Slide7 Creep

Nauka o materilu

Pednka .7 Plasticita a creep

Vliv teploty na chovn materilu

2 Pednka .7 Plasticita a creep

LTLTeplotaL

dLxTL0

)(1. Teplotn roztanost

2. Zvislost modulu prunosti na teplot:

Modul prunosti pi zvyovn teploty kles.

3. Zvislost meze kluzu na teplot:

Mez kluzu pi zvyovn teploty kles.

Vliv teploty na chovn materilu

Pednka . 7 Plasticita a creep3

4. Zvislost meze pevnosti na teplot:

5. Vliv teploty na dal materilov parametry:

Kontrakce a tanost s rostouc teplotou roste, lomov houevnatost s

rostouc teplotou stoup (ocelov konstrukce jsou nchylnj ke vzniku

kehkho lomu pi nzkch teplotch).

Ideln prunplastick materil (bez zpevnn).

V=0

Zvislost napt deformace z tahov zkouky ( )nahradme:

v oblasti do meze kluzu plat

v oblasti nad mez kluzu plat,

deformace roste nad vechny meze.

Materilov parametry E, Re.

Plasticita

4 Pednka . 7 Plasticita a creep

e

Re

Plasticita


Bilinern materilov model

Kivku lze tak nahradit vce ne dvma pmkami

multilinern materilov model.

v oblasti do meze kluzu plat ,

v oblasti nad mez kluzu plat , .

Tahov diagram se zpevnnm.

Materilov parametry E1, E2, Re.

e

Re

E1

E2

E1

+ =

E2

Creep teen materilu

U tahov zkouky oceli pi pokojov teplot je deformace

zvisl pouze na velikosti zatujc sly, nezvis na ase (vliv je

zanedbateln). Nemnme li slu, nemn se ani prodlouen.

Zvme-li teplotu (pro oceli nad asi 400C) pak jsou ovem

zmny dlky pi dlouhotrvajcm konstantnm zaten vt.

Tato zmna dlky (tvaru) pi dlouhodobm konstantnm

zaten se nazv teen nebo creep.

Pednka . 7 - Plasticita a creep6

F= konst.

t0= 0 s

t1>t0t2>t1

I

t

II

III

Creep teen materilu


Creep (teen) se obvykle popisuje pomoc grafu zvislosti pomrnho prodlouen na ase. Kivku lze rozdlit do t st:

I zatek teen, materil zpevuje, rychlost deformace se zmenuje.

II rychlost deformace je konstantn, k popisu lze pout Nortonv vztah

, kde A, n jsou materilov parametry.

III zanaj se projevovat lokln poruchy, zmenovn plochy prezu a do lomu.

Bhem zkouky se zkuebn ty, zaht na uritou

teplotu, zat jednoosm tahem a sleduje se nrst trval

podln deformace s asem.

Creepov zkouky se provdj pi konstantnm zaten

(psobc sle), ppadn pi konstantnm napt. Pi

konstantnm zaten skuten napt pi zkouce vzrst.

as do poruen me bt znan. asov nronj jsou

zkouky pi konstantnm napt.

Zkoukami teen se stanovuje:

I. Mez teen RT - obvykle pi podln deformaci 1% po 105 hod.

II. Mez pevnosti pi teen RmT

Pednka . 7 Plasticita a creep8

Zkouky teen

Relaxace napt


Mjme konstrukci, ve kter je urit konstantn v ase

nemnn pomrn prodlouen (pedpt). Toto je zpsobeno

napklad pesahem pi nalisovn. Pi zven teplot, pak

vlivem creepu (teen) dojde ke zvten prmru a tm k

snen pesahu a tedy i napt (relaxaci napt).

as t

Napt

RR

RRZ

Relaxace napt


Relaxace je jev rovn zvisl na ase. Problm relaxace eme

v pedepjatch konstrukcch, nalisovanch spojch apod. V

tchto ppadech mus bt pro zachovn funknosti zachovno

urit minimln napt v konstrukci. U ocel k relaxaci dochz

rovn za vych teplot (pro oceli nad asi 400C) .

Relaxaci lze tedy definovat jako uvolnn prunch napt, a to

narstnm plastick deformace zaten sousti v uritm smru,

pi souasn velkm poklesu prun deformace ve stejnm smru.

Zkoukami relaxace se stanovuje mez relaxace v tahu RR

Slide7 Creep

Documents

Transcript of Slide7 Creep