SEMINÁRNÍ PRÁCE · Web viewPo dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila...

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTUNárodního odboje 17, 400 03 Ústí nad Labem

SEMINÁRNÍ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

NÁZEV SEMINÁRNÍ PRÁCESrovnání hospodářské pozice České republiky a Slovinska na úrovni základníchekonomických ukazatelů, v oblasti ekonomické reformy a Lisabonské strategie3-SI

Vysoká škola ekonomie a managementu+420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

1


STUDIJNÍ MODULHospodářská politika

JMÉNO A PŘÍJMENÍ STUDENTA / STUDIJNÍ SKUPINAJitka Švestková/PE 5

JMÉNO VEDOUCÍHO SEMINÁRNÍ PRÁCEprof. Milan Žák

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Prohlašuji tímto, že jsem uvedenou seminární práci vypracoval/a samostatně, a že jsem ke zpracování této seminární práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené.

Datum a místo: 1. srpna 2006, Praha

POZNÁMKY A PŘIPOMÍNKY

2

Úvod_______________________________________________________________________4

Historie vzniku Evrospké unie__________________________________________________4

Republika Slovinsko__________________________________________________________6Základní údaje___________________________________________________________________6

Historie ve vztahu k EU___________________________________________________________6


2


Česká republika______________________________________________________________7Základní údaje___________________________________________________________________7

Přístup ČR k Evropské unii________________________________________________________7

Skupina ukazatelů General background__________________________________________9GPD per capita in PPS____________________________________________________________9

Labour productivity______________________________________________________________9

Total employment growth________________________________________________________10

Inflation rate___________________________________________________________________10

Real unit labour cost growth______________________________________________________11

Public balance__________________________________________________________________11

General government debt_________________________________________________________11

Strukturální ukazatele v oblasti ekonomické reformy_______________________________12Comparative price levels_________________________________________________________12

Business investment______________________________________________________________12

Lisabonská strategie_________________________________________________________13

Závěr_____________________________________________________________________15

Literatura__________________________________________________________________16

ÚvodV seminární práci popíši historii Evropské unie a proces přidružování vybraných zemí.

Stěžejním tématem seminární práce je srovnání České republiky a republiky Slovinsko

v oblasti ekonomické reformy. Dalším bodem seminární práce je zhodnocení naplění cílů

Lisabonské strategie v oblasti ekonomické reformy.


3


Historie vzniku Evrospké unie18. dubna 1951 podepsalo šest evropských států (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko,

Nizozemí a Spolková republika Německo) tzv. Pařížskou smlouvu o založení Evropského

společenství uhlí a oceli (ESUO), jež vstoupila v paltnost 27. července následujicícho roku.

Organizace koordinovala a dohlížela na uhelný a ocelářský průmysl.

V roce 1956 bylo rozhodntuo zahájit mezivládní jednání, jež nakonec vyústila v přijetí dvou

tzv. Římských smluv, zakládajících Evropské hospodářsské společenství (EHS) a Evropské

společenství atomové energie (ESAE, často též Euroatom). Obě smlouvy byly šesti státy

zúčastněnými na ESUO podepsány 25. března 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna 1958.

Základním úkolem EHS bylo podporovat vytvoření společného trhu a přispívat k rozvoji

ekonomického života a stálému hospodářskému růstu skrze postupné sbližování hospodářské

politiky členských států.

Dne 8. 4. 1965 byla podepsána tzv. Slučovací smlouva vytvářející jednotné orgány pro

všechna Evropská společenství, která vstopula v platnost 1. 7. 1967.

Dalším krokem směřujícím k naplnění cílů EHS bylo dobudování celní unie k 1. červenci

1968, kdy byla mezi členskými státy zrušena cla na dovoz průmyslových výrobků. Následně

byla odbourána i všechna cla na zemědělské produkty a pro obchodování mimo Společenství

byl přijat jednotný celní sazebník.

První rozšíření proběhlo 1. ledna 1973. Novými členy se staly Dánsko, Irsko a Spojené

království.

Významnou skutečností, reagující na rozpad světového finančního systému, se stalo vytvoření

Evropského měnového systému (EMS), založeného na Mechanismu směnných kursů (ERM)

a společné Evropské měnové jednotky (ECU) na konci roku 1978 v rámci bruselského jednání

Evropské rady a jeho následné spuštění k 13. březnu následujícího roku.

Na počátku roku 1981 se desátým členem Evropských společenství stalo Řecko, nejjižnější a

nejchudší členská země Společenství.


4


Téměř současně se vstupem Španělska a Portugalska v roce 1986 byly, především za účelem

dokončení jednotného vnitřního trhu, přijaty dva významné dokumenty: Bílá kniha o

opatřeních k dokončení vnitrného trhu do roku 1992 a jednotný evropský akt, který byl první

významnou revizí Římských smluv o založení ES a upravil potřebný právní rámec pro

realizaci Programu 1992. Tyto kroky k rozšíření spolupráce o nová témata již směřovaly

k postupné komplexní přeměně dosavadních společenství v Evropské unii.

9. května 1990 byla v Paříži podepsána smlouva o založení Evropské banky pro obnovu a

rozvoj (EBRD), která měla poskytovat finanční podporu zemím střední a východní Evropy.

Nové politické reprezentace zemí bývalého socialistického tábora považovaly vstup do ES za

jeden ze základních cílů společenské proměny a první asociační dohody se zeměmi střední a

východní Evropy – Polskem, Maďarskem a ČSFR, byly podepsány 16. prosince 1991.

V prosinci 1990 byla v Římě zahájeny dvě mezivládní konference, jejichž cílem bylo podruhé

podstatně revidovat dosavadní zakládací smlouvy. Roční jednání vyvrcholilo v Maastrichtu ve

dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy států a vlád členských zemí přijaly návrh smlouvy o

Evropské unii, který byl následně slavnostně podepsán 7. února 1992 rovněž v Maastrichtu.

Po dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu

hospodářské a měnové unie, který si stanovila ve smlouvě o Evropské unii a na madridském

zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny „EURO“

k 1. lednu 1999.

Další rozšíření Evropské unie následovalo v roce 1995, kdy se dalšími členy staly Finsko,

Rakousko a Švédsko.

Zatím poslední, ale největší rozšíření se uskutečnilo v roce 2004 a týkalo se zemí: Česká

republika, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Malta a

Kypr.

Republika Slovinsko

Základní údaje


5


Rozloha 20 273 km2

Počet obyvatel 1,9 milionů

Hlavní město Lublaň

Rok přistoupení k EU 2004

Historie ve vztahu k EU

Slovinská republika vyhlásila samostatnost 25. června 1991 a Evropskou Unií byla oficiálně

uznána 15. ledna 1992. V květnu téhož roku se Slovinsko stalo členem OSN, v září 1994

členem GATT a tak i zakládajícím členem WTO.

Smluvní styky mezi EU a Slovinsko byly navázány v několika smlouvách podepsaných

v polovině roku 1993.

Obsahem Smlouvy o spolupráci mezi EEC a Slovinskem, podepsané 7. dubna 1993 a platné od

1. září téhož roku, byla ekonomická, finanční a technická spolupráce. Protokol o finanční

spolupráci mezi EEC a Slovinskem upravuje poskytování půjček Evropskou investiční bankou

Slovinsku. Protokol byl podepsán a vstoupil v platnost stejný den jako výše zmíněné Dohody.

V jeho rámci byla Slovinsku poskytnuta půjčka zhruba 150 milionů ECU na rozvoj dopravní

infrastruktury (60 milionů ECU na železniční a 90 milionů ECU na silniční dopravu).

Dohoda o spolupráci v dopravě, která vstoupila v platnost 29. července 1993, je základem pro

spolupráci v oblasti dopravy, především transitní. Všechny výše zmíněné dohody a protokoly

byly nahrazeny Euro (asociační) dohodou, kterou Slovinsko podepsalo 10. července 1996

v Lucemburku.

Slovinsko se v Dohodě zavázalo, že do čtyř let od jejího vstupu v platnost budou moci občané

Unie nabývat nemovitosti ve Slovinsku bez jakýchkoliv omezení; v době vstupu Dohody

v platnost pouze ti, kteří ve Slovinsku nejméně tři roky pobývali.

Slovinsko tak zavede jednotnou měnu euro od 1. ledna 2007 jako první z nových členských

států, jež vstoupily do EU v květnu 2004.


6


Česká republika

Základní údaje

Rozloha 78 864 km2

Počet obyvatel 10,3 milionů

Hlavní město Praha

Rok přistoupení k EU 2004

Přístup ČR k Evropské unii

V roce 1978 uzavřela Československá socialistická republika s Evropským společenstvím uhlí

a oceli (ESUO) tzv. autolimitační sektorové ujednání pro obchod s hutnickými výrobky.

V září 1988 navázaly Evropské společenství a Československá republika diplomatické vztahy.

První vzájemná dohoda je datována 19. prosincem 1988, kdy se v Bruselu sešli zástupci

ČSSR a Evropských společenství, aby podepsali Dohodu o obchodu průmyslovými výrobky

mezi ČSSR a EHS.

Základ skutečně bilaterálních vztahů vytvořily asociační smlouvy, tzv. evropské dohody. 16.

prosince 1991 došlo k podpisu Evropské dohody o přidružení ČSFR, Maďarska a Polska

k Evropským společenstvím.

Základní právní rámec upravující vztahy mezi Českou republikou a Evropskými

společenstvími vytvořila nová asociační dohoda. Dne 4. října 1993 byla v Lucemburku

podpisem Závěrečného aktu přijata Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou

republikou a evropskými společenstvími a jejich členskými státy. Jejím cílem bylo poskytovat

právní rámec pro politický dialog, podporovat rozvoj obchodních a hospodářských styků mezi

oběma stranami, vytvářet základ pro technickou a finanční pomoc Společenství a vhodnou

platformu podpory postupného začleňování České republiky do Unie.


7


V roce 1996 Česká republika oficiálně požádala o členství v EU. V červenci 1997 předložila

Evropská komise program strategie rozšíření nazvaný Agenda 2000 a spolu s ním také

posudky na 10 kandidátů ze střední a východní Evropy.

31.3.1998 zahájila EU jednání s ČR a dalšími 5 státy lucemburské skupiny o jejich vstupu do

EU. Hlavní část přístupových jednání představoval tzv. screening, analytické srovnávání

legislativy kandidátských zemí s evropským právem, které bylo zahájeno 3. dubna 1998. Po

předběžných technických jednání začala v listopadu 1998 jednání o přistoupení ČR do EU na

ministerské úrovni.

Proces složitých předstupních vyjednávání byl úspěšně zakončen na zasedání Evropské rady

ve dnech 12. – 13. prosince 2002 v Kodani. Byly uzavřeny všechny vyjednávací kapitoly

včetně přechodných období zajišťujících přistupujícím státům nutné přechodné uspořádání

všech záležitostí tak, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími

z členství v EU. Evropská rada rozhodla v souladu se stanoviskem Komise vyjádřeném ve

zprávě z října 2002 o přijetí 10 nových členských států k 1.5.2004.

Občané České republiky rozhodli o přistoupení ČR do EU v referendu ve dnech 13.-

14.6.2003 poměrem 77,33% kladných hlasů vůči 22,6% odpůrcům členství.

Dne 1. května 2004 vstoupila Smlouva o přistoupení v platnost. Česká republika se stala

plnoprávným členem Evropské unie.

Skupina ukazatelů General background

GPD per capita in PPS

Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007Česká republika 64,8 63,7 64,9 66,3 67,7 70,1 72,9 76,4 78,3Slovinsko 73,8 72,9 73,9 74,5 75,9 78,9 79,8 82,8 84,3Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Tento ukazatel představuje hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v paritě kupní síly

(průměr EU25 = 100). Objemový index HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly je v

relaci k průměru EU 25, který je roven 100. Pokud je index za určitou zemi vyšší než 100, Vysoká škola ekonomie a managementu

+420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz8

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/


znamená to, že HDP na obyvatele této země je vyšší než je průměr EU 25 a naopak.

V případě roků 2006 a 2007 jsou uvedené hodnoty předpokládané. Je patrné, že Slovinsko

v každém roce svými výsledky Českou republiku předčilo, ale i přesto zatím nedosahuje

takových hodnot, aby dosáhlo průměru EU 25. V České republice je nárůst HDP pomalý,

avšak od roku 2004 se tempo růstu přeci jen zrychlilo. Pouhé dva roky poté, co obě země

vstoupily do EU, je velmi obtížné hodnotit dopady tohoto kroku na růst HDP na obyvatele.

Avšak nárůst je vidět v případě obou pozuzovaných zemí.

Labour productivity

Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007Česká republika 58,5 58,5 59,6 59,9 62,0 64,1 68,3 71,6 73,5Slovinsko 70,1 69,8 71,2 70,9 72,3 74,9 75,7 78,7 80,3Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Porovnání zvolených zemí v oblasti produktivity práce na zaměstnanou osobu opět ukazuje

rychlejší vzestup Slovinska oproti České republice. Produktivita práce roste v České republice

od roku 1998. Od roku 2001 se rozdíl mezi produktivitou práce v EU a České republice

změnšil. Vývoj přírůstků produktivity práce koresponduje s vývojem přírůstků HDP.

Produktivita práce je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při měření konkurenceschopnosti

dané ekonomiky.

Total employment growth

Země 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika 0,7 0,2 -0,7 -1,4 -2,1 -0,7 -0,1 0,8 3,1 0,4 0,7Slovinsko ….. -2,0 -1,9 -0,2 1,4 0,8 0,5 1,5 -0,2 0,4 0,7Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Ukazatel růst zaměstnanosti představuje roční procentní změnu celkem zaměstnané populace.

Růst zaměstnanosti byl velmi nízký, a to nejen v obou sledovaných zemí, ale v celé EU 25.

V průběhu let 1997 až do roku 2001 probíhal setrvalý pokles míry zaměstnanosti. Od roku

2002 je tendence vzestupná. Zaměstnanost by mělo zvýšit několik reformních opatření, např.:

zavedední a postupné snižování stropů pojistného na sociální zabezpečení, nahrazení

odčitatelných položek slevami na dani, aj. Ekonomický růst způsobil růst trendu


9




zaměstnanosti a do budoucna by měl prostřednictvím rozvoje malého a středního podnikání

generovat další pracovní místa. Počet nových pracovních msít vytvořených v důsledku přílivu

přímých zahraničních investic není sice vysoký, ale jeho pozitivní dopady tkví především

v nepřímém efektu spojeném se zapojováním domácích firem jako subdodavatelů.

Inflation rate

Země 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika 8,0 9,7 1,8 3,9 4,5 1,4 -0,1 2,6 1,6Slovinsko 8,3 7,9 6,1 8,9 8,6 7,5 5,7 3,7 2,5Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Míra inflace byla vyjma roku 1998 v České republice vždy nižší než ve Slovinsku. V roce

2003 byla v ČR zaznamenána deflace. Existoval předpoklad, že vstup České republiky do EU

bude mít negativní vliv na výši inflace, zapříčiněný především nárůstem cenové úrovně u

potravin a posun cen související s daňovými změnami (zařazení služeb ze snížené do základní

sazby DPH). Nízká inflace v České republice je také důsledkem užívání stabilizačního

nástroje – Inflační cílování. Česká národní banka stanoví inflační cíle pro daná období,

pravidelně vyhodnocuje prognózy a k ovlivňévání skutečné inflace využívá praktických

nástrojů, které má k dispozici. Výše uvedená data dokládají, že užití tohoto stabilizačního

nástroje je efektivní. Spotřebitelská inflace je v České republice nižší než v EU, v případě

Slovinska klesá inflace o něco pomaleji, ale její trend je též sestupný.

Real unit labour cost growth

Země 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika 3,7 3,4 -3,1 0,8 -0,4 0,2 3,2 1,0 -1,9 -3,5Slovinsko -3,4 -2,8 -2,1 -2,6 3,3 0,4 -1,3 -1,0 0,6 0,8Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Ukazatel růst jednotkových pracovních nákladů, vypočtený jako podíl náhrady zaměstnancům

v běžných cenách dělené HDP na celkovou zaměstnanost. V roce 2001 se jednotkové

pracovní náklady zvýšily, což signalizuje potencionální pokles konkurenceschopnosti české

ekonomiky. Od roku 1995, kdy jednotkové pracovní náklady významně vzrostly, se dynamika

růstu až do roku 2001 zpomalovala.


10




Public balance

Země 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika -2,5 -5,0 -3,6 -3,7 -5,9 -6,8 -6,6 -2,9 -2,6Slovinsko : -2,2 -2,1 -3,5 -3,9 -2,7 -2,8 -2,3 -1,8Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Saldo veřejných rozpočtů je ukazatelem vypočteným jako čisté výpůjčky celkového vládního

sektoru jako procento HDP. Známá Maastrichtská kritéria mimo jiné stanovují, že deficit

veřejných rozpočtů nepřesahují 3 % HDP. Prudké snížení rozpočtového deficitu v roce 2004

až na limit určený maastrichtskými kritérii způsobily především metodické vlivy a nová

rozpočtová pravidla.

General government debt

Země 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika 12,2 12,9 13,4 18,2 26,3 28,8 30,0 30,6 30,5Slovinsko : 23,6 24,9 27,4 28,4 29,7 29,1 29,5 29,1Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Celkový veřejný dluh není v případě České republiky takovým problémem, z pohledu

Maastrichtu je povolen veřejný dluh do výše 60 %. Výše vládního dluhu ČR nedosahuje ani

jedné poloviny průměru EU 25. Problém představuje spíše tempo, kterým veřejný dluh

neustále narůstá.

Strukturální ukazatele v oblasti ekonomické reformy

Comparative price levels

Země 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Česká republika 45,4 47,2 50,3 54,7 55,5 55,0 57,8Slovinsko 74,8 73,1 73,2 75,5 77,9 75,8 76,4Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Tento ukazatel představuje srovnávací cenovou hladinu konečné spotřeby domácností včetně

nepřímých daní. Údaje představují výši procent cenové hladiny průměru zemí EU. U České

republiky jsou údaje za sledovaná období podprůměrné, naopak hodnoty Slovinska jsou


11





uspokojivé. Od roku 2000 do roku 2002 cenová hladina spotřeby domácností v ČR stoupla na

54,7 % průměru EU 25. I přes tento nárůst má ČR nejnižší cenovou úroveň z posledních

přistupujících států. Značný problém zde působí např. regulované nájemné.

Business investmentZemě 1999 2000 2001 2002 2003 2004Česká republika 24,0 24,7 24,3 22,9 22,7 22,6Slovinsko 26,4 22,5 21,2 19,8 20,5 21,3Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006

Podnikové investice jsou ukazatelem hrubé tvorby fixního kapitálu v soukromém sektoru jako

procento HDP. Ve všech sledovaných období, vyjma roku 1999, převyšují údaje České

republiky, hodnoty ukazatele u Slovinska. Dynamický nárůst přímých zahraničních investic

po zavedení systému investičních pobídek po roce 1998, se projevil růstem investic,

směrovaných do nových výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu. Ve struktuře

investic nabyly větší váhy také dříve zanedbávané služby. Růst podílu zahraničního sektoru

s multiplikačním efektem i na řadu domácích firem se projevilo v solidním růstu průmyslové

produkce a celkovém oživení ekonomiky po roce 2000.

Lisabonská strategie

Lisabonská strategie byla přijata na zasedání Evropské rady v Lisabonu na jaře roku 2000 s

desetiletým časovým horizontem do roku 2010. Reagovala na vážné a dlouhodobé slabiny

v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti zemí Unie. Unie se má stát

„nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného

hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“.

Strategickým, koordinujícím, kontrolním a hodnotícím orgánem nové strategie je Evropská

rada. Její každoroční jarní zasedání jsou plně věnována hodnocení dosažených výsledků nové

strategie, úspěšných i slabých míst v jejím postupu a vytyčení úkolů na další období. Zatím

proběhlo pět hodnotících zasedání Evropské rady: ve Stockholmu (jaro 2001), v Barceloně

(jaro 2002), v Bruselu (jaro 2003), v Bruselu (jaro 2004), v Bruselu (jaro 2005), jež vyústila

v podrobné závěry předsednictví. Ke všem těmto zasedáním předložila Komise hodnotící

zprávu o dosažených výsledcích i nesplněných úkolech s návrhy na další postup.


12



Vznik Lisabonské strategie byl reakcí na hospodářskou situaci v Evropské unii a její

zaostávání především za USA. Příčiny zaostávání Evropské unie lze rozdělit do čtyř

základních skupin a to, situace na trhu práce, věda a výzkum, vnitřní trh a překážky pro

podnikání, sociální model

Tato část příspěvku obsahuje porovnání některých vybraných makroekonomických

ukazatelů a jejich pokroku od spuštění Lisabonské strategie v EU ve srovnání s USA a

Japonskem. Je vidět, že ve všech vybraných oblastech EU silně zaostává za USA. Dalo by se

říci, že nejlépe si v tomto srovnání vede v otázce zaměstnanosti, kde snižuje své zaostávání,

v ostatních oblastech však USA svůj náskok zvyšuje. Je zajímavé podotknout, že cílem

Lisabonské strategie má být zvýšit výdaje na výzkum a rozvoj na 3% HDP.

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006


13



Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28.7.2006

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/, 28. 7. 2006


14




ZávěrKrátkodobé zhodnocení bezprostředních dopadů členství České republiky v EU ukazuje na

růst HDP. Těchto výsledků reálné ekonomiky bylo dosaženo při přiměřené finanční stabilitě –

cenový růst za dobu členství byl nižší než v EU 25, fiskální stabilita se značně zlepšila, nikoli

však v důsledku vstupu země do EU, ale především díky novým rozpočtovým pravidlům.

Pravdou zůstává, že pouhé dva roky členství obobu výše porovnávaných zemí, jsou velmi

krátkou dobou na posouzení správnosti přístupu k EU z hlediska ekonomických ukazatelů.

Avšak z hlediska celosvětových trendů představuje integrace a globalizace velkou šanci nejen

pro ekonomiku.

LiteraturaZahradník: Vstup do EU – přínosy a náklady konvergence, C.H.Beck, 2003, ISBN 80-7179-472-4Kadeřábková: Základy makroekonomické analýzy, VŠEM 2005Žák: Hospodářská politika Evropské unie, VŠEM 2004www. czso.cz Český statistický úřadwww.europa.eu.int Evropská uniewww.epp.eurostat.cec.eu.int Eurostatwww.mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu České republikywww.mfcr.cz Ministerstvo financí České republikywww.euroskop.cz server Ministerstva zahraničních věcí o EUwww.cnb.cz Česká národní banka

Abstrakt (Abstract)This study is comparing economic situation of Slovenia and Czech republic. First part is describing history of EU. Second part is analysing general economic background indicators (for example: GDP, inflation rate, employment, etc.) Last part is commenting on Lisbon agend of EU with focus on area of economic reform.

Klíčová slova (Keywords)Slovenia and Czech republic economics comparison – Ekonomické srovnání Slovinska a ČREconomic reform – Ekonomická reformaLisabonská strategie – Lisbon strategyGeneral background – Obecné ekonomické prostředí

JEL klasifikace (JEL classification)E000 Macroeconomics and Monetary Economics:GeneralE200 Macroeconomics: Consumption, Saving, Production, Employment, and Investment: GeneralO570 Comparative Studies of countries


15

http://www.cnb.cz/

http://www.euroskop.cz/

http://www.mfcr.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.epp.eurostat.cec.eu.int/

http://www.europa.eu.int/

SEMINÁRNÍ PRÁCE · Web viewPo dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila...

Documents

Transcript of SEMINÁRNÍ PRÁCE · Web viewPo dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila...