Zdeněk Glazer

Seminární práce z

biologie

Ekologie a etologie vážek

1

Zdeněk Glazer

Prohlášení

Prohlašuji, že tato seminární práce je napsána mnou a nikdo mi při její realizaci nepomáhal.

Dále prohlašuji, že byla vytvořena za pomoci legálního softwaru OpenOffice a Malování.

V Chebu dne 4.5.2006

….........................................

Zdeněk Glazer

2

Zdeněk Glazer

Obsah

Prohlášení....................................................................................................................................2Obsah..........................................................................................................................................3Úvod............................................................................................................................................4Ekologie a etologie vážek...........................................................................................................5Metodika.....................................................................................................................................6Charakteristika lokalit.................................................................................................................7

1. lokalita-rašeliniště..............................................................................................................82. lokalita-rybník..................................................................................................................10

Základní informace o nalezených druzích................................................................................11Autorství...............................................................................................................................11Určování druhů.....................................................................................................................11Čeleď: Lestidae-šídlatky......................................................................................................12

Lestes dryas – Šídlatka tmavá..........................................................................................12Lestes virens – Šídlatka zelená........................................................................................13

Čeleď: Coenagrionidae – šidélka.........................................................................................14Coenagrion puella – Šidélko páskované..........................................................................14

Čeleď: Libellulidae – Vážkovití ..........................................................................................15Libellula quadrimaculata – Vážka čtyřskvrnná...............................................................15Orthetrum cancellatum– Vážka černořitná......................................................................16Sympetrum danae – Vážka tmavá...................................................................................17Leucorrhinia rubicunda– Vážka tmavoskvrnná...............................................................18

Početní vývoj populací..............................................................................................................19Lokalita 1 „Rašeliniště“........................................................................................................19Lokalita 2 „Rybník“.............................................................................................................20

Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny..........................................................................21Lokalita 1 „Rašeliniště“........................................................................................................21Lokalita 2 „Rybník“.............................................................................................................21

Srovnání druhového osazenstva................................................................................................22Přelety jedinců ..........................................................................................................................23Etologie.....................................................................................................................................24Závěr.........................................................................................................................................25

3

Zdeněk Glazer

Úvod

Vážky jsou prastará skupina hmyzu, která obývá naší planetu již od prvohor. Možná jste

někdy slyšeli o Meganeuře, to byl prapředek dnešních vážek s rospětím křídel až 70 cm.

Podobní obři už dnes k vidění bohužel nejsou (objevila se a záhy vymřela v karbonu), ale

stále se jedná o majestátní létající dravce, které můžete zahlédnout téměř nad každou větší

vodní hladinou. Vážky jsou velice zajímavá skupina pestře zbarveného hmyzu a určitě si

zaslouží lidskou pozornost. Publikací zabívajících se životem vážek není mnoho, a tak jsem se

rozhodl, že se o toho o nich nejvíce dozvím, když je budu pozorovat v terénu.

Po zvážení mnoha faktorů, byla seminární práce koncipována jako roční sledování dvou

blízkých lokalit, v jehož průběhu bude prováděn odchyt zástupců řádu Vážky (Odonata) a

sledování vývoje populací v průběhu sezóny.

Shrnutí cílů:

1. Sledování změn v zastoupení různých druhů na daných lokalitách.

2. Změny počtu jedinců jednotlivých druhů v průběhu sezóny.

3. Pozorování přeletů jedinců z jedné lokality na druhou.

4. Srovnání druhového zastoupení obou lokalit.

4

Zdeněk Glazer

Ekologie a etologie vážek

Na území České Republiky se vyskytuje okolo 80 druhů vážek, což je v říši hmyzu poměrně

nízké číslo.I přesto jsou poměrně málo prozkoumanou skupinou, protože jejich studium

obtížné. Hlavně kvůli tomu, že jsou úzce vázány na vodní prostředí, kde se vyvíjejí jejich

vajíčka a nymfy. Okolí těchto lokalit je často špatně přístupné.Bahnité břehy, hustá příbřežní

vegetace, to vše znesnadňuje jejich odchyt. A jakákoliv studie larev ve volné přírodě je téměř

nemožná, protože jsou to malí živočichové, kteří se nejraději pohybují při dně

v nánosech listí a větviček, popřípadě schovani v trsech vodních rostlin. Další věcí, která

značně znesnadňuje studium vážek, je délka jejich životního cyklu. U některých druhů

(např. Klínatky) trvá larvám i 4 roky než se stanou dospělci, s tím že tato doba je ovlivněna

mnoha vnějšími faktory, jako je teplota, či množství dostupné potravy. Takže se jejich studium

omezilo převážně na pozorování imág (dospělí jedinci), což však bohužel nemá dostatečnou

výpovědní hodnotu o jejich ekologických nárocích a chování, protože se jedná o zdatné letce.

(Některé druhy vážek létají i stovky kilometrů daleko od jejich rodiště.)

Takže jsem se rozhodl podrobně sledovat nějakou izolovanou lokalitu se specifickým

druhovým obsazením, kde bych mohl „vyloučit“ chyby způsobené prolétajícími jedinci.

Původně jsem chtěl provádět hlavně výzkum změny počtu jedinců daných druhů na dané

lokalitě pomocí odchytu a značení, avšak odchyt vážek byl težší než jsem čekal, proto jsem

se rozhodl provádět převážně pozorování.

Nakonec jsem vybral dvě sousedící lokality, kde se dá předpokládat výskyt vážek ( nepříliš

hluboká voda, bohatá příbřežní vegetace) a navíc jsou velice dobře „izolovány“ od okolí

lesem ( to způsobí, že populace těchto dvou stanovišť nebudou přespříliš ovlivněny

prolétajícími jedinci odjinud). Tyto dvě lokality byli navíc poměrně odlišné. První lokalitou

bylo rašeliniště, druhou eutrofizovaný rybník ( eutrofní = obsahující velké množství živit).

Tudíž se tam vyskytovaly různé druhy vážek (většina vážek má, více či méně, specifické

nároky na kvalitu vody).

5

Zdeněk Glazer

Metodika

Vážky jsem se zpočátku pokoušel chytat síťkou na motýly o průměru 40 cm a délce 2,40 m,

ale pokusy byly spíše neúspěšné než úspěšné, proto jsem prováděl převážně pozorování.

V důsledku toho jsou počty jedinců pouze orientační, proto jsem také čísla často

zaokrouhlena na desítky. V případě, kdy jedinců na lokalitě bylo obrovské množství a létali

„jeden přes druhého“, použil jsem číslo 100+.

Pokusil jsem se, alespoň zpřesnit pozorování tím, že jsem na dané lokalitě strávil větší

množství času ( nejlepší je pozorovat vážky od 10-15h). Kvalita pozorování, samozřejmě

závisí na počasí, protože průkazné pozorování může být prováděno jen za bezvětří a

slunečného počasí. Vážky jsou totiž dravci a jejich kořist (motýli, mouchy...) povětšinou za

větru nelétá. Navíc jsou jejich křídla poměrně náchylná k jakémukoliv poškození, takže

projevují aktivitu (létají) opravdu jen za „bezvadného“ počasí.

I přes veškerou snahu jsou počty jedinců na lokalitě jen orientační, jelikož velká většina

populace je obvykle zalezlá ve vegetaci, a nebo se pohybují tak rychle, že se dá jejich počet

pouze odhadnou. V některých případech jsou pozorovaní jedinci i 1/100 celé populace!

Vše co jsem napsal zatím vyznívá jako, že pozorování vlastně nemá vůbec žádnou cenu, to

však není pravda. Na těchto pozorováních se dá vysledovat jak se populace jednotlivých

druhů vyvíjí, protože toho zda je na lokalitě jedna nebo sto jedinců si je pozorovatel vědom

okamžitě. Je to trochu nadsazený příklad, každopadně doufám, že jste z něho pochopili o co

jde.

6

Zdeněk Glazer

Charakteristika lokalit

Jak můžete vidět na snímku ( snímek je stažený ze serveru www.mapy.cz) Lokality leží

zhruba 500 m daleko od hlavní kominikace z Chebu do Libé ( zhruba kilometr od

„Bažantnice“). Souřadnice místa jsou přibližně 50°6' severní šířky,12°17' východní délky.

Obě lokality jsou od sebe vzdáleny cca. 150 m (na mapě je uvedeno měřítko). Prostor mezi

nimi je tvořen pásem převážně listnatých stromů ( převažují jednoznačně břízy). Tento

„koridor“ je cca. 40-100m široký a celková výška rostlinstva je mnohem menší (zhruba 2-4m)

než je tomu na okrajích, které jsou porostlé smrkovou monokulturou průměrné výšky cca. 8m.

Pozorování v tomto pásu bylo bohužel téměř nemožné, protože vážky létaly vždy nad

korunami stromů.

Nejvíce jsem se věnoval pozorování lokality číslo 1 „Rašeliniště“, protože druhová

různorodost vážek byla na tomto místě mnohem větší než na lokalitě 2 „Rybník“. Dále jsem

pak nalezl další místo v blízkosti rašeliniště, kde se zdržovalo větší množství vážek, pracovně

jsem ho pojmenoval „Paseka“.

7

Zdeněk Glazer

1. lokalita-rašeliniště

První lokalitou je rašeliniště a jeho blízké okolí. Nacházejí se tam dvě vodní plochy. První

hlavní o výměře cca. 12m*8m a hloubkou až 1m a pak jedna menší, která je velice mělká (do

50cm po dešti) a v sušších měsících dokonce téměř úplně vysychá. Okolo těchto vodních

ploch roste několik druhů mechů, převládá však rašeliník. Při okraji mechového porostu

směrem k souši se velice často oběvuje rosnatka okrouhlolistá. (Jen pro zajímavost, rozhodně

totiž netvoří dominantní pokryv.) Zbylý prostor je porostlý trávami, přesličkami, místy

mechem a rákosinou. Větší plocha porostlá rákosinou se však nachází jen při levém okraji

horní vodní plochy.

8

Zdeněk Glazer

9

Horní vodní plocha.

Pohled na travnatou plochu.

Pohled na rašeliniště z „hráze“ (vyunačeno na plánku vlnkami). Toto je hlavní vodní plocha.

Zdeněk Glazer

2. lokalita-rybník

Jedná se o velice mělký rybník (Na konci září bohužel zcela vyschnul.), který je hojně

prorostlý rostlinami. Je sice bohatý na živiny, ale není jich dost, aby převládly sinice, takže

představuje ideální místo pro výskyt vážek, snášejících spíše středně kyslelé až lehce kyselé

vody. Tvar rybníku je oválný. A je ze všech stran obklopen smíšeným lesem, ve kterém

převládají břízy bělokorá a smrky ztepilé.

Na této lokalitě jsem se soustředil hlavně na pozorování východní části, protože zbytek břehů

je těžko přístupný a navíc jsem největší aktivitu vážek zaznamanal právě zde. Myslím si že to

bylo způsobeno hlavně přítomností cca. 5-10m širokého pásu poměrně prostupné a

prosluněné travnaté oblasti.

10

Pohled na lokalitu "Rybník" z východní strany.

Zdeněk Glazer

Základní informace o nalezených druzích

AutorstvíInformace čerpány z knihy:

Název: Vážky-výzkum a ochrana (Metodika ČSOP č.9)

Autoři: RNDr.Lubomír Hanel Csc., RNDr.Jiří Zelený Csc

Počet stran: 239

Vydala: Vlašim, 2000

Veškeré fotografie jsou mým dílem. Jedná se o výřezy, avšak nebyla použita žádná

postprodukce. Vše je foceno fotoaparátem Nikon D70 s oběktivem nikkor 18-70 AF-S a za

použití předsádkových čoček 4D a 6D.

Určování druhůUvádím zde pouze druhy, které jsem na daných lokalitách nalezl. Veškeré druhy byly

určovány jen z fotografického materiálu, protože odchyt byl opravdu obtížný. Jedná se

o vcelku snadno určovatelnou skupinu hmyzu, proto by uvedené druhy měly být v pořádku.

Veškeré vážky byly určeny za pomoci klíče obsaženého v knize „Vážky-výzkum a ochrana“.

11

Zdeněk Glazer

Čeleď: Lestidae-šídlatky

Lestes dryas – Šídlatka tmavá

Biologie: Dospělí jedinci jsou k vidění v rozmezí červen-září.

Biotop: Stojaté eutrofní až rašeliné vody s bohatou vegetací

Rozšíření: Často se vyskytující druh v Čechách i na Moravě.

12

Samice šídlatky tmavé

Zdeněk Glazer

Lestes virens – Šídlatka zelená

Biologie: Dospělci jsou k vidění od července do října. Jedná se o velmi nenáročný

druh jehož larvy jsou schopny přežít dokonce krátkodobé vyschnutí vodní

plochy.

Biotop: Různé typy stojatých etrofních až rašelinných vod s bažinatými porosty.

Rozšíření: Výskyt je mediteránní.

13

Samec šídlatky zelené.

Zdeněk Glazer

Čeleď: Coenagrionidae – šidélka

Coenagrion puella – Šidélko páskované

Biologie: Dospělci létají od května do září.

Biotop: Menší stojaté oligotrofní či eutrofní vody s pobřežní vegetací.

Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy.

14

Tandem samce a samičky šidélka páskovaného.

Zdeněk Glazer

Čeleď: Libellulidae – Vážkovití

Libellula quadrimaculata – Vážka čtyřskvrnná

Biologie: Dospělci létají od května do července.

Biotop: Stojaté mezotrofní až rašelinná stanoviště s pobřežní vegetací.

Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod různého typu.

15

Samec vážky čtyřskvrnné.

Zdeněk Glazer

Orthetrum cancellatum– Vážka černořitná

Biologie: Dospělci létají od května do srpna.

Biotop: Eutrofní stojaté vodní plochy, šterkové jámy, rybníky. Dále pak také vodní

nádrže, meliorační příkopy s nesouveslými porosty vegetace až holými břehy.

Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod bez vegetačního

pokryvu.

16

Zdeněk Glazer

Sympetrum danae – Vážka tmavá

Biologie: Dospělci létají od srpna do začátku srpna.

Biotop: Výlučně rašelinné a slatinné vody.

Rozšíření: Řídce se vyskytující druh Čech a Moravy.

17

Vážka tmavá samec.

Zdeněk Glazer

Leucorrhinia rubicunda– Vážka tmavoskvrnná

Biologie: Dospělci létají od května do června.

Biotop: Slatinné rybníky, mezotrofní rašelinné tůně (výskyt rašeliníku Sphagnum) a

jezírka.

Rozšíření: Poměrně často se vyskytující druh Čech a Moravy.

18

Zdeněk Glazer

Početní vývoj populací

Lokalita 1 „Rašeliniště“

Počet v ks

Datumr.2005

L.rubicunda C.puella O.cancella-tum

L.quadri-maculata

L.dryas L.virens S.Danae

01-04 - - - - - - -20-04 5 10 - - - - -03-05 10 10 5 5 10 - -15-05 30 30 35 10 40 - -29-05 25 100+ 50 30 10 - -20-06 2 50 30 20 - 80 -05-08 - 10 20 5 - 100+ 1025-09 - - - - 100+ 4002-10 - - - - - 20+ 2018-10. - - - - - - -

19

01-04

20-04

03-05

15-05

29-05

20-06

05-08

25-09

02-10

18-10.

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vývoj populací na "Rašeliništi"

L.rubicundaC.puellaO.cancella-tumL.quadri-maculataL.dryasL.virensS.Danae

Datum

Poč

et je

dinc

ů v

ks

Zdeněk Glazer

Lokalita 2 „Rybník“

Počet v ks

Datumr.2005

L.rubicunda C.puella O.cancella-tum

L.quadri-maculata

L.dryas L.virens S.Danae

01-04 - - - - - - -20-04 - 5 - - 5 - -03-05 - 20 - - 50 - -15-05 - 50 5 - 100+ - -29-05 - 100+ 15 - 50 - -20-06 - 50 10 - 20 - -05-08 - 10 5 - - - -25-0902-1018-10

Rybník vyschnulpočet jedinců 0

20

01-04

20-04

03-05

15-05

29-05

20-06

05-08

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Vývoj populací na "Rybníku"

L.rubicundaC.puellaO.cancella-tumL.quadri-maculataL.dryasL.virensS.Danae

Datum

Poč

et je

dinc

ů v

ks

Zdeněk Glazer

Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny

Lokalita 1 „Rašeliniště“

Název Datum r.2005L.rubicunda 20.4.-20.6.

C.puella 20.4.-5.8.O.cancellatum 3.5.-5.8.

L.quadrimaculata 3.5.-5.8.L.dryas 3.5.-29.5L.virens 20.6.-5.8.S.Danae 5.8.-2.10.

Lokalita 2 „Rybník“

Název Datum r.2005L.rubicunda -

C.puella 20.4.-5.8.O.cancellatum 15.5.-5.8.

L.quadrimaculata -L.dryas 20.4.-20.6L.virens -S.Danae -

21

Zdeněk Glazer

Srovnání druhového osazenstva

Na rašeliništi jsem nalezl všech sedum druhů vyskytujících se v dané oblasti. Jsou to

následující:

Lestes dryas – Šídlatka tmavá;

Lestes virens – Šídlatka zelená;

Coenagrion puella – Šidélko páskované;

Libellula quadrimaculata – Vážka čtyřskvrnná;

Orthetrum cancellatum– Vážka černořitná;

Sympetrum danae – Vážka tmavá;

Leucorrhinia rubicunda– Vážka tmavoskvrnná

Na rybníku jsem nalezl pouze 3 druhy:

Lestes dryas – Šídlatka tmavá;

Coenagrion puella – Šidélko páskované;

Orthetrum cancellatum– Vážka černořitná;

Absence duhů L.rubicunda; S. Danae a L.quadrimakulata na rybníce je vcelku pochopitelná.

Jedná se totiž od druhy vážek vázané na vskutku kyselou vodu rašelinišť.

22

Zdeněk Glazer

Přelety jedinců

Samotné přelety jedinců jsem pozoroval jen u vážky černořitné, kdy jsem vyděl hlavně

samice přelétat z rašeliniště na „Paseku“, avšak samotný přelet z rašeliniště na rybník jsem

nezaznamenal.Každopádně se přelety nedají vyloučit, protože jsou to velice dobří letci, kteří

mi často zmizeli z dohledu v korunách stromů

Dále mám pak důvodné podezření na přelety šídlatky tmavé a šidélka páskovaného, protože

jak můžete vidět na grafech či tabulkách, vývoj počtu jedinců na obou lokalitách je velice

podobný. Navíc se počet jedinců na rašeliništi snížil, jakmile se snížil počet jedinců na

rybníku. To samozřejmě samo o sobě nic moc nedokazuje. Proti této hypotéze navíc hraje

fakt, že šídlatky a šidélka nejsou zrovna „skvělí“ letci, proto se delším cestám raději vyhýbají.

Takže se mi bohužel nepodařilo přesvědčivě prokázat zda k migracím dochází či ne. Mám

ověřené záznamy pouze z přeletů samic vážek černořitných z rašeliniště na paseku.

23

Zdeněk Glazer

Etologie

Původním záměrem této práce měla být převážně migrace vážek z jendné lokality na druhou,

avšak to se bohužel nevydařilo, ale určité nové poznatky mi pozorování vážek přeci jen

přineslo.

Budu se zabívat chováním vážek na lokalitě „Rašeliniště“, protože se jedná o vskutku

zajímavé místo, kde máme možnost nalézt vedle sebe, jak vodní plochu (viz. hlavní vodní

plocha na plánku na str.8) tak mokřadní louku (místo mezi dvěma vodními plochami) a navíc

ještě periodicky vysychající vodní plochu (viz.horní vodní plocha). K zajímavosti přispívá i

druhová divezita stanoviště (můžem vedle sebe najít druhy s odlišnou stavbou těla, tudíž

různými letovými schopnostmi a různými potravními nároky).

Při mých pozorováních jsem zjistil, že druhy vážek si do jisté míry rozdělily teritorium.

Například L.rubicunda (V. tmavoskvrnná) upřednostňovala pohyb nad hlavní vodní hladinou

a při „hrázy“, zatímco nad „louku“ nezalétala vůbec.

Naproti tomu O. cancellatum (V. černořitná) se pohybovala po celé lokalitě, avšak většina

jedinců se nacházela buť na „louce“ nebo na rozhraní hlavní vodní plochy a louky. O.

Cancellatum byly ze všech druhů nejaktivnější a často opouštěly lokalitu letíc nad korunami

stromů. Velice podobné chování měly i L. Quadrimaculata (V. čtyřskvrnná), s tím rozdílem že

jsem nebyl svědkem opuštění lokality.

Malou vodní plochu přitom využívalo jen malé množství šídlatek ( L.virens ) a na rákosinách

občas hlídkovaly O. cancellatum.

Šidélka (C.puella) využívali jen oblast při hrázy (popřípadě při malé vodní ploše, ale to bylo

jen pár jedinců).

24

Zdeněk Glazer

Závěr

Cíle práce se mi podařilo splnit téměř všechny (až na prokazatelnou migraci druhů mezi lokalitami) a navíc jsem mohl být svědkem chování jednotlivých druhů a toho jak řeší mezidruhovou konkurenci (rozdělení teritorií, různá doba výskytu...).

Tvorba této seminárni práce mě obohatila o nové zkušenosti, nové znalosti v oblasti Odonatologie (věda o vážkách) a spoustu nových zážitků. Nejvíce si cením toho,že jsem byl celé dny v terénu, pořizovat fotografie a sledovat ekologické vztahy živočichů na jedné lokalitě, což mi napomohlo zase trochu více nahlédnout do tajů přírody.

Poděkování:

Karlu Martínkovi za jeho obětavost, podporu a vypůjčení knih.

Jiřímu Maříkovi za vysvětlení práce s klíčem k vážkám a cenné rady.

Michalovi Mikátovi za rady a za zdílení jeho zkušeností se studiem vážek.

25