy Var plancha laceadora (DA)

laceadura f (1) (Arg) našlehaacuteniacute hozeniacute lasa Syn laceada (MM JD) (2) (Chil)

chyceniacute zviacuteřete do lasa (DA)

lacear tr (1) (Bol Chil Per Arg Ekv) svaacutezat nějakeacute zviacuteře pomociacute lasa svaacutezat lanem

chytat do lasa (RAE AM MM JD DA) (2) (Guat Mex) zajistit naacuteklad na koni

lasem přivaacutezat naacuteklad (MM JD) (3) (Am) haacutezet laso chytat do lasa (4) (Arg)

našlehat provazem (JD) (5) (Kub) narovnat uhladit vlasy někomu viz teacutež laciar

(DA)

laceo m (1) (střBol Chil) viz laceada (2) (Chil) kraacutedež bankomatu spočiacutevaacute ve

vytrženiacute bankomatu ze zdi za pomoci tažneacuteho lana (DA)

laceriacuteo m (1) (Arg) svazek las (AM MM)

lacha f (1) (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje př es un enamorado

empedernido un lacho sin remedio (BDE) (2) (Chil) frajerka (JD)

Lacha f (1) viz chancha estar como la chancha de tiacutea Lacha (2) dejar como la

chancha de la tiacutea ~ (Nik) byacutet zaacutevislyacute na někom kdo se o člověka vůbec nestaraacute (DA)

lachear tr (1) (Chil) dvořit se nadbiacutehat ženě točit se kolem ženy (AM MM JD)

lachiguana (lachihuana) f (larr kič) (1) (LaPla) štěstiacute Var chiguana lachiguana

lachihuana lechihuana llachiguana llachihuana (MS) (2) (larr keč lachiwana

bdquovosaldquo) (Arg Bol Per Urug střBol zaacutepBol szArg) Brachygastra lecheguana malaacute

černaacute vosa kteraacute maacute na břichu šikmeacute žluteacute pruhy vyskytuje se ve Středniacute a Jižniacute

Americe Var lechiguana (3) (střBol zaacutepBol szArg) plaacutestev velkaacute vosiacute plaacutestev

maacute hladkyacute povrch tvořiacute ji vosa Brachygastra lecheguana Var lechiguana (MM

DA)

lachiwana f (larr keč lachiwana bdquovosa včela plaacutestev meduldquo) (1) (Bol Ptvall) vosa

včela Sphecidae měřiacute okolo 5 cm maacute zaacuteřivou žlutou nebo oranžovou barvu a černeacute

nebo modreacute pruhy živiacute se medem otlučenyacutem ovocem nebo hmyzem jejiacute štiacutepnutiacute je

velmi bolestiveacute Syn peto Var lechiguana chiwana (2) lid (Bol Ptvall) plaacutestev

medu Var lechiguana (LM)

lacho m (1) m (Chil) člověk kteryacute se snadno zamiluje (RAE) (2) (Chil Per) milenec

naacutepadniacutek frajer amant pasaacutek holek (3) (Chil) nasazenyacute na jednu stranu frajersky

nasazenyacute klobouk (AM MM JD) (4) (Chil Per) vesnickyacute švihaacutek ustrojenyacute ve

směšneacutem oblečeniacute (MM) (5) llevar el sombrero a lo ~ (Chil) nosit klobouk na

stranu (JD) (6) mf (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje (7) m lid (Chil)

17

zaacuteletniacutek př es un enamorado empedernido un lacho sin remedio (BDE) (8) lid

(Portor) ženskeacute přirozeniacute viz teacutež palomita (DA)

lacho -cha adjsubst lid despekt (1) (Chil) zaacuteletniacutek zaacuteletnyacute (2) venk (szArg)

romantik romantickyacute (3) (szArg) zamilovanyacute milovniacutek ctitel (4) mf (Chil) druh

družka (DA)

laciado m (1) (Kub) viz laceado (DA)

laciado -da adj (1) (Kub) viz laceado -da (DA)

laciador -ra subst (1) (Per Bol) viz laceador -ra (DA)

laciar tr (1) (Kost Kub Per Bol) viz lacear (DA)

lacio -a adj (1) (Per) chudyacute -aacute (DA)

lacolla f (larr kič) (1) (Per) indiaacutenskyacute přehoz na ramena Var yacolla (MM)

lacoso -sa adj lid (1) (Per) upoviacutedanyacute ukecanyacute (DA)

lacra mf (1) (Kub Urug Ven Hond Salv Nik Kost Pan Dom) zvrhlyacute nemravnyacute

člověk (RAE DA) (2) f (Arg Per Portor Am) strup z afty raacuteny (MM JD) (3) f

(Guat Dom Santo Domingo Ven Hond Mex Am) vřed raacutena afta použiacutevaacute se

v přeneseneacutem vyacuteznamu př la prostitucioacuten es una lacra social (AM MM JD) (4) f

(Mex Ekv) jizva (MM JD DA) (5) es una ~ social (Am) je to vřed společnosti (6)

m lid (Kub) zločinec delikvent (DA)

lacrado -da adj (1) (Am) plnyacute stroupků strupovatyacute vředovatyacute př carta lacrada (2)

(Mex) zjizvenyacute (MM JD)

lacre adjsubst spiacuteše v Am (1) adj červeneacute barvy (RAE MM) (2) m (Kub) hmota

kterou vyraacutebiacute včely jako čaacutest vosku ale je tvrdšiacute a aromatičtějšiacute (AM MM) (3) m

(Kub střKol Ekv) Vismia guianensis strom gutiacutefero jehož slupka vylučuje

pryskyřici v barvě lacre (MM DA) (4) adjsubst (Ekv Chil Arg Urug) tmavě

červenyacute (5) adj (Chil Arg Urug) o věci načervenalyacute (6) ~ de abeja (Kub) včeliacute vosk

je tuhyacute a aromatickyacute a použiacutevaacute se ke stavbě plaacutestve (DA)

lacrear tr (1) (Am) zapečetit dopis (JD)

lacreriacuteo m (1) (Salv Nik) zvrhlost zvraacutecenost (DA)

laacutecteo adj viz bar (RR)

ladea f (1) (Mex) pletiacute Syn limpia (MM JD)

ladeada f (1) (Arg) ošklivaacute strhanaacute žena (2) (Arg) uacutechylnaacute perverzniacute žena (3) (Kol

Chil Guat) nakloněniacute (AM)

ladeado -da adj (1) (Arg) celyacute křivyacute o osobě (2) (Arg) vychytralyacute podvodnyacute (3)

(Arg) miacutet s někyacutem špatneacute uacutemysly př fulano anda ladeado conmigo (4) (Arg)

naštvanyacute mrzutyacute př fulano anda ladeano (MM JD) (5) andar ~ con una persona

(Arg) miacutet svrchu na někoho (6) (Mex) přihlouplyacute (7) ponerse ~ (Mex) sednout si

bokem (8) f (Am) natočeniacute otočeniacute (9) le hizo dar una ~-da (Am) otočil ho (10) f

18

(Arg) šereda coura (JD) (11) (LaPla) rozzlobenyacute viz teacutež enchufado slang

lunfardo (NET) (12) naštvanyacute viz teacutež caliente (XX)

ladear zvrat i tr hovor (1) ~-se (Chil) zblaacuteznit se do nějakeacute ženy zamilovat se

zakoukat se zabouchnout se (RAE AM JD) (2) (Arg) zkazit se (3) (Urug) taacutehnout

zmizet př iexclladeacuteate de ahiacute (JD) (4) tr lid (sevKol) nadbiacutehat někomu podleacutezat (5)

lid kniž (Ekv) o věci nebo o člověku pohrdat nevaacutežit si opovrhovat podceňovat

(DA)

ladera f (1) (Kol Ekv) paacutes půdy kteryacute se nachaacuteziacute v bliacutezkosti řeky (2) (zaacutepBol) perifeacuterie

okrajovaacute čaacutest města obvykle zde žijiacute chudšiacute vrstvy (3) viz plan ser de plan y ladera

(DA)

laderear tr (1) (Arg) podporovat pomaacutehat (MM JD) (2) (Mex) chodit jiacutet po uacutebočiacute

(3) ~-se (Mex) uhyacutebat (JD)

ladero -ra mf (1) mf (Arg Urug) stoupenec pomocniacutek přiacuteznivec člověk kteryacute

někoho podporuje zvlaacuteště politickeacuteho vůdce (RAE JD DA) (2) adj (JižAm)

pojmenovaacuteniacute pro koně kteryacute jde po praveacute straně kostelniacuteka podpiacuterajiacuteciacute kočaacuter (AM

MM) (3) f (Kol) břeh (AM JD) (4) mf (Arg) člověk kteryacute pomaacutehaacute druheacutemu k

dosaženiacute uacutespěchu př fulano tiene buenos laderos Tiene buenos ayudantes (MM) (5)

(Am) naacuteručniacute kůň (JD) (6) ser del otro ~ (Guat Hond Nik Salv) byacutet jineacute orientace

byacutet homosexuaacutel (DA)

laderoso -sa adj (1) (Ekv Kost) o tereacutenu svažityacute (RAE DA)

ladies m (larr angl) (1) (US Dom Portor) daacutemskaacute toaleta (2) ~ night (US Nik Pan Ekv

Bol) daacutemskaacute paacuterty daacutemskaacute jiacutezda akce pro ženy v baru nebo v nočniacutem klubu

většinou je v ceně vstupu drink a někdy i paacutenskyacute striptyacutez (DA)

ladies meet (larr angl) (1) (Chil) shromaacutežděniacute ktereacuteho se uacutečastniacute pouze ženy (MS)

ladilla adjsubst (1) f vulg (Arg Kub Urug Ven) velmi nudnaacute osoba nebo věc (2) f

[Š fastidio] (Ven) nevole znechuceniacute (RAE) (3) (Per Š Ven) otravnyacute otrava

vtěrka (4) (Ven) otrava otravnyacute nepřiacutejemnyacute znepřiacutejemňujiacuteciacute život slang (RF)

(5) curar a alguien como las ~s (Kub) zabiacutet někoho př a ti te voy a curar como las

ladillas (6) el que no ha tenido ~s no es cubano (Kub) označeniacute Kubaacutenců pro kreola

(potomka Evropana narozeneacuteho v Americe) př yo tel o digo el que no ha tenido ladillas

no es cubano (7) llegar alguien con su ~1 (Kub) přijiacutet s někyacutem kdo je otravnyacute př ahiacute

llega eacutese con su ladilla (8) llegar alguien con su ~2 (Kub) když přijde někdo kdo

zastaacutevaacute nějakeacuteho hloupeacuteho naacutezoru př ahora te vuelve loco con lo que dice ahiacute llegoacute con

su ladilla (9) ser alguien una ~ con sarampioacuten (Kub) tryacuteznit traacutepit Syn ser

alguien como una ladila con laquoespikesraquo (10) ser alguien una ~ culera (Kub) byacutet velmi

otravnyacute př tuacute eres una ladila culera Syn ser una guasana viz guasana ladilloso

mosquito (DMC) (11) f (Mex Guat Nik Pan Kub Portor Kol Ekv Bol Chil Arg

19

Urug) o člověku nebo o věci otrava protiva mrzout (12) f (Ven) lenost slabost

chabost nuda (13) f lid (Guat) schopnaacute zručnaacute pracovitaacute osoba (14) tener ~ (Ven)

byacutet liacutenyacute (DA)

ladillado -da adj lid (1) (Ven) znuděnyacute otraacutevenyacute mrzutyacute (DA)

ladillar trintr i zvrat (1) trintr vulg (Ven) neuacutenavně obtěžovat dotiacuterat (RAE) (2)

tr (Ven) otravovat štvaacutet obtěžovat př Mario no deja de ladillar y no me deja hacer mi

trabajo en paz slang (RF) (3) tr i zvrat lid (Pan Ven Chil Arg Urug)

obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear (4) intr zvrat (Ven) nudit se (DA)

ladillear tr lid (1) (Urug Chil Arg) obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear ladillar

(DA)

ladillento -ta adj (1) (Guat Mex) veš lidskyacute parazit (MM) (2) (Mex) o zviacuteřeti nebo

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladilloso -sa adjsubst (1) adj vulg (Kub Ven Pan) obtiacutežnyacute protivnyacute nepřiacutejemnyacute

(RAE DA) (2) mf (Pan Kub Ven) otrava protiva mrzout (3) adjsubst (Mex)

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladineriacutea f (1) (Ekv) viz ladinismo (2) m (Mex) mazanost vychytralost (JD)

ladinismo m (1) (Bol) lstivost mazanost vychytralost (DA)

ladinizacioacuten f (1) (Hond Mex Guat Salv Ekv) proces přeměny kultury z indiaacutenskeacute na

kulturu mesticů (RAE DA)

ladinizado -da adj (1) kniž (Guat Hond Salv) o indiaacutenovi kteryacute přiacutejme kulturu a zvyky

mesticů Syn aladinado (2) (Guat Hond) o různyacutech aspektech určiteacute etnickeacute

skupiny kteraacute převezme určiteacute prvky kultury mesticů (DA)

ladinizar trintr i zvrat (1) (Hond Guat Salv) o člověku nebo o indiaacutenskeacute skupině začiacutet

proces osvojovaacuteniacute si jazykovyacutech a kulturniacutech elementů mesticů (RAE DA) (2) tr

(Guat Hond Salv) představit indiaacutenovi kulturniacute a lingvistickeacute prvky mesticů

Syn aladinar (DA)

ladino -na adjsubst [Š mestizo] (1) adjsubst (StřAm Mex) mestic potomek Španěla a

indiaacutena (MM DA) (2) adjsubst (StřAm Arg Kol Ekv Per Am Ven) mestic kteryacute

mluviacute pouze španělsky ve Španělsku tak pojmenovaacutevali Maura kteryacute mluvil latinsky

potom se tak nazyacuteval ten kteryacute mluvil španělsky př ninguna casa teniacutea bantildeo pero la

gente ladina acomodada construiacutea una pileta en el patio hellip (RAE AM MM BDE JD)

(3) mf (Kub) označeniacute pro kultivovaneacuteho a vzdělaneacuteho Afričana (4) mf (Mex)

jmeacuteno ktereacute daacutevajiacute indiaacuteni mesticům nebo bělochům (5) adjsubst (Kol Dom Santo

Domingo) upoviacutedanyacute mluvka žvanil brepta (6) (Mex)označuje pronikavyacute ostryacute

vysokyacute lidskyacute hlas opak hlasu hrubeacuteho a těžkeacuteho (AM MM JD) (7) adjmf (Am)

vychytralyacute mazanyacute lišaacuteckyacute podvodnyacute podvodniacutek řiacutekaacute se o člověku i zviacuteřeti (MM)

(8) mf (Kub Am StřAm) Afričan kteryacute se přizpůsobil zvykům na Kubě černoch či

20

indiaacuten mluviacuteciacute španělsky př supongo que su largo contacto con nosotros ndash tribu ladina

a la que fue incorporada desde la nintildeez hellip (MM JD BDE) (9) m f (Mex) cizinec

ne indiaacuten př los tepehuanos hellip se han vuelto ariscos hurantildeos hellip y no se fiacutean de los

ladinos como llaman al blanco y al mestizo (BDE) (10) adj mf (StřAm Mex Ven

Arg Salv) indiaacuten mluviacuteciacute kastilštinou (BDE) (11) (Mex Tabasco Chiapas

Campeche) obyvatel kteryacute neniacute miacutestniacute přivandrovalec (AHM) (12) adj (Mex)

ostryacute pronikavyacute o zvuku př oiacute un grito ladino de mujer -queacute perro tan ladino -es

que estaacute chiquito mex argot caliche (DEUM) (13) adj (Mex) o dobytku divokyacute

(DA)

ladiya adjsubst (1) nudnyacute viz teacutež jeringa

lado m (1) ~ del cuchillo [Š lado derecho] (Arg) pravaacute strana př no dejeacutes que hombre

ninguno te gane el lado del cuchillo (2) ~ del lazo [Š lado derecho] (Ven Arg Urug)

pravaacute strana (3) el otro ~ (Mex) Spojeneacute staacutety americkeacute př estaba pensando que a lo

mejor un diacutea de eacutestos me voy para el otro lado (4) ganarle a uno el ~ de las casas [Š

ganar su confianza] (Arg) ziacuteskat něčiacute důvěru př para ganarle el lado de las casas al

mayor le dije todo (5) ver el buen ~ (el ~ bueno de la taba) (Arg) vidět světlou straacutenku

věci př horas antes habiacutea visto el buen lado de la taba cuando el chico de Don

Feliciano miraba asombradamente mis pilchas (RR) (6) echaacutersela de ~ (Mex)

vychloubat se pyšnit se (AM JD) (7) estar del otro ~1 (Mex) byacutet na druheacute straně

barikaacutedy patřit ke druheacute straně (8) estar del otro ~2 (Mex) byacutet myšlenkami někde jinde

(9) por estos ~-os (Mex) někde tady př le creiacutea por estos lados (10) ~ favorable del

asunto (Mex) světlaacute straacutenka věci (11) ~ de guiacutea (Mex) naklaacutedaciacute okraj papiacuteru (12) ir a

una persona de un ~ para otro (Mex) honit někoho od čerta k ďaacuteblu (13) hacer a un ~

una cosa (Mex) daacutet něco stranou zbavit se něčeho (14) hacer ~ a una personacosa

(Mex) udělat někomuněčemu miacutesto př hazle un ~ a este libro (15) hacerse a un ~

(Mex) jiacutet stranou vyhnout se ustoupit př la cortina se hizo para un ~ (JD) (16)

spoj de otro ~1 (Kol Ekv Per) vedle toho kromě toho př hellip de otro lado el

mandatario daraacute una conferencia en hellip de otro lado nada se sabiacutea ayer de hellip (17) spoj

de otro ~2 (Kol Ekv Per) miacutesto toho na jednu stranu na druhou stranu př de otro

lado como ha dicho el Camarada Jacinto no debes desperdiciar la oportunidad de

ganarnos a un militar joven (BDE) (18) caeacutersele a alguien de ~ el Cachumbambeacute

(Kub) selhat př a Pedro en el proyecto se le cayoacute de lado el Cachumbambeacute (19)

comer hasta por el ~ zurdo (Kub) hodně jiacutest přejiacutedat se př eacutel es un glotoacuten come

hasta por el lado zurdo (20) girarse para otro ~ (Kub) věnovat se něčemu jineacutemu př

yo no trabajo de impresor me gireacute para otro lado (21) levantarse con el ~ izquierdo

(Kub) vykročit levou nohou miacutet smůlu př es la segunda vez que me caigo al suelo me

voy a matar hoy me levanteacute con el lado izquierdo (22) sigue durmiendo de ese ~ que te

21

va a salir un chichoacuten o una roncha (Kub) jestli budeš pokračovat v tom co dělaacuteš bude

to miacutet špatneacute naacutesledky př cambia de conducta si sigues durmiendo de ese lado te va a

salir un chichoacuten (23) tratarse de medio ~ (Kub) nejednat upřiacutemně př Juan y Pedro se

tratan de medio lado viz medio peliacutecula tango (DMC) (24) el otro ~ (Mex)

Spojeneacute staacutety americkeacute př viven en el otro lado (25) irse al otro ~ viz agachar la

cabecita př estaba preparado para irse al otro lado en cualquier momento (26) ser

alguien del otro ~ (Mex) byacutet homosexuaacutel př todos creiacuteamos que era del otro lado

pero nunca le preguntamos si era cierto Syn ser alguien de los otros ser de otro

bando ser del otro laredo batear con la zurda mex argot caliche (DEUM) (27)

de otro ~3 (Kub) opilyacute na mol zdrogovanyacute př Antonio se puso del otro lado en la boda

de su hermana slang (RF) (28) dar ~ (Kol) umožnit uskutečněniacute udaacutelosti (29)

darse su ~ (Per) miacutet se raacuted respektovat se (30) estar del otro ~3 (Dom) byacutet z

nejhoršiacuteho venku překonat nemoc (31) estar maacutes del ~ de allaacute que del ~ de acaacute

(Kub) byacutet jednou nohou v hrobě byacutet na pokraji smrti (32) no estar ni al ~ lid (Chil)

dělat mrtveacuteho brouka nesdiacutelet nezajiacutemat se o teacutema aktivitu projekt (33) mandar

para el otro ~ (Kub) někoho zabiacutet poslat na druhyacute břeh viz teacutež ultimar (34) mandarse

al otro ~ (Guat Pan Dom) někoho zabiacutet (35) ser del otro ~ (Dom Hond Nik Par

Salv Urug Hond Portor) byacutet jineacute orientace byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (36) m

lid (Mex Nik Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay

teplouš viz teacutež culero (37) de ~ (Dom) dobře naladěnyacute (38) del otro ~ (Mex Nik

Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay (39) del otro ~ del

charco (Kub) mimo Kubu předevšiacutem v USA (40) el otro ~ de la medalla (Dom

Ekv BolChil) o situaci nebo zaacuteležitosti druhaacute strana mince (41) el otro ~ del puente

(Pan) vnitrozemiacute Panamy (42) ~ de los quesos (Chil) objiacutežďka (43) para el ~ de los

tomates1 (Chil Urug Arg) o teacutematu nepřiacutemo s oklikami (44) para el ~ de los

tomates2 (Arg Urug) zkresleně překrouceně (45) para el ~ de los tomates

3 (Arg

Urug) o jednaacuteniacute chybně nevhodně (DA)

ladradera f (1) (Hond Salv Nik Kost Pan Kub Kol) štěkot (DA)

ladrar trintr (1) la estaacute ~-ando (Kol) chodiacute za niacute (2) ~ loco (Kol) blaacuteznivě štěkat (3) ~

al oiacutedoa la oreja a una persona (Kol) hučet někomu pořaacuted do ušiacute (4) sin padre ni

madre ni perro que me ~-dre (Kol) jsem jako kůl v plotě nemaacutem na světě ani živou

duši vůbec nikoho (JD) (5) intr hovor (Mex) štěkat po někom hubovat křičet

nebo uraacutežet př hay que dejarlos en paz y no ladrarles que son unos cochinos mex

argot caliche (DEUM) (6) intr tener ganas de ~ (Kub) miacutet chuť na paacuterek v rohliacuteku

př en estos momentos tengo muchas ganas de ladrar vamos al restaurante (DMC)

(7) intr estar ladrando (Ven) byacutet bez peněz nemiacutet ani floka byacutet švorc plonk viz

seco estar seco (EEA DA) (8) intr (Ven) byacutet bez peněz (DA)

22

ladrazoacuten f (1) (Ven) viz ladre (2) (Salv Nik) silnyacute a neustaacutelyacute štěkot (DA)

ladre m (1) (Ven) složitaacute ekonomickaacute situace Syn ladrazoacuten (DA)

ladreriacutea f (1) (Kub Mex Kol Am) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacuteo (RAE MM JD)

ladreriacuteo m (1) (Kub Mex Chil) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacutea (RAE MM JD DA)

ladrillente m (1) (Mex) hra při ktereacute se haacuteziacute mincemi ta kteraacute dopadne na předem

označeneacute miacutesto vyhraacutevaacute (MM)

ladrilleriacutea f (1) (Mex) cihlaacuteřstviacute (JD)

ladrillete m venk (1) (Nik Mex) dětskaacute hra s mincemi spočiacutevaacute ve vyhozeniacute mince

do vzduchu v bliacutezkosti cihloveacute dlažby ciacutelem hry je trefit se do středu předem označeneacute

kachličky Syn ladrillito (DA)

ladrillito m (1) lid (Kub) viz baile (DMC) (2) (Mex) viz ladrillete (DA)

ladrillo m (1) ~ seco mf (Salv) pijaacutek člověk kteryacute toho hodně vypije aniž by se

opil (2) ser alguien un ~ (Per) byacutet velmi pracovityacute člověk nebo horlivyacute student (RAE)

(3) (Bol) litrovaacute naacutedoba argentinskeacuteho viacutena (4) (Bol) litrovaacute plechovka alkoholu

pojmenovanaacute podle sveacute barvy a formy (5) (Bol) ilegaacutelně vypaacutelenaacute kazeta bol argot

coba (HB) (6) (Salv) zloděj př en la estacioacuten de trenes hay muchos ladrillos

slang (RF) (7) lid (Kub) peniacuteze př iquestcuaacutentos ladrillos tienes - soacutelo cinco pesos (8)

caerle a alguien un ~ arriba (Kub) miacutet nehodu př iba al negocio y le cayoacute un ladrillo

arriba Syn le cayoacute un piano arriba viz baile (DMC) (9) (Chil Arg) kvaacutedrovyacute

baliacutek drog (10) (Hond Pan Kub) velkyacute předmět (např telefon kniha) (11) (Guat

Hond Nik) lupič chmataacutek poberta (12) lid (Salv) chodidlo (13) ~ de rafa (Hond)

druh cihly maacute deacutelku 2286 cm a šiacuteřku 889 cm (14) ~ de fiscal (Chil) paacutelenaacute cihla

(15) ~ kinkoacuten (Per) tvrdaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě zdiacute a ziacutedek (16) ~ pandereta

(Per) dutaacute cihla maacute šest otvorů sloužiacute ke stavbě zdiacute (17) ~ pastelero (Per) hurdis

hovorově hurdisk plochaacute tenkostěnnaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě stropů Syn

pastelero (18) bailar en un ~ (Nik Pan Ven) o paacuteru tancovat přilepeniacute na sebe na

maleacutem prostoru Syn bailar en una loseta (DA)

ladrillo -lla adjsubst (1) (Chil) trestanec vězeň odsouzenyacute (2) (Guat) pijan (DA)

ladrocinio m (1) (Dom) kraacutedež loupež (DA)

ladroacuten m (1) lo tuyo me dices ~ de perdices (Arg) podle sebe soudiacutem tebe každyacute cikaacuten

podle sebe soudiacute (AM MM JD) (2) hay que hacer del ~ fiel (Arg) v nouzi čert i

mouchy lapaacute (3) ~ de levita (Arg) hochštapler zloděj gentleman (4) piensa el ~ que

todos son de su condicioacuten (Arg) každyacute cikaacuten podle sebe soudiacute (5) poner de guardia al

~ (Arg) udělat kozla zahradniacutekem (6) quien hurta al ~ gana cien antildeoscien diacuteas de

perdoacuten (Arg) kdo zloděje obelstiacute tomu paacutenbůh odpustiacute (7) ~ ratero (Arg) kapsaacuteř (8)

este establecimiento es una cueva de ~-nes (Arg) je to zlodějskyacute podnik (9) (Mex)

velkyacute mravenec (JD) (10) m (Kub) vodniacute turbiacutena (11) ~ librado (Salv) hra na

23

zloděje a policajty policajti se snažiacute chytit zloděje propuštěniacute zloději se poteacute snažiacute

osvobodit už chyceneacute zloděje dotknout se jich a zakřičet bdquovolnyacuterdquo (12) ~es y

celadores (Bol) viz ladroacuten librado (13) el ~ detraacutes del juez (Chil) chilskeacute přiacutesloviacute

ten kdo soudiacute je saacutem provinilyacute (za to může) (DA)

ladroacuten -na mf (1) ~ de cuello blanco (Mex Kost Pan Dom Kol Ven Ekv Bol Chil)

člověk kteryacute využiacutevaacute sveacuteho zaměstnaacuteniacute nebo sociaacutelniacuteho postaveniacute k tomu aby udělal

nějakyacute přestupek (2) ~ de cuello duro (Urug) člověk kteryacute maacute sociaacutelniacute nebo

ekonomickeacute postaveniacute a spaacutechaacute trestnyacute čin ekonomickeacuteho nebo finančniacuteho charakteru

(DA)

ladrona f (1) (Mex) velkyacute žravyacute mravenec (MM)

ladronazo viz -az(o) -aza

ladronde adv (1) (Bol) odkud bol argot coba (HB) (2) (Mex Kost Bol Ekv)

odkuďpak (je to kradeneacute) (DA)

ladronear tr lid [Š robar] (1) (Mex Bol Chil) kraacutest ukraacutest okraacutest obrat odcizit

Syn abigeatear acepillar(se) afanar(se) agandallar alivianar(se) apanar

apercollar(se) armar(se) arrear(se) arreglar bailar(se) bajar(se) bambolear batear

bolsear(se) bolsiquear(se) bombear(se) bretear brincar(se) brujear cachar(se)

caer(se) cajonear calatear(se) camotear(se) cangallar canibalear cantildeonear(se)

capar caquear carrancear carterear catusear chalar(se) chalequear chapiar(se)

chifiliar chingar(se) chipar(se) chipear chopear chorear(se) chulear(se) chupar(se)

clavar(se) cruzar(se) cuatrerear cumear cuquear cutarrear(se) deschalar

destusar(se) destuzar(se) duraznear embalsamar embolsar(se) embriscar(se)

embruscar(se) enchivar(se) escalar escapear escruchar espiantar(se) estafar fachar

ganar(se) garrotear gavetear golear grapear guachipear guaraquear guumlebiernar

guumlevear(se) guumleviar(se) huevear(se) jalar(se) jolopiar juquear(se) ladronear lancear

lavar levantar(se) madrugar(se) manganear maquinear(se) melear monrear

mordisquear nagualear ntildeafitiar ntildeampear(se) ntildeampiar(se) ntildeapar ntildeapear ntildearpear

palanquear(se) palear patear(se) pegar(se) peinar(se) pelar(se) pepear(se)

pepenar(se) pericotear pescar picar(se) pijear(se) pinchar(se) piscuntildear(se)

pocear(se) policear prensar pungar punguear raponear rascar(se) rastrillar

raterear recursearse refalar requintear saquear serenar(se) shacar solfear

suspender tacuachar talonear tamalear tamarindear tapiscar tifitear tipir tirar(se)

traficar transar tumbar(se) ubicar(se) untildeapiar untildear visitar volar(se) voltear(se)

yipiar yopear (DA)

ladroneriacutea f lid (1) (Kol Mex) zlodějstviacute zlodějina kraacutedeže loupeže přepadeniacute

vloupaacuteniacute př allaacute en realidad no hellip no habiacutea asiacute ladroneriacutea (BDE)

24

ladroneriacuteo m (1) (Arg Guat střKol) zloději banda zlodějů zlodějskaacute tlupa (2) (Arg

Mex) kradeniacute vykraacutedaacuteniacute seacuterie loupežiacute loupeže (AM MM JD DA)

ladronicio m (1) (Ekv) zlodějskeacute doupě (AM)

ladronismo m (1) (Hond Salv) zloději banda zlodějů viz teacutež ladroneriacuteo (2) (Hond

Salv) kraacutedež loupež (DA)

lady f (larr angl) (1) (Am) daacutema vyššiacute anglickeacute šlechty (MM)

laeres f (1) (Ven) hra na schovaacutevanou (DA)

lafkenche adj (1) (Chil) o člověku kteryacute je původem mapuche a obyacutevaacute pobřežiacute Arauco a

oblasti Araucaniacutea (DA)

lafquenche adj (1) (Chil) viz lafkenche (DA)

lagantildea f (1) (Mex) Caesalpinia gilliesii sapan Gilliesův listnatyacute keř žluteacute barvy

s jedovatyacutem plodem využiacutevaacute se v domaacuteciacute mediciacuteně k leacutečbě svrabu a jinyacutech kožniacutech

onemocněniacute (MM) (2) no ser cualquier ~ de mico1 lid (Kol) nebyacutet jen tak někdo

byacutet vaacuteženyacute (3) no ser cualquier~ de mico2 lid (Kol) nebyacutet hračka nebyacutet jen tak (4) ~

de perro (Mex) viz dominguilla (5) (szArg) viz disciplina de monja (DA)

lagantildeazo m lid (1) (Ven) doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (DA)

lagantildeera f (1) (vyacutechBol) viz guanota (DA)

lagantildeiento -ta adj despekt (1) (Kub Bol Chil) o člověku kteryacute maacute ospalky (DA)

lagantildeoso -sa adj (1) (Mex Pan) viz lagantildeiento -a (DA)

lagarta f venk (1) (Urug) larva motyacutela škodliveacuteho předevšiacutem v zemědělstviacute (DA)

lagartada f (1) (střKol) krokodyacuteliacute uacutetok (2) (Guat Hond Salv Nik Kost) šibalstviacute

vychytralost lstivost (DA)

lagarteado -da adj (1) (Dom) o barvě očiacute nazelenalyacute nažloutlyacute (DA)

lagartear trintr (1) (Guat Mex) chytat ještěrky (2) (Chil) omezit pohyb pažiacute (MM

JD) (3) ~ un puesto (Kol) ulovit vyacutehodneacute miacutestečko (JD) (4) tr (Mex) lovit

krokodyacutely (5) intr lid depekt (Kol) chovat se jako oportunista člověk kteryacute se

bezzaacutesadově přizpůsobuje okolnostem bezohledně využiacutevaacute přiacuteležitosti (6) (Salv) hledat

vytrvale za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute vyacutehody prospěchu (7) intr (Bol Per) byacutet nezaměstnanyacute byacutet

nepracujiacuteciacute (DA)

lagarteo m (1) (Kol) drzeacute chovaacuteniacute (2) (Chil) chyceniacute za ruce (3) (Mex) chytaacuteniacute

ještěrek (JD) (4) lid (střKol) bezzaacutesadoveacute prospěchaacuteřskeacute chovaacuteniacute viz teacutež

lagarteriacutea (5) (sevBol VyacutechBol) projiacutežďka po řece spojenaacute s pozorovaacuteniacutem ještěrek

(DA)

lagartera f (1) (Mex Nik) ještěřiacute nora (MM)

lagarteriacutea f (1) (Kol) viz lagarteo (DA)

lagartero m (1) (Guat) nevěstinec bordel (AM) (2) (Guat Mex) lovec ještěrek

(MM)

25

lagartero -ra adjsubst (1) (Guat Mex) ještěřiacute (MM) (2) mf lid (zaacutepEkv)

kytarista kteryacute hraje serenaacutedy a takeacute se specializuje na hraniacute pasillos druh lidoveacute

hudby (tance) kteraacute je typickaacute předevšiacutem pro Kolumbii a Ekvaacutedor (DA)

lagartija adjsubst (1) f (Mex Per) serestar hecho una ~ byacutet přiacuteliš hubenyacute vyhublyacute

př estaacute hecho una lagartija desde que se divorcioacute (MM DEUM) (2) mf (Per Ven

Mex) frajerka frajer (MM JD) (3) f (Per) dorota fuchtle (4) estar como rabo de ~

(Per) byacutet jako na trniacute (JD) (5) de ~ para arriba todo es caceriacutea (Kub) ono to vyjde

na stejno př no me critiques por mis meacutetodos de lagartija para arriba todo es caceriacutea

(6) ser alguien una ~ de cantildeo (Kub) byacutet vyhublyacute a ošklivyacute př nunca se casaraacute Paco

es una lagartija de cantildeo viz rabo (DMC) (7) (Arg Chil Mex Urug Ven) ještěrka

viz limpiacasas (EEA) (8) f lid (Mex Salv Nik Kost Pan Dom Kol Bol Chil

Par Ekv) cvik předklon s dotknutiacutem se dlaněmi země (9) (Hond Salv Nik Pan

Bol) o cviku nebo fyzickeacutem trestu ve vojsku vzpor ležmo s vyacuteskokem a tlesknutiacutem (10)

f (Kub Dom zaacutepArg) velmi hubenyacute člověk (11) adjsubst(Per) vychytralyacute lstivyacute

mazanyacute člověk (12) f (Kost Pan Par) Norops limifrons plaz kteryacute dorůstaacute až do 10

cm na deacutelku kaacutevovo-šedeacute barvy s dlouhyacutemi končetinami tělem pokrytyacutem malyacutemi

šupinkami a velmi tenkyacutem ocasem (13) (Pan) poraněniacute paže (14) ~ de rayo f (Salv)

viz gueco (DA)

lagartijas f pl (1) (Kost Urug) kliky (cvičeniacute) (RR)

lagartijo m (1) (Ven) přiacuteslušniacutek liberaacutelniacute strany př sepan que los lagartijos no son

como los ponchos (RR) (2) (Mex) frajiacuterek floutek paraacutedniacutek švihaacutek fintil hejsek

frajer (AM MM JD AHM) (3) (Portor Ven) malaacute ještěrka (DA)

lagarto m (1) (Kost Hond Mex) rodoveacute jmeacuteno různyacutech druhů vodniacutech ještěrů jako

např krokodyacutelům nebo kajmanům (MM) (2) m (Kub) zaacuteměrneacute štiacutepnutiacute do paže

ktereacute způsobuje silnou bolest (3) m slavn hovor [Š cerveza] (Kub) pivo (4) m

(Salv Nik) člověk kteryacute přiacuteliš jiacute (5) m hovor (Nik Mex) lakomyacute mazanyacute chamtivyacute

člověk filuta (RAE MM) (6) m (Mex Ekv Kost Urug aj) kajman aligaacutetor

krokodyacutel americkyacute velkaacute zelenaacute ještěrka ještěr př el cazador arriesga en cada

excursioacuten las piernas y los brazos para que las damas elegantes luzcan bolsas y zapatos

de piel de lagarto (RR MM JD) (7) (Ekv Am) drahyacute obchodniacutek lotr vydřiduch

vyžiacuterka drzoun zloděj o obchodniacutekovi (8) (Urug) paacutesek na uklaacutedaacuteniacute minciacute

ve španělskeacute zlodějskeacute hantyacuterce v 16 a 17 stoletiacute jako culebra (AM MM JD) (9)

dřevěnaacute deska tažena voly k přitaacutehnutiacute kmenů stromů (MM) (10) iexcl~~iexcl1 (Urug) pozor

pozor (11) iexcl~~iexcl2 (Urug) fuj fuj (12) es un ~ de alto (Kub) to je velkeacute zviacuteře

o člověku (JD) (13) m hovor viz arrastrado př ademaacutes de que evito el trato de

lagartos y peticionarios mex argot caliche (DEUM) (14) ser alguien un ~ (Kub)

umět se přizpůsobit situaci př ese poliacutetico es un lagarto (DMC) (15) (svMex Guat

26

Hond Salv Nik Kost) krokodyacutel (16) (Arg) teju pruhovanyacute plaz kteryacute dorůstaacute do

deacutelky až 1m zbarvenyacute černě žlutě a zeleně maacute kraacutetkeacute končetiny a dlouhyacute silnyacute ocas

Syn iguana overa Var lagarto overo (17) (Portor) ještěrohlavec prostředniacute

dravaacute ryba kteraacute se vyskytuje v teplyacutech mořiacutech převaacutežně na mělčinaacutech kde čiacutehaacute na

svou kořist (18) (Pan) strom viz arcabuacute (19) (Ven Chil) hověziacute kližka maso

vyřiacutezleacute ze spodniacute čaacutesti v oblasti končetin světle červeneacute barvy a zaobleneacuteho tvaru (20)

(Pan Kub) štiacutepnutiacute do předloktiacute ktereacute způsobuje silnou bolest (21) (Nik Pan)

spojovaciacute kabel s krokodyacuteliacutemi svorkami sloužiacute k přemostěniacute energie mezi vstupniacutem a

vyacutestupniacutem kabelem měřiče energie (22) m lid (Kub) pivo viz teacutež pilsen (23) sacar

un ~ (Pan) štiacutepnout někoho do ruky (24) ~ blanco (Per) kajman bryacutelovyacute kajman

obecnyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute až 25 m (25) ~ caspi (vyacutechPer) strom cedr

Mariacutea Var lagartocaspi viz teacutež lechemariacutea (26) ~ colorado (Arg) plaz viz

caraguay (27) ~ negro (Per) kajman černyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute do deacutelky až

7 m největšiacute plaz Jižniacute Ameriky (28) ~ ntildeato (vyacutechBol JižBol) kajman širokonosyacute viz

teacutež yacareacute overo (29) ~ overo (Arg) plaz viz lagarto (30) ~ tinga (Bol) kajman

yakareacute hnědyacute kajman kteryacute měřiacute na deacutelku přibližně 35 m maacute biacuteleacute břicho a nažloutlyacute

hřbet (31) ~ tortoleado (Guat) druh mučeniacute spočiacutevaacute ve svaacutezaacuteniacute rukou a noh a strčeniacute

hlavy do naacutedoby plneacute vody (32) ~ que traga no vomita (zaacutepEkv) přiacutesloviacute když

někdo něco ukradne a už to nevraacutetiacute (DA)

lagarto -ta adjsubst (1) mf (Nik) osoba prodaacutevajiacuteciacute zbožiacute za přemrštěneacute ceny př en

esa tienda son unos lagartos slang (2) (Kol) karieacuterista př esa lagarta estaacute detraacutes

de un puesto slang (RF) (3) adjsubst (Pan Kol) o člověku prospěchaacuteřskyacute a

vměšujiacuteciacute se (4) despekt (Guat Pan) chamtivyacute nenasytnyacute člověk (5) mf despekt

(Pan) člověk kteryacute pobiacuteraacute vysokeacute čaacutestky (6) adjsubst lid (Guat Salv Nik Ekv)

jedliacutek nenasyta hltavyacute žravyacute nenasytnyacute (7) (Hond Salv Nik Kost) lakomec

chamtivec (DA)

iexcllagarto citosl (1) (Hond Pan) že by neřiacutekej vyjadřuje nedůvěru vůči něčemu

někomu a označuje přaacuteniacute aby se něco znovu neopakovalo (2) (Salv) to ne jdi pryč

odvolat neštěstiacute (DA)

lagartocaspi m (1) (vyacutechPer) viz lagarto caspi (DA)

lagartoacuten -na adjsubst (1) adj (Guat Mex) chamtivyacute hamižnyacute mazanyacute (MM) (2)

mf (Guat) chamtivec křeček př esa lagartona va a tener problemas si cree que se

puede meter con mi marido slang (RF)

lager m (1) (Kub) pivo př tengo ganas de un lager bien friacuteo slang (RF) (2) no

quiero ~ ni gaseosa lo que quiero es irme (Kub) z toho nic nebude př dame cinco

pesos ndash mira yo no quiero lager ni gaseosa lo que quiero es irme (DMC)

27

lago m (1) sumergirse alguien en el ~ (Kub) byacutet homosexuaacutel př Antonio se sumergioacute

en el lago hace mucho tiempo (DMC)

lagos (1) (Mex) byacutet hloupyacute hlupaacutek z Corie o starostovi kteryacute bydlel v Lagos

v mexickeacutem staacutetu Jalisco (AM)

laacutegrima adjsubst (1) f (Guat) slangoveacute označeniacute pro kapsaacuteře (2) (Arg Chil Mex)

červnoveacute vytrvaleacute deště 29 červen den připadajiacuteciacute na slavnosti San Pedra odtud tedy

takeacute označeniacute Laacutegrimas de San Pedro (AM MM) (3) con ~s de sangre vas a escribir

la historia (Kub) budeš trpět př te digo que con laacutegrimas de sangre vas a escribir la

historia (4) ~ s del hombre (Kub) žiletky př es terrible usar laacutegrimas del hombre

destrozan la cara (5) ~s negras (Kub) černeacute fazole př voy a comer laacutegrimas negras

viz collar competencia Feacutelix B Caignet (DMC) (6) candil de ~s [Š arantildea] (Mex)

stropniacute světlo s několika rameny (7) ~s de Job viz acacoyol (EEA) (8) adj (Guat)

nestydatyacute nečestnyacute nemravnyacute člověk (9) ~ de hombre f (Portor) druh ibišku jehož

květ zůstaacutevaacute uzavřenyacute (10) ~ de la Virgen1 (szArg) viz disciplina de monja (11) ~ de

la Virgen2 (Pan) druh rostliny viz teacutež laacutegrima de san Pedro (12) ~ de san Pedro

1

(Mex Guat Nik Kost Kol Ven) slzovkaacute obecnaacute slzovka porcelaacutenovaacute Jobovy slzy

rostlina kteraacute dosahujeacute vyacutešky až 2m maacute jedlyacute oddenek maleacute květy a kulatyacute šedyacute

plod Syn camaacutendula santa Juana collar de san Pedro cuenta de san Pedro Var

laacutegrima de Virgen (13) ~ de san Pedro2 (Hond) semiacutenko slzovky obecneacute ovalneacute

pevneacute a leskleacute šedě zbarveneacute sloužiacute k vyacuterobě naacutehrdelniacuteků růženců a jinyacutech předmětů

Syn seguilla (14) ~s de Mariacutea f pl (Pan) viz babandiacute (15) ~s de Venus f pl

(Dom) viz lluvia de coral (16) ~ de mangle venk (Portor) velmi nekvalitniacute rum (17)

~ de mangle (Portor) viz ron cantildea (DA)

lagrimazo m (1) (Salv) raacutena cihlou (DA)

lagrimero m (1) (Kost Ven) slzivost slzeniacute (DA)

lagrimilla mf (1) f (Chil) mladyacute mošt (AM MM JD) (2) (Per) jiskra (JD) (3) f

(Per) ohňostroj (4) m (Chil) sladkyacute vinnyacute mošt bez fermentace a zpracovaacuteniacute (DA)

lagua f (larr aim lawa) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka připravenaacute z kukuřičneacute pšeničneacute

mouky nebo mouky jinyacutech cereaacuteliiacute (RAE DA) (2) viz laguaacute (MS) (3) (larr aim)

(Per) kreacutemovaacute poleacutevka z mouky (EA) (4) (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute

moukouldquo) viz lawa (LM) (5) jaka ~ (larr aim lawa) (střBol) viz lagua de choco (6)

~ de choclo (střBol) poleacutevka vyrobenaacute z mleteacute nebo rozdrceneacute kukuřice s kousky masa

serviacuteruje se v hlubokeacutem taliacuteři s čerstvyacutem syacuterem Var jaka lagua (7) ~ jankaquipa

(střBol) poleacutevka z kukuřice masa brambor a jineacute zeleniny (DA)

laguaacute f (larr map lahua) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka z mouky s bramborami paprikou

česnekem a masem Var lagua (MS AM MM)

28

laacuteguer m (larr angl lager) (1) (Kub) ležaacutek (druh světleacuteho piva) pivo ze sudu viz teacutež

pilsen (MS JD DA)

laguilla f (1) (Dom) viz talcochote (DA)

lagunato m (1) (Kub Hond) malaacute laguna (2) m (Kub Hond Am) kaluž kteraacute zůstane

na zemi po silneacutem dešti nebo po zaacuteplavě velkaacute louže (RAE AM JD)

lagunear intr (1) (Mex) rybařit v lagunaacutech (RAE)

laguneriacutea f (1) (Mex) miacutesto s velkyacutem množstviacutem lagun (MM) (2) (Mex) bažinatyacute

kraj (JD)

laguneriacuteo m (1) (Mex) skupina lagun (RAE)

lagunero m (1) (Guat Nik) kančiacutek Doviův sladkovodniacute ryba kteraacute měřiacute až 45 cm na

deacutelku maacute velkaacute uacutesta s vystouplou spodniacute čelistiacute štiacutehleacute tělo (převažuje šedaacute barva pouze

břicho je biacuteleacute miacutesty černeacute skvrny) (2) (sevBol vyacutechBol) Tetragastris panamensis

strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 30 m maacute složeneacute listy maleacute biacuteleacute květy plody jsou

zakulaceneacute a obsahujiacute pryskyřici roste v Amazonskeacutem pralese a jeho dřevo je vzaacutecneacute (3)

(Hond) člověk kteryacute se staraacute o chov garnaacutetů v naacutedržiacutech (DA)

lahua f (1) (Per Bol) hustaacute poleacutevka z kukuřičneacute pšeničneacute mouky nebo jineacute obiloviny viz

teacutež lagua (DA)

laica (laika laiqa) mf (1) f [Š bruja] (Bol) čarodějnice př alguacuten adversario alguna

mala persona pudo haber ocurrido a la laiqa para causarle dantildeo (RR) (2) laička

(JD) (3) (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) m (zaacutepBol střBol) čaroděj kouzelniacutek

viz teacutež laija (DA)

laija f (1) (zaacutepBol střBol) viz laica (DA)

laiacutecero m (1) gambler viz teacutež gruacutea

laicho m (larr kič laichu) (1) (Ekv) vyacuteraz užiacutevanyacute indiaacuteny s ciacutelem urazit nebo napadnout

bělocha či mestice (RAE)

laicidad f (1) (Am) doktriacutena určujiacuteciacute nezaacutevislost člověka nebo společnosti (MM)

laika (laiqa) f viz laica (RR)

lain op m (1) lid (Kub) menu př iquestcuaacutel es el lain op de la comida (DMC)

laiqueado -da adj (1) (larr keč layqay bdquozačarovat okouzlitldquo) (střBol zaacutepBol) o člověku

začarovanyacute učarovanyacute očarovanyacute okouzlenyacute (DA)

laira m (larr angl lighter) [Š encendedor] (1) (US) zapalovač př iquestdoacutende dejaste el laira

que no lo encuentro slang (RF)

laisa f (1) (Hond Salv) bojovaacute mačeta kteraacute je kraacutetkaacute a lehkaacute viz teacutež laiza (DA)

lait de lis m (larr fr) (1) (Chil) pleťovyacute kreacutem (MS)

laacuteiter m (larr angl laighter) (1) (Pan) zapalovač (DA)

laiza f (1) (Guat) velkaacute mačeta (2) (sevHond) viz laisa (DA)

29

laizar tr (1) (Hond) změnit naacuteboženskou instituci nebo organizaci v občanskeacute sdruženiacute

(DA)

laja mf (1) f (Kol) provaz z agaacuteve tenčiacute a jemnějšiacute než laso tenkyacute provaz z cabuya

sisalovyacute provaz (RAE MM JD) (2) f (Hond Chil Arg) druh biacuteleacuteho ostreacuteho piacutesku

pazourek piacutesek na drhnutiacute čistiacuteciacute prostředek použiacutevanyacute v domaacutecnosti na odolneacute

skvrny rez př ese olor a masa es lo que me arruina ni con naranja agria ni con buena

laja me quito del todo esa tufazoacuten (RR AM MM JD) (3) f (Ekv) sraacutezneacute přiacutekreacute

pole svah sraacutez (AM MM JD) (4) f (Arg Chil Hond) deska z tohoto piacutesku (5)

(Kol) tenkyacute provaz z agaacuteve (MM) (6) (Am rarr Š) f (Kub aj) skaacutela př al cabo de

dos horas de navegacioacuten entre lajas islas de lajas promontorios de lajas hellip una

vegetacioacuten mediana tremendamente tupida hellip sustituye la presencia de la piedra por la

incapable montoniacutea de lo verde cerrado (BDE) (7) f lid (Dom) nůž s širokou

čepeliacute viz teacutež navaja (8) f (Pan Kol) skalnatyacute povrch v bliacutezkosti horskeacuteho jezera a

řek (9) (Per) bajo de piedra que forma capas o filos que suele hallarse a la entrada

de los puertos (10) (Nik) dlouhyacute a plochyacute kaacutemen použiacutevanyacute k praniacute oblečeniacute (11)

(Pan) plochyacute tenkyacute a tvrdyacute kaacutemen kteryacute sloužiacute ve stavebnictviacute nebo na zahradaacutech jako

dekorace (12) (Ven) plaacutetek nějakeacuteho studeneacuteho pokrmu většinou šunky nebo syacuteru (13)

(Hond Salv) tuhyacute med kteryacute se daacutevaacute do tenkyacutech a kulatyacutech forem (14) (Ekv) struna

vyrobenaacute z koňskeacute žiacuteně (15) (Dom) žiletkabřitva kteraacute se připevniacute (papiacuteroveacutemu)

drakovi na chvost za uacutečelem uřiacuteznutiacute ocasu druheacutemu drakovi (se kteryacutem soupeřiacute) (16)

mf (Salv) lakomec skrbliacutek (DA)

lajazo m [Š pedrada] (1) (Nik Hond) raacutena hozenyacutem kamenem (RAE DA)

lajeadera f (1) (Hond) haacutezeniacute dlažebniacutemi kameny (DA)

lajear tr (1) (Kol) veacutest koně lasem k popohaacuteněniacute dobytka (AM MM) (2) (Arg)

rozdělit lasem na plaacutety (MM) (3) (Hond Nik) haacutezet na někoho dlažebniacute kameny

(DA)

lajeriacutea f (1) (zaacutepBol) dlažba viz teacutež lajial (DA)

lajero -ra adjm (1) (Kol) honiacuteciacute pes (AM MM JD) (2) (Pan) peřeje (JD)

lajial m venk (1) (střBol) dlažba Var lajeriacutea (DA)

lajillo m (1) nemoc viz ijillo (DA)

lajoso -sa adj (1) (Hond) o půdě tereacutenu plnyacute dlažebniacutech kamenů (DA)

lajra f lid (larr keč laqra) (1) (Bol altvall) prasklina (2) ~ simi viz simi (LM)

lajrar trintr i zvrat lid (larr keč laqray bdquoprasknout rozbiacutet seldquo) (1) tr (Bol CbbPtTj)

prasknout (2) zvrat (Bol altvall) rozbiacutet se (LM) (3) intr zvrat (zaacutepBol střBol)

prasknout puknout popraskat (DA)

iexcllakaj citosl lid (1) (zaacutepBol střBol) ty blaho to je co řiacutect viz teacutež iexclmieacutercole(s) (2)

(zaacutepBol střBol) ejha och aj ach (DA)

30

lakazo m (1) (zaacutepBolstřBol) viz lacazo (DA)

lakear tr i zvrat (1) tr (zaacutepBol) daacutet někomu facku viz teacutež lacar (2) zvrat (Bol)

spadnout viz teacutež lacarse (DA)

Lala f lid (1) hovor tvar jmen Adelaida (Guat Hond Nik Pan Portor Dom Chil Arg)

Laura (Salv Nik Pan Portor Kol Chil Arg Urug) (DA)

lalaleo m (1) (Kub) o rumbě opakovaacuteniacute jedneacute noty nebo viacutece not v taktu (DA)

Lali f lid (1) hovor tvar jmen Gladys (Kub) Laura (Pan Bol Chil Arg) (DA)

lalo adjsubst lid (1) (Salv) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2) mf (střPer) viz

huichicame (DA)

Lalo m lid (1) hovor tvar jmen Aacutelvaro (Bol) Bernardo (Bol) Eduardo (Guat Mex

Salv Nik Pan Dom Portor Ven Ekv Per Bol Chil Urug) Gonzalo (Guat Ekv Bol

Urug) Orlando (Bol Chil) Rafael (Dom) (DA)

lama f [Š moho] (1) (Bol Kol Mex Chil Am) rez měděnka světle zelenaacute barva (AM

MM BDE JD) (2) (Chil Kol Hond) druh rostlin ktereacute vyrůstajiacute ve sladkyacutech vodaacutech

(3) [Š musgo] (Chil Kol Hond Mex Portor Guat Salv Nik Kub Dom) mech (RAE

MM JD BDE DA) (4)(Chil) laacutetka z vlny s třaacutesněmi po stranaacutech (AM MM) (5)

(Chil) tlustaacute přikryacutevka z vlny kteraacute se použiacutevaacute jako šaacutetek na utřeniacute potu (MM) (6)

(Mex) zelenyacute povlak na lagunaacutech (MM BDE) (7) lidoveacute jmeacuteno různyacutech rostlin

(MM) (8) (Chil Kol) mech mech a pliacuteseň na stěnaacutech a vlhkyacutech miacutestech (9)

žabinec sliz nebo zelenaacute vrstva rostlin kteraacute se vytvořiacute na sladkeacute vodě zejmeacutena na

stojateacute (BDE) (10) (Mex Hond Nik Pan Dom střKol zaacutepKol Chil) zelenaacute vrstva

vyacutetrusnyacutech rostlin kteraacute se vytvaacuteřiacute na hladině sladkyacutech a staacutelyacutech vod (11) (Mex Hond

Pan Dom Kol Chil) azola mexickaacute druh kapradiny kteraacute maacute listy ve tvaru srdce a

vytvaacuteřiacute na hladině vod zelenou vrstvu (12) (Mex Guat) pliacuteseň kteraacute se tvořiacute na těle

z důvodu určiteacute chemickeacute změny (13) estar en la ~ (Pan) byacutet na mizině švor (14)

sacar de la ~ (Pan) vytaacutehnout trn z paty pomoct někomu v nouzi (DA)

laman adj (1) (Nik) o člověku nebo věci dobryacute vyacutebornyacute excelentniacute (DA)

lambarear intr (1) (Kub) flaacutekat se poflakovat se potulovat se (AM MM JD)

lambarero -ra adj (1) (Kub) flaacutekajiacuteciacute toulajiacuteciacute se (AM JD) (2) (Kub Mex

Tabasco) lichotivyacute pochlebovačnyacute (AM) (3) (Mex) šmajchlovskyacute šmajchliacuteřskyacute

(JD)

lambe plato m lid (1) (Dom) nyacutemand nula ubožaacutek viz teacutež arrastrapanza (DA)

lambe adjsubst (1) (Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeadura f (1) (Mex) obliacutezaacuteniacute oblizovaacuteniacute cucaacuteniacute ocucaacutevaacuteniacute (JD)

lambear tr (1) venk lid (Nik Kost Kub) oliacuteznout liacutezat něco (DA)

lambechorcha mf (larr lamber + chorcha) (1) (Salv) čmuchal sliacutedivyacute a podleacutezavyacute

člověk (DA)

31

lambeculo adjsubst [Š lameculos] mf vulg (1) (Arg Kub Salv Hond Nik Urug

Mex Am) lichotivyacute podleacutezavyacute a uacuteslužnyacute člověk připrdelkovač prdelolez (RAE MM

JD) (2) adjsubst vulg (Mex Hond Salv Nik Dom Portor Per Bol Arg Urug)

čmuchal sliacutedič sliacutedil Var lambeculos (DA)

lambeculos adj (1) poslušnyacute viz teacutež chupamedias (XX) (2) (Mex Hond Salv Nik

Per Bol Arg Urug) viz lambeculo (DA)

lambeculos mf hovor vulg (1) (Urug) viz lambeculo (RAE)

lambedera f (1) (Dom) přehnanaacute konzumace (jiacutedla pitiacute) zneužiacutevaacuteniacute využiacutevaacuteniacute někoho

(DA)

lambedero m (1) (Hond Mex Arg Kol Ven) miacutesto se soliacute kde ji chodiacute liacutezat dobytek

(RAE MM DA) (2) ~ (lamedero) m (Ven Mex Urug Arg) solnyacute tereacuten nahaacuteniacute

se tam dobytek aby mohl liacutezat sůl př y si es el musiuacute del lambedero de La Barquerentildea

iexclno se diga (RR)

lambedor m (1) (Arg) solnyacute tereacuten kam dobytek chodiacute liacutezat sůl (MM) (2) (Am)

podlejzavec (JD)

lambedor -ra adjsubst venk lid (1) (Bol Arg) o osobě pochlebnyacute lichotivyacute sliacutedivyacute

viz teacutež lambechorcha lambeculo lambeculos (DA)

lambedora f (1) (Am) podlejzavec (JD) (2) (Portor) rostlina viz pegapega (DA)

lambedura f (1) (Am) oblizovaacuteniacute (MM JD) (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD) (3) venk

(Kub) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

lambefondillo mf (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeladrillos adjsubst (1) mf (Kol) svatoušek (JD) (2) adjsubst (Kol) lichotniacutek

podleacutezavyacute pochlebnyacute člověk (3) (Kol) velmi zbožnyacute člověk (DA)

lambemico m (larr lamber + mico bdquovagiacutenaldquo) (1) (Salv) podpantoflaacutek muž pod pantoflem

(DA)

lambeojismo mpl (1) (Portor Am) lezeniacute do zadnice (AM MM JD) (2) m venk

lid (Portor) pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute uacutelisnost (DA)

lambeojo adjsubst (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeojos (lameojos) mf i adj pl (1) (Portor Dom Santo Domingo Am) lichotniacutek

pochlebovač lichotiacuteciacute pochlebujiacuteciacute připrdelkovač podlejzavec člověk kteryacute

pochlebuje osobaacutem jež jsou mu nadřiacutezeneacute a naopak tyacuteraacute osoby podřiacutezeneacute (RR AM

MM JD) (2) m (Mex) hmyz podobnyacute komaacuterovi jehož kontakt s okem působiacute velkeacute

paacuteleniacute (MM)

lambeplato adjsubst (1) (Dom) lichotniacutek pochlebnyacute viz teacutež lambeplatos (DA)

lambeplato(s) mf (1) (Hond Mex Urug Nik Dom Salv Bol) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (2) (Mex Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Nik

Portor) žebraacutek žebrajiacuteciacute člověk chudaacutek (RAE MM DA) (3) (Ven Arg Kol Kub

32

Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) ubožaacutek hladoviacuteciacute př sabiacuteas brindar no eras

un lambeplato como eacutel (RR MM) (4) m pl(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond

Portor) labužniacutek (AM MM) (5) (Portor) drzoun nestyda (AM MM) (6) mf

(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) podlyacute člověk křivaacutek (MM)

(7) mf (Am) obliza (8) (Am) doleza (JD) (9) m (Nik Bol) ukazovaacuteček (DA)

lamber trzvrat i intr [Š lamer] (1) arch (Am i Kanaacuter Extremadura Leoacuten a

Salamanka) liacutezat (MM) (2) vulg [Š adular] (Mex Urug Am) lichotit pochlebovat

(RAE MM) (3) ~ndashse (Arg Portor) byacutet šťastnyacute jak blaacutezen (AM) (4) (Am)

oblizovat se (5) ~ de gusto (Am) slintat blahem (JD) (6) tr lid (Am) liacutezat olizovat

vyliacutezat hladit př lo lambieron hasta que resucitoacute (BDE) (7) tr (Kol) zabiacutet kol

argot parlache (M01) (8) tr (Mex Guat Hond Salv Nik Dom Kol Bol Urug

Arg) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (9) tr lid (Dom) zabiacutet (někoho) viz teacutež

ultimar (10) tr zvrat lid (Mex Guat Hond Salv Nik Bol Arg Pan) o člověku nebo

o zviacuteřeti oliacuteznout si určitou čaacutest těla (11) intr zvrat (střKol) usilovat snažit se (12) ~

el culo (Bol) pochlebovat podleacutezat někomu (13) ~ el ojo (Portor) lichotit pochlebovat

(14) ~le la arepa (Dom) urazit iritovat rozčilovat podraacuteždit (15) ~se la arepa vulg

(Portor) byacutet ve špatneacute situaci (16) lambete que estaacutes de huevo (Urug Arg) ale no tak

maacuteš na to řiacutekaacute se když člověk po něčem toužiacute ale přijde mu to nedosažitelneacute (DA)

lamberear inr (1) (Kub) potulovat se (AM)

lamberica (lamboacuten -ona) mf (1) (Kol) pochlebovač lichotniacutek př la lambona de Erica

nunca contradice al jefe aunque estaacute equivocado slang (RF)

lambericas adjsubst lid (1) (střKol) lichotivyacute pochlebnyacute (DA)

lamberto -ta adjsubst (1) (střKol szKol Bol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež sapo

(DA)

lambestaca adjsubst lid (1) adjsubst lid (Portor) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2)

m lid (Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambesudor m (larr lamber + sudor) (1) (vyacutechHond) Plebeia latitarsis druh velmi

maleacute včely (DA)

lambeta adjsubst (1) adj (Arg) patoliacutezalskyacute (AM JD) (2) mf (Arg) patoliacutezal (MM

JD) (3) adjsubst lid (Urug Per Arg) lichotivyacute pochlebnyacute sliacutedivyacute (4) (Urug)

mlsnyacute člověk mlsoun gurmaacuten (DA)

lambetada f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Am Bol Portor) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute lichotka

podlejzaacuteniacute (RAE MM JD DA) (2) f vulg (Arg Kol Guat Mex Portor Am)

oliacuteznutiacute obliacuteznutiacute obliacutezaacuteniacute (AM MM JD)

lambetazo m [Š adulacioacuten] (1) (Mex) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute Var lambetada

(RAE MM JD) (2) m vulg (Arg Kol Kub Chil Guat Hond Mex Portor Nik)

33

oliacuteznutiacute (AM MM DA) (3) (zaacutepKol Bol) přiacutelišneacute pochlebovaniacute lichoceniacute uacutelistnost

(DA)

lambeteada f (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetear tr vulg hanl [Š lametear] (1) (Kub Guat Portor Urug Am) opakovaně

vytrvale liacutezat liacutezat s rozkošiacute cucat ocucaacutevat (AM MM JD) (2) (Urug) potajiacute

ukusovat (RAE) (3) [Š adular] (Mex Urug Am Bol) lichotit pochlebovat

podlejzat (MM JD DA) (4) (Urug) ochutnaacutevat dobroty pojiacutedat ujiacutedat něco (DA)

lambetoacuten m (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetorta mf lid (larr lamber + torta) (1) (Salv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež

chupahuevos (DA)

lambetragos adjsubst lid despekt (1) (Dom) o osobě prospěchaacuteřskyacute využiacutevajiacuteciacute

konzumuje něco na uacutečet druhyacutech obvykle jiacutedlo nebo pitiacute (DA)

lambi m (1) (Kub Dom) šnečiacute maso z mořskeacuteho šneka viz teacutež cobo (DA)

lambiacute m (1) (Dom Portor) šnek viz teacutež botudo (DA)

lambiacutea f (1) ~ de vaca (Portor) uacutečes s mokryacutem efektem rovneacute a uhlazeneacute vlasy

(DA)

lambiachi adj vulg (1) (Mex) žrout (AM)

lambiche adjsubst (1) mf (Mex) lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (RAE

AHM) (2) adj vulg (Mex) mlsnyacute člověk žrout Var lambiscoacuten (AM MM) (3)

mf lid (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambida f (1) (Am) cucaacuteniacute (MM JD) (2) lid (Chil Hond Salv střBol Arg) liacuteznutiacute

oliacuteznutiacute Var lambetada lambetazo (DA)

lambido -da adjsubst (1) adj [Š comiloacuten goloso] (Portor) mlsnyacute velkyacute jedliacutek (2) [Š

tacantildeo] (Ekv) skrbliacutek lakomec př arzobispo Gonzaacutelez Suaacuterez dioslepague si

defendioacute si mezquinoacute de taita-curas abusivos arrechos lambidos desde siempre mesmo

(3) (Ven Per Portor Dom Santo Domingo Mex Kol Ekv Am) dotěrnyacute všetečnyacute

zvědavyacute nafoukanyacute drzyacute nestoudnyacute cinickyacute vlezlyacute v Piura (Peru) se takto označuje

muž kteryacute je neohleduplnyacute k ženaacutem př calla voz lambida (RR AM MM JD) (4)

adj (StřAm Kol Mex) oliacutezanyacute (5) oholenyacute vymydlenyacute (6) (Am) strojenyacute umělyacute

afektovanyacute uliacutezanyacute (AM MM JD) (7) vychytralyacute (AM) (8) adjsubst (Portor)

mlsnyacute nenasytnyacute př le ofreciacute un pedazo de mi dulce a Chema y el lambiacuteo ese se lo

comioacute toacute slang (RF) (9) adjsubst (Ven) chudyacute chudaacutek ubožaacutek (10) adjsubst

(Portor) egoista egoistickyacute sobec-kyacute Syn afrentado (DA)

lambido m lid (1) ~ de vaca (Hond Salv Nik Portor Kol) uacutečes na Elvise vlasy

uhlazeneacute voskem na vlasy a sčesaneacute dozadu (DA)

lambidura f vulg (1) (Arg Chil Guat Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

lambimiento m vulg (1) (Portor Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

34

lambiacuteo -a adjsubst (1) adj vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) mlsnyacute člověk

žrout (2) vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) drzyacute hrubyacute (AM) (3) adj (Dom

Portor) o vlasech uhlazenyacute uliacutezanyacute (4) (Dom) drzyacute nestoudnyacute viz teacutež lambido -a

(5) vulg (Portor) mlsnyacute hltavyacute nenasytnyacute viz teacutež lambido -a (6) vulg (Portor)

egoistickyacute sobeckyacute viz teacutež lambido -a (7) adjsubst (Portor) sexuaacutelně naacuteruživyacute satyr

nymfomanka (DA)

lambiscoacuten -na adjsubst [Š adulador] (1) adj (Salv Hond Mex Per) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk podlejzavyacute př hellip por maacutes influyente que seas en el

barrio y por maacutes lambiscoacuten mano hellip (RAE AM MM BDE) (2) (Mex Michoacaacuten

Per) mlsnyacute člověk labužniacutek mlsnyacute jako koza mlsoun (AM MM) (3) adj (Mex)

uacutelisnyacute lichotivyacute (4) mf (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek uacutelisniacutek Syn lambiche

(AHM) (5) mf (Mex) lichotniacutek šplhoun patoliacutezal mex argot caliche (DBM)

(6) adjsubst [Š adulador] (Bol Dom Guat Hond Mex Salv Urug) lichotivyacute

lichotniacutek vlezdoprdelka pochlebniacutek př el lambiscoacuten de Alberto nunca contradice al

jefe aunque esteacute equivocado (RF) (7) adjsubst lid (Mex Guat Hond Salv Nik

Pan Dom Kol Ekv Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lambisconear tr hovor (1) (Salv Hond Mex) podleacutezat lichotit někomu za uacutečelem

ziacuteskaacuteniacute nějakeacute osobniacute laskavosti dolejzat leacutezt do zadku př hellip los que fuimos

lambiscones con los de arriba y altaneros con los de abajo (RAE JD BDE) (2)

(Mex) lichotit mex argot caliche (DBM) (3) lid (Mex Hond Salv Pan Per

Bol) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer Var lambisquear lambonear (DA)

lambisconeriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Hond Guat Nik Pan Ekv Per Bol) lichoceniacute

pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute (RAE DA)

lambisquear tr [Š adular] (1) (Salv Mex Guat Hond Pan Dom Bol) lichotit

pochlebovat podleacutezat podlejzat Var lambisconear (RAE AM MM JD DA) (2)

tr (Dom Santo Domingo Kol Mex Per Am) liacutezat rychle a dychtivě bliacutezat cucat

(AM MM JD) (3) tr (Hond Mex Portor) hledat dobroty k snědku (MM) (4)

(Mex) svolaacutevat děti k jiacutedlu (AHM)

lambisquero m lid (1) (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambisquero -ra adjsubst (1) adj (Dom Santo Domingo) člověk kteryacute raacuted liacuteže (AM

MM) (2) adjsubst (Dom) pochlebnyacute lichotnyacute patoliacutezal lichotniacutek pochlebniacutek

Syn lamboacuten (DA)

lamboacuten -na adjsubst hovor vulg [Š aduloacuten] (1) (Kol Ekv Mex Pan Am) uacuteslužnyacute

lichotivyacute servilniacute člověk šmajchliacuteřskyacute (MM JD) (2) adj hovor [Š soploacuten] (Kol)

udavač donašeč (RAE) (3) mf (Dom) vyžiacuterka člověk kteryacute za sebe nechaacute platit

člověk kteryacute využiacutevaacute ostatniacutech př nunca invitan a Antonio a ninguacuten lado porque es un

lamboacuten slang (4) adj (Pan) lichotniacutek př iexclno seas lambona Mariacutea de miacute no

35

consegiraacutes nada slang (RF) (5) adjsubst (Pan Dom Portor Kol Ekv) lichotniacutek

lichotivyacute pochlebnyacute (6) (Pan Dom Portor) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovač (DA)

lambonear tr lid (1) (Pan Kol Ekv) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (2) (Kol)

obvinit udat někoho (DA)

lamboneriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Kol Ekv Pan Dom) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute (2) [Š

delacioacuten] (Kol) obviněniacute udaacuteniacute (RAE DA)

lambraacuten m (1) (Bol) viz lambrana (DA)

lambrana f (1) (Bol) strom Alnus acuminata viz teacutež jauacutel (DA)

lambrantildea adj (1) (Kol) lakomyacute ubohyacute (AM MM)

lambreado -da adj (1) (Bol) o kraacuteličiacutem mase obaleneacute ve strouhance a smaženeacute na saacutedle

(DA)

lambrijo -ja adj (1) (Mex Salv) hubenyacute vyhublyacute (AM MM DA) (2) (Salv) o věci

suchyacute a praženyacute (DA)

lambriacuten m (larr fr lambris) (1) (Arg Mex) obloženiacute zdiacute dlaždicemi až do vyacutešky jednoho

metru nebo i viacutece Var lambris (MS)

lambris viz lambriacuten (MS)

lambrisco -ca adj (1) (Nik) o člověku hladovyacute prahnouciacute po jiacutedle (DA)

lambrisquear intr (1) (Nik) hledat doma něco ke snědku (2) (Nik) hladovět (DA)

lambrote adjsubst (1) adj (Mex) patoliacutezalskyacute (2) mf (Mex) patoliacutezal (JD)

lambrucear tr (1) (Ven) vyliacutezat taliacuteř (JD)

lambrusco-ca adj (1) (Chil Mex) mlsnyacute hltavyacute hltounskyacute (AM JD)

lambrusquear tr (1) (Chil Mex) oblizovat mlsat (AM MM JD)

lambucear trintr (1) tr (Ven) vyliacutezat taliacuteř po jiacutedle a sniacutest zbytky od ostatniacutech viz teacutež

lambusear (2) intr (Ven) uždibovat jiacutedlo viz teacutež lambusear (3) (Kost) chrochtat viz

teacutež lambusear (4) tr(Ven) nenasytně pořaacuted něco ujiacutedat viz teacutež lambucesear (5) intr

(zaacutepVen) využiacutet situace viz teacutež lambusear (DA)

lambucio -a adjsubst (1) adj hovor (Ven) o člověku zvyklyacute jiacutest mezi jiacutedly (2)

adjsubst (Ven) biacutednyacute nebo lakomyacute v drobnyacutech zaacuteležitostech podvodniacuteček (RAE)

(3) adjsubst (Ven) o člověku kteryacute vyliacuteže taliacuteř a dojiacutedaacute jiacutedlo po druhyacutech viz teacutež

lambusio-a (4) (Ven) člověk kteryacute uždibuje jiacutedlo (5) (Ven) lakomyacute viz teacutež lambusio

(6) (zaacutepVen) využiacutevajiacuteciacute daneacute situace (DA)

lambusear tr (1) (Ven) viz lambucear (DA)

lambusio -a adj (1) (Ven) viz lambucio-a (DA)

lambuso adjsubst (1) adj (Am) nenažranyacute (2) mf (Am) nenažranec (JD) (3) adj

(szEkv) hladovyacute hladovějiacuteciacute vyhladovělyacute (DA)

lambusquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (AM MM JD)

36

lambuzo -za adjsubst (1) (Kost) o zviacuteřeti a zvlaacuteště o psu s dlouhyacutem čenichem (AM

MM DA) (2) adj [Š entremetido] (Kost) dotěrnyacute vlezlyacute všetečnyacute (RAE AM)

(3) adjsubst (Kol Ekv Ven Am) nenasytnyacute hladovyacute nenažranyacute nenažranec

Var lambuso (AM MM JD) (4) (Kost) nestydatyacute drzyacute (5) (Mex) hladovyacute

(MM) (6) (Kost) o těle prasete podlouhleacute a štiacutehleacute (DA)

lambuzquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (JD)

lamear intr (1) (szBol) o dole způsobit vyacutebuch dynamitem (DA)

lamebota mf (1) m lid (Kub Nik Kub Bol) pochlebniacutek lichotniacutek př eacutese es un

lamebota por eso ha llegado alto (DMC DA) (2) mf (Pan) pochlebniacutek člověk

kteryacute přehnaně pochlebuje nadřiacutezeneacutemu zejm v armaacutedě (DA)

lamebotas adjsubst lid (1) (Mex Kost Kub Per Bol Arg Urug) lichotniacutek

pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechetos mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechupas f vulg (1) (Hond) penis viz teacutež pinga (DA)

lameculo mf (1) (Arg Mex) lichotniacutek pochlebovač nedůstojnyacute hanebnyacute (MM) (2)

(Kub) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovačnyacute pochlebnyacute viz teacutež hueleculo (DA)

lamedero m (1) viz lambedero (RR) (2) (Arg Urug) slaneacute miacutesto kam dobytek chodiacute

liacutezat sůl (DA)

lamedura f (1) ~ de arantildea (Per) kousnutiacute od pavouka (AM) (2) (Per) podraacutežděniacute

opuchlina kterou způsobiacute kousnutiacute od pavouka (DA)

lamehuevos adjsubst (1) (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek patoliacutezalpodleacutezavyacute sliacutedivyacute

(DA)

lameladrillos adjsubst (1) (Kol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (2) (Kol)

velmi zbožnyacute člověk (DA)

lamenalgas mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamentable adv (1) (Am) bohužel naneštěstiacute př lamentable no podemos (JD)

lameo m (1) (jzBol) důlniacute technika způsobeniacute exploze dynamitem (DA)

lameojo m lid (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameojolambeojo m (1) (Portor) člověk využiacutevajiacuteciacute druheacute osoby pro svůj prospěch

slang (RF)

lameojos adjmf pl (1) (Portor) viz lambeojos podlejzavec (RR AM MM JD) (2)

(Ven střBol vyacutechBol) Melipona 15 mm dlouhaacute včela s protaacutehlyacutem tělem žlutyacutemi

pruhy bez žihadla viz teacutež guanota (DA)

lamepatas m lid (1) (Mex Ekv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameplatito m (1) (Ekv) ukazovaacuteček (DA)

37

lameplatos mf (1) m [Š dedo iacutendice] (Mex) ukazovaacuteček (RAE) (2) (Mex)

lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (3) opovrženiacutehodnyacute člověk (MM) (4) m

lid (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamepoto(s) adjsubst lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos

lambeplatos (DA)

lamer tr lid [Š adular] (1) (Ekv Per Bol) pochlebovat lichotit Syn afilar(se)

barbear(se) botonear(se) cepillar(se) chicharronear(se) cobear copalear corchearse

culebrear enrollar(se) escobillar franelear guataquear halar(se) incensariar

lamber(se) lambisconear lambonear lustrar maderear olfear orejear perrear

sobar(se) sobonear solapear (2) ~ las botas (Nik Per Bol Chil) pochlebovat lichotit

podleacutezat (3) ~se los bigotes (Mex Chil) byacutet spokojen potěšen miacutet radost (4) para ~se

los bigotes (Mex Chil) o jiacutedle velmi chutnyacute velmi dobryacute (DA)

lamero m (1) (zaacutepBol) pracovniacutek v dole maacute na starosti sběr zbytků nerostů po sesuvu

půdy (DA)

lametazo m (1) (Arg) oliacuteznutiacute (AM)

lamida f (1) (Mex Ekv) liacutezaacuteniacute olizovaacuteniacute (DA)

lamido -da adjsubst (1) adj [Š abusivo confianzudo] (Guat) uraacutežlivyacute nepatřičnyacute drzyacute

přiacuteliš familiaacuterniacute př en los alrededores pululaban los orejas eran bajos o altos siempre

gordos siempre altaneros siempre ladinos siempre lamidos (RR) (2) (Mex)

mazanyacute (3) f (Mex) liacutezaacuteniacute liacuteznutiacute (4) (Mex) dar una ~ a una cosa oliacuteznout liacuteznout si

čeho (JD) (5) adj (Guat) vypočiacutetavyacute přiacuteživnickyacute vychytralyacute prospěchaacuteřskyacute př no

me gusta andar con Juana es muy lamida slang (RF) (6) adjsubst (Guat) drzyacute

nevychovanyacute drzoun viz teacutež lambido (7) (Guat) ješitnyacute domyacutešlivyacute marnivyacute (DA)

laacutemina adjsubst (1) f (Kol Ekv Am) uličniacutek padouch vykutaacutelenyacute chlapiacutek děvka

(AM MM JD) (2) estar uno ni ~ (Portor) byacutet bez peněz (AM) (3) f (Mex) hezkaacute

žena chatrneacuteho zdraviacute (MM) (4) (Mex) panel křehotinka (5) desprenderse en ~-as

(Mex) drolit se (6) ~-as doradas (Mex) flitry (7) ~ de goma (Mex) listovyacute kaučuk (8)

~-as de materiaacutel esteacuteril entre filones (Mex) proplaacutestek (JD) (9) f (Salv) bankovka

v hodnotě 1 dolaru viz teacutež doacutelar (10) adjsubst lid (Nik Dom střKol) kraacutesnaacute

půvabnaacute žena (11) (střKol) pěknyacute muž krasavec fešaacutek (12) ~ ahumada f (Guat)

tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku uzenaacute nad dřiacuteviacutem později ziacuteskaacute jantarovou

barvu (13) ~ crepeacute f (Guat) tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku dlouhaacute 3 až

35m ziacuteskaacute jantarovou barvu zahřaacutetiacutem (bez uzeniacute) (DA)

laminar tr (1) (Salv) uchovaacutevat občanskyacute průkaz nebo jinyacute doklad v plastoveacutem obalu (2)

(Nik) uchovaacutevat desky knihy nebo CD v plastoveacutem obalu (DA)

lampa f (larr aim lampa) (1) (Bol Chil Ekv Per szArg) motyka motyčka Syn

allacho (RAE DA) (2) tirar ~1 (Per) použiacutevat motyku či krumpaacuteč obdělaacutevat zemi

38

př nosotros mismos reconocemos que a cinco mil metros de altura es bravo tirar lampa

(RR) (3) (larr kič llampa bdquomotykaldquo) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol Am) motyka

ryacuteč krumpaacuteč lopata druh dřeva kteryacute se využiacutevaacute v zemědělstviacute a hornictviacute Syn

palana (AM MM JD) (4) (Per) lžiacutece (5) tirar ~2 (Per) tvrdě pracovat (MS) (6)

lid (larr keč lampa bdquolopataldquo) (Bol) lopatka Syn pala (LM)

lampaceador -ra mf (1) (Nik) uacuteklidovyacute pracovniacutek uacuteklidovaacute služba ukliacutezečka (DA)

lampacear trintr (1) [Š limpiar] (Nik) zametat ukliacutezet byt pomociacute tlusteacuteho koštěte z

přiacuterodniacuteho vlaacutekna př Matilde estuvo apurando a todas las del servicio a barrer y

lampacear bien la casa (RR JD) (2) tr (Nik Ven) umyacutevat podlahu mopem (3)

(Nik) diskreditovat někoho připravit o důvěru pomluvit (DA)

lampada f (1) (Ekv Per) množstviacute zeminy ktereacute je vykopaacuteno motykou (RAE) (2)

(Ekv Per Bol) kopaacuteniacute vykopaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampakana f (larr aim lampa bdquomotykardquo kana bdquo žhavaacuteldquo) (1) (zaacutepBol střBol) empanada

(pečenaacute nebo smaženaacute kapsa z těsta kteraacute se plniacute různyacutemi ingrediencemi) plněnaacute vařenou

dyacuteniacute a poleacutevanaacute medem (DA)

lampalagua f (1) (Arg Chil) poddruh hroznyacuteše kraacutelovskeacuteho (lat boa constrictor

occidentalis) měřiacute zhruba 25 m je hnědeacuteho zbarveniacute s nažloutlyacutemi skvrnami žije

v horaacutech a rovinaacutech severniacute a severozaacutepadniacute Argentiny živiacute se ptaacuteky a drobnyacutemi savci

(RAE) (2) f přen (Chil) žrout nenasyta (3) (Chil) smyšlenaacute přiacutešera kteraacute pitiacutem

vody vysušuje řeky (AM MM) (4) mf (Chil) smyšlenyacute tvor v podobě hada nebo

ještěra kteryacute hltaacute vše co potkaacute (DA)

lampana f (1) (Mex) viz lantana (DA)

lampar trintr (1) [Š robar] (Arg Portor) kraacutest loupit př largaron el periodismo y

comenzaron a lampar carteras en las ferias (RR AM) (2) intr estar uno lampado

(Portor) nemiacutet peniacuteze př estar uno lampando (AM MM JD) (3) intr (Portor)

lenošit zahaacutelet staacutet se uličniacutekem flaacutekat se (MM JD) (4) (Portor) zhebnout př

lampar de hambre (5) ~ndashse (Portor) honit štvaacutet se za něčiacutem př ellos se lampariacutean por

ello (JD) (6) tr (LaPla) daacutet darovat věnovat poskytnout udělit (7) (LaPla) lepit

přilepit slepit nalepit Syn oblar slang lunfardo (NET)

laacutempara de pared f [Š aplique] (1) (Mex Urug) naacutestěnnaacute lampa (EEA)

laacutempara adjsubst (1) (Nik Hond) nedůvěřivyacute nespolehlivyacute člověk (RAE DA) (2)

(Kub Salv Nik Ven) vychytralyacute zloděj prohnanyacute člověk (3) m (Ven) všechno

pokazit př quebrar la laacutempara (AM MM) (4) (Kost) přetvaacuteřka zdaacuteniacute př al

principio era super seria no hablabacon nadie y trabajaba muy duro no es como el

Asceta Minofeacuten que es pura laacutempara (RR) (5) adj (Kub) nevhodnyacute nemiacutestnyacute drzyacute

(6) ~ ade kerosenekeroseacuten (Am) plynovaacute lampa (7) ~ de luz friacutea (Kub) neoacutenovaacute

lampa (8) ~ de magnesio (Kub) bleskovaacute sviacutetilna (9) ~ de mesa (Kub) stolniacute lampa

39

(10) ~ de pared (Kub) naacutestěnnaacute lampa (11) ~ de pie (Kub) stojanovaacute lampa (12) ~

piloto (Kub) dohliacutežeciacute lampa (13) ~ portaacutetil de mesa (Kub) přenosnaacute stolniacute lampa

(14) ~ de poste (Kub) stožaacuterovaacute sviacutetilna (15) ~ de proyeccioacuten (Kub) promiacutetaciacute lampa

(16) ~ de Rentgen (Kub) rentgenovaacute lampa (17) ~ de seguridad (Kub) bezpečnostniacute

lampa důlniacute věteacuterka (18) ~ de sentildealde sentildeales (Kub) signaacutelniacute sviacutetilna (19) ~ de

sobremesa (Kub) stolniacute lampa (20) ~ soplete (Kub) letovaciacute paacutejeciacute lampa (21) ~ de

suspensioacuten (Kub) visaciacute lampa (22) ~ de techo (Kub) stropniacute sviacutetidlo lampa (23) ~

testigo (Kub) kontrolniacute lampička (24) ~ vertical (Kub) stojaciacute lampa (25) quebrar la

~ (Ven) všecko zkazit pokazit (26) m (Kub) drzoun (27) (Ven) chmataacutek

dlouhoprsťaacutek (JD) (28) m ser un ~ (Kub) byacutet nevychovanyacute př eacutese es un laacutempara

la familia sufre mucho (DMC) (29) lid (Ekv Pan) lež kecy viz teacutež mentolina (30)

(Kost) podvod lest viz teacutež engantildeada (31) f (svMex) světluška (32) mf (Hond Salv

Nik Kub) bistryacute a vychytralyacute člověk (33) (Hond Nik) zloděj (34) (Hond) chytryacute

inteligentniacute člověk (35) f lid (Pan střEkv jižEkv) lež klam vyacutemysl (36) lid (Pan)

vychloubaacuteniacute chlubeniacute chvaacutestaacuteniacute (37) (Guat) oko (38) ~ recargable f (Kub) nabiacutejeciacute

dobiacutejeciacute lampa (DA)

lamparazo m (1) (Kol Mex) hlt doušek (AM MM JD) (2) tomar un ~ (Kol)

loknout si napiacutet se (3) (Ven) raacutena pěstiacute šlehnutiacute (JD) (4) lid (Mex Pan Kol)

doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (5) m lid (jvMex Pan střKol) velkyacute hlt alkoholu

(6) (Salv) přiacutehodnaacute chviacutele (7) (Salv) intenzivniacute silneacute osvětleniacute (DA)

lampareado -a adj (1) (Mex) o člověku oslněnyacute (světlem) (2) (Mex) zmatenyacute

přihlouplyacute většinou po požitiacute velkeacuteho množstviacute alkoholu (3) como venado ~ (Mex)

zmatenyacute viz teacutež lampareado-a (DA)

lamparear trintr (1) (Mex Pan) lovit nebo rybařit za pomoci lampy (RAE DA) (2)

(Guat) švihnout (JD) (3) tr (Mex) oslnit někoho (světlem) (4) intr (Kost Ekv)

předstiacuterat simulovat (DA)

lampariento -ta adj (1) (Per) flekatyacute zakecanyacute (MM JD)

lamparilla f (1) viz lamparita (RR) (2) (jvMex) viz gallardete (3) (vyacutechPer)

kostlivec kteryacute se v nociacutech prochaacuteziacute s lucernou v ruce a plamiacutenek ohně sahaacute až do vyacutešky

srdce podle lidovyacutech tradic a pověr (DA)

lampariacuten m (1) (Chil Per) petrolejka (AM MM JD) (2) (Per Bol) lampa s leteckyacutem

olejem kerosinem s filtrem knotem a trubiciacute podstatně většiacute než obyčejnaacute lampa (AM

MM DA) (3) m (Per Bol Chil) přenosnaacute přiacuteručniacute lampa (4) (jižChil) olejovaacute

lampa (DA)

lamparita (lamparilla) f (1) [Š bombilla eleacutectrica] (Guat Urug Arg) žaacuterovka př un

ojo se le paseaba por los dedos de la mano derecha como una luz de lamparita eleacutectrica

(RR) (2) ser alguien de ~ china (Kub) když někdo předstiacuteraacute že je chatrneacuteho zdraviacute

40

př no lograraacutes que trabaje siempre estaacute de lamparita china čiacutenskeacute lampičky jsou

z papiacuteru (DMC) (3) (Ven) znepokojenyacute ciacutetiacuteciacute se nepřiacutejemně trapně (kvůli

přiacutetomnosti zamilovaneacuteho paacuteru) (DA)

laacutemparo -ra adjsubst (1) ajd (Kol) chuďas švorc bez peněz (AM MM JD) (2) m

(Kol) švorcaacutek člověk bez peněz (JD)

lamparoacuten mf (1) (Chil) odřenina škraacutebnutiacute (2) (Mex) nuda otrava (AM) (3) (Am)

velkaacute mastnaacute skvrna na oblečeniacute či klobouku (MM) (4) (Mex) smrk smrkanec (JD)

(5) f (Nik) škraacutebanec na určiteacute čaacutesti těla (obvykle na obličeji) (6) (Nik) leskleacute skvrny

na oblečeniacute způsobeneacute horkou žehličkou (7) (Nik) tmavaacute ponuraacute špinavaacute čaacutest bytu

(DA)

lamparoso -sa adjsubst (1) adj (Salv Dom Nik) majiacuteciacute na sobě mastneacute skvrny flekatyacute

zaflekacenyacute (RAE JD DA) (2) adj (Dom Santo Domingo Cibao) nechutnyacute

odpornyacute špinavyacute (AM MM) (3) mf (Ekv) lhaacuteř lhaacuteřka př Willy es un lamparoso

siempre dice que viene a visitarme y hasta el diacutea de hoy nada slang (RF) (4) adj

(Pan Ekv) prolhanyacute lživyacute klamnyacute viz teacutež hablador (5) adj (Kost Pan) simulantskyacute

podvodnyacute vychloubačnyacute (6) (Ekv) vychloubačnyacute chvaacutestavyacute chlubivyacute (DA)

lamparudo -da adj (1) (Mex) o člověku laacutetce nebo oblečeniacute špinavyacute flekatyacute

zašpiněnyacute (DA)

lampaya f (1) (szArg) lampaya keř s velkyacutemi žlutozelenyacutemi listy z listů se poteacute

připravuje odvar a sloužiacute k detoxikaci organismu (DA)

lampazo m (1) (Urug) haragaacuten (viz) (RAE) (2) [Š fregona] (Arg Nik) mop (AM

MM) (3) hovor (larr keč) (Chil Per Ekv) uacuteder motykou (MS DA) (4) (Kol Ven

Am) raacutena bičem šlehnutiacute flaacuteknutiacute (AM MM JD) (5) (Chil) hrot kteryacute se přivazuje

na dlouhou tyč na lov mořskyacutech ježků (6) (Mex) vodniacute rostlina ze severniacuteho Mexika

Nymphea odorata (MM) (7) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el lampazo

a las mesas de los clientes (JD BDE) (8) (Bol) homosexuaacutelniacute ženskyacute akt bol

argot coba (HB) (9) venk (Per Ekv) určiteacute množstviacute zeminy vykopaneacute motykou

(10) (Nik Pan Ven) smetaacutek mop (11) (Urug) mop s gumovou stěrkou vhodnyacute k

vysušeniacute podlahy (DA)

lampeada f (1) (Per Bol) vykopaacutevaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampeador -dora adjsubst (larr keč) (1) adj (Chil) vztahujiacuteciacute se ke skladišti dřeva nebo

pile (2) m (Chil Ekv Bol) pracovniacutek s motykou viz teacutež lampero (MS DA)

lampear tr (1) (Bol Ekv Per) okopaacutevat kypřit půdu motykou (RAE AM MM) (2)

(larr keč) (Chil Per Bol Ekv) okopaacutevat motykou (3) (Chil) hrubě opracovat daacutet do

praveacuteho uacutehlu (4) (Per) jiacutest (MS) (5) (Bol) miacutet pohlavniacute styk (mezi ženami) bol

argot coba (HB) (6) lid (Per) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (DA)

41

lampero -ra adjsubst (larr keč) (1) (Chil Per Bol Ekv) pracovniacutek s motykou (MS

AM MM) (2) mf (Ekv Per Bol) člověk kteryacute pracuje s motykou viz teacutež

lampeador (DA)

lampincho m i adj lid (larr keč lamprsquoinchu) (1) (Bol) holobraacutedek Syn lampintildeo

(LM)

lampintildeo m i adj lid (larr keč lamprsquointildeu) (1) (Bol) holobraacutedek viz teacutež lampincho (LM)

lampiri m (larr keč lampa bdquolopataldquo larr aim ndashiri bdquověnuje se čemuldquo) (1) (Bol) pomocneacute

provozy (LM) (2) (Bol) pracovniacutek v dole kteryacute maacute na starosti uacuteklid podzemniacutech

chodeb a kanaacutelů (DA)

lampita f (larr keč) (1) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol) motyčka (MS)

lampo m (1) (Portor) čaacutest tereacutenu př desde aquel sitio se divisaba un mundo de verdura

por detraacutes un lampo extenso de selva virgen rematando en una cima abrupta (RR)

lampoacuten -na madj (larr keč) (1) (Ekv) dvojzubaacute (dvoustrannaacute) motyka (MS AM MM)

(2) adj (Kol) hladovyacute hltavyacute (AM MM JD) (3) m (Ekv) velkaacute motyka

použiacutevaacute se při stavebniacutech praciacutech (DA)

lamponada f (1) (Ekv) množstviacute zeminy vykopaneacute velkou motykou (DA)

lampote m (1) (Mex) slunečnice ročniacute Var lampotillo Syn maiacutez de Tejas maiacutez

meco (DA)

lampotillo m (1) (Mex) viz lampote (DA)

lamprea f (1) (Ven) vřed jizva (AM MM JD)

lampreada f (1) (Guat) naacuteřez vyacuteprask (2) (Mex) bliacuteznutiacute (MM JD)

lampreado m (1) (Arg Chil) vařeneacute maso (MM JD) (2) (Mex) pokrm obalen v

těstiacutečku z mouky a vajec a poteacute osmažen (3) (Par) kousky masa a zelenina obalenaacute v

těstiacutečku z mouky a poteacute osmaženaacute (MM) (4) (Par szArg) plaacutetek masa obalenyacute

v těstiacutečku kořeniacute a usmaženyacute na paacutenvi (DA)

lampreado -a adj (1) (Ekv) o slaneacutem pokrmu kteryacute se podaacutevaacute s marmelaacutedou cukrem

nebo jinou sladkou omaacutečkou (DA)

lamprear tr (1) (StřAm) šlehat bičem (AM MM)

lampuso -sa adj vulg (1) (Kol Kub Portor Am) drzounskyacute uličnickyacute (AM JD) (2)

(Mex) uliacutezanyacute (JD)

lana adjsubst (1) azotar alguien la ~ (Salv) daacutet peniacuteze zaplatit (RAE) (2) f (Kost)

mech nebo lišejniacutek baho žabinec (3) lež lži (MM) (4) m (Guat StřAm) člověk

patřiacuteciacute mezi chaacutetru (5) m i pl (Hond StřAm) prospěchaacuteř podvodniacutek bandita darebaacutek

lump povaleč využiacutevaacute druheacute ve svůj prospěch pomociacute podvodů (AM MM) (6)

(Ven) rozpustit si vlasy př soltar la lana (7) vycepovat vycvičit (AM) (8) ndashs (Am

Chil Mex Per) prachy fuky peniacuteze prašule př př iquestde doacutende piensa sacar esa lana

hellip solamente jugando un billete de loteriacutea (MM JD BDE) (9) ~ndashs (Mex) kecy

42

kecaacuteniacute (10) cardarle la ~ a una persona (Mex) vynadat někomu (11) estar en la ~

(Am) topit se v peněziacutech (12) ir por ~ y volver trasquilado (Am) vyjiacutet napraacutezdno

přijiacutet zkraacutetka (13) ~ metaacutelica (Mex) draacutetky na parkety (14) ~ peinada (Am) česanec

(15) cual maacutes cual menos toda la ~ es pelo (Am) jeden stojiacute za osmnaacutect druhyacute bez

dvou za dvacet (16) soltar la ~ (Am) pustit chlup zaplatit (17) ~ suelta (Am) vlněnaacute

kajda uacutetržky okraje rouna (18) en ~ tejida (Am) vlněnyacute svetr aj (19) m (Am) chlap

chlapiacutek obejda vandraacutek (JD) (20) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el

lampazo a las mesas de los clientes (BDE) (21) (Mex) peniacuteze bohatstviacute majetek

(AHM) (22) [Š dinero] (Mex Pan Per US) peniacuteze př me quedeacute sin lana despueacutes

de pagar todas mis deudas (RF) (23) (Bol) peniacuteze (24) (Bol) slabost bol argot

coba (HB) (25) f hovor viz feria př tiene mucha lana en el banco (26) una

(buena) ~ (Mex) hodně peněz př les salioacute en una lana arreglar el coche mex argot

caliche (DEUM) (27) tener ~ en la cabeza (Kub) když to někomu pomalu mysliacute př

desde que nacioacute tiene lana en la cabeza viz metal (DMC) (28) ~ de acero (Arg)

draacutetěnka viz esponja (EEA) (29) adjsubst lid (Guat Hond Salv Nik) oportunista

(-ickyacute) (30) mf (Hond) prospěchaacuteř (31) mf (Guat) sprosťaacutek drzoun nevychovanec

(32) f (Dom) balsovyacute strom viz teacutež lanero (33) (Kost Hond) mech (DA)

lanada f lid (1) (Guat Hond) podvod lest viz teacutež engantildeada (2) f (Guat) hrubost

sprostota nevychovanost (3) (Guat) zlomyslnost podlost (4) (Salv) nestydatost

nestoudnost (DA)

lanar m (1) [Š oveja] spiacuteše pl (Arg Urug) ovce př recorriacuteamos aquella escena

desolada

lancasteriano -na adj (1) (Mex Kol Ekv) založenyacute na vzaacutejemneacutem vzdělaacutevaacuteniacute

o školskeacutem systeacutemu kteryacute byl zaveden v Mexiku na začaacutetku 19 stol (DA)

cuereando reses muertas vigilando la punta de lanares que sobreviviacutean en la loma (RR)

lance m (1) (Mex Nik Kost Pan Kol Urug Arg Bol Chil) milostneacute dobyacutevaacuteniacute

svaacuteděniacute milostneacute dobrodružstviacute pokus o svedeniacute př ha habido maacutes de un lance penoso

que pudo tener un fatal desenlace viz teacutež lancear (2) echarse un ~ (Chil) podiacutevat se

kouknout př chicas que gritan y dan tremendos cuarteos cuando se agachan para echar

un lance (3) tirarse (a) un ~ (Arg Urug Par) pokoušet štěstiacute riskovat př deacutejame que

me tire un lance el negocio era dudoso pero nos tiramos a un lance (RR MM DA)

(4) (Arg Par) křiacutedlo budovy př casa de tres lances casa construida en tres cuerpos

(5) (Kol) miacutesto vhodneacute pro rybolov (6) (Chil) ucuknutiacute př sacar lance (AM MM

JD) (7) (Kol) Miconia caudata hustě listnatyacute strom s rovnyacutem kmenem (MM)

(8) ~ de amor (Chil) milostnaacute pletka (9) ~ apretado (Chil) kritickaacute chviacutele težkyacute

přiacutepad (10) de ~1 (Chil) naacutehodnyacute o setkaacuteniacute přiacuteležitostnyacute o koupi antikvaacuterniacute

kniha z druheacute ruky koupenyacute (11) de ~2 (Chil) naacutehodou se setkat (12) echar buen ~

43

(Chil) dosaacutehnout sveacuteho (13) echar mal ~ (Chil) přepočiacutetat se (14) ~ de honor (Chil)

souboj (15) de ~ en ~ (Chil) přiacutepad od přiacutepadu (16) en ~ de morir (Chil) ve smrtelneacutem

nebezpečiacute se smrtiacute na jazyku (17) a pocos ~-es1 (Chil) ve chvilce (18) a pocos ~-es

2

(Chil) snadno (19) sacar ~ (Chil) ucuknout (20) tener pocos ~-es 1(Chil) byacutet moc

těžkyacute (21) tener pocos ~-es 2

(Chil) nebyacutet moc zaacutebavnyacute (22) tirarse un ~ (Chil) miacutet

kliku (JD) (23) (Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lancero

(HB) (24) (Kost) romaacutenek zaacutelet př Pablo estaacute casado pero trae un lance con una

salvadorentildea slang (RF) (25) (LaPla) akce kteraacute se provaacutediacute i bez zaručeneacuteho

uacutespěchu (26) (LaPla) vyloupeniacute obsahu kabelky pomociacute klepet nebo speciaacutelniacutech draacutetů

Syn lanza viz teacutež lancear slang lunfardo (NET) (27) lid (Kost) vztah (mezi

osobami) poměr viz teacutež entretencioacuten (28) (Kost) milenec sexuaacutelniacute partner (29)

(Kub) v baseballu ziacuteskaacuteniacute vyššiacuteho počtu bodů než druhyacute tyacutem paacutelkař oběhne všechny

mety a vraacutetiacute se na domaacuteciacute metu pak ziacuteskaacutevaacute bod (30) (Hond) nahozeniacute siacutetiacute při rybolovu

(31) ~ muerto (Kost) schůzka s nevěstou (DA)

lanceado f (1) (Arg) bodnutiacute (JD)

lancear trintr (1) (Kost) flirtovat sveacutest př contiene consejos para lancear chiquillas en

La Terraza viz teacutež lance (2) tr (Arg) kraacutest peněženky nebo šperky na ulici či v

hromadnyacutech dopravniacutech prostředciacutech často pomociacute kleštiacute nůžek nebo speciaacutelniacuteho nože

zvaneacuteho lanza př cuando no era conocido por los tiras la lanceaba sin temer el

manyamiento (RR) (3) tr (Mex) utrhnout pšenici ve vyacutehonku kde vztyčeneacute listy

chraacuteniacute klas (MM) (4) tr (Bol) ukraacutest z kabelky peněženku nebo peniacuteze neopatrneacutemu

člověku bol argot coba (HB) (5) tr (Arg) šlohnout viz teacutež limpiar slang

lunfardo (NET) (6) tr lid (Nik Bol Per) kraacutest okraacutest viz teacutež ladronear (7) intr

venk (Mex) vyrůstat o vztyčenyacutech listech na kukuřici ktereacute předchaacutezejiacute klasu (8)

intr (Kost) chodit s někyacutem miacutet s někyacutem sexuaacutelniacute poměr (DA)

lancero -ra mf (1) [Š ratero carterista] (Arg) kapesniacute zloděj hochštapler př un

voceriacuteo ronco vomitaban estos racimos espatarrados en los bancos entre los cuales se

deslizaban los lanceros de traje adecentado viz teacutež lancear (RR JD) (2) hanl (Arg)

nezodpovědnyacute člověk kteryacute se snažiacute uspěch firmy obraacutetit ve svůj prospěch (MM) (3)

f (Kol) věšaacutek (JD) (4) (LaPla) kapesniacute zloděj kapsaacuteř chmataacutek zloděj kteryacute pracuje

pouze se dvěma prsty (5) m (LaPla) naacutepadniacutek galaacuten slang lunfardo (NET) (6)

(Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lance (HB) (7) m lid

(Per Bol Arg) zloděj peněženek (8) m (Guat) hřebiacutek zatlučenyacute šikmo pro většiacute

bezpečnost (DA)

lances intr (1) no te ~ conmigo (Kub) ani se neodvaacutežej př no te lances conmigo que no

acepto eso (DMC)

44

lanceta f (1) [Š aguijoacuten] (Bol Mex Guat Per Chil Am) bodlina žihadlo trn př este

campesino de dieciocho antildeos martiriza a los bueyes con la lanceta de bambuacute (RR AM

MM JD) (2) maacutes curoacute la dieta que la ~ (Am) střiacutedmost je nejlepšiacute kuchař (JD)

(3) (Am) žihadlo př era una abeja agitoacute los dedos para que cayera la lanceta que

se le habiacutea quedado en la yema (BDE)

lancetazo m (1) (Am) bodnutiacute žihadlem (2) dar un ~ a una persona (Am) bodnout

někoho (3) dar ~ en la carne (Am) bodat do masa paacutelit (JD) (4) f (Per Chil)

piacutechnutiacute štiacutepnutiacute bodnutiacute (DA)

lancetilla f (1) (Per) Alternanthera broceliar bylina s dlouhyacutemi a štiacutehlyacutemi listy ktereacute

jsou buď jednotlivě nebo v trsu o dvou až třech listech s malyacutemi květy použiacutevaacute se k

barveniacute laacutetek na červeno nebo jako leacutek v mediciacuteně (DA)

lancha f i pl (larr kič) (1) f (Ekv) houba škodlivaacute pro některeacute rostliny zejm pro

brambory (RAE) (2) (Ekv) mlha (AM MM JD) (3) (Ekv) mraacutez naacutelediacute

jinovatka (AM MM) (4) f (Kol) kapybara (MM) (5) ~ a motor motora (Kol)

motorovyacute člun (6) ~ salvavidasde salvamento (Kol) zaacutechrannyacute člun (7) (Kub)

almara tlustaacute žena haksna (8) (Chil) baganče (JD) (9) viz lancharse (RR) (10)

lid (Kub) viz caderas huevo (DMC) (11) f (Kub Portor Ven) obrovskeacute chodidlo

(12) ~s f pl lid (Hond Salv Nik Chil) obrovskeacute chodidlo Syn paila (13) (Salv

Nik Portor) velkaacute bota (14) (jzKol Ekv) pliacuteseň bramborovaacute způsobuje tmaveacute

skvrny na listech stonku i plodech postihuje nejen brambory ale takeacute rajčata (15)

(střKol) luxusniacute auto (DA)

lanchaje m (1) (Mex) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchonaje (MM) (2) (Mex Nik Ekv) přeprava člunem nebo jinyacutem

plavidlem (DA)

lanchar(se) trintr i zvrat (1) intr zvrat (Ekv) zkazit se o zrnu kvůli parazitu kteryacute

se jmenuje lancha a odolaacutevaacute vykuřovaacuteniacute př pero los granos o se helaban o se

lanchaban o se pudriacutean (RR) (2) intr (Ekv) zataacutehnout se mračit se (obloha) (3)

(Ekv) mrznout zamrznout pokryacutet se jinovatkou (4) (Ven) přijiacutet nebo odhalit tajemstviacute

vyčmuchat špehovat (AM MM JD) (5) (Ekv) mračit se (o nebi) mrznout padat

jinovatka (JD) (6) tr (Ekv) napadnout pliacutesniacute brambory rajčata a dalšiacute plodiny (7)

intr zvrat (Ekv) o bramboraacutech rajčatech a dalšiacute plodinaacutech byacutet napaden pliacutesniacute (DA)

lanchera f (1) (vyacutechBol) svačinovyacute box viz teacutež lonchera (DA)

lancheros m (1) lid (Kub) Kubaacutenci tak označujiacute ty kteřiacute na lodiacutech prchajiacute do Spojenyacutech

staacutetů př estaacute preso por lanchero (DMC)

lanchoacuten m (1) (Kol Chil) velkaacute naacutekladniacute loď (2) (Hond Salv Nik) obrovskeacute auto (3)

m pl (Salv) velkaacute chodidla (4) m pl (Salv) velkeacute boty (DA)

45

lanchonaje m (1) (Per) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchaje (MM)

lanciada f (1) (Arg) opakovaně zranit (i smrtelně) (AM)

lanco m (1) (Ekv) viz machiacuten (DA)

landa f (1) (szPer) speciaacutelniacute dětskaacute slavnost prvniacute střihaacuteniacute diacutetěte za každou

ustřiženou loknu uacutečastniacuteci přispějiacute určitou čaacutestkou (2) (Salv) chlapeckaacute hra jeden

z nich pronaacutesleduje ostatniacute až do teacute doby než se někoho dotkne ten se poteacute staacutevaacute

pronaacutesledovatelem (3) (Hond) diacutevčiacute hra individuaacutelniacute nebo kolektivniacute spočiacutevaacute ve

vyhozeniacute do vzduchu deseti jacks a snaženiacute chytit se jack ve vzduchu jednou rukou dřiacuteve

než spadne vyhraacutevaacute ten kdo jich v ruce udržiacute nejviacutece (4) (Hond) jack součaacutestka ve

formě křiacuteže nebo hvězdice se kterou se hraje jacks (DA)

landoacute m (1) (Per) tanec typickyacute pro peruaacutenskeacute pobřežiacute založenyacute na afroperuaacutenskyacutech

zvyciacutech (DA)

landro -ra adjsubst (larr malandro) (1) (Ven) gauner zločinec delikvent (DA)

landsquipero -ra mf (larr angl landscaper) (1) (US) zahradniacutek zahradnice ve

veřejneacutem parku v soukromeacute zahradě apod př mi primo Jorge como es landsquipero a

veces consigue bonitas plantas para su propia yarda slang (RF)

lane (larr angl) (1) (Portor US) silničniacute proud trať draacuteha (MS DA)

lanear intr (1) (Bol) slaacutebnout bol argot coba (HB) (2) (Bol) byacutet nečinnyacute byacutet

nezaměstnanyacute (DA)

lanero m (1) (Dom) balsa (balsovyacute strom) strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m s

oblyacutemi listy bělavyacutemi nebo světle růžovyacutemi květy a plodem ve formě podlouhleacute bobule

(s velkyacutem množstviacutem semiacutenek pokrytyacute bavlněnyacutem vlaacuteknem) dřevo je jemneacute velmi

ceněneacute a bavlna kteraacute se ziacuteskaacutevaacute z plodů je velmi užitečnaacute Syn corcho lana palo de

lana (DA)

langa adjsubst iron (larr galaacuten) (1) m (Arg) švarnyacute hoch švarnyacute muž (2) m (Arg)

milovniacutek naacutepadniacutek galaacuten šohaj (3) adj (Arg) švarnyacute galantniacute obvykle se tak

ironicky řiacutekaacute galantniacutem mužům kteřiacute dobyacutevajiacute srdce mnoha žen přehozeniacute slabik viz

vesre (larr al reveacutes) (NET) (4) m (Arg) fešaacutek ctitel př no te me hagaacutes el langa que

seacute muy bien que estaacutes casado con Amanda slang (RF)

langallo m (1) lid (Kub) kohout př ese langallo es bueno para peleas (DMC)

langanazo m hovor (1) (Ven) panaacutek nebo sklenka silneacuteho alkoholickeacuteho naacutepoje

(RAE) (2) (Ven) raacutena kteraacute způsobiacute pohmožděninu šupa (3) (Ven) uacuteder zvonu nebo

vyacutestřel z děla zvoněniacute (AM MM JD) (4) (Ven) velkaacute raacutena velkyacute uacuteder (DA)

laacutengara adjsubst (1) (Mex) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry mazanyacute lišaacuteckyacute filuta

prohnanyacute (RAE AM MM JD) (2) adj (StřAm Am Kol Mex) darmošlapskyacute

vandraacuteckyacute (3) (Kost) vyčouhlyacute čahoun (4) (Kol Mex) hladovyacute (AM JD) (5) mf

46

(Am) darmošlap vandraacutek (6) (StřAm Mex) hladoun (MM JD) (7) (StřAm)

lenoch povaleč (8) mf (Mex) podvodniacutek lhaacuteř (MM) (9) mf (Mex)

nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute Var langaruzo (10) vulg (Mex) prospěchaacuteř zlořaacuted

nenasyta (11) m vulg (Mex) perverzaacutek (12) mf (Mex) mlsnyacute člověk mlsoun (DA)

langarear intrtr lid (1) intr (Mex) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (2) tr (Mex)

přaacutet si něco toužit po něčem (DA)

laacutengaro -ra adj (1) (Mex) falešnyacute prohnanyacute neupřiacutemnyacute (AHM)

langarote -ta madj hovor (1) (Ekv StřAm Am) velmi vysokyacute hubenyacute neupravenyacute

liacutenyacute a nedbalyacute člověk dlouhaacuten čahoun vyčouhlyacute čahounskyacute dlouhataacutenskyacute (RAE AM

MM JD) (2) adj (Mex) hladovyacute (AM) (3) (StřAm) darmošlapskyacute (4) (Mex)

hromotluckyacute (MM JD) (5) (Ekv) o člověku velmi vysokyacute hubenyacute a nemotornyacute

(DA)

langarucho -cha madj (1) adj(Hond Mex Nik Am) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD)

(2) m (Am) dlouhaacuten (JD) (3) adjsubst (Mex Nik) o člověku velmi vysokyacute

hubenyacute a nemotornyacute (DA)

langarutano -na madj (1) adj (Ekv) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD) (2) m (Am)

dlouhaacuten (JD)

langaruto -a adj lid despekt (1) (Kol) o člověku velmi štiacutehlyacute velmi hubenyacute vyhublyacute

(DA)

langaruzo -za adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato) vyacutehodnyacute (AM) (2) adj (Ekv)

dlouhataacutenskyacute (MM) (3) mf lid (Mex) nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute (DA)

langosta f (1) (Kub) břichna tlušťoch o ženě (2) (Chil) vyžiacuterka (3) los chicos pasaron

por la vintildea como una nube de ~-as (Chil) kluci se vrhli na vinici jako kobylky (JD)

(4) lid (Kub) zadek př esa mujer tiene una langusta muy bonita (5) estar la mujer

como la ~ (Kub) miacutet většiacute zadek př esa mujer estaacute como la langusta iexclcoacutemo me gusta

(6) irse todo en ~ (Kub) hubenaacute žena s velkyacutem zadkem př a tu mujer todo se le fue en

langosta (7) paraacutersele a una mujer la ~ (Kub) když žena otěhotniacute př ella dio un mal

paso y se le paroacute la langosta (DMC) (8) (Arg Urug Chil Mex Ven) kobylka viz

chapuliacuten (EEA) (9) f (Hond Pan) Mocis latipes hmyz kteryacute zamořiacute listy

kukuřice Syn chachalaca (10) f (Portor) člověk s velkyacutem pozadiacutem (11) saber

doacutende vive la ~ (Pan) vědět o něčiacutem kostlivci ve skřiacuteni znaacutet něčiacute tajemstviacute miacutet o někom

cenneacute informace znaacutet něčiacute slabou straacutenku (DA)

langosteado m (1) (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech raacutena do hlavy kterou kohout dostane

během zaacutepasu (DA)

langra f (1) (zaacutepBol) v dole dutina kteraacute se vytvořiacute v rudnyacutech žilaacutech a obsahuje sirnateacute

plyny (DA)

47

languarico -ca adj [Š lenguaraz] (1) (Mex) prostořekyacute drzyacute hubatyacute tlamatyacute držkatyacute

(RAE JD)

languceta adj (1) (Chil) hubenyacute nezdravě vyhublyacute (AM) (2) (Chil) hladovyacute

neduživyacute (MM)

langucia f (1) (Chil) hlad (AM)

languciar tr (1) (Chil) mlsat (AM MM)

languciento -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

langucio -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

languumletear tr [Š lamer] (1) (Chil Mex) liacutezat olizovat (RAE DA)

languumletazo m (1) (Mex Chil) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

laacutenguido -da adj (1) chudyacute bez prostředků švorc viz teacutež fundido (NET)

languso -sa adj (1) (Mex) mazanyacute vykutaacutelenyacute (AM MM) (2) (Mex) vytaacutehlyacute (AM

MM JD)

lanificio m (1) (Per Bol) miacutestozařiacutezeniacute kde se pere a česaacute surovaacute vlna a poteacute se prodaacutevaacute

(DA)

lanigrafiacutea f (1) (Chil) vyšiacutevaacuteniacute obrazů technika při ktereacute jsou obrazy vyšiacutevaneacute vlnou

(DA)

lanillo m (1) (Guat) strom viz teacutež gatillo (DA)

lanlacus m (1) (Per) tradičniacute tanec tančiacute se v regionu Antiplano při slavnosti Corpus

Christi tanečniacuteci jsou převlečeni za šaškykomediantykejkliacuteře (DA)

lantana f (1) (Mex Portor Arg Urug) libora proměnlivaacute keř kteryacute je až 2 m vysokyacute

s trnityacutemi větvemi ovalnyacutemi listy černyacutemi a žlutyacutemi květy malyacutem černyacutem a silnyacutem

plodem Syn cariaquillo chiliguumle cinco negritos margarita del campo matizadilla

sietenegritos xobaroba Var lampana (DA)

lanteacute m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanteja f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lanteacuten m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanterna f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lantrisco m (1) (Mex) pistaacutecie mexickaacute strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m

s podlouhlyacutemi listy s malyacutemi květy (obvykle červeneacute barvy) plodem ve tvaru přirostleacute

peckovice (kulataacute čevenaacute modrofialovaacute nebo černaacute) plod se konzumuje uvařenyacute v soli

nebo suchyacute (DA)

lanudo adjsubst lid (1) (Per střBol vyacutechBol) nešikovnyacute těžkopaacutednyacute nemotornyacute tupyacute

viz teacutež ignoratoacuten (2) (Hond Salv Nik Per Bol) bohatyacute člověk (3) (zaacutepBol vyacutechBol)

liacutenyacute lenoch (DA)

48

lanudo -da adjsubst (1) adj (Ekv Ven Am) vesničanskyacute humpolaacuteckyacute křupanskyacute

(AM MM JD) (2) (Am) prachatyacute (3) m (Am) bambula hlupaacutek (JD) (4)

adjsubst (Bol) slabyacute lenoch bol argot coba (HB)

lanuza mf (1) (Hond) člověk niacutezkeacuteho původ kteryacute podvaacutediacute a šidiacute ostatniacute (RAE)

lanza adjsubst (1) ser alguien una ~ hovor (Am) byacutet schopnyacute a miacutet jasnou mysl

(RAE) (2) mf (Mex Kol Kost Chil Ven) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry

podvodnyacute obchodniacutek lichvaacuteř podvodniacutek vydřiduch šibal kapsaacuteř podfukaacuteř filuta př

era una lanza de los muchachos que actuacutean en los paraderos de los autobuses (MM JD

BDE) (3) f (Ven) speciaacutelniacute druh nože př el primero le sacoacute de la cintura una lanza

al tiempo que el otro le despojaba el revoacutelver (4) viz teacutež lancear (RR) (5) ~ apurentildea

(Ven) obchodniacutek špatneacute pověsti nedůvěryhodnyacute obchodniacutek (6) ser uno una ~ (Mex)

vykutaacutelenyacute šibal (MM) (7) (Kol) keťas (8) ~ apurentildea (Ven) podfukaacuteř vydřiduch

(9) correr ~-as (Ven) laacutemat dřevce (10) echar ~-as en la mar (Ven) přeleacutevat moře

lžičkou (11) estar con la ~ en ristre (Ven) byacutet připraven ve střehu (12) no hubono ha

quedado ~ enhiesta (Ven) nepřiacutetel byl poražen na hlavu (13) hincar meter la ~ hasta

el regatoacuten (Ven) pořaacutedně někoho stisknout (14) llevar a la gente a punta de ~ (Ven)

držet lidi hezky zkraacutetka u huby (15) quebrar ~-as (Ven) svaacuteřit znepřaacutetelit se (16)

romper ~~-as por una persona (Ven) zlomit dřevce postavit se za někoho haacutejit

někoho (17) no romper ~-as con nadie (Ven) vyhyacutebat se všem sporům (18) es Vd

muy ~ (Ven) vy jste pěknyacute ptaacuteček filuta (19) ser buenaunatamantildea ~ (Mex) byacutet

mazanyacute miacutet za ušima (20) m (Kol) šejdiacuteř skrbliacutek (JD) (21) f hovor (Mex) ser

alguien (muy) ~ (Mex) byacutet velmi zručnyacute nebo vychytralyacute př Bernardo es muy lanza y

no caeraacute en la trampa mex argot caliche (DEUM) (22) m (Kol) kaacutemoš viz teacutež

mano (23) romper ~s (Mex) byacutet s někyacutem na kordy na ostřiacute nože znepřaacutetelit se s

někyacutem (24) adj (Mex Pan Per) drzyacute troufalyacute odvaacutežnyacute (25) (Ven Ekv) o člověku

zručnyacute a vychytralyacute (26) m (Kol) ve vojsku spolehlivyacute přiacutetel (27) mf (Chil) prchajiacuteciacute

zloděj kteryacute okradl lidi (28) (Chil) garnyacutež zaacuteclonovaacute konzola na kraacutetkou zaacuteclonu (29)

f (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech ostryacute konec na ostruze (30) ~ amarilla1 (jižBol

szArg) Terminalia triflora strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m maacute listy ktereacute rostou jen

miacutesty květenstviacute ve formě klasu vřetenovityacute plod Syn guayaibiacute amarillo (31) ~

amarilla2 (jižBol szArg) žlutyacute dřevěnyacute oštěp (32) ~ blanca

1 f (Arg) viz guayaibiacute

(33) ~ blanca2 (Arg) biacutelyacute dřevěnyacute oštěp (34) f (Bol) viz palo mataco (DA)

lanzadera f (1) (Mex) dopravniacute depo pro MHD (DA)

lanzado -da adj (1) (Chil) vyhnanaacute vypuzenaacute osoba př a veces hay lanzamientos y

tenemos que albergar a los lanzados (RR)

49

lanzador -dora m (1) (Antil Mex Nik Ven) nadhazovač v baseballu hraacuteč kteryacute

nahazuje miacuteč paacutelkaři (RAE) (2) ~ de bala mf (Nik Kub Kol Ven Ekv Bol Chil)

atlet kteryacute vrhaacute kouliacute (DA)

lanzagua m (1) (Chil) vodniacute dělo umiacutestěneacute na vozidle určeneacute ke střiacutekaacuteniacute vody při

potlačovaacuteniacute veřejnyacutech nepokojů (2) (Urug Chil) vozidlo na ktereacutem je toto vodniacute dělo

umiacutestěno (RAE DA)

lanzaguas m (1) (Chil) vozidlo viz teacutež lanzagua (2) (Chil) vodniacute dělo viz teacutež

lanzagua (DA)

lanzallamas m (larr angl flame thrower) (1) (Am) plamenomet přiacutestroj použiacutevaacuten za

vaacutelky vrhajiacuteciacute proud hořiacuteciacute laacutetky určenyacutem směrem (MM)

lanzamiento m (1) ~ de la bala (Kub Mex Salv Nik Kost Pan Kol Ven Ekv Per

Bol Chil Arg Urug) vrh kouliacute (JD DA)

lanzar trzvrat (1) tr hovor lanzaacutersele a alguien (Mex) vyznat laacutesku svoji naacuteklonnost

př el idiota de Jaime se le lanzoacute a la mujer de su jefe mex argot caliche (DEUM)

(2) zvrat lid (Kub) odvaacutežit se př se lanzoacute en el negocio de las construcciones y

triunfoacute (3) (Kub) vnucovat se ženě s nekalyacutemy uacutemysly př se lanzoacute conmigo y se lo dije

a mi marido (DMC) (4) trzvrat lid (Nik) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (5)

trzvrat (Nik) hltat (6) ~ se al abordaje1 (US) přepadnout někoho naacutesilně (7) ~se al

abordaje2 (Chil) chystat se udělat něco riskantniacuteho (8) ~ la piedra con mano ajena

(Guat) přiacutesloviacute vyjadřuje že někdo něco dělaacute s přetvaacuteřkou a pokrytectviacutem (DA)

lanzazo m lid (1) (Chil) kraacutedež loupež viz teacutež robada (2) m (Chil) přepadeniacute a

okradeniacute naacutesledovaneacute rychlyacutem uacutetěkem (DA)

lantildeas f pl lid (1) (Guat) nehty (DA)

lao m (1) viz alzao estar alzao de un lao (DA)

laope mf lid (1) (Pan) chlapeček holčička viz teacutež chiquito (DA)

lap f (1) (Mex) notebook zkraacuteceniacute slova laptop (DA)

lapa adjsubst [Š paca] (1) f (Kol Ven) paka niacutežinnaacute agutiacute (Agouti paca) asi 50 cm

dlouhyacute hlodavec s hustou zplihlou srstiacute hnědeacute barvy s biacutelyacutemi skvrnami na hřbetě a

načervenalyacutemi na krku břiše a bociacutech s kraacutetkyacutem ocasem a s kraacutetkyacutemi nohami se

špičatyacutem čenichem a s malyacutemi zaoblenyacutemi oušky pochaacuteziacute z Ameriky žije v horskyacutech

oblastech v noraacutech živiacute se rostlinami vydaacutevaacute zvuky podobneacute prasečiacutem snadno se

domestikuje a jeho maso je jedleacute př hellip para prohibir la caceriacutea de venados lapas y

chiguumlires (MM BDE) (2) f (Kost Hond StřAm) papoušek guacamayo pochaacuteziacute

z Ameriky zhruba o velikosti slepice jeho zobaacutek je nahoře biacutelyacute a zespodu černyacute maacute biacuteleacute

spaacutenky krvavě červeneacute tělo hruď zeleneacute nebo modreacute barvy svrchniacute dlouhaacute pera na

křiacutedlech jsou modraacute se žlutyacutemi miacutesty maacute dlouhyacute červenyacute ocas s peacutery kteraacute jsou na

bociacutech modraacute (RAE MM) (3) (Kost Hond Pan) papoušek ara arakanga Ara

50

macao Ara ambigua př la lapa roja es una de las aves maacutes bellas de los bosques

costarricenses (4) (Per Chil) rozpůlenaacute dyacuteně použiacutevaacute se napřiacuteklad na nošeniacute jiacutedla

umyacutevaacuteniacute jako miacutesa na stůl př le llevaba alimento en una gran lapa (RR AM MM

DA) (5) f (Chil) konkubiacutena vojaacuteka (6) (Ekv) velkyacute klobouk nahoře zploštěn (AM

MM) (7) (Chil) vojanda (8) (Ekv) širaacutek (JD) (9) (larr keč lapha bdquolaacutetka kteraacute

visiacuteldquo) (Bol Bn) člověk bez ucha (10) adj (Bol PtVallegvall) visiacuteciacute (LM) (11) f

lid (Portor) student študaacutek kteryacute si půjčuje poznaacutemky od spolužaacuteků viz teacutež

comelibros (12) f (Per) velkyacute taliacuteřmiacutesa z hliacuteny dřeva nebo vysušeneacute tykve (dyacuteně)

sloužiacute k serviacuterovaacuteniacute jiacutedla (13) f (Nik) pomlouvačnaacute osoba klepna (14) f pl (Nik)

dolary bankovky (15) f (Portor) student kteryacute po svyacutech spolužaacuteciacutech požaduje

zaacutepisky udělaneacute uacutekoly apod (16) ~ verde f (Nik Kost) ara zelenyacute druh velkeacuteho

papouška kteryacute dorůstaacute až 80 cm maacute silnyacute černyacute zobaacutek se šedou špičkou převlaacutedaacute

zeleneacute peřiacute miacutesty biacuteleacute (v oblasti obličeje) červeneacute černeacute v ocasniacute oblasti je peřiacute

zbarveno do žlutě olivoveacute barvy Syn guacamaya azul guacamayo verde (17) a ~

(Chil) na zaacutedech na hřbetu na bedrech (DA)

lapachal m (1) (Arg Am) lapačovyacute haacutej (MM JD)

lapachar trintr (1) (Portor) jiacutet bažinou mokřinou (AM MM JD)

lapachero m [Š lapachar] (1) (And Portor) mokřina (RAE MM JD) (2) lid

(Portor) nadměrneacute sliněniacute (3) (Portor) zvlhčeniacute vagiacuteny (DA)

lapachillo m (1) (Arg) Eugenia cisplatensis tropickyacute strom Jižniacute Ameriky (2) (Arg)

jmeacuteno různyacutech stromů z čeledi bobovityacutech připomiacutenajiacuteciacute Eugenia cisplatensis (MM)

(3) (Arg Urug) Lonchocarpus nitidus strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15 m maacute

nepravidelnyacute kmen ovaacutelneacute listy biacuteleacute a žluteacute květy a plod ve formě lusku (DA)

lapacho m (1) (Arg Bol Par Am) Tecoma specialis lapačovyacute strom (MM JD)

(2) ~ amarillo1 (Bol svArg) Tabebuia pulcherrima strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až

35 m maacute silnyacute a dlouhyacute kmen žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (3) ~ amarillo2 (Bol

svArg) dřevo ze stromu Tabebuia pulcherrima je masivniacute těžkeacute a oceňovaacuteno v

tesařstviacute (4) ~ amarillo3

(szArg) Tabebuia lapacho strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30

m maacute žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (5) (szArg) dřevo ze stromu Tabebuia

lapacho (6) ~ negro1 (sevArg) Tabebuia ipe strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

silnou kůru trubkoviteacute květy fialoveacute barvy plod ve formě lusku (7) ~ negro2

(sevArg)

tvrdeacute dřevo ze stromu Tabebuia ipe maacute širokeacute využitiacute (8) ~ rosado1 (szArg) viz

lapacho negro1 (9) ~ rosado

2 (szArg) viz lapacho negro

2 (10) ~ rosado

3 (Urug)

Tabebuia heptaphylla až 12 m vysokyacute strom maacute rovnyacute a tmavyacute kmen listy ktereacute

opadaacutevajiacute velkeacute růžoveacute květy a plod ve formě podlouhleacute tobolky (DA)

51

lapaco m (1) (Bol) Tabebuia ochracea strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

zvoncoviteacute květy a plod ve tvaru korkoviteacuteho lusku ve ktereacutem jsou uchovaacutena semiacutenka

(DA)

lapada f (1) (Per) chrstnutiacute vody (AM MM JD) (2) echar una ~ a una persona

(Per) chrstnout vodu na někoho (JD)

lapalada f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (MM) (2) lid (jižMex) deacutešť lijaacutek drobnyacute

deštiacutek viz teacutež llovida (DA)

lapalapa f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (AM JD)

laparara adjsubst (larr aim lapacutearara bdquomizernyacute biacutednyacuteldquo) (1) (zaacutepBol) člověk kteryacute žije v

biacutedě (DA)

lape adj (larr map lapegen bdquoslepenyacuteldquo) (1) (jižChil) slepenaacute smotanaacute (nit vlna) (AM

MM) (2) (jižChil) o slavnosti živaacute veselaacute (MS AM MM)

lapear tr (larr keč laqacuteay bdquoplesknout plaacutecnoutldquo) (1) (zaacutepBol) daacutet někomu facku (DA)

lapero -ra adjsubst (1) (Ven) pes vycvičenyacute k honu hlodavce aguti paka niacutežinnaacute

(DA)

lapi m (1) (zaacutepBol) vysokyacute roštěnec vyacuteřez hověziacuteho masa z oblasti hřbetu dobytka

(směrem ke krku) (DA)

lapicera f (1) f [Š boliacutegrafo] (Urug Bol Arg Par) propiska (RAE) (2) [Š

portaplumas] (Arg Bol Urug Chil Par) držaacutetko na pero Syn palillero (AM MM)

(3) [Š pluma estilograacutefica] (Arg Urug Chil LaPla Bol Par) plniciacute pero Var

lapicera fuente př sin hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (JD BDE DA)

(4) ~ (lapicero) m [Š portaplumas] (Arg Per Chil Urug Par Am) naacutesadka na pero

př al sentarse Julio encontroacute su lapicera y eacuteste era un siacutentoma de buena suerte Syn

palillero (RR AM MM JD) (5) (Am) naacutesadka na psaniacute (6) (Am) patentniacute

šroubovaciacute tužka (7) ~ a bolillaa bolita (Chil LaPla Am) kuličkoveacute pero př sin

hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (8) ~ fuente (Am LaPla Urug Chil)

plniciacute pero (JD BDE DA) (9) [Š boliacutegrafo] (Arg Urug) kuličkoveacute pero propisovaciacute

tužka př iquesttiene una lapicera necesito apuntar una direccioacuten (RF) (10) f (Mex)

školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (11) lid (Par) školniacute pouzdro (12) (Arg)

druh menšiacute ryby z čeledi Basilichthys žije v řekaacutech a jezeraacutech Jižniacute Ameriky (DA)

lapicero m [Š boliacutegrafo] (1) (Kost Guat Hond Salv Nik Dom Ven zaacutepKol Per Bol

Chil) propiska Syn esterograacutefico (2) m [Š portaminas] (Mex) patentniacute šroubovaciacute

tužka (RAE DA) (3) (Arg Per) viz lapicera př rebuscoacute es sus bolsillos teniacutea

dinero sus llaves un lapicero (RR AM MM JD BDE) (4) ~ fuente (Per)

kuličkoveacute pero (JD) (5) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute zaacutemků bol argot coba Syn

laacutepiz (HB) (6) [Š boliacutegrafo] (Dom Per) kuličkoveacute pero propisovaciacute tužka viz teacutež

lapicera (RF) (7) (Mex Kub Ekv Bol) pentilka mechanickaacute tužka (8) (Pan Par

52

Arg) stojaacutenek na tužky (9) (Pan) školniacute pouzdro (10) lid (Arg) člověk ktereacutemu hraacuteči

daacutevajiacute sveacute saacutezky při tajnyacutech hraacutech (DA)

laacutepida f (1) ponerle ~ (Chil Urug) udělat definitivniacute tečku za nějakou činnostiacute nebo

projektem (DA)

lapidar tr (1) (Kol Guat Hond Mex Per) opracovaacutevat vzaacutecneacute kameny (AM) (2)

(Nik Chil) rozhazovat peniacuteze promarnit vyacuteznamnou přiacuteležitost (DA)

lapidario -a adjsubst (1) adj lid (Mex Kub Bol) o věci definitivniacute konečnyacute (2) mf

(Kub) člověk kteryacute se vyjadřuje vyacutestižně (DA)

lapin m (1) (střBol) pokrm připravenyacute z kukuřice a vařeneacute fazole podaacutevaacute se se salaacutetem

z cibule rajčete paacuteliveacute papriky koriandru boliacutevijskeacuteho a posype se syacuterem (DA)

lapincho -cha adjsubst (larr aim laphinchu) (1) (zaacutepBol) chudyacute člověk člověk v těžkeacute

finančniacute situaci (DA)

laacutepiz m (1) ~ labialde labiode labiospara labios (Am) rtěnka (2) ~ labial indeleble

(Am) nesliacutebatelnaacute rtěnka (3) meterle ~ a una cosa1 (Kub) spočiacutetat co komu (4) ~ a

pasta (Chil) propisovačka (5) ~ de pizarra (Chil) pisaacutetko (6) ~ de plomo (Chil)

olůvko (7) ~ de tiza (Chil) krejčovskaacute křiacuteda (JD) (8) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute

zaacutemků bol argot coba Syn lapicero (HB) (9) ~ de pasta propisovaciacute tužka

viz birome (10) ~ de mina1 [Š portaminas] (Chil) patentniacute tužka Syn portaminas

(Mex s tlustou tuhou Arg Ven) lapicero (Mex) laacutepiz mecaacutenico (Urug) (11) ~ de cera

[Š cera] (Chil) krajon Syn crayoacuten (Arg Mex Ven) crayola (Mex Urug) (12)

cajaestuche de ~ces (Mex) školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (13) afilar el ~1

(Kub) zmiacuternit př cuenta lo que te debo y afila el laacutepiz (14) afilar el ~2 (Kub) sniacutežit

ceny př si no afilo el laacutepis quebramos (15) casarse a punta de ~ (Kub) oženit se z

vypočiacutetavosti př no se quieren se casaron a punta de laacutepiz (16) empezar de ~ y

terminar de mochito (Kub) z vyššiacute pozice spadnout na dno př eacutese era presidente y

paroacute de barrendero empezoacute de laacutepiz y terminoacute de mochito (17) ~ de caramelo a kilo

(Kub) levnaacute tužka př se rompioacute es que es un laacutepis de caramelo de a kilo (18) meterle

~ a una cosa2 (Kub) dělat předčasneacute zaacutevěry př antes de comprar la casa le metiacute laacutepiz

(19) ser un ~ con casquillo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo je chraacuteněnyacute př es muy difiacutecil

derrotarlo porque es un laacutepis con casquillo (DMC) (20) saber maacutes que un ~ (Dom)

hodně umět (21) ~ carboacuten (Hond Bol) grafitovaacute tužka na psaniacute i kresleniacute viz teacutež

laacutepiz grafito (22) ~ de grafito (Hond Nik Bol) viz laacutepiz grafito (23) ~ de mina2 (Nik

Dom Chil) krajon viz teacutež laacutepiz mina (24) ~ grafito (Hond Salv Chil Ekv) grafitovaacute

tužka Var laacutepiz carboacuten laacutepiz de grafito (25) ~ mina (Salv Ven Per Chil) krajon

Var laacutepiz de mina2 (26) ~ pasta (Chil) propiska (27) ~ tinta (Hond Nik) kuličkoveacute

pero (28) meter ~ (Nik Pan Dom) spočiacutetat si proveacutest aritmetickou operaci pro

vyacutepočet naacutekladů nebo vyacutenosů (DA) (29) gambler viz teacutež gruacutea (XX)

53

lapo m (1) (Ven) kavka hlupaacutek (AM JD) (2) (Kol Ekv Ven) hlt lok (3) (Chil

Mex) facka raacutena pěstiacute (4) (Ven) podvodniacuteček (5) de un ~ (Kol) jednou ranou v tu

raacutenu naraacutez (MM JD) (6) (Am) hlt liacuteznutiacute (7) echar un ~ (Am) liacuteznout zavdat si

(8) dardescargar un ~ en el carrillo a una persona (Chil Mex) vlepit někomu facku

(JD) (9) ~ de agua (zaacutepKol) lijaacutek (DA)

lapoma f (1) lid (Kub) penis př en el cine me cogioacute la lapoma (DMC)

lapoacuten m (1) [Š perro] (Per) pes př yo soy un mozo pobre ciego sin juicio y sin lapones

que ladren en mi favor y me defiendan (RR)

laposo -sa adj (1) (Portor) nesamostatnyacute lpějiacuteciacute na jinyacutech vtiacuteravyacute podleacutezavyacute (DA)

laptop mf (larr angl) (1) f (US Mex Hond Salv Nik Pan Kub Dom Portor Bol Arg)

(2) m (Ekv Arg) (3) mf (Chil) laptop notebook viz teacutež lap (DA)

laqueacute adj (larr fr laquer) (1) (Urug) lakovanyacute natřenyacute (MS)

laque m (larr map) (1) (Bol) kyj obušek hůl klacek (2) (Chil Arg Per) druh palice

obušku ze železa nebo ze dřeva potaženeacuteho železem (RAE AM MM) (3) (Chil Arg

Am Bol) bolaso bolas bola (JD DA) (4) (Arg Chil Per) zbraň lupičů (MM) (5)

(Chil) u pouštěniacute draka rukojeť s nitiacute (6) (Bol) dušeneacute maso se zeleninou (7) (Bol

Chil) obušek Var laqui (MS AM MM) (8) m (Bol) solenaacute měkkaacute mletaacute

kukuřice se syacuterem a masem Syn laqui (AM) (9) (Per Bol Chil) gumovyacute obušek

dřevěnaacute palice (10) (Per) v hornictviacute trhlina ve ktereacute se vytvaacuteřejiacute žiacutely ryacutehy (DA)

laqueadura f (larr map) (1) (Bol) uacuteder bolasem (MS)

laquear tr (larr map) (1) (Arg Chil) lovit bolasem (MS AM MM)

laqui m (Chil) viz laque (MS AM MM)

lara m (1) (zaacutepVen) albiacutezie strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute širokou korunu

nažloutleacute květy s růžovyacutemi tyčinkami (DA)

laraila (1) (Salv) debile kreteacutene vyacuteraz hrubeacute uraacutežky vůči někomu (DA)

larailo m lid (1) (Mex) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (DA)

iexcllarala citosl (1) (Salv) chacha haha chichi vyacutesměch posmiacutevaacuteniacute (DA)

larama mf lid (1) (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro -ra (DA)

larca f lid (larr keč larqrsquoa) (1) (Bol altvall) kanaacutel (LM)

laredo m (1) (Bol) ulice třiacuteda ulička park (2) (Bol) bydliště bol argot coba (HB)

(3) ser del otro ~ lid(Guat Hond Salv Nik) byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (4) (larr

laredo bdquomexickyacute lidrdquo) (Mex Guat Salv Bol) strana bok (5) (Hond) koženaacute kozačka

s niacutežšiacutem podpatkem a protaacutehlou špičkou (DA)

larga adjsubst (1) despekt (Guat) nestydataacute necudnaacute žena (2) a la ~ o a la corta (Mex

Pan Portor Ekv Per zaacutepBol Chil Kub) dřiacuteve nebo později (3) echar la ~ vulg lid

(Chil) vypraacutezdnit se kaacutelet (DA)

54

largada f (1) (Arg Urug Am Kost Kub Kol Ven Ekv Per BolChil) start rozjetiacute

moment kdy sportovniacute zaacutevod začiacutenaacute (2) (Arg Urug Chil Par Kub Ven Ekv Bol)

start miacutesto ze ktereacuteho zaacutevod začiacutenaacute př fulano aventajoacute a Mengano desde la

largada (RAE MM JD DA) (3) (Arg Chil Par Urug) nataacutehnutiacute prodlouženiacute

(MM) (4) (Ekv LaPla Chil) vypadnutiacute zmizeniacute odchod př hellipla alcaldesa dio la

largada oficial (JD BDE) (5) (Chil LaPlat) start začaacutetek zahaacutejeniacute rozjetiacute

zaacutevodu běhu apod př hellipla alcaldesa dio la largada oficial (BDE)

largado -da adj (1) (Bol) na mizině bez peněz př desce hace tiempo que estoy

largado voy a tener que empezar a laburar slang (RF) (2) estar ~ (Bol) byacutet bez

peněz bol argot coba Syn estar lavado estar pato (HB) (3) (Bol)

nezaměstnanyacute (DA)

largar trintrzvrat (1) intr (Chil Arg Par Urug Am) začiacutet sportovniacute karieacuteru př

cuando largaron yo estaba en la galucha luqueando un par de piernas de mascar (MM

JD) (2) tr (Kost Bol) zahnat vypudit př un buen diacutea intriga y logra que al

hondurentildeo lo larguen de la finca con muacutesica a otra parte (3) ~se [Š echarse] intr zvrat

(Chil Arg Per Kol Portor Kost Bol Chil) vrhnout se začiacutet se něčemu věnovat př

miraacutendome no maacutes cuando me encuentra por ahiacute como si se me fuera a largar encima

(RR AM MM DA) (4) (Kol) uznat udělit př laacutergueme dos libras de su cacao

(MM) (5) (Am Arg) vykecat (6) (Kol) nechat přepustit komu co (7) ~ una

andanada (Kol) vystřelit salvu (8) ~ argumentos a una persona (Kol) zasypat někoho

argumenty (9) ~ la bandera (Kol) rozvinout vlajku (10) ~ una barbaridad (Kol)

plaacutecnout hloupost (11) ~ la brea (Mex) pustit chlup zaplatit (12) iexcllaacutergale un cachete

(Mex) vraž mu jednu (13) ~ la cutarala chancleta (Kub) nataacutehnout bačkory zatřepat

bačkorama (14) ~ el chivo (Am) krmit rybyčky zvracet (15) ~ el chancho (Arg)

krmit rybičky zvracet (16) ~ un discurso (Arg) spustit daacutet k dobreacutemu řečnit (17)

nos ~-goacute un discurso de una hora (Arg) kaacutezal řečnil naacutem celou hodinu (18) ~ un grito

(Arg) vykřiknout (19) ~ el lazo (Arg) jiacutet s pravdou ven (20) ~ llamaradas (Arg) šlehat

plameny (21) ~ una macanada (Arg) plaacutecat nesmysly (22) ~ la maleta (Arg) sbalit

kufry zemřiacutet (23) ~ palabrotas (Arg) sprostě nadaacutevat (24) ~ pepa (Arg) kaacutepnout

božskou (25) ~ el pie (Kub) byacutet na prkně zemřiacutet (26) ~ un puntapieacute a una persona

(Kub) nakopnout někoho (27) ~ el rollo1

(Am) spustit řečnit kaacutezat (28) ~ el rollo2

(Am) vykecat něco (29) ~ el rollo3 (Am) bliacutet (30) ~ el rollo

4 (Am) vyhazovat peniacuteze

oknem (31) ~ un soplamocos a una persona (Am) vrazit někomu jednu do nosu (32) ~

velas (Am) nataacutehnout plachty vyplout na moře (33) ~-se (Am) daacutet pustit se do něčeho

(34) ~ a caminar (Am) vydat se na cestu (35) ~ a correr (Am) daacutet se do běhu (36) ~ a

llorar (Am) rozbrečet se (37) ~ a trotar por el mundo (Am) pustit se do světa (38)

(Chil) nataacutehnout bačkory zatřepat bačkorama (39) ~ a la francesa (Chil) zmizet po

55

anglicku (40) ~ con la muacutesica a otra parte (Chil) jiacutet o dům daacutel vypadnout sbalit se

(41) ~ a lo pato (Chil) kaacutepnout božskou (42) ~ al trabajo (Chil) jiacutet do rachoty (43) ~

con viento fresco (Chil) vziacutet nohy na ramena (44) ya se ~ ndashgoacute1

(Arg) už to začalo (45)

ya se ~ ndashgoacute2 (Arg) už spustilo už pršiacute (JD) (46) tr (LaPla) udat obvinit prozradit

vyzradit vykecat odsoudit Syn entregar escupir (47) (LaPla Š) propustit vyhodit

vyloučit vyrazit vypovědět sesadit Syn espirar fletar colgar la gayeta gayetear

dar el olivo najar viz teacutež najusar rajar slang lunfardo (NET) (48) tr ~ una

patada (Kub) vtipně odpovědět př le pregunteacute correctamente lo que me dijiste y me

largoacute una patada (DMC) (49) tr lid (vyacutechBol) zabiacutet (někoho) viz teacutež ultimar (50)

~ el piojo (Kub) nataacutehnout bačkory (51) ~ los chanchos lid (Arg) (vy)zvracet (se) viz

teacutež deponer (52) trzvrat lid (Dom) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (53) intr

zvrat (Mex Bol Chil) o atmosfeacuterickeacutem jevu propuknout vypuknout začiacutet (54) intr

(Ven EkvBol Chil Arg Urug) začiacutet zaacutevod (55) tr (sevEkv Bol) hodit zahodit

mrštit (56) intr zvrat (zaacutepBol) miacutet větry (57) intr zvrat (Bol) byacutet odhodlanyacute něco

udělat (58) tr zvrat lid (Dom) jiacutestpiacutet (59) iexcllarguen (Urug) start (60) ~ duro

(Arg) odbyacutet někoho viz teacutež largar por baranda (61) ~ el chivo lid (Urug) zvracet

(62) ~ el forro (Ven) přiacuteliš mnoho pracovat (63) ~ el pellejo venk (Kub Pan) sloupat

se oloupat se po spaacuteleniacute (64) ~ en banda (Arg Urug) viz largar por baranda (65)

~ la pepa (Bol Chil) prozradit tajemstviacute řiacutect pravdu (66) ~ por baranda (Arg Urug)

odbyacutet někoho nepřijmout daacutet mu najevo svůj nezaacutejem Var largar duro largar en

banda (67) ~se a la China (Guat Nik) odejiacutet (68) ~se a la chingada (Mex Guat

Hond Salv Nik) viz largarse a la China Var largarse a la droga largarse a la

punta de un cuerno largarse a la punta del chorizo (69) ~se a la droga (Guat Hond)

viz largarse a la chingada (70) ~se a la punta de un cuerno (Guat Ekv) viz largarse

a la chingada (71) ~se a la punta del chorizo (Guat) viz largarse a la chingada (DA)

largavista m lid (1) (Nik Pan Ven Per Bol Chil Arg Urug Par) dalekohled viz teacutež

largavista (DA)

largavistas m pl (1) [Š anteojos prismaacuteticos] (Arg Urug Ven) triedr (RAE) (2)

(Arg Bol Chil Ven Ekv Per Urug) dalekohled př pudimos ver coacutemo se moviacutean los

helicoacutepteros ingleses viz teacutež embrocantes largavistas (JD BDE DA)

large (larr angl) adjsubst (1) (US Mex Hond Salv Nik Kost Par Portor Ekv Per Bol

Chil Par Kub) o oblečeniacute velikost L (DA)

largo adv i m (1) adv [Š lejos] (Kost Hond Nik) daleko (2) largo (tirar ~) viz tirar

(RR DA) (3) ~ a largo de ~ a largo de ~ en largo1 (Mex) po celeacute deacutelce (4) ~ a

largo de ~ a largo de ~ en largo2 (Mex) co nejpohodlněji (5) ~ a largo de ~ a largo

de ~ en largo3 (Mex) jak širokyacute tak dlouhyacute (6) ~ de manos (Mex) dlouhoprsťaacuteckyacute (7)

a lo maacutes ~ (Mex) nejvyacuteše nanejvyacuteš (8) dos millones ~-os (Mex) dobreacute dva milioacuteny

56

(9) (Am) dlouho (10) (Kost) daleko (11) iexcl~ (Kost) vypadněte vypadni (12) iexcl~ de

ahiacute iexcl~ de aquiacute (Kost) taacutehni pryč pryč odtud (13) ~ y tendido1

(Kost) habaděj (14)

~ y tendido2 (Kost) pořaacuted (15) ~ y tendido

3 (Kost) vypraacutevět zdlouha a zeširoka př me

habla largo y tendido de sus proyectos (JD) (16) m (Mex) piškot sladkeacute pečivo

podobneacute piškotu obdeacutelniacutekoveacuteho tvaru plněneacute marmelaacutedou a posypaneacute cukrem (17)

(zaacutepBol) sklenice ve ktereacute se podaacutevaacute pivo nebo naacutepoj chicha alkoholickyacute naacutepoj

z kukuřice a arašiacutedů (18) de ~1 lid (Ekv) přiacutemo rovně (19) de ~

2 (Ekv) značnyacute velkyacute

(20) ~ a ~ (Dom) plně uacuteplně kompletně (DA)

largo -a adjsubst (1) adjsubst (Guat Hond Salv Mex) neslušnyacute necudnyacute nestydatyacute

nemrava zvrhliacutek př esa muchacha no me gusta para mi hijo es muy larga (2) (Guat)

zločinec lotr kriminaacutelniacutek př en el gabinete del acutal gobierno hay varios largos

slang (RF DA) (3) adj (LaPla) vysokyacute velkyacute slang lunfardo Syn lunfo

(NET) (4) be ~a (Arg Chil Urug Ven) piacutesmeno b viz be larga (EEA) (5) adj

hovor ser alguien ~ (Mex) byacutet ulhanyacute mex argot caliche (DEUM) (6) ser algo ~

como la esperanza de un pobre (Kub) byacutet něco velmi dlouheacute (jak Lovosice) př este

libro es largo como la esperanza de un pobre Syn ser algo largo como un real de

tripa (DMC) (7) (Mex) ulhanyacute prolhanyacute lhaacuteř (8) (Kub) v zemědělstviacute vyacutekonnyacute

pracovniacutek (9) ir a morir ~ (Nik) jiacutet obtěžovat vedle (10) ser gran ~ (Hond) byacutet

ručička byacutet obratnyacute dovednyacute (11) ser maacutes ~ a que Cuaresma (Guat) byacutet prostitutka

šlapka (12) viz carrera ser de carrera larga (13) viz mantel estar de mantel largo

(14) viz mantel estar de manteles largos (DA)

largona f hovor (1) (Chil Per) otaacuteleniacute protahovaacuteniacute odklaacutedaacuteniacute něčeho daacutet si přestaacutevku

(2) darse una ~ (Chil) odpočinout si daacutet si šlofiacuteka nataacutehnout se daacutet si rast (AM MM

JD) (3) (Per Chil) povoleniacute prodloužit nějakou činnost (DA)

largoncillo m (1) (sevMex) akaacutecie keř dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 3 m maacute světle šedeacute

větve miacutesty kraacutetkeacute trny maleacute vějiacuteřoviteacute listy maleacute zakulaceneacute květy ktereacute jsou žlutě

zbarveneacute plod ve tvaru rovneacuteho a podlouhleacuteho lusku Syn vara prieta (DA)

largoruto adj (1) (Am) dlouhataacutenskyacute Syn largucho (JD)

largucho -cha adjsubst (1) adj (Arg Chil Mex Per Portor Urug) čahoun dlouhaacuten

(AM) (2) adjsubst (Dom Portor sevKol Chil) vytaacutehlyacute vysokyacute a hubenyacute

čahounskyacute čahoun (DA)

larguero -a adjsubst (1) adj (Arg Chil) roztaacutehlyacute prodlouženyacute př discurso larguero

(2) (Arg Chil) o člověku ktereacutemu všechno moc trvaacute (3) (Arg Chil) vyacuteraz pro člověka

či zviacuteře kteryacute se věnuje dlouheacutemu běhu kde je důležitějšiacute vyacutedrž než rychlost (4) (Chil)

velkomyslnyacute štědryacute (5) (Chil) hojnyacute bohatyacute početnyacute (MM JD) (6) adj (Am)

dlouhataacutenskyacute (7) m (Arg Chil) dobryacute běhoun (kůň) (JD) (8) adj (Chil Am)

dlouhyacute volnyacute štědryacute (9) (Chil) hojnyacute bohatyacute vydatnyacute (AM JD) (10) (Arg Chil

57

Bol) otravnyacute protivnyacute užvaněnyacute (AM DA) (11) m venk (Portor) dřevěnyacute hranol

kteryacute podpiacuteraacute konstrukci volskeacuteho povozu (DA)

largueza f (1) (Guat) bezohlednost nesvědomitost (DA)

larguirucho -ucha adj (1) lid (Kub) vysokyacute a hubenyacute př eacutel es larguirucho Syn

largarucho (DMC)

larguito -ta adj (1) de ~ lid (Nik Kost) bez ziacuteskaacuteniacute důvěry (DA)

larguncho adj lid (1) (szArg) o člověku velmi vysokyacute a štiacutehlyacute (DA)

largura f (1) (Arg Par Portor Urug Am) trvaacuteniacute dešťů aj (MM JD)

largurucho -cha adjsubst despekt [Š larguirucho] (1) (Ven Kol Chil Mex Nik) o

člověku vytaacutehlyacute tyčka hubeňour přiacuteliš dlouhyacute vzhledem ke sveacute tloušťce (RAE

MM DA)

lari adjsubst lid (larr keč lari bdquoliškaldquo) (1) mf hanl (Bol altvall) indiaacuten kteryacute se z

venkova přestěhoval do města dělaacute těžkeacute praacutece Syn ojotudo runa tata tatala

abarcas indio indiaco janiwa jaque (2) m i adj (Bol Bn) zženštilyacute člověk viz teacutež

chinalo (3) m i adj (Bol Bn) gay viz teacutež chinalo (4) m i adj humor (Bol Valleg)

zloděj dobytka (5) adjsubst hanl (Bol altvall) buran viz teacutež callahuaya (LM) (6)

adjsubst lid (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro (7) (Bol) indiaacutenskyacute

přistěhovalec z venkova do města (8) mf (vyacutechBol) zloděj zviacuteřat (zvlaacuteště dobytka) (9)

(Bol) špinavyacute zanedbanyacute člověk (10) m (szBol) homosexuaacutel gay teplouš (11) m

(szBol) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (12) (szBol) tvrdohlavyacute umiacuteněnyacute

člověk (DA)

lari-lari m lid (larr keč lari) (1) (Bol altvall) zlyacute duch kteryacute si odnaacutešiacute dětskeacute duše

Syn sajra (LM)

larilo m lid (1) (Guat Hond) homosexuaacutel gay teplouš viz teacutež culero (DA)

larpa x (larr aim larpha bdquoslabyacute předčasně narozenyacute nedonošenyacuteldquo) (1) (Bol Yungas)

slabyacute rachitickyacute (o nedonošeneacutem diacutetěti) dialekt afro-yunguentildeo (ABS)

larquear intr (1) (Per) potulovat se po ulici (DA)

larry adj (larr angl) (1) (Hond) neschopnyacute nezpůsobilyacute omezenyacute (2) (Hond) liacutenyacute

lenivyacute lenošivyacute (DA)

larva adj (1) (Salv) lakomyacute př con lo larva que es Mila fue la uacutenica que no cooperoacute

para pagar por la operacioacuten urgente de su sobrino (2) (Salv) nečestnyacute př Tontildeo vende

su carro muy barato pero como yo seacute que es bien larva algo ha de tener y yo no le doy

ni la mitad de lo que pide slang (RF)

larva f (1) (Salv) prospěchaacuteřka vyžiacuterka (2) (Salv) člověk se zlyacutemi uacutemysly nečestnyacute

lakomyacute (DA)

las de Quico y Caco (1) viz Quico (RR)

lasas m pl (1) (Nik) zliacute duchoveacute kteřiacute lidem přinaacutešejiacute neštěstiacute (DA)

58

lasca f (1) (Kub) plaacutetek šunky aj (2) sacar muchas ~-as a una persona (Kub)

vymačkat někoho jako citron (JD) (3) (Kub) vyacutehoda zisk užitek (4) sacar ~s (Kub)

těžit z nějakeacute situace profitovat (DA)

lascadura f (1) (Mex) odřeniacute (AM MM JD) (2) (Mex) odloupnutiacute (JD) (3)

(Mex) prasknutiacute zlomeniacute (DA)

lascar tr (1) (Mex) odřiacutet (AM MM JD) (2) (Mex) tabasco pikantniacute omaacutečka

(AM) (3) (Mex Am) odloupnout (MM JD) (4) (Mex) urazit otlouci se (DA)

lascas f (1) dar ~ (Kub) odpaacutelit (v baseballu) př ese pelotero de que hablas daba unas

lascas por encima de segunda segunda znamenaacute druhaacute meta (2) sacar ~1 (Kub)

ziacuteskat informace př de eacutel saqueacute y pude desbaratar sus planes (3) sacar ~2 (Kub) miacutet

užitek př a eso que me dijiste le saqueacute lascas (DMC)

lashuro -ra mf (larr lenca bdquonejmladšiacute diacutetěldquo) (1) (zaacutepHond jvSalv) nejmladšiacute diacutetě

benjamiacutenek viz teacutež lasuro lazuro Syn guanjuro (DA)

lasquear intr (1) (Kub) rozřezat na plaacutetky (JD)

lastar intr (1) (Arg) přitaacutehnout k plněniacute povinnostiacute aj (JD)

lastimada f [Š lastimadura] (1) (Kub Mex Guat Am Nik Kost Dom Kol) raacutena

poraněniacute škraacutebanec zraněniacute (RAE AM MM JD DA)

lastimado m [Š lastimadura] (1) (Ekv szArg) raacutena poraněniacute viz teacutež lastimada (RAE

JD DA)

lastimadura f (1) (Arg StřAm Kol Chil Mex Par Portor Urug) pohmožděnina

odřenina raacutena Syn lastimada lastimoacuten (MM)

lastimar(se) trintrzvrat (1) tr (Dom Per Bol Par) zlomit vykloubit vymknout (2)

intr zvrat (Dom Per Bol Par) zlomit si vykloubit si vymknout si (DA)

lastimoacuten m (1) (Kol Kub Guat Mex Per Portor Veb Am) poraněniacute ubliacuteženiacute

pohmožděniacute (AM JD) (2) (Am) pohmožděnina odřenina raacutena (MM) (3)

(Portor) modřina podlitina (DA)

lastrada f viz lastrar(se) (RR)

lastrar(se) trintrzvrat hovor (1) (Arg Urug Par) jiacutest baštit nacpat se zhltnout cpaacutet

se př los adolescentes no comen lastran viz teacutež empacar(se) chupar(se) (RAE RR

DA) (2) tr (Chil) nasypat štěrksuť ke koleji aby se upevnily pražce (3) (Ekv)

vysypat štěrkem cestu (DA)

lastre m (1) maacutelo užiacutev (Arg) jiacutedlo viz teacutež enyante (2) (Chil) suť štěrk hrubyacute piacutesek

obvykle se použiacutevaacute k připevněniacute pražců kolejiacute (3) en ~ (Dom) bez peněz na mizině

(DA)

lasuro -ra mf (1) (zaacutepHond vyacutechEkv) viz lashuro -ra (DA)

lata f (1) desp (Arg Urug Ven) šavle pochva na šavli př a miacute no me gusta andar con

la lata a la cintura viz teacutež latoacuten (2) hanl (Kost Mex Arg) jakyacutekoli ostryacute předmět

59

z kovu př es que no es cualquier hijo de madre el que puede andar con una lata que ha

sido de un presidente de Meacutejico (3) [Š cubo balde] (Mex) kbeliacutek vědro př me

cargaron con una lata que pesaba mucho (4) (Kost) jakyacutekoli dopravniacute prostředek př

hay que agarrar una lata hasta el centro y otra para la choza (5) estar en las ~s [Š no

tener dinero] (Kost Kol StřAm) nemiacutet peniacuteze př el Capitaacuten Austeriacuten dice que estaacute en

las latas que no tiene un cinco que no quiere una jarana nueva (AM MM) (6) meter

mano en la ~ viz mano (RR) (7) f (StřAm) šašek komediant (8) dar ~1 (Ven)

kritizovat odsuzovat pohaacutenět bičem trestat (9) (Arg) tyč hůl na přivazovaacuteniacute vyacutehonků

na viniciacutech na reacutevoveacutem loubiacutem nebo na přichyceniacute slaacutemy na střechaacutech domů na statciacutech

(MM) (10) (Am) drznoun (11) (Bol) kachna lež (12) (Kol) bambus raacutekos (13)

(Ven) tyčka (14) ~ de la basura (Ven) popelnice (15) dar (buena) la ~ a una persona

(Ven Chil) pořaacutedně otravovat někoho př hellipde su vida sentimental no va a contar nada

porque me da lata que se metan (JD BDE) (16) (Ven) daacutet někomu vyacuteprask (17)

estar en la ~ las ~as (Am) byacutet v pěkneacute bryndě na suchu (18) meter ~ (Ekv) žvanit

(19) ser una ~ (Ekv) byacutet otravnyacute (20) es una ~ (Ekv) to je nesmysl to jsou žvaacutesty

(JD) (21) me da ~ lid (Chil) otravuje mě to př de su vida sentimental no va a

contar nada porque laquome da lata que se metanraquo (BDE) (22) f lid (Kub) automobil

př mi lata es de primera (23) (Kub) liacutemec (24) (Kub) plyn v autě (25) (Kub) mačeta

př la rural pegaba con la lata todo el mundo huiacutea (26) corre sardina que se te va la ~

(Kub) volaacuteniacute na někoho kdo běžiacute na autobus (27) darle a la ~1 (Kub) posunout se

v životě vpřed př aquiacute vamos daacutendole a la lata slang chuchero (28) darle a la ~2

(Kub) žiacutet si př aquiacute estamos daacutendole a la lata (29) darle a la ~ taconazo aquiacute

taconazo allaacute (Kub) žiacutet v neustaacutelyacutech haacutedkaacutech př aquiacute estamos daacutendole a la lata

taconazo aquiacute taconazo allaacute (30) darle la patada a la ~1 (Kub) selhat př en ese

negocio la di la patada a la lata (31) darle la patada a la ~2 (Kub) zemřiacutet př le dio la

patada a la lata y lo enterraron ayer Syn cantar el Manisero ponerse el chaquetoacuten

de pino tea (32) fuego a la ~1 (Kub) daacutet se do praacutece př vamos Pedro fuego a la lata

(33) fuego a la ~2 (Kub) lichotka kteraacute se užiacutevaacute když po boku někoho kraacutečiacute kraacutesnaacute

žena př fuego a la lata iexclqueacute belleza (34) ~ a la lata a la Maya y al Tinguaro (Kub)

v plneacute siacutele se daacutet do praacutece př no podemos esperar fuego a la lata a la Maya y al

Tinguaro La Maya je vesnice na vyacutechodě Kuby a El Tinguaro je jeden z největšiacutech

cukrovarů na Kubě (35) ~ de aceite de carboacuten (Kub) plechovka o objemu pěti galoacutenů

př dame una lata de aceite de carboacuten (36) tener la ~ brillosa (Kub) miacutet vždy

vyleštěneacute auto př yo siempre tengo la lata brillosa (37) tener que pasarle a alguien la

~ de destupir el laquosuerraquo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo často žertuje př a ese indecente

hay que pasarle la lata de destupir suer suer je kubaacutenskaacute vyacuteslovnost anglickeacuteho slova

sewer viz fuaacutecata fuego hoja jarro mula sardina (DMC) (38) (Kost) autobus př

60

habiacutea como treinta personas esperando que llegara la lata slang (39) dar ~2

(Portor) hodně mluvit žvanit př Deja de dar lata y escucha lo que te digo slang

(40) dar ~3 (Guat) otravovat opruzovat př iexcldejaacute de dar lata y ponete a estudiar

slang (41) dar ~4

(Kost Urug Par) otravovat štvaacutet př te va a ir muy mal si seguiacutes

dando lata slang (42) dar ~5 [Š molestar fastidiar] (Guat Kol Kost Mex Nik Par

Š Urug) dotiacuterat obtěžovat otravovat vyrušovat (43) dar ~6 [Š hablar mucho] (Arg

Par Portor Urug) moc mluvit (44) dar ~7 (Urug Par) vybavovat se hodně poviacutedat př

Eugenio me dio lata toda la tarde y no me pude concentrar en los estudios (45) (Ven)

francouzskyacute polibek francouzaacutek př Valeria y Carlos causaron un escaacutendalo al darse

una lata durante la misa slang (RF) (46) (LaPla) kovovyacute žeton kteryacute prostitutka

vyměnila s bordelmamaacute za peniacuteze ziacuteskaneacute od klienta zaacutekazniacuteka slang lunfardo

(NET) (47) ~ de conservas (Arg Chil MexUrug Ven) plechovka viz tarro (EEA)

(48) (Kol Ekv) kovovaacute forma na pečeniacute (49) (Ekv) plech na pečeniacute (50) (szArg)

Mimozyganthus carinatus keř viz teacutež iscayante (51) (Ven) Gynerium sagittatum

divoce rostouciacute rostlina kteraacute dorůstaacute do vyacutešky až 10 m maacute pevnyacute stonek dlouheacute

rovneacute listy s pilovityacutemi okraji hroznoviteacute květenstviacute stonky teacuteto rostliny se použiacutevajiacute při

stavbě střech a mezistěn (52) (Guat Hond Nik) jednotka vaacutehy a množstviacute kaacutevoveacuteho

zrna přibližně 566 kg nebo 125 liber (53) (Guat Nik) jednotka zrn kteraacute odpoviacutedaacute

13 centu (54) (zaacutepBol střBol) jednotka objemu 20 litrů použiacutevaacute se při prodeji

alkoholickeacuteho naacutepoje chicha (55) (Salv) jedna unce marihuany 2875 g (56) (Nik

Ven Ekv Bol) stareacute auto autovrak (57) (Kost) autobus (58) (Arg Urug) kovovyacute

naacutehubek kteryacute se nasazuje telatům na čumaacutek aby tele přestalo piacutet mateřskeacute mleacuteko a

paacuteslo se (59) (Per) dlouhaacute a namaacutehavaacute cesta dlouhyacute a vysilujiacuteciacute vyacutešlap (60) (Ven)

vaacutešnivyacute polibek (61) (Pan) hra na schovaacutevanou (62) (Guat) bezcennaacute věc cetka kraacutem

(63) viz pelar estar pelando una lata (64) f lid (Bol) lež kecy viz teacutež mentolina

(65) ~ de cinc f (Kost Dom Kol) pokovovanyacute plech kteryacute se použiacutevaacute k zastřešeniacute

budov a domů (66) a la ~1 (zaacutepKol) hojně četně dost mnoho (67) a la ~

2 (zaacutepKol)

rychle svižně hbitě (68) a ~ (Per) pěšky (69) en las ~s (Hond Nik Pan Portor) bez

peněz na mizině (70) pura ~ (Guat) neurozenyacute nešlechetnyacute bezcitnyacute ukrutnyacute (71)

dejar en las ~s (Hond Nik) zruinovat zničit někoho přiveacutest na mizinu (72) dar ~8 lid

(Kub Portor Bol) mluvit bez přestaacuteniacute nepřetržitě (73) dar ~9 lid (Chil) nudit (74)

dar ~10

lid (Chil) uveacutest do rozpaků traacutepit skličovat (75) darse una ~ lid (Ven)

vaacutešnivě se liacutebat (76) meter la ~ lid (Nik) zpronevěřit nepatřičně si přivlastnit něco

ciziacuteho předevšiacutem svěřeneacute peniacuteze (77) ser pura ~ (Bol Hond) byacutet bezcennyacute kraacutem

(DA)

latada f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latadura (MM JD)

latadura f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latada (MM JD)

61

laacutetano f lid (larr plaacutetano) (1) (Per) banaacuten vliv jaz kečua (EA)

latantain m (1) (zaacutepBol) plechovaacute naacutedoba na alkohol plechovka (DA)

latapi m (1) (Per) Guarea guidonia strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 45 m maacute

vějiacuteřoviteacute listy maleacute květy nažloutleacute barvy dřevo je velmi vzaacutecneacute a kůra stromu se

použiacutevaacute v mediciacuteně Syn trompillo (DA)

latar intr (1) (Am) pokryacutet plechem (2) (Am) pobiacutet latěmi (JD)

iexcllatas citosl lid (1) (Bol) no nazdar ale kdepak to zrovna viz teacutež iexclmieacutercole(s)

(DA)

lataza f lid (1) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateada (DA)

latazo m lid (1) (Dom) raacutena šlehnutiacute švihnutiacute bičem (DA)

lateada f lid (1) (szArg) kaacutezaacuteniacute proslov (2) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateo (DA)

latear trintrzvrat [Š aburrir] (1) tr i zvrat hovor (Chil Arg Ekv Per Portor Urug

Am Bol) obtěžovat otravovat nudit hodně mluvit kecat žvanit (RAE AM MM JD

DA) (2) intr lid (Per Bol) mluvit zdlouhavě (3) tr lid (Per) poviacutedat někomu něco

(4) intrzvrat lid (Chil) nudit se unavit se obtěžovat se (5) intr lid (Bol) přehaacutenět

zveličovat (6) intr (Per) jiacutet chodit kraacutečet (7) (Dom) bouchnout udeřit někoho (DA)

latente adj (1) (Am) přežiacutevaacute v paměti živyacute (o udaacutelosti aj) př estaacute auacuten latente el

recuerdo de sus virtudes (MM)

lateo m (1) (Per) cesta putovaacuteniacute vyacutelet Syn lataza lateada (DA)

lateral m (1) darle a algo o a alguien de ~ (Kub) daacutet stranou př a esa comida le di de

lateral viz tipo (DMC) (2) (Salv Pan Ekv Chil) při určiteacutem sportu vhozeniacute miacuteče

z boku hřiště (3) (Bol) štola důlniacute diacutelo s jedniacutem vyuacutestěniacutem na povrch (DA)

lateriacutea f [Š hojalateriacutea] (1) (Andal Am Arg Kub Par) klempiacuteřstviacute (RAE MM JD)

(2) (Am) konzervy zaacutesoba konzerv (JD) (3) (LaPla) hodinaacuteřstviacute Syn tacheriacutea

(4) (LaPla) klenotnictviacute slang lunfardo (NET) (5) (Chil) otrava nuda

nepřiacutejemnost (DA)

lateriacuteo m [Š lateriacutea] (1) (Mex Am) několik plechovek od konzerv (RAE MM JD)

latero -ra adjsubst (1) [Š latoso] (spiacuteše v Am Nik Bol Chil) otravnyacute protivnyacute otrava

(o člověku) protiva (MM DA) (2) mf [Š hojalatero] (Andal Am Arg Kub Par

Urug ne v Peruacute) klempiacuteř (RAE AM MM) (3) adjsubst lid (Per Bol) prolhanyacute

lhaacuteř viz teacutež hablador (4) (Arg) upoviacutedanyacute užvaněnyacute mluvka žvanil (5) mf (Arg

Urug) zaacutevislyacute na kokainoveacute pastě (6) mf (Bol) advokaacutet praacutevniacute zaacutestupce praacutevniacutek

(DA)

laticioacuten f venk (1) (Salv) štěkot viz teacutež latidera (DA)

latida f (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

latidera f venk (1) (Guat Salv Kost) neuacutestaacutelyacute štěkot Var laticioacuten (DA)

latidero m (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

62

latido m venk (1) (Guat Salv Kost Pan Bol Ven) štěkot (DA)

latifundista m (1) (Am) majitel jedneacute či viacutece velkyacutech venkovskyacutech statků farem (MM)

latigada f (1) (Am) našvihaacuteniacute vyacuteprask (JD)

latigar (latiguear) tr lid [Š castigar] (1) (Arg Ekv) trestat tyacuterat kaacuterat Syn

caer(se) caranchar caranchear casquear(se) cinchonear cuerar encargar fuetear

penquear(se) petatear(se) pijear(se) topar(se) trolear (DA)

latigar tr (1) (Am Arg Ekv) šlehat švihat (JD DA)

latigazo m (1) (Kub) tanečniacute figura (AM MM) (2) (sevPer) nemoc vyvolanaacute

parazitem kteryacute vyměšuje laacutetku a ta způsobiacute paacuteleniacute a svěděniacute v oblasti břicha (DA)

laacutetigo mf (1) m (Kol Ekv Hond Per Pan Am) švihnutiacute šlehnutiacute (2) m (Per Arg

Urug) jezdec (3) salir al ~ (Chil) finiš ukončit nějakyacute uacutekol (AM MM JD DA) (4)

(Chil) draacuteha pro zaacutevody koniacute (5) (Arg) druh zaacutebaacutevy při ktereacute se v uzavřeneacutem prostoru

ovlaacutedaacute auto pohaacuteněneacute elekřinou ktereacute jede nekontrolovatelně a poraacutežiacute vše co mu přiacutejde

do cesty (MM) (6) (Arg Ven) jezdeckyacute bičiacutek viz fuete (EEA) (7) mf (Per

Chil) jezdec žokej (8) m (Bol) muž pod pantoflem podpantoflaacutek (9) estar hecho un

~ (Mex) byacutet kost a kůže byacutet vyhublyacute (DA)

latigoso -sa adj (1) (Dom) o jiacutedle žvyacutekavyacute tuhyacute připomiacutenaacute svojiacute konzistenciacute

žvyacutekačku (DA)

latigudo -da adj (1) adj [Š latoso] (Chil) otravnyacute protivnyacute (RAE) (2) (Chil JižAm)

o něčem pevneacutem měkkeacute pružneacute ohebneacute (3) bič s koženyacutem paacuteskem (AM) (4) adj

[Š hostigoso] (Chil) vtiacuteravyacute dotěrnyacute (5) adj lid (Chil) obtiacutežnyacute protivnyacute viz teacutež

molestoso (6) (Chil) o jiacutedle velmi přeslazenyacute (DA)

latigueada f (1) (Ekv Guat Hond Per Mex Nik szArg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute

(AM MM JD DA)

latiguear tr (1) (Arg Kol Ekv Guat Hond Mex Per Bol Am) našlehat někomu

sešlehat někoho (AM MM JD DA) (2) tr lid(Hond Ekv Per Bol sevArg) viz

latigar (DA)

latiguera f (1) [Š latigueo] (Pan Per) švihaacuteniacute praacuteskaacuteniacute bičem vyacuteprask našlehaacuteniacute př

aquiacute ta el cholo que buscabas cabroacuten me pagaste la latiguera de mi hijo ya tus

bellaqueriacuteas no se oiraacuten en la montantildea (RR AM MM JD)

latiguillo m (1) (Salv) znělka v raacutediu (DA)

latilla f (1) (Ekv) třiacuteska střepina uacutelomek př la muchacha puso la ropa huacutemeda dentro

del tarro que bulliacutea y atizoacute el fuego con chamizas y latillas de graduacutea seca (RR) (2)

(sevEkv) bambusovaacute tyč (DA)

latinazgo m despekt [Š latinajo] (1) (Chil Ekv Dom) latinskyacute vyacuteraz nebo fraacuteze

použiacutevanaacute v kastilštině (RAE DA)

63

latino adj (1) eso estaacute ~ (Ekv) je toho moc maacutelo je to jak vzaacutecneacute kořeniacute je toho jak

šafraacutenu (AM MM JD)

latir trintr (1) ~le a alguien algo hovor [Š presentirlo] (Ven Mex Urug) tušit

předviacutedat miacutet předtuchu předpoklaacutedat zdaacutet se př me late que no viene a eso que usteacute

teme compadre (RAE RR AM MM JD BDE) (2) (Ven) otravovat obtěžovat

(AM MM JD) (3) en esto ~-te el propoacutesito de (inf) (Ven) v tom tkviacute uacutemyslhellip (JD)

(4) intr lid me late (Mex) tak se mi zdaacute zdaacute se mi tušiacutem mysliacutem si maacutem pocit že

př iquestlo pensoacute asiacutehellip me late que siacute (BDE) (5) intr hovor ~le algo a uno (Mex)

tušit předviacutedat něco př me late que no vendraacute mex argot caliche (DEUM) (6)

(Mex) vyhovovat př vendreacute por tiacute a las tres te late mex argot caliche (INFO)

(7) ~ en la cueva (Ven) hrozit ohrozit vyhrožovat obtěžovat (8) ~le1 (Mex Nik

Kost Ven Ekv Bol Chil) tušit něco předpoklaacutedat předviacutedat očekaacutevat (9) ~le2 (Mex

Guat) přitahovat někoho (10) ~le3 (Mex) miacutet chuť na něco toužit po něčem (DA)

latisueldo m (1) (Ekv) značně vysokyacute plat (RAE)

lato adj (1) (Am) otravnyacute (JD)

latoacuten m (1) [Š sable] hanl (Arg Bol Kol) šavle př daban entonces las armas pa

defender los cantones que eran lanzas y latones con ataduras de tiento (AM MM)

(2) (Kub Portor Per Par Urug Arg Am) kbeliacutek obzvlaacuteště na odpadky vědro na

praniacute praacutedla př llego a una parte oscura donde hay latones higieacutenicos de Salubridad y

oigo que sale una cancioacuten de los latones de basura (RR AM MM JD) (3) (Bol Kol

Arg Par Urug Portor Am) plechovka (AM MM JD DA) (4) (Am) žabikuch (5)

~ de basura (Am) naacutedoba na odpadky (JD) (6) dar ~ (Kub) byacutet otravnyacute pro někoho

př ayer me dioacute latoacuten (7) irse todo para el ~ de basura (Kub) dopadnout špatně př en

el proyecto todo se fue para el latoacuten de basura Syn joderse todo irse al carajo irse

a la mierda (8) tener cara de ~ de basura (Kub) byacutet ošklivyacute př Juanita tiene cara de

latoacuten de basura viz basura (DMC) (9) lid (Portor) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež

porongo (10) venk (Kub Portor) plechovyacute kbeliacutek (11) (Kub) odpadkovyacute koš (DA)

latoneriacutea f (1) (Bol) plechoveacute zbožiacute obchůdek s klempiacuteřskyacutemi vyacuterobky př con ruido de

latoneriacutea y vidrios rotos el coche queda con las ruedas al cielo (RR) (2) (Kol Ven

Ekv) autoservis (3) (Kol Ekv) automechanik (DA)

latonero -ra mf (1) m (Kol) klempiacuteř viz hojalatero (JD EEA) (2) mf (Kol Ven)

automechanik (DA)

latoso -sa adj [Š embustero] (1) (Ekv) prolhanyacute vytaacutečejiacuteciacute se člověk (2) adj [Š

pedante] (Ekv) domyacutešlivyacute člověk kteryacute raacuted předvaacutediacute svou moudrost či učenost ať už

ji maacute či nikoliv (RAE) (3) [Š aburrido] (Chil) nudnyacute faacutedniacute uacutenavnyacute otravnyacute Syn

opio (Arg o věcech) plomo (Arg o osobaacutech) fome (Chil) lelo (Mex) tedioso (Urug)

fastidioso (Ven) (EEA) (4) hovor (Mex) zlobivyacute neklidnyacute vyrušujiacuteciacute př

64

castigaron a los nintildeos latosos del saloacuten trapear es lo maacutes latoso del quehacer mex

argot caliche (DEUM) (5) (Bol) prolhanyacute ulhanyacute lživyacute klamnyacute (DA)

latrofaccioso m (1) (Mex) vzbouřenec (JD)

lauca f (larr map laun) (1) (Chil) u člověka i zviacuteřat pleš plešatost olysalost lysost (MS

AM MM JD)

laucadura f (larr map) (1) (Chil) pleš plešatost olysalost lysost přirozenaacute nebo

vyvolanaacute nějakou nemociacute či nehodou (MS AM MM JD)

laucar tr (larr map) (1) (Chil) škubat chlupy nebo vlnu (MS AM MM)

laucha f (larr map laucha nebo llaucha) (1) (Arg Bol Chil Par Urug Am Mex Ven

jižPer) Mus musculus myš hraboš polniacute (hlodavec) př las bolsas de raciones

teniacutean tambieacuten galletitas turrones caramelos asiacute que las lauchas desfilaban por el

rincoacuten en donde estaban apiladas (AM MM JD BDE EEA DA) (2) hovor (Arg

Am) vychytralec lišaacutek lstivaacute osoba darebaacutek taškaacuteř (RAE JD) (3) peor es mascar

~s [Š peor es nada menos de una piedra] (Chil) lepšiacute než nic lepšiacute než draacutetem do oka

př hace rato que pasoacute para adentro con la Lucy peor es mascar lauchas (RR) (4)

(Arg Chil Am) o člověku hubenyacute a drobnyacutech rysů hubeňour (5) (Arg Chil)

bezvyacuteznamnaacute osoba (6) (Arg Am) staryacute chliacutepniacutek proutniacutek (AM MM JD) (7)

(Chil) v karetniacute hře tenderete třetiacute z jakeacutekoli barvy (8) (Chil) mezi klempiacuteři ocelovyacute

draacutet (9) (Kol) znalyacute tereacutenu praktickyacute (AM MM) (10) m (Arg Chil Urug Kol)

chytraacutek (AM) (11) (Chil) voziacutek (12) aguaitar uno la ~ (Chil) s trpělivostiacute vyčkaacutevat

nějakou přiacuteležitost (MS AM MM) (13) ser una ~ (Arg Chil Urug Am) čipernaacute

jako veverka živaacute plnaacute energie miacutet za ušima Var lauchita (AM MM JD) (14)

tiene cara de ~ (Am) maacute krysiacute obličej (15) aguaitar la ~ (Chil) čekat na svou

přiacuteležitost (16) es una ~ (Am) ten maacute za ušima (17) m (Kol) zvěd vůdce stopař (JD)

(18) (Chil) svazek kabelů nebo draacutetů připojiacute se k nim dalšiacute kabely a spojiacute se s

trubkami ktereacute sloužiacute k elektroinstalaci (19) (svKol) kandiru žiacutehanyacute malaacute řiacutečniacute ryba

kteraacute dorůstaacute do deacutelky 10 cm podobnyacute rybě Eremophilus mutisi maacute štiacutehleacute tělo a

skvrny ktereacute jsou většinou hnědeacute nebo šedeacute barvy (DA)

lauchear intr hovor (1) (Chil) při některyacutech sportech hraacutet tiacutem způsobem že se čekaacute na

přiacuteležitost daacutet goacutel ziacuteskat bod (2) intr hovor (Chil) při některyacutech sportech převziacutet miacuteč

za zaacutedy obraacutenců (RAE)

lauchero -ra adjsubst (larr map) (1) (Chil Per) hraacuteč kteryacute čekaacute na svou šanci (aniž by

se plně zapojil do hry) (2) (Chil) naacutedeniacutek kteryacute pracuje s voziacutekem laucha (RAE MS

DA)

lauchita f (larr map) (1) (Chil LaPla) myška (MS) (2) (Chil) ženuška (JD)

lauchoacuten m (larr map) (1) (Chil) vyrostlyacute a hubenyacute mladiacutek (MS) (2) ~ orejudo (Chil)

druh křečka dorůstaacute do deacutelky 5 cm maacute velkeacute oči a uši (DA)

65

lauco-ca adj (larr map) (1) (Chil) plešatyacute lysyacute olysalyacute (MS AM MM JD)

laucoacuten m (larr map) (1) (Chil) kulataacute pleška na hlavě (2) a ~es adv (Chil) špatně

zastřihnuteacute vlasy (MS)

Laudelina f (1) iquesthasta cuaacutendo ~ (Kub) do kdy př iquesthasta cuaacutendo Laudelina vas a

estar hablando (DMC)

lauacuted f (1) (Mex Hond Nik Pan) kožatka velkaacute mořskaacute želva kteraacute dorůstaacute až do 3

m maacute soudkoviteacute tělo špičatyacute ocas černyacute krunyacuteř se sedmi podlouhlyacutemi hřebeny nemaacute

zuby a použiacutevaacute svůj ostryacute zobaacutek k rozmělněniacute potravy největšiacute mořskaacute želva na světě

Syn baula fanduca tinglado tora tortuga baula (DA)

laulao m (larr arwkarib) (1) (Ven) druh sumce Silurus sp (2) (Ven) hudba a tanec

indiaacutenů z Alto Orinoco Var laulau (MS AM)

laulau viz laulao (MS)

laundry m (larr angl) (1) (US Bol) praacutedelna viz teacutež londri (2) (US) špinaveacute praacutedlo

čerstvě vypraneacute praacutedlo viz teacutež londri (DA)

laupe m (1) (Bol) Godoy obovata strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute jednoducheacute

listy žluteacute květy plody ve tvaru tobolky dřevo se použiacutevaacute ve stavebnictviacute (DA)

laura f (1) (sevKol) kondor havranovityacute dravyacute ptaacutek viz teacutež zopilote (DA)

laurel m(1) (Am) společneacute jmeacuteno pro mnoho druhů stromů keřů a rostlin různyacutech čelediacute

existujiacute různeacute varianty pro jejich označeniacute laurel blanco laurel cerezo laurel comino

laurel chino laurel de la sierra laurel mocho aj (MM) (2) ~ de jardiacuten (~ de flor)

(Arg Urug) oleandr viz rosa laurel (EEA) (3) (Guat Hond Salv Kost Pan Ekv

Par) strom Cordia alliodora viz sachicahue (4) (Bol) strom viz moena (5) (Portor)

Magnolia splendens strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute kuželovitou korunu

aromatickou kůru kaštanoveacute barvy biacuteleacute květy a ovaacutelneacute plody Var laurel sabino

Syn sabino (6) (Urug) Ocotea acutifolia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute

tmavězeleneacute listy ktereacute neopadaacutevaacutejiacute maleacute nažloutleacute květy a malyacute vejčityacute plod černeacute

barvy (7) ~ avispillo (Portor) strom viz cabirma aromaacutetica (8) ~ blanco1

(Guat

Hond Salv) strom viz suchicahue (9) ~ blanco2

(Dom Bol) Ocotea floribunda

středně vysokyacute strom s hladkou kůrou kaštanoveacute barvy dlouhyacutemi větvemi listy hnědyacutem

plodem ve tvaru bobule kůra stromu voniacute po kořeniacute a dřevo se použiacutevaacute jako palivo

Var laurel espada (10) ~ cambroacuten (Dom Bol) Ocotea globosa strom dorůstajiacuteciacute

do vyacutešky až 15 m maacute šedou a zvraacutesněnou kůru zaobleneacute listy květy ktereacute vyrůstajiacute ve

svazciacutech po stranaacutech hlavniacute větve načernalyacute plod ve formě chlupateacuteho lusku kteryacute

obsahuje maleacute kulateacute semiacutenka Syn aguacatillo cacaiacutello guayarte (11) (Portor)

Ocotea wrightii staacutele zelenyacute strom středniacute vyacutešky maacute hustou korunu kůra a listy jsou

velmi voňaveacute a plod je ve formě bobule (12) ~ cigua (Portor) staacutele zelenyacute strom Ocotea

leucoxylon viz cigua (13) ~ de cera (Ekv jižBol) Myrica pubescens strom z rodu

66

vřesnovityacutech dorůstaacute do vyacutešky až 5 m větviacute se již zespodu maacute jednoducheacute listy

květenstviacute ve tvaru klasu plod ve formě peckovice kteraacute se po dozraacuteniacute pokryje bělavyacutem

voskem kůra stromu se použiacutevaacute v mediciacuteně Syn yana-yana (14) ~ espada (Portor)

viz laurel blanco2 (15) ~ geo (Portor) strom viz cigua (16) ~ guaica (sevArg) strom

viz guaica (17) ~ macho (Guat Salv Nik) strom viz suchicahue (18) ~ negro (Pan)

viz suchicahue (19) ~ rosa (Kol) oleandr obecnyacute Syn eacutebano (20) ~ sabino

(Portor) strom Magnolia splendens viz laurel (DA)

laureloacuten m (1) (Mex) rostlina ze severniacuteho Mexika podobnaacute vavřiacutenu (MM)

laurentildeo m (1) (Pan) keř viz barajo (DA)

lause m (larr angl louse) (1) (Chil) veš (MS MM)

lautro m (larr map lauchra) (1) (Chil) koniacutek malyacute kůň (MM)

lava f (1) estar continuamente en ~ la ~ (Kub) neustaacutele soupeřit př estos espantildeoles

estaacuten continuamente en lava la lava (DMC)

lavabo m (1) (Mex Urug) umyvadlo viz lavatorio (EEA)

lavacara f maacutelo použ [Š jofaina] (1) (Ekv Kol) umyvadlo (RAE AM MM)

lavacarada f (1) (Ekv) umyacutevadlo (2) ~ de agua (Ekv) umyacutevadlo plneacute vody voda

z umyacutevadla (JD)

lavacaras mf (1) (Hond Dom) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lavacho m (larr map lavacha) (1) (Chil) malaacute ropucha vyskytujiacuteciacute se v Chile (MM)

lavaco m (1) (Bol) člověk živiacuteciacute se umyacutevaacuteniacutem aut bol argot coba (HB)

lavacopa mf (1) (Arg Urug) pomocniacutek viz lavacopas (DA)

lavacopas mf (1) (Bol Arg Urug) pomocniacutek v kuchyni umyacutevaacute naacutedobiacute v barech a

restauraciacutech (DA)

lavada f (1) (Am Mex) praniacute (MM JD) (2) lid (Bol) kraacutedež loupež oblečeniacute

odcizeniacute oblečeniacute opileacutemu člověku kteryacute zůstal na veřejneacutem prostranciacute např na ulici

viz teacutež robada (3) dar una ~ (Pan) tvrdě někoho zkritizovat seřvat někoho (4) (Pan)

nadaacutevka uraacutežka uraacuteženiacute nadaacutevaacuteniacute (5) ~ de cabeza lid(Per Arg Urug) pokaacuteraacuteniacute

vyacutetka hubovaacuteniacute (6) ~ de cara lid (Dom Bol) upraveniacute za uacutečelem zlepšit svůj

vzhled (DA)

lavadedos m (1) (Mex) naacutedoba s vodou kteraacute se poklaacutedaacute na stůl a sloužiacute k oplaacutechnutiacute

prstů (RAE)

lavadera f (1) (Am) umyacutevadlo (JD) (2) (Nik Pan Kol Per) časteacute praniacute (praacutedla) (3)

(Kub) dřevěnaacute valcha (DA)

lavadero m (1) (Am JižAm Guat Mex Nik Hond Salv Kost Pan Dom) řečiště řeky

nebo potoku se zlatonosnyacutem piacuteskem kde se ryacutežuje zlato v Peruacute se užiacutevaacute vždy vyacuteraz

lavadero de oro (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) praacutedelna (3) (Mex) miacutesto na

břehu řeky kde chudeacute ženy perou oblečeniacute (4) (Per) krajina kde se sbiacuteraacute zlatonosnyacute

67

piacutesek (MM) (5) su camisa va sola al ~ (Mex) jeho košile volaacute po myacutedle (JD) (6)

(Mex) vana k praniacute praacutedla viz pileta (EEA) (7) (Mex) černyacute trh nelegaacutelniacute obchod

(8) lid (Kost) půda kteraacute je velmi narušenaacute eroziacute (DA)

lavadito -dita adj viz lavado -da (RR)

lavado adjsubst (1) (Bol) okradenyacute opilec (2) estar ~ (Bol) byacutet bez peněz (3) estar ~

(Bol) byacutet bez peněz z důvodu kraacutedeže bol argot coba Syn estar largado estar

pato (HB) (4) (Mex Nik Kub Dom Kol Ven Ekv Chil) klystyacuter vyacuteplach (5)

(Portor) v kaacutevoveacutem průmyslu oplachovaacuteniacute kaacutevoveacuteho zrna ktereacute je zbaveno slupky a

rostlinneacute šťaacutevy (6) ~ de cabo de antildeo (zaacutepBol) praniacute oblečeniacute zesnuleacuteho přesně

v den kdy uplyne rok od jeho uacutemrtiacute (7) ~ de cabeza (Pan) vymyacutevaacuteniacute mozku (8) ~ de

manos (Per Bol Chil) odmiacutetaacuteniacute braacutet za něco zodpovědnost prohlašuje se tak že za

to co se stalo nemůžeme (DA)

lavado -da adjsubst (1) m (Urug) praacutedlo ktereacute donese zaacutekazniacutek do praacutedelny nebo

k pradleně (RAE) (2) ~ (lavadito - dita) adj (Kub Portor Ekv Dom) o miacutešenci

světleacute pleti o pleti miacutešence světlaacute př sin ser un adonis indio lavado medio blanquito

las mujeres le ayudaron a vivir (RAE RR DA) (3) (Arg Mex Par Portor Am)

domaacuteciacute oblečeniacute k vypraacuteniacute nebo již vypraneacute (MM JD) (4) dar varios ~-os a una

persona (Am) vykoupat někoho (5) dar un buen ~ de cabeza a una persona (Am)

někomu pořaacutedně umyacutet hlavu vyhubovat (6) hacer el ~ de una cosa (Am)

oplaacutechnout omyacutet něco (7) hacerse un ~ ligero (Am) trochu se oplaacutechnout (JD) (8)

adj (Kost Guat Hond Salv Nik Bol) bez peněz př hoy ando lavado pero mantildeana

recibo mi sueldo slang (RF DA) (9) adj (Kub) o hověziacutem dobytku našedlyacute

s biacutelyacutemi skvrnami na některyacutech čaacutestech těla (10) estar ~1 (Guat) postraacutedat zkušenosti k

vykonaacutevaacuteniacute určiteacute činnosti (11) estar ~2 (Guat) byacutet namydlenyacute nahranyacute byacutet v

problematickeacute situaci (12) estar ~3 (Guat) byacutet na tom bledě byacutet v nesnaacuteziacutech (DA)

lavado m (1) ~ de ropa [Š colada] (Chil Mex Urug Ven) praniacute praacutedla (EEA)

lavadoacutelares adjsubst (1) m (Dom) praniacute špinavyacutech peněz z obchodu s drogami (2)

adjsubst (Dom) člověk kteryacute spaacutechaacute tento trestnyacute čin (DA)

lavador m (1) (Guat Arg Par) umyacutevadlo lavor (AM MM JD) (2) (Guat)

umyacutevaacuterna koupelna (AM JD) (3) (Mex) myacuteval (MM JD) (4) (Am)

mravencojed mravenečniacutek (JD) (5) (Bol) zloděj okraacutedajiacuteciacute v baru unaveneacute spiacuteciacute

opilce pokud u nich nenajde nic cenneacuteho často je obere o boty nebo ošaceniacute bol

argot coba (HB) (6) (Guat Per) umyvadlo toaleta (7) (Bol) umyvadlo (DA)

lavador -ra mf (1) (Ekv Bol Chil) zlatokop Var lavador de oro (DA)

lavadora f (1) (Kol) konipas ptaacutek z rodu konipasovityacutech (AM MM) (2) (Am)

praniacute (MM) (3) lid (Kub) viz taacutengana (DMC) (4) (Chil Mex Ven Kub Dom

68

Portor) pračka viz lavarropa (EEA DA) (5) ~ de trastes (Mex) myčka naacutedobiacute

(DA)

lavagallo m i adj (1) viz lavagallos (RR AM) (2) m lid (Pan) doušek hlt panaacutek

viz teacutež copetiacuten (3) (Ven Dom) kořalka viz teacutež mataburro (4) adj (Dom) o rumu

velmi nekvalitniacute (DA)

lavagallos (lavagallo) m i adj (1) (Ven Kol) silnyacute a nekvalitniacute rum šnaps sprostyacute rum

př no te ofrezco porque es un lavagallos pero si quieres Var aguardiente lavagallo

(RR AM MM JD)

lavahuevos m (1) (Kost) pochlebniacutek lichotniacutek (DA)

lavaje m (1) (Am Arg Chil Par) umytiacute vypraacuteniacute vyplaacutechnutiacute klystyacuter vyacuteplach žaludku

(RAE MM) (2) (Arg Chil Par)

lavaloza(s) mf [Š lavavajillas] (1) m (Chil) prostředek na mytiacute naacutedobiacute (RAE) (2) m

(Chil) dřez viz pileta (EEA) (3) mf (Kol Bol Chil) čistiacuteciacute prostředek na mytiacute

kameniny (DA)

lavamanos m (1) (Kol Ekv Guat Mex Nik Ven Kost Pan Kub Dom Bol Chil Per)

umyvadlo lavor (MM EEA DA)

lavamaacutetico m (1) (Pan) čistiacuterna (DA)

lavanco m (1) (Kub) druh stěhovaveacute kachny vyskytujiacuteciacute se v loužiacutech či lagunaacutech (MM)

lavanda f (larr angl lavender) (1) (Arg Kol Mex Urug) levandule levandulovyacute parfeacutem

(MS MM)

lavandera f (1) viz taloacuten estar como taloacuten de lavandera (DA)

lavanderiacutea f (1) (Kol) ryacutežoviště (AM MM JD) (2) (StřAm Chil Mex Per Urug

Ven Arg) praacutedelna miacutestnost kde se umyacutevaacute špinaveacute praacutedlo (AM MM) (3) (Bol)

hospoda nebo kantyacutena kde se okraacutedajiacute spiacuteciacute opilci bol argot coba (HB)

lavandero m (1) (Ven Salv Nik) praacutedelna (RAE DA) (2) (Mex) myacuteval (JD) (3)

~ de plata (Kub) miacutesto kde se perou špinaveacute peniacuteze př ese banco es un lavadero de

plata (4) ser ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo maacute hodně probleacutemů př Juan es lavandero

(DMC)

lavandina f [Š lejiacutea] (1) (Arg Bol Par Urug) běliciacute louh (RAE) (2) (Arg Bol

jižChil Par Urug) savo viz cloro (EEA DA)

lavaperro m (1) (Pan) Thevetia ahouai strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

nepravidelnou korunu rozptyacuteleneacute listoviacute jednoducheacute listy světle žluteacute květy a plod ve

formě kulateacute peckovice kteraacute když je zralaacute zčervenaacute (DA)

lavaperros mf (1) (Kol) služebnyacute sluha služka sloužiacute bohateacutemu (DA)

lavapieacutes m (1) (Portor) viz pamperito (DA)

lavaplato m (1) (Bol) Solanum albidum strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

jednoducheacute vejčiteacute listy ktereacute jsou porostleacute malyacutemi chloupky plod ve formě bobule

69

kteryacute po dozraacuteniacute zčernaacute Var lavaplato plateado (2) ~ plateado (Bol) viz lavaplato

(DA)

lavaplatos m [Š fregadero] (1) (Bol Chil Kol Ven Mex Nik Par Am) dřez myciacute

stůl (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) osoba kteraacute zaleacutevaacute květiny v hotelech

restauraciacutech (MM) (3) [Š lavavajillas (producto)] (Arg Ven) čisticiacute prostředek na

mytiacute naacutedobiacute Syn lavalozas (Chil) lavatrastes (Mex) lavavajillas (Urug) (EEA)

(4) (Guat Hond Nik) keř viz cabrayuyo (DA)

lavar tr (larr angl) (1) ~ enal seco (Chil Mex Per) čistit nasucho chemicky čistit

(praacutedlo) př mientras que usted espere en su camariacuten o en el hallhellip le lavaraacuten en seco

su terno y camisahellip (BDE) (2) (Bol) okraacutest spiacuteciacuteho opilce bol argot coba (HB)

(3) ni te lo laves que no hay alcohol (Kub) viz alcohol calle (DMC) (4) ~ el

coco tr hovor (Mex) přesvědčit přemluvit mex argot caliche (INFO) (5) ~ el

piso (Urug) vytřiacutet podlahu viz trapear (EEA) (6) lid (Bol) kraacutest okraacutest viz teacutež

ladronear (7) (Mex Hond Nik) propiacuteraacuteniacute kaacutevy aby bylo kaacutevoveacute zrno zbaveno slupky a

dalšiacutech nečistot (8) (Dom) udeřit někoho (9) ~ el cinco (Ekv) mezi určityacutemi skupinami

indiaacutenů z Ekvaacutedoru vyprat oblečeniacute zesnuleacuteho přesně paacutetyacute den po jeho uacutemrtiacute rituaacutel

(10) ~ el morro (Hond) změnit způsob myšleniacute miacutet noveacute myšlenky naacutepady (11) ~ la

cabeza (Arg) napomiacutenat (12) ~ la cara (Bol) napravit svou chybu (13) ni ~ ni prestar

la batea (Ven) nepoužiacutevat určitou věc a nedovolit druheacutemu aby ji použiacuteval (14)

lavando ajeno y entregando mojado (Hond Nik) byacutet bez peněz byacutet na mizině (DA)

lavarropa f (1) [Š lavadora] (Arg Urug Par) pračka Syn lavarropas (Arg)

lavadora (Chil Mex Ven) (EEA DA) (2) (Dom) trvalka viz pelo de gato (DA)

lavarropa lavarropas mf [Š lavadora] (1) (Arg Urug Bol Par) pračka (na praacutedlo)

(RAE JD EEA DA)

lavaseco mf (1) (Chil Kol) čistiacuterna (BDE)

lavatiacuten m (1) (Kub) samoobslužnaacute praacutedelna (DA)

lavativa f (1) (Ven) rozbitiacute zničeniacute zločin př los godos seraacuten malucos pero maacutes

lavativas han hecho los republicanos (2) echar (una alguna la mucha tanta) ~ i pl

[Š dantildear] (Ven) poškodit uškodit ubliacutežit př viviacutean en la hacienda de un hombre

malucho que les echaba muchas lavativas a los pobres negros y a todas las gentes (RR)

(3) lid (Ven) probleacutem potiacutež otrava trampota sviacutezel př hellipque existe una lavativahellip

llamada Estados Unidos (BDE) (4) (Ven) zapomiacutenanaacute nezmiňovanaacute věc nebo

zaacuteležitost (5) la misma ~ pero con diferente bitoque (Mex) velmi podobnaacute situace jen

s drobnyacutemi rozdiacutely (6) echar ~s (Ven) hodně někomu škodit či ho obtěžovat (DA)

lavativoso -sa adj (1) (Ven) nudnyacute mrzutyacute (RR)

lavatorio m [Š jofaina] (1) (Am) stolek s umyvadlem myciacute stůl (2) (larr angl lavatory)

(Am Arg Chil Ekv Per Urug Ven) toaleta miacutestnost pro vykonaacutevaacuteniacute osobniacute

70

hygieny (RAE AM MM JD) (3) (Am ArgLaPla Chil Ekv Per Urug Ven Par)

umyvadlo praacutedelna umyacutevaacuterna př llevaba un pijama celestehellip y sobre el lavatorio

habiacutea dejado un cigarrillo encendido (AM MM JD BDE) (4) [Š lavabo] (Arg Chil

Kost Ekv Par Per Urug Bol) umyvadlo Syn lavabo (Mex Urug) lavamanos

(Mex Ven) pileta (Urug) (EEA DA) (5) (Bol szArg) obřad při ktereacutem se několik

dniacute po pohřbu rodinneacuteho přiacuteslušniacuteka nebo kamaraacuteda pere a sušiacute na slunci oblečeniacute

zesnuleacuteho (DA)

lavatrastes m (1) (Arg Ven) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavatrastos m [Š fregadero] (1) (Hond Salv) dřez (RAE DA) (2) (Hond) myčka

naacutedobiacute (DA)

lavavajilla mf [Š lavaplatos] (1) mf (Arg) myčka naacutedobiacute (RAE) (2) m (Mex Nik

Chil Par Urug) myčka naacutedobiacute (DA)

lavavajillas m (1) (Urug) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavaza f (1) (Bol Kub Chil Per Portor Pan Dom) napěněnaacute voda voda s rozpuštěnyacutem

myacutedlem vytvaacuteřejiacuteciacute pěnu v Mexiku se užiacutevaacute vždy v množneacutem čiacutesle (2) (Ekv) špatně

dochucenaacute poleacutevka či vyacutevar (AM MM DA) (3) (Dom Portor Chil) myacutedlovaacute pěna

(4) (Bol) slina kteraacute se člověku vytvořiacute při epileptickeacutem zaacutechvatu (5) (Hond) voda se

zbytky kukuřičneacute hmoty kterou se umyacuteval kaacutemen na drceniacute potravy pro vepře (6)

(zaacutepEkv) přezraacutelyacute banaacuten kteryacute se vyřazuje a prodaacutevaacute se za nižšiacute cenu jako krmivo pro

vepře (DA)

lawa f (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute moukouldquo) (1) lid (Bol) poleacutevka

ingredience mouka zelenina maso brambory Var lagua (2) ~ de choclo (Bol)

poleacutevka ingredience mouka kukuřice zelenina maso brambory (3) ~ de

jancaquipa (Bol) poleacutevka ingredience zelenina maso brambory kukuřičnaacute mouka

(4) cherle ~ lid (Bol Pt) pochaacutezejiacuteciacute z oblasti Caiza v departementu Potosiacute (5)

jarwi ~ venk (Bol Pt) poleacutevka ingredience mouka maso nebo sušeneacute hověziacute

maso cibule hraacutešek boby česnek paprika (6) ~ cuchi lid (Bol LP) obyvatel kantonu

Viacha v departementu La Paz viz teacutež cuchi anaqui (7) ~ puraca lid humor (Bol

alt) tlusťoch Syn chancho garrafa (8) oque ~ lid humor (Bol Pt) obyvatel

kantonu Caiza v departementu Potosiacute (LM)

lawn-tennis m (larr angl lawn tennis) (1) (Mex) tenis (MS MM)

lay m (larr angl) (1) ~ away (US Portor) platba na splaacutetky (DA)

layaacuten m (1) (Per) bez černyacute Var rayaacuten (DA)

layaway m (1) (US Portor) viz lay away (DA)

layca mf (larr keč layqa bdquočaroděj šamanldquo) (1) (Bol alt) čaroděj šaman Syn aysiri

laycasiri picharero (LM)

71

laycar tr lid (larr keč layqay) (1) (Bol altvall) očarovat Syn picharear Var

layquear (LM)

laycasiri mf lid (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) (1) m (Bol alt) očarovaacuteniacute (2)

mf (Bol alt) čaroděj šaman viz teacutež layca (LM)

laymi m (1) (Per) způsob osevu a rozděleniacute plodin na jednotlivaacute pole ktereacute patřiacute obci

(DA)

layoff m (larr angl) (1) (US Portor) vyacutepověď propuštěniacute z praacutece (DA)

layqueado -da adj lid (larr keč layqa) (1) (Bol alt) očarovanyacute (LM)

layquear tr lid (larr keč layqa) viz laycar (LM)

laza f (1) (Salv) (pytlaacuteckeacute) oko sloužiacute k lovu kraacuteliacuteků koroptviacute a jinyacutech ptaacuteků (DA)

lazada f (1) (Mex Am) hozeniacute lasa lasovaacuteniacute (MM JD) (2) echar ~-as a una cosa

(Am) chytat lasem (JD) (3) (Pan Bol Chil) při pleteniacute vytvořeniacute oka přiacuteze se

vede kolem jehlice a protaacutehne se dozadu jako smyčka a naopak (4) (Pan Bol) ažura

mřiacutežkovanaacute vyacutešivka (DA)

lazadera f (1) (Mex) laso (JD)

lazador m (1) (Am) honaacutek chytajiacuteciacute do lasa dobytek (JD)

lazar tr (1) (Mex Nik Hond) svaacutezat (MM DA) (2) ser de ~ y dar vuelta (Mex) byacutet

od raacuteny pořaacutednyacute chlap (JD)

lazariento -ta adjsubst (1) adj (Arg Mex Nik Am) malomocnyacute (MM JD) (2) mf

(Am) malomocnyacute (JD) (3) adjsubst (Mex) člověk kteryacute trpiacute leprou nebo

elefantiaacutezou (nadměrneacute zvětšeniacute některyacutech čaacutestiacute těla předevšiacutem dolniacutech končetin a

pohlavniacutech orgaacutenů) (DA)

laacutezaro adj dřiacuteve i subst arch [Š lazarino] (1) (Ven) člověk trpiacuteciacute nemociacute zvanou

elefantiaacuteza nemoc projevujiacuteciacute se nadměrnyacutem zvětšeniacutem některyacutech čaacutestiacute těla

předevšiacutem dolniacutech končetin a pohlavniacutech orgaacutenů přiacutečinou mohou byacutet přetrvaacutevajiacuteciacute zaacuteněty

a předevšiacutem paraziti z teplyacutech krajů (RAE) (2) m (Am) malomocnyacute (3) estar hecho

un ~ (Am) byacutet uacuteplnyacute lazar (JD) (4) mf (Ekv) člověk kteryacute onemocněl leprou

(DA)

Laacutezaro m (1) lid (Kub) viz San ~ (DMC)

Laacutezaro m (1) mal de ~ viz mal (RR)

lazazo m (1) (Am) šlehnutiacute lasem (MM JD) (2) (Am) hozeniacute lasa (JD)

lazo m (1) (Guat Hond Mex) provaacutezek vyrobenyacute z agaacuteve použiacutevaacute se v domaacutecnosti k

různyacutem uacutečelům př tuvo que quitarse la camisa para lavarse el pecho de un lazo

arrebatoacute una toalla (MM) (2) ~ gotero (Ven) smyčka na lase př este breve instante

fue suficiente para que el potro corriera a defenderse otra vez eacutechale un lazo gotero

(AM MM) (3) dar ~ (Arg) uvolnit po zachyceniacute zviacuteřete smyčky na lase bez toho aby

se zapletly př todaviacutea me quedan rollos por si se ofrece dar lazo (4) ingerir (injerir)

72

lazos (unel lazo) (Arg) spojit roztrženeacute lano spojeniacutem vlaacuteken př dimos agua a

nuestros caballos los bantildeamos arreglamos nuestras prendas de trabajo ingiriendo un

lazo aqueacutel a quien se le habiacutea cortado cosiendo eacuteste en un maneador (5) lado del ~ viz

lado (RR) (6) (Kub) tanečniacute figura (7) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol Per) nic co

by za to staacutelo (AM MM) (8) lo puso como ~ de cochino1 (Mex Bol) každaacute rada

drahaacute (MM JD) (9) adj (Mex) o člověku kteryacute umiacute dobře vaacutezat přivazovat

spojovat př ponerlo como no digan duentildeas (MM) (10) ir de ~ (Kol) veacutest se pod

pažiacute (11) meter el ~ al pie (Kol) nastražit leacutečku (12) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol)

tady je každaacute rada drahaacute (13) lo puso como ~ de cochino2 (Arg) pěkně ho zřiacutedil (14)

roersacarse el ~ (Arg) šikovně se z toho dostat (15) tender el ~ a una persona (Arg)

nastrojit někomu leacutečku (16) y ni un ~ (Mex) a nikdo si ani neškytne (JD) (17) llevar

arriba un ~ de cuero (Kub) byacutet velmi hrubyacute př eacutese lleva arriba un lazo de cuero (18)

ser el L~ de Oro (Kub) byacutet dobryacute př eso que escribiste es el Lazo de Oro laquoLazo de

Ororaquo byl naacutezev kloboučnictviacute v Havaně (19) tener que coger a alguien a ~s (Kub)

zkrotit někoho kdo je těžko ovladatelnyacute př no hay forma de tratar con eacutel hay que

cogerlo a lazos viz sello (DMC) (20) (Ven) stuha mašle Syn lazo de cinta viz

montildeo (21) (Mex) provaz viz mecate (22) ~ de amor (Urug Par Arg) zelenec

(rostlina) viz madre mala madre (EEA DA) (23) echarle a uno un ~ hovor

(Mex) všiacutemat si někoho věnovat mu pozornost př desde que se volvioacute rico ya ni nos

echa un lazo mex argot caliche (DEUM) (24) (Mex) stuha ve tvaru osmičky

kteraacute se při svatbě připevniacute novomanželům (25) (Kol Bol) provaz z kavylu vytrvalaacute

traacuteva (26) (Pan Bol) motyacutelek doplněk společenskeacuteho oděvu (27) (Portor) naacutesada

na lopatu (28) poner como ~ de cochino (Mex) jednat s někyacutem jako dobytek (29)

sacarse el ~ (Arg Urug) z něčeho se vymotat vymanit dostat (30) ser de ~ y reata

(Hond Salv) miacutet pro strach udělaacuteno (31) viz cogido -da ser cogido a lazo (32) coger

a ~ (Ven) oklamat napaacutelit někoho využiacutet jeho naivity (DA)

lazuro -ra mf (1) (Hond) viz lashuro -ra (DA)

-le sufix (1) (Mex) zaacutejmeno ndashle se ve formě sufixu v mex španělštině často připojuje

k imperativu př iexclaacutendale iexclaacutendele iexcloacuterale iexclpaacutesale iexclpaacutesele iexclpiacutecale iexclpiacutequenle

iexcltuacutepale iexcltuacutepanle někdy se pojiacute i k jinyacutem slovniacutem druhům př iexcleacutepale iexclhiacutejole iexcluacutejule

(BDE)

le zaacutejm lid (1) (Mex) ji Vaacutes Vaacutem použiacutevaneacute miacutesto la př le comprendo Sentildeora le

llaman Sentildeorita no le entiendo doctora hellipes mi madre y no voy a permitir que le

insultes (BDE) (2) [Š lo la] (Par) ho ji př le vi (al nintildeo a la nintildea) (3) dar ~

(Dom) braacutet někomu pitiacute jednaacute se zejmeacutena o alkohol (DA)

lea f (1) (Kub) holka šťabajzna (JD) (2) ser una ~ de gritos (Kub) o ženě byacutet

kraacutesnaacute př esa lea es de gritos (3) una ~ que levanta la calle de punta a punta (Kub)

73

překraacutesnaacute žena př eacutesa es una lea que levanta la calle de punta a punta Syn una lea

que para el traacutefico viz indumba (DMC)

leader m (larr angl vůdce) (1) (Am) hlava vůdce byacutet v čele nějakeacute politickeacute strany

kteraacute vede ostatniacute v tyacutemu skupině Var liacuteder (MM) (2) (Am) eso ve sportu

(MM JD)

leak m (larr angl) (1) (US Portor) filtrovaacuteniacute cezeniacute odkapaacutevaacuteniacute (DA)

leandra f lid (1) (Guat) prostitutka děvka viz teacutež callejera (DA)

lebepeacute mf (larr lbp bdquočestneacute slovoldquo) (1) (Portor) člověk kteryacute daacute čestneacute slovo (DA)

lebisa f (larr arwkarib) (1) (Antil Mex Portor) trnucha jamajskaacute Himantura

schmardae (2) (Kub) kubaacutenskyacute strom z čeledi vavřiacutenovityacutech s drsnou kůrou jeho

plody žere dobytek (3) (Mex) kůže trnuchy (ryba) kteraacute se použiacutevaacute jako smirkovyacute

papiacuter Var lebisca lebiza levisa libisa liviza (MS DA) (4) (Portor) vavřiacutenovityacute

strom viz teacutež negrillo (DA)

lebisca viz lebisa (MS)

lebiza viz lebisa (MS)

leboacuten m (1) (szMex) Parkinsonia microphylla palo verde stromkeř dorůstaacute do

vyacutešky až 8 m maacute tenkeacute větve ktereacute jsou trniteacute maleacute zeleneacute až žlutozeleneacute listy žluteacute

květy a plody ve tvaru lusku s přepaacutežkami mezi jednotlivyacutemi semiacutenky Syn palo

brea (DA)

lebrancha f (1) (Mex Costa del Paciacutefico Guat Pan) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu

kostnatiacute asi 70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute

napůl pokryteacute průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute

vyskytuje se hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi

ceněny Syn lebrancho Var lebranche (MM DA)

lebranche (lebrancho) m (1) (Kol) Mugil brasilensis žije v pobřežniacutech vodaacutech

Atlantickeacuteho oceaacutenu a ve slanyacutech vodaacutech u uacutestiacute řek podobaacute se uacutehoři (RR) (2)

(sevKol Ven) ryba viz lebrancho (DA)

lebrancho m [Š muacutejol] (1) (Kanaacuter Kub) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu kostnatiacute asi

70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute napůl pokryteacute

průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute vyskytuje se

hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi ceněny Syn

lebrancha (RAE MM) (2) druh ryby viz lebranche (RR)

lebrejear intr (1) (Dom Santo Domingo) jiacutet se bavit se ženou za peniacuteze (AM) (2) lid

(Dom) slavit oslavovat flaacutemovat viz teacutež fiestear (DA)

lebrejero -ra adjsubst (1) (Dom) člověk kteryacute raacuted slaviacute flaacutemuje chodiacute na paacuterty (DA)

lebrel adj (1) (Dom) vychytralyacute chytryacute bystryacute (DA)

74

lebrero m (1) (Kub) strom s tvrdou kůrou kompaktniacute vlaacuteknityacute a nažloutlyacute s tmavyacutemi

pruhy (MM)

lebrillo m lid (1) (Hond Nik) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež porongo (DA)

lebroacuten -na adj (1) (Mex) zkušenyacute těžko oklamatelnyacute (2) (Mex) vychloubačnyacute

chvastounskyacute (AHM) (3) (Mex) vychytralyacute mazanyacute (MM)

lebroacuten -na (lebroncito -ta) adj vulg (1) (Mex) chvaacutestavyacute drzyacute machr př uno es

lebroncito de por siacute y no le cuadra que nadie le pele los ojos (RR AM MM) (2)

(Mex) vhodnyacute zručnyacute prospěchaacuteřskyacute vychytralyacute mazanyacute filuta darebaacutek taškař (AM

MM JD) (3) (Mex) osoba kterou nelze snadno podveacutest (MM)

lebroncito -ta adj viz lebroacuten (RR)

lebruna adj (1) (Dom) o ženě naacuteruživaacute promiskuitniacute bez zaacutebran (DA)

lebruno -na adjsubst (1) (Ven) o dobytku biacuteleacute až nažloutleacute barvy (RAE) (2) m

(Ven) mraky ktereacute se objevujiacute při sviacutetaacuteniacute vyacuteraz je typickyacute pro niacutežiny př ya viene la

aurora con los lebrunos del diacutea (3) adj (Ven) nažloutle biacutelaacute kraacuteva př el madrinero un

todo lebruno se detuvo y lanzoacute un bramido impresionante (RR)

leca pintildeata mf (larr it lecca pignatta) (1) (LaPla) člověk kteryacute jiacute velmi maacutelo (MS)

lechada f (1) (Kub Nik Portor) drtivaacute poraacutežka nebo viacutetězstviacute př da Cuba lechada y

nocao a Mexico en beacuteisbol universitario (RR DA) (2) (Mex) dojeniacute (3) dar ~ a la

casa (Mex) obiacutelit nabiacutelit dům (JD) (4) (Arg) mleacuteko př la mulata que preparaba la

lechada para el matehellip (BDE) (5) vulg (Per) ejakulaacutet (6) (Hond) při vyacuterobě

hnědeacuteho cukru množstviacute oxidu vaacutepenateacuteho kteryacute se přidaacutevaacute do melasy aby došlo ke

sniacuteženiacute stupně kyselosti (7) dar una ~ (Kub) v baseballu zabraacutenit protivniacutekům v

přeběhu (DA)

lechar trintr (1) intr (Ekv Chil StřAm Per) o samičkaacutech některyacutech domaacuteciacutech zviacuteřat

daacutevat mleacuteko (AM MM JD) (2) (Ekv) o chovu některyacutech zviacuteřat saacutet mateřskeacute mleacuteko

(3) tr (Hond Mex StřAm) biacutelit vaacutepnem (RAE AM JD) (4) tr (Hond StřAm Kol

Ekv Chil Arg StřAm) dojit podojit př para que no quede vaca sin lechar para todo

aquello que significa entrada de dinero Var lechiar vulg en Argentina (AM MM

JD) (5) trintr [Š blanquear] (Ekv StřAm Mex) bělit čistit př y apenas comenzoacute a

lechar la laguna habiacutea salido de la choza loma arriba (RR AM MM) (6) (StřAm

Kol Ekv) miacutet dostatek produkovat mleacuteko (AM MM) (7) (Am) kojit (JD)

lechazo m lid (1) (Ven Bol Pan) šťastnaacute naacutehoda klika štiacutestko (RAE JD DA) (2)

iexclqueacute ~ (Ven) to je klika (JD) (3) lid (Kub) ejakulace př fue un lechazo riquiacutesimo

Syn venida (DMC)

leche f hovor (1) (Ekv Salv Ven) přiacuteznivyacute osud (2) tener ~ (Arg Hond Nik Urug)

miacutet štěstiacute (RAE) (3) [Š suerte] (Per Mex Kost Urug Arg Chil Ven StřAm Par

Portor Am Pan Dom Ekv Bol) štěstiacute štiacutestko klika př iquestves esta cicatriz y eacutel no se

75

hizo nada no es justo iexcltiene una leche tuvo la buena leche de no viajar en el avioacuten

accidentado (MM JD BDE RF DA) (4) ~ de Mariacutea viz Mariacutea (5) ~ (de) tigre1

(Ekv) alkoholickyacute naacutepoj vyraacuteběnyacute z vajec smiacutechanyacutech s mleacutekem a paacutelenkou (6) ~

dormida1 (Kost) horkeacute mleacuteko s cukrem a dalšiacutem kořeniacutem př acostumbran a traerles a

sus enfermos las comidas maacutes tiacutepicas mazamorra leche dormida (RR)

(7) (Bol) kaučuk elastickaacute guma (AM MM) (8) (Am) označeniacute pro velkeacute

množstviacute rostlin ktereacute majiacute mleacutečnou miacutezu jako leche de perra leche de vaca leche de

venus lechemariacutea lecheprieta lechemiel aj (9) (Arg StřAm Mex Per Urug) naacutedoba

na mleacuteko (MM) (10) iexcl~ (Am) hernajs (11) iexcl~-es (Am) to jsou kecy (12) ~

adulteradaaguada (Am) ředěneacute mleacuteko (13) ~ de apoyo (Am) večerniacute mleacuteko (14)

como una ~ (Am) jako maacuteslo měkkoučkyacute jen se rozplyacutevaacute (o pokrmu) (15) dar ~-es a

una persona (Am) štvaacutet někoho (16) la vacacabra de mi vecina maacutes ~ da que la miacutea

(Am) sousedova kraacuteva viacutece mleacuteka daacutevaacute (17) estar en ~1

(Am) byacutet nezralyacute (18) estar

en ~2

(Am) byacutet klidnyacute o moři (19) estar en ~3 (Am) miacutet mleacuteko na bradě (20) estaacute

con la ~ en los labios (Am) ještě mu teče mleacuteko po bradě (21) estar de mala ~ (Am)

byacutet naštvanyacute (22) ~ evaporado (Am) mleacuteko v praacutešku (23) ~ de gallinade paacutejaro

(Am) snědek rod jednoděložnyacutech rostlin z čeledi hyacintoviteacute (24) ~ higienizada

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko (25) ~ homogeneizada (Am) egalizovaneacute mleacuteko (26) ~

malteada (Kub Mex Salv Nik) mleacutečnyacute koktejl (27) mamar una cosa con la ~ (Kub)

miacutet něco v krvi od narozeniacute (28) ~ de manteca (Kub) podmaacutesliacute (29) ~ maternizada

(Kub) kravskeacute mleacuteko pro kojence (30) nada de esa ~ (Kub) žaacutedneacute takoveacute věcičky (31)

pedir ~a las cabrillas (Kub) chtiacutet hodinky s vodotryskem (32) ser ~ (Kol) byacutet krkoun

(33) tener mala ~ (Mex) miacutet pech (34) menuda ~ tiene (Mex) ten je jako z divokyacutech

vajec (35) ~ de tigre2 (Kol) utrejch o silneacute kořalce (36) a toda ~

1 (Kub) moc

prima (37) ~ de los viejos (Kub) šťaacutevička (o viacuteně) (JD DA) (38) cafeacute con ~ con

polines (Kub) černaacute kaacuteva s mleacutekem př dame un cafeacute con leche con polines (39) dar la

~1 (Kub) o muži ejakulovat (40) dar la ~

2 (Kub) žena majiacuteciacute orgasmus př ella me dio

la leche varias veces leche je v kubaacutenštině semeno (41) dar poca ~1 (Kub) byacutet

lakomyacute př ese individuo da poca leche Syn ser estrentildeido dar maacutes aceite un

ladrillo ser aceite de cabo de paraguas vivir en Dureje entre Durantildeona y Puerta

Cerrada (42) dar poca ~2 (Kub) řiacutekaacute se takeacute o spisovateli kteryacute velmi maacutelo tvořiacute př

ese escritor da poca leche (43) dar una mujer la ~ (Kub) projevit spokojenost př

cuando se lo di me dio la leche Syn no caberle un grano de alpiste o arroz en el culo

(44) dejar la ~ (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr př voy a dejar la leche en casa

de mi secretaria (45) dejar la ~ (en un sitio) (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr

př iquestdejaste mucha leche en Espantildea (46) estar criado con ~ prestada (Kub) byacutet velmi

neduživyacute př no pesa ni cien libras creo que lo criaron con leche prestada (47) estar

76

borracho de ~ (Kub) myslet jen na sex př ese hombre estaacute borracho de leche Syn

pensar soacutelo en leche (48) estar como la ~ (Kub) byacutet opožděnyacute př ese perioacutedico estaacute

como la leche (49) meterle a la ~ como un bebito (Kub) řiacutekaacute se o člověku kteryacute pije

často mleacuteko (50) paro lo barata que estaacute ~ iquestpara queacute vas a comprar la vaca (Kub)

na co se ženit když jsou ženy povolneacute př es que me planteoacute que me casara con ella ndash

para lo barata que estaacute leche iquestpara queacute vas a comprar la vaca (51) pomo de ~ (Kub)

řiacutekaacute se o člověku kteryacute je hodně biacutelyacute př tuacute eres un pomo de leche (52) iexclqueacute clase de ~

(Kub) podobajiacute se jako vejce vejci př mira esa familia iexclqueacute clase de leche (53)

sacar la ~ (Kub) udělat (orgasmus) př a ella estoy seguro que le saqueacute la leche (54)

sacarle a alguien maacutes ~ que una vaca (Kub) vysaacutevat někoho (užitek) př le he sacado

maacutes leche que una vaca Syn sacarle el jugo (55) salir la ~ como si fuera Moralitos

(Kub) dosaacutehnout velkeacuteho orgasmu př con ella me salioacute la leche como si fuera

Moralitos Moralitos byla znaacutemaacute mleacutekaacuterna na Kubě (56) tener alguien una ~ peor

que Similac (Kub) miacutet naacuteladu pod psa př la leche de tu marido es peor que Similac

(57) tener ~ (Kub) miacutet štěstiacute př eacutel tiene mucha leche se sacoacute la loteriacutea (58) tener la ~

adulterada (Kub) byacutet neplodnyacute př hay una cosa cierta eacutel tiene la leche adulterada

(59) tener la ~ cortada (Kub) miacutet špatnou naacuteladu př hoy amaneciacute con la leche

cortada Syn estar echando leche tener la leche cortada en cuadritos (60) tener

mucha ~ (Kub) viz reventado (61) tiene una mala ~ y ahora la tiene cuajada (Kub)

maacute špatnou naacuteladu a teď je i rozzuřenyacute př tiene una mala leche Pedro y ahora la tiene

cuajada viz cafeacute chulito cresta jarro mulata nata pinga pomo repuacuteblica (DMC)

(62) mala ~1 (Ven Nik Pan Portor Ekv Bol Arg) smůla neštěstiacute př que mala leche

que no pasaste el examen slang (63) mala ~2 [Š mala intencioacuten propoacutesito avieso]

(Arg Š Mex) špatnyacute uacutemysl př no digas tonteriacuteas me dio el codazo con toda la mala

leche (RF DEUM) (64) vulg (Mex) sperma mex argot caliche (DEUM) (65)

crema de ~ (Ven) šlehačka viz crema (EEA) (66) tener maacutes ~ que un palo de

pana (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un papayo macho (67) tener maacutes

~ que un papayo macho (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un palo de

pana (68) estar con la ~ en los labios lid (Ekv) miacutet pamatovaacuteka detailně si

pamatovat nějakou udaacutelost (69) estar de la ~ (Guat) byacutet na šťastneacute vlně miacutet kliku byacutet

uacutespěšnyacute (70) sacar la ~ (Nik Kol) vyždiacutemat z někoho co nejviacutec (71) ser ~ frita lid

(Portor) byacutet nevinnaacute lež bez vaacutežnyacutech důsledků (72) cafeacute de ~ (Nik) kafe viz teacutež

bellota (73) ~ amarilla (Guat) Rheedia intermedia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15

m maacute koronu ve tvaru jehlanu kteraacute se větviacute již zespodu ovaacutelneacute listy ktereacute jsou na

konci zuacuteženeacute hroznoviteacute květenstviacute plod ve tvaru ovaacutelneacute tobolky kteraacute obsahuje

dužinu (74) ~ asada (Per Chil) dezert připravenyacute z vařeneacuteho mleacuteka vajec cukru a

skořice maacute polotuhou konzistenci (75) ~ buacutelgara (Mex) kysanyacute mleacutečnyacute vyacuterobek

77

mleacuteko u ktereacuteho byla použita probiotickaacute kultura Lactobacillus bulgaricus aby došlo

ke kysaacuteniacute (76) ~ calostra (Salv Dom Kol Ekv) kravskeacute mlezivo kolostrum prvotniacute

mleacuteko u savců tvořiacute se v mleacutečneacute žlaacuteze těsně před porodem a je produkovaacuteno asi 3 ndash 5 dniacute

po něm (77) ~ de cartoacuten (Pan Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko tepelně upraveneacute mleacuteko

plniacute se do tetrapaků (naacutepojovyacutech kartonů) (78) ~ caspi m (Bol) Aspidosperma

marcocarpon strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute ryacutehovanyacute kmen maacute vstřiacutecneacute

listy biacuteleacute nebo zelenožluteacute květy plody ktereacute po dozraacuteniacute zešednou (79) ~ de coyol

(szKost) viacuteno ktereacute se vyraacutebiacute z Acrocomia aculeata druh palmy (80) ~ de funda

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko ktereacute se plniacute do speciaacutelniacutech saacutečků (81) ~ de gallina (szArg)

horkeacute viacuteno se skořiciacute použiacutevaacute se jako leacutek proti chřipce (82) ~ de tigre3

(szArg) silnyacute

alkoholickyacute naacutepoj kteryacute obsahuje mleacuteko a připavuje se na několik způsobů (83) ~ de

tigre4 m (Per) šťaacuteva ze syroveacuteho rybiacuteho masa (84) ~ de tigre

5 (Ekv) šťaacuteva ze syroveacuteho

rybiacuteho masa s biacutelyacutem viacutenem vodkou a paacutelenkou pisco paacutelenka z vinneacute reacutevy (85) ~ de

tigre6 (Ekv) tepleacute mleacuteko s alkoholem (86) ~ de tigre

7 (Bol) alkoholickyacute naacutepoj

připravenyacute z mleacuteka bolivijskeacute paacutelenky singani paacutelenka z vinneacute reacutevy nebo jineacuteho

alkoholu (87) ~ de vaca (Pan) strom viz moral bobo (88) (Salv) pečenyacute dezert

připravenyacute z mleacuteka cukru vajec skořice soli a citroacutenu (89) ~-~1 m (Bol szArg)

strom viz lecheroacuten (90) ~-~2

(szArg) dřevo viz lecheroacuten (91) ~ maluca (Ven)

mateřskeacute mleacuteko ktereacute novorozenec těžce traacuteviacute (92) ~ nevada (Chil) dezert připravenyacute

z mleacuteka vajec cukru skořice vše se smiacutechaacute a vařiacute nahoru se přidaacutevajiacute oblaacutečky z

merengue biacutelkovyacute sniacuteh (93) ~ planchada (szArg) kašička připravenaacute z mleacuteka

vajec kukuřičneacute mouky směs se uvařiacute posype cukrem a cukr se opaacuteliacute rozžhavenyacutem

železnyacutem plaacutetem dezert podobnyacute crema catalana nebo creme bruleeacute (94) ~ popular

(Ven) sušeneacute mleacuteko na ktereacute staacutet přispiacutevaacute spotřebitelům (95) ~ prieta (Portor) strom

viz caimito verde (96) ~ quemada (Kub) sladkost viz fanguito (97) ~ recentina

venk (Portor) kravskeacute mlezivo prvotniacute mleacuteko Syn leche calostra (98) ~

repentina (Kub) viz leche recentina (99) ~ sucia (Hond) viz leche recentina leche

calostra (100) ~ tierna (Hond) viz leche calostra (101) a toda ~2 (Kub) pohodlně

komfortně (102) como ~ hervida1 lid (Bol Par Arg Urug) vehementně raacutezně a bez

zastaveniacute (103) como ~ hervida2 lid (Bol szArg) nahněvaně zuřivě vztekle (104) de

~ (Arg) naacutehodou naštěstiacute (105) ~ de perra (Portor) špatnyacute uacutemysl (106) ~ frita

(Portor) lež klam (107) por la ~ (Portor) vyacutehodně prospěšně zprostředkovatel

ziacuteskaacutevaacute vyacutehodu za to že se staral o kraacutevu a o narozeneacute tele může si tak od niacute vziacutet mleacuteko

(108) por pura ~ (Pan Bol) naacutehodou (109) iexclqueacute ~ (Hond Salv Nik Pan Portor Ekv

Bol) ty maacuteš ale štěstiacute to je štěstiacute (DA)

lecheada f (1) (Arg) dojeniacute (MM JD)

lecheado m (1) lid (Kub) viz mulato (DMC)

Prohlašuji že jsem diplomovou praacuteci vypracovala samostatně a je myacutem

původniacutem diacutelem Veškerou literaturu a zdroje ktereacute jsem použila jsem uvedla

v seznamu použiteacute literatury

Olomouc 25 června 2015

-----------------------

podpis

Děkuji vedouciacutemu sveacute diplomoveacute praacutece panu prof PhDr Jiřiacutemu Černeacutemu

CSc za jeho ochotu konzultace cenneacute rady a připomiacutenky ktereacute mi během zpracovaacuteniacute

poskytl

Podpis ____________

4

IacuteNDICE

1 Introduccioacuten 5

2 Las abreviaturas utilizadas 7

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos 11

31 Palabras con la entrada L 11

4 Lista de sinoacutenimos 192

5 Comentario a la traduccioacuten 196

6 Conclusioacuten 207

7 Resumen 208

8 Anexos I

9 Anotacioacuten XIII

10 Bibliografiacutea XV

5

1 Introduccioacuten

En mi trabajo final de carrera me dedico a la traduccioacuten del diccionario de

hispanoamericanismos es decir los teacuterminos que se usan en Ameacuterica Latina el Caribe y

una parte de EEUU Concretamente son todos los vocablos con la entrada L del

Diccionario de americanismos (DA) realizado por la Asociacioacuten de Academias de la

Lengua Espantildeola

Se trata de un trabajo colectivo en que participan varios estudiantes y luego seraacute editado

como Španělsko-českyacute slovniacutek amerikanismů el diccionario de varios tomos que serviraacute

a los linguumlistas checos y otros tipos de cientiacuteficos

Cabe mencionar que ya han sido publicados dos primeros tomos de bdquoŠpanělsko-českyacute

slovniacutek amerikanismůldquo (Diccionario de americanismos espantildeol-checo) que incluyen

todos los vocablos con la entrada A-Azz y B-Cd

El trabajo no solo incluye el diccionario sino tambieacuten otros apartados que son

imprescindibles para entender bien el sistema de la elaboracioacuten del diccionario reglas

numerosos siacutembolos abreviaturas de los paiacuteses clases verbales la categoriacutea gramatical

etc

Aunque la parte maacutes importante que acompantildea la traduccioacuten misma y la que aclara

todo el proceso de la traduccioacuten es la parte del ldquoComentario a la traduccioacutenrdquo en que

dareacute una explicacioacuten del sistema de la traduccioacuten pondreacute los ejemplos en cuales se

puede ver claramente ciertas problemaacuteticas comentareacute las dificultades que tuve durante

la elaboracioacuten y cerrareacute este apartado con mi opinioacuten personal

Hay que destacar que la tarea objetiva de este trabajo no era solo la traduccioacuten de una

parte del diccionario sino maacutes bien encontrar un equivalente en checo

No siempre habiacutea conseguido encontrarlo por eso al menos intenteacute explicarlo de una

manera adecuada o sea tratar de evitar la traduccioacuten literal al checo Ademaacutes era

6

necesario mantener la idea o sea el objetivo deseado del autor para no cambiar

completamente el significado

Otros apartados importantes que aparecen son anexos imaacutegenes la lista de sinoacutenimos

la bibliografiacutea y el apartado final donde resumireacute todo el trabajo y adjuntareacute mi opinioacuten

personal y aportacioacuten

Para terminar la introduccioacuten me gustariacutea agregar que el diccionario cuenta con unos

110 paacuteginas teniendo en cuenta que estaacute incluida la parte elaborada por otro estudiante

Para evitar el problema del plagio se ha establecido la regla de poner el texto editado

por miacute en un color diferente Por eso os podeacuteis fijar en un texto escrito en color lila con

que se entienden todos los cambios que yo he hecho (correccioacuten de los errores cambio

de la numeracioacuten cambio de la categoriacutea gramatical etc) y sobre todo texto adjuntado

o sea nuevos teacuterminos o solo nuevos significados de un teacutermino ya mencionado

7

2 Las abreviaturas utilizadas

adj - přiacutedavneacute jmeacuteno

adjsubst - přiacuted jmeacuteno i podst jmeacuteno

adv - přiacuteslovce

aim - aimara aymara apod

Am - Amerika

And - Andaluciacutea

Andy - oblast And

angl - angličtina

Antil - Antily

Ar - Aragoacuten

Arg - Argentina

arch - archaickyacute

arw - arahuaco

atd - a tak daacutele

a up - a una persona= někomu

Bol - Boliacutevie

citosl - citoslovce

častěji zdrob - použ častěji jako zdrob

DA - Asociacioacuten de Academias de la Lengua Espantildeola - Diccionario

de Americanismos (pramen)

despekt - despektivniacute

8

Dom - Dominikaacutenskaacute republika

Ekv - Ekvaacutedor

f - femininum ženskyacute rod

franc - francouzština

guar - guaraniacute

Guat - Guatemala

Hond - Honduras

hovor - hovorovyacute

Chil - Chile

intr - intranzitivniacute

iron - ironicky

JižAm - Jižniacute Amerika

karib - caribe

keč - quechua apod

kič - quichua

Kol - Kolumbie

Kost - Kostarika

Kub - Kuba

lat - latina

m - maskulinum mužskyacute rod

mf - maskulinum i femininum

map - mapuche araucano apod

Mex - Mexiko

9

nah - n nahuatl nahua apod

např - napřiacuteklad

Nav - Navarra

Nik - Nikaragua

Pan - Panama

Par - Paraguay

Per - Peru

pl - množneacute čiacuteslo

port - portugalština

Portor - Portoriko

pozn - poznaacutemka

př xxx - přiacuteklad

přenes - přeneseně

Salv - Salvador

slang - slangovyacute vyacuteraz žargon

slavn - slavnostniacute

StřAm - středniacute Amerika

sevArg - severniacute Argentina

svArg - severovyacutechodniacute Argentina

szArg - severozaacutepadniacute Argentina

[Š xxx] - ve Španělsku (tvar)

[Š bdquoxxxldquo] - ve Španělsku (vyacuteznam)

tr - tranzitivniacute

10

trintr - tranzitivniacute i intranzitivniacute

uc - una cosa = něco

Urug - Uruguay

Ven - Venezuela

venk - venkovskyacute

vulg - vulgaacuterniacute

zvrat - zvratneacute

i adj - i přiacutedavneacute jmeacuteno

i pl - i množneacute čiacuteslo

i subst - i podstatneacute jmeacuteno

- encyklopedickeacute vysvětleniacute

Syn - synonymum

Var - varianty

- novyacute pramen napřhellip (RAE) (3) (Bol) helliphelliphellip (AM)

(XX) - chybiacute pramen

- obraacutezek v přiacuteloze

11

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos

31 Palabras con la entrada L

LC m (larr zkratka ladroacuten conocido) (1) (LaPla) znaacutemyacute zloděj slang lunfardo

(NET)

LR m (1) (Bol) růžovaacute plechovka s alkoholem bol argot coba (HB)

la [Š el la] (1) (Bol Yungas) urč člen bez rozlišovaacuteniacute kat rodu i čiacutesla př la riacuteo la

cuarto escuro la pulmoacuten (2) (Bol Yungas) vynechaacutevaacuteniacute členu určiteacuteho př mujeacute murioacute

antildeo pasado (bdquota žena vloni zemřelaldquo) negro muy poco fue a la guerra (bdquočernoši šli

maacutelokdy do vaacutelkyldquo) mujeacute no trabajaba jai en eje pueblo (bdquoženy v teacute vesnici

nepracovalyldquo) dialekt afro-yunguentildeo v němž se poměrně volně kombinujiacute jmeacutena

s adjektivy nebo členem bez shody v kat rodu a čiacutesla (ABS)

la m (1) dar el ~ (Portor) poradit někomu (slovem nebo gestem) Syn dar una orejita

(DA)

labal m (1) (Kub) laacutetka (MM)

labanco m (1) (Portor) viz xalcanautle (DA)

laacutebaro m (1) (Mex Dom) vlajka prapor standarta (DA)

label m (larr angl) (1) (US Portor) etiketa štiacutetek na vyacuterobciacutech (2) (US Portor) kolek

znaacutemka (DA)

laberintero -ra adj (1) (Per Mex) pomlouvačnyacute Syn laberintoso (AM MM JD)

(2) (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (3) (Per) povykujiacuteciacute dělajiacuteciacute randaacutel (JD)

laberinto m (1) [Š escaacutendalo bullicio barullo] (Per Am) skandaacutel pohoršeniacute rozruch

změť hlasů a vyacutekřiků zmatek randaacutel motanice př en la calle hay laberinto (RR AM

MM JD) (2) m lid (Nik Per Bol) nepořaacutedek binec viz teacutež quilombo (DA)

Laberinto m (1) ser algo el ~ de las Doce Leguas (Kub) když je něco nepochopitelneacuteho

př este problema de matemaacuteticas es el Laberinto de las Doce Leguas (DMC)

laberintoso -sa adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato Per) upoviacutedavyacute pomlouvačnyacute

skandaacutelniacute hlučnyacute plnyacute povyku tropiacuteciacute povyk Syn laberintero (AM MM JD) (2)

adj (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (JD) (3) adj (Per Bol) o teacutematu nebo zaacuteležitosti

matouciacute klamavyacute komplikovanyacute (4) adjsubst (Per Bol) problematickyacute člověk

potiacutežista zmatkař (DA)

labia f (1) (LaPla Bol Ekv Hond Chil Kanaacuter Kub Mex Per Salv Š Ven) vyacuteřečnost

mnohomluvnost upoviacutedanost plynulost dar slova dobraacute vyřiacutedilka jednoduchost

lehkost pro vyjadřovaacuteniacute a přesvědčovaacuteniacute slang lunfardo (NET) (2) meter ~ lid

(Ekv) mazat med kolem huby oklamat někoho pěknyacutemi slovy (DA)

12

labio m (1) del manantial a sus ~s (Kub) byacutet ryziacute př este oro es del manantial a sus

labios (2) estar en los ~s de Joseiacuteto Fernaacutendez (Kub) byacutet svědkem krvaveacute udaacutelosti

př Pedro estuvo en labios de Joseiacuteto Fernaacutendez Joseiacuteto Fernaacutendez byl zpěvaacutekem

ze skupiny La Guantanamera kteryacute měl stejnojmennyacute program kde se inscenovaly a

zpiacutevaly každodenniacute udaacutelosti (3) no me hagas reiacuter que tengo el ~ partido [a otro perro

con ese hueso](Kub) s tiacutem na mne nechoď př cuando me dijo Juan que era bueno le

contesteacute no me hagas reiacuter que tengo el labio partido Syn no me hagas reiacuter que

se me parte el labio (4) tener una mujer los ~s afuera (Kub) žena kteraacute maacute raacuteda

smilstvo př eacutesa me dicen tiene los labios afuera (DMC) (5) ~ rajado (Portor) viz

cuico (DA)

labiosear tr (1) (StřAm Am) podkuřovat někomu lichotit (AM MM JD)

labiosidad f (1) (StřAm Ekv Guat Mex Am) podkuřovaacuteniacute pochlebovaacuteniacute (AM MM

JD) (2) (Am) mazanost (3) (Am) poviacutedavost (JD)

labioso -sa adj (1) (Kost Ekv Am) vyacuteřečnyacute s dobrou vyřiacutedilkou poviacutedavyacute (2) [Š

zalamero] (Ekv StřAm Mex Portor Dom Cibao Santo Domingo) lichotniacutek uacutelisnyacute

člověk pochlebovačnyacute vyacuteřečnyacute vyřiacutedilka (AM MM) (3) hovor [Š adulador]

(Hond StřAm Ekv Mex Portor Am) lichotniacutek pochlebniacutek podkuřujiacuteciacute komu (RAE

MM JD) (4) adj (StřAm Ekv Mex Portor Am) vychytralyacute mazanyacute (MM JD)

labor f (1) (Guat Salv Mex Am) stateček (AM MM JD) (2) (Mex) měřiacutetko

povrchu nad čtyři hektary (MM) (3) ~ de calceta (Am) štupovaacuteniacute punčoch (4) dar

dos ~es a una haza (Am) dvakraacutet přeorat poliacutečko (5) ~ docente (Am) vyučovaacuteniacute (6) ~

de gancho (Am) haacutečkovaacuteniacute (7) ir a la ~ (Am) chodit do šitiacute (8) meter la tierra en ~

(Am) připravit půdu k orbě (9) ~ de punto (Am) pleteniacute (JD) (10) (Ekv) přiacuteliš

laacuteskyplnyacute člověk (11) ~es de hogar f pl (Nik Ekv Chil) domaacuteciacute praacutece ktereacute většinou

vykonaacutevaacute žena Var labores del sexo (12) ~es de sexo (Chil) viz labores de hogar

(DA)

Labor m (1) nacer alguien en ~ Day (Kub) byacutet velmi liacutenyacute př tu hijo mi amiga nacioacute

en Labor Day Labor Day vyslovovanyacute Kubaacutenci leibor dei znamenaacute Svaacutetek praacutece

(DMC)

laborante adjsubst (1) m (Kub Portor) spiklenec proti španělskeacute suverenitě (MM)

(2) (Kub) nevěrniacutek (JD) (3) adjsubst (Chil) laborant (4) (Chil) pracovniacutek

specializovanyacute v určityacutech vědeckyacutech oborech (DA)

laborantismo m (1) (Kub Portor) separatistickeacute hnutiacute za vaacutelky proti Španělům (MM

JD) (2) lid (Kub) klep pomluva př eso es puro laborantismo (DMC) (3) (Dom)

v politice nelegaacutelniacute jednaacuteniacute za uacutečelem dosaženiacute určiteacuteho ciacutele (DA)

laborar intr (1) (Mex Salv Nik Kost Pan Kub Portor Kol Ven Ekv Bol Per)

pracovat (maacutelo užiacutevaneacute) (DA)

13

laboratorio m (1) trabajar en un ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo vše rozebiacuteraacute do detailů

př te voy a analizar la actualidad nacional iquestotro anaacutelisis chico tu trabajas en un

laboratorio (DMC)

laboratorista mf (1) (Arg Chil Kub Urug Ven Mex Hond Salv Nik Kost Pan Dom

Kol Ekv Per Bol) laboratorniacute pracovniacutek (2) (Arg Ekv Salv Urug Hond Nik Kost

Chil) laboratorniacute specialista v některyacutech oborech př laboratorista en bacteriologiacutea

(RAE DA)

laboreado -da adj (1) (zaacutepBol) o věci zpracovanyacute propracovanyacute pečlivyacute (DA)

laboreo m (1) (Ven Mex) jakaacutekoli praacutece na venkově setba orba obdělaacutevaacuteniacute poliacute paseniacute

dobytka apod př el laboreo de la tierra es fundamental (MM) (2) m (Am) praacutece

opracovaacuteniacute obraacuteběniacute př los indios se dedicaban al laboreo de minas (RR MM) (3)

lid (Dom zaacutepBol) praacutece viz teacutež negreada (DA)

laborero m (1) (Bol Chil Per Am) důlniacute diacutelovedouciacute mistr štajgr mezi horniacuteky př

los laboreros son expertos mineros cuyo conocimiento bien pueden envidiar los

ingenieros titulados (RR AM MM JD) (2) m (Chil) člověk kteryacute vydělaacutevaacute

prodejem kůže (AM MM)

laborio m lid (1) (Chil) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada (DA)

laborismo m (larr angl labourism) (1) (Am) sociaacutelniacute systeacutem či politickaacute strana

podporujiacuteciacute dělniacuteky a jejich životniacute podmiacutenky (2) (Am) dělnickeacute hnutiacute tento naacutezev se

použiacutevaacute předevšiacutem pro politickou stranu v angličtině jako Labour party (MM)

laborista adjsubst (larr angl labourist) (1) adj (Am) přiacutevrženec dělnickeacuteho hnutiacute (2)

(Am) slovo použiacutevaneacute pro vše spojeneacute s dělnickyacutem hnutiacutem (3) mf (Am) osoba

vyznaacutevajiacuteciacute dělnickeacute hnutiacute nebo jeho přiacutevrženec (4) (Guat) stateček (MM) (5) ser ~

(Kub) hodně pracovat př yo soy laborista (DMC)

laboro m (1) viz laburo (MS) (2) lid (Kub) praacutece př estoy en el laboro todo el diacutea

(DMC)

labrado -da adj (1) [Š fino lindo] (Ekv) jemnyacute štiacutehlyacute pěknyacute hezkyacute o člověku př

la indiecita es labrada (RR)

labrador -ra adjsubst (1) adj hovor [Š empentildeoso] (Arg Urug) vytrvalyacute (RAE) (2)

m (svArg Nik Dom Mex Pan Par Portor) dřevorubec (z pokaacutecenyacutech stromů

odstraňuje kůru a dělaacute z nich špalky (MM JD DA) (3) mf (Nik Pan) dřevorubec

dřevorubkyně (4) m (Nik) druh ptaacuteka viz cheje (5) f (Per) šablona s geometrickyacutemi

tvary kteraacute sloužiacute k dekoraci džbaacutenů a jinyacutech keramickyacutech vyacuterobků (DA)

labrar tr (1) (Mex) kaacutecet stromy (2) ~ una dentellada a una cosa (Mex) zahryznout se

do něčeho (3) zvrat ndashse (Mex) obraacutebět zpracovat se (4) ~ un porvenir (Mex)

připravit si budoucnost (5) ~ una situacioacuten (Mex) vypracovat se (JD) (6) ~ la estaca

(Salv) způsobit někomu neštěstiacute přiveacutest ho do nouze (DA)

14

laburada f (1) (Bol) mnohokraacutet znaacutesilněnaacute žena (2) (Bol) vyacutehružka (3) (Bol) rychlaacute a

naacutesilnaacute kraacutedež bol argot coba (HB)

laburador -ora adjsubst (1) m (larr it) (LaPla) zaměstnanec dělniacutek (MS) (2)

adjsubst [Š trabajador] (Arg Bol Urug Par) pracovityacute př Paola es muy laburadora

llegaraacute lejos (RF DA)

laburante adjsubst hovor [Š trabajador] (1) mf (Arg Urug Chil) naacutedeniacutek dělniacutek

pracovniacutek (RAE DA) (2) adj (larr it) (Arg Chil Urug LaPla) pracovityacute viz teacutež

fatigante laburar (MS)

laburar intrtr (larr it) (1) [Š trabajar] (Arg Urug Chil Par Ekv Bol) pracovat miacutet

zaměstnaacuteniacute makat př hellip y yo que no fui a laburar por eso hellip (RAE MS JD BDE)

(2) tengo que ir a ~ (Arg) musiacutem jiacutet do rachoty (JD) (3) (larr it lavorare) (LaPla

Par) dřiacutet makat pracovat slang lunfardo Syn yugar (NET) (4) (Arg Bol

Urug) pracovat slang (RF) (5) (Bol) zastrašit nahnat strach (6) (Bol) pracovat

bol argot coba (HB) (7) tr (Bol) šlohnout čmajznout něco (DA)

laburito m (larr it) (1) (LaPla) praacutecička (MS) (2) (Arg) sezoacutenniacute praacutece brigaacuteda viz

changa (EEA)

laburo m (larr it již lavuru lavuro) (1) hovor [Š trabajo] (Arg LaPla Chil Per Urug)

praacutece placenaacute praacutece zaměstnaacuteniacute rachota př mi padre teniacutea un buen laburo (JD BDE)

(2) (Arg) podvod ošizeniacute (3) hacerle un ~ (Arg) přesvědčit ho ošaacutelit ho Var

laboro (RAE MS) (4) yo no las voy con el ~ (Arg) jaacute nechodiacutem do rachoty (JD)

(5) (larr it lavoro) (LaPla) rachota praacutece pracovniacute aktivita činnost naacutemaha uacutesiliacute (6)

(LaPla) praacutece pracovniacute miacutesto zaměstnaacuteniacute pracoviště slang lunfardo (NET) (7)

(Bol) zastrašovaacuteniacute (8) (Bol) potiacutež (9) ~ firme (Bol) vyacuteznamnaacute kraacutedež bol argot

coba (HB) (10) [Š empleo trabajo] (Arg Bol Par Urug) praacutece zaměstnaacuteniacute př

Jorge estaacute buscando laburo iquestvos sabeacutes de algo viz teacutež laburar (RF)

(11) m lid (Ekv Bol Chil Par Arg Urug) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada

(DA)

laca adjsubst (1) f (Chil) strup vřiacutedek pupiacutenek (MM JD) (2) ~ aislante (Mex)

izolačniacute lak (3) ~ automotiva (Mex) autolak (4) ~ -barniz (Mex) fermežovyacute lak (5) ~

celuloacutesicaa la celulosa (Mex) celuloacutezovyacute lak (6) ~ esmalte (Mex) lakovyacute email

emailovyacute lak (7) ~ para impregnar (Mex) impregnačniacute lak (8) ~ del Japoacutenjaponesa

(Mex) japonskyacute lak lakovyacute japonskyacute email (9) ~ mate (Mex) matovyacute lak (10) ~ de

nitrocelulosa (Mex) nitrolak (11) ~ al oacuteleo (Mex) olejovyacute lak (12) ~ -pigmento

(Mex) mořidloveacute barvivo (13) ~ en hojuelasen tablillas (Mex) šelak (14) ~ -resina

(Mex) surovyacute šelak (JD) (15) mf (larr aim laka bdquouacutesta zubldquo) (zaacutepBol) člověk

s velkyacutemi a plnyacutemi rty (16) adj (zaacutepBol) o jiacutedle nebo o pitiacute nedoslazenyacute nedosolenyacute

15

(17) tener ~ (Pan) byacutet ukecanyacute jak papoušek (18) ~ moroco (Bol) člověk se

zaoblenyacutemi rty (DA)

iexcllaacutecaj citosl lid (larr keč laqrsquoaq) (1) (Bol) plesk zvuk facky viz teacutež iexclchaacutepaj (2)

(Bol altvall) baacutec při paacutedu na hubu viz teacutež iexclchaacutepaj (LM)

lacalaca f (1) (Pan) hovornost mnohomluvnost ukecanost (DA)

lacanazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) viz lacazo (LM)

lacandoacuten -na adjsubst pl (1) ~es m pl (Mex) indiaacutenskyacute kmen bydliacute v oblasti

pralesa na severovyacutechodě staacutetu Chiapas potomci rodu maya-quicheacute (MM BDE) (2)

lakandonština jazyk stejnojmenneacuteho kmene (3) adj lakandonskyacute tyacutekajiacuteciacute se

Lakandů

lacanear trintri zvrat (larr keč laqrsquoay) (1) tr lid (Bol altvall) daacutet někomu facku

Syn barajar (LM) (2) intrzvrat lid kniž (zaacutepBol) spadnout tvaacuteřiacute dolů viz teacutež

lacarse (DA)

lacar trzvrat lid (larr keč laqrsquoay) (1) tr (Bol) daacutet někomu facku Syn tajllar

bofetear cachetear lapear (2) zvrat (Bol altvall) byacutet strohyacute přiacutekryacute viz teacutež challpar

(LM) (3) zvrat (Bol) spadnout Var lacanearse lakearse (DA)

lacaracas m lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lacato m (larr keč laqatu) (1) (Bol Valleg) larva brouků v tradičniacute mediciacuteně se

použiacutevaacute na bolest hlavy (LM) (2) (střBol zaacutepBol) larva několika druhů brouků kteřiacute

majiacute červoviteacute tlusteacute tělo biacutele zbarveneacute načervenalou hlavu a šest noh (3) (StřBol

zaacutepBol) kamioacuten s přiacutevěsem (DA)

lacay m (1) (zaacutepBol) opuštěnyacute a zchaacutetralyacute dům bez střechy viz teacutež lacaya (DA)

lacaya f (1) (Bol) chatrč bez střechy (AM MM JD) (2) lid (larr keč laqaya) (Bol alt)

ruina (LM)

lacayo m (1) (Am) podleacutezač lichotniacutek pochlebovač (MM)

lacayota f (larr nah) (1) (Bol) tlustaacute a neatraktivniacute žena (MS)

lacayotada f (larr nah) (1) (Bol) džem dělanyacute z tykve fiacutekolisteacute (MS)

lacayote m (larr nah) (1) (Bol Kol Per) tykev fiacutekolistaacute Cucurbita ficifolia biacutelaacute dyacuteně

z čeledi tykvovityacutech užiacutevaacute se hlavně v gastronomii (MS) (2) (Per Bol) viz

chilacayote (DA)

lacazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) (1) (Bol altvall) facka viz teacutež cajcho

Var lacanazo lakazo (LM)

laceada f (1) (Arg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute lasovaacuteniacute Syn laceadura (MM JD)

(2) lid (Mex Arg) raacuteny bitiacute vyacuteprask viz teacutež golpeadura (3) venk (Chil szArg)

chyceniacute zviacuteřete do lasa Syn laceadura laceo (DA)

laceado m (1) (Par Kub Kol) metoda česaacuteniacute (rovnaacuteniacute) vlasů viz teacutež laciado (DA)

16

laceado -da adj (1) (Kub Kol) o vlasech narovnaneacute učesaneacute (2) (Chil) o zviacuteřeti

upoutanyacute svaacutezanyacute (lasem) (DA)

laceador m (1) (Am) vrhač lasa (JD)

laceador -ra adjsubst (1) (Per) žehlička na vlasy Var plancha laceadora (DA)

laceadura f (1) (Arg) našlehaacuteniacute hozeniacute lasa Syn laceada (MM JD) (2) (Chil)

chyceniacute zviacuteřete do lasa (DA)

lacear tr (1) (Bol Chil Per Arg Ekv) svaacutezat nějakeacute zviacuteře pomociacute lasa svaacutezat lanem

chytat do lasa (RAE AM MM JD DA) (2) (Guat Mex) zajistit naacuteklad na koni

lasem přivaacutezat naacuteklad (MM JD) (3) (Am) haacutezet laso chytat do lasa (4) (Arg)

našlehat provazem (JD) (5) (Kub) narovnat uhladit vlasy někomu viz teacutež laciar

(DA)

laceo m (1) (střBol Chil) viz laceada (2) (Chil) kraacutedež bankomatu spočiacutevaacute ve

vytrženiacute bankomatu ze zdi za pomoci tažneacuteho lana (DA)

laceriacuteo m (1) (Arg) svazek las (AM MM)

lacha f (1) (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje př es un enamorado

empedernido un lacho sin remedio (BDE) (2) (Chil) frajerka (JD)

Lacha f (1) viz chancha estar como la chancha de tiacutea Lacha (2) dejar como la

chancha de la tiacutea ~ (Nik) byacutet zaacutevislyacute na někom kdo se o člověka vůbec nestaraacute (DA)

lachear tr (1) (Chil) dvořit se nadbiacutehat ženě točit se kolem ženy (AM MM JD)

lachiguana (lachihuana) f (larr kič) (1) (LaPla) štěstiacute Var chiguana lachiguana

lachihuana lechihuana llachiguana llachihuana (MS) (2) (larr keč lachiwana

bdquovosaldquo) (Arg Bol Per Urug střBol zaacutepBol szArg) Brachygastra lecheguana malaacute

černaacute vosa kteraacute maacute na břichu šikmeacute žluteacute pruhy vyskytuje se ve Středniacute a Jižniacute

Americe Var lechiguana (3) (střBol zaacutepBol szArg) plaacutestev velkaacute vosiacute plaacutestev

maacute hladkyacute povrch tvořiacute ji vosa Brachygastra lecheguana Var lechiguana (MM

DA)

lachiwana f (larr keč lachiwana bdquovosa včela plaacutestev meduldquo) (1) (Bol Ptvall) vosa

včela Sphecidae měřiacute okolo 5 cm maacute zaacuteřivou žlutou nebo oranžovou barvu a černeacute

nebo modreacute pruhy živiacute se medem otlučenyacutem ovocem nebo hmyzem jejiacute štiacutepnutiacute je

velmi bolestiveacute Syn peto Var lechiguana chiwana (2) lid (Bol Ptvall) plaacutestev

medu Var lechiguana (LM)

lacho m (1) m (Chil) člověk kteryacute se snadno zamiluje (RAE) (2) (Chil Per) milenec

naacutepadniacutek frajer amant pasaacutek holek (3) (Chil) nasazenyacute na jednu stranu frajersky

nasazenyacute klobouk (AM MM JD) (4) (Chil Per) vesnickyacute švihaacutek ustrojenyacute ve

směšneacutem oblečeniacute (MM) (5) llevar el sombrero a lo ~ (Chil) nosit klobouk na

stranu (JD) (6) mf (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje (7) m lid (Chil)

17

zaacuteletniacutek př es un enamorado empedernido un lacho sin remedio (BDE) (8) lid

(Portor) ženskeacute přirozeniacute viz teacutež palomita (DA)

lacho -cha adjsubst lid despekt (1) (Chil) zaacuteletniacutek zaacuteletnyacute (2) venk (szArg)

romantik romantickyacute (3) (szArg) zamilovanyacute milovniacutek ctitel (4) mf (Chil) druh

družka (DA)

laciado m (1) (Kub) viz laceado (DA)

laciado -da adj (1) (Kub) viz laceado -da (DA)

laciador -ra subst (1) (Per Bol) viz laceador -ra (DA)

laciar tr (1) (Kost Kub Per Bol) viz lacear (DA)

lacio -a adj (1) (Per) chudyacute -aacute (DA)

lacolla f (larr kič) (1) (Per) indiaacutenskyacute přehoz na ramena Var yacolla (MM)

lacoso -sa adj lid (1) (Per) upoviacutedanyacute ukecanyacute (DA)

lacra mf (1) (Kub Urug Ven Hond Salv Nik Kost Pan Dom) zvrhlyacute nemravnyacute

člověk (RAE DA) (2) f (Arg Per Portor Am) strup z afty raacuteny (MM JD) (3) f

(Guat Dom Santo Domingo Ven Hond Mex Am) vřed raacutena afta použiacutevaacute se

v přeneseneacutem vyacuteznamu př la prostitucioacuten es una lacra social (AM MM JD) (4) f

(Mex Ekv) jizva (MM JD DA) (5) es una ~ social (Am) je to vřed společnosti (6)

m lid (Kub) zločinec delikvent (DA)

lacrado -da adj (1) (Am) plnyacute stroupků strupovatyacute vředovatyacute př carta lacrada (2)

(Mex) zjizvenyacute (MM JD)

lacre adjsubst spiacuteše v Am (1) adj červeneacute barvy (RAE MM) (2) m (Kub) hmota

kterou vyraacutebiacute včely jako čaacutest vosku ale je tvrdšiacute a aromatičtějšiacute (AM MM) (3) m

(Kub střKol Ekv) Vismia guianensis strom gutiacutefero jehož slupka vylučuje

pryskyřici v barvě lacre (MM DA) (4) adjsubst (Ekv Chil Arg Urug) tmavě

červenyacute (5) adj (Chil Arg Urug) o věci načervenalyacute (6) ~ de abeja (Kub) včeliacute vosk

je tuhyacute a aromatickyacute a použiacutevaacute se ke stavbě plaacutestve (DA)

lacrear tr (1) (Am) zapečetit dopis (JD)

lacreriacuteo m (1) (Salv Nik) zvrhlost zvraacutecenost (DA)

laacutecteo adj viz bar (RR)

ladea f (1) (Mex) pletiacute Syn limpia (MM JD)

ladeada f (1) (Arg) ošklivaacute strhanaacute žena (2) (Arg) uacutechylnaacute perverzniacute žena (3) (Kol

Chil Guat) nakloněniacute (AM)

ladeado -da adj (1) (Arg) celyacute křivyacute o osobě (2) (Arg) vychytralyacute podvodnyacute (3)

(Arg) miacutet s někyacutem špatneacute uacutemysly př fulano anda ladeado conmigo (4) (Arg)

naštvanyacute mrzutyacute př fulano anda ladeano (MM JD) (5) andar ~ con una persona

(Arg) miacutet svrchu na někoho (6) (Mex) přihlouplyacute (7) ponerse ~ (Mex) sednout si

bokem (8) f (Am) natočeniacute otočeniacute (9) le hizo dar una ~-da (Am) otočil ho (10) f

18

(Arg) šereda coura (JD) (11) (LaPla) rozzlobenyacute viz teacutež enchufado slang

lunfardo (NET) (12) naštvanyacute viz teacutež caliente (XX)

ladear zvrat i tr hovor (1) ~-se (Chil) zblaacuteznit se do nějakeacute ženy zamilovat se

zakoukat se zabouchnout se (RAE AM JD) (2) (Arg) zkazit se (3) (Urug) taacutehnout

zmizet př iexclladeacuteate de ahiacute (JD) (4) tr lid (sevKol) nadbiacutehat někomu podleacutezat (5)

lid kniž (Ekv) o věci nebo o člověku pohrdat nevaacutežit si opovrhovat podceňovat

(DA)

ladera f (1) (Kol Ekv) paacutes půdy kteryacute se nachaacuteziacute v bliacutezkosti řeky (2) (zaacutepBol) perifeacuterie

okrajovaacute čaacutest města obvykle zde žijiacute chudšiacute vrstvy (3) viz plan ser de plan y ladera

(DA)

laderear tr (1) (Arg) podporovat pomaacutehat (MM JD) (2) (Mex) chodit jiacutet po uacutebočiacute

(3) ~-se (Mex) uhyacutebat (JD)

ladero -ra mf (1) mf (Arg Urug) stoupenec pomocniacutek přiacuteznivec člověk kteryacute

někoho podporuje zvlaacuteště politickeacuteho vůdce (RAE JD DA) (2) adj (JižAm)

pojmenovaacuteniacute pro koně kteryacute jde po praveacute straně kostelniacuteka podpiacuterajiacuteciacute kočaacuter (AM

MM) (3) f (Kol) břeh (AM JD) (4) mf (Arg) člověk kteryacute pomaacutehaacute druheacutemu k

dosaženiacute uacutespěchu př fulano tiene buenos laderos Tiene buenos ayudantes (MM) (5)

(Am) naacuteručniacute kůň (JD) (6) ser del otro ~ (Guat Hond Nik Salv) byacutet jineacute orientace

byacutet homosexuaacutel (DA)

laderoso -sa adj (1) (Ekv Kost) o tereacutenu svažityacute (RAE DA)

ladies m (larr angl) (1) (US Dom Portor) daacutemskaacute toaleta (2) ~ night (US Nik Pan Ekv

Bol) daacutemskaacute paacuterty daacutemskaacute jiacutezda akce pro ženy v baru nebo v nočniacutem klubu

většinou je v ceně vstupu drink a někdy i paacutenskyacute striptyacutez (DA)

ladies meet (larr angl) (1) (Chil) shromaacutežděniacute ktereacuteho se uacutečastniacute pouze ženy (MS)

ladilla adjsubst (1) f vulg (Arg Kub Urug Ven) velmi nudnaacute osoba nebo věc (2) f

[Š fastidio] (Ven) nevole znechuceniacute (RAE) (3) (Per Š Ven) otravnyacute otrava

vtěrka (4) (Ven) otrava otravnyacute nepřiacutejemnyacute znepřiacutejemňujiacuteciacute život slang (RF)

(5) curar a alguien como las ~s (Kub) zabiacutet někoho př a ti te voy a curar como las

ladillas (6) el que no ha tenido ~s no es cubano (Kub) označeniacute Kubaacutenců pro kreola

(potomka Evropana narozeneacuteho v Americe) př yo tel o digo el que no ha tenido ladillas

no es cubano (7) llegar alguien con su ~1 (Kub) přijiacutet s někyacutem kdo je otravnyacute př ahiacute

llega eacutese con su ladilla (8) llegar alguien con su ~2 (Kub) když přijde někdo kdo

zastaacutevaacute nějakeacuteho hloupeacuteho naacutezoru př ahora te vuelve loco con lo que dice ahiacute llegoacute con

su ladilla (9) ser alguien una ~ con sarampioacuten (Kub) tryacuteznit traacutepit Syn ser

alguien como una ladila con laquoespikesraquo (10) ser alguien una ~ culera (Kub) byacutet velmi

otravnyacute př tuacute eres una ladila culera Syn ser una guasana viz guasana ladilloso

mosquito (DMC) (11) f (Mex Guat Nik Pan Kub Portor Kol Ekv Bol Chil Arg

19

Urug) o člověku nebo o věci otrava protiva mrzout (12) f (Ven) lenost slabost

chabost nuda (13) f lid (Guat) schopnaacute zručnaacute pracovitaacute osoba (14) tener ~ (Ven)

byacutet liacutenyacute (DA)

ladillado -da adj lid (1) (Ven) znuděnyacute otraacutevenyacute mrzutyacute (DA)

ladillar trintr i zvrat (1) trintr vulg (Ven) neuacutenavně obtěžovat dotiacuterat (RAE) (2)

tr (Ven) otravovat štvaacutet obtěžovat př Mario no deja de ladillar y no me deja hacer mi

trabajo en paz slang (RF) (3) tr i zvrat lid (Pan Ven Chil Arg Urug)

obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear (4) intr zvrat (Ven) nudit se (DA)

ladillear tr lid (1) (Urug Chil Arg) obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear ladillar

(DA)

ladillento -ta adj (1) (Guat Mex) veš lidskyacute parazit (MM) (2) (Mex) o zviacuteřeti nebo

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladilloso -sa adjsubst (1) adj vulg (Kub Ven Pan) obtiacutežnyacute protivnyacute nepřiacutejemnyacute

(RAE DA) (2) mf (Pan Kub Ven) otrava protiva mrzout (3) adjsubst (Mex)

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladineriacutea f (1) (Ekv) viz ladinismo (2) m (Mex) mazanost vychytralost (JD)

ladinismo m (1) (Bol) lstivost mazanost vychytralost (DA)

ladinizacioacuten f (1) (Hond Mex Guat Salv Ekv) proces přeměny kultury z indiaacutenskeacute na

kulturu mesticů (RAE DA)

ladinizado -da adj (1) kniž (Guat Hond Salv) o indiaacutenovi kteryacute přiacutejme kulturu a zvyky

mesticů Syn aladinado (2) (Guat Hond) o různyacutech aspektech určiteacute etnickeacute

skupiny kteraacute převezme určiteacute prvky kultury mesticů (DA)

ladinizar trintr i zvrat (1) (Hond Guat Salv) o člověku nebo o indiaacutenskeacute skupině začiacutet

proces osvojovaacuteniacute si jazykovyacutech a kulturniacutech elementů mesticů (RAE DA) (2) tr

(Guat Hond Salv) představit indiaacutenovi kulturniacute a lingvistickeacute prvky mesticů

Syn aladinar (DA)

ladino -na adjsubst [Š mestizo] (1) adjsubst (StřAm Mex) mestic potomek Španěla a

indiaacutena (MM DA) (2) adjsubst (StřAm Arg Kol Ekv Per Am Ven) mestic kteryacute

mluviacute pouze španělsky ve Španělsku tak pojmenovaacutevali Maura kteryacute mluvil latinsky

potom se tak nazyacuteval ten kteryacute mluvil španělsky př ninguna casa teniacutea bantildeo pero la

gente ladina acomodada construiacutea una pileta en el patio hellip (RAE AM MM BDE JD)

(3) mf (Kub) označeniacute pro kultivovaneacuteho a vzdělaneacuteho Afričana (4) mf (Mex)

jmeacuteno ktereacute daacutevajiacute indiaacuteni mesticům nebo bělochům (5) adjsubst (Kol Dom Santo

Domingo) upoviacutedanyacute mluvka žvanil brepta (6) (Mex)označuje pronikavyacute ostryacute

vysokyacute lidskyacute hlas opak hlasu hrubeacuteho a těžkeacuteho (AM MM JD) (7) adjmf (Am)

vychytralyacute mazanyacute lišaacuteckyacute podvodnyacute podvodniacutek řiacutekaacute se o člověku i zviacuteřeti (MM)

(8) mf (Kub Am StřAm) Afričan kteryacute se přizpůsobil zvykům na Kubě černoch či

20

indiaacuten mluviacuteciacute španělsky př supongo que su largo contacto con nosotros ndash tribu ladina

a la que fue incorporada desde la nintildeez hellip (MM JD BDE) (9) m f (Mex) cizinec

ne indiaacuten př los tepehuanos hellip se han vuelto ariscos hurantildeos hellip y no se fiacutean de los

ladinos como llaman al blanco y al mestizo (BDE) (10) adj mf (StřAm Mex Ven

Arg Salv) indiaacuten mluviacuteciacute kastilštinou (BDE) (11) (Mex Tabasco Chiapas

Campeche) obyvatel kteryacute neniacute miacutestniacute přivandrovalec (AHM) (12) adj (Mex)

ostryacute pronikavyacute o zvuku př oiacute un grito ladino de mujer -queacute perro tan ladino -es

que estaacute chiquito mex argot caliche (DEUM) (13) adj (Mex) o dobytku divokyacute

(DA)

ladiya adjsubst (1) nudnyacute viz teacutež jeringa

lado m (1) ~ del cuchillo [Š lado derecho] (Arg) pravaacute strana př no dejeacutes que hombre

ninguno te gane el lado del cuchillo (2) ~ del lazo [Š lado derecho] (Ven Arg Urug)

pravaacute strana (3) el otro ~ (Mex) Spojeneacute staacutety americkeacute př estaba pensando que a lo

mejor un diacutea de eacutestos me voy para el otro lado (4) ganarle a uno el ~ de las casas [Š

ganar su confianza] (Arg) ziacuteskat něčiacute důvěru př para ganarle el lado de las casas al

mayor le dije todo (5) ver el buen ~ (el ~ bueno de la taba) (Arg) vidět světlou straacutenku

věci př horas antes habiacutea visto el buen lado de la taba cuando el chico de Don

Feliciano miraba asombradamente mis pilchas (RR) (6) echaacutersela de ~ (Mex)

vychloubat se pyšnit se (AM JD) (7) estar del otro ~1 (Mex) byacutet na druheacute straně

barikaacutedy patřit ke druheacute straně (8) estar del otro ~2 (Mex) byacutet myšlenkami někde jinde

(9) por estos ~-os (Mex) někde tady př le creiacutea por estos lados (10) ~ favorable del

asunto (Mex) světlaacute straacutenka věci (11) ~ de guiacutea (Mex) naklaacutedaciacute okraj papiacuteru (12) ir a

una persona de un ~ para otro (Mex) honit někoho od čerta k ďaacuteblu (13) hacer a un ~

una cosa (Mex) daacutet něco stranou zbavit se něčeho (14) hacer ~ a una personacosa

(Mex) udělat někomuněčemu miacutesto př hazle un ~ a este libro (15) hacerse a un ~

(Mex) jiacutet stranou vyhnout se ustoupit př la cortina se hizo para un ~ (JD) (16)

spoj de otro ~1 (Kol Ekv Per) vedle toho kromě toho př hellip de otro lado el

mandatario daraacute una conferencia en hellip de otro lado nada se sabiacutea ayer de hellip (17) spoj

de otro ~2 (Kol Ekv Per) miacutesto toho na jednu stranu na druhou stranu př de otro

lado como ha dicho el Camarada Jacinto no debes desperdiciar la oportunidad de

ganarnos a un militar joven (BDE) (18) caeacutersele a alguien de ~ el Cachumbambeacute

(Kub) selhat př a Pedro en el proyecto se le cayoacute de lado el Cachumbambeacute (19)

comer hasta por el ~ zurdo (Kub) hodně jiacutest přejiacutedat se př eacutel es un glotoacuten come

hasta por el lado zurdo (20) girarse para otro ~ (Kub) věnovat se něčemu jineacutemu př

yo no trabajo de impresor me gireacute para otro lado (21) levantarse con el ~ izquierdo

(Kub) vykročit levou nohou miacutet smůlu př es la segunda vez que me caigo al suelo me

voy a matar hoy me levanteacute con el lado izquierdo (22) sigue durmiendo de ese ~ que te

21

va a salir un chichoacuten o una roncha (Kub) jestli budeš pokračovat v tom co dělaacuteš bude

to miacutet špatneacute naacutesledky př cambia de conducta si sigues durmiendo de ese lado te va a

salir un chichoacuten (23) tratarse de medio ~ (Kub) nejednat upřiacutemně př Juan y Pedro se

tratan de medio lado viz medio peliacutecula tango (DMC) (24) el otro ~ (Mex)

Spojeneacute staacutety americkeacute př viven en el otro lado (25) irse al otro ~ viz agachar la

cabecita př estaba preparado para irse al otro lado en cualquier momento (26) ser

alguien del otro ~ (Mex) byacutet homosexuaacutel př todos creiacuteamos que era del otro lado

pero nunca le preguntamos si era cierto Syn ser alguien de los otros ser de otro

bando ser del otro laredo batear con la zurda mex argot caliche (DEUM) (27)

de otro ~3 (Kub) opilyacute na mol zdrogovanyacute př Antonio se puso del otro lado en la boda

de su hermana slang (RF) (28) dar ~ (Kol) umožnit uskutečněniacute udaacutelosti (29)

darse su ~ (Per) miacutet se raacuted respektovat se (30) estar del otro ~3 (Dom) byacutet z

nejhoršiacuteho venku překonat nemoc (31) estar maacutes del ~ de allaacute que del ~ de acaacute

(Kub) byacutet jednou nohou v hrobě byacutet na pokraji smrti (32) no estar ni al ~ lid (Chil)

dělat mrtveacuteho brouka nesdiacutelet nezajiacutemat se o teacutema aktivitu projekt (33) mandar

para el otro ~ (Kub) někoho zabiacutet poslat na druhyacute břeh viz teacutež ultimar (34) mandarse

al otro ~ (Guat Pan Dom) někoho zabiacutet (35) ser del otro ~ (Dom Hond Nik Par

Salv Urug Hond Portor) byacutet jineacute orientace byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (36) m

lid (Mex Nik Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay

teplouš viz teacutež culero (37) de ~ (Dom) dobře naladěnyacute (38) del otro ~ (Mex Nik

Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay (39) del otro ~ del

charco (Kub) mimo Kubu předevšiacutem v USA (40) el otro ~ de la medalla (Dom

Ekv BolChil) o situaci nebo zaacuteležitosti druhaacute strana mince (41) el otro ~ del puente

(Pan) vnitrozemiacute Panamy (42) ~ de los quesos (Chil) objiacutežďka (43) para el ~ de los

tomates1 (Chil Urug Arg) o teacutematu nepřiacutemo s oklikami (44) para el ~ de los

tomates2 (Arg Urug) zkresleně překrouceně (45) para el ~ de los tomates

3 (Arg

Urug) o jednaacuteniacute chybně nevhodně (DA)

ladradera f (1) (Hond Salv Nik Kost Pan Kub Kol) štěkot (DA)

ladrar trintr (1) la estaacute ~-ando (Kol) chodiacute za niacute (2) ~ loco (Kol) blaacuteznivě štěkat (3) ~

al oiacutedoa la oreja a una persona (Kol) hučet někomu pořaacuted do ušiacute (4) sin padre ni

madre ni perro que me ~-dre (Kol) jsem jako kůl v plotě nemaacutem na světě ani živou

duši vůbec nikoho (JD) (5) intr hovor (Mex) štěkat po někom hubovat křičet

nebo uraacutežet př hay que dejarlos en paz y no ladrarles que son unos cochinos mex

argot caliche (DEUM) (6) intr tener ganas de ~ (Kub) miacutet chuť na paacuterek v rohliacuteku

př en estos momentos tengo muchas ganas de ladrar vamos al restaurante (DMC)

(7) intr estar ladrando (Ven) byacutet bez peněz nemiacutet ani floka byacutet švorc plonk viz

seco estar seco (EEA DA) (8) intr (Ven) byacutet bez peněz (DA)

22

ladrazoacuten f (1) (Ven) viz ladre (2) (Salv Nik) silnyacute a neustaacutelyacute štěkot (DA)

ladre m (1) (Ven) složitaacute ekonomickaacute situace Syn ladrazoacuten (DA)

ladreriacutea f (1) (Kub Mex Kol Am) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacuteo (RAE MM JD)

ladreriacuteo m (1) (Kub Mex Chil) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacutea (RAE MM JD DA)

ladrillente m (1) (Mex) hra při ktereacute se haacuteziacute mincemi ta kteraacute dopadne na předem

označeneacute miacutesto vyhraacutevaacute (MM)

ladrilleriacutea f (1) (Mex) cihlaacuteřstviacute (JD)

ladrillete m venk (1) (Nik Mex) dětskaacute hra s mincemi spočiacutevaacute ve vyhozeniacute mince

do vzduchu v bliacutezkosti cihloveacute dlažby ciacutelem hry je trefit se do středu předem označeneacute

kachličky Syn ladrillito (DA)

ladrillito m (1) lid (Kub) viz baile (DMC) (2) (Mex) viz ladrillete (DA)

ladrillo m (1) ~ seco mf (Salv) pijaacutek člověk kteryacute toho hodně vypije aniž by se

opil (2) ser alguien un ~ (Per) byacutet velmi pracovityacute člověk nebo horlivyacute student (RAE)

(3) (Bol) litrovaacute naacutedoba argentinskeacuteho viacutena (4) (Bol) litrovaacute plechovka alkoholu

pojmenovanaacute podle sveacute barvy a formy (5) (Bol) ilegaacutelně vypaacutelenaacute kazeta bol argot

coba (HB) (6) (Salv) zloděj př en la estacioacuten de trenes hay muchos ladrillos

slang (RF) (7) lid (Kub) peniacuteze př iquestcuaacutentos ladrillos tienes - soacutelo cinco pesos (8)

caerle a alguien un ~ arriba (Kub) miacutet nehodu př iba al negocio y le cayoacute un ladrillo

arriba Syn le cayoacute un piano arriba viz baile (DMC) (9) (Chil Arg) kvaacutedrovyacute

baliacutek drog (10) (Hond Pan Kub) velkyacute předmět (např telefon kniha) (11) (Guat

Hond Nik) lupič chmataacutek poberta (12) lid (Salv) chodidlo (13) ~ de rafa (Hond)

druh cihly maacute deacutelku 2286 cm a šiacuteřku 889 cm (14) ~ de fiscal (Chil) paacutelenaacute cihla

(15) ~ kinkoacuten (Per) tvrdaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě zdiacute a ziacutedek (16) ~ pandereta

(Per) dutaacute cihla maacute šest otvorů sloužiacute ke stavbě zdiacute (17) ~ pastelero (Per) hurdis

hovorově hurdisk plochaacute tenkostěnnaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě stropů Syn

pastelero (18) bailar en un ~ (Nik Pan Ven) o paacuteru tancovat přilepeniacute na sebe na

maleacutem prostoru Syn bailar en una loseta (DA)

ladrillo -lla adjsubst (1) (Chil) trestanec vězeň odsouzenyacute (2) (Guat) pijan (DA)

ladrocinio m (1) (Dom) kraacutedež loupež (DA)

ladroacuten m (1) lo tuyo me dices ~ de perdices (Arg) podle sebe soudiacutem tebe každyacute cikaacuten

podle sebe soudiacute (AM MM JD) (2) hay que hacer del ~ fiel (Arg) v nouzi čert i

mouchy lapaacute (3) ~ de levita (Arg) hochštapler zloděj gentleman (4) piensa el ~ que

todos son de su condicioacuten (Arg) každyacute cikaacuten podle sebe soudiacute (5) poner de guardia al

~ (Arg) udělat kozla zahradniacutekem (6) quien hurta al ~ gana cien antildeoscien diacuteas de

perdoacuten (Arg) kdo zloděje obelstiacute tomu paacutenbůh odpustiacute (7) ~ ratero (Arg) kapsaacuteř (8)

este establecimiento es una cueva de ~-nes (Arg) je to zlodějskyacute podnik (9) (Mex)

velkyacute mravenec (JD) (10) m (Kub) vodniacute turbiacutena (11) ~ librado (Salv) hra na

23

zloděje a policajty policajti se snažiacute chytit zloděje propuštěniacute zloději se poteacute snažiacute

osvobodit už chyceneacute zloděje dotknout se jich a zakřičet bdquovolnyacuterdquo (12) ~es y

celadores (Bol) viz ladroacuten librado (13) el ~ detraacutes del juez (Chil) chilskeacute přiacutesloviacute

ten kdo soudiacute je saacutem provinilyacute (za to může) (DA)

ladroacuten -na mf (1) ~ de cuello blanco (Mex Kost Pan Dom Kol Ven Ekv Bol Chil)

člověk kteryacute využiacutevaacute sveacuteho zaměstnaacuteniacute nebo sociaacutelniacuteho postaveniacute k tomu aby udělal

nějakyacute přestupek (2) ~ de cuello duro (Urug) člověk kteryacute maacute sociaacutelniacute nebo

ekonomickeacute postaveniacute a spaacutechaacute trestnyacute čin ekonomickeacuteho nebo finančniacuteho charakteru

(DA)

ladrona f (1) (Mex) velkyacute žravyacute mravenec (MM)

ladronazo viz -az(o) -aza

ladronde adv (1) (Bol) odkud bol argot coba (HB) (2) (Mex Kost Bol Ekv)

odkuďpak (je to kradeneacute) (DA)

ladronear tr lid [Š robar] (1) (Mex Bol Chil) kraacutest ukraacutest okraacutest obrat odcizit

Syn abigeatear acepillar(se) afanar(se) agandallar alivianar(se) apanar

apercollar(se) armar(se) arrear(se) arreglar bailar(se) bajar(se) bambolear batear

bolsear(se) bolsiquear(se) bombear(se) bretear brincar(se) brujear cachar(se)

caer(se) cajonear calatear(se) camotear(se) cangallar canibalear cantildeonear(se)

capar caquear carrancear carterear catusear chalar(se) chalequear chapiar(se)

chifiliar chingar(se) chipar(se) chipear chopear chorear(se) chulear(se) chupar(se)

clavar(se) cruzar(se) cuatrerear cumear cuquear cutarrear(se) deschalar

destusar(se) destuzar(se) duraznear embalsamar embolsar(se) embriscar(se)

embruscar(se) enchivar(se) escalar escapear escruchar espiantar(se) estafar fachar

ganar(se) garrotear gavetear golear grapear guachipear guaraquear guumlebiernar

guumlevear(se) guumleviar(se) huevear(se) jalar(se) jolopiar juquear(se) ladronear lancear

lavar levantar(se) madrugar(se) manganear maquinear(se) melear monrear

mordisquear nagualear ntildeafitiar ntildeampear(se) ntildeampiar(se) ntildeapar ntildeapear ntildearpear

palanquear(se) palear patear(se) pegar(se) peinar(se) pelar(se) pepear(se)

pepenar(se) pericotear pescar picar(se) pijear(se) pinchar(se) piscuntildear(se)

pocear(se) policear prensar pungar punguear raponear rascar(se) rastrillar

raterear recursearse refalar requintear saquear serenar(se) shacar solfear

suspender tacuachar talonear tamalear tamarindear tapiscar tifitear tipir tirar(se)

traficar transar tumbar(se) ubicar(se) untildeapiar untildear visitar volar(se) voltear(se)

yipiar yopear (DA)

ladroneriacutea f lid (1) (Kol Mex) zlodějstviacute zlodějina kraacutedeže loupeže přepadeniacute

vloupaacuteniacute př allaacute en realidad no hellip no habiacutea asiacute ladroneriacutea (BDE)

24

ladroneriacuteo m (1) (Arg Guat střKol) zloději banda zlodějů zlodějskaacute tlupa (2) (Arg

Mex) kradeniacute vykraacutedaacuteniacute seacuterie loupežiacute loupeže (AM MM JD DA)

ladronicio m (1) (Ekv) zlodějskeacute doupě (AM)

ladronismo m (1) (Hond Salv) zloději banda zlodějů viz teacutež ladroneriacuteo (2) (Hond

Salv) kraacutedež loupež (DA)

lady f (larr angl) (1) (Am) daacutema vyššiacute anglickeacute šlechty (MM)

laeres f (1) (Ven) hra na schovaacutevanou (DA)

lafkenche adj (1) (Chil) o člověku kteryacute je původem mapuche a obyacutevaacute pobřežiacute Arauco a

oblasti Araucaniacutea (DA)

lafquenche adj (1) (Chil) viz lafkenche (DA)

lagantildea f (1) (Mex) Caesalpinia gilliesii sapan Gilliesův listnatyacute keř žluteacute barvy

s jedovatyacutem plodem využiacutevaacute se v domaacuteciacute mediciacuteně k leacutečbě svrabu a jinyacutech kožniacutech

onemocněniacute (MM) (2) no ser cualquier ~ de mico1 lid (Kol) nebyacutet jen tak někdo

byacutet vaacuteženyacute (3) no ser cualquier~ de mico2 lid (Kol) nebyacutet hračka nebyacutet jen tak (4) ~

de perro (Mex) viz dominguilla (5) (szArg) viz disciplina de monja (DA)

lagantildeazo m lid (1) (Ven) doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (DA)

lagantildeera f (1) (vyacutechBol) viz guanota (DA)

lagantildeiento -ta adj despekt (1) (Kub Bol Chil) o člověku kteryacute maacute ospalky (DA)

lagantildeoso -sa adj (1) (Mex Pan) viz lagantildeiento -a (DA)

lagarta f venk (1) (Urug) larva motyacutela škodliveacuteho předevšiacutem v zemědělstviacute (DA)

lagartada f (1) (střKol) krokodyacuteliacute uacutetok (2) (Guat Hond Salv Nik Kost) šibalstviacute

vychytralost lstivost (DA)

lagarteado -da adj (1) (Dom) o barvě očiacute nazelenalyacute nažloutlyacute (DA)

lagartear trintr (1) (Guat Mex) chytat ještěrky (2) (Chil) omezit pohyb pažiacute (MM

JD) (3) ~ un puesto (Kol) ulovit vyacutehodneacute miacutestečko (JD) (4) tr (Mex) lovit

krokodyacutely (5) intr lid depekt (Kol) chovat se jako oportunista člověk kteryacute se

bezzaacutesadově přizpůsobuje okolnostem bezohledně využiacutevaacute přiacuteležitosti (6) (Salv) hledat

vytrvale za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute vyacutehody prospěchu (7) intr (Bol Per) byacutet nezaměstnanyacute byacutet

nepracujiacuteciacute (DA)

lagarteo m (1) (Kol) drzeacute chovaacuteniacute (2) (Chil) chyceniacute za ruce (3) (Mex) chytaacuteniacute

ještěrek (JD) (4) lid (střKol) bezzaacutesadoveacute prospěchaacuteřskeacute chovaacuteniacute viz teacutež

lagarteriacutea (5) (sevBol VyacutechBol) projiacutežďka po řece spojenaacute s pozorovaacuteniacutem ještěrek

(DA)

lagartera f (1) (Mex Nik) ještěřiacute nora (MM)

lagarteriacutea f (1) (Kol) viz lagarteo (DA)

lagartero m (1) (Guat) nevěstinec bordel (AM) (2) (Guat Mex) lovec ještěrek

(MM)

25

lagartero -ra adjsubst (1) (Guat Mex) ještěřiacute (MM) (2) mf lid (zaacutepEkv)

kytarista kteryacute hraje serenaacutedy a takeacute se specializuje na hraniacute pasillos druh lidoveacute

hudby (tance) kteraacute je typickaacute předevšiacutem pro Kolumbii a Ekvaacutedor (DA)

lagartija adjsubst (1) f (Mex Per) serestar hecho una ~ byacutet přiacuteliš hubenyacute vyhublyacute

př estaacute hecho una lagartija desde que se divorcioacute (MM DEUM) (2) mf (Per Ven

Mex) frajerka frajer (MM JD) (3) f (Per) dorota fuchtle (4) estar como rabo de ~

(Per) byacutet jako na trniacute (JD) (5) de ~ para arriba todo es caceriacutea (Kub) ono to vyjde

na stejno př no me critiques por mis meacutetodos de lagartija para arriba todo es caceriacutea

(6) ser alguien una ~ de cantildeo (Kub) byacutet vyhublyacute a ošklivyacute př nunca se casaraacute Paco

es una lagartija de cantildeo viz rabo (DMC) (7) (Arg Chil Mex Urug Ven) ještěrka

viz limpiacasas (EEA) (8) f lid (Mex Salv Nik Kost Pan Dom Kol Bol Chil

Par Ekv) cvik předklon s dotknutiacutem se dlaněmi země (9) (Hond Salv Nik Pan

Bol) o cviku nebo fyzickeacutem trestu ve vojsku vzpor ležmo s vyacuteskokem a tlesknutiacutem (10)

f (Kub Dom zaacutepArg) velmi hubenyacute člověk (11) adjsubst(Per) vychytralyacute lstivyacute

mazanyacute člověk (12) f (Kost Pan Par) Norops limifrons plaz kteryacute dorůstaacute až do 10

cm na deacutelku kaacutevovo-šedeacute barvy s dlouhyacutemi končetinami tělem pokrytyacutem malyacutemi

šupinkami a velmi tenkyacutem ocasem (13) (Pan) poraněniacute paže (14) ~ de rayo f (Salv)

viz gueco (DA)

lagartijas f pl (1) (Kost Urug) kliky (cvičeniacute) (RR)

lagartijo m (1) (Ven) přiacuteslušniacutek liberaacutelniacute strany př sepan que los lagartijos no son

como los ponchos (RR) (2) (Mex) frajiacuterek floutek paraacutedniacutek švihaacutek fintil hejsek

frajer (AM MM JD AHM) (3) (Portor Ven) malaacute ještěrka (DA)

lagarto m (1) (Kost Hond Mex) rodoveacute jmeacuteno různyacutech druhů vodniacutech ještěrů jako

např krokodyacutelům nebo kajmanům (MM) (2) m (Kub) zaacuteměrneacute štiacutepnutiacute do paže

ktereacute způsobuje silnou bolest (3) m slavn hovor [Š cerveza] (Kub) pivo (4) m

(Salv Nik) člověk kteryacute přiacuteliš jiacute (5) m hovor (Nik Mex) lakomyacute mazanyacute chamtivyacute

člověk filuta (RAE MM) (6) m (Mex Ekv Kost Urug aj) kajman aligaacutetor

krokodyacutel americkyacute velkaacute zelenaacute ještěrka ještěr př el cazador arriesga en cada

excursioacuten las piernas y los brazos para que las damas elegantes luzcan bolsas y zapatos

de piel de lagarto (RR MM JD) (7) (Ekv Am) drahyacute obchodniacutek lotr vydřiduch

vyžiacuterka drzoun zloděj o obchodniacutekovi (8) (Urug) paacutesek na uklaacutedaacuteniacute minciacute

ve španělskeacute zlodějskeacute hantyacuterce v 16 a 17 stoletiacute jako culebra (AM MM JD) (9)

dřevěnaacute deska tažena voly k přitaacutehnutiacute kmenů stromů (MM) (10) iexcl~~iexcl1 (Urug) pozor

pozor (11) iexcl~~iexcl2 (Urug) fuj fuj (12) es un ~ de alto (Kub) to je velkeacute zviacuteře

o člověku (JD) (13) m hovor viz arrastrado př ademaacutes de que evito el trato de

lagartos y peticionarios mex argot caliche (DEUM) (14) ser alguien un ~ (Kub)

umět se přizpůsobit situaci př ese poliacutetico es un lagarto (DMC) (15) (svMex Guat

26

Hond Salv Nik Kost) krokodyacutel (16) (Arg) teju pruhovanyacute plaz kteryacute dorůstaacute do

deacutelky až 1m zbarvenyacute černě žlutě a zeleně maacute kraacutetkeacute končetiny a dlouhyacute silnyacute ocas

Syn iguana overa Var lagarto overo (17) (Portor) ještěrohlavec prostředniacute

dravaacute ryba kteraacute se vyskytuje v teplyacutech mořiacutech převaacutežně na mělčinaacutech kde čiacutehaacute na

svou kořist (18) (Pan) strom viz arcabuacute (19) (Ven Chil) hověziacute kližka maso

vyřiacutezleacute ze spodniacute čaacutesti v oblasti končetin světle červeneacute barvy a zaobleneacuteho tvaru (20)

(Pan Kub) štiacutepnutiacute do předloktiacute ktereacute způsobuje silnou bolest (21) (Nik Pan)

spojovaciacute kabel s krokodyacuteliacutemi svorkami sloužiacute k přemostěniacute energie mezi vstupniacutem a

vyacutestupniacutem kabelem měřiče energie (22) m lid (Kub) pivo viz teacutež pilsen (23) sacar

un ~ (Pan) štiacutepnout někoho do ruky (24) ~ blanco (Per) kajman bryacutelovyacute kajman

obecnyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute až 25 m (25) ~ caspi (vyacutechPer) strom cedr

Mariacutea Var lagartocaspi viz teacutež lechemariacutea (26) ~ colorado (Arg) plaz viz

caraguay (27) ~ negro (Per) kajman černyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute do deacutelky až

7 m největšiacute plaz Jižniacute Ameriky (28) ~ ntildeato (vyacutechBol JižBol) kajman širokonosyacute viz

teacutež yacareacute overo (29) ~ overo (Arg) plaz viz lagarto (30) ~ tinga (Bol) kajman

yakareacute hnědyacute kajman kteryacute měřiacute na deacutelku přibližně 35 m maacute biacuteleacute břicho a nažloutlyacute

hřbet (31) ~ tortoleado (Guat) druh mučeniacute spočiacutevaacute ve svaacutezaacuteniacute rukou a noh a strčeniacute

hlavy do naacutedoby plneacute vody (32) ~ que traga no vomita (zaacutepEkv) přiacutesloviacute když

někdo něco ukradne a už to nevraacutetiacute (DA)

lagarto -ta adjsubst (1) mf (Nik) osoba prodaacutevajiacuteciacute zbožiacute za přemrštěneacute ceny př en

esa tienda son unos lagartos slang (2) (Kol) karieacuterista př esa lagarta estaacute detraacutes

de un puesto slang (RF) (3) adjsubst (Pan Kol) o člověku prospěchaacuteřskyacute a

vměšujiacuteciacute se (4) despekt (Guat Pan) chamtivyacute nenasytnyacute člověk (5) mf despekt

(Pan) člověk kteryacute pobiacuteraacute vysokeacute čaacutestky (6) adjsubst lid (Guat Salv Nik Ekv)

jedliacutek nenasyta hltavyacute žravyacute nenasytnyacute (7) (Hond Salv Nik Kost) lakomec

chamtivec (DA)

iexcllagarto citosl (1) (Hond Pan) že by neřiacutekej vyjadřuje nedůvěru vůči něčemu

někomu a označuje přaacuteniacute aby se něco znovu neopakovalo (2) (Salv) to ne jdi pryč

odvolat neštěstiacute (DA)

lagartocaspi m (1) (vyacutechPer) viz lagarto caspi (DA)

lagartoacuten -na adjsubst (1) adj (Guat Mex) chamtivyacute hamižnyacute mazanyacute (MM) (2)

mf (Guat) chamtivec křeček př esa lagartona va a tener problemas si cree que se

puede meter con mi marido slang (RF)

lager m (1) (Kub) pivo př tengo ganas de un lager bien friacuteo slang (RF) (2) no

quiero ~ ni gaseosa lo que quiero es irme (Kub) z toho nic nebude př dame cinco

pesos ndash mira yo no quiero lager ni gaseosa lo que quiero es irme (DMC)

27

lago m (1) sumergirse alguien en el ~ (Kub) byacutet homosexuaacutel př Antonio se sumergioacute

en el lago hace mucho tiempo (DMC)

lagos (1) (Mex) byacutet hloupyacute hlupaacutek z Corie o starostovi kteryacute bydlel v Lagos

v mexickeacutem staacutetu Jalisco (AM)

laacutegrima adjsubst (1) f (Guat) slangoveacute označeniacute pro kapsaacuteře (2) (Arg Chil Mex)

červnoveacute vytrvaleacute deště 29 červen den připadajiacuteciacute na slavnosti San Pedra odtud tedy

takeacute označeniacute Laacutegrimas de San Pedro (AM MM) (3) con ~s de sangre vas a escribir

la historia (Kub) budeš trpět př te digo que con laacutegrimas de sangre vas a escribir la

historia (4) ~ s del hombre (Kub) žiletky př es terrible usar laacutegrimas del hombre

destrozan la cara (5) ~s negras (Kub) černeacute fazole př voy a comer laacutegrimas negras

viz collar competencia Feacutelix B Caignet (DMC) (6) candil de ~s [Š arantildea] (Mex)

stropniacute světlo s několika rameny (7) ~s de Job viz acacoyol (EEA) (8) adj (Guat)

nestydatyacute nečestnyacute nemravnyacute člověk (9) ~ de hombre f (Portor) druh ibišku jehož

květ zůstaacutevaacute uzavřenyacute (10) ~ de la Virgen1 (szArg) viz disciplina de monja (11) ~ de

la Virgen2 (Pan) druh rostliny viz teacutež laacutegrima de san Pedro (12) ~ de san Pedro

1

(Mex Guat Nik Kost Kol Ven) slzovkaacute obecnaacute slzovka porcelaacutenovaacute Jobovy slzy

rostlina kteraacute dosahujeacute vyacutešky až 2m maacute jedlyacute oddenek maleacute květy a kulatyacute šedyacute

plod Syn camaacutendula santa Juana collar de san Pedro cuenta de san Pedro Var

laacutegrima de Virgen (13) ~ de san Pedro2 (Hond) semiacutenko slzovky obecneacute ovalneacute

pevneacute a leskleacute šedě zbarveneacute sloužiacute k vyacuterobě naacutehrdelniacuteků růženců a jinyacutech předmětů

Syn seguilla (14) ~s de Mariacutea f pl (Pan) viz babandiacute (15) ~s de Venus f pl

(Dom) viz lluvia de coral (16) ~ de mangle venk (Portor) velmi nekvalitniacute rum (17)

~ de mangle (Portor) viz ron cantildea (DA)

lagrimazo m (1) (Salv) raacutena cihlou (DA)

lagrimero m (1) (Kost Ven) slzivost slzeniacute (DA)

lagrimilla mf (1) f (Chil) mladyacute mošt (AM MM JD) (2) (Per) jiskra (JD) (3) f

(Per) ohňostroj (4) m (Chil) sladkyacute vinnyacute mošt bez fermentace a zpracovaacuteniacute (DA)

lagua f (larr aim lawa) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka připravenaacute z kukuřičneacute pšeničneacute

mouky nebo mouky jinyacutech cereaacuteliiacute (RAE DA) (2) viz laguaacute (MS) (3) (larr aim)

(Per) kreacutemovaacute poleacutevka z mouky (EA) (4) (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute

moukouldquo) viz lawa (LM) (5) jaka ~ (larr aim lawa) (střBol) viz lagua de choco (6)

~ de choclo (střBol) poleacutevka vyrobenaacute z mleteacute nebo rozdrceneacute kukuřice s kousky masa

serviacuteruje se v hlubokeacutem taliacuteři s čerstvyacutem syacuterem Var jaka lagua (7) ~ jankaquipa

(střBol) poleacutevka z kukuřice masa brambor a jineacute zeleniny (DA)

laguaacute f (larr map lahua) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka z mouky s bramborami paprikou

česnekem a masem Var lagua (MS AM MM)

28

laacuteguer m (larr angl lager) (1) (Kub) ležaacutek (druh světleacuteho piva) pivo ze sudu viz teacutež

pilsen (MS JD DA)

laguilla f (1) (Dom) viz talcochote (DA)

lagunato m (1) (Kub Hond) malaacute laguna (2) m (Kub Hond Am) kaluž kteraacute zůstane

na zemi po silneacutem dešti nebo po zaacuteplavě velkaacute louže (RAE AM JD)

lagunear intr (1) (Mex) rybařit v lagunaacutech (RAE)

laguneriacutea f (1) (Mex) miacutesto s velkyacutem množstviacutem lagun (MM) (2) (Mex) bažinatyacute

kraj (JD)

laguneriacuteo m (1) (Mex) skupina lagun (RAE)

lagunero m (1) (Guat Nik) kančiacutek Doviův sladkovodniacute ryba kteraacute měřiacute až 45 cm na

deacutelku maacute velkaacute uacutesta s vystouplou spodniacute čelistiacute štiacutehleacute tělo (převažuje šedaacute barva pouze

břicho je biacuteleacute miacutesty černeacute skvrny) (2) (sevBol vyacutechBol) Tetragastris panamensis

strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 30 m maacute složeneacute listy maleacute biacuteleacute květy plody jsou

zakulaceneacute a obsahujiacute pryskyřici roste v Amazonskeacutem pralese a jeho dřevo je vzaacutecneacute (3)

(Hond) člověk kteryacute se staraacute o chov garnaacutetů v naacutedržiacutech (DA)

lahua f (1) (Per Bol) hustaacute poleacutevka z kukuřičneacute pšeničneacute mouky nebo jineacute obiloviny viz

teacutež lagua (DA)

laica (laika laiqa) mf (1) f [Š bruja] (Bol) čarodějnice př alguacuten adversario alguna

mala persona pudo haber ocurrido a la laiqa para causarle dantildeo (RR) (2) laička

(JD) (3) (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) m (zaacutepBol střBol) čaroděj kouzelniacutek

viz teacutež laija (DA)

laija f (1) (zaacutepBol střBol) viz laica (DA)

laiacutecero m (1) gambler viz teacutež gruacutea

laicho m (larr kič laichu) (1) (Ekv) vyacuteraz užiacutevanyacute indiaacuteny s ciacutelem urazit nebo napadnout

bělocha či mestice (RAE)

laicidad f (1) (Am) doktriacutena určujiacuteciacute nezaacutevislost člověka nebo společnosti (MM)

laika (laiqa) f viz laica (RR)

lain op m (1) lid (Kub) menu př iquestcuaacutel es el lain op de la comida (DMC)

laiqueado -da adj (1) (larr keč layqay bdquozačarovat okouzlitldquo) (střBol zaacutepBol) o člověku

začarovanyacute učarovanyacute očarovanyacute okouzlenyacute (DA)

laira m (larr angl lighter) [Š encendedor] (1) (US) zapalovač př iquestdoacutende dejaste el laira

que no lo encuentro slang (RF)

laisa f (1) (Hond Salv) bojovaacute mačeta kteraacute je kraacutetkaacute a lehkaacute viz teacutež laiza (DA)

lait de lis m (larr fr) (1) (Chil) pleťovyacute kreacutem (MS)

laacuteiter m (larr angl laighter) (1) (Pan) zapalovač (DA)

laiza f (1) (Guat) velkaacute mačeta (2) (sevHond) viz laisa (DA)

29

laizar tr (1) (Hond) změnit naacuteboženskou instituci nebo organizaci v občanskeacute sdruženiacute

(DA)

laja mf (1) f (Kol) provaz z agaacuteve tenčiacute a jemnějšiacute než laso tenkyacute provaz z cabuya

sisalovyacute provaz (RAE MM JD) (2) f (Hond Chil Arg) druh biacuteleacuteho ostreacuteho piacutesku

pazourek piacutesek na drhnutiacute čistiacuteciacute prostředek použiacutevanyacute v domaacutecnosti na odolneacute

skvrny rez př ese olor a masa es lo que me arruina ni con naranja agria ni con buena

laja me quito del todo esa tufazoacuten (RR AM MM JD) (3) f (Ekv) sraacutezneacute přiacutekreacute

pole svah sraacutez (AM MM JD) (4) f (Arg Chil Hond) deska z tohoto piacutesku (5)

(Kol) tenkyacute provaz z agaacuteve (MM) (6) (Am rarr Š) f (Kub aj) skaacutela př al cabo de

dos horas de navegacioacuten entre lajas islas de lajas promontorios de lajas hellip una

vegetacioacuten mediana tremendamente tupida hellip sustituye la presencia de la piedra por la

incapable montoniacutea de lo verde cerrado (BDE) (7) f lid (Dom) nůž s širokou

čepeliacute viz teacutež navaja (8) f (Pan Kol) skalnatyacute povrch v bliacutezkosti horskeacuteho jezera a

řek (9) (Per) bajo de piedra que forma capas o filos que suele hallarse a la entrada

de los puertos (10) (Nik) dlouhyacute a plochyacute kaacutemen použiacutevanyacute k praniacute oblečeniacute (11)

(Pan) plochyacute tenkyacute a tvrdyacute kaacutemen kteryacute sloužiacute ve stavebnictviacute nebo na zahradaacutech jako

dekorace (12) (Ven) plaacutetek nějakeacuteho studeneacuteho pokrmu většinou šunky nebo syacuteru (13)

(Hond Salv) tuhyacute med kteryacute se daacutevaacute do tenkyacutech a kulatyacutech forem (14) (Ekv) struna

vyrobenaacute z koňskeacute žiacuteně (15) (Dom) žiletkabřitva kteraacute se připevniacute (papiacuteroveacutemu)

drakovi na chvost za uacutečelem uřiacuteznutiacute ocasu druheacutemu drakovi (se kteryacutem soupeřiacute) (16)

mf (Salv) lakomec skrbliacutek (DA)

lajazo m [Š pedrada] (1) (Nik Hond) raacutena hozenyacutem kamenem (RAE DA)

lajeadera f (1) (Hond) haacutezeniacute dlažebniacutemi kameny (DA)

lajear tr (1) (Kol) veacutest koně lasem k popohaacuteněniacute dobytka (AM MM) (2) (Arg)

rozdělit lasem na plaacutety (MM) (3) (Hond Nik) haacutezet na někoho dlažebniacute kameny

(DA)

lajeriacutea f (1) (zaacutepBol) dlažba viz teacutež lajial (DA)

lajero -ra adjm (1) (Kol) honiacuteciacute pes (AM MM JD) (2) (Pan) peřeje (JD)

lajial m venk (1) (střBol) dlažba Var lajeriacutea (DA)

lajillo m (1) nemoc viz ijillo (DA)

lajoso -sa adj (1) (Hond) o půdě tereacutenu plnyacute dlažebniacutech kamenů (DA)

lajra f lid (larr keč laqra) (1) (Bol altvall) prasklina (2) ~ simi viz simi (LM)

lajrar trintr i zvrat lid (larr keč laqray bdquoprasknout rozbiacutet seldquo) (1) tr (Bol CbbPtTj)

prasknout (2) zvrat (Bol altvall) rozbiacutet se (LM) (3) intr zvrat (zaacutepBol střBol)

prasknout puknout popraskat (DA)

iexcllakaj citosl lid (1) (zaacutepBol střBol) ty blaho to je co řiacutect viz teacutež iexclmieacutercole(s) (2)

(zaacutepBol střBol) ejha och aj ach (DA)

30

lakazo m (1) (zaacutepBolstřBol) viz lacazo (DA)

lakear tr i zvrat (1) tr (zaacutepBol) daacutet někomu facku viz teacutež lacar (2) zvrat (Bol)

spadnout viz teacutež lacarse (DA)

Lala f lid (1) hovor tvar jmen Adelaida (Guat Hond Nik Pan Portor Dom Chil Arg)

Laura (Salv Nik Pan Portor Kol Chil Arg Urug) (DA)

lalaleo m (1) (Kub) o rumbě opakovaacuteniacute jedneacute noty nebo viacutece not v taktu (DA)

Lali f lid (1) hovor tvar jmen Gladys (Kub) Laura (Pan Bol Chil Arg) (DA)

lalo adjsubst lid (1) (Salv) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2) mf (střPer) viz

huichicame (DA)

Lalo m lid (1) hovor tvar jmen Aacutelvaro (Bol) Bernardo (Bol) Eduardo (Guat Mex

Salv Nik Pan Dom Portor Ven Ekv Per Bol Chil Urug) Gonzalo (Guat Ekv Bol

Urug) Orlando (Bol Chil) Rafael (Dom) (DA)

lama f [Š moho] (1) (Bol Kol Mex Chil Am) rez měděnka světle zelenaacute barva (AM

MM BDE JD) (2) (Chil Kol Hond) druh rostlin ktereacute vyrůstajiacute ve sladkyacutech vodaacutech

(3) [Š musgo] (Chil Kol Hond Mex Portor Guat Salv Nik Kub Dom) mech (RAE

MM JD BDE DA) (4)(Chil) laacutetka z vlny s třaacutesněmi po stranaacutech (AM MM) (5)

(Chil) tlustaacute přikryacutevka z vlny kteraacute se použiacutevaacute jako šaacutetek na utřeniacute potu (MM) (6)

(Mex) zelenyacute povlak na lagunaacutech (MM BDE) (7) lidoveacute jmeacuteno různyacutech rostlin

(MM) (8) (Chil Kol) mech mech a pliacuteseň na stěnaacutech a vlhkyacutech miacutestech (9)

žabinec sliz nebo zelenaacute vrstva rostlin kteraacute se vytvořiacute na sladkeacute vodě zejmeacutena na

stojateacute (BDE) (10) (Mex Hond Nik Pan Dom střKol zaacutepKol Chil) zelenaacute vrstva

vyacutetrusnyacutech rostlin kteraacute se vytvaacuteřiacute na hladině sladkyacutech a staacutelyacutech vod (11) (Mex Hond

Pan Dom Kol Chil) azola mexickaacute druh kapradiny kteraacute maacute listy ve tvaru srdce a

vytvaacuteřiacute na hladině vod zelenou vrstvu (12) (Mex Guat) pliacuteseň kteraacute se tvořiacute na těle

z důvodu určiteacute chemickeacute změny (13) estar en la ~ (Pan) byacutet na mizině švor (14)

sacar de la ~ (Pan) vytaacutehnout trn z paty pomoct někomu v nouzi (DA)

laman adj (1) (Nik) o člověku nebo věci dobryacute vyacutebornyacute excelentniacute (DA)

lambarear intr (1) (Kub) flaacutekat se poflakovat se potulovat se (AM MM JD)

lambarero -ra adj (1) (Kub) flaacutekajiacuteciacute toulajiacuteciacute se (AM JD) (2) (Kub Mex

Tabasco) lichotivyacute pochlebovačnyacute (AM) (3) (Mex) šmajchlovskyacute šmajchliacuteřskyacute

(JD)

lambe plato m lid (1) (Dom) nyacutemand nula ubožaacutek viz teacutež arrastrapanza (DA)

lambe adjsubst (1) (Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeadura f (1) (Mex) obliacutezaacuteniacute oblizovaacuteniacute cucaacuteniacute ocucaacutevaacuteniacute (JD)

lambear tr (1) venk lid (Nik Kost Kub) oliacuteznout liacutezat něco (DA)

lambechorcha mf (larr lamber + chorcha) (1) (Salv) čmuchal sliacutedivyacute a podleacutezavyacute

člověk (DA)

31

lambeculo adjsubst [Š lameculos] mf vulg (1) (Arg Kub Salv Hond Nik Urug

Mex Am) lichotivyacute podleacutezavyacute a uacuteslužnyacute člověk připrdelkovač prdelolez (RAE MM

JD) (2) adjsubst vulg (Mex Hond Salv Nik Dom Portor Per Bol Arg Urug)

čmuchal sliacutedič sliacutedil Var lambeculos (DA)

lambeculos adj (1) poslušnyacute viz teacutež chupamedias (XX) (2) (Mex Hond Salv Nik

Per Bol Arg Urug) viz lambeculo (DA)

lambeculos mf hovor vulg (1) (Urug) viz lambeculo (RAE)

lambedera f (1) (Dom) přehnanaacute konzumace (jiacutedla pitiacute) zneužiacutevaacuteniacute využiacutevaacuteniacute někoho

(DA)

lambedero m (1) (Hond Mex Arg Kol Ven) miacutesto se soliacute kde ji chodiacute liacutezat dobytek

(RAE MM DA) (2) ~ (lamedero) m (Ven Mex Urug Arg) solnyacute tereacuten nahaacuteniacute

se tam dobytek aby mohl liacutezat sůl př y si es el musiuacute del lambedero de La Barquerentildea

iexclno se diga (RR)

lambedor m (1) (Arg) solnyacute tereacuten kam dobytek chodiacute liacutezat sůl (MM) (2) (Am)

podlejzavec (JD)

lambedor -ra adjsubst venk lid (1) (Bol Arg) o osobě pochlebnyacute lichotivyacute sliacutedivyacute

viz teacutež lambechorcha lambeculo lambeculos (DA)

lambedora f (1) (Am) podlejzavec (JD) (2) (Portor) rostlina viz pegapega (DA)

lambedura f (1) (Am) oblizovaacuteniacute (MM JD) (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD) (3) venk

(Kub) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

lambefondillo mf (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeladrillos adjsubst (1) mf (Kol) svatoušek (JD) (2) adjsubst (Kol) lichotniacutek

podleacutezavyacute pochlebnyacute člověk (3) (Kol) velmi zbožnyacute člověk (DA)

lambemico m (larr lamber + mico bdquovagiacutenaldquo) (1) (Salv) podpantoflaacutek muž pod pantoflem

(DA)

lambeojismo mpl (1) (Portor Am) lezeniacute do zadnice (AM MM JD) (2) m venk

lid (Portor) pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute uacutelisnost (DA)

lambeojo adjsubst (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeojos (lameojos) mf i adj pl (1) (Portor Dom Santo Domingo Am) lichotniacutek

pochlebovač lichotiacuteciacute pochlebujiacuteciacute připrdelkovač podlejzavec člověk kteryacute

pochlebuje osobaacutem jež jsou mu nadřiacutezeneacute a naopak tyacuteraacute osoby podřiacutezeneacute (RR AM

MM JD) (2) m (Mex) hmyz podobnyacute komaacuterovi jehož kontakt s okem působiacute velkeacute

paacuteleniacute (MM)

lambeplato adjsubst (1) (Dom) lichotniacutek pochlebnyacute viz teacutež lambeplatos (DA)

lambeplato(s) mf (1) (Hond Mex Urug Nik Dom Salv Bol) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (2) (Mex Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Nik

Portor) žebraacutek žebrajiacuteciacute člověk chudaacutek (RAE MM DA) (3) (Ven Arg Kol Kub

32

Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) ubožaacutek hladoviacuteciacute př sabiacuteas brindar no eras

un lambeplato como eacutel (RR MM) (4) m pl(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond

Portor) labužniacutek (AM MM) (5) (Portor) drzoun nestyda (AM MM) (6) mf

(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) podlyacute člověk křivaacutek (MM)

(7) mf (Am) obliza (8) (Am) doleza (JD) (9) m (Nik Bol) ukazovaacuteček (DA)

lamber trzvrat i intr [Š lamer] (1) arch (Am i Kanaacuter Extremadura Leoacuten a

Salamanka) liacutezat (MM) (2) vulg [Š adular] (Mex Urug Am) lichotit pochlebovat

(RAE MM) (3) ~ndashse (Arg Portor) byacutet šťastnyacute jak blaacutezen (AM) (4) (Am)

oblizovat se (5) ~ de gusto (Am) slintat blahem (JD) (6) tr lid (Am) liacutezat olizovat

vyliacutezat hladit př lo lambieron hasta que resucitoacute (BDE) (7) tr (Kol) zabiacutet kol

argot parlache (M01) (8) tr (Mex Guat Hond Salv Nik Dom Kol Bol Urug

Arg) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (9) tr lid (Dom) zabiacutet (někoho) viz teacutež

ultimar (10) tr zvrat lid (Mex Guat Hond Salv Nik Bol Arg Pan) o člověku nebo

o zviacuteřeti oliacuteznout si určitou čaacutest těla (11) intr zvrat (střKol) usilovat snažit se (12) ~

el culo (Bol) pochlebovat podleacutezat někomu (13) ~ el ojo (Portor) lichotit pochlebovat

(14) ~le la arepa (Dom) urazit iritovat rozčilovat podraacuteždit (15) ~se la arepa vulg

(Portor) byacutet ve špatneacute situaci (16) lambete que estaacutes de huevo (Urug Arg) ale no tak

maacuteš na to řiacutekaacute se když člověk po něčem toužiacute ale přijde mu to nedosažitelneacute (DA)

lamberear inr (1) (Kub) potulovat se (AM)

lamberica (lamboacuten -ona) mf (1) (Kol) pochlebovač lichotniacutek př la lambona de Erica

nunca contradice al jefe aunque estaacute equivocado slang (RF)

lambericas adjsubst lid (1) (střKol) lichotivyacute pochlebnyacute (DA)

lamberto -ta adjsubst (1) (střKol szKol Bol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež sapo

(DA)

lambestaca adjsubst lid (1) adjsubst lid (Portor) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2)

m lid (Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambesudor m (larr lamber + sudor) (1) (vyacutechHond) Plebeia latitarsis druh velmi

maleacute včely (DA)

lambeta adjsubst (1) adj (Arg) patoliacutezalskyacute (AM JD) (2) mf (Arg) patoliacutezal (MM

JD) (3) adjsubst lid (Urug Per Arg) lichotivyacute pochlebnyacute sliacutedivyacute (4) (Urug)

mlsnyacute člověk mlsoun gurmaacuten (DA)

lambetada f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Am Bol Portor) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute lichotka

podlejzaacuteniacute (RAE MM JD DA) (2) f vulg (Arg Kol Guat Mex Portor Am)

oliacuteznutiacute obliacuteznutiacute obliacutezaacuteniacute (AM MM JD)

lambetazo m [Š adulacioacuten] (1) (Mex) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute Var lambetada

(RAE MM JD) (2) m vulg (Arg Kol Kub Chil Guat Hond Mex Portor Nik)

33

oliacuteznutiacute (AM MM DA) (3) (zaacutepKol Bol) přiacutelišneacute pochlebovaniacute lichoceniacute uacutelistnost

(DA)

lambeteada f (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetear tr vulg hanl [Š lametear] (1) (Kub Guat Portor Urug Am) opakovaně

vytrvale liacutezat liacutezat s rozkošiacute cucat ocucaacutevat (AM MM JD) (2) (Urug) potajiacute

ukusovat (RAE) (3) [Š adular] (Mex Urug Am Bol) lichotit pochlebovat

podlejzat (MM JD DA) (4) (Urug) ochutnaacutevat dobroty pojiacutedat ujiacutedat něco (DA)

lambetoacuten m (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetorta mf lid (larr lamber + torta) (1) (Salv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež

chupahuevos (DA)

lambetragos adjsubst lid despekt (1) (Dom) o osobě prospěchaacuteřskyacute využiacutevajiacuteciacute

konzumuje něco na uacutečet druhyacutech obvykle jiacutedlo nebo pitiacute (DA)

lambi m (1) (Kub Dom) šnečiacute maso z mořskeacuteho šneka viz teacutež cobo (DA)

lambiacute m (1) (Dom Portor) šnek viz teacutež botudo (DA)

lambiacutea f (1) ~ de vaca (Portor) uacutečes s mokryacutem efektem rovneacute a uhlazeneacute vlasy

(DA)

lambiachi adj vulg (1) (Mex) žrout (AM)

lambiche adjsubst (1) mf (Mex) lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (RAE

AHM) (2) adj vulg (Mex) mlsnyacute člověk žrout Var lambiscoacuten (AM MM) (3)

mf lid (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambida f (1) (Am) cucaacuteniacute (MM JD) (2) lid (Chil Hond Salv střBol Arg) liacuteznutiacute

oliacuteznutiacute Var lambetada lambetazo (DA)

lambido -da adjsubst (1) adj [Š comiloacuten goloso] (Portor) mlsnyacute velkyacute jedliacutek (2) [Š

tacantildeo] (Ekv) skrbliacutek lakomec př arzobispo Gonzaacutelez Suaacuterez dioslepague si

defendioacute si mezquinoacute de taita-curas abusivos arrechos lambidos desde siempre mesmo

(3) (Ven Per Portor Dom Santo Domingo Mex Kol Ekv Am) dotěrnyacute všetečnyacute

zvědavyacute nafoukanyacute drzyacute nestoudnyacute cinickyacute vlezlyacute v Piura (Peru) se takto označuje

muž kteryacute je neohleduplnyacute k ženaacutem př calla voz lambida (RR AM MM JD) (4)

adj (StřAm Kol Mex) oliacutezanyacute (5) oholenyacute vymydlenyacute (6) (Am) strojenyacute umělyacute

afektovanyacute uliacutezanyacute (AM MM JD) (7) vychytralyacute (AM) (8) adjsubst (Portor)

mlsnyacute nenasytnyacute př le ofreciacute un pedazo de mi dulce a Chema y el lambiacuteo ese se lo

comioacute toacute slang (RF) (9) adjsubst (Ven) chudyacute chudaacutek ubožaacutek (10) adjsubst

(Portor) egoista egoistickyacute sobec-kyacute Syn afrentado (DA)

lambido m lid (1) ~ de vaca (Hond Salv Nik Portor Kol) uacutečes na Elvise vlasy

uhlazeneacute voskem na vlasy a sčesaneacute dozadu (DA)

lambidura f vulg (1) (Arg Chil Guat Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

lambimiento m vulg (1) (Portor Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

34

lambiacuteo -a adjsubst (1) adj vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) mlsnyacute člověk

žrout (2) vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) drzyacute hrubyacute (AM) (3) adj (Dom

Portor) o vlasech uhlazenyacute uliacutezanyacute (4) (Dom) drzyacute nestoudnyacute viz teacutež lambido -a

(5) vulg (Portor) mlsnyacute hltavyacute nenasytnyacute viz teacutež lambido -a (6) vulg (Portor)

egoistickyacute sobeckyacute viz teacutež lambido -a (7) adjsubst (Portor) sexuaacutelně naacuteruživyacute satyr

nymfomanka (DA)

lambiscoacuten -na adjsubst [Š adulador] (1) adj (Salv Hond Mex Per) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk podlejzavyacute př hellip por maacutes influyente que seas en el

barrio y por maacutes lambiscoacuten mano hellip (RAE AM MM BDE) (2) (Mex Michoacaacuten

Per) mlsnyacute člověk labužniacutek mlsnyacute jako koza mlsoun (AM MM) (3) adj (Mex)

uacutelisnyacute lichotivyacute (4) mf (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek uacutelisniacutek Syn lambiche

(AHM) (5) mf (Mex) lichotniacutek šplhoun patoliacutezal mex argot caliche (DBM)

(6) adjsubst [Š adulador] (Bol Dom Guat Hond Mex Salv Urug) lichotivyacute

lichotniacutek vlezdoprdelka pochlebniacutek př el lambiscoacuten de Alberto nunca contradice al

jefe aunque esteacute equivocado (RF) (7) adjsubst lid (Mex Guat Hond Salv Nik

Pan Dom Kol Ekv Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lambisconear tr hovor (1) (Salv Hond Mex) podleacutezat lichotit někomu za uacutečelem

ziacuteskaacuteniacute nějakeacute osobniacute laskavosti dolejzat leacutezt do zadku př hellip los que fuimos

lambiscones con los de arriba y altaneros con los de abajo (RAE JD BDE) (2)

(Mex) lichotit mex argot caliche (DBM) (3) lid (Mex Hond Salv Pan Per

Bol) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer Var lambisquear lambonear (DA)

lambisconeriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Hond Guat Nik Pan Ekv Per Bol) lichoceniacute

pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute (RAE DA)

lambisquear tr [Š adular] (1) (Salv Mex Guat Hond Pan Dom Bol) lichotit

pochlebovat podleacutezat podlejzat Var lambisconear (RAE AM MM JD DA) (2)

tr (Dom Santo Domingo Kol Mex Per Am) liacutezat rychle a dychtivě bliacutezat cucat

(AM MM JD) (3) tr (Hond Mex Portor) hledat dobroty k snědku (MM) (4)

(Mex) svolaacutevat děti k jiacutedlu (AHM)

lambisquero m lid (1) (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambisquero -ra adjsubst (1) adj (Dom Santo Domingo) člověk kteryacute raacuted liacuteže (AM

MM) (2) adjsubst (Dom) pochlebnyacute lichotnyacute patoliacutezal lichotniacutek pochlebniacutek

Syn lamboacuten (DA)

lamboacuten -na adjsubst hovor vulg [Š aduloacuten] (1) (Kol Ekv Mex Pan Am) uacuteslužnyacute

lichotivyacute servilniacute člověk šmajchliacuteřskyacute (MM JD) (2) adj hovor [Š soploacuten] (Kol)

udavač donašeč (RAE) (3) mf (Dom) vyžiacuterka člověk kteryacute za sebe nechaacute platit

člověk kteryacute využiacutevaacute ostatniacutech př nunca invitan a Antonio a ninguacuten lado porque es un

lamboacuten slang (4) adj (Pan) lichotniacutek př iexclno seas lambona Mariacutea de miacute no

35

consegiraacutes nada slang (RF) (5) adjsubst (Pan Dom Portor Kol Ekv) lichotniacutek

lichotivyacute pochlebnyacute (6) (Pan Dom Portor) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovač (DA)

lambonear tr lid (1) (Pan Kol Ekv) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (2) (Kol)

obvinit udat někoho (DA)

lamboneriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Kol Ekv Pan Dom) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute (2) [Š

delacioacuten] (Kol) obviněniacute udaacuteniacute (RAE DA)

lambraacuten m (1) (Bol) viz lambrana (DA)

lambrana f (1) (Bol) strom Alnus acuminata viz teacutež jauacutel (DA)

lambrantildea adj (1) (Kol) lakomyacute ubohyacute (AM MM)

lambreado -da adj (1) (Bol) o kraacuteličiacutem mase obaleneacute ve strouhance a smaženeacute na saacutedle

(DA)

lambrijo -ja adj (1) (Mex Salv) hubenyacute vyhublyacute (AM MM DA) (2) (Salv) o věci

suchyacute a praženyacute (DA)

lambriacuten m (larr fr lambris) (1) (Arg Mex) obloženiacute zdiacute dlaždicemi až do vyacutešky jednoho

metru nebo i viacutece Var lambris (MS)

lambris viz lambriacuten (MS)

lambrisco -ca adj (1) (Nik) o člověku hladovyacute prahnouciacute po jiacutedle (DA)

lambrisquear intr (1) (Nik) hledat doma něco ke snědku (2) (Nik) hladovět (DA)

lambrote adjsubst (1) adj (Mex) patoliacutezalskyacute (2) mf (Mex) patoliacutezal (JD)

lambrucear tr (1) (Ven) vyliacutezat taliacuteř (JD)

lambrusco-ca adj (1) (Chil Mex) mlsnyacute hltavyacute hltounskyacute (AM JD)

lambrusquear tr (1) (Chil Mex) oblizovat mlsat (AM MM JD)

lambucear trintr (1) tr (Ven) vyliacutezat taliacuteř po jiacutedle a sniacutest zbytky od ostatniacutech viz teacutež

lambusear (2) intr (Ven) uždibovat jiacutedlo viz teacutež lambusear (3) (Kost) chrochtat viz

teacutež lambusear (4) tr(Ven) nenasytně pořaacuted něco ujiacutedat viz teacutež lambucesear (5) intr

(zaacutepVen) využiacutet situace viz teacutež lambusear (DA)

lambucio -a adjsubst (1) adj hovor (Ven) o člověku zvyklyacute jiacutest mezi jiacutedly (2)

adjsubst (Ven) biacutednyacute nebo lakomyacute v drobnyacutech zaacuteležitostech podvodniacuteček (RAE)

(3) adjsubst (Ven) o člověku kteryacute vyliacuteže taliacuteř a dojiacutedaacute jiacutedlo po druhyacutech viz teacutež

lambusio-a (4) (Ven) člověk kteryacute uždibuje jiacutedlo (5) (Ven) lakomyacute viz teacutež lambusio

(6) (zaacutepVen) využiacutevajiacuteciacute daneacute situace (DA)

lambusear tr (1) (Ven) viz lambucear (DA)

lambusio -a adj (1) (Ven) viz lambucio-a (DA)

lambuso adjsubst (1) adj (Am) nenažranyacute (2) mf (Am) nenažranec (JD) (3) adj

(szEkv) hladovyacute hladovějiacuteciacute vyhladovělyacute (DA)

lambusquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (AM MM JD)

36

lambuzo -za adjsubst (1) (Kost) o zviacuteřeti a zvlaacuteště o psu s dlouhyacutem čenichem (AM

MM DA) (2) adj [Š entremetido] (Kost) dotěrnyacute vlezlyacute všetečnyacute (RAE AM)

(3) adjsubst (Kol Ekv Ven Am) nenasytnyacute hladovyacute nenažranyacute nenažranec

Var lambuso (AM MM JD) (4) (Kost) nestydatyacute drzyacute (5) (Mex) hladovyacute

(MM) (6) (Kost) o těle prasete podlouhleacute a štiacutehleacute (DA)

lambuzquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (JD)

lamear intr (1) (szBol) o dole způsobit vyacutebuch dynamitem (DA)

lamebota mf (1) m lid (Kub Nik Kub Bol) pochlebniacutek lichotniacutek př eacutese es un

lamebota por eso ha llegado alto (DMC DA) (2) mf (Pan) pochlebniacutek člověk

kteryacute přehnaně pochlebuje nadřiacutezeneacutemu zejm v armaacutedě (DA)

lamebotas adjsubst lid (1) (Mex Kost Kub Per Bol Arg Urug) lichotniacutek

pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechetos mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechupas f vulg (1) (Hond) penis viz teacutež pinga (DA)

lameculo mf (1) (Arg Mex) lichotniacutek pochlebovač nedůstojnyacute hanebnyacute (MM) (2)

(Kub) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovačnyacute pochlebnyacute viz teacutež hueleculo (DA)

lamedero m (1) viz lambedero (RR) (2) (Arg Urug) slaneacute miacutesto kam dobytek chodiacute

liacutezat sůl (DA)

lamedura f (1) ~ de arantildea (Per) kousnutiacute od pavouka (AM) (2) (Per) podraacutežděniacute

opuchlina kterou způsobiacute kousnutiacute od pavouka (DA)

lamehuevos adjsubst (1) (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek patoliacutezalpodleacutezavyacute sliacutedivyacute

(DA)

lameladrillos adjsubst (1) (Kol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (2) (Kol)

velmi zbožnyacute člověk (DA)

lamenalgas mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamentable adv (1) (Am) bohužel naneštěstiacute př lamentable no podemos (JD)

lameo m (1) (jzBol) důlniacute technika způsobeniacute exploze dynamitem (DA)

lameojo m lid (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameojolambeojo m (1) (Portor) člověk využiacutevajiacuteciacute druheacute osoby pro svůj prospěch

slang (RF)

lameojos adjmf pl (1) (Portor) viz lambeojos podlejzavec (RR AM MM JD) (2)

(Ven střBol vyacutechBol) Melipona 15 mm dlouhaacute včela s protaacutehlyacutem tělem žlutyacutemi

pruhy bez žihadla viz teacutež guanota (DA)

lamepatas m lid (1) (Mex Ekv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameplatito m (1) (Ekv) ukazovaacuteček (DA)

37

lameplatos mf (1) m [Š dedo iacutendice] (Mex) ukazovaacuteček (RAE) (2) (Mex)

lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (3) opovrženiacutehodnyacute člověk (MM) (4) m

lid (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamepoto(s) adjsubst lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos

lambeplatos (DA)

lamer tr lid [Š adular] (1) (Ekv Per Bol) pochlebovat lichotit Syn afilar(se)

barbear(se) botonear(se) cepillar(se) chicharronear(se) cobear copalear corchearse

culebrear enrollar(se) escobillar franelear guataquear halar(se) incensariar

lamber(se) lambisconear lambonear lustrar maderear olfear orejear perrear

sobar(se) sobonear solapear (2) ~ las botas (Nik Per Bol Chil) pochlebovat lichotit

podleacutezat (3) ~se los bigotes (Mex Chil) byacutet spokojen potěšen miacutet radost (4) para ~se

los bigotes (Mex Chil) o jiacutedle velmi chutnyacute velmi dobryacute (DA)

lamero m (1) (zaacutepBol) pracovniacutek v dole maacute na starosti sběr zbytků nerostů po sesuvu

půdy (DA)

lametazo m (1) (Arg) oliacuteznutiacute (AM)

lamida f (1) (Mex Ekv) liacutezaacuteniacute olizovaacuteniacute (DA)

lamido -da adjsubst (1) adj [Š abusivo confianzudo] (Guat) uraacutežlivyacute nepatřičnyacute drzyacute

přiacuteliš familiaacuterniacute př en los alrededores pululaban los orejas eran bajos o altos siempre

gordos siempre altaneros siempre ladinos siempre lamidos (RR) (2) (Mex)

mazanyacute (3) f (Mex) liacutezaacuteniacute liacuteznutiacute (4) (Mex) dar una ~ a una cosa oliacuteznout liacuteznout si

čeho (JD) (5) adj (Guat) vypočiacutetavyacute přiacuteživnickyacute vychytralyacute prospěchaacuteřskyacute př no

me gusta andar con Juana es muy lamida slang (RF) (6) adjsubst (Guat) drzyacute

nevychovanyacute drzoun viz teacutež lambido (7) (Guat) ješitnyacute domyacutešlivyacute marnivyacute (DA)

laacutemina adjsubst (1) f (Kol Ekv Am) uličniacutek padouch vykutaacutelenyacute chlapiacutek děvka

(AM MM JD) (2) estar uno ni ~ (Portor) byacutet bez peněz (AM) (3) f (Mex) hezkaacute

žena chatrneacuteho zdraviacute (MM) (4) (Mex) panel křehotinka (5) desprenderse en ~-as

(Mex) drolit se (6) ~-as doradas (Mex) flitry (7) ~ de goma (Mex) listovyacute kaučuk (8)

~-as de materiaacutel esteacuteril entre filones (Mex) proplaacutestek (JD) (9) f (Salv) bankovka

v hodnotě 1 dolaru viz teacutež doacutelar (10) adjsubst lid (Nik Dom střKol) kraacutesnaacute

půvabnaacute žena (11) (střKol) pěknyacute muž krasavec fešaacutek (12) ~ ahumada f (Guat)

tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku uzenaacute nad dřiacuteviacutem později ziacuteskaacute jantarovou

barvu (13) ~ crepeacute f (Guat) tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku dlouhaacute 3 až

35m ziacuteskaacute jantarovou barvu zahřaacutetiacutem (bez uzeniacute) (DA)

laminar tr (1) (Salv) uchovaacutevat občanskyacute průkaz nebo jinyacute doklad v plastoveacutem obalu (2)

(Nik) uchovaacutevat desky knihy nebo CD v plastoveacutem obalu (DA)

lampa f (larr aim lampa) (1) (Bol Chil Ekv Per szArg) motyka motyčka Syn

allacho (RAE DA) (2) tirar ~1 (Per) použiacutevat motyku či krumpaacuteč obdělaacutevat zemi

38

př nosotros mismos reconocemos que a cinco mil metros de altura es bravo tirar lampa

(RR) (3) (larr kič llampa bdquomotykaldquo) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol Am) motyka

ryacuteč krumpaacuteč lopata druh dřeva kteryacute se využiacutevaacute v zemědělstviacute a hornictviacute Syn

palana (AM MM JD) (4) (Per) lžiacutece (5) tirar ~2 (Per) tvrdě pracovat (MS) (6)

lid (larr keč lampa bdquolopataldquo) (Bol) lopatka Syn pala (LM)

lampaceador -ra mf (1) (Nik) uacuteklidovyacute pracovniacutek uacuteklidovaacute služba ukliacutezečka (DA)

lampacear trintr (1) [Š limpiar] (Nik) zametat ukliacutezet byt pomociacute tlusteacuteho koštěte z

přiacuterodniacuteho vlaacutekna př Matilde estuvo apurando a todas las del servicio a barrer y

lampacear bien la casa (RR JD) (2) tr (Nik Ven) umyacutevat podlahu mopem (3)

(Nik) diskreditovat někoho připravit o důvěru pomluvit (DA)

lampada f (1) (Ekv Per) množstviacute zeminy ktereacute je vykopaacuteno motykou (RAE) (2)

(Ekv Per Bol) kopaacuteniacute vykopaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampakana f (larr aim lampa bdquomotykardquo kana bdquo žhavaacuteldquo) (1) (zaacutepBol střBol) empanada

(pečenaacute nebo smaženaacute kapsa z těsta kteraacute se plniacute různyacutemi ingrediencemi) plněnaacute vařenou

dyacuteniacute a poleacutevanaacute medem (DA)

lampalagua f (1) (Arg Chil) poddruh hroznyacuteše kraacutelovskeacuteho (lat boa constrictor

occidentalis) měřiacute zhruba 25 m je hnědeacuteho zbarveniacute s nažloutlyacutemi skvrnami žije

v horaacutech a rovinaacutech severniacute a severozaacutepadniacute Argentiny živiacute se ptaacuteky a drobnyacutemi savci

(RAE) (2) f přen (Chil) žrout nenasyta (3) (Chil) smyšlenaacute přiacutešera kteraacute pitiacutem

vody vysušuje řeky (AM MM) (4) mf (Chil) smyšlenyacute tvor v podobě hada nebo

ještěra kteryacute hltaacute vše co potkaacute (DA)

lampana f (1) (Mex) viz lantana (DA)

lampar trintr (1) [Š robar] (Arg Portor) kraacutest loupit př largaron el periodismo y

comenzaron a lampar carteras en las ferias (RR AM) (2) intr estar uno lampado

(Portor) nemiacutet peniacuteze př estar uno lampando (AM MM JD) (3) intr (Portor)

lenošit zahaacutelet staacutet se uličniacutekem flaacutekat se (MM JD) (4) (Portor) zhebnout př

lampar de hambre (5) ~ndashse (Portor) honit štvaacutet se za něčiacutem př ellos se lampariacutean por

ello (JD) (6) tr (LaPla) daacutet darovat věnovat poskytnout udělit (7) (LaPla) lepit

přilepit slepit nalepit Syn oblar slang lunfardo (NET)

laacutempara de pared f [Š aplique] (1) (Mex Urug) naacutestěnnaacute lampa (EEA)

laacutempara adjsubst (1) (Nik Hond) nedůvěřivyacute nespolehlivyacute člověk (RAE DA) (2)

(Kub Salv Nik Ven) vychytralyacute zloděj prohnanyacute člověk (3) m (Ven) všechno

pokazit př quebrar la laacutempara (AM MM) (4) (Kost) přetvaacuteřka zdaacuteniacute př al

principio era super seria no hablabacon nadie y trabajaba muy duro no es como el

Asceta Minofeacuten que es pura laacutempara (RR) (5) adj (Kub) nevhodnyacute nemiacutestnyacute drzyacute

(6) ~ ade kerosenekeroseacuten (Am) plynovaacute lampa (7) ~ de luz friacutea (Kub) neoacutenovaacute

lampa (8) ~ de magnesio (Kub) bleskovaacute sviacutetilna (9) ~ de mesa (Kub) stolniacute lampa

39

(10) ~ de pared (Kub) naacutestěnnaacute lampa (11) ~ de pie (Kub) stojanovaacute lampa (12) ~

piloto (Kub) dohliacutežeciacute lampa (13) ~ portaacutetil de mesa (Kub) přenosnaacute stolniacute lampa

(14) ~ de poste (Kub) stožaacuterovaacute sviacutetilna (15) ~ de proyeccioacuten (Kub) promiacutetaciacute lampa

(16) ~ de Rentgen (Kub) rentgenovaacute lampa (17) ~ de seguridad (Kub) bezpečnostniacute

lampa důlniacute věteacuterka (18) ~ de sentildealde sentildeales (Kub) signaacutelniacute sviacutetilna (19) ~ de

sobremesa (Kub) stolniacute lampa (20) ~ soplete (Kub) letovaciacute paacutejeciacute lampa (21) ~ de

suspensioacuten (Kub) visaciacute lampa (22) ~ de techo (Kub) stropniacute sviacutetidlo lampa (23) ~

testigo (Kub) kontrolniacute lampička (24) ~ vertical (Kub) stojaciacute lampa (25) quebrar la

~ (Ven) všecko zkazit pokazit (26) m (Kub) drzoun (27) (Ven) chmataacutek

dlouhoprsťaacutek (JD) (28) m ser un ~ (Kub) byacutet nevychovanyacute př eacutese es un laacutempara

la familia sufre mucho (DMC) (29) lid (Ekv Pan) lež kecy viz teacutež mentolina (30)

(Kost) podvod lest viz teacutež engantildeada (31) f (svMex) světluška (32) mf (Hond Salv

Nik Kub) bistryacute a vychytralyacute člověk (33) (Hond Nik) zloděj (34) (Hond) chytryacute

inteligentniacute člověk (35) f lid (Pan střEkv jižEkv) lež klam vyacutemysl (36) lid (Pan)

vychloubaacuteniacute chlubeniacute chvaacutestaacuteniacute (37) (Guat) oko (38) ~ recargable f (Kub) nabiacutejeciacute

dobiacutejeciacute lampa (DA)

lamparazo m (1) (Kol Mex) hlt doušek (AM MM JD) (2) tomar un ~ (Kol)

loknout si napiacutet se (3) (Ven) raacutena pěstiacute šlehnutiacute (JD) (4) lid (Mex Pan Kol)

doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (5) m lid (jvMex Pan střKol) velkyacute hlt alkoholu

(6) (Salv) přiacutehodnaacute chviacutele (7) (Salv) intenzivniacute silneacute osvětleniacute (DA)

lampareado -a adj (1) (Mex) o člověku oslněnyacute (světlem) (2) (Mex) zmatenyacute

přihlouplyacute většinou po požitiacute velkeacuteho množstviacute alkoholu (3) como venado ~ (Mex)

zmatenyacute viz teacutež lampareado-a (DA)

lamparear trintr (1) (Mex Pan) lovit nebo rybařit za pomoci lampy (RAE DA) (2)

(Guat) švihnout (JD) (3) tr (Mex) oslnit někoho (světlem) (4) intr (Kost Ekv)

předstiacuterat simulovat (DA)

lampariento -ta adj (1) (Per) flekatyacute zakecanyacute (MM JD)

lamparilla f (1) viz lamparita (RR) (2) (jvMex) viz gallardete (3) (vyacutechPer)

kostlivec kteryacute se v nociacutech prochaacuteziacute s lucernou v ruce a plamiacutenek ohně sahaacute až do vyacutešky

srdce podle lidovyacutech tradic a pověr (DA)

lampariacuten m (1) (Chil Per) petrolejka (AM MM JD) (2) (Per Bol) lampa s leteckyacutem

olejem kerosinem s filtrem knotem a trubiciacute podstatně většiacute než obyčejnaacute lampa (AM

MM DA) (3) m (Per Bol Chil) přenosnaacute přiacuteručniacute lampa (4) (jižChil) olejovaacute

lampa (DA)

lamparita (lamparilla) f (1) [Š bombilla eleacutectrica] (Guat Urug Arg) žaacuterovka př un

ojo se le paseaba por los dedos de la mano derecha como una luz de lamparita eleacutectrica

(RR) (2) ser alguien de ~ china (Kub) když někdo předstiacuteraacute že je chatrneacuteho zdraviacute

40

př no lograraacutes que trabaje siempre estaacute de lamparita china čiacutenskeacute lampičky jsou

z papiacuteru (DMC) (3) (Ven) znepokojenyacute ciacutetiacuteciacute se nepřiacutejemně trapně (kvůli

přiacutetomnosti zamilovaneacuteho paacuteru) (DA)

laacutemparo -ra adjsubst (1) ajd (Kol) chuďas švorc bez peněz (AM MM JD) (2) m

(Kol) švorcaacutek člověk bez peněz (JD)

lamparoacuten mf (1) (Chil) odřenina škraacutebnutiacute (2) (Mex) nuda otrava (AM) (3) (Am)

velkaacute mastnaacute skvrna na oblečeniacute či klobouku (MM) (4) (Mex) smrk smrkanec (JD)

(5) f (Nik) škraacutebanec na určiteacute čaacutesti těla (obvykle na obličeji) (6) (Nik) leskleacute skvrny

na oblečeniacute způsobeneacute horkou žehličkou (7) (Nik) tmavaacute ponuraacute špinavaacute čaacutest bytu

(DA)

lamparoso -sa adjsubst (1) adj (Salv Dom Nik) majiacuteciacute na sobě mastneacute skvrny flekatyacute

zaflekacenyacute (RAE JD DA) (2) adj (Dom Santo Domingo Cibao) nechutnyacute

odpornyacute špinavyacute (AM MM) (3) mf (Ekv) lhaacuteř lhaacuteřka př Willy es un lamparoso

siempre dice que viene a visitarme y hasta el diacutea de hoy nada slang (RF) (4) adj

(Pan Ekv) prolhanyacute lživyacute klamnyacute viz teacutež hablador (5) adj (Kost Pan) simulantskyacute

podvodnyacute vychloubačnyacute (6) (Ekv) vychloubačnyacute chvaacutestavyacute chlubivyacute (DA)

lamparudo -da adj (1) (Mex) o člověku laacutetce nebo oblečeniacute špinavyacute flekatyacute

zašpiněnyacute (DA)

lampaya f (1) (szArg) lampaya keř s velkyacutemi žlutozelenyacutemi listy z listů se poteacute

připravuje odvar a sloužiacute k detoxikaci organismu (DA)

lampazo m (1) (Urug) haragaacuten (viz) (RAE) (2) [Š fregona] (Arg Nik) mop (AM

MM) (3) hovor (larr keč) (Chil Per Ekv) uacuteder motykou (MS DA) (4) (Kol Ven

Am) raacutena bičem šlehnutiacute flaacuteknutiacute (AM MM JD) (5) (Chil) hrot kteryacute se přivazuje

na dlouhou tyč na lov mořskyacutech ježků (6) (Mex) vodniacute rostlina ze severniacuteho Mexika

Nymphea odorata (MM) (7) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el lampazo

a las mesas de los clientes (JD BDE) (8) (Bol) homosexuaacutelniacute ženskyacute akt bol

argot coba (HB) (9) venk (Per Ekv) určiteacute množstviacute zeminy vykopaneacute motykou

(10) (Nik Pan Ven) smetaacutek mop (11) (Urug) mop s gumovou stěrkou vhodnyacute k

vysušeniacute podlahy (DA)

lampeada f (1) (Per Bol) vykopaacutevaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampeador -dora adjsubst (larr keč) (1) adj (Chil) vztahujiacuteciacute se ke skladišti dřeva nebo

pile (2) m (Chil Ekv Bol) pracovniacutek s motykou viz teacutež lampero (MS DA)

lampear tr (1) (Bol Ekv Per) okopaacutevat kypřit půdu motykou (RAE AM MM) (2)

(larr keč) (Chil Per Bol Ekv) okopaacutevat motykou (3) (Chil) hrubě opracovat daacutet do

praveacuteho uacutehlu (4) (Per) jiacutest (MS) (5) (Bol) miacutet pohlavniacute styk (mezi ženami) bol

argot coba (HB) (6) lid (Per) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (DA)

41

lampero -ra adjsubst (larr keč) (1) (Chil Per Bol Ekv) pracovniacutek s motykou (MS

AM MM) (2) mf (Ekv Per Bol) člověk kteryacute pracuje s motykou viz teacutež

lampeador (DA)

lampincho m i adj lid (larr keč lamprsquoinchu) (1) (Bol) holobraacutedek Syn lampintildeo

(LM)

lampintildeo m i adj lid (larr keč lamprsquointildeu) (1) (Bol) holobraacutedek viz teacutež lampincho (LM)

lampiri m (larr keč lampa bdquolopataldquo larr aim ndashiri bdquověnuje se čemuldquo) (1) (Bol) pomocneacute

provozy (LM) (2) (Bol) pracovniacutek v dole kteryacute maacute na starosti uacuteklid podzemniacutech

chodeb a kanaacutelů (DA)

lampita f (larr keč) (1) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol) motyčka (MS)

lampo m (1) (Portor) čaacutest tereacutenu př desde aquel sitio se divisaba un mundo de verdura

por detraacutes un lampo extenso de selva virgen rematando en una cima abrupta (RR)

lampoacuten -na madj (larr keč) (1) (Ekv) dvojzubaacute (dvoustrannaacute) motyka (MS AM MM)

(2) adj (Kol) hladovyacute hltavyacute (AM MM JD) (3) m (Ekv) velkaacute motyka

použiacutevaacute se při stavebniacutech praciacutech (DA)

lamponada f (1) (Ekv) množstviacute zeminy vykopaneacute velkou motykou (DA)

lampote m (1) (Mex) slunečnice ročniacute Var lampotillo Syn maiacutez de Tejas maiacutez

meco (DA)

lampotillo m (1) (Mex) viz lampote (DA)

lamprea f (1) (Ven) vřed jizva (AM MM JD)

lampreada f (1) (Guat) naacuteřez vyacuteprask (2) (Mex) bliacuteznutiacute (MM JD)

lampreado m (1) (Arg Chil) vařeneacute maso (MM JD) (2) (Mex) pokrm obalen v

těstiacutečku z mouky a vajec a poteacute osmažen (3) (Par) kousky masa a zelenina obalenaacute v

těstiacutečku z mouky a poteacute osmaženaacute (MM) (4) (Par szArg) plaacutetek masa obalenyacute

v těstiacutečku kořeniacute a usmaženyacute na paacutenvi (DA)

lampreado -a adj (1) (Ekv) o slaneacutem pokrmu kteryacute se podaacutevaacute s marmelaacutedou cukrem

nebo jinou sladkou omaacutečkou (DA)

lamprear tr (1) (StřAm) šlehat bičem (AM MM)

lampuso -sa adj vulg (1) (Kol Kub Portor Am) drzounskyacute uličnickyacute (AM JD) (2)

(Mex) uliacutezanyacute (JD)

lana adjsubst (1) azotar alguien la ~ (Salv) daacutet peniacuteze zaplatit (RAE) (2) f (Kost)

mech nebo lišejniacutek baho žabinec (3) lež lži (MM) (4) m (Guat StřAm) člověk

patřiacuteciacute mezi chaacutetru (5) m i pl (Hond StřAm) prospěchaacuteř podvodniacutek bandita darebaacutek

lump povaleč využiacutevaacute druheacute ve svůj prospěch pomociacute podvodů (AM MM) (6)

(Ven) rozpustit si vlasy př soltar la lana (7) vycepovat vycvičit (AM) (8) ndashs (Am

Chil Mex Per) prachy fuky peniacuteze prašule př př iquestde doacutende piensa sacar esa lana

hellip solamente jugando un billete de loteriacutea (MM JD BDE) (9) ~ndashs (Mex) kecy

42

kecaacuteniacute (10) cardarle la ~ a una persona (Mex) vynadat někomu (11) estar en la ~

(Am) topit se v peněziacutech (12) ir por ~ y volver trasquilado (Am) vyjiacutet napraacutezdno

přijiacutet zkraacutetka (13) ~ metaacutelica (Mex) draacutetky na parkety (14) ~ peinada (Am) česanec

(15) cual maacutes cual menos toda la ~ es pelo (Am) jeden stojiacute za osmnaacutect druhyacute bez

dvou za dvacet (16) soltar la ~ (Am) pustit chlup zaplatit (17) ~ suelta (Am) vlněnaacute

kajda uacutetržky okraje rouna (18) en ~ tejida (Am) vlněnyacute svetr aj (19) m (Am) chlap

chlapiacutek obejda vandraacutek (JD) (20) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el

lampazo a las mesas de los clientes (BDE) (21) (Mex) peniacuteze bohatstviacute majetek

(AHM) (22) [Š dinero] (Mex Pan Per US) peniacuteze př me quedeacute sin lana despueacutes

de pagar todas mis deudas (RF) (23) (Bol) peniacuteze (24) (Bol) slabost bol argot

coba (HB) (25) f hovor viz feria př tiene mucha lana en el banco (26) una

(buena) ~ (Mex) hodně peněz př les salioacute en una lana arreglar el coche mex argot

caliche (DEUM) (27) tener ~ en la cabeza (Kub) když to někomu pomalu mysliacute př

desde que nacioacute tiene lana en la cabeza viz metal (DMC) (28) ~ de acero (Arg)

draacutetěnka viz esponja (EEA) (29) adjsubst lid (Guat Hond Salv Nik) oportunista

(-ickyacute) (30) mf (Hond) prospěchaacuteř (31) mf (Guat) sprosťaacutek drzoun nevychovanec

(32) f (Dom) balsovyacute strom viz teacutež lanero (33) (Kost Hond) mech (DA)

lanada f lid (1) (Guat Hond) podvod lest viz teacutež engantildeada (2) f (Guat) hrubost

sprostota nevychovanost (3) (Guat) zlomyslnost podlost (4) (Salv) nestydatost

nestoudnost (DA)

lanar m (1) [Š oveja] spiacuteše pl (Arg Urug) ovce př recorriacuteamos aquella escena

desolada

lancasteriano -na adj (1) (Mex Kol Ekv) založenyacute na vzaacutejemneacutem vzdělaacutevaacuteniacute

o školskeacutem systeacutemu kteryacute byl zaveden v Mexiku na začaacutetku 19 stol (DA)

cuereando reses muertas vigilando la punta de lanares que sobreviviacutean en la loma (RR)

lance m (1) (Mex Nik Kost Pan Kol Urug Arg Bol Chil) milostneacute dobyacutevaacuteniacute

svaacuteděniacute milostneacute dobrodružstviacute pokus o svedeniacute př ha habido maacutes de un lance penoso

que pudo tener un fatal desenlace viz teacutež lancear (2) echarse un ~ (Chil) podiacutevat se

kouknout př chicas que gritan y dan tremendos cuarteos cuando se agachan para echar

un lance (3) tirarse (a) un ~ (Arg Urug Par) pokoušet štěstiacute riskovat př deacutejame que

me tire un lance el negocio era dudoso pero nos tiramos a un lance (RR MM DA)

(4) (Arg Par) křiacutedlo budovy př casa de tres lances casa construida en tres cuerpos

(5) (Kol) miacutesto vhodneacute pro rybolov (6) (Chil) ucuknutiacute př sacar lance (AM MM

JD) (7) (Kol) Miconia caudata hustě listnatyacute strom s rovnyacutem kmenem (MM)

(8) ~ de amor (Chil) milostnaacute pletka (9) ~ apretado (Chil) kritickaacute chviacutele težkyacute

přiacutepad (10) de ~1 (Chil) naacutehodnyacute o setkaacuteniacute přiacuteležitostnyacute o koupi antikvaacuterniacute

kniha z druheacute ruky koupenyacute (11) de ~2 (Chil) naacutehodou se setkat (12) echar buen ~

43

(Chil) dosaacutehnout sveacuteho (13) echar mal ~ (Chil) přepočiacutetat se (14) ~ de honor (Chil)

souboj (15) de ~ en ~ (Chil) přiacutepad od přiacutepadu (16) en ~ de morir (Chil) ve smrtelneacutem

nebezpečiacute se smrtiacute na jazyku (17) a pocos ~-es1 (Chil) ve chvilce (18) a pocos ~-es

2

(Chil) snadno (19) sacar ~ (Chil) ucuknout (20) tener pocos ~-es 1(Chil) byacutet moc

těžkyacute (21) tener pocos ~-es 2

(Chil) nebyacutet moc zaacutebavnyacute (22) tirarse un ~ (Chil) miacutet

kliku (JD) (23) (Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lancero

(HB) (24) (Kost) romaacutenek zaacutelet př Pablo estaacute casado pero trae un lance con una

salvadorentildea slang (RF) (25) (LaPla) akce kteraacute se provaacutediacute i bez zaručeneacuteho

uacutespěchu (26) (LaPla) vyloupeniacute obsahu kabelky pomociacute klepet nebo speciaacutelniacutech draacutetů

Syn lanza viz teacutež lancear slang lunfardo (NET) (27) lid (Kost) vztah (mezi

osobami) poměr viz teacutež entretencioacuten (28) (Kost) milenec sexuaacutelniacute partner (29)

(Kub) v baseballu ziacuteskaacuteniacute vyššiacuteho počtu bodů než druhyacute tyacutem paacutelkař oběhne všechny

mety a vraacutetiacute se na domaacuteciacute metu pak ziacuteskaacutevaacute bod (30) (Hond) nahozeniacute siacutetiacute při rybolovu

(31) ~ muerto (Kost) schůzka s nevěstou (DA)

lanceado f (1) (Arg) bodnutiacute (JD)

lancear trintr (1) (Kost) flirtovat sveacutest př contiene consejos para lancear chiquillas en

La Terraza viz teacutež lance (2) tr (Arg) kraacutest peněženky nebo šperky na ulici či v

hromadnyacutech dopravniacutech prostředciacutech často pomociacute kleštiacute nůžek nebo speciaacutelniacuteho nože

zvaneacuteho lanza př cuando no era conocido por los tiras la lanceaba sin temer el

manyamiento (RR) (3) tr (Mex) utrhnout pšenici ve vyacutehonku kde vztyčeneacute listy

chraacuteniacute klas (MM) (4) tr (Bol) ukraacutest z kabelky peněženku nebo peniacuteze neopatrneacutemu

člověku bol argot coba (HB) (5) tr (Arg) šlohnout viz teacutež limpiar slang

lunfardo (NET) (6) tr lid (Nik Bol Per) kraacutest okraacutest viz teacutež ladronear (7) intr

venk (Mex) vyrůstat o vztyčenyacutech listech na kukuřici ktereacute předchaacutezejiacute klasu (8)

intr (Kost) chodit s někyacutem miacutet s někyacutem sexuaacutelniacute poměr (DA)

lancero -ra mf (1) [Š ratero carterista] (Arg) kapesniacute zloděj hochštapler př un

voceriacuteo ronco vomitaban estos racimos espatarrados en los bancos entre los cuales se

deslizaban los lanceros de traje adecentado viz teacutež lancear (RR JD) (2) hanl (Arg)

nezodpovědnyacute člověk kteryacute se snažiacute uspěch firmy obraacutetit ve svůj prospěch (MM) (3)

f (Kol) věšaacutek (JD) (4) (LaPla) kapesniacute zloděj kapsaacuteř chmataacutek zloděj kteryacute pracuje

pouze se dvěma prsty (5) m (LaPla) naacutepadniacutek galaacuten slang lunfardo (NET) (6)

(Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lance (HB) (7) m lid

(Per Bol Arg) zloděj peněženek (8) m (Guat) hřebiacutek zatlučenyacute šikmo pro většiacute

bezpečnost (DA)

lances intr (1) no te ~ conmigo (Kub) ani se neodvaacutežej př no te lances conmigo que no

acepto eso (DMC)

44

lanceta f (1) [Š aguijoacuten] (Bol Mex Guat Per Chil Am) bodlina žihadlo trn př este

campesino de dieciocho antildeos martiriza a los bueyes con la lanceta de bambuacute (RR AM

MM JD) (2) maacutes curoacute la dieta que la ~ (Am) střiacutedmost je nejlepšiacute kuchař (JD)

(3) (Am) žihadlo př era una abeja agitoacute los dedos para que cayera la lanceta que

se le habiacutea quedado en la yema (BDE)

lancetazo m (1) (Am) bodnutiacute žihadlem (2) dar un ~ a una persona (Am) bodnout

někoho (3) dar ~ en la carne (Am) bodat do masa paacutelit (JD) (4) f (Per Chil)

piacutechnutiacute štiacutepnutiacute bodnutiacute (DA)

lancetilla f (1) (Per) Alternanthera broceliar bylina s dlouhyacutemi a štiacutehlyacutemi listy ktereacute

jsou buď jednotlivě nebo v trsu o dvou až třech listech s malyacutemi květy použiacutevaacute se k

barveniacute laacutetek na červeno nebo jako leacutek v mediciacuteně (DA)

lancha f i pl (larr kič) (1) f (Ekv) houba škodlivaacute pro některeacute rostliny zejm pro

brambory (RAE) (2) (Ekv) mlha (AM MM JD) (3) (Ekv) mraacutez naacutelediacute

jinovatka (AM MM) (4) f (Kol) kapybara (MM) (5) ~ a motor motora (Kol)

motorovyacute člun (6) ~ salvavidasde salvamento (Kol) zaacutechrannyacute člun (7) (Kub)

almara tlustaacute žena haksna (8) (Chil) baganče (JD) (9) viz lancharse (RR) (10)

lid (Kub) viz caderas huevo (DMC) (11) f (Kub Portor Ven) obrovskeacute chodidlo

(12) ~s f pl lid (Hond Salv Nik Chil) obrovskeacute chodidlo Syn paila (13) (Salv

Nik Portor) velkaacute bota (14) (jzKol Ekv) pliacuteseň bramborovaacute způsobuje tmaveacute

skvrny na listech stonku i plodech postihuje nejen brambory ale takeacute rajčata (15)

(střKol) luxusniacute auto (DA)

lanchaje m (1) (Mex) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchonaje (MM) (2) (Mex Nik Ekv) přeprava člunem nebo jinyacutem

plavidlem (DA)

lanchar(se) trintr i zvrat (1) intr zvrat (Ekv) zkazit se o zrnu kvůli parazitu kteryacute

se jmenuje lancha a odolaacutevaacute vykuřovaacuteniacute př pero los granos o se helaban o se

lanchaban o se pudriacutean (RR) (2) intr (Ekv) zataacutehnout se mračit se (obloha) (3)

(Ekv) mrznout zamrznout pokryacutet se jinovatkou (4) (Ven) přijiacutet nebo odhalit tajemstviacute

vyčmuchat špehovat (AM MM JD) (5) (Ekv) mračit se (o nebi) mrznout padat

jinovatka (JD) (6) tr (Ekv) napadnout pliacutesniacute brambory rajčata a dalšiacute plodiny (7)

intr zvrat (Ekv) o bramboraacutech rajčatech a dalšiacute plodinaacutech byacutet napaden pliacutesniacute (DA)

lanchera f (1) (vyacutechBol) svačinovyacute box viz teacutež lonchera (DA)

lancheros m (1) lid (Kub) Kubaacutenci tak označujiacute ty kteřiacute na lodiacutech prchajiacute do Spojenyacutech

staacutetů př estaacute preso por lanchero (DMC)

lanchoacuten m (1) (Kol Chil) velkaacute naacutekladniacute loď (2) (Hond Salv Nik) obrovskeacute auto (3)

m pl (Salv) velkaacute chodidla (4) m pl (Salv) velkeacute boty (DA)

45

lanchonaje m (1) (Per) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchaje (MM)

lanciada f (1) (Arg) opakovaně zranit (i smrtelně) (AM)

lanco m (1) (Ekv) viz machiacuten (DA)

landa f (1) (szPer) speciaacutelniacute dětskaacute slavnost prvniacute střihaacuteniacute diacutetěte za každou

ustřiženou loknu uacutečastniacuteci přispějiacute určitou čaacutestkou (2) (Salv) chlapeckaacute hra jeden

z nich pronaacutesleduje ostatniacute až do teacute doby než se někoho dotkne ten se poteacute staacutevaacute

pronaacutesledovatelem (3) (Hond) diacutevčiacute hra individuaacutelniacute nebo kolektivniacute spočiacutevaacute ve

vyhozeniacute do vzduchu deseti jacks a snaženiacute chytit se jack ve vzduchu jednou rukou dřiacuteve

než spadne vyhraacutevaacute ten kdo jich v ruce udržiacute nejviacutece (4) (Hond) jack součaacutestka ve

formě křiacuteže nebo hvězdice se kterou se hraje jacks (DA)

landoacute m (1) (Per) tanec typickyacute pro peruaacutenskeacute pobřežiacute založenyacute na afroperuaacutenskyacutech

zvyciacutech (DA)

landro -ra adjsubst (larr malandro) (1) (Ven) gauner zločinec delikvent (DA)

landsquipero -ra mf (larr angl landscaper) (1) (US) zahradniacutek zahradnice ve

veřejneacutem parku v soukromeacute zahradě apod př mi primo Jorge como es landsquipero a

veces consigue bonitas plantas para su propia yarda slang (RF)

lane (larr angl) (1) (Portor US) silničniacute proud trať draacuteha (MS DA)

lanear intr (1) (Bol) slaacutebnout bol argot coba (HB) (2) (Bol) byacutet nečinnyacute byacutet

nezaměstnanyacute (DA)

lanero m (1) (Dom) balsa (balsovyacute strom) strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m s

oblyacutemi listy bělavyacutemi nebo světle růžovyacutemi květy a plodem ve formě podlouhleacute bobule

(s velkyacutem množstviacutem semiacutenek pokrytyacute bavlněnyacutem vlaacuteknem) dřevo je jemneacute velmi

ceněneacute a bavlna kteraacute se ziacuteskaacutevaacute z plodů je velmi užitečnaacute Syn corcho lana palo de

lana (DA)

langa adjsubst iron (larr galaacuten) (1) m (Arg) švarnyacute hoch švarnyacute muž (2) m (Arg)

milovniacutek naacutepadniacutek galaacuten šohaj (3) adj (Arg) švarnyacute galantniacute obvykle se tak

ironicky řiacutekaacute galantniacutem mužům kteřiacute dobyacutevajiacute srdce mnoha žen přehozeniacute slabik viz

vesre (larr al reveacutes) (NET) (4) m (Arg) fešaacutek ctitel př no te me hagaacutes el langa que

seacute muy bien que estaacutes casado con Amanda slang (RF)

langallo m (1) lid (Kub) kohout př ese langallo es bueno para peleas (DMC)

langanazo m hovor (1) (Ven) panaacutek nebo sklenka silneacuteho alkoholickeacuteho naacutepoje

(RAE) (2) (Ven) raacutena kteraacute způsobiacute pohmožděninu šupa (3) (Ven) uacuteder zvonu nebo

vyacutestřel z děla zvoněniacute (AM MM JD) (4) (Ven) velkaacute raacutena velkyacute uacuteder (DA)

laacutengara adjsubst (1) (Mex) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry mazanyacute lišaacuteckyacute filuta

prohnanyacute (RAE AM MM JD) (2) adj (StřAm Am Kol Mex) darmošlapskyacute

vandraacuteckyacute (3) (Kost) vyčouhlyacute čahoun (4) (Kol Mex) hladovyacute (AM JD) (5) mf

46

(Am) darmošlap vandraacutek (6) (StřAm Mex) hladoun (MM JD) (7) (StřAm)

lenoch povaleč (8) mf (Mex) podvodniacutek lhaacuteř (MM) (9) mf (Mex)

nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute Var langaruzo (10) vulg (Mex) prospěchaacuteř zlořaacuted

nenasyta (11) m vulg (Mex) perverzaacutek (12) mf (Mex) mlsnyacute člověk mlsoun (DA)

langarear intrtr lid (1) intr (Mex) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (2) tr (Mex)

přaacutet si něco toužit po něčem (DA)

laacutengaro -ra adj (1) (Mex) falešnyacute prohnanyacute neupřiacutemnyacute (AHM)

langarote -ta madj hovor (1) (Ekv StřAm Am) velmi vysokyacute hubenyacute neupravenyacute

liacutenyacute a nedbalyacute člověk dlouhaacuten čahoun vyčouhlyacute čahounskyacute dlouhataacutenskyacute (RAE AM

MM JD) (2) adj (Mex) hladovyacute (AM) (3) (StřAm) darmošlapskyacute (4) (Mex)

hromotluckyacute (MM JD) (5) (Ekv) o člověku velmi vysokyacute hubenyacute a nemotornyacute

(DA)

langarucho -cha madj (1) adj(Hond Mex Nik Am) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD)

(2) m (Am) dlouhaacuten (JD) (3) adjsubst (Mex Nik) o člověku velmi vysokyacute

hubenyacute a nemotornyacute (DA)

langarutano -na madj (1) adj (Ekv) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD) (2) m (Am)

dlouhaacuten (JD)

langaruto -a adj lid despekt (1) (Kol) o člověku velmi štiacutehlyacute velmi hubenyacute vyhublyacute

(DA)

langaruzo -za adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato) vyacutehodnyacute (AM) (2) adj (Ekv)

dlouhataacutenskyacute (MM) (3) mf lid (Mex) nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute (DA)

langosta f (1) (Kub) břichna tlušťoch o ženě (2) (Chil) vyžiacuterka (3) los chicos pasaron

por la vintildea como una nube de ~-as (Chil) kluci se vrhli na vinici jako kobylky (JD)

(4) lid (Kub) zadek př esa mujer tiene una langusta muy bonita (5) estar la mujer

como la ~ (Kub) miacutet většiacute zadek př esa mujer estaacute como la langusta iexclcoacutemo me gusta

(6) irse todo en ~ (Kub) hubenaacute žena s velkyacutem zadkem př a tu mujer todo se le fue en

langosta (7) paraacutersele a una mujer la ~ (Kub) když žena otěhotniacute př ella dio un mal

paso y se le paroacute la langosta (DMC) (8) (Arg Urug Chil Mex Ven) kobylka viz

chapuliacuten (EEA) (9) f (Hond Pan) Mocis latipes hmyz kteryacute zamořiacute listy

kukuřice Syn chachalaca (10) f (Portor) člověk s velkyacutem pozadiacutem (11) saber

doacutende vive la ~ (Pan) vědět o něčiacutem kostlivci ve skřiacuteni znaacutet něčiacute tajemstviacute miacutet o někom

cenneacute informace znaacutet něčiacute slabou straacutenku (DA)

langosteado m (1) (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech raacutena do hlavy kterou kohout dostane

během zaacutepasu (DA)

langra f (1) (zaacutepBol) v dole dutina kteraacute se vytvořiacute v rudnyacutech žilaacutech a obsahuje sirnateacute

plyny (DA)

47

languarico -ca adj [Š lenguaraz] (1) (Mex) prostořekyacute drzyacute hubatyacute tlamatyacute držkatyacute

(RAE JD)

languceta adj (1) (Chil) hubenyacute nezdravě vyhublyacute (AM) (2) (Chil) hladovyacute

neduživyacute (MM)

langucia f (1) (Chil) hlad (AM)

languciar tr (1) (Chil) mlsat (AM MM)

languciento -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

langucio -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

languumletear tr [Š lamer] (1) (Chil Mex) liacutezat olizovat (RAE DA)

languumletazo m (1) (Mex Chil) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

laacutenguido -da adj (1) chudyacute bez prostředků švorc viz teacutež fundido (NET)

languso -sa adj (1) (Mex) mazanyacute vykutaacutelenyacute (AM MM) (2) (Mex) vytaacutehlyacute (AM

MM JD)

lanificio m (1) (Per Bol) miacutestozařiacutezeniacute kde se pere a česaacute surovaacute vlna a poteacute se prodaacutevaacute

(DA)

lanigrafiacutea f (1) (Chil) vyšiacutevaacuteniacute obrazů technika při ktereacute jsou obrazy vyšiacutevaneacute vlnou

(DA)

lanillo m (1) (Guat) strom viz teacutež gatillo (DA)

lanlacus m (1) (Per) tradičniacute tanec tančiacute se v regionu Antiplano při slavnosti Corpus

Christi tanečniacuteci jsou převlečeni za šaškykomediantykejkliacuteře (DA)

lantana f (1) (Mex Portor Arg Urug) libora proměnlivaacute keř kteryacute je až 2 m vysokyacute

s trnityacutemi větvemi ovalnyacutemi listy černyacutemi a žlutyacutemi květy malyacutem černyacutem a silnyacutem

plodem Syn cariaquillo chiliguumle cinco negritos margarita del campo matizadilla

sietenegritos xobaroba Var lampana (DA)

lanteacute m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanteja f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lanteacuten m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanterna f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lantrisco m (1) (Mex) pistaacutecie mexickaacute strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m

s podlouhlyacutemi listy s malyacutemi květy (obvykle červeneacute barvy) plodem ve tvaru přirostleacute

peckovice (kulataacute čevenaacute modrofialovaacute nebo černaacute) plod se konzumuje uvařenyacute v soli

nebo suchyacute (DA)

lanudo adjsubst lid (1) (Per střBol vyacutechBol) nešikovnyacute těžkopaacutednyacute nemotornyacute tupyacute

viz teacutež ignoratoacuten (2) (Hond Salv Nik Per Bol) bohatyacute člověk (3) (zaacutepBol vyacutechBol)

liacutenyacute lenoch (DA)

48

lanudo -da adjsubst (1) adj (Ekv Ven Am) vesničanskyacute humpolaacuteckyacute křupanskyacute

(AM MM JD) (2) (Am) prachatyacute (3) m (Am) bambula hlupaacutek (JD) (4)

adjsubst (Bol) slabyacute lenoch bol argot coba (HB)

lanuza mf (1) (Hond) člověk niacutezkeacuteho původ kteryacute podvaacutediacute a šidiacute ostatniacute (RAE)

lanza adjsubst (1) ser alguien una ~ hovor (Am) byacutet schopnyacute a miacutet jasnou mysl

(RAE) (2) mf (Mex Kol Kost Chil Ven) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry

podvodnyacute obchodniacutek lichvaacuteř podvodniacutek vydřiduch šibal kapsaacuteř podfukaacuteř filuta př

era una lanza de los muchachos que actuacutean en los paraderos de los autobuses (MM JD

BDE) (3) f (Ven) speciaacutelniacute druh nože př el primero le sacoacute de la cintura una lanza

al tiempo que el otro le despojaba el revoacutelver (4) viz teacutež lancear (RR) (5) ~ apurentildea

(Ven) obchodniacutek špatneacute pověsti nedůvěryhodnyacute obchodniacutek (6) ser uno una ~ (Mex)

vykutaacutelenyacute šibal (MM) (7) (Kol) keťas (8) ~ apurentildea (Ven) podfukaacuteř vydřiduch

(9) correr ~-as (Ven) laacutemat dřevce (10) echar ~-as en la mar (Ven) přeleacutevat moře

lžičkou (11) estar con la ~ en ristre (Ven) byacutet připraven ve střehu (12) no hubono ha

quedado ~ enhiesta (Ven) nepřiacutetel byl poražen na hlavu (13) hincar meter la ~ hasta

el regatoacuten (Ven) pořaacutedně někoho stisknout (14) llevar a la gente a punta de ~ (Ven)

držet lidi hezky zkraacutetka u huby (15) quebrar ~-as (Ven) svaacuteřit znepřaacutetelit se (16)

romper ~~-as por una persona (Ven) zlomit dřevce postavit se za někoho haacutejit

někoho (17) no romper ~-as con nadie (Ven) vyhyacutebat se všem sporům (18) es Vd

muy ~ (Ven) vy jste pěknyacute ptaacuteček filuta (19) ser buenaunatamantildea ~ (Mex) byacutet

mazanyacute miacutet za ušima (20) m (Kol) šejdiacuteř skrbliacutek (JD) (21) f hovor (Mex) ser

alguien (muy) ~ (Mex) byacutet velmi zručnyacute nebo vychytralyacute př Bernardo es muy lanza y

no caeraacute en la trampa mex argot caliche (DEUM) (22) m (Kol) kaacutemoš viz teacutež

mano (23) romper ~s (Mex) byacutet s někyacutem na kordy na ostřiacute nože znepřaacutetelit se s

někyacutem (24) adj (Mex Pan Per) drzyacute troufalyacute odvaacutežnyacute (25) (Ven Ekv) o člověku

zručnyacute a vychytralyacute (26) m (Kol) ve vojsku spolehlivyacute přiacutetel (27) mf (Chil) prchajiacuteciacute

zloděj kteryacute okradl lidi (28) (Chil) garnyacutež zaacuteclonovaacute konzola na kraacutetkou zaacuteclonu (29)

f (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech ostryacute konec na ostruze (30) ~ amarilla1 (jižBol

szArg) Terminalia triflora strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m maacute listy ktereacute rostou jen

miacutesty květenstviacute ve formě klasu vřetenovityacute plod Syn guayaibiacute amarillo (31) ~

amarilla2 (jižBol szArg) žlutyacute dřevěnyacute oštěp (32) ~ blanca

1 f (Arg) viz guayaibiacute

(33) ~ blanca2 (Arg) biacutelyacute dřevěnyacute oštěp (34) f (Bol) viz palo mataco (DA)

lanzadera f (1) (Mex) dopravniacute depo pro MHD (DA)

lanzado -da adj (1) (Chil) vyhnanaacute vypuzenaacute osoba př a veces hay lanzamientos y

tenemos que albergar a los lanzados (RR)

49

lanzador -dora m (1) (Antil Mex Nik Ven) nadhazovač v baseballu hraacuteč kteryacute

nahazuje miacuteč paacutelkaři (RAE) (2) ~ de bala mf (Nik Kub Kol Ven Ekv Bol Chil)

atlet kteryacute vrhaacute kouliacute (DA)

lanzagua m (1) (Chil) vodniacute dělo umiacutestěneacute na vozidle určeneacute ke střiacutekaacuteniacute vody při

potlačovaacuteniacute veřejnyacutech nepokojů (2) (Urug Chil) vozidlo na ktereacutem je toto vodniacute dělo

umiacutestěno (RAE DA)

lanzaguas m (1) (Chil) vozidlo viz teacutež lanzagua (2) (Chil) vodniacute dělo viz teacutež

lanzagua (DA)

lanzallamas m (larr angl flame thrower) (1) (Am) plamenomet přiacutestroj použiacutevaacuten za

vaacutelky vrhajiacuteciacute proud hořiacuteciacute laacutetky určenyacutem směrem (MM)

lanzamiento m (1) ~ de la bala (Kub Mex Salv Nik Kost Pan Kol Ven Ekv Per

Bol Chil Arg Urug) vrh kouliacute (JD DA)

lanzar trzvrat (1) tr hovor lanzaacutersele a alguien (Mex) vyznat laacutesku svoji naacuteklonnost

př el idiota de Jaime se le lanzoacute a la mujer de su jefe mex argot caliche (DEUM)

(2) zvrat lid (Kub) odvaacutežit se př se lanzoacute en el negocio de las construcciones y

triunfoacute (3) (Kub) vnucovat se ženě s nekalyacutemy uacutemysly př se lanzoacute conmigo y se lo dije

a mi marido (DMC) (4) trzvrat lid (Nik) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (5)

trzvrat (Nik) hltat (6) ~ se al abordaje1 (US) přepadnout někoho naacutesilně (7) ~se al

abordaje2 (Chil) chystat se udělat něco riskantniacuteho (8) ~ la piedra con mano ajena

(Guat) přiacutesloviacute vyjadřuje že někdo něco dělaacute s přetvaacuteřkou a pokrytectviacutem (DA)

lanzazo m lid (1) (Chil) kraacutedež loupež viz teacutež robada (2) m (Chil) přepadeniacute a

okradeniacute naacutesledovaneacute rychlyacutem uacutetěkem (DA)

lantildeas f pl lid (1) (Guat) nehty (DA)

lao m (1) viz alzao estar alzao de un lao (DA)

laope mf lid (1) (Pan) chlapeček holčička viz teacutež chiquito (DA)

lap f (1) (Mex) notebook zkraacuteceniacute slova laptop (DA)

lapa adjsubst [Š paca] (1) f (Kol Ven) paka niacutežinnaacute agutiacute (Agouti paca) asi 50 cm

dlouhyacute hlodavec s hustou zplihlou srstiacute hnědeacute barvy s biacutelyacutemi skvrnami na hřbetě a

načervenalyacutemi na krku břiše a bociacutech s kraacutetkyacutem ocasem a s kraacutetkyacutemi nohami se

špičatyacutem čenichem a s malyacutemi zaoblenyacutemi oušky pochaacuteziacute z Ameriky žije v horskyacutech

oblastech v noraacutech živiacute se rostlinami vydaacutevaacute zvuky podobneacute prasečiacutem snadno se

domestikuje a jeho maso je jedleacute př hellip para prohibir la caceriacutea de venados lapas y

chiguumlires (MM BDE) (2) f (Kost Hond StřAm) papoušek guacamayo pochaacuteziacute

z Ameriky zhruba o velikosti slepice jeho zobaacutek je nahoře biacutelyacute a zespodu černyacute maacute biacuteleacute

spaacutenky krvavě červeneacute tělo hruď zeleneacute nebo modreacute barvy svrchniacute dlouhaacute pera na

křiacutedlech jsou modraacute se žlutyacutemi miacutesty maacute dlouhyacute červenyacute ocas s peacutery kteraacute jsou na

bociacutech modraacute (RAE MM) (3) (Kost Hond Pan) papoušek ara arakanga Ara

50

macao Ara ambigua př la lapa roja es una de las aves maacutes bellas de los bosques

costarricenses (4) (Per Chil) rozpůlenaacute dyacuteně použiacutevaacute se napřiacuteklad na nošeniacute jiacutedla

umyacutevaacuteniacute jako miacutesa na stůl př le llevaba alimento en una gran lapa (RR AM MM

DA) (5) f (Chil) konkubiacutena vojaacuteka (6) (Ekv) velkyacute klobouk nahoře zploštěn (AM

MM) (7) (Chil) vojanda (8) (Ekv) širaacutek (JD) (9) (larr keč lapha bdquolaacutetka kteraacute

visiacuteldquo) (Bol Bn) člověk bez ucha (10) adj (Bol PtVallegvall) visiacuteciacute (LM) (11) f

lid (Portor) student študaacutek kteryacute si půjčuje poznaacutemky od spolužaacuteků viz teacutež

comelibros (12) f (Per) velkyacute taliacuteřmiacutesa z hliacuteny dřeva nebo vysušeneacute tykve (dyacuteně)

sloužiacute k serviacuterovaacuteniacute jiacutedla (13) f (Nik) pomlouvačnaacute osoba klepna (14) f pl (Nik)

dolary bankovky (15) f (Portor) student kteryacute po svyacutech spolužaacuteciacutech požaduje

zaacutepisky udělaneacute uacutekoly apod (16) ~ verde f (Nik Kost) ara zelenyacute druh velkeacuteho

papouška kteryacute dorůstaacute až 80 cm maacute silnyacute černyacute zobaacutek se šedou špičkou převlaacutedaacute

zeleneacute peřiacute miacutesty biacuteleacute (v oblasti obličeje) červeneacute černeacute v ocasniacute oblasti je peřiacute

zbarveno do žlutě olivoveacute barvy Syn guacamaya azul guacamayo verde (17) a ~

(Chil) na zaacutedech na hřbetu na bedrech (DA)

lapachal m (1) (Arg Am) lapačovyacute haacutej (MM JD)

lapachar trintr (1) (Portor) jiacutet bažinou mokřinou (AM MM JD)

lapachero m [Š lapachar] (1) (And Portor) mokřina (RAE MM JD) (2) lid

(Portor) nadměrneacute sliněniacute (3) (Portor) zvlhčeniacute vagiacuteny (DA)

lapachillo m (1) (Arg) Eugenia cisplatensis tropickyacute strom Jižniacute Ameriky (2) (Arg)

jmeacuteno různyacutech stromů z čeledi bobovityacutech připomiacutenajiacuteciacute Eugenia cisplatensis (MM)

(3) (Arg Urug) Lonchocarpus nitidus strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15 m maacute

nepravidelnyacute kmen ovaacutelneacute listy biacuteleacute a žluteacute květy a plod ve formě lusku (DA)

lapacho m (1) (Arg Bol Par Am) Tecoma specialis lapačovyacute strom (MM JD)

(2) ~ amarillo1 (Bol svArg) Tabebuia pulcherrima strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až

35 m maacute silnyacute a dlouhyacute kmen žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (3) ~ amarillo2 (Bol

svArg) dřevo ze stromu Tabebuia pulcherrima je masivniacute těžkeacute a oceňovaacuteno v

tesařstviacute (4) ~ amarillo3

(szArg) Tabebuia lapacho strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30

m maacute žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (5) (szArg) dřevo ze stromu Tabebuia

lapacho (6) ~ negro1 (sevArg) Tabebuia ipe strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

silnou kůru trubkoviteacute květy fialoveacute barvy plod ve formě lusku (7) ~ negro2

(sevArg)

tvrdeacute dřevo ze stromu Tabebuia ipe maacute širokeacute využitiacute (8) ~ rosado1 (szArg) viz

lapacho negro1 (9) ~ rosado

2 (szArg) viz lapacho negro

2 (10) ~ rosado

3 (Urug)

Tabebuia heptaphylla až 12 m vysokyacute strom maacute rovnyacute a tmavyacute kmen listy ktereacute

opadaacutevajiacute velkeacute růžoveacute květy a plod ve formě podlouhleacute tobolky (DA)

51

lapaco m (1) (Bol) Tabebuia ochracea strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

zvoncoviteacute květy a plod ve tvaru korkoviteacuteho lusku ve ktereacutem jsou uchovaacutena semiacutenka

(DA)

lapada f (1) (Per) chrstnutiacute vody (AM MM JD) (2) echar una ~ a una persona

(Per) chrstnout vodu na někoho (JD)

lapalada f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (MM) (2) lid (jižMex) deacutešť lijaacutek drobnyacute

deštiacutek viz teacutež llovida (DA)

lapalapa f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (AM JD)

laparara adjsubst (larr aim lapacutearara bdquomizernyacute biacutednyacuteldquo) (1) (zaacutepBol) člověk kteryacute žije v

biacutedě (DA)

lape adj (larr map lapegen bdquoslepenyacuteldquo) (1) (jižChil) slepenaacute smotanaacute (nit vlna) (AM

MM) (2) (jižChil) o slavnosti živaacute veselaacute (MS AM MM)

lapear tr (larr keč laqacuteay bdquoplesknout plaacutecnoutldquo) (1) (zaacutepBol) daacutet někomu facku (DA)

lapero -ra adjsubst (1) (Ven) pes vycvičenyacute k honu hlodavce aguti paka niacutežinnaacute

(DA)

lapi m (1) (zaacutepBol) vysokyacute roštěnec vyacuteřez hověziacuteho masa z oblasti hřbetu dobytka

(směrem ke krku) (DA)

lapicera f (1) f [Š boliacutegrafo] (Urug Bol Arg Par) propiska (RAE) (2) [Š

portaplumas] (Arg Bol Urug Chil Par) držaacutetko na pero Syn palillero (AM MM)

(3) [Š pluma estilograacutefica] (Arg Urug Chil LaPla Bol Par) plniciacute pero Var

lapicera fuente př sin hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (JD BDE DA)

(4) ~ (lapicero) m [Š portaplumas] (Arg Per Chil Urug Par Am) naacutesadka na pero

př al sentarse Julio encontroacute su lapicera y eacuteste era un siacutentoma de buena suerte Syn

palillero (RR AM MM JD) (5) (Am) naacutesadka na psaniacute (6) (Am) patentniacute

šroubovaciacute tužka (7) ~ a bolillaa bolita (Chil LaPla Am) kuličkoveacute pero př sin

hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (8) ~ fuente (Am LaPla Urug Chil)

plniciacute pero (JD BDE DA) (9) [Š boliacutegrafo] (Arg Urug) kuličkoveacute pero propisovaciacute

tužka př iquesttiene una lapicera necesito apuntar una direccioacuten (RF) (10) f (Mex)

školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (11) lid (Par) školniacute pouzdro (12) (Arg)

druh menšiacute ryby z čeledi Basilichthys žije v řekaacutech a jezeraacutech Jižniacute Ameriky (DA)

lapicero m [Š boliacutegrafo] (1) (Kost Guat Hond Salv Nik Dom Ven zaacutepKol Per Bol

Chil) propiska Syn esterograacutefico (2) m [Š portaminas] (Mex) patentniacute šroubovaciacute

tužka (RAE DA) (3) (Arg Per) viz lapicera př rebuscoacute es sus bolsillos teniacutea

dinero sus llaves un lapicero (RR AM MM JD BDE) (4) ~ fuente (Per)

kuličkoveacute pero (JD) (5) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute zaacutemků bol argot coba Syn

laacutepiz (HB) (6) [Š boliacutegrafo] (Dom Per) kuličkoveacute pero propisovaciacute tužka viz teacutež

lapicera (RF) (7) (Mex Kub Ekv Bol) pentilka mechanickaacute tužka (8) (Pan Par

52

Arg) stojaacutenek na tužky (9) (Pan) školniacute pouzdro (10) lid (Arg) člověk ktereacutemu hraacuteči

daacutevajiacute sveacute saacutezky při tajnyacutech hraacutech (DA)

laacutepida f (1) ponerle ~ (Chil Urug) udělat definitivniacute tečku za nějakou činnostiacute nebo

projektem (DA)

lapidar tr (1) (Kol Guat Hond Mex Per) opracovaacutevat vzaacutecneacute kameny (AM) (2)

(Nik Chil) rozhazovat peniacuteze promarnit vyacuteznamnou přiacuteležitost (DA)

lapidario -a adjsubst (1) adj lid (Mex Kub Bol) o věci definitivniacute konečnyacute (2) mf

(Kub) člověk kteryacute se vyjadřuje vyacutestižně (DA)

lapin m (1) (střBol) pokrm připravenyacute z kukuřice a vařeneacute fazole podaacutevaacute se se salaacutetem

z cibule rajčete paacuteliveacute papriky koriandru boliacutevijskeacuteho a posype se syacuterem (DA)

lapincho -cha adjsubst (larr aim laphinchu) (1) (zaacutepBol) chudyacute člověk člověk v těžkeacute

finančniacute situaci (DA)

laacutepiz m (1) ~ labialde labiode labiospara labios (Am) rtěnka (2) ~ labial indeleble

(Am) nesliacutebatelnaacute rtěnka (3) meterle ~ a una cosa1 (Kub) spočiacutetat co komu (4) ~ a

pasta (Chil) propisovačka (5) ~ de pizarra (Chil) pisaacutetko (6) ~ de plomo (Chil)

olůvko (7) ~ de tiza (Chil) krejčovskaacute křiacuteda (JD) (8) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute

zaacutemků bol argot coba Syn lapicero (HB) (9) ~ de pasta propisovaciacute tužka

viz birome (10) ~ de mina1 [Š portaminas] (Chil) patentniacute tužka Syn portaminas

(Mex s tlustou tuhou Arg Ven) lapicero (Mex) laacutepiz mecaacutenico (Urug) (11) ~ de cera

[Š cera] (Chil) krajon Syn crayoacuten (Arg Mex Ven) crayola (Mex Urug) (12)

cajaestuche de ~ces (Mex) školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (13) afilar el ~1

(Kub) zmiacuternit př cuenta lo que te debo y afila el laacutepiz (14) afilar el ~2 (Kub) sniacutežit

ceny př si no afilo el laacutepis quebramos (15) casarse a punta de ~ (Kub) oženit se z

vypočiacutetavosti př no se quieren se casaron a punta de laacutepiz (16) empezar de ~ y

terminar de mochito (Kub) z vyššiacute pozice spadnout na dno př eacutese era presidente y

paroacute de barrendero empezoacute de laacutepiz y terminoacute de mochito (17) ~ de caramelo a kilo

(Kub) levnaacute tužka př se rompioacute es que es un laacutepis de caramelo de a kilo (18) meterle

~ a una cosa2 (Kub) dělat předčasneacute zaacutevěry př antes de comprar la casa le metiacute laacutepiz

(19) ser un ~ con casquillo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo je chraacuteněnyacute př es muy difiacutecil

derrotarlo porque es un laacutepis con casquillo (DMC) (20) saber maacutes que un ~ (Dom)

hodně umět (21) ~ carboacuten (Hond Bol) grafitovaacute tužka na psaniacute i kresleniacute viz teacutež

laacutepiz grafito (22) ~ de grafito (Hond Nik Bol) viz laacutepiz grafito (23) ~ de mina2 (Nik

Dom Chil) krajon viz teacutež laacutepiz mina (24) ~ grafito (Hond Salv Chil Ekv) grafitovaacute

tužka Var laacutepiz carboacuten laacutepiz de grafito (25) ~ mina (Salv Ven Per Chil) krajon

Var laacutepiz de mina2 (26) ~ pasta (Chil) propiska (27) ~ tinta (Hond Nik) kuličkoveacute

pero (28) meter ~ (Nik Pan Dom) spočiacutetat si proveacutest aritmetickou operaci pro

vyacutepočet naacutekladů nebo vyacutenosů (DA) (29) gambler viz teacutež gruacutea (XX)

53

lapo m (1) (Ven) kavka hlupaacutek (AM JD) (2) (Kol Ekv Ven) hlt lok (3) (Chil

Mex) facka raacutena pěstiacute (4) (Ven) podvodniacuteček (5) de un ~ (Kol) jednou ranou v tu

raacutenu naraacutez (MM JD) (6) (Am) hlt liacuteznutiacute (7) echar un ~ (Am) liacuteznout zavdat si

(8) dardescargar un ~ en el carrillo a una persona (Chil Mex) vlepit někomu facku

(JD) (9) ~ de agua (zaacutepKol) lijaacutek (DA)

lapoma f (1) lid (Kub) penis př en el cine me cogioacute la lapoma (DMC)

lapoacuten m (1) [Š perro] (Per) pes př yo soy un mozo pobre ciego sin juicio y sin lapones

que ladren en mi favor y me defiendan (RR)

laposo -sa adj (1) (Portor) nesamostatnyacute lpějiacuteciacute na jinyacutech vtiacuteravyacute podleacutezavyacute (DA)

laptop mf (larr angl) (1) f (US Mex Hond Salv Nik Pan Kub Dom Portor Bol Arg)

(2) m (Ekv Arg) (3) mf (Chil) laptop notebook viz teacutež lap (DA)

laqueacute adj (larr fr laquer) (1) (Urug) lakovanyacute natřenyacute (MS)

laque m (larr map) (1) (Bol) kyj obušek hůl klacek (2) (Chil Arg Per) druh palice

obušku ze železa nebo ze dřeva potaženeacuteho železem (RAE AM MM) (3) (Chil Arg

Am Bol) bolaso bolas bola (JD DA) (4) (Arg Chil Per) zbraň lupičů (MM) (5)

(Chil) u pouštěniacute draka rukojeť s nitiacute (6) (Bol) dušeneacute maso se zeleninou (7) (Bol

Chil) obušek Var laqui (MS AM MM) (8) m (Bol) solenaacute měkkaacute mletaacute

kukuřice se syacuterem a masem Syn laqui (AM) (9) (Per Bol Chil) gumovyacute obušek

dřevěnaacute palice (10) (Per) v hornictviacute trhlina ve ktereacute se vytvaacuteřejiacute žiacutely ryacutehy (DA)

laqueadura f (larr map) (1) (Bol) uacuteder bolasem (MS)

laquear tr (larr map) (1) (Arg Chil) lovit bolasem (MS AM MM)

laqui m (Chil) viz laque (MS AM MM)

lara m (1) (zaacutepVen) albiacutezie strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute širokou korunu

nažloutleacute květy s růžovyacutemi tyčinkami (DA)

laraila (1) (Salv) debile kreteacutene vyacuteraz hrubeacute uraacutežky vůči někomu (DA)

larailo m lid (1) (Mex) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (DA)

iexcllarala citosl (1) (Salv) chacha haha chichi vyacutesměch posmiacutevaacuteniacute (DA)

larama mf lid (1) (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro -ra (DA)

larca f lid (larr keč larqrsquoa) (1) (Bol altvall) kanaacutel (LM)

laredo m (1) (Bol) ulice třiacuteda ulička park (2) (Bol) bydliště bol argot coba (HB)

(3) ser del otro ~ lid(Guat Hond Salv Nik) byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (4) (larr

laredo bdquomexickyacute lidrdquo) (Mex Guat Salv Bol) strana bok (5) (Hond) koženaacute kozačka

s niacutežšiacutem podpatkem a protaacutehlou špičkou (DA)

larga adjsubst (1) despekt (Guat) nestydataacute necudnaacute žena (2) a la ~ o a la corta (Mex

Pan Portor Ekv Per zaacutepBol Chil Kub) dřiacuteve nebo později (3) echar la ~ vulg lid

(Chil) vypraacutezdnit se kaacutelet (DA)

54

largada f (1) (Arg Urug Am Kost Kub Kol Ven Ekv Per BolChil) start rozjetiacute

moment kdy sportovniacute zaacutevod začiacutenaacute (2) (Arg Urug Chil Par Kub Ven Ekv Bol)

start miacutesto ze ktereacuteho zaacutevod začiacutenaacute př fulano aventajoacute a Mengano desde la

largada (RAE MM JD DA) (3) (Arg Chil Par Urug) nataacutehnutiacute prodlouženiacute

(MM) (4) (Ekv LaPla Chil) vypadnutiacute zmizeniacute odchod př hellipla alcaldesa dio la

largada oficial (JD BDE) (5) (Chil LaPlat) start začaacutetek zahaacutejeniacute rozjetiacute

zaacutevodu běhu apod př hellipla alcaldesa dio la largada oficial (BDE)

largado -da adj (1) (Bol) na mizině bez peněz př desce hace tiempo que estoy

largado voy a tener que empezar a laburar slang (RF) (2) estar ~ (Bol) byacutet bez

peněz bol argot coba Syn estar lavado estar pato (HB) (3) (Bol)

nezaměstnanyacute (DA)

largar trintrzvrat (1) intr (Chil Arg Par Urug Am) začiacutet sportovniacute karieacuteru př

cuando largaron yo estaba en la galucha luqueando un par de piernas de mascar (MM

JD) (2) tr (Kost Bol) zahnat vypudit př un buen diacutea intriga y logra que al

hondurentildeo lo larguen de la finca con muacutesica a otra parte (3) ~se [Š echarse] intr zvrat

(Chil Arg Per Kol Portor Kost Bol Chil) vrhnout se začiacutet se něčemu věnovat př

miraacutendome no maacutes cuando me encuentra por ahiacute como si se me fuera a largar encima

(RR AM MM DA) (4) (Kol) uznat udělit př laacutergueme dos libras de su cacao

(MM) (5) (Am Arg) vykecat (6) (Kol) nechat přepustit komu co (7) ~ una

andanada (Kol) vystřelit salvu (8) ~ argumentos a una persona (Kol) zasypat někoho

argumenty (9) ~ la bandera (Kol) rozvinout vlajku (10) ~ una barbaridad (Kol)

plaacutecnout hloupost (11) ~ la brea (Mex) pustit chlup zaplatit (12) iexcllaacutergale un cachete

(Mex) vraž mu jednu (13) ~ la cutarala chancleta (Kub) nataacutehnout bačkory zatřepat

bačkorama (14) ~ el chivo (Am) krmit rybyčky zvracet (15) ~ el chancho (Arg)

krmit rybičky zvracet (16) ~ un discurso (Arg) spustit daacutet k dobreacutemu řečnit (17)

nos ~-goacute un discurso de una hora (Arg) kaacutezal řečnil naacutem celou hodinu (18) ~ un grito

(Arg) vykřiknout (19) ~ el lazo (Arg) jiacutet s pravdou ven (20) ~ llamaradas (Arg) šlehat

plameny (21) ~ una macanada (Arg) plaacutecat nesmysly (22) ~ la maleta (Arg) sbalit

kufry zemřiacutet (23) ~ palabrotas (Arg) sprostě nadaacutevat (24) ~ pepa (Arg) kaacutepnout

božskou (25) ~ el pie (Kub) byacutet na prkně zemřiacutet (26) ~ un puntapieacute a una persona

(Kub) nakopnout někoho (27) ~ el rollo1

(Am) spustit řečnit kaacutezat (28) ~ el rollo2

(Am) vykecat něco (29) ~ el rollo3 (Am) bliacutet (30) ~ el rollo

4 (Am) vyhazovat peniacuteze

oknem (31) ~ un soplamocos a una persona (Am) vrazit někomu jednu do nosu (32) ~

velas (Am) nataacutehnout plachty vyplout na moře (33) ~-se (Am) daacutet pustit se do něčeho

(34) ~ a caminar (Am) vydat se na cestu (35) ~ a correr (Am) daacutet se do běhu (36) ~ a

llorar (Am) rozbrečet se (37) ~ a trotar por el mundo (Am) pustit se do světa (38)

(Chil) nataacutehnout bačkory zatřepat bačkorama (39) ~ a la francesa (Chil) zmizet po

55

anglicku (40) ~ con la muacutesica a otra parte (Chil) jiacutet o dům daacutel vypadnout sbalit se

(41) ~ a lo pato (Chil) kaacutepnout božskou (42) ~ al trabajo (Chil) jiacutet do rachoty (43) ~

con viento fresco (Chil) vziacutet nohy na ramena (44) ya se ~ ndashgoacute1

(Arg) už to začalo (45)

ya se ~ ndashgoacute2 (Arg) už spustilo už pršiacute (JD) (46) tr (LaPla) udat obvinit prozradit

vyzradit vykecat odsoudit Syn entregar escupir (47) (LaPla Š) propustit vyhodit

vyloučit vyrazit vypovědět sesadit Syn espirar fletar colgar la gayeta gayetear

dar el olivo najar viz teacutež najusar rajar slang lunfardo (NET) (48) tr ~ una

patada (Kub) vtipně odpovědět př le pregunteacute correctamente lo que me dijiste y me

largoacute una patada (DMC) (49) tr lid (vyacutechBol) zabiacutet (někoho) viz teacutež ultimar (50)

~ el piojo (Kub) nataacutehnout bačkory (51) ~ los chanchos lid (Arg) (vy)zvracet (se) viz

teacutež deponer (52) trzvrat lid (Dom) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (53) intr

zvrat (Mex Bol Chil) o atmosfeacuterickeacutem jevu propuknout vypuknout začiacutet (54) intr

(Ven EkvBol Chil Arg Urug) začiacutet zaacutevod (55) tr (sevEkv Bol) hodit zahodit

mrštit (56) intr zvrat (zaacutepBol) miacutet větry (57) intr zvrat (Bol) byacutet odhodlanyacute něco

udělat (58) tr zvrat lid (Dom) jiacutestpiacutet (59) iexcllarguen (Urug) start (60) ~ duro

(Arg) odbyacutet někoho viz teacutež largar por baranda (61) ~ el chivo lid (Urug) zvracet

(62) ~ el forro (Ven) přiacuteliš mnoho pracovat (63) ~ el pellejo venk (Kub Pan) sloupat

se oloupat se po spaacuteleniacute (64) ~ en banda (Arg Urug) viz largar por baranda (65)

~ la pepa (Bol Chil) prozradit tajemstviacute řiacutect pravdu (66) ~ por baranda (Arg Urug)

odbyacutet někoho nepřijmout daacutet mu najevo svůj nezaacutejem Var largar duro largar en

banda (67) ~se a la China (Guat Nik) odejiacutet (68) ~se a la chingada (Mex Guat

Hond Salv Nik) viz largarse a la China Var largarse a la droga largarse a la

punta de un cuerno largarse a la punta del chorizo (69) ~se a la droga (Guat Hond)

viz largarse a la chingada (70) ~se a la punta de un cuerno (Guat Ekv) viz largarse

a la chingada (71) ~se a la punta del chorizo (Guat) viz largarse a la chingada (DA)

largavista m lid (1) (Nik Pan Ven Per Bol Chil Arg Urug Par) dalekohled viz teacutež

largavista (DA)

largavistas m pl (1) [Š anteojos prismaacuteticos] (Arg Urug Ven) triedr (RAE) (2)

(Arg Bol Chil Ven Ekv Per Urug) dalekohled př pudimos ver coacutemo se moviacutean los

helicoacutepteros ingleses viz teacutež embrocantes largavistas (JD BDE DA)

large (larr angl) adjsubst (1) (US Mex Hond Salv Nik Kost Par Portor Ekv Per Bol

Chil Par Kub) o oblečeniacute velikost L (DA)

largo adv i m (1) adv [Š lejos] (Kost Hond Nik) daleko (2) largo (tirar ~) viz tirar

(RR DA) (3) ~ a largo de ~ a largo de ~ en largo1 (Mex) po celeacute deacutelce (4) ~ a

largo de ~ a largo de ~ en largo2 (Mex) co nejpohodlněji (5) ~ a largo de ~ a largo

de ~ en largo3 (Mex) jak širokyacute tak dlouhyacute (6) ~ de manos (Mex) dlouhoprsťaacuteckyacute (7)

a lo maacutes ~ (Mex) nejvyacuteše nanejvyacuteš (8) dos millones ~-os (Mex) dobreacute dva milioacuteny

56

(9) (Am) dlouho (10) (Kost) daleko (11) iexcl~ (Kost) vypadněte vypadni (12) iexcl~ de

ahiacute iexcl~ de aquiacute (Kost) taacutehni pryč pryč odtud (13) ~ y tendido1

(Kost) habaděj (14)

~ y tendido2 (Kost) pořaacuted (15) ~ y tendido

3 (Kost) vypraacutevět zdlouha a zeširoka př me

habla largo y tendido de sus proyectos (JD) (16) m (Mex) piškot sladkeacute pečivo

podobneacute piškotu obdeacutelniacutekoveacuteho tvaru plněneacute marmelaacutedou a posypaneacute cukrem (17)

(zaacutepBol) sklenice ve ktereacute se podaacutevaacute pivo nebo naacutepoj chicha alkoholickyacute naacutepoj

z kukuřice a arašiacutedů (18) de ~1 lid (Ekv) přiacutemo rovně (19) de ~

2 (Ekv) značnyacute velkyacute

(20) ~ a ~ (Dom) plně uacuteplně kompletně (DA)

largo -a adjsubst (1) adjsubst (Guat Hond Salv Mex) neslušnyacute necudnyacute nestydatyacute

nemrava zvrhliacutek př esa muchacha no me gusta para mi hijo es muy larga (2) (Guat)

zločinec lotr kriminaacutelniacutek př en el gabinete del acutal gobierno hay varios largos

slang (RF DA) (3) adj (LaPla) vysokyacute velkyacute slang lunfardo Syn lunfo

(NET) (4) be ~a (Arg Chil Urug Ven) piacutesmeno b viz be larga (EEA) (5) adj

hovor ser alguien ~ (Mex) byacutet ulhanyacute mex argot caliche (DEUM) (6) ser algo ~

como la esperanza de un pobre (Kub) byacutet něco velmi dlouheacute (jak Lovosice) př este

libro es largo como la esperanza de un pobre Syn ser algo largo como un real de

tripa (DMC) (7) (Mex) ulhanyacute prolhanyacute lhaacuteř (8) (Kub) v zemědělstviacute vyacutekonnyacute

pracovniacutek (9) ir a morir ~ (Nik) jiacutet obtěžovat vedle (10) ser gran ~ (Hond) byacutet

ručička byacutet obratnyacute dovednyacute (11) ser maacutes ~ a que Cuaresma (Guat) byacutet prostitutka

šlapka (12) viz carrera ser de carrera larga (13) viz mantel estar de mantel largo

(14) viz mantel estar de manteles largos (DA)

largona f hovor (1) (Chil Per) otaacuteleniacute protahovaacuteniacute odklaacutedaacuteniacute něčeho daacutet si přestaacutevku

(2) darse una ~ (Chil) odpočinout si daacutet si šlofiacuteka nataacutehnout se daacutet si rast (AM MM

JD) (3) (Per Chil) povoleniacute prodloužit nějakou činnost (DA)

largoncillo m (1) (sevMex) akaacutecie keř dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 3 m maacute světle šedeacute

větve miacutesty kraacutetkeacute trny maleacute vějiacuteřoviteacute listy maleacute zakulaceneacute květy ktereacute jsou žlutě

zbarveneacute plod ve tvaru rovneacuteho a podlouhleacuteho lusku Syn vara prieta (DA)

largoruto adj (1) (Am) dlouhataacutenskyacute Syn largucho (JD)

largucho -cha adjsubst (1) adj (Arg Chil Mex Per Portor Urug) čahoun dlouhaacuten

(AM) (2) adjsubst (Dom Portor sevKol Chil) vytaacutehlyacute vysokyacute a hubenyacute

čahounskyacute čahoun (DA)

larguero -a adjsubst (1) adj (Arg Chil) roztaacutehlyacute prodlouženyacute př discurso larguero

(2) (Arg Chil) o člověku ktereacutemu všechno moc trvaacute (3) (Arg Chil) vyacuteraz pro člověka

či zviacuteře kteryacute se věnuje dlouheacutemu běhu kde je důležitějšiacute vyacutedrž než rychlost (4) (Chil)

velkomyslnyacute štědryacute (5) (Chil) hojnyacute bohatyacute početnyacute (MM JD) (6) adj (Am)

dlouhataacutenskyacute (7) m (Arg Chil) dobryacute běhoun (kůň) (JD) (8) adj (Chil Am)

dlouhyacute volnyacute štědryacute (9) (Chil) hojnyacute bohatyacute vydatnyacute (AM JD) (10) (Arg Chil

57

Bol) otravnyacute protivnyacute užvaněnyacute (AM DA) (11) m venk (Portor) dřevěnyacute hranol

kteryacute podpiacuteraacute konstrukci volskeacuteho povozu (DA)

largueza f (1) (Guat) bezohlednost nesvědomitost (DA)

larguirucho -ucha adj (1) lid (Kub) vysokyacute a hubenyacute př eacutel es larguirucho Syn

largarucho (DMC)

larguito -ta adj (1) de ~ lid (Nik Kost) bez ziacuteskaacuteniacute důvěry (DA)

larguncho adj lid (1) (szArg) o člověku velmi vysokyacute a štiacutehlyacute (DA)

largura f (1) (Arg Par Portor Urug Am) trvaacuteniacute dešťů aj (MM JD)

largurucho -cha adjsubst despekt [Š larguirucho] (1) (Ven Kol Chil Mex Nik) o

člověku vytaacutehlyacute tyčka hubeňour přiacuteliš dlouhyacute vzhledem ke sveacute tloušťce (RAE

MM DA)

lari adjsubst lid (larr keč lari bdquoliškaldquo) (1) mf hanl (Bol altvall) indiaacuten kteryacute se z

venkova přestěhoval do města dělaacute těžkeacute praacutece Syn ojotudo runa tata tatala

abarcas indio indiaco janiwa jaque (2) m i adj (Bol Bn) zženštilyacute člověk viz teacutež

chinalo (3) m i adj (Bol Bn) gay viz teacutež chinalo (4) m i adj humor (Bol Valleg)

zloděj dobytka (5) adjsubst hanl (Bol altvall) buran viz teacutež callahuaya (LM) (6)

adjsubst lid (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro (7) (Bol) indiaacutenskyacute

přistěhovalec z venkova do města (8) mf (vyacutechBol) zloděj zviacuteřat (zvlaacuteště dobytka) (9)

(Bol) špinavyacute zanedbanyacute člověk (10) m (szBol) homosexuaacutel gay teplouš (11) m

(szBol) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (12) (szBol) tvrdohlavyacute umiacuteněnyacute

člověk (DA)

lari-lari m lid (larr keč lari) (1) (Bol altvall) zlyacute duch kteryacute si odnaacutešiacute dětskeacute duše

Syn sajra (LM)

larilo m lid (1) (Guat Hond) homosexuaacutel gay teplouš viz teacutež culero (DA)

larpa x (larr aim larpha bdquoslabyacute předčasně narozenyacute nedonošenyacuteldquo) (1) (Bol Yungas)

slabyacute rachitickyacute (o nedonošeneacutem diacutetěti) dialekt afro-yunguentildeo (ABS)

larquear intr (1) (Per) potulovat se po ulici (DA)

larry adj (larr angl) (1) (Hond) neschopnyacute nezpůsobilyacute omezenyacute (2) (Hond) liacutenyacute

lenivyacute lenošivyacute (DA)

larva adj (1) (Salv) lakomyacute př con lo larva que es Mila fue la uacutenica que no cooperoacute

para pagar por la operacioacuten urgente de su sobrino (2) (Salv) nečestnyacute př Tontildeo vende

su carro muy barato pero como yo seacute que es bien larva algo ha de tener y yo no le doy

ni la mitad de lo que pide slang (RF)

larva f (1) (Salv) prospěchaacuteřka vyžiacuterka (2) (Salv) člověk se zlyacutemi uacutemysly nečestnyacute

lakomyacute (DA)

las de Quico y Caco (1) viz Quico (RR)

lasas m pl (1) (Nik) zliacute duchoveacute kteřiacute lidem přinaacutešejiacute neštěstiacute (DA)

58

lasca f (1) (Kub) plaacutetek šunky aj (2) sacar muchas ~-as a una persona (Kub)

vymačkat někoho jako citron (JD) (3) (Kub) vyacutehoda zisk užitek (4) sacar ~s (Kub)

těžit z nějakeacute situace profitovat (DA)

lascadura f (1) (Mex) odřeniacute (AM MM JD) (2) (Mex) odloupnutiacute (JD) (3)

(Mex) prasknutiacute zlomeniacute (DA)

lascar tr (1) (Mex) odřiacutet (AM MM JD) (2) (Mex) tabasco pikantniacute omaacutečka

(AM) (3) (Mex Am) odloupnout (MM JD) (4) (Mex) urazit otlouci se (DA)

lascas f (1) dar ~ (Kub) odpaacutelit (v baseballu) př ese pelotero de que hablas daba unas

lascas por encima de segunda segunda znamenaacute druhaacute meta (2) sacar ~1 (Kub)

ziacuteskat informace př de eacutel saqueacute y pude desbaratar sus planes (3) sacar ~2 (Kub) miacutet

užitek př a eso que me dijiste le saqueacute lascas (DMC)

lashuro -ra mf (larr lenca bdquonejmladšiacute diacutetěldquo) (1) (zaacutepHond jvSalv) nejmladšiacute diacutetě

benjamiacutenek viz teacutež lasuro lazuro Syn guanjuro (DA)

lasquear intr (1) (Kub) rozřezat na plaacutetky (JD)

lastar intr (1) (Arg) přitaacutehnout k plněniacute povinnostiacute aj (JD)

lastimada f [Š lastimadura] (1) (Kub Mex Guat Am Nik Kost Dom Kol) raacutena

poraněniacute škraacutebanec zraněniacute (RAE AM MM JD DA)

lastimado m [Š lastimadura] (1) (Ekv szArg) raacutena poraněniacute viz teacutež lastimada (RAE

JD DA)

lastimadura f (1) (Arg StřAm Kol Chil Mex Par Portor Urug) pohmožděnina

odřenina raacutena Syn lastimada lastimoacuten (MM)

lastimar(se) trintrzvrat (1) tr (Dom Per Bol Par) zlomit vykloubit vymknout (2)

intr zvrat (Dom Per Bol Par) zlomit si vykloubit si vymknout si (DA)

lastimoacuten m (1) (Kol Kub Guat Mex Per Portor Veb Am) poraněniacute ubliacuteženiacute

pohmožděniacute (AM JD) (2) (Am) pohmožděnina odřenina raacutena (MM) (3)

(Portor) modřina podlitina (DA)

lastrada f viz lastrar(se) (RR)

lastrar(se) trintrzvrat hovor (1) (Arg Urug Par) jiacutest baštit nacpat se zhltnout cpaacutet

se př los adolescentes no comen lastran viz teacutež empacar(se) chupar(se) (RAE RR

DA) (2) tr (Chil) nasypat štěrksuť ke koleji aby se upevnily pražce (3) (Ekv)

vysypat štěrkem cestu (DA)

lastre m (1) maacutelo užiacutev (Arg) jiacutedlo viz teacutež enyante (2) (Chil) suť štěrk hrubyacute piacutesek

obvykle se použiacutevaacute k připevněniacute pražců kolejiacute (3) en ~ (Dom) bez peněz na mizině

(DA)

lasuro -ra mf (1) (zaacutepHond vyacutechEkv) viz lashuro -ra (DA)

lata f (1) desp (Arg Urug Ven) šavle pochva na šavli př a miacute no me gusta andar con

la lata a la cintura viz teacutež latoacuten (2) hanl (Kost Mex Arg) jakyacutekoli ostryacute předmět

59

z kovu př es que no es cualquier hijo de madre el que puede andar con una lata que ha

sido de un presidente de Meacutejico (3) [Š cubo balde] (Mex) kbeliacutek vědro př me

cargaron con una lata que pesaba mucho (4) (Kost) jakyacutekoli dopravniacute prostředek př

hay que agarrar una lata hasta el centro y otra para la choza (5) estar en las ~s [Š no

tener dinero] (Kost Kol StřAm) nemiacutet peniacuteze př el Capitaacuten Austeriacuten dice que estaacute en

las latas que no tiene un cinco que no quiere una jarana nueva (AM MM) (6) meter

mano en la ~ viz mano (RR) (7) f (StřAm) šašek komediant (8) dar ~1 (Ven)

kritizovat odsuzovat pohaacutenět bičem trestat (9) (Arg) tyč hůl na přivazovaacuteniacute vyacutehonků

na viniciacutech na reacutevoveacutem loubiacutem nebo na přichyceniacute slaacutemy na střechaacutech domů na statciacutech

(MM) (10) (Am) drznoun (11) (Bol) kachna lež (12) (Kol) bambus raacutekos (13)

(Ven) tyčka (14) ~ de la basura (Ven) popelnice (15) dar (buena) la ~ a una persona

(Ven Chil) pořaacutedně otravovat někoho př hellipde su vida sentimental no va a contar nada

porque me da lata que se metan (JD BDE) (16) (Ven) daacutet někomu vyacuteprask (17)

estar en la ~ las ~as (Am) byacutet v pěkneacute bryndě na suchu (18) meter ~ (Ekv) žvanit

(19) ser una ~ (Ekv) byacutet otravnyacute (20) es una ~ (Ekv) to je nesmysl to jsou žvaacutesty

(JD) (21) me da ~ lid (Chil) otravuje mě to př de su vida sentimental no va a

contar nada porque laquome da lata que se metanraquo (BDE) (22) f lid (Kub) automobil

př mi lata es de primera (23) (Kub) liacutemec (24) (Kub) plyn v autě (25) (Kub) mačeta

př la rural pegaba con la lata todo el mundo huiacutea (26) corre sardina que se te va la ~

(Kub) volaacuteniacute na někoho kdo běžiacute na autobus (27) darle a la ~1 (Kub) posunout se

v životě vpřed př aquiacute vamos daacutendole a la lata slang chuchero (28) darle a la ~2

(Kub) žiacutet si př aquiacute estamos daacutendole a la lata (29) darle a la ~ taconazo aquiacute

taconazo allaacute (Kub) žiacutet v neustaacutelyacutech haacutedkaacutech př aquiacute estamos daacutendole a la lata

taconazo aquiacute taconazo allaacute (30) darle la patada a la ~1 (Kub) selhat př en ese

negocio la di la patada a la lata (31) darle la patada a la ~2 (Kub) zemřiacutet př le dio la

patada a la lata y lo enterraron ayer Syn cantar el Manisero ponerse el chaquetoacuten

de pino tea (32) fuego a la ~1 (Kub) daacutet se do praacutece př vamos Pedro fuego a la lata

(33) fuego a la ~2 (Kub) lichotka kteraacute se užiacutevaacute když po boku někoho kraacutečiacute kraacutesnaacute

žena př fuego a la lata iexclqueacute belleza (34) ~ a la lata a la Maya y al Tinguaro (Kub)

v plneacute siacutele se daacutet do praacutece př no podemos esperar fuego a la lata a la Maya y al

Tinguaro La Maya je vesnice na vyacutechodě Kuby a El Tinguaro je jeden z největšiacutech

cukrovarů na Kubě (35) ~ de aceite de carboacuten (Kub) plechovka o objemu pěti galoacutenů

př dame una lata de aceite de carboacuten (36) tener la ~ brillosa (Kub) miacutet vždy

vyleštěneacute auto př yo siempre tengo la lata brillosa (37) tener que pasarle a alguien la

~ de destupir el laquosuerraquo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo často žertuje př a ese indecente

hay que pasarle la lata de destupir suer suer je kubaacutenskaacute vyacuteslovnost anglickeacuteho slova

sewer viz fuaacutecata fuego hoja jarro mula sardina (DMC) (38) (Kost) autobus př

60

habiacutea como treinta personas esperando que llegara la lata slang (39) dar ~2

(Portor) hodně mluvit žvanit př Deja de dar lata y escucha lo que te digo slang

(40) dar ~3 (Guat) otravovat opruzovat př iexcldejaacute de dar lata y ponete a estudiar

slang (41) dar ~4

(Kost Urug Par) otravovat štvaacutet př te va a ir muy mal si seguiacutes

dando lata slang (42) dar ~5 [Š molestar fastidiar] (Guat Kol Kost Mex Nik Par

Š Urug) dotiacuterat obtěžovat otravovat vyrušovat (43) dar ~6 [Š hablar mucho] (Arg

Par Portor Urug) moc mluvit (44) dar ~7 (Urug Par) vybavovat se hodně poviacutedat př

Eugenio me dio lata toda la tarde y no me pude concentrar en los estudios (45) (Ven)

francouzskyacute polibek francouzaacutek př Valeria y Carlos causaron un escaacutendalo al darse

una lata durante la misa slang (RF) (46) (LaPla) kovovyacute žeton kteryacute prostitutka

vyměnila s bordelmamaacute za peniacuteze ziacuteskaneacute od klienta zaacutekazniacuteka slang lunfardo

(NET) (47) ~ de conservas (Arg Chil MexUrug Ven) plechovka viz tarro (EEA)

(48) (Kol Ekv) kovovaacute forma na pečeniacute (49) (Ekv) plech na pečeniacute (50) (szArg)

Mimozyganthus carinatus keř viz teacutež iscayante (51) (Ven) Gynerium sagittatum

divoce rostouciacute rostlina kteraacute dorůstaacute do vyacutešky až 10 m maacute pevnyacute stonek dlouheacute

rovneacute listy s pilovityacutemi okraji hroznoviteacute květenstviacute stonky teacuteto rostliny se použiacutevajiacute při

stavbě střech a mezistěn (52) (Guat Hond Nik) jednotka vaacutehy a množstviacute kaacutevoveacuteho

zrna přibližně 566 kg nebo 125 liber (53) (Guat Nik) jednotka zrn kteraacute odpoviacutedaacute

13 centu (54) (zaacutepBol střBol) jednotka objemu 20 litrů použiacutevaacute se při prodeji

alkoholickeacuteho naacutepoje chicha (55) (Salv) jedna unce marihuany 2875 g (56) (Nik

Ven Ekv Bol) stareacute auto autovrak (57) (Kost) autobus (58) (Arg Urug) kovovyacute

naacutehubek kteryacute se nasazuje telatům na čumaacutek aby tele přestalo piacutet mateřskeacute mleacuteko a

paacuteslo se (59) (Per) dlouhaacute a namaacutehavaacute cesta dlouhyacute a vysilujiacuteciacute vyacutešlap (60) (Ven)

vaacutešnivyacute polibek (61) (Pan) hra na schovaacutevanou (62) (Guat) bezcennaacute věc cetka kraacutem

(63) viz pelar estar pelando una lata (64) f lid (Bol) lež kecy viz teacutež mentolina

(65) ~ de cinc f (Kost Dom Kol) pokovovanyacute plech kteryacute se použiacutevaacute k zastřešeniacute

budov a domů (66) a la ~1 (zaacutepKol) hojně četně dost mnoho (67) a la ~

2 (zaacutepKol)

rychle svižně hbitě (68) a ~ (Per) pěšky (69) en las ~s (Hond Nik Pan Portor) bez

peněz na mizině (70) pura ~ (Guat) neurozenyacute nešlechetnyacute bezcitnyacute ukrutnyacute (71)

dejar en las ~s (Hond Nik) zruinovat zničit někoho přiveacutest na mizinu (72) dar ~8 lid

(Kub Portor Bol) mluvit bez přestaacuteniacute nepřetržitě (73) dar ~9 lid (Chil) nudit (74)

dar ~10

lid (Chil) uveacutest do rozpaků traacutepit skličovat (75) darse una ~ lid (Ven)

vaacutešnivě se liacutebat (76) meter la ~ lid (Nik) zpronevěřit nepatřičně si přivlastnit něco

ciziacuteho předevšiacutem svěřeneacute peniacuteze (77) ser pura ~ (Bol Hond) byacutet bezcennyacute kraacutem

(DA)

latada f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latadura (MM JD)

latadura f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latada (MM JD)

61

laacutetano f lid (larr plaacutetano) (1) (Per) banaacuten vliv jaz kečua (EA)

latantain m (1) (zaacutepBol) plechovaacute naacutedoba na alkohol plechovka (DA)

latapi m (1) (Per) Guarea guidonia strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 45 m maacute

vějiacuteřoviteacute listy maleacute květy nažloutleacute barvy dřevo je velmi vzaacutecneacute a kůra stromu se

použiacutevaacute v mediciacuteně Syn trompillo (DA)

latar intr (1) (Am) pokryacutet plechem (2) (Am) pobiacutet latěmi (JD)

iexcllatas citosl lid (1) (Bol) no nazdar ale kdepak to zrovna viz teacutež iexclmieacutercole(s)

(DA)

lataza f lid (1) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateada (DA)

latazo m lid (1) (Dom) raacutena šlehnutiacute švihnutiacute bičem (DA)

lateada f lid (1) (szArg) kaacutezaacuteniacute proslov (2) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateo (DA)

latear trintrzvrat [Š aburrir] (1) tr i zvrat hovor (Chil Arg Ekv Per Portor Urug

Am Bol) obtěžovat otravovat nudit hodně mluvit kecat žvanit (RAE AM MM JD

DA) (2) intr lid (Per Bol) mluvit zdlouhavě (3) tr lid (Per) poviacutedat někomu něco

(4) intrzvrat lid (Chil) nudit se unavit se obtěžovat se (5) intr lid (Bol) přehaacutenět

zveličovat (6) intr (Per) jiacutet chodit kraacutečet (7) (Dom) bouchnout udeřit někoho (DA)

latente adj (1) (Am) přežiacutevaacute v paměti živyacute (o udaacutelosti aj) př estaacute auacuten latente el

recuerdo de sus virtudes (MM)

lateo m (1) (Per) cesta putovaacuteniacute vyacutelet Syn lataza lateada (DA)

lateral m (1) darle a algo o a alguien de ~ (Kub) daacutet stranou př a esa comida le di de

lateral viz tipo (DMC) (2) (Salv Pan Ekv Chil) při určiteacutem sportu vhozeniacute miacuteče

z boku hřiště (3) (Bol) štola důlniacute diacutelo s jedniacutem vyuacutestěniacutem na povrch (DA)

lateriacutea f [Š hojalateriacutea] (1) (Andal Am Arg Kub Par) klempiacuteřstviacute (RAE MM JD)

(2) (Am) konzervy zaacutesoba konzerv (JD) (3) (LaPla) hodinaacuteřstviacute Syn tacheriacutea

(4) (LaPla) klenotnictviacute slang lunfardo (NET) (5) (Chil) otrava nuda

nepřiacutejemnost (DA)

lateriacuteo m [Š lateriacutea] (1) (Mex Am) několik plechovek od konzerv (RAE MM JD)

latero -ra adjsubst (1) [Š latoso] (spiacuteše v Am Nik Bol Chil) otravnyacute protivnyacute otrava

(o člověku) protiva (MM DA) (2) mf [Š hojalatero] (Andal Am Arg Kub Par

Urug ne v Peruacute) klempiacuteř (RAE AM MM) (3) adjsubst lid (Per Bol) prolhanyacute

lhaacuteř viz teacutež hablador (4) (Arg) upoviacutedanyacute užvaněnyacute mluvka žvanil (5) mf (Arg

Urug) zaacutevislyacute na kokainoveacute pastě (6) mf (Bol) advokaacutet praacutevniacute zaacutestupce praacutevniacutek

(DA)

laticioacuten f venk (1) (Salv) štěkot viz teacutež latidera (DA)

latida f (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

latidera f venk (1) (Guat Salv Kost) neuacutestaacutelyacute štěkot Var laticioacuten (DA)

latidero m (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

62

latido m venk (1) (Guat Salv Kost Pan Bol Ven) štěkot (DA)

latifundista m (1) (Am) majitel jedneacute či viacutece velkyacutech venkovskyacutech statků farem (MM)

latigada f (1) (Am) našvihaacuteniacute vyacuteprask (JD)

latigar (latiguear) tr lid [Š castigar] (1) (Arg Ekv) trestat tyacuterat kaacuterat Syn

caer(se) caranchar caranchear casquear(se) cinchonear cuerar encargar fuetear

penquear(se) petatear(se) pijear(se) topar(se) trolear (DA)

latigar tr (1) (Am Arg Ekv) šlehat švihat (JD DA)

latigazo m (1) (Kub) tanečniacute figura (AM MM) (2) (sevPer) nemoc vyvolanaacute

parazitem kteryacute vyměšuje laacutetku a ta způsobiacute paacuteleniacute a svěděniacute v oblasti břicha (DA)

laacutetigo mf (1) m (Kol Ekv Hond Per Pan Am) švihnutiacute šlehnutiacute (2) m (Per Arg

Urug) jezdec (3) salir al ~ (Chil) finiš ukončit nějakyacute uacutekol (AM MM JD DA) (4)

(Chil) draacuteha pro zaacutevody koniacute (5) (Arg) druh zaacutebaacutevy při ktereacute se v uzavřeneacutem prostoru

ovlaacutedaacute auto pohaacuteněneacute elekřinou ktereacute jede nekontrolovatelně a poraacutežiacute vše co mu přiacutejde

do cesty (MM) (6) (Arg Ven) jezdeckyacute bičiacutek viz fuete (EEA) (7) mf (Per

Chil) jezdec žokej (8) m (Bol) muž pod pantoflem podpantoflaacutek (9) estar hecho un

~ (Mex) byacutet kost a kůže byacutet vyhublyacute (DA)

latigoso -sa adj (1) (Dom) o jiacutedle žvyacutekavyacute tuhyacute připomiacutenaacute svojiacute konzistenciacute

žvyacutekačku (DA)

latigudo -da adj (1) adj [Š latoso] (Chil) otravnyacute protivnyacute (RAE) (2) (Chil JižAm)

o něčem pevneacutem měkkeacute pružneacute ohebneacute (3) bič s koženyacutem paacuteskem (AM) (4) adj

[Š hostigoso] (Chil) vtiacuteravyacute dotěrnyacute (5) adj lid (Chil) obtiacutežnyacute protivnyacute viz teacutež

molestoso (6) (Chil) o jiacutedle velmi přeslazenyacute (DA)

latigueada f (1) (Ekv Guat Hond Per Mex Nik szArg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute

(AM MM JD DA)

latiguear tr (1) (Arg Kol Ekv Guat Hond Mex Per Bol Am) našlehat někomu

sešlehat někoho (AM MM JD DA) (2) tr lid(Hond Ekv Per Bol sevArg) viz

latigar (DA)

latiguera f (1) [Š latigueo] (Pan Per) švihaacuteniacute praacuteskaacuteniacute bičem vyacuteprask našlehaacuteniacute př

aquiacute ta el cholo que buscabas cabroacuten me pagaste la latiguera de mi hijo ya tus

bellaqueriacuteas no se oiraacuten en la montantildea (RR AM MM JD)

latiguillo m (1) (Salv) znělka v raacutediu (DA)

latilla f (1) (Ekv) třiacuteska střepina uacutelomek př la muchacha puso la ropa huacutemeda dentro

del tarro que bulliacutea y atizoacute el fuego con chamizas y latillas de graduacutea seca (RR) (2)

(sevEkv) bambusovaacute tyč (DA)

latinazgo m despekt [Š latinajo] (1) (Chil Ekv Dom) latinskyacute vyacuteraz nebo fraacuteze

použiacutevanaacute v kastilštině (RAE DA)

63

latino adj (1) eso estaacute ~ (Ekv) je toho moc maacutelo je to jak vzaacutecneacute kořeniacute je toho jak

šafraacutenu (AM MM JD)

latir trintr (1) ~le a alguien algo hovor [Š presentirlo] (Ven Mex Urug) tušit

předviacutedat miacutet předtuchu předpoklaacutedat zdaacutet se př me late que no viene a eso que usteacute

teme compadre (RAE RR AM MM JD BDE) (2) (Ven) otravovat obtěžovat

(AM MM JD) (3) en esto ~-te el propoacutesito de (inf) (Ven) v tom tkviacute uacutemyslhellip (JD)

(4) intr lid me late (Mex) tak se mi zdaacute zdaacute se mi tušiacutem mysliacutem si maacutem pocit že

př iquestlo pensoacute asiacutehellip me late que siacute (BDE) (5) intr hovor ~le algo a uno (Mex)

tušit předviacutedat něco př me late que no vendraacute mex argot caliche (DEUM) (6)

(Mex) vyhovovat př vendreacute por tiacute a las tres te late mex argot caliche (INFO)

(7) ~ en la cueva (Ven) hrozit ohrozit vyhrožovat obtěžovat (8) ~le1 (Mex Nik

Kost Ven Ekv Bol Chil) tušit něco předpoklaacutedat předviacutedat očekaacutevat (9) ~le2 (Mex

Guat) přitahovat někoho (10) ~le3 (Mex) miacutet chuť na něco toužit po něčem (DA)

latisueldo m (1) (Ekv) značně vysokyacute plat (RAE)

lato adj (1) (Am) otravnyacute (JD)

latoacuten m (1) [Š sable] hanl (Arg Bol Kol) šavle př daban entonces las armas pa

defender los cantones que eran lanzas y latones con ataduras de tiento (AM MM)

(2) (Kub Portor Per Par Urug Arg Am) kbeliacutek obzvlaacuteště na odpadky vědro na

praniacute praacutedla př llego a una parte oscura donde hay latones higieacutenicos de Salubridad y

oigo que sale una cancioacuten de los latones de basura (RR AM MM JD) (3) (Bol Kol

Arg Par Urug Portor Am) plechovka (AM MM JD DA) (4) (Am) žabikuch (5)

~ de basura (Am) naacutedoba na odpadky (JD) (6) dar ~ (Kub) byacutet otravnyacute pro někoho

př ayer me dioacute latoacuten (7) irse todo para el ~ de basura (Kub) dopadnout špatně př en

el proyecto todo se fue para el latoacuten de basura Syn joderse todo irse al carajo irse

a la mierda (8) tener cara de ~ de basura (Kub) byacutet ošklivyacute př Juanita tiene cara de

latoacuten de basura viz basura (DMC) (9) lid (Portor) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež

porongo (10) venk (Kub Portor) plechovyacute kbeliacutek (11) (Kub) odpadkovyacute koš (DA)

latoneriacutea f (1) (Bol) plechoveacute zbožiacute obchůdek s klempiacuteřskyacutemi vyacuterobky př con ruido de

latoneriacutea y vidrios rotos el coche queda con las ruedas al cielo (RR) (2) (Kol Ven

Ekv) autoservis (3) (Kol Ekv) automechanik (DA)

latonero -ra mf (1) m (Kol) klempiacuteř viz hojalatero (JD EEA) (2) mf (Kol Ven)

automechanik (DA)

latoso -sa adj [Š embustero] (1) (Ekv) prolhanyacute vytaacutečejiacuteciacute se člověk (2) adj [Š

pedante] (Ekv) domyacutešlivyacute člověk kteryacute raacuted předvaacutediacute svou moudrost či učenost ať už

ji maacute či nikoliv (RAE) (3) [Š aburrido] (Chil) nudnyacute faacutedniacute uacutenavnyacute otravnyacute Syn

opio (Arg o věcech) plomo (Arg o osobaacutech) fome (Chil) lelo (Mex) tedioso (Urug)

fastidioso (Ven) (EEA) (4) hovor (Mex) zlobivyacute neklidnyacute vyrušujiacuteciacute př

64

castigaron a los nintildeos latosos del saloacuten trapear es lo maacutes latoso del quehacer mex

argot caliche (DEUM) (5) (Bol) prolhanyacute ulhanyacute lživyacute klamnyacute (DA)

latrofaccioso m (1) (Mex) vzbouřenec (JD)

lauca f (larr map laun) (1) (Chil) u člověka i zviacuteřat pleš plešatost olysalost lysost (MS

AM MM JD)

laucadura f (larr map) (1) (Chil) pleš plešatost olysalost lysost přirozenaacute nebo

vyvolanaacute nějakou nemociacute či nehodou (MS AM MM JD)

laucar tr (larr map) (1) (Chil) škubat chlupy nebo vlnu (MS AM MM)

laucha f (larr map laucha nebo llaucha) (1) (Arg Bol Chil Par Urug Am Mex Ven

jižPer) Mus musculus myš hraboš polniacute (hlodavec) př las bolsas de raciones

teniacutean tambieacuten galletitas turrones caramelos asiacute que las lauchas desfilaban por el

rincoacuten en donde estaban apiladas (AM MM JD BDE EEA DA) (2) hovor (Arg

Am) vychytralec lišaacutek lstivaacute osoba darebaacutek taškaacuteř (RAE JD) (3) peor es mascar

~s [Š peor es nada menos de una piedra] (Chil) lepšiacute než nic lepšiacute než draacutetem do oka

př hace rato que pasoacute para adentro con la Lucy peor es mascar lauchas (RR) (4)

(Arg Chil Am) o člověku hubenyacute a drobnyacutech rysů hubeňour (5) (Arg Chil)

bezvyacuteznamnaacute osoba (6) (Arg Am) staryacute chliacutepniacutek proutniacutek (AM MM JD) (7)

(Chil) v karetniacute hře tenderete třetiacute z jakeacutekoli barvy (8) (Chil) mezi klempiacuteři ocelovyacute

draacutet (9) (Kol) znalyacute tereacutenu praktickyacute (AM MM) (10) m (Arg Chil Urug Kol)

chytraacutek (AM) (11) (Chil) voziacutek (12) aguaitar uno la ~ (Chil) s trpělivostiacute vyčkaacutevat

nějakou přiacuteležitost (MS AM MM) (13) ser una ~ (Arg Chil Urug Am) čipernaacute

jako veverka živaacute plnaacute energie miacutet za ušima Var lauchita (AM MM JD) (14)

tiene cara de ~ (Am) maacute krysiacute obličej (15) aguaitar la ~ (Chil) čekat na svou

přiacuteležitost (16) es una ~ (Am) ten maacute za ušima (17) m (Kol) zvěd vůdce stopař (JD)

(18) (Chil) svazek kabelů nebo draacutetů připojiacute se k nim dalšiacute kabely a spojiacute se s

trubkami ktereacute sloužiacute k elektroinstalaci (19) (svKol) kandiru žiacutehanyacute malaacute řiacutečniacute ryba

kteraacute dorůstaacute do deacutelky 10 cm podobnyacute rybě Eremophilus mutisi maacute štiacutehleacute tělo a

skvrny ktereacute jsou většinou hnědeacute nebo šedeacute barvy (DA)

lauchear intr hovor (1) (Chil) při některyacutech sportech hraacutet tiacutem způsobem že se čekaacute na

přiacuteležitost daacutet goacutel ziacuteskat bod (2) intr hovor (Chil) při některyacutech sportech převziacutet miacuteč

za zaacutedy obraacutenců (RAE)

lauchero -ra adjsubst (larr map) (1) (Chil Per) hraacuteč kteryacute čekaacute na svou šanci (aniž by

se plně zapojil do hry) (2) (Chil) naacutedeniacutek kteryacute pracuje s voziacutekem laucha (RAE MS

DA)

lauchita f (larr map) (1) (Chil LaPla) myška (MS) (2) (Chil) ženuška (JD)

lauchoacuten m (larr map) (1) (Chil) vyrostlyacute a hubenyacute mladiacutek (MS) (2) ~ orejudo (Chil)

druh křečka dorůstaacute do deacutelky 5 cm maacute velkeacute oči a uši (DA)

65

lauco-ca adj (larr map) (1) (Chil) plešatyacute lysyacute olysalyacute (MS AM MM JD)

laucoacuten m (larr map) (1) (Chil) kulataacute pleška na hlavě (2) a ~es adv (Chil) špatně

zastřihnuteacute vlasy (MS)

Laudelina f (1) iquesthasta cuaacutendo ~ (Kub) do kdy př iquesthasta cuaacutendo Laudelina vas a

estar hablando (DMC)

lauacuted f (1) (Mex Hond Nik Pan) kožatka velkaacute mořskaacute želva kteraacute dorůstaacute až do 3

m maacute soudkoviteacute tělo špičatyacute ocas černyacute krunyacuteř se sedmi podlouhlyacutemi hřebeny nemaacute

zuby a použiacutevaacute svůj ostryacute zobaacutek k rozmělněniacute potravy největšiacute mořskaacute želva na světě

Syn baula fanduca tinglado tora tortuga baula (DA)

laulao m (larr arwkarib) (1) (Ven) druh sumce Silurus sp (2) (Ven) hudba a tanec

indiaacutenů z Alto Orinoco Var laulau (MS AM)

laulau viz laulao (MS)

laundry m (larr angl) (1) (US Bol) praacutedelna viz teacutež londri (2) (US) špinaveacute praacutedlo

čerstvě vypraneacute praacutedlo viz teacutež londri (DA)

laupe m (1) (Bol) Godoy obovata strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute jednoducheacute

listy žluteacute květy plody ve tvaru tobolky dřevo se použiacutevaacute ve stavebnictviacute (DA)

laura f (1) (sevKol) kondor havranovityacute dravyacute ptaacutek viz teacutež zopilote (DA)

laurel m(1) (Am) společneacute jmeacuteno pro mnoho druhů stromů keřů a rostlin různyacutech čelediacute

existujiacute různeacute varianty pro jejich označeniacute laurel blanco laurel cerezo laurel comino

laurel chino laurel de la sierra laurel mocho aj (MM) (2) ~ de jardiacuten (~ de flor)

(Arg Urug) oleandr viz rosa laurel (EEA) (3) (Guat Hond Salv Kost Pan Ekv

Par) strom Cordia alliodora viz sachicahue (4) (Bol) strom viz moena (5) (Portor)

Magnolia splendens strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute kuželovitou korunu

aromatickou kůru kaštanoveacute barvy biacuteleacute květy a ovaacutelneacute plody Var laurel sabino

Syn sabino (6) (Urug) Ocotea acutifolia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute

tmavězeleneacute listy ktereacute neopadaacutevaacutejiacute maleacute nažloutleacute květy a malyacute vejčityacute plod černeacute

barvy (7) ~ avispillo (Portor) strom viz cabirma aromaacutetica (8) ~ blanco1

(Guat

Hond Salv) strom viz suchicahue (9) ~ blanco2

(Dom Bol) Ocotea floribunda

středně vysokyacute strom s hladkou kůrou kaštanoveacute barvy dlouhyacutemi větvemi listy hnědyacutem

plodem ve tvaru bobule kůra stromu voniacute po kořeniacute a dřevo se použiacutevaacute jako palivo

Var laurel espada (10) ~ cambroacuten (Dom Bol) Ocotea globosa strom dorůstajiacuteciacute

do vyacutešky až 15 m maacute šedou a zvraacutesněnou kůru zaobleneacute listy květy ktereacute vyrůstajiacute ve

svazciacutech po stranaacutech hlavniacute větve načernalyacute plod ve formě chlupateacuteho lusku kteryacute

obsahuje maleacute kulateacute semiacutenka Syn aguacatillo cacaiacutello guayarte (11) (Portor)

Ocotea wrightii staacutele zelenyacute strom středniacute vyacutešky maacute hustou korunu kůra a listy jsou

velmi voňaveacute a plod je ve formě bobule (12) ~ cigua (Portor) staacutele zelenyacute strom Ocotea

leucoxylon viz cigua (13) ~ de cera (Ekv jižBol) Myrica pubescens strom z rodu

66

vřesnovityacutech dorůstaacute do vyacutešky až 5 m větviacute se již zespodu maacute jednoducheacute listy

květenstviacute ve tvaru klasu plod ve formě peckovice kteraacute se po dozraacuteniacute pokryje bělavyacutem

voskem kůra stromu se použiacutevaacute v mediciacuteně Syn yana-yana (14) ~ espada (Portor)

viz laurel blanco2 (15) ~ geo (Portor) strom viz cigua (16) ~ guaica (sevArg) strom

viz guaica (17) ~ macho (Guat Salv Nik) strom viz suchicahue (18) ~ negro (Pan)

viz suchicahue (19) ~ rosa (Kol) oleandr obecnyacute Syn eacutebano (20) ~ sabino

(Portor) strom Magnolia splendens viz laurel (DA)

laureloacuten m (1) (Mex) rostlina ze severniacuteho Mexika podobnaacute vavřiacutenu (MM)

laurentildeo m (1) (Pan) keř viz barajo (DA)

lause m (larr angl louse) (1) (Chil) veš (MS MM)

lautro m (larr map lauchra) (1) (Chil) koniacutek malyacute kůň (MM)

lava f (1) estar continuamente en ~ la ~ (Kub) neustaacutele soupeřit př estos espantildeoles

estaacuten continuamente en lava la lava (DMC)

lavabo m (1) (Mex Urug) umyvadlo viz lavatorio (EEA)

lavacara f maacutelo použ [Š jofaina] (1) (Ekv Kol) umyvadlo (RAE AM MM)

lavacarada f (1) (Ekv) umyacutevadlo (2) ~ de agua (Ekv) umyacutevadlo plneacute vody voda

z umyacutevadla (JD)

lavacaras mf (1) (Hond Dom) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lavacho m (larr map lavacha) (1) (Chil) malaacute ropucha vyskytujiacuteciacute se v Chile (MM)

lavaco m (1) (Bol) člověk živiacuteciacute se umyacutevaacuteniacutem aut bol argot coba (HB)

lavacopa mf (1) (Arg Urug) pomocniacutek viz lavacopas (DA)

lavacopas mf (1) (Bol Arg Urug) pomocniacutek v kuchyni umyacutevaacute naacutedobiacute v barech a

restauraciacutech (DA)

lavada f (1) (Am Mex) praniacute (MM JD) (2) lid (Bol) kraacutedež loupež oblečeniacute

odcizeniacute oblečeniacute opileacutemu člověku kteryacute zůstal na veřejneacutem prostranciacute např na ulici

viz teacutež robada (3) dar una ~ (Pan) tvrdě někoho zkritizovat seřvat někoho (4) (Pan)

nadaacutevka uraacutežka uraacuteženiacute nadaacutevaacuteniacute (5) ~ de cabeza lid(Per Arg Urug) pokaacuteraacuteniacute

vyacutetka hubovaacuteniacute (6) ~ de cara lid (Dom Bol) upraveniacute za uacutečelem zlepšit svůj

vzhled (DA)

lavadedos m (1) (Mex) naacutedoba s vodou kteraacute se poklaacutedaacute na stůl a sloužiacute k oplaacutechnutiacute

prstů (RAE)

lavadera f (1) (Am) umyacutevadlo (JD) (2) (Nik Pan Kol Per) časteacute praniacute (praacutedla) (3)

(Kub) dřevěnaacute valcha (DA)

lavadero m (1) (Am JižAm Guat Mex Nik Hond Salv Kost Pan Dom) řečiště řeky

nebo potoku se zlatonosnyacutem piacuteskem kde se ryacutežuje zlato v Peruacute se užiacutevaacute vždy vyacuteraz

lavadero de oro (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) praacutedelna (3) (Mex) miacutesto na

břehu řeky kde chudeacute ženy perou oblečeniacute (4) (Per) krajina kde se sbiacuteraacute zlatonosnyacute

67

piacutesek (MM) (5) su camisa va sola al ~ (Mex) jeho košile volaacute po myacutedle (JD) (6)

(Mex) vana k praniacute praacutedla viz pileta (EEA) (7) (Mex) černyacute trh nelegaacutelniacute obchod

(8) lid (Kost) půda kteraacute je velmi narušenaacute eroziacute (DA)

lavadito -dita adj viz lavado -da (RR)

lavado adjsubst (1) (Bol) okradenyacute opilec (2) estar ~ (Bol) byacutet bez peněz (3) estar ~

(Bol) byacutet bez peněz z důvodu kraacutedeže bol argot coba Syn estar largado estar

pato (HB) (4) (Mex Nik Kub Dom Kol Ven Ekv Chil) klystyacuter vyacuteplach (5)

(Portor) v kaacutevoveacutem průmyslu oplachovaacuteniacute kaacutevoveacuteho zrna ktereacute je zbaveno slupky a

rostlinneacute šťaacutevy (6) ~ de cabo de antildeo (zaacutepBol) praniacute oblečeniacute zesnuleacuteho přesně

v den kdy uplyne rok od jeho uacutemrtiacute (7) ~ de cabeza (Pan) vymyacutevaacuteniacute mozku (8) ~ de

manos (Per Bol Chil) odmiacutetaacuteniacute braacutet za něco zodpovědnost prohlašuje se tak že za

to co se stalo nemůžeme (DA)

lavado -da adjsubst (1) m (Urug) praacutedlo ktereacute donese zaacutekazniacutek do praacutedelny nebo

k pradleně (RAE) (2) ~ (lavadito - dita) adj (Kub Portor Ekv Dom) o miacutešenci

světleacute pleti o pleti miacutešence světlaacute př sin ser un adonis indio lavado medio blanquito

las mujeres le ayudaron a vivir (RAE RR DA) (3) (Arg Mex Par Portor Am)

domaacuteciacute oblečeniacute k vypraacuteniacute nebo již vypraneacute (MM JD) (4) dar varios ~-os a una

persona (Am) vykoupat někoho (5) dar un buen ~ de cabeza a una persona (Am)

někomu pořaacutedně umyacutet hlavu vyhubovat (6) hacer el ~ de una cosa (Am)

oplaacutechnout omyacutet něco (7) hacerse un ~ ligero (Am) trochu se oplaacutechnout (JD) (8)

adj (Kost Guat Hond Salv Nik Bol) bez peněz př hoy ando lavado pero mantildeana

recibo mi sueldo slang (RF DA) (9) adj (Kub) o hověziacutem dobytku našedlyacute

s biacutelyacutemi skvrnami na některyacutech čaacutestech těla (10) estar ~1 (Guat) postraacutedat zkušenosti k

vykonaacutevaacuteniacute určiteacute činnosti (11) estar ~2 (Guat) byacutet namydlenyacute nahranyacute byacutet v

problematickeacute situaci (12) estar ~3 (Guat) byacutet na tom bledě byacutet v nesnaacuteziacutech (DA)

lavado m (1) ~ de ropa [Š colada] (Chil Mex Urug Ven) praniacute praacutedla (EEA)

lavadoacutelares adjsubst (1) m (Dom) praniacute špinavyacutech peněz z obchodu s drogami (2)

adjsubst (Dom) člověk kteryacute spaacutechaacute tento trestnyacute čin (DA)

lavador m (1) (Guat Arg Par) umyacutevadlo lavor (AM MM JD) (2) (Guat)

umyacutevaacuterna koupelna (AM JD) (3) (Mex) myacuteval (MM JD) (4) (Am)

mravencojed mravenečniacutek (JD) (5) (Bol) zloděj okraacutedajiacuteciacute v baru unaveneacute spiacuteciacute

opilce pokud u nich nenajde nic cenneacuteho často je obere o boty nebo ošaceniacute bol

argot coba (HB) (6) (Guat Per) umyvadlo toaleta (7) (Bol) umyvadlo (DA)

lavador -ra mf (1) (Ekv Bol Chil) zlatokop Var lavador de oro (DA)

lavadora f (1) (Kol) konipas ptaacutek z rodu konipasovityacutech (AM MM) (2) (Am)

praniacute (MM) (3) lid (Kub) viz taacutengana (DMC) (4) (Chil Mex Ven Kub Dom

68

Portor) pračka viz lavarropa (EEA DA) (5) ~ de trastes (Mex) myčka naacutedobiacute

(DA)

lavagallo m i adj (1) viz lavagallos (RR AM) (2) m lid (Pan) doušek hlt panaacutek

viz teacutež copetiacuten (3) (Ven Dom) kořalka viz teacutež mataburro (4) adj (Dom) o rumu

velmi nekvalitniacute (DA)

lavagallos (lavagallo) m i adj (1) (Ven Kol) silnyacute a nekvalitniacute rum šnaps sprostyacute rum

př no te ofrezco porque es un lavagallos pero si quieres Var aguardiente lavagallo

(RR AM MM JD)

lavahuevos m (1) (Kost) pochlebniacutek lichotniacutek (DA)

lavaje m (1) (Am Arg Chil Par) umytiacute vypraacuteniacute vyplaacutechnutiacute klystyacuter vyacuteplach žaludku

(RAE MM) (2) (Arg Chil Par)

lavaloza(s) mf [Š lavavajillas] (1) m (Chil) prostředek na mytiacute naacutedobiacute (RAE) (2) m

(Chil) dřez viz pileta (EEA) (3) mf (Kol Bol Chil) čistiacuteciacute prostředek na mytiacute

kameniny (DA)

lavamanos m (1) (Kol Ekv Guat Mex Nik Ven Kost Pan Kub Dom Bol Chil Per)

umyvadlo lavor (MM EEA DA)

lavamaacutetico m (1) (Pan) čistiacuterna (DA)

lavanco m (1) (Kub) druh stěhovaveacute kachny vyskytujiacuteciacute se v loužiacutech či lagunaacutech (MM)

lavanda f (larr angl lavender) (1) (Arg Kol Mex Urug) levandule levandulovyacute parfeacutem

(MS MM)

lavandera f (1) viz taloacuten estar como taloacuten de lavandera (DA)

lavanderiacutea f (1) (Kol) ryacutežoviště (AM MM JD) (2) (StřAm Chil Mex Per Urug

Ven Arg) praacutedelna miacutestnost kde se umyacutevaacute špinaveacute praacutedlo (AM MM) (3) (Bol)

hospoda nebo kantyacutena kde se okraacutedajiacute spiacuteciacute opilci bol argot coba (HB)

lavandero m (1) (Ven Salv Nik) praacutedelna (RAE DA) (2) (Mex) myacuteval (JD) (3)

~ de plata (Kub) miacutesto kde se perou špinaveacute peniacuteze př ese banco es un lavadero de

plata (4) ser ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo maacute hodně probleacutemů př Juan es lavandero

(DMC)

lavandina f [Š lejiacutea] (1) (Arg Bol Par Urug) běliciacute louh (RAE) (2) (Arg Bol

jižChil Par Urug) savo viz cloro (EEA DA)

lavaperro m (1) (Pan) Thevetia ahouai strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

nepravidelnou korunu rozptyacuteleneacute listoviacute jednoducheacute listy světle žluteacute květy a plod ve

formě kulateacute peckovice kteraacute když je zralaacute zčervenaacute (DA)

lavaperros mf (1) (Kol) služebnyacute sluha služka sloužiacute bohateacutemu (DA)

lavapieacutes m (1) (Portor) viz pamperito (DA)

lavaplato m (1) (Bol) Solanum albidum strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

jednoducheacute vejčiteacute listy ktereacute jsou porostleacute malyacutemi chloupky plod ve formě bobule

69

kteryacute po dozraacuteniacute zčernaacute Var lavaplato plateado (2) ~ plateado (Bol) viz lavaplato

(DA)

lavaplatos m [Š fregadero] (1) (Bol Chil Kol Ven Mex Nik Par Am) dřez myciacute

stůl (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) osoba kteraacute zaleacutevaacute květiny v hotelech

restauraciacutech (MM) (3) [Š lavavajillas (producto)] (Arg Ven) čisticiacute prostředek na

mytiacute naacutedobiacute Syn lavalozas (Chil) lavatrastes (Mex) lavavajillas (Urug) (EEA)

(4) (Guat Hond Nik) keř viz cabrayuyo (DA)

lavar tr (larr angl) (1) ~ enal seco (Chil Mex Per) čistit nasucho chemicky čistit

(praacutedlo) př mientras que usted espere en su camariacuten o en el hallhellip le lavaraacuten en seco

su terno y camisahellip (BDE) (2) (Bol) okraacutest spiacuteciacuteho opilce bol argot coba (HB)

(3) ni te lo laves que no hay alcohol (Kub) viz alcohol calle (DMC) (4) ~ el

coco tr hovor (Mex) přesvědčit přemluvit mex argot caliche (INFO) (5) ~ el

piso (Urug) vytřiacutet podlahu viz trapear (EEA) (6) lid (Bol) kraacutest okraacutest viz teacutež

ladronear (7) (Mex Hond Nik) propiacuteraacuteniacute kaacutevy aby bylo kaacutevoveacute zrno zbaveno slupky a

dalšiacutech nečistot (8) (Dom) udeřit někoho (9) ~ el cinco (Ekv) mezi určityacutemi skupinami

indiaacutenů z Ekvaacutedoru vyprat oblečeniacute zesnuleacuteho přesně paacutetyacute den po jeho uacutemrtiacute rituaacutel

(10) ~ el morro (Hond) změnit způsob myšleniacute miacutet noveacute myšlenky naacutepady (11) ~ la

cabeza (Arg) napomiacutenat (12) ~ la cara (Bol) napravit svou chybu (13) ni ~ ni prestar

la batea (Ven) nepoužiacutevat určitou věc a nedovolit druheacutemu aby ji použiacuteval (14)

lavando ajeno y entregando mojado (Hond Nik) byacutet bez peněz byacutet na mizině (DA)

lavarropa f (1) [Š lavadora] (Arg Urug Par) pračka Syn lavarropas (Arg)

lavadora (Chil Mex Ven) (EEA DA) (2) (Dom) trvalka viz pelo de gato (DA)

lavarropa lavarropas mf [Š lavadora] (1) (Arg Urug Bol Par) pračka (na praacutedlo)

(RAE JD EEA DA)

lavaseco mf (1) (Chil Kol) čistiacuterna (BDE)

lavatiacuten m (1) (Kub) samoobslužnaacute praacutedelna (DA)

lavativa f (1) (Ven) rozbitiacute zničeniacute zločin př los godos seraacuten malucos pero maacutes

lavativas han hecho los republicanos (2) echar (una alguna la mucha tanta) ~ i pl

[Š dantildear] (Ven) poškodit uškodit ubliacutežit př viviacutean en la hacienda de un hombre

malucho que les echaba muchas lavativas a los pobres negros y a todas las gentes (RR)

(3) lid (Ven) probleacutem potiacutež otrava trampota sviacutezel př hellipque existe una lavativahellip

llamada Estados Unidos (BDE) (4) (Ven) zapomiacutenanaacute nezmiňovanaacute věc nebo

zaacuteležitost (5) la misma ~ pero con diferente bitoque (Mex) velmi podobnaacute situace jen

s drobnyacutemi rozdiacutely (6) echar ~s (Ven) hodně někomu škodit či ho obtěžovat (DA)

lavativoso -sa adj (1) (Ven) nudnyacute mrzutyacute (RR)

lavatorio m [Š jofaina] (1) (Am) stolek s umyvadlem myciacute stůl (2) (larr angl lavatory)

(Am Arg Chil Ekv Per Urug Ven) toaleta miacutestnost pro vykonaacutevaacuteniacute osobniacute

70

hygieny (RAE AM MM JD) (3) (Am ArgLaPla Chil Ekv Per Urug Ven Par)

umyvadlo praacutedelna umyacutevaacuterna př llevaba un pijama celestehellip y sobre el lavatorio

habiacutea dejado un cigarrillo encendido (AM MM JD BDE) (4) [Š lavabo] (Arg Chil

Kost Ekv Par Per Urug Bol) umyvadlo Syn lavabo (Mex Urug) lavamanos

(Mex Ven) pileta (Urug) (EEA DA) (5) (Bol szArg) obřad při ktereacutem se několik

dniacute po pohřbu rodinneacuteho přiacuteslušniacuteka nebo kamaraacuteda pere a sušiacute na slunci oblečeniacute

zesnuleacuteho (DA)

lavatrastes m (1) (Arg Ven) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavatrastos m [Š fregadero] (1) (Hond Salv) dřez (RAE DA) (2) (Hond) myčka

naacutedobiacute (DA)

lavavajilla mf [Š lavaplatos] (1) mf (Arg) myčka naacutedobiacute (RAE) (2) m (Mex Nik

Chil Par Urug) myčka naacutedobiacute (DA)

lavavajillas m (1) (Urug) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavaza f (1) (Bol Kub Chil Per Portor Pan Dom) napěněnaacute voda voda s rozpuštěnyacutem

myacutedlem vytvaacuteřejiacuteciacute pěnu v Mexiku se užiacutevaacute vždy v množneacutem čiacutesle (2) (Ekv) špatně

dochucenaacute poleacutevka či vyacutevar (AM MM DA) (3) (Dom Portor Chil) myacutedlovaacute pěna

(4) (Bol) slina kteraacute se člověku vytvořiacute při epileptickeacutem zaacutechvatu (5) (Hond) voda se

zbytky kukuřičneacute hmoty kterou se umyacuteval kaacutemen na drceniacute potravy pro vepře (6)

(zaacutepEkv) přezraacutelyacute banaacuten kteryacute se vyřazuje a prodaacutevaacute se za nižšiacute cenu jako krmivo pro

vepře (DA)

lawa f (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute moukouldquo) (1) lid (Bol) poleacutevka

ingredience mouka zelenina maso brambory Var lagua (2) ~ de choclo (Bol)

poleacutevka ingredience mouka kukuřice zelenina maso brambory (3) ~ de

jancaquipa (Bol) poleacutevka ingredience zelenina maso brambory kukuřičnaacute mouka

(4) cherle ~ lid (Bol Pt) pochaacutezejiacuteciacute z oblasti Caiza v departementu Potosiacute (5)

jarwi ~ venk (Bol Pt) poleacutevka ingredience mouka maso nebo sušeneacute hověziacute

maso cibule hraacutešek boby česnek paprika (6) ~ cuchi lid (Bol LP) obyvatel kantonu

Viacha v departementu La Paz viz teacutež cuchi anaqui (7) ~ puraca lid humor (Bol

alt) tlusťoch Syn chancho garrafa (8) oque ~ lid humor (Bol Pt) obyvatel

kantonu Caiza v departementu Potosiacute (LM)

lawn-tennis m (larr angl lawn tennis) (1) (Mex) tenis (MS MM)

lay m (larr angl) (1) ~ away (US Portor) platba na splaacutetky (DA)

layaacuten m (1) (Per) bez černyacute Var rayaacuten (DA)

layaway m (1) (US Portor) viz lay away (DA)

layca mf (larr keč layqa bdquočaroděj šamanldquo) (1) (Bol alt) čaroděj šaman Syn aysiri

laycasiri picharero (LM)

71

laycar tr lid (larr keč layqay) (1) (Bol altvall) očarovat Syn picharear Var

layquear (LM)

laycasiri mf lid (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) (1) m (Bol alt) očarovaacuteniacute (2)

mf (Bol alt) čaroděj šaman viz teacutež layca (LM)

laymi m (1) (Per) způsob osevu a rozděleniacute plodin na jednotlivaacute pole ktereacute patřiacute obci

(DA)

layoff m (larr angl) (1) (US Portor) vyacutepověď propuštěniacute z praacutece (DA)

layqueado -da adj lid (larr keč layqa) (1) (Bol alt) očarovanyacute (LM)

layquear tr lid (larr keč layqa) viz laycar (LM)

laza f (1) (Salv) (pytlaacuteckeacute) oko sloužiacute k lovu kraacuteliacuteků koroptviacute a jinyacutech ptaacuteků (DA)

lazada f (1) (Mex Am) hozeniacute lasa lasovaacuteniacute (MM JD) (2) echar ~-as a una cosa

(Am) chytat lasem (JD) (3) (Pan Bol Chil) při pleteniacute vytvořeniacute oka přiacuteze se

vede kolem jehlice a protaacutehne se dozadu jako smyčka a naopak (4) (Pan Bol) ažura

mřiacutežkovanaacute vyacutešivka (DA)

lazadera f (1) (Mex) laso (JD)

lazador m (1) (Am) honaacutek chytajiacuteciacute do lasa dobytek (JD)

lazar tr (1) (Mex Nik Hond) svaacutezat (MM DA) (2) ser de ~ y dar vuelta (Mex) byacutet

od raacuteny pořaacutednyacute chlap (JD)

lazariento -ta adjsubst (1) adj (Arg Mex Nik Am) malomocnyacute (MM JD) (2) mf

(Am) malomocnyacute (JD) (3) adjsubst (Mex) člověk kteryacute trpiacute leprou nebo

elefantiaacutezou (nadměrneacute zvětšeniacute některyacutech čaacutestiacute těla předevšiacutem dolniacutech končetin a

pohlavniacutech orgaacutenů) (DA)

laacutezaro adj dřiacuteve i subst arch [Š lazarino] (1) (Ven) člověk trpiacuteciacute nemociacute zvanou

elefantiaacuteza nemoc projevujiacuteciacute se nadměrnyacutem zvětšeniacutem některyacutech čaacutestiacute těla

předevšiacutem dolniacutech končetin a pohlavniacutech orgaacutenů přiacutečinou mohou byacutet přetrvaacutevajiacuteciacute zaacuteněty

a předevšiacutem paraziti z teplyacutech krajů (RAE) (2) m (Am) malomocnyacute (3) estar hecho

un ~ (Am) byacutet uacuteplnyacute lazar (JD) (4) mf (Ekv) člověk kteryacute onemocněl leprou

(DA)

Laacutezaro m (1) lid (Kub) viz San ~ (DMC)

Laacutezaro m (1) mal de ~ viz mal (RR)

lazazo m (1) (Am) šlehnutiacute lasem (MM JD) (2) (Am) hozeniacute lasa (JD)

lazo m (1) (Guat Hond Mex) provaacutezek vyrobenyacute z agaacuteve použiacutevaacute se v domaacutecnosti k

různyacutem uacutečelům př tuvo que quitarse la camisa para lavarse el pecho de un lazo

arrebatoacute una toalla (MM) (2) ~ gotero (Ven) smyčka na lase př este breve instante

fue suficiente para que el potro corriera a defenderse otra vez eacutechale un lazo gotero

(AM MM) (3) dar ~ (Arg) uvolnit po zachyceniacute zviacuteřete smyčky na lase bez toho aby

se zapletly př todaviacutea me quedan rollos por si se ofrece dar lazo (4) ingerir (injerir)

72

lazos (unel lazo) (Arg) spojit roztrženeacute lano spojeniacutem vlaacuteken př dimos agua a

nuestros caballos los bantildeamos arreglamos nuestras prendas de trabajo ingiriendo un

lazo aqueacutel a quien se le habiacutea cortado cosiendo eacuteste en un maneador (5) lado del ~ viz

lado (RR) (6) (Kub) tanečniacute figura (7) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol Per) nic co

by za to staacutelo (AM MM) (8) lo puso como ~ de cochino1 (Mex Bol) každaacute rada

drahaacute (MM JD) (9) adj (Mex) o člověku kteryacute umiacute dobře vaacutezat přivazovat

spojovat př ponerlo como no digan duentildeas (MM) (10) ir de ~ (Kol) veacutest se pod

pažiacute (11) meter el ~ al pie (Kol) nastražit leacutečku (12) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol)

tady je každaacute rada drahaacute (13) lo puso como ~ de cochino2 (Arg) pěkně ho zřiacutedil (14)

roersacarse el ~ (Arg) šikovně se z toho dostat (15) tender el ~ a una persona (Arg)

nastrojit někomu leacutečku (16) y ni un ~ (Mex) a nikdo si ani neškytne (JD) (17) llevar

arriba un ~ de cuero (Kub) byacutet velmi hrubyacute př eacutese lleva arriba un lazo de cuero (18)

ser el L~ de Oro (Kub) byacutet dobryacute př eso que escribiste es el Lazo de Oro laquoLazo de

Ororaquo byl naacutezev kloboučnictviacute v Havaně (19) tener que coger a alguien a ~s (Kub)

zkrotit někoho kdo je těžko ovladatelnyacute př no hay forma de tratar con eacutel hay que

cogerlo a lazos viz sello (DMC) (20) (Ven) stuha mašle Syn lazo de cinta viz

montildeo (21) (Mex) provaz viz mecate (22) ~ de amor (Urug Par Arg) zelenec

(rostlina) viz madre mala madre (EEA DA) (23) echarle a uno un ~ hovor

(Mex) všiacutemat si někoho věnovat mu pozornost př desde que se volvioacute rico ya ni nos

echa un lazo mex argot caliche (DEUM) (24) (Mex) stuha ve tvaru osmičky

kteraacute se při svatbě připevniacute novomanželům (25) (Kol Bol) provaz z kavylu vytrvalaacute

traacuteva (26) (Pan Bol) motyacutelek doplněk společenskeacuteho oděvu (27) (Portor) naacutesada

na lopatu (28) poner como ~ de cochino (Mex) jednat s někyacutem jako dobytek (29)

sacarse el ~ (Arg Urug) z něčeho se vymotat vymanit dostat (30) ser de ~ y reata

(Hond Salv) miacutet pro strach udělaacuteno (31) viz cogido -da ser cogido a lazo (32) coger

a ~ (Ven) oklamat napaacutelit někoho využiacutet jeho naivity (DA)

lazuro -ra mf (1) (Hond) viz lashuro -ra (DA)

-le sufix (1) (Mex) zaacutejmeno ndashle se ve formě sufixu v mex španělštině často připojuje

k imperativu př iexclaacutendale iexclaacutendele iexcloacuterale iexclpaacutesale iexclpaacutesele iexclpiacutecale iexclpiacutequenle

iexcltuacutepale iexcltuacutepanle někdy se pojiacute i k jinyacutem slovniacutem druhům př iexcleacutepale iexclhiacutejole iexcluacutejule

(BDE)

le zaacutejm lid (1) (Mex) ji Vaacutes Vaacutem použiacutevaneacute miacutesto la př le comprendo Sentildeora le

llaman Sentildeorita no le entiendo doctora hellipes mi madre y no voy a permitir que le

insultes (BDE) (2) [Š lo la] (Par) ho ji př le vi (al nintildeo a la nintildea) (3) dar ~

(Dom) braacutet někomu pitiacute jednaacute se zejmeacutena o alkohol (DA)

lea f (1) (Kub) holka šťabajzna (JD) (2) ser una ~ de gritos (Kub) o ženě byacutet

kraacutesnaacute př esa lea es de gritos (3) una ~ que levanta la calle de punta a punta (Kub)

73

překraacutesnaacute žena př eacutesa es una lea que levanta la calle de punta a punta Syn una lea

que para el traacutefico viz indumba (DMC)

leader m (larr angl vůdce) (1) (Am) hlava vůdce byacutet v čele nějakeacute politickeacute strany

kteraacute vede ostatniacute v tyacutemu skupině Var liacuteder (MM) (2) (Am) eso ve sportu

(MM JD)

leak m (larr angl) (1) (US Portor) filtrovaacuteniacute cezeniacute odkapaacutevaacuteniacute (DA)

leandra f lid (1) (Guat) prostitutka děvka viz teacutež callejera (DA)

lebepeacute mf (larr lbp bdquočestneacute slovoldquo) (1) (Portor) člověk kteryacute daacute čestneacute slovo (DA)

lebisa f (larr arwkarib) (1) (Antil Mex Portor) trnucha jamajskaacute Himantura

schmardae (2) (Kub) kubaacutenskyacute strom z čeledi vavřiacutenovityacutech s drsnou kůrou jeho

plody žere dobytek (3) (Mex) kůže trnuchy (ryba) kteraacute se použiacutevaacute jako smirkovyacute

papiacuter Var lebisca lebiza levisa libisa liviza (MS DA) (4) (Portor) vavřiacutenovityacute

strom viz teacutež negrillo (DA)

lebisca viz lebisa (MS)

lebiza viz lebisa (MS)

leboacuten m (1) (szMex) Parkinsonia microphylla palo verde stromkeř dorůstaacute do

vyacutešky až 8 m maacute tenkeacute větve ktereacute jsou trniteacute maleacute zeleneacute až žlutozeleneacute listy žluteacute

květy a plody ve tvaru lusku s přepaacutežkami mezi jednotlivyacutemi semiacutenky Syn palo

brea (DA)

lebrancha f (1) (Mex Costa del Paciacutefico Guat Pan) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu

kostnatiacute asi 70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute

napůl pokryteacute průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute

vyskytuje se hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi

ceněny Syn lebrancho Var lebranche (MM DA)

lebranche (lebrancho) m (1) (Kol) Mugil brasilensis žije v pobřežniacutech vodaacutech

Atlantickeacuteho oceaacutenu a ve slanyacutech vodaacutech u uacutestiacute řek podobaacute se uacutehoři (RR) (2)

(sevKol Ven) ryba viz lebrancho (DA)

lebrancho m [Š muacutejol] (1) (Kanaacuter Kub) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu kostnatiacute asi

70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute napůl pokryteacute

průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute vyskytuje se

hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi ceněny Syn

lebrancha (RAE MM) (2) druh ryby viz lebranche (RR)

lebrejear intr (1) (Dom Santo Domingo) jiacutet se bavit se ženou za peniacuteze (AM) (2) lid

(Dom) slavit oslavovat flaacutemovat viz teacutež fiestear (DA)

lebrejero -ra adjsubst (1) (Dom) člověk kteryacute raacuted slaviacute flaacutemuje chodiacute na paacuterty (DA)

lebrel adj (1) (Dom) vychytralyacute chytryacute bystryacute (DA)

74

lebrero m (1) (Kub) strom s tvrdou kůrou kompaktniacute vlaacuteknityacute a nažloutlyacute s tmavyacutemi

pruhy (MM)

lebrillo m lid (1) (Hond Nik) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež porongo (DA)

lebroacuten -na adj (1) (Mex) zkušenyacute těžko oklamatelnyacute (2) (Mex) vychloubačnyacute

chvastounskyacute (AHM) (3) (Mex) vychytralyacute mazanyacute (MM)

lebroacuten -na (lebroncito -ta) adj vulg (1) (Mex) chvaacutestavyacute drzyacute machr př uno es

lebroncito de por siacute y no le cuadra que nadie le pele los ojos (RR AM MM) (2)

(Mex) vhodnyacute zručnyacute prospěchaacuteřskyacute vychytralyacute mazanyacute filuta darebaacutek taškař (AM

MM JD) (3) (Mex) osoba kterou nelze snadno podveacutest (MM)

lebroncito -ta adj viz lebroacuten (RR)

lebruna adj (1) (Dom) o ženě naacuteruživaacute promiskuitniacute bez zaacutebran (DA)

lebruno -na adjsubst (1) (Ven) o dobytku biacuteleacute až nažloutleacute barvy (RAE) (2) m

(Ven) mraky ktereacute se objevujiacute při sviacutetaacuteniacute vyacuteraz je typickyacute pro niacutežiny př ya viene la

aurora con los lebrunos del diacutea (3) adj (Ven) nažloutle biacutelaacute kraacuteva př el madrinero un

todo lebruno se detuvo y lanzoacute un bramido impresionante (RR)

leca pintildeata mf (larr it lecca pignatta) (1) (LaPla) člověk kteryacute jiacute velmi maacutelo (MS)

lechada f (1) (Kub Nik Portor) drtivaacute poraacutežka nebo viacutetězstviacute př da Cuba lechada y

nocao a Mexico en beacuteisbol universitario (RR DA) (2) (Mex) dojeniacute (3) dar ~ a la

casa (Mex) obiacutelit nabiacutelit dům (JD) (4) (Arg) mleacuteko př la mulata que preparaba la

lechada para el matehellip (BDE) (5) vulg (Per) ejakulaacutet (6) (Hond) při vyacuterobě

hnědeacuteho cukru množstviacute oxidu vaacutepenateacuteho kteryacute se přidaacutevaacute do melasy aby došlo ke

sniacuteženiacute stupně kyselosti (7) dar una ~ (Kub) v baseballu zabraacutenit protivniacutekům v

přeběhu (DA)

lechar trintr (1) intr (Ekv Chil StřAm Per) o samičkaacutech některyacutech domaacuteciacutech zviacuteřat

daacutevat mleacuteko (AM MM JD) (2) (Ekv) o chovu některyacutech zviacuteřat saacutet mateřskeacute mleacuteko

(3) tr (Hond Mex StřAm) biacutelit vaacutepnem (RAE AM JD) (4) tr (Hond StřAm Kol

Ekv Chil Arg StřAm) dojit podojit př para que no quede vaca sin lechar para todo

aquello que significa entrada de dinero Var lechiar vulg en Argentina (AM MM

JD) (5) trintr [Š blanquear] (Ekv StřAm Mex) bělit čistit př y apenas comenzoacute a

lechar la laguna habiacutea salido de la choza loma arriba (RR AM MM) (6) (StřAm

Kol Ekv) miacutet dostatek produkovat mleacuteko (AM MM) (7) (Am) kojit (JD)

lechazo m lid (1) (Ven Bol Pan) šťastnaacute naacutehoda klika štiacutestko (RAE JD DA) (2)

iexclqueacute ~ (Ven) to je klika (JD) (3) lid (Kub) ejakulace př fue un lechazo riquiacutesimo

Syn venida (DMC)

leche f hovor (1) (Ekv Salv Ven) přiacuteznivyacute osud (2) tener ~ (Arg Hond Nik Urug)

miacutet štěstiacute (RAE) (3) [Š suerte] (Per Mex Kost Urug Arg Chil Ven StřAm Par

Portor Am Pan Dom Ekv Bol) štěstiacute štiacutestko klika př iquestves esta cicatriz y eacutel no se

75

hizo nada no es justo iexcltiene una leche tuvo la buena leche de no viajar en el avioacuten

accidentado (MM JD BDE RF DA) (4) ~ de Mariacutea viz Mariacutea (5) ~ (de) tigre1

(Ekv) alkoholickyacute naacutepoj vyraacuteběnyacute z vajec smiacutechanyacutech s mleacutekem a paacutelenkou (6) ~

dormida1 (Kost) horkeacute mleacuteko s cukrem a dalšiacutem kořeniacutem př acostumbran a traerles a

sus enfermos las comidas maacutes tiacutepicas mazamorra leche dormida (RR)

(7) (Bol) kaučuk elastickaacute guma (AM MM) (8) (Am) označeniacute pro velkeacute

množstviacute rostlin ktereacute majiacute mleacutečnou miacutezu jako leche de perra leche de vaca leche de

venus lechemariacutea lecheprieta lechemiel aj (9) (Arg StřAm Mex Per Urug) naacutedoba

na mleacuteko (MM) (10) iexcl~ (Am) hernajs (11) iexcl~-es (Am) to jsou kecy (12) ~

adulteradaaguada (Am) ředěneacute mleacuteko (13) ~ de apoyo (Am) večerniacute mleacuteko (14)

como una ~ (Am) jako maacuteslo měkkoučkyacute jen se rozplyacutevaacute (o pokrmu) (15) dar ~-es a

una persona (Am) štvaacutet někoho (16) la vacacabra de mi vecina maacutes ~ da que la miacutea

(Am) sousedova kraacuteva viacutece mleacuteka daacutevaacute (17) estar en ~1

(Am) byacutet nezralyacute (18) estar

en ~2

(Am) byacutet klidnyacute o moři (19) estar en ~3 (Am) miacutet mleacuteko na bradě (20) estaacute

con la ~ en los labios (Am) ještě mu teče mleacuteko po bradě (21) estar de mala ~ (Am)

byacutet naštvanyacute (22) ~ evaporado (Am) mleacuteko v praacutešku (23) ~ de gallinade paacutejaro

(Am) snědek rod jednoděložnyacutech rostlin z čeledi hyacintoviteacute (24) ~ higienizada

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko (25) ~ homogeneizada (Am) egalizovaneacute mleacuteko (26) ~

malteada (Kub Mex Salv Nik) mleacutečnyacute koktejl (27) mamar una cosa con la ~ (Kub)

miacutet něco v krvi od narozeniacute (28) ~ de manteca (Kub) podmaacutesliacute (29) ~ maternizada

(Kub) kravskeacute mleacuteko pro kojence (30) nada de esa ~ (Kub) žaacutedneacute takoveacute věcičky (31)

pedir ~a las cabrillas (Kub) chtiacutet hodinky s vodotryskem (32) ser ~ (Kol) byacutet krkoun

(33) tener mala ~ (Mex) miacutet pech (34) menuda ~ tiene (Mex) ten je jako z divokyacutech

vajec (35) ~ de tigre2 (Kol) utrejch o silneacute kořalce (36) a toda ~

1 (Kub) moc

prima (37) ~ de los viejos (Kub) šťaacutevička (o viacuteně) (JD DA) (38) cafeacute con ~ con

polines (Kub) černaacute kaacuteva s mleacutekem př dame un cafeacute con leche con polines (39) dar la

~1 (Kub) o muži ejakulovat (40) dar la ~

2 (Kub) žena majiacuteciacute orgasmus př ella me dio

la leche varias veces leche je v kubaacutenštině semeno (41) dar poca ~1 (Kub) byacutet

lakomyacute př ese individuo da poca leche Syn ser estrentildeido dar maacutes aceite un

ladrillo ser aceite de cabo de paraguas vivir en Dureje entre Durantildeona y Puerta

Cerrada (42) dar poca ~2 (Kub) řiacutekaacute se takeacute o spisovateli kteryacute velmi maacutelo tvořiacute př

ese escritor da poca leche (43) dar una mujer la ~ (Kub) projevit spokojenost př

cuando se lo di me dio la leche Syn no caberle un grano de alpiste o arroz en el culo

(44) dejar la ~ (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr př voy a dejar la leche en casa

de mi secretaria (45) dejar la ~ (en un sitio) (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr

př iquestdejaste mucha leche en Espantildea (46) estar criado con ~ prestada (Kub) byacutet velmi

neduživyacute př no pesa ni cien libras creo que lo criaron con leche prestada (47) estar

76

borracho de ~ (Kub) myslet jen na sex př ese hombre estaacute borracho de leche Syn

pensar soacutelo en leche (48) estar como la ~ (Kub) byacutet opožděnyacute př ese perioacutedico estaacute

como la leche (49) meterle a la ~ como un bebito (Kub) řiacutekaacute se o člověku kteryacute pije

často mleacuteko (50) paro lo barata que estaacute ~ iquestpara queacute vas a comprar la vaca (Kub)

na co se ženit když jsou ženy povolneacute př es que me planteoacute que me casara con ella ndash

para lo barata que estaacute leche iquestpara queacute vas a comprar la vaca (51) pomo de ~ (Kub)

řiacutekaacute se o člověku kteryacute je hodně biacutelyacute př tuacute eres un pomo de leche (52) iexclqueacute clase de ~

(Kub) podobajiacute se jako vejce vejci př mira esa familia iexclqueacute clase de leche (53)

sacar la ~ (Kub) udělat (orgasmus) př a ella estoy seguro que le saqueacute la leche (54)

sacarle a alguien maacutes ~ que una vaca (Kub) vysaacutevat někoho (užitek) př le he sacado

maacutes leche que una vaca Syn sacarle el jugo (55) salir la ~ como si fuera Moralitos

(Kub) dosaacutehnout velkeacuteho orgasmu př con ella me salioacute la leche como si fuera

Moralitos Moralitos byla znaacutemaacute mleacutekaacuterna na Kubě (56) tener alguien una ~ peor

que Similac (Kub) miacutet naacuteladu pod psa př la leche de tu marido es peor que Similac

(57) tener ~ (Kub) miacutet štěstiacute př eacutel tiene mucha leche se sacoacute la loteriacutea (58) tener la ~

adulterada (Kub) byacutet neplodnyacute př hay una cosa cierta eacutel tiene la leche adulterada

(59) tener la ~ cortada (Kub) miacutet špatnou naacuteladu př hoy amaneciacute con la leche

cortada Syn estar echando leche tener la leche cortada en cuadritos (60) tener

mucha ~ (Kub) viz reventado (61) tiene una mala ~ y ahora la tiene cuajada (Kub)

maacute špatnou naacuteladu a teď je i rozzuřenyacute př tiene una mala leche Pedro y ahora la tiene

cuajada viz cafeacute chulito cresta jarro mulata nata pinga pomo repuacuteblica (DMC)

(62) mala ~1 (Ven Nik Pan Portor Ekv Bol Arg) smůla neštěstiacute př que mala leche

que no pasaste el examen slang (63) mala ~2 [Š mala intencioacuten propoacutesito avieso]

(Arg Š Mex) špatnyacute uacutemysl př no digas tonteriacuteas me dio el codazo con toda la mala

leche (RF DEUM) (64) vulg (Mex) sperma mex argot caliche (DEUM) (65)

crema de ~ (Ven) šlehačka viz crema (EEA) (66) tener maacutes ~ que un palo de

pana (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un papayo macho (67) tener maacutes

~ que un papayo macho (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un palo de

pana (68) estar con la ~ en los labios lid (Ekv) miacutet pamatovaacuteka detailně si

pamatovat nějakou udaacutelost (69) estar de la ~ (Guat) byacutet na šťastneacute vlně miacutet kliku byacutet

uacutespěšnyacute (70) sacar la ~ (Nik Kol) vyždiacutemat z někoho co nejviacutec (71) ser ~ frita lid

(Portor) byacutet nevinnaacute lež bez vaacutežnyacutech důsledků (72) cafeacute de ~ (Nik) kafe viz teacutež

bellota (73) ~ amarilla (Guat) Rheedia intermedia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15

m maacute koronu ve tvaru jehlanu kteraacute se větviacute již zespodu ovaacutelneacute listy ktereacute jsou na

konci zuacuteženeacute hroznoviteacute květenstviacute plod ve tvaru ovaacutelneacute tobolky kteraacute obsahuje

dužinu (74) ~ asada (Per Chil) dezert připravenyacute z vařeneacuteho mleacuteka vajec cukru a

skořice maacute polotuhou konzistenci (75) ~ buacutelgara (Mex) kysanyacute mleacutečnyacute vyacuterobek

77

mleacuteko u ktereacuteho byla použita probiotickaacute kultura Lactobacillus bulgaricus aby došlo

ke kysaacuteniacute (76) ~ calostra (Salv Dom Kol Ekv) kravskeacute mlezivo kolostrum prvotniacute

mleacuteko u savců tvořiacute se v mleacutečneacute žlaacuteze těsně před porodem a je produkovaacuteno asi 3 ndash 5 dniacute

po něm (77) ~ de cartoacuten (Pan Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko tepelně upraveneacute mleacuteko

plniacute se do tetrapaků (naacutepojovyacutech kartonů) (78) ~ caspi m (Bol) Aspidosperma

marcocarpon strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute ryacutehovanyacute kmen maacute vstřiacutecneacute

listy biacuteleacute nebo zelenožluteacute květy plody ktereacute po dozraacuteniacute zešednou (79) ~ de coyol

(szKost) viacuteno ktereacute se vyraacutebiacute z Acrocomia aculeata druh palmy (80) ~ de funda

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko ktereacute se plniacute do speciaacutelniacutech saacutečků (81) ~ de gallina (szArg)

horkeacute viacuteno se skořiciacute použiacutevaacute se jako leacutek proti chřipce (82) ~ de tigre3

(szArg) silnyacute

alkoholickyacute naacutepoj kteryacute obsahuje mleacuteko a připavuje se na několik způsobů (83) ~ de

tigre4 m (Per) šťaacuteva ze syroveacuteho rybiacuteho masa (84) ~ de tigre

5 (Ekv) šťaacuteva ze syroveacuteho

rybiacuteho masa s biacutelyacutem viacutenem vodkou a paacutelenkou pisco paacutelenka z vinneacute reacutevy (85) ~ de

tigre6 (Ekv) tepleacute mleacuteko s alkoholem (86) ~ de tigre

7 (Bol) alkoholickyacute naacutepoj

připravenyacute z mleacuteka bolivijskeacute paacutelenky singani paacutelenka z vinneacute reacutevy nebo jineacuteho

alkoholu (87) ~ de vaca (Pan) strom viz moral bobo (88) (Salv) pečenyacute dezert

připravenyacute z mleacuteka cukru vajec skořice soli a citroacutenu (89) ~-~1 m (Bol szArg)

strom viz lecheroacuten (90) ~-~2

(szArg) dřevo viz lecheroacuten (91) ~ maluca (Ven)

mateřskeacute mleacuteko ktereacute novorozenec těžce traacuteviacute (92) ~ nevada (Chil) dezert připravenyacute

z mleacuteka vajec cukru skořice vše se smiacutechaacute a vařiacute nahoru se přidaacutevajiacute oblaacutečky z

merengue biacutelkovyacute sniacuteh (93) ~ planchada (szArg) kašička připravenaacute z mleacuteka

vajec kukuřičneacute mouky směs se uvařiacute posype cukrem a cukr se opaacuteliacute rozžhavenyacutem

železnyacutem plaacutetem dezert podobnyacute crema catalana nebo creme bruleeacute (94) ~ popular

(Ven) sušeneacute mleacuteko na ktereacute staacutet přispiacutevaacute spotřebitelům (95) ~ prieta (Portor) strom

viz caimito verde (96) ~ quemada (Kub) sladkost viz fanguito (97) ~ recentina

venk (Portor) kravskeacute mlezivo prvotniacute mleacuteko Syn leche calostra (98) ~

repentina (Kub) viz leche recentina (99) ~ sucia (Hond) viz leche recentina leche

calostra (100) ~ tierna (Hond) viz leche calostra (101) a toda ~2 (Kub) pohodlně

komfortně (102) como ~ hervida1 lid (Bol Par Arg Urug) vehementně raacutezně a bez

zastaveniacute (103) como ~ hervida2 lid (Bol szArg) nahněvaně zuřivě vztekle (104) de

~ (Arg) naacutehodou naštěstiacute (105) ~ de perra (Portor) špatnyacute uacutemysl (106) ~ frita

(Portor) lež klam (107) por la ~ (Portor) vyacutehodně prospěšně zprostředkovatel

ziacuteskaacutevaacute vyacutehodu za to že se staral o kraacutevu a o narozeneacute tele může si tak od niacute vziacutet mleacuteko

(108) por pura ~ (Pan Bol) naacutehodou (109) iexclqueacute ~ (Hond Salv Nik Pan Portor Ekv

Bol) ty maacuteš ale štěstiacute to je štěstiacute (DA)

lecheada f (1) (Arg) dojeniacute (MM JD)

lecheado m (1) lid (Kub) viz mulato (DMC)

Děkuji vedouciacutemu sveacute diplomoveacute praacutece panu prof PhDr Jiřiacutemu Černeacutemu

CSc za jeho ochotu konzultace cenneacute rady a připomiacutenky ktereacute mi během zpracovaacuteniacute

poskytl

Podpis ____________

4

IacuteNDICE

1 Introduccioacuten 5

2 Las abreviaturas utilizadas 7

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos 11

31 Palabras con la entrada L 11

4 Lista de sinoacutenimos 192

5 Comentario a la traduccioacuten 196

6 Conclusioacuten 207

7 Resumen 208

8 Anexos I

9 Anotacioacuten XIII

10 Bibliografiacutea XV

5

1 Introduccioacuten

En mi trabajo final de carrera me dedico a la traduccioacuten del diccionario de

hispanoamericanismos es decir los teacuterminos que se usan en Ameacuterica Latina el Caribe y

una parte de EEUU Concretamente son todos los vocablos con la entrada L del

Diccionario de americanismos (DA) realizado por la Asociacioacuten de Academias de la

Lengua Espantildeola

Se trata de un trabajo colectivo en que participan varios estudiantes y luego seraacute editado

como Španělsko-českyacute slovniacutek amerikanismů el diccionario de varios tomos que serviraacute

a los linguumlistas checos y otros tipos de cientiacuteficos

Cabe mencionar que ya han sido publicados dos primeros tomos de bdquoŠpanělsko-českyacute

slovniacutek amerikanismůldquo (Diccionario de americanismos espantildeol-checo) que incluyen

todos los vocablos con la entrada A-Azz y B-Cd

El trabajo no solo incluye el diccionario sino tambieacuten otros apartados que son

imprescindibles para entender bien el sistema de la elaboracioacuten del diccionario reglas

numerosos siacutembolos abreviaturas de los paiacuteses clases verbales la categoriacutea gramatical

etc

Aunque la parte maacutes importante que acompantildea la traduccioacuten misma y la que aclara

todo el proceso de la traduccioacuten es la parte del ldquoComentario a la traduccioacutenrdquo en que

dareacute una explicacioacuten del sistema de la traduccioacuten pondreacute los ejemplos en cuales se

puede ver claramente ciertas problemaacuteticas comentareacute las dificultades que tuve durante

la elaboracioacuten y cerrareacute este apartado con mi opinioacuten personal

Hay que destacar que la tarea objetiva de este trabajo no era solo la traduccioacuten de una

parte del diccionario sino maacutes bien encontrar un equivalente en checo

No siempre habiacutea conseguido encontrarlo por eso al menos intenteacute explicarlo de una

manera adecuada o sea tratar de evitar la traduccioacuten literal al checo Ademaacutes era

6

necesario mantener la idea o sea el objetivo deseado del autor para no cambiar

completamente el significado

Otros apartados importantes que aparecen son anexos imaacutegenes la lista de sinoacutenimos

la bibliografiacutea y el apartado final donde resumireacute todo el trabajo y adjuntareacute mi opinioacuten

personal y aportacioacuten

Para terminar la introduccioacuten me gustariacutea agregar que el diccionario cuenta con unos

110 paacuteginas teniendo en cuenta que estaacute incluida la parte elaborada por otro estudiante

Para evitar el problema del plagio se ha establecido la regla de poner el texto editado

por miacute en un color diferente Por eso os podeacuteis fijar en un texto escrito en color lila con

que se entienden todos los cambios que yo he hecho (correccioacuten de los errores cambio

de la numeracioacuten cambio de la categoriacutea gramatical etc) y sobre todo texto adjuntado

o sea nuevos teacuterminos o solo nuevos significados de un teacutermino ya mencionado

7

2 Las abreviaturas utilizadas

adj - přiacutedavneacute jmeacuteno

adjsubst - přiacuted jmeacuteno i podst jmeacuteno

adv - přiacuteslovce

aim - aimara aymara apod

Am - Amerika

And - Andaluciacutea

Andy - oblast And

angl - angličtina

Antil - Antily

Ar - Aragoacuten

Arg - Argentina

arch - archaickyacute

arw - arahuaco

atd - a tak daacutele

a up - a una persona= někomu

Bol - Boliacutevie

citosl - citoslovce

častěji zdrob - použ častěji jako zdrob

DA - Asociacioacuten de Academias de la Lengua Espantildeola - Diccionario

de Americanismos (pramen)

despekt - despektivniacute

8

Dom - Dominikaacutenskaacute republika

Ekv - Ekvaacutedor

f - femininum ženskyacute rod

franc - francouzština

guar - guaraniacute

Guat - Guatemala

Hond - Honduras

hovor - hovorovyacute

Chil - Chile

intr - intranzitivniacute

iron - ironicky

JižAm - Jižniacute Amerika

karib - caribe

keč - quechua apod

kič - quichua

Kol - Kolumbie

Kost - Kostarika

Kub - Kuba

lat - latina

m - maskulinum mužskyacute rod

mf - maskulinum i femininum

map - mapuche araucano apod

Mex - Mexiko

9

nah - n nahuatl nahua apod

např - napřiacuteklad

Nav - Navarra

Nik - Nikaragua

Pan - Panama

Par - Paraguay

Per - Peru

pl - množneacute čiacuteslo

port - portugalština

Portor - Portoriko

pozn - poznaacutemka

př xxx - přiacuteklad

přenes - přeneseně

Salv - Salvador

slang - slangovyacute vyacuteraz žargon

slavn - slavnostniacute

StřAm - středniacute Amerika

sevArg - severniacute Argentina

svArg - severovyacutechodniacute Argentina

szArg - severozaacutepadniacute Argentina

[Š xxx] - ve Španělsku (tvar)

[Š bdquoxxxldquo] - ve Španělsku (vyacuteznam)

tr - tranzitivniacute

10

trintr - tranzitivniacute i intranzitivniacute

uc - una cosa = něco

Urug - Uruguay

Ven - Venezuela

venk - venkovskyacute

vulg - vulgaacuterniacute

zvrat - zvratneacute

i adj - i přiacutedavneacute jmeacuteno

i pl - i množneacute čiacuteslo

i subst - i podstatneacute jmeacuteno

- encyklopedickeacute vysvětleniacute

Syn - synonymum

Var - varianty

- novyacute pramen napřhellip (RAE) (3) (Bol) helliphelliphellip (AM)

(XX) - chybiacute pramen

- obraacutezek v přiacuteloze

11

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos

31 Palabras con la entrada L

LC m (larr zkratka ladroacuten conocido) (1) (LaPla) znaacutemyacute zloděj slang lunfardo

(NET)

LR m (1) (Bol) růžovaacute plechovka s alkoholem bol argot coba (HB)

la [Š el la] (1) (Bol Yungas) urč člen bez rozlišovaacuteniacute kat rodu i čiacutesla př la riacuteo la

cuarto escuro la pulmoacuten (2) (Bol Yungas) vynechaacutevaacuteniacute členu určiteacuteho př mujeacute murioacute

antildeo pasado (bdquota žena vloni zemřelaldquo) negro muy poco fue a la guerra (bdquočernoši šli

maacutelokdy do vaacutelkyldquo) mujeacute no trabajaba jai en eje pueblo (bdquoženy v teacute vesnici

nepracovalyldquo) dialekt afro-yunguentildeo v němž se poměrně volně kombinujiacute jmeacutena

s adjektivy nebo členem bez shody v kat rodu a čiacutesla (ABS)

la m (1) dar el ~ (Portor) poradit někomu (slovem nebo gestem) Syn dar una orejita

(DA)

labal m (1) (Kub) laacutetka (MM)

labanco m (1) (Portor) viz xalcanautle (DA)

laacutebaro m (1) (Mex Dom) vlajka prapor standarta (DA)

label m (larr angl) (1) (US Portor) etiketa štiacutetek na vyacuterobciacutech (2) (US Portor) kolek

znaacutemka (DA)

laberintero -ra adj (1) (Per Mex) pomlouvačnyacute Syn laberintoso (AM MM JD)

(2) (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (3) (Per) povykujiacuteciacute dělajiacuteciacute randaacutel (JD)

laberinto m (1) [Š escaacutendalo bullicio barullo] (Per Am) skandaacutel pohoršeniacute rozruch

změť hlasů a vyacutekřiků zmatek randaacutel motanice př en la calle hay laberinto (RR AM

MM JD) (2) m lid (Nik Per Bol) nepořaacutedek binec viz teacutež quilombo (DA)

Laberinto m (1) ser algo el ~ de las Doce Leguas (Kub) když je něco nepochopitelneacuteho

př este problema de matemaacuteticas es el Laberinto de las Doce Leguas (DMC)

laberintoso -sa adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato Per) upoviacutedavyacute pomlouvačnyacute

skandaacutelniacute hlučnyacute plnyacute povyku tropiacuteciacute povyk Syn laberintero (AM MM JD) (2)

adj (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (JD) (3) adj (Per Bol) o teacutematu nebo zaacuteležitosti

matouciacute klamavyacute komplikovanyacute (4) adjsubst (Per Bol) problematickyacute člověk

potiacutežista zmatkař (DA)

labia f (1) (LaPla Bol Ekv Hond Chil Kanaacuter Kub Mex Per Salv Š Ven) vyacuteřečnost

mnohomluvnost upoviacutedanost plynulost dar slova dobraacute vyřiacutedilka jednoduchost

lehkost pro vyjadřovaacuteniacute a přesvědčovaacuteniacute slang lunfardo (NET) (2) meter ~ lid

(Ekv) mazat med kolem huby oklamat někoho pěknyacutemi slovy (DA)

12

labio m (1) del manantial a sus ~s (Kub) byacutet ryziacute př este oro es del manantial a sus

labios (2) estar en los ~s de Joseiacuteto Fernaacutendez (Kub) byacutet svědkem krvaveacute udaacutelosti

př Pedro estuvo en labios de Joseiacuteto Fernaacutendez Joseiacuteto Fernaacutendez byl zpěvaacutekem

ze skupiny La Guantanamera kteryacute měl stejnojmennyacute program kde se inscenovaly a

zpiacutevaly každodenniacute udaacutelosti (3) no me hagas reiacuter que tengo el ~ partido [a otro perro

con ese hueso](Kub) s tiacutem na mne nechoď př cuando me dijo Juan que era bueno le

contesteacute no me hagas reiacuter que tengo el labio partido Syn no me hagas reiacuter que

se me parte el labio (4) tener una mujer los ~s afuera (Kub) žena kteraacute maacute raacuteda

smilstvo př eacutesa me dicen tiene los labios afuera (DMC) (5) ~ rajado (Portor) viz

cuico (DA)

labiosear tr (1) (StřAm Am) podkuřovat někomu lichotit (AM MM JD)

labiosidad f (1) (StřAm Ekv Guat Mex Am) podkuřovaacuteniacute pochlebovaacuteniacute (AM MM

JD) (2) (Am) mazanost (3) (Am) poviacutedavost (JD)

labioso -sa adj (1) (Kost Ekv Am) vyacuteřečnyacute s dobrou vyřiacutedilkou poviacutedavyacute (2) [Š

zalamero] (Ekv StřAm Mex Portor Dom Cibao Santo Domingo) lichotniacutek uacutelisnyacute

člověk pochlebovačnyacute vyacuteřečnyacute vyřiacutedilka (AM MM) (3) hovor [Š adulador]

(Hond StřAm Ekv Mex Portor Am) lichotniacutek pochlebniacutek podkuřujiacuteciacute komu (RAE

MM JD) (4) adj (StřAm Ekv Mex Portor Am) vychytralyacute mazanyacute (MM JD)

labor f (1) (Guat Salv Mex Am) stateček (AM MM JD) (2) (Mex) měřiacutetko

povrchu nad čtyři hektary (MM) (3) ~ de calceta (Am) štupovaacuteniacute punčoch (4) dar

dos ~es a una haza (Am) dvakraacutet přeorat poliacutečko (5) ~ docente (Am) vyučovaacuteniacute (6) ~

de gancho (Am) haacutečkovaacuteniacute (7) ir a la ~ (Am) chodit do šitiacute (8) meter la tierra en ~

(Am) připravit půdu k orbě (9) ~ de punto (Am) pleteniacute (JD) (10) (Ekv) přiacuteliš

laacuteskyplnyacute člověk (11) ~es de hogar f pl (Nik Ekv Chil) domaacuteciacute praacutece ktereacute většinou

vykonaacutevaacute žena Var labores del sexo (12) ~es de sexo (Chil) viz labores de hogar

(DA)

Labor m (1) nacer alguien en ~ Day (Kub) byacutet velmi liacutenyacute př tu hijo mi amiga nacioacute

en Labor Day Labor Day vyslovovanyacute Kubaacutenci leibor dei znamenaacute Svaacutetek praacutece

(DMC)

laborante adjsubst (1) m (Kub Portor) spiklenec proti španělskeacute suverenitě (MM)

(2) (Kub) nevěrniacutek (JD) (3) adjsubst (Chil) laborant (4) (Chil) pracovniacutek

specializovanyacute v určityacutech vědeckyacutech oborech (DA)

laborantismo m (1) (Kub Portor) separatistickeacute hnutiacute za vaacutelky proti Španělům (MM

JD) (2) lid (Kub) klep pomluva př eso es puro laborantismo (DMC) (3) (Dom)

v politice nelegaacutelniacute jednaacuteniacute za uacutečelem dosaženiacute určiteacuteho ciacutele (DA)

laborar intr (1) (Mex Salv Nik Kost Pan Kub Portor Kol Ven Ekv Bol Per)

pracovat (maacutelo užiacutevaneacute) (DA)

13

laboratorio m (1) trabajar en un ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo vše rozebiacuteraacute do detailů

př te voy a analizar la actualidad nacional iquestotro anaacutelisis chico tu trabajas en un

laboratorio (DMC)

laboratorista mf (1) (Arg Chil Kub Urug Ven Mex Hond Salv Nik Kost Pan Dom

Kol Ekv Per Bol) laboratorniacute pracovniacutek (2) (Arg Ekv Salv Urug Hond Nik Kost

Chil) laboratorniacute specialista v některyacutech oborech př laboratorista en bacteriologiacutea

(RAE DA)

laboreado -da adj (1) (zaacutepBol) o věci zpracovanyacute propracovanyacute pečlivyacute (DA)

laboreo m (1) (Ven Mex) jakaacutekoli praacutece na venkově setba orba obdělaacutevaacuteniacute poliacute paseniacute

dobytka apod př el laboreo de la tierra es fundamental (MM) (2) m (Am) praacutece

opracovaacuteniacute obraacuteběniacute př los indios se dedicaban al laboreo de minas (RR MM) (3)

lid (Dom zaacutepBol) praacutece viz teacutež negreada (DA)

laborero m (1) (Bol Chil Per Am) důlniacute diacutelovedouciacute mistr štajgr mezi horniacuteky př

los laboreros son expertos mineros cuyo conocimiento bien pueden envidiar los

ingenieros titulados (RR AM MM JD) (2) m (Chil) člověk kteryacute vydělaacutevaacute

prodejem kůže (AM MM)

laborio m lid (1) (Chil) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada (DA)

laborismo m (larr angl labourism) (1) (Am) sociaacutelniacute systeacutem či politickaacute strana

podporujiacuteciacute dělniacuteky a jejich životniacute podmiacutenky (2) (Am) dělnickeacute hnutiacute tento naacutezev se

použiacutevaacute předevšiacutem pro politickou stranu v angličtině jako Labour party (MM)

laborista adjsubst (larr angl labourist) (1) adj (Am) přiacutevrženec dělnickeacuteho hnutiacute (2)

(Am) slovo použiacutevaneacute pro vše spojeneacute s dělnickyacutem hnutiacutem (3) mf (Am) osoba

vyznaacutevajiacuteciacute dělnickeacute hnutiacute nebo jeho přiacutevrženec (4) (Guat) stateček (MM) (5) ser ~

(Kub) hodně pracovat př yo soy laborista (DMC)

laboro m (1) viz laburo (MS) (2) lid (Kub) praacutece př estoy en el laboro todo el diacutea

(DMC)

labrado -da adj (1) [Š fino lindo] (Ekv) jemnyacute štiacutehlyacute pěknyacute hezkyacute o člověku př

la indiecita es labrada (RR)

labrador -ra adjsubst (1) adj hovor [Š empentildeoso] (Arg Urug) vytrvalyacute (RAE) (2)

m (svArg Nik Dom Mex Pan Par Portor) dřevorubec (z pokaacutecenyacutech stromů

odstraňuje kůru a dělaacute z nich špalky (MM JD DA) (3) mf (Nik Pan) dřevorubec

dřevorubkyně (4) m (Nik) druh ptaacuteka viz cheje (5) f (Per) šablona s geometrickyacutemi

tvary kteraacute sloužiacute k dekoraci džbaacutenů a jinyacutech keramickyacutech vyacuterobků (DA)

labrar tr (1) (Mex) kaacutecet stromy (2) ~ una dentellada a una cosa (Mex) zahryznout se

do něčeho (3) zvrat ndashse (Mex) obraacutebět zpracovat se (4) ~ un porvenir (Mex)

připravit si budoucnost (5) ~ una situacioacuten (Mex) vypracovat se (JD) (6) ~ la estaca

(Salv) způsobit někomu neštěstiacute přiveacutest ho do nouze (DA)

14

laburada f (1) (Bol) mnohokraacutet znaacutesilněnaacute žena (2) (Bol) vyacutehružka (3) (Bol) rychlaacute a

naacutesilnaacute kraacutedež bol argot coba (HB)

laburador -ora adjsubst (1) m (larr it) (LaPla) zaměstnanec dělniacutek (MS) (2)

adjsubst [Š trabajador] (Arg Bol Urug Par) pracovityacute př Paola es muy laburadora

llegaraacute lejos (RF DA)

laburante adjsubst hovor [Š trabajador] (1) mf (Arg Urug Chil) naacutedeniacutek dělniacutek

pracovniacutek (RAE DA) (2) adj (larr it) (Arg Chil Urug LaPla) pracovityacute viz teacutež

fatigante laburar (MS)

laburar intrtr (larr it) (1) [Š trabajar] (Arg Urug Chil Par Ekv Bol) pracovat miacutet

zaměstnaacuteniacute makat př hellip y yo que no fui a laburar por eso hellip (RAE MS JD BDE)

(2) tengo que ir a ~ (Arg) musiacutem jiacutet do rachoty (JD) (3) (larr it lavorare) (LaPla

Par) dřiacutet makat pracovat slang lunfardo Syn yugar (NET) (4) (Arg Bol

Urug) pracovat slang (RF) (5) (Bol) zastrašit nahnat strach (6) (Bol) pracovat

bol argot coba (HB) (7) tr (Bol) šlohnout čmajznout něco (DA)

laburito m (larr it) (1) (LaPla) praacutecička (MS) (2) (Arg) sezoacutenniacute praacutece brigaacuteda viz

changa (EEA)

laburo m (larr it již lavuru lavuro) (1) hovor [Š trabajo] (Arg LaPla Chil Per Urug)

praacutece placenaacute praacutece zaměstnaacuteniacute rachota př mi padre teniacutea un buen laburo (JD BDE)

(2) (Arg) podvod ošizeniacute (3) hacerle un ~ (Arg) přesvědčit ho ošaacutelit ho Var

laboro (RAE MS) (4) yo no las voy con el ~ (Arg) jaacute nechodiacutem do rachoty (JD)

(5) (larr it lavoro) (LaPla) rachota praacutece pracovniacute aktivita činnost naacutemaha uacutesiliacute (6)

(LaPla) praacutece pracovniacute miacutesto zaměstnaacuteniacute pracoviště slang lunfardo (NET) (7)

(Bol) zastrašovaacuteniacute (8) (Bol) potiacutež (9) ~ firme (Bol) vyacuteznamnaacute kraacutedež bol argot

coba (HB) (10) [Š empleo trabajo] (Arg Bol Par Urug) praacutece zaměstnaacuteniacute př

Jorge estaacute buscando laburo iquestvos sabeacutes de algo viz teacutež laburar (RF)

(11) m lid (Ekv Bol Chil Par Arg Urug) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada

(DA)

laca adjsubst (1) f (Chil) strup vřiacutedek pupiacutenek (MM JD) (2) ~ aislante (Mex)

izolačniacute lak (3) ~ automotiva (Mex) autolak (4) ~ -barniz (Mex) fermežovyacute lak (5) ~

celuloacutesicaa la celulosa (Mex) celuloacutezovyacute lak (6) ~ esmalte (Mex) lakovyacute email

emailovyacute lak (7) ~ para impregnar (Mex) impregnačniacute lak (8) ~ del Japoacutenjaponesa

(Mex) japonskyacute lak lakovyacute japonskyacute email (9) ~ mate (Mex) matovyacute lak (10) ~ de

nitrocelulosa (Mex) nitrolak (11) ~ al oacuteleo (Mex) olejovyacute lak (12) ~ -pigmento

(Mex) mořidloveacute barvivo (13) ~ en hojuelasen tablillas (Mex) šelak (14) ~ -resina

(Mex) surovyacute šelak (JD) (15) mf (larr aim laka bdquouacutesta zubldquo) (zaacutepBol) člověk

s velkyacutemi a plnyacutemi rty (16) adj (zaacutepBol) o jiacutedle nebo o pitiacute nedoslazenyacute nedosolenyacute

15

(17) tener ~ (Pan) byacutet ukecanyacute jak papoušek (18) ~ moroco (Bol) člověk se

zaoblenyacutemi rty (DA)

iexcllaacutecaj citosl lid (larr keč laqrsquoaq) (1) (Bol) plesk zvuk facky viz teacutež iexclchaacutepaj (2)

(Bol altvall) baacutec při paacutedu na hubu viz teacutež iexclchaacutepaj (LM)

lacalaca f (1) (Pan) hovornost mnohomluvnost ukecanost (DA)

lacanazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) viz lacazo (LM)

lacandoacuten -na adjsubst pl (1) ~es m pl (Mex) indiaacutenskyacute kmen bydliacute v oblasti

pralesa na severovyacutechodě staacutetu Chiapas potomci rodu maya-quicheacute (MM BDE) (2)

lakandonština jazyk stejnojmenneacuteho kmene (3) adj lakandonskyacute tyacutekajiacuteciacute se

Lakandů

lacanear trintri zvrat (larr keč laqrsquoay) (1) tr lid (Bol altvall) daacutet někomu facku

Syn barajar (LM) (2) intrzvrat lid kniž (zaacutepBol) spadnout tvaacuteřiacute dolů viz teacutež

lacarse (DA)

lacar trzvrat lid (larr keč laqrsquoay) (1) tr (Bol) daacutet někomu facku Syn tajllar

bofetear cachetear lapear (2) zvrat (Bol altvall) byacutet strohyacute přiacutekryacute viz teacutež challpar

(LM) (3) zvrat (Bol) spadnout Var lacanearse lakearse (DA)

lacaracas m lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lacato m (larr keč laqatu) (1) (Bol Valleg) larva brouků v tradičniacute mediciacuteně se

použiacutevaacute na bolest hlavy (LM) (2) (střBol zaacutepBol) larva několika druhů brouků kteřiacute

majiacute červoviteacute tlusteacute tělo biacutele zbarveneacute načervenalou hlavu a šest noh (3) (StřBol

zaacutepBol) kamioacuten s přiacutevěsem (DA)

lacay m (1) (zaacutepBol) opuštěnyacute a zchaacutetralyacute dům bez střechy viz teacutež lacaya (DA)

lacaya f (1) (Bol) chatrč bez střechy (AM MM JD) (2) lid (larr keč laqaya) (Bol alt)

ruina (LM)

lacayo m (1) (Am) podleacutezač lichotniacutek pochlebovač (MM)

lacayota f (larr nah) (1) (Bol) tlustaacute a neatraktivniacute žena (MS)

lacayotada f (larr nah) (1) (Bol) džem dělanyacute z tykve fiacutekolisteacute (MS)

lacayote m (larr nah) (1) (Bol Kol Per) tykev fiacutekolistaacute Cucurbita ficifolia biacutelaacute dyacuteně

z čeledi tykvovityacutech užiacutevaacute se hlavně v gastronomii (MS) (2) (Per Bol) viz

chilacayote (DA)

lacazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) (1) (Bol altvall) facka viz teacutež cajcho

Var lacanazo lakazo (LM)

laceada f (1) (Arg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute lasovaacuteniacute Syn laceadura (MM JD)

(2) lid (Mex Arg) raacuteny bitiacute vyacuteprask viz teacutež golpeadura (3) venk (Chil szArg)

chyceniacute zviacuteřete do lasa Syn laceadura laceo (DA)

laceado m (1) (Par Kub Kol) metoda česaacuteniacute (rovnaacuteniacute) vlasů viz teacutež laciado (DA)

16

laceado -da adj (1) (Kub Kol) o vlasech narovnaneacute učesaneacute (2) (Chil) o zviacuteřeti

upoutanyacute svaacutezanyacute (lasem) (DA)

laceador m (1) (Am) vrhač lasa (JD)

laceador -ra adjsubst (1) (Per) žehlička na vlasy Var plancha laceadora (DA)

laceadura f (1) (Arg) našlehaacuteniacute hozeniacute lasa Syn laceada (MM JD) (2) (Chil)

chyceniacute zviacuteřete do lasa (DA)

lacear tr (1) (Bol Chil Per Arg Ekv) svaacutezat nějakeacute zviacuteře pomociacute lasa svaacutezat lanem

chytat do lasa (RAE AM MM JD DA) (2) (Guat Mex) zajistit naacuteklad na koni

lasem přivaacutezat naacuteklad (MM JD) (3) (Am) haacutezet laso chytat do lasa (4) (Arg)

našlehat provazem (JD) (5) (Kub) narovnat uhladit vlasy někomu viz teacutež laciar

(DA)

laceo m (1) (střBol Chil) viz laceada (2) (Chil) kraacutedež bankomatu spočiacutevaacute ve

vytrženiacute bankomatu ze zdi za pomoci tažneacuteho lana (DA)

laceriacuteo m (1) (Arg) svazek las (AM MM)

lacha f (1) (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje př es un enamorado

empedernido un lacho sin remedio (BDE) (2) (Chil) frajerka (JD)

Lacha f (1) viz chancha estar como la chancha de tiacutea Lacha (2) dejar como la

chancha de la tiacutea ~ (Nik) byacutet zaacutevislyacute na někom kdo se o člověka vůbec nestaraacute (DA)

lachear tr (1) (Chil) dvořit se nadbiacutehat ženě točit se kolem ženy (AM MM JD)

lachiguana (lachihuana) f (larr kič) (1) (LaPla) štěstiacute Var chiguana lachiguana

lachihuana lechihuana llachiguana llachihuana (MS) (2) (larr keč lachiwana

bdquovosaldquo) (Arg Bol Per Urug střBol zaacutepBol szArg) Brachygastra lecheguana malaacute

černaacute vosa kteraacute maacute na břichu šikmeacute žluteacute pruhy vyskytuje se ve Středniacute a Jižniacute

Americe Var lechiguana (3) (střBol zaacutepBol szArg) plaacutestev velkaacute vosiacute plaacutestev

maacute hladkyacute povrch tvořiacute ji vosa Brachygastra lecheguana Var lechiguana (MM

DA)

lachiwana f (larr keč lachiwana bdquovosa včela plaacutestev meduldquo) (1) (Bol Ptvall) vosa

včela Sphecidae měřiacute okolo 5 cm maacute zaacuteřivou žlutou nebo oranžovou barvu a černeacute

nebo modreacute pruhy živiacute se medem otlučenyacutem ovocem nebo hmyzem jejiacute štiacutepnutiacute je

velmi bolestiveacute Syn peto Var lechiguana chiwana (2) lid (Bol Ptvall) plaacutestev

medu Var lechiguana (LM)

lacho m (1) m (Chil) člověk kteryacute se snadno zamiluje (RAE) (2) (Chil Per) milenec

naacutepadniacutek frajer amant pasaacutek holek (3) (Chil) nasazenyacute na jednu stranu frajersky

nasazenyacute klobouk (AM MM JD) (4) (Chil Per) vesnickyacute švihaacutek ustrojenyacute ve

směšneacutem oblečeniacute (MM) (5) llevar el sombrero a lo ~ (Chil) nosit klobouk na

stranu (JD) (6) mf (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje (7) m lid (Chil)

17

zaacuteletniacutek př es un enamorado empedernido un lacho sin remedio (BDE) (8) lid

(Portor) ženskeacute přirozeniacute viz teacutež palomita (DA)

lacho -cha adjsubst lid despekt (1) (Chil) zaacuteletniacutek zaacuteletnyacute (2) venk (szArg)

romantik romantickyacute (3) (szArg) zamilovanyacute milovniacutek ctitel (4) mf (Chil) druh

družka (DA)

laciado m (1) (Kub) viz laceado (DA)

laciado -da adj (1) (Kub) viz laceado -da (DA)

laciador -ra subst (1) (Per Bol) viz laceador -ra (DA)

laciar tr (1) (Kost Kub Per Bol) viz lacear (DA)

lacio -a adj (1) (Per) chudyacute -aacute (DA)

lacolla f (larr kič) (1) (Per) indiaacutenskyacute přehoz na ramena Var yacolla (MM)

lacoso -sa adj lid (1) (Per) upoviacutedanyacute ukecanyacute (DA)

lacra mf (1) (Kub Urug Ven Hond Salv Nik Kost Pan Dom) zvrhlyacute nemravnyacute

člověk (RAE DA) (2) f (Arg Per Portor Am) strup z afty raacuteny (MM JD) (3) f

(Guat Dom Santo Domingo Ven Hond Mex Am) vřed raacutena afta použiacutevaacute se

v přeneseneacutem vyacuteznamu př la prostitucioacuten es una lacra social (AM MM JD) (4) f

(Mex Ekv) jizva (MM JD DA) (5) es una ~ social (Am) je to vřed společnosti (6)

m lid (Kub) zločinec delikvent (DA)

lacrado -da adj (1) (Am) plnyacute stroupků strupovatyacute vředovatyacute př carta lacrada (2)

(Mex) zjizvenyacute (MM JD)

lacre adjsubst spiacuteše v Am (1) adj červeneacute barvy (RAE MM) (2) m (Kub) hmota

kterou vyraacutebiacute včely jako čaacutest vosku ale je tvrdšiacute a aromatičtějšiacute (AM MM) (3) m

(Kub střKol Ekv) Vismia guianensis strom gutiacutefero jehož slupka vylučuje

pryskyřici v barvě lacre (MM DA) (4) adjsubst (Ekv Chil Arg Urug) tmavě

červenyacute (5) adj (Chil Arg Urug) o věci načervenalyacute (6) ~ de abeja (Kub) včeliacute vosk

je tuhyacute a aromatickyacute a použiacutevaacute se ke stavbě plaacutestve (DA)

lacrear tr (1) (Am) zapečetit dopis (JD)

lacreriacuteo m (1) (Salv Nik) zvrhlost zvraacutecenost (DA)

laacutecteo adj viz bar (RR)

ladea f (1) (Mex) pletiacute Syn limpia (MM JD)

ladeada f (1) (Arg) ošklivaacute strhanaacute žena (2) (Arg) uacutechylnaacute perverzniacute žena (3) (Kol

Chil Guat) nakloněniacute (AM)

ladeado -da adj (1) (Arg) celyacute křivyacute o osobě (2) (Arg) vychytralyacute podvodnyacute (3)

(Arg) miacutet s někyacutem špatneacute uacutemysly př fulano anda ladeado conmigo (4) (Arg)

naštvanyacute mrzutyacute př fulano anda ladeano (MM JD) (5) andar ~ con una persona

(Arg) miacutet svrchu na někoho (6) (Mex) přihlouplyacute (7) ponerse ~ (Mex) sednout si

bokem (8) f (Am) natočeniacute otočeniacute (9) le hizo dar una ~-da (Am) otočil ho (10) f

18

(Arg) šereda coura (JD) (11) (LaPla) rozzlobenyacute viz teacutež enchufado slang

lunfardo (NET) (12) naštvanyacute viz teacutež caliente (XX)

ladear zvrat i tr hovor (1) ~-se (Chil) zblaacuteznit se do nějakeacute ženy zamilovat se

zakoukat se zabouchnout se (RAE AM JD) (2) (Arg) zkazit se (3) (Urug) taacutehnout

zmizet př iexclladeacuteate de ahiacute (JD) (4) tr lid (sevKol) nadbiacutehat někomu podleacutezat (5)

lid kniž (Ekv) o věci nebo o člověku pohrdat nevaacutežit si opovrhovat podceňovat

(DA)

ladera f (1) (Kol Ekv) paacutes půdy kteryacute se nachaacuteziacute v bliacutezkosti řeky (2) (zaacutepBol) perifeacuterie

okrajovaacute čaacutest města obvykle zde žijiacute chudšiacute vrstvy (3) viz plan ser de plan y ladera

(DA)

laderear tr (1) (Arg) podporovat pomaacutehat (MM JD) (2) (Mex) chodit jiacutet po uacutebočiacute

(3) ~-se (Mex) uhyacutebat (JD)

ladero -ra mf (1) mf (Arg Urug) stoupenec pomocniacutek přiacuteznivec člověk kteryacute

někoho podporuje zvlaacuteště politickeacuteho vůdce (RAE JD DA) (2) adj (JižAm)

pojmenovaacuteniacute pro koně kteryacute jde po praveacute straně kostelniacuteka podpiacuterajiacuteciacute kočaacuter (AM

MM) (3) f (Kol) břeh (AM JD) (4) mf (Arg) člověk kteryacute pomaacutehaacute druheacutemu k

dosaženiacute uacutespěchu př fulano tiene buenos laderos Tiene buenos ayudantes (MM) (5)

(Am) naacuteručniacute kůň (JD) (6) ser del otro ~ (Guat Hond Nik Salv) byacutet jineacute orientace

byacutet homosexuaacutel (DA)

laderoso -sa adj (1) (Ekv Kost) o tereacutenu svažityacute (RAE DA)

ladies m (larr angl) (1) (US Dom Portor) daacutemskaacute toaleta (2) ~ night (US Nik Pan Ekv

Bol) daacutemskaacute paacuterty daacutemskaacute jiacutezda akce pro ženy v baru nebo v nočniacutem klubu

většinou je v ceně vstupu drink a někdy i paacutenskyacute striptyacutez (DA)

ladies meet (larr angl) (1) (Chil) shromaacutežděniacute ktereacuteho se uacutečastniacute pouze ženy (MS)

ladilla adjsubst (1) f vulg (Arg Kub Urug Ven) velmi nudnaacute osoba nebo věc (2) f

[Š fastidio] (Ven) nevole znechuceniacute (RAE) (3) (Per Š Ven) otravnyacute otrava

vtěrka (4) (Ven) otrava otravnyacute nepřiacutejemnyacute znepřiacutejemňujiacuteciacute život slang (RF)

(5) curar a alguien como las ~s (Kub) zabiacutet někoho př a ti te voy a curar como las

ladillas (6) el que no ha tenido ~s no es cubano (Kub) označeniacute Kubaacutenců pro kreola

(potomka Evropana narozeneacuteho v Americe) př yo tel o digo el que no ha tenido ladillas

no es cubano (7) llegar alguien con su ~1 (Kub) přijiacutet s někyacutem kdo je otravnyacute př ahiacute

llega eacutese con su ladilla (8) llegar alguien con su ~2 (Kub) když přijde někdo kdo

zastaacutevaacute nějakeacuteho hloupeacuteho naacutezoru př ahora te vuelve loco con lo que dice ahiacute llegoacute con

su ladilla (9) ser alguien una ~ con sarampioacuten (Kub) tryacuteznit traacutepit Syn ser

alguien como una ladila con laquoespikesraquo (10) ser alguien una ~ culera (Kub) byacutet velmi

otravnyacute př tuacute eres una ladila culera Syn ser una guasana viz guasana ladilloso

mosquito (DMC) (11) f (Mex Guat Nik Pan Kub Portor Kol Ekv Bol Chil Arg

19

Urug) o člověku nebo o věci otrava protiva mrzout (12) f (Ven) lenost slabost

chabost nuda (13) f lid (Guat) schopnaacute zručnaacute pracovitaacute osoba (14) tener ~ (Ven)

byacutet liacutenyacute (DA)

ladillado -da adj lid (1) (Ven) znuděnyacute otraacutevenyacute mrzutyacute (DA)

ladillar trintr i zvrat (1) trintr vulg (Ven) neuacutenavně obtěžovat dotiacuterat (RAE) (2)

tr (Ven) otravovat štvaacutet obtěžovat př Mario no deja de ladillar y no me deja hacer mi

trabajo en paz slang (RF) (3) tr i zvrat lid (Pan Ven Chil Arg Urug)

obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear (4) intr zvrat (Ven) nudit se (DA)

ladillear tr lid (1) (Urug Chil Arg) obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear ladillar

(DA)

ladillento -ta adj (1) (Guat Mex) veš lidskyacute parazit (MM) (2) (Mex) o zviacuteřeti nebo

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladilloso -sa adjsubst (1) adj vulg (Kub Ven Pan) obtiacutežnyacute protivnyacute nepřiacutejemnyacute

(RAE DA) (2) mf (Pan Kub Ven) otrava protiva mrzout (3) adjsubst (Mex)

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladineriacutea f (1) (Ekv) viz ladinismo (2) m (Mex) mazanost vychytralost (JD)

ladinismo m (1) (Bol) lstivost mazanost vychytralost (DA)

ladinizacioacuten f (1) (Hond Mex Guat Salv Ekv) proces přeměny kultury z indiaacutenskeacute na

kulturu mesticů (RAE DA)

ladinizado -da adj (1) kniž (Guat Hond Salv) o indiaacutenovi kteryacute přiacutejme kulturu a zvyky

mesticů Syn aladinado (2) (Guat Hond) o různyacutech aspektech určiteacute etnickeacute

skupiny kteraacute převezme určiteacute prvky kultury mesticů (DA)

ladinizar trintr i zvrat (1) (Hond Guat Salv) o člověku nebo o indiaacutenskeacute skupině začiacutet

proces osvojovaacuteniacute si jazykovyacutech a kulturniacutech elementů mesticů (RAE DA) (2) tr

(Guat Hond Salv) představit indiaacutenovi kulturniacute a lingvistickeacute prvky mesticů

Syn aladinar (DA)

ladino -na adjsubst [Š mestizo] (1) adjsubst (StřAm Mex) mestic potomek Španěla a

indiaacutena (MM DA) (2) adjsubst (StřAm Arg Kol Ekv Per Am Ven) mestic kteryacute

mluviacute pouze španělsky ve Španělsku tak pojmenovaacutevali Maura kteryacute mluvil latinsky

potom se tak nazyacuteval ten kteryacute mluvil španělsky př ninguna casa teniacutea bantildeo pero la

gente ladina acomodada construiacutea una pileta en el patio hellip (RAE AM MM BDE JD)

(3) mf (Kub) označeniacute pro kultivovaneacuteho a vzdělaneacuteho Afričana (4) mf (Mex)

jmeacuteno ktereacute daacutevajiacute indiaacuteni mesticům nebo bělochům (5) adjsubst (Kol Dom Santo

Domingo) upoviacutedanyacute mluvka žvanil brepta (6) (Mex)označuje pronikavyacute ostryacute

vysokyacute lidskyacute hlas opak hlasu hrubeacuteho a těžkeacuteho (AM MM JD) (7) adjmf (Am)

vychytralyacute mazanyacute lišaacuteckyacute podvodnyacute podvodniacutek řiacutekaacute se o člověku i zviacuteřeti (MM)

(8) mf (Kub Am StřAm) Afričan kteryacute se přizpůsobil zvykům na Kubě černoch či

20

indiaacuten mluviacuteciacute španělsky př supongo que su largo contacto con nosotros ndash tribu ladina

a la que fue incorporada desde la nintildeez hellip (MM JD BDE) (9) m f (Mex) cizinec

ne indiaacuten př los tepehuanos hellip se han vuelto ariscos hurantildeos hellip y no se fiacutean de los

ladinos como llaman al blanco y al mestizo (BDE) (10) adj mf (StřAm Mex Ven

Arg Salv) indiaacuten mluviacuteciacute kastilštinou (BDE) (11) (Mex Tabasco Chiapas

Campeche) obyvatel kteryacute neniacute miacutestniacute přivandrovalec (AHM) (12) adj (Mex)

ostryacute pronikavyacute o zvuku př oiacute un grito ladino de mujer -queacute perro tan ladino -es

que estaacute chiquito mex argot caliche (DEUM) (13) adj (Mex) o dobytku divokyacute

(DA)

ladiya adjsubst (1) nudnyacute viz teacutež jeringa

lado m (1) ~ del cuchillo [Š lado derecho] (Arg) pravaacute strana př no dejeacutes que hombre

ninguno te gane el lado del cuchillo (2) ~ del lazo [Š lado derecho] (Ven Arg Urug)

pravaacute strana (3) el otro ~ (Mex) Spojeneacute staacutety americkeacute př estaba pensando que a lo

mejor un diacutea de eacutestos me voy para el otro lado (4) ganarle a uno el ~ de las casas [Š

ganar su confianza] (Arg) ziacuteskat něčiacute důvěru př para ganarle el lado de las casas al

mayor le dije todo (5) ver el buen ~ (el ~ bueno de la taba) (Arg) vidět světlou straacutenku

věci př horas antes habiacutea visto el buen lado de la taba cuando el chico de Don

Feliciano miraba asombradamente mis pilchas (RR) (6) echaacutersela de ~ (Mex)

vychloubat se pyšnit se (AM JD) (7) estar del otro ~1 (Mex) byacutet na druheacute straně

barikaacutedy patřit ke druheacute straně (8) estar del otro ~2 (Mex) byacutet myšlenkami někde jinde

(9) por estos ~-os (Mex) někde tady př le creiacutea por estos lados (10) ~ favorable del

asunto (Mex) světlaacute straacutenka věci (11) ~ de guiacutea (Mex) naklaacutedaciacute okraj papiacuteru (12) ir a

una persona de un ~ para otro (Mex) honit někoho od čerta k ďaacuteblu (13) hacer a un ~

una cosa (Mex) daacutet něco stranou zbavit se něčeho (14) hacer ~ a una personacosa

(Mex) udělat někomuněčemu miacutesto př hazle un ~ a este libro (15) hacerse a un ~

(Mex) jiacutet stranou vyhnout se ustoupit př la cortina se hizo para un ~ (JD) (16)

spoj de otro ~1 (Kol Ekv Per) vedle toho kromě toho př hellip de otro lado el

mandatario daraacute una conferencia en hellip de otro lado nada se sabiacutea ayer de hellip (17) spoj

de otro ~2 (Kol Ekv Per) miacutesto toho na jednu stranu na druhou stranu př de otro

lado como ha dicho el Camarada Jacinto no debes desperdiciar la oportunidad de

ganarnos a un militar joven (BDE) (18) caeacutersele a alguien de ~ el Cachumbambeacute

(Kub) selhat př a Pedro en el proyecto se le cayoacute de lado el Cachumbambeacute (19)

comer hasta por el ~ zurdo (Kub) hodně jiacutest přejiacutedat se př eacutel es un glotoacuten come

hasta por el lado zurdo (20) girarse para otro ~ (Kub) věnovat se něčemu jineacutemu př

yo no trabajo de impresor me gireacute para otro lado (21) levantarse con el ~ izquierdo

(Kub) vykročit levou nohou miacutet smůlu př es la segunda vez que me caigo al suelo me

voy a matar hoy me levanteacute con el lado izquierdo (22) sigue durmiendo de ese ~ que te

21

va a salir un chichoacuten o una roncha (Kub) jestli budeš pokračovat v tom co dělaacuteš bude

to miacutet špatneacute naacutesledky př cambia de conducta si sigues durmiendo de ese lado te va a

salir un chichoacuten (23) tratarse de medio ~ (Kub) nejednat upřiacutemně př Juan y Pedro se

tratan de medio lado viz medio peliacutecula tango (DMC) (24) el otro ~ (Mex)

Spojeneacute staacutety americkeacute př viven en el otro lado (25) irse al otro ~ viz agachar la

cabecita př estaba preparado para irse al otro lado en cualquier momento (26) ser

alguien del otro ~ (Mex) byacutet homosexuaacutel př todos creiacuteamos que era del otro lado

pero nunca le preguntamos si era cierto Syn ser alguien de los otros ser de otro

bando ser del otro laredo batear con la zurda mex argot caliche (DEUM) (27)

de otro ~3 (Kub) opilyacute na mol zdrogovanyacute př Antonio se puso del otro lado en la boda

de su hermana slang (RF) (28) dar ~ (Kol) umožnit uskutečněniacute udaacutelosti (29)

darse su ~ (Per) miacutet se raacuted respektovat se (30) estar del otro ~3 (Dom) byacutet z

nejhoršiacuteho venku překonat nemoc (31) estar maacutes del ~ de allaacute que del ~ de acaacute

(Kub) byacutet jednou nohou v hrobě byacutet na pokraji smrti (32) no estar ni al ~ lid (Chil)

dělat mrtveacuteho brouka nesdiacutelet nezajiacutemat se o teacutema aktivitu projekt (33) mandar

para el otro ~ (Kub) někoho zabiacutet poslat na druhyacute břeh viz teacutež ultimar (34) mandarse

al otro ~ (Guat Pan Dom) někoho zabiacutet (35) ser del otro ~ (Dom Hond Nik Par

Salv Urug Hond Portor) byacutet jineacute orientace byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (36) m

lid (Mex Nik Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay

teplouš viz teacutež culero (37) de ~ (Dom) dobře naladěnyacute (38) del otro ~ (Mex Nik

Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay (39) del otro ~ del

charco (Kub) mimo Kubu předevšiacutem v USA (40) el otro ~ de la medalla (Dom

Ekv BolChil) o situaci nebo zaacuteležitosti druhaacute strana mince (41) el otro ~ del puente

(Pan) vnitrozemiacute Panamy (42) ~ de los quesos (Chil) objiacutežďka (43) para el ~ de los

tomates1 (Chil Urug Arg) o teacutematu nepřiacutemo s oklikami (44) para el ~ de los

tomates2 (Arg Urug) zkresleně překrouceně (45) para el ~ de los tomates

3 (Arg

Urug) o jednaacuteniacute chybně nevhodně (DA)

ladradera f (1) (Hond Salv Nik Kost Pan Kub Kol) štěkot (DA)

ladrar trintr (1) la estaacute ~-ando (Kol) chodiacute za niacute (2) ~ loco (Kol) blaacuteznivě štěkat (3) ~

al oiacutedoa la oreja a una persona (Kol) hučet někomu pořaacuted do ušiacute (4) sin padre ni

madre ni perro que me ~-dre (Kol) jsem jako kůl v plotě nemaacutem na světě ani živou

duši vůbec nikoho (JD) (5) intr hovor (Mex) štěkat po někom hubovat křičet

nebo uraacutežet př hay que dejarlos en paz y no ladrarles que son unos cochinos mex

argot caliche (DEUM) (6) intr tener ganas de ~ (Kub) miacutet chuť na paacuterek v rohliacuteku

př en estos momentos tengo muchas ganas de ladrar vamos al restaurante (DMC)

(7) intr estar ladrando (Ven) byacutet bez peněz nemiacutet ani floka byacutet švorc plonk viz

seco estar seco (EEA DA) (8) intr (Ven) byacutet bez peněz (DA)

22

ladrazoacuten f (1) (Ven) viz ladre (2) (Salv Nik) silnyacute a neustaacutelyacute štěkot (DA)

ladre m (1) (Ven) složitaacute ekonomickaacute situace Syn ladrazoacuten (DA)

ladreriacutea f (1) (Kub Mex Kol Am) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacuteo (RAE MM JD)

ladreriacuteo m (1) (Kub Mex Chil) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacutea (RAE MM JD DA)

ladrillente m (1) (Mex) hra při ktereacute se haacuteziacute mincemi ta kteraacute dopadne na předem

označeneacute miacutesto vyhraacutevaacute (MM)

ladrilleriacutea f (1) (Mex) cihlaacuteřstviacute (JD)

ladrillete m venk (1) (Nik Mex) dětskaacute hra s mincemi spočiacutevaacute ve vyhozeniacute mince

do vzduchu v bliacutezkosti cihloveacute dlažby ciacutelem hry je trefit se do středu předem označeneacute

kachličky Syn ladrillito (DA)

ladrillito m (1) lid (Kub) viz baile (DMC) (2) (Mex) viz ladrillete (DA)

ladrillo m (1) ~ seco mf (Salv) pijaacutek člověk kteryacute toho hodně vypije aniž by se

opil (2) ser alguien un ~ (Per) byacutet velmi pracovityacute člověk nebo horlivyacute student (RAE)

(3) (Bol) litrovaacute naacutedoba argentinskeacuteho viacutena (4) (Bol) litrovaacute plechovka alkoholu

pojmenovanaacute podle sveacute barvy a formy (5) (Bol) ilegaacutelně vypaacutelenaacute kazeta bol argot

coba (HB) (6) (Salv) zloděj př en la estacioacuten de trenes hay muchos ladrillos

slang (RF) (7) lid (Kub) peniacuteze př iquestcuaacutentos ladrillos tienes - soacutelo cinco pesos (8)

caerle a alguien un ~ arriba (Kub) miacutet nehodu př iba al negocio y le cayoacute un ladrillo

arriba Syn le cayoacute un piano arriba viz baile (DMC) (9) (Chil Arg) kvaacutedrovyacute

baliacutek drog (10) (Hond Pan Kub) velkyacute předmět (např telefon kniha) (11) (Guat

Hond Nik) lupič chmataacutek poberta (12) lid (Salv) chodidlo (13) ~ de rafa (Hond)

druh cihly maacute deacutelku 2286 cm a šiacuteřku 889 cm (14) ~ de fiscal (Chil) paacutelenaacute cihla

(15) ~ kinkoacuten (Per) tvrdaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě zdiacute a ziacutedek (16) ~ pandereta

(Per) dutaacute cihla maacute šest otvorů sloužiacute ke stavbě zdiacute (17) ~ pastelero (Per) hurdis

hovorově hurdisk plochaacute tenkostěnnaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě stropů Syn

pastelero (18) bailar en un ~ (Nik Pan Ven) o paacuteru tancovat přilepeniacute na sebe na

maleacutem prostoru Syn bailar en una loseta (DA)

ladrillo -lla adjsubst (1) (Chil) trestanec vězeň odsouzenyacute (2) (Guat) pijan (DA)

ladrocinio m (1) (Dom) kraacutedež loupež (DA)

ladroacuten m (1) lo tuyo me dices ~ de perdices (Arg) podle sebe soudiacutem tebe každyacute cikaacuten

podle sebe soudiacute (AM MM JD) (2) hay que hacer del ~ fiel (Arg) v nouzi čert i

mouchy lapaacute (3) ~ de levita (Arg) hochštapler zloděj gentleman (4) piensa el ~ que

todos son de su condicioacuten (Arg) každyacute cikaacuten podle sebe soudiacute (5) poner de guardia al

~ (Arg) udělat kozla zahradniacutekem (6) quien hurta al ~ gana cien antildeoscien diacuteas de

perdoacuten (Arg) kdo zloděje obelstiacute tomu paacutenbůh odpustiacute (7) ~ ratero (Arg) kapsaacuteř (8)

este establecimiento es una cueva de ~-nes (Arg) je to zlodějskyacute podnik (9) (Mex)

velkyacute mravenec (JD) (10) m (Kub) vodniacute turbiacutena (11) ~ librado (Salv) hra na

23

zloděje a policajty policajti se snažiacute chytit zloděje propuštěniacute zloději se poteacute snažiacute

osvobodit už chyceneacute zloděje dotknout se jich a zakřičet bdquovolnyacuterdquo (12) ~es y

celadores (Bol) viz ladroacuten librado (13) el ~ detraacutes del juez (Chil) chilskeacute přiacutesloviacute

ten kdo soudiacute je saacutem provinilyacute (za to může) (DA)

ladroacuten -na mf (1) ~ de cuello blanco (Mex Kost Pan Dom Kol Ven Ekv Bol Chil)

člověk kteryacute využiacutevaacute sveacuteho zaměstnaacuteniacute nebo sociaacutelniacuteho postaveniacute k tomu aby udělal

nějakyacute přestupek (2) ~ de cuello duro (Urug) člověk kteryacute maacute sociaacutelniacute nebo

ekonomickeacute postaveniacute a spaacutechaacute trestnyacute čin ekonomickeacuteho nebo finančniacuteho charakteru

(DA)

ladrona f (1) (Mex) velkyacute žravyacute mravenec (MM)

ladronazo viz -az(o) -aza

ladronde adv (1) (Bol) odkud bol argot coba (HB) (2) (Mex Kost Bol Ekv)

odkuďpak (je to kradeneacute) (DA)

ladronear tr lid [Š robar] (1) (Mex Bol Chil) kraacutest ukraacutest okraacutest obrat odcizit

Syn abigeatear acepillar(se) afanar(se) agandallar alivianar(se) apanar

apercollar(se) armar(se) arrear(se) arreglar bailar(se) bajar(se) bambolear batear

bolsear(se) bolsiquear(se) bombear(se) bretear brincar(se) brujear cachar(se)

caer(se) cajonear calatear(se) camotear(se) cangallar canibalear cantildeonear(se)

capar caquear carrancear carterear catusear chalar(se) chalequear chapiar(se)

chifiliar chingar(se) chipar(se) chipear chopear chorear(se) chulear(se) chupar(se)

clavar(se) cruzar(se) cuatrerear cumear cuquear cutarrear(se) deschalar

destusar(se) destuzar(se) duraznear embalsamar embolsar(se) embriscar(se)

embruscar(se) enchivar(se) escalar escapear escruchar espiantar(se) estafar fachar

ganar(se) garrotear gavetear golear grapear guachipear guaraquear guumlebiernar

guumlevear(se) guumleviar(se) huevear(se) jalar(se) jolopiar juquear(se) ladronear lancear

lavar levantar(se) madrugar(se) manganear maquinear(se) melear monrear

mordisquear nagualear ntildeafitiar ntildeampear(se) ntildeampiar(se) ntildeapar ntildeapear ntildearpear

palanquear(se) palear patear(se) pegar(se) peinar(se) pelar(se) pepear(se)

pepenar(se) pericotear pescar picar(se) pijear(se) pinchar(se) piscuntildear(se)

pocear(se) policear prensar pungar punguear raponear rascar(se) rastrillar

raterear recursearse refalar requintear saquear serenar(se) shacar solfear

suspender tacuachar talonear tamalear tamarindear tapiscar tifitear tipir tirar(se)

traficar transar tumbar(se) ubicar(se) untildeapiar untildear visitar volar(se) voltear(se)

yipiar yopear (DA)

ladroneriacutea f lid (1) (Kol Mex) zlodějstviacute zlodějina kraacutedeže loupeže přepadeniacute

vloupaacuteniacute př allaacute en realidad no hellip no habiacutea asiacute ladroneriacutea (BDE)

24

ladroneriacuteo m (1) (Arg Guat střKol) zloději banda zlodějů zlodějskaacute tlupa (2) (Arg

Mex) kradeniacute vykraacutedaacuteniacute seacuterie loupežiacute loupeže (AM MM JD DA)

ladronicio m (1) (Ekv) zlodějskeacute doupě (AM)

ladronismo m (1) (Hond Salv) zloději banda zlodějů viz teacutež ladroneriacuteo (2) (Hond

Salv) kraacutedež loupež (DA)

lady f (larr angl) (1) (Am) daacutema vyššiacute anglickeacute šlechty (MM)

laeres f (1) (Ven) hra na schovaacutevanou (DA)

lafkenche adj (1) (Chil) o člověku kteryacute je původem mapuche a obyacutevaacute pobřežiacute Arauco a

oblasti Araucaniacutea (DA)

lafquenche adj (1) (Chil) viz lafkenche (DA)

lagantildea f (1) (Mex) Caesalpinia gilliesii sapan Gilliesův listnatyacute keř žluteacute barvy

s jedovatyacutem plodem využiacutevaacute se v domaacuteciacute mediciacuteně k leacutečbě svrabu a jinyacutech kožniacutech

onemocněniacute (MM) (2) no ser cualquier ~ de mico1 lid (Kol) nebyacutet jen tak někdo

byacutet vaacuteženyacute (3) no ser cualquier~ de mico2 lid (Kol) nebyacutet hračka nebyacutet jen tak (4) ~

de perro (Mex) viz dominguilla (5) (szArg) viz disciplina de monja (DA)

lagantildeazo m lid (1) (Ven) doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (DA)

lagantildeera f (1) (vyacutechBol) viz guanota (DA)

lagantildeiento -ta adj despekt (1) (Kub Bol Chil) o člověku kteryacute maacute ospalky (DA)

lagantildeoso -sa adj (1) (Mex Pan) viz lagantildeiento -a (DA)

lagarta f venk (1) (Urug) larva motyacutela škodliveacuteho předevšiacutem v zemědělstviacute (DA)

lagartada f (1) (střKol) krokodyacuteliacute uacutetok (2) (Guat Hond Salv Nik Kost) šibalstviacute

vychytralost lstivost (DA)

lagarteado -da adj (1) (Dom) o barvě očiacute nazelenalyacute nažloutlyacute (DA)

lagartear trintr (1) (Guat Mex) chytat ještěrky (2) (Chil) omezit pohyb pažiacute (MM

JD) (3) ~ un puesto (Kol) ulovit vyacutehodneacute miacutestečko (JD) (4) tr (Mex) lovit

krokodyacutely (5) intr lid depekt (Kol) chovat se jako oportunista člověk kteryacute se

bezzaacutesadově přizpůsobuje okolnostem bezohledně využiacutevaacute přiacuteležitosti (6) (Salv) hledat

vytrvale za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute vyacutehody prospěchu (7) intr (Bol Per) byacutet nezaměstnanyacute byacutet

nepracujiacuteciacute (DA)

lagarteo m (1) (Kol) drzeacute chovaacuteniacute (2) (Chil) chyceniacute za ruce (3) (Mex) chytaacuteniacute

ještěrek (JD) (4) lid (střKol) bezzaacutesadoveacute prospěchaacuteřskeacute chovaacuteniacute viz teacutež

lagarteriacutea (5) (sevBol VyacutechBol) projiacutežďka po řece spojenaacute s pozorovaacuteniacutem ještěrek

(DA)

lagartera f (1) (Mex Nik) ještěřiacute nora (MM)

lagarteriacutea f (1) (Kol) viz lagarteo (DA)

lagartero m (1) (Guat) nevěstinec bordel (AM) (2) (Guat Mex) lovec ještěrek

(MM)

25

lagartero -ra adjsubst (1) (Guat Mex) ještěřiacute (MM) (2) mf lid (zaacutepEkv)

kytarista kteryacute hraje serenaacutedy a takeacute se specializuje na hraniacute pasillos druh lidoveacute

hudby (tance) kteraacute je typickaacute předevšiacutem pro Kolumbii a Ekvaacutedor (DA)

lagartija adjsubst (1) f (Mex Per) serestar hecho una ~ byacutet přiacuteliš hubenyacute vyhublyacute

př estaacute hecho una lagartija desde que se divorcioacute (MM DEUM) (2) mf (Per Ven

Mex) frajerka frajer (MM JD) (3) f (Per) dorota fuchtle (4) estar como rabo de ~

(Per) byacutet jako na trniacute (JD) (5) de ~ para arriba todo es caceriacutea (Kub) ono to vyjde

na stejno př no me critiques por mis meacutetodos de lagartija para arriba todo es caceriacutea

(6) ser alguien una ~ de cantildeo (Kub) byacutet vyhublyacute a ošklivyacute př nunca se casaraacute Paco

es una lagartija de cantildeo viz rabo (DMC) (7) (Arg Chil Mex Urug Ven) ještěrka

viz limpiacasas (EEA) (8) f lid (Mex Salv Nik Kost Pan Dom Kol Bol Chil

Par Ekv) cvik předklon s dotknutiacutem se dlaněmi země (9) (Hond Salv Nik Pan

Bol) o cviku nebo fyzickeacutem trestu ve vojsku vzpor ležmo s vyacuteskokem a tlesknutiacutem (10)

f (Kub Dom zaacutepArg) velmi hubenyacute člověk (11) adjsubst(Per) vychytralyacute lstivyacute

mazanyacute člověk (12) f (Kost Pan Par) Norops limifrons plaz kteryacute dorůstaacute až do 10

cm na deacutelku kaacutevovo-šedeacute barvy s dlouhyacutemi končetinami tělem pokrytyacutem malyacutemi

šupinkami a velmi tenkyacutem ocasem (13) (Pan) poraněniacute paže (14) ~ de rayo f (Salv)

viz gueco (DA)

lagartijas f pl (1) (Kost Urug) kliky (cvičeniacute) (RR)

lagartijo m (1) (Ven) přiacuteslušniacutek liberaacutelniacute strany př sepan que los lagartijos no son

como los ponchos (RR) (2) (Mex) frajiacuterek floutek paraacutedniacutek švihaacutek fintil hejsek

frajer (AM MM JD AHM) (3) (Portor Ven) malaacute ještěrka (DA)

lagarto m (1) (Kost Hond Mex) rodoveacute jmeacuteno různyacutech druhů vodniacutech ještěrů jako

např krokodyacutelům nebo kajmanům (MM) (2) m (Kub) zaacuteměrneacute štiacutepnutiacute do paže

ktereacute způsobuje silnou bolest (3) m slavn hovor [Š cerveza] (Kub) pivo (4) m

(Salv Nik) člověk kteryacute přiacuteliš jiacute (5) m hovor (Nik Mex) lakomyacute mazanyacute chamtivyacute

člověk filuta (RAE MM) (6) m (Mex Ekv Kost Urug aj) kajman aligaacutetor

krokodyacutel americkyacute velkaacute zelenaacute ještěrka ještěr př el cazador arriesga en cada

excursioacuten las piernas y los brazos para que las damas elegantes luzcan bolsas y zapatos

de piel de lagarto (RR MM JD) (7) (Ekv Am) drahyacute obchodniacutek lotr vydřiduch

vyžiacuterka drzoun zloděj o obchodniacutekovi (8) (Urug) paacutesek na uklaacutedaacuteniacute minciacute

ve španělskeacute zlodějskeacute hantyacuterce v 16 a 17 stoletiacute jako culebra (AM MM JD) (9)

dřevěnaacute deska tažena voly k přitaacutehnutiacute kmenů stromů (MM) (10) iexcl~~iexcl1 (Urug) pozor

pozor (11) iexcl~~iexcl2 (Urug) fuj fuj (12) es un ~ de alto (Kub) to je velkeacute zviacuteře

o člověku (JD) (13) m hovor viz arrastrado př ademaacutes de que evito el trato de

lagartos y peticionarios mex argot caliche (DEUM) (14) ser alguien un ~ (Kub)

umět se přizpůsobit situaci př ese poliacutetico es un lagarto (DMC) (15) (svMex Guat

26

Hond Salv Nik Kost) krokodyacutel (16) (Arg) teju pruhovanyacute plaz kteryacute dorůstaacute do

deacutelky až 1m zbarvenyacute černě žlutě a zeleně maacute kraacutetkeacute končetiny a dlouhyacute silnyacute ocas

Syn iguana overa Var lagarto overo (17) (Portor) ještěrohlavec prostředniacute

dravaacute ryba kteraacute se vyskytuje v teplyacutech mořiacutech převaacutežně na mělčinaacutech kde čiacutehaacute na

svou kořist (18) (Pan) strom viz arcabuacute (19) (Ven Chil) hověziacute kližka maso

vyřiacutezleacute ze spodniacute čaacutesti v oblasti končetin světle červeneacute barvy a zaobleneacuteho tvaru (20)

(Pan Kub) štiacutepnutiacute do předloktiacute ktereacute způsobuje silnou bolest (21) (Nik Pan)

spojovaciacute kabel s krokodyacuteliacutemi svorkami sloužiacute k přemostěniacute energie mezi vstupniacutem a

vyacutestupniacutem kabelem měřiče energie (22) m lid (Kub) pivo viz teacutež pilsen (23) sacar

un ~ (Pan) štiacutepnout někoho do ruky (24) ~ blanco (Per) kajman bryacutelovyacute kajman

obecnyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute až 25 m (25) ~ caspi (vyacutechPer) strom cedr

Mariacutea Var lagartocaspi viz teacutež lechemariacutea (26) ~ colorado (Arg) plaz viz

caraguay (27) ~ negro (Per) kajman černyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute do deacutelky až

7 m největšiacute plaz Jižniacute Ameriky (28) ~ ntildeato (vyacutechBol JižBol) kajman širokonosyacute viz

teacutež yacareacute overo (29) ~ overo (Arg) plaz viz lagarto (30) ~ tinga (Bol) kajman

yakareacute hnědyacute kajman kteryacute měřiacute na deacutelku přibližně 35 m maacute biacuteleacute břicho a nažloutlyacute

hřbet (31) ~ tortoleado (Guat) druh mučeniacute spočiacutevaacute ve svaacutezaacuteniacute rukou a noh a strčeniacute

hlavy do naacutedoby plneacute vody (32) ~ que traga no vomita (zaacutepEkv) přiacutesloviacute když

někdo něco ukradne a už to nevraacutetiacute (DA)

lagarto -ta adjsubst (1) mf (Nik) osoba prodaacutevajiacuteciacute zbožiacute za přemrštěneacute ceny př en

esa tienda son unos lagartos slang (2) (Kol) karieacuterista př esa lagarta estaacute detraacutes

de un puesto slang (RF) (3) adjsubst (Pan Kol) o člověku prospěchaacuteřskyacute a

vměšujiacuteciacute se (4) despekt (Guat Pan) chamtivyacute nenasytnyacute člověk (5) mf despekt

(Pan) člověk kteryacute pobiacuteraacute vysokeacute čaacutestky (6) adjsubst lid (Guat Salv Nik Ekv)

jedliacutek nenasyta hltavyacute žravyacute nenasytnyacute (7) (Hond Salv Nik Kost) lakomec

chamtivec (DA)

iexcllagarto citosl (1) (Hond Pan) že by neřiacutekej vyjadřuje nedůvěru vůči něčemu

někomu a označuje přaacuteniacute aby se něco znovu neopakovalo (2) (Salv) to ne jdi pryč

odvolat neštěstiacute (DA)

lagartocaspi m (1) (vyacutechPer) viz lagarto caspi (DA)

lagartoacuten -na adjsubst (1) adj (Guat Mex) chamtivyacute hamižnyacute mazanyacute (MM) (2)

mf (Guat) chamtivec křeček př esa lagartona va a tener problemas si cree que se

puede meter con mi marido slang (RF)

lager m (1) (Kub) pivo př tengo ganas de un lager bien friacuteo slang (RF) (2) no

quiero ~ ni gaseosa lo que quiero es irme (Kub) z toho nic nebude př dame cinco

pesos ndash mira yo no quiero lager ni gaseosa lo que quiero es irme (DMC)

27

lago m (1) sumergirse alguien en el ~ (Kub) byacutet homosexuaacutel př Antonio se sumergioacute

en el lago hace mucho tiempo (DMC)

lagos (1) (Mex) byacutet hloupyacute hlupaacutek z Corie o starostovi kteryacute bydlel v Lagos

v mexickeacutem staacutetu Jalisco (AM)

laacutegrima adjsubst (1) f (Guat) slangoveacute označeniacute pro kapsaacuteře (2) (Arg Chil Mex)

červnoveacute vytrvaleacute deště 29 červen den připadajiacuteciacute na slavnosti San Pedra odtud tedy

takeacute označeniacute Laacutegrimas de San Pedro (AM MM) (3) con ~s de sangre vas a escribir

la historia (Kub) budeš trpět př te digo que con laacutegrimas de sangre vas a escribir la

historia (4) ~ s del hombre (Kub) žiletky př es terrible usar laacutegrimas del hombre

destrozan la cara (5) ~s negras (Kub) černeacute fazole př voy a comer laacutegrimas negras

viz collar competencia Feacutelix B Caignet (DMC) (6) candil de ~s [Š arantildea] (Mex)

stropniacute světlo s několika rameny (7) ~s de Job viz acacoyol (EEA) (8) adj (Guat)

nestydatyacute nečestnyacute nemravnyacute člověk (9) ~ de hombre f (Portor) druh ibišku jehož

květ zůstaacutevaacute uzavřenyacute (10) ~ de la Virgen1 (szArg) viz disciplina de monja (11) ~ de

la Virgen2 (Pan) druh rostliny viz teacutež laacutegrima de san Pedro (12) ~ de san Pedro

1

(Mex Guat Nik Kost Kol Ven) slzovkaacute obecnaacute slzovka porcelaacutenovaacute Jobovy slzy

rostlina kteraacute dosahujeacute vyacutešky až 2m maacute jedlyacute oddenek maleacute květy a kulatyacute šedyacute

plod Syn camaacutendula santa Juana collar de san Pedro cuenta de san Pedro Var

laacutegrima de Virgen (13) ~ de san Pedro2 (Hond) semiacutenko slzovky obecneacute ovalneacute

pevneacute a leskleacute šedě zbarveneacute sloužiacute k vyacuterobě naacutehrdelniacuteků růženců a jinyacutech předmětů

Syn seguilla (14) ~s de Mariacutea f pl (Pan) viz babandiacute (15) ~s de Venus f pl

(Dom) viz lluvia de coral (16) ~ de mangle venk (Portor) velmi nekvalitniacute rum (17)

~ de mangle (Portor) viz ron cantildea (DA)

lagrimazo m (1) (Salv) raacutena cihlou (DA)

lagrimero m (1) (Kost Ven) slzivost slzeniacute (DA)

lagrimilla mf (1) f (Chil) mladyacute mošt (AM MM JD) (2) (Per) jiskra (JD) (3) f

(Per) ohňostroj (4) m (Chil) sladkyacute vinnyacute mošt bez fermentace a zpracovaacuteniacute (DA)

lagua f (larr aim lawa) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka připravenaacute z kukuřičneacute pšeničneacute

mouky nebo mouky jinyacutech cereaacuteliiacute (RAE DA) (2) viz laguaacute (MS) (3) (larr aim)

(Per) kreacutemovaacute poleacutevka z mouky (EA) (4) (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute

moukouldquo) viz lawa (LM) (5) jaka ~ (larr aim lawa) (střBol) viz lagua de choco (6)

~ de choclo (střBol) poleacutevka vyrobenaacute z mleteacute nebo rozdrceneacute kukuřice s kousky masa

serviacuteruje se v hlubokeacutem taliacuteři s čerstvyacutem syacuterem Var jaka lagua (7) ~ jankaquipa

(střBol) poleacutevka z kukuřice masa brambor a jineacute zeleniny (DA)

laguaacute f (larr map lahua) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka z mouky s bramborami paprikou

česnekem a masem Var lagua (MS AM MM)

28

laacuteguer m (larr angl lager) (1) (Kub) ležaacutek (druh světleacuteho piva) pivo ze sudu viz teacutež

pilsen (MS JD DA)

laguilla f (1) (Dom) viz talcochote (DA)

lagunato m (1) (Kub Hond) malaacute laguna (2) m (Kub Hond Am) kaluž kteraacute zůstane

na zemi po silneacutem dešti nebo po zaacuteplavě velkaacute louže (RAE AM JD)

lagunear intr (1) (Mex) rybařit v lagunaacutech (RAE)

laguneriacutea f (1) (Mex) miacutesto s velkyacutem množstviacutem lagun (MM) (2) (Mex) bažinatyacute

kraj (JD)

laguneriacuteo m (1) (Mex) skupina lagun (RAE)

lagunero m (1) (Guat Nik) kančiacutek Doviův sladkovodniacute ryba kteraacute měřiacute až 45 cm na

deacutelku maacute velkaacute uacutesta s vystouplou spodniacute čelistiacute štiacutehleacute tělo (převažuje šedaacute barva pouze

břicho je biacuteleacute miacutesty černeacute skvrny) (2) (sevBol vyacutechBol) Tetragastris panamensis

strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 30 m maacute složeneacute listy maleacute biacuteleacute květy plody jsou

zakulaceneacute a obsahujiacute pryskyřici roste v Amazonskeacutem pralese a jeho dřevo je vzaacutecneacute (3)

(Hond) člověk kteryacute se staraacute o chov garnaacutetů v naacutedržiacutech (DA)

lahua f (1) (Per Bol) hustaacute poleacutevka z kukuřičneacute pšeničneacute mouky nebo jineacute obiloviny viz

teacutež lagua (DA)

laica (laika laiqa) mf (1) f [Š bruja] (Bol) čarodějnice př alguacuten adversario alguna

mala persona pudo haber ocurrido a la laiqa para causarle dantildeo (RR) (2) laička

(JD) (3) (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) m (zaacutepBol střBol) čaroděj kouzelniacutek

viz teacutež laija (DA)

laija f (1) (zaacutepBol střBol) viz laica (DA)

laiacutecero m (1) gambler viz teacutež gruacutea

laicho m (larr kič laichu) (1) (Ekv) vyacuteraz užiacutevanyacute indiaacuteny s ciacutelem urazit nebo napadnout

bělocha či mestice (RAE)

laicidad f (1) (Am) doktriacutena určujiacuteciacute nezaacutevislost člověka nebo společnosti (MM)

laika (laiqa) f viz laica (RR)

lain op m (1) lid (Kub) menu př iquestcuaacutel es el lain op de la comida (DMC)

laiqueado -da adj (1) (larr keč layqay bdquozačarovat okouzlitldquo) (střBol zaacutepBol) o člověku

začarovanyacute učarovanyacute očarovanyacute okouzlenyacute (DA)

laira m (larr angl lighter) [Š encendedor] (1) (US) zapalovač př iquestdoacutende dejaste el laira

que no lo encuentro slang (RF)

laisa f (1) (Hond Salv) bojovaacute mačeta kteraacute je kraacutetkaacute a lehkaacute viz teacutež laiza (DA)

lait de lis m (larr fr) (1) (Chil) pleťovyacute kreacutem (MS)

laacuteiter m (larr angl laighter) (1) (Pan) zapalovač (DA)

laiza f (1) (Guat) velkaacute mačeta (2) (sevHond) viz laisa (DA)

29

laizar tr (1) (Hond) změnit naacuteboženskou instituci nebo organizaci v občanskeacute sdruženiacute

(DA)

laja mf (1) f (Kol) provaz z agaacuteve tenčiacute a jemnějšiacute než laso tenkyacute provaz z cabuya

sisalovyacute provaz (RAE MM JD) (2) f (Hond Chil Arg) druh biacuteleacuteho ostreacuteho piacutesku

pazourek piacutesek na drhnutiacute čistiacuteciacute prostředek použiacutevanyacute v domaacutecnosti na odolneacute

skvrny rez př ese olor a masa es lo que me arruina ni con naranja agria ni con buena

laja me quito del todo esa tufazoacuten (RR AM MM JD) (3) f (Ekv) sraacutezneacute přiacutekreacute

pole svah sraacutez (AM MM JD) (4) f (Arg Chil Hond) deska z tohoto piacutesku (5)

(Kol) tenkyacute provaz z agaacuteve (MM) (6) (Am rarr Š) f (Kub aj) skaacutela př al cabo de

dos horas de navegacioacuten entre lajas islas de lajas promontorios de lajas hellip una

vegetacioacuten mediana tremendamente tupida hellip sustituye la presencia de la piedra por la

incapable montoniacutea de lo verde cerrado (BDE) (7) f lid (Dom) nůž s širokou

čepeliacute viz teacutež navaja (8) f (Pan Kol) skalnatyacute povrch v bliacutezkosti horskeacuteho jezera a

řek (9) (Per) bajo de piedra que forma capas o filos que suele hallarse a la entrada

de los puertos (10) (Nik) dlouhyacute a plochyacute kaacutemen použiacutevanyacute k praniacute oblečeniacute (11)

(Pan) plochyacute tenkyacute a tvrdyacute kaacutemen kteryacute sloužiacute ve stavebnictviacute nebo na zahradaacutech jako

dekorace (12) (Ven) plaacutetek nějakeacuteho studeneacuteho pokrmu většinou šunky nebo syacuteru (13)

(Hond Salv) tuhyacute med kteryacute se daacutevaacute do tenkyacutech a kulatyacutech forem (14) (Ekv) struna

vyrobenaacute z koňskeacute žiacuteně (15) (Dom) žiletkabřitva kteraacute se připevniacute (papiacuteroveacutemu)

drakovi na chvost za uacutečelem uřiacuteznutiacute ocasu druheacutemu drakovi (se kteryacutem soupeřiacute) (16)

mf (Salv) lakomec skrbliacutek (DA)

lajazo m [Š pedrada] (1) (Nik Hond) raacutena hozenyacutem kamenem (RAE DA)

lajeadera f (1) (Hond) haacutezeniacute dlažebniacutemi kameny (DA)

lajear tr (1) (Kol) veacutest koně lasem k popohaacuteněniacute dobytka (AM MM) (2) (Arg)

rozdělit lasem na plaacutety (MM) (3) (Hond Nik) haacutezet na někoho dlažebniacute kameny

(DA)

lajeriacutea f (1) (zaacutepBol) dlažba viz teacutež lajial (DA)

lajero -ra adjm (1) (Kol) honiacuteciacute pes (AM MM JD) (2) (Pan) peřeje (JD)

lajial m venk (1) (střBol) dlažba Var lajeriacutea (DA)

lajillo m (1) nemoc viz ijillo (DA)

lajoso -sa adj (1) (Hond) o půdě tereacutenu plnyacute dlažebniacutech kamenů (DA)

lajra f lid (larr keč laqra) (1) (Bol altvall) prasklina (2) ~ simi viz simi (LM)

lajrar trintr i zvrat lid (larr keč laqray bdquoprasknout rozbiacutet seldquo) (1) tr (Bol CbbPtTj)

prasknout (2) zvrat (Bol altvall) rozbiacutet se (LM) (3) intr zvrat (zaacutepBol střBol)

prasknout puknout popraskat (DA)

iexcllakaj citosl lid (1) (zaacutepBol střBol) ty blaho to je co řiacutect viz teacutež iexclmieacutercole(s) (2)

(zaacutepBol střBol) ejha och aj ach (DA)

30

lakazo m (1) (zaacutepBolstřBol) viz lacazo (DA)

lakear tr i zvrat (1) tr (zaacutepBol) daacutet někomu facku viz teacutež lacar (2) zvrat (Bol)

spadnout viz teacutež lacarse (DA)

Lala f lid (1) hovor tvar jmen Adelaida (Guat Hond Nik Pan Portor Dom Chil Arg)

Laura (Salv Nik Pan Portor Kol Chil Arg Urug) (DA)

lalaleo m (1) (Kub) o rumbě opakovaacuteniacute jedneacute noty nebo viacutece not v taktu (DA)

Lali f lid (1) hovor tvar jmen Gladys (Kub) Laura (Pan Bol Chil Arg) (DA)

lalo adjsubst lid (1) (Salv) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2) mf (střPer) viz

huichicame (DA)

Lalo m lid (1) hovor tvar jmen Aacutelvaro (Bol) Bernardo (Bol) Eduardo (Guat Mex

Salv Nik Pan Dom Portor Ven Ekv Per Bol Chil Urug) Gonzalo (Guat Ekv Bol

Urug) Orlando (Bol Chil) Rafael (Dom) (DA)

lama f [Š moho] (1) (Bol Kol Mex Chil Am) rez měděnka světle zelenaacute barva (AM

MM BDE JD) (2) (Chil Kol Hond) druh rostlin ktereacute vyrůstajiacute ve sladkyacutech vodaacutech

(3) [Š musgo] (Chil Kol Hond Mex Portor Guat Salv Nik Kub Dom) mech (RAE

MM JD BDE DA) (4)(Chil) laacutetka z vlny s třaacutesněmi po stranaacutech (AM MM) (5)

(Chil) tlustaacute přikryacutevka z vlny kteraacute se použiacutevaacute jako šaacutetek na utřeniacute potu (MM) (6)

(Mex) zelenyacute povlak na lagunaacutech (MM BDE) (7) lidoveacute jmeacuteno různyacutech rostlin

(MM) (8) (Chil Kol) mech mech a pliacuteseň na stěnaacutech a vlhkyacutech miacutestech (9)

žabinec sliz nebo zelenaacute vrstva rostlin kteraacute se vytvořiacute na sladkeacute vodě zejmeacutena na

stojateacute (BDE) (10) (Mex Hond Nik Pan Dom střKol zaacutepKol Chil) zelenaacute vrstva

vyacutetrusnyacutech rostlin kteraacute se vytvaacuteřiacute na hladině sladkyacutech a staacutelyacutech vod (11) (Mex Hond

Pan Dom Kol Chil) azola mexickaacute druh kapradiny kteraacute maacute listy ve tvaru srdce a

vytvaacuteřiacute na hladině vod zelenou vrstvu (12) (Mex Guat) pliacuteseň kteraacute se tvořiacute na těle

z důvodu určiteacute chemickeacute změny (13) estar en la ~ (Pan) byacutet na mizině švor (14)

sacar de la ~ (Pan) vytaacutehnout trn z paty pomoct někomu v nouzi (DA)

laman adj (1) (Nik) o člověku nebo věci dobryacute vyacutebornyacute excelentniacute (DA)

lambarear intr (1) (Kub) flaacutekat se poflakovat se potulovat se (AM MM JD)

lambarero -ra adj (1) (Kub) flaacutekajiacuteciacute toulajiacuteciacute se (AM JD) (2) (Kub Mex

Tabasco) lichotivyacute pochlebovačnyacute (AM) (3) (Mex) šmajchlovskyacute šmajchliacuteřskyacute

(JD)

lambe plato m lid (1) (Dom) nyacutemand nula ubožaacutek viz teacutež arrastrapanza (DA)

lambe adjsubst (1) (Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeadura f (1) (Mex) obliacutezaacuteniacute oblizovaacuteniacute cucaacuteniacute ocucaacutevaacuteniacute (JD)

lambear tr (1) venk lid (Nik Kost Kub) oliacuteznout liacutezat něco (DA)

lambechorcha mf (larr lamber + chorcha) (1) (Salv) čmuchal sliacutedivyacute a podleacutezavyacute

člověk (DA)

31

lambeculo adjsubst [Š lameculos] mf vulg (1) (Arg Kub Salv Hond Nik Urug

Mex Am) lichotivyacute podleacutezavyacute a uacuteslužnyacute člověk připrdelkovač prdelolez (RAE MM

JD) (2) adjsubst vulg (Mex Hond Salv Nik Dom Portor Per Bol Arg Urug)

čmuchal sliacutedič sliacutedil Var lambeculos (DA)

lambeculos adj (1) poslušnyacute viz teacutež chupamedias (XX) (2) (Mex Hond Salv Nik

Per Bol Arg Urug) viz lambeculo (DA)

lambeculos mf hovor vulg (1) (Urug) viz lambeculo (RAE)

lambedera f (1) (Dom) přehnanaacute konzumace (jiacutedla pitiacute) zneužiacutevaacuteniacute využiacutevaacuteniacute někoho

(DA)

lambedero m (1) (Hond Mex Arg Kol Ven) miacutesto se soliacute kde ji chodiacute liacutezat dobytek

(RAE MM DA) (2) ~ (lamedero) m (Ven Mex Urug Arg) solnyacute tereacuten nahaacuteniacute

se tam dobytek aby mohl liacutezat sůl př y si es el musiuacute del lambedero de La Barquerentildea

iexclno se diga (RR)

lambedor m (1) (Arg) solnyacute tereacuten kam dobytek chodiacute liacutezat sůl (MM) (2) (Am)

podlejzavec (JD)

lambedor -ra adjsubst venk lid (1) (Bol Arg) o osobě pochlebnyacute lichotivyacute sliacutedivyacute

viz teacutež lambechorcha lambeculo lambeculos (DA)

lambedora f (1) (Am) podlejzavec (JD) (2) (Portor) rostlina viz pegapega (DA)

lambedura f (1) (Am) oblizovaacuteniacute (MM JD) (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD) (3) venk

(Kub) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

lambefondillo mf (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeladrillos adjsubst (1) mf (Kol) svatoušek (JD) (2) adjsubst (Kol) lichotniacutek

podleacutezavyacute pochlebnyacute člověk (3) (Kol) velmi zbožnyacute člověk (DA)

lambemico m (larr lamber + mico bdquovagiacutenaldquo) (1) (Salv) podpantoflaacutek muž pod pantoflem

(DA)

lambeojismo mpl (1) (Portor Am) lezeniacute do zadnice (AM MM JD) (2) m venk

lid (Portor) pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute uacutelisnost (DA)

lambeojo adjsubst (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeojos (lameojos) mf i adj pl (1) (Portor Dom Santo Domingo Am) lichotniacutek

pochlebovač lichotiacuteciacute pochlebujiacuteciacute připrdelkovač podlejzavec člověk kteryacute

pochlebuje osobaacutem jež jsou mu nadřiacutezeneacute a naopak tyacuteraacute osoby podřiacutezeneacute (RR AM

MM JD) (2) m (Mex) hmyz podobnyacute komaacuterovi jehož kontakt s okem působiacute velkeacute

paacuteleniacute (MM)

lambeplato adjsubst (1) (Dom) lichotniacutek pochlebnyacute viz teacutež lambeplatos (DA)

lambeplato(s) mf (1) (Hond Mex Urug Nik Dom Salv Bol) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (2) (Mex Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Nik

Portor) žebraacutek žebrajiacuteciacute člověk chudaacutek (RAE MM DA) (3) (Ven Arg Kol Kub

32

Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) ubožaacutek hladoviacuteciacute př sabiacuteas brindar no eras

un lambeplato como eacutel (RR MM) (4) m pl(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond

Portor) labužniacutek (AM MM) (5) (Portor) drzoun nestyda (AM MM) (6) mf

(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) podlyacute člověk křivaacutek (MM)

(7) mf (Am) obliza (8) (Am) doleza (JD) (9) m (Nik Bol) ukazovaacuteček (DA)

lamber trzvrat i intr [Š lamer] (1) arch (Am i Kanaacuter Extremadura Leoacuten a

Salamanka) liacutezat (MM) (2) vulg [Š adular] (Mex Urug Am) lichotit pochlebovat

(RAE MM) (3) ~ndashse (Arg Portor) byacutet šťastnyacute jak blaacutezen (AM) (4) (Am)

oblizovat se (5) ~ de gusto (Am) slintat blahem (JD) (6) tr lid (Am) liacutezat olizovat

vyliacutezat hladit př lo lambieron hasta que resucitoacute (BDE) (7) tr (Kol) zabiacutet kol

argot parlache (M01) (8) tr (Mex Guat Hond Salv Nik Dom Kol Bol Urug

Arg) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (9) tr lid (Dom) zabiacutet (někoho) viz teacutež

ultimar (10) tr zvrat lid (Mex Guat Hond Salv Nik Bol Arg Pan) o člověku nebo

o zviacuteřeti oliacuteznout si určitou čaacutest těla (11) intr zvrat (střKol) usilovat snažit se (12) ~

el culo (Bol) pochlebovat podleacutezat někomu (13) ~ el ojo (Portor) lichotit pochlebovat

(14) ~le la arepa (Dom) urazit iritovat rozčilovat podraacuteždit (15) ~se la arepa vulg

(Portor) byacutet ve špatneacute situaci (16) lambete que estaacutes de huevo (Urug Arg) ale no tak

maacuteš na to řiacutekaacute se když člověk po něčem toužiacute ale přijde mu to nedosažitelneacute (DA)

lamberear inr (1) (Kub) potulovat se (AM)

lamberica (lamboacuten -ona) mf (1) (Kol) pochlebovač lichotniacutek př la lambona de Erica

nunca contradice al jefe aunque estaacute equivocado slang (RF)

lambericas adjsubst lid (1) (střKol) lichotivyacute pochlebnyacute (DA)

lamberto -ta adjsubst (1) (střKol szKol Bol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež sapo

(DA)

lambestaca adjsubst lid (1) adjsubst lid (Portor) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2)

m lid (Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambesudor m (larr lamber + sudor) (1) (vyacutechHond) Plebeia latitarsis druh velmi

maleacute včely (DA)

lambeta adjsubst (1) adj (Arg) patoliacutezalskyacute (AM JD) (2) mf (Arg) patoliacutezal (MM

JD) (3) adjsubst lid (Urug Per Arg) lichotivyacute pochlebnyacute sliacutedivyacute (4) (Urug)

mlsnyacute člověk mlsoun gurmaacuten (DA)

lambetada f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Am Bol Portor) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute lichotka

podlejzaacuteniacute (RAE MM JD DA) (2) f vulg (Arg Kol Guat Mex Portor Am)

oliacuteznutiacute obliacuteznutiacute obliacutezaacuteniacute (AM MM JD)

lambetazo m [Š adulacioacuten] (1) (Mex) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute Var lambetada

(RAE MM JD) (2) m vulg (Arg Kol Kub Chil Guat Hond Mex Portor Nik)

33

oliacuteznutiacute (AM MM DA) (3) (zaacutepKol Bol) přiacutelišneacute pochlebovaniacute lichoceniacute uacutelistnost

(DA)

lambeteada f (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetear tr vulg hanl [Š lametear] (1) (Kub Guat Portor Urug Am) opakovaně

vytrvale liacutezat liacutezat s rozkošiacute cucat ocucaacutevat (AM MM JD) (2) (Urug) potajiacute

ukusovat (RAE) (3) [Š adular] (Mex Urug Am Bol) lichotit pochlebovat

podlejzat (MM JD DA) (4) (Urug) ochutnaacutevat dobroty pojiacutedat ujiacutedat něco (DA)

lambetoacuten m (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetorta mf lid (larr lamber + torta) (1) (Salv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež

chupahuevos (DA)

lambetragos adjsubst lid despekt (1) (Dom) o osobě prospěchaacuteřskyacute využiacutevajiacuteciacute

konzumuje něco na uacutečet druhyacutech obvykle jiacutedlo nebo pitiacute (DA)

lambi m (1) (Kub Dom) šnečiacute maso z mořskeacuteho šneka viz teacutež cobo (DA)

lambiacute m (1) (Dom Portor) šnek viz teacutež botudo (DA)

lambiacutea f (1) ~ de vaca (Portor) uacutečes s mokryacutem efektem rovneacute a uhlazeneacute vlasy

(DA)

lambiachi adj vulg (1) (Mex) žrout (AM)

lambiche adjsubst (1) mf (Mex) lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (RAE

AHM) (2) adj vulg (Mex) mlsnyacute člověk žrout Var lambiscoacuten (AM MM) (3)

mf lid (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambida f (1) (Am) cucaacuteniacute (MM JD) (2) lid (Chil Hond Salv střBol Arg) liacuteznutiacute

oliacuteznutiacute Var lambetada lambetazo (DA)

lambido -da adjsubst (1) adj [Š comiloacuten goloso] (Portor) mlsnyacute velkyacute jedliacutek (2) [Š

tacantildeo] (Ekv) skrbliacutek lakomec př arzobispo Gonzaacutelez Suaacuterez dioslepague si

defendioacute si mezquinoacute de taita-curas abusivos arrechos lambidos desde siempre mesmo

(3) (Ven Per Portor Dom Santo Domingo Mex Kol Ekv Am) dotěrnyacute všetečnyacute

zvědavyacute nafoukanyacute drzyacute nestoudnyacute cinickyacute vlezlyacute v Piura (Peru) se takto označuje

muž kteryacute je neohleduplnyacute k ženaacutem př calla voz lambida (RR AM MM JD) (4)

adj (StřAm Kol Mex) oliacutezanyacute (5) oholenyacute vymydlenyacute (6) (Am) strojenyacute umělyacute

afektovanyacute uliacutezanyacute (AM MM JD) (7) vychytralyacute (AM) (8) adjsubst (Portor)

mlsnyacute nenasytnyacute př le ofreciacute un pedazo de mi dulce a Chema y el lambiacuteo ese se lo

comioacute toacute slang (RF) (9) adjsubst (Ven) chudyacute chudaacutek ubožaacutek (10) adjsubst

(Portor) egoista egoistickyacute sobec-kyacute Syn afrentado (DA)

lambido m lid (1) ~ de vaca (Hond Salv Nik Portor Kol) uacutečes na Elvise vlasy

uhlazeneacute voskem na vlasy a sčesaneacute dozadu (DA)

lambidura f vulg (1) (Arg Chil Guat Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

lambimiento m vulg (1) (Portor Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

34

lambiacuteo -a adjsubst (1) adj vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) mlsnyacute člověk

žrout (2) vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) drzyacute hrubyacute (AM) (3) adj (Dom

Portor) o vlasech uhlazenyacute uliacutezanyacute (4) (Dom) drzyacute nestoudnyacute viz teacutež lambido -a

(5) vulg (Portor) mlsnyacute hltavyacute nenasytnyacute viz teacutež lambido -a (6) vulg (Portor)

egoistickyacute sobeckyacute viz teacutež lambido -a (7) adjsubst (Portor) sexuaacutelně naacuteruživyacute satyr

nymfomanka (DA)

lambiscoacuten -na adjsubst [Š adulador] (1) adj (Salv Hond Mex Per) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk podlejzavyacute př hellip por maacutes influyente que seas en el

barrio y por maacutes lambiscoacuten mano hellip (RAE AM MM BDE) (2) (Mex Michoacaacuten

Per) mlsnyacute člověk labužniacutek mlsnyacute jako koza mlsoun (AM MM) (3) adj (Mex)

uacutelisnyacute lichotivyacute (4) mf (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek uacutelisniacutek Syn lambiche

(AHM) (5) mf (Mex) lichotniacutek šplhoun patoliacutezal mex argot caliche (DBM)

(6) adjsubst [Š adulador] (Bol Dom Guat Hond Mex Salv Urug) lichotivyacute

lichotniacutek vlezdoprdelka pochlebniacutek př el lambiscoacuten de Alberto nunca contradice al

jefe aunque esteacute equivocado (RF) (7) adjsubst lid (Mex Guat Hond Salv Nik

Pan Dom Kol Ekv Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lambisconear tr hovor (1) (Salv Hond Mex) podleacutezat lichotit někomu za uacutečelem

ziacuteskaacuteniacute nějakeacute osobniacute laskavosti dolejzat leacutezt do zadku př hellip los que fuimos

lambiscones con los de arriba y altaneros con los de abajo (RAE JD BDE) (2)

(Mex) lichotit mex argot caliche (DBM) (3) lid (Mex Hond Salv Pan Per

Bol) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer Var lambisquear lambonear (DA)

lambisconeriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Hond Guat Nik Pan Ekv Per Bol) lichoceniacute

pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute (RAE DA)

lambisquear tr [Š adular] (1) (Salv Mex Guat Hond Pan Dom Bol) lichotit

pochlebovat podleacutezat podlejzat Var lambisconear (RAE AM MM JD DA) (2)

tr (Dom Santo Domingo Kol Mex Per Am) liacutezat rychle a dychtivě bliacutezat cucat

(AM MM JD) (3) tr (Hond Mex Portor) hledat dobroty k snědku (MM) (4)

(Mex) svolaacutevat děti k jiacutedlu (AHM)

lambisquero m lid (1) (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambisquero -ra adjsubst (1) adj (Dom Santo Domingo) člověk kteryacute raacuted liacuteže (AM

MM) (2) adjsubst (Dom) pochlebnyacute lichotnyacute patoliacutezal lichotniacutek pochlebniacutek

Syn lamboacuten (DA)

lamboacuten -na adjsubst hovor vulg [Š aduloacuten] (1) (Kol Ekv Mex Pan Am) uacuteslužnyacute

lichotivyacute servilniacute člověk šmajchliacuteřskyacute (MM JD) (2) adj hovor [Š soploacuten] (Kol)

udavač donašeč (RAE) (3) mf (Dom) vyžiacuterka člověk kteryacute za sebe nechaacute platit

člověk kteryacute využiacutevaacute ostatniacutech př nunca invitan a Antonio a ninguacuten lado porque es un

lamboacuten slang (4) adj (Pan) lichotniacutek př iexclno seas lambona Mariacutea de miacute no

35

consegiraacutes nada slang (RF) (5) adjsubst (Pan Dom Portor Kol Ekv) lichotniacutek

lichotivyacute pochlebnyacute (6) (Pan Dom Portor) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovač (DA)

lambonear tr lid (1) (Pan Kol Ekv) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (2) (Kol)

obvinit udat někoho (DA)

lamboneriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Kol Ekv Pan Dom) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute (2) [Š

delacioacuten] (Kol) obviněniacute udaacuteniacute (RAE DA)

lambraacuten m (1) (Bol) viz lambrana (DA)

lambrana f (1) (Bol) strom Alnus acuminata viz teacutež jauacutel (DA)

lambrantildea adj (1) (Kol) lakomyacute ubohyacute (AM MM)

lambreado -da adj (1) (Bol) o kraacuteličiacutem mase obaleneacute ve strouhance a smaženeacute na saacutedle

(DA)

lambrijo -ja adj (1) (Mex Salv) hubenyacute vyhublyacute (AM MM DA) (2) (Salv) o věci

suchyacute a praženyacute (DA)

lambriacuten m (larr fr lambris) (1) (Arg Mex) obloženiacute zdiacute dlaždicemi až do vyacutešky jednoho

metru nebo i viacutece Var lambris (MS)

lambris viz lambriacuten (MS)

lambrisco -ca adj (1) (Nik) o člověku hladovyacute prahnouciacute po jiacutedle (DA)

lambrisquear intr (1) (Nik) hledat doma něco ke snědku (2) (Nik) hladovět (DA)

lambrote adjsubst (1) adj (Mex) patoliacutezalskyacute (2) mf (Mex) patoliacutezal (JD)

lambrucear tr (1) (Ven) vyliacutezat taliacuteř (JD)

lambrusco-ca adj (1) (Chil Mex) mlsnyacute hltavyacute hltounskyacute (AM JD)

lambrusquear tr (1) (Chil Mex) oblizovat mlsat (AM MM JD)

lambucear trintr (1) tr (Ven) vyliacutezat taliacuteř po jiacutedle a sniacutest zbytky od ostatniacutech viz teacutež

lambusear (2) intr (Ven) uždibovat jiacutedlo viz teacutež lambusear (3) (Kost) chrochtat viz

teacutež lambusear (4) tr(Ven) nenasytně pořaacuted něco ujiacutedat viz teacutež lambucesear (5) intr

(zaacutepVen) využiacutet situace viz teacutež lambusear (DA)

lambucio -a adjsubst (1) adj hovor (Ven) o člověku zvyklyacute jiacutest mezi jiacutedly (2)

adjsubst (Ven) biacutednyacute nebo lakomyacute v drobnyacutech zaacuteležitostech podvodniacuteček (RAE)

(3) adjsubst (Ven) o člověku kteryacute vyliacuteže taliacuteř a dojiacutedaacute jiacutedlo po druhyacutech viz teacutež

lambusio-a (4) (Ven) člověk kteryacute uždibuje jiacutedlo (5) (Ven) lakomyacute viz teacutež lambusio

(6) (zaacutepVen) využiacutevajiacuteciacute daneacute situace (DA)

lambusear tr (1) (Ven) viz lambucear (DA)

lambusio -a adj (1) (Ven) viz lambucio-a (DA)

lambuso adjsubst (1) adj (Am) nenažranyacute (2) mf (Am) nenažranec (JD) (3) adj

(szEkv) hladovyacute hladovějiacuteciacute vyhladovělyacute (DA)

lambusquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (AM MM JD)

36

lambuzo -za adjsubst (1) (Kost) o zviacuteřeti a zvlaacuteště o psu s dlouhyacutem čenichem (AM

MM DA) (2) adj [Š entremetido] (Kost) dotěrnyacute vlezlyacute všetečnyacute (RAE AM)

(3) adjsubst (Kol Ekv Ven Am) nenasytnyacute hladovyacute nenažranyacute nenažranec

Var lambuso (AM MM JD) (4) (Kost) nestydatyacute drzyacute (5) (Mex) hladovyacute

(MM) (6) (Kost) o těle prasete podlouhleacute a štiacutehleacute (DA)

lambuzquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (JD)

lamear intr (1) (szBol) o dole způsobit vyacutebuch dynamitem (DA)

lamebota mf (1) m lid (Kub Nik Kub Bol) pochlebniacutek lichotniacutek př eacutese es un

lamebota por eso ha llegado alto (DMC DA) (2) mf (Pan) pochlebniacutek člověk

kteryacute přehnaně pochlebuje nadřiacutezeneacutemu zejm v armaacutedě (DA)

lamebotas adjsubst lid (1) (Mex Kost Kub Per Bol Arg Urug) lichotniacutek

pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechetos mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechupas f vulg (1) (Hond) penis viz teacutež pinga (DA)

lameculo mf (1) (Arg Mex) lichotniacutek pochlebovač nedůstojnyacute hanebnyacute (MM) (2)

(Kub) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovačnyacute pochlebnyacute viz teacutež hueleculo (DA)

lamedero m (1) viz lambedero (RR) (2) (Arg Urug) slaneacute miacutesto kam dobytek chodiacute

liacutezat sůl (DA)

lamedura f (1) ~ de arantildea (Per) kousnutiacute od pavouka (AM) (2) (Per) podraacutežděniacute

opuchlina kterou způsobiacute kousnutiacute od pavouka (DA)

lamehuevos adjsubst (1) (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek patoliacutezalpodleacutezavyacute sliacutedivyacute

(DA)

lameladrillos adjsubst (1) (Kol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (2) (Kol)

velmi zbožnyacute člověk (DA)

lamenalgas mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamentable adv (1) (Am) bohužel naneštěstiacute př lamentable no podemos (JD)

lameo m (1) (jzBol) důlniacute technika způsobeniacute exploze dynamitem (DA)

lameojo m lid (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameojolambeojo m (1) (Portor) člověk využiacutevajiacuteciacute druheacute osoby pro svůj prospěch

slang (RF)

lameojos adjmf pl (1) (Portor) viz lambeojos podlejzavec (RR AM MM JD) (2)

(Ven střBol vyacutechBol) Melipona 15 mm dlouhaacute včela s protaacutehlyacutem tělem žlutyacutemi

pruhy bez žihadla viz teacutež guanota (DA)

lamepatas m lid (1) (Mex Ekv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameplatito m (1) (Ekv) ukazovaacuteček (DA)

37

lameplatos mf (1) m [Š dedo iacutendice] (Mex) ukazovaacuteček (RAE) (2) (Mex)

lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (3) opovrženiacutehodnyacute člověk (MM) (4) m

lid (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamepoto(s) adjsubst lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos

lambeplatos (DA)

lamer tr lid [Š adular] (1) (Ekv Per Bol) pochlebovat lichotit Syn afilar(se)

barbear(se) botonear(se) cepillar(se) chicharronear(se) cobear copalear corchearse

culebrear enrollar(se) escobillar franelear guataquear halar(se) incensariar

lamber(se) lambisconear lambonear lustrar maderear olfear orejear perrear

sobar(se) sobonear solapear (2) ~ las botas (Nik Per Bol Chil) pochlebovat lichotit

podleacutezat (3) ~se los bigotes (Mex Chil) byacutet spokojen potěšen miacutet radost (4) para ~se

los bigotes (Mex Chil) o jiacutedle velmi chutnyacute velmi dobryacute (DA)

lamero m (1) (zaacutepBol) pracovniacutek v dole maacute na starosti sběr zbytků nerostů po sesuvu

půdy (DA)

lametazo m (1) (Arg) oliacuteznutiacute (AM)

lamida f (1) (Mex Ekv) liacutezaacuteniacute olizovaacuteniacute (DA)

lamido -da adjsubst (1) adj [Š abusivo confianzudo] (Guat) uraacutežlivyacute nepatřičnyacute drzyacute

přiacuteliš familiaacuterniacute př en los alrededores pululaban los orejas eran bajos o altos siempre

gordos siempre altaneros siempre ladinos siempre lamidos (RR) (2) (Mex)

mazanyacute (3) f (Mex) liacutezaacuteniacute liacuteznutiacute (4) (Mex) dar una ~ a una cosa oliacuteznout liacuteznout si

čeho (JD) (5) adj (Guat) vypočiacutetavyacute přiacuteživnickyacute vychytralyacute prospěchaacuteřskyacute př no

me gusta andar con Juana es muy lamida slang (RF) (6) adjsubst (Guat) drzyacute

nevychovanyacute drzoun viz teacutež lambido (7) (Guat) ješitnyacute domyacutešlivyacute marnivyacute (DA)

laacutemina adjsubst (1) f (Kol Ekv Am) uličniacutek padouch vykutaacutelenyacute chlapiacutek děvka

(AM MM JD) (2) estar uno ni ~ (Portor) byacutet bez peněz (AM) (3) f (Mex) hezkaacute

žena chatrneacuteho zdraviacute (MM) (4) (Mex) panel křehotinka (5) desprenderse en ~-as

(Mex) drolit se (6) ~-as doradas (Mex) flitry (7) ~ de goma (Mex) listovyacute kaučuk (8)

~-as de materiaacutel esteacuteril entre filones (Mex) proplaacutestek (JD) (9) f (Salv) bankovka

v hodnotě 1 dolaru viz teacutež doacutelar (10) adjsubst lid (Nik Dom střKol) kraacutesnaacute

půvabnaacute žena (11) (střKol) pěknyacute muž krasavec fešaacutek (12) ~ ahumada f (Guat)

tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku uzenaacute nad dřiacuteviacutem později ziacuteskaacute jantarovou

barvu (13) ~ crepeacute f (Guat) tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku dlouhaacute 3 až

35m ziacuteskaacute jantarovou barvu zahřaacutetiacutem (bez uzeniacute) (DA)

laminar tr (1) (Salv) uchovaacutevat občanskyacute průkaz nebo jinyacute doklad v plastoveacutem obalu (2)

(Nik) uchovaacutevat desky knihy nebo CD v plastoveacutem obalu (DA)

lampa f (larr aim lampa) (1) (Bol Chil Ekv Per szArg) motyka motyčka Syn

allacho (RAE DA) (2) tirar ~1 (Per) použiacutevat motyku či krumpaacuteč obdělaacutevat zemi

38

př nosotros mismos reconocemos que a cinco mil metros de altura es bravo tirar lampa

(RR) (3) (larr kič llampa bdquomotykaldquo) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol Am) motyka

ryacuteč krumpaacuteč lopata druh dřeva kteryacute se využiacutevaacute v zemědělstviacute a hornictviacute Syn

palana (AM MM JD) (4) (Per) lžiacutece (5) tirar ~2 (Per) tvrdě pracovat (MS) (6)

lid (larr keč lampa bdquolopataldquo) (Bol) lopatka Syn pala (LM)

lampaceador -ra mf (1) (Nik) uacuteklidovyacute pracovniacutek uacuteklidovaacute služba ukliacutezečka (DA)

lampacear trintr (1) [Š limpiar] (Nik) zametat ukliacutezet byt pomociacute tlusteacuteho koštěte z

přiacuterodniacuteho vlaacutekna př Matilde estuvo apurando a todas las del servicio a barrer y

lampacear bien la casa (RR JD) (2) tr (Nik Ven) umyacutevat podlahu mopem (3)

(Nik) diskreditovat někoho připravit o důvěru pomluvit (DA)

lampada f (1) (Ekv Per) množstviacute zeminy ktereacute je vykopaacuteno motykou (RAE) (2)

(Ekv Per Bol) kopaacuteniacute vykopaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampakana f (larr aim lampa bdquomotykardquo kana bdquo žhavaacuteldquo) (1) (zaacutepBol střBol) empanada

(pečenaacute nebo smaženaacute kapsa z těsta kteraacute se plniacute různyacutemi ingrediencemi) plněnaacute vařenou

dyacuteniacute a poleacutevanaacute medem (DA)

lampalagua f (1) (Arg Chil) poddruh hroznyacuteše kraacutelovskeacuteho (lat boa constrictor

occidentalis) měřiacute zhruba 25 m je hnědeacuteho zbarveniacute s nažloutlyacutemi skvrnami žije

v horaacutech a rovinaacutech severniacute a severozaacutepadniacute Argentiny živiacute se ptaacuteky a drobnyacutemi savci

(RAE) (2) f přen (Chil) žrout nenasyta (3) (Chil) smyšlenaacute přiacutešera kteraacute pitiacutem

vody vysušuje řeky (AM MM) (4) mf (Chil) smyšlenyacute tvor v podobě hada nebo

ještěra kteryacute hltaacute vše co potkaacute (DA)

lampana f (1) (Mex) viz lantana (DA)

lampar trintr (1) [Š robar] (Arg Portor) kraacutest loupit př largaron el periodismo y

comenzaron a lampar carteras en las ferias (RR AM) (2) intr estar uno lampado

(Portor) nemiacutet peniacuteze př estar uno lampando (AM MM JD) (3) intr (Portor)

lenošit zahaacutelet staacutet se uličniacutekem flaacutekat se (MM JD) (4) (Portor) zhebnout př

lampar de hambre (5) ~ndashse (Portor) honit štvaacutet se za něčiacutem př ellos se lampariacutean por

ello (JD) (6) tr (LaPla) daacutet darovat věnovat poskytnout udělit (7) (LaPla) lepit

přilepit slepit nalepit Syn oblar slang lunfardo (NET)

laacutempara de pared f [Š aplique] (1) (Mex Urug) naacutestěnnaacute lampa (EEA)

laacutempara adjsubst (1) (Nik Hond) nedůvěřivyacute nespolehlivyacute člověk (RAE DA) (2)

(Kub Salv Nik Ven) vychytralyacute zloděj prohnanyacute člověk (3) m (Ven) všechno

pokazit př quebrar la laacutempara (AM MM) (4) (Kost) přetvaacuteřka zdaacuteniacute př al

principio era super seria no hablabacon nadie y trabajaba muy duro no es como el

Asceta Minofeacuten que es pura laacutempara (RR) (5) adj (Kub) nevhodnyacute nemiacutestnyacute drzyacute

(6) ~ ade kerosenekeroseacuten (Am) plynovaacute lampa (7) ~ de luz friacutea (Kub) neoacutenovaacute

lampa (8) ~ de magnesio (Kub) bleskovaacute sviacutetilna (9) ~ de mesa (Kub) stolniacute lampa

39

(10) ~ de pared (Kub) naacutestěnnaacute lampa (11) ~ de pie (Kub) stojanovaacute lampa (12) ~

piloto (Kub) dohliacutežeciacute lampa (13) ~ portaacutetil de mesa (Kub) přenosnaacute stolniacute lampa

(14) ~ de poste (Kub) stožaacuterovaacute sviacutetilna (15) ~ de proyeccioacuten (Kub) promiacutetaciacute lampa

(16) ~ de Rentgen (Kub) rentgenovaacute lampa (17) ~ de seguridad (Kub) bezpečnostniacute

lampa důlniacute věteacuterka (18) ~ de sentildealde sentildeales (Kub) signaacutelniacute sviacutetilna (19) ~ de

sobremesa (Kub) stolniacute lampa (20) ~ soplete (Kub) letovaciacute paacutejeciacute lampa (21) ~ de

suspensioacuten (Kub) visaciacute lampa (22) ~ de techo (Kub) stropniacute sviacutetidlo lampa (23) ~

testigo (Kub) kontrolniacute lampička (24) ~ vertical (Kub) stojaciacute lampa (25) quebrar la

~ (Ven) všecko zkazit pokazit (26) m (Kub) drzoun (27) (Ven) chmataacutek

dlouhoprsťaacutek (JD) (28) m ser un ~ (Kub) byacutet nevychovanyacute př eacutese es un laacutempara

la familia sufre mucho (DMC) (29) lid (Ekv Pan) lež kecy viz teacutež mentolina (30)

(Kost) podvod lest viz teacutež engantildeada (31) f (svMex) světluška (32) mf (Hond Salv

Nik Kub) bistryacute a vychytralyacute člověk (33) (Hond Nik) zloděj (34) (Hond) chytryacute

inteligentniacute člověk (35) f lid (Pan střEkv jižEkv) lež klam vyacutemysl (36) lid (Pan)

vychloubaacuteniacute chlubeniacute chvaacutestaacuteniacute (37) (Guat) oko (38) ~ recargable f (Kub) nabiacutejeciacute

dobiacutejeciacute lampa (DA)

lamparazo m (1) (Kol Mex) hlt doušek (AM MM JD) (2) tomar un ~ (Kol)

loknout si napiacutet se (3) (Ven) raacutena pěstiacute šlehnutiacute (JD) (4) lid (Mex Pan Kol)

doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (5) m lid (jvMex Pan střKol) velkyacute hlt alkoholu

(6) (Salv) přiacutehodnaacute chviacutele (7) (Salv) intenzivniacute silneacute osvětleniacute (DA)

lampareado -a adj (1) (Mex) o člověku oslněnyacute (světlem) (2) (Mex) zmatenyacute

přihlouplyacute většinou po požitiacute velkeacuteho množstviacute alkoholu (3) como venado ~ (Mex)

zmatenyacute viz teacutež lampareado-a (DA)

lamparear trintr (1) (Mex Pan) lovit nebo rybařit za pomoci lampy (RAE DA) (2)

(Guat) švihnout (JD) (3) tr (Mex) oslnit někoho (světlem) (4) intr (Kost Ekv)

předstiacuterat simulovat (DA)

lampariento -ta adj (1) (Per) flekatyacute zakecanyacute (MM JD)

lamparilla f (1) viz lamparita (RR) (2) (jvMex) viz gallardete (3) (vyacutechPer)

kostlivec kteryacute se v nociacutech prochaacuteziacute s lucernou v ruce a plamiacutenek ohně sahaacute až do vyacutešky

srdce podle lidovyacutech tradic a pověr (DA)

lampariacuten m (1) (Chil Per) petrolejka (AM MM JD) (2) (Per Bol) lampa s leteckyacutem

olejem kerosinem s filtrem knotem a trubiciacute podstatně většiacute než obyčejnaacute lampa (AM

MM DA) (3) m (Per Bol Chil) přenosnaacute přiacuteručniacute lampa (4) (jižChil) olejovaacute

lampa (DA)

lamparita (lamparilla) f (1) [Š bombilla eleacutectrica] (Guat Urug Arg) žaacuterovka př un

ojo se le paseaba por los dedos de la mano derecha como una luz de lamparita eleacutectrica

(RR) (2) ser alguien de ~ china (Kub) když někdo předstiacuteraacute že je chatrneacuteho zdraviacute

40

př no lograraacutes que trabaje siempre estaacute de lamparita china čiacutenskeacute lampičky jsou

z papiacuteru (DMC) (3) (Ven) znepokojenyacute ciacutetiacuteciacute se nepřiacutejemně trapně (kvůli

přiacutetomnosti zamilovaneacuteho paacuteru) (DA)

laacutemparo -ra adjsubst (1) ajd (Kol) chuďas švorc bez peněz (AM MM JD) (2) m

(Kol) švorcaacutek člověk bez peněz (JD)

lamparoacuten mf (1) (Chil) odřenina škraacutebnutiacute (2) (Mex) nuda otrava (AM) (3) (Am)

velkaacute mastnaacute skvrna na oblečeniacute či klobouku (MM) (4) (Mex) smrk smrkanec (JD)

(5) f (Nik) škraacutebanec na určiteacute čaacutesti těla (obvykle na obličeji) (6) (Nik) leskleacute skvrny

na oblečeniacute způsobeneacute horkou žehličkou (7) (Nik) tmavaacute ponuraacute špinavaacute čaacutest bytu

(DA)

lamparoso -sa adjsubst (1) adj (Salv Dom Nik) majiacuteciacute na sobě mastneacute skvrny flekatyacute

zaflekacenyacute (RAE JD DA) (2) adj (Dom Santo Domingo Cibao) nechutnyacute

odpornyacute špinavyacute (AM MM) (3) mf (Ekv) lhaacuteř lhaacuteřka př Willy es un lamparoso

siempre dice que viene a visitarme y hasta el diacutea de hoy nada slang (RF) (4) adj

(Pan Ekv) prolhanyacute lživyacute klamnyacute viz teacutež hablador (5) adj (Kost Pan) simulantskyacute

podvodnyacute vychloubačnyacute (6) (Ekv) vychloubačnyacute chvaacutestavyacute chlubivyacute (DA)

lamparudo -da adj (1) (Mex) o člověku laacutetce nebo oblečeniacute špinavyacute flekatyacute

zašpiněnyacute (DA)

lampaya f (1) (szArg) lampaya keř s velkyacutemi žlutozelenyacutemi listy z listů se poteacute

připravuje odvar a sloužiacute k detoxikaci organismu (DA)

lampazo m (1) (Urug) haragaacuten (viz) (RAE) (2) [Š fregona] (Arg Nik) mop (AM

MM) (3) hovor (larr keč) (Chil Per Ekv) uacuteder motykou (MS DA) (4) (Kol Ven

Am) raacutena bičem šlehnutiacute flaacuteknutiacute (AM MM JD) (5) (Chil) hrot kteryacute se přivazuje

na dlouhou tyč na lov mořskyacutech ježků (6) (Mex) vodniacute rostlina ze severniacuteho Mexika

Nymphea odorata (MM) (7) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el lampazo

a las mesas de los clientes (JD BDE) (8) (Bol) homosexuaacutelniacute ženskyacute akt bol

argot coba (HB) (9) venk (Per Ekv) určiteacute množstviacute zeminy vykopaneacute motykou

(10) (Nik Pan Ven) smetaacutek mop (11) (Urug) mop s gumovou stěrkou vhodnyacute k

vysušeniacute podlahy (DA)

lampeada f (1) (Per Bol) vykopaacutevaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampeador -dora adjsubst (larr keč) (1) adj (Chil) vztahujiacuteciacute se ke skladišti dřeva nebo

pile (2) m (Chil Ekv Bol) pracovniacutek s motykou viz teacutež lampero (MS DA)

lampear tr (1) (Bol Ekv Per) okopaacutevat kypřit půdu motykou (RAE AM MM) (2)

(larr keč) (Chil Per Bol Ekv) okopaacutevat motykou (3) (Chil) hrubě opracovat daacutet do

praveacuteho uacutehlu (4) (Per) jiacutest (MS) (5) (Bol) miacutet pohlavniacute styk (mezi ženami) bol

argot coba (HB) (6) lid (Per) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (DA)

41

lampero -ra adjsubst (larr keč) (1) (Chil Per Bol Ekv) pracovniacutek s motykou (MS

AM MM) (2) mf (Ekv Per Bol) člověk kteryacute pracuje s motykou viz teacutež

lampeador (DA)

lampincho m i adj lid (larr keč lamprsquoinchu) (1) (Bol) holobraacutedek Syn lampintildeo

(LM)

lampintildeo m i adj lid (larr keč lamprsquointildeu) (1) (Bol) holobraacutedek viz teacutež lampincho (LM)

lampiri m (larr keč lampa bdquolopataldquo larr aim ndashiri bdquověnuje se čemuldquo) (1) (Bol) pomocneacute

provozy (LM) (2) (Bol) pracovniacutek v dole kteryacute maacute na starosti uacuteklid podzemniacutech

chodeb a kanaacutelů (DA)

lampita f (larr keč) (1) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol) motyčka (MS)

lampo m (1) (Portor) čaacutest tereacutenu př desde aquel sitio se divisaba un mundo de verdura

por detraacutes un lampo extenso de selva virgen rematando en una cima abrupta (RR)

lampoacuten -na madj (larr keč) (1) (Ekv) dvojzubaacute (dvoustrannaacute) motyka (MS AM MM)

(2) adj (Kol) hladovyacute hltavyacute (AM MM JD) (3) m (Ekv) velkaacute motyka

použiacutevaacute se při stavebniacutech praciacutech (DA)

lamponada f (1) (Ekv) množstviacute zeminy vykopaneacute velkou motykou (DA)

lampote m (1) (Mex) slunečnice ročniacute Var lampotillo Syn maiacutez de Tejas maiacutez

meco (DA)

lampotillo m (1) (Mex) viz lampote (DA)

lamprea f (1) (Ven) vřed jizva (AM MM JD)

lampreada f (1) (Guat) naacuteřez vyacuteprask (2) (Mex) bliacuteznutiacute (MM JD)

lampreado m (1) (Arg Chil) vařeneacute maso (MM JD) (2) (Mex) pokrm obalen v

těstiacutečku z mouky a vajec a poteacute osmažen (3) (Par) kousky masa a zelenina obalenaacute v

těstiacutečku z mouky a poteacute osmaženaacute (MM) (4) (Par szArg) plaacutetek masa obalenyacute

v těstiacutečku kořeniacute a usmaženyacute na paacutenvi (DA)

lampreado -a adj (1) (Ekv) o slaneacutem pokrmu kteryacute se podaacutevaacute s marmelaacutedou cukrem

nebo jinou sladkou omaacutečkou (DA)

lamprear tr (1) (StřAm) šlehat bičem (AM MM)

lampuso -sa adj vulg (1) (Kol Kub Portor Am) drzounskyacute uličnickyacute (AM JD) (2)

(Mex) uliacutezanyacute (JD)

lana adjsubst (1) azotar alguien la ~ (Salv) daacutet peniacuteze zaplatit (RAE) (2) f (Kost)

mech nebo lišejniacutek baho žabinec (3) lež lži (MM) (4) m (Guat StřAm) člověk

patřiacuteciacute mezi chaacutetru (5) m i pl (Hond StřAm) prospěchaacuteř podvodniacutek bandita darebaacutek

lump povaleč využiacutevaacute druheacute ve svůj prospěch pomociacute podvodů (AM MM) (6)

(Ven) rozpustit si vlasy př soltar la lana (7) vycepovat vycvičit (AM) (8) ndashs (Am

Chil Mex Per) prachy fuky peniacuteze prašule př př iquestde doacutende piensa sacar esa lana

hellip solamente jugando un billete de loteriacutea (MM JD BDE) (9) ~ndashs (Mex) kecy

42

kecaacuteniacute (10) cardarle la ~ a una persona (Mex) vynadat někomu (11) estar en la ~

(Am) topit se v peněziacutech (12) ir por ~ y volver trasquilado (Am) vyjiacutet napraacutezdno

přijiacutet zkraacutetka (13) ~ metaacutelica (Mex) draacutetky na parkety (14) ~ peinada (Am) česanec

(15) cual maacutes cual menos toda la ~ es pelo (Am) jeden stojiacute za osmnaacutect druhyacute bez

dvou za dvacet (16) soltar la ~ (Am) pustit chlup zaplatit (17) ~ suelta (Am) vlněnaacute

kajda uacutetržky okraje rouna (18) en ~ tejida (Am) vlněnyacute svetr aj (19) m (Am) chlap

chlapiacutek obejda vandraacutek (JD) (20) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el

lampazo a las mesas de los clientes (BDE) (21) (Mex) peniacuteze bohatstviacute majetek

(AHM) (22) [Š dinero] (Mex Pan Per US) peniacuteze př me quedeacute sin lana despueacutes

de pagar todas mis deudas (RF) (23) (Bol) peniacuteze (24) (Bol) slabost bol argot

coba (HB) (25) f hovor viz feria př tiene mucha lana en el banco (26) una

(buena) ~ (Mex) hodně peněz př les salioacute en una lana arreglar el coche mex argot

caliche (DEUM) (27) tener ~ en la cabeza (Kub) když to někomu pomalu mysliacute př

desde que nacioacute tiene lana en la cabeza viz metal (DMC) (28) ~ de acero (Arg)

draacutetěnka viz esponja (EEA) (29) adjsubst lid (Guat Hond Salv Nik) oportunista

(-ickyacute) (30) mf (Hond) prospěchaacuteř (31) mf (Guat) sprosťaacutek drzoun nevychovanec

(32) f (Dom) balsovyacute strom viz teacutež lanero (33) (Kost Hond) mech (DA)

lanada f lid (1) (Guat Hond) podvod lest viz teacutež engantildeada (2) f (Guat) hrubost

sprostota nevychovanost (3) (Guat) zlomyslnost podlost (4) (Salv) nestydatost

nestoudnost (DA)

lanar m (1) [Š oveja] spiacuteše pl (Arg Urug) ovce př recorriacuteamos aquella escena

desolada

lancasteriano -na adj (1) (Mex Kol Ekv) založenyacute na vzaacutejemneacutem vzdělaacutevaacuteniacute

o školskeacutem systeacutemu kteryacute byl zaveden v Mexiku na začaacutetku 19 stol (DA)

cuereando reses muertas vigilando la punta de lanares que sobreviviacutean en la loma (RR)

lance m (1) (Mex Nik Kost Pan Kol Urug Arg Bol Chil) milostneacute dobyacutevaacuteniacute

svaacuteděniacute milostneacute dobrodružstviacute pokus o svedeniacute př ha habido maacutes de un lance penoso

que pudo tener un fatal desenlace viz teacutež lancear (2) echarse un ~ (Chil) podiacutevat se

kouknout př chicas que gritan y dan tremendos cuarteos cuando se agachan para echar

un lance (3) tirarse (a) un ~ (Arg Urug Par) pokoušet štěstiacute riskovat př deacutejame que

me tire un lance el negocio era dudoso pero nos tiramos a un lance (RR MM DA)

(4) (Arg Par) křiacutedlo budovy př casa de tres lances casa construida en tres cuerpos

(5) (Kol) miacutesto vhodneacute pro rybolov (6) (Chil) ucuknutiacute př sacar lance (AM MM

JD) (7) (Kol) Miconia caudata hustě listnatyacute strom s rovnyacutem kmenem (MM)

(8) ~ de amor (Chil) milostnaacute pletka (9) ~ apretado (Chil) kritickaacute chviacutele težkyacute

přiacutepad (10) de ~1 (Chil) naacutehodnyacute o setkaacuteniacute přiacuteležitostnyacute o koupi antikvaacuterniacute

kniha z druheacute ruky koupenyacute (11) de ~2 (Chil) naacutehodou se setkat (12) echar buen ~

43

(Chil) dosaacutehnout sveacuteho (13) echar mal ~ (Chil) přepočiacutetat se (14) ~ de honor (Chil)

souboj (15) de ~ en ~ (Chil) přiacutepad od přiacutepadu (16) en ~ de morir (Chil) ve smrtelneacutem

nebezpečiacute se smrtiacute na jazyku (17) a pocos ~-es1 (Chil) ve chvilce (18) a pocos ~-es

2

(Chil) snadno (19) sacar ~ (Chil) ucuknout (20) tener pocos ~-es 1(Chil) byacutet moc

těžkyacute (21) tener pocos ~-es 2

(Chil) nebyacutet moc zaacutebavnyacute (22) tirarse un ~ (Chil) miacutet

kliku (JD) (23) (Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lancero

(HB) (24) (Kost) romaacutenek zaacutelet př Pablo estaacute casado pero trae un lance con una

salvadorentildea slang (RF) (25) (LaPla) akce kteraacute se provaacutediacute i bez zaručeneacuteho

uacutespěchu (26) (LaPla) vyloupeniacute obsahu kabelky pomociacute klepet nebo speciaacutelniacutech draacutetů

Syn lanza viz teacutež lancear slang lunfardo (NET) (27) lid (Kost) vztah (mezi

osobami) poměr viz teacutež entretencioacuten (28) (Kost) milenec sexuaacutelniacute partner (29)

(Kub) v baseballu ziacuteskaacuteniacute vyššiacuteho počtu bodů než druhyacute tyacutem paacutelkař oběhne všechny

mety a vraacutetiacute se na domaacuteciacute metu pak ziacuteskaacutevaacute bod (30) (Hond) nahozeniacute siacutetiacute při rybolovu

(31) ~ muerto (Kost) schůzka s nevěstou (DA)

lanceado f (1) (Arg) bodnutiacute (JD)

lancear trintr (1) (Kost) flirtovat sveacutest př contiene consejos para lancear chiquillas en

La Terraza viz teacutež lance (2) tr (Arg) kraacutest peněženky nebo šperky na ulici či v

hromadnyacutech dopravniacutech prostředciacutech často pomociacute kleštiacute nůžek nebo speciaacutelniacuteho nože

zvaneacuteho lanza př cuando no era conocido por los tiras la lanceaba sin temer el

manyamiento (RR) (3) tr (Mex) utrhnout pšenici ve vyacutehonku kde vztyčeneacute listy

chraacuteniacute klas (MM) (4) tr (Bol) ukraacutest z kabelky peněženku nebo peniacuteze neopatrneacutemu

člověku bol argot coba (HB) (5) tr (Arg) šlohnout viz teacutež limpiar slang

lunfardo (NET) (6) tr lid (Nik Bol Per) kraacutest okraacutest viz teacutež ladronear (7) intr

venk (Mex) vyrůstat o vztyčenyacutech listech na kukuřici ktereacute předchaacutezejiacute klasu (8)

intr (Kost) chodit s někyacutem miacutet s někyacutem sexuaacutelniacute poměr (DA)

lancero -ra mf (1) [Š ratero carterista] (Arg) kapesniacute zloděj hochštapler př un

voceriacuteo ronco vomitaban estos racimos espatarrados en los bancos entre los cuales se

deslizaban los lanceros de traje adecentado viz teacutež lancear (RR JD) (2) hanl (Arg)

nezodpovědnyacute člověk kteryacute se snažiacute uspěch firmy obraacutetit ve svůj prospěch (MM) (3)

f (Kol) věšaacutek (JD) (4) (LaPla) kapesniacute zloděj kapsaacuteř chmataacutek zloděj kteryacute pracuje

pouze se dvěma prsty (5) m (LaPla) naacutepadniacutek galaacuten slang lunfardo (NET) (6)

(Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lance (HB) (7) m lid

(Per Bol Arg) zloděj peněženek (8) m (Guat) hřebiacutek zatlučenyacute šikmo pro většiacute

bezpečnost (DA)

lances intr (1) no te ~ conmigo (Kub) ani se neodvaacutežej př no te lances conmigo que no

acepto eso (DMC)

44

lanceta f (1) [Š aguijoacuten] (Bol Mex Guat Per Chil Am) bodlina žihadlo trn př este

campesino de dieciocho antildeos martiriza a los bueyes con la lanceta de bambuacute (RR AM

MM JD) (2) maacutes curoacute la dieta que la ~ (Am) střiacutedmost je nejlepšiacute kuchař (JD)

(3) (Am) žihadlo př era una abeja agitoacute los dedos para que cayera la lanceta que

se le habiacutea quedado en la yema (BDE)

lancetazo m (1) (Am) bodnutiacute žihadlem (2) dar un ~ a una persona (Am) bodnout

někoho (3) dar ~ en la carne (Am) bodat do masa paacutelit (JD) (4) f (Per Chil)

piacutechnutiacute štiacutepnutiacute bodnutiacute (DA)

lancetilla f (1) (Per) Alternanthera broceliar bylina s dlouhyacutemi a štiacutehlyacutemi listy ktereacute

jsou buď jednotlivě nebo v trsu o dvou až třech listech s malyacutemi květy použiacutevaacute se k

barveniacute laacutetek na červeno nebo jako leacutek v mediciacuteně (DA)

lancha f i pl (larr kič) (1) f (Ekv) houba škodlivaacute pro některeacute rostliny zejm pro

brambory (RAE) (2) (Ekv) mlha (AM MM JD) (3) (Ekv) mraacutez naacutelediacute

jinovatka (AM MM) (4) f (Kol) kapybara (MM) (5) ~ a motor motora (Kol)

motorovyacute člun (6) ~ salvavidasde salvamento (Kol) zaacutechrannyacute člun (7) (Kub)

almara tlustaacute žena haksna (8) (Chil) baganče (JD) (9) viz lancharse (RR) (10)

lid (Kub) viz caderas huevo (DMC) (11) f (Kub Portor Ven) obrovskeacute chodidlo

(12) ~s f pl lid (Hond Salv Nik Chil) obrovskeacute chodidlo Syn paila (13) (Salv

Nik Portor) velkaacute bota (14) (jzKol Ekv) pliacuteseň bramborovaacute způsobuje tmaveacute

skvrny na listech stonku i plodech postihuje nejen brambory ale takeacute rajčata (15)

(střKol) luxusniacute auto (DA)

lanchaje m (1) (Mex) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchonaje (MM) (2) (Mex Nik Ekv) přeprava člunem nebo jinyacutem

plavidlem (DA)

lanchar(se) trintr i zvrat (1) intr zvrat (Ekv) zkazit se o zrnu kvůli parazitu kteryacute

se jmenuje lancha a odolaacutevaacute vykuřovaacuteniacute př pero los granos o se helaban o se

lanchaban o se pudriacutean (RR) (2) intr (Ekv) zataacutehnout se mračit se (obloha) (3)

(Ekv) mrznout zamrznout pokryacutet se jinovatkou (4) (Ven) přijiacutet nebo odhalit tajemstviacute

vyčmuchat špehovat (AM MM JD) (5) (Ekv) mračit se (o nebi) mrznout padat

jinovatka (JD) (6) tr (Ekv) napadnout pliacutesniacute brambory rajčata a dalšiacute plodiny (7)

intr zvrat (Ekv) o bramboraacutech rajčatech a dalšiacute plodinaacutech byacutet napaden pliacutesniacute (DA)

lanchera f (1) (vyacutechBol) svačinovyacute box viz teacutež lonchera (DA)

lancheros m (1) lid (Kub) Kubaacutenci tak označujiacute ty kteřiacute na lodiacutech prchajiacute do Spojenyacutech

staacutetů př estaacute preso por lanchero (DMC)

lanchoacuten m (1) (Kol Chil) velkaacute naacutekladniacute loď (2) (Hond Salv Nik) obrovskeacute auto (3)

m pl (Salv) velkaacute chodidla (4) m pl (Salv) velkeacute boty (DA)

45

lanchonaje m (1) (Per) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchaje (MM)

lanciada f (1) (Arg) opakovaně zranit (i smrtelně) (AM)

lanco m (1) (Ekv) viz machiacuten (DA)

landa f (1) (szPer) speciaacutelniacute dětskaacute slavnost prvniacute střihaacuteniacute diacutetěte za každou

ustřiženou loknu uacutečastniacuteci přispějiacute určitou čaacutestkou (2) (Salv) chlapeckaacute hra jeden

z nich pronaacutesleduje ostatniacute až do teacute doby než se někoho dotkne ten se poteacute staacutevaacute

pronaacutesledovatelem (3) (Hond) diacutevčiacute hra individuaacutelniacute nebo kolektivniacute spočiacutevaacute ve

vyhozeniacute do vzduchu deseti jacks a snaženiacute chytit se jack ve vzduchu jednou rukou dřiacuteve

než spadne vyhraacutevaacute ten kdo jich v ruce udržiacute nejviacutece (4) (Hond) jack součaacutestka ve

formě křiacuteže nebo hvězdice se kterou se hraje jacks (DA)

landoacute m (1) (Per) tanec typickyacute pro peruaacutenskeacute pobřežiacute založenyacute na afroperuaacutenskyacutech

zvyciacutech (DA)

landro -ra adjsubst (larr malandro) (1) (Ven) gauner zločinec delikvent (DA)

landsquipero -ra mf (larr angl landscaper) (1) (US) zahradniacutek zahradnice ve

veřejneacutem parku v soukromeacute zahradě apod př mi primo Jorge como es landsquipero a

veces consigue bonitas plantas para su propia yarda slang (RF)

lane (larr angl) (1) (Portor US) silničniacute proud trať draacuteha (MS DA)

lanear intr (1) (Bol) slaacutebnout bol argot coba (HB) (2) (Bol) byacutet nečinnyacute byacutet

nezaměstnanyacute (DA)

lanero m (1) (Dom) balsa (balsovyacute strom) strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m s

oblyacutemi listy bělavyacutemi nebo světle růžovyacutemi květy a plodem ve formě podlouhleacute bobule

(s velkyacutem množstviacutem semiacutenek pokrytyacute bavlněnyacutem vlaacuteknem) dřevo je jemneacute velmi

ceněneacute a bavlna kteraacute se ziacuteskaacutevaacute z plodů je velmi užitečnaacute Syn corcho lana palo de

lana (DA)

langa adjsubst iron (larr galaacuten) (1) m (Arg) švarnyacute hoch švarnyacute muž (2) m (Arg)

milovniacutek naacutepadniacutek galaacuten šohaj (3) adj (Arg) švarnyacute galantniacute obvykle se tak

ironicky řiacutekaacute galantniacutem mužům kteřiacute dobyacutevajiacute srdce mnoha žen přehozeniacute slabik viz

vesre (larr al reveacutes) (NET) (4) m (Arg) fešaacutek ctitel př no te me hagaacutes el langa que

seacute muy bien que estaacutes casado con Amanda slang (RF)

langallo m (1) lid (Kub) kohout př ese langallo es bueno para peleas (DMC)

langanazo m hovor (1) (Ven) panaacutek nebo sklenka silneacuteho alkoholickeacuteho naacutepoje

(RAE) (2) (Ven) raacutena kteraacute způsobiacute pohmožděninu šupa (3) (Ven) uacuteder zvonu nebo

vyacutestřel z děla zvoněniacute (AM MM JD) (4) (Ven) velkaacute raacutena velkyacute uacuteder (DA)

laacutengara adjsubst (1) (Mex) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry mazanyacute lišaacuteckyacute filuta

prohnanyacute (RAE AM MM JD) (2) adj (StřAm Am Kol Mex) darmošlapskyacute

vandraacuteckyacute (3) (Kost) vyčouhlyacute čahoun (4) (Kol Mex) hladovyacute (AM JD) (5) mf

46

(Am) darmošlap vandraacutek (6) (StřAm Mex) hladoun (MM JD) (7) (StřAm)

lenoch povaleč (8) mf (Mex) podvodniacutek lhaacuteř (MM) (9) mf (Mex)

nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute Var langaruzo (10) vulg (Mex) prospěchaacuteř zlořaacuted

nenasyta (11) m vulg (Mex) perverzaacutek (12) mf (Mex) mlsnyacute člověk mlsoun (DA)

langarear intrtr lid (1) intr (Mex) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (2) tr (Mex)

přaacutet si něco toužit po něčem (DA)

laacutengaro -ra adj (1) (Mex) falešnyacute prohnanyacute neupřiacutemnyacute (AHM)

langarote -ta madj hovor (1) (Ekv StřAm Am) velmi vysokyacute hubenyacute neupravenyacute

liacutenyacute a nedbalyacute člověk dlouhaacuten čahoun vyčouhlyacute čahounskyacute dlouhataacutenskyacute (RAE AM

MM JD) (2) adj (Mex) hladovyacute (AM) (3) (StřAm) darmošlapskyacute (4) (Mex)

hromotluckyacute (MM JD) (5) (Ekv) o člověku velmi vysokyacute hubenyacute a nemotornyacute

(DA)

langarucho -cha madj (1) adj(Hond Mex Nik Am) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD)

(2) m (Am) dlouhaacuten (JD) (3) adjsubst (Mex Nik) o člověku velmi vysokyacute

hubenyacute a nemotornyacute (DA)

langarutano -na madj (1) adj (Ekv) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD) (2) m (Am)

dlouhaacuten (JD)

langaruto -a adj lid despekt (1) (Kol) o člověku velmi štiacutehlyacute velmi hubenyacute vyhublyacute

(DA)

langaruzo -za adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato) vyacutehodnyacute (AM) (2) adj (Ekv)

dlouhataacutenskyacute (MM) (3) mf lid (Mex) nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute (DA)

langosta f (1) (Kub) břichna tlušťoch o ženě (2) (Chil) vyžiacuterka (3) los chicos pasaron

por la vintildea como una nube de ~-as (Chil) kluci se vrhli na vinici jako kobylky (JD)

(4) lid (Kub) zadek př esa mujer tiene una langusta muy bonita (5) estar la mujer

como la ~ (Kub) miacutet většiacute zadek př esa mujer estaacute como la langusta iexclcoacutemo me gusta

(6) irse todo en ~ (Kub) hubenaacute žena s velkyacutem zadkem př a tu mujer todo se le fue en

langosta (7) paraacutersele a una mujer la ~ (Kub) když žena otěhotniacute př ella dio un mal

paso y se le paroacute la langosta (DMC) (8) (Arg Urug Chil Mex Ven) kobylka viz

chapuliacuten (EEA) (9) f (Hond Pan) Mocis latipes hmyz kteryacute zamořiacute listy

kukuřice Syn chachalaca (10) f (Portor) člověk s velkyacutem pozadiacutem (11) saber

doacutende vive la ~ (Pan) vědět o něčiacutem kostlivci ve skřiacuteni znaacutet něčiacute tajemstviacute miacutet o někom

cenneacute informace znaacutet něčiacute slabou straacutenku (DA)

langosteado m (1) (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech raacutena do hlavy kterou kohout dostane

během zaacutepasu (DA)

langra f (1) (zaacutepBol) v dole dutina kteraacute se vytvořiacute v rudnyacutech žilaacutech a obsahuje sirnateacute

plyny (DA)

47

languarico -ca adj [Š lenguaraz] (1) (Mex) prostořekyacute drzyacute hubatyacute tlamatyacute držkatyacute

(RAE JD)

languceta adj (1) (Chil) hubenyacute nezdravě vyhublyacute (AM) (2) (Chil) hladovyacute

neduživyacute (MM)

langucia f (1) (Chil) hlad (AM)

languciar tr (1) (Chil) mlsat (AM MM)

languciento -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

langucio -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

languumletear tr [Š lamer] (1) (Chil Mex) liacutezat olizovat (RAE DA)

languumletazo m (1) (Mex Chil) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

laacutenguido -da adj (1) chudyacute bez prostředků švorc viz teacutež fundido (NET)

languso -sa adj (1) (Mex) mazanyacute vykutaacutelenyacute (AM MM) (2) (Mex) vytaacutehlyacute (AM

MM JD)

lanificio m (1) (Per Bol) miacutestozařiacutezeniacute kde se pere a česaacute surovaacute vlna a poteacute se prodaacutevaacute

(DA)

lanigrafiacutea f (1) (Chil) vyšiacutevaacuteniacute obrazů technika při ktereacute jsou obrazy vyšiacutevaneacute vlnou

(DA)

lanillo m (1) (Guat) strom viz teacutež gatillo (DA)

lanlacus m (1) (Per) tradičniacute tanec tančiacute se v regionu Antiplano při slavnosti Corpus

Christi tanečniacuteci jsou převlečeni za šaškykomediantykejkliacuteře (DA)

lantana f (1) (Mex Portor Arg Urug) libora proměnlivaacute keř kteryacute je až 2 m vysokyacute

s trnityacutemi větvemi ovalnyacutemi listy černyacutemi a žlutyacutemi květy malyacutem černyacutem a silnyacutem

plodem Syn cariaquillo chiliguumle cinco negritos margarita del campo matizadilla

sietenegritos xobaroba Var lampana (DA)

lanteacute m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanteja f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lanteacuten m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanterna f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lantrisco m (1) (Mex) pistaacutecie mexickaacute strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m

s podlouhlyacutemi listy s malyacutemi květy (obvykle červeneacute barvy) plodem ve tvaru přirostleacute

peckovice (kulataacute čevenaacute modrofialovaacute nebo černaacute) plod se konzumuje uvařenyacute v soli

nebo suchyacute (DA)

lanudo adjsubst lid (1) (Per střBol vyacutechBol) nešikovnyacute těžkopaacutednyacute nemotornyacute tupyacute

viz teacutež ignoratoacuten (2) (Hond Salv Nik Per Bol) bohatyacute člověk (3) (zaacutepBol vyacutechBol)

liacutenyacute lenoch (DA)

48

lanudo -da adjsubst (1) adj (Ekv Ven Am) vesničanskyacute humpolaacuteckyacute křupanskyacute

(AM MM JD) (2) (Am) prachatyacute (3) m (Am) bambula hlupaacutek (JD) (4)

adjsubst (Bol) slabyacute lenoch bol argot coba (HB)

lanuza mf (1) (Hond) člověk niacutezkeacuteho původ kteryacute podvaacutediacute a šidiacute ostatniacute (RAE)

lanza adjsubst (1) ser alguien una ~ hovor (Am) byacutet schopnyacute a miacutet jasnou mysl

(RAE) (2) mf (Mex Kol Kost Chil Ven) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry

podvodnyacute obchodniacutek lichvaacuteř podvodniacutek vydřiduch šibal kapsaacuteř podfukaacuteř filuta př

era una lanza de los muchachos que actuacutean en los paraderos de los autobuses (MM JD

BDE) (3) f (Ven) speciaacutelniacute druh nože př el primero le sacoacute de la cintura una lanza

al tiempo que el otro le despojaba el revoacutelver (4) viz teacutež lancear (RR) (5) ~ apurentildea

(Ven) obchodniacutek špatneacute pověsti nedůvěryhodnyacute obchodniacutek (6) ser uno una ~ (Mex)

vykutaacutelenyacute šibal (MM) (7) (Kol) keťas (8) ~ apurentildea (Ven) podfukaacuteř vydřiduch

(9) correr ~-as (Ven) laacutemat dřevce (10) echar ~-as en la mar (Ven) přeleacutevat moře

lžičkou (11) estar con la ~ en ristre (Ven) byacutet připraven ve střehu (12) no hubono ha

quedado ~ enhiesta (Ven) nepřiacutetel byl poražen na hlavu (13) hincar meter la ~ hasta

el regatoacuten (Ven) pořaacutedně někoho stisknout (14) llevar a la gente a punta de ~ (Ven)

držet lidi hezky zkraacutetka u huby (15) quebrar ~-as (Ven) svaacuteřit znepřaacutetelit se (16)

romper ~~-as por una persona (Ven) zlomit dřevce postavit se za někoho haacutejit

někoho (17) no romper ~-as con nadie (Ven) vyhyacutebat se všem sporům (18) es Vd

muy ~ (Ven) vy jste pěknyacute ptaacuteček filuta (19) ser buenaunatamantildea ~ (Mex) byacutet

mazanyacute miacutet za ušima (20) m (Kol) šejdiacuteř skrbliacutek (JD) (21) f hovor (Mex) ser

alguien (muy) ~ (Mex) byacutet velmi zručnyacute nebo vychytralyacute př Bernardo es muy lanza y

no caeraacute en la trampa mex argot caliche (DEUM) (22) m (Kol) kaacutemoš viz teacutež

mano (23) romper ~s (Mex) byacutet s někyacutem na kordy na ostřiacute nože znepřaacutetelit se s

někyacutem (24) adj (Mex Pan Per) drzyacute troufalyacute odvaacutežnyacute (25) (Ven Ekv) o člověku

zručnyacute a vychytralyacute (26) m (Kol) ve vojsku spolehlivyacute přiacutetel (27) mf (Chil) prchajiacuteciacute

zloděj kteryacute okradl lidi (28) (Chil) garnyacutež zaacuteclonovaacute konzola na kraacutetkou zaacuteclonu (29)

f (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech ostryacute konec na ostruze (30) ~ amarilla1 (jižBol

szArg) Terminalia triflora strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m maacute listy ktereacute rostou jen

miacutesty květenstviacute ve formě klasu vřetenovityacute plod Syn guayaibiacute amarillo (31) ~

amarilla2 (jižBol szArg) žlutyacute dřevěnyacute oštěp (32) ~ blanca

1 f (Arg) viz guayaibiacute

(33) ~ blanca2 (Arg) biacutelyacute dřevěnyacute oštěp (34) f (Bol) viz palo mataco (DA)

lanzadera f (1) (Mex) dopravniacute depo pro MHD (DA)

lanzado -da adj (1) (Chil) vyhnanaacute vypuzenaacute osoba př a veces hay lanzamientos y

tenemos que albergar a los lanzados (RR)

49

lanzador -dora m (1) (Antil Mex Nik Ven) nadhazovač v baseballu hraacuteč kteryacute

nahazuje miacuteč paacutelkaři (RAE) (2) ~ de bala mf (Nik Kub Kol Ven Ekv Bol Chil)

atlet kteryacute vrhaacute kouliacute (DA)

lanzagua m (1) (Chil) vodniacute dělo umiacutestěneacute na vozidle určeneacute ke střiacutekaacuteniacute vody při

potlačovaacuteniacute veřejnyacutech nepokojů (2) (Urug Chil) vozidlo na ktereacutem je toto vodniacute dělo

umiacutestěno (RAE DA)

lanzaguas m (1) (Chil) vozidlo viz teacutež lanzagua (2) (Chil) vodniacute dělo viz teacutež

lanzagua (DA)

lanzallamas m (larr angl flame thrower) (1) (Am) plamenomet přiacutestroj použiacutevaacuten za

vaacutelky vrhajiacuteciacute proud hořiacuteciacute laacutetky určenyacutem směrem (MM)

lanzamiento m (1) ~ de la bala (Kub Mex Salv Nik Kost Pan Kol Ven Ekv Per

Bol Chil Arg Urug) vrh kouliacute (JD DA)

lanzar trzvrat (1) tr hovor lanzaacutersele a alguien (Mex) vyznat laacutesku svoji naacuteklonnost

př el idiota de Jaime se le lanzoacute a la mujer de su jefe mex argot caliche (DEUM)

(2) zvrat lid (Kub) odvaacutežit se př se lanzoacute en el negocio de las construcciones y

triunfoacute (3) (Kub) vnucovat se ženě s nekalyacutemy uacutemysly př se lanzoacute conmigo y se lo dije

a mi marido (DMC) (4) trzvrat lid (Nik) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (5)

trzvrat (Nik) hltat (6) ~ se al abordaje1 (US) přepadnout někoho naacutesilně (7) ~se al

abordaje2 (Chil) chystat se udělat něco riskantniacuteho (8) ~ la piedra con mano ajena

(Guat) přiacutesloviacute vyjadřuje že někdo něco dělaacute s přetvaacuteřkou a pokrytectviacutem (DA)

lanzazo m lid (1) (Chil) kraacutedež loupež viz teacutež robada (2) m (Chil) přepadeniacute a

okradeniacute naacutesledovaneacute rychlyacutem uacutetěkem (DA)

lantildeas f pl lid (1) (Guat) nehty (DA)

lao m (1) viz alzao estar alzao de un lao (DA)

laope mf lid (1) (Pan) chlapeček holčička viz teacutež chiquito (DA)

lap f (1) (Mex) notebook zkraacuteceniacute slova laptop (DA)

lapa adjsubst [Š paca] (1) f (Kol Ven) paka niacutežinnaacute agutiacute (Agouti paca) asi 50 cm

dlouhyacute hlodavec s hustou zplihlou srstiacute hnědeacute barvy s biacutelyacutemi skvrnami na hřbetě a

načervenalyacutemi na krku břiše a bociacutech s kraacutetkyacutem ocasem a s kraacutetkyacutemi nohami se

špičatyacutem čenichem a s malyacutemi zaoblenyacutemi oušky pochaacuteziacute z Ameriky žije v horskyacutech

oblastech v noraacutech živiacute se rostlinami vydaacutevaacute zvuky podobneacute prasečiacutem snadno se

domestikuje a jeho maso je jedleacute př hellip para prohibir la caceriacutea de venados lapas y

chiguumlires (MM BDE) (2) f (Kost Hond StřAm) papoušek guacamayo pochaacuteziacute

z Ameriky zhruba o velikosti slepice jeho zobaacutek je nahoře biacutelyacute a zespodu černyacute maacute biacuteleacute

spaacutenky krvavě červeneacute tělo hruď zeleneacute nebo modreacute barvy svrchniacute dlouhaacute pera na

křiacutedlech jsou modraacute se žlutyacutemi miacutesty maacute dlouhyacute červenyacute ocas s peacutery kteraacute jsou na

bociacutech modraacute (RAE MM) (3) (Kost Hond Pan) papoušek ara arakanga Ara

50

macao Ara ambigua př la lapa roja es una de las aves maacutes bellas de los bosques

costarricenses (4) (Per Chil) rozpůlenaacute dyacuteně použiacutevaacute se napřiacuteklad na nošeniacute jiacutedla

umyacutevaacuteniacute jako miacutesa na stůl př le llevaba alimento en una gran lapa (RR AM MM

DA) (5) f (Chil) konkubiacutena vojaacuteka (6) (Ekv) velkyacute klobouk nahoře zploštěn (AM

MM) (7) (Chil) vojanda (8) (Ekv) širaacutek (JD) (9) (larr keč lapha bdquolaacutetka kteraacute

visiacuteldquo) (Bol Bn) člověk bez ucha (10) adj (Bol PtVallegvall) visiacuteciacute (LM) (11) f

lid (Portor) student študaacutek kteryacute si půjčuje poznaacutemky od spolužaacuteků viz teacutež

comelibros (12) f (Per) velkyacute taliacuteřmiacutesa z hliacuteny dřeva nebo vysušeneacute tykve (dyacuteně)

sloužiacute k serviacuterovaacuteniacute jiacutedla (13) f (Nik) pomlouvačnaacute osoba klepna (14) f pl (Nik)

dolary bankovky (15) f (Portor) student kteryacute po svyacutech spolužaacuteciacutech požaduje

zaacutepisky udělaneacute uacutekoly apod (16) ~ verde f (Nik Kost) ara zelenyacute druh velkeacuteho

papouška kteryacute dorůstaacute až 80 cm maacute silnyacute černyacute zobaacutek se šedou špičkou převlaacutedaacute

zeleneacute peřiacute miacutesty biacuteleacute (v oblasti obličeje) červeneacute černeacute v ocasniacute oblasti je peřiacute

zbarveno do žlutě olivoveacute barvy Syn guacamaya azul guacamayo verde (17) a ~

(Chil) na zaacutedech na hřbetu na bedrech (DA)

lapachal m (1) (Arg Am) lapačovyacute haacutej (MM JD)

lapachar trintr (1) (Portor) jiacutet bažinou mokřinou (AM MM JD)

lapachero m [Š lapachar] (1) (And Portor) mokřina (RAE MM JD) (2) lid

(Portor) nadměrneacute sliněniacute (3) (Portor) zvlhčeniacute vagiacuteny (DA)

lapachillo m (1) (Arg) Eugenia cisplatensis tropickyacute strom Jižniacute Ameriky (2) (Arg)

jmeacuteno různyacutech stromů z čeledi bobovityacutech připomiacutenajiacuteciacute Eugenia cisplatensis (MM)

(3) (Arg Urug) Lonchocarpus nitidus strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15 m maacute

nepravidelnyacute kmen ovaacutelneacute listy biacuteleacute a žluteacute květy a plod ve formě lusku (DA)

lapacho m (1) (Arg Bol Par Am) Tecoma specialis lapačovyacute strom (MM JD)

(2) ~ amarillo1 (Bol svArg) Tabebuia pulcherrima strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až

35 m maacute silnyacute a dlouhyacute kmen žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (3) ~ amarillo2 (Bol

svArg) dřevo ze stromu Tabebuia pulcherrima je masivniacute těžkeacute a oceňovaacuteno v

tesařstviacute (4) ~ amarillo3

(szArg) Tabebuia lapacho strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30

m maacute žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (5) (szArg) dřevo ze stromu Tabebuia

lapacho (6) ~ negro1 (sevArg) Tabebuia ipe strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

silnou kůru trubkoviteacute květy fialoveacute barvy plod ve formě lusku (7) ~ negro2

(sevArg)

tvrdeacute dřevo ze stromu Tabebuia ipe maacute širokeacute využitiacute (8) ~ rosado1 (szArg) viz

lapacho negro1 (9) ~ rosado

2 (szArg) viz lapacho negro

2 (10) ~ rosado

3 (Urug)

Tabebuia heptaphylla až 12 m vysokyacute strom maacute rovnyacute a tmavyacute kmen listy ktereacute

opadaacutevajiacute velkeacute růžoveacute květy a plod ve formě podlouhleacute tobolky (DA)

51

lapaco m (1) (Bol) Tabebuia ochracea strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

zvoncoviteacute květy a plod ve tvaru korkoviteacuteho lusku ve ktereacutem jsou uchovaacutena semiacutenka

(DA)

lapada f (1) (Per) chrstnutiacute vody (AM MM JD) (2) echar una ~ a una persona

(Per) chrstnout vodu na někoho (JD)

lapalada f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (MM) (2) lid (jižMex) deacutešť lijaacutek drobnyacute

deštiacutek viz teacutež llovida (DA)

lapalapa f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (AM JD)

laparara adjsubst (larr aim lapacutearara bdquomizernyacute biacutednyacuteldquo) (1) (zaacutepBol) člověk kteryacute žije v

biacutedě (DA)

lape adj (larr map lapegen bdquoslepenyacuteldquo) (1) (jižChil) slepenaacute smotanaacute (nit vlna) (AM

MM) (2) (jižChil) o slavnosti živaacute veselaacute (MS AM MM)

lapear tr (larr keč laqacuteay bdquoplesknout plaacutecnoutldquo) (1) (zaacutepBol) daacutet někomu facku (DA)

lapero -ra adjsubst (1) (Ven) pes vycvičenyacute k honu hlodavce aguti paka niacutežinnaacute

(DA)

lapi m (1) (zaacutepBol) vysokyacute roštěnec vyacuteřez hověziacuteho masa z oblasti hřbetu dobytka

(směrem ke krku) (DA)

lapicera f (1) f [Š boliacutegrafo] (Urug Bol Arg Par) propiska (RAE) (2) [Š

portaplumas] (Arg Bol Urug Chil Par) držaacutetko na pero Syn palillero (AM MM)

(3) [Š pluma estilograacutefica] (Arg Urug Chil LaPla Bol Par) plniciacute pero Var

lapicera fuente př sin hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (JD BDE DA)

(4) ~ (lapicero) m [Š portaplumas] (Arg Per Chil Urug Par Am) naacutesadka na pero

př al sentarse Julio encontroacute su lapicera y eacuteste era un siacutentoma de buena suerte Syn

palillero (RR AM MM JD) (5) (Am) naacutesadka na psaniacute (6) (Am) patentniacute

šroubovaciacute tužka (7) ~ a bolillaa bolita (Chil LaPla Am) kuličkoveacute pero př sin

hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (8) ~ fuente (Am LaPla Urug Chil)

plniciacute pero (JD BDE DA) (9) [Š boliacutegrafo] (Arg Urug) kuličkoveacute pero propisovaciacute

tužka př iquesttiene una lapicera necesito apuntar una direccioacuten (RF) (10) f (Mex)

školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (11) lid (Par) školniacute pouzdro (12) (Arg)

druh menšiacute ryby z čeledi Basilichthys žije v řekaacutech a jezeraacutech Jižniacute Ameriky (DA)

lapicero m [Š boliacutegrafo] (1) (Kost Guat Hond Salv Nik Dom Ven zaacutepKol Per Bol

Chil) propiska Syn esterograacutefico (2) m [Š portaminas] (Mex) patentniacute šroubovaciacute

tužka (RAE DA) (3) (Arg Per) viz lapicera př rebuscoacute es sus bolsillos teniacutea

dinero sus llaves un lapicero (RR AM MM JD BDE) (4) ~ fuente (Per)

kuličkoveacute pero (JD) (5) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute zaacutemků bol argot coba Syn

laacutepiz (HB) (6) [Š boliacutegrafo] (Dom Per) kuličkoveacute pero propisovaciacute tužka viz teacutež

lapicera (RF) (7) (Mex Kub Ekv Bol) pentilka mechanickaacute tužka (8) (Pan Par

52

Arg) stojaacutenek na tužky (9) (Pan) školniacute pouzdro (10) lid (Arg) člověk ktereacutemu hraacuteči

daacutevajiacute sveacute saacutezky při tajnyacutech hraacutech (DA)

laacutepida f (1) ponerle ~ (Chil Urug) udělat definitivniacute tečku za nějakou činnostiacute nebo

projektem (DA)

lapidar tr (1) (Kol Guat Hond Mex Per) opracovaacutevat vzaacutecneacute kameny (AM) (2)

(Nik Chil) rozhazovat peniacuteze promarnit vyacuteznamnou přiacuteležitost (DA)

lapidario -a adjsubst (1) adj lid (Mex Kub Bol) o věci definitivniacute konečnyacute (2) mf

(Kub) člověk kteryacute se vyjadřuje vyacutestižně (DA)

lapin m (1) (střBol) pokrm připravenyacute z kukuřice a vařeneacute fazole podaacutevaacute se se salaacutetem

z cibule rajčete paacuteliveacute papriky koriandru boliacutevijskeacuteho a posype se syacuterem (DA)

lapincho -cha adjsubst (larr aim laphinchu) (1) (zaacutepBol) chudyacute člověk člověk v těžkeacute

finančniacute situaci (DA)

laacutepiz m (1) ~ labialde labiode labiospara labios (Am) rtěnka (2) ~ labial indeleble

(Am) nesliacutebatelnaacute rtěnka (3) meterle ~ a una cosa1 (Kub) spočiacutetat co komu (4) ~ a

pasta (Chil) propisovačka (5) ~ de pizarra (Chil) pisaacutetko (6) ~ de plomo (Chil)

olůvko (7) ~ de tiza (Chil) krejčovskaacute křiacuteda (JD) (8) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute

zaacutemků bol argot coba Syn lapicero (HB) (9) ~ de pasta propisovaciacute tužka

viz birome (10) ~ de mina1 [Š portaminas] (Chil) patentniacute tužka Syn portaminas

(Mex s tlustou tuhou Arg Ven) lapicero (Mex) laacutepiz mecaacutenico (Urug) (11) ~ de cera

[Š cera] (Chil) krajon Syn crayoacuten (Arg Mex Ven) crayola (Mex Urug) (12)

cajaestuche de ~ces (Mex) školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (13) afilar el ~1

(Kub) zmiacuternit př cuenta lo que te debo y afila el laacutepiz (14) afilar el ~2 (Kub) sniacutežit

ceny př si no afilo el laacutepis quebramos (15) casarse a punta de ~ (Kub) oženit se z

vypočiacutetavosti př no se quieren se casaron a punta de laacutepiz (16) empezar de ~ y

terminar de mochito (Kub) z vyššiacute pozice spadnout na dno př eacutese era presidente y

paroacute de barrendero empezoacute de laacutepiz y terminoacute de mochito (17) ~ de caramelo a kilo

(Kub) levnaacute tužka př se rompioacute es que es un laacutepis de caramelo de a kilo (18) meterle

~ a una cosa2 (Kub) dělat předčasneacute zaacutevěry př antes de comprar la casa le metiacute laacutepiz

(19) ser un ~ con casquillo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo je chraacuteněnyacute př es muy difiacutecil

derrotarlo porque es un laacutepis con casquillo (DMC) (20) saber maacutes que un ~ (Dom)

hodně umět (21) ~ carboacuten (Hond Bol) grafitovaacute tužka na psaniacute i kresleniacute viz teacutež

laacutepiz grafito (22) ~ de grafito (Hond Nik Bol) viz laacutepiz grafito (23) ~ de mina2 (Nik

Dom Chil) krajon viz teacutež laacutepiz mina (24) ~ grafito (Hond Salv Chil Ekv) grafitovaacute

tužka Var laacutepiz carboacuten laacutepiz de grafito (25) ~ mina (Salv Ven Per Chil) krajon

Var laacutepiz de mina2 (26) ~ pasta (Chil) propiska (27) ~ tinta (Hond Nik) kuličkoveacute

pero (28) meter ~ (Nik Pan Dom) spočiacutetat si proveacutest aritmetickou operaci pro

vyacutepočet naacutekladů nebo vyacutenosů (DA) (29) gambler viz teacutež gruacutea (XX)

53

lapo m (1) (Ven) kavka hlupaacutek (AM JD) (2) (Kol Ekv Ven) hlt lok (3) (Chil

Mex) facka raacutena pěstiacute (4) (Ven) podvodniacuteček (5) de un ~ (Kol) jednou ranou v tu

raacutenu naraacutez (MM JD) (6) (Am) hlt liacuteznutiacute (7) echar un ~ (Am) liacuteznout zavdat si

(8) dardescargar un ~ en el carrillo a una persona (Chil Mex) vlepit někomu facku

(JD) (9) ~ de agua (zaacutepKol) lijaacutek (DA)

lapoma f (1) lid (Kub) penis př en el cine me cogioacute la lapoma (DMC)

lapoacuten m (1) [Š perro] (Per) pes př yo soy un mozo pobre ciego sin juicio y sin lapones

que ladren en mi favor y me defiendan (RR)

laposo -sa adj (1) (Portor) nesamostatnyacute lpějiacuteciacute na jinyacutech vtiacuteravyacute podleacutezavyacute (DA)

laptop mf (larr angl) (1) f (US Mex Hond Salv Nik Pan Kub Dom Portor Bol Arg)

(2) m (Ekv Arg) (3) mf (Chil) laptop notebook viz teacutež lap (DA)

laqueacute adj (larr fr laquer) (1) (Urug) lakovanyacute natřenyacute (MS)

laque m (larr map) (1) (Bol) kyj obušek hůl klacek (2) (Chil Arg Per) druh palice

obušku ze železa nebo ze dřeva potaženeacuteho železem (RAE AM MM) (3) (Chil Arg

Am Bol) bolaso bolas bola (JD DA) (4) (Arg Chil Per) zbraň lupičů (MM) (5)

(Chil) u pouštěniacute draka rukojeť s nitiacute (6) (Bol) dušeneacute maso se zeleninou (7) (Bol

Chil) obušek Var laqui (MS AM MM) (8) m (Bol) solenaacute měkkaacute mletaacute

kukuřice se syacuterem a masem Syn laqui (AM) (9) (Per Bol Chil) gumovyacute obušek

dřevěnaacute palice (10) (Per) v hornictviacute trhlina ve ktereacute se vytvaacuteřejiacute žiacutely ryacutehy (DA)

laqueadura f (larr map) (1) (Bol) uacuteder bolasem (MS)

laquear tr (larr map) (1) (Arg Chil) lovit bolasem (MS AM MM)

laqui m (Chil) viz laque (MS AM MM)

lara m (1) (zaacutepVen) albiacutezie strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute širokou korunu

nažloutleacute květy s růžovyacutemi tyčinkami (DA)

laraila (1) (Salv) debile kreteacutene vyacuteraz hrubeacute uraacutežky vůči někomu (DA)

larailo m lid (1) (Mex) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (DA)

iexcllarala citosl (1) (Salv) chacha haha chichi vyacutesměch posmiacutevaacuteniacute (DA)

larama mf lid (1) (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro -ra (DA)

larca f lid (larr keč larqrsquoa) (1) (Bol altvall) kanaacutel (LM)

laredo m (1) (Bol) ulice třiacuteda ulička park (2) (Bol) bydliště bol argot coba (HB)

(3) ser del otro ~ lid(Guat Hond Salv Nik) byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (4) (larr

laredo bdquomexickyacute lidrdquo) (Mex Guat Salv Bol) strana bok (5) (Hond) koženaacute kozačka

s niacutežšiacutem podpatkem a protaacutehlou špičkou (DA)

larga adjsubst (1) despekt (Guat) nestydataacute necudnaacute žena (2) a la ~ o a la corta (Mex

Pan Portor Ekv Per zaacutepBol Chil Kub) dřiacuteve nebo později (3) echar la ~ vulg lid

(Chil) vypraacutezdnit se kaacutelet (DA)

54

largada f (1) (Arg Urug Am Kost Kub Kol Ven Ekv Per BolChil) start rozjetiacute

moment kdy sportovniacute zaacutevod začiacutenaacute (2) (Arg Urug Chil Par Kub Ven Ekv Bol)

start miacutesto ze ktereacuteho zaacutevod začiacutenaacute př fulano aventajoacute a Mengano desde la

largada (RAE MM JD DA) (3) (Arg Chil Par Urug) nataacutehnutiacute prodlouženiacute

(MM) (4) (Ekv LaPla Chil) vypadnutiacute zmizeniacute odchod př hellipla alcaldesa dio la

largada oficial (JD BDE) (5) (Chil LaPlat) start začaacutetek zahaacutejeniacute rozjetiacute

zaacutevodu běhu apod př hellipla alcaldesa dio la largada oficial (BDE)

largado -da adj (1) (Bol) na mizině bez peněz př desce hace tiempo que estoy

largado voy a tener que empezar a laburar slang (RF) (2) estar ~ (Bol) byacutet bez

peněz bol argot coba Syn estar lavado estar pato (HB) (3) (Bol)

nezaměstnanyacute (DA)

largar trintrzvrat (1) intr (Chil Arg Par Urug Am) začiacutet sportovniacute karieacuteru př

cuando largaron yo estaba en la galucha luqueando un par de piernas de mascar (MM

JD) (2) tr (Kost Bol) zahnat vypudit př un buen diacutea intriga y logra que al

hondurentildeo lo larguen de la finca con muacutesica a otra parte (3) ~se [Š echarse] intr zvrat

(Chil Arg Per Kol Portor Kost Bol Chil) vrhnout se začiacutet se něčemu věnovat př

miraacutendome no maacutes cuando me encuentra por ahiacute como si se me fuera a largar encima

(RR AM MM DA) (4) (Kol) uznat udělit př laacutergueme dos libras de su cacao

(MM) (5) (Am Arg) vykecat (6) (Kol) nechat přepustit komu co (7) ~ una

andanada (Kol) vystřelit salvu (8) ~ argumentos a una persona (Kol) zasypat někoho

argumenty (9) ~ la bandera (Kol) rozvinout vlajku (10) ~ una barbaridad (Kol)

plaacutecnout hloupost (11) ~ la brea (Mex) pustit chlup zaplatit (12) iexcllaacutergale un cachete

(Mex) vraž mu jednu (13) ~ la cutarala chancleta (Kub) nataacutehnout bačkory zatřepat

bačkorama (14) ~ el chivo (Am) krmit rybyčky zvracet (15) ~ el chancho (Arg)

krmit rybičky zvracet (16) ~ un discurso (Arg) spustit daacutet k dobreacutemu řečnit (17)

nos ~-goacute un discurso de una hora (Arg) kaacutezal řečnil naacutem celou hodinu (18) ~ un grito

(Arg) vykřiknout (19) ~ el lazo (Arg) jiacutet s pravdou ven (20) ~ llamaradas (Arg) šlehat

plameny (21) ~ una macanada (Arg) plaacutecat nesmysly (22) ~ la maleta (Arg) sbalit

kufry zemřiacutet (23) ~ palabrotas (Arg) sprostě nadaacutevat (24) ~ pepa (Arg) kaacutepnout

božskou (25) ~ el pie (Kub) byacutet na prkně zemřiacutet (26) ~ un puntapieacute a una persona

(Kub) nakopnout někoho (27) ~ el rollo1

(Am) spustit řečnit kaacutezat (28) ~ el rollo2

(Am) vykecat něco (29) ~ el rollo3 (Am) bliacutet (30) ~ el rollo

4 (Am) vyhazovat peniacuteze

oknem (31) ~ un soplamocos a una persona (Am) vrazit někomu jednu do nosu (32) ~

velas (Am) nataacutehnout plachty vyplout na moře (33) ~-se (Am) daacutet pustit se do něčeho

(34) ~ a caminar (Am) vydat se na cestu (35) ~ a correr (Am) daacutet se do běhu (36) ~ a

llorar (Am) rozbrečet se (37) ~ a trotar por el mundo (Am) pustit se do světa (38)

(Chil) nataacutehnout bačkory zatřepat bačkorama (39) ~ a la francesa (Chil) zmizet po

55

anglicku (40) ~ con la muacutesica a otra parte (Chil) jiacutet o dům daacutel vypadnout sbalit se

(41) ~ a lo pato (Chil) kaacutepnout božskou (42) ~ al trabajo (Chil) jiacutet do rachoty (43) ~

con viento fresco (Chil) vziacutet nohy na ramena (44) ya se ~ ndashgoacute1

(Arg) už to začalo (45)

ya se ~ ndashgoacute2 (Arg) už spustilo už pršiacute (JD) (46) tr (LaPla) udat obvinit prozradit

vyzradit vykecat odsoudit Syn entregar escupir (47) (LaPla Š) propustit vyhodit

vyloučit vyrazit vypovědět sesadit Syn espirar fletar colgar la gayeta gayetear

dar el olivo najar viz teacutež najusar rajar slang lunfardo (NET) (48) tr ~ una

patada (Kub) vtipně odpovědět př le pregunteacute correctamente lo que me dijiste y me

largoacute una patada (DMC) (49) tr lid (vyacutechBol) zabiacutet (někoho) viz teacutež ultimar (50)

~ el piojo (Kub) nataacutehnout bačkory (51) ~ los chanchos lid (Arg) (vy)zvracet (se) viz

teacutež deponer (52) trzvrat lid (Dom) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (53) intr

zvrat (Mex Bol Chil) o atmosfeacuterickeacutem jevu propuknout vypuknout začiacutet (54) intr

(Ven EkvBol Chil Arg Urug) začiacutet zaacutevod (55) tr (sevEkv Bol) hodit zahodit

mrštit (56) intr zvrat (zaacutepBol) miacutet větry (57) intr zvrat (Bol) byacutet odhodlanyacute něco

udělat (58) tr zvrat lid (Dom) jiacutestpiacutet (59) iexcllarguen (Urug) start (60) ~ duro

(Arg) odbyacutet někoho viz teacutež largar por baranda (61) ~ el chivo lid (Urug) zvracet

(62) ~ el forro (Ven) přiacuteliš mnoho pracovat (63) ~ el pellejo venk (Kub Pan) sloupat

se oloupat se po spaacuteleniacute (64) ~ en banda (Arg Urug) viz largar por baranda (65)

~ la pepa (Bol Chil) prozradit tajemstviacute řiacutect pravdu (66) ~ por baranda (Arg Urug)

odbyacutet někoho nepřijmout daacutet mu najevo svůj nezaacutejem Var largar duro largar en

banda (67) ~se a la China (Guat Nik) odejiacutet (68) ~se a la chingada (Mex Guat

Hond Salv Nik) viz largarse a la China Var largarse a la droga largarse a la

punta de un cuerno largarse a la punta del chorizo (69) ~se a la droga (Guat Hond)

viz largarse a la chingada (70) ~se a la punta de un cuerno (Guat Ekv) viz largarse

a la chingada (71) ~se a la punta del chorizo (Guat) viz largarse a la chingada (DA)

largavista m lid (1) (Nik Pan Ven Per Bol Chil Arg Urug Par) dalekohled viz teacutež

largavista (DA)

largavistas m pl (1) [Š anteojos prismaacuteticos] (Arg Urug Ven) triedr (RAE) (2)

(Arg Bol Chil Ven Ekv Per Urug) dalekohled př pudimos ver coacutemo se moviacutean los

helicoacutepteros ingleses viz teacutež embrocantes largavistas (JD BDE DA)

large (larr angl) adjsubst (1) (US Mex Hond Salv Nik Kost Par Portor Ekv Per Bol

Chil Par Kub) o oblečeniacute velikost L (DA)

largo adv i m (1) adv [Š lejos] (Kost Hond Nik) daleko (2) largo (tirar ~) viz tirar

(RR DA) (3) ~ a largo de ~ a largo de ~ en largo1 (Mex) po celeacute deacutelce (4) ~ a

largo de ~ a largo de ~ en largo2 (Mex) co nejpohodlněji (5) ~ a largo de ~ a largo

de ~ en largo3 (Mex) jak širokyacute tak dlouhyacute (6) ~ de manos (Mex) dlouhoprsťaacuteckyacute (7)

a lo maacutes ~ (Mex) nejvyacuteše nanejvyacuteš (8) dos millones ~-os (Mex) dobreacute dva milioacuteny

56

(9) (Am) dlouho (10) (Kost) daleko (11) iexcl~ (Kost) vypadněte vypadni (12) iexcl~ de

ahiacute iexcl~ de aquiacute (Kost) taacutehni pryč pryč odtud (13) ~ y tendido1

(Kost) habaděj (14)

~ y tendido2 (Kost) pořaacuted (15) ~ y tendido

3 (Kost) vypraacutevět zdlouha a zeširoka př me

habla largo y tendido de sus proyectos (JD) (16) m (Mex) piškot sladkeacute pečivo

podobneacute piškotu obdeacutelniacutekoveacuteho tvaru plněneacute marmelaacutedou a posypaneacute cukrem (17)

(zaacutepBol) sklenice ve ktereacute se podaacutevaacute pivo nebo naacutepoj chicha alkoholickyacute naacutepoj

z kukuřice a arašiacutedů (18) de ~1 lid (Ekv) přiacutemo rovně (19) de ~

2 (Ekv) značnyacute velkyacute

(20) ~ a ~ (Dom) plně uacuteplně kompletně (DA)

largo -a adjsubst (1) adjsubst (Guat Hond Salv Mex) neslušnyacute necudnyacute nestydatyacute

nemrava zvrhliacutek př esa muchacha no me gusta para mi hijo es muy larga (2) (Guat)

zločinec lotr kriminaacutelniacutek př en el gabinete del acutal gobierno hay varios largos

slang (RF DA) (3) adj (LaPla) vysokyacute velkyacute slang lunfardo Syn lunfo

(NET) (4) be ~a (Arg Chil Urug Ven) piacutesmeno b viz be larga (EEA) (5) adj

hovor ser alguien ~ (Mex) byacutet ulhanyacute mex argot caliche (DEUM) (6) ser algo ~

como la esperanza de un pobre (Kub) byacutet něco velmi dlouheacute (jak Lovosice) př este

libro es largo como la esperanza de un pobre Syn ser algo largo como un real de

tripa (DMC) (7) (Mex) ulhanyacute prolhanyacute lhaacuteř (8) (Kub) v zemědělstviacute vyacutekonnyacute

pracovniacutek (9) ir a morir ~ (Nik) jiacutet obtěžovat vedle (10) ser gran ~ (Hond) byacutet

ručička byacutet obratnyacute dovednyacute (11) ser maacutes ~ a que Cuaresma (Guat) byacutet prostitutka

šlapka (12) viz carrera ser de carrera larga (13) viz mantel estar de mantel largo

(14) viz mantel estar de manteles largos (DA)

largona f hovor (1) (Chil Per) otaacuteleniacute protahovaacuteniacute odklaacutedaacuteniacute něčeho daacutet si přestaacutevku

(2) darse una ~ (Chil) odpočinout si daacutet si šlofiacuteka nataacutehnout se daacutet si rast (AM MM

JD) (3) (Per Chil) povoleniacute prodloužit nějakou činnost (DA)

largoncillo m (1) (sevMex) akaacutecie keř dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 3 m maacute světle šedeacute

větve miacutesty kraacutetkeacute trny maleacute vějiacuteřoviteacute listy maleacute zakulaceneacute květy ktereacute jsou žlutě

zbarveneacute plod ve tvaru rovneacuteho a podlouhleacuteho lusku Syn vara prieta (DA)

largoruto adj (1) (Am) dlouhataacutenskyacute Syn largucho (JD)

largucho -cha adjsubst (1) adj (Arg Chil Mex Per Portor Urug) čahoun dlouhaacuten

(AM) (2) adjsubst (Dom Portor sevKol Chil) vytaacutehlyacute vysokyacute a hubenyacute

čahounskyacute čahoun (DA)

larguero -a adjsubst (1) adj (Arg Chil) roztaacutehlyacute prodlouženyacute př discurso larguero

(2) (Arg Chil) o člověku ktereacutemu všechno moc trvaacute (3) (Arg Chil) vyacuteraz pro člověka

či zviacuteře kteryacute se věnuje dlouheacutemu běhu kde je důležitějšiacute vyacutedrž než rychlost (4) (Chil)

velkomyslnyacute štědryacute (5) (Chil) hojnyacute bohatyacute početnyacute (MM JD) (6) adj (Am)

dlouhataacutenskyacute (7) m (Arg Chil) dobryacute běhoun (kůň) (JD) (8) adj (Chil Am)

dlouhyacute volnyacute štědryacute (9) (Chil) hojnyacute bohatyacute vydatnyacute (AM JD) (10) (Arg Chil

57

Bol) otravnyacute protivnyacute užvaněnyacute (AM DA) (11) m venk (Portor) dřevěnyacute hranol

kteryacute podpiacuteraacute konstrukci volskeacuteho povozu (DA)

largueza f (1) (Guat) bezohlednost nesvědomitost (DA)

larguirucho -ucha adj (1) lid (Kub) vysokyacute a hubenyacute př eacutel es larguirucho Syn

largarucho (DMC)

larguito -ta adj (1) de ~ lid (Nik Kost) bez ziacuteskaacuteniacute důvěry (DA)

larguncho adj lid (1) (szArg) o člověku velmi vysokyacute a štiacutehlyacute (DA)

largura f (1) (Arg Par Portor Urug Am) trvaacuteniacute dešťů aj (MM JD)

largurucho -cha adjsubst despekt [Š larguirucho] (1) (Ven Kol Chil Mex Nik) o

člověku vytaacutehlyacute tyčka hubeňour přiacuteliš dlouhyacute vzhledem ke sveacute tloušťce (RAE

MM DA)

lari adjsubst lid (larr keč lari bdquoliškaldquo) (1) mf hanl (Bol altvall) indiaacuten kteryacute se z

venkova přestěhoval do města dělaacute těžkeacute praacutece Syn ojotudo runa tata tatala

abarcas indio indiaco janiwa jaque (2) m i adj (Bol Bn) zženštilyacute člověk viz teacutež

chinalo (3) m i adj (Bol Bn) gay viz teacutež chinalo (4) m i adj humor (Bol Valleg)

zloděj dobytka (5) adjsubst hanl (Bol altvall) buran viz teacutež callahuaya (LM) (6)

adjsubst lid (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro (7) (Bol) indiaacutenskyacute

přistěhovalec z venkova do města (8) mf (vyacutechBol) zloděj zviacuteřat (zvlaacuteště dobytka) (9)

(Bol) špinavyacute zanedbanyacute člověk (10) m (szBol) homosexuaacutel gay teplouš (11) m

(szBol) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (12) (szBol) tvrdohlavyacute umiacuteněnyacute

člověk (DA)

lari-lari m lid (larr keč lari) (1) (Bol altvall) zlyacute duch kteryacute si odnaacutešiacute dětskeacute duše

Syn sajra (LM)

larilo m lid (1) (Guat Hond) homosexuaacutel gay teplouš viz teacutež culero (DA)

larpa x (larr aim larpha bdquoslabyacute předčasně narozenyacute nedonošenyacuteldquo) (1) (Bol Yungas)

slabyacute rachitickyacute (o nedonošeneacutem diacutetěti) dialekt afro-yunguentildeo (ABS)

larquear intr (1) (Per) potulovat se po ulici (DA)

larry adj (larr angl) (1) (Hond) neschopnyacute nezpůsobilyacute omezenyacute (2) (Hond) liacutenyacute

lenivyacute lenošivyacute (DA)

larva adj (1) (Salv) lakomyacute př con lo larva que es Mila fue la uacutenica que no cooperoacute

para pagar por la operacioacuten urgente de su sobrino (2) (Salv) nečestnyacute př Tontildeo vende

su carro muy barato pero como yo seacute que es bien larva algo ha de tener y yo no le doy

ni la mitad de lo que pide slang (RF)

larva f (1) (Salv) prospěchaacuteřka vyžiacuterka (2) (Salv) člověk se zlyacutemi uacutemysly nečestnyacute

lakomyacute (DA)

las de Quico y Caco (1) viz Quico (RR)

lasas m pl (1) (Nik) zliacute duchoveacute kteřiacute lidem přinaacutešejiacute neštěstiacute (DA)

58

lasca f (1) (Kub) plaacutetek šunky aj (2) sacar muchas ~-as a una persona (Kub)

vymačkat někoho jako citron (JD) (3) (Kub) vyacutehoda zisk užitek (4) sacar ~s (Kub)

těžit z nějakeacute situace profitovat (DA)

lascadura f (1) (Mex) odřeniacute (AM MM JD) (2) (Mex) odloupnutiacute (JD) (3)

(Mex) prasknutiacute zlomeniacute (DA)

lascar tr (1) (Mex) odřiacutet (AM MM JD) (2) (Mex) tabasco pikantniacute omaacutečka

(AM) (3) (Mex Am) odloupnout (MM JD) (4) (Mex) urazit otlouci se (DA)

lascas f (1) dar ~ (Kub) odpaacutelit (v baseballu) př ese pelotero de que hablas daba unas

lascas por encima de segunda segunda znamenaacute druhaacute meta (2) sacar ~1 (Kub)

ziacuteskat informace př de eacutel saqueacute y pude desbaratar sus planes (3) sacar ~2 (Kub) miacutet

užitek př a eso que me dijiste le saqueacute lascas (DMC)

lashuro -ra mf (larr lenca bdquonejmladšiacute diacutetěldquo) (1) (zaacutepHond jvSalv) nejmladšiacute diacutetě

benjamiacutenek viz teacutež lasuro lazuro Syn guanjuro (DA)

lasquear intr (1) (Kub) rozřezat na plaacutetky (JD)

lastar intr (1) (Arg) přitaacutehnout k plněniacute povinnostiacute aj (JD)

lastimada f [Š lastimadura] (1) (Kub Mex Guat Am Nik Kost Dom Kol) raacutena

poraněniacute škraacutebanec zraněniacute (RAE AM MM JD DA)

lastimado m [Š lastimadura] (1) (Ekv szArg) raacutena poraněniacute viz teacutež lastimada (RAE

JD DA)

lastimadura f (1) (Arg StřAm Kol Chil Mex Par Portor Urug) pohmožděnina

odřenina raacutena Syn lastimada lastimoacuten (MM)

lastimar(se) trintrzvrat (1) tr (Dom Per Bol Par) zlomit vykloubit vymknout (2)

intr zvrat (Dom Per Bol Par) zlomit si vykloubit si vymknout si (DA)

lastimoacuten m (1) (Kol Kub Guat Mex Per Portor Veb Am) poraněniacute ubliacuteženiacute

pohmožděniacute (AM JD) (2) (Am) pohmožděnina odřenina raacutena (MM) (3)

(Portor) modřina podlitina (DA)

lastrada f viz lastrar(se) (RR)

lastrar(se) trintrzvrat hovor (1) (Arg Urug Par) jiacutest baštit nacpat se zhltnout cpaacutet

se př los adolescentes no comen lastran viz teacutež empacar(se) chupar(se) (RAE RR

DA) (2) tr (Chil) nasypat štěrksuť ke koleji aby se upevnily pražce (3) (Ekv)

vysypat štěrkem cestu (DA)

lastre m (1) maacutelo užiacutev (Arg) jiacutedlo viz teacutež enyante (2) (Chil) suť štěrk hrubyacute piacutesek

obvykle se použiacutevaacute k připevněniacute pražců kolejiacute (3) en ~ (Dom) bez peněz na mizině

(DA)

lasuro -ra mf (1) (zaacutepHond vyacutechEkv) viz lashuro -ra (DA)

lata f (1) desp (Arg Urug Ven) šavle pochva na šavli př a miacute no me gusta andar con

la lata a la cintura viz teacutež latoacuten (2) hanl (Kost Mex Arg) jakyacutekoli ostryacute předmět

59

z kovu př es que no es cualquier hijo de madre el que puede andar con una lata que ha

sido de un presidente de Meacutejico (3) [Š cubo balde] (Mex) kbeliacutek vědro př me

cargaron con una lata que pesaba mucho (4) (Kost) jakyacutekoli dopravniacute prostředek př

hay que agarrar una lata hasta el centro y otra para la choza (5) estar en las ~s [Š no

tener dinero] (Kost Kol StřAm) nemiacutet peniacuteze př el Capitaacuten Austeriacuten dice que estaacute en

las latas que no tiene un cinco que no quiere una jarana nueva (AM MM) (6) meter

mano en la ~ viz mano (RR) (7) f (StřAm) šašek komediant (8) dar ~1 (Ven)

kritizovat odsuzovat pohaacutenět bičem trestat (9) (Arg) tyč hůl na přivazovaacuteniacute vyacutehonků

na viniciacutech na reacutevoveacutem loubiacutem nebo na přichyceniacute slaacutemy na střechaacutech domů na statciacutech

(MM) (10) (Am) drznoun (11) (Bol) kachna lež (12) (Kol) bambus raacutekos (13)

(Ven) tyčka (14) ~ de la basura (Ven) popelnice (15) dar (buena) la ~ a una persona

(Ven Chil) pořaacutedně otravovat někoho př hellipde su vida sentimental no va a contar nada

porque me da lata que se metan (JD BDE) (16) (Ven) daacutet někomu vyacuteprask (17)

estar en la ~ las ~as (Am) byacutet v pěkneacute bryndě na suchu (18) meter ~ (Ekv) žvanit

(19) ser una ~ (Ekv) byacutet otravnyacute (20) es una ~ (Ekv) to je nesmysl to jsou žvaacutesty

(JD) (21) me da ~ lid (Chil) otravuje mě to př de su vida sentimental no va a

contar nada porque laquome da lata que se metanraquo (BDE) (22) f lid (Kub) automobil

př mi lata es de primera (23) (Kub) liacutemec (24) (Kub) plyn v autě (25) (Kub) mačeta

př la rural pegaba con la lata todo el mundo huiacutea (26) corre sardina que se te va la ~

(Kub) volaacuteniacute na někoho kdo běžiacute na autobus (27) darle a la ~1 (Kub) posunout se

v životě vpřed př aquiacute vamos daacutendole a la lata slang chuchero (28) darle a la ~2

(Kub) žiacutet si př aquiacute estamos daacutendole a la lata (29) darle a la ~ taconazo aquiacute

taconazo allaacute (Kub) žiacutet v neustaacutelyacutech haacutedkaacutech př aquiacute estamos daacutendole a la lata

taconazo aquiacute taconazo allaacute (30) darle la patada a la ~1 (Kub) selhat př en ese

negocio la di la patada a la lata (31) darle la patada a la ~2 (Kub) zemřiacutet př le dio la

patada a la lata y lo enterraron ayer Syn cantar el Manisero ponerse el chaquetoacuten

de pino tea (32) fuego a la ~1 (Kub) daacutet se do praacutece př vamos Pedro fuego a la lata

(33) fuego a la ~2 (Kub) lichotka kteraacute se užiacutevaacute když po boku někoho kraacutečiacute kraacutesnaacute

žena př fuego a la lata iexclqueacute belleza (34) ~ a la lata a la Maya y al Tinguaro (Kub)

v plneacute siacutele se daacutet do praacutece př no podemos esperar fuego a la lata a la Maya y al

Tinguaro La Maya je vesnice na vyacutechodě Kuby a El Tinguaro je jeden z největšiacutech

cukrovarů na Kubě (35) ~ de aceite de carboacuten (Kub) plechovka o objemu pěti galoacutenů

př dame una lata de aceite de carboacuten (36) tener la ~ brillosa (Kub) miacutet vždy

vyleštěneacute auto př yo siempre tengo la lata brillosa (37) tener que pasarle a alguien la

~ de destupir el laquosuerraquo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo často žertuje př a ese indecente

hay que pasarle la lata de destupir suer suer je kubaacutenskaacute vyacuteslovnost anglickeacuteho slova

sewer viz fuaacutecata fuego hoja jarro mula sardina (DMC) (38) (Kost) autobus př

60

habiacutea como treinta personas esperando que llegara la lata slang (39) dar ~2

(Portor) hodně mluvit žvanit př Deja de dar lata y escucha lo que te digo slang

(40) dar ~3 (Guat) otravovat opruzovat př iexcldejaacute de dar lata y ponete a estudiar

slang (41) dar ~4

(Kost Urug Par) otravovat štvaacutet př te va a ir muy mal si seguiacutes

dando lata slang (42) dar ~5 [Š molestar fastidiar] (Guat Kol Kost Mex Nik Par

Š Urug) dotiacuterat obtěžovat otravovat vyrušovat (43) dar ~6 [Š hablar mucho] (Arg

Par Portor Urug) moc mluvit (44) dar ~7 (Urug Par) vybavovat se hodně poviacutedat př

Eugenio me dio lata toda la tarde y no me pude concentrar en los estudios (45) (Ven)

francouzskyacute polibek francouzaacutek př Valeria y Carlos causaron un escaacutendalo al darse

una lata durante la misa slang (RF) (46) (LaPla) kovovyacute žeton kteryacute prostitutka

vyměnila s bordelmamaacute za peniacuteze ziacuteskaneacute od klienta zaacutekazniacuteka slang lunfardo

(NET) (47) ~ de conservas (Arg Chil MexUrug Ven) plechovka viz tarro (EEA)

(48) (Kol Ekv) kovovaacute forma na pečeniacute (49) (Ekv) plech na pečeniacute (50) (szArg)

Mimozyganthus carinatus keř viz teacutež iscayante (51) (Ven) Gynerium sagittatum

divoce rostouciacute rostlina kteraacute dorůstaacute do vyacutešky až 10 m maacute pevnyacute stonek dlouheacute

rovneacute listy s pilovityacutemi okraji hroznoviteacute květenstviacute stonky teacuteto rostliny se použiacutevajiacute při

stavbě střech a mezistěn (52) (Guat Hond Nik) jednotka vaacutehy a množstviacute kaacutevoveacuteho

zrna přibližně 566 kg nebo 125 liber (53) (Guat Nik) jednotka zrn kteraacute odpoviacutedaacute

13 centu (54) (zaacutepBol střBol) jednotka objemu 20 litrů použiacutevaacute se při prodeji

alkoholickeacuteho naacutepoje chicha (55) (Salv) jedna unce marihuany 2875 g (56) (Nik

Ven Ekv Bol) stareacute auto autovrak (57) (Kost) autobus (58) (Arg Urug) kovovyacute

naacutehubek kteryacute se nasazuje telatům na čumaacutek aby tele přestalo piacutet mateřskeacute mleacuteko a

paacuteslo se (59) (Per) dlouhaacute a namaacutehavaacute cesta dlouhyacute a vysilujiacuteciacute vyacutešlap (60) (Ven)

vaacutešnivyacute polibek (61) (Pan) hra na schovaacutevanou (62) (Guat) bezcennaacute věc cetka kraacutem

(63) viz pelar estar pelando una lata (64) f lid (Bol) lež kecy viz teacutež mentolina

(65) ~ de cinc f (Kost Dom Kol) pokovovanyacute plech kteryacute se použiacutevaacute k zastřešeniacute

budov a domů (66) a la ~1 (zaacutepKol) hojně četně dost mnoho (67) a la ~

2 (zaacutepKol)

rychle svižně hbitě (68) a ~ (Per) pěšky (69) en las ~s (Hond Nik Pan Portor) bez

peněz na mizině (70) pura ~ (Guat) neurozenyacute nešlechetnyacute bezcitnyacute ukrutnyacute (71)

dejar en las ~s (Hond Nik) zruinovat zničit někoho přiveacutest na mizinu (72) dar ~8 lid

(Kub Portor Bol) mluvit bez přestaacuteniacute nepřetržitě (73) dar ~9 lid (Chil) nudit (74)

dar ~10

lid (Chil) uveacutest do rozpaků traacutepit skličovat (75) darse una ~ lid (Ven)

vaacutešnivě se liacutebat (76) meter la ~ lid (Nik) zpronevěřit nepatřičně si přivlastnit něco

ciziacuteho předevšiacutem svěřeneacute peniacuteze (77) ser pura ~ (Bol Hond) byacutet bezcennyacute kraacutem

(DA)

latada f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latadura (MM JD)

latadura f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latada (MM JD)

61

laacutetano f lid (larr plaacutetano) (1) (Per) banaacuten vliv jaz kečua (EA)

latantain m (1) (zaacutepBol) plechovaacute naacutedoba na alkohol plechovka (DA)

latapi m (1) (Per) Guarea guidonia strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 45 m maacute

vějiacuteřoviteacute listy maleacute květy nažloutleacute barvy dřevo je velmi vzaacutecneacute a kůra stromu se

použiacutevaacute v mediciacuteně Syn trompillo (DA)

latar intr (1) (Am) pokryacutet plechem (2) (Am) pobiacutet latěmi (JD)

iexcllatas citosl lid (1) (Bol) no nazdar ale kdepak to zrovna viz teacutež iexclmieacutercole(s)

(DA)

lataza f lid (1) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateada (DA)

latazo m lid (1) (Dom) raacutena šlehnutiacute švihnutiacute bičem (DA)

lateada f lid (1) (szArg) kaacutezaacuteniacute proslov (2) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateo (DA)

latear trintrzvrat [Š aburrir] (1) tr i zvrat hovor (Chil Arg Ekv Per Portor Urug

Am Bol) obtěžovat otravovat nudit hodně mluvit kecat žvanit (RAE AM MM JD

DA) (2) intr lid (Per Bol) mluvit zdlouhavě (3) tr lid (Per) poviacutedat někomu něco

(4) intrzvrat lid (Chil) nudit se unavit se obtěžovat se (5) intr lid (Bol) přehaacutenět

zveličovat (6) intr (Per) jiacutet chodit kraacutečet (7) (Dom) bouchnout udeřit někoho (DA)

latente adj (1) (Am) přežiacutevaacute v paměti živyacute (o udaacutelosti aj) př estaacute auacuten latente el

recuerdo de sus virtudes (MM)

lateo m (1) (Per) cesta putovaacuteniacute vyacutelet Syn lataza lateada (DA)

lateral m (1) darle a algo o a alguien de ~ (Kub) daacutet stranou př a esa comida le di de

lateral viz tipo (DMC) (2) (Salv Pan Ekv Chil) při určiteacutem sportu vhozeniacute miacuteče

z boku hřiště (3) (Bol) štola důlniacute diacutelo s jedniacutem vyuacutestěniacutem na povrch (DA)

lateriacutea f [Š hojalateriacutea] (1) (Andal Am Arg Kub Par) klempiacuteřstviacute (RAE MM JD)

(2) (Am) konzervy zaacutesoba konzerv (JD) (3) (LaPla) hodinaacuteřstviacute Syn tacheriacutea

(4) (LaPla) klenotnictviacute slang lunfardo (NET) (5) (Chil) otrava nuda

nepřiacutejemnost (DA)

lateriacuteo m [Š lateriacutea] (1) (Mex Am) několik plechovek od konzerv (RAE MM JD)

latero -ra adjsubst (1) [Š latoso] (spiacuteše v Am Nik Bol Chil) otravnyacute protivnyacute otrava

(o člověku) protiva (MM DA) (2) mf [Š hojalatero] (Andal Am Arg Kub Par

Urug ne v Peruacute) klempiacuteř (RAE AM MM) (3) adjsubst lid (Per Bol) prolhanyacute

lhaacuteř viz teacutež hablador (4) (Arg) upoviacutedanyacute užvaněnyacute mluvka žvanil (5) mf (Arg

Urug) zaacutevislyacute na kokainoveacute pastě (6) mf (Bol) advokaacutet praacutevniacute zaacutestupce praacutevniacutek

(DA)

laticioacuten f venk (1) (Salv) štěkot viz teacutež latidera (DA)

latida f (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

latidera f venk (1) (Guat Salv Kost) neuacutestaacutelyacute štěkot Var laticioacuten (DA)

latidero m (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

62

latido m venk (1) (Guat Salv Kost Pan Bol Ven) štěkot (DA)

latifundista m (1) (Am) majitel jedneacute či viacutece velkyacutech venkovskyacutech statků farem (MM)

latigada f (1) (Am) našvihaacuteniacute vyacuteprask (JD)

latigar (latiguear) tr lid [Š castigar] (1) (Arg Ekv) trestat tyacuterat kaacuterat Syn

caer(se) caranchar caranchear casquear(se) cinchonear cuerar encargar fuetear

penquear(se) petatear(se) pijear(se) topar(se) trolear (DA)

latigar tr (1) (Am Arg Ekv) šlehat švihat (JD DA)

latigazo m (1) (Kub) tanečniacute figura (AM MM) (2) (sevPer) nemoc vyvolanaacute

parazitem kteryacute vyměšuje laacutetku a ta způsobiacute paacuteleniacute a svěděniacute v oblasti břicha (DA)

laacutetigo mf (1) m (Kol Ekv Hond Per Pan Am) švihnutiacute šlehnutiacute (2) m (Per Arg

Urug) jezdec (3) salir al ~ (Chil) finiš ukončit nějakyacute uacutekol (AM MM JD DA) (4)

(Chil) draacuteha pro zaacutevody koniacute (5) (Arg) druh zaacutebaacutevy při ktereacute se v uzavřeneacutem prostoru

ovlaacutedaacute auto pohaacuteněneacute elekřinou ktereacute jede nekontrolovatelně a poraacutežiacute vše co mu přiacutejde

do cesty (MM) (6) (Arg Ven) jezdeckyacute bičiacutek viz fuete (EEA) (7) mf (Per

Chil) jezdec žokej (8) m (Bol) muž pod pantoflem podpantoflaacutek (9) estar hecho un

~ (Mex) byacutet kost a kůže byacutet vyhublyacute (DA)

latigoso -sa adj (1) (Dom) o jiacutedle žvyacutekavyacute tuhyacute připomiacutenaacute svojiacute konzistenciacute

žvyacutekačku (DA)

latigudo -da adj (1) adj [Š latoso] (Chil) otravnyacute protivnyacute (RAE) (2) (Chil JižAm)

o něčem pevneacutem měkkeacute pružneacute ohebneacute (3) bič s koženyacutem paacuteskem (AM) (4) adj

[Š hostigoso] (Chil) vtiacuteravyacute dotěrnyacute (5) adj lid (Chil) obtiacutežnyacute protivnyacute viz teacutež

molestoso (6) (Chil) o jiacutedle velmi přeslazenyacute (DA)

latigueada f (1) (Ekv Guat Hond Per Mex Nik szArg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute

(AM MM JD DA)

latiguear tr (1) (Arg Kol Ekv Guat Hond Mex Per Bol Am) našlehat někomu

sešlehat někoho (AM MM JD DA) (2) tr lid(Hond Ekv Per Bol sevArg) viz

latigar (DA)

latiguera f (1) [Š latigueo] (Pan Per) švihaacuteniacute praacuteskaacuteniacute bičem vyacuteprask našlehaacuteniacute př

aquiacute ta el cholo que buscabas cabroacuten me pagaste la latiguera de mi hijo ya tus

bellaqueriacuteas no se oiraacuten en la montantildea (RR AM MM JD)

latiguillo m (1) (Salv) znělka v raacutediu (DA)

latilla f (1) (Ekv) třiacuteska střepina uacutelomek př la muchacha puso la ropa huacutemeda dentro

del tarro que bulliacutea y atizoacute el fuego con chamizas y latillas de graduacutea seca (RR) (2)

(sevEkv) bambusovaacute tyč (DA)

latinazgo m despekt [Š latinajo] (1) (Chil Ekv Dom) latinskyacute vyacuteraz nebo fraacuteze

použiacutevanaacute v kastilštině (RAE DA)

63

latino adj (1) eso estaacute ~ (Ekv) je toho moc maacutelo je to jak vzaacutecneacute kořeniacute je toho jak

šafraacutenu (AM MM JD)

latir trintr (1) ~le a alguien algo hovor [Š presentirlo] (Ven Mex Urug) tušit

předviacutedat miacutet předtuchu předpoklaacutedat zdaacutet se př me late que no viene a eso que usteacute

teme compadre (RAE RR AM MM JD BDE) (2) (Ven) otravovat obtěžovat

(AM MM JD) (3) en esto ~-te el propoacutesito de (inf) (Ven) v tom tkviacute uacutemyslhellip (JD)

(4) intr lid me late (Mex) tak se mi zdaacute zdaacute se mi tušiacutem mysliacutem si maacutem pocit že

př iquestlo pensoacute asiacutehellip me late que siacute (BDE) (5) intr hovor ~le algo a uno (Mex)

tušit předviacutedat něco př me late que no vendraacute mex argot caliche (DEUM) (6)

(Mex) vyhovovat př vendreacute por tiacute a las tres te late mex argot caliche (INFO)

(7) ~ en la cueva (Ven) hrozit ohrozit vyhrožovat obtěžovat (8) ~le1 (Mex Nik

Kost Ven Ekv Bol Chil) tušit něco předpoklaacutedat předviacutedat očekaacutevat (9) ~le2 (Mex

Guat) přitahovat někoho (10) ~le3 (Mex) miacutet chuť na něco toužit po něčem (DA)

latisueldo m (1) (Ekv) značně vysokyacute plat (RAE)

lato adj (1) (Am) otravnyacute (JD)

latoacuten m (1) [Š sable] hanl (Arg Bol Kol) šavle př daban entonces las armas pa

defender los cantones que eran lanzas y latones con ataduras de tiento (AM MM)

(2) (Kub Portor Per Par Urug Arg Am) kbeliacutek obzvlaacuteště na odpadky vědro na

praniacute praacutedla př llego a una parte oscura donde hay latones higieacutenicos de Salubridad y

oigo que sale una cancioacuten de los latones de basura (RR AM MM JD) (3) (Bol Kol

Arg Par Urug Portor Am) plechovka (AM MM JD DA) (4) (Am) žabikuch (5)

~ de basura (Am) naacutedoba na odpadky (JD) (6) dar ~ (Kub) byacutet otravnyacute pro někoho

př ayer me dioacute latoacuten (7) irse todo para el ~ de basura (Kub) dopadnout špatně př en

el proyecto todo se fue para el latoacuten de basura Syn joderse todo irse al carajo irse

a la mierda (8) tener cara de ~ de basura (Kub) byacutet ošklivyacute př Juanita tiene cara de

latoacuten de basura viz basura (DMC) (9) lid (Portor) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež

porongo (10) venk (Kub Portor) plechovyacute kbeliacutek (11) (Kub) odpadkovyacute koš (DA)

latoneriacutea f (1) (Bol) plechoveacute zbožiacute obchůdek s klempiacuteřskyacutemi vyacuterobky př con ruido de

latoneriacutea y vidrios rotos el coche queda con las ruedas al cielo (RR) (2) (Kol Ven

Ekv) autoservis (3) (Kol Ekv) automechanik (DA)

latonero -ra mf (1) m (Kol) klempiacuteř viz hojalatero (JD EEA) (2) mf (Kol Ven)

automechanik (DA)

latoso -sa adj [Š embustero] (1) (Ekv) prolhanyacute vytaacutečejiacuteciacute se člověk (2) adj [Š

pedante] (Ekv) domyacutešlivyacute člověk kteryacute raacuted předvaacutediacute svou moudrost či učenost ať už

ji maacute či nikoliv (RAE) (3) [Š aburrido] (Chil) nudnyacute faacutedniacute uacutenavnyacute otravnyacute Syn

opio (Arg o věcech) plomo (Arg o osobaacutech) fome (Chil) lelo (Mex) tedioso (Urug)

fastidioso (Ven) (EEA) (4) hovor (Mex) zlobivyacute neklidnyacute vyrušujiacuteciacute př

64

castigaron a los nintildeos latosos del saloacuten trapear es lo maacutes latoso del quehacer mex

argot caliche (DEUM) (5) (Bol) prolhanyacute ulhanyacute lživyacute klamnyacute (DA)

latrofaccioso m (1) (Mex) vzbouřenec (JD)

lauca f (larr map laun) (1) (Chil) u člověka i zviacuteřat pleš plešatost olysalost lysost (MS

AM MM JD)

laucadura f (larr map) (1) (Chil) pleš plešatost olysalost lysost přirozenaacute nebo

vyvolanaacute nějakou nemociacute či nehodou (MS AM MM JD)

laucar tr (larr map) (1) (Chil) škubat chlupy nebo vlnu (MS AM MM)

laucha f (larr map laucha nebo llaucha) (1) (Arg Bol Chil Par Urug Am Mex Ven

jižPer) Mus musculus myš hraboš polniacute (hlodavec) př las bolsas de raciones

teniacutean tambieacuten galletitas turrones caramelos asiacute que las lauchas desfilaban por el

rincoacuten en donde estaban apiladas (AM MM JD BDE EEA DA) (2) hovor (Arg

Am) vychytralec lišaacutek lstivaacute osoba darebaacutek taškaacuteř (RAE JD) (3) peor es mascar

~s [Š peor es nada menos de una piedra] (Chil) lepšiacute než nic lepšiacute než draacutetem do oka

př hace rato que pasoacute para adentro con la Lucy peor es mascar lauchas (RR) (4)

(Arg Chil Am) o člověku hubenyacute a drobnyacutech rysů hubeňour (5) (Arg Chil)

bezvyacuteznamnaacute osoba (6) (Arg Am) staryacute chliacutepniacutek proutniacutek (AM MM JD) (7)

(Chil) v karetniacute hře tenderete třetiacute z jakeacutekoli barvy (8) (Chil) mezi klempiacuteři ocelovyacute

draacutet (9) (Kol) znalyacute tereacutenu praktickyacute (AM MM) (10) m (Arg Chil Urug Kol)

chytraacutek (AM) (11) (Chil) voziacutek (12) aguaitar uno la ~ (Chil) s trpělivostiacute vyčkaacutevat

nějakou přiacuteležitost (MS AM MM) (13) ser una ~ (Arg Chil Urug Am) čipernaacute

jako veverka živaacute plnaacute energie miacutet za ušima Var lauchita (AM MM JD) (14)

tiene cara de ~ (Am) maacute krysiacute obličej (15) aguaitar la ~ (Chil) čekat na svou

přiacuteležitost (16) es una ~ (Am) ten maacute za ušima (17) m (Kol) zvěd vůdce stopař (JD)

(18) (Chil) svazek kabelů nebo draacutetů připojiacute se k nim dalšiacute kabely a spojiacute se s

trubkami ktereacute sloužiacute k elektroinstalaci (19) (svKol) kandiru žiacutehanyacute malaacute řiacutečniacute ryba

kteraacute dorůstaacute do deacutelky 10 cm podobnyacute rybě Eremophilus mutisi maacute štiacutehleacute tělo a

skvrny ktereacute jsou většinou hnědeacute nebo šedeacute barvy (DA)

lauchear intr hovor (1) (Chil) při některyacutech sportech hraacutet tiacutem způsobem že se čekaacute na

přiacuteležitost daacutet goacutel ziacuteskat bod (2) intr hovor (Chil) při některyacutech sportech převziacutet miacuteč

za zaacutedy obraacutenců (RAE)

lauchero -ra adjsubst (larr map) (1) (Chil Per) hraacuteč kteryacute čekaacute na svou šanci (aniž by

se plně zapojil do hry) (2) (Chil) naacutedeniacutek kteryacute pracuje s voziacutekem laucha (RAE MS

DA)

lauchita f (larr map) (1) (Chil LaPla) myška (MS) (2) (Chil) ženuška (JD)

lauchoacuten m (larr map) (1) (Chil) vyrostlyacute a hubenyacute mladiacutek (MS) (2) ~ orejudo (Chil)

druh křečka dorůstaacute do deacutelky 5 cm maacute velkeacute oči a uši (DA)

65

lauco-ca adj (larr map) (1) (Chil) plešatyacute lysyacute olysalyacute (MS AM MM JD)

laucoacuten m (larr map) (1) (Chil) kulataacute pleška na hlavě (2) a ~es adv (Chil) špatně

zastřihnuteacute vlasy (MS)

Laudelina f (1) iquesthasta cuaacutendo ~ (Kub) do kdy př iquesthasta cuaacutendo Laudelina vas a

estar hablando (DMC)

lauacuted f (1) (Mex Hond Nik Pan) kožatka velkaacute mořskaacute želva kteraacute dorůstaacute až do 3

m maacute soudkoviteacute tělo špičatyacute ocas černyacute krunyacuteř se sedmi podlouhlyacutemi hřebeny nemaacute

zuby a použiacutevaacute svůj ostryacute zobaacutek k rozmělněniacute potravy největšiacute mořskaacute želva na světě

Syn baula fanduca tinglado tora tortuga baula (DA)

laulao m (larr arwkarib) (1) (Ven) druh sumce Silurus sp (2) (Ven) hudba a tanec

indiaacutenů z Alto Orinoco Var laulau (MS AM)

laulau viz laulao (MS)

laundry m (larr angl) (1) (US Bol) praacutedelna viz teacutež londri (2) (US) špinaveacute praacutedlo

čerstvě vypraneacute praacutedlo viz teacutež londri (DA)

laupe m (1) (Bol) Godoy obovata strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute jednoducheacute

listy žluteacute květy plody ve tvaru tobolky dřevo se použiacutevaacute ve stavebnictviacute (DA)

laura f (1) (sevKol) kondor havranovityacute dravyacute ptaacutek viz teacutež zopilote (DA)

laurel m(1) (Am) společneacute jmeacuteno pro mnoho druhů stromů keřů a rostlin různyacutech čelediacute

existujiacute různeacute varianty pro jejich označeniacute laurel blanco laurel cerezo laurel comino

laurel chino laurel de la sierra laurel mocho aj (MM) (2) ~ de jardiacuten (~ de flor)

(Arg Urug) oleandr viz rosa laurel (EEA) (3) (Guat Hond Salv Kost Pan Ekv

Par) strom Cordia alliodora viz sachicahue (4) (Bol) strom viz moena (5) (Portor)

Magnolia splendens strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute kuželovitou korunu

aromatickou kůru kaštanoveacute barvy biacuteleacute květy a ovaacutelneacute plody Var laurel sabino

Syn sabino (6) (Urug) Ocotea acutifolia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute

tmavězeleneacute listy ktereacute neopadaacutevaacutejiacute maleacute nažloutleacute květy a malyacute vejčityacute plod černeacute

barvy (7) ~ avispillo (Portor) strom viz cabirma aromaacutetica (8) ~ blanco1

(Guat

Hond Salv) strom viz suchicahue (9) ~ blanco2

(Dom Bol) Ocotea floribunda

středně vysokyacute strom s hladkou kůrou kaštanoveacute barvy dlouhyacutemi větvemi listy hnědyacutem

plodem ve tvaru bobule kůra stromu voniacute po kořeniacute a dřevo se použiacutevaacute jako palivo

Var laurel espada (10) ~ cambroacuten (Dom Bol) Ocotea globosa strom dorůstajiacuteciacute

do vyacutešky až 15 m maacute šedou a zvraacutesněnou kůru zaobleneacute listy květy ktereacute vyrůstajiacute ve

svazciacutech po stranaacutech hlavniacute větve načernalyacute plod ve formě chlupateacuteho lusku kteryacute

obsahuje maleacute kulateacute semiacutenka Syn aguacatillo cacaiacutello guayarte (11) (Portor)

Ocotea wrightii staacutele zelenyacute strom středniacute vyacutešky maacute hustou korunu kůra a listy jsou

velmi voňaveacute a plod je ve formě bobule (12) ~ cigua (Portor) staacutele zelenyacute strom Ocotea

leucoxylon viz cigua (13) ~ de cera (Ekv jižBol) Myrica pubescens strom z rodu

66

vřesnovityacutech dorůstaacute do vyacutešky až 5 m větviacute se již zespodu maacute jednoducheacute listy

květenstviacute ve tvaru klasu plod ve formě peckovice kteraacute se po dozraacuteniacute pokryje bělavyacutem

voskem kůra stromu se použiacutevaacute v mediciacuteně Syn yana-yana (14) ~ espada (Portor)

viz laurel blanco2 (15) ~ geo (Portor) strom viz cigua (16) ~ guaica (sevArg) strom

viz guaica (17) ~ macho (Guat Salv Nik) strom viz suchicahue (18) ~ negro (Pan)

viz suchicahue (19) ~ rosa (Kol) oleandr obecnyacute Syn eacutebano (20) ~ sabino

(Portor) strom Magnolia splendens viz laurel (DA)

laureloacuten m (1) (Mex) rostlina ze severniacuteho Mexika podobnaacute vavřiacutenu (MM)

laurentildeo m (1) (Pan) keř viz barajo (DA)

lause m (larr angl louse) (1) (Chil) veš (MS MM)

lautro m (larr map lauchra) (1) (Chil) koniacutek malyacute kůň (MM)

lava f (1) estar continuamente en ~ la ~ (Kub) neustaacutele soupeřit př estos espantildeoles

estaacuten continuamente en lava la lava (DMC)

lavabo m (1) (Mex Urug) umyvadlo viz lavatorio (EEA)

lavacara f maacutelo použ [Š jofaina] (1) (Ekv Kol) umyvadlo (RAE AM MM)

lavacarada f (1) (Ekv) umyacutevadlo (2) ~ de agua (Ekv) umyacutevadlo plneacute vody voda

z umyacutevadla (JD)

lavacaras mf (1) (Hond Dom) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lavacho m (larr map lavacha) (1) (Chil) malaacute ropucha vyskytujiacuteciacute se v Chile (MM)

lavaco m (1) (Bol) člověk živiacuteciacute se umyacutevaacuteniacutem aut bol argot coba (HB)

lavacopa mf (1) (Arg Urug) pomocniacutek viz lavacopas (DA)

lavacopas mf (1) (Bol Arg Urug) pomocniacutek v kuchyni umyacutevaacute naacutedobiacute v barech a

restauraciacutech (DA)

lavada f (1) (Am Mex) praniacute (MM JD) (2) lid (Bol) kraacutedež loupež oblečeniacute

odcizeniacute oblečeniacute opileacutemu člověku kteryacute zůstal na veřejneacutem prostranciacute např na ulici

viz teacutež robada (3) dar una ~ (Pan) tvrdě někoho zkritizovat seřvat někoho (4) (Pan)

nadaacutevka uraacutežka uraacuteženiacute nadaacutevaacuteniacute (5) ~ de cabeza lid(Per Arg Urug) pokaacuteraacuteniacute

vyacutetka hubovaacuteniacute (6) ~ de cara lid (Dom Bol) upraveniacute za uacutečelem zlepšit svůj

vzhled (DA)

lavadedos m (1) (Mex) naacutedoba s vodou kteraacute se poklaacutedaacute na stůl a sloužiacute k oplaacutechnutiacute

prstů (RAE)

lavadera f (1) (Am) umyacutevadlo (JD) (2) (Nik Pan Kol Per) časteacute praniacute (praacutedla) (3)

(Kub) dřevěnaacute valcha (DA)

lavadero m (1) (Am JižAm Guat Mex Nik Hond Salv Kost Pan Dom) řečiště řeky

nebo potoku se zlatonosnyacutem piacuteskem kde se ryacutežuje zlato v Peruacute se užiacutevaacute vždy vyacuteraz

lavadero de oro (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) praacutedelna (3) (Mex) miacutesto na

břehu řeky kde chudeacute ženy perou oblečeniacute (4) (Per) krajina kde se sbiacuteraacute zlatonosnyacute

67

piacutesek (MM) (5) su camisa va sola al ~ (Mex) jeho košile volaacute po myacutedle (JD) (6)

(Mex) vana k praniacute praacutedla viz pileta (EEA) (7) (Mex) černyacute trh nelegaacutelniacute obchod

(8) lid (Kost) půda kteraacute je velmi narušenaacute eroziacute (DA)

lavadito -dita adj viz lavado -da (RR)

lavado adjsubst (1) (Bol) okradenyacute opilec (2) estar ~ (Bol) byacutet bez peněz (3) estar ~

(Bol) byacutet bez peněz z důvodu kraacutedeže bol argot coba Syn estar largado estar

pato (HB) (4) (Mex Nik Kub Dom Kol Ven Ekv Chil) klystyacuter vyacuteplach (5)

(Portor) v kaacutevoveacutem průmyslu oplachovaacuteniacute kaacutevoveacuteho zrna ktereacute je zbaveno slupky a

rostlinneacute šťaacutevy (6) ~ de cabo de antildeo (zaacutepBol) praniacute oblečeniacute zesnuleacuteho přesně

v den kdy uplyne rok od jeho uacutemrtiacute (7) ~ de cabeza (Pan) vymyacutevaacuteniacute mozku (8) ~ de

manos (Per Bol Chil) odmiacutetaacuteniacute braacutet za něco zodpovědnost prohlašuje se tak že za

to co se stalo nemůžeme (DA)

lavado -da adjsubst (1) m (Urug) praacutedlo ktereacute donese zaacutekazniacutek do praacutedelny nebo

k pradleně (RAE) (2) ~ (lavadito - dita) adj (Kub Portor Ekv Dom) o miacutešenci

světleacute pleti o pleti miacutešence světlaacute př sin ser un adonis indio lavado medio blanquito

las mujeres le ayudaron a vivir (RAE RR DA) (3) (Arg Mex Par Portor Am)

domaacuteciacute oblečeniacute k vypraacuteniacute nebo již vypraneacute (MM JD) (4) dar varios ~-os a una

persona (Am) vykoupat někoho (5) dar un buen ~ de cabeza a una persona (Am)

někomu pořaacutedně umyacutet hlavu vyhubovat (6) hacer el ~ de una cosa (Am)

oplaacutechnout omyacutet něco (7) hacerse un ~ ligero (Am) trochu se oplaacutechnout (JD) (8)

adj (Kost Guat Hond Salv Nik Bol) bez peněz př hoy ando lavado pero mantildeana

recibo mi sueldo slang (RF DA) (9) adj (Kub) o hověziacutem dobytku našedlyacute

s biacutelyacutemi skvrnami na některyacutech čaacutestech těla (10) estar ~1 (Guat) postraacutedat zkušenosti k

vykonaacutevaacuteniacute určiteacute činnosti (11) estar ~2 (Guat) byacutet namydlenyacute nahranyacute byacutet v

problematickeacute situaci (12) estar ~3 (Guat) byacutet na tom bledě byacutet v nesnaacuteziacutech (DA)

lavado m (1) ~ de ropa [Š colada] (Chil Mex Urug Ven) praniacute praacutedla (EEA)

lavadoacutelares adjsubst (1) m (Dom) praniacute špinavyacutech peněz z obchodu s drogami (2)

adjsubst (Dom) člověk kteryacute spaacutechaacute tento trestnyacute čin (DA)

lavador m (1) (Guat Arg Par) umyacutevadlo lavor (AM MM JD) (2) (Guat)

umyacutevaacuterna koupelna (AM JD) (3) (Mex) myacuteval (MM JD) (4) (Am)

mravencojed mravenečniacutek (JD) (5) (Bol) zloděj okraacutedajiacuteciacute v baru unaveneacute spiacuteciacute

opilce pokud u nich nenajde nic cenneacuteho často je obere o boty nebo ošaceniacute bol

argot coba (HB) (6) (Guat Per) umyvadlo toaleta (7) (Bol) umyvadlo (DA)

lavador -ra mf (1) (Ekv Bol Chil) zlatokop Var lavador de oro (DA)

lavadora f (1) (Kol) konipas ptaacutek z rodu konipasovityacutech (AM MM) (2) (Am)

praniacute (MM) (3) lid (Kub) viz taacutengana (DMC) (4) (Chil Mex Ven Kub Dom

68

Portor) pračka viz lavarropa (EEA DA) (5) ~ de trastes (Mex) myčka naacutedobiacute

(DA)

lavagallo m i adj (1) viz lavagallos (RR AM) (2) m lid (Pan) doušek hlt panaacutek

viz teacutež copetiacuten (3) (Ven Dom) kořalka viz teacutež mataburro (4) adj (Dom) o rumu

velmi nekvalitniacute (DA)

lavagallos (lavagallo) m i adj (1) (Ven Kol) silnyacute a nekvalitniacute rum šnaps sprostyacute rum

př no te ofrezco porque es un lavagallos pero si quieres Var aguardiente lavagallo

(RR AM MM JD)

lavahuevos m (1) (Kost) pochlebniacutek lichotniacutek (DA)

lavaje m (1) (Am Arg Chil Par) umytiacute vypraacuteniacute vyplaacutechnutiacute klystyacuter vyacuteplach žaludku

(RAE MM) (2) (Arg Chil Par)

lavaloza(s) mf [Š lavavajillas] (1) m (Chil) prostředek na mytiacute naacutedobiacute (RAE) (2) m

(Chil) dřez viz pileta (EEA) (3) mf (Kol Bol Chil) čistiacuteciacute prostředek na mytiacute

kameniny (DA)

lavamanos m (1) (Kol Ekv Guat Mex Nik Ven Kost Pan Kub Dom Bol Chil Per)

umyvadlo lavor (MM EEA DA)

lavamaacutetico m (1) (Pan) čistiacuterna (DA)

lavanco m (1) (Kub) druh stěhovaveacute kachny vyskytujiacuteciacute se v loužiacutech či lagunaacutech (MM)

lavanda f (larr angl lavender) (1) (Arg Kol Mex Urug) levandule levandulovyacute parfeacutem

(MS MM)

lavandera f (1) viz taloacuten estar como taloacuten de lavandera (DA)

lavanderiacutea f (1) (Kol) ryacutežoviště (AM MM JD) (2) (StřAm Chil Mex Per Urug

Ven Arg) praacutedelna miacutestnost kde se umyacutevaacute špinaveacute praacutedlo (AM MM) (3) (Bol)

hospoda nebo kantyacutena kde se okraacutedajiacute spiacuteciacute opilci bol argot coba (HB)

lavandero m (1) (Ven Salv Nik) praacutedelna (RAE DA) (2) (Mex) myacuteval (JD) (3)

~ de plata (Kub) miacutesto kde se perou špinaveacute peniacuteze př ese banco es un lavadero de

plata (4) ser ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo maacute hodně probleacutemů př Juan es lavandero

(DMC)

lavandina f [Š lejiacutea] (1) (Arg Bol Par Urug) běliciacute louh (RAE) (2) (Arg Bol

jižChil Par Urug) savo viz cloro (EEA DA)

lavaperro m (1) (Pan) Thevetia ahouai strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

nepravidelnou korunu rozptyacuteleneacute listoviacute jednoducheacute listy světle žluteacute květy a plod ve

formě kulateacute peckovice kteraacute když je zralaacute zčervenaacute (DA)

lavaperros mf (1) (Kol) služebnyacute sluha služka sloužiacute bohateacutemu (DA)

lavapieacutes m (1) (Portor) viz pamperito (DA)

lavaplato m (1) (Bol) Solanum albidum strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

jednoducheacute vejčiteacute listy ktereacute jsou porostleacute malyacutemi chloupky plod ve formě bobule

69

kteryacute po dozraacuteniacute zčernaacute Var lavaplato plateado (2) ~ plateado (Bol) viz lavaplato

(DA)

lavaplatos m [Š fregadero] (1) (Bol Chil Kol Ven Mex Nik Par Am) dřez myciacute

stůl (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) osoba kteraacute zaleacutevaacute květiny v hotelech

restauraciacutech (MM) (3) [Š lavavajillas (producto)] (Arg Ven) čisticiacute prostředek na

mytiacute naacutedobiacute Syn lavalozas (Chil) lavatrastes (Mex) lavavajillas (Urug) (EEA)

(4) (Guat Hond Nik) keř viz cabrayuyo (DA)

lavar tr (larr angl) (1) ~ enal seco (Chil Mex Per) čistit nasucho chemicky čistit

(praacutedlo) př mientras que usted espere en su camariacuten o en el hallhellip le lavaraacuten en seco

su terno y camisahellip (BDE) (2) (Bol) okraacutest spiacuteciacuteho opilce bol argot coba (HB)

(3) ni te lo laves que no hay alcohol (Kub) viz alcohol calle (DMC) (4) ~ el

coco tr hovor (Mex) přesvědčit přemluvit mex argot caliche (INFO) (5) ~ el

piso (Urug) vytřiacutet podlahu viz trapear (EEA) (6) lid (Bol) kraacutest okraacutest viz teacutež

ladronear (7) (Mex Hond Nik) propiacuteraacuteniacute kaacutevy aby bylo kaacutevoveacute zrno zbaveno slupky a

dalšiacutech nečistot (8) (Dom) udeřit někoho (9) ~ el cinco (Ekv) mezi určityacutemi skupinami

indiaacutenů z Ekvaacutedoru vyprat oblečeniacute zesnuleacuteho přesně paacutetyacute den po jeho uacutemrtiacute rituaacutel

(10) ~ el morro (Hond) změnit způsob myšleniacute miacutet noveacute myšlenky naacutepady (11) ~ la

cabeza (Arg) napomiacutenat (12) ~ la cara (Bol) napravit svou chybu (13) ni ~ ni prestar

la batea (Ven) nepoužiacutevat určitou věc a nedovolit druheacutemu aby ji použiacuteval (14)

lavando ajeno y entregando mojado (Hond Nik) byacutet bez peněz byacutet na mizině (DA)

lavarropa f (1) [Š lavadora] (Arg Urug Par) pračka Syn lavarropas (Arg)

lavadora (Chil Mex Ven) (EEA DA) (2) (Dom) trvalka viz pelo de gato (DA)

lavarropa lavarropas mf [Š lavadora] (1) (Arg Urug Bol Par) pračka (na praacutedlo)

(RAE JD EEA DA)

lavaseco mf (1) (Chil Kol) čistiacuterna (BDE)

lavatiacuten m (1) (Kub) samoobslužnaacute praacutedelna (DA)

lavativa f (1) (Ven) rozbitiacute zničeniacute zločin př los godos seraacuten malucos pero maacutes

lavativas han hecho los republicanos (2) echar (una alguna la mucha tanta) ~ i pl

[Š dantildear] (Ven) poškodit uškodit ubliacutežit př viviacutean en la hacienda de un hombre

malucho que les echaba muchas lavativas a los pobres negros y a todas las gentes (RR)

(3) lid (Ven) probleacutem potiacutež otrava trampota sviacutezel př hellipque existe una lavativahellip

llamada Estados Unidos (BDE) (4) (Ven) zapomiacutenanaacute nezmiňovanaacute věc nebo

zaacuteležitost (5) la misma ~ pero con diferente bitoque (Mex) velmi podobnaacute situace jen

s drobnyacutemi rozdiacutely (6) echar ~s (Ven) hodně někomu škodit či ho obtěžovat (DA)

lavativoso -sa adj (1) (Ven) nudnyacute mrzutyacute (RR)

lavatorio m [Š jofaina] (1) (Am) stolek s umyvadlem myciacute stůl (2) (larr angl lavatory)

(Am Arg Chil Ekv Per Urug Ven) toaleta miacutestnost pro vykonaacutevaacuteniacute osobniacute

70

hygieny (RAE AM MM JD) (3) (Am ArgLaPla Chil Ekv Per Urug Ven Par)

umyvadlo praacutedelna umyacutevaacuterna př llevaba un pijama celestehellip y sobre el lavatorio

habiacutea dejado un cigarrillo encendido (AM MM JD BDE) (4) [Š lavabo] (Arg Chil

Kost Ekv Par Per Urug Bol) umyvadlo Syn lavabo (Mex Urug) lavamanos

(Mex Ven) pileta (Urug) (EEA DA) (5) (Bol szArg) obřad při ktereacutem se několik

dniacute po pohřbu rodinneacuteho přiacuteslušniacuteka nebo kamaraacuteda pere a sušiacute na slunci oblečeniacute

zesnuleacuteho (DA)

lavatrastes m (1) (Arg Ven) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavatrastos m [Š fregadero] (1) (Hond Salv) dřez (RAE DA) (2) (Hond) myčka

naacutedobiacute (DA)

lavavajilla mf [Š lavaplatos] (1) mf (Arg) myčka naacutedobiacute (RAE) (2) m (Mex Nik

Chil Par Urug) myčka naacutedobiacute (DA)

lavavajillas m (1) (Urug) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavaza f (1) (Bol Kub Chil Per Portor Pan Dom) napěněnaacute voda voda s rozpuštěnyacutem

myacutedlem vytvaacuteřejiacuteciacute pěnu v Mexiku se užiacutevaacute vždy v množneacutem čiacutesle (2) (Ekv) špatně

dochucenaacute poleacutevka či vyacutevar (AM MM DA) (3) (Dom Portor Chil) myacutedlovaacute pěna

(4) (Bol) slina kteraacute se člověku vytvořiacute při epileptickeacutem zaacutechvatu (5) (Hond) voda se

zbytky kukuřičneacute hmoty kterou se umyacuteval kaacutemen na drceniacute potravy pro vepře (6)

(zaacutepEkv) přezraacutelyacute banaacuten kteryacute se vyřazuje a prodaacutevaacute se za nižšiacute cenu jako krmivo pro

vepře (DA)

lawa f (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute moukouldquo) (1) lid (Bol) poleacutevka

ingredience mouka zelenina maso brambory Var lagua (2) ~ de choclo (Bol)

poleacutevka ingredience mouka kukuřice zelenina maso brambory (3) ~ de

jancaquipa (Bol) poleacutevka ingredience zelenina maso brambory kukuřičnaacute mouka

(4) cherle ~ lid (Bol Pt) pochaacutezejiacuteciacute z oblasti Caiza v departementu Potosiacute (5)

jarwi ~ venk (Bol Pt) poleacutevka ingredience mouka maso nebo sušeneacute hověziacute

maso cibule hraacutešek boby česnek paprika (6) ~ cuchi lid (Bol LP) obyvatel kantonu

Viacha v departementu La Paz viz teacutež cuchi anaqui (7) ~ puraca lid humor (Bol

alt) tlusťoch Syn chancho garrafa (8) oque ~ lid humor (Bol Pt) obyvatel

kantonu Caiza v departementu Potosiacute (LM)

lawn-tennis m (larr angl lawn tennis) (1) (Mex) tenis (MS MM)

lay m (larr angl) (1) ~ away (US Portor) platba na splaacutetky (DA)

layaacuten m (1) (Per) bez černyacute Var rayaacuten (DA)

layaway m (1) (US Portor) viz lay away (DA)

layca mf (larr keč layqa bdquočaroděj šamanldquo) (1) (Bol alt) čaroděj šaman Syn aysiri

laycasiri picharero (LM)

71

laycar tr lid (larr keč layqay) (1) (Bol altvall) očarovat Syn picharear Var

layquear (LM)

laycasiri mf lid (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) (1) m (Bol alt) očarovaacuteniacute (2)

mf (Bol alt) čaroděj šaman viz teacutež layca (LM)

laymi m (1) (Per) způsob osevu a rozděleniacute plodin na jednotlivaacute pole ktereacute patřiacute obci

(DA)

layoff m (larr angl) (1) (US Portor) vyacutepověď propuštěniacute z praacutece (DA)

layqueado -da adj lid (larr keč layqa) (1) (Bol alt) očarovanyacute (LM)

layquear tr lid (larr keč layqa) viz laycar (LM)

laza f (1) (Salv) (pytlaacuteckeacute) oko sloužiacute k lovu kraacuteliacuteků koroptviacute a jinyacutech ptaacuteků (DA)

lazada f (1) (Mex Am) hozeniacute lasa lasovaacuteniacute (MM JD) (2) echar ~-as a una cosa

(Am) chytat lasem (JD) (3) (Pan Bol Chil) při pleteniacute vytvořeniacute oka přiacuteze se

vede kolem jehlice a protaacutehne se dozadu jako smyčka a naopak (4) (Pan Bol) ažura

mřiacutežkovanaacute vyacutešivka (DA)

lazadera f (1) (Mex) laso (JD)

lazador m (1) (Am) honaacutek chytajiacuteciacute do lasa dobytek (JD)

lazar tr (1) (Mex Nik Hond) svaacutezat (MM DA) (2) ser de ~ y dar vuelta (Mex) byacutet

od raacuteny pořaacutednyacute chlap (JD)

lazariento -ta adjsubst (1) adj (Arg Mex Nik Am) malomocnyacute (MM JD) (2) mf

(Am) malomocnyacute (JD) (3) adjsubst (Mex) člověk kteryacute trpiacute leprou nebo

elefantiaacutezou (nadměrneacute zvětšeniacute některyacutech čaacutestiacute těla předevšiacutem dolniacutech končetin a

pohlavniacutech orgaacutenů) (DA)

laacutezaro adj dřiacuteve i subst arch [Š lazarino] (1) (Ven) člověk trpiacuteciacute nemociacute zvanou

elefantiaacuteza nemoc projevujiacuteciacute se nadměrnyacutem zvětšeniacutem některyacutech čaacutestiacute těla

předevšiacutem dolniacutech končetin a pohlavniacutech orgaacutenů přiacutečinou mohou byacutet přetrvaacutevajiacuteciacute zaacuteněty

a předevšiacutem paraziti z teplyacutech krajů (RAE) (2) m (Am) malomocnyacute (3) estar hecho

un ~ (Am) byacutet uacuteplnyacute lazar (JD) (4) mf (Ekv) člověk kteryacute onemocněl leprou

(DA)

Laacutezaro m (1) lid (Kub) viz San ~ (DMC)

Laacutezaro m (1) mal de ~ viz mal (RR)

lazazo m (1) (Am) šlehnutiacute lasem (MM JD) (2) (Am) hozeniacute lasa (JD)

lazo m (1) (Guat Hond Mex) provaacutezek vyrobenyacute z agaacuteve použiacutevaacute se v domaacutecnosti k

různyacutem uacutečelům př tuvo que quitarse la camisa para lavarse el pecho de un lazo

arrebatoacute una toalla (MM) (2) ~ gotero (Ven) smyčka na lase př este breve instante

fue suficiente para que el potro corriera a defenderse otra vez eacutechale un lazo gotero

(AM MM) (3) dar ~ (Arg) uvolnit po zachyceniacute zviacuteřete smyčky na lase bez toho aby

se zapletly př todaviacutea me quedan rollos por si se ofrece dar lazo (4) ingerir (injerir)

72

lazos (unel lazo) (Arg) spojit roztrženeacute lano spojeniacutem vlaacuteken př dimos agua a

nuestros caballos los bantildeamos arreglamos nuestras prendas de trabajo ingiriendo un

lazo aqueacutel a quien se le habiacutea cortado cosiendo eacuteste en un maneador (5) lado del ~ viz

lado (RR) (6) (Kub) tanečniacute figura (7) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol Per) nic co

by za to staacutelo (AM MM) (8) lo puso como ~ de cochino1 (Mex Bol) každaacute rada

drahaacute (MM JD) (9) adj (Mex) o člověku kteryacute umiacute dobře vaacutezat přivazovat

spojovat př ponerlo como no digan duentildeas (MM) (10) ir de ~ (Kol) veacutest se pod

pažiacute (11) meter el ~ al pie (Kol) nastražit leacutečku (12) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol)

tady je každaacute rada drahaacute (13) lo puso como ~ de cochino2 (Arg) pěkně ho zřiacutedil (14)

roersacarse el ~ (Arg) šikovně se z toho dostat (15) tender el ~ a una persona (Arg)

nastrojit někomu leacutečku (16) y ni un ~ (Mex) a nikdo si ani neškytne (JD) (17) llevar

arriba un ~ de cuero (Kub) byacutet velmi hrubyacute př eacutese lleva arriba un lazo de cuero (18)

ser el L~ de Oro (Kub) byacutet dobryacute př eso que escribiste es el Lazo de Oro laquoLazo de

Ororaquo byl naacutezev kloboučnictviacute v Havaně (19) tener que coger a alguien a ~s (Kub)

zkrotit někoho kdo je těžko ovladatelnyacute př no hay forma de tratar con eacutel hay que

cogerlo a lazos viz sello (DMC) (20) (Ven) stuha mašle Syn lazo de cinta viz

montildeo (21) (Mex) provaz viz mecate (22) ~ de amor (Urug Par Arg) zelenec

(rostlina) viz madre mala madre (EEA DA) (23) echarle a uno un ~ hovor

(Mex) všiacutemat si někoho věnovat mu pozornost př desde que se volvioacute rico ya ni nos

echa un lazo mex argot caliche (DEUM) (24) (Mex) stuha ve tvaru osmičky

kteraacute se při svatbě připevniacute novomanželům (25) (Kol Bol) provaz z kavylu vytrvalaacute

traacuteva (26) (Pan Bol) motyacutelek doplněk společenskeacuteho oděvu (27) (Portor) naacutesada

na lopatu (28) poner como ~ de cochino (Mex) jednat s někyacutem jako dobytek (29)

sacarse el ~ (Arg Urug) z něčeho se vymotat vymanit dostat (30) ser de ~ y reata

(Hond Salv) miacutet pro strach udělaacuteno (31) viz cogido -da ser cogido a lazo (32) coger

a ~ (Ven) oklamat napaacutelit někoho využiacutet jeho naivity (DA)

lazuro -ra mf (1) (Hond) viz lashuro -ra (DA)

-le sufix (1) (Mex) zaacutejmeno ndashle se ve formě sufixu v mex španělštině často připojuje

k imperativu př iexclaacutendale iexclaacutendele iexcloacuterale iexclpaacutesale iexclpaacutesele iexclpiacutecale iexclpiacutequenle

iexcltuacutepale iexcltuacutepanle někdy se pojiacute i k jinyacutem slovniacutem druhům př iexcleacutepale iexclhiacutejole iexcluacutejule

(BDE)

le zaacutejm lid (1) (Mex) ji Vaacutes Vaacutem použiacutevaneacute miacutesto la př le comprendo Sentildeora le

llaman Sentildeorita no le entiendo doctora hellipes mi madre y no voy a permitir que le

insultes (BDE) (2) [Š lo la] (Par) ho ji př le vi (al nintildeo a la nintildea) (3) dar ~

(Dom) braacutet někomu pitiacute jednaacute se zejmeacutena o alkohol (DA)

lea f (1) (Kub) holka šťabajzna (JD) (2) ser una ~ de gritos (Kub) o ženě byacutet

kraacutesnaacute př esa lea es de gritos (3) una ~ que levanta la calle de punta a punta (Kub)

73

překraacutesnaacute žena př eacutesa es una lea que levanta la calle de punta a punta Syn una lea

que para el traacutefico viz indumba (DMC)

leader m (larr angl vůdce) (1) (Am) hlava vůdce byacutet v čele nějakeacute politickeacute strany

kteraacute vede ostatniacute v tyacutemu skupině Var liacuteder (MM) (2) (Am) eso ve sportu

(MM JD)

leak m (larr angl) (1) (US Portor) filtrovaacuteniacute cezeniacute odkapaacutevaacuteniacute (DA)

leandra f lid (1) (Guat) prostitutka děvka viz teacutež callejera (DA)

lebepeacute mf (larr lbp bdquočestneacute slovoldquo) (1) (Portor) člověk kteryacute daacute čestneacute slovo (DA)

lebisa f (larr arwkarib) (1) (Antil Mex Portor) trnucha jamajskaacute Himantura

schmardae (2) (Kub) kubaacutenskyacute strom z čeledi vavřiacutenovityacutech s drsnou kůrou jeho

plody žere dobytek (3) (Mex) kůže trnuchy (ryba) kteraacute se použiacutevaacute jako smirkovyacute

papiacuter Var lebisca lebiza levisa libisa liviza (MS DA) (4) (Portor) vavřiacutenovityacute

strom viz teacutež negrillo (DA)

lebisca viz lebisa (MS)

lebiza viz lebisa (MS)

leboacuten m (1) (szMex) Parkinsonia microphylla palo verde stromkeř dorůstaacute do

vyacutešky až 8 m maacute tenkeacute větve ktereacute jsou trniteacute maleacute zeleneacute až žlutozeleneacute listy žluteacute

květy a plody ve tvaru lusku s přepaacutežkami mezi jednotlivyacutemi semiacutenky Syn palo

brea (DA)

lebrancha f (1) (Mex Costa del Paciacutefico Guat Pan) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu

kostnatiacute asi 70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute

napůl pokryteacute průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute

vyskytuje se hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi

ceněny Syn lebrancho Var lebranche (MM DA)

lebranche (lebrancho) m (1) (Kol) Mugil brasilensis žije v pobřežniacutech vodaacutech

Atlantickeacuteho oceaacutenu a ve slanyacutech vodaacutech u uacutestiacute řek podobaacute se uacutehoři (RR) (2)

(sevKol Ven) ryba viz lebrancho (DA)

lebrancho m [Š muacutejol] (1) (Kanaacuter Kub) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu kostnatiacute asi

70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute napůl pokryteacute

průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute vyskytuje se

hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi ceněny Syn

lebrancha (RAE MM) (2) druh ryby viz lebranche (RR)

lebrejear intr (1) (Dom Santo Domingo) jiacutet se bavit se ženou za peniacuteze (AM) (2) lid

(Dom) slavit oslavovat flaacutemovat viz teacutež fiestear (DA)

lebrejero -ra adjsubst (1) (Dom) člověk kteryacute raacuted slaviacute flaacutemuje chodiacute na paacuterty (DA)

lebrel adj (1) (Dom) vychytralyacute chytryacute bystryacute (DA)

74

lebrero m (1) (Kub) strom s tvrdou kůrou kompaktniacute vlaacuteknityacute a nažloutlyacute s tmavyacutemi

pruhy (MM)

lebrillo m lid (1) (Hond Nik) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež porongo (DA)

lebroacuten -na adj (1) (Mex) zkušenyacute těžko oklamatelnyacute (2) (Mex) vychloubačnyacute

chvastounskyacute (AHM) (3) (Mex) vychytralyacute mazanyacute (MM)

lebroacuten -na (lebroncito -ta) adj vulg (1) (Mex) chvaacutestavyacute drzyacute machr př uno es

lebroncito de por siacute y no le cuadra que nadie le pele los ojos (RR AM MM) (2)

(Mex) vhodnyacute zručnyacute prospěchaacuteřskyacute vychytralyacute mazanyacute filuta darebaacutek taškař (AM

MM JD) (3) (Mex) osoba kterou nelze snadno podveacutest (MM)

lebroncito -ta adj viz lebroacuten (RR)

lebruna adj (1) (Dom) o ženě naacuteruživaacute promiskuitniacute bez zaacutebran (DA)

lebruno -na adjsubst (1) (Ven) o dobytku biacuteleacute až nažloutleacute barvy (RAE) (2) m

(Ven) mraky ktereacute se objevujiacute při sviacutetaacuteniacute vyacuteraz je typickyacute pro niacutežiny př ya viene la

aurora con los lebrunos del diacutea (3) adj (Ven) nažloutle biacutelaacute kraacuteva př el madrinero un

todo lebruno se detuvo y lanzoacute un bramido impresionante (RR)

leca pintildeata mf (larr it lecca pignatta) (1) (LaPla) člověk kteryacute jiacute velmi maacutelo (MS)

lechada f (1) (Kub Nik Portor) drtivaacute poraacutežka nebo viacutetězstviacute př da Cuba lechada y

nocao a Mexico en beacuteisbol universitario (RR DA) (2) (Mex) dojeniacute (3) dar ~ a la

casa (Mex) obiacutelit nabiacutelit dům (JD) (4) (Arg) mleacuteko př la mulata que preparaba la

lechada para el matehellip (BDE) (5) vulg (Per) ejakulaacutet (6) (Hond) při vyacuterobě

hnědeacuteho cukru množstviacute oxidu vaacutepenateacuteho kteryacute se přidaacutevaacute do melasy aby došlo ke

sniacuteženiacute stupně kyselosti (7) dar una ~ (Kub) v baseballu zabraacutenit protivniacutekům v

přeběhu (DA)

lechar trintr (1) intr (Ekv Chil StřAm Per) o samičkaacutech některyacutech domaacuteciacutech zviacuteřat

daacutevat mleacuteko (AM MM JD) (2) (Ekv) o chovu některyacutech zviacuteřat saacutet mateřskeacute mleacuteko

(3) tr (Hond Mex StřAm) biacutelit vaacutepnem (RAE AM JD) (4) tr (Hond StřAm Kol

Ekv Chil Arg StřAm) dojit podojit př para que no quede vaca sin lechar para todo

aquello que significa entrada de dinero Var lechiar vulg en Argentina (AM MM

JD) (5) trintr [Š blanquear] (Ekv StřAm Mex) bělit čistit př y apenas comenzoacute a

lechar la laguna habiacutea salido de la choza loma arriba (RR AM MM) (6) (StřAm

Kol Ekv) miacutet dostatek produkovat mleacuteko (AM MM) (7) (Am) kojit (JD)

lechazo m lid (1) (Ven Bol Pan) šťastnaacute naacutehoda klika štiacutestko (RAE JD DA) (2)

iexclqueacute ~ (Ven) to je klika (JD) (3) lid (Kub) ejakulace př fue un lechazo riquiacutesimo

Syn venida (DMC)

leche f hovor (1) (Ekv Salv Ven) přiacuteznivyacute osud (2) tener ~ (Arg Hond Nik Urug)

miacutet štěstiacute (RAE) (3) [Š suerte] (Per Mex Kost Urug Arg Chil Ven StřAm Par

Portor Am Pan Dom Ekv Bol) štěstiacute štiacutestko klika př iquestves esta cicatriz y eacutel no se

75

hizo nada no es justo iexcltiene una leche tuvo la buena leche de no viajar en el avioacuten

accidentado (MM JD BDE RF DA) (4) ~ de Mariacutea viz Mariacutea (5) ~ (de) tigre1

(Ekv) alkoholickyacute naacutepoj vyraacuteběnyacute z vajec smiacutechanyacutech s mleacutekem a paacutelenkou (6) ~

dormida1 (Kost) horkeacute mleacuteko s cukrem a dalšiacutem kořeniacutem př acostumbran a traerles a

sus enfermos las comidas maacutes tiacutepicas mazamorra leche dormida (RR)

(7) (Bol) kaučuk elastickaacute guma (AM MM) (8) (Am) označeniacute pro velkeacute

množstviacute rostlin ktereacute majiacute mleacutečnou miacutezu jako leche de perra leche de vaca leche de

venus lechemariacutea lecheprieta lechemiel aj (9) (Arg StřAm Mex Per Urug) naacutedoba

na mleacuteko (MM) (10) iexcl~ (Am) hernajs (11) iexcl~-es (Am) to jsou kecy (12) ~

adulteradaaguada (Am) ředěneacute mleacuteko (13) ~ de apoyo (Am) večerniacute mleacuteko (14)

como una ~ (Am) jako maacuteslo měkkoučkyacute jen se rozplyacutevaacute (o pokrmu) (15) dar ~-es a

una persona (Am) štvaacutet někoho (16) la vacacabra de mi vecina maacutes ~ da que la miacutea

(Am) sousedova kraacuteva viacutece mleacuteka daacutevaacute (17) estar en ~1

(Am) byacutet nezralyacute (18) estar

en ~2

(Am) byacutet klidnyacute o moři (19) estar en ~3 (Am) miacutet mleacuteko na bradě (20) estaacute

con la ~ en los labios (Am) ještě mu teče mleacuteko po bradě (21) estar de mala ~ (Am)

byacutet naštvanyacute (22) ~ evaporado (Am) mleacuteko v praacutešku (23) ~ de gallinade paacutejaro

(Am) snědek rod jednoděložnyacutech rostlin z čeledi hyacintoviteacute (24) ~ higienizada

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko (25) ~ homogeneizada (Am) egalizovaneacute mleacuteko (26) ~

malteada (Kub Mex Salv Nik) mleacutečnyacute koktejl (27) mamar una cosa con la ~ (Kub)

miacutet něco v krvi od narozeniacute (28) ~ de manteca (Kub) podmaacutesliacute (29) ~ maternizada

(Kub) kravskeacute mleacuteko pro kojence (30) nada de esa ~ (Kub) žaacutedneacute takoveacute věcičky (31)

pedir ~a las cabrillas (Kub) chtiacutet hodinky s vodotryskem (32) ser ~ (Kol) byacutet krkoun

(33) tener mala ~ (Mex) miacutet pech (34) menuda ~ tiene (Mex) ten je jako z divokyacutech

vajec (35) ~ de tigre2 (Kol) utrejch o silneacute kořalce (36) a toda ~

1 (Kub) moc

prima (37) ~ de los viejos (Kub) šťaacutevička (o viacuteně) (JD DA) (38) cafeacute con ~ con

polines (Kub) černaacute kaacuteva s mleacutekem př dame un cafeacute con leche con polines (39) dar la

~1 (Kub) o muži ejakulovat (40) dar la ~

2 (Kub) žena majiacuteciacute orgasmus př ella me dio

la leche varias veces leche je v kubaacutenštině semeno (41) dar poca ~1 (Kub) byacutet

lakomyacute př ese individuo da poca leche Syn ser estrentildeido dar maacutes aceite un

ladrillo ser aceite de cabo de paraguas vivir en Dureje entre Durantildeona y Puerta

Cerrada (42) dar poca ~2 (Kub) řiacutekaacute se takeacute o spisovateli kteryacute velmi maacutelo tvořiacute př

ese escritor da poca leche (43) dar una mujer la ~ (Kub) projevit spokojenost př

cuando se lo di me dio la leche Syn no caberle un grano de alpiste o arroz en el culo

(44) dejar la ~ (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr př voy a dejar la leche en casa

de mi secretaria (45) dejar la ~ (en un sitio) (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr

př iquestdejaste mucha leche en Espantildea (46) estar criado con ~ prestada (Kub) byacutet velmi

neduživyacute př no pesa ni cien libras creo que lo criaron con leche prestada (47) estar

76

borracho de ~ (Kub) myslet jen na sex př ese hombre estaacute borracho de leche Syn

pensar soacutelo en leche (48) estar como la ~ (Kub) byacutet opožděnyacute př ese perioacutedico estaacute

como la leche (49) meterle a la ~ como un bebito (Kub) řiacutekaacute se o člověku kteryacute pije

často mleacuteko (50) paro lo barata que estaacute ~ iquestpara queacute vas a comprar la vaca (Kub)

na co se ženit když jsou ženy povolneacute př es que me planteoacute que me casara con ella ndash

para lo barata que estaacute leche iquestpara queacute vas a comprar la vaca (51) pomo de ~ (Kub)

řiacutekaacute se o člověku kteryacute je hodně biacutelyacute př tuacute eres un pomo de leche (52) iexclqueacute clase de ~

(Kub) podobajiacute se jako vejce vejci př mira esa familia iexclqueacute clase de leche (53)

sacar la ~ (Kub) udělat (orgasmus) př a ella estoy seguro que le saqueacute la leche (54)

sacarle a alguien maacutes ~ que una vaca (Kub) vysaacutevat někoho (užitek) př le he sacado

maacutes leche que una vaca Syn sacarle el jugo (55) salir la ~ como si fuera Moralitos

(Kub) dosaacutehnout velkeacuteho orgasmu př con ella me salioacute la leche como si fuera

Moralitos Moralitos byla znaacutemaacute mleacutekaacuterna na Kubě (56) tener alguien una ~ peor

que Similac (Kub) miacutet naacuteladu pod psa př la leche de tu marido es peor que Similac

(57) tener ~ (Kub) miacutet štěstiacute př eacutel tiene mucha leche se sacoacute la loteriacutea (58) tener la ~

adulterada (Kub) byacutet neplodnyacute př hay una cosa cierta eacutel tiene la leche adulterada

(59) tener la ~ cortada (Kub) miacutet špatnou naacuteladu př hoy amaneciacute con la leche

cortada Syn estar echando leche tener la leche cortada en cuadritos (60) tener

mucha ~ (Kub) viz reventado (61) tiene una mala ~ y ahora la tiene cuajada (Kub)

maacute špatnou naacuteladu a teď je i rozzuřenyacute př tiene una mala leche Pedro y ahora la tiene

cuajada viz cafeacute chulito cresta jarro mulata nata pinga pomo repuacuteblica (DMC)

(62) mala ~1 (Ven Nik Pan Portor Ekv Bol Arg) smůla neštěstiacute př que mala leche

que no pasaste el examen slang (63) mala ~2 [Š mala intencioacuten propoacutesito avieso]

(Arg Š Mex) špatnyacute uacutemysl př no digas tonteriacuteas me dio el codazo con toda la mala

leche (RF DEUM) (64) vulg (Mex) sperma mex argot caliche (DEUM) (65)

crema de ~ (Ven) šlehačka viz crema (EEA) (66) tener maacutes ~ que un palo de

pana (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un papayo macho (67) tener maacutes

~ que un papayo macho (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un palo de

pana (68) estar con la ~ en los labios lid (Ekv) miacutet pamatovaacuteka detailně si

pamatovat nějakou udaacutelost (69) estar de la ~ (Guat) byacutet na šťastneacute vlně miacutet kliku byacutet

uacutespěšnyacute (70) sacar la ~ (Nik Kol) vyždiacutemat z někoho co nejviacutec (71) ser ~ frita lid

(Portor) byacutet nevinnaacute lež bez vaacutežnyacutech důsledků (72) cafeacute de ~ (Nik) kafe viz teacutež

bellota (73) ~ amarilla (Guat) Rheedia intermedia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15

m maacute koronu ve tvaru jehlanu kteraacute se větviacute již zespodu ovaacutelneacute listy ktereacute jsou na

konci zuacuteženeacute hroznoviteacute květenstviacute plod ve tvaru ovaacutelneacute tobolky kteraacute obsahuje

dužinu (74) ~ asada (Per Chil) dezert připravenyacute z vařeneacuteho mleacuteka vajec cukru a

skořice maacute polotuhou konzistenci (75) ~ buacutelgara (Mex) kysanyacute mleacutečnyacute vyacuterobek

77

mleacuteko u ktereacuteho byla použita probiotickaacute kultura Lactobacillus bulgaricus aby došlo

ke kysaacuteniacute (76) ~ calostra (Salv Dom Kol Ekv) kravskeacute mlezivo kolostrum prvotniacute

mleacuteko u savců tvořiacute se v mleacutečneacute žlaacuteze těsně před porodem a je produkovaacuteno asi 3 ndash 5 dniacute

po něm (77) ~ de cartoacuten (Pan Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko tepelně upraveneacute mleacuteko

plniacute se do tetrapaků (naacutepojovyacutech kartonů) (78) ~ caspi m (Bol) Aspidosperma

marcocarpon strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute ryacutehovanyacute kmen maacute vstřiacutecneacute

listy biacuteleacute nebo zelenožluteacute květy plody ktereacute po dozraacuteniacute zešednou (79) ~ de coyol

(szKost) viacuteno ktereacute se vyraacutebiacute z Acrocomia aculeata druh palmy (80) ~ de funda

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko ktereacute se plniacute do speciaacutelniacutech saacutečků (81) ~ de gallina (szArg)

horkeacute viacuteno se skořiciacute použiacutevaacute se jako leacutek proti chřipce (82) ~ de tigre3

(szArg) silnyacute

alkoholickyacute naacutepoj kteryacute obsahuje mleacuteko a připavuje se na několik způsobů (83) ~ de

tigre4 m (Per) šťaacuteva ze syroveacuteho rybiacuteho masa (84) ~ de tigre

5 (Ekv) šťaacuteva ze syroveacuteho

rybiacuteho masa s biacutelyacutem viacutenem vodkou a paacutelenkou pisco paacutelenka z vinneacute reacutevy (85) ~ de

tigre6 (Ekv) tepleacute mleacuteko s alkoholem (86) ~ de tigre

7 (Bol) alkoholickyacute naacutepoj

připravenyacute z mleacuteka bolivijskeacute paacutelenky singani paacutelenka z vinneacute reacutevy nebo jineacuteho

alkoholu (87) ~ de vaca (Pan) strom viz moral bobo (88) (Salv) pečenyacute dezert

připravenyacute z mleacuteka cukru vajec skořice soli a citroacutenu (89) ~-~1 m (Bol szArg)

strom viz lecheroacuten (90) ~-~2

(szArg) dřevo viz lecheroacuten (91) ~ maluca (Ven)

mateřskeacute mleacuteko ktereacute novorozenec těžce traacuteviacute (92) ~ nevada (Chil) dezert připravenyacute

z mleacuteka vajec cukru skořice vše se smiacutechaacute a vařiacute nahoru se přidaacutevajiacute oblaacutečky z

merengue biacutelkovyacute sniacuteh (93) ~ planchada (szArg) kašička připravenaacute z mleacuteka

vajec kukuřičneacute mouky směs se uvařiacute posype cukrem a cukr se opaacuteliacute rozžhavenyacutem

železnyacutem plaacutetem dezert podobnyacute crema catalana nebo creme bruleeacute (94) ~ popular

(Ven) sušeneacute mleacuteko na ktereacute staacutet přispiacutevaacute spotřebitelům (95) ~ prieta (Portor) strom

viz caimito verde (96) ~ quemada (Kub) sladkost viz fanguito (97) ~ recentina

venk (Portor) kravskeacute mlezivo prvotniacute mleacuteko Syn leche calostra (98) ~

repentina (Kub) viz leche recentina (99) ~ sucia (Hond) viz leche recentina leche

calostra (100) ~ tierna (Hond) viz leche calostra (101) a toda ~2 (Kub) pohodlně

komfortně (102) como ~ hervida1 lid (Bol Par Arg Urug) vehementně raacutezně a bez

zastaveniacute (103) como ~ hervida2 lid (Bol szArg) nahněvaně zuřivě vztekle (104) de

~ (Arg) naacutehodou naštěstiacute (105) ~ de perra (Portor) špatnyacute uacutemysl (106) ~ frita

(Portor) lež klam (107) por la ~ (Portor) vyacutehodně prospěšně zprostředkovatel

ziacuteskaacutevaacute vyacutehodu za to že se staral o kraacutevu a o narozeneacute tele může si tak od niacute vziacutet mleacuteko

(108) por pura ~ (Pan Bol) naacutehodou (109) iexclqueacute ~ (Hond Salv Nik Pan Portor Ekv

Bol) ty maacuteš ale štěstiacute to je štěstiacute (DA)

lecheada f (1) (Arg) dojeniacute (MM JD)

lecheado m (1) lid (Kub) viz mulato (DMC)

4

IacuteNDICE

1 Introduccioacuten 5

2 Las abreviaturas utilizadas 7

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos 11

31 Palabras con la entrada L 11

4 Lista de sinoacutenimos 192

5 Comentario a la traduccioacuten 196

6 Conclusioacuten 207

7 Resumen 208

8 Anexos I

9 Anotacioacuten XIII

10 Bibliografiacutea XV

5

1 Introduccioacuten

En mi trabajo final de carrera me dedico a la traduccioacuten del diccionario de

hispanoamericanismos es decir los teacuterminos que se usan en Ameacuterica Latina el Caribe y

una parte de EEUU Concretamente son todos los vocablos con la entrada L del

Diccionario de americanismos (DA) realizado por la Asociacioacuten de Academias de la

Lengua Espantildeola

Se trata de un trabajo colectivo en que participan varios estudiantes y luego seraacute editado

como Španělsko-českyacute slovniacutek amerikanismů el diccionario de varios tomos que serviraacute

a los linguumlistas checos y otros tipos de cientiacuteficos

Cabe mencionar que ya han sido publicados dos primeros tomos de bdquoŠpanělsko-českyacute

slovniacutek amerikanismůldquo (Diccionario de americanismos espantildeol-checo) que incluyen

todos los vocablos con la entrada A-Azz y B-Cd

El trabajo no solo incluye el diccionario sino tambieacuten otros apartados que son

imprescindibles para entender bien el sistema de la elaboracioacuten del diccionario reglas

numerosos siacutembolos abreviaturas de los paiacuteses clases verbales la categoriacutea gramatical

etc

Aunque la parte maacutes importante que acompantildea la traduccioacuten misma y la que aclara

todo el proceso de la traduccioacuten es la parte del ldquoComentario a la traduccioacutenrdquo en que

dareacute una explicacioacuten del sistema de la traduccioacuten pondreacute los ejemplos en cuales se

puede ver claramente ciertas problemaacuteticas comentareacute las dificultades que tuve durante

la elaboracioacuten y cerrareacute este apartado con mi opinioacuten personal

Hay que destacar que la tarea objetiva de este trabajo no era solo la traduccioacuten de una

parte del diccionario sino maacutes bien encontrar un equivalente en checo

No siempre habiacutea conseguido encontrarlo por eso al menos intenteacute explicarlo de una

manera adecuada o sea tratar de evitar la traduccioacuten literal al checo Ademaacutes era

6

necesario mantener la idea o sea el objetivo deseado del autor para no cambiar

completamente el significado

Otros apartados importantes que aparecen son anexos imaacutegenes la lista de sinoacutenimos

la bibliografiacutea y el apartado final donde resumireacute todo el trabajo y adjuntareacute mi opinioacuten

personal y aportacioacuten

Para terminar la introduccioacuten me gustariacutea agregar que el diccionario cuenta con unos

110 paacuteginas teniendo en cuenta que estaacute incluida la parte elaborada por otro estudiante

Para evitar el problema del plagio se ha establecido la regla de poner el texto editado

por miacute en un color diferente Por eso os podeacuteis fijar en un texto escrito en color lila con

que se entienden todos los cambios que yo he hecho (correccioacuten de los errores cambio

de la numeracioacuten cambio de la categoriacutea gramatical etc) y sobre todo texto adjuntado

o sea nuevos teacuterminos o solo nuevos significados de un teacutermino ya mencionado

7

2 Las abreviaturas utilizadas

adj - přiacutedavneacute jmeacuteno

adjsubst - přiacuted jmeacuteno i podst jmeacuteno

adv - přiacuteslovce

aim - aimara aymara apod

Am - Amerika

And - Andaluciacutea

Andy - oblast And

angl - angličtina

Antil - Antily

Ar - Aragoacuten

Arg - Argentina

arch - archaickyacute

arw - arahuaco

atd - a tak daacutele

a up - a una persona= někomu

Bol - Boliacutevie

citosl - citoslovce

častěji zdrob - použ častěji jako zdrob

DA - Asociacioacuten de Academias de la Lengua Espantildeola - Diccionario

de Americanismos (pramen)

despekt - despektivniacute

8

Dom - Dominikaacutenskaacute republika

Ekv - Ekvaacutedor

f - femininum ženskyacute rod

franc - francouzština

guar - guaraniacute

Guat - Guatemala

Hond - Honduras

hovor - hovorovyacute

Chil - Chile

intr - intranzitivniacute

iron - ironicky

JižAm - Jižniacute Amerika

karib - caribe

keč - quechua apod

kič - quichua

Kol - Kolumbie

Kost - Kostarika

Kub - Kuba

lat - latina

m - maskulinum mužskyacute rod

mf - maskulinum i femininum

map - mapuche araucano apod

Mex - Mexiko

9

nah - n nahuatl nahua apod

např - napřiacuteklad

Nav - Navarra

Nik - Nikaragua

Pan - Panama

Par - Paraguay

Per - Peru

pl - množneacute čiacuteslo

port - portugalština

Portor - Portoriko

pozn - poznaacutemka

př xxx - přiacuteklad

přenes - přeneseně

Salv - Salvador

slang - slangovyacute vyacuteraz žargon

slavn - slavnostniacute

StřAm - středniacute Amerika

sevArg - severniacute Argentina

svArg - severovyacutechodniacute Argentina

szArg - severozaacutepadniacute Argentina

[Š xxx] - ve Španělsku (tvar)

[Š bdquoxxxldquo] - ve Španělsku (vyacuteznam)

tr - tranzitivniacute

10

trintr - tranzitivniacute i intranzitivniacute

uc - una cosa = něco

Urug - Uruguay

Ven - Venezuela

venk - venkovskyacute

vulg - vulgaacuterniacute

zvrat - zvratneacute

i adj - i přiacutedavneacute jmeacuteno

i pl - i množneacute čiacuteslo

i subst - i podstatneacute jmeacuteno

- encyklopedickeacute vysvětleniacute

Syn - synonymum

Var - varianty

- novyacute pramen napřhellip (RAE) (3) (Bol) helliphelliphellip (AM)

(XX) - chybiacute pramen

- obraacutezek v přiacuteloze

11

3 El diccionario espantildeol-checo de americanismos

31 Palabras con la entrada L

LC m (larr zkratka ladroacuten conocido) (1) (LaPla) znaacutemyacute zloděj slang lunfardo

(NET)

LR m (1) (Bol) růžovaacute plechovka s alkoholem bol argot coba (HB)

la [Š el la] (1) (Bol Yungas) urč člen bez rozlišovaacuteniacute kat rodu i čiacutesla př la riacuteo la

cuarto escuro la pulmoacuten (2) (Bol Yungas) vynechaacutevaacuteniacute členu určiteacuteho př mujeacute murioacute

antildeo pasado (bdquota žena vloni zemřelaldquo) negro muy poco fue a la guerra (bdquočernoši šli

maacutelokdy do vaacutelkyldquo) mujeacute no trabajaba jai en eje pueblo (bdquoženy v teacute vesnici

nepracovalyldquo) dialekt afro-yunguentildeo v němž se poměrně volně kombinujiacute jmeacutena

s adjektivy nebo členem bez shody v kat rodu a čiacutesla (ABS)

la m (1) dar el ~ (Portor) poradit někomu (slovem nebo gestem) Syn dar una orejita

(DA)

labal m (1) (Kub) laacutetka (MM)

labanco m (1) (Portor) viz xalcanautle (DA)

laacutebaro m (1) (Mex Dom) vlajka prapor standarta (DA)

label m (larr angl) (1) (US Portor) etiketa štiacutetek na vyacuterobciacutech (2) (US Portor) kolek

znaacutemka (DA)

laberintero -ra adj (1) (Per Mex) pomlouvačnyacute Syn laberintoso (AM MM JD)

(2) (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (3) (Per) povykujiacuteciacute dělajiacuteciacute randaacutel (JD)

laberinto m (1) [Š escaacutendalo bullicio barullo] (Per Am) skandaacutel pohoršeniacute rozruch

změť hlasů a vyacutekřiků zmatek randaacutel motanice př en la calle hay laberinto (RR AM

MM JD) (2) m lid (Nik Per Bol) nepořaacutedek binec viz teacutež quilombo (DA)

Laberinto m (1) ser algo el ~ de las Doce Leguas (Kub) když je něco nepochopitelneacuteho

př este problema de matemaacuteticas es el Laberinto de las Doce Leguas (DMC)

laberintoso -sa adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato Per) upoviacutedavyacute pomlouvačnyacute

skandaacutelniacute hlučnyacute plnyacute povyku tropiacuteciacute povyk Syn laberintero (AM MM JD) (2)

adj (Per) klepařskyacute pletichaacuteřskyacute (JD) (3) adj (Per Bol) o teacutematu nebo zaacuteležitosti

matouciacute klamavyacute komplikovanyacute (4) adjsubst (Per Bol) problematickyacute člověk

potiacutežista zmatkař (DA)

labia f (1) (LaPla Bol Ekv Hond Chil Kanaacuter Kub Mex Per Salv Š Ven) vyacuteřečnost

mnohomluvnost upoviacutedanost plynulost dar slova dobraacute vyřiacutedilka jednoduchost

lehkost pro vyjadřovaacuteniacute a přesvědčovaacuteniacute slang lunfardo (NET) (2) meter ~ lid

(Ekv) mazat med kolem huby oklamat někoho pěknyacutemi slovy (DA)

12

labio m (1) del manantial a sus ~s (Kub) byacutet ryziacute př este oro es del manantial a sus

labios (2) estar en los ~s de Joseiacuteto Fernaacutendez (Kub) byacutet svědkem krvaveacute udaacutelosti

př Pedro estuvo en labios de Joseiacuteto Fernaacutendez Joseiacuteto Fernaacutendez byl zpěvaacutekem

ze skupiny La Guantanamera kteryacute měl stejnojmennyacute program kde se inscenovaly a

zpiacutevaly každodenniacute udaacutelosti (3) no me hagas reiacuter que tengo el ~ partido [a otro perro

con ese hueso](Kub) s tiacutem na mne nechoď př cuando me dijo Juan que era bueno le

contesteacute no me hagas reiacuter que tengo el labio partido Syn no me hagas reiacuter que

se me parte el labio (4) tener una mujer los ~s afuera (Kub) žena kteraacute maacute raacuteda

smilstvo př eacutesa me dicen tiene los labios afuera (DMC) (5) ~ rajado (Portor) viz

cuico (DA)

labiosear tr (1) (StřAm Am) podkuřovat někomu lichotit (AM MM JD)

labiosidad f (1) (StřAm Ekv Guat Mex Am) podkuřovaacuteniacute pochlebovaacuteniacute (AM MM

JD) (2) (Am) mazanost (3) (Am) poviacutedavost (JD)

labioso -sa adj (1) (Kost Ekv Am) vyacuteřečnyacute s dobrou vyřiacutedilkou poviacutedavyacute (2) [Š

zalamero] (Ekv StřAm Mex Portor Dom Cibao Santo Domingo) lichotniacutek uacutelisnyacute

člověk pochlebovačnyacute vyacuteřečnyacute vyřiacutedilka (AM MM) (3) hovor [Š adulador]

(Hond StřAm Ekv Mex Portor Am) lichotniacutek pochlebniacutek podkuřujiacuteciacute komu (RAE

MM JD) (4) adj (StřAm Ekv Mex Portor Am) vychytralyacute mazanyacute (MM JD)

labor f (1) (Guat Salv Mex Am) stateček (AM MM JD) (2) (Mex) měřiacutetko

povrchu nad čtyři hektary (MM) (3) ~ de calceta (Am) štupovaacuteniacute punčoch (4) dar

dos ~es a una haza (Am) dvakraacutet přeorat poliacutečko (5) ~ docente (Am) vyučovaacuteniacute (6) ~

de gancho (Am) haacutečkovaacuteniacute (7) ir a la ~ (Am) chodit do šitiacute (8) meter la tierra en ~

(Am) připravit půdu k orbě (9) ~ de punto (Am) pleteniacute (JD) (10) (Ekv) přiacuteliš

laacuteskyplnyacute člověk (11) ~es de hogar f pl (Nik Ekv Chil) domaacuteciacute praacutece ktereacute většinou

vykonaacutevaacute žena Var labores del sexo (12) ~es de sexo (Chil) viz labores de hogar

(DA)

Labor m (1) nacer alguien en ~ Day (Kub) byacutet velmi liacutenyacute př tu hijo mi amiga nacioacute

en Labor Day Labor Day vyslovovanyacute Kubaacutenci leibor dei znamenaacute Svaacutetek praacutece

(DMC)

laborante adjsubst (1) m (Kub Portor) spiklenec proti španělskeacute suverenitě (MM)

(2) (Kub) nevěrniacutek (JD) (3) adjsubst (Chil) laborant (4) (Chil) pracovniacutek

specializovanyacute v určityacutech vědeckyacutech oborech (DA)

laborantismo m (1) (Kub Portor) separatistickeacute hnutiacute za vaacutelky proti Španělům (MM

JD) (2) lid (Kub) klep pomluva př eso es puro laborantismo (DMC) (3) (Dom)

v politice nelegaacutelniacute jednaacuteniacute za uacutečelem dosaženiacute určiteacuteho ciacutele (DA)

laborar intr (1) (Mex Salv Nik Kost Pan Kub Portor Kol Ven Ekv Bol Per)

pracovat (maacutelo užiacutevaneacute) (DA)

13

laboratorio m (1) trabajar en un ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo vše rozebiacuteraacute do detailů

př te voy a analizar la actualidad nacional iquestotro anaacutelisis chico tu trabajas en un

laboratorio (DMC)

laboratorista mf (1) (Arg Chil Kub Urug Ven Mex Hond Salv Nik Kost Pan Dom

Kol Ekv Per Bol) laboratorniacute pracovniacutek (2) (Arg Ekv Salv Urug Hond Nik Kost

Chil) laboratorniacute specialista v některyacutech oborech př laboratorista en bacteriologiacutea

(RAE DA)

laboreado -da adj (1) (zaacutepBol) o věci zpracovanyacute propracovanyacute pečlivyacute (DA)

laboreo m (1) (Ven Mex) jakaacutekoli praacutece na venkově setba orba obdělaacutevaacuteniacute poliacute paseniacute

dobytka apod př el laboreo de la tierra es fundamental (MM) (2) m (Am) praacutece

opracovaacuteniacute obraacuteběniacute př los indios se dedicaban al laboreo de minas (RR MM) (3)

lid (Dom zaacutepBol) praacutece viz teacutež negreada (DA)

laborero m (1) (Bol Chil Per Am) důlniacute diacutelovedouciacute mistr štajgr mezi horniacuteky př

los laboreros son expertos mineros cuyo conocimiento bien pueden envidiar los

ingenieros titulados (RR AM MM JD) (2) m (Chil) člověk kteryacute vydělaacutevaacute

prodejem kůže (AM MM)

laborio m lid (1) (Chil) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada (DA)

laborismo m (larr angl labourism) (1) (Am) sociaacutelniacute systeacutem či politickaacute strana

podporujiacuteciacute dělniacuteky a jejich životniacute podmiacutenky (2) (Am) dělnickeacute hnutiacute tento naacutezev se

použiacutevaacute předevšiacutem pro politickou stranu v angličtině jako Labour party (MM)

laborista adjsubst (larr angl labourist) (1) adj (Am) přiacutevrženec dělnickeacuteho hnutiacute (2)

(Am) slovo použiacutevaneacute pro vše spojeneacute s dělnickyacutem hnutiacutem (3) mf (Am) osoba

vyznaacutevajiacuteciacute dělnickeacute hnutiacute nebo jeho přiacutevrženec (4) (Guat) stateček (MM) (5) ser ~

(Kub) hodně pracovat př yo soy laborista (DMC)

laboro m (1) viz laburo (MS) (2) lid (Kub) praacutece př estoy en el laboro todo el diacutea

(DMC)

labrado -da adj (1) [Š fino lindo] (Ekv) jemnyacute štiacutehlyacute pěknyacute hezkyacute o člověku př

la indiecita es labrada (RR)

labrador -ra adjsubst (1) adj hovor [Š empentildeoso] (Arg Urug) vytrvalyacute (RAE) (2)

m (svArg Nik Dom Mex Pan Par Portor) dřevorubec (z pokaacutecenyacutech stromů

odstraňuje kůru a dělaacute z nich špalky (MM JD DA) (3) mf (Nik Pan) dřevorubec

dřevorubkyně (4) m (Nik) druh ptaacuteka viz cheje (5) f (Per) šablona s geometrickyacutemi

tvary kteraacute sloužiacute k dekoraci džbaacutenů a jinyacutech keramickyacutech vyacuterobků (DA)

labrar tr (1) (Mex) kaacutecet stromy (2) ~ una dentellada a una cosa (Mex) zahryznout se

do něčeho (3) zvrat ndashse (Mex) obraacutebět zpracovat se (4) ~ un porvenir (Mex)

připravit si budoucnost (5) ~ una situacioacuten (Mex) vypracovat se (JD) (6) ~ la estaca

(Salv) způsobit někomu neštěstiacute přiveacutest ho do nouze (DA)

14

laburada f (1) (Bol) mnohokraacutet znaacutesilněnaacute žena (2) (Bol) vyacutehružka (3) (Bol) rychlaacute a

naacutesilnaacute kraacutedež bol argot coba (HB)

laburador -ora adjsubst (1) m (larr it) (LaPla) zaměstnanec dělniacutek (MS) (2)

adjsubst [Š trabajador] (Arg Bol Urug Par) pracovityacute př Paola es muy laburadora

llegaraacute lejos (RF DA)

laburante adjsubst hovor [Š trabajador] (1) mf (Arg Urug Chil) naacutedeniacutek dělniacutek

pracovniacutek (RAE DA) (2) adj (larr it) (Arg Chil Urug LaPla) pracovityacute viz teacutež

fatigante laburar (MS)

laburar intrtr (larr it) (1) [Š trabajar] (Arg Urug Chil Par Ekv Bol) pracovat miacutet

zaměstnaacuteniacute makat př hellip y yo que no fui a laburar por eso hellip (RAE MS JD BDE)

(2) tengo que ir a ~ (Arg) musiacutem jiacutet do rachoty (JD) (3) (larr it lavorare) (LaPla

Par) dřiacutet makat pracovat slang lunfardo Syn yugar (NET) (4) (Arg Bol

Urug) pracovat slang (RF) (5) (Bol) zastrašit nahnat strach (6) (Bol) pracovat

bol argot coba (HB) (7) tr (Bol) šlohnout čmajznout něco (DA)

laburito m (larr it) (1) (LaPla) praacutecička (MS) (2) (Arg) sezoacutenniacute praacutece brigaacuteda viz

changa (EEA)

laburo m (larr it již lavuru lavuro) (1) hovor [Š trabajo] (Arg LaPla Chil Per Urug)

praacutece placenaacute praacutece zaměstnaacuteniacute rachota př mi padre teniacutea un buen laburo (JD BDE)

(2) (Arg) podvod ošizeniacute (3) hacerle un ~ (Arg) přesvědčit ho ošaacutelit ho Var

laboro (RAE MS) (4) yo no las voy con el ~ (Arg) jaacute nechodiacutem do rachoty (JD)

(5) (larr it lavoro) (LaPla) rachota praacutece pracovniacute aktivita činnost naacutemaha uacutesiliacute (6)

(LaPla) praacutece pracovniacute miacutesto zaměstnaacuteniacute pracoviště slang lunfardo (NET) (7)

(Bol) zastrašovaacuteniacute (8) (Bol) potiacutež (9) ~ firme (Bol) vyacuteznamnaacute kraacutedež bol argot

coba (HB) (10) [Š empleo trabajo] (Arg Bol Par Urug) praacutece zaměstnaacuteniacute př

Jorge estaacute buscando laburo iquestvos sabeacutes de algo viz teacutež laburar (RF)

(11) m lid (Ekv Bol Chil Par Arg Urug) praacutece dřina makačka viz teacutež negreada

(DA)

laca adjsubst (1) f (Chil) strup vřiacutedek pupiacutenek (MM JD) (2) ~ aislante (Mex)

izolačniacute lak (3) ~ automotiva (Mex) autolak (4) ~ -barniz (Mex) fermežovyacute lak (5) ~

celuloacutesicaa la celulosa (Mex) celuloacutezovyacute lak (6) ~ esmalte (Mex) lakovyacute email

emailovyacute lak (7) ~ para impregnar (Mex) impregnačniacute lak (8) ~ del Japoacutenjaponesa

(Mex) japonskyacute lak lakovyacute japonskyacute email (9) ~ mate (Mex) matovyacute lak (10) ~ de

nitrocelulosa (Mex) nitrolak (11) ~ al oacuteleo (Mex) olejovyacute lak (12) ~ -pigmento

(Mex) mořidloveacute barvivo (13) ~ en hojuelasen tablillas (Mex) šelak (14) ~ -resina

(Mex) surovyacute šelak (JD) (15) mf (larr aim laka bdquouacutesta zubldquo) (zaacutepBol) člověk

s velkyacutemi a plnyacutemi rty (16) adj (zaacutepBol) o jiacutedle nebo o pitiacute nedoslazenyacute nedosolenyacute

15

(17) tener ~ (Pan) byacutet ukecanyacute jak papoušek (18) ~ moroco (Bol) člověk se

zaoblenyacutemi rty (DA)

iexcllaacutecaj citosl lid (larr keč laqrsquoaq) (1) (Bol) plesk zvuk facky viz teacutež iexclchaacutepaj (2)

(Bol altvall) baacutec při paacutedu na hubu viz teacutež iexclchaacutepaj (LM)

lacalaca f (1) (Pan) hovornost mnohomluvnost ukecanost (DA)

lacanazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) viz lacazo (LM)

lacandoacuten -na adjsubst pl (1) ~es m pl (Mex) indiaacutenskyacute kmen bydliacute v oblasti

pralesa na severovyacutechodě staacutetu Chiapas potomci rodu maya-quicheacute (MM BDE) (2)

lakandonština jazyk stejnojmenneacuteho kmene (3) adj lakandonskyacute tyacutekajiacuteciacute se

Lakandů

lacanear trintri zvrat (larr keč laqrsquoay) (1) tr lid (Bol altvall) daacutet někomu facku

Syn barajar (LM) (2) intrzvrat lid kniž (zaacutepBol) spadnout tvaacuteřiacute dolů viz teacutež

lacarse (DA)

lacar trzvrat lid (larr keč laqrsquoay) (1) tr (Bol) daacutet někomu facku Syn tajllar

bofetear cachetear lapear (2) zvrat (Bol altvall) byacutet strohyacute přiacutekryacute viz teacutež challpar

(LM) (3) zvrat (Bol) spadnout Var lacanearse lakearse (DA)

lacaracas m lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lacato m (larr keč laqatu) (1) (Bol Valleg) larva brouků v tradičniacute mediciacuteně se

použiacutevaacute na bolest hlavy (LM) (2) (střBol zaacutepBol) larva několika druhů brouků kteřiacute

majiacute červoviteacute tlusteacute tělo biacutele zbarveneacute načervenalou hlavu a šest noh (3) (StřBol

zaacutepBol) kamioacuten s přiacutevěsem (DA)

lacay m (1) (zaacutepBol) opuštěnyacute a zchaacutetralyacute dům bez střechy viz teacutež lacaya (DA)

lacaya f (1) (Bol) chatrč bez střechy (AM MM JD) (2) lid (larr keč laqaya) (Bol alt)

ruina (LM)

lacayo m (1) (Am) podleacutezač lichotniacutek pochlebovač (MM)

lacayota f (larr nah) (1) (Bol) tlustaacute a neatraktivniacute žena (MS)

lacayotada f (larr nah) (1) (Bol) džem dělanyacute z tykve fiacutekolisteacute (MS)

lacayote m (larr nah) (1) (Bol Kol Per) tykev fiacutekolistaacute Cucurbita ficifolia biacutelaacute dyacuteně

z čeledi tykvovityacutech užiacutevaacute se hlavně v gastronomii (MS) (2) (Per Bol) viz

chilacayote (DA)

lacazo m lid (larr keč laqrsquoay bdquozfackovatldquo) (1) (Bol altvall) facka viz teacutež cajcho

Var lacanazo lakazo (LM)

laceada f (1) (Arg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute lasovaacuteniacute Syn laceadura (MM JD)

(2) lid (Mex Arg) raacuteny bitiacute vyacuteprask viz teacutež golpeadura (3) venk (Chil szArg)

chyceniacute zviacuteřete do lasa Syn laceadura laceo (DA)

laceado m (1) (Par Kub Kol) metoda česaacuteniacute (rovnaacuteniacute) vlasů viz teacutež laciado (DA)

16

laceado -da adj (1) (Kub Kol) o vlasech narovnaneacute učesaneacute (2) (Chil) o zviacuteřeti

upoutanyacute svaacutezanyacute (lasem) (DA)

laceador m (1) (Am) vrhač lasa (JD)

laceador -ra adjsubst (1) (Per) žehlička na vlasy Var plancha laceadora (DA)

laceadura f (1) (Arg) našlehaacuteniacute hozeniacute lasa Syn laceada (MM JD) (2) (Chil)

chyceniacute zviacuteřete do lasa (DA)

lacear tr (1) (Bol Chil Per Arg Ekv) svaacutezat nějakeacute zviacuteře pomociacute lasa svaacutezat lanem

chytat do lasa (RAE AM MM JD DA) (2) (Guat Mex) zajistit naacuteklad na koni

lasem přivaacutezat naacuteklad (MM JD) (3) (Am) haacutezet laso chytat do lasa (4) (Arg)

našlehat provazem (JD) (5) (Kub) narovnat uhladit vlasy někomu viz teacutež laciar

(DA)

laceo m (1) (střBol Chil) viz laceada (2) (Chil) kraacutedež bankomatu spočiacutevaacute ve

vytrženiacute bankomatu ze zdi za pomoci tažneacuteho lana (DA)

laceriacuteo m (1) (Arg) svazek las (AM MM)

lacha f (1) (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje př es un enamorado

empedernido un lacho sin remedio (BDE) (2) (Chil) frajerka (JD)

Lacha f (1) viz chancha estar como la chancha de tiacutea Lacha (2) dejar como la

chancha de la tiacutea ~ (Nik) byacutet zaacutevislyacute na někom kdo se o člověka vůbec nestaraacute (DA)

lachear tr (1) (Chil) dvořit se nadbiacutehat ženě točit se kolem ženy (AM MM JD)

lachiguana (lachihuana) f (larr kič) (1) (LaPla) štěstiacute Var chiguana lachiguana

lachihuana lechihuana llachiguana llachihuana (MS) (2) (larr keč lachiwana

bdquovosaldquo) (Arg Bol Per Urug střBol zaacutepBol szArg) Brachygastra lecheguana malaacute

černaacute vosa kteraacute maacute na břichu šikmeacute žluteacute pruhy vyskytuje se ve Středniacute a Jižniacute

Americe Var lechiguana (3) (střBol zaacutepBol szArg) plaacutestev velkaacute vosiacute plaacutestev

maacute hladkyacute povrch tvořiacute ji vosa Brachygastra lecheguana Var lechiguana (MM

DA)

lachiwana f (larr keč lachiwana bdquovosa včela plaacutestev meduldquo) (1) (Bol Ptvall) vosa

včela Sphecidae měřiacute okolo 5 cm maacute zaacuteřivou žlutou nebo oranžovou barvu a černeacute

nebo modreacute pruhy živiacute se medem otlučenyacutem ovocem nebo hmyzem jejiacute štiacutepnutiacute je

velmi bolestiveacute Syn peto Var lechiguana chiwana (2) lid (Bol Ptvall) plaacutestev

medu Var lechiguana (LM)

lacho m (1) m (Chil) člověk kteryacute se snadno zamiluje (RAE) (2) (Chil Per) milenec

naacutepadniacutek frajer amant pasaacutek holek (3) (Chil) nasazenyacute na jednu stranu frajersky

nasazenyacute klobouk (AM MM JD) (4) (Chil Per) vesnickyacute švihaacutek ustrojenyacute ve

směšneacutem oblečeniacute (MM) (5) llevar el sombrero a lo ~ (Chil) nosit klobouk na

stranu (JD) (6) mf (Chil) člověk kteryacute se rychle lehce zamiluje (7) m lid (Chil)

17

zaacuteletniacutek př es un enamorado empedernido un lacho sin remedio (BDE) (8) lid

(Portor) ženskeacute přirozeniacute viz teacutež palomita (DA)

lacho -cha adjsubst lid despekt (1) (Chil) zaacuteletniacutek zaacuteletnyacute (2) venk (szArg)

romantik romantickyacute (3) (szArg) zamilovanyacute milovniacutek ctitel (4) mf (Chil) druh

družka (DA)

laciado m (1) (Kub) viz laceado (DA)

laciado -da adj (1) (Kub) viz laceado -da (DA)

laciador -ra subst (1) (Per Bol) viz laceador -ra (DA)

laciar tr (1) (Kost Kub Per Bol) viz lacear (DA)

lacio -a adj (1) (Per) chudyacute -aacute (DA)

lacolla f (larr kič) (1) (Per) indiaacutenskyacute přehoz na ramena Var yacolla (MM)

lacoso -sa adj lid (1) (Per) upoviacutedanyacute ukecanyacute (DA)

lacra mf (1) (Kub Urug Ven Hond Salv Nik Kost Pan Dom) zvrhlyacute nemravnyacute

člověk (RAE DA) (2) f (Arg Per Portor Am) strup z afty raacuteny (MM JD) (3) f

(Guat Dom Santo Domingo Ven Hond Mex Am) vřed raacutena afta použiacutevaacute se

v přeneseneacutem vyacuteznamu př la prostitucioacuten es una lacra social (AM MM JD) (4) f

(Mex Ekv) jizva (MM JD DA) (5) es una ~ social (Am) je to vřed společnosti (6)

m lid (Kub) zločinec delikvent (DA)

lacrado -da adj (1) (Am) plnyacute stroupků strupovatyacute vředovatyacute př carta lacrada (2)

(Mex) zjizvenyacute (MM JD)

lacre adjsubst spiacuteše v Am (1) adj červeneacute barvy (RAE MM) (2) m (Kub) hmota

kterou vyraacutebiacute včely jako čaacutest vosku ale je tvrdšiacute a aromatičtějšiacute (AM MM) (3) m

(Kub střKol Ekv) Vismia guianensis strom gutiacutefero jehož slupka vylučuje

pryskyřici v barvě lacre (MM DA) (4) adjsubst (Ekv Chil Arg Urug) tmavě

červenyacute (5) adj (Chil Arg Urug) o věci načervenalyacute (6) ~ de abeja (Kub) včeliacute vosk

je tuhyacute a aromatickyacute a použiacutevaacute se ke stavbě plaacutestve (DA)

lacrear tr (1) (Am) zapečetit dopis (JD)

lacreriacuteo m (1) (Salv Nik) zvrhlost zvraacutecenost (DA)

laacutecteo adj viz bar (RR)

ladea f (1) (Mex) pletiacute Syn limpia (MM JD)

ladeada f (1) (Arg) ošklivaacute strhanaacute žena (2) (Arg) uacutechylnaacute perverzniacute žena (3) (Kol

Chil Guat) nakloněniacute (AM)

ladeado -da adj (1) (Arg) celyacute křivyacute o osobě (2) (Arg) vychytralyacute podvodnyacute (3)

(Arg) miacutet s někyacutem špatneacute uacutemysly př fulano anda ladeado conmigo (4) (Arg)

naštvanyacute mrzutyacute př fulano anda ladeano (MM JD) (5) andar ~ con una persona

(Arg) miacutet svrchu na někoho (6) (Mex) přihlouplyacute (7) ponerse ~ (Mex) sednout si

bokem (8) f (Am) natočeniacute otočeniacute (9) le hizo dar una ~-da (Am) otočil ho (10) f

18

(Arg) šereda coura (JD) (11) (LaPla) rozzlobenyacute viz teacutež enchufado slang

lunfardo (NET) (12) naštvanyacute viz teacutež caliente (XX)

ladear zvrat i tr hovor (1) ~-se (Chil) zblaacuteznit se do nějakeacute ženy zamilovat se

zakoukat se zabouchnout se (RAE AM JD) (2) (Arg) zkazit se (3) (Urug) taacutehnout

zmizet př iexclladeacuteate de ahiacute (JD) (4) tr lid (sevKol) nadbiacutehat někomu podleacutezat (5)

lid kniž (Ekv) o věci nebo o člověku pohrdat nevaacutežit si opovrhovat podceňovat

(DA)

ladera f (1) (Kol Ekv) paacutes půdy kteryacute se nachaacuteziacute v bliacutezkosti řeky (2) (zaacutepBol) perifeacuterie

okrajovaacute čaacutest města obvykle zde žijiacute chudšiacute vrstvy (3) viz plan ser de plan y ladera

(DA)

laderear tr (1) (Arg) podporovat pomaacutehat (MM JD) (2) (Mex) chodit jiacutet po uacutebočiacute

(3) ~-se (Mex) uhyacutebat (JD)

ladero -ra mf (1) mf (Arg Urug) stoupenec pomocniacutek přiacuteznivec člověk kteryacute

někoho podporuje zvlaacuteště politickeacuteho vůdce (RAE JD DA) (2) adj (JižAm)

pojmenovaacuteniacute pro koně kteryacute jde po praveacute straně kostelniacuteka podpiacuterajiacuteciacute kočaacuter (AM

MM) (3) f (Kol) břeh (AM JD) (4) mf (Arg) člověk kteryacute pomaacutehaacute druheacutemu k

dosaženiacute uacutespěchu př fulano tiene buenos laderos Tiene buenos ayudantes (MM) (5)

(Am) naacuteručniacute kůň (JD) (6) ser del otro ~ (Guat Hond Nik Salv) byacutet jineacute orientace

byacutet homosexuaacutel (DA)

laderoso -sa adj (1) (Ekv Kost) o tereacutenu svažityacute (RAE DA)

ladies m (larr angl) (1) (US Dom Portor) daacutemskaacute toaleta (2) ~ night (US Nik Pan Ekv

Bol) daacutemskaacute paacuterty daacutemskaacute jiacutezda akce pro ženy v baru nebo v nočniacutem klubu

většinou je v ceně vstupu drink a někdy i paacutenskyacute striptyacutez (DA)

ladies meet (larr angl) (1) (Chil) shromaacutežděniacute ktereacuteho se uacutečastniacute pouze ženy (MS)

ladilla adjsubst (1) f vulg (Arg Kub Urug Ven) velmi nudnaacute osoba nebo věc (2) f

[Š fastidio] (Ven) nevole znechuceniacute (RAE) (3) (Per Š Ven) otravnyacute otrava

vtěrka (4) (Ven) otrava otravnyacute nepřiacutejemnyacute znepřiacutejemňujiacuteciacute život slang (RF)

(5) curar a alguien como las ~s (Kub) zabiacutet někoho př a ti te voy a curar como las

ladillas (6) el que no ha tenido ~s no es cubano (Kub) označeniacute Kubaacutenců pro kreola

(potomka Evropana narozeneacuteho v Americe) př yo tel o digo el que no ha tenido ladillas

no es cubano (7) llegar alguien con su ~1 (Kub) přijiacutet s někyacutem kdo je otravnyacute př ahiacute

llega eacutese con su ladilla (8) llegar alguien con su ~2 (Kub) když přijde někdo kdo

zastaacutevaacute nějakeacuteho hloupeacuteho naacutezoru př ahora te vuelve loco con lo que dice ahiacute llegoacute con

su ladilla (9) ser alguien una ~ con sarampioacuten (Kub) tryacuteznit traacutepit Syn ser

alguien como una ladila con laquoespikesraquo (10) ser alguien una ~ culera (Kub) byacutet velmi

otravnyacute př tuacute eres una ladila culera Syn ser una guasana viz guasana ladilloso

mosquito (DMC) (11) f (Mex Guat Nik Pan Kub Portor Kol Ekv Bol Chil Arg

19

Urug) o člověku nebo o věci otrava protiva mrzout (12) f (Ven) lenost slabost

chabost nuda (13) f lid (Guat) schopnaacute zručnaacute pracovitaacute osoba (14) tener ~ (Ven)

byacutet liacutenyacute (DA)

ladillado -da adj lid (1) (Ven) znuděnyacute otraacutevenyacute mrzutyacute (DA)

ladillar trintr i zvrat (1) trintr vulg (Ven) neuacutenavně obtěžovat dotiacuterat (RAE) (2)

tr (Ven) otravovat štvaacutet obtěžovat př Mario no deja de ladillar y no me deja hacer mi

trabajo en paz slang (RF) (3) tr i zvrat lid (Pan Ven Chil Arg Urug)

obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear (4) intr zvrat (Ven) nudit se (DA)

ladillear tr lid (1) (Urug Chil Arg) obtěžovat otravovat viz teacutež mariquear ladillar

(DA)

ladillento -ta adj (1) (Guat Mex) veš lidskyacute parazit (MM) (2) (Mex) o zviacuteřeti nebo

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladilloso -sa adjsubst (1) adj vulg (Kub Ven Pan) obtiacutežnyacute protivnyacute nepřiacutejemnyacute

(RAE DA) (2) mf (Pan Kub Ven) otrava protiva mrzout (3) adjsubst (Mex)

o člověku zavšivenyacute (DA)

ladineriacutea f (1) (Ekv) viz ladinismo (2) m (Mex) mazanost vychytralost (JD)

ladinismo m (1) (Bol) lstivost mazanost vychytralost (DA)

ladinizacioacuten f (1) (Hond Mex Guat Salv Ekv) proces přeměny kultury z indiaacutenskeacute na

kulturu mesticů (RAE DA)

ladinizado -da adj (1) kniž (Guat Hond Salv) o indiaacutenovi kteryacute přiacutejme kulturu a zvyky

mesticů Syn aladinado (2) (Guat Hond) o různyacutech aspektech určiteacute etnickeacute

skupiny kteraacute převezme určiteacute prvky kultury mesticů (DA)

ladinizar trintr i zvrat (1) (Hond Guat Salv) o člověku nebo o indiaacutenskeacute skupině začiacutet

proces osvojovaacuteniacute si jazykovyacutech a kulturniacutech elementů mesticů (RAE DA) (2) tr

(Guat Hond Salv) představit indiaacutenovi kulturniacute a lingvistickeacute prvky mesticů

Syn aladinar (DA)

ladino -na adjsubst [Š mestizo] (1) adjsubst (StřAm Mex) mestic potomek Španěla a

indiaacutena (MM DA) (2) adjsubst (StřAm Arg Kol Ekv Per Am Ven) mestic kteryacute

mluviacute pouze španělsky ve Španělsku tak pojmenovaacutevali Maura kteryacute mluvil latinsky

potom se tak nazyacuteval ten kteryacute mluvil španělsky př ninguna casa teniacutea bantildeo pero la

gente ladina acomodada construiacutea una pileta en el patio hellip (RAE AM MM BDE JD)

(3) mf (Kub) označeniacute pro kultivovaneacuteho a vzdělaneacuteho Afričana (4) mf (Mex)

jmeacuteno ktereacute daacutevajiacute indiaacuteni mesticům nebo bělochům (5) adjsubst (Kol Dom Santo

Domingo) upoviacutedanyacute mluvka žvanil brepta (6) (Mex)označuje pronikavyacute ostryacute

vysokyacute lidskyacute hlas opak hlasu hrubeacuteho a těžkeacuteho (AM MM JD) (7) adjmf (Am)

vychytralyacute mazanyacute lišaacuteckyacute podvodnyacute podvodniacutek řiacutekaacute se o člověku i zviacuteřeti (MM)

(8) mf (Kub Am StřAm) Afričan kteryacute se přizpůsobil zvykům na Kubě černoch či

20

indiaacuten mluviacuteciacute španělsky př supongo que su largo contacto con nosotros ndash tribu ladina

a la que fue incorporada desde la nintildeez hellip (MM JD BDE) (9) m f (Mex) cizinec

ne indiaacuten př los tepehuanos hellip se han vuelto ariscos hurantildeos hellip y no se fiacutean de los

ladinos como llaman al blanco y al mestizo (BDE) (10) adj mf (StřAm Mex Ven

Arg Salv) indiaacuten mluviacuteciacute kastilštinou (BDE) (11) (Mex Tabasco Chiapas

Campeche) obyvatel kteryacute neniacute miacutestniacute přivandrovalec (AHM) (12) adj (Mex)

ostryacute pronikavyacute o zvuku př oiacute un grito ladino de mujer -queacute perro tan ladino -es

que estaacute chiquito mex argot caliche (DEUM) (13) adj (Mex) o dobytku divokyacute

(DA)

ladiya adjsubst (1) nudnyacute viz teacutež jeringa

lado m (1) ~ del cuchillo [Š lado derecho] (Arg) pravaacute strana př no dejeacutes que hombre

ninguno te gane el lado del cuchillo (2) ~ del lazo [Š lado derecho] (Ven Arg Urug)

pravaacute strana (3) el otro ~ (Mex) Spojeneacute staacutety americkeacute př estaba pensando que a lo

mejor un diacutea de eacutestos me voy para el otro lado (4) ganarle a uno el ~ de las casas [Š

ganar su confianza] (Arg) ziacuteskat něčiacute důvěru př para ganarle el lado de las casas al

mayor le dije todo (5) ver el buen ~ (el ~ bueno de la taba) (Arg) vidět světlou straacutenku

věci př horas antes habiacutea visto el buen lado de la taba cuando el chico de Don

Feliciano miraba asombradamente mis pilchas (RR) (6) echaacutersela de ~ (Mex)

vychloubat se pyšnit se (AM JD) (7) estar del otro ~1 (Mex) byacutet na druheacute straně

barikaacutedy patřit ke druheacute straně (8) estar del otro ~2 (Mex) byacutet myšlenkami někde jinde

(9) por estos ~-os (Mex) někde tady př le creiacutea por estos lados (10) ~ favorable del

asunto (Mex) světlaacute straacutenka věci (11) ~ de guiacutea (Mex) naklaacutedaciacute okraj papiacuteru (12) ir a

una persona de un ~ para otro (Mex) honit někoho od čerta k ďaacuteblu (13) hacer a un ~

una cosa (Mex) daacutet něco stranou zbavit se něčeho (14) hacer ~ a una personacosa

(Mex) udělat někomuněčemu miacutesto př hazle un ~ a este libro (15) hacerse a un ~

(Mex) jiacutet stranou vyhnout se ustoupit př la cortina se hizo para un ~ (JD) (16)

spoj de otro ~1 (Kol Ekv Per) vedle toho kromě toho př hellip de otro lado el

mandatario daraacute una conferencia en hellip de otro lado nada se sabiacutea ayer de hellip (17) spoj

de otro ~2 (Kol Ekv Per) miacutesto toho na jednu stranu na druhou stranu př de otro

lado como ha dicho el Camarada Jacinto no debes desperdiciar la oportunidad de

ganarnos a un militar joven (BDE) (18) caeacutersele a alguien de ~ el Cachumbambeacute

(Kub) selhat př a Pedro en el proyecto se le cayoacute de lado el Cachumbambeacute (19)

comer hasta por el ~ zurdo (Kub) hodně jiacutest přejiacutedat se př eacutel es un glotoacuten come

hasta por el lado zurdo (20) girarse para otro ~ (Kub) věnovat se něčemu jineacutemu př

yo no trabajo de impresor me gireacute para otro lado (21) levantarse con el ~ izquierdo

(Kub) vykročit levou nohou miacutet smůlu př es la segunda vez que me caigo al suelo me

voy a matar hoy me levanteacute con el lado izquierdo (22) sigue durmiendo de ese ~ que te

21

va a salir un chichoacuten o una roncha (Kub) jestli budeš pokračovat v tom co dělaacuteš bude

to miacutet špatneacute naacutesledky př cambia de conducta si sigues durmiendo de ese lado te va a

salir un chichoacuten (23) tratarse de medio ~ (Kub) nejednat upřiacutemně př Juan y Pedro se

tratan de medio lado viz medio peliacutecula tango (DMC) (24) el otro ~ (Mex)

Spojeneacute staacutety americkeacute př viven en el otro lado (25) irse al otro ~ viz agachar la

cabecita př estaba preparado para irse al otro lado en cualquier momento (26) ser

alguien del otro ~ (Mex) byacutet homosexuaacutel př todos creiacuteamos que era del otro lado

pero nunca le preguntamos si era cierto Syn ser alguien de los otros ser de otro

bando ser del otro laredo batear con la zurda mex argot caliche (DEUM) (27)

de otro ~3 (Kub) opilyacute na mol zdrogovanyacute př Antonio se puso del otro lado en la boda

de su hermana slang (RF) (28) dar ~ (Kol) umožnit uskutečněniacute udaacutelosti (29)

darse su ~ (Per) miacutet se raacuted respektovat se (30) estar del otro ~3 (Dom) byacutet z

nejhoršiacuteho venku překonat nemoc (31) estar maacutes del ~ de allaacute que del ~ de acaacute

(Kub) byacutet jednou nohou v hrobě byacutet na pokraji smrti (32) no estar ni al ~ lid (Chil)

dělat mrtveacuteho brouka nesdiacutelet nezajiacutemat se o teacutema aktivitu projekt (33) mandar

para el otro ~ (Kub) někoho zabiacutet poslat na druhyacute břeh viz teacutež ultimar (34) mandarse

al otro ~ (Guat Pan Dom) někoho zabiacutet (35) ser del otro ~ (Dom Hond Nik Par

Salv Urug Hond Portor) byacutet jineacute orientace byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (36) m

lid (Mex Nik Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay

teplouš viz teacutež culero (37) de ~ (Dom) dobře naladěnyacute (38) del otro ~ (Mex Nik

Pan Kub Dom Portor Kol Ven Ekv Bol Par) homosexuaacutel gay (39) del otro ~ del

charco (Kub) mimo Kubu předevšiacutem v USA (40) el otro ~ de la medalla (Dom

Ekv BolChil) o situaci nebo zaacuteležitosti druhaacute strana mince (41) el otro ~ del puente

(Pan) vnitrozemiacute Panamy (42) ~ de los quesos (Chil) objiacutežďka (43) para el ~ de los

tomates1 (Chil Urug Arg) o teacutematu nepřiacutemo s oklikami (44) para el ~ de los

tomates2 (Arg Urug) zkresleně překrouceně (45) para el ~ de los tomates

3 (Arg

Urug) o jednaacuteniacute chybně nevhodně (DA)

ladradera f (1) (Hond Salv Nik Kost Pan Kub Kol) štěkot (DA)

ladrar trintr (1) la estaacute ~-ando (Kol) chodiacute za niacute (2) ~ loco (Kol) blaacuteznivě štěkat (3) ~

al oiacutedoa la oreja a una persona (Kol) hučet někomu pořaacuted do ušiacute (4) sin padre ni

madre ni perro que me ~-dre (Kol) jsem jako kůl v plotě nemaacutem na světě ani živou

duši vůbec nikoho (JD) (5) intr hovor (Mex) štěkat po někom hubovat křičet

nebo uraacutežet př hay que dejarlos en paz y no ladrarles que son unos cochinos mex

argot caliche (DEUM) (6) intr tener ganas de ~ (Kub) miacutet chuť na paacuterek v rohliacuteku

př en estos momentos tengo muchas ganas de ladrar vamos al restaurante (DMC)

(7) intr estar ladrando (Ven) byacutet bez peněz nemiacutet ani floka byacutet švorc plonk viz

seco estar seco (EEA DA) (8) intr (Ven) byacutet bez peněz (DA)

22

ladrazoacuten f (1) (Ven) viz ladre (2) (Salv Nik) silnyacute a neustaacutelyacute štěkot (DA)

ladre m (1) (Ven) složitaacute ekonomickaacute situace Syn ladrazoacuten (DA)

ladreriacutea f (1) (Kub Mex Kol Am) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacuteo (RAE MM JD)

ladreriacuteo m (1) (Kub Mex Chil) štěkaacuteniacute štěkot Syn ladreriacutea (RAE MM JD DA)

ladrillente m (1) (Mex) hra při ktereacute se haacuteziacute mincemi ta kteraacute dopadne na předem

označeneacute miacutesto vyhraacutevaacute (MM)

ladrilleriacutea f (1) (Mex) cihlaacuteřstviacute (JD)

ladrillete m venk (1) (Nik Mex) dětskaacute hra s mincemi spočiacutevaacute ve vyhozeniacute mince

do vzduchu v bliacutezkosti cihloveacute dlažby ciacutelem hry je trefit se do středu předem označeneacute

kachličky Syn ladrillito (DA)

ladrillito m (1) lid (Kub) viz baile (DMC) (2) (Mex) viz ladrillete (DA)

ladrillo m (1) ~ seco mf (Salv) pijaacutek člověk kteryacute toho hodně vypije aniž by se

opil (2) ser alguien un ~ (Per) byacutet velmi pracovityacute člověk nebo horlivyacute student (RAE)

(3) (Bol) litrovaacute naacutedoba argentinskeacuteho viacutena (4) (Bol) litrovaacute plechovka alkoholu

pojmenovanaacute podle sveacute barvy a formy (5) (Bol) ilegaacutelně vypaacutelenaacute kazeta bol argot

coba (HB) (6) (Salv) zloděj př en la estacioacuten de trenes hay muchos ladrillos

slang (RF) (7) lid (Kub) peniacuteze př iquestcuaacutentos ladrillos tienes - soacutelo cinco pesos (8)

caerle a alguien un ~ arriba (Kub) miacutet nehodu př iba al negocio y le cayoacute un ladrillo

arriba Syn le cayoacute un piano arriba viz baile (DMC) (9) (Chil Arg) kvaacutedrovyacute

baliacutek drog (10) (Hond Pan Kub) velkyacute předmět (např telefon kniha) (11) (Guat

Hond Nik) lupič chmataacutek poberta (12) lid (Salv) chodidlo (13) ~ de rafa (Hond)

druh cihly maacute deacutelku 2286 cm a šiacuteřku 889 cm (14) ~ de fiscal (Chil) paacutelenaacute cihla

(15) ~ kinkoacuten (Per) tvrdaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě zdiacute a ziacutedek (16) ~ pandereta

(Per) dutaacute cihla maacute šest otvorů sloužiacute ke stavbě zdiacute (17) ~ pastelero (Per) hurdis

hovorově hurdisk plochaacute tenkostěnnaacute cihla kteraacute sloužiacute ke stavbě stropů Syn

pastelero (18) bailar en un ~ (Nik Pan Ven) o paacuteru tancovat přilepeniacute na sebe na

maleacutem prostoru Syn bailar en una loseta (DA)

ladrillo -lla adjsubst (1) (Chil) trestanec vězeň odsouzenyacute (2) (Guat) pijan (DA)

ladrocinio m (1) (Dom) kraacutedež loupež (DA)

ladroacuten m (1) lo tuyo me dices ~ de perdices (Arg) podle sebe soudiacutem tebe každyacute cikaacuten

podle sebe soudiacute (AM MM JD) (2) hay que hacer del ~ fiel (Arg) v nouzi čert i

mouchy lapaacute (3) ~ de levita (Arg) hochštapler zloděj gentleman (4) piensa el ~ que

todos son de su condicioacuten (Arg) každyacute cikaacuten podle sebe soudiacute (5) poner de guardia al

~ (Arg) udělat kozla zahradniacutekem (6) quien hurta al ~ gana cien antildeoscien diacuteas de

perdoacuten (Arg) kdo zloděje obelstiacute tomu paacutenbůh odpustiacute (7) ~ ratero (Arg) kapsaacuteř (8)

este establecimiento es una cueva de ~-nes (Arg) je to zlodějskyacute podnik (9) (Mex)

velkyacute mravenec (JD) (10) m (Kub) vodniacute turbiacutena (11) ~ librado (Salv) hra na

23

zloděje a policajty policajti se snažiacute chytit zloděje propuštěniacute zloději se poteacute snažiacute

osvobodit už chyceneacute zloděje dotknout se jich a zakřičet bdquovolnyacuterdquo (12) ~es y

celadores (Bol) viz ladroacuten librado (13) el ~ detraacutes del juez (Chil) chilskeacute přiacutesloviacute

ten kdo soudiacute je saacutem provinilyacute (za to může) (DA)

ladroacuten -na mf (1) ~ de cuello blanco (Mex Kost Pan Dom Kol Ven Ekv Bol Chil)

člověk kteryacute využiacutevaacute sveacuteho zaměstnaacuteniacute nebo sociaacutelniacuteho postaveniacute k tomu aby udělal

nějakyacute přestupek (2) ~ de cuello duro (Urug) člověk kteryacute maacute sociaacutelniacute nebo

ekonomickeacute postaveniacute a spaacutechaacute trestnyacute čin ekonomickeacuteho nebo finančniacuteho charakteru

(DA)

ladrona f (1) (Mex) velkyacute žravyacute mravenec (MM)

ladronazo viz -az(o) -aza

ladronde adv (1) (Bol) odkud bol argot coba (HB) (2) (Mex Kost Bol Ekv)

odkuďpak (je to kradeneacute) (DA)

ladronear tr lid [Š robar] (1) (Mex Bol Chil) kraacutest ukraacutest okraacutest obrat odcizit

Syn abigeatear acepillar(se) afanar(se) agandallar alivianar(se) apanar

apercollar(se) armar(se) arrear(se) arreglar bailar(se) bajar(se) bambolear batear

bolsear(se) bolsiquear(se) bombear(se) bretear brincar(se) brujear cachar(se)

caer(se) cajonear calatear(se) camotear(se) cangallar canibalear cantildeonear(se)

capar caquear carrancear carterear catusear chalar(se) chalequear chapiar(se)

chifiliar chingar(se) chipar(se) chipear chopear chorear(se) chulear(se) chupar(se)

clavar(se) cruzar(se) cuatrerear cumear cuquear cutarrear(se) deschalar

destusar(se) destuzar(se) duraznear embalsamar embolsar(se) embriscar(se)

embruscar(se) enchivar(se) escalar escapear escruchar espiantar(se) estafar fachar

ganar(se) garrotear gavetear golear grapear guachipear guaraquear guumlebiernar

guumlevear(se) guumleviar(se) huevear(se) jalar(se) jolopiar juquear(se) ladronear lancear

lavar levantar(se) madrugar(se) manganear maquinear(se) melear monrear

mordisquear nagualear ntildeafitiar ntildeampear(se) ntildeampiar(se) ntildeapar ntildeapear ntildearpear

palanquear(se) palear patear(se) pegar(se) peinar(se) pelar(se) pepear(se)

pepenar(se) pericotear pescar picar(se) pijear(se) pinchar(se) piscuntildear(se)

pocear(se) policear prensar pungar punguear raponear rascar(se) rastrillar

raterear recursearse refalar requintear saquear serenar(se) shacar solfear

suspender tacuachar talonear tamalear tamarindear tapiscar tifitear tipir tirar(se)

traficar transar tumbar(se) ubicar(se) untildeapiar untildear visitar volar(se) voltear(se)

yipiar yopear (DA)

ladroneriacutea f lid (1) (Kol Mex) zlodějstviacute zlodějina kraacutedeže loupeže přepadeniacute

vloupaacuteniacute př allaacute en realidad no hellip no habiacutea asiacute ladroneriacutea (BDE)

24

ladroneriacuteo m (1) (Arg Guat střKol) zloději banda zlodějů zlodějskaacute tlupa (2) (Arg

Mex) kradeniacute vykraacutedaacuteniacute seacuterie loupežiacute loupeže (AM MM JD DA)

ladronicio m (1) (Ekv) zlodějskeacute doupě (AM)

ladronismo m (1) (Hond Salv) zloději banda zlodějů viz teacutež ladroneriacuteo (2) (Hond

Salv) kraacutedež loupež (DA)

lady f (larr angl) (1) (Am) daacutema vyššiacute anglickeacute šlechty (MM)

laeres f (1) (Ven) hra na schovaacutevanou (DA)

lafkenche adj (1) (Chil) o člověku kteryacute je původem mapuche a obyacutevaacute pobřežiacute Arauco a

oblasti Araucaniacutea (DA)

lafquenche adj (1) (Chil) viz lafkenche (DA)

lagantildea f (1) (Mex) Caesalpinia gilliesii sapan Gilliesův listnatyacute keř žluteacute barvy

s jedovatyacutem plodem využiacutevaacute se v domaacuteciacute mediciacuteně k leacutečbě svrabu a jinyacutech kožniacutech

onemocněniacute (MM) (2) no ser cualquier ~ de mico1 lid (Kol) nebyacutet jen tak někdo

byacutet vaacuteženyacute (3) no ser cualquier~ de mico2 lid (Kol) nebyacutet hračka nebyacutet jen tak (4) ~

de perro (Mex) viz dominguilla (5) (szArg) viz disciplina de monja (DA)

lagantildeazo m lid (1) (Ven) doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (DA)

lagantildeera f (1) (vyacutechBol) viz guanota (DA)

lagantildeiento -ta adj despekt (1) (Kub Bol Chil) o člověku kteryacute maacute ospalky (DA)

lagantildeoso -sa adj (1) (Mex Pan) viz lagantildeiento -a (DA)

lagarta f venk (1) (Urug) larva motyacutela škodliveacuteho předevšiacutem v zemědělstviacute (DA)

lagartada f (1) (střKol) krokodyacuteliacute uacutetok (2) (Guat Hond Salv Nik Kost) šibalstviacute

vychytralost lstivost (DA)

lagarteado -da adj (1) (Dom) o barvě očiacute nazelenalyacute nažloutlyacute (DA)

lagartear trintr (1) (Guat Mex) chytat ještěrky (2) (Chil) omezit pohyb pažiacute (MM

JD) (3) ~ un puesto (Kol) ulovit vyacutehodneacute miacutestečko (JD) (4) tr (Mex) lovit

krokodyacutely (5) intr lid depekt (Kol) chovat se jako oportunista člověk kteryacute se

bezzaacutesadově přizpůsobuje okolnostem bezohledně využiacutevaacute přiacuteležitosti (6) (Salv) hledat

vytrvale za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute vyacutehody prospěchu (7) intr (Bol Per) byacutet nezaměstnanyacute byacutet

nepracujiacuteciacute (DA)

lagarteo m (1) (Kol) drzeacute chovaacuteniacute (2) (Chil) chyceniacute za ruce (3) (Mex) chytaacuteniacute

ještěrek (JD) (4) lid (střKol) bezzaacutesadoveacute prospěchaacuteřskeacute chovaacuteniacute viz teacutež

lagarteriacutea (5) (sevBol VyacutechBol) projiacutežďka po řece spojenaacute s pozorovaacuteniacutem ještěrek

(DA)

lagartera f (1) (Mex Nik) ještěřiacute nora (MM)

lagarteriacutea f (1) (Kol) viz lagarteo (DA)

lagartero m (1) (Guat) nevěstinec bordel (AM) (2) (Guat Mex) lovec ještěrek

(MM)

25

lagartero -ra adjsubst (1) (Guat Mex) ještěřiacute (MM) (2) mf lid (zaacutepEkv)

kytarista kteryacute hraje serenaacutedy a takeacute se specializuje na hraniacute pasillos druh lidoveacute

hudby (tance) kteraacute je typickaacute předevšiacutem pro Kolumbii a Ekvaacutedor (DA)

lagartija adjsubst (1) f (Mex Per) serestar hecho una ~ byacutet přiacuteliš hubenyacute vyhublyacute

př estaacute hecho una lagartija desde que se divorcioacute (MM DEUM) (2) mf (Per Ven

Mex) frajerka frajer (MM JD) (3) f (Per) dorota fuchtle (4) estar como rabo de ~

(Per) byacutet jako na trniacute (JD) (5) de ~ para arriba todo es caceriacutea (Kub) ono to vyjde

na stejno př no me critiques por mis meacutetodos de lagartija para arriba todo es caceriacutea

(6) ser alguien una ~ de cantildeo (Kub) byacutet vyhublyacute a ošklivyacute př nunca se casaraacute Paco

es una lagartija de cantildeo viz rabo (DMC) (7) (Arg Chil Mex Urug Ven) ještěrka

viz limpiacasas (EEA) (8) f lid (Mex Salv Nik Kost Pan Dom Kol Bol Chil

Par Ekv) cvik předklon s dotknutiacutem se dlaněmi země (9) (Hond Salv Nik Pan

Bol) o cviku nebo fyzickeacutem trestu ve vojsku vzpor ležmo s vyacuteskokem a tlesknutiacutem (10)

f (Kub Dom zaacutepArg) velmi hubenyacute člověk (11) adjsubst(Per) vychytralyacute lstivyacute

mazanyacute člověk (12) f (Kost Pan Par) Norops limifrons plaz kteryacute dorůstaacute až do 10

cm na deacutelku kaacutevovo-šedeacute barvy s dlouhyacutemi končetinami tělem pokrytyacutem malyacutemi

šupinkami a velmi tenkyacutem ocasem (13) (Pan) poraněniacute paže (14) ~ de rayo f (Salv)

viz gueco (DA)

lagartijas f pl (1) (Kost Urug) kliky (cvičeniacute) (RR)

lagartijo m (1) (Ven) přiacuteslušniacutek liberaacutelniacute strany př sepan que los lagartijos no son

como los ponchos (RR) (2) (Mex) frajiacuterek floutek paraacutedniacutek švihaacutek fintil hejsek

frajer (AM MM JD AHM) (3) (Portor Ven) malaacute ještěrka (DA)

lagarto m (1) (Kost Hond Mex) rodoveacute jmeacuteno různyacutech druhů vodniacutech ještěrů jako

např krokodyacutelům nebo kajmanům (MM) (2) m (Kub) zaacuteměrneacute štiacutepnutiacute do paže

ktereacute způsobuje silnou bolest (3) m slavn hovor [Š cerveza] (Kub) pivo (4) m

(Salv Nik) člověk kteryacute přiacuteliš jiacute (5) m hovor (Nik Mex) lakomyacute mazanyacute chamtivyacute

člověk filuta (RAE MM) (6) m (Mex Ekv Kost Urug aj) kajman aligaacutetor

krokodyacutel americkyacute velkaacute zelenaacute ještěrka ještěr př el cazador arriesga en cada

excursioacuten las piernas y los brazos para que las damas elegantes luzcan bolsas y zapatos

de piel de lagarto (RR MM JD) (7) (Ekv Am) drahyacute obchodniacutek lotr vydřiduch

vyžiacuterka drzoun zloděj o obchodniacutekovi (8) (Urug) paacutesek na uklaacutedaacuteniacute minciacute

ve španělskeacute zlodějskeacute hantyacuterce v 16 a 17 stoletiacute jako culebra (AM MM JD) (9)

dřevěnaacute deska tažena voly k přitaacutehnutiacute kmenů stromů (MM) (10) iexcl~~iexcl1 (Urug) pozor

pozor (11) iexcl~~iexcl2 (Urug) fuj fuj (12) es un ~ de alto (Kub) to je velkeacute zviacuteře

o člověku (JD) (13) m hovor viz arrastrado př ademaacutes de que evito el trato de

lagartos y peticionarios mex argot caliche (DEUM) (14) ser alguien un ~ (Kub)

umět se přizpůsobit situaci př ese poliacutetico es un lagarto (DMC) (15) (svMex Guat

26

Hond Salv Nik Kost) krokodyacutel (16) (Arg) teju pruhovanyacute plaz kteryacute dorůstaacute do

deacutelky až 1m zbarvenyacute černě žlutě a zeleně maacute kraacutetkeacute končetiny a dlouhyacute silnyacute ocas

Syn iguana overa Var lagarto overo (17) (Portor) ještěrohlavec prostředniacute

dravaacute ryba kteraacute se vyskytuje v teplyacutech mořiacutech převaacutežně na mělčinaacutech kde čiacutehaacute na

svou kořist (18) (Pan) strom viz arcabuacute (19) (Ven Chil) hověziacute kližka maso

vyřiacutezleacute ze spodniacute čaacutesti v oblasti končetin světle červeneacute barvy a zaobleneacuteho tvaru (20)

(Pan Kub) štiacutepnutiacute do předloktiacute ktereacute způsobuje silnou bolest (21) (Nik Pan)

spojovaciacute kabel s krokodyacuteliacutemi svorkami sloužiacute k přemostěniacute energie mezi vstupniacutem a

vyacutestupniacutem kabelem měřiče energie (22) m lid (Kub) pivo viz teacutež pilsen (23) sacar

un ~ (Pan) štiacutepnout někoho do ruky (24) ~ blanco (Per) kajman bryacutelovyacute kajman

obecnyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute až 25 m (25) ~ caspi (vyacutechPer) strom cedr

Mariacutea Var lagartocaspi viz teacutež lechemariacutea (26) ~ colorado (Arg) plaz viz

caraguay (27) ~ negro (Per) kajman černyacute druh kajmana kteryacute dorůstaacute do deacutelky až

7 m největšiacute plaz Jižniacute Ameriky (28) ~ ntildeato (vyacutechBol JižBol) kajman širokonosyacute viz

teacutež yacareacute overo (29) ~ overo (Arg) plaz viz lagarto (30) ~ tinga (Bol) kajman

yakareacute hnědyacute kajman kteryacute měřiacute na deacutelku přibližně 35 m maacute biacuteleacute břicho a nažloutlyacute

hřbet (31) ~ tortoleado (Guat) druh mučeniacute spočiacutevaacute ve svaacutezaacuteniacute rukou a noh a strčeniacute

hlavy do naacutedoby plneacute vody (32) ~ que traga no vomita (zaacutepEkv) přiacutesloviacute když

někdo něco ukradne a už to nevraacutetiacute (DA)

lagarto -ta adjsubst (1) mf (Nik) osoba prodaacutevajiacuteciacute zbožiacute za přemrštěneacute ceny př en

esa tienda son unos lagartos slang (2) (Kol) karieacuterista př esa lagarta estaacute detraacutes

de un puesto slang (RF) (3) adjsubst (Pan Kol) o člověku prospěchaacuteřskyacute a

vměšujiacuteciacute se (4) despekt (Guat Pan) chamtivyacute nenasytnyacute člověk (5) mf despekt

(Pan) člověk kteryacute pobiacuteraacute vysokeacute čaacutestky (6) adjsubst lid (Guat Salv Nik Ekv)

jedliacutek nenasyta hltavyacute žravyacute nenasytnyacute (7) (Hond Salv Nik Kost) lakomec

chamtivec (DA)

iexcllagarto citosl (1) (Hond Pan) že by neřiacutekej vyjadřuje nedůvěru vůči něčemu

někomu a označuje přaacuteniacute aby se něco znovu neopakovalo (2) (Salv) to ne jdi pryč

odvolat neštěstiacute (DA)

lagartocaspi m (1) (vyacutechPer) viz lagarto caspi (DA)

lagartoacuten -na adjsubst (1) adj (Guat Mex) chamtivyacute hamižnyacute mazanyacute (MM) (2)

mf (Guat) chamtivec křeček př esa lagartona va a tener problemas si cree que se

puede meter con mi marido slang (RF)

lager m (1) (Kub) pivo př tengo ganas de un lager bien friacuteo slang (RF) (2) no

quiero ~ ni gaseosa lo que quiero es irme (Kub) z toho nic nebude př dame cinco

pesos ndash mira yo no quiero lager ni gaseosa lo que quiero es irme (DMC)

27

lago m (1) sumergirse alguien en el ~ (Kub) byacutet homosexuaacutel př Antonio se sumergioacute

en el lago hace mucho tiempo (DMC)

lagos (1) (Mex) byacutet hloupyacute hlupaacutek z Corie o starostovi kteryacute bydlel v Lagos

v mexickeacutem staacutetu Jalisco (AM)

laacutegrima adjsubst (1) f (Guat) slangoveacute označeniacute pro kapsaacuteře (2) (Arg Chil Mex)

červnoveacute vytrvaleacute deště 29 červen den připadajiacuteciacute na slavnosti San Pedra odtud tedy

takeacute označeniacute Laacutegrimas de San Pedro (AM MM) (3) con ~s de sangre vas a escribir

la historia (Kub) budeš trpět př te digo que con laacutegrimas de sangre vas a escribir la

historia (4) ~ s del hombre (Kub) žiletky př es terrible usar laacutegrimas del hombre

destrozan la cara (5) ~s negras (Kub) černeacute fazole př voy a comer laacutegrimas negras

viz collar competencia Feacutelix B Caignet (DMC) (6) candil de ~s [Š arantildea] (Mex)

stropniacute světlo s několika rameny (7) ~s de Job viz acacoyol (EEA) (8) adj (Guat)

nestydatyacute nečestnyacute nemravnyacute člověk (9) ~ de hombre f (Portor) druh ibišku jehož

květ zůstaacutevaacute uzavřenyacute (10) ~ de la Virgen1 (szArg) viz disciplina de monja (11) ~ de

la Virgen2 (Pan) druh rostliny viz teacutež laacutegrima de san Pedro (12) ~ de san Pedro

1

(Mex Guat Nik Kost Kol Ven) slzovkaacute obecnaacute slzovka porcelaacutenovaacute Jobovy slzy

rostlina kteraacute dosahujeacute vyacutešky až 2m maacute jedlyacute oddenek maleacute květy a kulatyacute šedyacute

plod Syn camaacutendula santa Juana collar de san Pedro cuenta de san Pedro Var

laacutegrima de Virgen (13) ~ de san Pedro2 (Hond) semiacutenko slzovky obecneacute ovalneacute

pevneacute a leskleacute šedě zbarveneacute sloužiacute k vyacuterobě naacutehrdelniacuteků růženců a jinyacutech předmětů

Syn seguilla (14) ~s de Mariacutea f pl (Pan) viz babandiacute (15) ~s de Venus f pl

(Dom) viz lluvia de coral (16) ~ de mangle venk (Portor) velmi nekvalitniacute rum (17)

~ de mangle (Portor) viz ron cantildea (DA)

lagrimazo m (1) (Salv) raacutena cihlou (DA)

lagrimero m (1) (Kost Ven) slzivost slzeniacute (DA)

lagrimilla mf (1) f (Chil) mladyacute mošt (AM MM JD) (2) (Per) jiskra (JD) (3) f

(Per) ohňostroj (4) m (Chil) sladkyacute vinnyacute mošt bez fermentace a zpracovaacuteniacute (DA)

lagua f (larr aim lawa) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka připravenaacute z kukuřičneacute pšeničneacute

mouky nebo mouky jinyacutech cereaacuteliiacute (RAE DA) (2) viz laguaacute (MS) (3) (larr aim)

(Per) kreacutemovaacute poleacutevka z mouky (EA) (4) (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute

moukouldquo) viz lawa (LM) (5) jaka ~ (larr aim lawa) (střBol) viz lagua de choco (6)

~ de choclo (střBol) poleacutevka vyrobenaacute z mleteacute nebo rozdrceneacute kukuřice s kousky masa

serviacuteruje se v hlubokeacutem taliacuteři s čerstvyacutem syacuterem Var jaka lagua (7) ~ jankaquipa

(střBol) poleacutevka z kukuřice masa brambor a jineacute zeleniny (DA)

laguaacute f (larr map lahua) (1) (Bol Per) hustaacute poleacutevka z mouky s bramborami paprikou

česnekem a masem Var lagua (MS AM MM)

28

laacuteguer m (larr angl lager) (1) (Kub) ležaacutek (druh světleacuteho piva) pivo ze sudu viz teacutež

pilsen (MS JD DA)

laguilla f (1) (Dom) viz talcochote (DA)

lagunato m (1) (Kub Hond) malaacute laguna (2) m (Kub Hond Am) kaluž kteraacute zůstane

na zemi po silneacutem dešti nebo po zaacuteplavě velkaacute louže (RAE AM JD)

lagunear intr (1) (Mex) rybařit v lagunaacutech (RAE)

laguneriacutea f (1) (Mex) miacutesto s velkyacutem množstviacutem lagun (MM) (2) (Mex) bažinatyacute

kraj (JD)

laguneriacuteo m (1) (Mex) skupina lagun (RAE)

lagunero m (1) (Guat Nik) kančiacutek Doviův sladkovodniacute ryba kteraacute měřiacute až 45 cm na

deacutelku maacute velkaacute uacutesta s vystouplou spodniacute čelistiacute štiacutehleacute tělo (převažuje šedaacute barva pouze

břicho je biacuteleacute miacutesty černeacute skvrny) (2) (sevBol vyacutechBol) Tetragastris panamensis

strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 30 m maacute složeneacute listy maleacute biacuteleacute květy plody jsou

zakulaceneacute a obsahujiacute pryskyřici roste v Amazonskeacutem pralese a jeho dřevo je vzaacutecneacute (3)

(Hond) člověk kteryacute se staraacute o chov garnaacutetů v naacutedržiacutech (DA)

lahua f (1) (Per Bol) hustaacute poleacutevka z kukuřičneacute pšeničneacute mouky nebo jineacute obiloviny viz

teacutež lagua (DA)

laica (laika laiqa) mf (1) f [Š bruja] (Bol) čarodějnice př alguacuten adversario alguna

mala persona pudo haber ocurrido a la laiqa para causarle dantildeo (RR) (2) laička

(JD) (3) (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) m (zaacutepBol střBol) čaroděj kouzelniacutek

viz teacutež laija (DA)

laija f (1) (zaacutepBol střBol) viz laica (DA)

laiacutecero m (1) gambler viz teacutež gruacutea

laicho m (larr kič laichu) (1) (Ekv) vyacuteraz užiacutevanyacute indiaacuteny s ciacutelem urazit nebo napadnout

bělocha či mestice (RAE)

laicidad f (1) (Am) doktriacutena určujiacuteciacute nezaacutevislost člověka nebo společnosti (MM)

laika (laiqa) f viz laica (RR)

lain op m (1) lid (Kub) menu př iquestcuaacutel es el lain op de la comida (DMC)

laiqueado -da adj (1) (larr keč layqay bdquozačarovat okouzlitldquo) (střBol zaacutepBol) o člověku

začarovanyacute učarovanyacute očarovanyacute okouzlenyacute (DA)

laira m (larr angl lighter) [Š encendedor] (1) (US) zapalovač př iquestdoacutende dejaste el laira

que no lo encuentro slang (RF)

laisa f (1) (Hond Salv) bojovaacute mačeta kteraacute je kraacutetkaacute a lehkaacute viz teacutež laiza (DA)

lait de lis m (larr fr) (1) (Chil) pleťovyacute kreacutem (MS)

laacuteiter m (larr angl laighter) (1) (Pan) zapalovač (DA)

laiza f (1) (Guat) velkaacute mačeta (2) (sevHond) viz laisa (DA)

29

laizar tr (1) (Hond) změnit naacuteboženskou instituci nebo organizaci v občanskeacute sdruženiacute

(DA)

laja mf (1) f (Kol) provaz z agaacuteve tenčiacute a jemnějšiacute než laso tenkyacute provaz z cabuya

sisalovyacute provaz (RAE MM JD) (2) f (Hond Chil Arg) druh biacuteleacuteho ostreacuteho piacutesku

pazourek piacutesek na drhnutiacute čistiacuteciacute prostředek použiacutevanyacute v domaacutecnosti na odolneacute

skvrny rez př ese olor a masa es lo que me arruina ni con naranja agria ni con buena

laja me quito del todo esa tufazoacuten (RR AM MM JD) (3) f (Ekv) sraacutezneacute přiacutekreacute

pole svah sraacutez (AM MM JD) (4) f (Arg Chil Hond) deska z tohoto piacutesku (5)

(Kol) tenkyacute provaz z agaacuteve (MM) (6) (Am rarr Š) f (Kub aj) skaacutela př al cabo de

dos horas de navegacioacuten entre lajas islas de lajas promontorios de lajas hellip una

vegetacioacuten mediana tremendamente tupida hellip sustituye la presencia de la piedra por la

incapable montoniacutea de lo verde cerrado (BDE) (7) f lid (Dom) nůž s širokou

čepeliacute viz teacutež navaja (8) f (Pan Kol) skalnatyacute povrch v bliacutezkosti horskeacuteho jezera a

řek (9) (Per) bajo de piedra que forma capas o filos que suele hallarse a la entrada

de los puertos (10) (Nik) dlouhyacute a plochyacute kaacutemen použiacutevanyacute k praniacute oblečeniacute (11)

(Pan) plochyacute tenkyacute a tvrdyacute kaacutemen kteryacute sloužiacute ve stavebnictviacute nebo na zahradaacutech jako

dekorace (12) (Ven) plaacutetek nějakeacuteho studeneacuteho pokrmu většinou šunky nebo syacuteru (13)

(Hond Salv) tuhyacute med kteryacute se daacutevaacute do tenkyacutech a kulatyacutech forem (14) (Ekv) struna

vyrobenaacute z koňskeacute žiacuteně (15) (Dom) žiletkabřitva kteraacute se připevniacute (papiacuteroveacutemu)

drakovi na chvost za uacutečelem uřiacuteznutiacute ocasu druheacutemu drakovi (se kteryacutem soupeřiacute) (16)

mf (Salv) lakomec skrbliacutek (DA)

lajazo m [Š pedrada] (1) (Nik Hond) raacutena hozenyacutem kamenem (RAE DA)

lajeadera f (1) (Hond) haacutezeniacute dlažebniacutemi kameny (DA)

lajear tr (1) (Kol) veacutest koně lasem k popohaacuteněniacute dobytka (AM MM) (2) (Arg)

rozdělit lasem na plaacutety (MM) (3) (Hond Nik) haacutezet na někoho dlažebniacute kameny

(DA)

lajeriacutea f (1) (zaacutepBol) dlažba viz teacutež lajial (DA)

lajero -ra adjm (1) (Kol) honiacuteciacute pes (AM MM JD) (2) (Pan) peřeje (JD)

lajial m venk (1) (střBol) dlažba Var lajeriacutea (DA)

lajillo m (1) nemoc viz ijillo (DA)

lajoso -sa adj (1) (Hond) o půdě tereacutenu plnyacute dlažebniacutech kamenů (DA)

lajra f lid (larr keč laqra) (1) (Bol altvall) prasklina (2) ~ simi viz simi (LM)

lajrar trintr i zvrat lid (larr keč laqray bdquoprasknout rozbiacutet seldquo) (1) tr (Bol CbbPtTj)

prasknout (2) zvrat (Bol altvall) rozbiacutet se (LM) (3) intr zvrat (zaacutepBol střBol)

prasknout puknout popraskat (DA)

iexcllakaj citosl lid (1) (zaacutepBol střBol) ty blaho to je co řiacutect viz teacutež iexclmieacutercole(s) (2)

(zaacutepBol střBol) ejha och aj ach (DA)

30

lakazo m (1) (zaacutepBolstřBol) viz lacazo (DA)

lakear tr i zvrat (1) tr (zaacutepBol) daacutet někomu facku viz teacutež lacar (2) zvrat (Bol)

spadnout viz teacutež lacarse (DA)

Lala f lid (1) hovor tvar jmen Adelaida (Guat Hond Nik Pan Portor Dom Chil Arg)

Laura (Salv Nik Pan Portor Kol Chil Arg Urug) (DA)

lalaleo m (1) (Kub) o rumbě opakovaacuteniacute jedneacute noty nebo viacutece not v taktu (DA)

Lali f lid (1) hovor tvar jmen Gladys (Kub) Laura (Pan Bol Chil Arg) (DA)

lalo adjsubst lid (1) (Salv) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2) mf (střPer) viz

huichicame (DA)

Lalo m lid (1) hovor tvar jmen Aacutelvaro (Bol) Bernardo (Bol) Eduardo (Guat Mex

Salv Nik Pan Dom Portor Ven Ekv Per Bol Chil Urug) Gonzalo (Guat Ekv Bol

Urug) Orlando (Bol Chil) Rafael (Dom) (DA)

lama f [Š moho] (1) (Bol Kol Mex Chil Am) rez měděnka světle zelenaacute barva (AM

MM BDE JD) (2) (Chil Kol Hond) druh rostlin ktereacute vyrůstajiacute ve sladkyacutech vodaacutech

(3) [Š musgo] (Chil Kol Hond Mex Portor Guat Salv Nik Kub Dom) mech (RAE

MM JD BDE DA) (4)(Chil) laacutetka z vlny s třaacutesněmi po stranaacutech (AM MM) (5)

(Chil) tlustaacute přikryacutevka z vlny kteraacute se použiacutevaacute jako šaacutetek na utřeniacute potu (MM) (6)

(Mex) zelenyacute povlak na lagunaacutech (MM BDE) (7) lidoveacute jmeacuteno různyacutech rostlin

(MM) (8) (Chil Kol) mech mech a pliacuteseň na stěnaacutech a vlhkyacutech miacutestech (9)

žabinec sliz nebo zelenaacute vrstva rostlin kteraacute se vytvořiacute na sladkeacute vodě zejmeacutena na

stojateacute (BDE) (10) (Mex Hond Nik Pan Dom střKol zaacutepKol Chil) zelenaacute vrstva

vyacutetrusnyacutech rostlin kteraacute se vytvaacuteřiacute na hladině sladkyacutech a staacutelyacutech vod (11) (Mex Hond

Pan Dom Kol Chil) azola mexickaacute druh kapradiny kteraacute maacute listy ve tvaru srdce a

vytvaacuteřiacute na hladině vod zelenou vrstvu (12) (Mex Guat) pliacuteseň kteraacute se tvořiacute na těle

z důvodu určiteacute chemickeacute změny (13) estar en la ~ (Pan) byacutet na mizině švor (14)

sacar de la ~ (Pan) vytaacutehnout trn z paty pomoct někomu v nouzi (DA)

laman adj (1) (Nik) o člověku nebo věci dobryacute vyacutebornyacute excelentniacute (DA)

lambarear intr (1) (Kub) flaacutekat se poflakovat se potulovat se (AM MM JD)

lambarero -ra adj (1) (Kub) flaacutekajiacuteciacute toulajiacuteciacute se (AM JD) (2) (Kub Mex

Tabasco) lichotivyacute pochlebovačnyacute (AM) (3) (Mex) šmajchlovskyacute šmajchliacuteřskyacute

(JD)

lambe plato m lid (1) (Dom) nyacutemand nula ubožaacutek viz teacutež arrastrapanza (DA)

lambe adjsubst (1) (Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeadura f (1) (Mex) obliacutezaacuteniacute oblizovaacuteniacute cucaacuteniacute ocucaacutevaacuteniacute (JD)

lambear tr (1) venk lid (Nik Kost Kub) oliacuteznout liacutezat něco (DA)

lambechorcha mf (larr lamber + chorcha) (1) (Salv) čmuchal sliacutedivyacute a podleacutezavyacute

člověk (DA)

31

lambeculo adjsubst [Š lameculos] mf vulg (1) (Arg Kub Salv Hond Nik Urug

Mex Am) lichotivyacute podleacutezavyacute a uacuteslužnyacute člověk připrdelkovač prdelolez (RAE MM

JD) (2) adjsubst vulg (Mex Hond Salv Nik Dom Portor Per Bol Arg Urug)

čmuchal sliacutedič sliacutedil Var lambeculos (DA)

lambeculos adj (1) poslušnyacute viz teacutež chupamedias (XX) (2) (Mex Hond Salv Nik

Per Bol Arg Urug) viz lambeculo (DA)

lambeculos mf hovor vulg (1) (Urug) viz lambeculo (RAE)

lambedera f (1) (Dom) přehnanaacute konzumace (jiacutedla pitiacute) zneužiacutevaacuteniacute využiacutevaacuteniacute někoho

(DA)

lambedero m (1) (Hond Mex Arg Kol Ven) miacutesto se soliacute kde ji chodiacute liacutezat dobytek

(RAE MM DA) (2) ~ (lamedero) m (Ven Mex Urug Arg) solnyacute tereacuten nahaacuteniacute

se tam dobytek aby mohl liacutezat sůl př y si es el musiuacute del lambedero de La Barquerentildea

iexclno se diga (RR)

lambedor m (1) (Arg) solnyacute tereacuten kam dobytek chodiacute liacutezat sůl (MM) (2) (Am)

podlejzavec (JD)

lambedor -ra adjsubst venk lid (1) (Bol Arg) o osobě pochlebnyacute lichotivyacute sliacutedivyacute

viz teacutež lambechorcha lambeculo lambeculos (DA)

lambedora f (1) (Am) podlejzavec (JD) (2) (Portor) rostlina viz pegapega (DA)

lambedura f (1) (Am) oblizovaacuteniacute (MM JD) (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD) (3) venk

(Kub) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

lambefondillo mf (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeladrillos adjsubst (1) mf (Kol) svatoušek (JD) (2) adjsubst (Kol) lichotniacutek

podleacutezavyacute pochlebnyacute člověk (3) (Kol) velmi zbožnyacute člověk (DA)

lambemico m (larr lamber + mico bdquovagiacutenaldquo) (1) (Salv) podpantoflaacutek muž pod pantoflem

(DA)

lambeojismo mpl (1) (Portor Am) lezeniacute do zadnice (AM MM JD) (2) m venk

lid (Portor) pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute uacutelisnost (DA)

lambeojo adjsubst (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambeojos (lameojos) mf i adj pl (1) (Portor Dom Santo Domingo Am) lichotniacutek

pochlebovač lichotiacuteciacute pochlebujiacuteciacute připrdelkovač podlejzavec člověk kteryacute

pochlebuje osobaacutem jež jsou mu nadřiacutezeneacute a naopak tyacuteraacute osoby podřiacutezeneacute (RR AM

MM JD) (2) m (Mex) hmyz podobnyacute komaacuterovi jehož kontakt s okem působiacute velkeacute

paacuteleniacute (MM)

lambeplato adjsubst (1) (Dom) lichotniacutek pochlebnyacute viz teacutež lambeplatos (DA)

lambeplato(s) mf (1) (Hond Mex Urug Nik Dom Salv Bol) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (2) (Mex Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Nik

Portor) žebraacutek žebrajiacuteciacute člověk chudaacutek (RAE MM DA) (3) (Ven Arg Kol Kub

32

Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) ubožaacutek hladoviacuteciacute př sabiacuteas brindar no eras

un lambeplato como eacutel (RR MM) (4) m pl(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond

Portor) labužniacutek (AM MM) (5) (Portor) drzoun nestyda (AM MM) (6) mf

(Arg Kol Kub Chil Ekv Guat Hond Mex Nik Portor) podlyacute člověk křivaacutek (MM)

(7) mf (Am) obliza (8) (Am) doleza (JD) (9) m (Nik Bol) ukazovaacuteček (DA)

lamber trzvrat i intr [Š lamer] (1) arch (Am i Kanaacuter Extremadura Leoacuten a

Salamanka) liacutezat (MM) (2) vulg [Š adular] (Mex Urug Am) lichotit pochlebovat

(RAE MM) (3) ~ndashse (Arg Portor) byacutet šťastnyacute jak blaacutezen (AM) (4) (Am)

oblizovat se (5) ~ de gusto (Am) slintat blahem (JD) (6) tr lid (Am) liacutezat olizovat

vyliacutezat hladit př lo lambieron hasta que resucitoacute (BDE) (7) tr (Kol) zabiacutet kol

argot parlache (M01) (8) tr (Mex Guat Hond Salv Nik Dom Kol Bol Urug

Arg) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (9) tr lid (Dom) zabiacutet (někoho) viz teacutež

ultimar (10) tr zvrat lid (Mex Guat Hond Salv Nik Bol Arg Pan) o člověku nebo

o zviacuteřeti oliacuteznout si určitou čaacutest těla (11) intr zvrat (střKol) usilovat snažit se (12) ~

el culo (Bol) pochlebovat podleacutezat někomu (13) ~ el ojo (Portor) lichotit pochlebovat

(14) ~le la arepa (Dom) urazit iritovat rozčilovat podraacuteždit (15) ~se la arepa vulg

(Portor) byacutet ve špatneacute situaci (16) lambete que estaacutes de huevo (Urug Arg) ale no tak

maacuteš na to řiacutekaacute se když člověk po něčem toužiacute ale přijde mu to nedosažitelneacute (DA)

lamberear inr (1) (Kub) potulovat se (AM)

lamberica (lamboacuten -ona) mf (1) (Kol) pochlebovač lichotniacutek př la lambona de Erica

nunca contradice al jefe aunque estaacute equivocado slang (RF)

lambericas adjsubst lid (1) (střKol) lichotivyacute pochlebnyacute (DA)

lamberto -ta adjsubst (1) (střKol szKol Bol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež sapo

(DA)

lambestaca adjsubst lid (1) adjsubst lid (Portor) hloupyacute hlupaacutek viz teacutež guumlevoacuten (2)

m lid (Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambesudor m (larr lamber + sudor) (1) (vyacutechHond) Plebeia latitarsis druh velmi

maleacute včely (DA)

lambeta adjsubst (1) adj (Arg) patoliacutezalskyacute (AM JD) (2) mf (Arg) patoliacutezal (MM

JD) (3) adjsubst lid (Urug Per Arg) lichotivyacute pochlebnyacute sliacutedivyacute (4) (Urug)

mlsnyacute člověk mlsoun gurmaacuten (DA)

lambetada f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Am Bol Portor) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute lichotka

podlejzaacuteniacute (RAE MM JD DA) (2) f vulg (Arg Kol Guat Mex Portor Am)

oliacuteznutiacute obliacuteznutiacute obliacutezaacuteniacute (AM MM JD)

lambetazo m [Š adulacioacuten] (1) (Mex) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute Var lambetada

(RAE MM JD) (2) m vulg (Arg Kol Kub Chil Guat Hond Mex Portor Nik)

33

oliacuteznutiacute (AM MM DA) (3) (zaacutepKol Bol) přiacutelišneacute pochlebovaniacute lichoceniacute uacutelistnost

(DA)

lambeteada f (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetear tr vulg hanl [Š lametear] (1) (Kub Guat Portor Urug Am) opakovaně

vytrvale liacutezat liacutezat s rozkošiacute cucat ocucaacutevat (AM MM JD) (2) (Urug) potajiacute

ukusovat (RAE) (3) [Š adular] (Mex Urug Am Bol) lichotit pochlebovat

podlejzat (MM JD DA) (4) (Urug) ochutnaacutevat dobroty pojiacutedat ujiacutedat něco (DA)

lambetoacuten m (1) (Am) obliacutezaacuteniacute (2) (Am) podlejzaacuteniacute (JD)

lambetorta mf lid (larr lamber + torta) (1) (Salv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež

chupahuevos (DA)

lambetragos adjsubst lid despekt (1) (Dom) o osobě prospěchaacuteřskyacute využiacutevajiacuteciacute

konzumuje něco na uacutečet druhyacutech obvykle jiacutedlo nebo pitiacute (DA)

lambi m (1) (Kub Dom) šnečiacute maso z mořskeacuteho šneka viz teacutež cobo (DA)

lambiacute m (1) (Dom Portor) šnek viz teacutež botudo (DA)

lambiacutea f (1) ~ de vaca (Portor) uacutečes s mokryacutem efektem rovneacute a uhlazeneacute vlasy

(DA)

lambiachi adj vulg (1) (Mex) žrout (AM)

lambiche adjsubst (1) mf (Mex) lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (RAE

AHM) (2) adj vulg (Mex) mlsnyacute člověk žrout Var lambiscoacuten (AM MM) (3)

mf lid (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambida f (1) (Am) cucaacuteniacute (MM JD) (2) lid (Chil Hond Salv střBol Arg) liacuteznutiacute

oliacuteznutiacute Var lambetada lambetazo (DA)

lambido -da adjsubst (1) adj [Š comiloacuten goloso] (Portor) mlsnyacute velkyacute jedliacutek (2) [Š

tacantildeo] (Ekv) skrbliacutek lakomec př arzobispo Gonzaacutelez Suaacuterez dioslepague si

defendioacute si mezquinoacute de taita-curas abusivos arrechos lambidos desde siempre mesmo

(3) (Ven Per Portor Dom Santo Domingo Mex Kol Ekv Am) dotěrnyacute všetečnyacute

zvědavyacute nafoukanyacute drzyacute nestoudnyacute cinickyacute vlezlyacute v Piura (Peru) se takto označuje

muž kteryacute je neohleduplnyacute k ženaacutem př calla voz lambida (RR AM MM JD) (4)

adj (StřAm Kol Mex) oliacutezanyacute (5) oholenyacute vymydlenyacute (6) (Am) strojenyacute umělyacute

afektovanyacute uliacutezanyacute (AM MM JD) (7) vychytralyacute (AM) (8) adjsubst (Portor)

mlsnyacute nenasytnyacute př le ofreciacute un pedazo de mi dulce a Chema y el lambiacuteo ese se lo

comioacute toacute slang (RF) (9) adjsubst (Ven) chudyacute chudaacutek ubožaacutek (10) adjsubst

(Portor) egoista egoistickyacute sobec-kyacute Syn afrentado (DA)

lambido m lid (1) ~ de vaca (Hond Salv Nik Portor Kol) uacutečes na Elvise vlasy

uhlazeneacute voskem na vlasy a sčesaneacute dozadu (DA)

lambidura f vulg (1) (Arg Chil Guat Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

lambimiento m vulg (1) (Portor Am) oliacuteznutiacute (AM JD)

34

lambiacuteo -a adjsubst (1) adj vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) mlsnyacute člověk

žrout (2) vulg (Portor Dom Santo Domingo Ven) drzyacute hrubyacute (AM) (3) adj (Dom

Portor) o vlasech uhlazenyacute uliacutezanyacute (4) (Dom) drzyacute nestoudnyacute viz teacutež lambido -a

(5) vulg (Portor) mlsnyacute hltavyacute nenasytnyacute viz teacutež lambido -a (6) vulg (Portor)

egoistickyacute sobeckyacute viz teacutež lambido -a (7) adjsubst (Portor) sexuaacutelně naacuteruživyacute satyr

nymfomanka (DA)

lambiscoacuten -na adjsubst [Š adulador] (1) adj (Salv Hond Mex Per) lichotniacutek

pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk podlejzavyacute př hellip por maacutes influyente que seas en el

barrio y por maacutes lambiscoacuten mano hellip (RAE AM MM BDE) (2) (Mex Michoacaacuten

Per) mlsnyacute člověk labužniacutek mlsnyacute jako koza mlsoun (AM MM) (3) adj (Mex)

uacutelisnyacute lichotivyacute (4) mf (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek uacutelisniacutek Syn lambiche

(AHM) (5) mf (Mex) lichotniacutek šplhoun patoliacutezal mex argot caliche (DBM)

(6) adjsubst [Š adulador] (Bol Dom Guat Hond Mex Salv Urug) lichotivyacute

lichotniacutek vlezdoprdelka pochlebniacutek př el lambiscoacuten de Alberto nunca contradice al

jefe aunque esteacute equivocado (RF) (7) adjsubst lid (Mex Guat Hond Salv Nik

Pan Dom Kol Ekv Per zaacutepBol) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lambisconear tr hovor (1) (Salv Hond Mex) podleacutezat lichotit někomu za uacutečelem

ziacuteskaacuteniacute nějakeacute osobniacute laskavosti dolejzat leacutezt do zadku př hellip los que fuimos

lambiscones con los de arriba y altaneros con los de abajo (RAE JD BDE) (2)

(Mex) lichotit mex argot caliche (DBM) (3) lid (Mex Hond Salv Pan Per

Bol) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer Var lambisquear lambonear (DA)

lambisconeriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Mex Hond Guat Nik Pan Ekv Per Bol) lichoceniacute

pochlebovaacuteniacute podleacutezaacuteniacute (RAE DA)

lambisquear tr [Š adular] (1) (Salv Mex Guat Hond Pan Dom Bol) lichotit

pochlebovat podleacutezat podlejzat Var lambisconear (RAE AM MM JD DA) (2)

tr (Dom Santo Domingo Kol Mex Per Am) liacutezat rychle a dychtivě bliacutezat cucat

(AM MM JD) (3) tr (Hond Mex Portor) hledat dobroty k snědku (MM) (4)

(Mex) svolaacutevat děti k jiacutedlu (AHM)

lambisquero m lid (1) (Dom) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lambisquero -ra adjsubst (1) adj (Dom Santo Domingo) člověk kteryacute raacuted liacuteže (AM

MM) (2) adjsubst (Dom) pochlebnyacute lichotnyacute patoliacutezal lichotniacutek pochlebniacutek

Syn lamboacuten (DA)

lamboacuten -na adjsubst hovor vulg [Š aduloacuten] (1) (Kol Ekv Mex Pan Am) uacuteslužnyacute

lichotivyacute servilniacute člověk šmajchliacuteřskyacute (MM JD) (2) adj hovor [Š soploacuten] (Kol)

udavač donašeč (RAE) (3) mf (Dom) vyžiacuterka člověk kteryacute za sebe nechaacute platit

člověk kteryacute využiacutevaacute ostatniacutech př nunca invitan a Antonio a ninguacuten lado porque es un

lamboacuten slang (4) adj (Pan) lichotniacutek př iexclno seas lambona Mariacutea de miacute no

35

consegiraacutes nada slang (RF) (5) adjsubst (Pan Dom Portor Kol Ekv) lichotniacutek

lichotivyacute pochlebnyacute (6) (Pan Dom Portor) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovač (DA)

lambonear tr lid (1) (Pan Kol Ekv) pochlebovat lichotit viz teacutež lamer (2) (Kol)

obvinit udat někoho (DA)

lamboneriacutea f [Š adulacioacuten] (1) (Kol Ekv Pan Dom) lichoceniacute pochlebovaacuteniacute (2) [Š

delacioacuten] (Kol) obviněniacute udaacuteniacute (RAE DA)

lambraacuten m (1) (Bol) viz lambrana (DA)

lambrana f (1) (Bol) strom Alnus acuminata viz teacutež jauacutel (DA)

lambrantildea adj (1) (Kol) lakomyacute ubohyacute (AM MM)

lambreado -da adj (1) (Bol) o kraacuteličiacutem mase obaleneacute ve strouhance a smaženeacute na saacutedle

(DA)

lambrijo -ja adj (1) (Mex Salv) hubenyacute vyhublyacute (AM MM DA) (2) (Salv) o věci

suchyacute a praženyacute (DA)

lambriacuten m (larr fr lambris) (1) (Arg Mex) obloženiacute zdiacute dlaždicemi až do vyacutešky jednoho

metru nebo i viacutece Var lambris (MS)

lambris viz lambriacuten (MS)

lambrisco -ca adj (1) (Nik) o člověku hladovyacute prahnouciacute po jiacutedle (DA)

lambrisquear intr (1) (Nik) hledat doma něco ke snědku (2) (Nik) hladovět (DA)

lambrote adjsubst (1) adj (Mex) patoliacutezalskyacute (2) mf (Mex) patoliacutezal (JD)

lambrucear tr (1) (Ven) vyliacutezat taliacuteř (JD)

lambrusco-ca adj (1) (Chil Mex) mlsnyacute hltavyacute hltounskyacute (AM JD)

lambrusquear tr (1) (Chil Mex) oblizovat mlsat (AM MM JD)

lambucear trintr (1) tr (Ven) vyliacutezat taliacuteř po jiacutedle a sniacutest zbytky od ostatniacutech viz teacutež

lambusear (2) intr (Ven) uždibovat jiacutedlo viz teacutež lambusear (3) (Kost) chrochtat viz

teacutež lambusear (4) tr(Ven) nenasytně pořaacuted něco ujiacutedat viz teacutež lambucesear (5) intr

(zaacutepVen) využiacutet situace viz teacutež lambusear (DA)

lambucio -a adjsubst (1) adj hovor (Ven) o člověku zvyklyacute jiacutest mezi jiacutedly (2)

adjsubst (Ven) biacutednyacute nebo lakomyacute v drobnyacutech zaacuteležitostech podvodniacuteček (RAE)

(3) adjsubst (Ven) o člověku kteryacute vyliacuteže taliacuteř a dojiacutedaacute jiacutedlo po druhyacutech viz teacutež

lambusio-a (4) (Ven) člověk kteryacute uždibuje jiacutedlo (5) (Ven) lakomyacute viz teacutež lambusio

(6) (zaacutepVen) využiacutevajiacuteciacute daneacute situace (DA)

lambusear tr (1) (Ven) viz lambucear (DA)

lambusio -a adj (1) (Ven) viz lambucio-a (DA)

lambuso adjsubst (1) adj (Am) nenažranyacute (2) mf (Am) nenažranec (JD) (3) adj

(szEkv) hladovyacute hladovějiacuteciacute vyhladovělyacute (DA)

lambusquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (AM MM JD)

36

lambuzo -za adjsubst (1) (Kost) o zviacuteřeti a zvlaacuteště o psu s dlouhyacutem čenichem (AM

MM DA) (2) adj [Š entremetido] (Kost) dotěrnyacute vlezlyacute všetečnyacute (RAE AM)

(3) adjsubst (Kol Ekv Ven Am) nenasytnyacute hladovyacute nenažranyacute nenažranec

Var lambuso (AM MM JD) (4) (Kost) nestydatyacute drzyacute (5) (Mex) hladovyacute

(MM) (6) (Kost) o těle prasete podlouhleacute a štiacutehleacute (DA)

lambuzquear tr (1) (Mex) bliacutezat oblizovat (JD)

lamear intr (1) (szBol) o dole způsobit vyacutebuch dynamitem (DA)

lamebota mf (1) m lid (Kub Nik Kub Bol) pochlebniacutek lichotniacutek př eacutese es un

lamebota por eso ha llegado alto (DMC DA) (2) mf (Pan) pochlebniacutek člověk

kteryacute přehnaně pochlebuje nadřiacutezeneacutemu zejm v armaacutedě (DA)

lamebotas adjsubst lid (1) (Mex Kost Kub Per Bol Arg Urug) lichotniacutek

pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechetos mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamechupas f vulg (1) (Hond) penis viz teacutež pinga (DA)

lameculo mf (1) (Arg Mex) lichotniacutek pochlebovač nedůstojnyacute hanebnyacute (MM) (2)

(Kub) podleacutezavyacute sliacutedivyacute přisluhovačnyacute pochlebnyacute viz teacutež hueleculo (DA)

lamedero m (1) viz lambedero (RR) (2) (Arg Urug) slaneacute miacutesto kam dobytek chodiacute

liacutezat sůl (DA)

lamedura f (1) ~ de arantildea (Per) kousnutiacute od pavouka (AM) (2) (Per) podraacutežděniacute

opuchlina kterou způsobiacute kousnutiacute od pavouka (DA)

lamehuevos adjsubst (1) (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek patoliacutezalpodleacutezavyacute sliacutedivyacute

(DA)

lameladrillos adjsubst (1) (Kol) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (2) (Kol)

velmi zbožnyacute člověk (DA)

lamenalgas mf lid (1) (Hond) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamentable adv (1) (Am) bohužel naneštěstiacute př lamentable no podemos (JD)

lameo m (1) (jzBol) důlniacute technika způsobeniacute exploze dynamitem (DA)

lameojo m lid (1) (Dom Portor) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameojolambeojo m (1) (Portor) člověk využiacutevajiacuteciacute druheacute osoby pro svůj prospěch

slang (RF)

lameojos adjmf pl (1) (Portor) viz lambeojos podlejzavec (RR AM MM JD) (2)

(Ven střBol vyacutechBol) Melipona 15 mm dlouhaacute včela s protaacutehlyacutem tělem žlutyacutemi

pruhy bez žihadla viz teacutež guanota (DA)

lamepatas m lid (1) (Mex Ekv) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lameplatito m (1) (Ekv) ukazovaacuteček (DA)

37

lameplatos mf (1) m [Š dedo iacutendice] (Mex) ukazovaacuteček (RAE) (2) (Mex)

lichotniacutek pochlebovačnyacute vtiacuteravyacute člověk (3) opovrženiacutehodnyacute člověk (MM) (4) m

lid (Mex) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos (DA)

lamepoto(s) adjsubst lid (1) (Per) lichotniacutek pochlebniacutek viz teacutež chupahuevos

lambeplatos (DA)

lamer tr lid [Š adular] (1) (Ekv Per Bol) pochlebovat lichotit Syn afilar(se)

barbear(se) botonear(se) cepillar(se) chicharronear(se) cobear copalear corchearse

culebrear enrollar(se) escobillar franelear guataquear halar(se) incensariar

lamber(se) lambisconear lambonear lustrar maderear olfear orejear perrear

sobar(se) sobonear solapear (2) ~ las botas (Nik Per Bol Chil) pochlebovat lichotit

podleacutezat (3) ~se los bigotes (Mex Chil) byacutet spokojen potěšen miacutet radost (4) para ~se

los bigotes (Mex Chil) o jiacutedle velmi chutnyacute velmi dobryacute (DA)

lamero m (1) (zaacutepBol) pracovniacutek v dole maacute na starosti sběr zbytků nerostů po sesuvu

půdy (DA)

lametazo m (1) (Arg) oliacuteznutiacute (AM)

lamida f (1) (Mex Ekv) liacutezaacuteniacute olizovaacuteniacute (DA)

lamido -da adjsubst (1) adj [Š abusivo confianzudo] (Guat) uraacutežlivyacute nepatřičnyacute drzyacute

přiacuteliš familiaacuterniacute př en los alrededores pululaban los orejas eran bajos o altos siempre

gordos siempre altaneros siempre ladinos siempre lamidos (RR) (2) (Mex)

mazanyacute (3) f (Mex) liacutezaacuteniacute liacuteznutiacute (4) (Mex) dar una ~ a una cosa oliacuteznout liacuteznout si

čeho (JD) (5) adj (Guat) vypočiacutetavyacute přiacuteživnickyacute vychytralyacute prospěchaacuteřskyacute př no

me gusta andar con Juana es muy lamida slang (RF) (6) adjsubst (Guat) drzyacute

nevychovanyacute drzoun viz teacutež lambido (7) (Guat) ješitnyacute domyacutešlivyacute marnivyacute (DA)

laacutemina adjsubst (1) f (Kol Ekv Am) uličniacutek padouch vykutaacutelenyacute chlapiacutek děvka

(AM MM JD) (2) estar uno ni ~ (Portor) byacutet bez peněz (AM) (3) f (Mex) hezkaacute

žena chatrneacuteho zdraviacute (MM) (4) (Mex) panel křehotinka (5) desprenderse en ~-as

(Mex) drolit se (6) ~-as doradas (Mex) flitry (7) ~ de goma (Mex) listovyacute kaučuk (8)

~-as de materiaacutel esteacuteril entre filones (Mex) proplaacutestek (JD) (9) f (Salv) bankovka

v hodnotě 1 dolaru viz teacutež doacutelar (10) adjsubst lid (Nik Dom střKol) kraacutesnaacute

půvabnaacute žena (11) (střKol) pěknyacute muž krasavec fešaacutek (12) ~ ahumada f (Guat)

tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku uzenaacute nad dřiacuteviacutem později ziacuteskaacute jantarovou

barvu (13) ~ crepeacute f (Guat) tenkaacute vrstva sraženeacuteho přiacuterodniacuteho kaučuku dlouhaacute 3 až

35m ziacuteskaacute jantarovou barvu zahřaacutetiacutem (bez uzeniacute) (DA)

laminar tr (1) (Salv) uchovaacutevat občanskyacute průkaz nebo jinyacute doklad v plastoveacutem obalu (2)

(Nik) uchovaacutevat desky knihy nebo CD v plastoveacutem obalu (DA)

lampa f (larr aim lampa) (1) (Bol Chil Ekv Per szArg) motyka motyčka Syn

allacho (RAE DA) (2) tirar ~1 (Per) použiacutevat motyku či krumpaacuteč obdělaacutevat zemi

38

př nosotros mismos reconocemos que a cinco mil metros de altura es bravo tirar lampa

(RR) (3) (larr kič llampa bdquomotykaldquo) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol Am) motyka

ryacuteč krumpaacuteč lopata druh dřeva kteryacute se využiacutevaacute v zemědělstviacute a hornictviacute Syn

palana (AM MM JD) (4) (Per) lžiacutece (5) tirar ~2 (Per) tvrdě pracovat (MS) (6)

lid (larr keč lampa bdquolopataldquo) (Bol) lopatka Syn pala (LM)

lampaceador -ra mf (1) (Nik) uacuteklidovyacute pracovniacutek uacuteklidovaacute služba ukliacutezečka (DA)

lampacear trintr (1) [Š limpiar] (Nik) zametat ukliacutezet byt pomociacute tlusteacuteho koštěte z

přiacuterodniacuteho vlaacutekna př Matilde estuvo apurando a todas las del servicio a barrer y

lampacear bien la casa (RR JD) (2) tr (Nik Ven) umyacutevat podlahu mopem (3)

(Nik) diskreditovat někoho připravit o důvěru pomluvit (DA)

lampada f (1) (Ekv Per) množstviacute zeminy ktereacute je vykopaacuteno motykou (RAE) (2)

(Ekv Per Bol) kopaacuteniacute vykopaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampakana f (larr aim lampa bdquomotykardquo kana bdquo žhavaacuteldquo) (1) (zaacutepBol střBol) empanada

(pečenaacute nebo smaženaacute kapsa z těsta kteraacute se plniacute různyacutemi ingrediencemi) plněnaacute vařenou

dyacuteniacute a poleacutevanaacute medem (DA)

lampalagua f (1) (Arg Chil) poddruh hroznyacuteše kraacutelovskeacuteho (lat boa constrictor

occidentalis) měřiacute zhruba 25 m je hnědeacuteho zbarveniacute s nažloutlyacutemi skvrnami žije

v horaacutech a rovinaacutech severniacute a severozaacutepadniacute Argentiny živiacute se ptaacuteky a drobnyacutemi savci

(RAE) (2) f přen (Chil) žrout nenasyta (3) (Chil) smyšlenaacute přiacutešera kteraacute pitiacutem

vody vysušuje řeky (AM MM) (4) mf (Chil) smyšlenyacute tvor v podobě hada nebo

ještěra kteryacute hltaacute vše co potkaacute (DA)

lampana f (1) (Mex) viz lantana (DA)

lampar trintr (1) [Š robar] (Arg Portor) kraacutest loupit př largaron el periodismo y

comenzaron a lampar carteras en las ferias (RR AM) (2) intr estar uno lampado

(Portor) nemiacutet peniacuteze př estar uno lampando (AM MM JD) (3) intr (Portor)

lenošit zahaacutelet staacutet se uličniacutekem flaacutekat se (MM JD) (4) (Portor) zhebnout př

lampar de hambre (5) ~ndashse (Portor) honit štvaacutet se za něčiacutem př ellos se lampariacutean por

ello (JD) (6) tr (LaPla) daacutet darovat věnovat poskytnout udělit (7) (LaPla) lepit

přilepit slepit nalepit Syn oblar slang lunfardo (NET)

laacutempara de pared f [Š aplique] (1) (Mex Urug) naacutestěnnaacute lampa (EEA)

laacutempara adjsubst (1) (Nik Hond) nedůvěřivyacute nespolehlivyacute člověk (RAE DA) (2)

(Kub Salv Nik Ven) vychytralyacute zloděj prohnanyacute člověk (3) m (Ven) všechno

pokazit př quebrar la laacutempara (AM MM) (4) (Kost) přetvaacuteřka zdaacuteniacute př al

principio era super seria no hablabacon nadie y trabajaba muy duro no es como el

Asceta Minofeacuten que es pura laacutempara (RR) (5) adj (Kub) nevhodnyacute nemiacutestnyacute drzyacute

(6) ~ ade kerosenekeroseacuten (Am) plynovaacute lampa (7) ~ de luz friacutea (Kub) neoacutenovaacute

lampa (8) ~ de magnesio (Kub) bleskovaacute sviacutetilna (9) ~ de mesa (Kub) stolniacute lampa

39

(10) ~ de pared (Kub) naacutestěnnaacute lampa (11) ~ de pie (Kub) stojanovaacute lampa (12) ~

piloto (Kub) dohliacutežeciacute lampa (13) ~ portaacutetil de mesa (Kub) přenosnaacute stolniacute lampa

(14) ~ de poste (Kub) stožaacuterovaacute sviacutetilna (15) ~ de proyeccioacuten (Kub) promiacutetaciacute lampa

(16) ~ de Rentgen (Kub) rentgenovaacute lampa (17) ~ de seguridad (Kub) bezpečnostniacute

lampa důlniacute věteacuterka (18) ~ de sentildealde sentildeales (Kub) signaacutelniacute sviacutetilna (19) ~ de

sobremesa (Kub) stolniacute lampa (20) ~ soplete (Kub) letovaciacute paacutejeciacute lampa (21) ~ de

suspensioacuten (Kub) visaciacute lampa (22) ~ de techo (Kub) stropniacute sviacutetidlo lampa (23) ~

testigo (Kub) kontrolniacute lampička (24) ~ vertical (Kub) stojaciacute lampa (25) quebrar la

~ (Ven) všecko zkazit pokazit (26) m (Kub) drzoun (27) (Ven) chmataacutek

dlouhoprsťaacutek (JD) (28) m ser un ~ (Kub) byacutet nevychovanyacute př eacutese es un laacutempara

la familia sufre mucho (DMC) (29) lid (Ekv Pan) lež kecy viz teacutež mentolina (30)

(Kost) podvod lest viz teacutež engantildeada (31) f (svMex) světluška (32) mf (Hond Salv

Nik Kub) bistryacute a vychytralyacute člověk (33) (Hond Nik) zloděj (34) (Hond) chytryacute

inteligentniacute člověk (35) f lid (Pan střEkv jižEkv) lež klam vyacutemysl (36) lid (Pan)

vychloubaacuteniacute chlubeniacute chvaacutestaacuteniacute (37) (Guat) oko (38) ~ recargable f (Kub) nabiacutejeciacute

dobiacutejeciacute lampa (DA)

lamparazo m (1) (Kol Mex) hlt doušek (AM MM JD) (2) tomar un ~ (Kol)

loknout si napiacutet se (3) (Ven) raacutena pěstiacute šlehnutiacute (JD) (4) lid (Mex Pan Kol)

doušek hlt panaacutek viz teacutež copetiacuten (5) m lid (jvMex Pan střKol) velkyacute hlt alkoholu

(6) (Salv) přiacutehodnaacute chviacutele (7) (Salv) intenzivniacute silneacute osvětleniacute (DA)

lampareado -a adj (1) (Mex) o člověku oslněnyacute (světlem) (2) (Mex) zmatenyacute

přihlouplyacute většinou po požitiacute velkeacuteho množstviacute alkoholu (3) como venado ~ (Mex)

zmatenyacute viz teacutež lampareado-a (DA)

lamparear trintr (1) (Mex Pan) lovit nebo rybařit za pomoci lampy (RAE DA) (2)

(Guat) švihnout (JD) (3) tr (Mex) oslnit někoho (světlem) (4) intr (Kost Ekv)

předstiacuterat simulovat (DA)

lampariento -ta adj (1) (Per) flekatyacute zakecanyacute (MM JD)

lamparilla f (1) viz lamparita (RR) (2) (jvMex) viz gallardete (3) (vyacutechPer)

kostlivec kteryacute se v nociacutech prochaacuteziacute s lucernou v ruce a plamiacutenek ohně sahaacute až do vyacutešky

srdce podle lidovyacutech tradic a pověr (DA)

lampariacuten m (1) (Chil Per) petrolejka (AM MM JD) (2) (Per Bol) lampa s leteckyacutem

olejem kerosinem s filtrem knotem a trubiciacute podstatně většiacute než obyčejnaacute lampa (AM

MM DA) (3) m (Per Bol Chil) přenosnaacute přiacuteručniacute lampa (4) (jižChil) olejovaacute

lampa (DA)

lamparita (lamparilla) f (1) [Š bombilla eleacutectrica] (Guat Urug Arg) žaacuterovka př un

ojo se le paseaba por los dedos de la mano derecha como una luz de lamparita eleacutectrica

(RR) (2) ser alguien de ~ china (Kub) když někdo předstiacuteraacute že je chatrneacuteho zdraviacute

40

př no lograraacutes que trabaje siempre estaacute de lamparita china čiacutenskeacute lampičky jsou

z papiacuteru (DMC) (3) (Ven) znepokojenyacute ciacutetiacuteciacute se nepřiacutejemně trapně (kvůli

přiacutetomnosti zamilovaneacuteho paacuteru) (DA)

laacutemparo -ra adjsubst (1) ajd (Kol) chuďas švorc bez peněz (AM MM JD) (2) m

(Kol) švorcaacutek člověk bez peněz (JD)

lamparoacuten mf (1) (Chil) odřenina škraacutebnutiacute (2) (Mex) nuda otrava (AM) (3) (Am)

velkaacute mastnaacute skvrna na oblečeniacute či klobouku (MM) (4) (Mex) smrk smrkanec (JD)

(5) f (Nik) škraacutebanec na určiteacute čaacutesti těla (obvykle na obličeji) (6) (Nik) leskleacute skvrny

na oblečeniacute způsobeneacute horkou žehličkou (7) (Nik) tmavaacute ponuraacute špinavaacute čaacutest bytu

(DA)

lamparoso -sa adjsubst (1) adj (Salv Dom Nik) majiacuteciacute na sobě mastneacute skvrny flekatyacute

zaflekacenyacute (RAE JD DA) (2) adj (Dom Santo Domingo Cibao) nechutnyacute

odpornyacute špinavyacute (AM MM) (3) mf (Ekv) lhaacuteř lhaacuteřka př Willy es un lamparoso

siempre dice que viene a visitarme y hasta el diacutea de hoy nada slang (RF) (4) adj

(Pan Ekv) prolhanyacute lživyacute klamnyacute viz teacutež hablador (5) adj (Kost Pan) simulantskyacute

podvodnyacute vychloubačnyacute (6) (Ekv) vychloubačnyacute chvaacutestavyacute chlubivyacute (DA)

lamparudo -da adj (1) (Mex) o člověku laacutetce nebo oblečeniacute špinavyacute flekatyacute

zašpiněnyacute (DA)

lampaya f (1) (szArg) lampaya keř s velkyacutemi žlutozelenyacutemi listy z listů se poteacute

připravuje odvar a sloužiacute k detoxikaci organismu (DA)

lampazo m (1) (Urug) haragaacuten (viz) (RAE) (2) [Š fregona] (Arg Nik) mop (AM

MM) (3) hovor (larr keč) (Chil Per Ekv) uacuteder motykou (MS DA) (4) (Kol Ven

Am) raacutena bičem šlehnutiacute flaacuteknutiacute (AM MM JD) (5) (Chil) hrot kteryacute se přivazuje

na dlouhou tyč na lov mořskyacutech ježků (6) (Mex) vodniacute rostlina ze severniacuteho Mexika

Nymphea odorata (MM) (7) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el lampazo

a las mesas de los clientes (JD BDE) (8) (Bol) homosexuaacutelniacute ženskyacute akt bol

argot coba (HB) (9) venk (Per Ekv) určiteacute množstviacute zeminy vykopaneacute motykou

(10) (Nik Pan Ven) smetaacutek mop (11) (Urug) mop s gumovou stěrkou vhodnyacute k

vysušeniacute podlahy (DA)

lampeada f (1) (Per Bol) vykopaacutevaacuteniacute okopaacutevaacuteniacute (motykou) (DA)

lampeador -dora adjsubst (larr keč) (1) adj (Chil) vztahujiacuteciacute se ke skladišti dřeva nebo

pile (2) m (Chil Ekv Bol) pracovniacutek s motykou viz teacutež lampero (MS DA)

lampear tr (1) (Bol Ekv Per) okopaacutevat kypřit půdu motykou (RAE AM MM) (2)

(larr keč) (Chil Per Bol Ekv) okopaacutevat motykou (3) (Chil) hrubě opracovat daacutet do

praveacuteho uacutehlu (4) (Per) jiacutest (MS) (5) (Bol) miacutet pohlavniacute styk (mezi ženami) bol

argot coba (HB) (6) lid (Per) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (DA)

41

lampero -ra adjsubst (larr keč) (1) (Chil Per Bol Ekv) pracovniacutek s motykou (MS

AM MM) (2) mf (Ekv Per Bol) člověk kteryacute pracuje s motykou viz teacutež

lampeador (DA)

lampincho m i adj lid (larr keč lamprsquoinchu) (1) (Bol) holobraacutedek Syn lampintildeo

(LM)

lampintildeo m i adj lid (larr keč lamprsquointildeu) (1) (Bol) holobraacutedek viz teacutež lampincho (LM)

lampiri m (larr keč lampa bdquolopataldquo larr aim ndashiri bdquověnuje se čemuldquo) (1) (Bol) pomocneacute

provozy (LM) (2) (Bol) pracovniacutek v dole kteryacute maacute na starosti uacuteklid podzemniacutech

chodeb a kanaacutelů (DA)

lampita f (larr keč) (1) (Kost Chil Ekv Per Arg Bol) motyčka (MS)

lampo m (1) (Portor) čaacutest tereacutenu př desde aquel sitio se divisaba un mundo de verdura

por detraacutes un lampo extenso de selva virgen rematando en una cima abrupta (RR)

lampoacuten -na madj (larr keč) (1) (Ekv) dvojzubaacute (dvoustrannaacute) motyka (MS AM MM)

(2) adj (Kol) hladovyacute hltavyacute (AM MM JD) (3) m (Ekv) velkaacute motyka

použiacutevaacute se při stavebniacutech praciacutech (DA)

lamponada f (1) (Ekv) množstviacute zeminy vykopaneacute velkou motykou (DA)

lampote m (1) (Mex) slunečnice ročniacute Var lampotillo Syn maiacutez de Tejas maiacutez

meco (DA)

lampotillo m (1) (Mex) viz lampote (DA)

lamprea f (1) (Ven) vřed jizva (AM MM JD)

lampreada f (1) (Guat) naacuteřez vyacuteprask (2) (Mex) bliacuteznutiacute (MM JD)

lampreado m (1) (Arg Chil) vařeneacute maso (MM JD) (2) (Mex) pokrm obalen v

těstiacutečku z mouky a vajec a poteacute osmažen (3) (Par) kousky masa a zelenina obalenaacute v

těstiacutečku z mouky a poteacute osmaženaacute (MM) (4) (Par szArg) plaacutetek masa obalenyacute

v těstiacutečku kořeniacute a usmaženyacute na paacutenvi (DA)

lampreado -a adj (1) (Ekv) o slaneacutem pokrmu kteryacute se podaacutevaacute s marmelaacutedou cukrem

nebo jinou sladkou omaacutečkou (DA)

lamprear tr (1) (StřAm) šlehat bičem (AM MM)

lampuso -sa adj vulg (1) (Kol Kub Portor Am) drzounskyacute uličnickyacute (AM JD) (2)

(Mex) uliacutezanyacute (JD)

lana adjsubst (1) azotar alguien la ~ (Salv) daacutet peniacuteze zaplatit (RAE) (2) f (Kost)

mech nebo lišejniacutek baho žabinec (3) lež lži (MM) (4) m (Guat StřAm) člověk

patřiacuteciacute mezi chaacutetru (5) m i pl (Hond StřAm) prospěchaacuteř podvodniacutek bandita darebaacutek

lump povaleč využiacutevaacute druheacute ve svůj prospěch pomociacute podvodů (AM MM) (6)

(Ven) rozpustit si vlasy př soltar la lana (7) vycepovat vycvičit (AM) (8) ndashs (Am

Chil Mex Per) prachy fuky peniacuteze prašule př př iquestde doacutende piensa sacar esa lana

hellip solamente jugando un billete de loteriacutea (MM JD BDE) (9) ~ndashs (Mex) kecy

42

kecaacuteniacute (10) cardarle la ~ a una persona (Mex) vynadat někomu (11) estar en la ~

(Am) topit se v peněziacutech (12) ir por ~ y volver trasquilado (Am) vyjiacutet napraacutezdno

přijiacutet zkraacutetka (13) ~ metaacutelica (Mex) draacutetky na parkety (14) ~ peinada (Am) česanec

(15) cual maacutes cual menos toda la ~ es pelo (Am) jeden stojiacute za osmnaacutect druhyacute bez

dvou za dvacet (16) soltar la ~ (Am) pustit chlup zaplatit (17) ~ suelta (Am) vlněnaacute

kajda uacutetržky okraje rouna (18) en ~ tejida (Am) vlněnyacute svetr aj (19) m (Am) chlap

chlapiacutek obejda vandraacutek (JD) (20) (Chil Arg) hadr utěrka př hay que pasarle el

lampazo a las mesas de los clientes (BDE) (21) (Mex) peniacuteze bohatstviacute majetek

(AHM) (22) [Š dinero] (Mex Pan Per US) peniacuteze př me quedeacute sin lana despueacutes

de pagar todas mis deudas (RF) (23) (Bol) peniacuteze (24) (Bol) slabost bol argot

coba (HB) (25) f hovor viz feria př tiene mucha lana en el banco (26) una

(buena) ~ (Mex) hodně peněz př les salioacute en una lana arreglar el coche mex argot

caliche (DEUM) (27) tener ~ en la cabeza (Kub) když to někomu pomalu mysliacute př

desde que nacioacute tiene lana en la cabeza viz metal (DMC) (28) ~ de acero (Arg)

draacutetěnka viz esponja (EEA) (29) adjsubst lid (Guat Hond Salv Nik) oportunista

(-ickyacute) (30) mf (Hond) prospěchaacuteř (31) mf (Guat) sprosťaacutek drzoun nevychovanec

(32) f (Dom) balsovyacute strom viz teacutež lanero (33) (Kost Hond) mech (DA)

lanada f lid (1) (Guat Hond) podvod lest viz teacutež engantildeada (2) f (Guat) hrubost

sprostota nevychovanost (3) (Guat) zlomyslnost podlost (4) (Salv) nestydatost

nestoudnost (DA)

lanar m (1) [Š oveja] spiacuteše pl (Arg Urug) ovce př recorriacuteamos aquella escena

desolada

lancasteriano -na adj (1) (Mex Kol Ekv) založenyacute na vzaacutejemneacutem vzdělaacutevaacuteniacute

o školskeacutem systeacutemu kteryacute byl zaveden v Mexiku na začaacutetku 19 stol (DA)

cuereando reses muertas vigilando la punta de lanares que sobreviviacutean en la loma (RR)

lance m (1) (Mex Nik Kost Pan Kol Urug Arg Bol Chil) milostneacute dobyacutevaacuteniacute

svaacuteděniacute milostneacute dobrodružstviacute pokus o svedeniacute př ha habido maacutes de un lance penoso

que pudo tener un fatal desenlace viz teacutež lancear (2) echarse un ~ (Chil) podiacutevat se

kouknout př chicas que gritan y dan tremendos cuarteos cuando se agachan para echar

un lance (3) tirarse (a) un ~ (Arg Urug Par) pokoušet štěstiacute riskovat př deacutejame que

me tire un lance el negocio era dudoso pero nos tiramos a un lance (RR MM DA)

(4) (Arg Par) křiacutedlo budovy př casa de tres lances casa construida en tres cuerpos

(5) (Kol) miacutesto vhodneacute pro rybolov (6) (Chil) ucuknutiacute př sacar lance (AM MM

JD) (7) (Kol) Miconia caudata hustě listnatyacute strom s rovnyacutem kmenem (MM)

(8) ~ de amor (Chil) milostnaacute pletka (9) ~ apretado (Chil) kritickaacute chviacutele težkyacute

přiacutepad (10) de ~1 (Chil) naacutehodnyacute o setkaacuteniacute přiacuteležitostnyacute o koupi antikvaacuterniacute

kniha z druheacute ruky koupenyacute (11) de ~2 (Chil) naacutehodou se setkat (12) echar buen ~

43

(Chil) dosaacutehnout sveacuteho (13) echar mal ~ (Chil) přepočiacutetat se (14) ~ de honor (Chil)

souboj (15) de ~ en ~ (Chil) přiacutepad od přiacutepadu (16) en ~ de morir (Chil) ve smrtelneacutem

nebezpečiacute se smrtiacute na jazyku (17) a pocos ~-es1 (Chil) ve chvilce (18) a pocos ~-es

2

(Chil) snadno (19) sacar ~ (Chil) ucuknout (20) tener pocos ~-es 1(Chil) byacutet moc

těžkyacute (21) tener pocos ~-es 2

(Chil) nebyacutet moc zaacutebavnyacute (22) tirarse un ~ (Chil) miacutet

kliku (JD) (23) (Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lancero

(HB) (24) (Kost) romaacutenek zaacutelet př Pablo estaacute casado pero trae un lance con una

salvadorentildea slang (RF) (25) (LaPla) akce kteraacute se provaacutediacute i bez zaručeneacuteho

uacutespěchu (26) (LaPla) vyloupeniacute obsahu kabelky pomociacute klepet nebo speciaacutelniacutech draacutetů

Syn lanza viz teacutež lancear slang lunfardo (NET) (27) lid (Kost) vztah (mezi

osobami) poměr viz teacutež entretencioacuten (28) (Kost) milenec sexuaacutelniacute partner (29)

(Kub) v baseballu ziacuteskaacuteniacute vyššiacuteho počtu bodů než druhyacute tyacutem paacutelkař oběhne všechny

mety a vraacutetiacute se na domaacuteciacute metu pak ziacuteskaacutevaacute bod (30) (Hond) nahozeniacute siacutetiacute při rybolovu

(31) ~ muerto (Kost) schůzka s nevěstou (DA)

lanceado f (1) (Arg) bodnutiacute (JD)

lancear trintr (1) (Kost) flirtovat sveacutest př contiene consejos para lancear chiquillas en

La Terraza viz teacutež lance (2) tr (Arg) kraacutest peněženky nebo šperky na ulici či v

hromadnyacutech dopravniacutech prostředciacutech často pomociacute kleštiacute nůžek nebo speciaacutelniacuteho nože

zvaneacuteho lanza př cuando no era conocido por los tiras la lanceaba sin temer el

manyamiento (RR) (3) tr (Mex) utrhnout pšenici ve vyacutehonku kde vztyčeneacute listy

chraacuteniacute klas (MM) (4) tr (Bol) ukraacutest z kabelky peněženku nebo peniacuteze neopatrneacutemu

člověku bol argot coba (HB) (5) tr (Arg) šlohnout viz teacutež limpiar slang

lunfardo (NET) (6) tr lid (Nik Bol Per) kraacutest okraacutest viz teacutež ladronear (7) intr

venk (Mex) vyrůstat o vztyčenyacutech listech na kukuřici ktereacute předchaacutezejiacute klasu (8)

intr (Kost) chodit s někyacutem miacutet s někyacutem sexuaacutelniacute poměr (DA)

lancero -ra mf (1) [Š ratero carterista] (Arg) kapesniacute zloděj hochštapler př un

voceriacuteo ronco vomitaban estos racimos espatarrados en los bancos entre los cuales se

deslizaban los lanceros de traje adecentado viz teacutež lancear (RR JD) (2) hanl (Arg)

nezodpovědnyacute člověk kteryacute se snažiacute uspěch firmy obraacutetit ve svůj prospěch (MM) (3)

f (Kol) věšaacutek (JD) (4) (LaPla) kapesniacute zloděj kapsaacuteř chmataacutek zloděj kteryacute pracuje

pouze se dvěma prsty (5) m (LaPla) naacutepadniacutek galaacuten slang lunfardo (NET) (6)

(Bol) kapesniacute zloděj bol argot coba Syn punguero lance (HB) (7) m lid

(Per Bol Arg) zloděj peněženek (8) m (Guat) hřebiacutek zatlučenyacute šikmo pro většiacute

bezpečnost (DA)

lances intr (1) no te ~ conmigo (Kub) ani se neodvaacutežej př no te lances conmigo que no

acepto eso (DMC)

44

lanceta f (1) [Š aguijoacuten] (Bol Mex Guat Per Chil Am) bodlina žihadlo trn př este

campesino de dieciocho antildeos martiriza a los bueyes con la lanceta de bambuacute (RR AM

MM JD) (2) maacutes curoacute la dieta que la ~ (Am) střiacutedmost je nejlepšiacute kuchař (JD)

(3) (Am) žihadlo př era una abeja agitoacute los dedos para que cayera la lanceta que

se le habiacutea quedado en la yema (BDE)

lancetazo m (1) (Am) bodnutiacute žihadlem (2) dar un ~ a una persona (Am) bodnout

někoho (3) dar ~ en la carne (Am) bodat do masa paacutelit (JD) (4) f (Per Chil)

piacutechnutiacute štiacutepnutiacute bodnutiacute (DA)

lancetilla f (1) (Per) Alternanthera broceliar bylina s dlouhyacutemi a štiacutehlyacutemi listy ktereacute

jsou buď jednotlivě nebo v trsu o dvou až třech listech s malyacutemi květy použiacutevaacute se k

barveniacute laacutetek na červeno nebo jako leacutek v mediciacuteně (DA)

lancha f i pl (larr kič) (1) f (Ekv) houba škodlivaacute pro některeacute rostliny zejm pro

brambory (RAE) (2) (Ekv) mlha (AM MM JD) (3) (Ekv) mraacutez naacutelediacute

jinovatka (AM MM) (4) f (Kol) kapybara (MM) (5) ~ a motor motora (Kol)

motorovyacute člun (6) ~ salvavidasde salvamento (Kol) zaacutechrannyacute člun (7) (Kub)

almara tlustaacute žena haksna (8) (Chil) baganče (JD) (9) viz lancharse (RR) (10)

lid (Kub) viz caderas huevo (DMC) (11) f (Kub Portor Ven) obrovskeacute chodidlo

(12) ~s f pl lid (Hond Salv Nik Chil) obrovskeacute chodidlo Syn paila (13) (Salv

Nik Portor) velkaacute bota (14) (jzKol Ekv) pliacuteseň bramborovaacute způsobuje tmaveacute

skvrny na listech stonku i plodech postihuje nejen brambory ale takeacute rajčata (15)

(střKol) luxusniacute auto (DA)

lanchaje m (1) (Mex) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchonaje (MM) (2) (Mex Nik Ekv) přeprava člunem nebo jinyacutem

plavidlem (DA)

lanchar(se) trintr i zvrat (1) intr zvrat (Ekv) zkazit se o zrnu kvůli parazitu kteryacute

se jmenuje lancha a odolaacutevaacute vykuřovaacuteniacute př pero los granos o se helaban o se

lanchaban o se pudriacutean (RR) (2) intr (Ekv) zataacutehnout se mračit se (obloha) (3)

(Ekv) mrznout zamrznout pokryacutet se jinovatkou (4) (Ven) přijiacutet nebo odhalit tajemstviacute

vyčmuchat špehovat (AM MM JD) (5) (Ekv) mračit se (o nebi) mrznout padat

jinovatka (JD) (6) tr (Ekv) napadnout pliacutesniacute brambory rajčata a dalšiacute plodiny (7)

intr zvrat (Ekv) o bramboraacutech rajčatech a dalšiacute plodinaacutech byacutet napaden pliacutesniacute (DA)

lanchera f (1) (vyacutechBol) svačinovyacute box viz teacutež lonchera (DA)

lancheros m (1) lid (Kub) Kubaacutenci tak označujiacute ty kteřiacute na lodiacutech prchajiacute do Spojenyacutech

staacutetů př estaacute preso por lanchero (DMC)

lanchoacuten m (1) (Kol Chil) velkaacute naacutekladniacute loď (2) (Hond Salv Nik) obrovskeacute auto (3)

m pl (Salv) velkaacute chodidla (4) m pl (Salv) velkeacute boty (DA)

45

lanchonaje m (1) (Per) poplatek za dopravu při přepravě zbožiacute na loďkaacutech či člunech

Syn lanchaje (MM)

lanciada f (1) (Arg) opakovaně zranit (i smrtelně) (AM)

lanco m (1) (Ekv) viz machiacuten (DA)

landa f (1) (szPer) speciaacutelniacute dětskaacute slavnost prvniacute střihaacuteniacute diacutetěte za každou

ustřiženou loknu uacutečastniacuteci přispějiacute určitou čaacutestkou (2) (Salv) chlapeckaacute hra jeden

z nich pronaacutesleduje ostatniacute až do teacute doby než se někoho dotkne ten se poteacute staacutevaacute

pronaacutesledovatelem (3) (Hond) diacutevčiacute hra individuaacutelniacute nebo kolektivniacute spočiacutevaacute ve

vyhozeniacute do vzduchu deseti jacks a snaženiacute chytit se jack ve vzduchu jednou rukou dřiacuteve

než spadne vyhraacutevaacute ten kdo jich v ruce udržiacute nejviacutece (4) (Hond) jack součaacutestka ve

formě křiacuteže nebo hvězdice se kterou se hraje jacks (DA)

landoacute m (1) (Per) tanec typickyacute pro peruaacutenskeacute pobřežiacute založenyacute na afroperuaacutenskyacutech

zvyciacutech (DA)

landro -ra adjsubst (larr malandro) (1) (Ven) gauner zločinec delikvent (DA)

landsquipero -ra mf (larr angl landscaper) (1) (US) zahradniacutek zahradnice ve

veřejneacutem parku v soukromeacute zahradě apod př mi primo Jorge como es landsquipero a

veces consigue bonitas plantas para su propia yarda slang (RF)

lane (larr angl) (1) (Portor US) silničniacute proud trať draacuteha (MS DA)

lanear intr (1) (Bol) slaacutebnout bol argot coba (HB) (2) (Bol) byacutet nečinnyacute byacutet

nezaměstnanyacute (DA)

lanero m (1) (Dom) balsa (balsovyacute strom) strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m s

oblyacutemi listy bělavyacutemi nebo světle růžovyacutemi květy a plodem ve formě podlouhleacute bobule

(s velkyacutem množstviacutem semiacutenek pokrytyacute bavlněnyacutem vlaacuteknem) dřevo je jemneacute velmi

ceněneacute a bavlna kteraacute se ziacuteskaacutevaacute z plodů je velmi užitečnaacute Syn corcho lana palo de

lana (DA)

langa adjsubst iron (larr galaacuten) (1) m (Arg) švarnyacute hoch švarnyacute muž (2) m (Arg)

milovniacutek naacutepadniacutek galaacuten šohaj (3) adj (Arg) švarnyacute galantniacute obvykle se tak

ironicky řiacutekaacute galantniacutem mužům kteřiacute dobyacutevajiacute srdce mnoha žen přehozeniacute slabik viz

vesre (larr al reveacutes) (NET) (4) m (Arg) fešaacutek ctitel př no te me hagaacutes el langa que

seacute muy bien que estaacutes casado con Amanda slang (RF)

langallo m (1) lid (Kub) kohout př ese langallo es bueno para peleas (DMC)

langanazo m hovor (1) (Ven) panaacutek nebo sklenka silneacuteho alkoholickeacuteho naacutepoje

(RAE) (2) (Ven) raacutena kteraacute způsobiacute pohmožděninu šupa (3) (Ven) uacuteder zvonu nebo

vyacutestřel z děla zvoněniacute (AM MM JD) (4) (Ven) velkaacute raacutena velkyacute uacuteder (DA)

laacutengara adjsubst (1) (Mex) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry mazanyacute lišaacuteckyacute filuta

prohnanyacute (RAE AM MM JD) (2) adj (StřAm Am Kol Mex) darmošlapskyacute

vandraacuteckyacute (3) (Kost) vyčouhlyacute čahoun (4) (Kol Mex) hladovyacute (AM JD) (5) mf

46

(Am) darmošlap vandraacutek (6) (StřAm Mex) hladoun (MM JD) (7) (StřAm)

lenoch povaleč (8) mf (Mex) podvodniacutek lhaacuteř (MM) (9) mf (Mex)

nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute Var langaruzo (10) vulg (Mex) prospěchaacuteř zlořaacuted

nenasyta (11) m vulg (Mex) perverzaacutek (12) mf (Mex) mlsnyacute člověk mlsoun (DA)

langarear intrtr lid (1) intr (Mex) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (2) tr (Mex)

přaacutet si něco toužit po něčem (DA)

laacutengaro -ra adj (1) (Mex) falešnyacute prohnanyacute neupřiacutemnyacute (AHM)

langarote -ta madj hovor (1) (Ekv StřAm Am) velmi vysokyacute hubenyacute neupravenyacute

liacutenyacute a nedbalyacute člověk dlouhaacuten čahoun vyčouhlyacute čahounskyacute dlouhataacutenskyacute (RAE AM

MM JD) (2) adj (Mex) hladovyacute (AM) (3) (StřAm) darmošlapskyacute (4) (Mex)

hromotluckyacute (MM JD) (5) (Ekv) o člověku velmi vysokyacute hubenyacute a nemotornyacute

(DA)

langarucho -cha madj (1) adj(Hond Mex Nik Am) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD)

(2) m (Am) dlouhaacuten (JD) (3) adjsubst (Mex Nik) o člověku velmi vysokyacute

hubenyacute a nemotornyacute (DA)

langarutano -na madj (1) adj (Ekv) dlouhataacutenskyacute (AM MM JD) (2) m (Am)

dlouhaacuten (JD)

langaruto -a adj lid despekt (1) (Kol) o člověku velmi štiacutehlyacute velmi hubenyacute vyhublyacute

(DA)

langaruzo -za adjsubst (1) adj (Mex Guanajuato) vyacutehodnyacute (AM) (2) adj (Ekv)

dlouhataacutenskyacute (MM) (3) mf lid (Mex) nedůvěryhodnyacute nespolehlivyacute (DA)

langosta f (1) (Kub) břichna tlušťoch o ženě (2) (Chil) vyžiacuterka (3) los chicos pasaron

por la vintildea como una nube de ~-as (Chil) kluci se vrhli na vinici jako kobylky (JD)

(4) lid (Kub) zadek př esa mujer tiene una langusta muy bonita (5) estar la mujer

como la ~ (Kub) miacutet většiacute zadek př esa mujer estaacute como la langusta iexclcoacutemo me gusta

(6) irse todo en ~ (Kub) hubenaacute žena s velkyacutem zadkem př a tu mujer todo se le fue en

langosta (7) paraacutersele a una mujer la ~ (Kub) když žena otěhotniacute př ella dio un mal

paso y se le paroacute la langosta (DMC) (8) (Arg Urug Chil Mex Ven) kobylka viz

chapuliacuten (EEA) (9) f (Hond Pan) Mocis latipes hmyz kteryacute zamořiacute listy

kukuřice Syn chachalaca (10) f (Portor) člověk s velkyacutem pozadiacutem (11) saber

doacutende vive la ~ (Pan) vědět o něčiacutem kostlivci ve skřiacuteni znaacutet něčiacute tajemstviacute miacutet o někom

cenneacute informace znaacutet něčiacute slabou straacutenku (DA)

langosteado m (1) (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech raacutena do hlavy kterou kohout dostane

během zaacutepasu (DA)

langra f (1) (zaacutepBol) v dole dutina kteraacute se vytvořiacute v rudnyacutech žilaacutech a obsahuje sirnateacute

plyny (DA)

47

languarico -ca adj [Š lenguaraz] (1) (Mex) prostořekyacute drzyacute hubatyacute tlamatyacute držkatyacute

(RAE JD)

languceta adj (1) (Chil) hubenyacute nezdravě vyhublyacute (AM) (2) (Chil) hladovyacute

neduživyacute (MM)

langucia f (1) (Chil) hlad (AM)

languciar tr (1) (Chil) mlsat (AM MM)

languciento -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

langucio -a adj (1) (Chil Mex) hladovyacute nenažranyacute (MM JD)

languumletear tr [Š lamer] (1) (Chil Mex) liacutezat olizovat (RAE DA)

languumletazo m (1) (Mex Chil) liacuteznutiacute oliacuteznutiacute (DA)

laacutenguido -da adj (1) chudyacute bez prostředků švorc viz teacutež fundido (NET)

languso -sa adj (1) (Mex) mazanyacute vykutaacutelenyacute (AM MM) (2) (Mex) vytaacutehlyacute (AM

MM JD)

lanificio m (1) (Per Bol) miacutestozařiacutezeniacute kde se pere a česaacute surovaacute vlna a poteacute se prodaacutevaacute

(DA)

lanigrafiacutea f (1) (Chil) vyšiacutevaacuteniacute obrazů technika při ktereacute jsou obrazy vyšiacutevaneacute vlnou

(DA)

lanillo m (1) (Guat) strom viz teacutež gatillo (DA)

lanlacus m (1) (Per) tradičniacute tanec tančiacute se v regionu Antiplano při slavnosti Corpus

Christi tanečniacuteci jsou převlečeni za šaškykomediantykejkliacuteře (DA)

lantana f (1) (Mex Portor Arg Urug) libora proměnlivaacute keř kteryacute je až 2 m vysokyacute

s trnityacutemi větvemi ovalnyacutemi listy černyacutemi a žlutyacutemi květy malyacutem černyacutem a silnyacutem

plodem Syn cariaquillo chiliguumle cinco negritos margarita del campo matizadilla

sietenegritos xobaroba Var lampana (DA)

lanteacute m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanteja f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lanteacuten m (1) (Mex) jitrocel (JD)

lanterna f (1) (Portor) viz minacuro (DA)

lantrisco m (1) (Mex) pistaacutecie mexickaacute strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m

s podlouhlyacutemi listy s malyacutemi květy (obvykle červeneacute barvy) plodem ve tvaru přirostleacute

peckovice (kulataacute čevenaacute modrofialovaacute nebo černaacute) plod se konzumuje uvařenyacute v soli

nebo suchyacute (DA)

lanudo adjsubst lid (1) (Per střBol vyacutechBol) nešikovnyacute těžkopaacutednyacute nemotornyacute tupyacute

viz teacutež ignoratoacuten (2) (Hond Salv Nik Per Bol) bohatyacute člověk (3) (zaacutepBol vyacutechBol)

liacutenyacute lenoch (DA)

48

lanudo -da adjsubst (1) adj (Ekv Ven Am) vesničanskyacute humpolaacuteckyacute křupanskyacute

(AM MM JD) (2) (Am) prachatyacute (3) m (Am) bambula hlupaacutek (JD) (4)

adjsubst (Bol) slabyacute lenoch bol argot coba (HB)

lanuza mf (1) (Hond) člověk niacutezkeacuteho původ kteryacute podvaacutediacute a šidiacute ostatniacute (RAE)

lanza adjsubst (1) ser alguien una ~ hovor (Am) byacutet schopnyacute a miacutet jasnou mysl

(RAE) (2) mf (Mex Kol Kost Chil Ven) člověk kteryacute neniacute hoden důvěry

podvodnyacute obchodniacutek lichvaacuteř podvodniacutek vydřiduch šibal kapsaacuteř podfukaacuteř filuta př

era una lanza de los muchachos que actuacutean en los paraderos de los autobuses (MM JD

BDE) (3) f (Ven) speciaacutelniacute druh nože př el primero le sacoacute de la cintura una lanza

al tiempo que el otro le despojaba el revoacutelver (4) viz teacutež lancear (RR) (5) ~ apurentildea

(Ven) obchodniacutek špatneacute pověsti nedůvěryhodnyacute obchodniacutek (6) ser uno una ~ (Mex)

vykutaacutelenyacute šibal (MM) (7) (Kol) keťas (8) ~ apurentildea (Ven) podfukaacuteř vydřiduch

(9) correr ~-as (Ven) laacutemat dřevce (10) echar ~-as en la mar (Ven) přeleacutevat moře

lžičkou (11) estar con la ~ en ristre (Ven) byacutet připraven ve střehu (12) no hubono ha

quedado ~ enhiesta (Ven) nepřiacutetel byl poražen na hlavu (13) hincar meter la ~ hasta

el regatoacuten (Ven) pořaacutedně někoho stisknout (14) llevar a la gente a punta de ~ (Ven)

držet lidi hezky zkraacutetka u huby (15) quebrar ~-as (Ven) svaacuteřit znepřaacutetelit se (16)

romper ~~-as por una persona (Ven) zlomit dřevce postavit se za někoho haacutejit

někoho (17) no romper ~-as con nadie (Ven) vyhyacutebat se všem sporům (18) es Vd

muy ~ (Ven) vy jste pěknyacute ptaacuteček filuta (19) ser buenaunatamantildea ~ (Mex) byacutet

mazanyacute miacutet za ušima (20) m (Kol) šejdiacuteř skrbliacutek (JD) (21) f hovor (Mex) ser

alguien (muy) ~ (Mex) byacutet velmi zručnyacute nebo vychytralyacute př Bernardo es muy lanza y

no caeraacute en la trampa mex argot caliche (DEUM) (22) m (Kol) kaacutemoš viz teacutež

mano (23) romper ~s (Mex) byacutet s někyacutem na kordy na ostřiacute nože znepřaacutetelit se s

někyacutem (24) adj (Mex Pan Per) drzyacute troufalyacute odvaacutežnyacute (25) (Ven Ekv) o člověku

zručnyacute a vychytralyacute (26) m (Kol) ve vojsku spolehlivyacute přiacutetel (27) mf (Chil) prchajiacuteciacute

zloděj kteryacute okradl lidi (28) (Chil) garnyacutež zaacuteclonovaacute konzola na kraacutetkou zaacuteclonu (29)

f (Portor) při kohoutiacutech zaacutepasech ostryacute konec na ostruze (30) ~ amarilla1 (jižBol

szArg) Terminalia triflora strom dorůstajiacuteciacute vyacutešky až 10 m maacute listy ktereacute rostou jen

miacutesty květenstviacute ve formě klasu vřetenovityacute plod Syn guayaibiacute amarillo (31) ~

amarilla2 (jižBol szArg) žlutyacute dřevěnyacute oštěp (32) ~ blanca

1 f (Arg) viz guayaibiacute

(33) ~ blanca2 (Arg) biacutelyacute dřevěnyacute oštěp (34) f (Bol) viz palo mataco (DA)

lanzadera f (1) (Mex) dopravniacute depo pro MHD (DA)

lanzado -da adj (1) (Chil) vyhnanaacute vypuzenaacute osoba př a veces hay lanzamientos y

tenemos que albergar a los lanzados (RR)

49

lanzador -dora m (1) (Antil Mex Nik Ven) nadhazovač v baseballu hraacuteč kteryacute

nahazuje miacuteč paacutelkaři (RAE) (2) ~ de bala mf (Nik Kub Kol Ven Ekv Bol Chil)

atlet kteryacute vrhaacute kouliacute (DA)

lanzagua m (1) (Chil) vodniacute dělo umiacutestěneacute na vozidle určeneacute ke střiacutekaacuteniacute vody při

potlačovaacuteniacute veřejnyacutech nepokojů (2) (Urug Chil) vozidlo na ktereacutem je toto vodniacute dělo

umiacutestěno (RAE DA)

lanzaguas m (1) (Chil) vozidlo viz teacutež lanzagua (2) (Chil) vodniacute dělo viz teacutež

lanzagua (DA)

lanzallamas m (larr angl flame thrower) (1) (Am) plamenomet přiacutestroj použiacutevaacuten za

vaacutelky vrhajiacuteciacute proud hořiacuteciacute laacutetky určenyacutem směrem (MM)

lanzamiento m (1) ~ de la bala (Kub Mex Salv Nik Kost Pan Kol Ven Ekv Per

Bol Chil Arg Urug) vrh kouliacute (JD DA)

lanzar trzvrat (1) tr hovor lanzaacutersele a alguien (Mex) vyznat laacutesku svoji naacuteklonnost

př el idiota de Jaime se le lanzoacute a la mujer de su jefe mex argot caliche (DEUM)

(2) zvrat lid (Kub) odvaacutežit se př se lanzoacute en el negocio de las construcciones y

triunfoacute (3) (Kub) vnucovat se ženě s nekalyacutemy uacutemysly př se lanzoacute conmigo y se lo dije

a mi marido (DMC) (4) trzvrat lid (Nik) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (5)

trzvrat (Nik) hltat (6) ~ se al abordaje1 (US) přepadnout někoho naacutesilně (7) ~se al

abordaje2 (Chil) chystat se udělat něco riskantniacuteho (8) ~ la piedra con mano ajena

(Guat) přiacutesloviacute vyjadřuje že někdo něco dělaacute s přetvaacuteřkou a pokrytectviacutem (DA)

lanzazo m lid (1) (Chil) kraacutedež loupež viz teacutež robada (2) m (Chil) přepadeniacute a

okradeniacute naacutesledovaneacute rychlyacutem uacutetěkem (DA)

lantildeas f pl lid (1) (Guat) nehty (DA)

lao m (1) viz alzao estar alzao de un lao (DA)

laope mf lid (1) (Pan) chlapeček holčička viz teacutež chiquito (DA)

lap f (1) (Mex) notebook zkraacuteceniacute slova laptop (DA)

lapa adjsubst [Š paca] (1) f (Kol Ven) paka niacutežinnaacute agutiacute (Agouti paca) asi 50 cm

dlouhyacute hlodavec s hustou zplihlou srstiacute hnědeacute barvy s biacutelyacutemi skvrnami na hřbetě a

načervenalyacutemi na krku břiše a bociacutech s kraacutetkyacutem ocasem a s kraacutetkyacutemi nohami se

špičatyacutem čenichem a s malyacutemi zaoblenyacutemi oušky pochaacuteziacute z Ameriky žije v horskyacutech

oblastech v noraacutech živiacute se rostlinami vydaacutevaacute zvuky podobneacute prasečiacutem snadno se

domestikuje a jeho maso je jedleacute př hellip para prohibir la caceriacutea de venados lapas y

chiguumlires (MM BDE) (2) f (Kost Hond StřAm) papoušek guacamayo pochaacuteziacute

z Ameriky zhruba o velikosti slepice jeho zobaacutek je nahoře biacutelyacute a zespodu černyacute maacute biacuteleacute

spaacutenky krvavě červeneacute tělo hruď zeleneacute nebo modreacute barvy svrchniacute dlouhaacute pera na

křiacutedlech jsou modraacute se žlutyacutemi miacutesty maacute dlouhyacute červenyacute ocas s peacutery kteraacute jsou na

bociacutech modraacute (RAE MM) (3) (Kost Hond Pan) papoušek ara arakanga Ara

50

macao Ara ambigua př la lapa roja es una de las aves maacutes bellas de los bosques

costarricenses (4) (Per Chil) rozpůlenaacute dyacuteně použiacutevaacute se napřiacuteklad na nošeniacute jiacutedla

umyacutevaacuteniacute jako miacutesa na stůl př le llevaba alimento en una gran lapa (RR AM MM

DA) (5) f (Chil) konkubiacutena vojaacuteka (6) (Ekv) velkyacute klobouk nahoře zploštěn (AM

MM) (7) (Chil) vojanda (8) (Ekv) širaacutek (JD) (9) (larr keč lapha bdquolaacutetka kteraacute

visiacuteldquo) (Bol Bn) člověk bez ucha (10) adj (Bol PtVallegvall) visiacuteciacute (LM) (11) f

lid (Portor) student študaacutek kteryacute si půjčuje poznaacutemky od spolužaacuteků viz teacutež

comelibros (12) f (Per) velkyacute taliacuteřmiacutesa z hliacuteny dřeva nebo vysušeneacute tykve (dyacuteně)

sloužiacute k serviacuterovaacuteniacute jiacutedla (13) f (Nik) pomlouvačnaacute osoba klepna (14) f pl (Nik)

dolary bankovky (15) f (Portor) student kteryacute po svyacutech spolužaacuteciacutech požaduje

zaacutepisky udělaneacute uacutekoly apod (16) ~ verde f (Nik Kost) ara zelenyacute druh velkeacuteho

papouška kteryacute dorůstaacute až 80 cm maacute silnyacute černyacute zobaacutek se šedou špičkou převlaacutedaacute

zeleneacute peřiacute miacutesty biacuteleacute (v oblasti obličeje) červeneacute černeacute v ocasniacute oblasti je peřiacute

zbarveno do žlutě olivoveacute barvy Syn guacamaya azul guacamayo verde (17) a ~

(Chil) na zaacutedech na hřbetu na bedrech (DA)

lapachal m (1) (Arg Am) lapačovyacute haacutej (MM JD)

lapachar trintr (1) (Portor) jiacutet bažinou mokřinou (AM MM JD)

lapachero m [Š lapachar] (1) (And Portor) mokřina (RAE MM JD) (2) lid

(Portor) nadměrneacute sliněniacute (3) (Portor) zvlhčeniacute vagiacuteny (DA)

lapachillo m (1) (Arg) Eugenia cisplatensis tropickyacute strom Jižniacute Ameriky (2) (Arg)

jmeacuteno různyacutech stromů z čeledi bobovityacutech připomiacutenajiacuteciacute Eugenia cisplatensis (MM)

(3) (Arg Urug) Lonchocarpus nitidus strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15 m maacute

nepravidelnyacute kmen ovaacutelneacute listy biacuteleacute a žluteacute květy a plod ve formě lusku (DA)

lapacho m (1) (Arg Bol Par Am) Tecoma specialis lapačovyacute strom (MM JD)

(2) ~ amarillo1 (Bol svArg) Tabebuia pulcherrima strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až

35 m maacute silnyacute a dlouhyacute kmen žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (3) ~ amarillo2 (Bol

svArg) dřevo ze stromu Tabebuia pulcherrima je masivniacute těžkeacute a oceňovaacuteno v

tesařstviacute (4) ~ amarillo3

(szArg) Tabebuia lapacho strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30

m maacute žluteacute květy a listy ktereacute opadaacutevajiacute (5) (szArg) dřevo ze stromu Tabebuia

lapacho (6) ~ negro1 (sevArg) Tabebuia ipe strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

silnou kůru trubkoviteacute květy fialoveacute barvy plod ve formě lusku (7) ~ negro2

(sevArg)

tvrdeacute dřevo ze stromu Tabebuia ipe maacute širokeacute využitiacute (8) ~ rosado1 (szArg) viz

lapacho negro1 (9) ~ rosado

2 (szArg) viz lapacho negro

2 (10) ~ rosado

3 (Urug)

Tabebuia heptaphylla až 12 m vysokyacute strom maacute rovnyacute a tmavyacute kmen listy ktereacute

opadaacutevajiacute velkeacute růžoveacute květy a plod ve formě podlouhleacute tobolky (DA)

51

lapaco m (1) (Bol) Tabebuia ochracea strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute

zvoncoviteacute květy a plod ve tvaru korkoviteacuteho lusku ve ktereacutem jsou uchovaacutena semiacutenka

(DA)

lapada f (1) (Per) chrstnutiacute vody (AM MM JD) (2) echar una ~ a una persona

(Per) chrstnout vodu na někoho (JD)

lapalada f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (MM) (2) lid (jižMex) deacutešť lijaacutek drobnyacute

deštiacutek viz teacutež llovida (DA)

lapalapa f (1) (Mex Oaxaca) mrholeniacute (AM JD)

laparara adjsubst (larr aim lapacutearara bdquomizernyacute biacutednyacuteldquo) (1) (zaacutepBol) člověk kteryacute žije v

biacutedě (DA)

lape adj (larr map lapegen bdquoslepenyacuteldquo) (1) (jižChil) slepenaacute smotanaacute (nit vlna) (AM

MM) (2) (jižChil) o slavnosti živaacute veselaacute (MS AM MM)

lapear tr (larr keč laqacuteay bdquoplesknout plaacutecnoutldquo) (1) (zaacutepBol) daacutet někomu facku (DA)

lapero -ra adjsubst (1) (Ven) pes vycvičenyacute k honu hlodavce aguti paka niacutežinnaacute

(DA)

lapi m (1) (zaacutepBol) vysokyacute roštěnec vyacuteřez hověziacuteho masa z oblasti hřbetu dobytka

(směrem ke krku) (DA)

lapicera f (1) f [Š boliacutegrafo] (Urug Bol Arg Par) propiska (RAE) (2) [Š

portaplumas] (Arg Bol Urug Chil Par) držaacutetko na pero Syn palillero (AM MM)

(3) [Š pluma estilograacutefica] (Arg Urug Chil LaPla Bol Par) plniciacute pero Var

lapicera fuente př sin hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (JD BDE DA)

(4) ~ (lapicero) m [Š portaplumas] (Arg Per Chil Urug Par Am) naacutesadka na pero

př al sentarse Julio encontroacute su lapicera y eacuteste era un siacutentoma de buena suerte Syn

palillero (RR AM MM JD) (5) (Am) naacutesadka na psaniacute (6) (Am) patentniacute

šroubovaciacute tužka (7) ~ a bolillaa bolita (Chil LaPla Am) kuličkoveacute pero př sin

hablar de las ventajas de la lapicera a bolilla (8) ~ fuente (Am LaPla Urug Chil)

plniciacute pero (JD BDE DA) (9) [Š boliacutegrafo] (Arg Urug) kuličkoveacute pero propisovaciacute

tužka př iquesttiene una lapicera necesito apuntar una direccioacuten (RF) (10) f (Mex)

školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (11) lid (Par) školniacute pouzdro (12) (Arg)

druh menšiacute ryby z čeledi Basilichthys žije v řekaacutech a jezeraacutech Jižniacute Ameriky (DA)

lapicero m [Š boliacutegrafo] (1) (Kost Guat Hond Salv Nik Dom Ven zaacutepKol Per Bol

Chil) propiska Syn esterograacutefico (2) m [Š portaminas] (Mex) patentniacute šroubovaciacute

tužka (RAE DA) (3) (Arg Per) viz lapicera př rebuscoacute es sus bolsillos teniacutea

dinero sus llaves un lapicero (RR AM MM JD BDE) (4) ~ fuente (Per)

kuličkoveacute pero (JD) (5) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute zaacutemků bol argot coba Syn

laacutepiz (HB) (6) [Š boliacutegrafo] (Dom Per) kuličkoveacute pero propisovaciacute tužka viz teacutež

lapicera (RF) (7) (Mex Kub Ekv Bol) pentilka mechanickaacute tužka (8) (Pan Par

52

Arg) stojaacutenek na tužky (9) (Pan) školniacute pouzdro (10) lid (Arg) člověk ktereacutemu hraacuteči

daacutevajiacute sveacute saacutezky při tajnyacutech hraacutech (DA)

laacutepida f (1) ponerle ~ (Chil Urug) udělat definitivniacute tečku za nějakou činnostiacute nebo

projektem (DA)

lapidar tr (1) (Kol Guat Hond Mex Per) opracovaacutevat vzaacutecneacute kameny (AM) (2)

(Nik Chil) rozhazovat peniacuteze promarnit vyacuteznamnou přiacuteležitost (DA)

lapidario -a adjsubst (1) adj lid (Mex Kub Bol) o věci definitivniacute konečnyacute (2) mf

(Kub) člověk kteryacute se vyjadřuje vyacutestižně (DA)

lapin m (1) (střBol) pokrm připravenyacute z kukuřice a vařeneacute fazole podaacutevaacute se se salaacutetem

z cibule rajčete paacuteliveacute papriky koriandru boliacutevijskeacuteho a posype se syacuterem (DA)

lapincho -cha adjsubst (larr aim laphinchu) (1) (zaacutepBol) chudyacute člověk člověk v těžkeacute

finančniacute situaci (DA)

laacutepiz m (1) ~ labialde labiode labiospara labios (Am) rtěnka (2) ~ labial indeleble

(Am) nesliacutebatelnaacute rtěnka (3) meterle ~ a una cosa1 (Kub) spočiacutetat co komu (4) ~ a

pasta (Chil) propisovačka (5) ~ de pizarra (Chil) pisaacutetko (6) ~ de plomo (Chil)

olůvko (7) ~ de tiza (Chil) krejčovskaacute křiacuteda (JD) (8) (Bol) tyč k překonaacutevaacuteniacute

zaacutemků bol argot coba Syn lapicero (HB) (9) ~ de pasta propisovaciacute tužka

viz birome (10) ~ de mina1 [Š portaminas] (Chil) patentniacute tužka Syn portaminas

(Mex s tlustou tuhou Arg Ven) lapicero (Mex) laacutepiz mecaacutenico (Urug) (11) ~ de cera

[Š cera] (Chil) krajon Syn crayoacuten (Arg Mex Ven) crayola (Mex Urug) (12)

cajaestuche de ~ces (Mex) školniacute pouzdro viz cartuchera (EEA) (13) afilar el ~1

(Kub) zmiacuternit př cuenta lo que te debo y afila el laacutepiz (14) afilar el ~2 (Kub) sniacutežit

ceny př si no afilo el laacutepis quebramos (15) casarse a punta de ~ (Kub) oženit se z

vypočiacutetavosti př no se quieren se casaron a punta de laacutepiz (16) empezar de ~ y

terminar de mochito (Kub) z vyššiacute pozice spadnout na dno př eacutese era presidente y

paroacute de barrendero empezoacute de laacutepiz y terminoacute de mochito (17) ~ de caramelo a kilo

(Kub) levnaacute tužka př se rompioacute es que es un laacutepis de caramelo de a kilo (18) meterle

~ a una cosa2 (Kub) dělat předčasneacute zaacutevěry př antes de comprar la casa le metiacute laacutepiz

(19) ser un ~ con casquillo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo je chraacuteněnyacute př es muy difiacutecil

derrotarlo porque es un laacutepis con casquillo (DMC) (20) saber maacutes que un ~ (Dom)

hodně umět (21) ~ carboacuten (Hond Bol) grafitovaacute tužka na psaniacute i kresleniacute viz teacutež

laacutepiz grafito (22) ~ de grafito (Hond Nik Bol) viz laacutepiz grafito (23) ~ de mina2 (Nik

Dom Chil) krajon viz teacutež laacutepiz mina (24) ~ grafito (Hond Salv Chil Ekv) grafitovaacute

tužka Var laacutepiz carboacuten laacutepiz de grafito (25) ~ mina (Salv Ven Per Chil) krajon

Var laacutepiz de mina2 (26) ~ pasta (Chil) propiska (27) ~ tinta (Hond Nik) kuličkoveacute

pero (28) meter ~ (Nik Pan Dom) spočiacutetat si proveacutest aritmetickou operaci pro

vyacutepočet naacutekladů nebo vyacutenosů (DA) (29) gambler viz teacutež gruacutea (XX)

53

lapo m (1) (Ven) kavka hlupaacutek (AM JD) (2) (Kol Ekv Ven) hlt lok (3) (Chil

Mex) facka raacutena pěstiacute (4) (Ven) podvodniacuteček (5) de un ~ (Kol) jednou ranou v tu

raacutenu naraacutez (MM JD) (6) (Am) hlt liacuteznutiacute (7) echar un ~ (Am) liacuteznout zavdat si

(8) dardescargar un ~ en el carrillo a una persona (Chil Mex) vlepit někomu facku

(JD) (9) ~ de agua (zaacutepKol) lijaacutek (DA)

lapoma f (1) lid (Kub) penis př en el cine me cogioacute la lapoma (DMC)

lapoacuten m (1) [Š perro] (Per) pes př yo soy un mozo pobre ciego sin juicio y sin lapones

que ladren en mi favor y me defiendan (RR)

laposo -sa adj (1) (Portor) nesamostatnyacute lpějiacuteciacute na jinyacutech vtiacuteravyacute podleacutezavyacute (DA)

laptop mf (larr angl) (1) f (US Mex Hond Salv Nik Pan Kub Dom Portor Bol Arg)

(2) m (Ekv Arg) (3) mf (Chil) laptop notebook viz teacutež lap (DA)

laqueacute adj (larr fr laquer) (1) (Urug) lakovanyacute natřenyacute (MS)

laque m (larr map) (1) (Bol) kyj obušek hůl klacek (2) (Chil Arg Per) druh palice

obušku ze železa nebo ze dřeva potaženeacuteho železem (RAE AM MM) (3) (Chil Arg

Am Bol) bolaso bolas bola (JD DA) (4) (Arg Chil Per) zbraň lupičů (MM) (5)

(Chil) u pouštěniacute draka rukojeť s nitiacute (6) (Bol) dušeneacute maso se zeleninou (7) (Bol

Chil) obušek Var laqui (MS AM MM) (8) m (Bol) solenaacute měkkaacute mletaacute

kukuřice se syacuterem a masem Syn laqui (AM) (9) (Per Bol Chil) gumovyacute obušek

dřevěnaacute palice (10) (Per) v hornictviacute trhlina ve ktereacute se vytvaacuteřejiacute žiacutely ryacutehy (DA)

laqueadura f (larr map) (1) (Bol) uacuteder bolasem (MS)

laquear tr (larr map) (1) (Arg Chil) lovit bolasem (MS AM MM)

laqui m (Chil) viz laque (MS AM MM)

lara m (1) (zaacutepVen) albiacutezie strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute širokou korunu

nažloutleacute květy s růžovyacutemi tyčinkami (DA)

laraila (1) (Salv) debile kreteacutene vyacuteraz hrubeacute uraacutežky vůči někomu (DA)

larailo m lid (1) (Mex) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (DA)

iexcllarala citosl (1) (Salv) chacha haha chichi vyacutesměch posmiacutevaacuteniacute (DA)

larama mf lid (1) (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro -ra (DA)

larca f lid (larr keč larqrsquoa) (1) (Bol altvall) kanaacutel (LM)

laredo m (1) (Bol) ulice třiacuteda ulička park (2) (Bol) bydliště bol argot coba (HB)

(3) ser del otro ~ lid(Guat Hond Salv Nik) byacutet homosexuaacutel viz teacutež culero (4) (larr

laredo bdquomexickyacute lidrdquo) (Mex Guat Salv Bol) strana bok (5) (Hond) koženaacute kozačka

s niacutežšiacutem podpatkem a protaacutehlou špičkou (DA)

larga adjsubst (1) despekt (Guat) nestydataacute necudnaacute žena (2) a la ~ o a la corta (Mex

Pan Portor Ekv Per zaacutepBol Chil Kub) dřiacuteve nebo později (3) echar la ~ vulg lid

(Chil) vypraacutezdnit se kaacutelet (DA)

54

largada f (1) (Arg Urug Am Kost Kub Kol Ven Ekv Per BolChil) start rozjetiacute

moment kdy sportovniacute zaacutevod začiacutenaacute (2) (Arg Urug Chil Par Kub Ven Ekv Bol)

start miacutesto ze ktereacuteho zaacutevod začiacutenaacute př fulano aventajoacute a Mengano desde la

largada (RAE MM JD DA) (3) (Arg Chil Par Urug) nataacutehnutiacute prodlouženiacute

(MM) (4) (Ekv LaPla Chil) vypadnutiacute zmizeniacute odchod př hellipla alcaldesa dio la

largada oficial (JD BDE) (5) (Chil LaPlat) start začaacutetek zahaacutejeniacute rozjetiacute

zaacutevodu běhu apod př hellipla alcaldesa dio la largada oficial (BDE)

largado -da adj (1) (Bol) na mizině bez peněz př desce hace tiempo que estoy

largado voy a tener que empezar a laburar slang (RF) (2) estar ~ (Bol) byacutet bez

peněz bol argot coba Syn estar lavado estar pato (HB) (3) (Bol)

nezaměstnanyacute (DA)

largar trintrzvrat (1) intr (Chil Arg Par Urug Am) začiacutet sportovniacute karieacuteru př

cuando largaron yo estaba en la galucha luqueando un par de piernas de mascar (MM

JD) (2) tr (Kost Bol) zahnat vypudit př un buen diacutea intriga y logra que al

hondurentildeo lo larguen de la finca con muacutesica a otra parte (3) ~se [Š echarse] intr zvrat

(Chil Arg Per Kol Portor Kost Bol Chil) vrhnout se začiacutet se něčemu věnovat př

miraacutendome no maacutes cuando me encuentra por ahiacute como si se me fuera a largar encima

(RR AM MM DA) (4) (Kol) uznat udělit př laacutergueme dos libras de su cacao

(MM) (5) (Am Arg) vykecat (6) (Kol) nechat přepustit komu co (7) ~ una

andanada (Kol) vystřelit salvu (8) ~ argumentos a una persona (Kol) zasypat někoho

argumenty (9) ~ la bandera (Kol) rozvinout vlajku (10) ~ una barbaridad (Kol)

plaacutecnout hloupost (11) ~ la brea (Mex) pustit chlup zaplatit (12) iexcllaacutergale un cachete

(Mex) vraž mu jednu (13) ~ la cutarala chancleta (Kub) nataacutehnout bačkory zatřepat

bačkorama (14) ~ el chivo (Am) krmit rybyčky zvracet (15) ~ el chancho (Arg)

krmit rybičky zvracet (16) ~ un discurso (Arg) spustit daacutet k dobreacutemu řečnit (17)

nos ~-goacute un discurso de una hora (Arg) kaacutezal řečnil naacutem celou hodinu (18) ~ un grito

(Arg) vykřiknout (19) ~ el lazo (Arg) jiacutet s pravdou ven (20) ~ llamaradas (Arg) šlehat

plameny (21) ~ una macanada (Arg) plaacutecat nesmysly (22) ~ la maleta (Arg) sbalit

kufry zemřiacutet (23) ~ palabrotas (Arg) sprostě nadaacutevat (24) ~ pepa (Arg) kaacutepnout

božskou (25) ~ el pie (Kub) byacutet na prkně zemřiacutet (26) ~ un puntapieacute a una persona

(Kub) nakopnout někoho (27) ~ el rollo1

(Am) spustit řečnit kaacutezat (28) ~ el rollo2

(Am) vykecat něco (29) ~ el rollo3 (Am) bliacutet (30) ~ el rollo

4 (Am) vyhazovat peniacuteze

oknem (31) ~ un soplamocos a una persona (Am) vrazit někomu jednu do nosu (32) ~

velas (Am) nataacutehnout plachty vyplout na moře (33) ~-se (Am) daacutet pustit se do něčeho

(34) ~ a caminar (Am) vydat se na cestu (35) ~ a correr (Am) daacutet se do běhu (36) ~ a

llorar (Am) rozbrečet se (37) ~ a trotar por el mundo (Am) pustit se do světa (38)

(Chil) nataacutehnout bačkory zatřepat bačkorama (39) ~ a la francesa (Chil) zmizet po

55

anglicku (40) ~ con la muacutesica a otra parte (Chil) jiacutet o dům daacutel vypadnout sbalit se

(41) ~ a lo pato (Chil) kaacutepnout božskou (42) ~ al trabajo (Chil) jiacutet do rachoty (43) ~

con viento fresco (Chil) vziacutet nohy na ramena (44) ya se ~ ndashgoacute1

(Arg) už to začalo (45)

ya se ~ ndashgoacute2 (Arg) už spustilo už pršiacute (JD) (46) tr (LaPla) udat obvinit prozradit

vyzradit vykecat odsoudit Syn entregar escupir (47) (LaPla Š) propustit vyhodit

vyloučit vyrazit vypovědět sesadit Syn espirar fletar colgar la gayeta gayetear

dar el olivo najar viz teacutež najusar rajar slang lunfardo (NET) (48) tr ~ una

patada (Kub) vtipně odpovědět př le pregunteacute correctamente lo que me dijiste y me

largoacute una patada (DMC) (49) tr lid (vyacutechBol) zabiacutet (někoho) viz teacutež ultimar (50)

~ el piojo (Kub) nataacutehnout bačkory (51) ~ los chanchos lid (Arg) (vy)zvracet (se) viz

teacutež deponer (52) trzvrat lid (Dom) jiacutest nacpat se viz teacutež empacar(se) (53) intr

zvrat (Mex Bol Chil) o atmosfeacuterickeacutem jevu propuknout vypuknout začiacutet (54) intr

(Ven EkvBol Chil Arg Urug) začiacutet zaacutevod (55) tr (sevEkv Bol) hodit zahodit

mrštit (56) intr zvrat (zaacutepBol) miacutet větry (57) intr zvrat (Bol) byacutet odhodlanyacute něco

udělat (58) tr zvrat lid (Dom) jiacutestpiacutet (59) iexcllarguen (Urug) start (60) ~ duro

(Arg) odbyacutet někoho viz teacutež largar por baranda (61) ~ el chivo lid (Urug) zvracet

(62) ~ el forro (Ven) přiacuteliš mnoho pracovat (63) ~ el pellejo venk (Kub Pan) sloupat

se oloupat se po spaacuteleniacute (64) ~ en banda (Arg Urug) viz largar por baranda (65)

~ la pepa (Bol Chil) prozradit tajemstviacute řiacutect pravdu (66) ~ por baranda (Arg Urug)

odbyacutet někoho nepřijmout daacutet mu najevo svůj nezaacutejem Var largar duro largar en

banda (67) ~se a la China (Guat Nik) odejiacutet (68) ~se a la chingada (Mex Guat

Hond Salv Nik) viz largarse a la China Var largarse a la droga largarse a la

punta de un cuerno largarse a la punta del chorizo (69) ~se a la droga (Guat Hond)

viz largarse a la chingada (70) ~se a la punta de un cuerno (Guat Ekv) viz largarse

a la chingada (71) ~se a la punta del chorizo (Guat) viz largarse a la chingada (DA)

largavista m lid (1) (Nik Pan Ven Per Bol Chil Arg Urug Par) dalekohled viz teacutež

largavista (DA)

largavistas m pl (1) [Š anteojos prismaacuteticos] (Arg Urug Ven) triedr (RAE) (2)

(Arg Bol Chil Ven Ekv Per Urug) dalekohled př pudimos ver coacutemo se moviacutean los

helicoacutepteros ingleses viz teacutež embrocantes largavistas (JD BDE DA)

large (larr angl) adjsubst (1) (US Mex Hond Salv Nik Kost Par Portor Ekv Per Bol

Chil Par Kub) o oblečeniacute velikost L (DA)

largo adv i m (1) adv [Š lejos] (Kost Hond Nik) daleko (2) largo (tirar ~) viz tirar

(RR DA) (3) ~ a largo de ~ a largo de ~ en largo1 (Mex) po celeacute deacutelce (4) ~ a

largo de ~ a largo de ~ en largo2 (Mex) co nejpohodlněji (5) ~ a largo de ~ a largo

de ~ en largo3 (Mex) jak širokyacute tak dlouhyacute (6) ~ de manos (Mex) dlouhoprsťaacuteckyacute (7)

a lo maacutes ~ (Mex) nejvyacuteše nanejvyacuteš (8) dos millones ~-os (Mex) dobreacute dva milioacuteny

56

(9) (Am) dlouho (10) (Kost) daleko (11) iexcl~ (Kost) vypadněte vypadni (12) iexcl~ de

ahiacute iexcl~ de aquiacute (Kost) taacutehni pryč pryč odtud (13) ~ y tendido1

(Kost) habaděj (14)

~ y tendido2 (Kost) pořaacuted (15) ~ y tendido

3 (Kost) vypraacutevět zdlouha a zeširoka př me

habla largo y tendido de sus proyectos (JD) (16) m (Mex) piškot sladkeacute pečivo

podobneacute piškotu obdeacutelniacutekoveacuteho tvaru plněneacute marmelaacutedou a posypaneacute cukrem (17)

(zaacutepBol) sklenice ve ktereacute se podaacutevaacute pivo nebo naacutepoj chicha alkoholickyacute naacutepoj

z kukuřice a arašiacutedů (18) de ~1 lid (Ekv) přiacutemo rovně (19) de ~

2 (Ekv) značnyacute velkyacute

(20) ~ a ~ (Dom) plně uacuteplně kompletně (DA)

largo -a adjsubst (1) adjsubst (Guat Hond Salv Mex) neslušnyacute necudnyacute nestydatyacute

nemrava zvrhliacutek př esa muchacha no me gusta para mi hijo es muy larga (2) (Guat)

zločinec lotr kriminaacutelniacutek př en el gabinete del acutal gobierno hay varios largos

slang (RF DA) (3) adj (LaPla) vysokyacute velkyacute slang lunfardo Syn lunfo

(NET) (4) be ~a (Arg Chil Urug Ven) piacutesmeno b viz be larga (EEA) (5) adj

hovor ser alguien ~ (Mex) byacutet ulhanyacute mex argot caliche (DEUM) (6) ser algo ~

como la esperanza de un pobre (Kub) byacutet něco velmi dlouheacute (jak Lovosice) př este

libro es largo como la esperanza de un pobre Syn ser algo largo como un real de

tripa (DMC) (7) (Mex) ulhanyacute prolhanyacute lhaacuteř (8) (Kub) v zemědělstviacute vyacutekonnyacute

pracovniacutek (9) ir a morir ~ (Nik) jiacutet obtěžovat vedle (10) ser gran ~ (Hond) byacutet

ručička byacutet obratnyacute dovednyacute (11) ser maacutes ~ a que Cuaresma (Guat) byacutet prostitutka

šlapka (12) viz carrera ser de carrera larga (13) viz mantel estar de mantel largo

(14) viz mantel estar de manteles largos (DA)

largona f hovor (1) (Chil Per) otaacuteleniacute protahovaacuteniacute odklaacutedaacuteniacute něčeho daacutet si přestaacutevku

(2) darse una ~ (Chil) odpočinout si daacutet si šlofiacuteka nataacutehnout se daacutet si rast (AM MM

JD) (3) (Per Chil) povoleniacute prodloužit nějakou činnost (DA)

largoncillo m (1) (sevMex) akaacutecie keř dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 3 m maacute světle šedeacute

větve miacutesty kraacutetkeacute trny maleacute vějiacuteřoviteacute listy maleacute zakulaceneacute květy ktereacute jsou žlutě

zbarveneacute plod ve tvaru rovneacuteho a podlouhleacuteho lusku Syn vara prieta (DA)

largoruto adj (1) (Am) dlouhataacutenskyacute Syn largucho (JD)

largucho -cha adjsubst (1) adj (Arg Chil Mex Per Portor Urug) čahoun dlouhaacuten

(AM) (2) adjsubst (Dom Portor sevKol Chil) vytaacutehlyacute vysokyacute a hubenyacute

čahounskyacute čahoun (DA)

larguero -a adjsubst (1) adj (Arg Chil) roztaacutehlyacute prodlouženyacute př discurso larguero

(2) (Arg Chil) o člověku ktereacutemu všechno moc trvaacute (3) (Arg Chil) vyacuteraz pro člověka

či zviacuteře kteryacute se věnuje dlouheacutemu běhu kde je důležitějšiacute vyacutedrž než rychlost (4) (Chil)

velkomyslnyacute štědryacute (5) (Chil) hojnyacute bohatyacute početnyacute (MM JD) (6) adj (Am)

dlouhataacutenskyacute (7) m (Arg Chil) dobryacute běhoun (kůň) (JD) (8) adj (Chil Am)

dlouhyacute volnyacute štědryacute (9) (Chil) hojnyacute bohatyacute vydatnyacute (AM JD) (10) (Arg Chil

57

Bol) otravnyacute protivnyacute užvaněnyacute (AM DA) (11) m venk (Portor) dřevěnyacute hranol

kteryacute podpiacuteraacute konstrukci volskeacuteho povozu (DA)

largueza f (1) (Guat) bezohlednost nesvědomitost (DA)

larguirucho -ucha adj (1) lid (Kub) vysokyacute a hubenyacute př eacutel es larguirucho Syn

largarucho (DMC)

larguito -ta adj (1) de ~ lid (Nik Kost) bez ziacuteskaacuteniacute důvěry (DA)

larguncho adj lid (1) (szArg) o člověku velmi vysokyacute a štiacutehlyacute (DA)

largura f (1) (Arg Par Portor Urug Am) trvaacuteniacute dešťů aj (MM JD)

largurucho -cha adjsubst despekt [Š larguirucho] (1) (Ven Kol Chil Mex Nik) o

člověku vytaacutehlyacute tyčka hubeňour přiacuteliš dlouhyacute vzhledem ke sveacute tloušťce (RAE

MM DA)

lari adjsubst lid (larr keč lari bdquoliškaldquo) (1) mf hanl (Bol altvall) indiaacuten kteryacute se z

venkova přestěhoval do města dělaacute těžkeacute praacutece Syn ojotudo runa tata tatala

abarcas indio indiaco janiwa jaque (2) m i adj (Bol Bn) zženštilyacute člověk viz teacutež

chinalo (3) m i adj (Bol Bn) gay viz teacutež chinalo (4) m i adj humor (Bol Valleg)

zloděj dobytka (5) adjsubst hanl (Bol altvall) buran viz teacutež callahuaya (LM) (6)

adjsubst lid (Bol) venkovskyacute venkovan viz teacutež guajiro (7) (Bol) indiaacutenskyacute

přistěhovalec z venkova do města (8) mf (vyacutechBol) zloděj zviacuteřat (zvlaacuteště dobytka) (9)

(Bol) špinavyacute zanedbanyacute člověk (10) m (szBol) homosexuaacutel gay teplouš (11) m

(szBol) zženštilec změkčilyacute člověk viz teacutež culero (12) (szBol) tvrdohlavyacute umiacuteněnyacute

člověk (DA)

lari-lari m lid (larr keč lari) (1) (Bol altvall) zlyacute duch kteryacute si odnaacutešiacute dětskeacute duše

Syn sajra (LM)

larilo m lid (1) (Guat Hond) homosexuaacutel gay teplouš viz teacutež culero (DA)

larpa x (larr aim larpha bdquoslabyacute předčasně narozenyacute nedonošenyacuteldquo) (1) (Bol Yungas)

slabyacute rachitickyacute (o nedonošeneacutem diacutetěti) dialekt afro-yunguentildeo (ABS)

larquear intr (1) (Per) potulovat se po ulici (DA)

larry adj (larr angl) (1) (Hond) neschopnyacute nezpůsobilyacute omezenyacute (2) (Hond) liacutenyacute

lenivyacute lenošivyacute (DA)

larva adj (1) (Salv) lakomyacute př con lo larva que es Mila fue la uacutenica que no cooperoacute

para pagar por la operacioacuten urgente de su sobrino (2) (Salv) nečestnyacute př Tontildeo vende

su carro muy barato pero como yo seacute que es bien larva algo ha de tener y yo no le doy

ni la mitad de lo que pide slang (RF)

larva f (1) (Salv) prospěchaacuteřka vyžiacuterka (2) (Salv) člověk se zlyacutemi uacutemysly nečestnyacute

lakomyacute (DA)

las de Quico y Caco (1) viz Quico (RR)

lasas m pl (1) (Nik) zliacute duchoveacute kteřiacute lidem přinaacutešejiacute neštěstiacute (DA)

58

lasca f (1) (Kub) plaacutetek šunky aj (2) sacar muchas ~-as a una persona (Kub)

vymačkat někoho jako citron (JD) (3) (Kub) vyacutehoda zisk užitek (4) sacar ~s (Kub)

těžit z nějakeacute situace profitovat (DA)

lascadura f (1) (Mex) odřeniacute (AM MM JD) (2) (Mex) odloupnutiacute (JD) (3)

(Mex) prasknutiacute zlomeniacute (DA)

lascar tr (1) (Mex) odřiacutet (AM MM JD) (2) (Mex) tabasco pikantniacute omaacutečka

(AM) (3) (Mex Am) odloupnout (MM JD) (4) (Mex) urazit otlouci se (DA)

lascas f (1) dar ~ (Kub) odpaacutelit (v baseballu) př ese pelotero de que hablas daba unas

lascas por encima de segunda segunda znamenaacute druhaacute meta (2) sacar ~1 (Kub)

ziacuteskat informace př de eacutel saqueacute y pude desbaratar sus planes (3) sacar ~2 (Kub) miacutet

užitek př a eso que me dijiste le saqueacute lascas (DMC)

lashuro -ra mf (larr lenca bdquonejmladšiacute diacutetěldquo) (1) (zaacutepHond jvSalv) nejmladšiacute diacutetě

benjamiacutenek viz teacutež lasuro lazuro Syn guanjuro (DA)

lasquear intr (1) (Kub) rozřezat na plaacutetky (JD)

lastar intr (1) (Arg) přitaacutehnout k plněniacute povinnostiacute aj (JD)

lastimada f [Š lastimadura] (1) (Kub Mex Guat Am Nik Kost Dom Kol) raacutena

poraněniacute škraacutebanec zraněniacute (RAE AM MM JD DA)

lastimado m [Š lastimadura] (1) (Ekv szArg) raacutena poraněniacute viz teacutež lastimada (RAE

JD DA)

lastimadura f (1) (Arg StřAm Kol Chil Mex Par Portor Urug) pohmožděnina

odřenina raacutena Syn lastimada lastimoacuten (MM)

lastimar(se) trintrzvrat (1) tr (Dom Per Bol Par) zlomit vykloubit vymknout (2)

intr zvrat (Dom Per Bol Par) zlomit si vykloubit si vymknout si (DA)

lastimoacuten m (1) (Kol Kub Guat Mex Per Portor Veb Am) poraněniacute ubliacuteženiacute

pohmožděniacute (AM JD) (2) (Am) pohmožděnina odřenina raacutena (MM) (3)

(Portor) modřina podlitina (DA)

lastrada f viz lastrar(se) (RR)

lastrar(se) trintrzvrat hovor (1) (Arg Urug Par) jiacutest baštit nacpat se zhltnout cpaacutet

se př los adolescentes no comen lastran viz teacutež empacar(se) chupar(se) (RAE RR

DA) (2) tr (Chil) nasypat štěrksuť ke koleji aby se upevnily pražce (3) (Ekv)

vysypat štěrkem cestu (DA)

lastre m (1) maacutelo užiacutev (Arg) jiacutedlo viz teacutež enyante (2) (Chil) suť štěrk hrubyacute piacutesek

obvykle se použiacutevaacute k připevněniacute pražců kolejiacute (3) en ~ (Dom) bez peněz na mizině

(DA)

lasuro -ra mf (1) (zaacutepHond vyacutechEkv) viz lashuro -ra (DA)

lata f (1) desp (Arg Urug Ven) šavle pochva na šavli př a miacute no me gusta andar con

la lata a la cintura viz teacutež latoacuten (2) hanl (Kost Mex Arg) jakyacutekoli ostryacute předmět

59

z kovu př es que no es cualquier hijo de madre el que puede andar con una lata que ha

sido de un presidente de Meacutejico (3) [Š cubo balde] (Mex) kbeliacutek vědro př me

cargaron con una lata que pesaba mucho (4) (Kost) jakyacutekoli dopravniacute prostředek př

hay que agarrar una lata hasta el centro y otra para la choza (5) estar en las ~s [Š no

tener dinero] (Kost Kol StřAm) nemiacutet peniacuteze př el Capitaacuten Austeriacuten dice que estaacute en

las latas que no tiene un cinco que no quiere una jarana nueva (AM MM) (6) meter

mano en la ~ viz mano (RR) (7) f (StřAm) šašek komediant (8) dar ~1 (Ven)

kritizovat odsuzovat pohaacutenět bičem trestat (9) (Arg) tyč hůl na přivazovaacuteniacute vyacutehonků

na viniciacutech na reacutevoveacutem loubiacutem nebo na přichyceniacute slaacutemy na střechaacutech domů na statciacutech

(MM) (10) (Am) drznoun (11) (Bol) kachna lež (12) (Kol) bambus raacutekos (13)

(Ven) tyčka (14) ~ de la basura (Ven) popelnice (15) dar (buena) la ~ a una persona

(Ven Chil) pořaacutedně otravovat někoho př hellipde su vida sentimental no va a contar nada

porque me da lata que se metan (JD BDE) (16) (Ven) daacutet někomu vyacuteprask (17)

estar en la ~ las ~as (Am) byacutet v pěkneacute bryndě na suchu (18) meter ~ (Ekv) žvanit

(19) ser una ~ (Ekv) byacutet otravnyacute (20) es una ~ (Ekv) to je nesmysl to jsou žvaacutesty

(JD) (21) me da ~ lid (Chil) otravuje mě to př de su vida sentimental no va a

contar nada porque laquome da lata que se metanraquo (BDE) (22) f lid (Kub) automobil

př mi lata es de primera (23) (Kub) liacutemec (24) (Kub) plyn v autě (25) (Kub) mačeta

př la rural pegaba con la lata todo el mundo huiacutea (26) corre sardina que se te va la ~

(Kub) volaacuteniacute na někoho kdo běžiacute na autobus (27) darle a la ~1 (Kub) posunout se

v životě vpřed př aquiacute vamos daacutendole a la lata slang chuchero (28) darle a la ~2

(Kub) žiacutet si př aquiacute estamos daacutendole a la lata (29) darle a la ~ taconazo aquiacute

taconazo allaacute (Kub) žiacutet v neustaacutelyacutech haacutedkaacutech př aquiacute estamos daacutendole a la lata

taconazo aquiacute taconazo allaacute (30) darle la patada a la ~1 (Kub) selhat př en ese

negocio la di la patada a la lata (31) darle la patada a la ~2 (Kub) zemřiacutet př le dio la

patada a la lata y lo enterraron ayer Syn cantar el Manisero ponerse el chaquetoacuten

de pino tea (32) fuego a la ~1 (Kub) daacutet se do praacutece př vamos Pedro fuego a la lata

(33) fuego a la ~2 (Kub) lichotka kteraacute se užiacutevaacute když po boku někoho kraacutečiacute kraacutesnaacute

žena př fuego a la lata iexclqueacute belleza (34) ~ a la lata a la Maya y al Tinguaro (Kub)

v plneacute siacutele se daacutet do praacutece př no podemos esperar fuego a la lata a la Maya y al

Tinguaro La Maya je vesnice na vyacutechodě Kuby a El Tinguaro je jeden z největšiacutech

cukrovarů na Kubě (35) ~ de aceite de carboacuten (Kub) plechovka o objemu pěti galoacutenů

př dame una lata de aceite de carboacuten (36) tener la ~ brillosa (Kub) miacutet vždy

vyleštěneacute auto př yo siempre tengo la lata brillosa (37) tener que pasarle a alguien la

~ de destupir el laquosuerraquo (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo často žertuje př a ese indecente

hay que pasarle la lata de destupir suer suer je kubaacutenskaacute vyacuteslovnost anglickeacuteho slova

sewer viz fuaacutecata fuego hoja jarro mula sardina (DMC) (38) (Kost) autobus př

60

habiacutea como treinta personas esperando que llegara la lata slang (39) dar ~2

(Portor) hodně mluvit žvanit př Deja de dar lata y escucha lo que te digo slang

(40) dar ~3 (Guat) otravovat opruzovat př iexcldejaacute de dar lata y ponete a estudiar

slang (41) dar ~4

(Kost Urug Par) otravovat štvaacutet př te va a ir muy mal si seguiacutes

dando lata slang (42) dar ~5 [Š molestar fastidiar] (Guat Kol Kost Mex Nik Par

Š Urug) dotiacuterat obtěžovat otravovat vyrušovat (43) dar ~6 [Š hablar mucho] (Arg

Par Portor Urug) moc mluvit (44) dar ~7 (Urug Par) vybavovat se hodně poviacutedat př

Eugenio me dio lata toda la tarde y no me pude concentrar en los estudios (45) (Ven)

francouzskyacute polibek francouzaacutek př Valeria y Carlos causaron un escaacutendalo al darse

una lata durante la misa slang (RF) (46) (LaPla) kovovyacute žeton kteryacute prostitutka

vyměnila s bordelmamaacute za peniacuteze ziacuteskaneacute od klienta zaacutekazniacuteka slang lunfardo

(NET) (47) ~ de conservas (Arg Chil MexUrug Ven) plechovka viz tarro (EEA)

(48) (Kol Ekv) kovovaacute forma na pečeniacute (49) (Ekv) plech na pečeniacute (50) (szArg)

Mimozyganthus carinatus keř viz teacutež iscayante (51) (Ven) Gynerium sagittatum

divoce rostouciacute rostlina kteraacute dorůstaacute do vyacutešky až 10 m maacute pevnyacute stonek dlouheacute

rovneacute listy s pilovityacutemi okraji hroznoviteacute květenstviacute stonky teacuteto rostliny se použiacutevajiacute při

stavbě střech a mezistěn (52) (Guat Hond Nik) jednotka vaacutehy a množstviacute kaacutevoveacuteho

zrna přibližně 566 kg nebo 125 liber (53) (Guat Nik) jednotka zrn kteraacute odpoviacutedaacute

13 centu (54) (zaacutepBol střBol) jednotka objemu 20 litrů použiacutevaacute se při prodeji

alkoholickeacuteho naacutepoje chicha (55) (Salv) jedna unce marihuany 2875 g (56) (Nik

Ven Ekv Bol) stareacute auto autovrak (57) (Kost) autobus (58) (Arg Urug) kovovyacute

naacutehubek kteryacute se nasazuje telatům na čumaacutek aby tele přestalo piacutet mateřskeacute mleacuteko a

paacuteslo se (59) (Per) dlouhaacute a namaacutehavaacute cesta dlouhyacute a vysilujiacuteciacute vyacutešlap (60) (Ven)

vaacutešnivyacute polibek (61) (Pan) hra na schovaacutevanou (62) (Guat) bezcennaacute věc cetka kraacutem

(63) viz pelar estar pelando una lata (64) f lid (Bol) lež kecy viz teacutež mentolina

(65) ~ de cinc f (Kost Dom Kol) pokovovanyacute plech kteryacute se použiacutevaacute k zastřešeniacute

budov a domů (66) a la ~1 (zaacutepKol) hojně četně dost mnoho (67) a la ~

2 (zaacutepKol)

rychle svižně hbitě (68) a ~ (Per) pěšky (69) en las ~s (Hond Nik Pan Portor) bez

peněz na mizině (70) pura ~ (Guat) neurozenyacute nešlechetnyacute bezcitnyacute ukrutnyacute (71)

dejar en las ~s (Hond Nik) zruinovat zničit někoho přiveacutest na mizinu (72) dar ~8 lid

(Kub Portor Bol) mluvit bez přestaacuteniacute nepřetržitě (73) dar ~9 lid (Chil) nudit (74)

dar ~10

lid (Chil) uveacutest do rozpaků traacutepit skličovat (75) darse una ~ lid (Ven)

vaacutešnivě se liacutebat (76) meter la ~ lid (Nik) zpronevěřit nepatřičně si přivlastnit něco

ciziacuteho předevšiacutem svěřeneacute peniacuteze (77) ser pura ~ (Bol Hond) byacutet bezcennyacute kraacutem

(DA)

latada f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latadura (MM JD)

latadura f (1) (Arg) pobitiacute latěmi Syn latada (MM JD)

61

laacutetano f lid (larr plaacutetano) (1) (Per) banaacuten vliv jaz kečua (EA)

latantain m (1) (zaacutepBol) plechovaacute naacutedoba na alkohol plechovka (DA)

latapi m (1) (Per) Guarea guidonia strom kteryacute dorůstaacute do vyacutešky až 45 m maacute

vějiacuteřoviteacute listy maleacute květy nažloutleacute barvy dřevo je velmi vzaacutecneacute a kůra stromu se

použiacutevaacute v mediciacuteně Syn trompillo (DA)

latar intr (1) (Am) pokryacutet plechem (2) (Am) pobiacutet latěmi (JD)

iexcllatas citosl lid (1) (Bol) no nazdar ale kdepak to zrovna viz teacutež iexclmieacutercole(s)

(DA)

lataza f lid (1) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateada (DA)

latazo m lid (1) (Dom) raacutena šlehnutiacute švihnutiacute bičem (DA)

lateada f lid (1) (szArg) kaacutezaacuteniacute proslov (2) (Per) cesta putovaacuteniacute viz teacutež lateo (DA)

latear trintrzvrat [Š aburrir] (1) tr i zvrat hovor (Chil Arg Ekv Per Portor Urug

Am Bol) obtěžovat otravovat nudit hodně mluvit kecat žvanit (RAE AM MM JD

DA) (2) intr lid (Per Bol) mluvit zdlouhavě (3) tr lid (Per) poviacutedat někomu něco

(4) intrzvrat lid (Chil) nudit se unavit se obtěžovat se (5) intr lid (Bol) přehaacutenět

zveličovat (6) intr (Per) jiacutet chodit kraacutečet (7) (Dom) bouchnout udeřit někoho (DA)

latente adj (1) (Am) přežiacutevaacute v paměti živyacute (o udaacutelosti aj) př estaacute auacuten latente el

recuerdo de sus virtudes (MM)

lateo m (1) (Per) cesta putovaacuteniacute vyacutelet Syn lataza lateada (DA)

lateral m (1) darle a algo o a alguien de ~ (Kub) daacutet stranou př a esa comida le di de

lateral viz tipo (DMC) (2) (Salv Pan Ekv Chil) při určiteacutem sportu vhozeniacute miacuteče

z boku hřiště (3) (Bol) štola důlniacute diacutelo s jedniacutem vyuacutestěniacutem na povrch (DA)

lateriacutea f [Š hojalateriacutea] (1) (Andal Am Arg Kub Par) klempiacuteřstviacute (RAE MM JD)

(2) (Am) konzervy zaacutesoba konzerv (JD) (3) (LaPla) hodinaacuteřstviacute Syn tacheriacutea

(4) (LaPla) klenotnictviacute slang lunfardo (NET) (5) (Chil) otrava nuda

nepřiacutejemnost (DA)

lateriacuteo m [Š lateriacutea] (1) (Mex Am) několik plechovek od konzerv (RAE MM JD)

latero -ra adjsubst (1) [Š latoso] (spiacuteše v Am Nik Bol Chil) otravnyacute protivnyacute otrava

(o člověku) protiva (MM DA) (2) mf [Š hojalatero] (Andal Am Arg Kub Par

Urug ne v Peruacute) klempiacuteř (RAE AM MM) (3) adjsubst lid (Per Bol) prolhanyacute

lhaacuteř viz teacutež hablador (4) (Arg) upoviacutedanyacute užvaněnyacute mluvka žvanil (5) mf (Arg

Urug) zaacutevislyacute na kokainoveacute pastě (6) mf (Bol) advokaacutet praacutevniacute zaacutestupce praacutevniacutek

(DA)

laticioacuten f venk (1) (Salv) štěkot viz teacutež latidera (DA)

latida f (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

latidera f venk (1) (Guat Salv Kost) neuacutestaacutelyacute štěkot Var laticioacuten (DA)

latidero m (1) (Mex) psiacute ňafaacuteniacute (JD)

62

latido m venk (1) (Guat Salv Kost Pan Bol Ven) štěkot (DA)

latifundista m (1) (Am) majitel jedneacute či viacutece velkyacutech venkovskyacutech statků farem (MM)

latigada f (1) (Am) našvihaacuteniacute vyacuteprask (JD)

latigar (latiguear) tr lid [Š castigar] (1) (Arg Ekv) trestat tyacuterat kaacuterat Syn

caer(se) caranchar caranchear casquear(se) cinchonear cuerar encargar fuetear

penquear(se) petatear(se) pijear(se) topar(se) trolear (DA)

latigar tr (1) (Am Arg Ekv) šlehat švihat (JD DA)

latigazo m (1) (Kub) tanečniacute figura (AM MM) (2) (sevPer) nemoc vyvolanaacute

parazitem kteryacute vyměšuje laacutetku a ta způsobiacute paacuteleniacute a svěděniacute v oblasti břicha (DA)

laacutetigo mf (1) m (Kol Ekv Hond Per Pan Am) švihnutiacute šlehnutiacute (2) m (Per Arg

Urug) jezdec (3) salir al ~ (Chil) finiš ukončit nějakyacute uacutekol (AM MM JD DA) (4)

(Chil) draacuteha pro zaacutevody koniacute (5) (Arg) druh zaacutebaacutevy při ktereacute se v uzavřeneacutem prostoru

ovlaacutedaacute auto pohaacuteněneacute elekřinou ktereacute jede nekontrolovatelně a poraacutežiacute vše co mu přiacutejde

do cesty (MM) (6) (Arg Ven) jezdeckyacute bičiacutek viz fuete (EEA) (7) mf (Per

Chil) jezdec žokej (8) m (Bol) muž pod pantoflem podpantoflaacutek (9) estar hecho un

~ (Mex) byacutet kost a kůže byacutet vyhublyacute (DA)

latigoso -sa adj (1) (Dom) o jiacutedle žvyacutekavyacute tuhyacute připomiacutenaacute svojiacute konzistenciacute

žvyacutekačku (DA)

latigudo -da adj (1) adj [Š latoso] (Chil) otravnyacute protivnyacute (RAE) (2) (Chil JižAm)

o něčem pevneacutem měkkeacute pružneacute ohebneacute (3) bič s koženyacutem paacuteskem (AM) (4) adj

[Š hostigoso] (Chil) vtiacuteravyacute dotěrnyacute (5) adj lid (Chil) obtiacutežnyacute protivnyacute viz teacutež

molestoso (6) (Chil) o jiacutedle velmi přeslazenyacute (DA)

latigueada f (1) (Ekv Guat Hond Per Mex Nik szArg Am) našlehaacuteniacute našvihaacuteniacute

(AM MM JD DA)

latiguear tr (1) (Arg Kol Ekv Guat Hond Mex Per Bol Am) našlehat někomu

sešlehat někoho (AM MM JD DA) (2) tr lid(Hond Ekv Per Bol sevArg) viz

latigar (DA)

latiguera f (1) [Š latigueo] (Pan Per) švihaacuteniacute praacuteskaacuteniacute bičem vyacuteprask našlehaacuteniacute př

aquiacute ta el cholo que buscabas cabroacuten me pagaste la latiguera de mi hijo ya tus

bellaqueriacuteas no se oiraacuten en la montantildea (RR AM MM JD)

latiguillo m (1) (Salv) znělka v raacutediu (DA)

latilla f (1) (Ekv) třiacuteska střepina uacutelomek př la muchacha puso la ropa huacutemeda dentro

del tarro que bulliacutea y atizoacute el fuego con chamizas y latillas de graduacutea seca (RR) (2)

(sevEkv) bambusovaacute tyč (DA)

latinazgo m despekt [Š latinajo] (1) (Chil Ekv Dom) latinskyacute vyacuteraz nebo fraacuteze

použiacutevanaacute v kastilštině (RAE DA)

63

latino adj (1) eso estaacute ~ (Ekv) je toho moc maacutelo je to jak vzaacutecneacute kořeniacute je toho jak

šafraacutenu (AM MM JD)

latir trintr (1) ~le a alguien algo hovor [Š presentirlo] (Ven Mex Urug) tušit

předviacutedat miacutet předtuchu předpoklaacutedat zdaacutet se př me late que no viene a eso que usteacute

teme compadre (RAE RR AM MM JD BDE) (2) (Ven) otravovat obtěžovat

(AM MM JD) (3) en esto ~-te el propoacutesito de (inf) (Ven) v tom tkviacute uacutemyslhellip (JD)

(4) intr lid me late (Mex) tak se mi zdaacute zdaacute se mi tušiacutem mysliacutem si maacutem pocit že

př iquestlo pensoacute asiacutehellip me late que siacute (BDE) (5) intr hovor ~le algo a uno (Mex)

tušit předviacutedat něco př me late que no vendraacute mex argot caliche (DEUM) (6)

(Mex) vyhovovat př vendreacute por tiacute a las tres te late mex argot caliche (INFO)

(7) ~ en la cueva (Ven) hrozit ohrozit vyhrožovat obtěžovat (8) ~le1 (Mex Nik

Kost Ven Ekv Bol Chil) tušit něco předpoklaacutedat předviacutedat očekaacutevat (9) ~le2 (Mex

Guat) přitahovat někoho (10) ~le3 (Mex) miacutet chuť na něco toužit po něčem (DA)

latisueldo m (1) (Ekv) značně vysokyacute plat (RAE)

lato adj (1) (Am) otravnyacute (JD)

latoacuten m (1) [Š sable] hanl (Arg Bol Kol) šavle př daban entonces las armas pa

defender los cantones que eran lanzas y latones con ataduras de tiento (AM MM)

(2) (Kub Portor Per Par Urug Arg Am) kbeliacutek obzvlaacuteště na odpadky vědro na

praniacute praacutedla př llego a una parte oscura donde hay latones higieacutenicos de Salubridad y

oigo que sale una cancioacuten de los latones de basura (RR AM MM JD) (3) (Bol Kol

Arg Par Urug Portor Am) plechovka (AM MM JD DA) (4) (Am) žabikuch (5)

~ de basura (Am) naacutedoba na odpadky (JD) (6) dar ~ (Kub) byacutet otravnyacute pro někoho

př ayer me dioacute latoacuten (7) irse todo para el ~ de basura (Kub) dopadnout špatně př en

el proyecto todo se fue para el latoacuten de basura Syn joderse todo irse al carajo irse

a la mierda (8) tener cara de ~ de basura (Kub) byacutet ošklivyacute př Juanita tiene cara de

latoacuten de basura viz basura (DMC) (9) lid (Portor) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež

porongo (10) venk (Kub Portor) plechovyacute kbeliacutek (11) (Kub) odpadkovyacute koš (DA)

latoneriacutea f (1) (Bol) plechoveacute zbožiacute obchůdek s klempiacuteřskyacutemi vyacuterobky př con ruido de

latoneriacutea y vidrios rotos el coche queda con las ruedas al cielo (RR) (2) (Kol Ven

Ekv) autoservis (3) (Kol Ekv) automechanik (DA)

latonero -ra mf (1) m (Kol) klempiacuteř viz hojalatero (JD EEA) (2) mf (Kol Ven)

automechanik (DA)

latoso -sa adj [Š embustero] (1) (Ekv) prolhanyacute vytaacutečejiacuteciacute se člověk (2) adj [Š

pedante] (Ekv) domyacutešlivyacute člověk kteryacute raacuted předvaacutediacute svou moudrost či učenost ať už

ji maacute či nikoliv (RAE) (3) [Š aburrido] (Chil) nudnyacute faacutedniacute uacutenavnyacute otravnyacute Syn

opio (Arg o věcech) plomo (Arg o osobaacutech) fome (Chil) lelo (Mex) tedioso (Urug)

fastidioso (Ven) (EEA) (4) hovor (Mex) zlobivyacute neklidnyacute vyrušujiacuteciacute př

64

castigaron a los nintildeos latosos del saloacuten trapear es lo maacutes latoso del quehacer mex

argot caliche (DEUM) (5) (Bol) prolhanyacute ulhanyacute lživyacute klamnyacute (DA)

latrofaccioso m (1) (Mex) vzbouřenec (JD)

lauca f (larr map laun) (1) (Chil) u člověka i zviacuteřat pleš plešatost olysalost lysost (MS

AM MM JD)

laucadura f (larr map) (1) (Chil) pleš plešatost olysalost lysost přirozenaacute nebo

vyvolanaacute nějakou nemociacute či nehodou (MS AM MM JD)

laucar tr (larr map) (1) (Chil) škubat chlupy nebo vlnu (MS AM MM)

laucha f (larr map laucha nebo llaucha) (1) (Arg Bol Chil Par Urug Am Mex Ven

jižPer) Mus musculus myš hraboš polniacute (hlodavec) př las bolsas de raciones

teniacutean tambieacuten galletitas turrones caramelos asiacute que las lauchas desfilaban por el

rincoacuten en donde estaban apiladas (AM MM JD BDE EEA DA) (2) hovor (Arg

Am) vychytralec lišaacutek lstivaacute osoba darebaacutek taškaacuteř (RAE JD) (3) peor es mascar

~s [Š peor es nada menos de una piedra] (Chil) lepšiacute než nic lepšiacute než draacutetem do oka

př hace rato que pasoacute para adentro con la Lucy peor es mascar lauchas (RR) (4)

(Arg Chil Am) o člověku hubenyacute a drobnyacutech rysů hubeňour (5) (Arg Chil)

bezvyacuteznamnaacute osoba (6) (Arg Am) staryacute chliacutepniacutek proutniacutek (AM MM JD) (7)

(Chil) v karetniacute hře tenderete třetiacute z jakeacutekoli barvy (8) (Chil) mezi klempiacuteři ocelovyacute

draacutet (9) (Kol) znalyacute tereacutenu praktickyacute (AM MM) (10) m (Arg Chil Urug Kol)

chytraacutek (AM) (11) (Chil) voziacutek (12) aguaitar uno la ~ (Chil) s trpělivostiacute vyčkaacutevat

nějakou přiacuteležitost (MS AM MM) (13) ser una ~ (Arg Chil Urug Am) čipernaacute

jako veverka živaacute plnaacute energie miacutet za ušima Var lauchita (AM MM JD) (14)

tiene cara de ~ (Am) maacute krysiacute obličej (15) aguaitar la ~ (Chil) čekat na svou

přiacuteležitost (16) es una ~ (Am) ten maacute za ušima (17) m (Kol) zvěd vůdce stopař (JD)

(18) (Chil) svazek kabelů nebo draacutetů připojiacute se k nim dalšiacute kabely a spojiacute se s

trubkami ktereacute sloužiacute k elektroinstalaci (19) (svKol) kandiru žiacutehanyacute malaacute řiacutečniacute ryba

kteraacute dorůstaacute do deacutelky 10 cm podobnyacute rybě Eremophilus mutisi maacute štiacutehleacute tělo a

skvrny ktereacute jsou většinou hnědeacute nebo šedeacute barvy (DA)

lauchear intr hovor (1) (Chil) při některyacutech sportech hraacutet tiacutem způsobem že se čekaacute na

přiacuteležitost daacutet goacutel ziacuteskat bod (2) intr hovor (Chil) při některyacutech sportech převziacutet miacuteč

za zaacutedy obraacutenců (RAE)

lauchero -ra adjsubst (larr map) (1) (Chil Per) hraacuteč kteryacute čekaacute na svou šanci (aniž by

se plně zapojil do hry) (2) (Chil) naacutedeniacutek kteryacute pracuje s voziacutekem laucha (RAE MS

DA)

lauchita f (larr map) (1) (Chil LaPla) myška (MS) (2) (Chil) ženuška (JD)

lauchoacuten m (larr map) (1) (Chil) vyrostlyacute a hubenyacute mladiacutek (MS) (2) ~ orejudo (Chil)

druh křečka dorůstaacute do deacutelky 5 cm maacute velkeacute oči a uši (DA)

65

lauco-ca adj (larr map) (1) (Chil) plešatyacute lysyacute olysalyacute (MS AM MM JD)

laucoacuten m (larr map) (1) (Chil) kulataacute pleška na hlavě (2) a ~es adv (Chil) špatně

zastřihnuteacute vlasy (MS)

Laudelina f (1) iquesthasta cuaacutendo ~ (Kub) do kdy př iquesthasta cuaacutendo Laudelina vas a

estar hablando (DMC)

lauacuted f (1) (Mex Hond Nik Pan) kožatka velkaacute mořskaacute želva kteraacute dorůstaacute až do 3

m maacute soudkoviteacute tělo špičatyacute ocas černyacute krunyacuteř se sedmi podlouhlyacutemi hřebeny nemaacute

zuby a použiacutevaacute svůj ostryacute zobaacutek k rozmělněniacute potravy největšiacute mořskaacute želva na světě

Syn baula fanduca tinglado tora tortuga baula (DA)

laulao m (larr arwkarib) (1) (Ven) druh sumce Silurus sp (2) (Ven) hudba a tanec

indiaacutenů z Alto Orinoco Var laulau (MS AM)

laulau viz laulao (MS)

laundry m (larr angl) (1) (US Bol) praacutedelna viz teacutež londri (2) (US) špinaveacute praacutedlo

čerstvě vypraneacute praacutedlo viz teacutež londri (DA)

laupe m (1) (Bol) Godoy obovata strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute jednoducheacute

listy žluteacute květy plody ve tvaru tobolky dřevo se použiacutevaacute ve stavebnictviacute (DA)

laura f (1) (sevKol) kondor havranovityacute dravyacute ptaacutek viz teacutež zopilote (DA)

laurel m(1) (Am) společneacute jmeacuteno pro mnoho druhů stromů keřů a rostlin různyacutech čelediacute

existujiacute různeacute varianty pro jejich označeniacute laurel blanco laurel cerezo laurel comino

laurel chino laurel de la sierra laurel mocho aj (MM) (2) ~ de jardiacuten (~ de flor)

(Arg Urug) oleandr viz rosa laurel (EEA) (3) (Guat Hond Salv Kost Pan Ekv

Par) strom Cordia alliodora viz sachicahue (4) (Bol) strom viz moena (5) (Portor)

Magnolia splendens strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute kuželovitou korunu

aromatickou kůru kaštanoveacute barvy biacuteleacute květy a ovaacutelneacute plody Var laurel sabino

Syn sabino (6) (Urug) Ocotea acutifolia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 25 m maacute

tmavězeleneacute listy ktereacute neopadaacutevaacutejiacute maleacute nažloutleacute květy a malyacute vejčityacute plod černeacute

barvy (7) ~ avispillo (Portor) strom viz cabirma aromaacutetica (8) ~ blanco1

(Guat

Hond Salv) strom viz suchicahue (9) ~ blanco2

(Dom Bol) Ocotea floribunda

středně vysokyacute strom s hladkou kůrou kaštanoveacute barvy dlouhyacutemi větvemi listy hnědyacutem

plodem ve tvaru bobule kůra stromu voniacute po kořeniacute a dřevo se použiacutevaacute jako palivo

Var laurel espada (10) ~ cambroacuten (Dom Bol) Ocotea globosa strom dorůstajiacuteciacute

do vyacutešky až 15 m maacute šedou a zvraacutesněnou kůru zaobleneacute listy květy ktereacute vyrůstajiacute ve

svazciacutech po stranaacutech hlavniacute větve načernalyacute plod ve formě chlupateacuteho lusku kteryacute

obsahuje maleacute kulateacute semiacutenka Syn aguacatillo cacaiacutello guayarte (11) (Portor)

Ocotea wrightii staacutele zelenyacute strom středniacute vyacutešky maacute hustou korunu kůra a listy jsou

velmi voňaveacute a plod je ve formě bobule (12) ~ cigua (Portor) staacutele zelenyacute strom Ocotea

leucoxylon viz cigua (13) ~ de cera (Ekv jižBol) Myrica pubescens strom z rodu

66

vřesnovityacutech dorůstaacute do vyacutešky až 5 m větviacute se již zespodu maacute jednoducheacute listy

květenstviacute ve tvaru klasu plod ve formě peckovice kteraacute se po dozraacuteniacute pokryje bělavyacutem

voskem kůra stromu se použiacutevaacute v mediciacuteně Syn yana-yana (14) ~ espada (Portor)

viz laurel blanco2 (15) ~ geo (Portor) strom viz cigua (16) ~ guaica (sevArg) strom

viz guaica (17) ~ macho (Guat Salv Nik) strom viz suchicahue (18) ~ negro (Pan)

viz suchicahue (19) ~ rosa (Kol) oleandr obecnyacute Syn eacutebano (20) ~ sabino

(Portor) strom Magnolia splendens viz laurel (DA)

laureloacuten m (1) (Mex) rostlina ze severniacuteho Mexika podobnaacute vavřiacutenu (MM)

laurentildeo m (1) (Pan) keř viz barajo (DA)

lause m (larr angl louse) (1) (Chil) veš (MS MM)

lautro m (larr map lauchra) (1) (Chil) koniacutek malyacute kůň (MM)

lava f (1) estar continuamente en ~ la ~ (Kub) neustaacutele soupeřit př estos espantildeoles

estaacuten continuamente en lava la lava (DMC)

lavabo m (1) (Mex Urug) umyvadlo viz lavatorio (EEA)

lavacara f maacutelo použ [Š jofaina] (1) (Ekv Kol) umyvadlo (RAE AM MM)

lavacarada f (1) (Ekv) umyacutevadlo (2) ~ de agua (Ekv) umyacutevadlo plneacute vody voda

z umyacutevadla (JD)

lavacaras mf (1) (Hond Dom) lichotniacutek pochlebniacutek (DA)

lavacho m (larr map lavacha) (1) (Chil) malaacute ropucha vyskytujiacuteciacute se v Chile (MM)

lavaco m (1) (Bol) člověk živiacuteciacute se umyacutevaacuteniacutem aut bol argot coba (HB)

lavacopa mf (1) (Arg Urug) pomocniacutek viz lavacopas (DA)

lavacopas mf (1) (Bol Arg Urug) pomocniacutek v kuchyni umyacutevaacute naacutedobiacute v barech a

restauraciacutech (DA)

lavada f (1) (Am Mex) praniacute (MM JD) (2) lid (Bol) kraacutedež loupež oblečeniacute

odcizeniacute oblečeniacute opileacutemu člověku kteryacute zůstal na veřejneacutem prostranciacute např na ulici

viz teacutež robada (3) dar una ~ (Pan) tvrdě někoho zkritizovat seřvat někoho (4) (Pan)

nadaacutevka uraacutežka uraacuteženiacute nadaacutevaacuteniacute (5) ~ de cabeza lid(Per Arg Urug) pokaacuteraacuteniacute

vyacutetka hubovaacuteniacute (6) ~ de cara lid (Dom Bol) upraveniacute za uacutečelem zlepšit svůj

vzhled (DA)

lavadedos m (1) (Mex) naacutedoba s vodou kteraacute se poklaacutedaacute na stůl a sloužiacute k oplaacutechnutiacute

prstů (RAE)

lavadera f (1) (Am) umyacutevadlo (JD) (2) (Nik Pan Kol Per) časteacute praniacute (praacutedla) (3)

(Kub) dřevěnaacute valcha (DA)

lavadero m (1) (Am JižAm Guat Mex Nik Hond Salv Kost Pan Dom) řečiště řeky

nebo potoku se zlatonosnyacutem piacuteskem kde se ryacutežuje zlato v Peruacute se užiacutevaacute vždy vyacuteraz

lavadero de oro (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) praacutedelna (3) (Mex) miacutesto na

břehu řeky kde chudeacute ženy perou oblečeniacute (4) (Per) krajina kde se sbiacuteraacute zlatonosnyacute

67

piacutesek (MM) (5) su camisa va sola al ~ (Mex) jeho košile volaacute po myacutedle (JD) (6)

(Mex) vana k praniacute praacutedla viz pileta (EEA) (7) (Mex) černyacute trh nelegaacutelniacute obchod

(8) lid (Kost) půda kteraacute je velmi narušenaacute eroziacute (DA)

lavadito -dita adj viz lavado -da (RR)

lavado adjsubst (1) (Bol) okradenyacute opilec (2) estar ~ (Bol) byacutet bez peněz (3) estar ~

(Bol) byacutet bez peněz z důvodu kraacutedeže bol argot coba Syn estar largado estar

pato (HB) (4) (Mex Nik Kub Dom Kol Ven Ekv Chil) klystyacuter vyacuteplach (5)

(Portor) v kaacutevoveacutem průmyslu oplachovaacuteniacute kaacutevoveacuteho zrna ktereacute je zbaveno slupky a

rostlinneacute šťaacutevy (6) ~ de cabo de antildeo (zaacutepBol) praniacute oblečeniacute zesnuleacuteho přesně

v den kdy uplyne rok od jeho uacutemrtiacute (7) ~ de cabeza (Pan) vymyacutevaacuteniacute mozku (8) ~ de

manos (Per Bol Chil) odmiacutetaacuteniacute braacutet za něco zodpovědnost prohlašuje se tak že za

to co se stalo nemůžeme (DA)

lavado -da adjsubst (1) m (Urug) praacutedlo ktereacute donese zaacutekazniacutek do praacutedelny nebo

k pradleně (RAE) (2) ~ (lavadito - dita) adj (Kub Portor Ekv Dom) o miacutešenci

světleacute pleti o pleti miacutešence světlaacute př sin ser un adonis indio lavado medio blanquito

las mujeres le ayudaron a vivir (RAE RR DA) (3) (Arg Mex Par Portor Am)

domaacuteciacute oblečeniacute k vypraacuteniacute nebo již vypraneacute (MM JD) (4) dar varios ~-os a una

persona (Am) vykoupat někoho (5) dar un buen ~ de cabeza a una persona (Am)

někomu pořaacutedně umyacutet hlavu vyhubovat (6) hacer el ~ de una cosa (Am)

oplaacutechnout omyacutet něco (7) hacerse un ~ ligero (Am) trochu se oplaacutechnout (JD) (8)

adj (Kost Guat Hond Salv Nik Bol) bez peněz př hoy ando lavado pero mantildeana

recibo mi sueldo slang (RF DA) (9) adj (Kub) o hověziacutem dobytku našedlyacute

s biacutelyacutemi skvrnami na některyacutech čaacutestech těla (10) estar ~1 (Guat) postraacutedat zkušenosti k

vykonaacutevaacuteniacute určiteacute činnosti (11) estar ~2 (Guat) byacutet namydlenyacute nahranyacute byacutet v

problematickeacute situaci (12) estar ~3 (Guat) byacutet na tom bledě byacutet v nesnaacuteziacutech (DA)

lavado m (1) ~ de ropa [Š colada] (Chil Mex Urug Ven) praniacute praacutedla (EEA)

lavadoacutelares adjsubst (1) m (Dom) praniacute špinavyacutech peněz z obchodu s drogami (2)

adjsubst (Dom) člověk kteryacute spaacutechaacute tento trestnyacute čin (DA)

lavador m (1) (Guat Arg Par) umyacutevadlo lavor (AM MM JD) (2) (Guat)

umyacutevaacuterna koupelna (AM JD) (3) (Mex) myacuteval (MM JD) (4) (Am)

mravencojed mravenečniacutek (JD) (5) (Bol) zloděj okraacutedajiacuteciacute v baru unaveneacute spiacuteciacute

opilce pokud u nich nenajde nic cenneacuteho často je obere o boty nebo ošaceniacute bol

argot coba (HB) (6) (Guat Per) umyvadlo toaleta (7) (Bol) umyvadlo (DA)

lavador -ra mf (1) (Ekv Bol Chil) zlatokop Var lavador de oro (DA)

lavadora f (1) (Kol) konipas ptaacutek z rodu konipasovityacutech (AM MM) (2) (Am)

praniacute (MM) (3) lid (Kub) viz taacutengana (DMC) (4) (Chil Mex Ven Kub Dom

68

Portor) pračka viz lavarropa (EEA DA) (5) ~ de trastes (Mex) myčka naacutedobiacute

(DA)

lavagallo m i adj (1) viz lavagallos (RR AM) (2) m lid (Pan) doušek hlt panaacutek

viz teacutež copetiacuten (3) (Ven Dom) kořalka viz teacutež mataburro (4) adj (Dom) o rumu

velmi nekvalitniacute (DA)

lavagallos (lavagallo) m i adj (1) (Ven Kol) silnyacute a nekvalitniacute rum šnaps sprostyacute rum

př no te ofrezco porque es un lavagallos pero si quieres Var aguardiente lavagallo

(RR AM MM JD)

lavahuevos m (1) (Kost) pochlebniacutek lichotniacutek (DA)

lavaje m (1) (Am Arg Chil Par) umytiacute vypraacuteniacute vyplaacutechnutiacute klystyacuter vyacuteplach žaludku

(RAE MM) (2) (Arg Chil Par)

lavaloza(s) mf [Š lavavajillas] (1) m (Chil) prostředek na mytiacute naacutedobiacute (RAE) (2) m

(Chil) dřez viz pileta (EEA) (3) mf (Kol Bol Chil) čistiacuteciacute prostředek na mytiacute

kameniny (DA)

lavamanos m (1) (Kol Ekv Guat Mex Nik Ven Kost Pan Kub Dom Bol Chil Per)

umyvadlo lavor (MM EEA DA)

lavamaacutetico m (1) (Pan) čistiacuterna (DA)

lavanco m (1) (Kub) druh stěhovaveacute kachny vyskytujiacuteciacute se v loužiacutech či lagunaacutech (MM)

lavanda f (larr angl lavender) (1) (Arg Kol Mex Urug) levandule levandulovyacute parfeacutem

(MS MM)

lavandera f (1) viz taloacuten estar como taloacuten de lavandera (DA)

lavanderiacutea f (1) (Kol) ryacutežoviště (AM MM JD) (2) (StřAm Chil Mex Per Urug

Ven Arg) praacutedelna miacutestnost kde se umyacutevaacute špinaveacute praacutedlo (AM MM) (3) (Bol)

hospoda nebo kantyacutena kde se okraacutedajiacute spiacuteciacute opilci bol argot coba (HB)

lavandero m (1) (Ven Salv Nik) praacutedelna (RAE DA) (2) (Mex) myacuteval (JD) (3)

~ de plata (Kub) miacutesto kde se perou špinaveacute peniacuteze př ese banco es un lavadero de

plata (4) ser ~ (Kub) řiacutekaacute se o někom kdo maacute hodně probleacutemů př Juan es lavandero

(DMC)

lavandina f [Š lejiacutea] (1) (Arg Bol Par Urug) běliciacute louh (RAE) (2) (Arg Bol

jižChil Par Urug) savo viz cloro (EEA DA)

lavaperro m (1) (Pan) Thevetia ahouai strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

nepravidelnou korunu rozptyacuteleneacute listoviacute jednoducheacute listy světle žluteacute květy a plod ve

formě kulateacute peckovice kteraacute když je zralaacute zčervenaacute (DA)

lavaperros mf (1) (Kol) služebnyacute sluha služka sloužiacute bohateacutemu (DA)

lavapieacutes m (1) (Portor) viz pamperito (DA)

lavaplato m (1) (Bol) Solanum albidum strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 8 m maacute

jednoducheacute vejčiteacute listy ktereacute jsou porostleacute malyacutemi chloupky plod ve formě bobule

69

kteryacute po dozraacuteniacute zčernaacute Var lavaplato plateado (2) ~ plateado (Bol) viz lavaplato

(DA)

lavaplatos m [Š fregadero] (1) (Bol Chil Kol Ven Mex Nik Par Am) dřez myciacute

stůl (RAE AM MM JD DA) (2) (Arg) osoba kteraacute zaleacutevaacute květiny v hotelech

restauraciacutech (MM) (3) [Š lavavajillas (producto)] (Arg Ven) čisticiacute prostředek na

mytiacute naacutedobiacute Syn lavalozas (Chil) lavatrastes (Mex) lavavajillas (Urug) (EEA)

(4) (Guat Hond Nik) keř viz cabrayuyo (DA)

lavar tr (larr angl) (1) ~ enal seco (Chil Mex Per) čistit nasucho chemicky čistit

(praacutedlo) př mientras que usted espere en su camariacuten o en el hallhellip le lavaraacuten en seco

su terno y camisahellip (BDE) (2) (Bol) okraacutest spiacuteciacuteho opilce bol argot coba (HB)

(3) ni te lo laves que no hay alcohol (Kub) viz alcohol calle (DMC) (4) ~ el

coco tr hovor (Mex) přesvědčit přemluvit mex argot caliche (INFO) (5) ~ el

piso (Urug) vytřiacutet podlahu viz trapear (EEA) (6) lid (Bol) kraacutest okraacutest viz teacutež

ladronear (7) (Mex Hond Nik) propiacuteraacuteniacute kaacutevy aby bylo kaacutevoveacute zrno zbaveno slupky a

dalšiacutech nečistot (8) (Dom) udeřit někoho (9) ~ el cinco (Ekv) mezi určityacutemi skupinami

indiaacutenů z Ekvaacutedoru vyprat oblečeniacute zesnuleacuteho přesně paacutetyacute den po jeho uacutemrtiacute rituaacutel

(10) ~ el morro (Hond) změnit způsob myšleniacute miacutet noveacute myšlenky naacutepady (11) ~ la

cabeza (Arg) napomiacutenat (12) ~ la cara (Bol) napravit svou chybu (13) ni ~ ni prestar

la batea (Ven) nepoužiacutevat určitou věc a nedovolit druheacutemu aby ji použiacuteval (14)

lavando ajeno y entregando mojado (Hond Nik) byacutet bez peněz byacutet na mizině (DA)

lavarropa f (1) [Š lavadora] (Arg Urug Par) pračka Syn lavarropas (Arg)

lavadora (Chil Mex Ven) (EEA DA) (2) (Dom) trvalka viz pelo de gato (DA)

lavarropa lavarropas mf [Š lavadora] (1) (Arg Urug Bol Par) pračka (na praacutedlo)

(RAE JD EEA DA)

lavaseco mf (1) (Chil Kol) čistiacuterna (BDE)

lavatiacuten m (1) (Kub) samoobslužnaacute praacutedelna (DA)

lavativa f (1) (Ven) rozbitiacute zničeniacute zločin př los godos seraacuten malucos pero maacutes

lavativas han hecho los republicanos (2) echar (una alguna la mucha tanta) ~ i pl

[Š dantildear] (Ven) poškodit uškodit ubliacutežit př viviacutean en la hacienda de un hombre

malucho que les echaba muchas lavativas a los pobres negros y a todas las gentes (RR)

(3) lid (Ven) probleacutem potiacutež otrava trampota sviacutezel př hellipque existe una lavativahellip

llamada Estados Unidos (BDE) (4) (Ven) zapomiacutenanaacute nezmiňovanaacute věc nebo

zaacuteležitost (5) la misma ~ pero con diferente bitoque (Mex) velmi podobnaacute situace jen

s drobnyacutemi rozdiacutely (6) echar ~s (Ven) hodně někomu škodit či ho obtěžovat (DA)

lavativoso -sa adj (1) (Ven) nudnyacute mrzutyacute (RR)

lavatorio m [Š jofaina] (1) (Am) stolek s umyvadlem myciacute stůl (2) (larr angl lavatory)

(Am Arg Chil Ekv Per Urug Ven) toaleta miacutestnost pro vykonaacutevaacuteniacute osobniacute

70

hygieny (RAE AM MM JD) (3) (Am ArgLaPla Chil Ekv Per Urug Ven Par)

umyvadlo praacutedelna umyacutevaacuterna př llevaba un pijama celestehellip y sobre el lavatorio

habiacutea dejado un cigarrillo encendido (AM MM JD BDE) (4) [Š lavabo] (Arg Chil

Kost Ekv Par Per Urug Bol) umyvadlo Syn lavabo (Mex Urug) lavamanos

(Mex Ven) pileta (Urug) (EEA DA) (5) (Bol szArg) obřad při ktereacutem se několik

dniacute po pohřbu rodinneacuteho přiacuteslušniacuteka nebo kamaraacuteda pere a sušiacute na slunci oblečeniacute

zesnuleacuteho (DA)

lavatrastes m (1) (Arg Ven) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavatrastos m [Š fregadero] (1) (Hond Salv) dřez (RAE DA) (2) (Hond) myčka

naacutedobiacute (DA)

lavavajilla mf [Š lavaplatos] (1) mf (Arg) myčka naacutedobiacute (RAE) (2) m (Mex Nik

Chil Par Urug) myčka naacutedobiacute (DA)

lavavajillas m (1) (Urug) čisticiacute prostředek na mytiacute naacutedobiacute viz lavaplatos (EEA)

lavaza f (1) (Bol Kub Chil Per Portor Pan Dom) napěněnaacute voda voda s rozpuštěnyacutem

myacutedlem vytvaacuteřejiacuteciacute pěnu v Mexiku se užiacutevaacute vždy v množneacutem čiacutesle (2) (Ekv) špatně

dochucenaacute poleacutevka či vyacutevar (AM MM DA) (3) (Dom Portor Chil) myacutedlovaacute pěna

(4) (Bol) slina kteraacute se člověku vytvořiacute při epileptickeacutem zaacutechvatu (5) (Hond) voda se

zbytky kukuřičneacute hmoty kterou se umyacuteval kaacutemen na drceniacute potravy pro vepře (6)

(zaacutepEkv) přezraacutelyacute banaacuten kteryacute se vyřazuje a prodaacutevaacute se za nižšiacute cenu jako krmivo pro

vepře (DA)

lawa f (larr keč lawa bdquopoleacutevka zahuštěnaacute moukouldquo) (1) lid (Bol) poleacutevka

ingredience mouka zelenina maso brambory Var lagua (2) ~ de choclo (Bol)

poleacutevka ingredience mouka kukuřice zelenina maso brambory (3) ~ de

jancaquipa (Bol) poleacutevka ingredience zelenina maso brambory kukuřičnaacute mouka

(4) cherle ~ lid (Bol Pt) pochaacutezejiacuteciacute z oblasti Caiza v departementu Potosiacute (5)

jarwi ~ venk (Bol Pt) poleacutevka ingredience mouka maso nebo sušeneacute hověziacute

maso cibule hraacutešek boby česnek paprika (6) ~ cuchi lid (Bol LP) obyvatel kantonu

Viacha v departementu La Paz viz teacutež cuchi anaqui (7) ~ puraca lid humor (Bol

alt) tlusťoch Syn chancho garrafa (8) oque ~ lid humor (Bol Pt) obyvatel

kantonu Caiza v departementu Potosiacute (LM)

lawn-tennis m (larr angl lawn tennis) (1) (Mex) tenis (MS MM)

lay m (larr angl) (1) ~ away (US Portor) platba na splaacutetky (DA)

layaacuten m (1) (Per) bez černyacute Var rayaacuten (DA)

layaway m (1) (US Portor) viz lay away (DA)

layca mf (larr keč layqa bdquočaroděj šamanldquo) (1) (Bol alt) čaroděj šaman Syn aysiri

laycasiri picharero (LM)

71

laycar tr lid (larr keč layqay) (1) (Bol altvall) očarovat Syn picharear Var

layquear (LM)

laycasiri mf lid (larr keč layqa bdquočaroděj kouzelniacutekldquo) (1) m (Bol alt) očarovaacuteniacute (2)

mf (Bol alt) čaroděj šaman viz teacutež layca (LM)

laymi m (1) (Per) způsob osevu a rozděleniacute plodin na jednotlivaacute pole ktereacute patřiacute obci

(DA)

layoff m (larr angl) (1) (US Portor) vyacutepověď propuštěniacute z praacutece (DA)

layqueado -da adj lid (larr keč layqa) (1) (Bol alt) očarovanyacute (LM)

layquear tr lid (larr keč layqa) viz laycar (LM)

laza f (1) (Salv) (pytlaacuteckeacute) oko sloužiacute k lovu kraacuteliacuteků koroptviacute a jinyacutech ptaacuteků (DA)

lazada f (1) (Mex Am) hozeniacute lasa lasovaacuteniacute (MM JD) (2) echar ~-as a una cosa

(Am) chytat lasem (JD) (3) (Pan Bol Chil) při pleteniacute vytvořeniacute oka přiacuteze se

vede kolem jehlice a protaacutehne se dozadu jako smyčka a naopak (4) (Pan Bol) ažura

mřiacutežkovanaacute vyacutešivka (DA)

lazadera f (1) (Mex) laso (JD)

lazador m (1) (Am) honaacutek chytajiacuteciacute do lasa dobytek (JD)

lazar tr (1) (Mex Nik Hond) svaacutezat (MM DA) (2) ser de ~ y dar vuelta (Mex) byacutet

od raacuteny pořaacutednyacute chlap (JD)

lazariento -ta adjsubst (1) adj (Arg Mex Nik Am) malomocnyacute (MM JD) (2) mf

(Am) malomocnyacute (JD) (3) adjsubst (Mex) člověk kteryacute trpiacute leprou nebo

elefantiaacutezou (nadměrneacute zvětšeniacute některyacutech čaacutestiacute těla předevšiacutem dolniacutech končetin a

pohlavniacutech orgaacutenů) (DA)

laacutezaro adj dřiacuteve i subst arch [Š lazarino] (1) (Ven) člověk trpiacuteciacute nemociacute zvanou

elefantiaacuteza nemoc projevujiacuteciacute se nadměrnyacutem zvětšeniacutem některyacutech čaacutestiacute těla

předevšiacutem dolniacutech končetin a pohlavniacutech orgaacutenů přiacutečinou mohou byacutet přetrvaacutevajiacuteciacute zaacuteněty

a předevšiacutem paraziti z teplyacutech krajů (RAE) (2) m (Am) malomocnyacute (3) estar hecho

un ~ (Am) byacutet uacuteplnyacute lazar (JD) (4) mf (Ekv) člověk kteryacute onemocněl leprou

(DA)

Laacutezaro m (1) lid (Kub) viz San ~ (DMC)

Laacutezaro m (1) mal de ~ viz mal (RR)

lazazo m (1) (Am) šlehnutiacute lasem (MM JD) (2) (Am) hozeniacute lasa (JD)

lazo m (1) (Guat Hond Mex) provaacutezek vyrobenyacute z agaacuteve použiacutevaacute se v domaacutecnosti k

různyacutem uacutečelům př tuvo que quitarse la camisa para lavarse el pecho de un lazo

arrebatoacute una toalla (MM) (2) ~ gotero (Ven) smyčka na lase př este breve instante

fue suficiente para que el potro corriera a defenderse otra vez eacutechale un lazo gotero

(AM MM) (3) dar ~ (Arg) uvolnit po zachyceniacute zviacuteřete smyčky na lase bez toho aby

se zapletly př todaviacutea me quedan rollos por si se ofrece dar lazo (4) ingerir (injerir)

72

lazos (unel lazo) (Arg) spojit roztrženeacute lano spojeniacutem vlaacuteken př dimos agua a

nuestros caballos los bantildeamos arreglamos nuestras prendas de trabajo ingiriendo un

lazo aqueacutel a quien se le habiacutea cortado cosiendo eacuteste en un maneador (5) lado del ~ viz

lado (RR) (6) (Kub) tanečniacute figura (7) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol Per) nic co

by za to staacutelo (AM MM) (8) lo puso como ~ de cochino1 (Mex Bol) každaacute rada

drahaacute (MM JD) (9) adj (Mex) o člověku kteryacute umiacute dobře vaacutezat přivazovat

spojovat př ponerlo como no digan duentildeas (MM) (10) ir de ~ (Kol) veacutest se pod

pažiacute (11) meter el ~ al pie (Kol) nastražit leacutečku (12) es inuacutetil poner el ~ al anca (Bol)

tady je každaacute rada drahaacute (13) lo puso como ~ de cochino2 (Arg) pěkně ho zřiacutedil (14)

roersacarse el ~ (Arg) šikovně se z toho dostat (15) tender el ~ a una persona (Arg)

nastrojit někomu leacutečku (16) y ni un ~ (Mex) a nikdo si ani neškytne (JD) (17) llevar

arriba un ~ de cuero (Kub) byacutet velmi hrubyacute př eacutese lleva arriba un lazo de cuero (18)

ser el L~ de Oro (Kub) byacutet dobryacute př eso que escribiste es el Lazo de Oro laquoLazo de

Ororaquo byl naacutezev kloboučnictviacute v Havaně (19) tener que coger a alguien a ~s (Kub)

zkrotit někoho kdo je těžko ovladatelnyacute př no hay forma de tratar con eacutel hay que

cogerlo a lazos viz sello (DMC) (20) (Ven) stuha mašle Syn lazo de cinta viz

montildeo (21) (Mex) provaz viz mecate (22) ~ de amor (Urug Par Arg) zelenec

(rostlina) viz madre mala madre (EEA DA) (23) echarle a uno un ~ hovor

(Mex) všiacutemat si někoho věnovat mu pozornost př desde que se volvioacute rico ya ni nos

echa un lazo mex argot caliche (DEUM) (24) (Mex) stuha ve tvaru osmičky

kteraacute se při svatbě připevniacute novomanželům (25) (Kol Bol) provaz z kavylu vytrvalaacute

traacuteva (26) (Pan Bol) motyacutelek doplněk společenskeacuteho oděvu (27) (Portor) naacutesada

na lopatu (28) poner como ~ de cochino (Mex) jednat s někyacutem jako dobytek (29)

sacarse el ~ (Arg Urug) z něčeho se vymotat vymanit dostat (30) ser de ~ y reata

(Hond Salv) miacutet pro strach udělaacuteno (31) viz cogido -da ser cogido a lazo (32) coger

a ~ (Ven) oklamat napaacutelit někoho využiacutet jeho naivity (DA)

lazuro -ra mf (1) (Hond) viz lashuro -ra (DA)

-le sufix (1) (Mex) zaacutejmeno ndashle se ve formě sufixu v mex španělštině často připojuje

k imperativu př iexclaacutendale iexclaacutendele iexcloacuterale iexclpaacutesale iexclpaacutesele iexclpiacutecale iexclpiacutequenle

iexcltuacutepale iexcltuacutepanle někdy se pojiacute i k jinyacutem slovniacutem druhům př iexcleacutepale iexclhiacutejole iexcluacutejule

(BDE)

le zaacutejm lid (1) (Mex) ji Vaacutes Vaacutem použiacutevaneacute miacutesto la př le comprendo Sentildeora le

llaman Sentildeorita no le entiendo doctora hellipes mi madre y no voy a permitir que le

insultes (BDE) (2) [Š lo la] (Par) ho ji př le vi (al nintildeo a la nintildea) (3) dar ~

(Dom) braacutet někomu pitiacute jednaacute se zejmeacutena o alkohol (DA)

lea f (1) (Kub) holka šťabajzna (JD) (2) ser una ~ de gritos (Kub) o ženě byacutet

kraacutesnaacute př esa lea es de gritos (3) una ~ que levanta la calle de punta a punta (Kub)

73

překraacutesnaacute žena př eacutesa es una lea que levanta la calle de punta a punta Syn una lea

que para el traacutefico viz indumba (DMC)

leader m (larr angl vůdce) (1) (Am) hlava vůdce byacutet v čele nějakeacute politickeacute strany

kteraacute vede ostatniacute v tyacutemu skupině Var liacuteder (MM) (2) (Am) eso ve sportu

(MM JD)

leak m (larr angl) (1) (US Portor) filtrovaacuteniacute cezeniacute odkapaacutevaacuteniacute (DA)

leandra f lid (1) (Guat) prostitutka děvka viz teacutež callejera (DA)

lebepeacute mf (larr lbp bdquočestneacute slovoldquo) (1) (Portor) člověk kteryacute daacute čestneacute slovo (DA)

lebisa f (larr arwkarib) (1) (Antil Mex Portor) trnucha jamajskaacute Himantura

schmardae (2) (Kub) kubaacutenskyacute strom z čeledi vavřiacutenovityacutech s drsnou kůrou jeho

plody žere dobytek (3) (Mex) kůže trnuchy (ryba) kteraacute se použiacutevaacute jako smirkovyacute

papiacuter Var lebisca lebiza levisa libisa liviza (MS DA) (4) (Portor) vavřiacutenovityacute

strom viz teacutež negrillo (DA)

lebisca viz lebisa (MS)

lebiza viz lebisa (MS)

leboacuten m (1) (szMex) Parkinsonia microphylla palo verde stromkeř dorůstaacute do

vyacutešky až 8 m maacute tenkeacute větve ktereacute jsou trniteacute maleacute zeleneacute až žlutozeleneacute listy žluteacute

květy a plody ve tvaru lusku s přepaacutežkami mezi jednotlivyacutemi semiacutenky Syn palo

brea (DA)

lebrancha f (1) (Mex Costa del Paciacutefico Guat Pan) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu

kostnatiacute asi 70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute

napůl pokryteacute průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute

vyskytuje se hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi

ceněny Syn lebrancho Var lebranche (MM DA)

lebranche (lebrancho) m (1) (Kol) Mugil brasilensis žije v pobřežniacutech vodaacutech

Atlantickeacuteho oceaacutenu a ve slanyacutech vodaacutech u uacutestiacute řek podobaacute se uacutehoři (RR) (2)

(sevKol Ven) ryba viz lebrancho (DA)

lebrancho m [Š muacutejol] (1) (Kanaacuter Kub) Ciacutepal hlavatyacute ryba nadřaacutedu kostnatiacute asi

70 cm dlouhaacute s plochou hlavou kraacutetkou tlamou a drobnyacutemi zuby oči maacute napůl pokryteacute

průsvitnou membraacutenou tělo maacute teacuteměř vaacutelcovityacute tvar hřbet je nahnědlyacute vyskytuje se

hojně předevšiacutem ve Středozemniacutem moři a jejiacute maso a jikry jsou velmi ceněny Syn

lebrancha (RAE MM) (2) druh ryby viz lebranche (RR)

lebrejear intr (1) (Dom Santo Domingo) jiacutet se bavit se ženou za peniacuteze (AM) (2) lid

(Dom) slavit oslavovat flaacutemovat viz teacutež fiestear (DA)

lebrejero -ra adjsubst (1) (Dom) člověk kteryacute raacuted slaviacute flaacutemuje chodiacute na paacuterty (DA)

lebrel adj (1) (Dom) vychytralyacute chytryacute bystryacute (DA)

74

lebrero m (1) (Kub) strom s tvrdou kůrou kompaktniacute vlaacuteknityacute a nažloutlyacute s tmavyacutemi

pruhy (MM)

lebrillo m lid (1) (Hond Nik) sklenice pohaacuter naacutedoba viz teacutež porongo (DA)

lebroacuten -na adj (1) (Mex) zkušenyacute těžko oklamatelnyacute (2) (Mex) vychloubačnyacute

chvastounskyacute (AHM) (3) (Mex) vychytralyacute mazanyacute (MM)

lebroacuten -na (lebroncito -ta) adj vulg (1) (Mex) chvaacutestavyacute drzyacute machr př uno es

lebroncito de por siacute y no le cuadra que nadie le pele los ojos (RR AM MM) (2)

(Mex) vhodnyacute zručnyacute prospěchaacuteřskyacute vychytralyacute mazanyacute filuta darebaacutek taškař (AM

MM JD) (3) (Mex) osoba kterou nelze snadno podveacutest (MM)

lebroncito -ta adj viz lebroacuten (RR)

lebruna adj (1) (Dom) o ženě naacuteruživaacute promiskuitniacute bez zaacutebran (DA)

lebruno -na adjsubst (1) (Ven) o dobytku biacuteleacute až nažloutleacute barvy (RAE) (2) m

(Ven) mraky ktereacute se objevujiacute při sviacutetaacuteniacute vyacuteraz je typickyacute pro niacutežiny př ya viene la

aurora con los lebrunos del diacutea (3) adj (Ven) nažloutle biacutelaacute kraacuteva př el madrinero un

todo lebruno se detuvo y lanzoacute un bramido impresionante (RR)

leca pintildeata mf (larr it lecca pignatta) (1) (LaPla) člověk kteryacute jiacute velmi maacutelo (MS)

lechada f (1) (Kub Nik Portor) drtivaacute poraacutežka nebo viacutetězstviacute př da Cuba lechada y

nocao a Mexico en beacuteisbol universitario (RR DA) (2) (Mex) dojeniacute (3) dar ~ a la

casa (Mex) obiacutelit nabiacutelit dům (JD) (4) (Arg) mleacuteko př la mulata que preparaba la

lechada para el matehellip (BDE) (5) vulg (Per) ejakulaacutet (6) (Hond) při vyacuterobě

hnědeacuteho cukru množstviacute oxidu vaacutepenateacuteho kteryacute se přidaacutevaacute do melasy aby došlo ke

sniacuteženiacute stupně kyselosti (7) dar una ~ (Kub) v baseballu zabraacutenit protivniacutekům v

přeběhu (DA)

lechar trintr (1) intr (Ekv Chil StřAm Per) o samičkaacutech některyacutech domaacuteciacutech zviacuteřat

daacutevat mleacuteko (AM MM JD) (2) (Ekv) o chovu některyacutech zviacuteřat saacutet mateřskeacute mleacuteko

(3) tr (Hond Mex StřAm) biacutelit vaacutepnem (RAE AM JD) (4) tr (Hond StřAm Kol

Ekv Chil Arg StřAm) dojit podojit př para que no quede vaca sin lechar para todo

aquello que significa entrada de dinero Var lechiar vulg en Argentina (AM MM

JD) (5) trintr [Š blanquear] (Ekv StřAm Mex) bělit čistit př y apenas comenzoacute a

lechar la laguna habiacutea salido de la choza loma arriba (RR AM MM) (6) (StřAm

Kol Ekv) miacutet dostatek produkovat mleacuteko (AM MM) (7) (Am) kojit (JD)

lechazo m lid (1) (Ven Bol Pan) šťastnaacute naacutehoda klika štiacutestko (RAE JD DA) (2)

iexclqueacute ~ (Ven) to je klika (JD) (3) lid (Kub) ejakulace př fue un lechazo riquiacutesimo

Syn venida (DMC)

leche f hovor (1) (Ekv Salv Ven) přiacuteznivyacute osud (2) tener ~ (Arg Hond Nik Urug)

miacutet štěstiacute (RAE) (3) [Š suerte] (Per Mex Kost Urug Arg Chil Ven StřAm Par

Portor Am Pan Dom Ekv Bol) štěstiacute štiacutestko klika př iquestves esta cicatriz y eacutel no se

75

hizo nada no es justo iexcltiene una leche tuvo la buena leche de no viajar en el avioacuten

accidentado (MM JD BDE RF DA) (4) ~ de Mariacutea viz Mariacutea (5) ~ (de) tigre1

(Ekv) alkoholickyacute naacutepoj vyraacuteběnyacute z vajec smiacutechanyacutech s mleacutekem a paacutelenkou (6) ~

dormida1 (Kost) horkeacute mleacuteko s cukrem a dalšiacutem kořeniacutem př acostumbran a traerles a

sus enfermos las comidas maacutes tiacutepicas mazamorra leche dormida (RR)

(7) (Bol) kaučuk elastickaacute guma (AM MM) (8) (Am) označeniacute pro velkeacute

množstviacute rostlin ktereacute majiacute mleacutečnou miacutezu jako leche de perra leche de vaca leche de

venus lechemariacutea lecheprieta lechemiel aj (9) (Arg StřAm Mex Per Urug) naacutedoba

na mleacuteko (MM) (10) iexcl~ (Am) hernajs (11) iexcl~-es (Am) to jsou kecy (12) ~

adulteradaaguada (Am) ředěneacute mleacuteko (13) ~ de apoyo (Am) večerniacute mleacuteko (14)

como una ~ (Am) jako maacuteslo měkkoučkyacute jen se rozplyacutevaacute (o pokrmu) (15) dar ~-es a

una persona (Am) štvaacutet někoho (16) la vacacabra de mi vecina maacutes ~ da que la miacutea

(Am) sousedova kraacuteva viacutece mleacuteka daacutevaacute (17) estar en ~1

(Am) byacutet nezralyacute (18) estar

en ~2

(Am) byacutet klidnyacute o moři (19) estar en ~3 (Am) miacutet mleacuteko na bradě (20) estaacute

con la ~ en los labios (Am) ještě mu teče mleacuteko po bradě (21) estar de mala ~ (Am)

byacutet naštvanyacute (22) ~ evaporado (Am) mleacuteko v praacutešku (23) ~ de gallinade paacutejaro

(Am) snědek rod jednoděložnyacutech rostlin z čeledi hyacintoviteacute (24) ~ higienizada

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko (25) ~ homogeneizada (Am) egalizovaneacute mleacuteko (26) ~

malteada (Kub Mex Salv Nik) mleacutečnyacute koktejl (27) mamar una cosa con la ~ (Kub)

miacutet něco v krvi od narozeniacute (28) ~ de manteca (Kub) podmaacutesliacute (29) ~ maternizada

(Kub) kravskeacute mleacuteko pro kojence (30) nada de esa ~ (Kub) žaacutedneacute takoveacute věcičky (31)

pedir ~a las cabrillas (Kub) chtiacutet hodinky s vodotryskem (32) ser ~ (Kol) byacutet krkoun

(33) tener mala ~ (Mex) miacutet pech (34) menuda ~ tiene (Mex) ten je jako z divokyacutech

vajec (35) ~ de tigre2 (Kol) utrejch o silneacute kořalce (36) a toda ~

1 (Kub) moc

prima (37) ~ de los viejos (Kub) šťaacutevička (o viacuteně) (JD DA) (38) cafeacute con ~ con

polines (Kub) černaacute kaacuteva s mleacutekem př dame un cafeacute con leche con polines (39) dar la

~1 (Kub) o muži ejakulovat (40) dar la ~

2 (Kub) žena majiacuteciacute orgasmus př ella me dio

la leche varias veces leche je v kubaacutenštině semeno (41) dar poca ~1 (Kub) byacutet

lakomyacute př ese individuo da poca leche Syn ser estrentildeido dar maacutes aceite un

ladrillo ser aceite de cabo de paraguas vivir en Dureje entre Durantildeona y Puerta

Cerrada (42) dar poca ~2 (Kub) řiacutekaacute se takeacute o spisovateli kteryacute velmi maacutelo tvořiacute př

ese escritor da poca leche (43) dar una mujer la ~ (Kub) projevit spokojenost př

cuando se lo di me dio la leche Syn no caberle un grano de alpiste o arroz en el culo

(44) dejar la ~ (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr př voy a dejar la leche en casa

de mi secretaria (45) dejar la ~ (en un sitio) (Kub) zahyacutebat miacutet nemanželskyacute poměr

př iquestdejaste mucha leche en Espantildea (46) estar criado con ~ prestada (Kub) byacutet velmi

neduživyacute př no pesa ni cien libras creo que lo criaron con leche prestada (47) estar

76

borracho de ~ (Kub) myslet jen na sex př ese hombre estaacute borracho de leche Syn

pensar soacutelo en leche (48) estar como la ~ (Kub) byacutet opožděnyacute př ese perioacutedico estaacute

como la leche (49) meterle a la ~ como un bebito (Kub) řiacutekaacute se o člověku kteryacute pije

často mleacuteko (50) paro lo barata que estaacute ~ iquestpara queacute vas a comprar la vaca (Kub)

na co se ženit když jsou ženy povolneacute př es que me planteoacute que me casara con ella ndash

para lo barata que estaacute leche iquestpara queacute vas a comprar la vaca (51) pomo de ~ (Kub)

řiacutekaacute se o člověku kteryacute je hodně biacutelyacute př tuacute eres un pomo de leche (52) iexclqueacute clase de ~

(Kub) podobajiacute se jako vejce vejci př mira esa familia iexclqueacute clase de leche (53)

sacar la ~ (Kub) udělat (orgasmus) př a ella estoy seguro que le saqueacute la leche (54)

sacarle a alguien maacutes ~ que una vaca (Kub) vysaacutevat někoho (užitek) př le he sacado

maacutes leche que una vaca Syn sacarle el jugo (55) salir la ~ como si fuera Moralitos

(Kub) dosaacutehnout velkeacuteho orgasmu př con ella me salioacute la leche como si fuera

Moralitos Moralitos byla znaacutemaacute mleacutekaacuterna na Kubě (56) tener alguien una ~ peor

que Similac (Kub) miacutet naacuteladu pod psa př la leche de tu marido es peor que Similac

(57) tener ~ (Kub) miacutet štěstiacute př eacutel tiene mucha leche se sacoacute la loteriacutea (58) tener la ~

adulterada (Kub) byacutet neplodnyacute př hay una cosa cierta eacutel tiene la leche adulterada

(59) tener la ~ cortada (Kub) miacutet špatnou naacuteladu př hoy amaneciacute con la leche

cortada Syn estar echando leche tener la leche cortada en cuadritos (60) tener

mucha ~ (Kub) viz reventado (61) tiene una mala ~ y ahora la tiene cuajada (Kub)

maacute špatnou naacuteladu a teď je i rozzuřenyacute př tiene una mala leche Pedro y ahora la tiene

cuajada viz cafeacute chulito cresta jarro mulata nata pinga pomo repuacuteblica (DMC)

(62) mala ~1 (Ven Nik Pan Portor Ekv Bol Arg) smůla neštěstiacute př que mala leche

que no pasaste el examen slang (63) mala ~2 [Š mala intencioacuten propoacutesito avieso]

(Arg Š Mex) špatnyacute uacutemysl př no digas tonteriacuteas me dio el codazo con toda la mala

leche (RF DEUM) (64) vulg (Mex) sperma mex argot caliche (DEUM) (65)

crema de ~ (Ven) šlehačka viz crema (EEA) (66) tener maacutes ~ que un palo de

pana (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un papayo macho (67) tener maacutes

~ que un papayo macho (Portor) miacutet kliku Syn tener maacutes leche que un palo de

pana (68) estar con la ~ en los labios lid (Ekv) miacutet pamatovaacuteka detailně si

pamatovat nějakou udaacutelost (69) estar de la ~ (Guat) byacutet na šťastneacute vlně miacutet kliku byacutet

uacutespěšnyacute (70) sacar la ~ (Nik Kol) vyždiacutemat z někoho co nejviacutec (71) ser ~ frita lid

(Portor) byacutet nevinnaacute lež bez vaacutežnyacutech důsledků (72) cafeacute de ~ (Nik) kafe viz teacutež

bellota (73) ~ amarilla (Guat) Rheedia intermedia strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 15

m maacute koronu ve tvaru jehlanu kteraacute se větviacute již zespodu ovaacutelneacute listy ktereacute jsou na

konci zuacuteženeacute hroznoviteacute květenstviacute plod ve tvaru ovaacutelneacute tobolky kteraacute obsahuje

dužinu (74) ~ asada (Per Chil) dezert připravenyacute z vařeneacuteho mleacuteka vajec cukru a

skořice maacute polotuhou konzistenci (75) ~ buacutelgara (Mex) kysanyacute mleacutečnyacute vyacuterobek

77

mleacuteko u ktereacuteho byla použita probiotickaacute kultura Lactobacillus bulgaricus aby došlo

ke kysaacuteniacute (76) ~ calostra (Salv Dom Kol Ekv) kravskeacute mlezivo kolostrum prvotniacute

mleacuteko u savců tvořiacute se v mleacutečneacute žlaacuteze těsně před porodem a je produkovaacuteno asi 3 ndash 5 dniacute

po něm (77) ~ de cartoacuten (Pan Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko tepelně upraveneacute mleacuteko

plniacute se do tetrapaků (naacutepojovyacutech kartonů) (78) ~ caspi m (Bol) Aspidosperma

marcocarpon strom dorůstajiacuteciacute do vyacutešky až 30 m maacute ryacutehovanyacute kmen maacute vstřiacutecneacute

listy biacuteleacute nebo zelenožluteacute květy plody ktereacute po dozraacuteniacute zešednou (79) ~ de coyol

(szKost) viacuteno ktereacute se vyraacutebiacute z Acrocomia aculeata druh palmy (80) ~ de funda

(Ekv) pasterizovaneacute mleacuteko ktereacute se plniacute do speciaacutelniacutech saacutečků (81) ~ de gallina (szArg)

horkeacute viacuteno se skořiciacute použiacutevaacute se jako leacutek proti chřipce (82) ~ de tigre3

(szArg) silnyacute

alkoholickyacute naacutepoj kteryacute obsahuje mleacuteko a připavuje se na několik způsobů (83) ~ de

tigre4 m (Per) šťaacuteva ze syroveacuteho rybiacuteho masa (84) ~ de tigre

5 (Ekv) šťaacuteva ze syroveacuteho

rybiacuteho masa s biacutelyacutem viacutenem vodkou a paacutelenkou pisco paacutelenka z vinneacute reacutevy (85) ~ de

tigre6 (Ekv) tepleacute mleacuteko s alkoholem (86) ~ de tigre

7 (Bol) alkoholickyacute naacutepoj

připravenyacute z mleacuteka bolivijskeacute paacutelenky singani paacutelenka z vinneacute reacutevy nebo jineacuteho

alkoholu (87) ~ de vaca (Pan) strom viz moral bobo (88) (Salv) pečenyacute dezert

připravenyacute z mleacuteka cukru vajec skořice soli a citroacutenu (89) ~-~1 m (Bol szArg)

strom viz lecheroacuten (90) ~-~2

(szArg) dřevo viz lecheroacuten (91) ~ maluca (Ven)

mateřskeacute mleacuteko ktereacute novorozenec těžce traacuteviacute (92) ~ nevada (Chil) dezert připravenyacute

z mleacuteka vajec cukru skořice vše se smiacutechaacute a vařiacute nahoru se přidaacutevajiacute oblaacutečky z

merengue biacutelkovyacute sniacuteh (93) ~ planchada (szArg) kašička připravenaacute z mleacuteka

vajec kukuřičneacute mouky směs se uvařiacute posype cukrem a cukr se opaacuteliacute rozžhavenyacutem

železnyacutem plaacutetem dezert podobnyacute crema catalana nebo creme bruleeacute (94) ~ popular

(Ven) sušeneacute mleacuteko na ktereacute staacutet přispiacutevaacute spotřebitelům (95) ~ prieta (Portor) strom

viz caimito verde (96) ~ quemada (Kub) sladkost viz fanguito (97) ~ recentina

venk (Portor) kravskeacute mlezivo prvotniacute mleacuteko Syn leche calostra (98) ~

repentina (Kub) viz leche recentina (99) ~ sucia (Hond) viz leche recentina leche

calostra (100) ~ tierna (Hond) viz leche calostra (101) a toda ~2 (Kub) pohodlně

komfortně (102) como ~ hervida1 lid (Bol Par Arg Urug) vehementně raacutezně a bez

zastaveniacute (103) como ~ hervida2 lid (Bol szArg) nahněvaně zuřivě vztekle (104) de

~ (Arg) naacutehodou naštěstiacute (105) ~ de perra (Portor) špatnyacute uacutemysl (106) ~ frita

(Portor) lež klam (107) por la ~ (Portor) vyacutehodně prospěšně zprostředkovatel

ziacuteskaacutevaacute vyacutehodu za to že se staral o kraacutevu a o narozeneacute tele může si tak od niacute vziacutet mleacuteko

(108) por pura ~ (Pan Bol) naacutehodou (109) iexclqueacute ~ (Hond Salv Nik Pan Portor Ekv

Bol) ty maacuteš ale štěstiacute to je štěstiacute (DA)

lecheada f (1) (Arg) dojeniacute (MM JD)

lecheado m (1) lid (Kub) viz mulato (DMC)