Religiózní cestovní ruch Cesta svatého Jakuba

Click here to load reader

  • date post

    23-Nov-2021
  • Category

    Documents

  • view

    0
  • download

    0

Embed Size (px)

Transcript of Religiózní cestovní ruch Cesta svatého Jakuba

Religiózní cestovní ruch:
Cesta svatého Jakuba
Vedoucí práce: Ing. Veronika idová, Ph.D.
Hradec Králové duben 2021
Prohlášení:
Prohlašuji, e jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a s pouitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne 28. 4. 2021 Anna Hrabtová
Podkování:
Ráda bych z celého srdce podkovala vedoucí bakaláské práce paní Ing. Veronice idové,
Ph.D. za veškeré rady, pipomínky a postehy a zkrátka za celý proces, pi kterém byla dnem i
nocí pipravena a ochotna pomoci. Velký dík patí i všem respondentm, je se velkou mrou
podíleli na praktické ásti.
Anotace
Cesta z jednoho konce svta na druhý trvá takka nkolik hodin a úrove komfortu se
neustále zvyšuje. Stále se však najdou tací, kteí obtují veškerý komfort, aby na oplátku získali
hlubší proitek. Tato bakaláská práce pojednává o religiózním cestovním ruchu a v detailu se
poté zamuje na populární znovuobjevený fenomén posledních let – náboenské pout. Mimo
zmínní píklad poutních cest v Evrop, ale i ve zbytku svta, poté na konkrétním pípadu
Cesty svatého Jakuba zkoumá zmnu tohoto trendu, mimo jiné jak se moderní poutnictví liší
od pvodní formy, nebo co motivuje souasné poutníky, aby cestu podnikli. Výzkum byl
zaloen na metod literární rešerše a dotazníkovém šetení.
Klíová slova: religiózní cestovní ruch, náboenský turismus, náboenská pou, poutnictví,
Cesta svatého Jakuba, poutníci, motivace, Camino de Santiago
Annotation
Traveling from one end of the world to the other takes a few hours and the level of
comfort is constantly increasing. However, there are still those who sacrifice all comfort to get
a deeper experience. This bachelor thesis discusses religious tourism and in detail focuses on a
popular reborn phenomenon of recent years – religious pilgrimages. In addition, examples of
pilgrimage journeys in Europe, as well as in the rest of the world, are mentioned and
subsequently, the thesis uses the specific case of the Way of St. James to examine the change
in this trend, including how modern pilgrimage differs from the original form, or what motivates
contemporary pilgrims to undertake the journey. The research was based on the method of
literature search and questionnaire survey.
Key words: religious tourism, fait-based turism, religious pilgrimage, pilgrimage, The Way of
Saint James, pilgrims, motivation, Camino de Santiago
Obsah
2.1 Výzkumné otázky .....................................................................................................3
3.1.3 Ochrana kulturního a pírodního ddictví ..........................................................6
3.2 Religiózní cestovní ruch ...........................................................................................8
3.3 Poutnictví ............................................................................................................... 12
4.1.1 Evropa ............................................................................................................. 18
4.1.2 Svt ................................................................................................................. 22
4.2.2 Mušle svatého Jakuba ...................................................................................... 28
4.2.3 Codex Calixtinus - Liber Sancti Jacobi ............................................................ 29
4.2.4 Oficiální trasy .................................................................................................. 30
5 Shrnutí a diskuse výsledk ............................................................................................ 51
6 Závry a doporuení ...................................................................................................... 54
7 Seznam pouitých zdroj ............................................................................................... 56
8 Pílohy .......................................................................................................................... 60
Seznam graf
Graf 1 Poet oficiálních poutník, kteí dorazili do Santiaga de Compostela v daném roce ... 26
Graf 2 Vk respondent ........................................................................................................ 41
Graf 3 Období absolvování pouti .......................................................................................... 45
Graf 4 Motivace úastník .................................................................................................... 47
Seznam obrázk
Obrázek 1 Tradiní obleení a vybavení poutník na Shikoku Henro (pouti po Šikoku)........ 23
Obrázek 2 Poutní místa v rámci Char Dhamu ....................................................................... 24
Obrázek 3 Píklad turistického znaení cesty ........................................................................ 29
Obrázek 4 Trasy Svatojakubské pouti v Evrop .................................................................... 31
Obrázek 5 Trasy Svatojakubské pouti v západní Evrop ....................................................... 32
Obrázek 6 Kredenciál s razítky ............................................................................................. 34
Obrázek 7 Katedrála sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ................................................... 36
Obrázek 8 Certifikát o absolvování - tzv. Compostela ........................................................... 37
Obrázek 9 Oficiální logo projektu Dual Pilgrim .................................................................... 39
Seznam tabulek
Tabulka 2 Zem pvodu respondent ................................................................................... 43
Akoliv se lidstvo vlivem nezadritelného technologického pokroku a bohatnutím
stední vrstvy dostalo do fáze, kdy je cestování z jedné strany svta na druhou otázkou nkolika
hodin, stále se najdou tací, kteí s radostí vymní komfort ptihvzdikových ubytovacích
zaízení a pohodlnou dopravu bez námahy za autentický záitek, který si musí v nkterých
pípadech doslova vybojovat. A u se jedná o sportovní cestovní ruch zastoupený pší
turistikou, cykloturistikou, bkováním i horolezectvím, nebo o specifickou kategorii
tvoenou religiózním cestovním ruchem, ješt specifitji poutnictvím, je nabízí pidanou
hodnotu v podob spirituálního poznávání spojeného s fyzickou aktivitou, nejastji tedy pší
turistikou, stídmji cestováním na kole a ojedinle ku píkladu v koském sedle.
Poutnictví proplétá historii tém od poátku civilizace. Ji v Bibli najdeme zmínky o
poutích, které konali vící na místa zjevení Jeíše Krista, pípadn k hrobm dalších biblických
postav. S fenoménem poutnictví se setkáme napí snad všemi svtovými náboenstvími. Pro
píklad lze uvést pou muslim do Mekky, cestu id do Jeruzaléma k chrámu krále Šalamouna,
pro hinduismus jsou to pak poutní místa jako Badrináthu nebo Kedarnathu, a buddhisté putují
na posvátná místa spojena s ivotem Buddhy.
Není tajemstvím, e popularita religiózního cestovního ruchu stoupá. Jde však stále
vtšinov o vc víry, touhy po hlubším poznání sebe sama nebo se v poslední dob jedná spíše
o pocit uznání od okolí a monost sebepropagace? Jak vbec hlavní aktéi vnímají slovo
poutnictví a kdo je podle nich poutník? Na tyto i další otázky se práce pokusí nalézt odpovdi.
Práce je rozdlena na dv ásti – teoretickou a praktickou. Teoretická ást se bude
zaobírat vymezením kulturního cestovního ruchu jakoto formy, do které religiózní cestovní
ruch spadá, a ten poté detailnji rozebere. V dalších kapitolách práce nastíní v historickém
kontextu vývoj poutnictví zúený na kontinent Evropa potamo oblast Blízkého východu, jak
se náboenské pout v prbhu staletí mnily, co bylo jejich cílem a v neposlední ad popíše
osobu poutníka a jeho moné motivace.
V praktické ásti uvede píklady známých i mén známých náboenských poutí i
významných poutních míst v Evrop i ve zbytku svta a poté se detailnji zamí na Cestu
svatého Jakuba s cílem v Santiagu de Compostela, kdy popíše její úlohu v djinách, poodhalí
okolnosti kultu svatého Jakuba, uvede monosti jejího absolvování, sí jejích cest, kterou je
Evropa protkaná, charakterizuje povahu ubytovacích moností a také piblíí, co se dlo po
dosaení Santiaga v minulosti a jaká je situace dnes.
2
Bakaláská práce dále za pomoci primárního výzkumu prozkoumá nynjší motivace pro
úast na cest k hrobu svatého Jakuba, zdali má absolvování pouti njaký vliv na ivot
úastník a kdo je to v novodobém pohledu poutník.
3
2 Cíl práce a metodika zpracování
Cílem práce je seznámit tenáe s pojmem religiózní cestovní ruch a aktivitami i
produkty s ním spojenými, zmapovat vývoj poutnictví v Evrop a pro píklad uvést známé i
mén známé poutní cesty a místa. Dále si klade za cíl zjistit, jak se mní motivace poutník pro
absolvování pouti, je-li oznaení poutník ji peito a zdali má tento záitek njaký hlubší vliv
na ivot aktér.
2.1 Výzkumné otázky
Má oznaení „poutník“ místo i v moderním pojetí religiózního turismu?
Co je souasným nejastjším impulsem pro absolvování pouti?
Jaký vliv má pou na ivot úastník?
2.2 Metodika
V rámci metodiky bude pouita metoda sbru sekundárních dat a informací –
vyhledávání v odborné literatue a na internetu, spolu s primárním výzkumem ve form
dotazníkového šetení. Autorka zárove zuitkuje vlastní zkušenosti nabyté pi absolvování
Svatojakubské pouti. Dotazník v anglickém jazyce bude vytvoen online prostednictvím webu
survio.com a bude umístn ve facebookových skupinách pímo souvisejících s Camino de
Santiago (Camino de Santiago All Routes, Camino de Santiago 2021/2022, …) a na diskuzním
fóru. Souasn bude zaslán osobám, o nich autorka ví, e cestu také podnikly. Cílovou
skupinou výzkumu jsou tedy osoby, které uskutenily pou do Santiaga de Compostely.
Literární rešerše bude vycházet zejména z dl Náboenské pout ve stedovku a
novovku (Ohler, 2002), Poutní cesty: Slavná poutní místa západní Evropy (Brabbs, 2019) a
Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka & Pásková, 2012) doplnných o tvorbu dalších
autor.
První jmenované dílo bude ústední pro komplexní popis problematiky poutnictví,
jeliko v historických souvislostech nastiuje jeho dobové pojetí, kdo to byli poutníci, jak
vypadali, jaké byly jejich motivace, nejznámjší poutní místa, ale i potenciální nebezpeí pi
4
cest a monosti ubytování i stravování. Dále se zabývá napíklad infrastrukturou, náboenskou
situací a tehdejšími právními standardy, které poutnictví ovlivnily.
Kniha Poutní cesty: Slavná poutní místa západní Evropy (Brabbs, 2019) obsahuje
dleité informace o slavných poutních místech a cestám k nim, vztaeno na region Západní
Evropy. Pro tuto práci bude vyuito nkolika zpracovaných cest i úvodní ást knihy, ve které
se autor vnuje obecnému poutnictví a okrajov zmiuje fakta s ním spojená.
Nemén dleité dílo Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka & Pásková, 2012)
poskytne teoretická východiska zejména pro definování pojm, se kterými bude bakaláská
práce frekventovan pracovat a jsou nutná pro pochopení ústedních zámr.
Dotazník bude sestávat z 15 otázek, piem první tyi budou identifikaní (pohlaví,
vk, zem pvodu, postoj k víe) a zbylé se budou týkat diskutovaného tématu. Otázky budou
peván uzavené, ale vyskytnou se i otázky otevené, ve kterých mohou respondenti voln
interpretovat svj názor. Dále se v dotazníku budou nacházet podotázky, na které respondenti
odpoví pouze za pedpokladu kladné odpovdi u té otázky, na ní byly vázány.
Tato metoda sbru dat je všeobecn povaována za efektivní z hlediska rozšíení
v relativn krátkém ase mezi velký poet respondent, v tomto pípad i s pihlédnutím na
skutenost, e cílovou skupinou jsou úastníci pouti z celého svta. Úskalí pedstavuje fakt, e
vyplnní dotazníku je vázáno na vlastnní profilu na sociálních sítích Facebook a lenství ve
výše zmínných skupinách. Z toho dvodu je moné, e nebude podchyceno celé spektrum
respondent (nap. nedostatek zástupc nkteré z vkových skupin), co me výsledky
zkreslit.
5
Ped zaátkem vymezováním samotného religiózního cestovního ruchu, který je jedním
z ústedních témat celé práce, je na míst alespo okrajov popsat obsahovou podstatu
kulturního cestovního ruchu, tedy jevu, do nho náboenský turismus spadá.
Vystoupil (2006) vychází ze lenní cestovního ruchu (dále CR) na druhy a formy podle
P. Berneckera, kde je jako rozhodující kritérium pouita motivace prostedí. Formy CR jsou
podle nj odvozeny od motivace návštvník, kdy mezi primární motivy realizace patí motivy
rekreaní, kulturní, respektive kulturn-poznávací, spoleenské, sportovní, ekonomické a
specifické.
Kulturní turismus je tedy forma CR, její hlavní aktéi touí po poznávání a kulturním
obohacování. Podle Vystoupila (2006) je jeho signifikantním znakem poznávání jiných kultur,
zvyk, tradic, zpsob ivota aj. Attl a kol. (2004) dodává, e plní funkci (samo)vzdlávací a
výchovnou a také pispívá k rozšiování kulturního rozhledu, zárove je zamen na poznávání
památek s kulturn-historickým podtextem jako jsou hrady, zámky, církevní stavby a další,
kulturní zaízení (galerie, muzea), kulturních akcí a kulturního i historického odkazu navštívené
zem i místa.
Mezi specifické formy kulturního CR adí Vystoupil (2006) vzdlávací CR, jen je
motivován získáváním znalostí a dovedností v navštívené destinaci i v zemi bydlišt,
alternativní cestovní ruch, provozovaný spíše v malých skupinách a respektující poteby a
zvyklosti místní komunity a její ivotní prostedí (napíklad agroturistika), a v neposlední ad
náboenský CR, který je charakteristický návštvami a prohlídkami religiózních památek.
3.1.2 Kulturní ddictví a jeho význam pro CR
Zelenka a Pásková (2012) vycházejí z definice UNESCO a popisují kulturní ddictví
jako soubor staveb a skupin staveb všeobecné hodnoty, umleckých dl, prostranství
hodnotných z historického, estetického, etnologického a antropologického hlediska. Do tohoto
souboru dále adí nehmotné ddictví (tradice, jazyk, náboenské obady).
Kulturní ddictví je pamtí lidstva, která v sob uchovává mimo jiné veškeré etapy
djin, stídání dob, kdy byl v centru dní lovk a rozum s obdobími, kdy byla veškerá
6
pozornost upena k Bohu, pevratné objevy a vynálezy, ale i války a sváry. Vše, co se
v minulosti událo a co lovk v minulosti vytvoil, veškeré zkušenosti lidstva pináší významné
podklady pro pochopení a díky nim nemusí lidstvo zaínat s poznáváním kadý den znovu.
Význam kulturního ddictví pro spolenost i CR je nepopíratelný a Beneš (1997) jeho
funkce charakterizuje následovn:
• Kultivaní – umouje rozvoj lovka jako osobnosti, a to nejen v oblasti racionální,
ale pedevším emocionální
• Identifikaní – dává prostedí osobitý ráz, který ho odlišuje od jiných prostedí (genius
loci)
• Integraní – pomáhá se zaleováním jedinc do spolenosti
• Reprezentaní – pispívá ke všelidské kultue, ím vyvolává úctu a respekt jiných
pospolitostí ve svt
Zejména v souvislosti bodem ekonomického pínosu kulturního ddictví poukazují Zelenka a
Pásková (2012) na úskalí, která mohou pijít s nepimeným vyuíváním kulturního ddictví
v rámci kulturního CR, kdy me dojít k nastartování procesu komercializace zdroj CR,
inscenizace nebo folklorizace s cílem dosáhnout co nejvtších zisk na úkor udritelnosti i
s moností ztráty autenticity.
3.1.3 Ochrana kulturního a pírodního ddictví
Snaha o zachování a ochranu kulturního ale i pírodního ddictví, jakoto odkazu pro
budoucí generace, by mla celosvtov patit k nejvyšším prioritám. Vojtová (2006) tyto snahy
charakterizuje jako proces programov ízený vládou, výkonnými slokami státní správy a
odbornými organizacemi zabezpeujícími a garantujícími odborný dohled a spolupráci, která
se programov rozvijí zejména v souvislosti s odbornými metodickými postupy, výmnou
odborník, sjednocením postup v oblasti legislativy, ale i managementu i marketingu v
kontextu cestovního ruchu. Právní ochrana kulturního ddictví zahrnuje adu mezinárodních
dohod a vnitrostátních právních pedpis.
Vojtová (2006) zasazuje první utváení vdomých vztah ke kulturním hodnotám do
období 19. století, kdy zaaly vznikat instituce na ochranu umleckých a historických památek,
v té dob však vtšinou bez mezinárodní provázanosti. Na nutnost ochrany za mezinárodní
spolupráce dle ní poukázala I. svtová válka v souvislosti se státoprávním uspoádáním
v Evrop a potebou poválené obnovy. Stejním se pro tyto aktivity dle Vojtové (2006) stalo
7
Spoleenství národ. Dále pokrauje, e zásady památkové pée byly formulovány na
Mezinárodní konferenci památkových teoretik a restaurátor v Aténách roku 1931, kde došlo
k pijetí ady významných a dodnes platných zásad, na které postupem asu navázaly další
dleité dokumenty.
Jako významný milník oznauje Národní památkový ústav vznik organizace UNESCO
roku 1946 a o 8 let pozdji pijetí tzv. Haagské konvence o ochran kulturních statk v pípad
váleného konfliktu, jejím cílem je zajistit, aby nebyl v pípad ozbrojeného konfliktu
píslušný kulturní statek a jeho bezprostední okolí vyuíváno pro vojenské úely a nestal se
pedmtem útoku. Roku 1972 pak byl dle stejného zdroje pijat jeden z vbec nejdleitjších
dokument, a sice Úmluva o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví spojující
princip ochrany kulturního ddictví s ochranou pírody s cílem upravit péi o pírodní a kulturní
památky jednotlivých zemí a napomáhat identifikaci, ochran, obnov a prezentaci
nejvýznamnjších svtových památek. Na základ této úmluvy vznikl Seznam svtové ddictví.
Nemén dleitou roli hrálo ustanovení Mezinárodní rady pro památky a sídla
(ICOMOS) v roce 1965 v Polsku, ím se institucionáln naplnila mezinárodní spolupráce
v oblasti kulturního ddictví (Vojtová, 2006). ICOMOS se zabývá zachováním a ochranou
kulturn historických míst (icomos.cz). V evropském mítku kulturní ochranu svou politikou
podporuje EU.
Specifický segment turismu tvoí religiózní (té náboenský, církevní, poutní) cestovní
ruch. Zelenka a Pásková (2012) jej v uším pojetí charakterizují jako cestování, nejastji
vykonávané pšky, na kole, pípadn na koních nebo mulách, jeho hlavním dvodem jsou
náboenské obady a pout. Jako píklady ze svta uvádjí putování do Mekky, Jeruzaléma i
Lurd. V širším smyslu autoi vidí náboenský turismus jako formu CR, kdy jsou úastníci
motivováni návštvami a prohlídkami religiózních památek, typu kostely, katedrály, a jiné, a
zárove poukazují na nutnost maximálního respektování piety místa i morálního práva vících
na zachování dstojného prostedí a posvátné atmosféry.
Dancák (2005) dokládá, e propojením turismu a náboenství se jako první dkladnji
zaobíral pape Pius XII., který svj postoj shrnul do tech bod:
1. Turismus pispívá ke zdokonalení psychického a morálního profilu lovka,
2. Turismus jako spoleenská aktivita vzbuzuje pocit lidské spolupatinosti,
oslabuje existenci pedsudk, je vládne ve vztazích mezi lidmi, a podporuje
vzájemnou úctu mezi národy
3. Turismus vytváí objektivní podmínky pro duchovní pozdvihnutí
Ryglová a kol. (2011) popisuje církevní turismus obdobn jako Zelenka a Pásková
(2012) a sice jako formu CR zaloenou na návštvách poutních míst, míst církevních slavností
a míst návštvy význaných církevních osobností vícími, kde cílem úastník je posílení víry
skrze cesty do vzdálenjšího místa kultu, k uritému kultovnímu objektu, které je vícími
povaováno za místo výjimené, vzniklé na základ nadpirozeného jevu, zázraku. Mezi
typické znaky náboenského CR adí:
• Podstatný je cíl, nikoliv rychlost pepravy nebo vzdálenost
• Nezbytnost respektu k náboenským, spoleenským a kulturním zvyklostem
• Vku úastník je teba upravit denní reim
• Nezbytnost zajistit speciální stravovací, ubytovací, dopravní a prvodcovské
sluby
Rifai (2016) povauje náboenský CR jako jeden z nejúinnjších nástroj pro podporu
inkluzivního a udritelného rozvoje, co opírá o ti pilíe:
• Náboenský CR zvyšuje povdomí o svtovém ddictví, co napomáhá k jeho
zachování. Duchovní ddictví má neocenitelnou hodnotu a je zdrojem veejného
9
vzdlání, identity a hrdosti. Píjmy z náboenského turismu mohou být
reinvestovány do ochrany kulturního ddictví.
• Náboenský CR me pispt k rozvoji a posílení komunity. Kdy turisté
pijdou do styku s lokální komunitou a projeví zájem o její jedinené hodnoty,
mohou tak pomoci lenm komunity vzbudit v nich pocit hrdosti na sebe sama,
na svou historii, tradice a prostedí. K tomu však dochází pouze, pokud jsou
komunity pln zapojeny a integrovány do svta cestovního ruchu.
• Náboenský CR buduje kulturní porozumní a mír. Cestovní ruch bourá kulturní
bariéry a staví mosty mezi lidmi, komunitami a národy; samotný základ míru.
Religiózní turismus pitahuje miliony lidí, je spojuje respekt a úcta k velkým
svtovým náboenstvím. Památkové oblasti jsou dleitým místem setkávání
návštvník a hostitel. Tato setkání jsou zásadní pro zachování cestovního
ruchu jako síly všeobecného dobra ve všech koutech svta.
3.2.2 Produkty religiózního CR a jejich realizaní pedpoklady
Zem po celém svt mají neuviteln bohaté a rozmanité atraktivity náboenského CR
a existuje mnoho píleitostí, jak toto odvtví povznést a tím pilákat turisty. Nehled na postoj
k víe je prohlídka sakrálních památek nebo návštva duchovních obad za úasti podobn
smýšlejících cestovatel atraktivním záitkem. Je dleité, aby tour operátoi zmapovali a
pochopili motivace turist pro tento typ cestování.
Tabulka . 1, kterou prezentuje portál Centre for the Promotion of Imports from
developing countries v lánku „Entering the European market for religious tourism“ (2020) na
základ výzkumu provedeného organizací Acorn Tourism Consulting, segmentuje potenciální
zákazníky podle vku a postoje k víe a charakterizuje jejich chování v souvislosti s produkty
náboenského CR. Taková analýza je nutným pomocníkem pi zavádní jakéhokoliv produktu,
nato neho takto specifického. Úastníci náboenského CR cestují na daná místa za
bohoslubami, aby se pomodlili, aby prohloubili znalosti o svém náboenství, stejn tak jako
další turisté, je navštvují sakrální památky a destinace kvli historickým, architektonickým a
kulturním hodnotám.
Podle Centre for the Promotion of Imports from developing countries tkví úspch
produkt religiózního CR v poskytnutí autentických a pohlcujících duchovních záitk. Dále
poznamenávají, e vzhledem k faktu, e trh produkt s duchovní tématikou v posledních letech
expanduje a vící i nevící turisté hledají záitky, které jsou zajímavé, naplující a je z nich
10
cítit hlubší propojení s daným místem a pítomnost genia loci. Souasn poukazují, e by se
poskytovatelé mli zamit na smysluplnost, relaxaci a únik od stresu kadodenního ivota,
z eho vyvstávají a aktivity religiózního CR zahrnující náboenské pout, návštvy sakrálních
památek, ale i duchovní záitky zamující se na vnitní já jako je meditace nebo jóga, které
s vtší pravdpodobností osloví nevící.
Klíem je i umonní setkávání s místními a s podobn smýšlejícími lidmi v rámci
spoleného jídla, workshopu nebo obad. Významnou dleitost nese i osoba prvodce, kdy
je nutné, aby prošel adekvátním školením, byl zbhlý v problematice, ovládal jazyk
návštvnické skupiny (pi nejmenším anglitinu) a ideáln i mluvu lokální.
lánek „Entering the European market for religious tourism“ (2020) také zdrazuje
nutnost analýzy a kontinuální kontroly ubytovacích kapacit, stravovacích zaízení,
poskytovatel dopravy, o to dkladnji v dobách náboenských svátk, a jejich vhodnou
kombinaci do balík za podpory lokální ekonomiky. Zejména v pípad vících turist, kteí
na jednu stranu nemívají pehnan luxusní nároky na ubytovaní, jeliko jsou si vdomi, e jsou
na daném míst z jiného dvodu, je patiné brát v potaz jiné moné aspekty jejich víry, které
napíklad vyluují sdílení pokoje nebo noclehárny, paklie jde o nesezdané osoby opaného
pohlaví.
11
Tabulka 1 Charakteristika úastník náboenského CR
Zdroj: vlastní zpracování (2021) podle Centre for the Promotion of Imports from developing
countries (2020)
mladší úastníci
NCR (18-29)
• náboenské výlety mohou zahrnovat prvky dobrovolnictví
• dleité je setkávání s podobn smýšlejícími lidmi
• cestují s rozpotem
• uívají si spontánní i plánované poznávací výlety za náboenskými památkami jako jsou kostely a chrámy…