RNDr. Alena Labodová, Ph.D. -...

INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ

NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ

VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA

ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT

RNDr. Alena Labodová, Ph.D.

2014

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.

Co ovlivňuje stav životního

prostředí

Z globálního hlediska:

Počet lidí

Stupeň technického rozvoje

Sociální a ekonomická situace

Vývoj světové populace

Technický a sociální rozvoj

Úroveň dopadů – lokální, regionální, globální

Čerpání zdrojů – neobnovitelné, obnovitelné

Vzorce spotřeby a ekologická stopa (Sever X Jih)

Znečištění a znehodnocení životního prostředí, narušení biodiverzity

Vývoj přístupů k ochraně

ŽP Pasivní

Reaktivní strategie kontroly a řízení 1. Ředění

2. Filtrace

3. (recyklace)

Proaktivní strategie prevence 1. Princip prevence

2. Princip opatrnosti

3. Princip integrace

suroviny

energie

práce

výrobek

odpadní energie emise

odpadní vody

“Sustainable development is development that meets the needs and aspirations of the current generation without compromising the ability to meet those of future generations”

Sustainable development

Brundtland Commission (World Commission on

Environment and Development - WCED)

“Our common future” (1987)

Society

Environment

Economy Sustainable

development



“basic

needs”

“wants” or

“desires” ?

The concept of „needs”



Brundtland Commission (World Commission on

Environment and Development - WCED)

“Our common future” (1987)

Čistší produkce Uplatnění nástrojů strategie čistší produkce v

EMS

RNDr.Alena Labodová,PhD.

Strategie čistší produkce

Čistší produkce je stálá aplikace integrální preventivní strategie na

procesy,

výrobky a

služby

s cílem zvýšit jejich efektivnost a omezit rizika jak vůči člověku, tak i vůči životnímu prostředí.

Evolution of environmental protection

No action / lack of recognition of the problem -

until mid-20th century

Dispersion / “solution by dilution” (the 1960’s)

End-of-pipe treatment (the 1970’s)

Recycling and energy recovery (the 1980’s)

Cleaner Production and preventive measures

(the 1990’s)

In future: Dematerialisation ? Industrial

ecology ?

Key dates

1972 – United Nations Conference on the Human Environment, Stockholm

1987 - Brundtland’s Report “Our Common Future” and the concept of “sustainable development”

1989 - CP Programme at UNEP

1992 – United Nations Conference on Environment and Development and the adoption of Agenda 21

1994 - UNIDO/ UNEP NCPC Programme

1998 - UNEP’s International Declaration on CP


"Sustainable development is

development that meets the needs

of the present without compromising

the ability of future generations to

meet their own needs"....

CP as a tool for Sustainable

Development

Cleaner Production is recognized as a tool that can contribute to the sustainable forms of economic development, as endorsed in Agenda 21 adopted by the United Nations Conference on Environment and Development (UNCED) (Chapters 20, 30 and 34)

CP is a strategy that protects the environment, the consumer and the worker while improving the industrial efficiency, profitability and competitiveness of enterprises

What is Cleaner Production ?

What is Cleaner Production ? UNIDO’s holistic approach to Cleaner Production is a preventive,

integrated strategy that is applied to the entire production cycle in order to:

(a) Increase productivity by ensuring a more efficient use of raw materials, energy and water

(b) Promote better environmental performance through reduction at source of waste and emissions

(c) Reduce the environmental impact of products throughout their life cycle by the design of environmentally friendly but cost-effective products

The net effect is to give enterprises in developing and transition countries a more competitive edge, thereby facilitating their access to international markets

UNIDO’s holistic approach to CP includes its application in sectoral activities, as well as the implementation of multilateral environmental protocols through development and transfer of CP technology and investment promotion

Cleaner production requires changing attitudes, exercising responsible environmental management and promoting technology change

CP for production processes : For production processes, CP aims:

a) To reduce the consumption of raw

materials and energy used in

production of one unit of product

b) To eliminate - as far as possible - the

use of toxic and dangerous materials

c) To reduce at source the quantity and

toxicity of all emissions and wastes

generated and released

CP for products :

For products, Cleaner Production aims to

reduce the environmental, health and

safety impacts of products:

Over their entire life cycles...

From raw materials extraction, through

manufacturing and use, to the ultimate’

disposal of the product

CP for services :

For services, Cleaner Production implies incorporating environmental concerns into the design and delivery of services

The design of a service is crucial: not just “Are we doing things right?” but rather “Are we doing the right things,” and “Are we doing them the right way? ”

CP as a four-in-one tool

A management tool

An economic tool

An environmental tool

A quality improvement tool

CP represents a win-win strategy both for

the company and the environment. The

continuous application of CP will help a

company to be more competitive in the

market.

Basic scheme of a CP project

1. Planning and

Organization

7. Evaluation

and continued

improvement

6. Implemen-

tation of options

5. Feasibility

analysis

4. Generation

and screening

of options

3. Assess-

ment

2. Preassess-

-ment

Examples of CP

opportunities Material substitution

Good house-keeping

Better process control

Equipment modification

Technology change

On-site recovery and reuse

Production of useful by-products

Product modification

Why is CP beneficial for

industry?

Cost savings through reduced wastage both of energy and materials

Improved operating efficiency of the plant

Better product quality and consistency

Recovery of some wasted materials

Possibility to improve the working environment (health and safety)

Improvement of the enterprise’s image

Better compliance with environmental regulations

Cost savings on end-of-pipe waste treatment

New and improved market opportunities

Other related concepts

Eco-efficiency

Waste minimization

Pollution prevention

Green productivity

Cleaner production = pollution prevention = waste minimization = ecoefficiency:

For businesses, these concepts mean practically the same thing

Other related concepts /2

What all those concepts have in common is an attempt to maintain the same level of output using less inputs (e.g. water, energy, raw materials), thereby improving efficiency and reducing pollution

The underlying principles are innovation and prevention of pollution in the first place, rather than controlling the emissions with end-of-pipe measures once the “necessary” contamination has been generated

CP - three common

misconceptions

1. CP is not restricted to industry or to

production; it has been successfully

applied in the service sector and in

municipal programmes

2. CP is not an exclusively technical

concept, i.e. it is not the equivalent of

‘Clean Technologies’. CP involves a

change in attitudes and management

practices, the application of available

know-how and the improvement or

modification of technologies

CP - three common

misconceptions

3. CP does not have to be expensive or involve major changes in technology

The introduction of good housekeeping practices can save an average of 10 – 15 per cent in energy and 15 –20 per cent in water consumption, with little or no investment required

The objectives of a CP

policy The promotion of CP as a tool to improve

competitiveness and efficiency, and to protect the

environment

The creation of conditions and incentives stimulating

businesses to implement efficient technologies, and

to apply preventive environmental practices

The optimization of the use of natural resources and

raw materials, and minimization of emissions and

their impacts

Reward for good environmental performance and

innovative as well as proactive approaches

The minimization of behaviours and practices that

lead to the exclusive application of end-of-pipe

technologies

Why have a CP policy ?

From a macroeconomic / nationwide perspective, the benefits of a national CP policy include:

Less pollution and the protection of natural resources

Improvements in public health

Less adversarial enforcement of regulations

Increasing economic competitiveness of industry

Compliance with international environmental protocols

Policy Integration

Policy ‘integration’ means ensuring that the CP policy being developed harmonizes with the objectives of various sectors of the economy, and that CP is promoted within sectoral policies (known as mainstreaming). This requires:

Good analysis of existing sectoral policies

Inter-institutional and intersectoral effort

Strong leadership and broad support for CP

Typical policies of relevance

to CP

Industrial development policy

Environmental policy

Foreign trade policy / customs policy

Investment promotion policy

Fiscal policy and tax regimes

Energy and transport policy

Agricultural policy

Education and science and technology policy

Health policy

Insertion points for CP in

sectoral policies

Improving efficiency and

competitiveness

Economic development and

investment promotion

Industrial development strategy

Tax and customs provisions

Financing mechanisms and support

schemes

Insertion points for CP in sectoral

policies /2

Education and R&D policy

Municipal and regional development

Resource conservation and

enforcement practice

Health and safety apsects

Activities related to national defence

www.cemc.cz 36

Procedura IPPC Zákon č. 76/2002 Sb. k Integrované prevenci a

omezování znečištění

www.cemc.cz 37

Pozitiva IPPC

Modernizace průmyslu a podpora

inovacím

Růst produktivity práce a zvyšování

konkurenceschopnosti

Další snižování negativního vlivu na

ŽP

Zlepšování stavu ŽP

Snižování surovinové a energetické

náročnosti průmyslu

max

OP

TIM

UM

N

Náklady organizace

na životní prostředí

Vliv organizace

na životní

prostředí

bod zvratu

Zlepšování stavu ŽP Poměrná hodnota

konkurenceschopnos

ti

a vlivu nákladů na

životní

prostředí

V

K

www.cemc.cz 39

Negativa IPPC

Vysoká investiční náročnost

Snižování disponibilních prostředků organizace

Zánik organizací a růst nezaměstnanosti

Dopad na makroekonomiku při nepodržení dynamiky přílivu přímých zahraničních investic

www.cemc.cz 40

Parametry zákona o IPPC

Vybrané technologie

660 organizací

1200 technologií

Platnost 2003 pro nové

technologie

Platnost 2007 pro stávající

technologie

www.cemc.cz 41

Ekon. parametry IPPC

• Investice 320 mld. Kč do roku 2010

– Soukromý sektor – 186 mld. Kč

– Obce – 128 mld. Kč

• Předpoklad 2005-6 roční deficit 7,5 mld.Kč

• Státní rozpočet:

– Monitoring 6 mld. Kč (2002-2003)

– Obecní projekty 41 mld. Kč (2002-2010)

– Čističky - obce 100 mld. Kč (2002-2010)

Product Life Cycle Thinking

Life cycle thinking expands the traditional focus on manufacturing processes to incorporate various aspects associated with a product over its entire life cycle.

The producer becomes responsible for the products from cradle to grave and has, for instance, to develop products with improved performance in all phases of the product life cycle The life cycle of a product – and closing the loop

Goal of Life Cycle Thinking

The main goal of life cycle thinking is to reduce resource use and emissions from/to the environment as well as to improve the social performance in various stages of a product’s life. In this way, companies can achieve cleaner products and processes, a competitive advantage in the marketplace, and an improved platform to meet the needs of a changing business climate.

Life Cycle Thinking and Pollution Prevention

Re-think the product and its functions. The product may be used more efficiently, thereby reducing use of energy and other natural resources.

Re-duce energy and material consumption throughout a product’s life cycle.

Re-place harmful substances with more environmentally friendly alternatives.

Re-cycle. Select materials that can be recycled, and build the product such that it is disassembled easier for recycling.

Re-use. Design the product so parts can be reused.

Re-pair. Make the product easy to repair so that the product does not yet need to be replaced.

Life cycle thinking expands pollution prevention to include the complete product life cycle and sustainability. Source reduction in a product life cycle perspective is then equivalent to eco-design principles and what had been called the “6 RE philosophy”:

Analýza životního cyklu - LCA

Podklad pro LCA

Normy řady ISO 14000: ČSN EN ISO 14040 - Environmentální

management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova

ČSN EN ISO 14044 - Environmentální management - Posuzování životního cyklu – Požadavky a směrnice

ČSN EN ISO 14040:2007

ČSN EN ISO 14040

Výrobkový systém

Jednotkový proces

Vlastní hodnocení: 1. Cíl a rozsah

2. Funkční jednotka

3. Hranice systému

4. Požadavky na kvalitu údajů

ČSN EN ISO 14040 - inventarizace

Inventarizační analýza 1. Sběr dat

2. Výpočty

3. Alokace toků a úniků

Omezení LCI

Zpráva o hodnocení

ČSN EN ISO 14040 - hodnocení

Povinné prvky:

Výběr kategorií dopadů, indikátorů kategorií a

charakterizačních modelů

Klasifikace (přiřazení výsledků LCI)

Charakterizace (výpočet výsledků indikátorů kategorie)

Volitelné prvky:

Normalizace (výpočet hodnoty indikátorů kategorie

vzhledem k referenční informaci

Seskupování

Vážení

Analýza kvality údajů

ČSN EN ISO 14040

INTERPRETACE ŽIVOTNÍHO CYKLU

je čtvrtou fází LCA, jejímž cílem je analyzovat výsledky, dosáhnout závěrů, vysvětlit omezení a poskytnout doporučení založená na tom, co bylo zjištěno v předchozích fázích studií LCA nebo LCI a transparentním způsobem podat zprávu o výsledcích interpretace životního cyklu. Interpretace životního cyklu je často zaměřena na poskytování snadno pochopitelné, kompletní a důsledné prezentace výsledků studií LCA nebo LCI, v souladu se stanovením cíle a rozsahu studie.

ČSN EN ISO 14040:2007

..\LCA\ISO14040.pdf

../LCA/ISO14040.pdf

../LCA/ISO14040.pdf

../LCA/ISO14040.pdf

../LCA/ISO14040.pdf

../LCA/ISO14040.pdf

Environmentální značení

Environmentální značky a prohlášení jsou jedním z nástrojů environmentálního managementu, který je předmětem řady norem ISO 14000. Poskytují informace o výrobku nebo službě, týkající se jejich celkového environmentálního charakteru, specifického environmentálního aspektu, nebo jakéhokoli množství aspektů. Odběratelé mohou použít tyto informace při výběru výrobků nebo služeb, a to na základě environmentálních nebo jiných důvodů. Záměrem dodavatele výrobku nebo služby je pomocí environmentální značky nebo prohlášení účinně ovlivnit rozhodování zákazníka ve prospěch jeho výrobků nebo služeb.

Účel environmentálního

značení Jestliže environmentální značka nebo

prohlášení budou mít tento účinek, může podíl výrobku nebo služby na trhu vzrůst a jiní dodavatelé na to mohou odpovědět zlepšením environmentálních aspektů svých výrobků nebo služeb a použitím environmentálních značek nebo environmentálních prohlášení, což bude mít za následek snížení tlaku takové kategorie výrobků nebo služeb na životní prostředí

Důležitá podmínka:

Objektivita hodnocení a pravdivé uvádění značek

Typy environmentálního

značení

Typ I – označování ekologicky šetrných výrobků

(certifikát) - ISO 14024

Typ II - vlastní vyhlášení environmentálních

tvrzení, včetně prohlášení, značek a obrazců týkajících se výrobků (např. recyklovatelný) ISO 14021

Typ III - kvantifikovaná environmentální

data o výrobku s předem stanovenými kategoriemi parametrů založených na normách souboru norem ISO 14040 - ISO 14025

Národní program env. značení

Vydán usnesením vlády

Vyšel ve Věstníku MŽP 8/2007

Zahrnuje všechny tři typy značení

Servis programu:

Agentura pro ekologicky šetrné

výrobky

Cenia (včetně webu a vedení

databazí)

Env.značení typu I

Typ I - např. Národní program označování ekologicky

šetrných výrobků. Je založený na vytvoření

konkurenčního prostředí na trhu mezi výrobky

porovnatelných kvalitativních parametrů, zavedením

dalšího výběrového kritéria, které zahrnuje stanovené

ekologické požadavky na výrobek. Ovlivňování vzorců

spotřeby a výroby vede k realizaci udržitelného rozvoje.

Podstata označování ekologicky šetrných výrobků

spočívá v certifikaci produktu nezávislou třetí stranou.

Env.značení typu I - postup

Úkolem systému ekoznačení je:

výběr skupin výrobků – „výrobkových kategorií“ – u nichž lze snížit jejich negativní působení na životní prostředí

stanovit soubor požadavků – „kritérií“ – které musí výrobky dané skupiny splňovat

udělování ekoznačky výrobkům, které splňují daná kritéria formou licenční smlouvy

provádění kontrol shody vlastností výrobků se stanovenými požadavky a dodržování licenční smlouvy

Současný stav

Vývoj směrnic

Výběr nové výrobkové kategorií je věcí Rady.

Zásady při výběru jsou:

daná kategorie se vyrábí ve velkém rozsahu a jde o zboží spotřebního charakteru

mezi výrobky téže kategorie, ale od různých výrobců, existují významné rozdíly z hlediska jejich vlivu na životní prostředí

v dané výrobkové kategorii existuje konkurenční prostředí

Současný stav – pokrač.

V roce 2014:

36 platných směrnic

Cca 85 výrobků

Čeští výrobci i dovozci

Aktuální informace na www.cenia.cz

Značení typu II

Pojmy jako:

Recyklovatelný

Kompostovatelný

S prodlouženou životností

Biodegradovatelný

Propojeno s Kodexem environmentální

inzerce Mezinárodní obchodní komory

(ICC)

Značení typu I a II -

příklady

Seznam ekoznaček

../environmentální značení/Seznam_ekoznaček_pro_lektory.pdf

Značení typu III

Typ III environmentálních prohlášení není selektivní, ale podává informace ve formátu, který umožňuje porovnávání mezi výrobky. Zahrnuje informace poskytované průmyslovým zákazníkům a konečným uživatelům.

Pro získání doplňkových environmentálních informací, jejichž zahrnutí je volitelné, mohou být rovněž využity výsledky získané pomocí jiných nástrojů environmentální analýzy. Tyto informace mohou nebo nemusí být odvozeny z analýzy životního cyklu výrobku. Mohou se týkat jiných problémů spojených s celkovým environmentálním působením výrobku. To může zahrnovat např. odpovídající prvky udržitelného rozvoje, jako jsou ekonomické nebo sociální prvky.

Značení typu III - příklad

EPD

Seznam platných EPD je na

www.cenia.cz

../environmentální značení/typ III/EPD-ETA-deklarace-final-final.pdf

http://www.cenia.cz/

Integrovaný management životního

prostředí a bezpečnosti v podniku

VŠB-TU Ostrava RNDr. Alena Labodová, PhD.

Institut environmentálního inženýrství

Vývoj přístupů k

managementu podniku Intuitivní management – založený na vlastních

zkušenostech, znalostech a logice – zejména snaha vyhovět legislativě

Formalizované manažerské systémy – obecné návody, jak dosáhnout cíle

Historický vývoj:

QMS, EMS, SMS (SMBOZP), SA, CSR ….

A co dál?

IMS? Management udržitelnosti?

Obecné rysy

formalizovaných systémů

řízení Systematické

Dokumentované

Zapojují všechny pracovníky

Založeny na PDCA

Metodologie PDCA

Plánuj: stanov cíle a procesy nezbytné k dosažení výsledků v souladu s politikou organizace

Dělej: uplatňuj procesy

Kontroluj:monitoruj a měř procesy ve vztahu k politice, cílům, cílovým hodnotám, požadavkům právních předpisů a dalším požadavkům a podávej zprávy o výsledcích

Jednej: prováděj opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti systému managementu

QMS – management

kvality Dosažení kvality výrobku řízením

kvality výrobního procesu

Historicky: Odvětvové předpisy

Národní obecné normy (např. BS 5750)

Mezinárodní normy pro QMS– série ISO 9000

1.1987 zaměřené na výrobek

2.1994 zaměřené na výrobek

3.2000 zaměřené na proces

EMS

Kvalita řízení péče o ŽP řízením environmentálních aspektů a dopadů

Národní normy (BS 7750)

Nadnárodní předpisy (EMAS)

Mezinárodní normy pro EMS–série ISO 14000

1.1996 zaměřené na proces

2.2004 dtto

Systémy managementu

bezpečnosti Různé části:

Požární ochrana

Prevence závažných havárií

Technická bezpečnost zařízení

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

(Bezpečnost informací)

(Bezpečnost potravin)

Přístupy založeny většinou na legislativě, neexistují mezinárodní obecně uznávané normy (kromě OHSAS 18001)

Social Accountability –

sociální odpovědnost Mezinárodní standard SA 8000 –

vydaný organizací Social

Accountability International,

založený na úmluvách Mezinárodní

organizace práce ILO, Všeobecné

deklaraci lidských práv a Úmluvě o

právech dětí OSN

Může fungovat jako „obal“ pro ostatní

manažerské systémy

Základní prvky SA 8000

Zákaz dětské práce

Zákaz vynucené práce

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání

Ochrana před diskriminací

Omezení disciplinárních trestů

Pracovní doba

Plat, který pokryje základní potřeby

Manažerský systém zaměřený na neustálé zlepšování

CSR – společenská odpovědnost

Moderní firmy stále více uznávají

důležitost společenské

odpovědnosti, podnikatelské etiky a

kontroly, aby uspokojily nároky

investorů a dalších partnerů.

Společenská odpovědnost se stává

stále více synonymem pro hodnotu

firmy, ze které lze usuzovat její

budoucnost.

CSR

Odpověď ISO:

Vývoj standardu ISO 26 000

Vytváří se směrnice, která nebude

certifikovatelná, původní termín

vydání v r.2008 posunut – stále ve

stavu WD, nelze zjistit nic

podrobnějšího

Budoucnost

Management dodavatelského

řetězce?

Management životního cyklu?

Integrovaný podnikový management?

Integrovaný management města,

regionu?

Průmyslová ekologie?

Integrovaný manažerský

systém Je nutno definovat přesněji – pod

tímto názvem se může skrývat

libovolná kombinace dříve

uvedených složkových systémů,

nebo něco úplně jiného –

kombinace EMS a čistší produkce,

EMS a prevence závažných havárií

apod.

Identifikace – nejlépe z Politiky IMS

IMS

Obvyklá kombinace:

QMS (ISO 9001)

EMS (ISO 14001)

SMBOZP (OHSAS 18001)

Začíná se objevovat SA 8000 jako

4.část

IMS

QMS EMS

OHSMS

EMS

OHSMS

QMS

IMS

Způsob integrace

Formálně podobná struktura (PDCA)

Možnost využít systémové části pro IMS

(systém dokumentace MS, řízení

dokumentů, společné audity apod.)

„Specifické“ problémy se objeví v Politice

IMS, cílech, cílových hodnotách a

programech

Jako základ, počáteční systém, se dá

použít kterýkoliv z dílčích systémů

Vřazení preventivních

prvků do IMS Nová verze ISO 14001

(ČSN EN ISO 14001:2005)

kromě požadavku neustálého

zlepšování klade důraz na

prevenci

EMS podle ČSN EN ISO

14001:2005

zá Environmentální politika

Environmental policy

Plánování

Zavedení a provoz

Implementation and operation

Kontrola

Checking

Přezkoumání vedením organizace

Management review

Neustálé zlepšování

Continual improvement

Planning

Důraz na prevenci v EMS -1

3 Termíny a definice

3.18:

Prevence znečištění, předcházení znečištění

Používání procesů,praktik, technik, materiálů, výrobků, služeb,nebo energie k zabránění, snížení nebo regulování (samostatně nebo v kombinaci) vzniku emisí nebo vypouštění jakéhokoliv druhu znečišťující látky nebo odpadu, tak, aby se snížily negativní environmentální dopady

Důraz na prevenci v EMS 2

4.2. Environmentální politika

b) obsahovala závazek k neustálému

zlepšováni a prevenci znečištění;

Důraz na prevenci v EMS - 3

4.3.3 Cíle, cílové hodnoty a

program(-y)

Odst.2:

Cíle a cílové hodnoty musí byt

měřitelné, pokud je to prakticky

možné, a musí být v souladu s

environmentální politikou včetně

závazku předcházet znečištění,..

Model rodiny norem ISO

14000 ..\EMS\model.pdf

../EMS/model.pdf

../EMS/model.pdf

../EMS/model.pdf

../EMS/model.pdf

../EMS/model.pdf

Předpisy k EMAS

Úroveň EU:

Nařízení č. 761/2001 – EMAS II

Nařízení č. 1221/2009 – EMAS III

Národní úroveň:

Národní program EMAS (UV č. 651/2002)

(Aktualizovaná) Pravidla EMAS

Struktura nařízení

Kapitoly:

1. Obecná ustanovení

2. Registrace organizací

3. Povinnosti registrovaných organizací

4. Pravidla pro příslušné orgány

5. Environmentální ověřovatelé

6. Akreditační a licenční orgány

7. Pravidla týkající se členských států

8. Pravidla pro Komisi

9. Závěrečná ustanovení

Struktura nařízení

Přílohy:

1. Environmentální přezkum

2. Požadavky na systém environmentálního řízení

3. Interní environmentální audit

4. Environmentální prohlášení

5. Logo EMAS

6. Údaje potřebné k registraci

7. Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele

8. Srovnávací tabulka

Požadavky

na organizace

„Staronové“ požadavky

Základní požadavky kladené na organizace zůstávají stejné

Vazba na ISO 14001

Důraz na soulad s environmentální legislativou

Posílení role environmentálního reportingu

Využívání oborově specifických referenčních dokumentů

Použití loga EMAS

Vazba na ISO 14001

Příloha II: Požadavky na systém

environmentálního řízení

Příloha I: Environmentální přezkum

Příloha III: Interní environmentální audit

Důraz na soulad s environmentální

legislativou

Organizace musí dokumentovat, že splňuje

potřebné požadavky a má vytvořený systém pro

udržení souladu

Státy musí vytvořit systém poskytující

organizacím asistenci při identifikaci právních

požadavků

Posílení role environmentálního

reportingu

Sada klíčových environmentálních indikátorů Energetická účinnost

Materiálová účinnost

Spotřeba vody

Produkce odpadů

Emise do ovzduší

Biodiverzita

Vazba indikátorů na významné environmentální aspekty

Oborově specifické referenční dokumenty

Obsah:

Klíčové environmentální aspekty

Techniky/metody řízení

Environmentální indikátory

Benchmarky

„Dobrovolně-povinné“ využívání

Oborově specifické referenční

dokumenty

Používání loga EMAS

Pouze jedna verze loga

Podmínky použití:

Pouze registrované organizace

Vždy s registračním číslem

Zákaz použití na výrobcích nebo jejich obalech

Nesmí vyvolat záměnu se značením (ekologicky

šetrných) výrobků

Nové typy registrací

„Globální EMAS“

Otevření rámce Programu EMAS pro

organizace ze zemí mimo EU

Pravomoc členských států (ne)přijímat žádosti

organizací z nečlenských zemí

Manuály a podrobné postupy

Korporátní registrace

Registrace mateřské organizace, včetně (všech)

jejích poboček

Manuály a podrobné postupy

Požadavky

na členské státy

a Evropskou komisi

Propagační a informační aktivity

Poskytování informací o Programu EMAS (cíle,

prvky, obsah nařízení)

Vyvíjení propagační činnosti

Možnost specifického cílení na malé a střední podniky

Adekvátní výše poplatků (příp. žádné poplatky)

Asistence při zavádění EMAS

Podpora zavádění EMAS v „klastrech“

a fázového zavádění

Uznání jiných systémů environmentálního řízení

jako adekvátních k určitým prvkům EMAS

Oborově specifické referenční dokumenty

Manuál zavádění EMAS ve všech jazycích

Postupy pro registraci organizací ze států mimo

EU a korporátní registraci

Asistence v oblasti legislativních

požadavků

Vytvoření systému pro poskytování asistence

organizacím při identifikaci právních požadavků

Informace o jednotlivých požadavcích environmentální

legislativy

Informace o příslušných „donucovacích orgánech“ pro

jednotlivé právní požadavky

Donucovací orgány musí poskytovat informace „o

prostředcích k prokázání toho, že organizace splňuje

příslušné požadavky“ (Alespoň ve vztahu k malým a

středním podnikům)

Poskytování výhod registrovaným

organizacím

Provázání EMAS s další legislativou ( )

„Úlevy“ z právních požadavků

Snížení administrativní zátěže

Zohlednění EMAS v rámci veřejných zakázek

AGENTURA EMAS

Institucionální zabezpečení

Programu EMAS v České republice

Rada Programu EMAS

Agentura EMAS

Český akreditační institut

Česká inspekce životního prostředí

Státní fond životního prostředí

Rada Programu EMAS

Agentura EMAS

Český institut pro

akreditaci

Veřejnost

Environmentální

ověřovatel

Česká inspekce

životního prostředí

Organizace

Státní fond

životního

prostředí

ověřené

environmentální

prohlášení

informace

informace

informace

informace

stanovisko

akreditace

ověření

environmentálního

prohlášení

finanční podpora registrace

informace

Rada Programu EMAS

Agentura EMAS

Český institut pro

akreditaci

Veřejnost

Environmentální

ověřovatel

Česká inspekce

životního prostředí

Organizace

Státní fond

životního

prostředí

ověřené

environmentální

prohlášení

informace

informace

informace

informace

stanovisko

akreditace

ověření

environmentálního

prohlášení

finanční podpora

registrace

informace

Agentura EMAS

Výkonný orgán Programu EMAS v České

republice

Zabezpečuje veškeré manažerské a

odborné činnosti spojené s Programem

EMAS

Činnost Agentury EMAS (1)

Poskytování veřejných informací o

Programu EMAS

Registrace organizací s validovaným

EMAS

Vedení národního Registru EMAS a

dalších registrů a databází

Zajišťování administrativních prací pro

Radu Programu EMAS

Činnost Agentury EMAS (2)

Ostatní manažerské a odborné činnosti

spojené s Programem EMAS

Rozvíjení vztahů s obdobnými orgány v

zahraničí

Propagační, osvětová a informační

činnost

správa internetové stránky Agentury EMAS

tvorba publikací a dalších materiálů

aktivní účast na seminářích a konferencích

Registry a databáze

vedené Agenturou EMAS

Registr EMAS

Seznam českých podniků se zavedeným

EMS podle normy ISO 14001

Seznam akreditovaných

environmentálních ověřovatelů

Seznam certifikačních orgánů a

společností pro certifikaci EMS podle

normy ISO 14001

Databáze organizací pro poradenství

a vzdělávání v oblasti EMS

Internetová stránka Agentury

EMAS (1) http://www.cenia.cz/EMAS

Základní informace o EMAS, Programu

EMAS a Agentuře EMAS

Informace o EMAS III a logu EMAS

Registry, databáze a statistiky

Informace o projektech a finančních

podporách Programu EMAS v ČR

Aktuality a zajímavosti z oblasti

EMS/EMAS

Internetová stránka Agentury

EMAS (2) http://www.cenia.cz/EMAS

Dokumenty

české

anglické

Články z oblasti EMS/EMAS

Nabídky zaměstnání

Odkazy

117

Akreditace ověřovatelů – EMAS III

Akreditace podle ČSN EN ISO/IEC 17021 ve spojení s

NAŘÍZENÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1221/2009

čl. 20, 21, 22

Environmentální ověřování jako součást certifikačního orgánu pro

certifikaci systémů managementu

Nebude prováděna akreditace jednotlivců

Předpokládaný termín zavedení 1.7. 2010

118

Akreditace ověřovatelů – EMAS III

Důvody a přínosy

Rezoluce GA Evropské spolupráce pro akreditaci

Ověřovatel – certifikační orgán bude mít jen jeden systém managementu a

jen jednu akreditaci

zvýšení efektivity

snížení nákladů

24.2. 2010 EMAS III - Změny v akreditaci a

ověřování

119

Činnost ověřovatelů – EMAS III

Kapitola V články 18-26

článek 18:

Detailnější popsání úkolů environmentálních ověřovatelů

Nově ověřování

neustálého zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí

spolehlivosti výsledků interního auditu

Popsány činnosti ověřovatele při ověřování, schvalování

environmentálního prohlášení a aktualizovaného environmentálního

prohlášení.


ověřování

120


Kapitola V články 18-26

článek 20: Požadavky na environmentální ověřovatele

nově požadován systém soustavného odborného rozvoje v oblastech

způsobilosti

články 21 a 22

Nebudou v ČR zatím využívány

Ověřovatelé – fyzické osoby

Ověřování v třetích zemích


ověřování

121

Dohled nad činností ověřovatelů

článek 23:

NOVĚ I PRO TUZEMSKÉ OVĚŘOVÁNÍ

Alespoň čtyři týdny před každým ověřováním v členském státě oznámí

environmentální ověřovatel akreditačnímu nebo licenčnímu orgánu, který je

odpovědný za dohled nad jeho činnostmi, podrobné údaje o své akreditaci

nebo licenci, jakož i dobu a místo ověřování.

Organizace musí akreditačním nebo licenčním orgánům umožnit provádět

dohled nad činností environmentálního ověřovatele při ověřování a

schvalování.


ověřování

122

Dohled nad činností ověřovatelů

článek 24: Dodatečné požadavky na dohled nad činností

environmentálních ověřovatelů působících v jiném členském státě, než ve

kterém jim byla udělena akreditace nebo licence

Alespoň čtyři týdny před každým ověřováním oznámí environmentální

ověřovatel akreditačnímu orgánu, který je odpovědný za dohled nad jeho

činnostmi:

podrobné údaje o své akreditaci nebo licenci, odbornou

způsobilost, zejména znalost požadavků vyplývajících z právních

předpisů členského státu týkajících se životního prostředí a znalost

jeho úředního jazyka, a případně složení týmu;

dobu a místo ověřování a schvalování;

adresu a kontaktní údaje organizace;

Toto oznámení se poskytne před každým ověřováním a schvalováním.


ověřování

123


článek 25: Podmínky pro provádění ověřování a schvalování

Popisuje proces ověřování od písemné dohody s organizací až po vydání

Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele.

Příloha VII: Prohlášení o činnostech environmentálního ověřovatele.

požadována jednotná forma


ověřování

124


Malé organizace DEFINICE - změna

doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003

Článek 7 Výjimky pro malé organizace

Na žádost malé organizace příslušné orgány prodlouží interval ověřování

až na čtyři roky nebo interval aktualizace až na období dvou let, potvrdí-li

environmentální ověřovatel, který organizaci ověřoval, že jsou splněny

všechny tyto podmínky.

Článek 26 Ověřování a schvalování v malých organizacích

Při ověřování a schvalování zohlední environmentální ověřovatel

charakteristiky malých organizací.


ověřování

125

Klíčové indikátory

Ve svém environmentálním prohlášení a v aktualizovaném

environmentálním prohlášení organizace podá zprávu o klíčových

indikátorech, pokud se týkají přímých environmentálních aspektů

organizace, a dalších příslušných existujících indikátorech vlivu činnosti

organizace na životní prostředí

energetická účinnost

materiálová účinnost

voda

odpady

biologická rozmanitost

emise

VaV - 1C/4/38/04 Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby

Dobrovolné dohody

Dobrovolné dohody - použitelný

nástroj v případě, že stát již nechce

zavádět přísnější regulační opatření

proti znečišťovateli (průmysl, služby)

než jsou regulace vyplývající

z právních předpisů, ale přesto chce

podpořit další snižování

environmentálního dopadu z výroby

nebo poskytování služeb. Vede ho k

tomu snaha neohrozit

konkurenceschopnost daného odvětví.


Dobrovolné dohody

Komise EU připravila návod na

realizaci dobrovolných dohod.

Cíl: zajištění efektivnosti,

důvěryhodnosti a transparentnosti.

Zásady: formy dobrovolné dohody,

nastavení cílů, ověřování a

zveřejňování výsledků, použití sankcí,

apod.

Dobrovolné dohody


Dobrovolné dohody

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions of 17 July 2002 on Environmental Agreements at Community Level within the Framework of the Action Plan on the "Simplification and Improvement of the Regulatory Environment„ [COM(2002) 412 final“


Dobrovolné dohody

Snadno identifikovatelní účastníci

dohody.

Pokud jsou účastníky sdružení, tak zda

vystupují jménem svých členů nebo

svým.

Specifikován předmět dohody

(pochopení dopadů dohody, výklad

dohody).

Cíle dohody: převedeny na povinnosti

účastníků.


Dobrovolné dohody

Definice nejdůležitějších termínů, zejména technických termínů.

Dobrovolné dohody jsou ve veřejném zájmu a součástí politiky životního prostředí. Třetí strany musí mít právo být účastníkem dohody. Proto by měly být definovány podmínky a procedura pro připojení dalších účastníků.


Dobrovolné dohody

Doba trvání dohody. V zásadě by

dohoda měla skončit až po splnění

všech závazků.

Možnost revize dohody.

Možnost jednostranného ukončení

dohody - reakce na neplnění předmětu

dohody.


Dobrovolné dohody Možnost odvolání závazku, pokud v

rozporu s dohodou, došlo k zavedení

jakéhokoliv regulačního opatření nebo

daně přímo se dotýkajících předmětu

smlouvy.

Rozhodnout o tom, zda smlouva bude

uzavřena podle občanského nebo

veřejného práva.


Dobrovolné dohody

Šauer P. et. al.: Dobrovolné

dohody v environmentální

politice. VŠE Praha, 2001:1-

204.


Dobrovolné dohody

Příklady z ČR:

Prací prášky I., II.

Zpětný odběr obalů

Hg ze stomatologických zařízení

Baterie a akumulátory

??


Dobrovolné dohody

Dohoda MŽP, SPD a CBCSD

Dohoda MŽP, SPS, sdružení

Stavíme ekologicky

Dobrovolné dohody V roce 1995 byla uzavřena

dobrovolná Dohoda mezi MŽP a Českým sdružením výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků o postupném snižování dopadu pracích prostředků na životní prostředí.

Hlavním důvodem pro uzavření Dohody a jejich dodatků (podepsaných v roce 1998 a 2001 je snaha řešit problém eutrofizace povrchových vod v ČR.


Dobrovolné dohody

Dohoda formuluje opatření k omezování

množství fosfátů i ostatních nežádoucích

látek ve vodách. Členové Sdružení tím

přijali závazek, že od roku 2005 budou

ve všech svých výrobcích dodržovat

limity pro bezfosfátové prací

prostředky


Dobrovolné dohody

Dobrovolná dohoda s Českou

stomatologickou komorou

Dohoda mezi MŽP a ČSK uzavřená

13.12.2001 formuluje opatření k

minimalizaci vnosu rtuti ve formě

amalgamu ze stomatologických

pracovišť do kanalizací popř.

povrchových vod. Je zde stanoven mj.

harmonogram instalace účinných

odlučovačů amalgamu v ordinacích.


Dobrovolné dohody

DOBROVOLNÁ DOHODA mezi MŽP a

Českým sdružením výrobců a dovozců

přenosných baterií

o uplatňování 38 zákona č. 185/2001 Sb.

o odpadech a o změně některých dalších

zákonů (dále jen zákon). a principů

Směrnice 91/157/EEC o bateriích a

akumulátorech obsahujících určité

nebezpečné látky, doplněné směrnicemi

93/86/EEC a 98/101 /EEC, zavádějící

dosažený technický pokrok do směrnice

Rady 91/157/EEC k bateriím a

akumulátorům obsahujícím určité

nebezpečné látky v ČR.


Dobrovolné dohody

Účelem dohody je

a) vytvořit komplexní systém nakládání s

použitými (odpadovými) EAOCB, v jehož

rámci se budou povinné osoby podílet na

nákladech spojených s provozem a

budováním Systému, a to především v

přímé spolupráci s obcemi, průmyslem a

obchodem dle přílohy č. 1 (dále jen

Systém), umožňující plnění závazků ČR

vyplývajících z členství v EU,


Dobrovolné dohody

b) vytvořit systém sběru dat a

vyhodnocování plnění stanovených

cílů,

c) podporovat separaci tohoto

odpadu,

d) propagovat odpovědnost výrobců,

obcí a spotřebitelů/občanů za

uplatnění principů trvale udržitelného

rozvoje v oblastech pro přednostní

využití.


Dobrovolné dohody

Aplikace

„malá dobrovolná dohoda“ – na pilotní

program?

Inovace „velké“ dohody o spolupráci

(SPD)

Jiná velká dohoda (+ komory, další

svazy)

Ad hoc dohoda (MPO) k

implementaci směrnice k ekodesignu

energetických spotřebičů

RNDr. Alena Labodová, Ph.D. -...

Documents

Transcript of RNDr. Alena Labodová, Ph.D. -...