Regionální politika EU Dopady Lisabonské smlouvy

Ing. Oldřich VlasákKonference „EU po Lisabonu“

Hradec Králové, 16. března 2010

2

Čísla namísto úvodu…Ani nejbohatší, ani nejlidnatější, ani nejrozlehlejší

Rozloha v 1000 km2

Populace v milionech

HDPna hlavu dle PPS

v €EU 27 4.241 489,0 22.300

(EU25)

USA 9.159 290,3 33.600

Japonsko 365 127,2 24.800

Rusko 16.889 144,5 6.800

Čína 9.327 1.287,0 3.900

Lisabonská smlouva to nezmění!

3

Proč existuje strukturální politika? I.Existence velkých regionálních rozdílů

Zejména s novými členskými státy jsou v EU velké rozdíly

4

Proč existuje strukturální politika? II.Rozdíly v Evropě přetrvávají a jsou mnohem větší než v USA

Může / má to strukturální politika změnit?

5

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

1958 1963 1968 1973 1978 1983 1988 1993 1998 20030%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%Millionů EUR

Jaký má strukturální politika historický vývoj? Rozpočtové vyjádření

Posilování rozpočtového významu evropských fondů na úkor zemědělství

6

Naše první možnosti čerpáníProgramovací období 2000 - 2006

Cíl Posílení ekonomické a sociální

soudržnosti a snížení rozdílů mezi regiony

Nástroje Cíl 1 – zaostávající regiony Cíl 2 – regiony se strukturálními

obtížemi Cíl 3 – modernizace a HRD ERDF, ESF, EAGGF, FIFG, CF 4 iniciativy (Interreg III, Urban II,

Leader + a Equal)

Finanční zdroje Přibližně 213 miliard EUR pro

EU15, dále 22 miliard pro předvstupní pomoc a 22 miliard pro nové členské státy EU10

Pro CR po vstupu celkem 2,621 miliard Eur

7

Současný stav I.Programovací období 2007 – 2013 v evropském kontextu

Cíl Podpora strategické orientace

EU (Lisabonská strategie) a pomoc nejméně rozvinutým regionům

Nástroje Cíl konvergence Cíl konkurence Cíl spolupráce ERDF, ESF, CF

Finanční zdroje Celkem 347,41 miliard EUR

(35,7 % rozpočtu EU) Pro ČR cca 26,692 miliard Eur

(774 miliard Kč)

8

Národní strategický referenční rámec 24 operačních programů

(8 tématických, 7 regionálních, programy přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce, programové dokumenty pro Prahu

Současný stav II.Implementační struktura čerpání strukturálních fondů v ČR

Operační program Mld. Eur Podíl v %Životní prostředí 4,918 19,00 %

Doprava 5,759 22,25 %

Podnikání a inovace 3,041 11,75 %

Výzkum a vývoj pro inovace 2,071 8,00 %

Lidské zdroje a zaměstnanost 1,812 7,00 %

Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1,812 7,00 %

Integrovaný operační program 1,533 6,00 %

Regionální operační programy 4,659 18,00 %

Technická pomoc 0,259 1,00 %

Celkem Cíl Konvergence 25,884 100,00 %

9

Diskuse o budoucnostiProgramovací období po roce 2014

Důraz na vybrané výzvy Stárnutí populace Energetická bezpečnost a

úspory (omezování emisí) Klimatické změny Globalizace

Konkurenceschopnost vs.

Soudžnost

Důraz na vybrané výzvy Stárnutí populace Energetická bezpečnost a

úspory (omezování emisí) Klimatické změny Globalizace

10

Dopady Lisabonské smlouvy I.Uplatňování řádného legislativního postupu

Při schvalování regulatorního rámce bude uplatňován řádný legislativní postup (spolurozhodování)

Lisabonská smlouva stanoví, že…„…vymezí Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů formou nařízení úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů. Týmž postupem se rovněž stanoví obecná pravidla na ně použitelná a nezbytná ustanovení pro zajištění jejich účinnosti a pro zajištění koordinace fondů mezi sebou navzájem a s dalšími existujícími finančními nástroji.

V oblasti regionální politiky (strukturálních fondů a Fondu soudržnosti) je tak nově Evropský parlament zákonodárným orgánem na rovnocenné úrovni s Radou.

11

Dopady Lisabonské smlouvy II.Rozšíření působnosti regionální politiky

Došlo k rozšíření působnosti regionální politiky a politiky soudržnosti

Lisabonská smlouva stanoví, že Unie…„…podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy“..

Nově EU výslovně rozpoznává „územní soudržnost“ jako všeobecný politický cíl spolu s hospodářskou a sociální soudržností. Lisabonská smlouva tak jednoznačně vymezuje široké pole působnosti politiky soudržnosti, avšak přesnou definici nové koncepce „územní soudržnosti“ – což je extrémně složitý úkol – nepodává.

Jak však uvedl Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku, při svém slyšení ve Výboru pro regionální rozvoj, pod tímto pojmem se může rozvinout nová politika pro města (ta patří mezi klíčové politické priority nového komisaře).

12

Dopady Lisabonské smlouvy III.Rozšíření zásady subsidiarity

Lisabonská smlouva rozšiřuje zásadu subsidiarity na regionální a místní úroveň a stanovuje princip místní a regionální autonomie…

Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie. …Tato myšlenka je rozvedena v Protokolu (č. 2) k Lisabonské smlouvě „o používání zásad subsidiarity a proporcionality“.„EU ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy“.

Posuzování dopadů legislativních návrhů by nově mělo brát v potaz všechny úrovně orgánů. Lisabonská smlouva současně – a opět poprvé v historii – výslovně rozpoznává obecnou zásadu místní a regionální autonomie.

Lisabonská smlouva završuje institucionální úlohu Výboru regionů (VR), neboť mu připisuje právo obrátit se na Soudní dvůr EU, a to chce-li chránit vlastní institucionální výsady a nebo chce-li požádat o zrušení legislativních aktů EU, o nichž se domnívá, že jsou v rozporu se zásadou subsidiarity.

13

Závěr

Eurokancelář Vančurovo náměstí 663

Hradec Králové500 02

Tel.: +420 495 260 654 E-mail:

oldrich.vlasak@europarl.europa.eu http://www.vlasak.net

Děkuji Vám za pozornost

Lisabonská smlouva v oblasti regionální politiky (evropských fondů)

1) Posiluje význam Evropského parlamentu v legislativní činnosti a při schvalování rozpočtu2) Rozšiřuje unijní kompetence o teritoriální soudržnost3) Stanovuje pojistku subsidiarity a místní autonomie