SEMINÁRNÍ PRÁCE

Click here to load reader

  • date post

    06-Mar-2016
  • Category

    Documents

  • view

    216
  • download

    1

Embed Size (px)

description

VEDOUCÍ PRÁCE Ing. LUBOR KALOUSEK SEMINÁRNÍ PRÁCE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING STRUCTURES AUTHOR BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY SUPERVISOR SEMINAR THESIS TRADITIONAL TILE STOVE BRNO 2010

Transcript of SEMINÁRNÍ PRÁCE

  • VYSOK UEN TECHNICK V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

    FAKULTA STAVEBN STAV POZEMNHO STAVITELSTV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING STRUCTURES

    TRADIN KACHLOV KAMNA TRADITIONAL TILE STOVE

    SEMINRN PRCE SEMINAR THESIS

    AUTOR PRCE ONDEJ SVOBODA AUTHOR

    VEDOUC PRCE Ing. LUBOR KALOUSEK SUPERVISOR

    BRNO 2010

  • OBSAH Obsah ............................................................................................................................. 11.vod ............................................................................................................................ 22. Zkladn nzvoslov .................................................................................................... 2

    2.1 Spotebie ............................................................................................................. 22.2 Konstrukn sti kamen ....................................................................................... 32.3 Funkn parametry kachlovch kamen ................................................................. 4

    3. Seznmen s kachlovmi kamny ................................................................................ 43.1 Kachlov kamna ................................................................................................... 43.2 Provozn charakteristiky ........................................................................................ 5

    4. Specifick podmnky pro vytpn na venkov .......................................................... 64.1. Vytpn rodinnho domu .................................................................................... 64.2 Spalovn deva v kachlovch kamnech ............................................................... 7

    5. Druhy a dln kachlovch kamen.............................................................................. 85.1 Dlen dle konstruknho uspodn ................................................................... 85.2.Dlen dle proveden stn kachlovch kamen ...................................................... 85.3 Dlen dle tlouky stny kachlovch kamen ........................................................ 95.4 Dlen podle materil na spojen kachl ........................................................... 105.5 Rozdlen podle sestavy kachl ......................................................................... 11

    6. Nvrh kachlovch kamen ......................................................................................... 126.1 Veobecn poadavky ........................................................................................ 126.2 Poadavky investora ........................................................................................... 126.3 Umstn kachlovho topidla ............................................................................... 136.4 Vbr kachlov .................................................................................................... 146.5 Zkladn kamnks vpoet dle SN 73 4231 .................................................. 156.6 Princip a sti kamen .......................................................................................... 196.7 Vzhled ................................................................................................................. 206.7 Zhodnocen ......................................................................................................... 22

    7. Zvr ........................................................................................................................ 238. Literatura .................................................................................................................. 24

  • 2

    1.VOD Kachlov kamna slou lidem u tm 700 let. Za tu dobu prola mnohou promnou, na jejich plti se vystdaly kachle barevn i ren, mnil se tvar i zpsob zdoben tlesa. Jejich vzhled vak vdy vypovdal mnoh o zmonosti vlastnka. Dnes, kdy po mnoho let byla kachlov kamna ve starch stavbch brna spe jako

    objemn peitek a byla vytlaovna modernmi systmy vytpn, bud v souasnosti opt zvenou pozornost a zavaj bouliv rozvoj. Nejen v rmci trendu rostoucho zjmu o ivotn styl minulosti a monosti neobvykl estetick interirov dominanty, ale

    i z hlediska spornosti a praktinosti tohoto zpsobu vytpn, se d oekvat, e se s kachlovmi topidly v rznch variantch budeme setkvat stle astji. V dnen dob stle stoupajcch cen za energie se toti opt dostvaj do mdy topidla, v nich se uv jako topivo bn devo. Tato seminrn prce se zabv prv kachlovmi kamny. Prce je rozdlen na dv sti. Prvn se vnuje teoretick oblasti a pibliuje tenovi problematiku kachlovch kamen, jejich vhody, nevhody, rozdlen aj. Druh st je vce praktick, seznmme se zkladnm kamnskm vpotem a kachlov kamna navrhneme.

    2. ZKLADN NZVOSLOV [1],[2] Aby bylo mon dle pracovat s informacemi obsaenmi v textu, seznmm tene s nktermi zkladnmi nzvy a daji.

    2.1 SPOTEBIE 2.1.1 Kamna Spotebi paliv se zcela uzavratelnm ohnitm, s pikldacmi dvky, kter jsou obvykle uzavena, kter pedv teplo slnm a/nebo konvekc, a je-li vybaven ohvaem, dodv rovn teplou vodu. 2.1.2 Kachlov kamna emesln vyroben kamna uren k vdeji tepla do mstnosti, jejich viditeln plocha me bt z keramickch kachl, omtky, keramickho obkladu a zmenickch prvk.

  • 3

    2.2 KONSTRUKN STI KAMEN 2.2.1 Podstavec Zkladn st kachlovch kamen, nesouc jednotliv funkn sti; mus zajiovat jejich stabilitu i pi dlouhodobm namhn. 2.2.2 Ohnit; spalovac komora st prostoru kachlovch kamen, ve kterm probh spalovn paliva; podle pouitho druhu paliva a zpsobu spalovn se me konstrukn liit, me bt rotov, bezrotov nebo jako bio-ohnit. 2.2.3 Rot st vnitnho prostoru spotebie, na kterm le vrstva paliva, ze kterho propadvaj zbytky spalovn do popelnkov zsuvky nebo popelnku a kterou protk spalovac

    vzduch.

    2.2.4 Zatpc klapka Zazen, kter umouje v oteven poloze prchod spalin pmo do hrdla pro odvdn spalin. 2.2.5 Devnk Oteven, nebo uzavrateln prostor uren pro ukldn deva. 2.2.6 Tahov systm st spalinovch cest, zabezpeujc rovnomrn a inn ohvn kachlovch kamen.

    2.2.7 Leat tah sek topnho tahu pro vodorovn veden tahu.

    2.2.8 Spalinov hrdlo st spotebie, uren k pipojen kouovodu umoujc voln odvdn spalin do prduchu komna. 2.2.9 Pd Prvn st tahovho systmu napojen pod stropem ohnit, vedouc svisle dol, vtinou a na rove dna ohnit. 2.2.10 Kachle Zpravidla glazovan , vyplen, mechanicky pevn sti z keramickho materilu, vytvoen litm, lisovnm, protlaovnm nebo runm formovnm.

  • 4

    2.3 FUNKN PARAMETRY KACHLOVCH KAMEN 2.3.1 innost kamen Je pomr tepelnho vkonu a celkovho tepelnho vkonu vyjden v procentech. 2.3.2 Jmenovit tepeln vkon (nominln) Celkov tepeln vkon spotebie stanoven zhotovitelem kamen (kamnem), uren pro dan druh paliva.

    2.3.3 Doba spalovn asov obdob, pi kterm probh spalovn paliva v ohniti; udv se v hodinch.

    3. SEZNMEN S KACHLOVMI KAMNY

    3.1 KACHLOV KAMNA Tradin kachlov kamna pat k nejekologitjm, nejekonomitjm a nejzdravjm zpsobm vytpn. Svm keramickm opltnm pedvaj teplo do prostoru slnm. To lze pirovnat k prodnmu slunenmu zen. Teplo se tak po mstnostech rovnomrn a dochz k prohvn pmo pedmt a osob. Zbyten se neohv vzduch, dky emu se vytv dobr tepeln pohoda ji pi teplot 19C. To je o pr stup mn, ne pi bnm zpsobu vytpn. Rovnomrnost vytpn kachlovmi kamny meme ovit zmenm teploty u podlahy i u stropu. Mli bychom zskat piblin stejn hodnoty.

  • 5

    3.2 PROVOZN CHARAKTERISTIKY 3.2.1 Nzk teplota povrchu Keramick sti povrchu kachlovch topidel maj nzk povrchov teploty. Pokles teploty pi prostupu z msta spalovn na povrch topidla zaruuje, e klasick kachlov kamna vydvaj tzv. mkk teplo z ploch teplch cca 40 a 80 C, vjimen u modernjch penosnch kachlovch kamen do 90 C. 3.2.2 Tepeln akumulace Akumulace je u klasickch kachlovch kamen vraznm prvkem provozu, a se ji jedn o star typy kamen a spork, i nov typy penosnch kachlovch kamen. Zsadn skutenost tu hraje dvojnsobn mrn teplo keramickho materilu oproti kovu - elezu a litin. Pi porovnn zjistme, e kovov kamna bez vyzdvky i s minimln vyzdvkou (bubnky, vdsk" krbov kamna apod.) maj na 1 m2

    vhevn plochy hmotnost 30 a 70 kg, nsypn kovov kamna s vyzdvkou z amotu v na 1 m2 vhevn plochy 50 a 120 kg. Pvodn kachlov kamna, vyzdvan naplno cihlami, samotkami a kamnskou hlnou, byla svm charakterem pevn topidlem akumulanho typu. Pomal prostup tepla stnami topidla, vyloenmi keramickm materilem, i rozmrnmi zkladnmi stmi kamen, zajioval pomal a pravideln vyzaovn tepla do obytnho prostoru. V kamnech i sporcch se pak praktikovalo peruovan spalovn, kdy rozmrn topidlo vydvalo po celou noc naakumulovan teplo, a pitom nevznikalo nebezpe otravy kyslinkem uhelnatm (oxidem uhlku) pi tlumenm topen. 3.2.3 Zdrav teplo Pokud jde vyloen o zdravotn vhody kachlovch kamen, tak nejvznamnj z nich je nevysouen vzduchu. To ocen pedevm alergici a astmatici. Nedochz k pepalovn prachovch stic, kter se bn dje na kovovch plochch jinch systm vytpn. Kovov sti kamen tak vybj zdrav prospn zporn ionty. z tohoto hlediska jsou tedy vhodnj klasick konstrukce kamen bez kovovch vloek. u vytpn kachlovmi kamny zachovan zporn ionty vylepuj psychiku, duevn pohodu lovka a maj tak pozitivn vliv na okysliovn krve.

  • 6

    4. SPECIFICK PODMNKY PRO VYTPN NA VENKOV 4.1. VYTPN RODINNHO DOMU Venkovsk domy i rekrean objekty maj oproti mstskmu bydlen nkter specifick problmy pi zajiovn vytpn. V prv ad je to otzka paliva. V trvale obvanch objektech by se mlo do budoucna potat s tm, e budou pravideln temperovny, co znamen, e je nutno zajistit pro n jin vytpn ne doposud bnmi kamny. V souasn dob se prudce rozvj vytpn plynem a elektinou. Mnoh mediln pokiky o vhodnosti a "levnosti" elektrick energie a plynu pro vytpn u ns jsou lobbistickmi ntlaky hledajcmi cestu, jak zvit cenu energi pro jejich vrobce na co

    nejvy rove, sten pak i id