REGION GŁUBCZYCKO- -KRNOWSKI · – Pietrowice–Krnov (ruch towarowy o dopuszczal-nej...

1

R E G I O N

GŁUBCZYCKO--KRNOWSKIHlubčicko-krnovský region

Historia | Dějiny

Turystyka | Turistika

Gospodarka | Hospodářství

Niniejsza publikacja została wsparta ze środków pomocowych Unii Euro-pejskiej. Wyrażone w niej poglądy są poglądami Wydawcy publikacji i w żadnym przypadku nie mogą być utożsamiane z ofi cjalnym stanowiskiem

Unii Europejskiej

Publikace byla vydána za podpory Evropské unie. Názory v ní vyjádřené jsou názory vydavatele

a v žádném případě nemohou být ztotožňovány s ofi ciálním stanoviskem Evropské unie

GŁUBCZYCE - KRNÓW 2004

2

KIEROWNIK PROJEKTU | VEDOUCÍ PROJEKTU: Jadwiga Królikowska

ZESPÓŁ REDAKCYJNY | REDAKČNÍ RADA: Jadwiga Królikowska - Paweł Maleńczyk - Rostislav Balner - Oldřich Mičan

AUTORZY ZDJĘĆ | FOTOGRAFIE: Tomasz Michalewski Agencja Fotografi czna „Arte“ (fot. str. 41, 53-61, 63-67, 78, 88, 91, 95, 98, 100)

Rostislav Balner (fot. str. 4-7, 12, 14-17, 50-51, 69-83, 85-91, 94)

Ludmiła Włodkowska (fot. str. 92-93, 99)

OPRACOWANIE HISTORII REGIONU GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO | ZPRACOVÁNÍ DĚJIN HLUBČICKO-KRNOVSKÉHO REGIONU: Katarzyna Maler

AUTORZY PRZEKŁADU TEKSTU | PŘEKLAD na j. czeski, do češtiny: Tadeusz Kuchejda - Jarosław Radiměřský - Petr Neuman korekta: Tomáš Knopp na j. angielski, do angličtiny: Krystyna Kowalów na j. niemiecki, do němčiny: Andrzej Szypulski na j. francuski, do francouzštiny: Aneta Raik

OPRACOWANIE GRAFICZNE, SKŁAD KOMPUTEROWY, KARTOGRAFICZNE OPRACO-WANIE MAP | GRAFICKÁ ÚPRAVA, POČÍTAČOVÁ SAZBA, KARTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ MAP: Grażyna Kasprzak Drukarnia Sady - Krapkowice

W publikacji wykorzystano - za zgodą Urzędu Miejskiego w Krnowie - mapę kartografi czną miasta Krnowa | V publikaci byla se souhlasem Městského úřadu v Krnově využita mapa města Krnova

WYDAWCA | VYDAVATEL: Urząd Miejski w Głubczycach, ul. Niepodległości 14, 48-100 Głubczyce, tel. +48 77 485 30 21-27, fax 485 24 16, www.glubczyce.pl, www.bip.glubczyce.pl, e-mail: [email protected]

DRUK |TISK: OFFSETdruk I MEDIA Spółka z o.o. Cieszyn

Wydanie I | První vydání

ISBN 83-914926-5-6

3

1. WPROWADZENIE | Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Współpraca Głubczyce - Krnów | Spolupráce Hlubčice – Krnov

2. REGION GŁUBCZYCKO-KRNOWSKI | Hlubčicko-krnovský region 7

Położenie | PolohaKomunikacja | Do pravní napojeníPrzejścia graniczne | Hraniční přecho dy

3. PREZENTACJA MIAST | Prezentace měst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12Głubczyce | Hlubčice Krnów | Krnov

4. IMPREZY W REGIONIE GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIM | Kulturní a obchodní

akce v hlubčicko-krnovském regionu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

Imprezy gospodarcze | Obchodní akceImprezy kulturalne | Kulturní akceZespoły artystyczne | Umělecké souboryImprezy sportowe | Sportovní akceWażniejsze kluby sportowe | Významnější sportovní kluby

5. HISTORIA REGIONU GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO | Historie hlubčicko-

krnovského regionu 18

6. TURYSTYKA | Turistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

Zabytki Głubczyc | Pamětihodnosti HlubčicZabytki gminy Głubczyce i powiatu głubczyckiego | Pamětihodnosti gminy Hlubčice a Hlubčického okresuZabytki Krnowa | Památky KrnovaZabytki mikroregionu krnowskiego | Památky mikroregionu KrnovskoPozostałe atrakcje turystyczne mikroregionu krnowskiego | Další turistické zajímavosti mikroregionu KrnovskoWypoczynek w regionie | Možnosti rekreace v regionuObiekty sportowo-rekreacyjne | Rekreační a sportovní objekty

7. GOSPODARKA | Hospodářství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

Zalety regionu | Přednosti regionuInfrastruktura techniczna | Technická infrastrukturaRolnictwo | ZemědělstvíPrzemysł | PrůmyslMożliwości inwestowania w regionie głubczycko-krnowskim | Investiční možnosti v hlubčicko-krnovském regionu

EN KRNOV-GŁUBCZYCE RE GION. History. Tourism. Economy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103FR REGION DE GŁUBCZYCE-KRNOV. Histoire. Tourisme. Economie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115DE REGION GŁUB CZY CE-KRNOV. Geschichte. Touristik. Wirtchaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128

4

Publikacja „Region głub-czycko-krnowski. Historia. Turystyka. Gospodarka” powstała dzięki współpracy samorządów miast Głubczyc i Krnowa przy finansowym wsparciu programu PHARE CBC. Jej celem jest populary-zacja wiedzy o historii regionu, jego walorach turystycznych i gospodarczych.

WPROWADZENIE

5

Úvod Publikace Hlubčicko-krnovský region – dějiny, turistika, hospodářství vznikla díky spolupráci Hlubčic (Głubczyce) a Krnova za fi nanční podpory programu PHARE CBC. Cílem publikace je popularizace dějin re-gionu, jeho turistických a hospodářských předností.

Spolupráce Hlubčice – KrnovSnahy o partnerskou spolupráci mezi Hlub-čicemi a Krnovem jsou již řadu let v po-předí zájmu vedení obou měst. Soustředí se zejména na pořádání polsko-českých kulturních a sportovních akcí. Pořadateli těchto akcí jsou kromě samospráv také jiné instituce (školy, sportovní kluby, ha-siči, junáci a skauti a sportovní veteráni obou měst). V posledních letech vedení měst spolupracují při realizaci projektů fi nancovaných z prostředků Evropské unie. Snahou je podpora hospodářského rozvoje regionu.Ofi ciální dohoda o spolupráci mezi Hlub-čicemi a Krnovem byla uzavřena v roce 2001. Obě města jsou součástí Euroregi-onu Silesia.

Działania na rzecz współ-pracy partnerskiej pomiędzy Głubczycami i Krnowem od wielu lat pozostają w sferze szczególnego zainteresowania władz obu miast. Dotyczą one głównie organizacji polsko-czeskich imprez kulturalnych i sportowych. Ich organizato-rami są - obok gminy - również

inne instytucje (szkoły, kluby sportowe, straż pożarna, har-cerze oraz skauci i oldboje obu miast). W ostatnich la-tach władze miast podejmują działania na rzecz współpracy przy realizacji projektów, któ-re fi nansowane są z środków Unii Europejskiej. Podejmo-wane są także działania na

rzecz rozwoju gospodarczego regionu.Oficjalne porozumienie o współpracy pomiędzy mia-stami Krnów i Głubczyce zawarte zostało w roku 2001. Oba miasta należą do Eurore-gionu Silesia.

WSPÓŁPRACA GŁUBCZYCE - KRNÓW

7

REGION GŁUBCZYCKO-KRNOW SKI

Hlubčicko-krnovský region

8

Region głubczycko-krnow-ski, obejmuje teren gminy Głubczyce (Polska) oraz teren mikroregionu krnowskiego (Republika Czeska).Gmina Głubczyce położona jest w południowo-zachodniej części Polski. Od zachodu na długości około 43 km gra-nica gminy Głubczyce jest jednocześnie granicą Polski z Republiką Czeską. Pod względem admini-stracyjnym obszar gminy należy do województwa opolskiego i powiatu głubczyckiego.Mikroregion krnowski znajduje się w północ-no-wschodniej części Republiki Czeskiej. Od pólnocy na długości 86 km granica mikroregionu jest równocześnie grani-cą Republiki Czeskiej z Polską. Pod względem administracyjnym nale-ży do regionu moraw-sko-śląskiego z centrum w Opawie.Gmina Głubczyce obejmuje:� miasto Głubczyce (13 854

mieszkańców)

� 45 wsi sołeckich. Są to: Bernacice (106 miesz-kańców), Bernacice Górne (123), Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Cho-miąża (207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobie-szów (100), Gadzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706), Kietlice

129), Klisino (677), Kra-sne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice (284), Kwiatoniów (90), Lenar-cice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118), Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica

(139), Pielgrzymów (72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141), Równe (434), Sławo-szów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce (417).

Gmina liczy najwięcej sołectw wśród gmin miejsko-wiejskich Opolszczyzny. Powierzchnia gminy Głubczy-ce wynosi ok. 295 km2 (3,1%

terenów województwa). Jest to największa gmina w woje-wództwie opolskim.Mikroregion krnowski obej-muje 25 miejscowości (67 obwodów katastralnych). Są to: Bohušov (457 mieszkań-ców), Brantice (1 163), Býkov - Láryšov (158), Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovi-ce (391), Hlinka (236), Holčo-vice (755), Hošťálkovy (672),

Janov (346), Jin-dřichov (1 617), Krasov (343), Krnov (25 641), Lichnov (1 092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3 637), Osoblaha (1 163), Petrovi-ce (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice (664), Třemešná

(1 007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1 162).Pod względem geografi cznym gmina Głubczyce położona jest w obrębie dwóch jednostek: południowo-zachodnia część gminy znajduje się w grani-

POŁOŻENIE

9

cach niskich Gór Opawskich, należących do Przedgórza Su-detów Wschodnich, zaś teren północno-zachodni i zachodni zlokalizowany jest na Płasko-wyżu Głubczyckim należącym do Niziny Śląskiej.Przeważająca część terytorium mikroregionu krnowskie-

Hlubčicko-krnovský region zahrnuje území gminy Hlubčice (Polsko) a území krnovského mi-kroregionu (Česká republika). Gmina Hlubčice se nachází v jihozápadní části Polska. Od západu v délce asi 43 km je hra-nice území gminy současně stát-ní hranicí s Českou republikou. Z administrativního hlediska patří gmina k Opolskému vo-jvodství a hlubčickému okresu.Mikroregion Krnovsko se na-chází v severovýchodní části České republiky, na území Slezska, při česko-polské státní hranici. Celkově zahrnuje 25 obcí (67 katastrálních území). Krnovsko sousedí na západě s nově vytvořeným okresem Jese-ník, severní hranice je shodná se státní hranicí s Polskem, od jihovýchodu sousedí s okresem Opava.Gminu Hlubčice tvoří:� město Hlubčice (13 854 oby-

vatel)

� 45 následujících obcí: Berna-cice (106 obyvatel), Berna-cice Górne (123), Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomią-ża (207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Ga-dzowice (232), Gołuszowice (352), Hlubčice Sady (541),

Grobniki (706), Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice (284), Kwiato-niów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118), Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawi-ca (139), Pielgrzymów (72), Pietrowice (196), Pomorzo-wice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopo-wy Osiedle (180), Zubrzyce (417).

Hlubčice tak zahrnují největší počet obcí mezi gminami Opol-ského vojvodství.

Celková rozloha gminy Hlub-čice se všemi obcemi tak činí 295 km2 (3,1% plochy celého vojvodství). Jedná se o největší správně-územní jednotku (gmi-nu) v Opolském vojvodství.Krnovský mikroregion se skládá z 25 obcí (67 katastrálních úze-mí). Jsou to: Bohušov – (457), Brantice (1 163), Býkov - Láry-šov (158), Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391),

Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1 617), Krasov (343), Krnov (25 641), Lichnov (1 092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3 637), Osoblaha (1 163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195); Slezské Rudoltice (664), Tře-mešná (1007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1 162). Ze zeměpisného hlediska se gmina Hlubčice nachází ve dvou soustavách – jihozápadní část zasahuje do Zlatohorské vrchoviny, které jsou součástí předhoří Východních Sudet, jihozápadní část se nachází na Hlubčické plošině, která je součástí Slezské nížiny. Co se týče Krnovského mi-kroregionu, téměř celé území náleží z horopisného hlediska k provincii Česká vysočina, sou-stavě Sudetské a podsoustavě Východní Sudety. Pouze část území na severním a východ-ním okraji (Osoblaha, Krnov, Úvalno) je součástí soustavy Středopolská nížina a podsou-stavy Slezská nížina. Jinak je severní část mikroregionu za-členěna do Zlatohorské vrcho-viny (podcelek Jindřichovská členitá pahorkatina). Část k.ú. Heřmanovic spadá do celku Hrubý Jeseník.

go przynależy do Sudetów Wschodnich (makroregion Wyżyna Czeska). Jedynie część mikroregionu na jego północnym i wschodnim skraju (Osobloha, Krnov i Úvalno) należy do Niziny Śląskiej (makroregion Nizina Środkowopolska). Północna

część mikroregionu należy

do Pogórza Jindřichovské,

stanowiącego część Wyżyny

Złotogórskiej. Niewielka

część obszaru w okolicach

Heřmanovic należy do masy-

wu Grubego Jesenika.

Poloha

10

Przez teren gminy Głubczyce przebiegają:� droga krajowa (Nr 38) o

znaczeniu regionalnym relacji Kędzierzyn-Koź-le–Głubczyce–granica Polski,

� dwie drogi wojewódzkie: Nr 416 Krapkowice–Gło-gówek–Głubczyce -Kietrz–Racibórz i Nr 417 Laskowice–Klisino–Szo-nów–Szczyty–Lisięcice.

Około 20 km od centrum Głubczyc znajduje się droga krajowa relacji Pszczyna–Ra-cibórz–Opole (nr 45), pełniąca funkcję trasy głównej ruchu przyśpieszonego.

Na terenie mikroregionu krnowskiego znajdują się:� dwie drogi o znaczeniu

ponadregionalnym: droga nr I/45: Bruntál–Krnov –Šternberk, umożliwiają-ca dojazd poprzez drogę szybkiego ruchu Ołomu-niec–Brno do autostrady na Pragę oraz droga nr 57 Krnov–Úvalno–Opava.

� cztery drogi o znaczeniu regionalnym: nr II/458 Krnov–Město Albrechtice, prowadząca do przejścia granicznego Vysoká–Bar-tultovice–Trzebina–Prud-nik, nr II/457 Petrovice –Jindřichov–Osoblaha, nr

KOMUNIKACJA

II/453 Holčovice–Město Albrechtice i nr II/459 Krnov–Lichnov.

Przez teren gminy Głubczyce przebiega niezelektryfi kowana jednotorowa linia kolejowa Racławice Śląskie–Głubczy-ce–Racibórz. Obecnie jest nieczynna. Na terenie mikroregionu krnowskiego transport kole-jowy ma znaczenie lokalne. Znajdują się tu linie kolejowe nr 290 Krnov–Město Albrech-tice–Głuchołazy i nr 310 Olomouc–Bruntál–Krnov. Są to linie jednotorowe i nieze-lektryfi kowane.

11

Do pravní napojení

PRZEJŚCIA GRA NICZ NE | Hraniční přecho dy

Na terenie regionu głub-czycko-krnowskiego znaj-dują się:� dwa drogowe osobowo-

towarowe przejścia gra-niczne z Czechami:

– Vysoká–Bartultovice –Trzebina–Prudnik (przejście pełnotowaro-we, ruch towarowy bez ograniczeń tonażu),

– Pietrowice–Krnov (ruch towarowy o dopuszczal-nej ładowności do 3,5t z wyłączeniem ładunków niebezpiecznych),

� przejście drogowo-oso-bowe:

– Pomorzowiczki–Osobla-ha (ruch osobowy),

� trzy przejścia małego ruchu granicznego: Lenarcice–Linhartovy, Chomiąża–Chomyz oraz Úvalno–Branice (ruch pieszy i rowerowy, przejścia czynne w godz. 6.00 - 22.00).

V hlubčicko-krnovském re-gionu se nacházejí následu-jící hraniční přechody.� Dva silniční hraničí

přechody pro osobní i nákladní dopravu s Če-skou republikou:

– Vysoká–Bartultovice –Trzebina–Prudnik (hraniční přechod bez omezení tonáže, přepra-

Územím ve správě Hlubčic ve-dou následující komunikace:� státní silnice (č. 38 ) regio-

nálního významu ve směru Kędzierzyn-Koźle –Hlubči-ce–polsko-česká hranice

� dvě vojvodské komunikace č. 416 Krapkowice–Gło-gówek–Hlubčice–Kietrz –Ratiboř (Racibórz) a č. 417 Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–Lisięcice

Asi 20 km od centra Hlubčic vede státní silnice ve směru Pszczyna–Ratiboř–Opole (č. 45 ), která plní funkci hlavní rychlostní trasy. Od nájezdu na dálnici A4 je město vzdále-no asi 38 km.Na území krnovského mikrore-

gionu se nachází :� dvě komunikace o nadre-

gionálním významu: č. I/45 Šternberk–Bruntál –Krnov–Glubczyce, tento tah umožňuje nejrychlejší spojení s dálnicí na Pra-hu (silnice pro motorová vozidla Olomouc–Brno). Směrem na jihovýchod od Krnova vede I/57 Krnov –Úvalno–Opava.

� čtyři regionálně význam-né: II/458 Krnov–Město Albrechtice, která směřuje k hraničnímu přechodu Vy-soká, Bartultovice– Trzebi-na, Prudnik. Silnice druhé třídy v mikroregionu do-plňuje komunikace II/457

va zboží bez omezení),

– Pietrowice–Krnov (pře-prava zboží do přípustné hmotnosti 3,5t s výjimkou nebezpečných nákladů)

� Silniční hraniční přechod pro osobní dopravu:

– Pomorzowiczki–Osobla-ha (osobní doprava)

� Tři přechody pro malý po-hraniční styk: Lenarcice –Linhartovy, Chomiąża –Chomýž a Úvalno –Branice (přechod pro pěší a cyklisty, v provozu od 6.00 - 22.00).

Petrovice–Jindřichov – Osoblaha, II/453 Ho-lčovice–M. Albrechtice a II/459 Lichnov–Krnov.

Územím podléhajícím Hlub-čicím vede neelektrifi kovaná železniční trať Racławice Śląskie–Hlubčice–Ratiboř. V současné době je mimo provoz. V mikroregionu Krnovsko má přeprava po železnici regio-nální význam, na území mi-kroregionu se nacházejí tratě č. 290 Krnov–M. Albrechtice –Glucholazy a č. 310 Olomouc –Bruntál–Krnov. Všechny tra-tě jsou neelektrifi kované.

12

PREZENTACJA MIAST

Prezentace měst

13

GŁUBCZYCE | Hlubčice Miasto położone jest na historycznym szlaku handlowym Opole–Oło-muniec–Brno u progu Bramy Morawskiej nad rzeką Psiną, lewym dopływem Odry. Powierzchnia miasta: ok. 13 km2 (4,4% terenów gminy). Liczba mieszkańców: 13 854 mieszkańców (31.12.2003 r.). Gęstość zaludnienia: 1 066 osób na 1 km2.Najbliższe duże ośrodki miejskie:– po stronie polskiej: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice

(107 km), Wrocław (155 km), – po stronie czeskiej: Krnów (17 km), Bruntal (41 km), Praga

(363 km).

Město leží na historické obchodní cestě Opole – Olomouc – Brno na prahu Moravské brány u řeky Psina, levobřežního přítoku Odry. Plocha města – cca 13 km2 (4,4 % plochy celé územní jednotky), Počet obyvatel – 13 854 obyvatel (31.12.2003). Hustota osídlení – 1 066 osob na 1 km2.Nejbližší velká města:– na polské straně: Opole (62 km), Glivice (71 km), Katovice

(107 km), Wroclav (155 km), - na české straně: Krnov (17 km), Bruntál (41 km), Praha (363 km)

KRNÓW | Krnov

Krnów leży w kotlinie krnowskiej, w północno-wschodniej części wyżyny Niskiego Jesenika, która w okolicy miasta przechodzi w Nizinę Śląską. Centrum miasta znajduje się na wysokości 316 m n.p.m. Najwyższymi wzgórzami w mieście są Cvilínský kopec (436 m n.p.m.) i Bezručův vrch (389 m n.p.m.). Powierzchnia miasta: 44,3 km2. Liczba mieszkańców: 25 641 mieszkańców (30.04.2004 r.). Gęstość zaludnienia: 578 osób/km2

Najbliższe duże ośrodki miejskie:– po stronie czeskiej: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava

(55 km)- po stronie polskiej: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice

(123 km), Wrocław (171 km)

Město Krnov se rozkládá v Krnovské kotlině, v severovýchodní části vrchoviny Nízkého Jeseníku, která v okolí města přechází do Slezské nížiny. Střed města leží v nadmořské výšce 316 m n. m.. Nejvyššími vrcholy města jsou Cvilínský kopec (436 m n. m.) a Bezručův vrch (389 m n. m.). Rozloha města je 44,3 km2, počet obyvatel - 25 641 obyvatel (30.04.2004 r.), hustota osídlení – 578 osob na 1 km2.Nejbližší okolní města:– z české strany: Bruntál (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km)– z polské strany: Głubczyce (17 km), Prudnik (33 km), Opole (78 km),

Gliwice (87 km), Katowice (123 km), Wrocław (171 km)

Herb Głubczyc | Erb Hlubčic

Herb Krnowa | Erb Krnova

15

IMPREZY W REGIONIE GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIM

Kulturní a obchodní akce v hlubčicko-krnovském regionu

16

� w GŁUBCZYCACH: Głubczyckie Dni Kultury, Międzynarodowy Festi-wal Chórów Szkolnych, Międzynarodowy Festiwal Młodych Pianistów, prze-glądy szkolnych zespołów artystycznych, przeglądy zespołów tanecznych, do-żynki gminno-dekanalne, wybory miss nastolatek ziemi głubczyckiej.

� w KRNOWIE: Krnowski Festiwal Muzyki, Prze-gląd Młodych Tancerzy, Dni Greckie, Tradycyjny Jarmark, Targi Świąteczne, Międzynarodowy Plener Artystyczny

� WSPÓLNE POLSKO-

CZESKIE IMPREZY: Festyn Górnośląski Głub-czyce - Krnów

ZESPOŁY ARTY-STYCZNE� w GŁUBCZYCACH: Chór

Mieszany Liceum Ogólnokształcą-cego, Zespół Te-atralny „Tradycja”, Zespół Taneczny „Fantazja”

� w KRNOWIE: Sto-warzyszenie Lalka-rzy Krnováček, Te-atr Ludowy Krnov, Wolne Stowarzy-szenie Krnowskich Artystów a13.

IMPREZY SPOR-TOWE� w GŁUBCZYCACH: biegi

trzeciomajowe, ogólnopol-skie olimpiady w badmin-tonie, turnieje sportowe

� w KRNO-WIE: Zawody

Bokserskie, Wielka Nagroda Krnowa w Pły-waniu, Mistrzostwa Re-publiki Czeskiej w Karate JKA, Ogólnokrajowy Tur-niej Siatkówki, Amatorski Turniej Siatkówki YMCA

IMPREZY GOSPODARCZE - Targi Przedsiębiorczości w Głubczycach

IMPREZY KULTURALNE

Krnów, Turniej Szachowy o Tarczę Miasta Krnowa, Europejski Puchar Du-żych Modeli Sterowanych Radiem, bieg na orientację Hrouzovka.

� WSPÓLNE POLSKO-CZESKIE IMPREZY: Półmaraton Głubczyce – Krnów

WAŻNIEJSZE KLUBY SPOR-TOWE� w GŁUBCZYCACh:

Ludowy Klub Sportowy „Technik” (wielokrotny mistrz Polski w badmin-tonie), Klub Sportowy „Polonia” Gołuszowice - Głubczyce, Oldboje „Po-lonia” Głubczyce, Klub Biegacza - Głubczyce, Klub Sportowy Kombinat Głubczyce, Taekwon-do

� w KRNOWIE: Klub Strze-lecki, kluby: pływacki, zapasów, boksu i koszy-kówki

Krnowski festiwal muzyki | Krnovské hudební slavnosti

Targi Przedsiębiorczości |Podnikatelský veletrh

17

Kulturní akce� v HLUBČICÍCH: Hlubčic-

ké kulturní dny, Mezinárod-ní festival školních pěvec-kých sborů, Mezinárodní festival mladých pianistů, přehlídky školních umělec-kých souborů, přehlídky ta-nečních souborů, obecní a děkanátní dožínky, volby miss Hlubčicka

� v KRNOVĚ: Krnovské hu-dební slavnosti, Přehlídka mladého tance, Řecké dny, Tradiční jarmark lidových řemesel, Vánoční trhy, Me-zinárodní výtvarný plenér

� SPOLEČNÉ POL-SKO-ČESKÉ AKCE: Hornoslezské slav-nosti Hlubčice – Krnov

Umělecké soubory� v HLUBČICÍCH: Smíšený

sbor všeobecně vzděláva-cího gymnázia, Divadelní Soubor Tradycja, Taneční Soubor Fantazja

� v KRNOVĚ: Dechový or-chestr mladých Krnov, Lout-kový soubor Krnováček, Lidové divadlo Krnov, Volné sdružení krnovských výtvarníků a13, hudební soubor Krnovanka

Sportovní akce� v HLUBČICÍCH: Běh

třetího května, Celostátní badbintonová olympiáda, sportovní turnaje

� v KRNOVĚ: Velká cena Krnova v boxu, Velká cena Krnova v plavání, Mistrov-

ství ČR v karate JKA, Celo-republikový halový turnaj ve volejbale, Amatérský volejbalový turnaj YMCA Krnov, šachový turnaj O štít města Krnova, Evropský pohár obřích rádiem řízených modelů, orientační běh Hrouzovka, Slezské hry, turistický po-chod Krnovská padesátka

� SPOLEČNÉ POLSKO-ČE-SKÉ AKCE: Hornoslezský půlmaratón Hlubčice - Krnov

Významnější spor-tovní kluby

� v HLUBČICÍCH: Lidový sportovní klub Technik (vícenásobný mistr Polska v badmintonu), Sportovní klub Polonia Gołuszowice – Hlubčice, veteráni Po-lonia Hlubčice, Běžecký klub Hlubčice, Sportovní klub Kombinat Głubczyce, Taekwon-do

� v KRNOVĚ: střelecký klub, oddíl plavání, oddíl zápa-su, oddíl boxu, oddíl se-beobrany, fotbalový klub, basketbalový oddíl, oddíl hokeje, oddíl karate JKA

Półmaraton Krnów-Głubczyce | Hornoslezský půlmaratón Hlubčice - Krnov

Obchodní akce Podnikatelský veletrh v v Hlubčicích

19

HISTORIA REGIONUGŁUBCZYCKO-KRNOWSKIEGO

Historie hlubčicko-krnovského regionu

20

Zanim powstały miasta Głub-czyce (czes. Hlubčice, niem. Leobschütz) i Krnów (zwany także Karniowem, czes. Krnov, niem. Jägerndorf), ich okolice od VI wieku zamieszkiwała ludność słowiańska należąca do grupy plemiennej Golę-szyców. Nie jest wykluczone, że w okolicach dzisiejszych Głubczyc egzystowało jeszcze inne, wymienione przez Geo-grafa bawarskiego w IX wieku plemię Lupiglaa. W tym samym wieku obszar ten stał się częścią Państwa Wielkomorawskiego, które w 906 r. zostało rozbite przez koczowniczych Węgrów, a następnie włączone do two-rzącego się wówczas państwa czeskiego. W 990 r. książę pol-ski Mieszko I uderzył zbrojnie na Śląsk i zabrał go Czechom. Do roku 1038 Płaskowyż Głubczycki i obszar krnowski znajdowały się w granicach państwa wczesnopiastowskie-go. Po śmierci Mieszka II (zm. 1034) państwo polskie uległo rozkładowi. Sytuację tę wyko-rzystał książę czeski Brzetysław, który uderzył na Wielkopolskę i wracając przyłączył Śląsk do Czech. Od tego czasu nastąpił szereg wyczerpujących wojen polsko-czeskich. Walki wygasły dopiero w 1137 r., po zawarciu pokoju w Kłodzku, na mocy którego w rękach czeskich po-została ziemia opawska z dużą częścią Płaskowyżu Głubczyc-kiego. Nie wiemy jakie były początki Głubczyc i Krnowa. Brakuje na ten temat informacji źródło-wych. Pierwsza wzmianka o Głubczycach ukazała się w do-kumencie opawskim z 1224 r., w którym była mowa o zwolnieniu

mieszkańców Opawy od płace-nia cła w Lubschicz. Niemiec-

ka nazwa miasta wskazuje, że przed 1224 r. musiała tu nastąpić kolonizacja. Nie wiadomo, czy Głubczyce były już wówczas ośrodkiem miejskim. W roku 1253 na prawie głub-czyckim został lokowany Horni Benešov koło Krnowa. Informacja ta świadczy o tym, że Głubczyce już wówczas były ośrodkiem zwierzchniego trybunału prawa miejskiego. Głubczyckie prawo oddziaływa-ło na część Śląska i duży obszar Moraw. Jeszcze w XIII wieku dotarło do Uherskiego Brodu, Hranic, Kopřivnic, w XIV wieku do Bilovca, Budišova, Mesta Libavy, Novego Jičina, Derne koło Fulnka i Valašske Meziřici. Najstarsze przywileje miejskie Głubczyc spisane zostały przez głubczyczanina Mikołaja Brevi-sa, pisarza kapituły katedralnej w Krakowie w roku 1421. Do-kument ten, słynny dziś Codex iuris Lubschicensis, ilustro-wany przez śląskiego malarza - miniaturzystę Jana z Żytawy

i stanowiący arcydzieło sztuki średniowiecznej, odnalazł się w roku 2002. Obecnie znajduje się w Archiwum Państwowym w Opolu.Początki miasta Krnowa przypadają na wiek trzynasty. Pierwsza wzmianka o Krnowie ukazała się nieco później od głubczyckiej, w piśmie króla Wacława I czeskiego z 1240 r., w którym jest mowa o majątku „KYRNOW”. W dokumencie z roku 1253, dotyczącym lokacji Hornego Benešova na prawie głubczyckim przez podskarbie-go Benesza (Beneša) z Cvilina, wspomina się, iż jednym ze świadków tego wydarzenia był wójt Sigfrid z Krnowa (Sifri-dus advocatus de Jegerdorf), a ponieważ w tamtych czasach wójt był głową miasta, czeski historyk Jaroslav Bakala sądzi, że lokacja Krnowa nastąpiła między rokiem 1240 a 1253.Prawa miejskie Głubczycom za-twierdzone zostały przez króla czeskiego Przemysła Ottokara II w roku 1275. Zatwierdzenie praw Krnowa, dokonane przez małżonkę Ottokara, Kunegundę (Kunhutę), datowane jest na rok 1279. Niemiecka nazwa miasta użyta w dokumencie - Jegerdorf (wieś myśliwska) - podobnie jak w przypadku Głubczyc - wska-zuje na osadnictwo niemieckie.W 1265 r. Głubczyce otrzyma-ły od Ottokara II las miejski, „który im może wystarczać za 20 łanów do uprawy roli”, będący w posiadaniu miasta do dziś. Podobny prezent otrzy-mał Krnów od księcia Mikołaja (Mikulaša) opawskiego w 1281 r. (24 łany lasu).

Reprodukcje z Kodeksu Głubczyckiego Prawa | Reprodukce Zákoníku hlubčic-kého práva

21

Před vznikem měst Hlubčice (Głubczyce, německy Le-obschütz) a Krnov (polsky Krnów nebo Karniów, německy Jägerndorf), obývali jejich oko-lí od 6. století Slované patřící ke kmeni Holasiců. Není vylou-čeno, že v prostoru dnešních Hlubčic žil ještě další kmen, nazývaný Lupiglaa, zmiňova-ný “Bavorským geografem“ v 9. století. Ve stejném století se tato oblast stala součástí Vel-komoravské říše, která byla roku 906 rozbita kočovnými Maďary a následně včleněna do tehdy nově se tvořícího čes-kého státu. V roce 990 polský kníže Měšek I. napadl Slezsko a odtrhl ho od Českých zemí. Hlubčická náhorní plošina a Krnovsko byly do roku 1038 součástí raně piastovského státu. Po smrti Měška II. (1034) se polský stát rozpadl. Této situace využil český kníže Břetislav, který napadl Velkopolsko a při zpáteční cestě připojil Slezsko k Čechám. Poté nastaly časy vyčerpávají-cích polsko-českých válek. Boje utichly te-prve v roce 1137, po uzavření mírové dohody v Kladsku, na

jejímž základě Opavsko a velká část Hlubčické náhorní plošiny zůstala v českých rukách.Jaké byly počátky Hlubčic a Krnova, nevíme. První zprávu o Hlubčicích nacházíme až v opavské listině z roku 1224, která se zmiňuje o osvobození

obyvatel Opavy od placení cla v lokalitě Lubschicz. Němec-ký název města napovídá, že zde před rokem 1224 musela probíhat německá kolonizace. Nevíme, zda Hlubčice již tehdy byly městem.V roce 1253 byl podle hlubčického práva založen Horní Benešov u Krnova. Tato informa-ce dokládá, že Hlubčice již tehdy byly sídlem vrchního soudního tribunálu. Hlubčické právo ovliv-ňovalo část Slezska a velké úze-mí Moravy. Ještě ve 13. století proniklo do Uherského Brodu, Hranic, Kopřivnice a ve 14. století do Bílovce, Budišova, Města Libavé, Nového Jičína, Děrné u Fulneku a Valašského

Meziříčí.Nejstarší měst-

ská privilegia Hlubčic byla sepsána roku 1421 místním rodákem, písa-řem katedrální kapituly v

Krakově, Miko-lášem Brevisem.

Tato vzácná listina, nesoucí název Codex

iuris Lubschicensis, ilust-rovaná slezským malířem - miniaturistou Janem z Žitavy, představuje vrcholné dílo stře-dověkého umění. Byla objevena v roce 2002. Dnes se nachází ve státním archivu v Opoli.Počátky města Krnova spadají do 13. století. První zpráva o Krnově se objevila o něco

později než v případě Hlubčic, a to v dopise českého krále

Václava I. z roku 1240, který se zmiňuje o

panství “KYR-NOW“. V doku-mentu z roku 1253, který se týká osídlení Horního Be-nešova kanc-

léřem Benešem ze Cvilína podle

hlubčického práva, je napsáno, že jedním

ze svědků této události byl fojt Sigfrid z Krnova (Sifridus ad-vocatus de Jegerdorf). Protože v těch dobách byl fojt hlavou města, český historik Jaroslav Bakala se domnívá, že k zalo-žení Krnova došlo mezi roky 1240 a 1253.Městská práva Hlubčic byla potvrzena českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1275. V případě Krnova potvrdila privilegia města v roce 1279 Otakarova ma-nželka, královna Kunhuta. Německý název Jägerdorf (v překladu “lovecká vesni-ce“), který je v této listině uveden, svědčí o tom, že město bylo osídleno Němci.Roku 1265 Přemysl Otakar II přidělil Hlubčicím městský les, který jim měl stačit “na 20 lánů k obdělání pole“ a v majetku města zůstal do dnešních časů. Podobný dar v roce 1281 obdržel Krnov od opavského knížete Mikuláše (24 lánů lesa).

Przemysł Ottokar II, król czeski, przery-sowany z pieczęci królewskiej | Přemysl Otakar II., český král, překreslený z krá-lovské pečeti

Druga strona pieczęci | Druhá strana pečeti

22

W II połowie XIII wieku oba miasta zaczynają rozszerzać swoje zwierzchnictwo na ma-jątki wiejskie. Prawdopodobnie już pod koniec XIII wieku Głub-czyce nabyły Królowe i Schle-genberg (dzisiejsze Lwowiany), natomiast Krnów otrzymał od Ottokara II wsie Bliszczyce i Chomiążę w dzisiejszym po-wiecie głubczyckim. Przy omawianiu początków miast nie można pominąć spraw kościelnych. Już w XIII wieku w Głubczycach i Krnowie

powstały parafie należące do biskupstwa ołomunieckiego. Najstarsze elementy głubczyc-kiego kościóła parafialnego pod wezwaniem Narodzin Najświętszej Marii Panny (portale południowy i zachodni - główny oraz maswerki okien) pochodzą przypuszczalnie z I połowy XIII wieku. Kościół rozbudowany został w XIV wieku. Z XV wieku pochodzi kamienna chrzcielnica, która obecnie znajduje się w baroko-wym kościele franciszkanów.

Jeszcze w II połowie XIII wieku głubczycka parafi a znalazła się w rękach rycerzy joannitów osiadłych w pobliskiej wsi Grobniki. Przejęli oni opiekę nad założonym przez królową Kunegundę szpitalem św. Jana Ewangelisty, znajdującym się w okolicach dzisiejszej ul. Gar-barskiej. Również w okresie średniowiecza, w roku 1448 w Głubczycach rozpoczęto budowę drewnianego kościoła pod wezwaniem św. św. Idzie-go i Bernardyna oraz klasztoru franciszkanów, który w 1454 r. odwiedził słynny kaznodzieja franciszkański Jan Kapistran, kanonizowany w roku 1700. Obie budowle spłonęły pod-czas pożaru miasta w 1476 r. i zostały zbudowane na nowo z kamienia. Patronat nad kościołem parafi al-nym w Krnowie objęli krzyżacy sprowadzeni tu w 1281 r. przez księcia Mikołaja I. Powołali oni do życia szpital miejski i kościół św. Ducha. Ten ostatni został przebudowany w I poło-wie XV wieku. Dziś służy jako sala koncertowa. Podziwiać w nim można XIV i XV-wieczne fragmenty fresków i malowideł ściennych. Z XV wieku pochodzi kościół parafi alny św. Marcina, posia-dający cechy budowli obron-nej. W II połowie XIII wieku w Krnowie osiedlili się minoryci (franciszkanie). Założyli swój klasztor oraz kościół pod we-zwaniem Narodzenia Panny Marii. W 1421 r. zakrystianem w tym klasztorze został Miko-łaj z Koźla, autor rękopisów z pieśniami w języku łacińskim, niemieckim i czeskim.

Rycina. Kościół parafi alny w Głubczycach przed przebudową w latach 1903-1907. Po prawej stronie kaplica św. św. Fabiana i Sebastiana (źródło: Dzieje Głubczyc do 1742 roku, Opole 2003, s. 169) | Rytina. Farní kostel v Hlubčicích před přestavbou v letech 1903-1907. Po pravé straně kaple sv. Fabiána a Sebastiána (zdroj: Dějiny Hlubčic do roku 1742, Opole 2003, s. 169)

23

Ve 2. polovině 13. století obě města začínají rozšiřovat svou svrchovanost nad okolními vesnicemi. Hlubčice zřejmě již koncem 13. století získaly vesnice Królowe a Schlegen-berg (dnes Lwowiany), zatím-co Krnov obdržel od Otakara II. vesnice Bliszczyce a Cho-miąże v dnešním hlubčickém okrese.Při popisování počátků měst nelze opomenout problemati-ku církve. Již ve 13. století v Hlubčicích i Krnově vznikly farnosti spadající pod olomou-cké biskupství.Nejstarší části hlubčického farního kostela Narození P. Marie - jižní a západní (hlav-ní), je portál, jakož i kružby oken - po-cházejí zřejmě z 1. poloviny 13. století. Ve 14. století byl kostel rozšířen. Ze století následu-jícího pochází kamenná křti-telnice, která dnes stojí v ba-rokním kostele františkánů.Ještě ve 2. p o l o v i n ě 13. století se hlubčická far-nost ocitla v rukou členů r y t í ř s k é h o řádu johanitů, kteří se usídlili v nedaleké vsi

Grobniky. Johanité se starali o špitál sv. Jana Evangelisty, který založila královna Kun-huta v okolí dnešní Garbarské ulice. Ve středověku (v roce 1448) byla v Hlubčicích také zahájena výstavba dřevěného kostela sv. Jiljí a Bernardýna. Další stavbou z tohoto obdo-bí byl františkánský klášter, který roku 1454 navštívil proslulý kazatel františkán Jan Kapistran, kanonizovaný v roce 1700. Obě původní dře-věné budovy při požáru města roku 1476 lehly popelem a byly postaveny znovu z kamene. Patronát nad farním kostelem v Krnově převzal řád němec-kých rytířů, který byl pozván do města roku 1281 knížetem

Mikulášem I. Jeho členové založili městský špitál a vybu-dovali kostel sv. Ducha, který byl v 1. polovině 15. století přestavěn a dnes slouží jako koncertní sál. Uvnitř kostela se dochovaly zbytky fresek a nástěnných maleb ze 14. a 15. století.Z 15. století pochází farní kostel sv. Martina, který nese rysy obranné architektury. Ve 2. polovině 13. století do Krnova přišli minorité (františkáni). Založili zde svůj klášter a kostel Narození Panny Marie, v němž byl roku 1421 kostelníkem Mikuláš z Kozlí, autor rukopisů s pís-němi v latinském, německém a českém jazyce.

Kościół św. Marcina i miejskie mury | Kostel sv. Martina a městská opevnění

24

Po śmierci króla Przemy-sła Ottokara II Głubczyce i Krnów stały się częścią księ-stwa opawskiego i znalazły się najpierw pod panowa-niem wspomnianej już kró-

lowej - wdowy Kunegundy, a następnie bocznej gałęzi Przemyślidów, począwszy od Mikołaja I (1282-1318), nieślubnego syna Ottokara II. W 1365 r. po śmierci Miko-łaja II, Głubczyce otrzymała dożywotnio wdowa po nim - księżna Jutta. Od tego czasu Głubczyce stanowiły ośrodek samodzielnego księstwa.W 1377 r. najmłodsi syno-wie Mikołaja II osiągnęli pełnoletność, a księżna Jutta albo odsunęła się od rządów, albo zmarła. W wyniku po-nownego podziału spadku Krnów i Bruntal z okolicami i terenami leżącymi w dzisiej-szym powiecie głubczyckim otrzymał książę Jan II Żela-zny. Właścicielem księstwa

głubczyckiego został Mikołaj III. Sięgało ono od Cukmantla (dzisiejszych Zlatych Hor) na zachodzie, po rzekę Złotą Opa-wę, Krzanowice i Chuchelną na południu. Oba miasta były

siedzibami książęcymi. Stały w nich zamki książęce. Za-mek głubczycki mieścił się na terenie dzisiejszej plebanii, tzw. “domu rektora” i “starej szkoły” z “Keksem” przy ul. Kościelnej. Rezydowali tu książęta opawsko–głubczyccy: Mikołaj III, Przemko, Mikołaj IV, Wacław i Jan Pobożny. W pobliżu miasta Krnowa na wzgórzu stoi zamek zwany Cvilinem. Zbudowany został z kamienia w XIII wieku. W II połowie XIII stulecia należał do Benesza z Branic z rodu Beneszów na Kravaře. Później znalazł się w rękach książąt opawsko-krnowskich. W II połowie XV wieku na zamku Cvilin i na zamku w mieście urzędował Jan III

krnowski (1461-1474). Ten drugi zamek był obwarowa-ną rezydencją lub dworem znajdującym się na miejscu dzisiejszego renesansowego zamku w centrum Krnowa.

Poza zamkami Głubczyce i Krnów posiadały obwa-rowania miejskie. Głubczycki mur, po raz pierwszy od-notowany w 1282 r. miał 19 baszt, z których do dziś za-chowało się w róż-nym stanie 9. Trzy bramy z wieżami wyższymi od baszt nosiły nazwy: Bra-ma Grobnicka (lub Klasztorna), stojąca w pobliżu kościoła franciszkanów, Brama Górna (Ny-ska), znajdująca

się między dzisiej-szym budynkiem z

“Keksem” a basztą przy blo-kach mieszkalnych przy ul. Ratuszowej i Brama Dolna (Opawska) między basztą na Nowym Świecie a starą remizą strażacką.Krnowski mur został wymie-niony w I połowie XIV wie-ku. Do miasta wiodły: Brama Górna między zamkiem a dzisiejszym gimnazjum, Brama Opawska między dzi-siejszą pocztą a bankiem oraz Brama Głubczycka niedaleko kościoła św. Ducha.Oba miasta książęce poza murami były otoczone fosą i wałami. Warto także wspo-mnieć osobliwy, ćwierćkolisty kształt głubczyckiego rynku. Drugi taki w Polsce znajduje

Brama Dolna, kościół i klasztor franciszkanów oraz Brama Grobnicka wg ryciny z 1680 r. (źródło: Dzieje Głubczyc do 1742 roku, Opole 2003, s. 86 | Dolní brána, kostel a klášter františkánů s Grob-nickou bránou podle rytiny z roku 1680 (zdroj: Dějiny Hlubčic do roku 1742, Opole 2003, s. 86)

25

Po smrti krále Přemysla Ota-kara II. se Hlubčice a Krnov staly součástí opavského knížectví, kterému vládla nejprve ovdovělá královna Kunhuta a následně členové vedlejší větve Přemyslovců, počínaje Mikulášem I. (1282 - 1318), jenž byl nemanželským synem Otakara II. V roce 1365, po smrti Mikuláše II., zdědila Hlubčice jeho žena, kněžna Juta (Jitka). Od té doby byly Hlubčice střediskem samostat-ného knížectví.Roku 1377 nejmladší synové Mikuláše II. dosáhli plnoleto-sti a kněžna Juta se buď vzdala vlády nebo zemřela. Vlivem dalšího dělení dědictví se Krnov i Bruntál s okolím, kte-ré je dnes součástí hlubčického okresu, dostaly do rukou kníže-te Jana II. Železného. Majite-lem hlubčického knížectví se stal Miluláš III. Rozkládalo se od Cukmantlu (dnešní Zla-té Hory) na západě až po řeku Zlatou Opavu, Krzanowice a Chuchelnou na jihu. V obou městech stály knížecí hrady. Hlubčický hrad se nacházel v místě dnešní fary, takzvaného “domu rektora“ a “staré ško-ly“ s “Keks“ v Kostelní ulici. Své trvalé sídlo zde měla opav-sko-hlubčická knížata: Miku-láš III., Přemek, Mikuláš IV., Václav a Jan Pobožný.Na kopci nedaleko města Krnova stojí kamenný hrad Cvilín, postavený ve 13. sto-letí. Ve 2. polovině 13. století patřil Benešovi z Branic z rodu Benešů na Kravařích. Později se dostal do rukou opavsko-krnovských knížat. Ve 2. polovině 15. století na Cvilíně a na hradě ve městě

vládl Jan III. Krnovský (1461-1474). Druhým ze zmíněných hradů byla opevněná reziden-ce nebo dvůr, nacházející se v místě dnešního renesančního zámku v centru Krnova.Kromě hradů měly Hlubčice a Krnov také městská opevnění. Hlubčické hradby, zmiňované poprvé v roce 1282, měly 19 bašt, z nichž se do dnešní doby v různém technickém stavu za-chovalo devět. Vstup do města zajišťovaly tři brány s věžemi

vyššími než bašty: Grobnická brána (zvaná Klášterní) stojící nedaleko kostela františkánů, Horní (Nyská) brána nacháze-jící se mezi dnešní budovou s “Keks“ a baštou u panelových

domů v Radniční ulici, a Dolní (Opavská) brána mezi baštou na Novém Světě (Nowy Świat) a starou hasičskou zbrojnicí.Existence krnovských měst-ských hradeb je doložena v 1. polovině 14. století. Do města vedly tyto brány: Horní brána mezi zámkem a dnešním gymnáziem, Opavská brána mezi dnešní poštou a bankou a Hlubčická brána nedaleko kostela sv. Ducha.Obě knížecí města byla navíc

obehnána obranným příkopem a valy. Za zmínku stojí také osobité čtvrtkruhové hlubčické náměstí. Druhé takové náměstí v Polsku najdeme v Nyse.

Brama Głubczycka w Krnowie | Hlubčická brána v Krnově

26

W 1482 r. zmarł Jan Pobożny ostatni Przemyślida głubczycki. Pochowany został w kościele franciszkanów w Głubczycach. Do dziś jednak nie natrafi ono na ślad jego grobu. Księstwo głub-czyckie przypadło Maciejowi Korwinowi - królowi Czech i Wegier. Jeszcze w 1474 roku Korwin - w związku z walką toczoną ze zwolennikami Ja-gielończyka - najechał ziemie krnowskie i zniszczył zamek Cvilin. Tzw. „czarna rota” Korwina zdobyła wówczas także inne okoliczne zamki i twierdze: Albrechtice, Branice, Divči Hrad, Fulštejn. W roku 1490 przed śmiercią Korwin przekazał księstwo głubczyckie w lenno Piotro-wi Haugwitzowi z Biskupic, jako nagrodę za dobrą służbę. Po śmierci Korwina na tronie czeskim i węgierskim zasiadł Władysław Jagiellończyk. Rządy w Krnowie przejęła ostatnia z rodu miejscowych Przemyślidów - Barbara, żona Jana oświęcimskiego i siostra wypędzonego z Krnowa przez Korwina Jana IV krnowskiego. Władysław Jagiellończyk nie uznał jej władzy i 3 paździer-nika 1493 r. przekazał Krnów jako lenno czeskiemu kancle-rzowi Janowi Schellenbergowi. W 1498 r. córka Barbary, Hele-na wyszła za mąż za syna Jana Schellenberga, Jerzego.W roku 1503 Piotr Haugwitz zamienił księstwo głubczyckie z Janem Schellenbergiem na Księżno w Świdnickiem. Ziemie głubczyckie zostały wówczas połączone z księstwem krnow-skim. W roku 1506 za sprawą króla Władysława Jagielloń-czyka księstwo krnowskie

zostało odłączone od Moraw i przyłączone do Śląska.W 1510 r. Jerzy Schellenberg naprawił zniszczony przez Kor-wina zamek Cvilin, zwany odtąd Schellenburgiem. 15 maja 1523 r. Jerzy Schellenberg sprzedał księstwo krnowskie wraz z Głubczycami za 58.900 gul-denów margrabiemu Jerzemu Hohenzollernowi z Ansbachu. Księstwo krnowskie na okres prawie 100 lat znalazło się pod panowaniem Hohenzollernów.Nowy właściciel, margrabia Je-rzy Hohenzollern (1523-1543), brat Albrechta Hohenzollerna - pierwszego księcia pruskiego, był gorliwym wyznawcą lutera-nizmu. W stosunkowo krótkim czasie księstwo krnowskie stało się luterańskim centrum religijnym na Śląsku. Mar-grabia ustanowił w Krnowie superintendenta, któremu mieli podlegać wszyscy tamtejsi duchowni luterańscy. Luterań-skie nabożeństwa rozpoczęły się w Krnowie około 1528 r., natomiast w Głubczycach w 1535 r. W Krnowie patronat kościelny stracili krzyżacy, a w Głubczycach joannici. W stolicy księstwa, obok niemieckiego ka-znodziei, urzędował prawdopo-dobnie także kaznodzieja czeski. Za sprawą głubczyckich luteran, starosty ziemskiego Hansa Jor-dana i margrabiego Jerzego, w grudniu 1541 r. z głubczyckiego klasztoru wypędzono francisz-kanów, których grubiańskimi obelgami pożegnał motłoch miejski. Podobnie było w Krnowie. Pochód złożony z mieszkańców na czele ze stola-rzem Unverdobenem wypędził z miasta tamtejszych minorytów. W kaplicy kościoła minorytów

urządzony został zakład sto-larski, a do kościoła wsypano zboże. W klasztorze znalazły miejsce szpital i mennica mar-grabiego. Pokrzyżacki kościół św. Ducha służył jako spichlerz i karczma.Za rządów elektora branden-burskiego Joachima Fryderyka Hohenzollerna (1603-1606) do Głubczyc zaczęła przenikać nauka Kalwina. W 1612 r. mar-grabia Jan Jerzy Hohenzollern (1606-1622) nie powołał tu nawet nowego pastora. Rząd krnowski odwołał powołanego przez mieszczan pastora, Tobia-sa Aleutnera, który prowadził antykalwińską i antyrządową agitację i na jego miejsce po-wołał urodzonego w Krnowie pastora Thomasa Stegmanna, kryptokalwinistę. W 1615 r. doszło do buntu mieszczan. Muszkieterowie Jana Jerzego obstawili głubczyckie bramy. Najbardziej agresywni spośród mieszczan zostali wezwani do ratusza i obłożeni karą pienięż-ną. Margrabia był wówczas w Berlinie. Gdy w 1616 r. przy-był do Krnowa i zadeklarował swoje prokalwińskie sympatie, również w Krnowie doszło do buntu. Bunt obu miast kompro-mitował ich pana, dlatego mar-grabia - mimo iż nie zamierzał szkodzić luteranom - zmuszony był użyć wojska, które rozbroiło mieszczan w Krnowie. Zawarty został kompromis. Odtąd w obu miastach odbywać się miały dwa rodzaje nabożeństw, luterańskie i kalwińskie. Głubczyczanie także otrzymali za bunt naga-nę, jednakże pastor Stegmann musiał opuścić Głubczyce, a na jego miejsce rząd krnowski zezwolił zatrudnić Aleutnera.

27

Roku 1482 zemřel Jan Po-božný, poslední hlubčický Přemyslovec. Byl pochován v kostele františkánů v Hlubči-cích. Dodnes se však nepoda-řilo najít jeho hrob. Hlubčické knížectví připadlo českému a maďarskému králi Matyáši Korvínovi. Ještě v roce 1474 Korvín – v souvislosti s boji vedenými se stoupenci Ja-gellonců - napadl Krnovsko a zničil hrad Cvilín. Korvínova “černá rota“ tehdy dobyla i další okolní hrady a tvrze: Albrechtice, Branice, Dívčí Hrad, Fulštějn.Roku 1490, na sklonku svého života, udělil Korvín hlubčické knížectví z vděčnosti za věrné služby Petru Haugvicovi z Biskupic. Po Korvínově smrti na český a maďarský trůn usedl Vladislav Jagellonský. Vlády v Krnově se ujala Bar-bora, poslední z rodu zdej-ších Přemyslovců, žena Jana Osvětimského a sestra Jana IV. Krnovského, kterého z krnov-ského zámku vyhnal Matyáš Korvín. Vladislav Jagellonský však Barbořin nárok na Krnov neuznal a 3. října 1493 udělil krnovské panství jako léno čes-kému kancléři Janu Šelenber-kovi. Roku 1498 se Barbořina dcera Helena provdala za jeho syna Jiřího.Roku 1503 Petr Haugvic vyměnil hlubčické knížectví s Janem Šelenberkem za Księż-no (Kněžno) u Swidnice, a tak Hlubčicko bylo spojeno s krnovským knížectvím. V roce 1506 král Vladislav Jagellon-ský oddělil krnovské knížectví od Moravy a připojil jej ke Slezsku.V roce 1510 Jiří Šelenberk

opravil Korvínovými vojsky pobořený hrad Cvilín, který se od té doby začal nazývat Šelenburk. 15. května 1523 Jiří Šelenberk prodal krnovské knížectví spolu s Hlubčicemi za 58 900 guldenů (uherských zlatých) markrabímu Jiřímu Hohenzollernovi z Ansbachu. Krnovské knížectví se tak na téměř 100 let dostalo pod nadvládu Hohenzollernů.Nový majitel, markrabí Jiří Hohenzollern (1523-1543), bratr Albrechta Hohenzollerna - prvního pruského kancléře, byl horlivým stoupencem Lu-therova učení. V poměrně krát-ké době se krnovské knížectví stalo centrem luteránské církve ve Slezsku. Markrabí jmenoval v Krnově superintendanta, kte-rému měli podléhat všichni tamější luteránští duchovní. Luteránské bohoslužby se v Krnově sloužily přibližně od roku 1528, zatímco v Hlubči-cích od roku 1535. O patronát nad církevními záležitostmi v Krnově přišel řád německých rytířů a v Hlubčicích johanité. Ve správním centru knížectví, kromě německého kazatele, zřejmě působil také kazatel český. Za přičinění hlubčic-kých luteránů, zemského starosty Hanse Jordana a markrabího Jiřího Hohen-zollerna byli v prosinci 1541 z hlubčického kláštera obyva-teli města za hrubých urážek vyhnáni františkáni. Podobně dopadl i klášter v Krnově. Městská chátra vedená truh-lářem Unverdobenem vyhnala z města tamní minority. Z kaple minoritského kostela se stala truhlářská dílna a v samotném kostele bylo uskladněno obilí.

Klášter byl změněn ve špitál a markraběcí mincovnu. Bývalý kostel sv. Ducha posloužil jako sýpka a krčma.Za vlády brandenburského kurfi řta Joachima Friedricha Hohenzollerna (1603-1606) začalo do Hlubčic pronikat učení Kalvína. V roce 1612 zde markrabí Jan Jiří Hohenzollern (1606-1622) nejmenoval ani nového pastora. Krnovská správa odvolala měšťany jmenovaného pastora Tobiase Aleutnera, který podněcoval lid k odporu proti kalvinismu a vrchnosti, a na jeho místo dosadila skrytého kalvinistu, krnovského rodáka Thoma-se Stegmanna. V roce 1615 vypukla vzpoura měšťanů. Hohenzollernští mušketýři obsadili hlubčické brány a nejagresivnější účastníci vzpoury byli předvedeni na radnici, kde jim byla vyměře-na peněžitá pokuta. Markrabí tehdy pobýval v Berlíně. Když v roce 1616 přijel do Krnova a projevil své protikalvínské smýšlení, došlo i tam ke vzpou-ře. Povstání v obou městech znamenala kompromitaci pro jejich pána, proto markrabí - ač sám neměl zájem škodit luteránům - byl donucen použít vojsko, které vzbouřené krnov-ské měšťany odzbrojilo. Spor skončil kompromisem. V obou městech se od té doby mohly sloužit oba druhy bohoslužeb, luteránská i kalvínská. Občané Hlubčic byli za vzpouru také napomenuti, pastor Stegmann musel Hlubčice opustit a na jeho místo krnovská správa povolila přijmout Aleutnera.

28

W czasie panowania margra-biego Jerzego Hohenzollerna pojawiło się niebezpieczeń-stwo najazdu tureckiego. Margrabia kazał naprawić i udoskonalić mury obronne Krnowa. W latach 1528-1530 w obrębie murów miejskich zbudowany został stojący do dziś renesansowy zamek. Mniej więcej w tym samym czasie przebudowano także głubczycki system obronny. Baszty z południowej strony miasta otrzymały kopuły (jedna z nich, w pobliżu bu-dynku poczty, zachowała się do dziś), a górne partie baszt i murów miejskich umocniono cegłą. Najazd turecki jednak nie nastąpił.Margrabia Jan Jerzy Hohen-zollern wprowadził nakaz używania języka niemiec-kiego do najważniejszych dokumentów.Syn Jana Jerzego, Jerzy Fry-deryk Hohenzollern (1543-1603), podjął próby zniesienia miejscowego prawa moraw-skiego. Chciał wprowadzić porządek niemiecki. Nie udało mu się tego dokonać z powodu interwencji cesarza Maksymiliana II Habsburga, niechętnego Hohenzoller-nom. Na mocy zawartego w 1570 r. układu w Pradze Jerzy Fryderyk przywrócił szlachcie morawskiej prawo ziemskie, jednakże stany krajowe mu-siały przyrzec posłuszeństwo jemu i mianowanemu przezeń rządowi w Krnowie. W 1571 r. szlachta księstwa krnowskie-go miała znów własne prawo ziemskie, ale przewodniczył jej już margrabiowski starosta Joachim von der Dhame.

W 1572 r. Głubczyce przeży-ły wielką tragedię - epidemię dżumy, w trakcie której zmar-ło około 1200 osób. Następne lata przyniosły epidemie mniejszych rozmiarów. W 1610 r. krnowski lekarz Abra-ham Haunold zalecił głubczy-czanom jako środek zaradczy “odymianie jagodą jałowca, trzymanie w ustach skóry z cytryny, jedzenie cebuli lub czosnku w świeżym maśle na czczo i smarowanie nozdrzy, uszu i tętnic maścią nosową.”W 1617 r. królem Czech (a w 1618r. również Węgier) został syn cesarza Macieja Habsburga - arcyksiążę Ferdynand styryjski, arcykatolik nienawidzący pro-testantów. Dnia 23 maja 1618 r. czescy protestanci wyrzucili przez okno zamku na Hradczanach dwóch namiestników cesar-skich oraz sekretarza. Była to słynna defe-nestracja praska, która dała początek wojnie 30-letniej (1618-1648). Margrabia Jan Jerzy, książę krnowski, opowiedział się w tym konfl ik-cie po stronie czeskiej. Stany śląskie mianowały go swoim przywódcą. Stany czeskie zdetronizowały Ferdynanda i w 1619 r. obrały królem Czech elektora Palatynatu Fryderyka V, po którego stronie stanął margrabia. Niedługo potem zmarł cesarz Maciej i jego miejsce zajął zdetronizowany w Czechach Ferdynand, znany

jako Ferdynand II.W lipcu 1620 r. doszło do bitwy pod Białą Górą w Czechach, podczas której armia ligi katolickiej zadała czeskim protestantom strasz-liwą klęskę, a “zimowy król” Fryderyk V musiał zbiec. Roz-poczęły się krwawe represje, którymi w Czechach kiero-wał obrany przez cesarza na-miestnikiem książę Karol von Liechtenstein, będący od 1614 r. panem Opawy. W 1621 r.

Ferdynand II Habsburg ogło-sił margrabiego Jana Jerzego banitą, a rok później powierzył księstwo krnowskie Karolowi von Liechtenstein. Margrabia został wyparty ze Śląska przez wojsko saskie i oddziały, które dawniej pod jego rozkazami, teraz prowadzone były prze-ciwko niemu. Zmarł w wy-niku długotrwałej choroby w 1624 r. w Levočy na Górnych Węgrzech.

29

Za vlády markrabího Ji-řího Hohenzollerna hrozilo nebezpečí nájezdu Turků. Markrabí nařídil opravit a vylepšit krnovské hradby. V letech 1528-1530 byl uvnitř městských hradeb vybudován renesanční zámek, který tam stojí dodnes. Přibližně ve stejné době byl zdokonalen také obranný systém Hlubčic. Bašty na jižní straně města dostaly kopule (jedna z nich, nedaleko pošty, se dochovala

do dnešních časů) a horní par-tie bašt a hradeb byly zpevněny cihlami. K tureckému nájezdu však nakonec nedošlo.Markrabí Jan Jiří Hohenzo-llern vydal nařízení, že nej-důležitější listiny musí být se-pisovány v německém jazyce.Syn Jana Jiřího, Jiří Fridrich Hohenzollern (1543-1603), se pokoušel zrušit platnost

zdejšího moravského práva a nahradit ho právem němec-kým. Nepovedlo se mu to díky zásahu císaře Maxmiliána II. Habsburského, který Hohen-zollernům nebyl nakloněn. Na základě smlouvy, uzavřené v Praze roku 1570, vrátil Jiří Fridrich moravské šlechtě zemské právo, avšak domácí stavy musely přísahat posluš-nost jemu a jím jmenované krnovské správě. Od roku 1571 šlechta z krnovského knížectví

měla opět své vlastní zemské právo, avšak pod vedením markrabím jmenovaného starosty Joa-chima von der Dhame.Roku 1572 p o s t i h l o H l u b č i c e velké neštěstí - morová nákaza, kte-ré podlehlo kolem 1200 osob. Epide-mie se v men-ším rozsahu opakovaly i v následujících letech. V roce

1610 krnovský lékař Abraham Haunold obča-nům Hlubčic na ochranu před nákazou doporučoval “okuřo-vat se dýmem z plodů jalovce, držet v ústech slupky z citronu, jíst nalačno cibuli nebo česnek s čerstvým máslem a mazat chřípí nosu, uši a tepny nosní mastí.“V roce 1617 se českým (a roku 1618 také uherským)

králem stal syn císaře Maty-áše Habsburského, arcivévoda Ferdinand Štýrský, zapřísáhlý katolík a velký odpůrce prote-stantismu. Dne 23. května 1618 čeští protestanti vyhodili z okna Pražského hradu dva císařské místodržící s písařem. Byla to slavná pražská defenestrace, která dala počátek třicetileté válce (1618-1648). Markrabí Jan Jiří, kníže krnovský, stál v tom konfl iktu na české straně a slezské stavy jej jmenovaly svým velitelem. České stavy sesadily Ferdinanda z trůnu a v roce 1619 zvolily českým králem falckého kurfiřta Friedricha V., na jehož stranu se markrabí přidal. Zanedlouho potom císař Ma-tyáš zemřel a jeho místo ob-sadil z českého trůnu svržený Ferdinand, známý jako Ferdinand II.V červenci 1620 proběhla bitva na Bílé hoře, v níž ar-máda Katolické ligy uštědřila českým protestantům strašli-vou porážku a “zimní král“ Fridrich V. musel uprchnout. Začaly krvavé represe, kte-ré v Čechách řídil císařský místodržící, kníže Karel z Lichtenštejna, od roku 1614 pán Opavy. V roce 1621 Fer-dinand II. Habsburský proh-lásil markrabího Jana Jiřího za vyhnance a následujícího roku udělil krnovské knížectví Karlovi z Lichtenštejna. Mar-krabí byl vytlačen ze Slezska saskými vojsky a oddíly, kte-rým kdysi velel, se teď obrátily proti němu. Zemřel roku 1624 na následky dlouhé nemoci v Levoči v Horních Uhrách.

Zamek Hohenzollerna | Zámek Hohenzollernů

30

Obu miastom - Głubczycom i Krnowowi - władza Hohenzol-lernów przyniosła rozwój go-spodarczy i kulturalny. Rozkwi-tało w nich rzemiosło w około 20 cechach.Krnów zyskał wówczas wspo-mniany już zamek. Dziś stojąc na jego dziedzińcu można podziwiać renesansowy sgraffi t z reliefową dekoracją żeńskich postaci, które symbolizują muzykę, dramat i śpiew. Jerzy Fryderyk Hohenzol-lern kazał zbudować na murach miasta krużganek, zwieńczony renesansową attyką. Ponieważ miejscowy ratusz spłonął w 1544 r., w r. 1582 po-wstał nowy, zbudowany w stylu renesansowym pod kierunkiem włoskiego architekta i mieszkańca Krnowa Antoniego Marhusa.Głubczycki ratusz, po raz pierwszy wspomniany w 1383 r., powstał na miejscu domu kupieckiego. W 1570 r. został przebudowany w stylu renesansowym i otrzymał wieżę z dekoracją sgraffi tową. Jej fragmenty zachowały się do dziś. W 1603 r. wybuchł największy w historii Głubczyc pożar. W ciągu 3 godzin spłonęło 309 domów oraz ratuszowa wieża. Ocala-ły kościół parafi alny, szkoła i 39 okolicznych domów. Zginęły 4 osoby, wśród nich burmistrz. Skutki tego pożaru były widoczne jeszcze przez dziesiątki lat. Rozwój gospodarczy i kultu-ralny księstwa krnowskiego został brutalnie przerwany przez wojnę trzydziestolet-nią. Ziemie głubczyckie i krnow-skie pustoszone były najazdami wojsk duńskich, cesarskich i szwedzkich W 1621 r. cesarski dowódca Han-nibal von Dohna zajął nie należące

już wówczas do Hohenzollernów Krnów i Głubczyce. Nowy wła-ściciel Karol v. Liechtenstein po-czątkowo respektował przywileje obu miast, również te religijne uznające wiarę luterańską. Rok po śmierci margrabiego Jerzego Hohenzollerna, w 1625 r. ogłosił już jednak zamiar wprowadzenia kontrreformacji.Jeszcze w roku 1621 aresztowani zostali członkowie margrabiow-skiego rządu w Krnowie (starosta v. Stitten uciekł) oraz ewangeliccy księża z Krnowa i Głubczyc. W 1626 r. oba miasta opanowali Duńczycy. W 1627 r. Głubczyce odbiły wojska cesarskie pod wo-dzą słynnego Albrechta Wallen-steina. Po Głubczycach przyszła kolej na Krnów. Gdy na szczycie Cvilina ustawiono sprowadzone z Głubczyc ciężkie armaty i ich lufy wycelowano w miasto, duńska załoga skapitulowała i za zgodą Wallensteina odeszła do Brandenburgii.W 1630 r. do obozu protestanc-kiego przystąpiła Szwecja. W miastach wzmocniono załogi cesarskie. Uciążliwy kwaterunek,

wybryki żołnierskie i ucisk religij-ny rujnowały życie mieszkańców całego księstwa. W 1642 r. Głub-czyce zajęła szwedzka załoga. W tym samym roku Szwedzi pod wodzą Leonarda Torstensona

zajęli Krnów i Osoblahę. Gdy odeszli, w 1643 r. powróciła cesarska załoga, a pod murami Krnowa znów stanęło wojsko Torstensona. Tym razem jednak miasta nie zdobyło. Ponowny najazd szwedzki nastą-pił w 1645 r. Głubczyce i Krnów zostały zdobyte przez generała Koenigsmarka. Cesarski kapitan z Głubczyc Martin Kokett poddał się i wywieziony został do wieży zamkowej w Krnowie. Szwedzi pozostali tu do 1650 r.Po odejściu Szwedów powróciły cesarskie wojska, władza Liech-tensteinów oraz kontrreformacja. Nie pomogły luteranom adresy do cesarza ani pośrednictwo obcych dyplomatów. Mieli dwa wyjścia albo przyjąć wyznanie rzymsko-katolickie, albo wyemigrować. Większość wybrała emigrację. Miasta opuścili najzamożniejsi mieszkańcy.Powoli postępowała odbudowa ze zniszczeń wojennych. Do Głub-czyc po wielu latach nieobecno-ści powrócili franciszkanie i zajęli opuszczony, zrujnowany klasztor. Przywrócony został kościelny patronat joannitów z komturii Grobniki. Do Krnowa wrócili także minoryci. Pozwolono im postawić drewnianą kaplicę na 311-metrowej wysokości Cvilinie, a w późniejszym czasie barokowy pielgrzymkowy kościół maryjny zbudowany w latach 1722-1728, ozdobiony zrekonstruowanymi po 1945 r. freskami malarza Franza Ecksteina z Brna i z uznanym przez wiernych za cudowny, obrazem przedstawiającym Matkę Boską Bolesną pędzla Heinricha Teubera z 1690 r. Na elewacji frontowej tego kościoła widoczny jest herb książąt Liech-tensteinów.

Ratusz miejski w renesansowej szacie. Rysunek z I połowy XIX w. (źródło: Dzieje Głubczyc do 1742 roku, Opole 2003, s. 143) | Městská rad-nice v renesančním stylu, obrázek z 1. poloviny 19. století (zdroj: Dějiny Hlubčic do roku 1742, Opole 2003, s. 143)

31

Oběma městům, Hlubčicím i Krnovu, přinesly Hohenzollern-ské časy kulturní a hospodářský rozvoj. Působilo zde kolem dva-ceti různých řemeslných cechů.V Krnově byl tehdy vybudován již zmiňovaný zámek, na jehož nádvoří můžeme dodnes obdivo-vat renesanční sgrafi ta s reliéf-ní dekorací s náměty ženských postav, které symbolizují hudbu, drama a zpěv. Jiří Fridrich Ho-henzollern nechal k městským hradbám přistavět ochoz lemo-vaný renesanční atikou.Protože zdejší radnice v roce 1544 vyhořela, byla roku 1582 nahrazena novou, postavenou v renesančním stylu pod vedením italského architekta a občana Krnova, Antona Marhuse.Hlubčická radnice, poprvé při-pomínaná v roce 1383, vyrostla na místě původního kupeckého domu. Roku 1570 byla renesan-čně upravena. Přistavěna byla věž se sgrafitovou výzdobou. Její zbytky se dochovaly do současnosti.V roce 1603 zachvátil Hlubčice rozsáhlý požár, největší v historii města. Během tří hodin vyhořelo 309 domů včetně radniční věže. Zachránil se farní kostel, škola a 39 okolních domů. Čtyři lidé přišli o život, mezi nimi byl starosta. Následky požáru byly znatelné desítky let.Hospodářský a kulturní rozvoj krnovského knížectví brutálně narušila třicetiletá válka. Hlub-čicko a Krnovsko zpustošily nájezdy dánských, císařských a švédských vojsk.Roku 1621 velitel císařských vojsk Hannibal von Dohna ob-sadil Krnov a Hlubčice, které v té době Hohenzollernům již nepatřily. Nový majitel, Ka-

rel z Lichtenštejna, zpočátku respektoval přivilegia obou měst, včetně náboženských svobod. Rok po smrti markrabího Jiřího Hohenzollerna (roku 1625) však oznámil, že chce zavést proti-reformaci.Ještě v roce 1621 byli uvrženi do vazby členové markraběcí správy v Krnově (starosta von Stitten uprchl) a evangeličtí kněží z Krnova a Hlubčic. V roce 1626 obě města obsadili Dáno-vé. Roku 1627 byly Hlubčice do-byty zpět císařskými vojsky pod vedením slavného Albrechta z Valdštejna. Po Hlubčicích přiš-la řada na Krnov. Když byla na vrcholu Cvilína umístěna těžká děla, přivezená z Hlubčic, a je-jich hlavně namířeny na město, dánská posádka se vzdala a se svolením Valdštejna odtáhla do Brandenburska.Roku 1630 se na stranu pro-testantů přidalo Švédsko. Ve městech byly zesíleny císařské posádky. Život obyvatel celého knížectví ztrpčovala ubytovací povinnost pro armádu, špatné chování vojáků a náboženský útisk. V roce 1642 Hlubčice obsadili Švédové. Ve stejném roce Švédové vedení Leonardem Torstensonem obsadili Krnov a Osoblahu. Když roku 1643 ode-šli, vrátila se do města císařská posádka a pod hradbami Krno-va znovu stálo Torstensonovo vojsko. Tentokrát však město dobyto nebylo.Další švédský útok proběhl v roce 1645. Hlubčice a Krnov byly dobyty generálem Koenigs-markem. Císařský kapitán z

Hlubčic, Martin Kokett, se vzdal a byl odvezen do zámecké věže v Krnově. Švédové zde zůstali do roku 1650.Po odchodu Švédů se vrátily císařské jednotky, Lichtenštejn-ská správa a protireformace. Luteránům nepomohly císařské listy ani prostřednictví cizích diplomatů. Měli dvě možnosti: přechod na katolickou víru nebo emigraci. Většina volila emigraci. Z města odcestovali nejbohatší měšťané.Pomalu pokračovala náprava válečných škod. Do Hlubčic se po mnoha letech nepřítomnosti vrátili františkáni a obsadili opuštěný, zničený klášter. Obno-ven byl církevní patronát johani-tů z komturie Grobniky. Také do Krnova se vrátili minorité. Do-stali nejprve svolení k výstavbě dřevěné kaple na kopci Cvilín. Později, v letech 1722-1728, vybudovali barokní mariánský poutní kostel, zdobený freskami brněnského malíře Franze Eck-steina (restaurovány po roce 1945). Uvnitř kostela také visí obraz Panny Marie Bolestné, dílo Heinricha Teubera z roku 1690, kterému věřící přisuzují zázračnou moc. Na průčelí kostela se nachází erb knížat z Lichtenštejna.

Pielgrzymka na Cvilin ok. 1840 r.. | Pouť na Cvilín kolem roku 1840

32

16 grudnia 1740 r. król pruski Fryderyk II Wielki na czele wojska przekroczył granice Śląska, do części którego, w tym do księstwa krnowskie-go, Hohenzollernowie rościli pretensje. Do końca stycznia 1741 r. Prusacy zajęli niemal cały Śląsk. Do Głubczyc woj-ska pruskie mogły dotrzeć 19 lub 20 stycznia, natomiast 23 stycznia do Krnowa.11 czerwca 1742 r. we Wrocła-wiu został podpisany pokój au-striacko-pruski, ratyfi kowany 28 lipca 1742 r. Spowodował on podział księstwa opawskie-go i krnowskiego na część pruską i austriacką. W części pruskiej Liechtensteinom pozostawiono jedynie niższe sądownictwo, które wygasło w 1849 r. Do sprawowania tego sądownictwa książę Józef Wacław Wawrzyniec v. Liechtenstein w 1743 r. wy-znaczył “starostę ziemskiego z tamtej strony Opy” z siedzibą w Głubczycach.Śląsk pruski został podzielony na 35 powiatów, w tym powiat głubczycki. Graniczna rzeka Złota Opawa podzieliła na pół miejscowości: Chomiążę (czes.Chomýž), Krasne Pole (czes. Krásné Loučky), Lenar-cice (czes. Linhartovy) i Opa-wicę (czes. Opavice). Siostrza-ne miasta Głubczyce i Krnów oddzieliła bariera graniczna. Pod względem kościelnym jednak większa część ziemi głubczyckiej nadal należała do biskupstwa ołomunieckie-go. Głubczyce, choć stały się siedzibą królewskiego landrata (starosty powiatowego), funk-cjonowały odtąd jako miasto drugorzędne i nigdy już nie

odzyskały rangi, jaką miały w średniowieczu, czy też w XVI wieku.Pokój zawarty we Wrocławiu również dla regionu krnow-skiego oznaczał utratę daw-nego prestiżu. Znaczna część księstwa krnowskiego stała się częścią cesarsko-królew-skiego (austriackiego) Śląska i zmuszona była powiązać swe gospodarcze interesy z Morawami i Austrią. W 1744 r. wybuchła II wojna śląska między Prusami a Au-strią. Krnów znalazł się pod okupacją Prusaków. Kiedy w 1745 r. Austriakom udało się odciąć załogę Krnowa dowo-dzoną przez margrabiego Ka-rola Brandenburg–Schwedta, Fryderyk Wielki wysłał do Krnowa generała majora Ziethena z rozkazem, aby margrabia przebił się przez siły cesarskie i połączył z wojskami królewskimi na Śląsku. Ziethen i jego huza-rzy nosili mundury podobne do sprzymierzonych z Au-striakami Węgrów. Udając węgierską kawalerię pruskie oddziały Ziethena dotarły w okolice Pietrowic. Tu wojska cesarskie wykryły podstęp i zorganizowali pościg za Ziethenem. W okolicy Cier-

mięcic do Ziethena dołączyły oddziały margrabiego Karola. Podczas tego śmiałego wypa-du Ziethenowi zginęło tylko 26 huzarów. 22 maja margra-bia Karol wyruszył z Krnowa z zapasami załadowanymi na ponad 300 wozach. Dys-ponował około 6 tysiącami żołnierzy. Został ostrzelany z 18 dział ustawionych na wzgórzu Huhlberg koło Bra-ciszowa i Dębowej Górze koło Mokrego. W potyczce wzięło udział około 11 tys. żołnierzy austriackich oraz węgierskich pod dowództwem hrabiego Esterhazego. Jednak to nie im, lecz Prusakom sprzyja-ło szczęście. Prusacy w tej bitwie stracili 268 żołnierzy (zabitych lub rannych), na-tomiast Austriacy i Węgrzy 637. Ziethen wykonał rozkaz królewski, margrabia przebił się z transportem przez siły cesarskie i dołączył do sił królewskich. Po tym wyda-rzeniu w okolicy Krnowa i Pietrowic utarło się powiedze-nie dotyczące wspomnianego podstępu: “Ziethen wyskoczył z krzaków”. W 1936 r. władze hitlerowskie zmieniły nazwę Pietrowic z Peterwitz na Zietenbusch (tłum. „Ziethen z krzaków”).

Panorama Głubczyc, 1720 r. | Panoráma Hlubčic, 1720

33

16. prosince 1740 pruský král Fridrich II. se svými vojsky překročil hranice Slezska, na jehož část, včetně krnovského knížectví, si Hohenzollernové uplatňovali nárok. Do konce ledna 1741 Prušáci obsadili právě celé Slezsko. Do Hlubčic pruská vojska dora-zila někdy mezi 19. a 20. lednem. 23. ledna byl obsazen Krnov.11. června 1742 byla ve Wroclavi pode-psána prusko-rakou-ská mírová smlouva, ratifikovaná 28. července 1742. Na jejím základě bylo opavsko-krnovské knížectví rozděleno na pruskou a rakou-skou část. V pruské části zůstal Lich-tenštejnům pouze nižší soud, který byl zrušen v roce 1849. K vedení tohoto úřadu kníže Josef Václav z Lichtenštejna roku 1743 jmenoval “zemského starostu z tamté strany Opy“ se sídlem v Hlubčicích.Pruské Slezsko bylo rozděleno na 35 okresů. Jedním z nich byl okres hlubčický. Hraniční řeka Zlatá Opava rozdělila napůl vesnice Chomiąża (česky Chomýž), Krasne Pole (česky Krásné Loučky), Lenarcice (česky Linhartovy) a Opawica (česky Opavice). Sesterská města Hlubčice a Krnov se ocitla na opačných stranách hranice. Církevně však větší část Hlubčicka i nadále spada-la pod olomouckého biskupa. Hlubčice, byť se staly sídlem královského zemského rady (okresního starosty), byly od té doby jen druhořadým městem,

které již nikdy nezískalo takovou důležitost, jakou mělo ve středo-věku a ve 14. století.Mír uzavřený ve Wroclavi znamenal ztrátu prestiže také pro Krnovsko. Značná část krnovského knížectví se stala součástí císařsko-královského

(rakouského) Slezska a byla nucena své hospodářské zájmy vázat s Moravou a Rakouskem.V roce 1744 propukla druhá slezská válka mezi Pruskem a Rakouskem. Krnov byl obsa-zen Prušáky. Když se v roce 1745 Rakušanům podařilo odříznout krnovskou posádku vedenou markrabím Karlem Brandenburg-Schwedtem, vy-slal Fridrich Veliký do Krnova generálmajora Ziethena s roz-kazem, aby se markrabí probil linií císařské armády a spojil se s královskými vojsky ve Slezsku. Ziethen a jeho husaři nosili uniformy, které se po-dobaly uniformám rakouských spojenců Maďarů. Vydávajíce se za uherské jezdectvo, Ziethe-novy pruské jednotky dorazily až k Petrowicím. Tu však císařští pruskou lest odhalili a začali Ziethena pronásledovat. V

okolí Ciermięcic se k Zithenovi přidaly jednotky markrabího Karla. Během tohoto odvážného manévru ztratil Ziethen jen 26 husarů. 22. května markrabí Karel vyrazil z Krnova se zásobami naloženými na 300 vozech. K dispozici měl 6 tisíc

vojáků. Byl ostřelován 18 děly, umístěnými na kopci Huhlberg u Braciszowa a na Dubové hoře (Dębowa Góra) u Mokrého. Bitvy se zúčastnilo kolem 11 tisíc rakouských a maďarských vojáků pod vedením hraběte Es-terhazyho. Avšak ne jim, nýbrž Prušákům přálo štěstí. Pruské ztráty v této bitvě činily 268 mužů (zabitých nebo raněných), kdežto na straně Rakouska a Ma-ďarů (Uhrů) dosáhly počtu 637. Ziethen splnil královský rozkaz, markrabí i s nákladem prolomil císařské pozice a připojil se ke královským silám. Od té doby se v okolí Krnova a Pietrowic používá rčení “Ziethen vyskočil z křoví“, připomínající jeho lest. V roce 1936 hitlerovské orgány změnily název Pietrowice na Zietenbusch (což v překladu znamená “Ziethen z křoví“).

Panorama Krnowa wg rysunku F.B. Wernera, około roku 1737 | Panoráma Krnova podle nákresu F. B. Wernera kolem roku 1737

34

W 1778 r. wybuchła bawarska wojna sukcesyjna. W okolicach Krnowa rozegrała się prusko-austriacka bitwa. Prusacy spalili Kostelec, a do Krnowa wjechał sam Fryderyk Wielki. Po jego odjeździe pozostało w tym mieście pruskie wojsko, które 1 kwietnia 1779 r. spowodowa-ło największy w historii pożar Krnowa. Spłonęło niemal całe miasto. Pożar zniszczył kilka cennych obiektów, w tym gotycki kościół i klasztor mi-norytów, renesansowy ratusz i zamek książęcy. 28 sierpnia tego samego roku Krnów od-wiedził sam cesarz Józef II, syn Marii Teresy i przyłożył się do jego odbudowy. Więk-szość zabytków odbudowano lub przebudowano, np. kościół minorytów w stylu barokowym, z freskami pędzla Josefa Sterna z Brna oraz kościół św. Ducha, który równiez otrzymał cechy barokowe.W XVIII wieku nastąpiły również zmiany w wyglądzie Głubczyc. Jeszcze w 1738 r. na południowej części rynku stanę-ła rokokowa kolumna maryjna dłuta Antona Jörga. W 1778 r. poświęcono nowo zbudowany barokowy kościółek św. Anny (lub św. Trójcy) na górnym przedmieściu, przy dzisiejszej ul. Sobieskiego, na miejscu którego do 1645 r. stał kościółek pogrzebowy, zniszczony przez Szwedów. Wśród jego fundato-rów znalazł się również książę v. Liechtenstein. W 1753 r. przystąpiono do budo-wy barokowego klasztoru fran-ciszkanów, na miejscu poprzed-niego (z okresu średniowiecza zachował się jedynie wirydarz). W 1758 r. zakończono budowę

kościoła franciszkanów, jak wcześniej pod wezwaniem św. św. Idziego i Bernardyna, z ołtarzem głównym, dla którego obraz namalował w 1761 r. Józef Havelka z Brna. W ko-ściele tym znajdziemy również XVIII-wieczne rzeźby śląskie-go artysty Antona Esterreicha. Architektem obu obiektów był prudniczanin Johann Innozenz Töpper. Wśród fundatorów znów znajdujemy księcia Liechtensteina, którego herb można obejrzeć na emporze organowej tego kościoła.W 1787 r. na dzisiejszym placu Armii Krajowej stanął kościół luterański, na miejscu dawnego domu zakonnego joannitów.Jeszcze w 1752 r. do głubczyc-kiego klasztoru franciszkanów od strony zachodniej dobudo-wane zostało franciszkańskie gimnazjum, jedno z najstarszych na Górnym Śląsku. W 1767 r. gimnazjum to wizytował sam król Fryderyk Wielki.W Krnowie już w II poł. XVII wieku działał teatr mieszczący się w nieistniejącym już budyn-ku w pobliżu kościoła św. Mar-cina. Za rządów cesarza Józefa II w teatrze tym występowały wędrowne trupy teatralne.W 1739 r. w Głubczycach odby-ło się przedstawienie teatralne, przez które doszło do rozprawy sądowej. Była to inscenizacja komedii o doktorze Fauście. Aktorzy, pochodzący prawdo-podobnie z Krnowa, umieścili w sztuce tekst o zamożnej miesz-czance, nieżyjącej już wówczas Marii Magdalenie Tauner z Krnowa, którą przedstawiono jako siedzącą w piekle. Pani ta w 1728 r. dokonała darowizny na utrzymanie 10 muzyków, za-

kup instrumentów muzycznych i utrzymanie śpiewaków w kościele minorytów i kościele na Cvilinie. Rodzina zmarłej złożyła skargę na komedian-tów w starostwie ziemskim w Krnowie.Życie artystyczne rozkwitało również w okolicznych zam-kach. Rodzina Sedlnickich miała zamkową kapelę w Linhartovem, Skrbeńskich w Hostalkovem, Hoditzów w Rudolticach, gdzie również odbywały się przedstawienia teatralne. Król Fryderyk Wielki w 1765 i 1770 r. zatrzymał się u hrabiego Albrechta Hodit-za na Rudolticach zwanego “Cudakiem”. Również Hoditz odwiedzał pruskiego władcę w Poczdamie.Pod koniec XVIII wieku w Krnowie powstała szkoła głów-na, w której nauczali minoryci. Do ich klasztoru wstąpił Jan Nestroy, który później porzucił zakon i ukończył studia praw-nicze w Wiedniu. Jan był ojcem znanego aktora i komediopisarza austriackiego Jana Nepomucena Netroya (1801-1862), autora kilkudziesięciu fars i innych utworów scenicznych.Ziemia głubczycka dobrze pamięta epokę napoleońską. W 1805 r. przed bitwą trzech cesa-rzy pod Austerlitz, w Głubczy-cach, w domu na rynku, zatrzy-mał się rosyjski car Aleksander I. Dom ten został zniszczony podczas działań wojennych w marcu 1945.W latach 1807-1809 powiat głubczycki okupowali Francuzi i dali się mieszkańcom we zna-ki, zwłaszcza poprzez ciągłe rekwizycje.

35

V roce 1778 vypukla válka o bavorské dědictví. V okolí Krnova se rozpoutala pru-sko-rakouská bitva. Prušáci vypálili Kostelec a do Krnova vkročil sám Fridrich Veliký. Po jeho odjezdu zůstalo ve městě pruské vojsko, které 1. dubna 1779 způsobilo největší požár v historii Krnova. Shořelo téměř celé město. Požár zničil několik cenných objektů, včet-ně gotického kostela a kláštera minoritů, renesanční radnici i knížecí zámek. 28. srpna stej-ného roku navštívil Krnov sám císař Josef II., syn Marie Te-rezie, a přispěl na jeho rekon-strukci. Většina památkových budov byla postavena znovu nebo přestavěna. Např. kostel minoritů dostal barokní vzhled a freskami jej vyzdobil malíř Josef Stern z Brna. Barokními úpravami prošel rovněž kostel sv. Ducha.V 18. století se změnila také podoba Hlubčic. Ještě v roce 1738 stál na jižní straně náměstí rokokový mariánský sloup od sochaře Antona Jör-ga. V roce 1778 byl vysvěcen nově postavený barokní kostelík sv. Anny (resp. sv. Trojice) na horním předměstí, v dnešní ulici Sobieského, na jehož místě do roku 1645 stála pohřební kaple, kterou zničili Švédové. V jeho kryptě nalezl místo svého posledního odpo-činku kníže z Lichtenštejna.V roce 1753 byla zahájena výstavba barokního kláštera františkánů, na místě původ-ního středověkého objektu, z něhož se dochovala pouze rajská zahrada. V roce 1758 byla ukončena stavba nového františkánského kostela,

zasvěceného opět sv. Jiljí a Bernardýnu. Obraz pro hlav-ním oltář namaloval v roce 1761 Josef Havelka z Brna. V kostele najdeme rovněž dobovou sochařskou výzdobu od slezského umělce Antona Esterreicha. Stavitelem obou objektů byl prudnický archi-tekt Johann Innozenz Töpper. Na seznamu fundátorů opět narazíme na jméno knížete Lichtensteina, jehož erb se v kostele nachází na empoře (kruchtě) s varhanami.V roce 1787 na dnešním náměstí Armii Krajowej, na místě bývalého řádového domu johanitů, vyrostl lute-ránský kostelík.Ještě v roce 1752 bylo ke hlubčickému františkánskému klášteru na západní straně přistaveno františkánské gymnázium, které patří k nejstarším v Horním Slezsku. Roku 1767 gymnázium poctil svou návštěvou král Fridrich Veliký.V Krnově již ve 2. polovině 17. století fungovalo divadlo, které se nacházelo v dnes již neexistující budově nedaleko kostela sv. Martina. Za vlády císaře Josefa II. v něm vystu-povali kočovní herci.V roce 1739 se v Hlubčicích konalo divadelní představení, které dalo podnět k soudnímu sporu. Šlo o provedení kome-die o doktoru Faustovi. Herci, pocházející pravděpodobně z Krnova, v ní použili text o bo-haté měštce, tehdy již nežijící Marii Magdaleně Taunerové z Krnova, kterou představili, jak sedí v pekle. Tato paní v roce 1728 přispěla na platy 10 hu-debníků, na nákup hudebních

nástrojů a platy zpěváků v kostele minoritů a kostele na Cvilíně. Rodina zemřelé podala na komedianty žalobu k zemskému starostenskému úřadu v Krnově.Umělecký život vzkvétal také na okolních zámcích. Své ka-pely měli Sedlničtí na zámku v Linhartovech, Skrbenští v Hoštálkovech a Hodicové ve Slezských Rudolticích, kde se konala také divadelní před-stavení. Král Fridrich Veliký v letech 1765 a 1770 dvakrát poctil návštěvou hraběte Albrechta Hodice, přezdíva-ného Podivín, na jeho zámku ve Slezských Rudolticích. Ho-dic také navštěvoval pruského vládce v Postupimi. Koncem 13. století byla v Krnově zřízena hlavní škola, v níž vyučovali minorité. Do jejich kláštera vstoupil Jan Nestroy, který později řád opustil a vystudoval právo ve Vídni. Jan byl otcem známého rakouského herce a autora komedií Jana Nepomuka Ne-stroye (1801-1862), autora několika desítek frašek a dal-ších dramatických kusů.Hlubčicko dobře pamatuje období napoleonských válek. V roce 1805, před bitvou tří císa-řů u Slavkova, se v Hlubčicích zastavil ruský car Alexandr I. Dům, ve kterém přespal, byl zničen během vojenské ope-race v březnu 1945.V letech 1807-1809 okupovali hlubčický okres Francouzi, kteří obyvatelům města ztrp-čovali život opakovaným za-bavováním jejich majetku.

36

W 1810 r. w Prusach nastąpiła sekularyzacja zakonów. Głub-czyce na ponad wiek opuścili franciszkanie, a pobliską kom-turię Grobniki już na zawsze pożegnali joannici. Podobny los spotkał później krzyża-ków, związanych z komturią w Opawie, którzy posiadali wsie Gołuszowice, Gadzo-wice, Krzyżowice i Zopowy w powiecie głubczyckim. Gimnazjum w Głubczycach po odejściu franciszkanów stało się szkołą świecką.W 1818 r. od powiatu głub-czyckiego odłączono tereny z Hulczynem (czes. Hlučin; niem. Hultschin) i włączono je do powiatu raciborskiego, natomiast do powiatu głub-czyckiego wcielono wsie: Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice i Biernatów z powiatu prudnickiego.W 1866 r. w związku z toczą-cą się wojną prusko-austriac-ką zaostrzyły się stosunki przygraniczne. Na początku wojny wszystkie austriackie miejscowości przy granicy pruskiej wzdłuż rzeki Opawy obsadzili węgierscy huzarzy. Gdy nadeszły wojska pruskie, Węgrzy się wycofali, a ich kwatery po stronie austriac-kiej zajęły pruskie regimenty rezerwy i Landwehry. Pozosta-ły tam do zakończenia wojny, wygranej przez Prusy. W XIX wieku zmienił się obraz Głubczyc i Krnowa. W Głubczycach w 1854 r. wy-buchł pożar, który spopielił część zabudowy rynku oraz ulic: Kozielskiej, Klasztornej, Krętej, Staszica i Warszaw-skiej. Pochłonął 11 ofi ar śmier-telnych. Spowodowało to zor-

ganizowanie straży pożarnej i częściową likwidację murów obronnych, baszt i bram. Jesz-cze w 1854 r. zburzono Bramę Klasztorną. Wcześniej, w 1830 r. zniknęła Brama Górna, a w 1836 r. Brama Dolna. Przebi-ta w murze w 1822 r. Brama Wodna została zlikwidowana w 1877 r. Na południu i wscho-dzie miasta osuszono stawy i bagna, stanowiące od wieków naturalną ochronę. Zlikwido-wano drugie koryto Psiny. W 1837 r. założono park miejski (promenadę). Zniknęły wały i fosa. Zastąpiły je kwitnące ogrody. W 1830 r. w Krnowie rozpo-częto budowę cesarskiej szosy Opawa - Krnów - Nysa (część kamieni na budowę tej drogi pozyskano z ruin Cvilina). W 1831 r. zlikwidowano Bramę Opawską, w 1862 r. Głub-czycką, a w 1873 r. Bramę Górną. W przeciwieństwie do Głubczyc, w Krnowie zacho-wały się niewielkie fragmenty murów obronnych.W II poł. XIX wieku Głub-czyce zostały znacznie rozbudowane zwłaszcza w kierunku zachodnim. W la-tach 1862-1863 zbudowane zostały sąd i więzienie przy dzisiejszej ul. Kochanowskie-go, spełniające swoje funkcje do dziś. W latach 1863–1864 przebudowany został ratusz. W 1864 r. w miejscu istnieja-cego dziś pomnika żołnierzy polskich przy ul. Koszarowej i Kochanowskiego powstała żydowska synagoga w stylu bizantyjskim, służąca ponad 300-osobowej społeczności żydowskiej. W roku 1874 przy ulicach Koszarowej i

Gdańskiej stanęły koszary. W latach 1876-1879 wzniesiona została siedziba starosty po-wiatowego, dziś służąca jako siedziba Urzędu Miejskiego. W latach 1888-1889 powstała nowa Katolicka Szkoła Ludo-wa (dzisiejsza Szkoła Podsta-wowa nr 2) oraz koszary przy ul. Żeromskiego (w starych i nowych koszarach stacjono-wał 6 Regiment Zielonych Huzarów “Hrabia Goetzen”). W latach 1896-1897 własny budynek otrzymała poczta.

37

V roce 1810 v na území Pruska došlo k sekularizaci klášterů. Františkáni museli na celých sto let opustit Hlubčice a joha-nité museli navždy opustit své komturství v Grobnikách. Po-dobný osud později potkal řád německých rytířů, kteří měli svého představeného v Opavě a vlastnili vesnice Gołuszowi-ce, Gadzowice, Krzyżowice a Zopowy v hlubčickém okrese.

Z hlubčického gymnázia se po odchodu františkánů stala světská škola.Roku 1818 bylo od hlubčického okresu odtrženo Hlučínsko (něm. Hultschin), které bylo připojeno k okresu ratibořic-kému. Ke hlubčickému okresu byly naopak připojeny vesnice Klisino, Szonów, Kazimierz a Biernatów z prudnického okresu.V roce 1866 se v souvislosti s probíhajícím prusko-ra-kouským konfl iktem zhoršily příhraniční vztahy. Na začát-ku války byly všechny rakouské osady na pruské hranici podél řeky Opavy obsazeny uher-skými husary. Když se pruská vojska přiblížila, Maďaři ustoupili a jejich stanoviště na rakouské straně obsadily pruské záložní jednotky a od-díly zeměbrany. Zůstaly tam až do konce války, kterou vyhrálo Prusko.V 19. století se obraz Hlubčic a Krnova změnil. V Hlubčicích v roce 1854 propukl požár, který zničil část zástavby náměstí a ulic Kozielska, Klasztorna, Kręta, Staszica a Warszawska. Bylo také 11 obětí na životech. Po této pohromě byl utvořen hasičský sbor a částečně strže-ny městské hradby. Ještě v roce 1854 byla zbourána Klášterní brána. Před tím, roku 1830, zmizela Horní brána a v roce 1836 brána Dolní. Vodní brána, vybudovaná roku 1822, byla zrušena v roce 1877. Na jihu a východě města byly vysušeny rybníky a bažiny, které po staletí představovaly přirozenou ochranu. Zruše-no bylo druhé koryto Psiny. Roku 1837 došlo k založení

městského parku (promenády). Zmizela opevnění i příkop. Na jejich místě vznikly kvetoucí zahrady.Roku 1830 byla v Krnově zahájena výstavba císařské silnice Opava - Krnov - Nysa (část kamene na stavbu této silnice pochází ze zříceniny hradu Cvilín). V roce 1831 byla stržena Opavská brána, roku 1860 brána Hlubčická a roku 1873 Horní brána. Na rozdíl od Hlubčic si Krnov ponechal nevelké zbytky hradeb.Ve 2. polovině 19. století se Hlubčice značně rozrostly, zejména směrem na západ. V letech 1862-1863 byl postaven soud a vězení v dnešní ulici Kochanovského. Oba objekty plní svou funkci dodnes. V letech 1863-1864 byla pře-stavěna radnice. Na místě, kde stojí pomník polských vo-jáků, na rohu ulic Koszarowa a Kochanovskiego, vznikla v roce 1864 židovská synagoga postavená v byzantském sty-lu, kterou využívala více než třísetčlenná židovská obec. V roce 1874 v ulicích Koszarowa a Gdaňska vyrostly kasárna. V letech 1876-1879 bylo vybudo-váno sídlo okresního starosty, ve kterém dnes působí Měst-ský úřad. V letech 1888-1889 vznikla nová Katolická lidová škola (dnešní Základní škola č. 2) a kasárna v ulici Żerom-ského (ve starých a nových ka-sárnách sídlil 3. pluk zelených husarů hraběte Goetzena). V letech 1896-1897 dostala svoji vlastní budovu pošta.

Głubczycki ratusz po przebudowie (1863-1864) | Hlubčická radnice během přestavby (1863-1864)

38

W latach 1898-1899 park miejski przedłużony zostal do dzisiejszej ulicy Powstańców (park w części od ulicy Pocz-towej do ulicy Lwowskiej nosi obecnie nazwę Parku Sybira-ków). W latach 1899-1901 po zburzeniu starego kościoła ewangelickiego postawiony został nowy, większy od poprzedniego, w stylu neogo-tyckim i poświęcony pamięci margrabiego Jerzego Hohen-zollerna, “ojca protestantyzmu na Śląsku”.W Krnowie w 1871 r. zbudo-wano stojącą do dziś żydowską synagogę przy ul. Soukenickej, projektu Ernsta Latzela. Miej-scowa społeczność żydowska w roku 1876 liczyła wówczas 450 mieszkańców.Od 1875 do 1876 r. trwała bu-dowa gimnazjum, na miejscu dawnego sejmu ziemskiego księstwa krnowskiego. W XIX wieku postawiono budy-nek hotelu “Tiroler” (obecny Dom Śląski), przebudowany w latach 1928-1930, natomiast w roku 1888 - w miejscu dawnej fosy - powstał budynek lodo-wiska z wieżą przy Ričnim okruhu.W 1865 r. pożar ogarnął dach i wieże kościoła na Cvilinie. Ko-ściół potem został wyremonto-wany, a w latach 70-tych XIX wieku wykonano 222 stopnie schodów wiodących na szczyt góry.Głubczyce i Krnów w XIX wieku przeżyły szybki proces industrializacji. Niewątpliwie najważniejszą gałęzią głub-czyckiego przemysłu było piwowarstwo. Spośród kilku istniejących tu browarów największe znaczenie miał

uruchomiony w 1856 r. browar Haudego/Weberbauera przy ul. Fabrycznej. Zakład ten z biegiem czasu uległ znacznej rozbudowie i istnieje do dnia dzisiejszego. Dla jego potrzeb oraz dla mniejszych browarów pracowały budowane jedna po drugiej trzy słodownie, bazują-ce na uprawianym w okolicy jęczmieniu browarnym.Ważną dziedziną przemysłu była fabrykacja towarów weł-nianych. W 1854 r. powstała fabryka żydowskiego przed-siębiorcy Moritza Teichmanna (późniejszy “Merkur”) przy ul. Fabrycznej, a w 1856 lub 1857 r. w budynku, w którym dziś znajduje się apteka przy ul. Ko-ściuszki została uruchomiona fabryka Beniamina Holländra. Produkty obu przedsiębiorców wyróżniane były na wystawach międzynarodowych.Poza wymienionymi zakładami w Głubczycach funkcjonowały także młyny, cegielnie, tartaki i huta szkła.Krnów już na przełomie XVIII i XIX wieku słynął z produk-cji dobrego sukna. Tradycje sukiennicze tego miasta (jak i Głubczyc) sięgały XIV wie-ku. Pierwszym fabrykantem sukna był Alois Larisch, który niedaleko krnowskiego ratusza zorganizował tkalnię, pralnię i farbiarnię, a następnie zaku-pił w Kostelcu stary młyn, który przebu-dował na folusz do spilśniania sukna. Po pew-nym czasie w Krnowie praco-

wało już 17 fabryk, w których poza suknem produkowano tkaniny jedwabne, pończochy i przędzę. Dzięki rozwojowi przemysłu lekkiego wzrosła liczba mieszkańców, które pod tym względem znacznie wyprzedziło Głubczyce. W 1873 r. Franz Rieger zało-żył w Krnowie fi rmę o nazwie “Gebrüder Rieger” (“Bracia Rieger”), produkującą organy. Znaczenie tego zakładu szybko rosło. W 1880 r. odwiedził go sam cesarz Franciszek Józef I, który wyróżnił właściciela Otto Riegera Krzyżem Ry-cerskim i nadał jego firmie tytuł cesarsko-królewskiego nadwornego dostawcy. Papież Leon XIII mianował Riegera Rycerzem Zakonu św. Grobu. Produkowane w Krnowie organy kupowały kościoły w monarchii habsburskiej, Niemczech, Anglii, Norwegii, Danii, Włoszech, Portugalii, Turcji, Rosji, Palestynie. Zakupił je także kościół pa-rafi alny w Głubczycach. Po I wojnie światowej przy dworcu kolejowym w Mokrem (gmi-na Głubczyce) powstała fi lia zakładów Riegera. W krnow-skich fabrykach pracowało wielu mieszkańców z powiatu głubczyckiego.

Pożar Cvilina | Požár Cvilína

39

V letech 1898-1899 byl pro-tažen městský park do dneš-ní ulice Powstańców (část parku mezi ulicemi Pocztowa a Lwowska se dnes nazývá Park Sybiraków). V letech 1899-1901 po stržení starého evangelického kostela byl postaven kostel nový, větší, v novogotickém stylu, věnovaný památce markrabího Jiřího Hohenzollerna, “otce prote-stantismu ve Slezsku“.V Krnově byla roku 1871 podle projektu Ernsta Latzela postavena židovská synagoga, která tam stojí dodnes. Místní židovská obec v roce 1876 čítala 450 členů.V letech 1875-1876 probíhala výstavba gymnázia, na místě bývalého zemského sněmu krnovského knížectví. V 19. století byla postavena budova hotelu Tiroler (dnes Slez-ský domov), přestavovaná v letech 1928-1930. V roce 1888 na místě bývalé silnice vyrostla budova kluziště s věží u Říčního okruhu.V roce 1865 zachvátil střechu a věže kostela na Cvilíně po-žár. Kostel byl potom opraven a v 70. letech 19. století bylo vybudováno schodiště na vrchol kopce, které čítá 222 schodů.Hlubčice a Krnov v 19. sto-letí prošly rychlým procesem industrializace. Bezpochyby nejdůležitějším odvětvím hlubčického průmyslu bylo pivovarnictví. Z několika míst-ních pivovarů byla nejznámější fi rma Haudega a Weberbauera v ulici Fabryczna, která se ča-sem značně rozrostla a funguje zde dodnes. Vstupní suroviny pivovarům dodávaly tři po-

stupně vybudované sladovny, zpracovávající pivovarský ječmen pěstovaný v okolí.Důležitým průmyslovým odvětvím byla výroba vlněných výrobků. Roku 1854 vznikla to-várna židovského podnikatele Moritze Teichmanna (pozdější “Merkur“) v ulici Fabryczna. V domě v ulici Kościuszki, kde se dnes nachází lékárna, byla zřízena továrna Benjamina Holländra. Výrobky obou podnikatelů získaly ocenění na mezinárodních výstavách.Kromě jmenovaných závodů v Hlubčicích fungovaly také mlýny, cihelny, pily a sklárny.Krnov byl již na přelomu 18. a 19. století známý výrobou dobrého sukna. Soukenické tradice tohoto města (podob-ně jako v případě Hlubčic) sahají až do 14. století. Prvním továrníkem, který se věnoval průmyslové textilní výrobě, zde byl Alois Larisch, jenž nedale-ko krnovské radnice zřídil tkal-covnu, prádelnu a barvírnu. Následně v Kostelci zakoupil starý mlýn, který adaptoval na valchovnu ke zplsťování sukna. Po určité době v Krno-vě působilo již 17 továren, které kromě sukna vyráběly

hedvábné tkaniny, punčochy a přízi. Spolu s rozvojem lehkého průmyslu výrazně vzrostl počet obyvatel Krnova, který v tom ohledu výrazně předstihl so-usední Hlubčice.V roce 1873 Franz Rieger za-ložil v Krnově továrnu na výro-bu varhan, která nesla název “Gebrüder Rieger“ (Bratři Riegrové). Význam jeho pod-niku rychle rostl. Roku 1880 ho navštívil sám císař Franti-šek Josef I., aby majitele Otto Riegera vyznamenal Rytířským Křížem a udělil jeho firmě titul císařsko-královského dvorního dodavatele. Papež Leon XIII. jmenoval Riegera rytířem Řádu Svatého Hrobu. Krnovské varhany byly kupo-vány do kostelů v habsburské monarchii, Německu, Anglii, Norsku, Dánsku, Itálii, Por-tugalsku, Turecku, Rusku i Palestině. Zakoupil je i farní kostel v Hlubčicích. Po první světové válce u železničního nádraží v Mokrém (gmina Hlubčice) vznikla pobočka Riegrových závodů.V krnov-ských továrnách bylo zaměst-náno mnoho lidí z hlubčického okresu.

Fabryka organów Riegera | Rieger-Kloss Varhany.

40

Wiek XIX przyniósł obu regionom poprawę łączno-ści komunikacyjnej poprzez budowę kolei żelaznej. W latach 1855-1876 Głub-czyce uzyskały połączenie kolejowe z Raciborzem, Racławicami Śląskimi i Krnowem, a Krnów w 1873 r. z Ołomuńcem, Opawą i Jindřichovem.W tym miejscu warto po-święcić kilka słów omówie-niu stosunków etnicznych na terenie regionu głubczyc-ko-krnowskiego. Miasta Głubczyce, Kietrz, Krnów czy Horni Benešov od czasu ich założenia zamieszkane były głównie przez ludność niemiecką. Dopiero w 1877 r. mniejszość czeska w Krno-wie założyła Stowarzysze-nie Czeskich Robotników Jednomyślność (Svornost), które zorganizowało własną szkołę wieczorową. Nie udało się założyć czeskiej elementarnej szkoły. Lek-cje języka czeskiego były w krnowskim gimnazjum nadobowiązkowe. Dopiero przed zakończeniem I woj-ny światowej ze względów politycznych język czeski stał się obowiązkowy.W gimnazjum głubczyckim w 1859 r. na 423 uczniów, 62 było Polakami, a 44 - jak napisano w programie gimnazjalnym - Morawia-nami. Od 1858 r. uczono tu nadobowiązkowo języka polskiego i czeskiego. Oba przedmioty usunięto z pro-gramu nauczania po zjedno-czeniu Niemiec przez Prusy,

kiedy to zaostrzył się kurs germanizacyjny pod rząda-mi “żelaznego kanclerza” Otto von Bismarcka.Na pruskim Śląsku świado-mość narodową Morawian usiłował rozbudzić urodzony w 1812 r. w Benešovie koło Hulczyna ksiądz Cyprian Lelek. Maturę zdał w głub-czyckim gimnazjum i w 1846 r. założył pierwsze na tere-nie Prus czeskie czasopismo pt.“Holubice”. Współpraco-wał z polskim działaczem narodowym Karolem Miar-ką. Był księdzem w Baboro-wie i Wódce. Zmarł w 1883 r. w Głubczycach i został pochowany na cmentarzu przykościelnym w Wódce, gdzie niedawno odnowiony został jego nagrobek.W XIX wieku w Głubczycach rozkwitało życie kulturalne. Powstał tu Męski Związek Śpiewaczy “Liederkranz”, Związek Rowerzystów, Mę-ski Związek Gimnastyczny. Przy kościołach działały chóry. Ukazywało się kilka gazet. Odbywały się koncer-ty muzyczne, głównie w sali browaru Weberbauera. Głubczyckie gimnazjum wy-kształciło wielu wybitnych absolwentów, którzy później rozsławili miasto. Byli wśród nich: biskup wrocławski hrabia Leopold Sedlnicki, urodzony w 1787 r. w pała-cu Linhartovy, dr med. Karl Proske, urodzony w 1794 r. w Grobnikach, restaurator katolickiej muzyki kościelnej zmarły w Ratyzbonie, prof. Gustav von Veit, urodzony w

1824 r. w Głubczycach, pro-fesor zwyczajny ginekologii i położnictwa w Rostocku i Bonn, wg którego wska-zówek zbudowano klinikę położniczą w Bonn, prałat Josef Wilpert, urodzony w 1857 r. w Dzielowie koło Baborowa (powiat głub-czycki), znany archeolog i badacz katakumb rzymskich (rodzina Wilpertów żyje tu do dziś; w maju 2004 r. w Dzielowie odsłonięto po-święconą prałatowi tablicę pamiątkową). Absolwentem głubczyckiego gimnazjum był także urodzony w 1867 r. w Tłustomostach Josef Mar-tin Nathan, biskup sufragan ołomuniecki, budowniczy kompleksu szpitalnego w Branicach oraz urodzony w 1867 r. w Głubczycach dra-matopisarz Felix Holländer, pochodzący z wykształconej żydowskiej rodziny.W tym czasie w Krnowie rozwijało się życie teatralne i muzyczne. Przedstawienia teatralne odbywały się w ogrodzie Domu Strzelców i hotelu „Tiroler”. W 1854 r. otworzono teatr w nowym budynku, w którym przed-stawienia odbywały się wy-łącznie w sezonie zimowym. Popularnością cieszyły się dramaty klasyczne, sztuki ludowe i z tematyką doty-czącą historii regionalnej. Również właściciel hotelu „Tiroler” urządził w swoim budynku salę teatralną ze sceną. W 1882 r. powstało krnowskie muzeum.

41

19. století oběma regionům přineslo lepší dopravní síť v podobě výstavby železnice. V letech 1855-1876 získaly Hlubčice železniční spojení s Ratiboří, Slezskými Racla-vicemi a Krnovem. Z Krnova vedla železnice do Olomouce, Opavy a Jindřichova.Zajímavou otázkou byly národnostní vztahy na území hlubčicko-krnovského regio-nu. Města Hlubčice, Kietrz, Krnov a Horní Benešov byly od svého založení osídleny především Němci. Teprve v roce 1877 česká menšina v Krnově založila Sdružení čes-kých dělníků Svornost, které provozovalo vlastní večerní školu. Českou základní školu se otevřít nepodařilo. Čeština byla na krnovském gymnáziu nepovinným předmětem. Teprve před koncem první světové války byl český jazyk z politických důvodů zařazen mezi povinné předměty.Hlubčické gymnázium v roce 1859 navštěvovalo celkem 423 studentů, z nichž 62 byli Poláci a 44 - jak uvádí studijní plán gymnázia - byli Moravané. Od roku 1858 se tu jako nepovin-né jazyky vyučovala polština a čeština. Oba předměty byly po sjednocení Německa Pruskem z učebních osnov vyřazeny, což bylo způsobeno zesílenou ger-manizací za vlády železného kancléře Otto von Bismarcka.Národní uvědomění Morava-nů se v pruském Slezsku snažil povzbudit kněz Cyprian Lelek. Narodil se v roce 1812 v Be-nešově u Hlučína. Maturitní zkoušku složil na hlubčickém gymnáziu a v roce 1846 začal v Prusku vydávat první český

časopis nazvaný Holubice. Spolupracoval s polským národním buditelem Karolem Miarkou. Jako kněz působil v Baborowě a Wódce. Zemřel roku 1883 v Hlubčicích a byl pochován na hřbitově u koste-la ve Wódce, kde byl nedávno obnoven jeho náhrobek.V 19. století v Hlubčicích vzkvétal kulturní život. Vznikl zde pěvecký spolek Lieder-kranz, Cyklistický klub a Mužský tělovýchovný spolek. Ve farnostech působily pěvec-ké sbory. Vycházelo několik novinových titulů. Konaly se koncerty, nejčastěji v sále We-berbauerova pivovaru.Hlubčické gymnázium vycho-valo mnoho slavných osob-ností, kteří později proslavili své město. Patřili k nim wroc-lavský biskup hrabě Leopold Sedlnicki, nar. v roce 1787 na zámku Linhartovy, MUDr. Karl Proske, nar. v roce 1794 v Grobnikách, sběratel a znalec katolické církevní hudby, kte-rý zemřel v Ratyzboně, prof. Gustav von Veit, nar. 1824 v Hlubčicích, řádný profesor gynekologie a porodnictví v Rostocku a Bonnu, podle

jehož pokynů byla postavena bonnská porodní klinika, dále prelát Josef Wilpert, nar. 1857 v Dzielovu u Baborowa (okres Hlubčice), známý archeolog a badatel římských katakomb (rodina Wilpertů zde žije dodnes; v květnu 2004 byla v Dzielovu odhalena jeho pamětní tabule). Absolventem hlubčického gymnázia byl také Josef Martin Nathan, nar. 1867 v Tłustomostech, světící biskup olomoucký, zakladatel nemoc-ničního komplexu v Branicích, jakož i dramatický spisovatel Felix Holländer, nar. 1867 v Hlubčicích ve vzdělané ži-dovské rodině.V té době se v Krnově rozvíjel divadelní a hudební život. Di-vadelní představení se konala v zahradě Střeleckého domu a v hotelu Tiroler. V roce 1854 byla otevřena nová budova divadla, kde se hrálo pouze v zimní sezóně. Zájem byl o klasická dramata, lidové hry a divadelní hry s regionální tématikou. Také majitel hote-lu Tiroler zřídil ve své budově divadelní sál s jevištěm. V roce 1882 vzniklo krnovské muzeum.

Budynek dworca kolejowego zbudowany w II poł. XIX w. w kształcie lokomotywy | Budova železničního nádraží postaveného v 2. polovině 19. století ve tvaru lokomotivy

42

Przed I wojną światową w Głubczycach i Krnowie znów ożywił się ich rozwój. W latach 1901-1905 w Głubczycach przy ul. Raciborskiej powstały stoją-ce do dziś budynki Seminarium Preparandystów i Królewskie-go Seminarium Na-uczycielskiego (szko-ły te działały do 1925 r.). W 1902 r. otwarto nowe gimnazjum przy ul. Kochanowskiego (dziś mieści się tu Liceum Ogólnokształ-cące). W latach 1903-1907 został powięk-szony i przebudowany - pod kierunkiem berlińskiego mistrza budowlanego Maxa Hasaka - głubczycki kościół parafi alny. W latach 1903-1904 postawiono przytułek dla ubo-gich mieszczan Marii Rösler (“Röslerstift”), dzisiejszą starą część Internatu Zespołu Szkół Rolniczych Centrum Kształcenia Ustawicznego przy ul. Parkowej. W 1911 r. rozpoczęto zbiórkę eksponatów do regionalnego muzeum, które umieszczono w klasztorze fran-ciszkanów.W latach 1901-1903 w Krno-wie między dzisiejszymi ulica-mi Albrechticką a Mikulašską stanął neogotycki kościół ewangelicki projektu Franza Blasha. Cvilinowi uroku do-dała postawiona z kamienia pod kierunkiem budownicze-go Ernsta Latzela 26-metrowa wieża widokowa, na której wzniesienie sam książę Jan II von Liechtenstein podarował 2 tys. koron.W latach 1901-1903 Krnów otrzymał nowy ratusz. Można go podziwiać do dziś. Jego

architektem był pochodzący z Wiednia Moritz Hiltränger. Kopia poprzedniej wieży ratu-sza zdobi budynek polikliniki z 1924 r. W 1907 r. powstała sala wystawowa “Silesia”, a w 1908 r. Dom Strzelców projektu Le-

opolda Bauera, służący dziś jako Dom Dzieci i Młodzieży. I wojna światowa (1914-1918) przyniosła wiele strat dla regionu pomimo iż nie był on terenem bezpośrednich działań wojennych. Przegrana państw centralnych (Niemiec i Austro-Węgier) spowodowała poważne zmiany na pograni-czu. Naród czeski wykorzystał rozkład monarchii Habsburgów i przystąpił do tworzenia nie-podległego państwa czecho-słowackiego. Już 27 grudnia 1918 r. do Krnowa przyjechało pociągiem około 600 czeskich żołnierzy. Czesi w Krnowie nadal stanowili mniejszość, podobnie zresztą jak w Jindři-chovie, Zatorze - Loučkach, Al-brechticach, Osoblasze. Mimo to już w 1919 r. w Krnowie przy ul. Hlubčickiej utworzono pierwszą czeską szkołę, później następne.Sytuacja pruskiego Górnego Śląska po I wojnie światowej stała się niepewna. W posta-nowieniach traktatu wersal-skiego z 1919 r. znalazł się

zapis o polsko-niemieckim plebiscycie narodowościowym. Roszczenia do części powiatu głubczyckiego zgłosiła także strona czeska. Żądań tych jed-nak nie uwzględniono. Plebiscyt przeprowadzony zo-stał 20 marca 1921 r. W powie-cie głubczyckim zdecydowanie wygrali Niemcy. W opinii Feliksa Steuera, absolwenta głubczyckiego gimnazjum rodem z Sułkowa (powiat głubczycki), później-szego dyrektora gimnazjum w Katowicach, wynik plebiscytu świadczył, że zarówno mniej-szość czeska, jak i polska żyjąca na terenie powiatu, zatraciły tożsamość narodo-wą. Zdaniem Steuera (Dialekt sułkowski, Kraków 1934) jego rodzinny Sułków był ostatnią polską wioską na pograniczu językowym niemieckim i mo-rawskim. Polską wioską miał być również Dziećmarów. Natomiast Baborów tworzył północno-wschodni cypel narzecza morawskiego. Steu-er (Narzecze baborowskie, Kraków 1937) informuje, że baborowski proboszcz Kluger odprawiał jeszcze cotygodnio-we nabożeństwa morawskie, lecz obecny proboszcz Kloske usunął je ostatecznie w roku 1922 r., co bardzo bolesnie odczuli zwłaszcza starzy lu-dzie, a dzieci wychowują się prawie wyłącznie w języku i duchu niemieckim. “Pokole-nie średnie wprawdzie rozumie narzecze morawskie, używa go jednak rzadko” - pisze Steuer. Grób Feliksa Steuera znajduje się na baborowskim cmentarzu tuż za drewnianym kościółkiem św. Józefa.

Widok na wieże głubczyckie, okres międzywojenny | Pohled z hlubčické věže, meziválečné období

43

Před první světovou válkou došlo k dalšímu oživení rozvoje obou měst. V letech 1901-1905 byly v Hlubčicích v Ratiboř-ské ulici postaveny budovy Přípravného učitelského ústa-vu a Královského učitelského ústavu (obě školy fungovaly do roku 1925). V roce 1902 bylo otevřeno nové gymnázium v ulici Kochanovského (dnes se zde nachází všeobecně vzdělávací lyceum - střední škola všeobecného zaměření, obdoba českého gymnázia). V letech 1903-1907 byl pod vedením berlínského stavi-tele Maxe Hasaka rozšířen a přestavěn hlubčický farní kostel. V letech 1903-1904 byl v Parkové ulici postaven Útulek Marie Röslerové pro chudé (“Röslerstift“), dnešní stará část internátu Integro-vané zemědělské školy při Centru odborného vzdělávání (Zespół Szkół Rolniczych Cen-trum Kształcenia Zawodowe-go). V roce 1911 byl zahájen sběr exponátů pro regionální muzeum, které bylo zřízeno ve františkánském klášteře.V letech 1901-1903 v Krnově mezi dnešní Albrechtickou a Mikulášskou ulicí vyrostl novogotický evangelický kostel, postavený podle projektu Franze Blashe. Na Cvilíně byla pod odborným dohledem stavitele Ernsta Latzela vybudována 26 metrů vysoká kamenná rozhledna, na kterou sám kníže Jan II. z Lichtenštejna přispěl dvěma tisíci korunami.V letech 1901-1903 dostal Krnov novou radnici, kterou můžeme obdivovat dodnes. Byla postavena podle projektu

vídeňského architekta Morize Hilträngera. Kopie věže staré radnice zdobí budovu polikli-niky z roku 1924. V roce 1907 podle projektu Leopolda Bau-era vznikla výstavní síň Silesia a v roce 1908 Střelecký dům, který dnes slouží jako Dům dětí a mládeže.První světová válka (1914-1918) regionu způsobila mnoho ztrát, přestože ležel na území, kterému se ozbrojené konflikty vyhnuly. Porážka mocností (Německa, Rako-usko-Uherska a Maďarska) vedla k zásadním změnám v pohraničí. Český národ využil rozpadu habsburské monarchie k vytvoření samo-statného československého státu. Již 27. prosince 1918 přijelo do Krnova kolem 600 českých vojáků. Češi v Krnově byli nadále v menšině, podob-ně jako v Jindřichově, Zátoru - Loučkách, Albrechticích a Osoblaze. I přesto byla hned v roce 1919 v Hlubčické ulici v Krnově zřízena první česká škola a zanedlouho začaly vznikat další.Situace pruského Horního Slezska po první světové válce byla nejistá. Versail-ská smlouva z roku 1919 obsahovala ustanovení týkající se polsko-německého národního plebiscitu. Svoje nároky na část hlubčického okresu si činila také česká strana. Těmto požadavkům však nebylo vyhověno.Lidové hlasování proběhlo 20. března 1921. V hlubčic-kém okrese s velkou převahou

zvítězili Němci.Podle Felixe Steuera, absol-venta hlubčického gymnázia, rodem ze Sułkowa (Sulkov, okres Hlubčice) a pozdějšího ředitele gymnázia v Kato-vicích, výsledek hlasování potvrdil, že česká a polská menšina žijící na tomto úze-mí ztratily národní identitu. Podle Steuera (Dialekt suł-kowski, Kraków 1934) byl jeho rodný Sułków poslední polskou vesnicí na německo-moravské jazykové hranici. Polskou vesnicí se měl stát také Dziećmarów, zatímco Baborów tvořil jihovýchodní výběžek moravského nářečí. Steuer (Narzecze baborow-skie, Kraków 1937) nás dále informuje, že baborovský farář Kluger sloužil pravidelně kaž-dý týden moravské mše, avšak současný farář Kloske je v roce 1922 defi nitivně zrušil, což velmi těžko nesli hlavně staří lidé, přičemž děti jsou vychovávány skoro výhradně v německém jazyce a duchu. “Střední pokolení sice rozumí

moravskému nářečí, avšak používá ho zřídka.“ - píše Steuer. Hrob Felixe Steuera se nachází na baborovském hřbitově hned za dřevěným kostelíkem sv. Josefa.

Dom Strzelców w Krnowie | Střelecký dům (Krnov)

44

W okresie międzywojennym nastąpiło wiele zmian w wy-glądzie Głubczyc, a to za spra-wą miejskiego budowniczego Paula Klehra, który nawiązał współpracę ze znakomitymi rodzimymi artystami, rzeź-biarzem Paulem Ondruschem i malarzem Richardem Kar-gerem. Powstało wówczas wiele ciekawych obiektów, np. osiedla domków jedno i dwurodzinnych w zachodniej części miasta i przy obecnej ul. Oświęcimskiej, która do 1945 r. nosiła nazwę Krnow-skiej (Jägerndorferstrasse), grupy budynków przy ul. Ra-ciborskiej, Sobieskiego, Nie-podległości. Pod kierunkiem Paula Klehra park miejski (Park Sybiraków) wydłużono do tzw. “Świątyni Dumania”. Ozdobą jego stał się staw łabędzi i dwie fontanny, jed-na ze zwierzętami a druga, będąca pomnikiem znanego na Śląsku poety gwarowego Johannesa Reinelta rodem z Gołuszowic (powiat głubczyc-ki), używającego pseudonimu artystycznego Philo von Walde (Filozof z Lasu). Pierwszą fon-tannę wykonała głubczycka fabryka sztucznego kamienia, a drugą rzeźbiarz z Jesenika, Josef Obeth.W 1936 r. Paul Klehr dokonał przebudowy ratusza. Roz-budowano też gimnazjum i „Röslerstift”. W mieście rozkwitało życie kulturalne, prężnie działał Związek Or-kiestr.W Krnowie w 1924 r. powstał budynek polikliniki, który zdobi kopia starej ratuszowej wieży. W latach 1928-1930

pod kierunkiem Leopolda Bauera został przebudowany hotel „Tiroler” (Dom Śląski). W 1928 r. powstał Teatr Miej-ski według projektu Leona Kammela. W roku 1933 Gu-stav Adolf Horny, budowni-czy z Krnowa, zainteresował się ruinami zamku Cvilin. Na własny koszt kazał je oczyścić i naprawić mury.W 1933 r. w Niemczech do władzy doszedł Hitler. W Głubczycach rozwinęły się placówki NSDAP oraz bo-jówki SS i SA. W 1938 r. podczas “Nocy kryształowej” hitlerowskie bo-jówki zdemolowały w Głub-czycach żydowskie sklepy i spaliły synagogę. Nadeszły ciężkie czasy dla miejsco-wych Żydów. Ci, którzy nie wyjechali, zginęli potem w obozach koncentracyjnych III Rzeszy. Wśród uciekinierów znalazła się także rodzina Zweig. Urodzona w 1932 r. w Głubczycach Stefania Zweig dziś jest znaną pisarką. Mieszka w Niemczech. Film nakręcony na podstawie jej powieści “Nirgendwo in Afri-ka” w reżyserii Caroline Link, otrzymał w 2003 r. Oskara.Po przyłączeniu Austrii do III Rzeszy ożywili się Niemcy sudeccy. 22 września 1938 r. w Liptani w regionie krnow-skim, uzbrojona bojówka faszystowska zaatakowała czeski posterunek żandarme-rii. Zostało zamordowanych 6 członków “Straży Obrony Państwa”, żandarmi Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofirek i finanserzy Inocenc Dostál

i František Čech. Ciała ich zostały pogrzebane na głub-czyckim cmentarzu. Po II wojnie światowej zwłoki Če-cha, Dostála i Hofi rka zostały ekshumowane i pochowane w Liptani na rodzinnym cmenta-rzu. W Głubczycach upamięt-nia ich pomnik na cmentarzu komunalnym.

45

V meziválečném období se vzhled Hlubčic v mnohém změnil. Byla to zásluha měst-ského stavitele Paula Klehra, který navázal spolupráci s vy-nikajícími místními umělci, so-chařem Paulem Ondruschem a malířem Richardem Kargerem. Vzniklo tehdy mnoho zajíma-vých objektů, např. ve čtvrti

rodinných domků v západní části města a v současné Osvětimské ulici, která se do roku 1945 nazývala Krnovská (Jägerndorfenstrasse). Nové domy vyrostly také v ulicích Raciborska, Sobieskiego a Niepodległości. Pod vedením Paula Klehra byl městský park (Park Sybiraków) protažen k tzv. Svatyni zamyšlení (Świą-tynia Dumania). Jeho ozdobou se stalo labutí jezírko a dvě ka-šny. Jedna se zvířecími motivy a druhá představuje pomník básníka Johannese Reinelta, který pocházel z Gołuszowic (okres Hlubčice), používal umělecký pseudonym Philo vom Walde (Filosof z lesa) a své básně psal slezským náře-čím. První kašnu zhotovila hlubčická továrna na umělý kámen a druhou sochař Josef Obeth z Jeseníku.V roce 1936 Paul Klehr provedl přestavbu radnice. Rozšířeno bylo také gymnázium a útulek Röslerstift. Ve městě vzkvétal kulturní život, aktivně praco-val Orchestrální spolek.V Krnově byla v roce 1924 vybudována poliklinika, jejíž budovu zdobí kopie staré radniční věže. V letech 1928-1930 byl pod vedením Leopolda Bauera přestavěn hotel Tiroler (Slezský domov). V roce 1928 vzniklo Městské divadlo, postavené podle pro-jektu Leona Kammela. V roce 1933 krnovský stavitel Gustav Adolf Horny projevil zájem o zříceninu hradu Cvilín a vlast-ním nákladem nechal očistit a vyspravit jeho zdi.

V roce 1933 se v Německu do-stal k moci Hitler. V Hlubči-cích se utvořily místní pobočky NSDAP a bojůvky SS a SA.V roce 1938 během tzv. Křiš-ťálové noci zdemolovaly hitlerovské skupiny v Hlub-čicích židovské obchody a vypálily synagogu. Místním Židům nastaly těžké časy. Ty, kteří neutekli, čekala smrt v německých koncentračních táborech. Mezi uprchlíky byla také rodina Zweigů. Stefanie Zweigová, narozená v roce 1932 v Hlubčicích, žije dnes v Německu a je známou spisova-telkou. Film, který byl natočen podle jejího románu Nirgen-dwo in Afrika (Nikde v Africe) v režii Karoliny Linkové, získal v roce 2003 Oskara.Po připojení Rakouska k Třetí říši se začali aktivizo-vat sudetští Němci. 22. září 1938 v Liptani na Krnovsku napadla ozbrojená fašistická bojůvka českou četnickou sta-nici. Šest členů Stráže obrany státu bylo zavražděno, byli to četníci Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, a Vítězslav Hofírek a příslušníci fi nanční stráže Inocenc Dostál a František Čech. Jejich těla byla pohřbena na hlubčickém hřbitově. Po druhé světové válce byly ostatky Čecha, Do-stála a Hofírka exhumovány a přeneseny na hřbitov v rodné Liptáni. V Hlubčicích na měst-ském hřbitově mají pomník.

Głubczycki ratusz po przebudowie, r. 1936 | Hlubčická radnice během přestavby, r. 1936

46

29 września 1938 r. rozpoczęła się słynna konferencja mona-chijska, na której przedstawi-ciele Włoch, Francji i Anglii pozwolili Hitlerowi na zabra-nie Czechosłowacji Sudetów. W Krnowie przestały działać czeskie szkoły, w tym otwarte w 1937 r. realne gimnazjum oraz czeskie organizacje, a czescy obywatele musieli stąd wyjechać. Po przejęciu Sudetów w Krnowie pojawił się Hitler i wygłosił przemó-wienie.1 września 1939 r. atak Nie-miec hitlerowskich na Polskę rozpoczął II wojnę światową. Do powiatu głubczyckiego front wschodni zbliżył się dopiero w marcu 1945 r. Z Głubczyc już w styczniu ewa-kuowano wiekszość kobiet i dzieci. Przez powiat prze-chodziły transporty śmierci z Oświęcimia. Esesmańska eskorta zastrzeliła po drodze wielu Żydów. Przybywały też masy niemieckich uciekinie-rów z przemysłowej części Górnego Śląska, zajętego już przez armię radziecką. Roz-poczęło się bombardowanie Głubczyc. Mieszkańcy ucieka-li w kierunku Czech. Odjechał ostatni pociąg do Krnowa. W mieście pozostało około 200 osób. 24 marca do opuszczo-nych przez wojska niemieckie Głubczyc wkroczyli żołnierze radzieccy. Całe centrum mia-sta łącznie z ratuszem leżało w gruzach.W Krnowie podczas wojny mieszkało zaledwie kilku Czechów, albowiem jak wspo-mniano, w 1938 r. obywatele czescy musieli go opuścić. Pod koniec marca 1945 r. również

tu rozpoczęła się ewakuacja mieszkańców, którzy uciekali w kierunku Šumperku. Miasto i Cvilin zostały zbombardowa-ne. Niemcy wysadzili mosty na granicznej rzece Opawie. Krnów po ciężkich walkach został zdobyty przez żołnierzy radzieckich dopiero 6 maja.Po II wojnie światowej z regio-nu głubczyckiego i krnowskie-go została wysiedlona prawie cała ludność niemiecka. Do powiatu głubczyckiego na-płynęły transporty osadników z polskich Kresów Wschod-nich, które przyznane zosta-ły decyzją Wielkiej Trójki Związkowi Radzieckiemu. Ziemię głubczycką zasiedlali także osadnicy z centralnej Polski.Do Krnowa powrócili Czesi, którzy mieszkali tu do 1938 r. oraz przybyli inni, z terenów odrodzonej Czechosłowacji.Na pogranicznym terenie głubczycko-krnowskim na-stąpił teraz okres wielkich napięć. Rząd Czechosłowacji wysunął roszczenia m. in. do Głubczyc i Raciborza. Mnożyły się obustronne in-cydenty graniczne, m. in. w Branicach, Dzierżkowicach, Bliszczycach, Opawicy. W czerwcu 1945 r. stacjonujący tu jeszcze żołnierze radzieccy kazali nawet zburzyć kład-kę nad rzeką Złotą Opawą, łączącą polskie Lenarcice z czeskimi Linhartovy.Dopiero w 1958 r. ostatecznie unormowano polsko-czecho-słowackie sprawy graniczne i podpisano w Warszawie układ o wytyczeniu granicy państwowej.Kolejne napięcia w obustron-

nych stosunkach nastąpiły w sierpniu 1968 r., gdy polskie jednostki w ramach interwen-cji wojsk Układu Warszaw-skiego wkroczyły do Cze-chosłowacji. Interwencja ta, przeprowadzona z inicjatywy ówczesnych komunistycz-nych władz PRL, została źle przyjęta nie tylko przez naród czechosłowacki, ale i polski. We wrześniu 1968 r. w krnow-skich koszarach został uloko-wany radziecki pułk pancerny. Wojska radzieckie opuściły Czechosłowację dopiero w 1991 r.

*

47

29. září 1938 byla zahájena neslavně proslulá mnichovská konference, na které zástupci Itálie, Francie a Anglie dovo-lili Hitlerovi, aby Českosloven-sku zabral Sudety. V Krnově pak přestaly fungovat české školy, včetně reálného gymná-zia, které bylo otevřeno teprve rok předtím. České organiza-ce a spolky byly rozpuštěny a Češi se museli vystěhovat. Po obsazení Sudet Hitler osobně přijel do Krnova, kde pronesl svůj projev.1. září 1939 byla německým útokem na Polsko zahájena druhá světová válka. Do hlub-čického okresu východní fronta došla teprve v březnu 1945. Již v lednu byla z Hlubčic evakuo-vána většina žen a dětí. Okre-sem procházely transporty smrti z Osvětimi. Esesácké es-korty cestou postřílely mnoho Židů. Přicházeli také němečtí uprchlíci z průmyslové části Horního Slezska, kterou již obsadila sovětská armáda. Začalo bombardování Hlub-čic. Obyvatelé prchali smě-rem k české hranici. Odjel poslední vlak do Krnova. Ve městě zůstalo kolem 200 osob. 24. března do Hlubčic, které mezitím německá vojska stačila opustit, vkročily sovět-ské jednotky. Celé centrum města včetně radnice leželo v rozvalinách.V Krnově žila za války jen hrstka Čechů, neboť jak už bylo řečeno, v roce 1938 ho české obyvatelstvo muselo opustit. Koncem března 1945 také zde začala evakuace obyvatel, kteří utíkali směrem k Šumperku. Na město a hrad Cvilín padaly bomby a Němci

odstřelili mosty na hraniční řece Opavě. Krnov byl po těž-kých bojích dobyt sovětskými oddíly teprve 6. května.Po druhé světové válce bylo z hlubčicko-krnovského regio--nu vysídleno téměř všechno německé obyvatelstvo. Do hlubčického okresu přijely transporty osadníků z pol-ských východních území, které po válce rozhodnutím Jaltské konference připadly Sovětskému svazu. Do Hlub-čicka přicházeli také lidé z centrální části Polska.Do Krnova se vrátili Češi, kteří zde žili před rokem 1938. Spolu s nimi přišli i jiní z území obrozeného Československa.Hlubčicko-krnovské pohraničí nyní prožívalo velmi napjaté časy. Československá vláda si činila nárok mj. na Hlubčice a Ratiboř. Množily se obou-stranné hraniční potyčky, např. v Branicích, Dzierżkowi-cích, Bliszczycích, Opavici. V červnu 1945 sovětští vojáci, kteří zde ještě pobývali, do-konce nařídili odstřelit lávku nad řekou Zlatou Opavou, spojující polské Lenarcice s českými Linhartovy.Teprve rok 1958 definitivně uzavřel kapitolu polsko-česko-slovenské hranice, když byla ve Varšavě podepsána dohoda o vytýčení státní hranice.Další napětí v oboustranných vztazích nastalo v srpnu 1968, kdy polské jednotky v rámci intervence vojsk Varšavské smlouvy vkročily do Československa. Tento zásah, provedený z iniciativy tehdejšího komunistického vedení PLR, byl špatně vnímán českým i polským národem. V

září 1968 se do krnovských kasáren nastěhoval sovětský tankový pluk. Sovětská vojska opustila Československo tepr-ve v roce 1991.

*

48

WŁAŚCICIELE GŁUBCZYC I KRNOWAGŁUBCZYCE I KRNÓW

Przemysł Ottokar II król Czech i książę Austrii 1253-1278 Kunegunda żona Przemysła Ottokara II 1278-1285 Mikołaj I nieślubny syn Ottokara II, książę opawski 1282-1318 Mikołaj II syn Mikołaja II, książę opawski i od 1336 r. raciborski 1318-1365

GŁUBCZYCE KRNÓW

Jutta niemodlińskatrzecia żona Mikołaja II, księżna głubczycka

1365-1377 Jan I – syn Mikołaja II, książę raciborskiopawski i krnowski

od 13661367-13771377-1380/82

Mikołaj III syn Mikołaja II, książę głubczycki

1394-1433 Jan II Żelazny – syn Mikołaja II, książę raciborski , krnowski i bruntalski

1380-14241380/82-13851422-1405/07

Przemko - syn Mikołaja II, książę opawski

1394-1433

Mikołaj IV –syn Przemka, książę głubczycki

1433-1434 Mikołaj V –książę krnowsko–raciborski , wspólnie z Wacławem II krnowskim, bruntalskim i rybnickim

1424-14371437-1452

Wacław - syn Przemka, książę opawsko-głubczycki

1434-1446

Jan Pobożny - syn Wacława, książę opawsko- głubczycki

1446-1482 Jan IV Starszy – książę krnowski

1452-1474

Maciej Korwin król Węgier i Czech 1482-1490

Piotr Haugwitz z Biskupic 1490-1503 Barbara – pani Krnowa 1490-1510/11

Jan Schellenberg kanclerz czeski, właściciel Krnowa (od 1493) i Głubczyc 1503-1506 Jerzy Schellenberg syn Jana, właściciel Krnowa i Głubczyc 1506-1523 Jerzy Hohenzollern margrabia Ansbach, książę krnowski 1523-1543 Jerzy Fryderyk Hohenzollern syn Jerzego, margrabia Ansbach - Bayreuth, książę krnowski 1543-1603 Joachim Fryderyk Hohenzollern elektor brandenburski, książę krnowski 1603-1606 Jan Jerzy Hohenzollern syn Joachima Fryderyka, książę krnowski 1606-1622 Karol von Liechtenstein książę opawski i od 1622 r. krnowski 1622-1627 Karol Euzebiusz Von Liechtenstein syn Karola, książę opawsko-krnowski 1627-1684 Jan Adam von Liechtenstein syn Karola Euzebiusza, książę opawsko-krnowski 1684-1712 Antoni Florian von Liechtenstein brat Jana Adama, książę opawsko-krnowski 1712-1721 Józef Jan Adam von Liechtenstein syn Antoniego Floriana, książę opawsko-krnowski 1721-1732 Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein książę opawsko–krnowski 1732-1748

przejście Głubczyc pod panowanie pruskie

1742 Józef Wacław Von Liechtenstein - książę opawsko–krnowski

(1748-1772)

Franciszek Józef I Von Liechtenstein - książę opawsko-krnowski

(1772-1781)

Alojzy I - książę opawsko-krnowski (1781-1805)

Jan I Józef - książę opawsko-krnowski (1805-1836)

Alojzy II - książę opawsko–krnowski (1836-1858)

w ramach Rzeszy Niemieckiej od 1871 w ramach Monarchii Austro-Węgierskiej do 1918 r

w Czechosłowacji od XII1918-1938

w III Rzeszy Niemieckiej 1938-1945

w państwie polskim. od 1945 w Czechosłowacji od 1945

w Czechach od 1993

49

MAJITELÉ HLUBČIC A KRNOVA HLUBČICE A KRNOV

Přemysl Otakar II král český, markrabě moravský a kníže rakouský 1253-1278 Kunhuta žena Přemysla Otakara II 1278-1285 Mikuláš I nemanželské dítě Otakara II., kníže opavský 1282-1318 Mikuláš II syn Mikuláše II., kníže opavský a od roku 1336 kníže ratibořský 1318-1365

HLUBČICE KRNOV

Jitka (Jutta) Nemodlinskátřetí žena Mikuláše II., kněžna hlubčická

1365-1377 Jan I – syn Mikuláše II.,kníže ratibořskýopavskýa krnovský

od 13661367-13771377-1380/82

Mikuláš III syn Mikuláše II., kníže hlubčický

1394-1433 Jan II. Železný - syn Mikuláše II., kníže ratibořský, krnovskýa bruntálský

1380-14241380/82-13851422-1405/07

Přemek - syn Mikuláše II., kníže opavský

1394-1433

Mikuláš IV –syn Přemka, kníže hlubčický

1433-1434 Mikuláš V. kníže krnovsko-ratibořský , společně s Václavem IIkrnovským, bruntálským a rybnickým

1424-14371437-1452

Václav – syn Přemka, kníže opavsko-hlubčický

1434-1446

Jan Pobožný – syn Václava, kníže opavsko-hlubčický

1446-1482 Jan IV. Starší – kníže krnovský

1452-1474

Matyáš Korvín český a uherský král 1482-1490

Piotr Haugwitz z Biskupic 1490-1503 Barbora – paní Krnova 1490-1510/11

Jan Šelenburk český kancléř, majitel Krnova (od 1493) a Hlubčic 1503-1506 Jiří Šelenburk syn Jana, majitel Krnova a Hlubčic 1506-1523 Jiří Hohenzollern markrabí Ansbachu, kníže krnovský 1523-1543 Jiří Fridrich Hohenzollern syn Jiřího, markrabí Ansbachu - Bayreuthu, kníže krnovský 1543-1603 Joachym Fridrich Hohenzollern kurfi řt braniborský, kníže krnovský 1603-1606 Jan Jiří Hohenzollern syn Joachyma Fridricha, kníže krnovský 1606-1622 Karel Lichtenštejn kníže opavský a od roku 1622 krnovský 1622-1627 Karel Eusebius Lichtenštejn syn Karla, kníže opavsko-krnovský 1627-1684 Jan Adam Lichtenštejn syn Karla Euzebia, kníže opavsko-krnovský 1684-1712 Antonín Florián Lichtenštejn bratr Jana Adama, kníže opavsko-krnovský 1712-1721 Josef Jan Adam Lichtenštejn syn Antonína Floriána, kníže opavsko-krnovský 1721-1732 Jan Nepomucký Karel Lichtenštejn kníže opavsko-krnovský 1732-1748

Hlubčice přecházejí pod pruskou vládu 1742 Josef Václav Lichtenštejn – kníže opavsko-krnovský

(1748-1772)

František Josef I. Lichtenštejn – kníže opavsko-krnovský

(1772-1781)

Alois I. – kníže opavsko-krnovský (1781-1805)

Jan I. Josef – kníže opavsko-krnovský (1805-1836)

Alois II. – kníže opavsko-krnovský (1836-1858)

v rámci německé Říše od 1871 v rámci rakousko-uherské monarchie do 1918 r

v Československu Od prosince 1918-1938

v rámci německé Třetí Říše 1938-1945

v Polsku od 1945 v Československu od 1945

v Česku od 1993

51TURYSTYKA

Turistika

52

ZABYTKI GŁUBCZYCPamětihodnosti Hlubčic

1-4

5-8

9

12

13

14

15

16-17

34

10-11

19

20

21

24

22-23

25

26

27

30

28-29

313233

18

53

1. Gotycki kościół parafi alny p.w. Naro-dzenia Najświętszej Marii Panny z XIII w., rozbudowany w XIV w., a następnie w latach 1903-1907 wg projektu M. Hasaka. Wystrój kościoła pochodzi z II poł. XIX w. i lat 1903-1907. Warto zwrócić uwagę na zabytkowe części światyni: nadbudowane w późniejszym czasie wieże czołowe (wieża południowa zaopatrzona w barokowy hełm), trzy wczesnogotyckie XIII-wieczne kamienne portale, transept (nawa poprzeczna), laskowaty szczyt frontowy. Z lewej strony widoczna kaplica św. św. Fabiana i Sebastiana z r. 1501.Gotický farní kostel Narození Panny Marie z 13. století, rozšířený ve 14. století a poté v letech 1903-1907 podle projektu M. Hasaka. Výzdoba kostela pochází z 2. poloviny 19. sto-letí a let 1903-1907. Upozorňujeme zejména na památkově významné části kostela: později dostavované čelní věže (jižní věž opatřená barokní přilbicí), tři raně gotické kamenné portály ze 13. století, příčná loď, čelní štít. Na levé straně kaple sv. Fabiána a Sebastiána z roku 1501.

2. Wnętrze kościoła parafi alnego. W części zabytkowej świątyni warto zobaczyć: wczesnogotycki trzynawowy korpus z kruchtą wejściową, kamienne dekoracje roślinne w nawach świątyni, , służki o kapitelach kostkowych w kruchcie pod wieżą prezbiterium.

Interiér farního kostela. Za zmínku stojí raně gotický trojlodní korpus se vstupní předsíní nebo kamenné rostlinné dekorace lodí.

3. Portal kościoła parafi alnego.Portál farního kostela.

1

2

3

54

4. Kościół parafi alny nocą.Farní kostel v noci.

5. Zespół klasztoru franciszkanów. Obejmuje barokowy kościół i charaktery-styczny czteroskrzydłowy klasztor z wirydarzem pośrodku. Cały kompleks zbudowany zostal w latach 1753-1770 wg proj. J.I. Töppera; wystrój kościoła barokowo-rokokowy. Do klasztoru przylega budynek wzniesiony w 1752 r., w którym niegdyś mieściło się gimnazjum. Klášter františkánů. Je tvořen barokním kostelem a charakteristickým čtyřkřídlým klášterem s rajským dvorem uprostřed. Celý komplex byl postaven v letech 1753-1770 podle projektu J. I. Töppera s barokně-rokokovou výzdobou interiéru. U kláštera se nachází budova postave-ná v roce 1752, ve které bylo dříve gymnázium.

6. Wnętrze klasztoru.Interiér kláštera.

7. Chrzcielnica średniowieczna u franciszkanów - pochodzi z II połowy XV wieku, pokrywa barokowa.

Středověká františkánská křtitelnice – pochází z 2. poloviny 15. století, barokní víko.

4 5

6

7

55

8. Herb Liechtenstein na emporze i godło franciszkanów.Erb Lichtenštejnů na kruchtě (empoře) se znakem františkánů.

9. Kościół Św. Anny (dawniej Św. Trójcy) przy ul. Sobieskiego. Wzniesiony został za murami miasta w XVI w., zniszczony przez Szwedów w 1645 r. Obecny pocho-dzi z 1776 r.Farní kostel sv. Anny (dříve Sv. Troji-ce) na ulici Sobieského. Postaven za hradbami města v 16. století, zničen Švédy v roce 1645. Současný kostel pochází z roku 1776.

10. Ruiny ratusza. Renesansowy ratusz zbudowany został w 1570 r. na miejscu dawnego domu kupieckiego z XIV w. z wykorzystaniem elementów dawnej budowli. Przebudowywany kilkakrotnie w latach: 1603, 1863-64, 1936. Obecnie znajduje się w ruinie. Na uwagę zasługują sklepienia zachowane w przyziemiu ruiny ratusza. Na pierwszym planie barokowa rzeźba Niepokalanego Poczęcia Najświęt-szej Marii Panny w otoczeniu aniołów i świętych, wykonana przez Antona Jörga ufundowana przez Antona Hamm‘a.Trosky radnice. Renesanční radni-ce postavena v roce 1570 na místě dřívějšího kupeckého domu ze 14. století s využitím prvků před-chozí budovy. Přestavována v letech 1603, 1863-1864, 1936. V současné době v troskách. Pozornost zasluhují zachovalá sklepení v přízemí radnice. V popředí barokní plastika Neposkvr-něného početí Panny Marie v kruhu andělů a svatých z díla Antona Jörga za přispění Antona Hamma.

8 9

10

56

11. Herb Głubczyc na wieży ratusza.Erb Hlubčic na radniční věži.

12. Figura Św. Floriana z 1914 r. na ulicy Kozielskiej.Socha sv. Floriána z roku 1914 na Kozelské ulici.

13. Baszta koło poczty z XIII w., przebudowana w XVI w. z fragmentem murów obronnych wzniesionych w XIII w. z kamienia łamanego, naprawianych i umacnianych kilkakrotnie w XIV/XV i XVI i XX w.Bašta u pošty ze 13. století, přestavěna v 16. století se zbytky opevnění z lomového kamene ze 13. století, opravována a zpevňována ve 14.-15., 16. a 20. století.

14. Baszta ul Ratuszowa. Bašta na Radniční ulici (Ratuszowa).

11

12 14

13

57

15. Budynek przy ul. Niepodległości 14 wybudowany został w II poł. XIX w. w stylu eklektycznym. Obecnie siedziba władz gminy oraz Urząd Miejski.Dům na ulici Nezávislosti (Niepodległości) 14 posta-vený v 2. polovině 19. století v eklektickém stylu. V současné době zde sídlí vedení obce a městský úřad.

16. Budynek Liceum Ogólnokształcą-cego z 1902 r.Budova Všeobecně vzděláva-cího gymnázia z roku 1902.

17. Herb Głubczyc w auli LO.Erb Hlubčic v aule gymnázia

18. Internat Zespołu Szkół Rolniczych Centrum Kształcenia Ustawiczne-go, początek XX w.Internát zemědělské školy, začátek 20. století

15 17

16

18

58

19. Zabytkowa willa z końca XIX w. przy ulicy Chrobrego 1.Historická vila z konce 19. sto-letí na Chrabrého ulici.

20. Dom na rogu Pocztowej i Fabrycz-nej, II poł. XIX w.Dům na rohu Poštovní (Pocz-towa) a Tovární (Fabryczna) ulice, 2. polovina 19. století.

21. Kamienica na rogu ul. Kochanow-skiego i Niepodległości, II poł. XIX w.Dům na rohu ulice Kocha-novského a Nezávislosti (Niepodległości), 2. polovina 19. století.

22. Budynek Szkoły Podstawowej nr 2, ul. Kochanowskiego.

Základní škola č. 2, ulice Kochanovského.

20

19

21

22

59

23. Herb na budynku Szkoły Podstawowej nr 2 - II poł. XIX w.Erb na základní škole č. 2 - 2. po-lovina 19. století.

24. Budynek przy ul. Chrobrego z 1911 r. , obecnie Dom Dziennego Pobytu.Dům na ulici Chrabrého (Chrobre-go) z roku 1911 v současné době denní stacionář.

25. Kamienica przy ul. Kochanowskiego, II poł. XIX w., siedziba Starostwa Powiatowego.Dům na ulici Kochanovského, 2. polovina 19. století, sídlo okres-ní samosprávy.

26. Browar, ul. Browarna.Pivovar, Pivovarská ulice (Browarna).

23 24

25

26

60

27. Budynek dworca kolejowego zbudowany w II połowie XIX w. w kształcie lokomotywy.Budova železničního nádraží postaveného v 2. polovině 19. století ve tvaru lokomotivy.

28. Ul. Słowackiego - wieża ciśnień.Ulice Słowackého – tlaková věž.

29. Herb na wieży ciśnień.Erb tlakové věže.

30. Grób celników czeskich zamordowanych w 1938 r. przez hitlerowców na cmentarzu w Głubczy-cach.Hrob českých celníků zavražděných v roce 1938 nacisty na hlubčickém hřbitově.

31. Fontanna ze zwierzętami w parku zbudowana w latach 1911-1912 na koszt właściciela browaru Eduarda Beyera.

Fontána se zvířaty v parku postavena v letech 1911-1912 za přispění majitele pivovaru Eduarda Beyera.

27

28

29

30

31

61

32. Pomnik - fontanna z 1922 r. w głubczyckim parku poświęcony regionalnemu gwarowemu poecie Johannesowi Reineltowi, zwanego Filozofem z lasu. Wykonał go Joseph Obeth w okresie międzywojennym. Obecnie po płaskorzeźbionym portrecie poety pozostał pusty medalion.Pomník – fontána z roku 1922 v hlubčickém parku věnovaný regionálnímu básníku Johanu Reineltovi, nazývanému Filozof z lesa, který psal v nářečí. Pomník provedl Joseph Obeth v meziválečném období. V současné době se na místě plastiky básníka nachází prázdný medailón.

33. Budynek poczty przy ul. Pocztowej.Budova pošty na Poštovní ulici.

34. Muzeum Ziemi Głubczyckiej. Powstało w 2001 roku. Dla zwiedzających dostępne są dwie ekspozycje: historyczna i et-nografi czna. W ramach ekspozycji historycznej prezentowane są zabytki związane z dziejami ziemi głubczyckiej od czasów prehistorycznych do 1945 roku. Godne uwagi są eksponaty związane z browarnictwem, okresem plebiscytowym na Górnym Śląsku oraz I i II wojną światową. Część pamiątek pochodzi z wykopów na terenie powiatu głubczyckiego, gdzie w marcu i kwietniu 1945 roku toczyły się walki niemiecko-radzieckie. W ramach ekspozycji etnografi cznej prezentowane są przedmioty użytku domowego, odzież, narzędzia pracy w zagrodzie i na roli. Część z nich służyła niemieckim gospoda-rzom, część po zakończeniu II wojny światowej przywieźli ze sobą nowi osadnicy z Kresów Wschodnich.Muzeum Hlubčicka. Vzniklo v roce 2001. Pro návštěvníky jsou přístupné následující expozice: historická a etnografi cká. V rámci historické expozice jsou vystaveny památky spojené s dějinami hlubčického regionu od prehistorických dob do roku 1945. Zajímavé jsou zejména exponáty související s pivovarnictvím, s plebiscity na Horním Slezsku, a s 1. a 2. světovou vál-kou. Část památek pochází z vykopávek v hlubčickém okrese, v místech, kde v březnu a dubnu 1945 probíhaly německo–sovětské vojenské operace. V rámci etno-grafi cké expozice jsou prezentovány předměty denního použití, oděvy, pracovní nářadí používané na zahradě a na poli. Část z nich sloužila německým hospodářům, část byla po skončení 2. světové války přivezena do-sídlenci od východních hranic země.

35. Panorama miasta - widok z wieży kościoła parafi alnego.Panoráma města – pohled z věže farního kostela.

32

34

33

35

62

ZABYTKI GMINY GŁUBCZYCE I POWIATU GŁUB-CZYCKIEGOPamětihodnosti gminy Hlubčice a Hlubčického okresu

GMINA GŁUBCZYCE | GMINA HLUBČICE

1. Bogdanowice, nagrobki Bohdanowskich z czeski-mi napisami z XVI w.Bogdanowice, náhrobky s českými nápisy, 16. století

2. Pałac w Klisinie. Zbudowany został w 1758 r. przez barona von Gruttschreibera, obecnie siedziba Domu Pomocy Społecznej.Zámek v Klisině (Klisino) postavený v roce 1758 baronem von Gruttschreiberem, nyní sídlo sociálního ústavu.

1

3-4

2

5

6 7

8

9

63

1

2

64

3

4

3. Opawica, kościół paraf ialny pw. św. Trójcy klasy “O” zbudowany w latach 1701-1706.Opawice, farní kostel sv. Trojice postavený v letech 1701-1706, památkově chráněný.

4. Wnętrze kościoła w Opawicy zdobią polichromie namalowane w 1733 r. przez Josefa Matthausa

Lassera. Ołtarze i ambona w kształcie łodzi są dziełami Johannesa Nepomuka Hartmanna.Interiér kostela v Opawici je vyzdoben polychro-miemi z roku 1733 od Josefa Matthause(m) Lasse-ra. Oltáře a kazatelna ve tvaru lodě s díly Johana Nepomuka Hartmanna.

66

5. Baborów, drewniany kościół cmentarny św. Józefa zbudowany w latach 1700-1702 na planie krzyża greckiego. We wnętrzu barokowe polichromie i bogato zdobione drewniane ołtarze.Baborów (Baborov), dřevěný hřbitovní kostel sv. Josefa postavený v letech 1700-1702 ve tvaru řec-kého kříže. V interiéru barokní polychromie a bohatě zdobené dřevěné oltáře.

6. Dzielów, kamienny krzyż pojednania, zwany “cyry-likiem”. Nazwa nawiązuje do rzekomej misji św. św. Cyryla i Metodego na tym terenie.Dzielów (Dělov), kamenný smírčí kříž, nazývaný “cyrylik“. Název navazuje na údajné misie sv. Cyrila a Metoděje na tomto území.

7. Dzielów, tablica pamiątkowa poświęcona ur. w 1857 r. w tej miejscowości archeologowi katakumb rzym-skich prałatowi Josephowi Wilpertowi. Znajduje się na miejscowym kościele parafi alnym św. Mikołaja.Dzielów, pamětní tabule věnovaná v roce 1857 v této obci narozenému archeologovi římských katakomb – prelátu Josephu Wilpertovi. Nachází se na zdi místního farního kostela sv. Mikuláše.

8. Bazylika szpitalna w Branicach. Zbudowana została w 1929-1932 r., zaprojektowana przez budowniczego miejskiego Paula Klehra z Głubczyc. W prezbiterium znajduje się mozaika przedstawiajaca św. Rodzinę. Špitální bazilika v Branicích (Branice). Byla po-stavena v letech 1929-1932, projektovaná místním stavitelem Paulem Klehrem z Hlubčic. V presbytáři se nachází mozaika znázorňující sv. rodinu.

9. Kietrz, kościół parafi alny św. Tomasza. Zbudowany został w latach 1720-1722. Wystrój barokowy. Na rynku fi gura maryjna z 1730 r.

Kietrz (Kietř), farní kostel sv. Tomáše. Postaven v letech 1720-1722. Barokní výzdoba. Na náměstí mariánská socha z roku 1730.

POWIAT GŁUBCZYCKI | Hlubčický okres

5 6

7

67

ZABYTKI W OKOLICYPAMĚTIHODNOSTI OKOLNÍCH MĚST

GŁOGÓWEK (6 073 mieszkańców): ratusz, za-mek, wieża wodna, baszta

PRUDNIK (23 630 mieszkańców): wieża zamko-wa, wieża Bramy Dolnej, ratusz miejski.

GŁOGÓWEK (6 073 obyvatel): radnice, zámek, vodní věž, bašta.

PRUDNIK (23 630 obyvatel): zámecká věž, věž Dolní brány, městská radnice.

8 9

9

68

ZABYTKI KRNOWAPamětihodnosti Krnova

1. Kościół parafi alny św. Marcina. Monumentalna gotycka budowla przebudowana została w stylu późnego baroku (XV w.). Na uwagę zasługują dwie wieże o charakterze obronnym, stanowiące niegdyś część miejskich obwarowań. Wnętrze ko-ścioła pod koniec XVIII w. zostało przebudowane w panującym ówcześnie stylu. Szczególnie cenne są: główny ołtarz, kazalnica, organy oraz obrazy nieznanych autorów z XVIII w. Na północnej ścianie kościoła znajdują się nagrobki pochodzące

4

2-3

9

7 1

11

12

1314

15

17

18

19

20-21

16

23

22

24

z XVI i XVIII w., a w bocznej kaplicy kamień nagrobny z polichromią upamiętniający zamko-wego lekarza Krzysztofa Bilickiego z Bilic.Kostel sv. Martina. Monumentální gotická stavba s pozdně barokní přestavbou pochází z 15. století. Reprezentační stavba je charakteristická dvěma věžemi pevnostního charakteru, které patřily kdysi k obrannému systému města. Interiér kostela byl po požáru na konci 18. století zcela přestavěn v souladu s cítěním doby. K cenným kulturním

5

Copyright MU Krnov, Roman Pleca

6

8

69

památkám patří zejména hlavní oltář, kazatelna, varhany a hodnotné obrazy neznámých autorů 18. století. Na severní stěně kostela jsou cenné náhrob-ky pocházející z 16. - 18. století, v boční kapli se nachází polychromovaný náhrobní kámen zámec-kého lékaře Kryštofa Bilického z Bilic.

2. Kościół św. Ducha. Początki gotyckiego kościoła sięgają XIII w. Został rozbudowany i przebudo-wany w I połowie XV w. Ściany zdobią freski z końca XIV w. i obrazy z drugiej połowy XV w.

Kostel svatého Ducha. Počátky gotického kostela sahají do 13. století. K rozšíření a přestavbě došlo v 1. polovině 15. století. Zdi zdobí fresky z konce 14. a malby z druhé poloviny 15. století. Sousední budova sloužila již od středověku jako špitál. Barokní přestavba se uskutečnila v 18. století. V současné době slouží tyto prostory jako městská koncertní síň, ve které mohou návštěvníci mimo jiné obdivovat také unikáty z krnovského muzea.

3. Prezbiterium z freskami w kościele św. Ducha.Presbytář s freskami v kostele svatého Ducha.

1 2

3

70

4. Kościół Minorytów z byłym klasztorem Minorytów. Obiekt zbudowany został przez minorytów w 1273 r. Wnętrze kościoła udekorowane jest freskami malarza Josefa Sterna. Obrazy w refektarzu klasztoru pochodzą z XVIII w. i są dzie-łem malarza F. A. Sebastiniego. Gotyckie sklepienie bocznej kaplicy pochodzi z XV w.Kostel Minoritů (Panny Marie) s bývalým klášterem minoritů. Areál, který založili minorité roku 1273, byl po staletí sídlem kultury a vzdělanosti. Probíhaly zde zemské sněmy Krnovského knížectví a v 16. a 17. století zde byly raženy mince a medaile krnovských Hohenzollernů. Interiér kostela je dekorován nástěnnými malbami známého malíře Josefa Sterna, obrazy v refektáři kláštera pocházejí z 18. století a jsou dílem malíře F. A. Sebastiniho. Gotická klenba v boční kapli pochází z 15. století.

5. Kościół na Cvilinie. Barokowy kościół pielgrzymkowy Matki Boskiej Bolesnej na wzgórzu Cvilin zbudowany został w latach 1722-1727. Autorami obiektu byli Andreas i Georg Gans, freski są autorstwa Fran-za Ecksteina. Do świątyni pro-wadzą 222 kamienne schody.Poutní kostel Panny Marie Sed-mibolestné na Cvilíně. Barokní poutní kostel byl na Cvilínském vrchu postaven v letech 1722 až 1727. Autory stavby jsou známí stavitelé Ondřej a Jiří Gansové, fresková výzdoba je dílem ma-líře Františka Ecksteina. Chrám Panny Marie Sedmibolestné je významným poutním místem celého Slezska.

6. Fragment wnętrza kościoła Minorytów.Část interiéru kostela Minoritů.

6

5

4

71

7. Kościół ewangelicki. Zbudo-wany został w latach 1901-1903 w neogotyckim stylu.Evangelický kostel byl vybudo-ván v letech 1901 - 1903. Patří k významným stavbám pozdně romantické a neogotické archi-tektury města.

8. Rotunda romańska - Kostelec.Románská rotunda - Kostelec.

9. Synagoga przy ul. Soukenic-kiej. Zbudowana została w 1871 r. wg projektu Ernsta Latzela.Synagoga na Soukenické ulici postavena v roce 1871. Podle projektu Ernsta Latzela.

10. Krnowskie wieże.Krnovské věže.

7

8

9

10

72

11. Fabryka organów Riegera. Zakład założył w 1844 r. Franz Rieger. W 1873 r. fi rma przyjęła nazwę “Bracia Rieger”. W 1920 r. przeszła w ręce Josefa Glattera-Götze a po 1945 r. produkcją organów zajmował się Josef Klosse. Firma zmieniła wówczas nazwę na Rieger-Kloss.Rieger-Kloss Varhany. Podnik založil Franz Rieger v roce 1844. Jeho syn Otto spolu s bratrem vybudoval již továrnu na uměleckou výrobu var-han a v roce 1873 tato fi rma přijala název „Bratři Riegerové“. V roce 1920 přešel podnik do rukou Josefa Glattera-Götze a po roce 1945 byl spojen s výrobou varhan Josefa Klosse - odtud změna názvu fi rmy na Rieger-Kloss.

12. Ratusz z wieżą, w stylu neorene-sansowym z secesyjnymi detala-mi. Zbudowany został w latach 1901-1903 w miejscu starego renesansowego ratusza z XVI w.Radnice s věží, v neorenesančním stylu se secesními detaily, byla postavena v letech 1901 až 1903 na místě staré renesanční radnice ze 16. století.

13. Budynek polikliniki z 1924 r., zdo-biony kopią starej wieży ratuszowej. Budova polikliniky z roku 1924, vyzdo-bena kopulí ze staré radniční věži.

14. Kamienice przy ulicy Hobzíkove. Pochodzą z II połowy XVI i XVII w. z okresu kiedy Krnów był rezy-dencją księcia krnowskiego – Jerzego Hohenzollerna.

Měšťanské domy na Hobzíkově ulici pochází z 2. pol. 16. a ze 17. století, z období, kdy byl Krnov rezidenčním městem knížete krnovského - Jiřího Hohenzollerna.

11

13

14

12

73

15

15. Dom Strzelców - powstał w 1906 r. według projektu Leopolda Bauera. Dziś służy jako Dom Dzieci i Młodzieży.

Střelecký dům – postavený v roce 1906 podle projektu Leopolda Bauera. Dnes je to Dům dětí a mládeže.

74

16. Była willa Rudolfa Larishe. Została zbudowana w 1888 roku na podstawie projektu architekta Latzela, w noworenesansowym stylu z elementami skandynawskimi. Po 1929 r. jej wnętrza zostały przebudowane zgodnie z projektem Leopolda Bauera. Obecnie w willi siedzibę ma bank. Bývalá vila Rudolfa Larische byla podle projektu architekta Latzela postavena v novorenesančním, seversky orientovaném stylu roku 1888. Po roce 1929 byly její interiéry upraveny podle návrhu Leopolda Bauera. Tato stavba je typickým dokladem městských vil textilních podnikatelů z konce 19. století. V současné době sídlí ve vile banka.

17. Budynek gimnazjum, zbudowany w latach 1875-1876, rozbudowany w r. 1936.Budova gymnázia postavená v letech 1875 až 1876.

18. Ruiny gotyckiego zamku Cvilín. Pochodzą z I połowy XIII wieku. Zamek został zbudowany w miejscu prehistorycznej osady.Zřícenina gotického hradu Cvilín, zvaného též Šelenburk, pochází z 1. pol. 13. století. Hrad byl vybudován na místě prehistorického sídliště lidu popelnicových polí.

17

18

16

75

19. Mur szwedzki – fragment muru obronnego z renesan-sową arkadą, dobudowaną do murów za czasów margrabie-go Jana Jerzego krnowskiego w 1529 r.Švédská zeď - část původní městské hradby. Ušlechtilá renesanční arkádová zeď s lunetovým cimbuřím byla na městskou zeď nastavěna za markraběte Jana Jiřího Krnov-ského roku 1529.

20. Zamek krnowskich książąt. Zbudowany został w stylu renesansowym z I poł. XVI w. Po pożarze w drugiej połowie XVIII w. został odbudowany.Zámek krnovských knížat byl postaven v renesančním slohu v letech 1531 až 1534. Po požáru byl v druhé polovině 18. století obnoven.

21. Fragment krużganku zamku krnowskiego z cennymi sgraf-fi tami i płaskorzeźbami.Na nádvoří zámku je začátek knížecí chodby a arkády s hod-notnými sgrafi ty a reliéfy.

19

20

21

76

22

22. Dawne lodowisko. W miejscu, w którym wcześniej była miejska fosa, w roku 1888 wybudowano lodowisko i budynek z wieżą oraz kopułą dla orkie-stry. Dziś znajduje się tutaj restauracja oraz tereny rekreacyjne.

. Bývalé kluziště. Na místě bývalých hra-debních příkopů bylo roku 1888 zřízeno kluziště s budovou s věží a kopulí pro hudbu. Dnes je zde restaurace s přileh-lým odpočinkovým areálem.

77

23. Teatr miejski - budynek został zbudowany w 1924 r. wg projektu Leona Kammela.Městské divadlo bylo postaveno v roce 1924 podle projektu Leona Kammela.

24. Wieża widokowa na szczycie Cvilina (441 m n.p.m.) - ma 26 metrów wysokości. Zbudowana została w latach 1902-1903 na podstawie projektu architekta Ernsta Latzela. Interesująca budowla w stylu romantycznym do dziś zachowała się w niezmienionym stanie.Rozhledna na Cvilíně (441 m n. m.). Cvilínská rozhledna je vysoká 26 metrů a pochází z roku 1903. Byla postavena podle projektu architekta Ernsta Latzela. Jde o zajímavou romantickou stavbu, která se bez novodobých úprav dochovala v autentickém stavu.

25. Panorama Krnowa - widok z wieży wido-kowej na Cvilinie.Panoráma Krnova - pohled z rozhledny na Cvilíně.

2423

25

78

ZABYTKI MIKROREGIONU KRNOWSKIEGOPamátky mikroregionu Krnovsko

Architektura współczesna - Nowoczesne budownictwo mieszkaniowe

| Novodobá architektura – moderní obytné domy

1

2

7

8

10

113

4

6

9

Krnów | Krnov Głubczyce | Hlubčice

5

79

2. Pałac w Branticích. Dawna siedziba feudalna. Powstał w miejscu twierdzy, która była wzmiankowana już w roku 1449. W 1576 roku kanclerz krnowskiego księstwa Hieronim Reinwald zbudował południowe skrzydło pałacu. Pod koniec XVI w. dobudowano zachodnie skrzydło oraz piętrową arkadę. Wokół pałacu jest park założony w latach 1890-1900 o powierzchni 2,5 ha, w którym znajduje się posąg Herkulesa – monumentalne barokowe dzieło z 1709 r. Wnętrze pałacu jest niedostępne dla zwiedzających.Zámek v Branticích. Bývalé venkovské feudální sídlo. Zámek vznikl na místě bývalé tvrze, která byla připo-mínána již v roce 1449. V roce 1576 bylo kancléřem krnovského knížectví Jeronýmem Reinwaldem postaveno jižní křídlo zámku, na konci 16. století bylo přistavěno západní křídlo s patrovou arkádou. Součástí zámec-kého areálu je park založený v letech 1890 - 1900 o rozloze cca 2,5 ha, v němž se nachází socha Herkula - monumentální barokní plastika z roku 1709. Interiér je v současné době veřejnosti nepřístupný.

1. Pałac Linhartovy. Stoi na miejscu twierdzy, która w r. 1588 prze-budowana została na cztero-skrzydłowy renesansowy pałac, a następnie w latach 1695-1702 przebudowana w stylu baroko-wym. Wnętrza pokryte freskami. Obecnie wnętrza pałacu są niedostępne dla zwiedzających.

Zámek Linhartovy. Zámek stojí na místě bývalé tvrze, která byla roku 1588 za Haugviců z Bisku-pic přestavěna na renesanční čtyřkřídlý zámek. V letech 1695 - 1702 byla provedena barokní přestavba, pří níž byly interiéry vyzdobeny nástěnnými malbami. Vedle zámku se rozkládá zámec-ký park se spoustou zajímavých okrasných dřevin. Interiér je v současné době veřejnosti nepřístupný.

1

2

80

3. Pałac Slezské Rudoltice. Zbudowany został w miejscu gotyckiej twierdzy rodu Supów z Fulštejna, która została na przełomie XVI i XVII w. przebudowana przez ród Sedlnickych z Choltic. Okres rozkwitu pałac przeżył w XVIII w. za Albrechta von Hoditz. W 1770 r. odwiedził go sam król Prus Fryderyk II Pruski. Wnętrza pałacu są niedostępne dla zwiedzających.Zámek Slezské Rudoltice. Zámek byl postaven na místě bývalé gotické tvrze Supů z Fulštejna, která byla přebudována na přelomu 16. a 17. století Sedlnickými z Choltic. Za Alberta z Hodic zámek během 18. století nebývale vzkvétal a stal se jedním z kulturních center Slezska. V té době působil v zámecké kapele i slavný hudební skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu a Karel Hanke. Díky bláznivým a rozmařilým nápadům Alberta z Hodic zde byly k vidění krávy krmící se z ozdobných mramorových mušlí, prérie s Indiány, kanál s gondolami, čínské pagody, město liliputánů s trpasličími domky i rusalkami, což lákalo šlechtu z celé Evropy. V roce 1770 navštívil zámek ve Slezských Rudolticích i pruský král Bedřich Pruský. Interi-ér je v současné době veřejnosti nepřístupný.

4. Pałac Dívčí Hrad. Renesansowa siedziba rodowa zbudowana została w latach 1591-1593 w miejscu gotyckiego zamku. W pobliżu zamku zachował się kamienny mur z XIV wieku. Wnętrza pałacu są niedo-stępne dla zwiedzających.Zámek Dívčí Hrad. Renesanční sídlo postavené na místě bývalého gotického hradu v roce 1573 Hynkem Bruntálským z Vrbna a dokon-čené Sedlnickými z Choltic v letech 1591 - 1593. V roce 1624 zámek získal řád německých rytířů, poté jej v roce 1768 převzali johanité. V okolí zámku je dochována kamenná hradba ze 14. století. Interiér je v současné době veřejnosti nepřístupný.

5. Cmentarz żydowski w Osoblasze. Jeden z bardziej znanych cmenta-rzy żydowskich na terytorium Republiki Czeskiej założony w latach 1616-1617, kiedy w Osoblasze osiedliła się społeczność żydowska. Używany był do końca XIX w. Židovský hřbitov v Osoblaze. Jeden z nejvzácnějších židovských hřbitovů na území České republiky. Hřbitov byl založen v letech 1616 - 1617, kdy byla v Osoblaze silná židovská komunita. Využíván byl až do konce 19. století. Zachovalo se zde mnoho cenných židovských náhrobků.

3

4

5

81

6. Ruiny zamku Fulštejn. Znajdują się nad korytem rzeczki Osobłogi. Zamek założony był w 1255 r. przez Herborta z Vulmu, po 1566 r. przebudowany w stylu renesansowym. W okresie wojny trzydziesto-letniej został zburzony. Zachowały się jedynie ruiny pałacu, okrągłej wieży i zewnętrznego pierścienia fortyfi kacji.

Zřícenina hradu Fulštejn. Zřicenina se nachází nad korytem říčky Osoblaha. V minulosti se jednalo o rozsáhlý a na svou dobu dokonale propracovaný for-tifi kační systém. Hrad byl založen před rokem 1255 Herbortem z Vulmu, po roce 1566 zde uskutečnil re-nesanční úpravy Václav Sedlnický z Choltic. Během Třicetileté války byl objekt zničen, od 18. století byl uváděn již jako zřícenina. Dochovaly se zbytky paláce, okrouhlé věže a systém vnějšího opevnění. V okolí se nachází rozsáhlý lesopark.

POZOSTAŁE ATRAKCJE TURYSTYCZNE MIKROREGIO-NU KRNOWSKIEGODalší turistické zajímavosti mikroregionu Krnovsko

7. Wieża widokowa Hansa Kudlicha. Niedawno wyremontowana wieża zbudowana została w 1913 r. na szczycie Strážiště (395 m n.p.m.) nad miejscowością Úvalno. Powstała na cześć Hansa Kudlicha (1823-1917) pochodzącego z tej miejscowości naj-młodszego posła na sejm w Wiedniu, który w 1848 r. przyczy-nił się do zniesienia pańszczyzny. Rozhledna Hanse Kudlicha. Nedávno zrekonstruovaná rozhled-na postavená v roce 1913 se nachází na vrchu Strážiště (395 m n. m.) nad obcí Úvalno. Byla postavena na počest Hanse Kudlicha (1823 - 1917) - úvalenského rodáka a nejmladšího poslance víděňského sněmu, který se zasloužil v roce 1848 o zrušení roboty.

7a. Widok z wieży widokowej w Úvalnie.Pohled z rozhledny v Úvalně

6

7a

7

ZABYTKI W OKOLICYPAMĚTIHODNOSTI OKOLNÍCH MĚST

BRUNTÁL (17 626 mieszkańców): za-mek, kościół Wniebowzięcia NMP, kompleks kościoła Matki Boskiej Pocieszycielki, sanktuarium Matki Boskiej Pomocnej, kaplica cmentarna św. Michała, renesansowe kamienice.BRUNTÁL (17 626 obyvatel): zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Matky Boží Těšitelky, poutní kostel Panny Marie Pomocné, hřbitovní kaple sv. Mi-chala, renesanční domy.

OPAWA (60 731 mieszkańców), kościół św. Du-cha, budynek Muzeum Śłaskiego, kościół ewangelicki, kościół Najświętszej Trójcy.OPAVA (60 731 obyvatel) – kostel sv. Du-cha, Slezské muzeum, evangelický kostel, kostel Nejsvětější Trojice.

82

8. Wieża widokowa na Ježníku. Drewniana wieża widokowa na szczycie góry Vyhlídka (553 m n.p.m.) znajduje się w miejskiej części Krnowa-Ježník. Jej wysokość, łącznie z masztem, wynosi 17,5 m.Rozhledna na Ježníku. Dřevěná rozhledna na vrchu Vyhlídka (553 m n. m.) se nachází v městské části Krnov - Ježník. Nově zrekonstruovaná rozhledna stojí na místě, kde stála rozhledna již od roku 1894. Celková výška včetně stožáru je 17,5 m.

9. Kolejka wąskotorowa Osoblaha - Třemešná (szero-kość szyn 760 mm). Trasa kolejki prowadzi przez miejscowości: Osoblaha-Bohušov-Koberno-Slezské Rudoltice-Amalín-Horní Povelice-Dívčí Hrad-Liptaň-Třemešná ve Slezsku. Linia ma łącznie 20,2 km. Maksymalna dozwolona prędkość to 40 km/h. Maksymalna wysokość na trasie to 385 m n.p.m. na odcinku o długości 2 km.Úzkorozchodná trať Osoblaha - Třemešná ve Slezsku (rozchod kolejí 760 mm). Trasa úzkorozchodné tratě vede následujícími obcemi Osoblažska: Osoblaha - Bohušov - Koberno - Slezské Rudoltice - Amalín - Horní Povelice - Dívčí Hrad - Liptaň - Třemeš-ná ve Slezsku. Provozní délka tratě je 20,218 km, max. povolená rychlost je 40 km/hod. Celkem 102 oblouků, z nichž 24 má poloměr 100 m nebo menší je dáno umělým prodloužením tratě, aby bylo vyhověno předpisům tehdejšího c.a k. Rakouska - Uherska, podle kterých minimální délka nové tratě musela činit 20 km. Největší nadmořská výška 385 m n. m. byla naměřena na 2. km trati.

10. Źródło - Zátorská kyselka. Znane źródło wody mineralnej znajduje się w miejscowości Zator, obok kościoła Najświętszej Trójcy. Użytkowane jest od około 250 lat. Zostało odnowione w 1999 r. Zátorská kyselka. Jedná se o velice oblíbený pramen minerální vody nacházející se v obci Zátor, pod kostelem Nejsvětější Trojice. Pramen je využíván zhruba 250 let, jeho novodobá tradice byla obnovena v roce 1999.

11. Kościół parafi alny św. Sebastiana zbudowany został w latach 1730-1733 z kamienia. Według legendy spoczywa w nim św. Benedykt.

Farní, římskokatolický kostel sv. Šebestiána byl vystavěn v roce 1730–1733 z kamene. Podle legendy jsou zde uloženy ostatky sv. Benedikta.

9

8

83

10

11

84

KLIMATNa terenie gminy Głubczyce można wyodrębnić dwa obsza-ry o odmiennych warunkach klimatycznych. Obszar połu-dniowo-zachodni obejmuje teren Gór Opawskich i cha-rakteryzuje się ostrzejszymi warunkami atmosferycznymi (zimy długie i ostrzejsze, lata krótsze i zimniejsze). Obszar północno-zachodni i zachodni zlokalizowany na Płaskowyżu Głubczyckim charakteryzuje się klimatem nieco łagodniejszym. Średnia temperatura roczna: 6,8-8,10C, średnia temperatura stycznia: -2,00C, średnia tem-peratura lipca: 17,00C. Ilość opadów - najmniejsza 600 mm na południu i południowym-zachodzie, największa 650 mm na północy i północnym wschodzie.Teren mikroregionu krnowskie-go obejmuje trzy obszary o róż-nych warunkach klimatycznych: najmniejszy z nich, obejmujący tereny północnej i wschodniej części mikroregionu - z kli-matem ciepłym, największy - z klimatem umiarkowanym i chłodnym (umiarkowanie chłodne, krótkie lata, długie, umiarkowane zimy) oraz pozo-stały teren mikroregionu (He-řmanovice, Holčovice, Hošťál-kovy, Krasov, Zátor) z klimatem chłodnym. Średnia roczna tem-peratura wynosi 7,8oC, średnia temperatura stycznia to -2,3oC, średnia czerwcowa temperatura to 17,8oC. Średnie roczne opady kształtują się na poziomie 600 mm.

WALORY KRAJOBRAZO-WE Krajobraz gminy Głubczyce jest urozmaicony. Charaktery-zuje się w przeważającej części rzeźbą falistą i pagórkowatą, a jedynie południowo–zachodnia część ma wyraźne cechy kra-jobrazu niskich gór, częściowo porośniętych lasami. Na terenie gminy znajdują się dwa obszary chronionego krajobrazu. Są to:1. Las Głubczycki - niewielki kompleks leśny o powierzchni 1 597,5 ha położony na północ od miasta na niemal całkowi-cie wylesionym Płaskowyżu Głubczyckim. Obejmuje część zlewni Straduni wraz z licz-nymi wąwozami i parowami. Występują tu różnego typu na-turalne zbiorowiska leśne: łęgi jesionowo-olszowe, podgórskie łęgi jesionowe oraz grąd subkon-tynentalny. Duże powierzchnie zajmują tu również bory so-snowe i bory mieszane. Las Głubczycki posiada znaczne walory bioterapeutyczne i ma duże znaczenie dla turystyki i wypoczynku mieszkańców Głubczyc. 2. Rejon Mokre - Lewice o powierzchni 6.527 ha, obejmu-jący fragment Gór Opawskich. Ukształtowanie tego terenu jest dosyć urozmaicone. Cechują go strome, częściowo zalesione stoki z kulminacjami docho-dzącymi do 500 m. n.p.m. oraz liczne jary i doliny rzek: Troi, Osobłogi i Opawicy. Występują tu naturalne zbiorowiska leśne, takie jak: łęgi jesionowo-olszo-we, podgórskie łęgi jesionowe

oraz grąd subkontynentalny. Największe powierzchnie zaj-mują bory sosnowe, świerkowe, modrzewiowe i bory mieszane.Na terenie obszarów chronio-nego krajobrazu spotkać można wiele chronionych i rzadkich ro-ślin. Obszary te są także ostoją dla chronionych zwierząt.Nieco mniejsze kompleksy le-śne znajdują się w południowo zachodniej części gminy, m.in. w okolicach Pielgrzymowa, Pie-trowic, Radyni, Braciszowa oraz na wschód od Chróstna. Na terenie gminy Głubczyce znajduje się 5 pomników przy-rody. Są to:– wielorzędowa (2, 3, miej-

scami 4 rzędowa) aleja lip drobnolistnych (Tilia cor-data) - 334 drzewa, długości około 800 m przy drodze z Klisina do Pomorzowic. Najgrubsze drzewo – 540 cm w pierśnicy.

– dwa miłorzęby dwuklapowe (Ginkgo biloba) rosnące w Pomorzowicach na terenie zabudowań gospodarstwa. Wiek: około 150 lat.

– dąb błotny (Quercus palustris) rosnący na polu uprawnym w pobliżu nasypu kolejowego pomiędzy Pomorzowicami a Racławicami Śl. Wiek około 200 lat.

- wielorzędowa (dwu lub trzyrzędowa) aleja lip drob-nolistnych (Tilia cordata), 1 403 drzewa, długości około 5 500 m przy drodze z Tarnkowej do Głubczyc. Najgrubsze drzewo – 440 cm w pierśnicy.

WYPOCZYNEK W REGIONIE

85

KLIMAKolem Hlubčic je možné od-lišit dvě oblasti s rozlišnými klimatickými podmínkami. Jihozápadní oblast zahrnuje Opavské hory (Zlatohorská vrchovina) s drsnějšími at-mosférickými podmínkami (dlouhé a chladnější zimy, krátké a chladnější léto). Seve-rozápadní a západní klimatická oblast se nachází na hlubčické plošině s mírnějším klimatem. Průměrná roční teplota: 6,8-8,10C, průměrná teplota v led-nu: -2,00C, průměrná teplota v červenci: 17,00C. Množství srážek: nejnižší úhrn 600 mm na jihu a jihozápadě, nejvyšší 650 mm na severu a severo-východě.Mikroregion Krnovsko se klimaticky dělí do tří částí: nejmenší s teplým klimatem (shodná s horopisnou přísluš-ností k Středopolské nížině), nejrozsáhlejší s mírně teplým až chladným klimatem (mírně chladné, krátké léto, dlouhá, mírná zima) a ve stoupajících nadmořských výškách s chlad-ným klimatem (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor). Průměrná roční teplo-ta je 7,8 °C, průměrná lednová teplota je 2,3 °C, průměrná červencová teplota je 17,8 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí zhruba 600 mm.KRAJINA Krajina kolem Hlubčic je pestrá. Je v převažující části charakterizována zvlněným a vrchovinným vzhledem a pou-ze jihozápadní část má zřetel-né charakteristiky krajinného rázu nízkých hor, částečně

porostlých lesy. V oblasti Hlubčic jsem vymezena dvě chráněná území. Jsou to:1. Hlubčický les – lesní komp-lex na ploše 1 597,5 ha na-cházející se severně od města na, jinak zcela odlesněné, hlub-čické vrchovině. Zahrnuje část povodí říčky Straduně s četnými úžlabinami a roklemi. Jsou zde zastoupeny různé typy lesních půd: jasanové lužní olšiny, pod-horské jasanové luhy a subkon-tinentální habřiny. Větší plochy pokrývají čisté a smíšené bory. Hlubčický les se vyznačuje také bioterapeutickými vlastnostmi a má velký význam pro turistiku a rekreaci obyvatel Hlubčic. 2. Oblast Mokre – Lewice na ploše 6 527 ha zahrnuje část Zlatohorské vrchoviny. Reliéf terénu je poměrně členitý se strmými, částečně zales-něnými svahy do nadmořské výšky 500 m s četnými úvozy a údolími řek Troja, Osoblaha (Osobłoga) a Opawice. Jsou zde zastoupeny různé typy lesních půd: jasanové lužní olšiny, podhorské jasanové luhy a subkontinentální habři-ny. Největší plochy zaujímají

bory, smrkové, modřínové lesy a smíšené bory.Na ploše chráněného krajin-ného rázu se vyskytuje řada chráněných a vzácných rost-lin. V oblasti se vyskytují také chráněné druhy živočichů.Menší lesní komplexy se vysky-tují také v jihozápadní části správního celku v okolí obce Pielgrzymów (Pelhřimov), Pie-trowice, Radynia, Braciszów a jižně od Chróstna.Na ploše správního celku Hlub-čic se nachází 5 chráněných přírodních objektů. Jsou to:- Víceřadé (2, 3 místy 4-řadá)

aleje lípy malolisté (Tilia cordata), 334 stromů v dél-ce 800 m kolem silnice z Klisina do Pomorzowic, nejrozměrnější strom – 540 cm ve výšce 1,3 m

– dva jinany dvoulaločnaté (Ginkgo biloba) rostoucí v Pomorzovicích ve dvoře statku, věk kolem 150 let

– dub bahenní (Quercus palu-stris) rostoucí na poli v blíz-kosti železničního náspu tratě mezi Pomorzovicemi a Slezskými Raclavicemi,

věk kolem 200 let

– víceřadá (2 nebo 3-řadá) alej lípy malolisté (Ti-lia cordata) 1 403 stromů v délce kolem 5 500 m podél silnice z Tarnkové do Hlubčic, nejroz-měrnější strom – 440 cm ve výšce 1,3 m

Možnosti rekreace v regionu

Petrův rybník (Staw rybny Piotra) - widok z wieży widokowej na Cvilinie | Pohled z rozhledny na Cvilíně

86

Na obszarze mikroregionu krnowskiego znajdują się rezer-waty przyrody, w których zna-leźć można wiele chronionych gatunków roślin. Znajdują się

tam także liczne gatunki chro-nionych ptaków oraz zwierząt wodno-lądowych. Sa to:REZERWAT PRZYRODY KRASOVSKÝ KOTEL, poło-żony w zachodniej części mi-kroregionu krnowskiego, około 2,5 km od Krasova.na wysoko-ści 660 m n.p.m. Powierzchnia rezerwatu wynosi 11,5 ha. Jest to łąka leżąca na wysokości 660 m n.p.m.REZERWAT PRZYRODY RA-DIM zajmuje najwyższą część i północny stok pagórka Kopřivná i okolice wzgórza nazywanego U dubu, na prawym brzegu cieku wodnego Krasovka. Re-zerwat położony jest na wysokości 430 - 556 m n.p.m. Ma powierzchnię 19,3 ha. Jest to teren wy-jątkowy z pozostałościa-mi jodło-buków i auto-chtonicznych modrzewi jesenickich. Miejscami też występuje klon i wiąz górki. REZERWAT PRZY-RODY WIELKI STAW

PAVLOVICKÝ. Znajduje się w katastrze gminy Hlinka, Oso-blaha, Slezské Pavlovice. Wśród atrakcji krajobrazowych nie można nie wspomnieć o po-

mnikach przyrody:STARA GLINIAN-KA- wytwór przy-rody znajdujący się na północ od Krnowa w dawnym wyrobisku cegielni o powierzchni 4,4 ha. BŁĘDNY KA-MIEŃ LIPTAŇ – znajduje się mniej więcej 1 km od miejscowości

Liptáň, niedaleko linii kolejki wąskotorowej Osoblaha-Třemešná ve Slezku. Jest to głaz narzutowy z północne-go drobnoziarnistego bazaltu, którego wiek szacuje się na ok. 920-1010 milionów lata, ma obwód 567 cm i ma masę ok. 4,7 t. Należy do największych głazów narzutowych na terenie Republiki Czeskiej. REZERWAT PRZY-RODY DÍVČÍ HRAD - wytwór przyrody zwany Oblík u Dívčího Hradu

znajduje się na północny-zachód od pałacu na powierzchni 0,6 ha. Na terenie tym znaleziono ska-mieniałości głowonogów, korali i stawonogów z okresu morza kredowego. WODY NA TERENIE GMI-NY GŁUBCZYCE:RZEKI: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, OsobłogaSTAWY RYBNE: Lwowiany, Zawiszyce, ZubrzyceWODY MIKROREGIONU KRNOWSKIEGORZEKI: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Čer-ná), Krasovka,STAWY RYBNE: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čako-

vá, Dívčí Hrad, Petrův rybník, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,POTOKI: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí, Petrovic-ký, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský ŹRÓDŁA WODY MINERAL-NEJ: Slezské Pavlovice, Zátor

Jaszczurka zwinka (Lacerta agilis) | Ještěrka obecná

Pierwiosnek lekarski (Primula veris) | Prvosenka jarní

Rezerwat przyrody Radim | Přírodní rezervace Radim

87

V krnovském mikroregionu se také nacházejí přírodní rezer-vace s četnými chráněnými druhy rostlin a chráněnými druhy ptáků a dalších zvířat. PŘÍRODNÍ REZERVACE KRASOVSKÝ KOTEL. Rezer-vace byla vyhlášena v roce 1989. Nachází se v západní části mikroregionu Krnov, zhruba 2,5 km od Krasova. Celková rozloha této přírodní rezervace je 11,46 ha. Leží 2-3 km od obce Krasov. Jedná se o druhově bohatou mezofi lní louku v madmořské výšce 660 m.PŘÍRODNÍ REZERVACE RADIM. Přírodní rezervace o celkové rozloze 19,25 ha byla vyhlášena v roce 1969. Re-zervace zaujímá vrcholovou

část a severní svah pahorku Kopřivná a okolí vrchu na-zvaného U dubu, na pravém břehu vodního toku Krasovka. Nadmořská výška rezervace se pohybuje v rozmezí 430 - 556 m n. m. Jedná se o jedinečnou oblast se zbytkem jedlobučiny s autochtonním jesenickým modřínem. Místy je vtroušen

klen a jilm horský. PŘÍRODNÍ REZERVACE VELKÝ PAVLOVICKÝ RYB-NÍK. Tato přírodní rezervace se nachází v kata-stru obcí Hlinka, Osoblaha, Slezské Pavlovice. K přírodovědec-kým zajímavostem mikroregionu patří také: Přírodní památka STARÉ HLINIŠTĚ. Přírodní výtvor nacházející se se-verně od Krnova v opuštěném jámo-vém hliništi bývalé cihelny, o celkové rozloze 4,39 ha. BLUDNÝ BALVAN LIPTAŇ. Nachází se zhruba 1 km od

obce Liptaň, nedaleko úzko-rozchodné tratě Osoblaha - Třemešná ve Slezku. Jedná se o bludný balvan ze severské jemnozrné žuly s červenými živci, stáří se odhaduje cca 920 - 1010 milionů let, obvod má 567 cm a hmotnost cca 4,7 t. Patří k největším bludným balvanům na území České

republiky. OBLÍK U DÍVČÍHO HRADU - chráněný přírodní výtvor Oblík u Dívčího Hradu se

nachází severozápadně od zámku, na rozloze 0,6 ha. V lokalitě byly nalezeny zka-meněliny hlavonožců, korálů, lilijic a ramenonožců z doby křídového moře. VODSTVO V OBLASTI SPRÁVNÍHO CELKU HLUBČICE:ŘEKY: Psina, Stradunia, Tro-ja, Opawica, OsobłogaRYBNÍKY: Lwowiany, Zawi-szyce, ZubrzyceVODSTVO MIKROREGIO-NU KRNOVSKOŘEKY: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Čer-ná), KrasovkaRYBNÍKY: Bohušov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník, Slezské Pavlovice, Slezské RudolticePOTOKY: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí, Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaň-ský, Láčský, Hrozovský, Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský PRAMEN MINERÁLNÍ VODY: Slezské Pavlovice, Zátor

Las Głubczycki | Hlubčický les

Błędny kamień Liptaň | Bludný balvan Liptaň

88

OBIEKTY SPORTOWEGŁUBCZYCE: hala sportowa, stadion miejski, zespół boisk do małych gier o nawierzchni as-faltowej (3), boisko sportowe trawiaste, korty tenisowe ziem-

ne, szkolne sale gimnastyczne (8). Basen kąpielowy (ok. 500 m od dworca PKS) - wybudo-wany w latach 1978-1989. W skład kąpieliska wchodzi 5 basenów kąpielowych: spor-towy, średni, dwa płytkie oraz brodzik. Łączna powierzchnia wody - 6 000 m2. Na terenie basenu znajduje się boisko do siatkówki, plac zabaw dla dzieci przy brodziku, zjeżdżal-nia oraz fontanna. GMINA GŁUBCZYCE: boiska szkolne (Bogdanowice, Go-łuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopo-wy), boiska sportowe do piłki nożnej Ludowych Zespołów Sportowych (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce, Gołu-szowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre,

Opawice, Równe, Zawiszy-ce, Zopowy, Zubrzyce), sale gimnastyczne (Gołuszowice, Lisięcice, Bogdanowice, Klisi-no, Pietrowice), kort tenisowy (Głubczyce Sady), trasa rowe-

rowa, przebiegająca w okolicy miast Głubczyce, Głogówek i Branice, a po stronie czeskiej: Krnowa, Albrechtic i Osobla-hy. Liczy łącznie 220 km. Na

terenie gminy Głubczyce trasa przebiega przez miejscowości: Zubrzyce–Chróstno–Cier-mięcice–Chomiąża–Pietrowi-

ce–Lenarcice–Opawica–Do-bieszów–Gołuszowice–Ga-dzowice–Głubczyce–Tarn-kowa–Sławoszów–Pomorzo-wiczki–Pomorzowice–Klisino. Trasa wytyczona została przy fi nansowym udziale środków programu PHARE-CREDO Unii Europejskiej w ramach kontraktu partnerskiego za-wartego między Krnovem, Głubczycami, Osoblahą, Głogówkiem, Albrechticami, Branicami i Uvalnem.KRNÓW: kryte sztuczne lodo-wisko, kryta pływalnia, basen, kąpielisko, stadion piłkarski, stadion lekkoatletyczny, cen-trum squosha, kręgielnia, centrum linowe, sztuczna ściana wspinaczkowa, fi tness centrum, spinning centrum, boisko in-line, boisko do siatkówki plażowej, minigolf. Lotnisko sportowe Aeroklubu Krnów - od 1994 r. lotnisko ma status publicznego lotniska kra-jowego, dostępnego dla małych

samolotów sportowych. Jest ono również wykorzystywane przez straż pożarną, a także do oprysków roślin (pól i lasów)

OBIEKTY SPORTOWO-REKREACYJNE

Basen kąpielowy w Głubczycach, ul. Powstańców | Bazén v Hlubčicích, ulice Powstańców

Trasa rowerowa Opawica | Cyklotrasa Opavice

89

oraz do celów rekreacyjnych.MIKROREGION KRNOW-SKI: kąpieliska (Bohušov, Osoblaha, Mésto Albrechtice, Úvalno), korty tenisowe (Bo-hušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské Rudoltice, Třemešná), boiska do siatkówki plażowej (Bohu-šov, Holčovice, Osoblaha, Ru-sín, Slezské Rudoltice), boiska piłkarskie (Bohušov, Brantice, Býkov - Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrech-tice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Zátor), sale gimnastyczne (Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno), fi tness centrum (He-řmanovice, Holčovice), wy-ciągi narciarskie (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), wypożyczalnia rowerów (Ho-lčovice), kręgielnia (Slezské Rudoltice), ośrodek sportowy (Vysoká).Trasy rowerowe: nr 55 - Úval-no - Krnów - Město Albrechti-ce - Holčovice - Heřmanovice - Rejvíz - Jeseník. Trasa propo-nuje zwiedzanie ruin zamków wartowniczych, widoki z Wie-ży w Úvalnie, dobrze zacho-waną jesenicką architekturę i zabytki przyrody. Prowadzi aż do miasta uzdrowiskowego Jesenik. Łączy się w Branicach z trasą nr 34 o długości 91 km z Wiechowic do Lewic, Pietro-wic, Głubczyc, Głogówka.Kondycyjne trasy rowerowe Krnów - Cvilín w okolicach wzgórza Cvilin. Trasy powsta-ły dzięki wysiłkom entuzjastów

cyklistyki. Znaczne wsparcie finansowe na realizację ich pomysłu zaoferował amery-kański fundusz USAID/Korpus Pokoju. Trasy podzielone są w zależności od stopnia trudności na niebieską (najłatwiejszą), zieloną (średnią) i czerwoną (najtrudniejszą). OBIEKTY REKREACYJ-NEGMINA GŁUBCZYCE: Pie-trowice - camping kategorii I położony w odległości 14 km od Głubczyc, 1 km od przejścia granicznego z Republiką Cze-

ską. Na terenie ośrodka znajdu-je się akwen o powierzchni ok. 2 ha przeznaczony do kąpieli. Jest również staw rybny dla wędkarzy. Obok hotelu oraz pokoi w murowanych domkach turystycznych, znajduje się pole namiotowe przystosowane do pobytu około 200 osób i 18 stanowisk na przyczepy carava-ningowe. Atrakcją ośrodka jest kąpielisko z wieżą skoków oraz ślizgawką o wysokości 11 m i długości 25 m. Obiekt czynny jest sezonowo od 1 maja do 31 października. Na terenie ośrod-ka w roku 2004 oddany został

do użytku narciarski stok zjaz-dowy całoroczny.Mikroregion krnowski: Osobla-ha - ośrodek rekreacyjny z ką-pieliskiem, Holčovice Spálené - wyciąg narciarski przy pensjo-nacie Zamo, Holčovice Spálené - ośrodek rekreacyjny Zdravý vzduch (Świeże Powietrze), Holčovice - pensjonat Lesní zátiší (Leśne Zacisze), Bohu-šov - ośrodek rekreacyjny z naturalnym kąpieliskiem. CENTRA INFORMACJI TURYSTYCZNEJGŁUBCZYCE - ul. Niepodle-

głości 14, www.glubczyce.pl, e-mail: [email protected],ul. Olimpijska 1, e-mail: [email protected] - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: [email protected]ÍVČÍ HRAD - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail: [email protected]ŠOV - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyper-link.cz, e-mail: [email protected]ŽSKO - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]

Staw naturalny Bohušov | Přírodní rybník Bohušov

90

SPORTOVNÍ OBJEKTYMĚSTO HLUBČICE: sport-ovní hala, městský stadion, tři hřiště pro míčové hry s as-faltovým povrchem, travnaté sportovní hřiště, tenisové kurty, školní tělocvičny (8). Bazén (500 m od nádraží PKS) postavený v letech 1978-1989. V areálu koupaliště je pět ba-zénů: sportovní, střední, dva mělké a dětské brouzdaliště. Cel-ková vodní plocha čítá 6000 m3. Je zde hřiště pro odbíjenou, dětské hřiště u dětského brouzdaliště, sklu-zavka a fontána.OKOLÍ HLUBČIC:školní hřiště (Bogdano-wice, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietro-wice, Zopowy), fotbalová hřiště sportovních oddílů (Bogdano-wice, Chomiąża, Debrzyce, Go-łuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawice, Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), tělocvičny (Gołuszowice, Lisięcice, Bog-danowice, Klisino, Pietrowice), kort tenisowy (Hlubčic Sady), cyklotrasa - vede kolem Hlub-čic, Głogówku a Branic, na české straně kolem Krnova, Města Albrechtic a Osoblahy. Její celková délka činí 220 km. Územím ve správě Hlubčic vede trasa následujícími obcemi: Zubrzyce–Chróstno–Ciermię-cice–Chomiąża–Pietrowice–

Lenarcice–Opawica–Dobie-szów–Gołuszowice–Gadzowi-ce–Głubczyce–Tarnkowa–Sła-woszów–Pomorzowiczki–Po-morzowice–Klisino. Trasa byla vyznačena za fi nanční podpory programu PHARE-CREDO Evropské unie v rámci part-nerské spolupráce mezi obce-mi Krnov, Hlubčice, Osoblaha, Głogówek, Město Albrechtice,

Branice a Úvalno.KRNOV - krytý zimní sta-dion, krytý plavecký bazén, koupaliště, fotbalová hřiště, atletický stadion, squashové centrum, bowling, lanové cen-trum, umělá horolezecká stěna, sportovní letiště, fi tnesscentra, spinning centrum, in-line hřiš-tě, tělocvičny, hřiště pro beach volejbal, hřiště pro minigolf. Sportovní letiště Aeroklub Krnov - od roku 1994 má statut veřejného vnitrostátního letiště pro mála sportovní letadla. Slouží zejména sportovním účelům, dále k protipožární prevenci, ochraně rostlin (ze-mědělství a lesnictví), vyhlídko-

vým letům a podnikatelům.MIKROREGION KRNOVSKO: koupaliště (Bohušov, Osoblaha, Mésto Albrechtice, Úvalno), tenisové kurty (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské Rudoltice, Třemešná), volejbalová hřiště (Bohušov, Holčovice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), fotbalová

hřiště (Bohu-šov, Brantice, Býkov - Láry-šov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Hol-čovice, Janov, J indřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrech-tice, Osoblaha, Rusín, Slezské P a v l o v i c e , Slezské Rudol-tice, Třemeš-ná, Úvalno, Zátor), tělo-

cvičny (Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Al-brechtice, Osoblaha, Úvalno), fi tness centra (Heřmanovice, Holčovice), lyžařské vleky (Holčovice, Hošťálkovy, Lip-taň, Petrovice), půjčovny kol (Holčovice), kuželna (Slezské Rudoltice), sportovní středisko (Vysoká).Cyklotrasy: č. 55 - Úvalno - Krnov - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice - Rejvíz – Jeseník. Zajímavá místa trasy: prohlídka zříce-nin strážních hradů, rozhled-na v Úvalně, pamětihodnosti Jeseníku a četné přírodní

Rekreační a sportovní objekty

Camping kat. I w Pietrowicach | Pietrowice camping I. Kategorie

91

památky Krnovska a Jesenic-ka. Na trasu č.55 navazuje v polských Branicích trasa č. 34 v délce 91 km z Wiechovic do Lewic, Pietrowice, Glubczyc, Głogówku. Kondiční cyklotrasy Krnov – Cvilín. Jedná se o kondiční cyklotrasy v okolí vrchu Cvi-lín, který je dominantou města Krnova. Tyto trasy vznikly díky snaze krnovských příznivců cy-klistiky. Významnou fi nanční podporu jejich nápadu poskytly prostřednictvím dotace USAID (Americké mírové sbory, U. S. Peace Corps). Trasy jsou děle-ny podle obtížnosti na modrou - nejméně obtížnou, zelenou - středně obtížnou a červe-nou - fyzicky nejnáročnější.

REKREAČNÍ OBJEKTY GMINA HLUBČICE: Pietro-wice – camping I. kategorie, 14 km od Hlubčic, 1 km od hranič-ního přechodu. Ve středisku je dvouhektarová vodní plocha určená ke koupání. Je zde také rybník k rybářskému vyžití. Ve-dle hotelu a pokojů ve zděných turistických domcích je zde stanová plocha pro 200 lidí a 18 míst pro karavany. Atrakcí střediska je vodní nádrž s 11 m vysokou a 25 m dlouhou sklu-zavkou. Areál je během sezóny otevřen od 1. května do 31. října. V roce 2004 byl v areálu otevřen umělý lyžařský svah pro celoroční lyžování.MIKROREGION KRNOV-SKO: Osoblaha - rekreační

areál s koupalištěm, Holčo-vice Spálené - lyžařský vlek u penzionu Zamo, Holčovice Spálené - rekreační středisko Zdravý vzduch, Holčovice - penzion Lesní zátiší, Bohušov - rekreační areál s přírodním koupalištěm.

TURISTICKÁ INFORMAČ-NÍ CENTRAHLUBČICE - ul. Niepodle-głości 14, www.glubczyce.pl, e-mail: [email protected], ul. Olimpijska 1, e-mail: [email protected] - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: [email protected]ÍVČÍ HRAD - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail: [email protected]ŠOV - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail: [email protected]ŽSKO - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]

Lotnisko sportowe Aeroklubu Krnów | Sportovní letiště Aeroklub Krnov

Kąpielisko w Pietrowicach | Koupaliště v Pietrowicach

93GOSPODARKA

Hospodářství

94

ZALETY REGIONUZALETY GMINY GŁUB-CZYCE: bliskość granicy i przejścia granicznego, bardzo dobre warunki przyrodniczo-techniczne w rolnictwie, baza dla przemysłu przetwórczego, dobry stan infrastruktury technicznej, nowa rozwinięta infrastruktura techniczna - oczyszczalnia ścieków, dobrze rozwinięta sieć dróg, wykształ-cona średnia i wyższa kadra techniczna oraz nauczycielska, czyste środowisko.Misją gminy Głubczyce jest stworzenie ośrodka nowocze-snego rolnictwa, usług i tury-styki. Priorytetem jej rozwoju jest zwiększenie atrakcyjności gospodarczej gminy Głubczy-ce oraz poprawa jakości życia mieszkańców. Ustalone są cztery główne strategiczne cele rozwoju gminy w perspek-

tywie do roku 2015: poprawa warunków życia mieszkańców w gminie, nowoczesne rolnic-two oraz wielofunkcyjny rozwój obszarów wiejskich, rozwój infrastruktury technicz-nej, przemysłu i usług, rozwój współpracy międzynarodowej (źródło: Strategia Rozwoju Gminy Głubczyce zatwier-dzona przez Radę Miejską w Głubczycach uchwałą Nr XX/263/2001 z dnia 28 lutego 2001 roku).SILNE STRONY GOSPO-DARKI MIKROREGIONU KRNOWSKIEGO: niskie koszty pracy, dostateczna przestrzeń do prowadzenia działalności gospodarczej, przygotowana strefa przemy-słowa, bliskość granicy z Pol-ską, dobre połączenia drogowe z Polską, działania na rzecz rozwoju regionu, dostępność siły roboczej, wysoki procent wykształconych mieszkań-

ców (źródło: Urząd Miejski w Krnowie, analiza SWOT)

INFRASTRUK-TURA TECHNI-CZNA

ZAOPATRZENIE W WODĘ Głubczyce zaopatrywane są w wodę z wodociągu przy ul. Powstańców - Mickiewicza. Z wodociągu tego są zasilane również okoliczne miejsco-wości. Zaopatrzenie w wodę mieszkańców pozostałych wsi odbywa się ze studni ko-panych na terenie gospodarstw wiejskich, poprzez wodociągi zbiorowe zasilane w wodę z ujęć wodociągowych wypo-sażonych w studnie głębinowe oraz przez wodociągi lokalne. Miejscowości mikroregionu krnowskiego są bądź podłączo-

Miejska oczyszczalnia ścieków w Krnowie | Městská čistička odpadních vod v Krnově

95

Přednosti RegionuPŘEDNOSTI HLUBČIC: Poloha v blízkosti hranice a hraničního přechodu, velmi dobré přírodní a technické podmínky pro zemědělství, zázemí zpracovatelského průmyslu, dobrý stav technické infrastruktury, nová, rozvinutá technická infrastruktura – čis-tička odpadních vod, rozvi-nutá síť silnic, kvalifi kované střední, vyšší technické a pe-dagogické kádry, čisté životní prostředí. Snahou Hlubčic je vytvořit moderní zemědělskou výrobu, služby a turistiku. Prioritou rozvoje je zvyšování atraktivity hospodářství Hlub-čic a zvyšování životní úrovně obyvatel. Výhledově do roku 2015 jsou stanoveny tyto čtyři hlavní rozvojové strategie: zlepšení životní úrovně obyva-tel v obci, moderní zemědělství s polyfunkčním rozvojem ven-kovských oblastí, rozvoj tech-nické infrastruktury, průmyslu a služeb, rozvíjení mezinárodní spolupráce (zdroj: Strategie rozvoje Hlubčic schválená zastupitelstvem Hlubčic usne-sením č. XX/2strukt63/2001 ze dne 28.2.2001)SILNÉ STRÁNKY EKONOMIKY A PODNI-KÁNÍ V MIKROREGIONU KRNOVSKO: nízká cena pracovní síly, dostatek prostor pro podnikání, při-pravená průmyslová zóna, geografi cká poloha u hranic s Polskem, zlepšující se do-pravní napojení na Polsko, snaha o ekonomický rozvoj regionu, dostupnost pracovní síly, vysoký počet vyučených

obyvatel pro výrobní provozy.(zdroj: Městský úřad Krnov, analýza SWOT)

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Hlubčice jsou zásobovány pitnou vodou z vodovodu na ulici Povstalců a Mickie-

wicza. Z tohoto vodovodu jsou zásobována také okolní sídla. Zásobování obyvatel vodou v ostatních sídlech probíhá nejčastěji z vlastních kopaných studní, vodovody vedoucích z jímání místních vodních zdrojů a lokálními vodovody. Obce v mikroregionu Krnov-sko jsou buďto napojeny na veřejný vodovod, nebo jsou zásobeny kombinací úče-

Miejska oczyszczalnia ścieków w Głubczycach rozbudowana i zmodernizo-wana w latach 1997-2000 | Městská čistička odpadních vod v Hlubčicích přestavěná v letech 1997-2000

96

ne do publicznej sieci wodo-ciągowej, bądź też zaopatry-wane w wodę przy wykorzy-staniu wodociągów dawnych gospodarstw państwowych, studni przydomowych oraz lokalnych gminnych wodo-ciągów. Publiczny wodociąg w Krnowie jest zasilany w wodę z lokalnych źródeł wód podziemnych Zlatá Opavice i Kostelec. O D P R O WA D Z A N I E ŚCIEKÓW - OCZYSZ-CZALNIAGłubczyce skanalizowane są w systemie kanalizacji roz-dzielczej. Długość sieci kana-lizacji sanitarnej wynosi 23,7 km i 12,4 km przyłączy. W systemie tym skanalizowane są również dwie sąsiadujące z miastem wsie: Gadzowice i Gołuszowice.Miasto posiada nowoczesną mechaniczno-biologiczną oczyszczalnię ścieków pra-cującą w technologii BIO-SYMBIO. Jej przepustowość wynosi: Qd

śr 6915 m3/dobę,

Qdmax

9550 m3/dobę, RLM = 73250. Najwyższy procent skanali-zowanych w mikroregionie krnowskim gospodarstw domowych jest w Úvalně i Krnowie. W 14 miejscowo-ściach ponad 90% domów wyposażonych jest w szam-bo. WYWÓZ NIECZYSTOŚCI - WYSYPISKOGłubczyce posiadają wysy-pisko odpadów bytowo-go-spodarczych oraz przemy-słowych. Zlokalizowane w południowej części miasta przy drodze z Głubczyc do Rożnowa przyjmuje odpady

z całej gminy. Powierzchnia wysypiska wynosi 4,6 ha.Zgodnie z obowiązującymi w Republice Czeskiej prze-pisami gmina ma obowiązek zapewnienia odpowiedniej ilości pojemników na śmieci, segregacji odpadów komunal-nych oraz ich likwidacji. Od czerwca 1997 r. w Krnowie zorganizowano miejsce przyj-mowania odpadów trudnych i o dużej objętości. ENERGETYKAW Głubczycach znajduje się Główny Punkt Zasilania, z którego wyprowadzone są ciągi kablowe i napowietrzne 15 kV o długości 178 km. Ponadto na terenie gminy znajduje się 129 stacji trans-formatorowych 15/0,4 kV, w tym 39 stacji transformato-rowych zasilających miasto Głubczyce. Zakład Energe-tyczny Opole S.A. Rejon Kędzierzyn-Koźle, który jest dostawcą energii, zasila również 15 stacji transforma-torowych, będących w eks-ploatacji innych użytkow-ników. Wymienione stacje transformatorowe zasilają na terenie gminy 135,4 km sieci napowietrznej NN, 14,2 km sieci kablowej NN i 81,5 km sieci oświetleniowej.Obecnym dostawcą energii w mikroregionie krnowskim jest Severomoravská energe-tika a.s. Krnov. Decydujące znaczenie do zaopatrzenia regionu w nergię ma sieć dystrybucyjna 110 kV, składa-jąca się z węzłów zasilających (sieć elektryczna wysokiego napięcia) i linii przesyłowych. W mikroregionie są dwa ta-

kie węzły: Krnov- Česká Ves i Odbočka Třemešná. ZAOPATRZENIE W GAZGłubczyce zgazyfi kowane są gazem ziemnym niskopręż-nym. Przez pozostały teren gminy przebiega gazociąg systemowy relacji Nysa – Racibórz. Długość sieci ga-zowej rozdzielczej niskiego ciśnienia wynosi 60,8 km, zaś średniego ciśnienia 1,8 km.Sieć gazownicza w mikro-regionie krnowskim składa się z dwóch sieci: o niskim ciśnieniu (do 2,2 kPa) i średnim ciśnieniu (do 300 kPa). Gazociąg średniego ciśnienia przebiega przez Úvalno–Krnov–Krásné Loučky–M.Albrechtice–Tře-mešná–Jindřichov–Janov-Petrovice. CIEPŁOWNICTWONa terenie Głubczyc znajdu-je się kilkanaście kotłowni lokalnych zaopatrujących miasto, w tym budownictwo wielorodzinne. Produkcję oraz dystrybucję ciepła na terenie miasta prowadzą kotłownie komunalne oraz zakładowe i spółdzielcze.W Krnowie część zapotrze-bowania energii cieplnej zabezpieczona jest za pośred-nictwem centralnego systemu ogrzewania. Głównym źró-dłem ciepła jest kotłownia przy ul. Revoluční w Krnowie. Dodatkowym źródłem ciepła jest nowoczesna kotłownia na osiedlu Pod Cvilínem. Do systemu tego podłączona jest większość przedsiębiorstw w mieście oraz szkoły, ośrodki zdrowia, sklepy i ok. 4 000 gospodarstw domowych.

97

lových vodovodů bývalých státních statků, domovních a veřejných studní a vodovodů ve správě obcí. Skupinový vodovod Krnov je zásobován z místních bohatých zdrojů podzemní vody Zlatá Opavice a Kostelec. ROZVODNÝ KANALIZA-ČNÍ ŘADHlubčice jsou napojeny na roz-vodný kanalizační řad. Délka sanitární kanalizační sítě činí 23,7 km a 12,4 km přípojek. Na tento kanalizační řad jsou také napojeny dvě přilehlé vesnice – Gadzowice a Gołuszowice (Golušovice).Město disponuje moderní mechanicko-biologickou čis-tičkou odpadních vod s tech-nologií BIO-SYMBIO. Její ka-pacita činí Qd

prům.6915 m3/24

h, Qdmax

9550 m3/24 h, RLM = 73 250. V oblasti mikroregionu Krnov-sko je nejvyšší procento domů vybavených kanalizační přípojkou v Úvalně a Krnově. Ve 14 obcích je více než 90% domů vybaveno žumpou nebo jímkou.ODPADOVÉ HOSPO-DÁŘSTVÍMěsto Hlubčice provozu-je skládku komunálního a průmyslového odpadu. Sklád-ka se nachází v jižní části města u silnice z Hlubčic do Rożnowa a přijímá odpad z celého správního obvodu obce. Celková plocha skládky činí 4,6 ha.Podle platné legislativy v České republice se původci komunálního odpadu dělí na občany a právnické a fyzické osoby (podnikatele) – obec se stává původcem v

okamžiku uložení odpadu do určené nádoby a má povin-nost třídit nebezpečné složky komunálního odpadu a zřídit pro občany za tímto účelem tzv. sběrný dvůr. Od června 1997 je například v provozu sběrný dvůr problémových a velkoobjemových odpadů v Krnově.ENERGETIKAV Hlubčicích je hlavní elek-trická rozvodna, ze které jsou vedeny kabelové zemní a vzdušné rozvody 15 kV v délce 178 km. Kromě toho se ve správním území obce nachází 129 transformátoro-vých stanic 15/0,4 kV, z toho 39 transformátorových stanic napájejících přímo Hlubčice. Energetické závody Opole a. s., oblast Kędzierzyn-Koźle, které jsou největším dodava-telem energie, zásobují také 15 transformátorových stanic provozovaných jinými subjekty. Tyto transformátorové stanice napájejí ve správním obvodu obce 135,4 km vzdušného ve-dení NN, 14,2 km kabelových rozvodů NN a 81,5 km vedení veřejného osvětlení.Současným dodavatelem ener-gie v mikroregionu Krnovsko je Severomoravská energe-tika a.s. Krnov. Rozhodující význam pro zásobování území elektřinou má distribuční soustava 110 kV, sestávající z napájecích uzlů (el. sítě vy-sokého napětí) a přenosových tras. V mikroregionu jsou dva takové uzly: Krnov – Česká Ves a Odbočka Třemešná. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEMHlubčice jsou plynofi kovány zemním nízkotlakým plynem. Správním obvodem vede

také vysokotlaký plynovod Nysa – Ratiboř. Délka níz-kotlakých plynových rozvodů činí 60,8 km, střednětlakých 1,8 km.Rozvoj plynárenství v Krnově je řešen ve dvou tlakových úrovních, a to v nízkotlaké (do 2,2 kPa) a středotlaké ( do 300 kPa). Územím mikroregionu pak vede středotlaké vedení po trase Úvalno – Krnov – Krásné Loučky – M.Albrechtice – Tře-mešná – Jindřichov – Janov – Petrovice.TEPLÁRENSTVÍVe správním obvodu obce Hlubčice se nachází několik lokálních kotelen zásobujících město a bytovou zástavbu. Výrobu a distribuci tepla na území města zajišťují komu-nální, podnikové a družstevní kotelny. Ve městě Krnov je část potřeby tepelné energie zabezpečována prostřednictvím soustavy cen-trálního zásobování. Hlavním zdrojem soustavy je zdroj s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie v centru města, na ulici Revoluční. Špičkový zdroj na sídlišti Pod Cvilínem je zdrojem doplň-kovým a umožňuje rychlou reakci na potřeby soustavy. K soustavě je připojena většina průmyslových fi rem ve městě, školy, zdravotnická zařízení, obchody a cca 4 000 domác-ností.TELEKOMUNIKACEV obci Hlubčice je zavedena moderní telekomunikační sdělovací síť napojená na automatizovanou telefonní ústřednu. Území obce je pokryto sig-nálem mobilní telefonní sítě

98

TELEKOMUNIKACJAW gminie Głubczyce istnieje nowoczesna sieć teleko-munikacyjna przewodowa, zapewniająca mieszkańcom łączność telefoniczną reali-zowaną przy pomocy auto-matycznej centrali. Teren gminy objęty jest za-sięgiem telefonii komórko-wej analogowej wszystkich operatorów działających na polskim rynku.W 1996 r. w Krnowie odda-no do użytku nową cyfrową centralę telefoniczną typu HOST. Przez teren mikrore-

gionu przebiega światłowód o wysokiej przepustowości Ostrava – Krnov – Bruntál. W Republice Czeskiej jest rów-nież dobrze rozbudowana sieć telefonów komórkowych.

ROLNICTWOWARUNKI GLEBOWE - KLASY BONITACYJNETeren gminy Głubczyce cha-rakteryzuje się wysoką bonita-cją gruntów. Przeważają gleby bardzo dobre i dobre (głównie pszenno-buraczane). Cecha ta charakteryzuje w szcze-gólności sołectwa położone

w środkowej i północnej części gminy, gdzie występują czarnoziemy lessowe, gle-by brunatne i pseudobielice. Udział gleb kla-sy I-III stanowi 74% ogólnej powierzchni

Struktura gruntów w mikroregionie Krnov

maj 2004 (w ha)

Łączna powierzchnia gruntów w mikroregionie

58 033

Lasy 24 126

Łąki 11 154

Ziemia orna 16 713

Sady owocowe 17

Zbiorniki wodne 601

Ogrody 1 111

Grunty zabudowane 683

Pozostałe 3 628

gruntów ornych. Klimat stwarza korzystne warunki dla rozwoju rolnictwa. Jest ono dominującą gałęzią go-spodarki w gminie Głubczyce. W strukturze upraw przeważa-ją rośliny zbożowe (pszenica, żyto i jęczmień) - ponad 80%

upraw oraz rośliny okopowe (ziemniaki i buraki) - blisko 10%.Na terenie mikroregionu krnowskiego rolnicy uprawia-ją pszenicę, jęczmień, buraki cukrowe i ziemniaki. Najin-

Struktura użytków rolnych gminy Głubczyce w roku 2003 (w ha)

Powierzchnia gminy Głubczyce ogółem 29 433

A. użytki rolne 23 528

grunty orne 20 916

sady 145

łąki trwałe 865

pastwiska 15 021

B. grunty pod lasami i zadrzewieniami 3 080

C. pozostałe grunty i nieużytki 2 825

99

Struktura půdy v mikroregionu Krnovsko

(květen 2004) ( ha)

Celková plocha pozemků v mikroregionu

58 033

Lesy 24 126

Louky 11 154

Orná půdy 16 713

Ovocné sady 17

Vodní nádrže 601

Zahrady 1 111

Zastavěné pozemky 683

Ostatní 3 628

všech operátorů působících na polském trhu.V roce 1996 byla v Krnově uvedena do provozu nová řídící digitální ústředna typu

HOST. Územím mikroregionu vede optický vysokokapa-citní kabel Ostrava – Krnov – Bruntál. V České republice je obecně rovněž velké rozšíření mobilních sítí resp. mobilních telefonů.

ZemědělstvíPŮDNÍ PODMÍNKY – BO-NITAPozemky v katastru obce

Hlubčice jsou typické vysokými bonitami půdy. Převažují velmi dobré a dobré půdy (obilniny, cukrová řepa). To platí zejména pro zemědělské pozemky na-cházející se ve střední a sever-ní části katastru

obce, kde se vyskytují sprašové černozemě, hnědozemě a pod-zoly. Půdy I. – III. třídy tvoří 74% celkové plochy orné půdy. Klima vytváří příznivé pod-mínky pro rozvoj zemědělství. Zemědělství je ve správním obvodu Hlubčic dominujícím

průmyslovým odvětvím. Ve struktuře zemědělského vy-užití půdy převažují obilniny (pšenice, žito, ječmen) na více než 80% ploch a okopaniny

(brambory a cukrová řepa) na necelých 10%.

Na území mikroregionu Krnov-sko je z hlediska rostlinné výroby nejvíce zastoupeno pěstování pšenice, ječmene, cukrovky, řepky a brambor.

Struktura zemědělských půd ve správním obvodu Hlubčic

v roce 2003 ( v ha)

Celková plocha správního obvodu Hlubčic 29 433

A. zemědělská půda 23 528

orná půda 20 916

sady 145

louky 865

pastviny 15 021

B. lesní a zalesněné pozemky 3 080

C. ostatní a nevyužívané plochy 2 825

100

tensywniejszymi regionami rolniczymi w mikroregionie jest wschodnia część obszaru w okolicy Osoblahy. W regio-nie tym można uprawiać nawet wymagające rośliny. Uprawia się tu przede wszystkim bura-ki oraz jęczmień i pszenicę. Z rośłin pastewnych najpo-pularniejsza jest wojcieszka. Na polach przeważają czar-noziemy.

PRZEMYSŁ� liczba przedsiębiorców w

gminie Głubczyce - 1200

� ilość podmiotów gospo-darczych w mikroregionie Krnov (03.2004): 6031

Dominującą branżą przemysłu w gminie Głubczyce jest prze-twórstwo rolno-spożywcze, w szczególności: przetwórstwo mleka, produkcja napojów chłodzących, produkcja

piwa i słodu, piekarnie oraz cukiernie, rzeźnia, masarnia, W mieście rozwija się także: budownictwo, przemysł me-talowy – produkcja grzejni-ków centralnego ogrzewania i bojlerów ogrzewania wody oraz przemysł farmaceutycz-no-kosmetyczny.Swoją przyszłość Głubczyce wiążą z dalszym rozwojem przetwórstwa rolno-spożyw-czego oraz usług związanych z rolnictwem. Sprzyja temu bliskość dużych rynków zbytu oraz rozwój współpracy przy-granicznej z Czechami. Na terenie mikroregionu krnowskiego rozwija się głównie przemysł maszyno-wy i drzewny. Ważną dziedzi-ną gospodarki mikroregionu jest także budownictwo. Tradycyjnie rozwija się tu także produkcja organów mu-zycznych. Dwie trzecie usług

i produktów lokalnych firm sprzedawanych jest na rynku krajowym. Pozostała produk-cja trafi a na eksport.

MOŻLIWOŚCI INWESTOWA-NIA W REGIONIE GŁUBCZYCKO-KRNOWSKIMIstniejące rezerwy w zakresie produkcji rolnej oraz bliskość potencjalnie dużych rynków zbytu żywności i przetworów rolnych stwarzają korzystne warunki do inwestowania w rozwój przetwórstwa rolno-spożywczego i usług z rol-nictwem związanych. Miasta Głubczyce i Krnów dysponują atrakcyjnie zlokalizowanymi terenami z przeznaczeniem na działalność inwestycyjną. Bliskość granicy z Czecha-

Tablica miast partnerskich Głubczyc przy wjeździe do miasta | Tabule s partnerskými městy Hlubčic při vjezdu do města

101

Partnerská města a obce

Partnerská města Hlubčic

Krnov, Město Albrechtice, Rusín Česko

Rockenhausen Německo

Saint Remy sur Avre Francie

Partnerská města Krnova

Głubczyce, Prudnik, Mińsk Mazowiecki

Polsko

Karben Německo

Saint Egréve Francie

Pefki Řecko

Telšiai Litva

Yukon USA

Nejproduktivnější a zeměděl-sky nejíntenzívnější oblastí mikroregionu Krnovsko je východní oblast Osoblažského výběžku. Tato oblast umožňuje i pěstování nejnáročnějších ze-mědělských kultur. Z hlediska výrobního se jedná o oblast řepařskou, další významnou plodinou je zde ječmen a pšenice, kde je dosahováno nejvyšších hektarových výno-sů. Z pícnin převládá na orné půdě vojtěška. Půdní pokryv tvoří převážně hnědozemě.

Průmysl� počet podnikatelů v obci

Hlubčice – 1 200

� počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Krnovsko (03/2004): – 6 031

Dominujícím průmyslovým odvětvím v Hlubčicích je zpra-cování zemědělských plodin a zejména: zpracování mléka, výroba osvěžujících nápojů, pivovarnictví a sladovnictví, pekařská a cukrářská výroba,

řeznictví a uzenářství. Ve městě se rozvíjí také stavební činnost, kovoobrábění, výroba hořáků pro centrální vytápění a ohřívačů vody, farmaceutic-ký a kosmetický průmysl.Svou budoucnost spojuje město Hlubčice s dalším roz-vojem zpracování zeměděl-ských a potravinářských produktů a služeb spojených se zemědělstvím. K tomu přispívá snadná dostupnost odbytišť a rozvoj spolupráce v příhraniční oblasti. V mikroregionu Krnovsko má v současnosti význam zejména průmysl strojírenský a dřevozpracující. Důležitým odvětvím mikroregionu je rovněž stavebnictví. Tradiční je i výroba hudebních nástro-jů resp. varhan a kytar. Pro-dej výrobků a služeb místních fi rem se uskutečňuje zhruba ze dvou třetin zákazníkům v České republice, zbytek je realizován do zahraničí.

Investiční možnosti v hlub-čicko-krnovském regionu Nevyužité možnosti zeměděl-ské výroby a dobrá dostupnost odbytišť potravinářských a ze-mědělských výrobků vytvářejí výhodné podmínky pro investi-ce do rozvoje zpracování ze-mědělských a potravinářských výrobků a služeb spojených se zemědělstvím. Města Hlubči-ce a Krnov mohou nabídnout atraktivní lokality určené pro hospodářskou a investiční čin-nost. Jejich poloha v blízkosti polsko-české hranice a dva

stávající hraniční přechody jsou příležitostí k podpoře podnikání v oblasti kolem hraničních přechodů a ob-lasti navazující na tranzitní komunikaci (státní silnice č. 38). Gmina Hlubčice může v této zóně nabídnout k prodeji pozemky pro investice.ŽÁDOUCÍ INVESTICE: zpracování zemědělských a potravinářských výrobků, komunální infrastruktura, služby, obchod, kultura, sport, rekreace, ochrana životního prostředí.

SLUŽBY A INVESTIČNÍ POBÍDKY V případě investic význam-ných pro místní trh práce a pro rozvoj obce existuje možnost získání daňových úlev a snížení místních poplatků.

*

102

Miasta partnerskie Głubczyc

Krnów, Albrechtice, Rusin Czechy

Rockenhausen Niemcy

Saint Remy sur Avre Francja

Miasta partnerskie Krnova


Polska

Karben Niemcy

Saint Egréve Francja

Pefki Grecja

Telšiai Litwa

Yukon USA

mi oraz istniejące na terenie regionu przejścia graniczne tworzą możliwość gospo-darczej aktywizacji w strefi e przyległej bezpośrednio do przejść, jak również w strefi e drogi prowadzącej ruch tran-zytowy (droga krajowa Nr 38). Gmina Głubczyce posiada do sprzedaży teren inwestycyjny położony w tej strefi e.Celem rozwoju regionu głub-czycko-krnowskiego jest two-rzenie warunków do przycią-gania nowych inwestycji oraz wspieranie małych i średnich przedsiębiorstw w ramach współpracy między sektora-mi prywatnym i publicznym.

Nie mniejsze znaczenie ma rozwijanie współpracy mię-dzynarodowej i handlu trans-granicznegoPOŻĄDANE INWESTY-CJE: przetwórstwo rolno-spożywcze, infrastruktura komunalna, budownictwo mieszkaniowe, usługi, han-del, kultura, sport, rekreacja, ochrona środowiskaULGI I UŁATWIENIA DLA INWESTORÓW. Istnieje możliwość uzyskania ulg w opłatach i podatkach lokalnych w przypadku inwe-stycji ważnych dla lokalnego rynku pracy oraz dla rozwoju gmin.

*

103

1. Introduction The publication “Krnov-Głubczyce Region. History. Tourism. Economy “ has come out as an effect of the cooperation between the town governments of Głubczyce and Krnov and the fi nancial assistance from the PHARE CBC program. Its aim is to popularize the knowledge about the history of the region, its tourist and economic qualities.GŁUBCZYCE – KRNOV COOPERATIONThe work for the partnership cooperation between Głubczyce and Krnov has been in the sphere of particular interest for the local government of both towns for many years, mainly involving cultural and sports events. Those are organized by other institutions besides the municipality authorities; schools, sports clubs, fi re brigade, scouts and old boys from both towns. In recent years the authorities have been working together over projects subsidized by the European Union. Activities have also been taken up for the benefi t of the economic development of the region. The offi cial cooperation agreement between Głubczyce and Krnov was signed in 2001. Both towns belong to the Silesia Euroregion.2. Głubczyce – Krnov Region GEOGRAPHICAL LOCATIONThe Głubczyce – Krnov region includes the area of the Głubczyce municipality (in Poland) and the area of the Krnov microregion (in the Czech Republic).The Głubczyce municipality is located in the southwestern part of Poland. 43 kilometers of its western border is at the same time the border between Poland and the Czech Republic. By administration, the municipality’s territory belongs to the Opole Province and the Głubczyce administrative district. The Krnov microregion is located in the northeastern part of the Czech Republic. 86 kilometers of its northern border is, simultaneously, the border between the Czech Republic and Poland. By administration, it belongs to the Moravia – Silesia Region with its center in Opava. The Głubczyce municipality covers::�The town of Głubczyce (13854 inhabitants)� 45 villages: Bernacice (106 inhabitants), Bernacice Górne (123), Biernatów

(63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Gadzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706), Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice (284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118), Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów (72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce (417).

The municipality contains the greatest number of villages when compared to other municipalities in the Opole Province. The Głubczyce municipality covers the area of c.a. 295 square kilometers (3,1% of the province area). It is the largest municipality in the Opole Province. The Krnov Microregion includes 25 locaties (67 cadastral districts). These are: Bohušov (457 inhabitants), Brantice (1163), Býkov - Láryšov (158), Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnov (25641), Lichnov (1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha (1163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice (664), Třemešná (1007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1162).The Głubczyce municipality is located within 2 geographical units: its south-western part is located within the bounds of the lower part of the Opava Mountains, which are a part of the Foreland of the Sudeten Mountains, and the north-western and western part is located on the Głubczyce Plateau in the Silesian Lowland.Most of the Krnov Microregion territory lies in the Eastern Sudetes (the Czech

Upland). Only a part of the microregion in its northern and eastern outskirts (Osobloha, Krnów and Uvalno) belongs to the Silesia Lowland (Polish Central Lowland microregion). The northern part of the microregion belongs to the Jindřichovské Foothills, which is a part of the Zlate Hory Upland. A small part of the territory near Heřmanovice belongs to the massif of Hruby Jesenik. PUBLIC ROADS The road network of the Głubczyce municipality includes:� state road (No. 38) of regional status, going through Kędzierzyn-Koźle–

Głubczyce–the state border,� two provincial status roads: Road 46 Krapkowice–Głogówek–Głubczyce–

Kietrz–Racibórz and Road 417 Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–Lisięcice.

About 20 kilometers from the Głubczyce center there is a state road from Pszczyna to Racibórz and Opole (no. 45), which is an express road. The town lies 38 kilometers from the communication junctions of the A-4 highway. The road network of the Krnov microregion includes:� two roads of supra-regional status: no. I/45: Bruntál - Krnov - Šternberk,

allowing access to the express road Olomouc – Brno to the highway to Prague, and the road no. 57 Krnov – Úvalno – Opava.

� Four roads of regional status: no. I/458 Krnov – Město Albrechtice, going to the border crossing Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik, no. II/457 Petrovice – Jindřichov – Osoblaha, no. II/453 Holčovice – Město Albrechtice and no. II/459 Krnów - Lichnov.

The Głubczyce municipality also has an unelectrifi ed single-track railway going through the towns of Racławice Śląskie, Głubczyce and Racibórz. However, it is not in use nowadays. Transport by rail is of local signifi cance in the Krnov microregion. It includes the railroad no. 290 Krnov – Město Albrechtice – Głuchołazy and no. 310 Olomouc – Bruntál – Krnov. These two are one-track, unelectrifi ed railroads. BORDER CROSSINGSIn the Głubczyce-Krnov region there are:�Two border crossings with the Czech Republic, for pedestrians and motor

vehicles: - Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik (freight crossing, no tonnage

limitation),- Pietrowice – Krnów - (freight crossing for tonnage up to 3.5 metric tons, with

the exception of hazardous cargo),�Pedestrian and motor vehicle crossing:– Pomorzowiczki – Osoblaha (pedestrian),�Three crossings for small border traffi c: Lenarcice – Linhartovy, Chomiąża

– Chomyz and Úvalno – Branice (for pedestrians and cyclists, the crossing is open between 6 a.m. and 10 p.m.).

3. Presentation of townsGŁUBCZYCE The town is situated on the historical trade route joining Opole, Olomouc and Brno, at the foot of the Moravian Gate on the Psina river, the left tributary of Odra. The town area covers c.a. 13 square kilometers (4,4% of the municipality area). Population: 13861 inhabitants (on April 30, 2004). Population density: 1066 people per one square kilometer.The closest cities: – on the Polish side: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),

Wrocław (155 km), – on the Czech side: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prague (363 km).KRNOVKrnov is situated in the Krnov Basin, in the north-eastern part of the lower Jeseniky Mountains, that turns into the Silesia Lowland near the town. The town center is 316 meters over the sea level. The highest hills in the town are Cvilínský Kopec (436 m above the sea level) and Bezručův Vrch (389 m above the sea level). The town area is 44,3 square kilometers. Population: 25 641 (April 30, 2004). Population density: 578 people per one square kilometer.

EN

KRNOV-GŁUBCZYCE REGION. HISTORY. TOURISM. ECONOMY.

104

The closest cities:– on the Czech side: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km)– on the Polish side: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),

Wrocław (171 km)4. Events in the Głubczyce-Krnov regionECONOMIC EVENTS: Enterprise Fairs in GłubczyceCULTURAL EVENTS:� IN GŁUBCZYCE: Głubczyce “Culture Days”, School Choir International

Festival, International Festival for Young Pianists, festivals of school artistic groups, festivals of dance groups, harvest festivals, election of miss teen of the Głubczyce region.

� IN KRNOV: Krnov Music Festival, Young Dancers Festival, Greek Days, Traditional Fair, Easter and Christmas Fairs, International Plein-air Artwork.

� JOINT POLISH-CZECH events: Głubczyce - Krnów Upper Silesian Picnic.

ARTISTIC GROUPS� IN GŁUBCZYCE: High School Mixed Choir, “Tradycja” Theatrical Group,

“Fantazja” Dance Group.� IN KRNOV: The Association of Puppet-show Operators - Krnováček, The

Krnov Theater, the a- 13 Free Association of Krnov Artists. SPORTS EVENTS:� IN GŁUBCZYCE: May 3 running competition, state-level badminton games,

sport tournaments� IN KRNOV: Boxing competition, “Great Prize of Krnov” in swimming,

Czech Championships in Karate JKA, State Basketball Competition, YMCA Krnov Amateur Volleyball Tournament, Chess Competition for the Krnov Shield, Great Radio-Control Model European Contest, Hrouzovka orientation running competition.

� JOINT POLISH-CZECH EVENTS: Głubczyce – Krnov half-marathonMAJOR SPORTS CLUBS� IN GŁUBCZYCE: “Technik” Sports Club, (multiple winner in state

badminton competitions), “Polonia” Gołuszowice – Głubczyce Sports Club, “Polonia” Głubczyce Old Boy Club, Runners’ Club - Głubczyce, Głubczyce Factory Sports Club, Taekwon-do

� IN KRNOV: Rifle Club, swimming, wrestling, basketball sports clubs5. History of the Głubczyce-Krnov regionBefore the founding of the towns of Głubczyce (Czech name. Hlubčice, German name Leobschütz) and Krnów (also called Karniow, Czech name Krnov, German name Jägerndorf), their neighborhood had been inhabited by Slavonic people belonging to the Golęszyc tribe. It is possible, that there was also another tribe of Lupiglaa, which was mentioned by a Bavarian geographer in the ninth century. In the same century the territory became a part of the Great Moravian Country, which was conquered in the year 906 by nomadic Hungarians and then incorporated into the Czech country, which was being formed at that time. In 990, a Polish prince Mieszko I attacked Silesia and took it over from the Czechs. Until 1038, the Głubczyce Plateau and the region of Krnov belonged to the early Piast country. After the death of Mieszko II (in 1034), the Polish country was disintegrated. Such a situation was an advantage to the Czech prince Brzetysław, who attacked Wielkopolska and annexed Silesia to the Czech country. This gave the beginning to numerous, exhausting Polish-Czech wars. The battles terminated only in 1137 when a peace treaty was concluded in Kłodzko and the Opava region with a major part of the Głubczyce Plateau remained in the Czech hands. The beginnings of Głubczyce and Krnov are unknown. There is no source information available. The fi rst reference to Głubczyce appeared in the document from Opava from dated 1224, which says that the citizens of Opava are exempted from paying customs duties in Lubschicz. The German name indicates that before 1224 colonization must have taken place. It is not known whether Głubczyce had a town status at that time. In 1253 the town of Horni Benešov was founded according to Głubczyce law. It means that at that time, Głubczyce was a supreme tribunal of town law. It had its power in a part of Silesia and a great area of Moravia. Still in the 13th

century it reached Uherski Brod, Hranice, Kopřivnice, and in the 14th century it was present in Bilovca, Budišova, Mesto Libava, Novy Jičin, Derne near Fulnka and Valašske Meziřici. The oldest town privileges were written down by a Głubczyce citizen, Mikołaj Brevis, who was a writer at cathedral chapter in Cracov in 1421. This famous document, known as Codex iuris Lubschicensis, illustrated by a Silesian miniature painter Jan of Żytawa, and recognized as medieval art masterpiece, was found in 2002. At present it is kept in the State Archives in Opole. The beginnings of Krnov date back to the 13th century. The fi rst reference to Krnov appeared later than the one about Głubczyce. The name of the town was mentioned in the letter of the Czech King Wacław I in 1240, which refers to the estate of “KYRNOW”. Another document, from the year 1253, referring to foundation of Horne Benešov according to the Głubczyce law by a treasurer Benesz (Beneš) from Cvilin, speaks of one witness of this event, a commune head Sigfrid from Krnov (Sifridus advocatus de Jegerdorf). Because at that time a commune head was the town governor, a Czech historian, Jaroslav Bakala, is of the opinion that the foundation of Krnov took place between 1240 and 1253.Głubczyce was granted town rights by a Czech king Przemysł Ottokar in 1275. The acknowledgement of the Krnov’s rights, made by Ottokar’s wife, Kunegunda (Kunhuta), is dated 1279. The German name of the town used in the document - Jegerdorf (hunter’s village) – similarly to the name of Głubczyce – indicates German settlement.In 1265 Ottokar II gave Głubczyce a forest, which he said “would be as good as twenty fi efs of arable land”, which still belongs to the town today. A similar present was given to Krnov by Prince Mikołaj (Mikulaša) from Opava in 1281 (24 fi efs of forest). In the second half of the 13th century both towns began to extend their sovereignty over rural estates. Probably at the end of the 13th century Głubczyce had already acquired Królowe and Schlegenberg (present name Lwowiany), and Ottokar II gave Krnov two villages, Bliszczyce and Chomiąża in the present Głubczyce administrative district. The role of the church should also be mentioned when the beginnings of towns are discussed. Only in the 13th two parishes were created. They belonged to the Olomouc bishopric. The oldest elements of the Głubczyce parish church under the invocation of the Birth of St. Mary (southern and western main portal and window tracery) presumably come from the fi rst half of the 13th century. The church was extended in the 14th century. In the 15th century a stone baptismal was added. Now it can be seen in a baroque Franciscan church. Still in the second half of the 13th century the parish in Głubczyce was administered by the convent of the Knights of St John of Jerusalem from the neighboring town of Grobniki. They took over the custody of the John Evangelist Hospital, founded by Queen Kunegunda , which is situated at the present Garbarska Street. Also in the Middle Ages period in 1448 the wooden church under the invocation of St. Idzi and Bernardyn and the Franciscan monastery were built. In 1454 the latter was visited by a famous preacher John Kapistran, who was canonized in 1700. Both buildings were burnt down in the town fi re of 1476 and rebuilt in stone. The parish church was under the auspices of the Teutonic Knights, who were brought here in 1281 by the duke Mikołaj I. They established a town hospital and built the Holy Spirit Church. The latter was rebuilt in the second half of the 15th century. Today it is used as a concert hall. Inside, there are admirable wall paintings and frescos. The parish church under the invocation of St. Martin comes from the 15th century. It has the characteristic features of a fortifi ed building. Friars Minor (Franciscan monks) settled in Krnov in the second half of the 13th century. They founded their monastery and the church under the invocation of the Birth of St. Mary. Mikołaj from Koźle became the sacristan of the monastery in 1421. He was an author of manuscripts with songs in the Latin, German and Czech languages. After the death of King Przemysł Ottokar II, Głubczyce and Krnov became a part of the Opava Duchy, and were fi rst ruled by the already mentioned widow queen Kunegunda, and later by the collateral branch of the Przemyślid family, starting

EN

105

from Mikołaj I (1282-1318), who was an illegitimate son of Ottokar II. In 1365, after the death of Mikołaj II, Głubczyce was given for life to his widow, princess Jutta. Since then, Głubczyce was a center of independent duchy. In 1377 the youngest sons of Mikołaj II came of age, and princess Jutta either withdrew from ruling the duchy or died. As a result of another division of inheritance, Jan II Żelazny became the owner of Krnov and Bruntal with the neighboring land, which belong today to the Głubczyce administrative district. Mikołaj III became the owner of the Głubczyce Duchy. It reached from Cukmantla (today Zlate Hory) in the west to the Zlata Opava River, Krzanowice and Chuchelna in the south. Both towns were the seats of princes. Each of them had a castle. The castle in Głubczyce was situated on the area of the contemporary presbytery, the so called ‘rector’s house and ‘old school’ with ‘Keks’ at the Kościelna Street. It was the residence of Opava-Głubczyce princes - Mikołaj III, Przemko, Mikołaj IV, Wacław and Jan Pobożny. In the town’s neighborhood there is a castle called Cvilin. It was built from stone in the 13th century. In the second half of the 13th century it belonged to Benesz from Branice, from the family of Beneszów of Kravař. Later it belonged to Opava-Krnov dukes. In the second half of the 15th century, the Cvilin castle and the town castle were the seats of Jan III of Krnov (1461-1474). The second castle was a fortifi ed residence or court, which was situated in the place of the contemporary Renaissance castle in the center of Krnov.The castles of Głubczyce and Krnov were fortifi ed. The wall of the Głubczyce castle, fi rst mentioned in 1282, had 19 turrets, nine of which have been preserved till the present day in various conditions. Three gates with towers higher than the turrets were called: the Grobnice Gate (or Monastery Gate), standing near the Franciscan church, the Upper Gate (the Nysa Gate), standing between the building with “Keks” and the tower near the blocks of fl ats at the Ratuszowa Street, and the Lower Gate (the Opava Gate) between the tower at Nowy Świat and the old fi re station.The wall in Krnov was replaced in the second half of the 14th century. There were three gates: the Upper Gate between the castle and today’s secondary school, The Opava Gate between today’s post offi ce and a bank, and the Głubczyce Gate near the Holy Spirit Church. Both towns, beside walls, were surrounded by a moat and embankments. It is also worth mentioning that the main square had a shape of a quarter of a circle. Another main square of the same type in Poland is located in Nysa.Jan Pobożny, the last one from the Przemyślid family, died in 1482. He is said to have been buried in the Franciscan Church in Głubczyce. However, till the present moment his grave has not been found. The Głubczyce Duchy was then ruled by Maciej Korwin – the Czech and Hungarian King. Still in 1474 Korwin, who was fi ghting against the Jagiellonian supporters, attacked the Krnov lands and destroyed the castle of Cvilin. The so-called Korwin’s “black army” also conquered the neighboring castles and fortresses like Albrechtice, Branice, Divči Hrad, and Fulštejn. In 1490, before his death, Korwin enfeoffed Piotr Haugwitz from Biskupice with the Głubczyce Duchy as a reward for his service. Władysław Jagiellończyk became the king after Korwin died. Barbara, the last one from the Przemyślid family, became the ruler in Krnov. She was the wife of Jan of Oświęcim and the sister of Jan IV of Krnov, who was expelled from Krnov by Korwin. King Władysław Jagiellończyk renounced her authority and he enfeoffed a Czech chancellor, Jan Schellenberg, with Krnov on October 3, 1493. In 1498 Helena, Barbara’s daughter, married Jerzy, the son of Jan Schellenberg.In 1503 Piotr Haugwitz exchanged the Głubczyce Duchy with Jan Schellenberg for a duchy in the region of Świdnica. The lands of Głubczyce were then annexed to the Krnov Duchy. By the decision of King Władysław Jagiellończyk the Krnov Duchy was separated from Moravia and annexed to Silesia. In 1510 Jerzy Schellenberg renovated the castle of Cvilin, which was destroyed by Korwin and gave it the name of Schellenburg. On March 15, 1523 Jerzy Schellenberg sold the Krnov Duchy with Głubczyce to margrave Jerzy Hohenzollern from Ansbach for 58,900 guilders. The Krnov Duchy was under the reign of the Hohenzollern family for almost one hundred years. The new owner, margrave Jerzy Hohenzollern (1523-1543), the brother of Albrecht Hohenzollern – the fi rst Prussian Duke, was a zealous Lutheran

supporter. In relatively short time the Krnov Duchy became a Lutheran religious center of Silesia. The margrave appointed a superintendent in Krnov, who was superior to all clergymen living there. Lutheran religious services started to be provided in Krnov about the year 1528, and in Głubczyce in 1535. Teutonic Knights lost their church patronage over Krnov, just like the Knights of St. John of Jerusalem did in Głubczyce. Probably there was also an offi ce of a Czech priest, not only a German one, in the capital of the Duchy. At the insistence of the Lutherans of Głubczyce, starost Hans Jordan and margrave Jerzy, in December 1541 the Franciscan monks were expelled from the monastery in Głubczyce. Their leaving was accompanied by rude insults shouted by the town mob. The same situation was in Krnov. A manifestation of citizens led by Mr. Unverdoben, a town carpenter, drove the Friars Minor out of the town. A carpenter’s workshop was put into one chapel and the church was fi lled with grain. The monastery became a hospital and the margrave’s mint. The Teutonic Knights’ Church of the Holy Spirit became both a granary and an inn.During the reign of Joachim Frederic Hohenzollern (1603-1606), an elector from Brandenburg, the teaching of Calvin reached Głubczyce. In 1612 margrave Jan Jerzy Hohenzollern (1606-1622) did not even appoint a new parson. The government of Krnov dismissed parson Tobias Aleutner, who was previously appointed by the town inhabitants and who agitated against Calvinists and the government. Thomas Stegmann, a crypto Calvinist parson born in Krnov, was appointed to replace him. In 1615 a rebellion of middle-class citizens took place. The Głubczyce gates were lined with Jan Jerzy’s musketeers. The most aggressive citizens were asked to come to the town hall and fi ned. At that time the margrave was in Berlin. After he came back he declared his pro-Calvinist beliefs, which caused a rebellion in Krnov. Rebellions in both towns discredited their ruler, and the margrave, although he did not mean to harm the Lutherans, was forced to use the army and disarm the citizens of Krnov. A compromise was reached and the town could have religious services of both kinds – Lutheran and Calvinist. The Głubczyce citizens were reprimanded, and the parson had to leave the town. The town authorities decided to choose another parson - Aleutner.During the rule of margrave Jerzy Hohenzollern the town faced the danger of a Turkish army attack. The margrave ordered to repair and improve the town walls of Krnov. A renaissance castle (preserved till the present day) was built within the town walls. The town defense system in Głubczyce was reconstructed approximately at the same time. Domes were added to the southern turrets (one of them, near the present post offi ce, is still there), and upper parts of turrets and town walls were strengthened by brick. However, the Turkish attack did not take place. By the order of Margrave Jan Jerzy Hohenzollern the German language was used in writing offi cial documents. His son, Jerzy Frederic Hohenzollern (1543-1603), made attempts to cancel the local Moravian law. His intention was to introduce German order but he failed to do so due to the intervention of Emperor Maksymilian II Habsburg, unfavorable to the Hohenzollerns. By terms of the agreement concluded in Prague in 1570, Moravian nobility land law was restored by Jerzy Frederic. However, local lands had to acknowledge their submission to him and the authorities he appointed in Krnov. In 1571 the Krnov nobility had their own land law again but they also had a superior, Joachim von der Dhame, the margrave’s starost.In 1572 Głubczyce faced a great tragedy – a plague epidemic. 1200 people died. The following years brought smaller scale epidemics. In 1610 Abraham Haunold, a doctor from Krnov, advised the citizens to protect themselves from disease by “fumigating with juniper berries, keeping lemon peel in the mouth, eating onions or garlic with fresh butter on an empty stomach, smearing one’s nostrils, ears and arteries with a nasal ointment”.In 1617 the archduke Ferdinand of Styria, the son of emperor Maciej Habsburg became the Czech king (and in 1618 he became the king of Hungary). He was a zealous Catholic and hated Protestants. On May 23, 1618 Czech Protestants threw two emperor’s lieutenants and a secretary out of the window of the Hradcany castle. It was the famous Prague defenestration, which was the beginning of the Thirty Years’ War (1618-1648). Margrave Jan Jerzy, the Duke of Krnov, was a Czech supporter in this confl ict. The Silesian lands made him their leader. The Czechs dethroned Ferdinand and in 1619 Frederic V, palatinate elector,

EN

106

was made king. The Margrave was his supporter. Soon afterwards Emperor Maciej died and his place was taken by Ferdinand, dethroned by the Czechs, and known as Ferdinand II. In July 1620 there was a battle neat Biała Góra (White Mountain) in the Czech country and the Catholic league terribly defeated the Czech Protestants and Frederic, the “winter king” had to escape. Bloody repressions began under Duke Karol von Liechtenstein, the administrator of Opava since 1614, appointed to the post of governor by the Emperor. In 1621 Ferdinand II Habsburg declared Margrave Jan Jerzy to be an outlaw, and a year later he entrusted the Krnov Duchy to Karol von Liechtenstein. The Margrave was forced out of Silesia by Saxon army and army detachments, which were in his command before, now were conducted against him. He died after a long-lasting disease in 1624 in Levoča in Northern Hungary. The rule of the Hohenzollerns brought economic and cultural development to both towns, Głubczyce and Krnov. Craft boomed in 20 guilds. It was the time when the already mentioned castle was built in Krnov. Tourists standing on its courtyard can admire a Renaissance scratch-work with a relief decoration presenting female fi gures symbolizing music, drama and singing. Jerzy Frederic Hohenzollern gave an order to build a gallery crowned with an attic on the top of town walls. Because the local town hall burnt down in 1544, a new one was built in Renaissance style. The construction was administered by Antoni Marhus, who was an Italian architect living in Krnov. The town hall in Głubczyce, fi rst mentioned in 1383, was built in the place of the previous merchant house. In 1570 it was remodeled in the Renaissance style. Also a tower with a scratch-work decoration was added to it. Its fragments have been preserved till the present day. The greatest fi re in the history of Głubczyce broke out in 1603. In three hours the town hall tower and 309 houses were burnt down. The parish church escaped destruction, as well as the school and 39 houses. Four people were killed, the mayor among them. The effects of the fi re had been visible through dozens of years. The economic and cultural development of the Krnov Duchy was brutally interrupted by the Thirty Years’ War. The Głubczyce and Krnov lands were raided by Danish, Emperor’s and Swedish armies. In 1621 an Emperor’s commander - Hannibal von Dohna, conquered Krnov and Głubczyce, which no longer belonged to the Hohenzollerns at that time. Their new owner, Karol v. Liechtenstein respected the privileges of both towns, together with those recognizing the Lutheran religion. However, one year after the death of Margrave Jerzy Hohenzollern, in 1625, the new owner announced his intention to introduce Counter-reformation. Still in 1621 evangelic priests from Krnov and Głubczyce and the members of the margrave’s administration of Krnov were arrested (v. Stitten, the starost managed to escape). In 1626 both towns were conquered by the Danish. In 1627 Głubczyce were retaken by Emperor’s army under the famous commander - Albrecht Wallenstein. Then, it was the Krnov’s turn. Heavy cannons were brought to the top of the Cvilin castle. Their barrels were aiming at the town. The Danish army surrendered and went to Brandenbourg by the decision of Wallenstein. In 1630 Sweden joined the Protestant camp. The Emperor’s troupes were reinforced in towns. Burdensome housing allocation, soldiers’ extravagance and religious oppression ruined the life of the inhabitants of the whole Duchy. In 1642 Głubczyce was taken over by the Swedish army. The same year, the Swedish soldiers under Leonard Torstenson started to occupy Krnov and Osoblaha. When they left, the emperor’s army came back in 1643, and the Torstensons’s army again appeared at the town walls. However, they did not manage to conquer the town again. Another Swedish invasion took place in 1645. Głubczyce and Krnov were conquered by general Koenigsmark. The Emperor’s captain from Głubczyce, Martin Kokett was surrendered and taken away to the castle tower in Krnov. The Swedes stayed in the town till 1650. Emperor’s troops, the power of the Liechtensteins and the Counter-reformation returned after the Swedes had left. Neither the letters to the Emperor nor mediation of foreign diplomats helped the Lutherans. They had to choose between accepting the Roman Catholic faith and emigrating. Most of them

decided to emigrate. The most affl uent citizens left the town. The reconstruction of the town from war damages was progressing slowly. After many years of absence the Franciscan Monks returned to the deserted, ruined monastery. The church patronage of the Knights of St. John of Jerusalem was restored in the previous Teutonic Knights’ seat in Grobniki. Friars Minor returned to Krnov. They were allowed to build a wooden chapel in the castle of Cvilin (the castle was 311 meters high), and later, in the years 1722-1728, they constructed a baroque pilgrimage church devoted to the cult of Virgin Mary. The church was decorated with frescos by Franz Eckstein from Brno (renewed after the year 1945) and with the picture of Suffering Virgin Mary, recognized by worshippers as miraculous, painted by Heinrich Teuber in 1690. The front elevation of this church contains the heraldic arms of the Liechtenstein Dukes.On December 16, 1740 Prussian King Frederic II the Great crossed the Silesian border with his army. Silesia with the Krnov Duchy was a territory whose ownership had been claimed by the Hohenzollerns. Till the end of January 1741 the Prussian army had taken possession of almost the whole Silesia. Their troops came to Głubczyce on January 19 or 20, and they reached Krnov on January 23.In Wrocław, on June 11, 1742 a peace treaty was signed between Austria and Prussia and it was ratifi ed on July 28, 1742. According to its provisions the Opava and Krnov Duchies were divided into Austrian and Prussian parts. In the Prussian part, the Lichtensteins had power over lower jurisdiction, which expired in 1849. In 1743 Duke Józef Wacław Wawrzyniec v. Liechtenstein appointed the “rural district administrator from the other side of Opa” to control this jurisdiction. His seat was in Głubczyce. The Prussian Silesia was divided into 35 administrative districts, including the district of Głubczyce. The border river - Zlata Opava divided a few towns into half. These were: Chomiąża (Czech name Chomýž), Krasne Pole (Krásné Loučky), Lenarcice (Linhartovy) and Opawica (Opavice). The twin towns of Głubczyce and Krnov were separated by a border. Considering the church power, most part of Głubczyce land belonged to the Olomouc bishopric. Although the town of Głubczyce became the seat of the royal Landrat (district governor) it had ever since functioned as a town of secondary importance and never regained the prestige it used to enjoy in the Middle Ages or in the 16th century. The Peace of Wrocław meant the loss of the old prestige for the Krnov region, too. A major part of the Krnov Duchy was incorporated to the emperor’s and royal Silesia (Austria) and forced to connect its economic matters with Moravia and Austria. The Second Silesian War between Prussia and Austria broke out in 1744. Krnov was under Prussian occupation. When in 1745 the Austrians managed to intercept the retreat of the enemy under margrave Karol Brandenburg–Schwedt, Frederic the Great sent major Ziethen to Krnov. Ziethen brought a letter from Frederic ordering the margrave to break through the emperor’s army and join the king’s soldiers in Silesia. Ziethen and his hussars wore uniforms, which were similar to those worn by the Hungarians, who were allied with Austria. Pretending to be Hungarian cavalry, the Prussians under Ziethen reached the area near Pietrovice. This was a place where the emperor’s army discovered the trick and organized a pursuit after Ziethen. In the vicinity of Ciermięcice Ziethen was joined by Margrave Karol. During this courageous escape only 26 of Zithen’s hussars were killed. On May 22, Margrave Karol left Krnov with supply of provisions loaded onto 300 carts. He had 6 thousand soldiers at his disposal. 18 cannons fi red at his army. They were placed on the Huhlberg Hill near Barciszów and Dębowa Góra (“Oak Hill”) near Mokre. 11 thousand Austrian and Hungarian soldiers under Count Esterhazy took part in the battle. However, the Prussians were luckier. They lost 268 soldiers in this fi ght (killed or wounded), while the Austrians and the Hungarians lost 637 people. Ziethen managed to execute the king’s order, the Margrave got through the emperor’s army with his carts and joined the King’s forces. After this event, a saying “to jump out of the bushes like Ziethen did” became popular in the region of Krnov and Pietrovice. In 1936 German authorities changed the name of Pietrowice from Peterwitz into Zietenbusch (translated as “Ziethen from bushes”).The Bavarian succession war broke out in 1778. The Prussians and Austrians fought a battle near Krnov. The Prussian army burnt down Kostelec, and Frederic the Great himself entered Krnov. The Prussian soldiers stayed in the town after he

EN

107

left. On April, 1 they caused the greatest fi re in the history of Krnov. Almost the whole town was burnt to the ground. The fi re destroyed several valuable buildings including the Gothic church, the Friars’ Minor monastery, the Renaissance town hall and the Duke’s castle. On August 8 the same year Krnov was visited by Joseph II, the son of Maria Theresa, and he contributed to the rebuilding of the town. Most historical buildings were rebuilt or remodeled, i.e. the Friars’ Minor church was renewed in the Baroque style, with wall paintings by Josef Stern from Brno and the Holy Spirit church, where Baroque features were also added.The way that Głubczyce looked also changed in the 18th century. St. Mary’s fi gure on a column, sculptured by Anton Jörg was placed in the southern part of the main square in 1738. In the upper suburb, at today’s Sobieskiego Street, a baroque St. Anna’s church (also known as Trinity church) was consecrated in 1778. Before, a funeral chapel was standing in that place until it was destroyed by the Swedes in 1645. Duke v. Liechtenstein was one of the founders of the new church. The construction of the Baroque Franciscan monastery began in 1753 in the place of the old one (only the viridarium was preserved). In 1758 the construction of the Franciscan church was fi nished; the church was under the invocation of St. Idzi and Bernardyn, as before. The painting in the main altar was the work of Jozef Havelka from Brno, who fi nished it in 1761. 18th century sculptures by a Silesian artist Anton Esterreich are also there. The architect in charge of the reconstruction works was Johann Innozenz Töpper from Prudnik. Duke Lichtenstein was again among the founders and his heraldic arms may be seen in the organ gallery of the church. In 1787, in today’s Home Army Square, a Lutheran church was built in the place of a monastic house of the Knights of St John of Jerusalem.A secondary school was added to the western side of the Franciscan monastery in Głubczyce in 1752. It was one of the oldest secondary schools in Upper Silesia. In 1767 it was visited by King Frederic the Great. In the second half of the 17th century Krnov had a theatre that was placed in a building near St. Martin’s church (the theatre’s building does no longer exist). Vagabond theatrical troupes used to have their performances there during the reign of Emperor Joseph II. In 1739 in Głubczyce a theatrical play was staged. The play was the reason for a court trial. It was a performance of a comedy about doctor Faustus. The actors, who probably came from Krnov, introduced a new text fragment into the play. The text referred to a wealthy townswoman, the late Mrs. Maria Magdalena Tauner from Krnov, who was presented as resident of hell. The lady made a donation in 1728 to provide for 10 musicians, purchase of musical instruments and the maintenance of singers in the Friar Minor church and the castle of Cvilin. The family of the deceased woman lodged a complaint against the comedians to the authorities of the district in Krnov. The artistic life also fl ourished in the neighboring castles. The Sedlnicki family had a band of musicians in Linhartov, the Skrbeński family had their own band in Hostalkov, and the Hoditz family maintained a band in Rudoltice, where theatrical performances were also staged. In 1765 and 1770 King Frederic the Great was staying in Rudoltice at the house of Count Albrecht Hoditz, who was also called “eccentric”. Also Hoditz used to visit the Prussian king in Potsdam.At the end of the 18th century the main school was established in Krnov and Friars Minor were teaching there. Jan Nestroy became the monk in their convent. Later, he abandoned the convent and graduated from a law school in Vienna. Jan was the father of a famous Austrian actor and comedy writer Johann Nepomuk Nestroy (1801-1862), who was an author of several dozen farces and plays. The Głubczyce soil well remembers the Napoleonic era. In 1805, before the battle of Austerlitz, in which three emperors fought, Russian Tsar Alexander I stayed in Głubczyce in a house in the main square. The house was destroyed in military operations in March 1945. In the years 1807-1809 the Głubczyce administrative district was occupied by French soldiers, who were a nuisance for the inhabitants because of continuous confi scations. The secularization of monastic orders began in Prussia in 1810. The Franciscan Monks left Głubczyce for over a century, and the Knights of St John of Jerusalem left their seat in Grobniki forever. The same thing happened to the order of the Teutonic Knights of Opava, who owned the villages of Gołuszowice, Gadzowice,

Krzyżowice and Zopowy in the Głubczyce administrative district. The secondary school in Głubczyce became a secular school after the Franciscan Monks left the town. In 1818 the territory of Hulczyn (Czech name Hlučin; German name Hultschin) was disconnected from Głubczyce administrative district and incorporated into the Racibórz district. Instead, the Głubczyce district received the villages of Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice and Biernatów, which previously belonged to the Prudnik administrative district. Because of the Prussian-Austrian war there were some border confl icts in 1866. At the beginning of the war, all the Austrian towns and villages on the Prussian border along the Opava River were occupied by Hungarian hussars. When the Prussian army came, the Hungarians retreated, and their quarters were taken over by Landwehr and Prussian reserve regiments. They stayed there till the end of the war, which was won by Prussia. The appearance of Głubczyce and Krnov changed in the 19th century. There was a fi re in Głubczyce in 1854, and a part of the main square buildings and the houses at Kozielska, Klasztorna, Kręta, Staszica and Warszawska streets were burnt to ashes. The fi re took a toll of 11 human lives. The town authorities decided to establish a fi re brigade station in town and to dismantle a part of town walls, turrets and gates. Still in 1854 the Monastery Gate was demolished. The Upper Gate was dismantled earlier in 1830 and the Lower Gate was dismantled in 1836. The Water Gate, which was built in 1822 was demolished in 1877. The decision was made to drain ponds and swamps in the southern and eastern part of the town, which had been a form of the town’s natural protection. The second riverbed of Psina was removed. In 1837 the town park (promenade) was created. The moat and the town walls were dismantled and replaced with gardens. The construction of emperor’s road through Opawa and Krnov started in 1830 (stones for the construction came from the ruins of Cvilin). The following gates were dismantled: Opava Gate in 1831, Głubczyce Gate in 1862 and the Upper gate in 1873. Contrary to Głubczyce, the town of Krnov preserved some fragments of town walls. In the second half of the 19th century the town of Głubczyce was greatly extended to the West. In the years 1862-1863 a court and a prison were built and they function till the present day. The town hall was remodeled between 1863 and 1864. In the place where the monument of Polish soldiers stands today at Koszarowa and Kochanowskiego Streets, there was a Byzantine synagogue built for the Jewish community of 300 members. In 1874 army barracks were constructed at Koszarowa and Gdańska Streets. The Starost’s offi ce building was erected in the years 1876-1879. Now it is the seat of the town authorities. In the years 1888-1889 the Catholic Public School (present-day Elementary School no.2) and army barracks at Żeromski Street were built. (the 6th regiment of the “Count Goetzen” Green Hussars was quartered in the new and the old army buildings). The post offi ce got its own building in the years 1896-1897.In the years 1898-1899 the town park was extended to the Powstańców Street (the part of the park from the Pocztowa Street to the Lwowska Street was devoted to the memory of Siberian deportees). After the old Evangelic church was dismantled, a new church was built in the years 1899-1901. The new church is bigger than the old one, it was built in Neo-gothic style and devoted to the memory of Margrave Jerzy Hohenzollern, “the father of Protestantism in Silesia”. In Krnov a Jewish synagogue was built in 1871 at Soukenicka Street. It was designed by Ernst Latzel and has been preserved to the present day. The local Jewish community had 450 members in 1876. The construction works at the Secondary school lasted from 1875 till 1876 in the place of the previous Seym (land authorities) of the Krnov Duchy. In the 19th century the “Tiroler” Hotel was built (present name Slezsky Domov), which was remodeled in the years 1928-1930. In 1888, in the place where the moat was situated, an ice skating rink was built with a tower at Rični okruh.In 1865 a fi re burnt the roof and two towers of the church in Cvilin. The church was reconstructed later and in the 70s of the 19th century 222 stairs were built leading to the top of the hill. In the 19th century, Głubczyce and Krnov underwent a quick process of industrialization. Unquestionably the most meaningful branch of industry in Głubczyce is brewing industry. Among the breweries existing in the region

EN

108

the most important was the Haudy/Weberbauer brewery at Fabryczna Street, established in 1856. With time, the plant was remodeled and extended. It still exists today. Three malt-houses worked for this brewery and several other plants, which based its production on barley grown in the neighboring area. An important branch of industry was also manufacturing of woolen fabrics. A Jewish entrepreneur, Moritz Teichman built a plant at the Fabryczna Street in 1854 (the plant was later called “Merkur”). In 1856 or 1857 Beniamin Holländer opened his factory at Kościuszki Street in the building, which is now used as a chemist’s shop. The products from both factories were awarded at international exhibitions. Besides the plants which were already mentioned above, there were also mills, brick factories, sawmills and a glass foundry in Głubczyce.On the turn of the 19th century Krnov was famous for the production of high quality fabrics. Traditions of woolen cloth production of Krnov and Głubczyce date back to the 14th century. The fi rst manufacturer was Alois Larisch, who also established a weaver’s shop, a washhouse and a dye-house, and then bought a mill in Kostelec. He then remodeled the building to make a fullery there, which he used to felt the cloth. After some time 17 factories operated in Krnov. Besides woolen products they manufactured silk fabrics, stockings and thread. Thanks to the development of the light industry, the number of town inhabitants increased and was then higher than in Głubczyce. In 1873 Franz Rieger established the “Gebrüder Rieger” (“Rieger Brothers”) company in Krnov. They produced organs, and the significance of the company was quickly increasing. In 1880 it was visited by Emperor Franz Josef I himself. He awarded the owner, Otto Rieger, with the Knight’s Cross and gave the company the title of emperor’s purveyor in ordinary. The Pope Leon XIII made Rieger the Knight of the Order of the Holy Tomb. The organs produced in Krnov were purchased by churches in the Habsburg monarchy, in Germany, England, Norway, Denmark, Italy, Portugal, Turkey, Russia and Palestine. They were also bought by the parish church in Głubczyce. After the World War I the Rieger Company had its division in the Głubczyce municipality in Mokre, near the train station. Many inhabitants of the Głubczyce region worked in factories in Krnov. Transportation between the two regions was greatly improved in the 19th century when railroad connection was established. Between 1855 and 1876 Głubczyce had a train connection with Racibórz, Racławice Śląskie and Krnov. In 1873 Krnov had the connection with Olomouc, Opava and Jindřichov.Ethnic relationships in the Głubczyce-Krnov region are also worth mentioning here. The towns of Głubczyce, Kietrz, Krnov or Horni Benešov had been inhabited mostly by people of German origin. In 1877 the Czech minority in Krnov established the Association of Czech Workers “Svornost” (meaning: “consensus”), which organized its own evening school. They did not manage to open a Czech elementary school. Lessons of the Czech language were facultative in the secondary school in Krnov. Only before the end of the World War I, for political reasons the Czech language learning became obligatory. In 1859 the secondary school in Głubczyce had 423 pupils; 62 of them were Polish and 44 were Moravian, as it was noted in the school curriculum. After the year 1858 Polish and Czech languages were taught here as facultative subjects. Both subjects disappeared from the school curriculum when germanization started under the rule of the “iron chancellor”, Otto von Bismarck.Cyprian Lelek, a priest born in 1812 in Benešov near Hulczyn tried to awake national consciousness among the inhabitants of Prussian Silesia. He passed the maturity exam in the Secondary school in Głubczyce in 1846 and he also edited the fi rst Czech newspaper in the Prussian territory – the title was “Holubice”. He cooperated with Karol Miarka, a Polish national activist. Cyprian Lelek was a priest in Baborów and Wódka. He died in 1883 in Głubczyce and was buried at the church cemetery in Wódka. His tombstone has recently been renovated. The cultural life fl ourished in Głubczyce in the 19th century. The “Liederkranz” Association of Male Singers was established there, as well as such organizations as the Cyclist Association, and the Male Gymnastic Association. Choirs were active at churches. A few newspapers were edited. Musical concerts were performed, mainly at the hall of the Weberbauer brewery. The Secondary school in Głubczyce had many eminent graduates who made the

town famous. Among them were the bishop of Wrocław, count Leopold Sedlnicki, born in 1787 in the palace of Linhartovy, medical doctor Karl Proske, born in 1794 in Grobniki, the restorer of Catholic church music who died in Ratyzbon, professor Gustav von Veit, born in 1824 in Głubczyce, who was a professor of gynecology and obstetrics in Rostock and Bonn, according to whose instructions the maternity clinic was built in Bonn, and prelate Josef Wilpert, born in 1857 in Dzielów near Baborów (Głubczyce administrative district), a famous archeologist and explorer of the Roman catacombs (the Wilpert family have been living here till the present day: in May 2004 a commemorating plate in his memory was unveiled in Dzielów. Another graduate of the Głubczyce secondary school was Josef Martin Nathan, born in 1867 in Tłustomosty. He was a bishop suffragan in Olomouc and the builder of a hospital complex in Branice. Felix Holländer , born in 1867 was also a graduate of the school. He was a playwright and he came from an educated Jewish family. Theatrical and musical life flourished in Krnov at that time. Theatrical performances were staged in the garden of the “Shooters’ House” and in the “Tiroler” hotel. In 1854 a theatre was opened in a new building. Performances were made only in winter. The most popular plays were classical dramas, folk plays and other performances related to the local history. The owner of the “Tiroler” created a theatre hall with a stage in his hotel. The museum in Krnov was founded in 1882. The period before the World War I was a time of revival and development. Two new buildings were constructed in the years 1901-1905 at the Raciborska Street in Głubczyce. These were the buildings of the Preparandist Seminary and the Royal Teachers’ Training College (both schools functioned till 1925). In 1902 a new high school was opened at the Kochanowski Street (now a general secondary school is situated there). In the years 1903-1907 the parish church in Głubczyce was enlarged and remodeled according to the instructions of an architectural expert from Berlin - Max Hasak. In the years 1903-1904 Maria Rösler established a shelter for the poor citizens (called “Röslerstift”), which is housed today by the dormitory of Group of Agricultural Schools of the Center of Vocational Education at the Parkowa Street. The collection of exhibits for the regional museum started in 1911. The museum was located in the Franciscan monastery. In 1901-1903 an Evangelic Neo-gothic church, designed by Franz Blash was built in Krnov between the present day Albrechticka and Mikulašska Streets. A 26-meter high stone view tower added some charm to Cvilin. The tower was constructed according to the directions of a builder, Ernst Latzel. Johann II von Liechtenstein donated 2 thousand crowns for its construction.Between the years 1901 and 1903 a new town hall was built in Krnov. The building has been preserved till the present day. Its architect was Moritz Hiltränger from Vienna. A copy of the previous town hall may be seen in the building of the polyclinic built in 1924. The “Silesia” exhibition hall was established in 1907 and the “Shooters’ House”, designed by Leopold Bauer was built in 1908. Now it is used as the Children and Youth’s House. The World War I (1914-1918) caused much damage to the region although it was not the territory of direct military operations. The loss of the central states (Germany and the Austrian-Hungarian Country) caused serious changes on the border. The Czech nation took advantage of the disintegration of the Habsburg country and started to create independent Czechoslovakia. On December 27, 1918 about six hundred Czech soldiers came to Krnov. The Czechs were still in minority in Krnov and the same was in Jindřichov, Zator - Loučki, Albrechtice and Osoblaha. In spite of this, the fi rst Czech school in Krnov was opened in 1919 at Hlubčicka Street. The situation of Prussian Upper Silesia became insecure after the World War I. In the provisions of the Treaty of Versailles there was a record about a Polish-German national plebiscite. Claims to the part of the Głubczyce district were also lodged by the Czech side. However, they were not taken into account. The plebiscite took place on March 20, 1921. Germans decidedly won in the Głubczyce district. In the opinion of Felix Steuer, born in Sułków (Głubczyce district), a graduate of the Głubczyce secondary school and the later director of the secondary school in Katowice, the result of the plebiscite was caused by the fact that the Czech and Polish minorities living in the district had lost their national identity. According

EN

109

to Steuer (“Dialekt sułkowski “, Kraków 1934) his native Sułków was the last Polish village on the German and Moravian language border. Dziećmarów was also a Polish village, but Baborów was a northeastern foreland of the Moravian dialect. Steuer (“Narzecze baborowskie”, Kraków 1937) informs that the parish-priest Kluger from Baborów used to conduct Moravian services every week, but the present parish-priest, Kloske, ceased to conduct them in 1922, which was a very painful experience especially for the old people. Children were brought up exclusively in the German language and in the German spirit. “Although the middle generation understand the Moravian dialect, they use it occasionally”

- writes Steuer. The tomb of Felix Steuer is situated in the cemetery in Baborów, right behind St. Joseph’s wooden church. In the period between the world wars there were many changes to the way Głubczyce looked. It was because of the town builder, Paul Klehr, who cooperated with eminent native artists like the sculptor Paul Ondrusch and the painter Richard Karger. Many interested buildings were constructed at that time, i.e. the groups of buildings at Raciborska, Sobieskiego and Niepodległości Streets, detached and semi-detached houses in the western part of the town and at the present-day Oświęcimska Str., which had the name of Krnov Str. (Jägerndorferstrasse) till

EN

OWNERS OF GŁUBCZYCE AND KRNOV

GŁUBCZYCE AND KRNOV Przemysł Ottokar II Czech king and Austrian duke 1253-1278 Kunegunda Kunegunda – Przemysł Ottokara II’s wife 1278-1285 Mikołaj I Mikołaj I – Ottokar II’s illegitimate son, duke of Opava 1282-1318 Mikołaj II Mikołaj II – Mikołaj II’s son, duke of Opava and from1336 of Racibórz 1318-1365

GŁUBCZYCE KRNOV

Jutta niemodlińska third wife of Mikołaj II, duchess of Głubczyce

1365-1377 Jan I – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz Opavaand Krnov

od 13661367-13771377-1380/82

Mikołaj III Mikołaj II’s son, Głubczyce duke

1394-1433 Jan II Żelazny – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz Krnov (1380/82-1385and Bruntal

1380-14241380/82-13851422-1405/07

Przemko - Mikołaj II’s son, Opava duke 1394-1433

Mikołaj IV – Przemko’s son, Głubczyce duke

1433-1434 Mikołaj V – duke of Krnov and Racibórz together with Wacław II, duke of Krnov, Bruntal and Rybnik

1424-14371437-1452

Wacław - Przemko’s son, duke of Opava and Głubczyce i

1434-1446

Jan Pobożny -Wacław’s son, duke of Opava and Głubczyce

1446-1482 Jan IV Starszy – duke of Krnov 1452-1474

Maciej Korwin Hungarian and Czech king 1482-1490

Piotr Haugwitz from Biskupice 1490-1503 Barbara – the lady of Krnov 1490-1510/11

Jan Schellenberg Czech chancellor, owner of Krnov (from 1493) and Głubczyce 1503-1506 Jerzy Schellenberg Jan’s son, owner of Krnov and Głubczyce 1506-1523 Jerzy Hohenzollern margrave Ansbach, duke of Krnov 1523-1543 Jerzy Fryderyk Hohenzollern Jerzy’s son, margrave Ansbach - Bayreuth, duke of Krnov 1543-1603 Joachim Fryderyk Hohenzollern elector from Brandenburg, duke of Krnov 1603-1606 Jan Jerzy Hohenzollern Joachim Fryderyk’s son, duke of Krnov 1606-1622 Karol von Liechtenstein duke of Opava and from 1622 duke of Krnov 1622-1627 Karol Euzebiusz Von Liechtenstein Karol’s son, duke of Opava and Krnov 1627-1684 Jan Adam von Liechtenstein Karol Euzebiusz’s son, duke of Opava and Krnov 1684-1712 Antoni Florian von Liechtenstein Jan Adam’s brother, duke of Opava and Krnov 1712-1721 Józef Jan Adam von Liechtenstein Antoni Florian’s son, duke of Opava and Krnov 1721-1732 Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein duke of Opava and Krnov 1732-1748

Głubczyce under Prussian rule 1742 Józef Wacław Von Liechtenstein - duke of Opava and Krnov

(1748-1772)

Franciszek Józef I Von Liechtenstein - duke of Opava and Krnov

(1772-1781)

Alojzy I - duke of Opava and Krnov (1781-1805)

Jan I Józef - duke of Opava and Krnov (1805-1836)

Alojzy II - duke of Opava and Krnov (1836-1858)

in German Reich from 1871

in the Austrian-Hungarian Monarchy Till 1918 r

in Czechoslovakia From December 1918-1938

in 3rd German Reich 1938-1945

in Poland from 1945

in Czechoslovakia from 1945


110

EN

1945. According to Paul Klehr’s instructions the town park (devoted to the memory of Siberian deportees) was prolonged to the so-called “Temple of Meditation”. The park is adorned with a swan pond and two fountains, one of them has animal-like decorations and the other is a monument of Johannes Reinelt from Gołuszowice (Głubczyce district), a dialect poet famous in Silesia, who used the artistic pseudonym of Philo von Walde (Philosopher from The Forest). The fi rst fountain was made by an artifi cial stone factory from Głubczyce and the other by Josef Obeth, a sculptor from z Jeseniky. Paul Klehr decided to remodel the town hall in 1936. Also the secondary school and the “Röslerstift” were extended. The cultural life fl ourished in the town. The Orchestra Association was very active.In 1924 the building of the polyclinic was constructed with the copy of the old town hall tower. The “Toroler” (Slezsky Domov) was remodeled by Leopold Bauer between the years 1928 and 1930. In 1928 the Town Theatre was built according to the design by Leon Kammel. In 1933 Gustav Adolf Horny, a builder from Krnov, became interested in the ruins of the Cvilin castle. He decided to clean them at his own expense and to repair the walls. In 1933 Hitler came to power in Germany. There were NSDAP outposts and SS and S.A. fi ghting squads in Głubczyce. In 1938, during the “Crystal Night”, Hitler’s fi ghting squads destroyed Jewish shops and burnt down the synagogue in Głubczyce. It was a diffi cult time for the local Jews. Those who did not leave, died later in German concentration camps. The Zweig family was among the refugees. Stefania Zweig born in Głubczyce in 1932 is a famous writer today. She lives in Germany. The fi lm that was based on her novel “Nirgendwo in Africa”, directed by Caroline Link, received an Academy award in 2003.After Austria was incorporated into the 3rd Reich, German people from the Sudetes became more active. On September 22, 1938 in Liptana in the Krnov region, a fascist fi ghting squad attacked a Czech sentry of military police. 6 members of the “State Safety Guard” were murdered; Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofi rek and the fi nanciers Inocenc Dostál and František Čech. Their bodies were buried at the cemetery in Głubczyce. After the war the corpses of Čech, Dostál and Hofi rk were exhumed and buried in a family cemetery in Liptana. There is a monument in their memory in the municipal cemetery in Głubczyce.On September 29, 1938 the Munich Conference started. The representatives of Italy, France and England allowed Hitler to take over the region of the Sudetes from Czechoslovakia. Czech schools closed in Krnov, also the secondary school that was opened in 1937. Other Czech organizations stopped functioning and Czech inhabitants had to leave. After the Sudetes region was taken over, Hitler came to Krnov and delivered a speech. On September 1, 1939 Hitler’s attack in Poland began the World War II. The eastern front approached Głubczyce district only in 1945. In January most women and children were evacuated from Głubczyce. The death transports from Oświęcim passed the district. On the way, the SS escort shot many Jews. A large number of German refugees came from the industrial part of Upper Silesia, which was taken over by the Soviet army. The bombing of Głubczyce started. Citizens fl ed in the direction of the Czech country. The last train to Krnov had left. About 200 people stayed in the town. On March 24 Russian soldiers entered Głubczyce, which was previously deserted by the German army. The whole town center together with the town hall was in ruin.Only a few Czechs lived in Krnov during the war as Czech inhabitants had to leave the town in 1938. In the end of March 1945 the evacuation of inhabitants also started here. They escaped in the direction of the town of Šumperk. The town and Cvilin were bombed. The Germans blew up bridges on the border river of Opava. Krnov was defeated on May 6 after heavy fi ghting. After the World War II almost the whole German population was displaced from the region of Głubczyce and Krnov. Transports of settlers from eastern borderland came to the Głubczyce district as the Big Three decided that the Soviet Union should take over the territory. Also settlers from central Poland came to live in the Głubczyce region.The Czechs, who had lived here till 1938, were able to return. Others also came from the territory of the reborn Czechoslovakia.

It was a period of great tension in the bordering region of Głubczyce and Krnov. The government of Czechoslovakia claimed their right to Głubczyce and Racibórz among other territories. Many unpleasant incidents happened near the border - in Branice, Dzierżkowice, Bliszczyce and Opavica. In June 1945 the Russian soldiers who were stationed there, even ordered to destroy the footbridge over the Zlata Opava River. The footbridge was linking the Polish town of Lenarcice with the Czech town of Linhartovy.Only in 1958 the border matters were fi nally settled between Poland and Czechoslovakia and a treaty on the state borders was signed in Warsaw.Other tensions in the bilateral relationships appeared in August 1968 when Polish army units entered Czechoslovakia within the framework of intervention by the Warsaw Pact army. This intervention was carried out by the communist authorities of the Polish Peoples’ Republic and was unfavorably accepted not only by the people of Czechoslovakia but also by the Poles. In September 1968 a Russian cuirassier regiment was placed in the army barracks in Krnov. The Russian army left the Czechoslovakian country only in 1991.6. TOURISM MONUMENTS IN GŁUBCZYCE1. Gothic parish church from the 13th century under the invocation of the Birth

of St. Mary, enlarged fi rst in the 14th century and then in the years 1903-1907 according to the project by M. Hasak. The interior of the church comes from the second half of the 19th century and the years 1903-1907. Historical part of the building is worth mentioning; the front towers built later (the southern tower with a Baroque cupola) the early Gothic 13th century stone portals, transept and a fl uted front peak. There is also a St. Fabian and St. Sebastian chapel built in 1501.

2. The interior of the parish church. In the historical part of the church you can see three naves from early gothic times with a narthex, stone plant-like decorations in the aisles of the church, and thin columns with pitcher capitals in the vestibule under the presbytery’s tower.

3. Portal of the parish church 4. The parish church by night5. The Franciscan monastery. It includes a baroque church and a characteristic

four-wing monastery with a garth in the middle. The whole complex was built in 1753-1770 designed by J.I. Töpper; the interior is decorated in baroque and rococo styles. A building constructed in 1752 was added to the monastery. There was a secondary school in it at that time.

6. The monastery’s interior. 7. Middle-ages baptismal font in the Franciscan monastery – from the 2nd part

of the 15th century, with a baroque covering plate. 8. The Liechtenstein heraldic arms in the gallery and the Franciscan emblem.9. St. Anna’s church (previous Trinity church) at the Sobieski Street. Constructed

beyond the town walls in the 16th century, destroyed by the Swedish army in 1645. In the present shape since 1776.

10. The town hall ruins. Renaissance town hall was built in 1570 in the place of an old merchant’s house. Some parts of the merchants’ house were preserved in the construction. It was remodeled many times, in the years 1603, 1863-64 and 1936. Now it is in ruin. There are some vaults preserved in the ground fl oor of the town hall. In the foreground there is a baroque sculpture of the Virgin Mary’s Immaculate Conception where angels and saints surround her. The sculptures were made by Anton Jörg and founded by Anton Hamm.

11. Głubczyce heraldic arms on the town hall tower.12. St. Florian’s fi gure from 1914 in the Kozielska Street. z 1914 r.13. Tower near the post offi ce from the 13th century, remodeled in the 16th

century with a fragment of town walls built in the 13th century from broken stone. The tower was rebuilt and strengthened several times in the 14th, 15th, 16th and 20th centuries.

14. Tower at the Ratuszowa Street. 15. Building at Niepodległości Street 14 built in the 2nd half of the19th century

in eclectic style. Nowadays a seat of the municipality authorities and town offi ce.

16. Building of the General Secondary School built in 1902.17. Głubczyce heraldic arms in the hall of the General Secondary School

111

18. Dormitory of Agricultural Schools at the Center of Continual Education, beginning of the 20th century.

19. Monumental villa at 1, Chrobry Str., end of the 19th century20. The house on the corner of Pocztowa and Fabryczna Streets, 2nd half

of the 19th century.21. Tenement house on the corner of Kochanowskiego and Niepodległości Streets,

2nd half of the 19th century.22. The building of Elementary School no. 2 at the Kochanowskiego Str.23. Heraldic arms on the wall of the Elementary School no. 2 – 2nd half of the

19th century.24. Building at Chrobrego Str from 1911, presently a House of Daytime Stay25. Tenement house at Kochanowski Str., 2nd half of the 19th century, seat of

District Starosty26. Brewery, Browarna Street27. Building of the railroad station built in a shape of a locomotive in the 2nd

half of the 19th century.28. Słowacki Str. – water-tower 29. Heraldic arms on the water tower.30. Tomb of Czech customs offi cers murdered in 1938 by Hitler’s soldiers,

Głubczyce cemetery31. Park fountain with animal-like decorations built between 1911 and 1912 at

the expense of the brewery owner - Eduard Beyer32. Monument – fountain built in 1922 in the Głubczyce park dedicated to

a dialect poet, Johannes Reinelt, known as “Philosopher from the forest”. Joseph Obeth made it in the interwar period. Only a medallion has remained after the fl at-sculptured portrait.

32. Post offi ce building at Pocztowa Str.34. Głubczyce Soil Museum. Established in 2001. Two exhibitions are open

for visitors: historical and ethnographic. The historical exhibition presents monuments related to the history of Głubczyce region from prehistoric times till the year 1945. The museum has got exhibits connected with beer making, the Upper Silesia plebiscite period and with World Wars I and II. A part of the exhibits comes from excavations in Głubczyce district, where the battles between Germans and Russians took place in 1945. The ethnographic exposition presents object of home appliance, clothing, work tools used in the fi eld and farm. German farmers used some of them, some were brought by new settlers from eastern borderland.

MONUMENTS OF THE GŁUBCZYCE MUNICIPALITY AND ADMINISTRATIVE DISTRICTGŁUBCZYCE MUNICIPALITY1. Bogdanowice, the Bohdanowski family tombstones with epitaphs written in

Czech, 16th century. 2. Klisino palace. Built by baron von Gruttschreiber in 1758, presently a seat

of Public Assistance House.3. Opavica, parish Trinity Church, monument of “0” category built between

1701 and 1706.4. Interior of the church in Opavica adorned with polychromy built in 1733

by Josef Matthaus Lasser. The altar and pulpit in the shape of a boat are the works by Johannes Nepomuk Hartmann.

GŁUBCZYCE ADMINISTRATIVE DISTRICT5. Baborów, St. Joseph’s cemetery wooden church built in the years 1700-1702,

Greek cross design. Baroque polychromies and wooden altars with a wealth of ornament.

6. Dzielów, wooden “reconciliation” cross called “Cyrillic”. The name refers to the alleged mission of St. Cyril and St. Metody in this area.

7. Dzielów, a plate devoted to the memory of prelate Joseph Wilpert, born there in 1857, who was an archeologist excavating Roman catacombs. The plate may be seen at the St. Nicholas parish church.

8. Basilica in the Branice hospital, built in the years 1929-1932. In its presbytery there is a mosaic showing the Holy Family, designed by the town builder Paul Klehr from Głubczyce.

9. Kietrz, St. Thomas parish church, built in the years 1720-1722. Baroque interior. Virgin Mary fi gure in the main square, erected in 1730.

ATRACTIONS IN THE NEIGHBOURHOOD:GŁOGÓWEK (6 073 inhabitans), town hall, castle, water tower, turretPRUDNIK (23 630 inhabitans), castle tower, Lower Gate tower, town hall MONUMENTS IN KRNOV1. Parish church of St. Martin. Monumental gothic structure remodeled in late

Baroque style (15th century). It had two defense towers, which were a part of town defense walls. The interior of the church was rebuilt in the style popular at that time in the 18th century. Especially valuable are: the altar, pulpit, organs and paintings by unknown painters from 18th century. In the northern wall of the church there are tombstones from 16th and 18th centuries and in a side chapel there is a sepulchral stone with a polychromy commemorating Krzysztof Bilicki, a doctor from Bilice who worked for the castle.

2. Holy Spirit Church. The beginnings of the church date back to the 13th century. It was constructed and rebuilt in the 1st half of the 15th century. Its walls are decorated with frescos painted in the 14th century and pictures painted in the 2nd half of the 15th century.

3. Presbytery with frescos in the Holy Spirit Church4. The Friars’ Minor Church with the former monastery. The Friars Minor built

it in 1273. Josef Stern decorated the interior with wall paintings. Paintings by F.A. Sebastian in the monastery’s refectory come from the 18th century. Gothic vault in the side chapel comes from the 15th century.

5. Church in Cvilin. Baroque pilgrims’ church under the invocation of Suffering Virgin Mary on the hill of Cvilin was built in the years 1722-1727. The builders of the church were Andreas and Georg Gans, frescos were painted by Franz Eckstein. There are 222 stone stairs leading to the church.

6. Fragment of the Minor Church’s interior.7. Evangelic church. Built in the years 1901-1903 in Neo-gothic style.8. Roman rotunda - Kostelec9. Synagogue at Soukenicka Str. Built in 1871 according to the design by Ernst

Latzel10. Krnov towers.11. Rieger organ factory. Franz Rieger founded the factory in 1844. In 1873 the

company was named “Rieger Brothers”. In 1920 it was taken over by Josef Glatter-Götze and after 1945 Josef Klosse continued organ production. The company name was changed into “Rieger-Kloss”.

12. Town Hall with tower, in Neo-renaissance style with secession details, built in the years 1901-1903 in the place of a Renaissance town hall from the 16th century.

13. Polyclinic building built in 1924, decorated with the copula of the old town hall tower

14. Tenement houses at Hobzíkove Str. They were built in the 2nd half of the 16th c. and in the 17th c. when the town of Krnov was the residence of duke Jerzy Hohenzollern.

15. Shooters’ House – was built in 1906 according to the design by Leopold Bauer. Today it is known as the Children and Youth’s House .

16. The former villa of Rudolf Larishe. It was designed by Latzel and built in 1888 in Neo-renaissance style with Scandinavian elements. After 1929 its interiors were reconstructed according to the design by Leopold Bauer. At present there is a bank inside.

17. Secondary School building, built in 1875-1876, extended in 193618. Ruins of the Gothic castle of Cvilín. They come from the 1st half of the 13th

c. The castle was built in the place of a prehistoric settlement. 19. Swedish wall – fragment of a defense wall with a Renaissance arcade

which was added to the walls during the times of Margrave Jan Jerzy of Krnov in 1529.

20. Krnov Counts’ Castle. Built in Renaissance style in the 1st half of the 16th c. It was reconstructed after the fi re in the 2nd half of the 18th c..

21. Fragment of a gallery in the Krnov castle with valuable scratch-work and fl at sculptures.

22. Old ice-rink. In the place where there was a moat in 1888 an ice-rink and a tower with a copula for the orchestra were built. Now there are a restaurant and recreational grounds here.

23. Town theatre – built in 1924, designed by Leon Kammel

EN

112

22. Old ice-rink. In the place where there was a moat in 1888 an ice-rink and a tower with a copula for the orchestra were built. Now there are a restaurant and recreational grounds here.

24. View tower on the top of Cvilin (441 m above sea level) - 26 meters high. It was built in the years 1902-1903 according to the architectural design by Ernst Latzel. It is an interesting building in Romantic style, which has remained intact till today.

25. The panorama of Krnov – view from the towerMONUMENTS OF THE KRNOV MICROREGION1. Palace Linhartovy. It stands in the place of a tower, which was rebuilt in

1588 into a four-winged palace, and then in 1695-1702 it was remodeled in the Baroque style. The interior walls are covered with wall paintings. At present the interior of the palace is not open to the public.

2. Palace Brantice. Old feudal seat. It was built in the place of a fortress, which was mentioned in 1449. In 1576 Hieronim Reinwald, the chancellor of the Krnov Duchy, built the southern wing of the palace. At the end of the 16th c. The western wing and a storey arcade were added at the end of the 16th c. The palace is surrounded with a park established in the years 1890-1900 with the area of 2,5 hectares. In the park there is a statue of Hercules – a monumental Baroque work from 1709. The interior of the palace is not open to the public.

3. Palace Slezské Rudoltice. Built in a place of a Gothic fortress belonging to the family of Sup from Fulštejn, then rebuilt by the Sedlnicky family from Choltice on the turn of the 16th century. The palace fl ourished in the 18th c. when it belonged to Albrecht von Hoditz. In 1770 Prussian King Frederic II visited the palace. The palace is not open to the public.

4. Palace Dívčí Hrad. Renaissance family seat built in the years 1591-1593 in the place of a Gothic castle. Near the castle there is still a stone wall from the 14th century. The interior of the palace is not open to the public.

5. Jewish cemetery in Osoblaha. One of the most known Jewish cemeteries on the territory of the Czech Republic, established in the years 1616-1617, when Jewish community settled in Osoblaha. It was used till the end of the 19th c.

6. Fulštejn castle ruins. They may be found near the Osoblaha river. The castle was founded in 1255 by Herbort from Vulm, and after 1566 it was rebuilt in the Renaissance style. During the Thirty Years’ War it was demolished. Only the palace’s ruins, a round tower and exterior fortifi cation have remained till the present day.

OTHER TOURIST ATTRACTIONS OF THE KRNOV MICROREGION7. Hans Kudlich view tower. The tower, recently renovated, was built in 1913

on the top of the Strážiště Hill (395 m above the sea level) near the town of Úvalno. It was built to commemorate Hans Kudlich (1823-1917), the town’s inhabitant, who was the youngest member of parliament in the Seym in Vienna. He contributed to abolishing the feudal service in 1848.

8. View tower in Ježník. A wooden view tower on the top of Vyhlídk (553 m above the sea level) is situated in Ježník, which is a district of Krnov. Its height, together with a mast, is 17,5 m.

9. Single-track railway Osoblaha - Třemešná (rail width 760 mm). The railroad goes through Osoblaha-Bohušov-Koberno-Slezské Rudoltice-Amalín-Horní Povelice-Dívčí Hrad-Liptáň-Třemešná ve Slezsku. Its total length is 20,2 km. Maximum allowed speed is 40 km/h. Maximum height of the route is 385 m above the sea level on the distance of 2 kilometers.

10. Spring - Zátorská kyselka. It is a well-known mineral water spring in the town of Zator, near to the Trinity Church. It has been used for about 250 years. It was renewed in 1999.

11. St. Sebastian parish church was built from stone in the years 1730-1733. A legend says that St. Benedict was buried there.

ATRACTIONS IN THE NEIGHBOURHOOD:BRUNTÁL (17 626 inhabitants): castle, Virgin Mary’s Accession Church, church

complex of Virgin Mary the Consoler, Sanctuary of Virgin Mary, St. Michael’s cemetery chapel, Renaissance tenement houses

OPAVA (60 731inhabitants): Holy Spirit Church, building of Silesian Museum, evangelic church, Holy Trinity church.

RECREATION IN THE REGION.CLIMATEThe territory of Głubczyce municipality covers two areas of different climatic conditions. The southwestern area covering the Opava Mountains has sharper atmospheric conditions (winters are long and cold, summers are shorter and cooler). The northwestern and western areas situated on the Głubczyce Plateau have a softer climate. The average annual temperature is 6,8-8,10C, the average temperature in January is -2,00C, and the average temperature in July is 17,00C. Rainfall is lowest in the south and south-west (600 mm) and highest in the north and north-east (650 mm).The territory of the Krnov microregion covers 3 areas with different climatic conditions: the smallest area in the northern and eastern part of the microregion has a warm climate, the biggest area has a mild and cool climate (moderately cool and short summers, long and mild winters) and the remaining area (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) has a cool climate. The average annual temperature is 7,8oC, the average temperature of January is -2,3oC, and the average temperature of June is 17,8oC. The average annual rainfall is 600 mm.LANDSCAPE The landscape of the Głubczyce municipality is diversifi ed. Most part of the municipality has a hummocky sculpture, and the southwestern part has distinctive features of low mountains, partly covered with forests. In the municipality there are two areas of protected landscape. These are:1. Głubczyce Forest, a small forest complex on the area of 1.597,5 hectares

situated north from the town on the Głubczyce Plateau. The Plateau is almost completely deforested. The Forest covers a part of Stradunia river basin with numerous ravines and gullies. There are many types of natural tree gatherings there like ash tree and alder swamp meadows, submontane ash tree swamp meadows and subcontinental forest growing on dry ground. Much of the area is also covered by pine forests and mixed forests. The Głubczyce forest also possesses bio-therapeutic values. It is of great importance for tourism and rest of the inhabitants of Głubczyce.

2. Mokre - Lewice Region of the area of 6.527 hectares, covering a fragment of the Opavian Mountains. The landscape is diversifi ed, with steep, partly forested slopes reaching 500 m above the sea level, numerous ravines and river basins of Troja, Osoblaha and Opavica. There are many types of natural tree gatherings there like ash tree and alder swamp meadows, submontane ash tree swamp meadows and subcontinental forest growing on dry ground. Much of the area is also covered by pine, spruce, larch and mixed forests.

In the protected areas there are many protected and rare plants. These areas are also a shelter for protected species of animals.Slightly smaller forest complexes may be found in the southwestern part of the municipality, in the area of Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszów and west of Chróstno. In the Głubczyce municipality there are 5 monuments of nature. These are the following:� rowed (2, 3, and sometimes 4 rows) alley of little leaf linden trees (Tilia

cordata), alley with 334 trees, about 800 meters long along the road from Klisino to Pomorzowice. The thickest tree has got 540 cm diameter at breast height.

� 2 maidenhair trees (Ginkgo biloba) growing in one of the farms in Pomorzowice. Age of about 150 years.

� Pin oak (Quercus palustris) growing in a fi eld near a railroad embankment between Pomorzowice and Racławice Śl. Age of about 200 years.

� Rowed (two or three rows) alley of little leaf linden trees (Tilia cordata), alley with 1403 trees, about 5500 meters long along the road from Tarnkowa to Głubczyce. The thickest tree has got 440 cm diameter at breast height.

On the territory of the Krnov microregion there are protected areas where many protected plants may be found. There are also numerous species of protected birds and other aquatic and land animals. These areas are:NATURAL PRESERVE - KRASOVSKÝ KOTEL, situated in the western part of the Krnov microregion, about 2,5 km from Krasova, 660 m above the sea level. The area covers 11,5 hectares. It is a meadow situated 660 m above the sea level.NATURAL PRESERVE - RADIM, covers the highest part of Kopřivná Hill and

EN

113

its northern slope as well as the area of the hill called “U dubu”, on the right side of the Krasovka brook. The preserve is situated 430 - 556 meters above the sea level and covers 19,3 hectares. It is an exceptional area with fi r and beech trees and autochtonous larches. There are also maple trees and mountain elms. NATURAL PRESERVE - WIELKI STAW PAVLOVICKÝ. It is situated in the cadastre of the municipalities of Hlinka, Osoblaha and Slezské Pavlovice. Among landscape attractions also monuments of nature should be mentioned:OLD CLAY-PIT – natural creation north of Krnov in the old excavation of a brick factory, area of 4,4 hectares. WANDERING STONE LIPTAŇ – situated about one kilometer from the town of Liptáň, not far from the single-track railway Osoblaha-Třemešná ve Slezku. It is an erratic boulder made of northern fi ne basalt. Its age is estimated as 920-1010 million years, its perimeter is 567 cm and weighs about 4,7 metric tons. It is one of the biggest erratic boulders on the area of the Czech Republic. DÍVČÍ HRAD – a natural creation called Oblík u Dívčího Hradu is situated in the north-southern direction from a palace and has the area of 0,6 hectares. Cephalopod, coral and arthropod fossils from the Cretaceous period were found there. WATERS ON THE AREA OF GŁUBCZYCE MUNICIPALITY:RIVERS: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, OsobłogaFISH PONDS: Lwowiany, Zawiszyce, ZubrzyceWATERS OF THE KRNOV MICROREGIONRIVERS: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,PONDS: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,STREAMS: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí, Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský MINERAL WATER SPRINGS: Slezské Pavlovice, ZátorRECREATION AND SPORTS FACILITIESSPORTS FACILITIESGŁUBCZYCE: sports hall, stadium, group of game fields with asphalt surface (3), grass sports fi eld, tennis courts, school gymnasiums (8). Outdoor swimming pool complex (c.a. 500 m from the PKS bus station – built in the years 1978-1989. The pool complex includes 5 swimming pools: sports pool, medium and two shallow pools and one paddling pool. Total water area - 6000 m2. There is also a volleyball fi eld, playground for children near the paddling pool, a slide and a fountain. GŁUBCZYCE MUNICIPALITY: school sports fields (Bogdanowice, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), Ludowe Zespoły Sportowe football fields (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawice, Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), gymnasiums (Gołuszowice, Lisięcice, Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), tennis court (Głubczyce Sady), bicycle route going near the towns of Głubczyce, Głogówek and Branice, and on the Czech side near Krnov, Albrechtice and Osoblaha. Its total length is 220 km. In the Głubczyce municipality the route goes through Zubrzyce–Chróstno–Ciermięcice–Chomiąża–Pietrowice–Lenarcice–Opawica–Dobieszów–Gołuszowice–Gadzowice–Głubczyce–Tarnkowa–Sławoszów–Pomorzowiczki–Pomorzowice–Klisino. The route was made thanks to fi nancial assistance from the European Union Program PHARE-CREDO in the framework of partnership contract made by Krnov, Głubczyce, Osoblaha, Głogówek, Albrechtice, Branice and Uvalno.KRNOV: indoor artificial ice-rink, indoor swimming pool, outdoor swimming pool, football stadium, athletic stadium, squash center, bowling alley, rope center, artifi cial climbing wall, fi tness center, spinning center, in-line fi eld, beach volleyball fi eld, minigolf.Sports airport of Aeroclub Krnov - since 1994 it has had a status of a public domestic airport for small sports airplanes. It is also used by the fi re brigade and for spraying plants (fi elds and forests) and for recreational purposes.KRNOV MICROREGION: outdoor swimming pools (Bohušov, Osoblaha, Úvalno), tennis courts (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské Rudoltice, Třemešná), beach volleyball fi elds (Bohušov, Holčovice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), football fi elds (Bohušov, Brantice, Býkov -

Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Zátor), gymnasiums (Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno), fi tness centers (Heřmanovice, Holčovice), ski-lifts (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), bike rental places (Holčovice), bowling alley (Slezské Rudoltice), sports center (Vysoká).Bike routes no. 55 - Úvalno - Krnov - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice - Rejvíz - Jeseník. The route goes near the ruins of defense castles, it offers the views from the tower in Úvalno, well preserved Jesenik architecture and nature’s monuments. It goes to the resort town of Jesenik. In Branice it reaches the route no. 34 (91 km) from Wiechowice to Lewice, Pietrowice, Głubczyce, Głogówek.Training bike routes Krnov - Cvilín near the Cvilin hill. The routes were created thanks to the efforts of cycling enthusiasts. Great help for the implementation of their project came from the American Found USAID/ Peace Corps. The routes are divided into three parts: the blue (easiest), green (medium) and red one (the most diffi cult). RECREATION CENTERSGŁUBCZYCE MUNICIPALITY: Pietrowice – camping site of the 1st category situated 14 kilometers from Głubczyce, 1 kilometer from the border crossing with the Czech Republic. On the territory of the center there is a 2 hectare water reservoir available for swimmers. There is also a fi shpond there for anglers. Beside the hotel and small brick tourist houses there is also a tent site for about 200 persons and 18 places for caravans. An attraction of the center is an outdoor pool with a tower for jumping and a slide (11meters high and 25 meters long). The center is open from May 1 till October 31. In 2004 a slope for skiers was opened. KRNOV MICROREGION: Osoblaha – recreation center with a swimming pool, Holčovice Spálené – ski lift near the Zamo boarding house, Holčovice Spálené - Zdravý vzduch (Fresh Air) Recreation Center, Holčovice - Lesní zátiší (Forest Shelter) boarding house, Bohušov – recreation center with a natural swimming pool. TOURIST INFORMATION CENTERSGłubczyce - ul. Niepodległości 14, www.glubczyce.pl, e-mail: [email protected], ul. Olimpijska 1, e-mail: [email protected] - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: [email protected]ívčí Hrad - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail: [email protected]šov - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail: [email protected]žsko - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]. ECONOMYADVANTAGES OF THE REGIONADVANTAGES OF THE GŁUBCZYCE MUNICIPALITY: proximity of the border crossing, very good natural and technological conditions in agriculture, food processing industry, good condition of technical infrastructure, new well developed technical infrastructure – water treatment plant, well developed road network, well educated medium and executive staff in engineering and education, clean environment. The mission of the Głubczyce municipality is to create a center of modern agriculture, services and tourism. The priority of the municipality’s development is to increase its economic attractiveness and to improve the living standards for its inhabitants. There are four main strategic targets in the municipality development till the year 2015: improvement of living standards, modern farming with multifunctional development of rural areas, development of technical infrastructure, industry and services, and the development of international cooperation (Source: Strategy of Development of the Głubczyce Municipality accepted by the Town Council in Głubczyce in an act no. XX/263/2001 dated Feb. 28, 2001)ECONOMIC STRENGTHS OF THE KRNOV MICROREGION: low labor costs, suffi cient space to develop business, well prepared industrial zone, proximity of the Polish border, good road connections with Poland, activities for the benefi t of region development, accessibility of labor, high percentage of inhabitants with a university degree (source: Town Offi ce in Krnov, SWOT analysis)TECHNICAL INFRASTRUCTURE.WATER SUPPLY

EN

114

Głubczyce is supplied in water from the water supply station at the Powstańców – Mickiewicza Str. This station also supplies water to the neighboring villages. Water is supplied to homes in other places from wells in rural areas, collective water pipelines, where water is delivered from water intakes in abyssal wells and local pipelines. The towns in the Krnov microregion are either connected to public water station networks or supplied with water by water pipelines from former state owned plants, private wells and local pipelines belonging to the municipality. The public pipeline in Krnov is supplied in water from local underground waters in Zlatá Opavice and Kostelec. SEWAGE DISPOSAL - WATER TREATMENT PLANTGłubczyce has got a distributive sewer system. The length of the sanitary sewage system is 23,7 kilometers and 12,4 kilometers of terminals. Two neighboring villages of Gadzowice and Gołuszowice also have their own sewage system of the same type.The town has got a modern mechanical-biological sewage treatment plant working in the BIO-SYMBIO technology. Its fl ow capacity of the plant is Qd

śr

6 915 m3/day, Qdmax

9 550 m3/day, RLM = 73250. Úvalně and Krnov have the highest percentage of households connected to a sewer system. In 14 towns and villages over 90% of households are equipped with septic tanks. SEWAGE DISPOSALGłubczyce has a dumping ground for residential refuse and industrial refuse. The dumping ground is located in the southern part of the town at the road from Głubczyce to Rożnów. It collects trash from the whole municipality. Its area covers 4,6 hectares.According to the regulations in the Czech Republic, it is the duty of

municipalities to provide a proper number of waste bins, to segregate and dispose of municipal waste. In June 1997 a place has been designed for the management of hazardous and high volume waste. ELECTRICITY AND ENERGY SUPPLYThere is the Main Energy Feeding Station in Głubczyce. 15 kV cable and aerial runs, of the total length of 178

kilometers go from this station. On the area of the municipality there are also 129 transformer stations (15/0,4 kV) including 39 stations supplying energy to the town of Głubczyce. The Energy Plant Opole S.A., division in Kędzierzyn-Koźle, which is the energy provider, also supplies energy to 15 transformer stations operated by other users. The above mentioned transformer stations provide energy on the area of the municipality through 135,4 kilometers of low-tension aerial network, 14,2 kilometers of low-tension cable and 81,5 kilometers of street lighting system network. The energy provider in the Krnov microregion is Severomoravská energetika a.s. Krnov. Of signifi cant importance in delivering electricity is the 110 kV distribution network including supply centers (high voltage network) and transmission lines. There are two supply centers of this kind: Krnov - Česká Ves and Odbočka Třemešná. GAS SUPPLYThe town of Głubczyce is gasifi cated with natural low-pressure gas. The rest of the municipality has got a gas piping system going from Nysa to Racibórz. The total length of the low-pressure gas distribution network is 60,8 km, and the total length of the mean-pressure gas network is 1,8 km.Gas distribution network in the Krnov microregion includes two kinds of network, one of low pressure (up to 2,2 kPa) and another one of average pressure

(up to 300 kPa). The average gas piping system goes through Úvalno, Krnov, Krásné Loučky, M.Albrechtice, Třemešná, Jindřichov, Janov and Petrovice. HEAT DISTRIBUTIONThere are a dozen or so local boiler houses that supply heat to the town. The producers and distributors of heat in the town are boiler houses at housing cooperatives and industrial plants. A part of demand for heat energy is satisfi ed through central heating system. The main heat source is the boiler house at Revoluční Str. in Krnov. An additional heat source is a modern boiler house at “Pod Cvilínem” housing estate. This system supplies heat to most companies in town, schools, health centers, shops and about 4000 households. TELEPHONE NETWORKThe town and the municipality have a modern automatic exchange stationary telephone network providing services to the inhabitants. The municipality is within the range of the mobile phone networks of all mobile phone companies in Poland.Since 1996 Krnov has been using a new HOST type digital telephone exchange. There is also a light pipeline of high fl ow capacity that goes through Ostrava, Krnov and Bruntal. The mobile phone network is well developed in the Czech Republic. AGRICULTURESOILS - LAND CAPABILITY TAXATIONThe area of the municipality is characterized by a high land capability taxation. The major part of the soils are very rich or rich (mainly used for the cultivation of wheat and red beets). The loess black earth of the 1st complex and soils of the 2nd complex like brown soil and pseudo-podsol can be found in the middle and in the northern part of the municipality. Soils of the fi rst, second and third category constitute 74% of the total area of arable land. The climate creates good conditions for the development of agriculture, which is a predominant branch of industry in Głubczyce municipality. Grain cultivation prevails (wheat, rye and barley) and accounts for over 80% crops, almost 10% are root crops (potatoes and beets) .On the area of the Krnov microregion farmers grow wheat, barley, sugar beets and potatoes. The eastern part of the microregion, situated along Osoblaha, is the area of the most intensive cultivation. Even the most demanding plants may be cultivated there. Most of crops are beets, barley and wheat. Black earth is the dominating soil type. INDUSTRYNumber of business enterprises in the Głubczyce Municipality - 1 200Number of business enterprises in the Krnov microregion (March 2004): 6 031The predominant branch of industry in the Głubczyce municipality is agriculture and food production, especially: milk processing, production of non-alcoholic beverages, production of beer and malt, bakeries and confectioneries, slaughtering plants, and a butcher’s shop. Other developing branches are also building industry, metal industry – production of heaters for central heating and water boilers, and pharmaceutical and cosmetic industry.Głubczyce associates its future with further development of agricultural and food production and services connected with agriculture. A favorable factor is the proximity of great demand markets and the development of border cooperation with the Czech Republic. Engineering industry and wood industry are the fastest developing branches in the Krnov microregion. An important part of economy in the microregion is building industry. The region’s tradition - organ production is also developing. Two thirds of services and local products are sold on domestic market. The remaining part of production is exported. INVESTMENT OPPORTUNITIES IN THE GŁUBCZYCE – KRNOV

Arable land structure in Głubczyce municipality 2003 (in hectares)

Total Głubczyce municipality area 29 433

A. agricultural land 23 528

Arable land 20 916

Orchards 145

Meadows 865

Grazing land 15 021

B. forests and afforested area 3 080

C. idle land and other 2 825

EN

Land structure in the Krnov microregion (May 2004):(in hectares)

Total area of land in

the microregion58 033

Forests 24 126

Meadows 11 154

Arable land 16 713

Orchards 17

Water basins 601

Gardens 1 111

Buildings 683

Other 3 628

115

Twin Towns of Głubczyce

Krnov, Albrechtice, Rusin Czech Republic

Rockenhausen Germany

Saint Remy sur Avre France

Twin towns of Krnov


Poland

Karben Germany

Saint Egréve France

Pefki Greece

Telšiai Lithuania

Yukon USA

REGIONSurplus of reserves in agricultural production as well as the proximity of potentially big food and agricultural product markets create numerous investment opportunities for food industry, farm production and agriculture-related services. The cities Głubczyce and Krnov offer attractive locations for investments. The proximity of the Czech border and border crossings give the possibility of economic activation in the zone directly adhering to the crossings and in the zone of transit roads (state road no. 38). The Glubczyce municipiality has an investment area for sale in this zone. Desired investments: food processing, municipal infrastructure, housing industry, services, trade, culture, sports, recreation, and environmental protection.

ALLOWANCES AND PRIVILEGES FOR INVESTORS. There is a possibility to obtain relief in fees and local taxes in the case of investments, which are meaningful for the local job market and for the development of these two municipalities.According to the development strategy the main aim of the Głubczyce – Krnov Region is to create appropriate conditions to attract new investments through creating investment areas and complex services for investors. A very important task concerning economy and industry development is the support for small and medium companies in the framework of cooperation between public and private sectors. Of no lesser importance is development of international cooperation and border trade.

EN | FR

1. IntroductionLa publication «Région de Głubczycce-Krnov. Histoire. Tourisme. Economie» a pu paraître grâce à la coopération des autorités loacales des villes: Głubczyce et Krnov et au soutien fi nancier dans le cadre du programme PHARE CBC. Elle a pour objectif de faire découvrir l’histoire de la région et de promouvoir ses valeurs touristiques et économiques. COOPÉRATION ENTRE GŁUBCZYCE ET KRNOVDepuis de nombreuses années les autorités locales de Głubczyce et de Krnov témoignent de l’intérêt partiuculier aux activités en faveur d’une coopération de partenariat entre les deux villes. Elles concernent avant tout l’organisation de manifestations culturelles et sportives. Sur la liste des organisateurs – à part les communes - s’inscrivent aussi d’autres institutions (écoles, clubs sportifs, pompiers, éclaireurs, scouts et oldboys de deux villes). Durant les dernières années les autorités des villes entreprennent des actions favorables à la réalisa-tion en commun de projets fi nancés par l’Union Européenne, et prennent des initiatives stimulant le développement économique de la région. Une déclaration de coopération entre Krnov et Głubczyce a été signé en 2001. Les deux villes appartienent à l’Eurorégion de la Silésie.2. Région de Głubczyce-KrnovSITUATION GÉOGRAPHIQUELa région de Głubczycce-Krnov s’étend sur le territoire de la commune de Głubczyce (Pologne) et celui de la microrégion de Krnov (République Tchèque).La commune de Głubczyce se situe dans la partie sud –ouest de la Pologne. A l’ouest sur 43 kilomètres carrés, la frontière de la commune de Głubczyce constitue une frontière naturelle entre la Pologne et la République Tchèque. Administrativement parlant le territoire de la commune appartient à la voivodie d’Opole et au powiat de Głubczyce.La microrégion de Krnov s’étend au nord-est de la République Tchèque. Au nord sur 86 km la frontière de la microrégion constitue une frontière naturelle entre la République Tchèque et la Pologne. Administrativement, elle fait partie de la région de Moravie – Silésie avec la ville d’Opava au cente. La commune de Głubczyce comprend :� la ville de Głubczyce (13854 habitants)� 45 villages. Ce sont: Bernacice ( 106 habitants), Bernacice Górne (123),

Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Ga-dzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706), Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice

(284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisięcice (830), Lwowiany (118), Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów (72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce (417).

La commune compte le plus grand nombre de villages des toutes les communes municipales et rurales de la région d’Opole. La superfi cie de la commune de Głubczyce est de 295 km2 (3,1% de terrains de la voivodie). C’est la plus grande commune dans la voivodie d’Opole.La microrégion de Krnov compte 25 villages (67 districts cadastraux). Ce sont: Bohušov (457 habitants), Brantice (1163), Býkov - Láryšov (158), Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnów (25641), Lichnov (1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha (1163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice (664), Třemešná (1007), Úvalno (919), Vysoká (315), Zátor (1162).La commune de Głubczyce se situe dans les deux zones: le sud-ouest dans les monts d’Opawa, appartenant aux Sudètes orientales, par contre le côté nord-ouest et l’ouest sont localisés au plateau de Głubczyce appartenant à la plaine de la Silésie.Une grande partie du territoire de la microrégion de Krnov appartient aux Sudètes orientales (macrorégion haut-plateau tchèque). Seulement une partie de la microrégion, celle du nord-est (Osobloha, Krnov et Uvalno) appartient à la plaine de la Silésie (macrorégion la plaine de la Pologne centrale). Le nord de la microrégion fait partie du plateau Jindřichovské, constituant une partie du plateau de Złotagóra. Une toute petite partie dans les environs de Heřmanovice appartient au massif de Jesenik Gruby (Jesenik le Gros). TRANSPORTSur le territoire de la commune de Głubczyce passent:� route nationale (No 38) d’une importance régionale qui relie Kędzierzyn-

Koźle–Głubczyce–frontière de la Pologne,� deux routes départementales: No 416 Krapkowice–Głogówek–Głubczy-

ce–Kietrz–Racibórz et No 417 Laskowice–Klisino–Szonów–Szczyty–Li-sięcice.

A une vingtaine de kilomètres du centre de Głubczyce passe une route nationale reliant Pszczyna à Racibórz et à Opole (no 45), c’est une route à circulation rapide. La ville est éloignée à 38 km environ de noeuds de communication

FR

RÉGION DE GŁUBCZYCE-KRNOV. HISTOIRE. TOURISME. ECONOMIE

116

de l’Autoroute A4.Sur le territoire de la microrégion de Krnov passent:� deux routes d’une importance qui dépasse le cadre régional: route no I/45:

Bruntál - Krnov – Šternberk qui sert d’accès par la route à circulation rapide Ołomuniec – Brno jusqu’à l’autoroute vers Prague et la route no 57 Krnov – Úvalno – Opava.

� quatre routes d’une importance régionale: no II/458 Krnów – Město Albrechtice, aboutissant au passage de la frontière Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik, no II/457 Petrovice – Jindřichov – Osoblaha, no II/453 Holčovice – Město Albrechtice et no II/459 Krnov - Lichnov.

Sur le territoire de la commune de Głubczyce passe une ligne ferrée non électri-fi ée à une seule voie, de la relation Racławice Śląskie - Głubczyce - Racibórz. Actuellement elle n’est pas en service. Sur le territoire de la microrégion de Krnov le transport ferroviaire est d’une importance locale. Il y a des lignes de chemin de fer no 290 Krnov – Město Albrechtice – Głuchołazy et no 310 Olomouc – Bruntál – Krnov. Ce sont les lignes à une seule voie, elles ne sont pas électrifi ées.PASSAGES DE LA FRONTIÈRESur le territoire de la région de Głubczyce se trouvent:� deux passages routiers de la frontière avec la Bohême - pour voyageurs et

marchandises: – Vysoká - Bartultovice – Trzebina - Prudnik (passage pour toutes sortes de

marchandises, trafi c sans limites de tonnage),– Pietrowice – Krnów - (trafi c de marchandises du tonnage autorisé à 3.5 t à

l’exception de chargements dangereux),� passage routier pour voyageurs:– Pomorzowiczki – Osoblaha (trafi c des voyageurs),� trois passages du trafi c frontalier: Lenarcice – Linhartovy, Chomiąża

– Chomyz et Úvalno – Branice (trafi c de piétons et vélos, passages ouverts entre 6.00 et 22.00).

3. Présentation des villesGŁUBCZYCE La ville est située sur une voie historique commerciale Opole–Ołomuniec–Brno à l’entrée de la Porte de Moravie sur le fl euve Psina, l’affl uent gauche de l’Oder. Sa superfi cie est de 13 km2 environ (4,4% du territoire de la commune) pour une population de 13861 d’habitants (au 30.04.2004). Densité de population: 1066 habitants/ 1 km2.Centres municipaux les plus proches:� du côté polonais: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),

Wrocław (155 km), � du côté tchèque: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prague (363 km).KRNOVKrnov est située dans la vallée de Krnov, dans la partie nord-est du plateau de Jesenik dans sa partie basse, lequel dans les environs de la ville rejoint la plaine de la Silésie. Le centre ville est à l’altittude de 316 mètres au-dessus de la mer. De plus hautes collines en ville sont Cvilínský kopec (436 m au dessus de la mer.) et Bezručův vrch (389 au dessus de la mer). La superfi cie de la ville est de 44,3 km2 pour une population de 25641 habitants (au 30.04.2004). Densité de population: 578 habitants/km2

Centres municipaux les plus proches:– du côté tchèque: Bruntal (24 km), Prague (250 km), Opava (25 km), Ostrava

(55 km)– du côté polonais: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),

Wrocław (171 km)4. Manifestations dans la région de Głubczyce-KrnovMANIFESTATIONS ÉCONOMIQUES: Foires d’esprit d’entreprise à GłubczyceRENCONTRES CULTURELLES:� À GŁUBCZYCE: Journées de la culture de Głubczyce, Festival International

de choeurs scolaires, Festival International de Jeunes Pianistes, revue des groupes artistiques scolaires, de groupes de danse, fête de la moisson, miss des adolescentes de la région de Głubczyce.

�À KRNOV: Festival de la musique, revue de jeunes danseurs, Journées Grecques, Foire traditionnelle, Foires de fête, Plein air International des Artistes

� MANIFESTATIONS RÉALISÉES EN COMMUN: Festin de la Haute Silésie Głubczyce - Krnów

GROUPES ARTISTIQUES� À GŁUBCZYCE: Choeur mixte du Lycée, Groupe deThéâtre «Tradition»,

Groupe de Danse «Fantaisie» � À KRNOV: Association d’acteurs animateurs de poupées Krnováček, Théâtre

Populaire de Krnov, Association Libre des Artistes de Krnov MANIFESTATIONS SPORTIVES:� À GŁUBCZYCE: courses à l’occasion du 3 mai, olympiades de badminton

à l’échelle nationale, tournois sportifs� À KRNOV: luttes de boxe, Grand Prix de Krnov en natation, Championat

de la République Tchèque en Karate JKA, Tournoi National de volley-ball, Tournoi d’amateurs de volley-ball YMCA Krnov, Tournoi d’échecs pour l’écusson de la ville de Krnov, Coupe d’Europe de grands modèles pilotés par radio, course pour orientation Hrouzovka.

� MANIFESTATIONS ORGANISÉES EN COMMUN: demi- marathon Głubczyce – Krnov

CLUBS SPORTIFS IMPORTANTS:� À GŁUBCZYCE: Club sportif populaire «Technicien» (championat fréquent

de la Pologne en badminton), Club sportif «Polonia» Gołuszowice - Głub-czyce, Oldboys «Polonia» Głubczyce, Club du coureur - Głubczyce, Club sportif du combinat de Głubczyce, Taekwon-do

� À KRNOV: Club de tireurs, club de nageurs, lutteurs, boxeurs et basket-ball.5. Histoire de la région de Głubczyce - Krnov Bien avant la fondation des villes Głubczyce (en tchèque Hlubčice, allem. Leob-schütz) et Krnov (appelées aussi Karniov, tchèque Krnov, allem. Jägerndorf), leurs environs depuis le VIème siècle étaient habités par des slaves qui appartenaient à une tribu de Gołęszyce. Il est possible que, dans les alentours de Głubczyce d’aujourd’hui, vivait encore une autre tribu, celle de Lupiglaa, dont on trouve une trace dans les documents du Géographe de la Bavière au IXème siècle. Au même siècle ce territoire devint une partie de la Grande Moravie, laquelle en 906 fut battue par des nomades hongrois, et annexée ensuite à l’état tchèque qui était en train de se créer. En 990 le prince polonais Mieszko I engage la guerre avec la Silésie et s’en empare par la suite. Jusqu’à 1038 le plateau de Głubczyce et la région de Krnov restent dans les limites du nouvel état des Piast. La mort de Mieszko II (décédé en 1034) amorce le déclin de l’état polonais. Le duc tchèque Brzetyslav saisit l’occasion, et envahit la Grande Pologne, en revenant il annexe la Silésie à la Tchéquie. Désormais il y a toute une suite de gueures épuisantes entre la Pologne et la Bohême. Les batailles ne tirent à leur fi n qu’en 1137 après le traité de paix à Kłodzko en vertu duquel les Tchèques gardent la terre d’Opawa et une grande partie du plateau de Głubczyce. Nous ignorons les débuts de l’histoire de Głubczyce et Krnov. Il n’y a pas d’informations à ce sujet. La première trace écrite sur Głubczyce remonte à 1224, elle paraît dans un document d’Opawa par lequel on apprend que les habitants d’Opawa furent exemptés de payer des douanes à Lubschicz. L’appellation al-lemande prouve que la ville a du être colonialisée avant 1224. Nous ne savons pas si Głubczyce fut à l’époque un centre municipal. En 1253 l’acte de localisation de droit de Głubczyce a été édité à Horni Benešov près de Krnov. Cette information est la preuve que Głubczyce a déjà été, à l’époque le centre du tribunal supérieur de droit municipal. Une partie de la Silésie et celle de la Moravie appliquaient le droit de Głubczyce. Déjà au XIII ème siècle il arrive au Uherski Brod, Hranice, Kopřivnice, et au XIVème siècle à Biloviec, Budišova, Mesta Libavy, Novy Jičin, Derne près de Fulnk et Valašske Meziřici. Les plus anciens privilèges municipaux de Głubczyce furent enregistrés par Nico-las Brevis, habitant de Głubczyce et écrivain du chapitre à la chaire à Cracovie en 1421. Ce document, célèbre aujourd’hui Codex iuris Lubschicensis, illustré par le peintre - miniaturiste Jean de Żytawa, et constituant un chef-d’oeuvre de l’art moyenageux, s’est retrouvé en l’an 2002. Il se trouve à présent aux

FR

117

Archives Nationales à Opole.Les débuts de la ville de Krnov datent du XIII ème siècle. La première trace écrite sur Krnov apparut un peu plus tard que celle sur la ville de Głubczyce, dans une lettre de 1240 du Venceslas I, roi tchèque où on parle du patrimoine «KYRNOW». Dans le document de 1253, concernant le décret de localisation de la ville de droit de Głubczyce, accordé à Horny Benešova par le trésorier Benesza (Beneša) de Cvilin, on évoque que l’un des témoins de cet événement fut le maire Sigfrid de Krnov (Sifridus advocatus de Jegerdorf), et comme, à l’époque, le maire fut le plus important dans le village, l’historien tchèque Jaroslav Bakala en déduit que l’acte de localisation de Krnov fut édité entre 1240 et 1253.Les droits municipaux de Głubczyce furent approuvés par le roi tchèque Przemysław Ottokar II en 1275. Ceux de Krnov, ratifi és par l’épouse d’Ottokar, Cunegonde (Kunhuta), datent de 1279. L’appellation allemande de la ville utilisée dans le document - Jegerdorf (village de chasseurs) – comme dans le cas de Głubczyce – est la preuve d’une colonisation allemande.En 1265 Głubczyce reçut d’Ottokar II la forêt municipale, «laquelle peut être suffi sante pour labourer une vingtaine de champs”, la ville est en sa possession jusqu’ à présent. Un cadeau pareil Krnov reçut du duc Nicolas (Mikulaša) d’ Opawa en 1281 (24 champs de forêt) . Dans la seconde moitié du XIII ème siècle les deux villes commencent à dominer les propriétés foncières. Probablement, déjà à la fi n du XIII è siècle Głubczyce acquit Królowe et Schlegenberg (Lwowiany actuellement), par contre Krnov reçut d’Ottokar II les villages Bliszczyce et Chomiąża, se trouvant à présent dans le powiat de Głubczyce. En parlant de l’histoire des villes on ne peut pas oublier les questions réligieuses. Déjà au XIIIème siècle à Głubczyce et à Krnov deux paroisses furent fondées, appartenant à l’évêché d’Ołomuniec. Les plus anciens éléments de l’église paroissiale de Głubczyce Naissance de la Sainte Vierge (portail du sud et celui de l’ouest – principal et les éléments en forme géométriques décorant les fenêtres) datent probablement de la I ère moitié du XIIIème siècle. L’église a été agrandie au cours du XIVème siècle. Du XVème siècle proviennent les fonts baptismaux en pierre, ils se trouvent à présent dans une église baroque des franciscains.Dans la IIème moitié du XIIIème siècle la paroisse de Głubczyce appartenait encore aux chevaliers joannits qui s’installèrent dans le village de Grobniki. Ils reprirent la protection de l’hôpital de Saint Jean Evangéliste, fondé par la reine Cunegonde, se trouvant dans les environs de la rue Garbarska d’aujourd’hui. Aussi au Moyen Age, en 1448 à Głubczyce, on commença la construction de l’église en bois Gilles et Bernard et celle du couvent des franciscains, lequel en 1454 fut visité par le célèbre prédicateur des franciscains, Jean Kapistran, canonisé en 1700. Les deux édifi ces furent ravagés lors de l’incendie de la ville en 1476, on les a reconstruits en pierre.Les Chevaliers Teutoniques, venus à Krnov en 1281 par les soins du duc Nicolas I, prirent le patronat d’une église paroissiale. Grâce à eux, l’hôpital municipal et l’église du Saint Esprit commencèrent à fonctionner. Cette dernière fut recon-struite dans la première moitié du XVème siècle. Aujourd’hui elle sert d’une salle de concert.. On peut y admirer les fragments de fresques et de peintures murales des XIV et XV èmes siècles. L’église paroissiale Saint Martin, ayant les traits d’une fortifi cation, provient du XV ème siècle. Dans la deuxième moitié du XIII ème siècle les franciscains sont venus à Krnov. Ils ont construit le couvent et l’église Sainte Vierge. En 1421 Nicolas de Koźle, auteur de manuscrits accompagnés de chants en latin, allemand et tchèque, est devenu sacristain dans ce couvent. Après la mort du roi Przemysł Ottokara II Głubczyce et Krnov font partie du duché d’Opawa et passent, tout d’abord, sous la domination de la reine Cunegonde, et ensuite, sous celle de Przemyślida, en premier lieu de Nicolas I (1282-1318), fi ls naturel d’ Ottokar II. En 1365 après la mort de Niolas II, Głubczyce la duchesse Jutta – sa femme a reçu à vie Głubczyce. Désormais Głubczyce était le centre du duché autonome.En 1377 les fi ls cadets de Nicolas II sont devenus majeurs, et la duchesse Jutta a caissé de gouverner soit elle est décédée. A la suite du nouveau partage de l’héritage c’est le duc Jean II le Fer qui a reçu Krnov et les environs de Bruntal

ainsi que les terrains appartenant actuellement au powiat de Głubczyce. Nicolas III est devenu propriétaire du duché de Głubczyce. Il s’étendait de Cukmantla (à présent Zlateh Hory) à l’ouest, jusqu’à la rivière Zlota Opawa, Krzanowice et Chuchelna au sud. Les deux villes étaient les sièges de ducs qui y ont construit leurs châteaux. Le château de Głubczyce se trouvait sur le territoire du presbytère d’aujourd’hui, appelé ‘’maison du recteur’’ et ‘’ancienne école” avec “Keks” la rue Kościelna. Les ducs Nicolas III , Przemko, Nicolas IV, Venceslas et Jean le Pieux y résidaient. Près de la ville sur la colline il y a un château appelé Cvilin. Il a été construit en pierre au XIIIème siècle. Dans la seconde moitié du XIIIème siècle il appartenait à Benesz de Branice de la famille de Beneszowie à Kravaře. Après il est passé aux ducs d’Opawa et de Krnov. Dans la deuxième moitié du XVème siècle Jean III de Krnov (1461-1474) résidait au château de Cvilin et celui en ville. Ce deuxième château était une résidence fortifi ée soit une cour qui se trouvait à la place du château actuel de style renaissance au centre de Krnov.A part des châteaux Głubczyce et Krnov étaient entourées des fortifi cations municipales. La première mention sur les remparts de Głubczyce date de 1282, sur les 19 beffrois il y en a 9 qui se sont gardés jusqu’ à présent. Trois beffrois avec les tours plus hauts que les beffrois portaient les noms: Beffroi de Grobnice (soit Claustral), se trouvant près de l’église des franciscains, Beffroi Supérieur (de Nysa), entre le bâtiment actuel “Keks” et beffroi près des bâtiments d’habitation la rue Ratuszowa et Beffroi Inférieur (d’Opawa) entre le beffroi à Nowy Świat et l’ancien siège de pompiers.Les remparts de Krnov ont été reconstruits dans la première moitié du XIVème siècle. Jusqu’à la ville menaient: la Porte Supérieure entre le château et le gymnase actuel, la Porte d’Opawa entre la poste d’aujourd’hui et la banque, et la Porte de Głubczyce près de l’église Saint Esprit.Les deux villes des ducs, sauf les remparts, étaient entourées du fossé et des fortifi cations. Il faut noter aussi la forme orbiculaire particulièrement remarquable de la Place du Marché de Głubczyce. Nous pouvons admirer une deuxième comme celle-ci à Nysa.En 1482 Jean le Pieux, le dernier des Przemyślid de Głubczyce est mort. Il a été enterré dans une église des franciscains à Głubczyce. Jusqu’ aujourd’hui on n’a pas pourtant trouvé la moindre trace de son tombeau. Le duché de Głubczyce échoit à Mathias Korwin – le roi de la Bohême et Hongrie. Encore en 1474, Korwin – à la suite de la bataille menée contre les partisans de Jagiellończyk – a envahi les terres de Krnov et détruit le château Cvilin. Ladite «troupe noire» de Korwin a aussi conquis à ce moment-la d’autres châteaux et forteresses dans les parages: Albrechtice, Branice, Divči Hrad, Fulštejn. En 1490 avant sa mort Korwin a donné en fi ef le duché de Głubczyce à Pierre Haugwitz de Biskupice, comme le don pour un bon service. Après la mort de Korwin c’est Ladislav Jagiellończyk qui est monté sur le trône tchèque et hongrois. Barbe, la femme de Jean d’Auschwitz et la soeur de Jean IV, chassée de Krnov par Korvin, la dernière de la famille de Przemyślid est accédée au pouvoir. Ladislav Jagiellończyk n’a pas reconnu son pouvoir et le 3 octobre 1493, il a donné Krnov en fi ef au chancelier tchèque Jean Schellenberg. En 1498 la fi lle de Barbe, Hélène, a épousé Georges, le fi ls de Jean Schellenberg.En 1503 Pierre Haugwitz entre en possession du duché de Księżno, près de Świdnica, appartenant à Jean Schellenberg, en lui cédant, en contre partie, celui de Głubczyce. Les terres de Głubczyce ont été alors annexées au duché de Krnov. En 1506 par les soins du roi Ladislav Jagiellończyk, le duché de Krnov a été séparé de la Moravie et annexé à la Silésie.En 1510 Georges Schellenberg a rénové le château Cvilin, détruit par Korvin, appelé dorénavant Schellenburg. Le 15 mai 1523 Georges Schellenberg a vendu le duché de Krnov et Głubczyce contre 58.900 gulden au margrave Georges Hohenzollern d’Ansbach. Le duché de Krnov s’est retrouvé, pour presque un siècle, sous la domination des Hohenzollern.Le nouveau propriétaire, le margrave Georges Hohenzollern (1523-1543), le frère d’ Albrecht Hohenzollern – le premier duc de la Prusse, était adepte ardent de luthéranisme. Très vite le duché de Krnov est devenu le centre luthérien réligieux dans la Silésie. Le Margrave a nommé à Krnov superintendant duquel dépendaient tous les luthériens à l’époque. Les messes luthériennes ont commencé à Krnov en 1528 environ, par contre à Głubczyce en 1535. A Krnov les Chevaliers

FR

118

Teutoniques ont perdu le patronat ecclésiastique, les joannits à Głubczyce. Dans la capitale du duché, à part le prédicateur allemand, exercait aussi ses fonctions probablement le prédicateur tchèque. Par les soins des luthériens de Głubczyce et ceux du staroste Hans Jordan et margrave Georges, les franciscains étaient chassés du couvent de Głubczyce en décembre 1541, tout se passait en accompagnement des injures grossières de la part du bas peuple. Une situation pareille a eu lieu à Krnov. Le cortège composé d’habitants, avec le menuisier Unverdoben à la tête, a expulsé les franciscains de la ville. On a adapté la chapelle de l’église des franciscains pour une menuiserie, et dans l’église on stockait du blé. On a trouvé aussi au couvent de la place pour l’hôpital et la monnaie du margrave. L’ancienne église de Chevaliers Teutoniques, celle de Saint Esprit servait de grenier et d’auberge.Lors du règne de l’électeur de Brandenburgue, Joachim Frédéric Hohenzollern, (1603-1606) le calvinisme est arrivé à Głubczyce. En 1612 le margrave Jean Georges Hohenzollern (1606-1622) n’y a même pas nommé de nouveau pasteur. Le régime de Krnov a révoqué le pasteur Tobias Aleutner, nommé par les bourgeois, adversaire de calvinistes et des gens au pouvoir, en le remplaçant par Thomas Stegmann, pasteur né à Krnov, cryptocalviniste. En 1615 les citadins se sont révoltés. Les mousquetaires de Jean Georges ont entouré les portes de Głubczyce. Les plus agressifs parmi les citadins ont été convoqués à l’hôtel de ville pour leur infl iger une peine fi nancière. Le margrave séjournait alors à Berlin. Quand en 1616 il rentre à Krnov et se déclare sympathisant du procalvinisme, des émeutes commencent aussi à Krnov. Une révolte de deux villes compromettait leur seigneur, c’est pourquoi le margrave – même s’il ne voulait pas nuir aux luthériens – a été obligé de se servir de l’armée pour étouffer les rébellions à Krnov. Le compromis a été passé. Dès lors dans les deux villes il y avait deux sortes de messes luthérienne et calviniste. Les habitants de Głubczyce ont été réprimandés, pourtant le pasteur Stegmann a été amené à quitter Głubczyce, et à sa place les autorités de Krnov ont permis de recruter Aleutner.Sous la dominantion du margrave Georges Hohenzollern le danger de l’invasion des Turcs a paru. Le margrave a ordonné de faire réparer et perfectionner les fortifi cations de Krnov. Dans les années 1528-1530, près des remparts, on a construit le château renaissance, qui est la jusqu’à présent. A peu près dans la même période, on a aussi refait le système de fortifi cations à Głubczyce. On a ajouté les dômes aux beffrois dans la partie sud de la ville (l’un d’eux, près du bâtiment de la poste s’est gardée jusqu’ à présent), par contre les hautes parties des beffrois et des remparts ont été fortifi ées avec de la brique. L’invasion des Turcs pourtant n’avait pas lieu.Le margrave Jean Georges Hohenzollern a défendu de se servir de la langue allemande dans les documents les plus importants.Le fi ls de Jean Georges, Georges Frédéric Hohenzollern (1543-1603) a essayé d’abolir le droit local de Moravie. Il avait l’intention d’introduire l’ordre al-lemand. Il n’a pas réussi à le faire à cause de l’intervention de l’empereur Maximilien II Habsburg, hostil aux Hohenzollern. En vertu du traité, conclu en 1570 à Prague, Georges Frédéric a restitué le droit de Moravie aux nobles, les états nationaux ont dû lui promettre l’obéissance, non seulement à lui, mais aussi aux autorités qu’il avait nommées à Krnov. En 1571 les nobles du duché de Krnov avaient de nouveau leur propre droit à la terre, mais ils ont dû se soumettre à la présidence du staroste, margrave Joachim von der Dhame.En1572 il y avait une grande tragédie à Głubczyce – épidémie de la peste qui a ravagé la ville, 1200 personnes en étaient mortes. Les années suivantes ont connu des épidémies de moindres étendues. En 1610 le médecin de Krnov Abraham Haunold a recommandé aux malades, comme remède préventif de “s’embaumer de la fumée de baies de genévriers, tenir dans la bouche le zeste du citron, manger à jeuin de l’oignon ou de l’ail avec du beurre frais et frictionner les narines, oreilles et carotides de l’onguent nasal.”En 1617 l’archiduc Ferdinand styrien, le fi ls de l’empereur Mathias Habsurg devient le roi de la Bohême (et en 1618 aussi de l’Hongrie), archicatholique détestant les protestants. Le 23 mai 1618 les protestants tchèques ont jeté par la fenêtre du château de Hradczany deux régents de l’empereur et le secrétaire. C’était une célèbre défenestration de Prague qui a donné le début à la guerre de trente ans (1618-1648). Le margrave Jean Georges, le duc de Krnov, a pris

la partie des Tchèques. Les Silésiens l’ont proclamé leur chef. Les Tchèques ont détrôné Ferdinand, et en 1619 ont nommé l’électeur du Palatinat, Frédéric V, le roi de la Bohême, qui a été soutenu par le margrave. Un peu plus tard l’empereur Mathias est décédé et Ferdinand, appelé Ferdinand II, détrôné en Bohême, a pris sa place.En juillet 1620 a eu lieu une bataille en Bohême sous la Montagne Blanche, durant laquelle l’armée de la ligue catholique a battu les protestans tchèques, et “le roi d’hiver ” Frédéric V a dû s’enfuir. De sanglantes représailles ont com-mencé, dirigées en Bohême par le duc Charles von Liechtenstein, nommé régent par l’empereur, il a été depuis 1614 le seigneur d’Opawa. En 1621 Ferdinand II Habsburg a exilé le margrave Jean Georges, un an après il a confi é le duché de Krnov à Charles von Liechtenstein. Le margrave a été chassé de la Silésie par l’armée saxonne et les troupes, jadis à ses ordres, étaient alors dirigées contre lui. Il est mort à la suite d’une longue maladie en 1624 à Levočy dans la Haute Hongrie. La domination des Hohenzollern a contribué à l’épanouissement économiqe et culturelle de deux villes - Głubczyce et Krnov. L’artisanat s’est développé dans une vingtaine de corporations.Krnov s’est alors enrichi du château déjà mentionné. Aujourd’hui dans sa cour intérieure l’on peut admirer sgraffi ttes de style renaissance avec une décoration en relief des fi gures féminins symbolisant la musique, le drame et le chant. Georges Frédéric Hohenzollern a fait construire sur les remparts de la ville une galerie, terminée par une attique renaissance. Etant donné qu’une mairie soit brûlée en 1544 et en 1582, on en a construit une nouvelle, de style renaissance sous la direction de l’architecte italien et habitant de Krnov, Antoine Marhus.La mairie de Głubczyce, mentionnée pour la première fois en 1383, a été bâtie à la place de la maison de marchands. En 1570 elle a été reconstruite de style renaissance et l’on lui a ajouté la tour décorée de sgraffi ttes. Ses fragments sont suvegardés jusqu’ à nos jours. En1603 le plus grand incendie dans l’histoire de Głubczyce a eu lieu. Durant les trois heures, 309 maisons et la tour de la mairie ont été brûlés. Il n’en est resté qu’une église paroissiale, école et 39 maisons. Quatre personnes ont été mortes, y compris le bourgmestre. Les effets de cet incendie étaient visibles encore durant des dizaines d’années. Le développement économique et culturelle du duché de Krnov a été brutalement arrêté par la guerre de trente ans. Les terres de Głubczyce et de Krnov ont été saccagées par les invasions des troupes danoises, impériales et suédoises. En1621 le commandant impérial Hannibal von Dohna s’est emparé de Głubczyce et de Krnov, lesquelles n’appartenaient plus alors aux Hohenzollern. Tout au début, le nouveau propriétaire Charles v. Liechtenstein respectait les privilèges de deux villes, ceux des luthériens aussi. Pourtant, en 1625, un an après la mort du margrave Georges Hohenzollern, il a déjà déclaré l’intention de faire une contre-réforme.Encore en 1621 les membres du régime du margrave à Krnov ont été arrêtés (staroste v. Stitten s’est enfuit) ainsi que les les ducs protestants de Krnov et de Głubczyce. En 1626 les deux villes ont été envahies par les Danois. En 1627 les troupes impériales sous le commandement du fameux Albrecht Wallenstein ont reconquis Głubczyce. Après, c’était le tour de Krnov. Quand on a installé de lourds canons sur le sommet de Cvilin que l’on a fait venir de Głubczyce, et on les a fait braquer sur la ville, l’équipe danoise a capitulé, et avec la permission de Wallenstein, elle est rentrée en Brandenburgue.En 1630 la Suède a rejoint le camp de protestants. Dans les villes on a renforcé les équipes impériales. Une pénible mise en cantonnement, des escapades de soldats et des pressions réligieuses ruinaient la vie de tout le duché. En 1642 Głubczyce a été prise par la troupe suédoise. Dans la même année les Suédois, sous la direction de Leonard Torstenson, ont occupé Krnov et Osoblaha. Après leur sortie en 1643, la troupe impériale est revenue, et l’armée de Torstenson s’est pointée au pied des remparts de Krnov. Cette fois-ci elle n’a pas conquis la ville. Une nouvelle invasion des Suédois a eu lieu en 1645. Głubczyce et Krnów ont été prises d’assaut par le général Koenigsmark. Le capitaine de l’empereur, venu de Głubczyce Martin Kokett, s’est rendu et enfermé dans la tour du château à Krnov. Les Suédois y sont restés jusqu’à 1650 .

FR

119

Après le départ des Suédois les troupes impériales sont revenues, le régime des Liechtenstein et la contre-réforme. Ni les adresses de l’empereur ni l’intermédiaire des diplomates étrangers n’ont pas aidé les luthériens. Ils avaient deux solutions, ou bien se reconvertir à la réligion catholique romaine ou émigrer. La plupart ont choisi l’émigration. Les habitants les plus aisés ont quitté la ville.La reconstruction de villes se faisait petit à petit. Après de longues années d’absence, les franciscains sont revenus à Głubczyce, et se sont installés dans un couvent délaissé et ruiné. Le patronat ecclésiastique des joanits de Grobniki a été rétabli. Les franciscains sont aussi rentrés en ville. On leur a permis de bâtir une chapelle en bois sur une hauteur de 311 mètres à Cvilin, et plus tard, une église baroque de pèlerinage, construite dans les années 1722-1728, décorée de fresques refaite, après 1945, par le peintre Franz Eckstein de Brno, et reconnu par des fi dèles comme miraculeux, le tableau représentant Sainte Vierge Douloureuse du peintre Heinrich Teuber de 1690. Les armes des ducs des Liechtenstein sont visibles sur la façade à l’entrée de l’ église.Le 16 décembre 1740 le roi prussien Frédéric II Le Grand a traversé, à la tête de l’armée, les frontières de la Silésie, dont Henzollern revendiquait une partie (le duché de Krnov y compris). Jusqu’ à la fi n du janvier 1741 les Prusses se sont emparés de la Silésie presque entière. A Głubczyce les troupes prussiennes ont pu arriver le 19 soit le 20 janvier, par contre, celles à Krnov, le 23 janvier.Le 11 juin 1742 la paix entre les Autrichiens et les Prusses a été signée à Wrocław, on l’a ratifi ée le 28 juillet 1742. Elle a partagé le duché d’Opawa et celui de Krnov en partie prussienne et autrichienne. Dans la partie prussienne les Liechtenstein n’avaient qu’une juridiction en dernière instance, qui a expiré en 1849. Pour exercer la juridiction, le duc Joseph Venceslas Laurent v. Liechtenstein a désigné en 1743 “ le staroste de l’autre côté d’Opa” avec le siège à Głubczyce.La Silésie prussienne a été divisée en 35 powiats, dont celui de Głubczyce. Le fl euve frontalier Zlota Opawa a partagé en deux les localités: Chomiąża (tch.Chomýž), Krasne Pole (tch. Krásné Loučky), Lenarcice (tch. Linhartovy) et Opawica (tch. Opavice). Les villes jumelles Głubczyce et Krnov ont été séparées par une barrière de la frontière. Pourtant, du point de vue ecclésias-tique, plus grande partie de la terre de Głubczyce appartenait toujours à l’évêché d’Olomuniec. Głubczyce, même si elle est devenue le siège du landrat royal (staroste du powiat), elle fonctionnait dorénavant comme une ville secondaire, sans plus jamais retrouver l’importance, dont elle jouissait au Moyen Age, soit au XVI ème siècle.La paix conclue à Wroclaw signifi ait pour la région de Krnov une perte de prestige d’antant. La majeure partie du duché de Krnov est devenue une partie de la Silésie impériale-royale (autrichienne), elle était obligée de combiner ses intérêts économiques à ceux de la Moravie et l’Autriche. En 1744 la seconde gueurre silésienne entre la Prusse et l’Autriche a éclaté. Krnov s’est retrouvé sous l’occupation des Prusses. Quand en 1745 les Autrichiens ont réussi à isoler la troupe de Krnov, commandée par le margrave Charles Bran-denburg–Schwedt, Frédéric le Grand a envoyé à Krnov le général commandant Ziethen en lui ordonnant, que le margrave passe à travers les forces impériales et rejoigne l’armée royale dans la Silésie. Ziethen et ses hussards portaient des uniformes ressemblant à ceux des Hongrois, alliés des Autrichiens. En se passant pour une cavalerie hongroise, les troupes prussiennes de Ziethen sont arrivées près de Pietrowice. C’est la où l’armée impériale a découvert la ruse, et a com-mencé à poursuivre Ziethenem. Dans les environs de Ciermięcice les troupes du margrave Charles ont rejoint Ziethen. Lors de cette escapade courageuse Ziethen n’a perdu que 26 hussards. Le 22 mai le margrave Charles est parti de Krnov avec les provisions chargées sur plus de 300 chariots. Il disposait de 6 mille soldats environ. 18 canons placés sur la colline Huhlberg, près de Braciszowa et Dębowa Góra près de Mokry, lui ont tiré dessus. 11 mille soldats autrichiens et hongrois sous le commandement du comte Esterhazy prenaient part dans cette escarmouche. Pourtant, ce sont les Prusses qui avaient de la chance et pas eux.. Les Prusses ont perdu dans cette bataille 268 soldats (morts ou blaissés), par contre les Autrichiens et les Hongrois en ont perdu 637. Ziethen a executé l’ordre du roi, le margrave s’est fait passé avec le transport à travers les forces impériales et a gagné les troupes du roi. Après cet incident, en mémoire de cette ruse, on disait à Krnov et à Pietrowice: “Ziethen a sauté des broussailles”. En

1936 les autorités hitlériennes ont changé le nom de Pietrowice de Peterwitz contre Zietenbusch (trad. «Ziethen des broussailles»).En 1778 la guerre de succession a éclaté en Bavière. Dans les alentours de Krnov il y avait lieu une bataille entre les Prusses et les Autrichiens. Les Prusses ont brûlé Kostelec, et Frédéric le Grand, lui-même, est entré à Krnov. Après son départ, l’armée prussienne est resté en ville, le 1 avril 1779 elle a causé l’incendie, le plus grand dans l’histoire de Krnov. La ville presque entière a été brulée. L’incendie a détruit quelques constructions précieuses, dont l’église gothique et le couvent des franciscains, mairie de style renaissance et le palais des ducs. Le 28 août de la même année est venu à Krnov l’empereur Joseph II, fi ls de Marie Thérèse, il a contribué à sa reconstruction. La majeur partie des monuments a été reconstruite, p.ex.. l’église des franciscains de style baroque, avec les fresques de Joseph Stern de Brno et l’église Saint Esprit, aussi baroque.Au XVIIIème siècle Głubczyce a changé d’aspect. En 1738 encore dans la partie sud de la place du marché on a construit une colonne rococo de la Sainte Vierge, sculptée par Anton Jörg. En 1778 on a consacré une petite église Sainte Anne de style baroque (soit Sainte Trinité) dans la partie supérieure de la banlieu, actuellement la rue Sobieski, à l’emplacement delaquelle jusqu’à 1645 il y avait une église funéraire, détruite par les Suédois. Le duc v. Liechtenstein a été l’un de ses fondateurs. En 1753 on a commencé la construction du couvent baroque des franciscains, à l’emplacement du précédent (il n’a que le préau qui s’est suvegardé de l’époque du Moyen Age). En 1758 on a fi ni de bâtir l’église des franciscains, Saints Gilles et Bernardin, avec l’autel principal, pour lequel en 1761 Joseph Havelka de Brno a fait un tableau. Nous trouverons aussi dans cette église les sculptures datant du XVIIIème siècle de l’artiste silésien Anton Esterreich. Johann Innozenz Töpper de Prudnik était auteur de deux constructions. Parmi les fondateurs nous retrouvons de nouveau le duc Liechtenstein, dont les armes se trouvent sur les orgues de cette église.En 1787 sur la place actuelle de Armia Krajowa a été édifi ée l’église des luthéri-ens, à l’emplacement de l’ancienne maison de l’ordre des joannits.En 1752 on a ajouté au couvent des franciscains de Głubczyce, dans sa partie ouest, le gymnase, l’un des plus anciens dans la Haute Silésie. En 1767 il a été visité par le roi, Frédéric le Grand.A Krnov dans la deuxième moitié du XVIIème siècle fonctionnait déjà le théâtre dans un bâtiment qui n’existe plus, tout près de l’église Saint Martin. Sous le règne de l’empereur Joseph II ce théâtre accueillait les troupes ambulantes. En 1739 les acteurs avaient fait à Głubczyce une présentation qui s’est terminée devant le tribunal. C’était une mise en scène de la comédie sur le docteur Faust. Les acteurs qui veanaient probablement de Krnov, ont présenté une histoire d’une riche bourgeoise, Marie Madelaine Tauner de Krnov, alors qu’elle était déjà décédée, dans la pièce elle a trouvé l’enfer après sa mort. Ladite dame en 1728, a fait le don pour les 10 musiciens, l’achat des instruments de musique et l’entretien de chanteurs à l’église des franciscains et celle sur Cvilin. La famille de la défunte a porté plainte contre les comédiens chez le staroste de Krnov.La vie artistique battait aussi son plein dans les châteaux voisinants. La famille des Sedlnicki avait un orchestre au couvent à Linhartovem, celle des Skrbeński à Hostalkovem, des Hoditz à Rudoltice, où l’on présentait les pièces de théâtre. Le roi Frédéric le Grand en 1765 et 1770 s’est arrêté chez le comte Albrecht Hoditz à Rudoltice appelé “Excentrique”. Hoditz, lui aussi, se rendait en visite chez le roi prusse à Potsdam.Vers la fi n du XVIIIème siècle à Krnov il y avait déjà une école, dans laquelle enseignaient les franciscains. C’est Jean Nestroy qui est entré dans leur couvent, il l’a ensuite quitté pour terminer ses études en droit à Vienne. Jean était le père de l’acteur et auteur comique, Autrichien très connu, Jean Nepomucène Netroy (1801-1862), auteur de dizaines de farces et autres oeuvres scéniques.La région de Głubczyce se souvient bien de l’époque de Napoléon. En 1805 avant la bataille des trois empereurs sous Austerlitz, à Głubczyce, dans la maison sur la place du marché, s’est arrêté le tsar russe Alexandre I. Cette maison a été détruite durant la guerre au mois de mars 1945.Dans les années 1807-1809 le powiat de Głubczyce était occupé par les Franciscains qui ont fait souffi r ses habitants, surtout par les réquisitions permanentes.

FR

120

En 1810 les couvents ont été sécularisés en Prusse. Les franciscains ont quitté Głubczyce pour plus d’un siècle, et joanits ont abandonné à jamais Grobniki. Les Chevaliers Teutoniques ont partagé le même sort, liés au commandement d’Opawa, ils possédaient les villages Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice et Zopowy dans le powiat de Głubczyce. Le gymnase de Głubczyce après le départ des franciscains est devenu une école laique. En 1818 les terrains avec Hulczy (tch. Hlučin; allem. Hultschin) ne faisaient plus partie du powiat de Głubczyce et on les a annexés à celui de Racibórz, par contre au powiat de Głubczyce on a adjoint les villages du powiat de Prudnik: Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice et Biernatów.En 1866 à la suite de la guerre entre la Prusse et l’Autriche, les relations hu-maines sont devenues plus tendues, surtout près de la frontière. Au début de la guerre les hussards hongrois se sont installés dans tous les villages autrichiens, près de la frontière prusse tout au long de la rivière d’Opawa.. Quand l’armée prusse est venue, les Hongrois se sont retirés, et leurs quartiers, du côté au-trichienne, étaient pris par les régiments de la réserve et de Landwehr. Ils y sont restés jusqu’à la fi n de la guerre, gagnée par les Prusses. Au XIXème siècle Głubczyce et Krnov ont changé d’aspect. En 1854 l’incendie à Głubczyce a réduit en cendres une partie des constructions de la place du marché et des rues: Kozielska Klasztorna, Kręta, Staszica et Warszawska. Il a fait 11 morts. En conséquence les pompiers se sont organisés et on a liquidé partiellement les remparts, beffrois et portes. En 1854 la Porte du Couvent a été démolie, encore avant, en 1830 la Porte Supérieure a disparue, et en 1836 la Porte Inférieure. La Porte d’Eau datant de 1822 a été liquidée en 1877. Au sud-est de la ville on a séché les étangs et les marais, depuis des siècles ils étaient les fortifi cations naturelles de la ville. On a détourné la rivière Psina de son lit. En 1837 on a aménagé le parc municipal (promenade). Les fortifi cations et les fossés ont disparu. Les jardins fl eurissants les ont remplacés. En 1830 à Krnov on a commencé la construction de la route impériale Opawa - Krnov - Nysa (une partie des pierres pour la construction a été récupérée des ruines de Cvilin). En 1831 on a fermé la Porte d’Opawa, en 1862 celle de Głubczyce, et en 1873 la Porte Supérieure. Contrairement à Głubczyce, de petits fragments de remparts subsistent jusqu’à nos jours à Krnov.Dans la seconde moitié du XIXème siècle Głubczyce, en grande partie, s’agrandit territorialement vers l’ouest. Dans les années 1862-1863 on a bâti le tribunal et la prison à l’emplacement de la rue Kochanowskiego s’ y trouvant de nos jours. Dans les années 1863–1864 la mairie a été refaite. En 1864 à l’endroit du monument actuel des soldats polonais, au croisement des rues Koszarowa- Kochanowskiego, on a construit une synagogue juive de style byzantin, servant à la communauté juive de plus de 300 personnes. En 1874 près des rues Koszarowa-Gdańska il y avait des casernes. Dans les années 1876-1879 on a construit le bâtiment servant de siège du staroste du powiat, actuellement celui de la Mairie. Les nnées 1888-1889 on vu naître une nouvelle Ecole Populaire Catholique (aujourd’hui Ecole Primaire no2) et les casernes la rue Żeromskiego (dans les anciennes et nouvelles casernes stationnait le 6ème Régiment des Hussards Verts (‘’’Comte Goetzen”). La poste a reçu son propre bâtiment dans les années 1896-1897.Dans les années 1898-1899 le parc municipal s’étendait jusqu’à la rue Powstańców (parc entre les rues Pocztowa et Lwowska s’appelle Parc des Sybirak). Entre 1899-1901, après la démolition d’une vieille église évangélique, on a bâti une nouvelle, plus grande de la précédante, de style néo-gothique, en commémoration du margrave Georges Hohenzollern, “père du protestantisme dans la Silésie.En 1871 on a construit à Krnov une synagogue juive, elle y est jusqu’à nos jours, la rue Soukenicka, selon le projet d’ Ernest Latzel. La communauté locale juive en 1876 comptait 450 habitants.Dès 1875 au 1876 durait la construction du gymnase, à l’emplacement de l’ancienne Diète du duché de Krnov. Au XIXème siècle on a édifé le bâtiment de l’hôtel “Tiroler” (actuellement Slezsky Domov), refait entre 1928-1930, par contre en 1888 – à l’endroit d’un ancien fossé – on a construit le bâtiment du patinoire avec la tour près de Rični okruh.En 1865 le toit et les tours de l’église sur le sommet de Cvilin ont été in-cendiés. L’église a été ensuite reconstruite, puis rénovée, et dans les années

70 du XIXème siècle ont a fait 222 marches d’escaliers menant au sommet de la montagne.Głubczyce et Krnov ont connu au XIXème siècle un processus de l’industrialisation très rapide. La brasserie était sans doute la branche industri-elle la plus importante. Parmi les quelques brasseries locales la plus importante était celle qui a été mise en service en 1856, brasserie d’ Haude/Weberbauer se trouvant la rue Fabryczna. On l’a agrandie, petit à petit, et elle fonctionne de nos jours. Pour ses besoins, et ceux de brasseries plus petites, trois malteries travaillaient, construites l’une après l’autre. Elles utilisaient, comme matière première, de l’orge que l’on cultivait dans les parages.La fabrication de produits en laine était une branche importante de l’industrie. En 1854 l’entrepreneur juif, Moritz Teichmann (plus tard “Merkur”) a ouvert son usine la rue Fabryczna, et en 1856 ou 1857 dans le bâtiment de la pharmacie actuelle, la rue Kościuszki, a été mise en service celle de Benjamin Holländer. Les produits de deux entrepreneurs se sont fait connaître lors des expositions internationales.A part les fabriques citées ci-dessus à Głubczyce fonctionnaient aussi des moulins, briqueteries, scieries et une verrerie.Krnov, déjà à la fi n du XVIIIème, début du XIXème siècle était célèbre pour la production de draps de qualité. Les traditions de l’industrie drapière de cette ville (et celle de Głubczyce) remontent au XIVème siècle. Le premier fabricant de draps était Alois Larisch, qui non loin de la mairie de Krnov, a ouvert un atelier de tissage, blanchisserie et teinturerie, il a acheté ensuite à Kostelec un vieux moulin, qu’il a adapté pour feutrer du drap. Bientôt il y avait déjà 17 fabriques à Krnov dans lesquelles, à part des draps, on produisait des soies, bas et fi ls. Grâce au développement de l’industrie légère la population a augmenté, de ce point de vue Krnov a largement dépassé Głubczyce. En 1873 Franz Rieger a fondé à Krnov une société “Gebrüder Rieger” (“Frères Rieger”), qui fabriquait des orgues. L’entreprise a très vite pris de l’essor. En 1880 elle a accueilli l’empereur François Joseph I, qui a primé son propriétaire, Otto Rieger, en lui décernant la Croix Chevaleresque, et a donné à sa société le titre du fournisseur de la cour impériale-royale. Le pape Léon XIII a nommé Rieger le Chevalier de l’ordre Saint -Sépulcre. Les orgues fabriquées à Krnov achetaient les églises dans la monarchie des Habsburgue, Allemagne, Angleterre, Norvège, Danemark, Italie, Portugal, Turquie, Russie, Palestine. L’église paroissiale de Głubczyce les achetait aussi. Après la Ière guerre mondiale, près de la gare à Mokrem (commune de Głubczyce), une fi liale des établissements de Rieger a été ouverte. Beaucoup d’habitans du powiat de Głubczyce travaillaient dans les fabriques de Krnov.Le XIXème siècle a apporté à deux régions un meilleur transport, surtout celui de la voie ferré. Dans les années 1855-1876 Głubczyce avait une liaison par chemins de fer avec Racibórz, Racławice Śląskie et Krnov, et Krnov en 1873 avec Ołomuniec, Opawa et Jindřichov.Il faut noter ici quelques mots sur les relations ethniques dans la région de Głubczyce-Krnov. Les villes Głubczyce, Kietrz, Krnov soit Horni Benešov, depuis leur fondation, ont été habitées surtout par la population allemande. C’est seulement en 1877 que la minorité tchèque à Krnov a créé l’Association des Ouvriers Tchèques Unanimité (Svornost), qui a organisé sa propre école pour des étudiants-travailleurs. On a pas réussi à fonder une école primaire tchèque. Les leçons du tchèque étaient facultatives au gymnase de Krnov. C’est seulement avant la fi n de la Ière guerre mondiale que le tchèque, pour des raisons politiques, est devenu obligatoire.Au gymnase de Głubczyce en 1859, sur les 423 élèves, 62 étaient polonais, et 44 – comme c’était marqué au programme de gymnase - Moraviens. Depuis 1858 on y enseignait facultativement le polonais et le tchèque. Les deux matières n’étaient plus au programme d’enseignement après la réunion de l’Allemagne par la Prusse, le cours de germanisation s’est aggravé sous le règne du “chancelier de fer” Otto von Bismarck.Dans la Silésie prussienne, l’abbé Cyprian Lelek, né en 1812 à Benešova, près de Hulczyn, a essayé d’éveiller la conscience nationale. Il a passé le bac au gymnase de Głubczyce, et en 1846 a édité le premier journal tchèque sur le territoire de la Prusse “Holubice”. Il coopérait avec le militant national Charles Miarka. Il était prêtre à Baborów et à Wódka. Il est décédé en 1883 à Głubczyce

FR

121

et enterré au cimetière près de l’église à Wódka, où il n’y a pas longtemps que l’on a rénové son tombeau.Au XIXème siècle à Głubczyce la vie culturelle s’épanouissait. Il y étaient présentes: l’Union des Chanteurs“Liederkranz”, l’Union des cyclistes, l’Union des Gymnastes. Les choeurs fonctionnaient auprès des églises. Plusieurs jour-naux sortaient. Des concerts de musique avaient lieu surtout dans la salle de la brasserie de Weberbauer. Le gymnase de Głubczyce a donné une excellente éducation à beaucoup de personnalités qui, plus tard, ont rendu la ville encore plus célèbre. C’étaient entre autres: l’évêque de Wroclaw, le comte Leopold Sedlnicki, né en 1787 au palais Linhartovy, docteur en médecine Karl Proske, né en 1794 à Grobniki, restaura-teur de la musique catholique, mort à Ratyzbona, prof. Gustav von Veit, né en 1824 à Głubczyce, professeur titulaire en gynécologie et obstétrique à Rostock et à Bonn, selon ses indications on a construit une clinique d’obstétrique à Bonn, le prélat Joseph Wilpert, né en 1857 à Dzielowo près du Baborów (powiat de Głubczyce), archéologue connu et chercheur de catacombes romanes (famille des Wilpert, il y vit de nos jours; in mai 2004 à Dzielowo on a dévoilé une plaque commémorative du prélat). Le gymnase de Głubczyce a terminé aussi Joseph Martin Nathan, l’évêque suffragan d’Ołomuniec, né en 1867 à Tłustomosty, réalisateur du complexe hospitalier à Branice ainsi que le dramaturgue Felix Holländer, né en 1867 à Głubczyce, issu d’une famille juive éduquée.A ce moment-la à Krnov a vie théâtrale et musicale était en plein épanouisse-ment. Les présentations de théâtre avaient lieu dans le jardin de la Maison des Chasseurs et à l’hôtel “Tiroler”. En 1854 on a ouvert le théâtre dans un nouveau bâtiment, où l’on donnait des présentations uniquement pendant la saison d’hiver. Les drames classiques étaient très appréciés par le public, de même que les pièces populaires et celles qui parlaient de l’histore régionale. Le propriétaire de l’hôtel “Tiroler” a aménagé dans son bâtiment une salle de théâtre avec une scène. En 1882 le musée à Krnov a été ouvert.Avant la Ière guerre mondiale Głubczyce et Krnov se relèvent de nouveau. Entre 1901-1905 à Głubczyce la rue Raciborska ont été construits, et sont restés de nos jours, les bâtiments du Séminaire des Preparandystes et ceux de Séminaire Royale des Maîttres (ces écoles fonctionnaient jusqu’à 1925). En 1902 le nouveau gymnase a été ouvert la rue Kochanowskiego (actuellement le lycée). Dans les années 1903-1907 l’église paroissiale de Głubczyce a été agrandie et refaite, sous la direction du maître d’ouvrage de Berlin Maxa Hasak. Entre 1903-1904 on a construit l’hospice pour des pauvres, de Marie Rösler (“Röslerstift”), aujourd’hui l’ancienne partie de l’Internat de l’Ensembles des Ecoles Agricoles du Centre de la Formation Professionnelle se trouvant la rue Parkowa. En 1911 on a commencé une collecte d’objets d’exposition pour le musée régional, on les a déposés au couvent des franciscains..Dans les années 1901-1903 à Krnov, entre les rues actuelles Albrechticka et Mikulašska, on a édifi é une église évangélique de style néo-gothique du projet de Franz Blash. On a ajouté au sommet de Cvilin une tour de 26 mètres, du haut delaquelle on pouvait admirer le panorama, elle a été construite en pierre, les travaux dirigeait Ernest Latzel, le duc Jean II von Liechtenstein a fait le don de 2 mille couronnes pour sa construction.Entre 1901-1903 Krnov a reçu un nouvel hôtel de ville. On peut l’admirer aujourd’hui. Son architecte Moritz Hiltränger venait de Vienne. La copie de l’ancienne tour de l’hôtel de ville embellit le bâtiment de la polyclinique depuis 1924. En 1907 on a ouvert une salle d’exposition “Silésie”, et en 1908 – la Maison des Chasseurs selon le projet de Leopold Bauer, qui sert à présent d’une Maison pour Enfants et Jeunes. La Ière guerre mondiale (1914-1918) a fait beaucoup de pertes pour la région, même si elle n’a pas été le terrain de batailles. La bataille perdue des pays principaux (Allemagne et Autriche-Hongrie) a produit de changements im-portants dans la zone frontalière. La nation tchèque a profi té de la désunion de la monarchie des Habsburg, et a commencé à créer le pays tchécoslovaque indépendant. Déjà le 27 décembre 1918 600 soldats tchèques arrivent en train à Krnov. Les Tchèques y étaient toujours en minorité, de même qu’à Jindřichovie, Zatorze - Loučkach, Albrechticach, Osoblaże. Malgré cela, déjà en 1919 à Krnov, la rue Hlubčicka on a ouvert une première école tchèque, et plus tard, les suivantes.

La situation de la Haute Silésie prussienne, après la Ière guerre mondiale, est devenue incertaine. Les résolutions du traité de Versaille de 1919 stipulent le pléb-iscite polono-allemand de la nationalité. Les Tchèques revendiquaient aussi une partie du powiat de Głubczyce. Elles n’ont pourtant pas été prises en compte. Le plébiscite s’est déroulé le 20 mars 1921 r. Dans le powiat de Głubczyce c’étaient des Allemands qui ont décidément gagné. Selon Feliks Steuer, ressortant du gymnase de Głubczyce, issu de Sułków (powiat de Głubczyce), le directeur ultérieur du gymnase de Katowice, le résul-tat du plébiscite a prouvé que, les minorités, aussi bien tchèques ou polonaises, résidentes sur le territoire du powait, ont perdu leur identité nationale. D’après Steuer (dialecte de Sułków, Cracovie 1934) son village natale Sułków était le dernier village polonais où l’on parlait encore allemand et morave. Le village Dziećmarów était aussi polonais. Baborów, par contre, formait le cap nord-est du dialecte morave. Steuer (dialecte de Baborów, Cracovie 1937) informe que Kluger, le curé de Baborów, célébrait encore chaque semaine les messes en morave, le curé Kloske a défi nitivement renoncé à cette pratique en 1922, ce qui a été douloureusement ressenti par des personnes âgées, les enfants ne parlaient presque qu’ allemand et étaient éduqués dans le même esprit. “Il est vrai que la génération moyenne comprend le dialecte morave, pourtant, elle l’utilise très rarement” - écrit Steuer. Le tombeau de Feliks Steuer se trouve au cimetière de Baborów, juste derrière l’église en bois de Saint Joseph.Dans la période entre deux guerre Głubczyce a beaucoup changé, le constructeur local Paul Klehr a noué une coopération avec des artistes éminents polonais, le sculpteur Paul Ondrusch et le peintre Richard Karger. De nombreuses construc-tions fort intéressantes ont apparu, p.ex. le quartier des villas à l’ouest de la ville et à la rue Oświęcimska, laquelle jusqu’à 1945 s’appelait Krnowska (Jägerndorfer-strasse), ensemble des bâtiments la rue Raciborska, Sobieskiego, Niepodległości. Paul Klehr a fait étendre le parc municipal (Parc des Sybirak) jusqu’ à la “Temple de méditations”. Son attraction le plus grand c’était un étang avec des cygnes et deux fontaines, l’une avec des animaux , et l’autre en mémoire du poète écrivant en argot, connu dans la Silésie, Johannes Reinelt, issu de Gołuszowice (powiat de Głubczyce), connu sous le pseudonyme artistique Philo von Walde (Filosophe de la Forêt). La première fontaine a été faite par la fabrique de pierres fausses, et l’autre par Joseph Obeth, le sculpteur de Jesenik.En 1936 Paul Klehr a refait l’hôtel de ville. On a agrandi aussi le gymnase et “Röslerstift”. La vie culturelle était très animée en ville, l’Union des Ochestres était très active.A Krnov en 1924 on a ouvert la polyclinique, ornée par la copie d’une ancienne tour de l’hôtel de ville. Dans les années 1928-1930, sous la direction de Leopold Bauer, l’hôtel“Tiroler” (Slezsky Domov) a été reconstruit. En 1928 on a bâti le Théâtre Municipal selon le projet de Leon Kammel . En 1933 Gustav Adolf Horny, constructeur venant de Krnov, s’est intéressé aux ruines du château de Cvilin. Il les a fait dégager et a réparé les murs à ses propres frais.En 1933 Hitler monte au pouvoir en Allemagne. A Głubczyce NSDAP et les bandes armées SS et SA. En 1938 lors de la “Nuit de cristal” les groupes de combat hitlériens ont démoli à Głubczyce les magasins juifs et ont brûlé la synagogue. Les temps diffi ciles sont venus pour les Juifs locaux. Ceux qui ne sont pas partis, étaient exterminés plus tard dans les camps de concentration. Parmi les réfugiés il y avait aussi la famille Zweig. Née en 1932 à Głubczyce Stefania Zweig. est aujourd’hui un écrivain connu. Elle habite en Allemagne. Le fi lm tourné d’après son roman “Nirgendwo in Afrika” dans la mise en scène de Caroline Link, a reçu le prix d’ Oscar en 2003.Après l’adjonction de l’Autriche à l’Allemagne, Les Allemands des Sudètes sont devenus très actifs. Le 22 septembre 1938 à Liptania dans la région de Krnov, un groupe des fascistes armés a attaqué le poste de la gendarmerie tchèque. Six membres de la ‘’Garde de la Protection de l’Etat’’ ont été tués, les gendarmes : Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofi rek, Inocenc Dostál et František Čech. Leurs corps ont été enterrés au cimetière de Głubczyce. Après la deuxième guerre mondiale les dépouilles de Čech, Dostál et Hofi rk ont été exhumées et enterrées à Liptania au cimetière familial. Le monument en leur mémoire se trouve au cimetière communal à Głubczyce.Le 29 septembre 1938 la célèbre conférence de Munich a commencé, pendant

FR

122

laquelle les représentants de l’Italie, France et Angleterre ont permis à Hitler de s’emparer des Sudètes tchécoslovaques. A Krnov des écoles tchèques ont été fermées, dont le gymnase ouvert en 1937, et les organisations tchèques, les citoyens tchèques étaient amenés à quitter le pays. Après la reprise des Sudètes Hitler est venu à Krnov pour y faire son exposé.Le 1 septembre 1939 l’invasion des Allemands hitlériens sur la Po-logne a donné le début à la deuxième guerre mondiale. Le front est ne s’est approché au powiat de Głubczyce qu’en mars 1945. Déjà en janvier ont a fait évacuer de Głubczyce la plupart des femmes et des enfants. Les transports des prisonniers condamnés à mort d’Auschwitz

traversaient le powiat.. Une escorte de SS a fusillé en route beaucoup de Juifs. Les réfugiés allemands venaient en masse de la zone industrielle de la Haute Silésie, occupée déjà par l’armée russe. Le bombardement de Głubczyce a commencé. Les habitans fuyaient vers la Bohême. Le dernier train pour Krnov est parti. 200 personnes sont restées en ville. Le 24 mars les soldats russes sont entrés à Glubczyce abandonnée. Tout le centre ville, y compris l’hôtel de ville, était en ruines.Durant la guerre il y avait à peine quelques Tchèques qui habitaient à Krnov, car comme cela a été déjà dit, en 1938 les citoyens tchèques ont dû quitter la ville. Fin mars 1945 l’évacuation des habitants, qui

FR

OWNERS OF GŁUBCZYCE AND KRNOV

GŁUBCZYCE AND KRNOV Przemysł Ottokar II Czech king and Austrian duke 1253-1278 Kunegunda Kunegunda – Przemysł Ottokara II’s wife 1278-1285 Mikołaj I Mikołaj I – Ottokar II’s illegitimate son, duke of Opava 1282-1318 Mikołaj II Mikołaj II – Mikołaj II’s son, duke of Opava and from1336 of Racibórz 1318-1365

GŁUBCZYCE KRNOV

Jutta niemodlińska third wife of Mikołaj II, duchess of Głubczyce

1365-1377 Jan I – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz Opavaand Krnov

od 13661367-13771377-1380/82

Mikołaj III Mikołaj II’s son, Głubczyce duke

1394-1433 Jan II Żelazny – Mikołaj II’s son, duke of Racibórz Krnov (1380/82-1385and Bruntal

1380-14241380/82-13851422-1405/07

Przemko - Mikołaj II’s son, Opava duke 1394-1433

Mikołaj IV – Przemko’s son, Głubczyce duke

1433-1434 Mikołaj V – duke of Krnov and Racibórz together with Wacław II, duke of Krnov, Bruntal and Rybnik

1424-14371437-1452

Wacław - Przemko’s son, duke of Opava and Głubczyce i

1434-1446

Jan Pobożny -Wacław’s son, duke of Opava and Głubczyce

1446-1482 Jan IV Starszy – duke of Krnov 1452-1474

Maciej Korwin Hungarian and Czech king 1482-1490

Piotr Haugwitz from Biskupice 1490-1503 Barbara – the lady of Krnov 1490-1510/11

Jan Schellenberg Czech chancellor, owner of Krnov (from 1493) and Głubczyce 1503-1506 Jerzy Schellenberg Jan’s son, owner of Krnov and Głubczyce 1506-1523 Jerzy Hohenzollern margrave Ansbach, duke of Krnov 1523-1543 Jerzy Fryderyk Hohenzollern Jerzy’s son, margrave Ansbach - Bayreuth, duke of Krnov 1543-1603 Joachim Fryderyk Hohenzollern elector from Brandenburg, duke of Krnov 1603-1606 Jan Jerzy Hohenzollern Joachim Fryderyk’s son, duke of Krnov 1606-1622 Karol von Liechtenstein duke of Opava and from 1622 duke of Krnov 1622-1627 Karol Euzebiusz Von Liechtenstein Karol’s son, duke of Opava and Krnov 1627-1684 Jan Adam von Liechtenstein Karol Euzebiusz’s son, duke of Opava and Krnov 1684-1712 Antoni Florian von Liechtenstein Jan Adam’s brother, duke of Opava and Krnov 1712-1721 Józef Jan Adam von Liechtenstein Antoni Florian’s son, duke of Opava and Krnov 1721-1732 Jan Nepomucen Karol Von Liechtenstein duke of Opava and Krnov 1732-1748

Głubczyce under Prussian rule 1742 Józef Wacław Von Liechtenstein - duke of Opava and Krnov

(1748-1772)

Franciszek Józef I Von Liechtenstein - duke of Opava and Krnov

(1772-1781)

Alojzy I - duke of Opava and Krnov (1781-1805)

Jan I Józef - duke of Opava and Krnov (1805-1836)

Alojzy II - duke of Opava and Krnov (1836-1858)

in German Reich from 1871

in the Austrian-Hungarian Monarchy Till 1918 r

in Czechoslovakia From December 1918-1938

in 3rd German Reich 1938-1945

in Poland from 1945



123

fuyaient vers Šumperk, a commencé. La ville et Cvilin ont été bom-bardés. Les Allemands ont fait sauter les ponts sur le fl euve Opawa. Le 6 mai après de pénibles batailles, Krnov a été conquise par les soldats russes.Après la deuxième guerre mondiale presque toute la population allemande a été expropriée de la région de Głubczyce et de Krnov. Les transports de gens de l’est sont arrivés au powait de Głubczyce, lesquels ont été affectés, par la décision de la Grande Triade, à la République socialiste fédérative soviétique de Russie. La région de Głubczyce a été aussi colonialisée par la population venant de la Pologne centrale.A Krnov sont rentrés les Tchèques qui y habitaient avant 1938, d’autres sont aussi venus, ceux de la Tchécoslovaquie.On a pu observewr une période de grandes tensions à la frontère de Głubczyce et de Krnov. Le gouvernement de la Tchécoslovaquie a revendiqué Głubczyce et Racibórz. Des incidents à la frontière de deux côtés devenaient plus fréquents, entre autre à Branice, Dzierżkowice, Bliszczyce, Opawica. En juin 1945 les soldats russes, qui y encore stationnaient, ont fait même démolir une passerelle sur la rivière Złota Opawa, laquelle liait Lenarcice en Pologne à Linhartovy en Bohême.C’est seulement en 1958 que l’on a défi nitivement normalisé les relations fron-talières polono-tchèques, et l’on a signé à Varsovie le traité de la détermination de la frontière nationale.Les tentions suivantes, dans les relations bilatérales, ont eu lieu en août 1968, quand les unités polonaises de combat, dans le cadre de l’intervention des armées du Pacte de Varsovie, sont entrées en Tchécoslovaquie. Cette inter-vention, menée de l’initiative des autoritées communistes de l’époque de La République Populare de Pologne, a été mal vue, non seulement par la nation tchécoslovaque, mais aussi polonaise. En septembre 1968 le régiment blindé russe a été placé dans les casernes de Krnov. C’est n’est qu’en 1991 que l’armée russe a quitté la Tchécoslovaquie.6. TOURISMEMONUMENTS DE GŁUBCZYCE1. Eglise gothique Vierge Marie du XIIIème siècle, agrandie au XIVème siècle,

et ensuite dans les années 1903-1907 selon le projet de M. Hasak. L’intérieur de l’église est décoré par des objets de la IIème moitié du XIXème siècle et des années 1903-1907. Les parties historiques du sanctuaire sont absolument remarquables: tours principales ajoutées plus tard (celle du sud recouverte par un heaume baroque), trois portails en pierre du XIII ème siècle, début du gothique, transept (nef transept), pignon principal. A gauche - la chapelle des Saints Fabien et Sébastien de 1501.

2. Intérieur de l’église paroissiale. Dans la partie monumentale de la chapelle on peut remarquer le corps de trois nefs du début du gothique avec le porche d’entrée, décorations végétales en pierre dans les nefs du sanctuaire, serviteurs de chapiteaux à carreaux dans le porche sous la tour du choeur.

3. Portail de l‘église paroissiale4. Eglise paroissiale la nuit 5. Complexe du couvent des franciscains. Il se compose d’une église baroque

et d’un couvent à quatre ailes avec le préau au milieu. Tout le complexe a été construit dans les années 1753-1770 selon le projet de J.I. Töpper; le décor de l’église est de style baroque-rococo. Le couvent voisine avec le bâtiment, élevé en 1752, lequel à l’époque, abritait le gymnase.

6. Intérieur du couvent7. Fonts baptismaux moyenageux chez les franciscains - datent de la IIème

moitié du XVème siècle, recouvrement baroque.8. Armes des Liechtenstein sur une galerie et l’emblème des franciscains.9. Eglise Sainte Anne (avant Sainte Trinité) rue Sobieskiego. Elevée derrière

les remparts de la ville au XVIème siècle, détruite par les Suédois en 1645. Celle de nos jours date de 1776.

10. Ruines de l’hôtel de ville. L’hôtel de ville de style renaissance a été bâti en 1570 à l’emplacement de l’ancienne maison de marchands du XIVème siècle à la base des éléments d’une vieille construction. Refait à plusieurs reprises dans les années: 1603, 1863-64, 1936. Actuellement en ruines. Une attention particulière méritent les voûtes qui sont préservées. Au premier

plan une sculpture baroque de l’Immaculée Conception de la Vierge Sainte, accompagnée des anges et des saints, réalisée par Anton Jörg, Anton Hamm était son fondateur.

11. Armes de Głubczyce sur le beffroi12. Statue Saint Florian de 1914 rue Kozielska13. Beffroi près de la poste du XIIIème siècle refait au XVIème siècle avec le

fragment des remparts construits au XIIIème siècle en pierre cassée, rénovés et fortifi és à plusieurs reprises aux XIV/XV, XVI et XX ème siècles.

14. Beffroi rue Ratuszowa. 15. Bâtiment 14, rue Niepodległości construit dans la seconde moitié du

XIXème siècle de style éclectique. Actuellement le siège des autorités de la commune et la Mairie.

16. Bâtiment du Lycée de 1902 r.17. Armes de Głubczyce dans une salle de conférence au Lycée 18. Internat de l’Ensemble des Ecoles Agricoles du Centre de la Formation

Permanente, début du XX ème siècle.19. Villa historique de la fi n du XIX ème siècle, rue Chrobrego 120. Maison au coin des rues Pocztowa - Fabryczna, IIème moitié du XIX

ème siècle.21. Immeuble au coin des rues Kochanowskiego et Niepodległości, deuxième

moitié du XIXème siècle22. Bâtiment de l’Ecole Primaire no 2, rue Kochanowskiego.23. Armes sur le bâtiment de l’Ecole Primaire no 2 - IIème moitié du XIX

ème siècle.24. Bâtiment rue Chrobrego de 1911, actuellement la Maison de Séjour 25. Immeuble rue Kochanowskiego, IIème moitié du XIX ème siècle, siège du

Staroste du Powiat 26. Brasserie, rue Browarna27. Bâtiment de la gare construit dans la IIème moitié du XIXème siècle à

l’instar d’une locomotive28. Rue Słowackiego – château d’eau 29. Armes sur le château d’eau 30. Tombeau des douaniers tchèques tués en 1938 par des hitlériens au cimetière

de Głubczyce.31. Fontaine avec des animaux au parc construite dans les années 1911-12 aux

frais du propriétaire de la brasserie Eduard Beyer32. Monument - fontaine de 1922 au parc de Głubczyce, commémorant le

poète régional écrivant en patois, Johannes Reinelt, surnommé «Philosophe de la forêt». Joseph Obeth l’a réalisé dans la période d’entre deux guerres. Actuellement, il ne reste qu’un médaillon vide après le portrait du poète en bas-relief.

33. Bâtiment de la poste, rue Pocztowa34. Musée de la Terre de Głubczyce. Fondé en 2001. Deux expositions: historique

et ethnographique sont accessibles aux visiteurs. Dans le cadre de l’exposition historique sont présentés les antiquités liées avec l’histoire de Głubczyce depuis les temps préhistoriques jusqu’à 1945. Le splus préstigieux objets d’expositions illustrent la brasserie, la période du plébyscite dans la Haute Silésie et la I et IIème guerre mondiale. Une partie de souvenirs provient de découvertes archéologiques sur les terrain du powiat de Głubczyce, où en mars et avril de 1945 se déroulaient les batailles entre les Allemands et les Russes. L’exposition ethnographique présente des objets à l’usage de tous les jours, habillement, outils de travail à la ferme et dans les champs. Ils servaient, en grande partie, aux fermiers allemands, d’autres après la IIème guerre mondiale, étaient ramenés par la population venant de la Pologne orientale.

MONUMENTS DE COMMUNE DE GŁUBCZYCE ET POWIAT DE GŁUBCZYCEDE COMMUNE DE GŁUBCZYCE1. Bogdanowice, pierres tumulaires des Bohdanowscy avec les épitaphes en

tchèque du XVIème siècle.2. Palais à Klisino. Edifi é en 1758 par le baron von Gruttschreibera, aujpurd’hui

le siège de la Maison de l’Assistance Sociale.3. Opawica, église paroissiale Sainte Trinité de la classe «O» construite dans

FR

124

les années 1701-1706.4. Intérieur de l’église à Opawica décorent les polychromies réalisées en 1733

par Joseph Matthaus Lasser. Les autels et la chaire, en forme d’un bateau, sont oeuvres de Johannes Nepomuk Hartmann.

POWIAT DE GŁUBCZYCE5. Baborów, église Saint Joseph, exécutée dans du bois dans les années 1700-

1702 en forme de la croix grecque, se trouve au cimetière. A l’intérieur les polychromies baroques et les autels en bois richement ornés.

6. Dzielów, croix de réconciliation réalisée en pierre, dite «cyrillique». L’ap-pelation renvoie à la mission supposée des Saints Cyrille et Metody sur ce terrain.

7. Dzielów, plaque commémorative consacré au prélat Joseph Wilpert, archéologue des catacombes romanes, né dans ce village en 1857. Elle se trouve sur l’église paroissiale Saint Nicolas.

8. Basilique hospitalière à Branice. Construite en 1929-1932 exécutée selon le projet du constructeur local Paul Klehr de Głubczyce. Le choeur abrite une mozaique représentant la Sainte famille.

9. Kietrz, église paroissiale Saint Thomas. Bâtie dans les années 1720-1722. Le décor de style baroque. Sur la Place du Marché une statue de Notre Dame de 1730.

MONUMENTS DANS LES PARAGES :GŁOGÓWEK (6 073 habitans), hôtel de ville, château, château d’eau,

beffroiPRUDNIK (23 630 habitans), donjon, tour de la Porte Inférieure, hôtel de

villeMONUMENTS DE KRNOV1. Eglise paroissiale Saint Martin. Construction monumentale gothique, refaite

dans le style de baroque tardif (XVème siècle). Nous pouvons admirer les deux tours défensives, à l’époque, faisant partie des fortifi cations de la ville. L’intérieur de l’église vers la fi n du XVIIIème siècle a été refait dans le style de l’époque. Particulièrement précieux sont : l’autel principal, chaire, orgues et tableaux d’auteurs inconnus du XVIIIème siècle. Les tombeaux datant des XVI et XVIII èmes siècles se trouvent du côté nord de l’église, et dans une chapelle latérale - la pierre tumulaire polychromée commémorant le médecin du château Krzysztof Bilicki de Bilice.

2. Eglise Saint Esprit. Les débuts de l’église gothique remontent au XIIIème siècle. Elle a été agrandie et refaite dans la Ière moitié du XVème siècle. Les murs sont décorés des fresques de la fi n du XIVème siècle et les tombeaux de la deuxième moitié du XVème siècle.

3. Choeur avec les fresques dans l’église Saint Esprit4. Eglise des franciscains avec leur ancien couvent. Construction réalisée par

les franciscains en 1273. L’Intérieur de l’église décoré des fresques du peintre Joseph Stern. Les tableaux dans le réfectoire du couvent datent du XVIIIème siècle et sont oeuvres du peintre F. A. Sebastini. La voûte latérale de style gothique provient du XVème siècle.

5. Eglise sur Cvilin. Eglise baroque de pèlerinage de Notre-Dame Douloureuse sur la colline Cvilin a été construite dans les années 1722-1727. Andreas et Georg Gans sont auteurs de cette construction, les fresques sont de Franz Eckstein. 222 marches d’escalier mènent au sanctuaire.

6. Fragments de l’intérieur de l’église des franciscains.7. Eglise protestante. Bâtie dans les années 1901-1903 de style néo-

gothique.8. Rotonde romane - Kostelec9. Synagogue rue Soukenicka construite en 1871 selon le projet d’ Ernest

Latzel10. Tours de Krnov11. Fabrique des orgues de Rieger. Fondée en 1844 par Franz Rieger. En 1873 sa

raison sociale était “Frères Rieger”. En 1920 elle appartenait à Josef Glatter-Götze, et après 1945 c’était Joseph Klosse qui s’occupait de la production des orgues. La société a changé alors sa raison sociale en Rieger-Kloss.

12. Hôtel de Ville et le Beffroi, de style réo-renaissance avec des détails de sécession, construit dans les années 1901-1903, a remplacé l’ancien hôtel de ville renaissance du XVIème siècle.

13. Bâtiment de la polyclinique de 1924, décoré par la copie de l’ancien Beffroi

14. Maisons rue Hobzíkove. Datent de la IIème moitié du XVI et XVIIèmes siècles de l’époque pendant laquelle Krnov était une ville résidence du duc de Krnov – Georges Hohenzollern.

15. Maison des chasseurs - bâtie en 1906 selon le projet de Leopold Bauer. Aujourd’hui elle sert de Maison pour Enfants et Jeunes.

16. Ancienne villa de Rudolf Larishe. Réalisée en 1888 selon le projet de l’ar-chitecte Latzel, de style moderne avec des éléments scandinaves. Après 1929 ses intérieurs ont été refaits selon le projet de Leopold Bauer. Actuellement siège de la banque.

17. Bâtiment de gymnase, construit dans les années 1875-1876, agrandi en 1936

18. Ruines du château gothique Cvilín. Elles datent de la Ière moitié du XIIIème siècle. Le château a été élevé à l’emplacement d’une bourgage préhistorique.

19. Remparts suédois – fragment de remparts avec une arcade renaissance, ajoutée aux remparts à l’époque du margrave Jean Georges de Krnov en 1529.

20. Château des ducs de Krnov. Construction dans le style renaissance de la Ière miotié du XVIème siècle. Après l’incendie de la IIème miotié du XVIIIème siècle il a été refait.

21. Fragment de la galerie du château de Krnov avec de précieux sgraffi tes et bas-reliefs.

22. Ancienne patinoire. A l’endroit où il y avait avait le fossé, on a construit en 1888 une patinoire et le bâtiment avec la tour et la coupole pour l’orchestre. A présent il y a un restaurant et les terrains de loisirs.

23. Théâtre municipal- bâtiment construit en 1924 selon le projet de Leon Kammel

24. Tour d’observation au sommet de Cvilin (441 m.au-dessus de la mer) – de l’hauteur de 26 mètres. Construite dans les années 1902-1903 selon le projet de l’architecte Ernest Latzel. Construction intéressante de style romantique est préservée de nos jours dans un état inchangé.

MONUMENTS DE LA MICRORÉGION DE KRNOV1. Palais Linhartovy. Edifi é à la place d’une forteresse, laquelle en 1588 a

été refaite en palais de quatres ailes, et ensuite dans les années 1695-1702, reconstruite dans le style baroque. Des fresques à l’intérieur. Actuellement il n’est pas ouvert aux visiteurs .

2. Palais Branticích. Ancien siège féodal. Elevé à l’emplacement d’une forteresse, dont on a déjà trouvé une trace écrite en 1449. En 1576 le chancelier du duché de Krnov, Hieronim Reinwald a fait une aile dans la partie sud du palais. Vers la fi n du XVIème siècle on en a ajouté une autre à l’ouest et une arcade à un étage. Autour du palais il y a un parc aménagé dans les années 1890-1900, de la surface de 2,5 ha où se trouve une statue d’Hercule – oeuvre monumentale baroque de 1709. L’intérieur du palais est inaccessible aux visiteurs.

3. Palais Slezskie Rudoltice. Construit à l’endroit d’une forteresse gothique de la famille Supowie de Fulštejn, laquelle à la fi n du XVI, début du XVIIème siècle a été refaite par la famille des Sedlnicki de Choltic. Le palais vit une période d’épanouissement au XVIIIème siècle sous la domination d’Albrecht von Hoditz. En 1770 Frédéric II, roi de Prusse lui a rendu visite. L’intérieur du palais est inaccessible aux visiteurs.

4. Palais Dívčí Hrad. Siège renaissance construit dans les années 1591-1593 à l’emplacement du château gothique. La muraille en pierre du XIVème siècle s’est sauvegardée dans les alentours du château. L’intérieur du palais est inaccessible aux visiteurs.

5. Cimetière juif à Osoblaha. L’un des plus connus cimetières juifs dans la République Tchèque, fondé dans les années 1616-1617, quand la commu-nauté juives est venue à Osoblaha. Il fonctionnait jusqu’à la fi n du XIXème siècle.

6. Ruines du château Fulštejn. Elles se trouvent au-dessus du lit d’une petite rivière Osobłoga. Le château édifi é en 1255 par Herbort de Vulm, après 1566 reconstruit dans le style renaissance. Durant la guerre de trente ans

FR

125

il a été détruit. Il ne restent que les ruines du palais, donjon et fortifi cations externes.

AUTRES ATTRACTIONS TOURISTIQUES DE LA MICRORÉGION DE KRNOV7. Tour d’observation de Hans Kudlich. Rénovée récemment, elle a été construite

en 1913 au sommet Strážiště (395 m au-dessus de la mer) au-dessus du village Úvalno. Elle a été réalisée en honneur de Hans Kudlich (1823-1917) issu de ce village, le plus jeune député à la Diète à Vienne, grâce à qui, en 1848, la corvée a été aboli.

8. Tour d’observation sur Ježník. Construction en bois au sommet de Vyhlídek (553 m au-dessus de la mer) se trouve dans la partie municipale de Krnov-Ježník. Sa hauteur est de 17,5 mètres, y compris le mât.

9. Chemin de fer à voie étroite Osoblaha - Třemešná ve Slezsku (largeur de rails de 760 mm). Il passe par les villages suivants: Osoblaha-Bohušov-Koberno-Slezské Rudoltice-Amalín-Horní Povelice-Dívčí Hrad-Liptáň-Třemešná ve Slezsku. La ligne a 20,2 km. Au total. La vitesse maximale autorisée est de 40 km/h. La hauteur maximale sur le trajet est de 385 mètres au-dessus de la mer sur le district de la voie de la longueur de 2 km.

10. Source - Zátorská kyselka. Une source connue de l’eau minérale se trouve dans le village Zator, près de l’église Sainte Trinité. Elle est exploitée depuis environ 250 ans. On l’a fait revivre en 1999.

11. Eglise paroissiale Saint Sébastien a été construite dans la pierre dans les années 1730-1733. Selon la légende Saint Benoî y repose.

MONUMENTS DANS LES PARAGES :BRUNTÁL (17 626 habitants): château, église Assomption de la Sainte Vierge,

église Notre-Dame Consolatrice, sanctuaire Notre-Dame Secourable, chapelle de cimetière Saint Michel, maisons de style renaissance

OPAVA (60 731 habitants): église Saint Esprit, bâtiment du Musée de Śłaski, église protestante, église Sainte Trinité.

LOISIRS DANS LA RÉGION.CLIMATSur le territoire de la commune de Głubczyce on peur distinguer deux zones de différentes conditions climatiques. La zone sud-ouest, celle des montagnes d’Opawa, se caractérise par des conditions atmosphériques plus diffi ciles (hiv-ers longs et rigoureux, étés plus courts et plus froids). Le territoire nord-ouest et ouest, celui du Plateau de Głubczyce, possède le climat plus doux. La température annuelle moyenne est de: 6,8-8,10C, celle de janvier: -2,00C, celle de juillet: 17,00C. Précipitations – les plus petites 600 mm au sud et sud-ouest, les plus grandes 650 mm au nord et nord-est.Le terrain de la microrégion de Krnov englobe trois zones de différentes condi-tions climatiques: la plus petite s’étend au nord et à l’est - avec le climat chaud, la plus grande – avec le climat modéré et frais (étés modérément frais et courts, hivers longs et modérés) et le reste du terrain de la microrégion (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) avec le climat frais. La température anuuelle moyenne est de 7,8oC, celle de janvier: -2,3oC, celle de juin : 17,8oC. Les précipitations annuelles moyennes sont de 600 mm.VALEURS PAYSAGERS Le paysage de la commune de Głubczyce est très diversifi é. Il est en grande partie sinuleux et montueux, et seulement la partie sud-ouest de la commune possède les traits visibles du paysage des basses montagnes, partiellement boisées. Sur le territoire de la commune il y a deux zones du paysage protégé. Ce sont:1. Forêt de Głubczyce, petit complexe forestier d’une surface de 1 597,5 ha situé

au nord de la ville sur le Plateau de Głubczyce presque entièrement déboisé. Il comprend une partie de bassin-versant de Stradunia avec de nombreux ravins. Il y a toutes sortes de complexes forestiers naturels: prés marécageux de frênes et aulnes, prés de frênes situés au pied des montagnes et le bois sacré subcontinental. Le bois de pin et bois mixte s’étendent sur de grandes surfaces. La forêt de Głubczyce possède de multiples valeurs thérapeutiques et joue un rôle important dans le tourisme et la récréation des habitants de Głubczyce.

2. Zone de Mokre - Lewice de la surface de 6 527 ha, comprend une partie des montagnes d’Opawa. Sa confi guration est assez variée. Elle se caractérise par des pentes escarpées, partiellement boisées avec des points culminants de 500

mètres au-dessus de la mer et de nombreux ravins et vallées de rivières: Troja, Osobłoga et Opawica. Il y a des complexes forestiers naturels, tels que: prés marécageux de frênes et aulnes, prés de frênes situés au pied des montagnes et le bois sacré subcontinental. Les bois de pins, sapins, mélèzes et mixtes occupent les plus grandes surfaces.

Sur le territoire du paysage protégé on peut rencontrer beaucoup de rares plantes qui sont préservées. Il sert aussi du refuge pour des animaux protégés.De complexes forestiers plus petits se trouvent au sud-ouest de la commune, entre autres dans les alentours de Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszowa et à l’est de Chróstno. Sur le territoire de la commune il y a cinq monuments de la nature. Ce sont:� allée de tilleuls de menues feuilles (2, 3, lieux 4 lignes) (Tilia cordata),

334 arbres, d’une longueur de 800 m environ près de la route de Klisino à Pomorzowice. Le plus gros arbre a 540 cm de diamètre.

� deux arbres (Ginkgo biloba) qui poussant à Pomorzowice sur le terrain de bâtiments d’exploitation. Age: environ 150 ans.

� Chêne boueux (Quercus palustris) poussant sur les champs près du remblai ferroviaire entre Pomorzowice et Racławice Śl. Age : environ 200 ans.

� allée de tilleuls de menues feuilles (deux ou trois lignes) (Tilia cordata), 1403 arbres, d’une longueur de 5500 m environ près de la route de Tarnkowa à Głubczyce. Le plus gros arbre a 440 cm de diamètre.

Sur le territoire de la microrégion de Krnov il y a des réserves naturelles, dans lesquelles on peut trouver beaucoup d’espèces de plantes protégées. De nombreuses espèces protégées d’oiseaux et d’animaux aquatico-terrestres, comme p.ex:RÉSERVE NATURELLE KRASOVSKÝ KOTEL, située à l’ouest de la microrégion de Krnov, environ 2,5 km de Krasova à une hauteur de 660 m au-dessus de la mer. Sa superfi cie est de 11,5 ha. C’est une prairie située à la hauteur de 660 m au-dessus de la mer.RÉSERVE NATURELLE RADIM occupe la plus haute partie de la pente au nord de la colline Kopřivná et les environs du coteau, appelé U dubu, sur la rive droite de Krasovka. La réserve est située à la huteur de 430 - 556 m au-dessus de la mer. Sa surface est de 19,3 ha. C’est un terrain exceptionnel avec les restes de sapins argentés, hêtres et de mélèzes autochtones de Jesenick. Dans certains endroits nous pouvons rencontrer l’érable et l’orme de montagne. RÉSERVE NATURELLE GRAND ETANG PAVLOVICKÝ. Elle se trouve aux cadastres de la commune Hlinka, Osoblaha, Slezské Pavlovice. Parmi les attractions paysagères on ne peut surtout pas omettre les monuments de la nature, comme :ANCIENNE ARGILIÈRE – création naturelle se trouvant au nord de Krnov dans une ancienne excavation de la briqueterie d’une surface de 4,4 ha. FAUSSE PIERRE LIPTAŇ – située à peu près à 1 km du village Liptáň, non loin du chemin de fer à voie étroite Osoblaha-Třemešná ve Slezku. C’est un bloc erratique du nord en basalte à grains fi ns, dont on estime l’âge à 920-1010 millions d’années environ, il a un poutour de 567 cm et pèse environ 4,7 t. C’est un des plus grands bloc erratiques sur le territoire de la République Tchèque. DÍVČÍ HRAD – curiosité de la nature Oblík u Dívčího Hradu se trouve au nord-ouest du palais sur une surface de 0,6 ha. On y a trouvé des pétrifi cations d’arthropodes, coraux et de mollusques de la période de la mer crétacé. EAUX SUR LE TERRITOIRE DE LA COMMUNE DE GŁUBCZYCE:RIVIÈRES: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, OsobłogaVIVIERS: Lwowiany, Zawiszyce, ZubrzyceEAUX DE LA MICRORÉGION DE KRNOVRIVIÈRES: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,VIVIERS: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,RUISSEAUX: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí, Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, Zátorský SOURCES D’EAU MINÉRALE: Slezské Pavlovice, ZátorTERRAINS DE SPORT ET DE LOISIRTERRAINS DE SPORTGŁUBCZYCE: halle de sport, stade municipal, complexe de terrains de sport

FR

126

et de jeux avec le revêtement en asphalte (3), terrain de sport herbeux, courts de tennis, salles de gym dans les écoles (8). Station balnéaire (env. 500 m de la gare PKS) construite dans les années 1978-1989. Elle se compose de 5 piscines: de sport, moyenne, deux peu profondes et une pour enfants. La superfi cie d’eau au total est de 6000 m2. Il y a aussi un terrain pour basket-ball, place de jeux pour de petits enfants et une fontaine. COMMUNE DE GŁUBCZYCE: terrains de sport dans les écoles (Bogdanowice, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), terrains de football des Equipes Populaires de Sport (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawice, Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), salles de gym (Gołuszowice, Lisięcice, Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), court de tennis (Głubczyce Sady), trajet pour vélos no 34 (passant non loin des villes: Głubczyce, Głogówek et Branice, et du côté tchèque: Krnov, Albrechtice et Osoblaha. Il compte au total 220 km. Sur le territoire de la commune de Głubczyce le trajet passe par les villages: Zubrzyce–Chróstno–Ciermięcice–Chomiąża–Pietrowice–Lenarcice–Opawica–Dobieszów–Gołuszowice–Gadzowice–Głubczyce–Tarnkowa–Sławoszów–Pomorzowiczki–Pomorzowice–Klisino. Le trajet a été tracé grâce au fi nancement du programme PHARE-CREDO de l’Union Européenne. Dans le cadre du contrat de partenariat conclu entre Krnov, Głubczyce, Osoblaha, Głogówek, Albrechtice, Branice et Uvalno).KRNOV: patinoire artifi cielle, piscine couverte, station balnéaire, stade de football, stade d’athlétisme, centre de squosh, quillier, mur d’ascension artifi ciel, fi tness centre, spinning centre, stade in-line, stade de volley-ball, minigolf.Aéroport de sport d’Aéroclub de Krnov (dès 1994 l’aéroport a le status d’aéroport national public, accessible aux avionettes de sport. Il est aussi utilisé par des pompiers, pour la pulvérisation de plantes (champs et forêts) et à des fi ns récréatifs.MICRORÉGION DE KRNOV: stations balnéaires (Bohušov, Osoblaha, Úvalno), courts de tennis (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské Rudoltice, Třemešná), stades de volley-ball (Bohušov, Holčovice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), stades de football (Bohušov, Brantice, Býkov - Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Zátor), salles de gym (Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno), fi tness centre (Heřmanovice, Holčovice), téléskis (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), location de vélos (Holčovice), quillier (Slezské Rudoltice), centre de sport (Vysoká).Trajets de vélos: no 55 - Úvalno - Krnów - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice - Rejvíz - Jeseník. Le trajet propose de vister les ruines de châteaux, panorama de la Tour à Úvalno, l’architecture de Jesenik bien gardée et les monuments de la nature. Il conduit jusqu’à la station climatique Jesenik. Il rejoint à Branice le trajet no 34 d’une longueur de 91 km de Wiechowice à Lewice, Pietrowice, Głubczyce, Głogówek. Les trajets pour des cyclistes entraînés Krnov - Cvilín dans les environs de la colline Cvilin (trajets ont été créés grâce aux enthousiastes du cyclisme. La réalisation de cette idée a été possible grâce à une aide fi nancière importante, octroyée dans le cadre du fonds américain USAID/Corps de la Paix. Le trajets se divisent selon leur dégré de diffi culté entre bleu (le plus facile), vert (moyennement diffi cile) et rouge (le plus diffi cile). TERRAINS DE LOISIRCOMMUNE DE GŁUBCZYCE: Pietrowice - camping de la Ière catégorie situé à 14 km de Głubczyce, 1 km du passage à frontière de la République de la Pologne et la République Tchèque. Sur le territoire de camping il y a un lac de 2 ha dans lequel on peut se baigner. Il y a aussi un vivier pour des pêcheurs à la ligne. A côté de l’hôtel et des bungalows il y a un camping de tentes qui peut accueillir environ 200 personnes et dispose de 18 postes pour les caravanes. L’attraction du centre est, sans doute, la piscine équipée de la tour, d’où on peut sauter, et de la glissoire de 11 m de la hauteur et 25 m de longueur. Le camping est ouvert pendant la saison à partir du 1 mai jusqu’au 31 octobre. En 2004 la pente pour skieurs a été mise en service.

MICRORÉGION DE KRNOV: Osoblaha – centre de loisirs avec la piscine, Holčovice Spálené – téléskis près du pensionnat Zamo, Holčovice Spálené – centre de loisirs Zdravý vzduch (L’air frais), Holčovice - pensionnat Lesní zátiší (Le calme de la forêt), Bohušov – centre de loisir avec la piscine naturelle. CENTRE D’INFORMATION TOURISTIQUEGłubczyce - rue Niepodległości 14, www.glubczyce.pl, e-mail: [email protected], rue Olimpijska 1, e-mail: [email protected] - Hlavní náměstí 25, www.krnov.cz, e-mail: [email protected]ívčí Hrad - Dívčí Hrad 64, www.sweb.cz/info.dh, e-mail: [email protected]šov - Bohušov 15, www.obecbohusov.hyperlink.cz, e-mail: [email protected]žsko - Dívčí Hrad 20, www.osoblazsko.cz, e-mail: [email protected]. ECONOMIEVALEURS DE LA REGIONATOUS DE LA COMMUNE DE GŁUBCZYCE: proximité de la frontière et de passage de la frontière, très bonnes conditions naturelles et infrastructure rurale pour agriculture, base pour l’industrie agro-alimentaire, infrastructure technique en bon état, nouvelle infrastructure technique bien développée – station d’épuration des eaux usées, réseau routier bien développé, cadres techniques et de formateurs du niveau moyen et supérieur bien préparés, environnement propre.La commune de Głubczyce a pour objectif de créer un centre moderne de l’agriculture, des services et du tourisme. Une attention toute particulière sera portée sur l’augmentation de l’attractivité économique de la commune et l’amélioration de la qualité de vie de ses habitants. La stratégie du développe-ment de la commune défi nit quatre principaux objectifs à atteindre jusqu’à 2015: amélioration de conditions de vie des habitants, agriculture moderne et développement de zones rurales, et de l’infrastructure technique, industrie et services, développement de la coopération internationale (selon: Stratégie du développement de la Commune de Głubczyce approuvée par le Conseil Municipal à Głubczyce sous forme d’une délibération No XX/263/2001 du 28 février 2001)POINTS FORTS DE L’ÉCONOMIE DE LA MICRORÉGION DE KRNOV: coût du travail relativement bas, espaces suffi santes pour l’activité économique, zone industrielle bien préparée, proximité de la frontière avec la Pologne, bonne communication routière avec la Pologne, actions en faveur du développement régional, accessibilité de la main d’oeuvre, pourcentage élevé des cadres instruits (selon: La Mairie de Krnov, analyse SWOT)INFRASTRUCTURE TECHNIQUEAPPROVISIONNEMENT EN EAUGłubczyce est alimentée en eau par une conduite de distribution d’eau se trou-vant au carrefour des rues Powstańców - Mickiewicza. Cette conduite d’eau arrive aussi jusqu’aux villages voisinants. Les fermiers d’autres villages sont approvisionnés en eau par les puits creusés, conduites collectives alimentées en eau des prises d’eau des conduites, équipées en puits de profondeur, et par les conduites d’eau locales. Les villages de la microrégion de Krnov sont annexés au réseau public des conduites d’eau, ou bien, sont approvisionnés en eau par les conduites d’eau des anciennes exploitations d’Etat, par les puits des exploitations individuelles et les conduites communales. La conduite d’eau publique à Krnov est alimentée en eau des sources des eaux souterraines de Zlatá Opavice et Kostelec. EVACUATION DES EAUX USÉES – STATION D’ÉPURATION D’EAU Głubczyce est canalisée dans le système séparatif d’égouts. La longueur du réseau de la canalisation sanitaire est de 23,7 km et 12,4 km de raccordements. Dans ce système sont aussi canalisés deux villages avoisinants: Gadzowice et Gołuszowice.La ville possède une station mécanico-biologique d’épuration des eaux usées, très moderne qui travaille selon la technologie BIO-SYMBIO. Son rendement est de: Qd

śr 6 915 m3/jour, Qd

max 9 550 m3/jour, RLM = 73 250.

Dans la microrégion de Krnov ce sont Úvalno et Krnov qui ont le plus grand

FR

127

pourcentage des fermes canalisées. Dans les 14 villages plus de 90% de maisons ne sont pas canalisées. EVACUATION DE DÉCHETS - DÉCHARGELa ville possède une décharge de déchets ménagers et industriels. Localisée dans la partie sud de la ville, près de la route de Głubczyce à Rożnow, elle assure la collecte des déchets de toute la commune. Sa superfi cie est de 4,6 ha.Conformément aux règlements, en vigueur dans la République Tchèque, la commune est tenue d’assurer une quantité suffi sante de conteneurs pour déchets communaux, lesquels elle doit trier et liquider par la suite. Depuis juin 1997 à Krnov, on a organisé une collecte des déchets spéciaux et de grands gabarits. ENERGIEA Głubczyce il y a un centre d’alimentation en énergie électrique, duquel on fait sortir des réseaux de câbles et câbles aériens de 15 kV, de la longueur de 178 km. Sur le territoire de la commune il y a 129 postes de transformation 15/0,4 kV, dont les 39 alimentent la ville de Głubczyce. L’Entreprise Energétique Opole S.A. Région de Kędzierzyn-Koźle, qui est le fournisseur de l’énergie, approvisione aussi les 15 postes de transformation, étant en exploitation d’autres utilisateurs. Les postes de transforamtion, cités ci-dessus, alimentent sur le territoire de la commune 135,4 km de réseau aérien NN, 14,2 km du réseau de câbles NN et 81,5 km du réseau d’éclairage.Severomoravská energetika a.s. Krnov est le fournisseur actuel de l’énergie dans la microrégion de Krnov. Une importance décisive, en ce qui concerne l’approvisionnement de la région en énergie, a le réseau de distribution 110 kV, qui se compose de noeuds d’alimentation (réseau électrique de la haute tension) et de lignes de transmission. Dans la microrégion il y en a deux: Krnów- Česká Ves et Odbočka Třemešná. APPROVISIONNEMENT EN GAZGłubczyce est approvisionnée en gaz naturel à une basse tension. Sur le restant du territoire de la commune passe le gazoduc de la relation Nysa – Racibórz. La longueur du réseau séparatif du gaz à une basse tension est de 60,8 km, celle de la tension moyenne est de 1,8 km.Le réseau du gaz dans la microrégion de Krnov comprend deux réseaux: de basse tension (jusqu’à 2,2 kPa) et de la moyenne (jusqu’à 300 kPa). Le gazoduc de moyenne tension passe par Úvalno-Krnov- Krásné Loučky-M.Albrechtice-Třemešná-Jindřichov-Janov-Petrovice. THERMIQUESur le territoire de la commune il y a plusieurs chaufferies locales alimentant la ville, les logements y compris. Les chaufferies communales, de société et coopératives assurent la production et la distribution de l’énergie en ville.A Krnov une partie de la demande en énergie thermique est assurée par l’intermédiaire du système central de chauffage. La chaufferie située la rue Revoluční à Krnov est le principal fournisseur de l’énergie. Il y en a aussi une autre, chaufferie moderne, celle du quartier près de Cvilín, c’est une chaufferie moderne. La plupart des entreprises en ville, écoles, centres de santé, magasins et environ 4000 ménages sont annexées à ce système.TÉLÉCOMMUNICATIONLa commune de Głubczyce possède un réseau de télécom-munication par câbles qui assure une communication télépho-nique réalisée par une centrale automatique. La téléphonie GSM de tous les opérateurs présents sur le marché polonais a une portée sur tout le territoire de la commune.En 1996 à Krnov on a mis en service une nouvelle centrale téléphonique de type HOST. Sur le territoire de la microré-gion passe le conduit de lumière d’une grande transmittance Ostrava – Krnov – Bruntál. Dans la République Tchèque il y a aussi un réseau GSM. AGRICULTURECLASSEMENT DE SOLS La commune de Głubczyce bénéfi cie de sols très fertiles. Les glèbes très bonnes et bonnes dominent (surtout froment-betteraves). C’est particulièrement typique pour les villages situés au centre-nord de la commune, où il y a des terres

noires loess, bruns, et pseudopodzoliques. La part de sols des classes I-III représente 74% de la SAU. Le climat, le plus chaud de la Pologne, favorise le développe-ment de l’agriculture. Elle reste une activité dominante dans la com-mune de Głubczyce. Dans la structure d’emblavure dominent les céréales (froment, seigle et orge) – plus de 80% de la surface d’emblavure, et les plantes potagères (pommes de terre et betteraves) – près de 10%.Sur le territoire de la microrégion de Krnov des agriculteurs cultivent du froment, de l’orge, des betteraves sucrières et des pommes de terre. Les régions agricoles les plus dynamiques dans la microrégion se situent à l’est des alentours de Osoblaha. On peut y cultiver même les plantes exigentes. Les principales productions agricoles sont: betteraves, orge et froment. Les terres noires prédominent.INDUSTRIE� Nombre d’entrepreneurs dans la commune de Głubczyce - 1 200� Nombre de sujets

économiques dans la microrégion de Krnov (03.2004): 6 031

Le secteur industriel domi-nant dans la commune de Głubczyce est celui de la transformation agro-alimen-taire, surtout: transformation du lait, production de bois-sons rafraîchissantes, produc-tion de bières et de malts, boulangeries et confiseries, boucheries, charcuteries. En ville se développent aussi: construction, industrie métallique – production de radiateurs de chauffage central et réchauffeurs d’eau et l’industrie pharma-ceutico-cosmétique.Głubczyce voit son avenir dans l’évolution continue de la transformation

agro-alimentaire et les services dans le secteur agricole. La proximité de grands débouchés et la coopération avec les Tchèques sont les facteurs favorables à cet objectif. L’industrie des machines et du bois sont les secteurs industri-els les plus importants dans la microrégion de Krnov, de même que la construction. Traditionnellement se développe aussi la production des orgues. Deux tiers de services et de produits des sociétés locales sont vendus sur le marché intérieur. Le reste de la production est exporté. POSSIBILITÉS D’INVESTISSEMENT DANS LA RÉGION DE GŁUBCZYCE-KRNOVLes réserves existantes en matière de la production agri-cole et la proximité de grands débouchés potentieles des produits agro-alimentaires créent des conditions favorables à l’investissement dans le secteur agro-alimentaire et les ser-vices qui y sont liés. Głubczyce et Krnov disposent de terrains attractifs et bien localisés, prêts à accuellir les investissements étrangers. La proximité de la frontière tchèque et les passages

Structure de la SAU dans la microrégion de Krnov (mai 2004):

total superfi cie de la SAU

58 033

forêts 24 126

prés 11 154

terres arables 16 713

vergers 17

réserves acquatiques 601

jardins 1 111

terrains bâtis 683

autres 3 628

Structure de la SAU dans la commune de Głubczyce en 2003 (en ha)

Total superfi cie de la commune de Głubczyce

29 433

A. surface agricole utilisée SAU 23 528

terres arables 20 916

vergers 145

prés 865

pâturages 15 021

B. terres près de forêts 3 080

C. terres en friche et autres 2 825

FR

Villes partenaires de Głubczyce

Krnov, Albrechtice, Rusin

Bohême

Rockenhausen Allemagne

Saint Remy sur Avre France

Villes partenaires de Krnov


Pologne

Karben Allemagne

Saint Egréve France

Pefki Grèce

Telšiai Lituanie

Yukon USA

128

1. EinleitungDie Veröffentlichung “Region Głubczyce-Krnov. Geschichte. Wirtschaft. Touristik” ist ein Ergebnis der Zusammenarbeit der Städte Głubczyce und Krnov mit fi nanzieller Unterstützung des Programms PHARE CBC. Sie soll Wissenswertes über die Region, ihre Geschichte sowie ihre touristischen und wirtschaftlichen Qualitäten vermitteln.ZUSAMMENARBEIT GŁUBCZYCE-KRNOVAktivitäten für eine partnerschaftliche Zusammenarbeit zwischen Głubczyce und Krnov bleiben seit vielen Jahren ein besonderes Augenmerk beider Städte. Hierzu gehören vor allem polnisch-tschechische Kultur- und Sportveranstaltungen. Ihre Organisatoren sind - neben der jeweiligen Gemeinde - Schulen, Sportvereine und Feuerwehren, aber auch Pfadfi nder, Scouts und Fußball-Altherren beider Städte. In den letzten Jahren unternehmen beide Städte zahlreiche Projektkooperationen, die aus EU-Mitteln fi nanziert werden. Hinzu kommen wirtschaftsfördernde Maßnahmen.Eine offi zielle Kooperationsvereinbarung zwischen Krnov und Głubczyce kam 2001 zu Stande. Beide Städte liegen in der Euroregion Silesia.2. Region Głubczyce-KrnovLAGEDie Region Głubczyce-Krnov umfasst die Gemeinde Głubczyce (Polen) und die Mikroregion Krnov (Tschechien).Die Gemeinde Głubczyce liegt im südwestlichen Teil Polens. Die Gemeindegrenze ist westlich auf 43 km Länge gleichzeitig Polens Grenze zur Tschechischen Republik. Administrativ gehört die Gemeinde zur Woiwodschaft Opole und zum Landkreis Głubczyce.Die Mikroregion Krnov befi ndet sich im nordöstlichen Teil der Tschechischen Republik. Ihre Grenze ist nördlich auf 86 km Länge gleichzeitig Tschechiens Grenze zu Polen. Administrativ gehört sie zur mährisch-schlesischen Region mit dem Zentrum in Opava.Die Gemeinde Głubczyce umfasst:� die Stadt Głubczyce (13.854 Einwohner),� 45 Amtsdörfer. Es sind dies: Bernacice (106 Einwohner), Bernacice Górne

(123), Biernatów (63), Bogdanowice (545), Braciszów (110), Chomiąża (207), Chróstno (127), Ciermięcice (85), Debrzyca (313), Dobieszów (100), Gadzowice (232), Gołuszowice (352), Głubczyce Sady (541), Grobniki (706), Kietlice 129), Klisino (677), Krasne Pole (200), Królowe (280), Krzyżowice (284), Kwiatoniów (90), Lenarcice (80), Lisiecice (830), Lwowiany (118), Mokre (186), Mokre Kolonia (147), Nowa Wieś (230), Nowe Gołuszowice (416), Nowe Sady (139), Nowy Rożnów (132), Opawica (139), Pielgrzymów (72), Pietrowice (196), Pomorzowice (407), Pomorzowiczki (78), Radynia (141), Równe (434), Sławoszów (39), Stara Wieś (31), Ściborzyce Małe (313), Tarnkowa (87), Widok (226), Zawiszyce (378), Zopowy (313), Zopowy Osiedle (180), Zubrzyce (417). Die Gemeinde zählt die meisten Amtsdörfer unter allen städtisch-ländlichen Kommunen der Region Opole.

Mit einer Fläche von ca. 295 km2 nimmt die Gemeinde Głubczyce 3,1 Prozent des Woiwodschaftsgebiets ein. Es ist die größte Gemeinde der Woiwodschaft Opole.Die Mikroregion Krnov umfasst 25 Ortschaften (67 Katasterbezirke). Es sind dies: Bohušov (457 Einwohner), Brantice (1163), Býkov-Láryšov (158), Čaková (296), Dívčí Hrad (262), Heřmanovice (391), Hlinka (236), Holčovice (755), Hošťálkovy (672), Janov (346), Jindřichov (1617), Krasov (343), Krnov (25641), Lichnov (1092), Liptaň (442), Město Albrechtice (3637), Osoblaha (1163), Petrovice (166), Rusín (150), Slezské Pavlovice (195), Slezské Rudoltice (664), Třemešná (1007), Úvalně (919), Vysoká (315), Zátor (1162).Geografi sch liegt die Gemeinde Głubczyce innerhalb von zwei Entitäten: Der südwestliche Teil ist im niederen Oppagebirge eingebettet, das zum Vorgebirge der Ostsudeten gehört, und die Gebiete im Nordwesten und Westen liegen im Głubczyce-Plateau, einem Teil der Schlesischen Tiefebene.Das Territorium der Mikroregion Krnov gehört überwiegend zu den Ostsudeten (Makroregion Tschechisches Hochland). Nur die äußerst nördlichen und westlichen Teile (Osoblaha, Krnov und Úvalně) gehören zum Schlesischen Tiefl and (Makroregion Mittelpolnisches Tiefl and). Der Norden der Mikroregion liegt im Jindřichov-Vorland, einem Teil der Hochebene Zlate Hory. Ein kleiner Gebietsteil um Heřmanovice gehört zum Massiv Gruby Jesenik.VERKEHR Durch die Gemeinde Głubczyce verlaufen:� die regional relevante Landstraße Nr. 38 von Kędzierzyn-Koźle über

Głubczyce bis zur polnischen Staatsgrenze,� zwei Woiwodschaftsstraßen: Nr. 416 (Krapkowice/Głogówek/Głubczyce/

Kietrz/Racibórz) und Nr. 417 (Laskowice/Klisino/Szonów/Szczyty/Lisiecice).

Etwa 20 km vom Stadtzentrum entfernt verläuft die Landstraße Nr. 45 (Pszczyna/Racibórz/Opole), eine Hauptstrecke für beschleunigten Verkehr. Von Verkehrsknoten der Autobahn A4 ist die Stadt ca. 38 km entfernt.In der Mikroregion Krnov gibt es:� zwei Verkehrswege mit überregionaler Bedeutung: Nr I/45 (Bruntál/Krnov/

Šternberk), ein Zubringer der Autobahn Richtung Prag über die Schnellstraße Olomouc-Brno, und die Landstraße Nr. 57 (Krnov/Úvalně/Opava),

� vier Verkehrswege mit regionaler Bedeutung: Nr II/458 (Krnov/Město Albrechtice), vom Grenzübergang Vysoká über Bartultovice und Trzebina nach Prudnik, Nr. II/457 (Petrovice/Jindřichov/Osoblaha), Nr. II/453 (Holčovice/Město Albrechtice) und Nr. II/459 (Krnov/Lichnov).

Durch die Gemeinde Głubczyce verläuft die nichtelektrifi zierte Einbahnlinie Racławice Śląskie/Głubczyce/Racibórz – zurzeit außer Betrieb.Die Eisenbahntransporte in der Mikroregion Krnov sind von lokaler Relevanz. Es gibt dort die Bahnlinien Nr. 290 (Krnov/Město Albrechtice/Głuchołazy) und Nr. 310 (Olomouc/Bruntál/Krnov). Es sind nichtelektrifi zierte Einbahnlinien.GRENZÜBERGÄNGE

DE

REGION GŁUBCZYCE-KRNOV. GESCHICHTE. TOURISTIK. WIRTSCHAFT

de frontière incitent à intensifi er la vie économique dans la zone frontalière et sur la route de transit (route nationale No 38). La commune de Glubczyce possède un terrain à investir, situé dans cette zone.La région de Głubczyce-Krnov a pour objectif de créer les conditions favorables aux nouveaux investisseurs et de promouvoir le développement des PME, dans le cadre de la coopération entre le secteur privé et public. L’évolution de la coopération internationale et du commerce frontalier est non moins importante.Investissments fort demandeurs: transformation agro-alimentaire, infrastructure communale, construction de logements, services, commerce, culture, sport, loisirs, protection de l’environnment. FACILITÉS ET ENCOURAGEMENTS POUR LES INVESTISSEURS.

Il y a une possibilité de bénéfi cier d’allègement fi scal des taxes et des impôts locaux au cas des investissements importants pour le marché de l’emploi local et pour le développement des communes.Conformément à la stratégie du développement de la microrégion de Krnov l’objectif principal est de créer des conditions favorables aux investissements nouveaux par la préparation de terrains à investir et le service complexe auprès des investisseurs. Le soutien aux PME dans le cadre de la coopération entre le secteur privé et public, est très important dans le domaine de l’économie et du développement de l’esprit d’entreprise. Il en est de même pour la coopération internationale et le commerce frontalier.

FR | DE

129

In der Region Głubczyce-Krnov gibt es:� zwei Personen- und Güter-Straßengrenzübergänge zu Tschechien:− Vysoká/Bartultovice/Trzebina/Prudnik (Güter-Vollübergang, Warenverkehr

ohne Tonnagelimit),− Pietrowice/Krnov (Warenverkehr mit zulässiger Ladefähigkeit von bis zu 3,5

t unter Ausschluss gefährlicher Ladungen),� einen Personen-Straßenübergang:− Pomorzowiczki/Osoblaha (Personenverkehr),� drei Kleinverkehrs-Grenzübergänge: Lenarcice/Linhartovy, Chomiąża/

Chomyz und Úvalně/Branice (Fuß- und Radverkehr, Öffnungszeiten: 6.00 bis 22.00 Uhr).

3. StädtevorstellungGŁUBCZYCEDie Stadt liegt am historischen Handelsweg Opole/Olomouc/Brno an der Schwelle zur Mährischen Pforte an der Zinna (pl. Psina), einem linken Zufl uss der Oder. Stadtfl äche: ca. 13 km2 (4,4% des Gemeindegebiets). Einwohnerzahl: 13 861 (30.04.2004). Bevölkerungsdichte: 1.066 Personen/km2.Nächstliegende Großstädte:� auf polnischer Seite: Opole (62 km), Gliwice (71 km), Katowice (107 km),

Wrocław (155 km), � auf tschechischer Seite: Krnov (17 km), Bruntal (41 km), Prag (363 km).KRNOVKrnov liegt im Krnov-Tal im nordöstlichen Teil der Hochebene Niski Jesenik, die unweit der Stadt in das schlesische Tiefl and übergeht. Das Stadtzentrum liegt 316 Meter ü.d.M. Höchste Anhöhen in der Stadt sind: Cvilínský kopec (436 m ü.d.M.) und Bezručův vrch (389 m ü.d.M.). Stadtfl äche: 44,3 km2. Einwohnerzahl: 25 641 (30.04.2004). Bevölkerungsdichte: 578 Personen/km2

Nächstliegende Großstädte:� auf tschechischer Seite: Bruntal (24 km), Opava (25 km), Ostrava (55 km),� auf polnischer Seite: Opole (78 km), Gliwice (87 km), Katowice (123 km),

Wrocław (171 km).4. Veranstaltungen in der Region Głubczyce-KrnovWIRTSCHAFTSVERANSTALTUNGEN: Unternehmensmessen in GłubczyceKULTURVERANSTALTUNGEN:� IN GŁUBCZYCE: Kulturtage von Głubczyce, Internationales

Schulchorfest, Internationales Festival Junger Pianisten, Wettbewerbe für Schülerkunstgruppen, Tanzwettbewerbe, kommunal-dekanale Erntefeste, Miss Teenager-Wahl des Landes Głubczyce.

� IN KRNOV: Musikfest Krnov, Jungtänzerwettbewerb, Griechische Tage, Traditionsjahrmarkt, Feiertagsmärkte, Internationales Kunst-Pleinair,

� GEMEINSAME POLNISCH-TSCHECHISCHE VERANSTALTUNGEN: Oberschlesienfest Głubczyce – Krnov.

KÜNSTLERGRUPPEN� IN GŁUBCZYCE: Gemischter Chor des Allgemeinbildenden Lyzeums,

Theatergruppe “Tradycja”, Tansensemble “Fantazja”,� IN KRNOV: Puppenspielerverein Krnováček, Volkstheater Krnov, Verein

Freier Künstler in Krnov a 13.SPORTVERANSTALTUNGEN:� IN GŁUBCZYCE: 3.-Mai-Lauf, gesamtpolnische Badminton-Spiele,

Sportturniere,� IN KRNOV: Boxwettbewerb, Großer Preis Krnovs im Schwimmen,

Tschechische Karate-Meisterschaften, Landesvolleyballturnier, Amateur-Volleyballturnier YMCA Krnov, Schachturnier um das Krnover Stadtschild, Europäisches Pokal Radiogesteuerter Großmodelle, Orientierungslauf Hrouzovka.

� GEMEINSAME POLNISCH-TSCHECHISCHE VERANSTALTUNGEN: Halbmarathonlauf Głubczyce – Krnov

WICHTIGERE SPORTVEREINE:� IN GŁUBCZYCE: Volkssportverein “Technik” (mehrfacher Polen-Meister

im Badminton), Sportverein “Polonia” Gołuszowice/Głubczyce, Altherren “Polonia” Głubczyce, Laufverein Głubczyce, Sportverein Kombinat

Głubczyce, Taekwon-Do,� IN KRNOV: Schützenverein, Schwimm-, Ringsport-, Box- und

Basketballverein.5. Geschichte der Region Głubczyce-KrnovBevor die Städte Głubczyce (tsch. Hlubčice, dt. Leobschütz) und Krnov (auch Karniov genannt, tsch. Krnov, dt. Jägerndorf) entstanden, waren ihre Gegenden ab dem 6. Jh. von Slawen der Stammesgruppe der Golenschitzer bewohnt. Nicht ausgeschlossen ist, dass in der Gegend des heutigen Głubczyce noch ein anderer, von einem bayrischen Geografen des 9. Jh. erwähnter Lupiglaa-Stamm existierte. Das Gebiet wurde im selben Jahrhundert Teil des Großmährischen Reiches, das im Jahre 906 von nomadischen Ungarn zerschlagen und anschließend in den damals im Enstehen begriffenen böhmischen Staat eingegliedert wurde. Im Jahr 990 fi el der polnische Fürst Mieszko I. in Schlesien ein und nahm es den Tschechien fort. Bis 1038 lagen das Głubczyce-Plateau und das Krnov-Gebiet innerhalb des frühpiastischen Staates. Nach dem Tode Mieszko II. (gest. 1034) ging der polnische Staat unter. Dies nahm der böhmische Fürst Bretislaw zum Anlass, Großpolen anzugreifen und auf dem Rückweg Schlesien an Tschechen anzuschließen. Seitdem reihten sich erschöpfende polnisch-tschechische Kriege aneinander. Die Kämpfe erloschen erst 1137 nach dem Frieden von Kłodzko, kraft dessen das Land Opava und große Teile der Głubczyce-Hochebene in böhmischer Hand blieben.Um die Anfänge von Głubczyce und Krnov wissen wir nicht: Es fehlen darüber Quellinformationen. Die erste Erwähnung von Głubczyce erschien in einer Troppauer (Opava) Urkunde von 1224, in der von einer Zollbefreiung der Troppauer Stadtbürger an Lubschicz die Rede war. Der deutsche Stadtname zeigt, dass hier vor 1224 eine Kolonisierung stattgefunden haben muss. Ob Głubczyce damals bereits eine Stadt war, ist nicht bekannt.1253 wurde nach dem Głubczyce-Recht Horni Benešov bei Krnov gegründet. Diese Information zeugt davon, das Głubczyce schon damals ein höherrangiges Zentrum städtischer Gerichtsbarkeit war. Das Głubczyce-Recht wirkte in Teile Schlesiens und weite Gebiete Mährens hinein. Noch im 13. Jh. reichte es bis nach Uherski Brod, Hranice und Kopřivnice, im 14. Jh. nach Bilovec, Budišov, Mesto Libava, Novy Jičin, Derne bei Fulnek und Valašske Meziřici.Die frühesten Stadtvorrechte von Głubczyce wurden vom Stadtbürger Nikolaus Brevis, einem Schreiber des Krakauer Domkapitels, 1421 niedergeschrieben. Das heute als Codex iuris Lubschicensis berühmte Dokument, ein vom schlesischen Miniaturenmaler Johannes von Zittau bebildertes Meisterwerk der mittelalterlichen Kunst, ist im Jahr 2002 wieder aufgefunden worden. Zurzeit befi ndet es sich im Staatsarchiv in Opole.Die Anfänge der Stadt Krnov fallen ins 13. Jahrhundert. Die erste Erwähnung Krnovs erschien ein wenig später als bei Głubczyce, in einem Schreiben von König Vaclav I. von Böhmen aus dem Jahr 1240, in dem vom Landgut “KYRNOW“ die Rede ist. In einer Urkunde von 1253 zur Gründung von Horny Benešov nach dem Głubczyce-Recht durch Schatzmeister Beneš aus Cvilin wird erwähnt, dass unter den Zeugen des Ereignisses Vogt Sigfrid aus Krnov (Sifridus advocatus de Jegerdorf) war. Und da in jener Zeit ein Vogt das Stadtoberhaupt war, glaubt der tschechische Historiker Jaroslav Bakala, dass die Gründung Krnovs zwischen 1240 und 1253 erfolgte.Seine Stadtrechte erlangte Głubczyce durch den böhmischen König Premisl Ottokar II. im Jahr 1275. Die Bewilligung der Stadtrechte an Krnov durch Ottokars Gemahlin Kunigunde (Kunhuta) wird auf das Jahr 1279 datiert. Der im Dokument verwendete deutsche Stadtname Jegerdorf weist - wie bei Głubczyce - auf deutsche Besiedlung hin.1265 erhielt Głubczyce von Ottokar II. einen Stadtwald, “der ihnen für 20 Ackerfl uren reichen sollte”. Das Waldstück bleibt bis heute im Besitz der Stadt. Ein ähnliches Geschenk (24 Waldfl uren) erhielt Krnov von Fürst Mikulaš von Opava im Jahr 1281.In der zweiten Hälfte des 13. Jh. dehnen beide Städte ihre Oberhoheit auf Landgüter aus. Vermutlich schon gegen Ende des 13. Jh. kam Głubczyce in den Besitz von Krolove und Schlegenberg (heute Lwowiany), Krnov indes erhielt von Ottokar II. die Dörfer Bliszczyce und Chomiążę im heutigen Landkreis Głubczyce.

DE

130

Bei der Erörterung von Stadtanfängen darf man kirchliche Angelegehheiten nicht außer Acht lassen. Schon im 13. Jh. entstanden in Głubczyce und Krnov die Pfarreien des Bistums Olomouc (dt. Olmütz).Die ältesten Fragmente der Pfarrkirche zur Geburt der Heiligen Jungfrau Maria in Głubczyce (Süd- und West-Hauptportal sowie Fenstermasswerke) stammen vermutlich aus der 1. Hälfte des 13. Jh. Im 14. Jh. wurde die Kirche ausgebaut. Aus dem 15. Jh. stammt ein Taufstein, der heute in der barocken Franziskanerkirche aufbewahrt wird.Noch in der 2. Hälfte des 13. Jh. gelangte die Pfarrgemeinde in die Hände der Johanniterritter, die sich im nahe gelegenen Dorf Grobniki niedergelassen hatten. Diese übernahmen die Obhut über das von Königin Kunigunde gegründete Spital zum Hl. Johannes dem Evangelisten, das unweit der heutigen Straße ul. Garbarska lag. Auch im Mittelalter, im Jahr 1448, begann man in Głubczyce mit dem Bau einer Holzkirche St. Ägidius und Bernardinus und eines Franziskanerklosters, das 1454 vom berühmten, 1700 heilig gesprochenen Franziskanerprediger Johannes Kapistran besucht wurde. Beide Bauwerke brannten beim Stadtbrand von 1476 nieder und wurden später aus Stein neu errichtet.Die Schirmherrschaft über die Pfarrkirche zu Krnov übernahmen Deutschritter, die Fürst Nikolaus I. 1281 kommen ließ. Sie riefen ein Stadtspital und eine Heiliggeistkirche ins Leben. Letztere wurde in der 1. Hälfte des 15. Jh. umgebaut. Heute dient sie als Konzertsaal. Zu bewundern sind dort Fragmente von Fresken und Wandmalereien aus dem 14. und 15. Jh.Aus dem 15. Jh. stammt die berühmte Pfarrkirche St. Martin mit Merkmalen eines Wehrbaus. In der 2. Hälfte des 13. Jh. ließen sich in Krnov Minoriten (Franziskaner) nieder. Sie gründeten ihr Kloster und eine Kirche zur Geburt der Heiligen Jungfrau Maria. Zum Sakristan der Kirche wurde 1421 Nikolaus aus Koźle (dt. Cosel), Verfasser von Liedermanuskripten in lateinischer, deutscher und tschechischer Sprache.Nach dem Tod von König Premisl Ottokar II. wurden Głubczyce und Krnov Teil des Fürstentums Opava und gelangten zuerst unter die Herrschaft der bereits erwähnten Witwenkönigin Kunigunde und anschließend einer Seitenlinie der Premisliden, beginnend vom Nikolaus I. (1282-1318), dem unehelichen Sohn von Ottokar II. 1365, nach dem Tod Nikolai II., erhielt seine Witwe, Fürstin Jutta, Głubczyce auf Lebenszeit. Seitdem bildete Głubczyce den Mittelpunkt eines eigenständigen Fürstentums.1377 erreichten die jüngsten Söhne Nikolai II. die Volljährigkeit. Die Fürstin Jutta trat entweder als Herrscherin zurück, oder sie verstarb. Durch erneute Erbschaftsteilung erhielt Fürst Johannes II. der Eiserne Krnov und Bruntal nebst Umgebung und Gebieten des heutigen Landkreises Głubczyce. Zum Besitzer des Fürstentums Głubczyce wurde Nikolaus III. Dieses erstreckte sich von Zuckmantel (heute Zlate Hory) im Westen bis zum Fluss Zlatá Opava, Krzanowice und Chuchelna im Süden. Beide Städte waren Fürstensitze. Es standen dort Fürstenschlösser. Das Schloss zu Głubczyce befand sich im heutigen Pfarrhausgelände, im sog. “Rektorhaus” und der “alten Schule” mit “Keks” an der ul. Kościelna. Hier residierten die Fürsten von Opava und Głubczyce: Nikolaus III., Przemko, Nikolaus IV., Vaclav und Johannes der Fromme.Unweit der Stadt Krnov, auf einer Anhöhe, steht ein Schloss namens Cvilin. Es wurde im 13. Jh. aus Stein gebaut. In der 2. Hälfte des 13. Jh. gehörte es Beneš aus Branice vom Geschlecht Beneš auf Kravaře. Später befand es sich in den Händen der Fürsten von Opava und Krnov. In der 2. Hälfte des 15. Jh. amtierte im Cvilin-Schloss und im Stadtschloss Johannes III. von Krnov (1461-1474). Das letztere Schloss war ein befestigter Wohnsitz oder Hof und stand an der Stelle des heutigen Renaissanceschlosses im Zentrum von Krnov.Neben ihren Schlössern besaßen Głubczyce und Krnov auch Stadtbefestigungsanlagen. Die Stadtmauer von Głubczyce, erstmals 1282 verzeichnet, hatte 19 Basteien, von denen 9 sich in verschiedenem Zustand bis heute erhalten haben. Drei Tore mit über den Basteien ragenden Türmen hießen: das Grobniki-Tor (oder Klostertor) in der Nähe der Franziskanerkirche), das Obere Tor (Nysa-Tor) zwischen dem heutigen Gebäude mit “Keks” und der Bastei an den Wohnblocks der ul. Ratuszowa) und das Nidere Tor (Opava-Tor) zwischen der Bastei am Nowy Świat und dem alten Spritzenhaus.Die Stadtmauer von Krnov wurde in der 1. Hälfte des 14. Jh. erwähnt. In die Stadt

führten das Obere Tor zwischen dem Schloss und dem heutigen Gymnasium, das Opava-Tor zwischen dem heutigen Postamt und der Bank und das Głubczyce-Tor unweit der Heiliggeistkirche.Beide Fürstenstädte waren neben Mauern auch von Festungsgräben und Schutzwällen umgeben. Erwähnenswert ist ferner die eigenartige, viertelrunde Form des Marktplatzes von Głubczyce. Ein zweiter solcher Marktplatz in Polen befi ndet sich in Nysa (dt. Neiße).Im Jahr 1482 starb Johannes der Fromme, der letzte Premislide von Głubczyce, und wurde in der örtlichen Franziskanerkirche beigesetzt. Von seinem Grab fehlt heute allerdings jede Spur. Das Fürstentum Głubczyce kam Matthias Corvinus, dem König von Böhmen und Ungarn, zu. Noch 1474 überfi el Corvinus – bedingt durch seinen Kampf gegen Jagellonen-Anhänger – das Land Krnov und zerstörte das Cvilin-Schloss. Die so genannte “schwarze Rotte“ des Corvinus nahm dabei auch umliegende Schlösser und Festungen ein, nämlich Albrechtice, Branice, Divči Hrad und Fulštejn.Vor seinem Tod übergab Corvinus das Fürstentum Głubczyce 1490 als Lehen an Peter Haugwitz aus Biskupice – als Belohnung für guten Dienst. Nach Corvinus’ Tod bestieg Ladislaus der Jagellone den böhmisch-ungarischen Thron. Die Herrschaft in Krnov übernahm die letzte der örtlichen Premisliden, Barbara, Ehefrau des Johannes von Oświęcim und Schwester des von Corvinus aus Krnov verbannten Johnannes IV. von Krnov. Ladislaus der Jagellone erkannte ihre Herschaft nicht an und übereignete Krnov am 3. Oktober 1493 als Lehen an den böhmischen Kanzler Johannes Schellenberg. 1498 heiratete Barbaras Tochter Helena den Sohn von Johannes Schellenberg, Georg.1503 vertauschte Peter Haugwitz das Fürstentum Głubczyce mit Johannes Schellenberg gegen Ksieżno im Land Świdnica (dt. Schweidnitz). Die Gebiete um Głubczyce wurden damals mit dem Fürstentum Krnov zusammengelegt. 1506 wurde Krnov durch König Ladislaus den Jagellonen von Mähren losgelöst und an Schlesien angeschlossen.1510 richtete Georg Schellenberg das von Corvinus zerstörte Cvilin-Schloss wieder her. Dieses wurde seitdem die Schellenburg genannt. Am 15. Mai 1523 verkaufte Georg Schellenberg das Fürstentum Krnov samt Głubczyce für 58 900 Guldene an Markgraf Georg Hohenzollern aus Ansbach. So gelangte das Fürstentum Krnov für nahezu 100 Jahre unter die Herrschaft des Hauses Hohenzollern.Der neue Eigentümer, Markgraf Georg Hohenzollern (1523-1543), Bruder von Albrecht Hohenzollern, dem ersten Fürsten von Preußen, war ein eifriger Bekenner des lutherischen Glaubens. Binnen relativ kurzer Zeit wurde das Fürstentum Krnov zum lutherischen Religionszentrum in Schlesien. Der Markgraf setzte in Krnov einen Superintendenten ein, dem alle dortigen lutherischen Geistigen unterstehen sollten. Lutherische Gottesdienste begannen in Krnov um 1528, in Głubczyce 1535. In Krnov büßten die Deutschritter ihr Kirchenpatronat ein; ihnen folgten in Głubczyce die Johanniter. In der Hauptstadt des Fürstentums amtierte, neben einem deutschen Prediger, wahrscheinlich auch ein böhmischer. Auf Betreiben der Lutheraner aus Głubczyce, des Landrats Hans Jordan und des Markgrafen Georg wurden die Franziskaner im Dezember 1541 unter groben Beleidigungen des Stadtpöbels vertrieben. Ähnliches geschah in Krnov: Ein Menschenzug mit dem Schreiner Unverdoben an der Spitze trieb die dortigen Minoriten aus der Stadt hinaus. In der Kapelle der Minoritenkirche wurde ein Tischlerbetrieb eingerichtet, und in die Kirche schüttete man Getreide. Im Kloster fanden ein Spital und die Münzstätte des Markgrafen Platz. Die ehemalige Heiliggeistkirche der Kreuzritter diente als Speicher und Wirtshaus.Unter dem brandenburgischen Kurfürst Joachim Friedrich Hohenzollern (1603-1606) begann die Lehre Kalvins nach Głubczyce vorzudringen. 1612 ernannte Markgraf Johannes Georg Hohenzollern (1606-1622) hier nicht einmal einen neuen Pastor. Die Regierung von Krnov enthob den von Stadtbürgern ernannten Pastor Tobias Aleutner, der eine antikalvinische und regierungsfeindliche Agitation betrieb, seines Amtes und berief an seiner Stelle den in Krnov geborenen Pastor Thomas Stegmann, einen Kryptokalvinist. 1615 kam es zu einer Bürgerrevolte. Musketiere von Johannes Georg umstellten die Tore von Głubczyce. Die militantesten Bürger wurden ins Rathaus zitiert und mit Geldbußen belegt. Der Markgraf war damals in Berlin. Als er 1616 in Krnov

DE

131

eintraf und seine prokalvinischen Sympathien kundtat, kam es auch in Krnov zur Aufruhr. Da die Meuterei beider Städte deren Herrn kompromittierte, sah sich der Markgraf – obwohl er den Lutheranern nicht schaden wollte – gezwungen, vom Heer Gebrauch zu machen, welches die aufrührerischen Krnover entwaffnete. Es wurde ein Kompromiss geschlossen. Seitdem sollten in beiden Städten zweierlei Gottesdienste stattfi nden: lutherische und kalvinische. Głubczyce erhielt für seine Revolte eine Rüge, doch Pastor Stegmann musste die Stadt verlassen. An seine Stelle genehmigte die Krnover Regierung Aleutner.In der Herrschaftszeit von Markgraf Georg Hohenzollern kam die Gefahr eines türkichen Überfalls auf. Der Markgraf ließ daraufi n die Krnover Verteidigunsmauer in Stand setzen und nachbessern. In den Jahren 1528 bis 1530 wurde innerhalb der Stadtmauern ein bis heute stehendes Renaissanceschloss errichtet. Ungefähr zeitgleich baute man auch die städtische Wehranlage um: Die Basteien auf der Südseite erhielten Kuppeln (eine davon, in der Nähe des Postgebäudes, hat sich bis heute erhalten) und die oberen Partien der Basteien und Stadtmauern wurden mit Ziegelsteinen befestigt. Der türkische Einfall blieb jedoch aus.Markgraf Johannes Georg Hohenzollern verhängte das Verbot, die deutsche Sprache für wichtigste Urkunden zu verwenden.Der Sohn von Johannes Georg, Georg Friedrich Hohenzollern (1543-1603), unternahm Versuche, das örtliche Mährische Recht abzuschaffen. Er wollte deutsche Ordnung etablieren. Dies gelang ihm nicht wegen des Einschreitens des den Hohenzollern abgeneigten Kaisers Maximilian II. Habsburg. Kraft des Prager Abkommens von 1570 stellte Georg Friedrich das Landrecht mährischer Adliger wieder her, doch die Landesstände mussten ihm und der von ihm ernannten Krnover Regierung Gehorsam geloben. 1571 hatte der Adel im Fürstentum Krnov wieder ein eigenes Landrecht, aber ihm saß nunmehr der markgräfl iche Landrat Joachim von der Dhame vor.1572 erlebte Głubczyce eine große Tragödie: eine Pestepidemie, die rund 1200 Menschenleben forderte. Die Folgejahre brachten Epidemien kleineren Ausmaßes. 1610 empfahl der Krnover Arzt Abraham Haunold den Menschen von Głubczyce als Vorbeugungsmittel, sie sollen “Wacholderbeeren räuchern, eine Zitronenschale im Mund halten, Zwiebel oder Knoblauch in frischer Butter auf nüchternen Magen essen sowie Nüstern, Ohren und Adern mit einer Nasensalbe einreiben.”1617 wurde der Sohn von Kaiser Matthias Habsburg, Erzherzog Ferdinand von Steiermark, ein Erzkatholik und Protestantenhasser, König von Böhmen und 1618 auch von Ungarn. Am 23. Mai 1618 warfen böhmische Protestanten zwei kaiserliche Statthalter und einen Sekretär aus dem Fenster des Schlosses Hradcany. Dies war der berühmte Prager Fenstersturz, der dem Dreißigjährigen Krieg (1618-1648) den Anfang gab. Markgraf Johannes Georg, Fürst von Krnov, sprach sich in diesem Konfl ikt für die böhmische Seite aus. Die schlesischen Stände ernannten ihn zu ihrem Anführer. Die böhmischen Stände entthronten Ferdinand und erwählten 1619 den Kurfürst von Pfalz, Friedrich V., auf dessen Seite sich der Markgraf geschlagen hatte, zum böhmischen König. Kurz später starb Kaiser Matthias, worauf der in Böhmen dethronisierte Ferdinand, als Ferdinand II. bekannt, seinen Platz einnahm.Im Juli 1620 kam es zu einer Schlacht am Weißen Berg in Böhmen. Dabei fügte die Armee der katholischen Liga den böhmischen Protestanten eine furchtbare Niederlage bei und schlug den “Winterkönig” Friedrich V. in die Flucht. Es folgten blutige Repressalien, die in Böhmen vom neuen kaiserlichen Statthalter Herzog Karl von Liechtenstein, seit 1614 Herr auf Opava, geleitet wurden. 1621 erklärte Ferdinand II. Habsburg Markgraf Johannes Georg zum Geächteten und überantwortete Karl von Liechtenstein ein Jahr später das Fürstentum Krnov. Der Markgraf wurde vom sächsischen Heer und von Truppen, die, einst unter seinem Befehl stehend, nun gegen ihn geführt wurden, aus Schlesien hinausgedrängt. Er starb infolge einer langen Krankheit 1624 in Levoča in Oberungarn.Beiden Städten - Głubczyce und Krnov - brachte die Herrschaft der Hohenzollern eine wirtschaftliche und kulturelle Entwicklung. Es gedieh dort das Handwerk in etwa 20 Zünften.Krnov erlangte damals das bereits erwähnte Schloss. Heute kann man, auf dem Schlosshof stehend, ein Renaissance-Sgraffito bestaunen mit einer Reliefdekoration weiblicher Gestalten, die Musik, Drama und Gesang versinnbildlichen. Georg Friedrich Hohenzollern ließ auf der Stadtmauer einen

durch eine Renaissance-Attika bekrönten Kreuzgang errichten. Da das örtliche Rathaus 1544 niederbrannte, entstand 1582 ein neues, erbaut im Renaissancestil unter der Anleitung des italienischen Architekten und Krnover Bürgers Antonio Marhus.Das Rathaus von Głubczyce, erstmals erwähnt im Jahre 1383, enstand an der Stelle des Kaufmannshauses. 1570 im Renaissancestil umgebaut, erhielt es einen Turm mit Sgraffi to-Dekoration. Deren Fragmente haben sich bis heute erhalten.1603 brach der größte Brand der Stadtgeschichte aus: binnen drei Stunden verbrannten 309 Häuser und der Rathausturm. Übrig blieben die Pfarrkirche, die Schule und 39 umliegende Häuser. Vier Menschen kamen ums Leben, darunter der Bürgermeister. Die Folgen des Brandes waren noch über Jahrzehnte sichtbar.Der Dreißigjährige Krieg setzte dem wirtschaftlichen und kulturellen Aufschwung des Fürstentums Krnov ein brutales Ende: Die Gebiete um Głubczyce und Krnov wurden durch Einfälle dänischer, kaiserlicher und schwedischer Truppen verwüstet.1621 besetzte der kaiserliche Heeresführer Hannibal von Dohna die inzwischen nicht mehr den Hohenzollern gehörenden Krnov und Głubczyce. Der neue Besitzer Karl v. Liechtenstein respektierte zunächst die Privilegien beider Städte, auch die religiösen, die den lutherischen Glauben anerkannten. Ein Jahr nach dem Tod von Markgraf Georg Hohenzollern, 1625, verkündete er aber schon die Absicht, die Gegenreformation einzuführen.Noch im Jahr 1621 wurden Mitglieder der markgräfl ichen Regierung Krnovs festgenommen (Landrat v. Stitten war gefl ohen), ebenso wie evangelische Priester aus Krnov und Głubczyce. 1626 besetzten die Dänen beide Städte. Głubczyce befreiten 1627 kaiserliche Truppen unter der Führung des berühmten Albrecht Wallenstein. Danach kam die Reihe an Krnov: Als man auf dem Cvilin-Gipfel aus Głubczyce geholte schwere Geschütze aufstellte und deren Mündungen auf die Stadt richtete, streckte die dänische Besatzung die Waffen und zog mit Wallensteins Erlaubnis nach Brandenburg ab.1630 trat Schweden dem protestantischen Lager bei. In den Städten wurden kaiserliche Besatzungen verstärkt. Lästige Unterbringung, Soldatenexzesse und religiöse Unterdrückung ruinierten das Leben der Menschen im gesamten Fürstentum. 1642 nahm eine schwedische Besatzung Głubczyce ein. Im gleichen Jahr besetzten die Schweden unter Leonard Torstenson Krnov und Osoblaha. Als sie fortzogen, kehrte 1643 die kaiserliche Besatzung wieder und vor den Mauern Krnovs stellte sich das Heer Torstensons erneut auf. Dieses Mal vermochte es die Stadt jedoch nicht zu erobern.Ein erneuter schwedischer Überfall erfolgte 1645: Głubczyce und Krnov wurden von General Koenigsmark eingenommen. Der kaiserliche Kapitän in Głubczyce, Martin Kokett, ergab sich und wurde zum Schlossturm nach Krnov fortgebracht. Die Schweden blieben hier bis 1650.Nach dem Abzug der Schweden kehrten kaiserliche Truppen, die Herrschaft der Liechtensteins und die Gegenreformation zurück. Da nützten den Lutheranern weder Adressen an den Kaiser noch die Vermittlung fremder Diplomaten. Sie hatten zwei Auswege: entweder das römisch-katholische Bekenntnis annehmen oder auswandern. Die meisten wählten die Emigration. Die wohlhabendsten Bürger verließen die Städte.Langsam schritt der Wiederaufbau der Kriegszerstörungen fort. Nach Głubczyc kehrten nach langjähriger Abwesenheit die Franziskaner zurück und zogen im verlassenen und ruinierten Kloster ein. Wieder hergestellt wurde das Kirchenpatronat der Johanniter von der Komturei Grobniki. Nach Krnov kehrten auch die Minoriten zurück. Man gestattete ihnen, eine Holzkapelle auf dem 311 Meter hohen Cvilin zu errichten und in späterer Zeit (1722-28) eine barocke Marien-Wallfahrtskirche, verziert mit nach 1945 rekonstruierten Fresken des Malers Franz Eckstein aus Brno (dt. Brünn) und mit einem von vielen Gläubigen als wunderhaft angesehenen Bild von Heinrich Teuber aus dem Jahr 1690, das die Trauernde Muttergottes darstellte. An der Frontfassade der Kirche ist das Wappen der Fürsten von Liechtenstein zu sehen.Am 16. Dezember 1740 überschritt der Preußenkönig Friedrich II. der Große an der Spitze seines Heeres die Grenzen Schlesiens, auf dessen Teile, darunter das

DE

132

Fürstentum Krnov, die Hohenzollern Anspruch erhoben. Bis Ende Januar 1741 besetzten die Preußen nahezu das gesamte Schlesien. In Głubczyce dürften die preußischen Truppen am 19. oder 20. Januar angelangt sein, und am 23. Januar erreichten sie Krnov.Am 11. Juni 1742 wurde in Breslau der österreichisch-preußische Frieden unterzeichnet und anschließend am 28. Juli 1742 ratifi ziert. Er resultierte in der Aufgliederung des Fürstentums Opava-Krnov in einen preußischen und einen österreichischen Teil. Im preußischen Teil wurde den Liechtensteins lediglich die niedere Gerichtsbarkeit überlassen, die dann 1849 erlosch. Zu deren Ausübung bestimmte Fürst Josef Wenzel Laurentius v. Liechtenstein 1743 einen “Hauptmann von Jenseits der Opa” mit Sitz in Głubczyce.Das preußische Schlesien wurde in 35 Kreise aufgeteilt, darunter den Kreis Głubczyce. Der Grenzfl uss Zlata Opava teilte die Ortschaften Chomiąża (tsch. Chomýž), Krasne Pole (tsch. Krásné Loučky), Lenarcice (tsch. Linhartovy) und Opawica (tsch. Opavice) entzwei. Die Schwesternstädte Głubczyce und Krnov trennte nun die Grenzbarriere voneinander ab. In kirchlicher Hinsicht allerdings gehörte der Großteil des Landes Głubczyce nach wie vor zum Bistum Olomouc. Głubczyce, obwohl zum Sitz eines königlichen Kreislandrats geworden, fungierte fortan als zweitrangige Stadt und erlangte die Rangstellung, die es im Mittelalter oder auch im 16. Jh. Innehatten, nie wieder.Der Breslauer Frieden bedeutete auch für die Region Krnov den Verlust des früheren Ansehens. Erhebliche Teile des Fürstentums wurden Bestandteil des kaiserlich-königlichen (österreichischen) Schlesien und mussten ihre wirtschaftlichen Interessen mit Mähren und Österreich verknüpfen.1744 brach der zweite Schlesische Krieg zwischen Preußen und Österreich aus. Krnov geriet unter preußische Okkupation. Als es 1745 den Österreichern gelang, die von Markgraf Karl Brandenburg-Schwedt befehligte Krnover Besatzung abzuschneiden, entsandte Friedrich der Große nach Krnov Generalmajor Ziethen mit dem Befehl, der Markgraf soll sich durch die kaiserlichen Streitkräfte durchschlagen und mit den königlichen Truppen in Schlesien verbinden. Ziethen und seine Husaren trugen Uniformen ähnlich denen der mit den Österreichern verbündeten Ungarn. Ungarische Reiterei vortäuschend, drangen die preußischen Abteilungen Ziethens in die Gegend von Pietrowice vor. Hier entdeckten die kaiserlichen Truppen die Hinterlist und unternahmen eine Verfolgungsjagd hinter Ziethen her. In der Gegend von Ciermięcice stießen die Abteilungen von Markgraf Karl zu Ziethen dazu. Bei diesem kühnen Vorstoß fi elen nur 26 von Ziethens Husaren. Am 22. Mai verließ Markgraf Karl Krnov mit über 300 Wagenladungen von Vorräten. Er verfügte über rund 6 000 Soldaten. Er wurde beschossen aus 18 Kanonen, die auf dem Huhlberg bei Braciszów und auf Dębowa Góra bei Mokre aufgestellt worden waren. An dem Gefecht beteiligten sich etwa 11 000 österreichische und ungarische Soldaten unter dem Kommando von Graf Esterházy. Doch nicht ihnen, sondern den Preußen, lächelte das Glück: Die Preußen verloren bei dieser Schlacht 268 Soldaten (Getötete oder Verletzte), die Österreicher und Ungarn dagegen 637. Ziethen führte den königlichen Befehl aus, der Markgraf schlug sich mit seinem Transport durch die kaiserlichen Kräfte und stieß zu den königlichen dazu. Nach diesem Ereignis wurde in der Gegend von Krnov und Pietrowice eine Redensart über die besagte Hinterlist üblich: “Da sprang Ziethen aus dem Busch”. 1936 änderten Nazi-Behörden den Ortsnamen Peterwitz zu Zietenbusch.1778 brach der bayrische Sukzessionkrieg aus. In der Gegend von Krnov spielte sich eine preußisch-östterreichische Schlacht ab. Die Preußen verbrannten Kostelec, und in Krnov traf höchstpersönlich Friedrich der Große ein. Nach seiner Abreise blieben preußische Truppen in der Stadt und verursachten an 1. April 1779 den größten Brand in der Geschichte Krnovs. Beinahe die gesamte Stadt brannte nieder. Das Feuer vernichtete mehrere kostbare Bauwerke, darunter die gotische Kirche und das Minoritenkloster, das Renaissance-Rathaus und das Fürstenschloss. Am 28. August gleichen Jahres besuchte kein Geringerer als Kaiser Josef II., der Sohn von Maria Theresia, Krnov und machte sich an den Wiederaufbau. Die meisten Denkmäler wurden wieder errichtet oder umgebaut, so die Minoritenkirche im Barockstil mit Fresken Josef Sterns aus Brünn (Brno), und die Heiliggeistkirche, die ebenfalls barocke Merkmale erhielt.Im 18. Jh. veränderte Głubczyce auch sein Erscheinungsbild: noch 1738 entstand

im südlichen Teil des Stadtmarktes eine Rokoko-Mariensäule von Anton Jörg. 1778 wurde die neu gebaute Barockkirche St. Anna (bzw. Dreifaltigkeitskirche) in der oberen Vorstadt (heute ul. Sobieskiego) eingeweiht, an deren Stelle bis 1645 eine kleine, von den Schweden zerstörte Begräbniskirche gestanden hatte. Unter den Gründern war auch der Fürst v. Liechtenstein.1753 begann man mit dem Bau eines barocken Franziskanerklosters an der Stelle des vorherigen (aus dem Mittelalter war nur der Klostergarten erhalten geblieben). 1758 wurde die Franziskanerkirche fertig gestellt, wie zuvor für die Heiligen Ägidius und Bernardinus, mit einem Hochaltar, dessen Altarbild 1761 Josef Havelka aus Brno schuf. In der Kirche fi nden sich auch Skulpturen des schlesischen Künstlers Anton Esterreich aus dem 18. Jh. Architekt der beiden Objekte war Johann Innozenz Töpper aus Prudnik. Unter den Gründern entdecken wir wieder Fürst Liechtenstein, dessen Wappen in der Orgelempore der Kirche zu sehen ist.1787 entstand am heutigen Plac Armii Krajowej eine lutherische Kirche an der Stelle des alten Ordensheims der Johanniter.Noch im Jahr 1752 wurde dem Franziskanerkloster in Głubczyce auf westlicher Seite ein Franziskanergymnasium angebaut, eines der ältesten in Oberschlesien. Das Gymnasium besuchte 1767 kein Geringerer als König Friedrich der Große.In Krnov wirkte bereits in der 2. Hälfte des 18. Jh. ein Theater, untergebracht in einem nicht mehr bestehenden Gebäude in der Nähe der Kirche St. Martin. Zu Zeiten von Kaiser Josef II. traten in dem Theater Wandertruppen auf.1739 erlebte Głubczyce eine Theatervorstellung, durch die es zu einer Gerichtsverhandlung kam. Es war eine Komödieninszenierung über Doktor Faustus. Die Schauspieler, vermutlich aus Krnov, brachten in dem Stück einen Text über eine wolhabende Bürgerin an, die damals bereits verstorbene Maria Magdalena Tauner aus Krnov, die als in der Hölle sitzend dargestellt wurde. Die Dame hatte 1728 eine Schenkung gemacht für den Unterhalt von 10 Musikern, den Kauf von Musikinstrumenten und den Unterhalt von Sängern der Minoriten- und der Cvilin-Kirche. Die Familie der Verstorbenen legte gegen die Komödianten eine Beschwerde beim Krnover Landkreisamt ein.Künstlerisches Leben blühte auch in den umliegenden Schlössern. Die Familie Sedlnicki hatte eine Schlosskapelle in Linhartove, die Skrbenski in Hostalkove, die Hoditz in Rudoltice, wo auch Theatervorstellungen stattfanden. König Friedrich der Große hielt sich 1765 und 1770 bei Graf Albrecht Hoditz auf Rudoltice, der auch “Sonderling” genannt wurde, auf. Auch Hoditz besuchte den preußischen Herrscher in Potsdam.Gegen Ende des 18. Jh. entstand in Krnov eine von Minoriten betriebene Hauptschule. In ihr Kloster trat Johann Nestroy ein, verließ aber später den Orden und studierte Jura in Wien. Johann war der Vater des bekannten österreichischen Schauspielers und Komödienschrifttellers Johann Nepomuk Nestroy (1801-1862), Verfasser von mehreren Dutzend Farcen und anderen Bühnenstücken.An die napoleonische Epoche erinnert sich das Land Głubczyce gut. 1805, vor der Drei-Kaiser-Schlacht von Austerlitz, hielt sich in Głubczyce, in einem Haus am Marktplatz, der russische Zar Alexander I. auf. Das Haus wurde bei Kriegshandlungen im März 1945 zerstört.1807 bis 1809 hielten die Franzosen den Kreis Głubczyce besetzt und setzten den Einwohnern spürbar zu, besonders durch ständige Beschlagnahmen.1810 wurden in Preußen die Kirchenorden säkularisiert. Głubczyce verließen für mehr als ein Jahrhundert die Franziskaner, und von der nahe gelegenen Komturei Grobniki nahmen die Johanniter schon für immer Abschied. Ein ähnliches Schicksal widerfuhr später den mit der Komturei Opava verbundenen Deutschrittern, denen die Dörfer Gołuszowice, Gadzowice, Krzyżowice und Zopowy im Kreis Głubczyce gehörten. Das Głubczycer Gymnasium wurde nach dem Fortgang der Franziskaner zu einer weltlichen Schule.1818 wurde das Gebiet Hultschin (tsch. Hlučin) vom Kreis Leobschütz losgelöst und in den Kreis Racibórz (dt. Ratibor) eingegliedert. Dem Kreis Głubczyce wurden die Dörfer Klisino, Szonów, Kazimierz, Tomice und Biernatów aus dem Kreis Prudnik (dt. Neustadt) einverleibt.1866 spitzten sich im Zusammenhang mit dem preußisch-österreichischen Krieg

DE

133

die Grenzbeziehungen zu. Beim Kriegsbeginn besetzten ungarische Husaren sämtliche österreichischen Ortschaften an der preußischen Grenze entlang der Opava. Als die preußischen Truppen anrückten, zogen sich die Ungarn zurück und ihre Quartiere auf östterreichischer Seite belegten preußische Reserver- und Landwehrregimenter. Sie blieben dort bis zum Ende des für Preußen siegreichen Krieges.Im 19. Jh. veränderte sich das Bild von Głubczyce und Krnov. In Głubczyce brach 1854 ein Feuer aus und verwandelte einen Teil der Marktplatzbauten und der heutigen Straßen Kozielska, Klasztorna, Kręta, Staszica und Warszawska in Asche. Es forderte 11 Todesopfer. Dies führte zur Organisation einer Feuerwehr und einer teilweisen Beseitigung der Verteidigungsmauern, Basteien und Tore. Noch im Jahr 1854 wurde das Klostertor abgerissen; zuvor, 1830, verschwand das Obere tor und 1836 das Nidere Tor. Das 1822 ins Gemäuer geschlagene Wassertor wurde 1877 beseitigt. Im Süden und Osten der Stadt wurden die Teiche und Moore trocken gelegt, die seit Jahrhunderten einen natürlichen Schutz bildeten. Man beseitigte auch das zweite Flussbett der Zinna. 1837 wurde der Stadtpark (Promenade) angelegt. Verschwunden waren der Schutzwall und der Festungsgraben. An deren Stelle traten blühende Gärten.1830 begann in Krnov der Bau der kaiserlichen Landstraße Opava/Krnov/Nysa. Das Baugestein kam teilweise von der Cvilin-Ruine. 1831 wurde das Opava-Tor abgerissen, 1862 das Głubczyce-Tor und 1873 das Obere Tor. Im Gegensatz zu Głubczyce blieben in Krnov kleine Fragmente der Verteidigungsmauer erhalten.In der 2. Hälfte des 19. Jh. wurde Głubczyce weitgehend ausgebaut, besonders in westlicher Richtung. So enstanden 1862/63 ein Gericht und ein Gefängnis an der heutigen ul. Kochanowskiego, die bis heute ihre Funktionen erfüllen. 1863/64 wurde das Rathaus umgebaut. 1864 entstand an der Stelle des heutigen polnischen Soldatendenkmals am Zusammenlauf der Straßen Koszarowa und Kochanowskiego eine jüdische Synagoge im byzantinischen Stil, die der über 300 Mitglieder zählenden jüdischen Gemeinschaft diente. 1874 wurde an den heutigen Straßen Koszarowa und Gdańska eine Kaserne gebaut. Zwischen 1876 und 1879 kam ein Landratssitz hinzu, der heute als Stadtamt fungiert. 1888/89 entstanden eine neue Katholische Volksschule (heute Grundschule Nr. 2) und eine Kaserne an der heut. ul. Żeromskiego. (In der alten und neuen Kaserne war das 6. Regiment der Grünen Husaren “Graf v. Götzen” stationiert.) 1896/97 erhielt die Post ein eigenes Gebäude.1898/99 wurde der Stadtpark bis an die heutige ul. Powstańców verlängert – in seinem Abschnitt zwischen ul. Pocztowa und ul. Lwowska heißt die Anlage heute Park Sybiraków. In den Jahren 1899 bis 1901 wurde nach dem Abriss der alten evangelischen Kirche eine neue, größere im neugotischen Stil errichtet und der Erinnerung an Markgraf Georg Hohenzollern, den “Vater des Protentantismus in Schlesien” gewidmet.In Krnov baute man 1871 nach einem Projekt von Ernst Latzel die bis heute stehende jüdische Synagoge an der ul. Soukenicka. Die örtliche Judengemeinde zählte 1876 ca. 450 Mitglieder.1875/76 fand an der Stelle des früheren Landtags des Herzogtums Krnov ein Gymnasiumsbau statt. Im 19. Jh. entstand der Gasthof Tiroler (heute Slezsky Domov), der zwischen 1928 und 1930 umgebaut wurde, und 1888 am alten Festungsgraben auch ein Eisbahngebäude mit Turm am Rični Okruh.1865 gingen das Dach und die Türme der Cvilin-Kirche in Flammen auf. Die Kirche wurde später renoviert, und in den 70-er-Jahren des 19. Jh. wurden 222 Stufen einer zum Berggipfel hinaufführenden Treppe fertig gestellt.Głubczyce und Krnov erlebten im 19. Jh. eine rasche Industrialisierung. Der zweifelsohne wichtigste Industriezweig von Głubczyce war die Bierbrauerei. Unter den mehreren hiesigen Brauhäusern war die 1856 eröffnete Bauerei Haude/Weberbauer an der heut. ul. Fabryczna von größter Bedeutung. Der Betrieb wurde mit der Zeit erheblich ausgebaut und besteht bis in den heutigen Tag. Für ihn und für kleinere Brauereien arbeiteten drei nacheinander gebaute Mälzereien, die auf der in der Gegend angebauten Braugerste basierten.Ein wichtiger Industriebereich war die Fabrikation von Wollerzeugnissen. 1854 enstand die Fabrik des jüdischen Unternehmers Moritz Teichmann (späterer “Merkur”) an der heut. ul. Fabryczna, und 1856 oder 1857 ging im heutigen

Apotheksgebäude (ul. Kościuszki) die Fabrik von Benjamin Holländer in Betrieb. Die Produkte beider Unternehmer wurden auf internationalen Ausstellungen ausgezeichnet.Neben den genannten Betrieben gab es in Leobschütz auch Mühlen, Ziegeleien, Sägewerke und eine Glashütte.Krnov war bereits um die Wende des 18. und 19. Jh. für hochqualitative Tuchproduktion berühmt. Die Tuchmachertraditionen der Stadt (wie auch die von Głubczyce) reichten ins 14. Jh. zurück. Erster Tuchfabrikant war hier Alois Larisch, der unweit des Krnover Rathauses eine Weberei, eine Wächserei und eine Färberei einrichtete. Anschließend kaufte er in Kostelec eine alte Mühle und baute diese zu einer Walkanlage um. Einige Zeit später arbeiteten in Krnov bereits 17 Fabriken, in denen neben Tuchen auch Seidenstoffe, Strümpfe und Garn erzeugt wurden. Durch die Leichtindustrie stieg die Zahl der Bewohner deutlich über die von Głubczyce an.1873 gründete Franz Rieger in Krnov die Orgelbaufi rma Gebrüder Rieger. Rasch gewann der Betrieb an Bedeutung. 1880 besuchte ihn kein Geringerer als Kaiser Franz Josef I., der dabei Otto Rieger mit einem Ritterkreuz auszeichnete und dessen Firma den Titel “kaiserlich-königlicher Hofl ieferant“ verlieh. Papst Leo XIII. ernannte Rieger zum Ritter des Heiliggrabordens. Die in Krnov hergestellten Orgeln wurden verkauft an Kirchen der Habsburger Monarchie sowie nach Deutschland, England, Norwegen, Dänemark, Italien, Portugal, in die Türkei, nach Russland und Palästina. Auch die Pfarrkirche von Głubczyce kaufte ein Instrument. Nach dem Ersten Weltkrieg entstand am Bahnof in Mokre (Gemeinde Głubczyce) eine Filiale der Rieger-Werke. In der Fabriken Krnovs arbeiteten viele Menschen aus dem Landkreis Głubczyce.Das 19. Jahrhunderte brachte beiden Regionen bessere Verkehrsverbindungen durch den Bau einer Eisenbahn. So erhielt Głubczyce 1855 bis 1876 eine Bahnverbindung nach Racibórz, Racławice Ślaskie (Deutsch Rasselwitz) und Krnov – und Krnov 1873 nach Olomouc, Opava und Jindřichov.An dieser Stelle lohnt es sich, den ethnischen Verhältnissen in der Region Głubczyce-Krnov kurz zu erörtern. Die Städte Głubczyce, Kietrz (dt. Katscher), Krnov oder Horni Benešov waren seit ihrer Anlegung vor allem von Deutschen bewohnt. Erst 1877 gründete die tschechische Minderheit Krnovs einen Tschechischen Arbeiterverein “Einmütigkeit“ (Svornost), der eine eigene Abendschule einrichtete. Eine tschechische Elementarschule konnte nicht gegründet werden. Der tschechische Sprachunterricht am Krnover Gymnasium war fakultativ. Erst vor dem Ende des Ersten Weltkriegs wurde das Tschechische aus politischen Gründen obligatorisch.Am Gymnasium in Głubczyce gab es 1859 von 423 Schülern 62 Polen und - so das Gymnasiumsprogramm - 44 Mähren. Ab 1858 wurden hier fakultativ Polnisch und Tschechisch unterrichtet. Beide Fächer wurden nach der Vereinigung Deutschlands durch Preußen aus dem Curriculum gestrichen, als sich unter dem “Eisernen Kanzler“ Otto von Bismarck der Germanisierungskurs verschärfte.Im preußischen Schlesien versuchte der 1812 in Benešov bei Hultschin geborene Priester Cyprian Lelek das nationale Bewusststein der Mähren zu erwecken. Sein Abitur belegte er am Gymnasium von Głubczyce und gründete 1846 Preußens erste tschechische Zeitschrift “Holubice”. Er arbeitete mit dem polnischen Volksaktivist Karol Miarka zusammen. Als Priester war er in Baborów und Wódka tätig. Er starb 1883 in Głubczyce und wurde auf dem Kirchfriedhof in Wódka bestattet. Sein Grabmal ist vor Kurzem erneuert worden.Im 19. Jh. blühte in Głubczyce ein kulturelles Leben. Es entstanden hier u.a. der Männer-Gesangsverein “Liederkranz”, ein Radfahrerverband und ein Männerturnverband. Bei den Kirchen waren Chöre aktiv. Es erschienen mehrere Zeitungen. Hinzu kamen Musikkonzerte, vor allem im Saal des Brauhauses Weberbauer.Das Gymnasium Głubczyce bildete viele herausragende Absolventen aus, die später die Stadt berühmt machten. Unter ihnen waren der Bischof von Breslau, Graf Leopold Sedlnicki, 1787 im Linhartovy-Palast geboren, Dr. med. Karl Proske, ein Restaurator der katholischen Kirchenmusik, geb. 1794 in Grobniki, gest. in Regensburg, Professor Gustav von Veit, geb. 1824 in Głubczyce, ordentlicher Professor für Gynäkologie und Geburtshilfe in Rostock und Bonn,

DE

134

nach dessen Anweisungen die Bonner Geburtsklinik gebaut wurde; Prälat Josef Wilpert, geb. 1857 in Dzielów bei Baborów (Kreis Głubczyce), ein bekannter Archäologe und Forscher der römischen Katakomben. (Die Familie Wilpert lebt hier bis heute. Im Mai 2004 wurde in Dzielów eine dem Prälat gewidmete Gedenktafel enthüllt.) Absolventen des Głubczycer Gymnasiums waren auch der 1867 in Tłustomosty (dt. Stolzmütz) geborene Josef Martin Nathan, Hilfsbischof von Olomouc und Erbauer einer Krankenhausanlage in Branice, sowie der 1867 in Głubczyce geborene Dramenverfasser Felix Holländer, der einer gebildeten jüdischen Familie entstammte.In dieser Zeit entwickelte sich in Krnov ein Theater- und Musikleben. Die Theatervorstellungen fanden im Garten des Schützenhauses und im Gasthof “Tiroler” statt. 1854 wurde ein Theater in einem Neubau eröffnet, in dem es nur in der Winterzeit Vorstellungen gab. Beliebt waren klassische Dramen, Volksstücke und Bühnenstücke mit regionalgeschichtlicher Thematik. Auch der Inhaber des Tiroler-Hotels richtete in seinem Gebäude einen Theatersaal mit Bühne ein. 1882 entstand in Krnov ein Museum.Vor dem Ersten Weltkrieg erlebten Głubczyce und Krnov erneut einen Aufschwung. Zwischen 1901 bis 1905 entstanden in Głubczyce (heute ul. Raciborska) die bis heute bestehenden Gebäude des Präparandenseminars und des Königlichen Lehrerseminars (die Schulen wirkten bis 1925). 1902 wurde ein neues Gymnasium (heute ein Lyzeum an der ul. Kochanowskiego) eröffnet. In den Jahren 1903 bis 1907 wurde – unter Anleitung des Berliner Baumeisters Max Hasak - die Głubczycer Pfarrkirche vergrößert und umgebaut. 1903/1904 entstand das Armenhaus von Maria Rösler (Röslerstift), heute alter Internatsteil der Landwirtschaftlichen Gesamtschule des Zentrums für Berufl iche Bildung an der ul. Parkowa. 1911 begann man mit einer Exponatensammlung für ein Heimatmuseum, das im Franziskanerkloster untergebracht wurde.In Krnov entstand von 1901 bis 1903 zwischen den heutigen Straßen Albrechticka und Mikulašska eine neugotische evangelische Kirche nach einem Projekt von Franz Blasch. Cvilin wurde noch reizvoller durch den unter Anleitung des Baumeisters Ernst Latzel aus Stein errichteten, 26 Meter hohen Aussichtsturm, für dessen Erbauung Herzog Johann II. v. Liechtenstein 2 000 Kronen schenkte.1901 bis 1903 erhielt Krnov ein neues Rathaus. Man kann es bis heute bewundern. Sein Architekt war der Wiener Moritz Hiltränger. Eine Kopie d7,5thausturms ziert die Poliklinik von 1924. 1907 entstand der Ausstellungssaal “Silesia” und 1908 das Schützenhaus nach einem Projekt von Leopold Bauer, das heutige Kinder- und Jugendhaus.Der Erste Weltkrieg (1914-1918) brachte der Region viele Verluste bei, obwohl sie kein unmittelbarer Kriegsschauplatz war. Die Niederlage der Zentralstaaten Deutschland und Österreich-Ungarn führte zu schwer wiegenden Veränderungen im Grenzland. Das tschechische Volk nutzte den Zerfall der Habsburger Monarchie und ging daran, einen unabhängigen tschechoslowakischen Staat aufzubauen. Schon am 27. Dezember 1918 kamen in Krnov etwa 600 tschechische Soldaten per Zug an. Die Krnover Tschechen waren nach wie vor in der Minderheit, ebenso übrigens wie in Jindřichov, Zator-Loučki, Albrechtice und Osoblaze. Dennoch entstand 1919 in Krnov (ul. Hlubčicka) eine erste tschechische Schule; später folgten weitere.Die Lage im preußischen Oberschlesien nach dem Ersten Weltkrieg wurde zunehmend unsicher. In den Bestimmungen des Versailler Vertrages von 1919 fand sich eine Festschreibung über ein deutsch-polnisches Volksplebiszit. Ansprüche auf Teile des Kreises Głubczyce erhob auch die tschechische Seite. Diesen Forderungen wurde jedoch nicht stattgegeben.Das Plebiszit fand am 20. März 1921 statt. Im Kreis Głubczyce gewannen mit Abstand die Deutschen.Nach Auffassung von Felix Steuer, dem aus Sułków (Kreis Głubczyce) gebürtigen Absolvent des Głubczycer Gymnasiums und späteren Gymnasiumsleiter in Kattowitz, war das Ergebnis des Plebiszites ein Beleg dafür, dass die im Landkreis lebenden Tschechen und Polen ihr Nationalbewusstsein verloren hatten. Laut Steuer (Dialekt sułkowski, Krakau 1934) war sein Heimatort Sułków das letzte polnische Dorf im deutschen und mährischen Sprachgrenzland. Ein polnisches Dorf soll auch Dziećmarów gewesen sein. Bauerwitz (Baborów) hingegen bildete den nordöstlichen Zipfel der mährischen Mundart. Wie Steuer

in Narzecze baborowskie (Krakau 1937) informiert, hielt der Bauerwitzer Pfarrer Kluger noch allwöchentlich mährische Gottesdienste ab. Sein Nachfolger Pfr. Kloske schaffte diese jedoch 1922 endgültig ab. Das war insbesondere für alte Menschen schmerzlich, deren Kinder fast ausschließlich in deutschem Geist erzogen wurden. “Die mittlere Generation versteht zwar noch den mährischen Dialekt, aber sie gebraucht ihn nur selten”, schreibt Steuer. Das Grab Felix Steuers befi ndet sich auf dem Friedhof von Baborów unmittelbar hinter der kleinen Holzkirche St. Josef.In der Zwischenkriegszeit veränderte Głubczyce sein Erscheinungsbild erheblich, und zwar durch Stadtbaumeister Paul Klehr, der mit prominenten einheimischen Künstlern - dem Bildhauer Paul Ondrusch und dem Maler Richard Karger - in Kooperation trat. Es entstanden damals viele interessante Objekte, so die Ein- und Zweifamilienhaussiedlungen im Westteil der Stadt und an der heutigen ul. Oświęcimska, die bis 1945 Jägerndorferstrasse hieß, sowie eine Gebäudegruppe an den heut. Straßen Raciborska, Sobieskiego und Niepodległości. Unter Klehrs Anleitung wurde der Stadtpark (Park Sybiraków) bis an den “Tempel des Nachsinnens” verlängert. Seine Zierde wurden der Schwanenteich und zwei Springbrunnen, der eine mit Tieren, der andere ein Dekmal für den schlesienweit bekannten Mundartdichter Johannes Reinelt aus Gołuszowice (dt. Kreuzendorf, Kreis Głubczyce), der den Künstlernamen Philo von Walde trug. Den ersten Springbrunnen fertigte die Kunststeinfabrik Głubczyce, den zweiten Josef Obeth, ein Bildhauer aus Jesenik.1936 baute Paul Klehr das Rathaus um. Ausgebaut wurden auch das Gymnasium und das Röslerstift. In der Stadt blühte kulturelles Leben, dynamisch agierte ein Orchesterverband.In Krnov entstand 1924 ein Poliklinikgebäude, dem heute eine Kopie des alten Rathausturms zur Zierde gereicht. 1928 bis 1930 wurde unter der Anleitung von Leopold Bauer der Gasthof Tiroler (Slezsky Domov) umgebaut. 1928 entstand das Stadttheater nach einem Projekt von Leo Kammel. 1933 gewann Gustav Adolf Horny, Baumeister aus Krnov, Interesse für die Schlossruine Cvilin. Auf eigene Kosten ließ er sie reinigen und die Schlossmauer ausbessern.1933 kam in Deutschland Adolf Hitler an die Macht. In Głubczyce entwickelten sich Einrichtungen der NSDAP sowie Rollkommandos von SS und SA.In der “Reichskristallnacht“ von 1938 demolierten Nazi-Sturmtrupps in Głubczyce jüdische Geschäfte und verbrannten die Synagoge. Es kamen schwere Zeiten für die örtlichen Juden. Wer nicht auswanderte, kam meist später in einem KZ des Dritten Reiches ums Leben. Unter den Flüchtlingen war auch die Familie Zweig. Die 1932 in Głubczyce geborene Stefanie Zweig ist heute eine bekannte Schriftstellerin. Sie lebt in Deutschland. Ein auf ihrem Roman “Nirgendwo in Afrika” basierender gleichnamiger Film in der Regie von Caroline Link erhielt 2003 einen Oscar.Nach dem Anschluss Österreichs an das Dritte Reich belebten sich die Sudetendeutschen. Am 22. September 1938 griff in Liptani bei Krnov ein bewaffneter faschistischer Kampftrupp den tschechischen Gendarmerieposten an. Dabei ermordet wurden 6 Staatsschutz-Mitglieder: die Gendarmen Rudolf Mokrý, Vilém Leher, Ludvik Svoboda, Vitezslav Hofi rek und die Finanzleute Inocenc Dostál und František Čech. Ihre Leichname wurden auf dem Głubczycer Friedhof begraben. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die Überreste von Čech, Dostál und Hofi rek exhumiert und in deren Heimatort Liptani beigesetzt. In Głubczyce gedenkt heute ein Denkmal auf dem Kommunalfriedhof an sie.Am 29. September 1938 begann die berühmte Münchner Konferenz, auf der Vertreter Italiens, Frankreichs und Englands Hitler gestatteten, der Tschechoslowakei die Sudeten zu nehmen. In Krnov schlossen tschechische Schulen, darunter das 1937 eröffnete Realgymnasium. Tschechische Organisationen wurden aufgelöst und tschechische Bürger mussten ausreisen. Nach der Übernahme der Sudeten erschien in Krnov Hitler und hielt eine Ansprache.Am 1. September 1939 begann mit dem nazideutschen Angriff auf Polen der Zweite Weltkrieg. Dem Kreis Głubczyce kam die Ostfront erst im März 1945 nahe. Aus dem Ort waren bereits im Januar die meisten Frauen und Kinder evakuiert worden. Durch den Landkreis zogen Todestransporte aus Auschwitz. Die SS-Eskorte erschoss unterwegs viele Juden. Es strömten auch massenhaft

DE

135

deutsche Flüchtlinge aus dem bereits von der sowjetischen Armee besetzten industriellen Teil Oberschlesiens ein. In Głubczyce setzten Bombardements ein. Die Einwohner fl ohen in Richtung Tschechien. Der letzte Zug nach Krnov fuhr ab. In der Stadt blieben etwa 200 Menschen. Am 24. März marschierten sowjetische Soldaten in das von deutschen Truppen verlassene Głubczyce ein. Das gesamte Stadtzentrum einschließlich des Rathauses lag in Trümmern.In Krnov lebten während des Krieges lediglich einige wenige Tschechen, denn,

wie bereits erwähnt, die tschechischen Bürger mussten es 1938 verlassen. Ende März 1945 begann auch hier eine Evakuierung von Menschen, die sich in Richtung Šumperk fl üchteten. Die Stadt und das Cvilin-Schloss wurden bombardiert. Die Deutschen sprengten die Brücken über dem Grenzfl uss Opava. Nach schweren Kämpfen wurde Krnov erst am 6. Mai von sowjetischen Soldaten eingenommen.Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde aus der Region Głubczyce/Krnov beinahe

DE

DIE BESITZER VON GŁUBCZYCE UND KRNOV

GŁUBCZYCE UND KRNOV Premisl Ottokar II König von Böhmen und Fürst von Österreich 1253-1278 Kunigunde Ehefrau von Premisl Ottokar II. 1278-1285 Nikolaus I. unehelicher Sohn von Ottokar II., Fürst von Opava 1282-1318 Nikolaus II Sohn Nikolai II., Fürst von Opava und ab 1336 von Racibórz 1318-1365

GŁUBCZYCE KRNOV

Jutta von Niemodlin (dt. Falkenberg) – dritte Frau Nikolai II., Fürstin von Głubczyce

1365-1377 Johannes I. – Sohn Nikolai II., Fürst von RacibórzOpavaund Krnov

ab 13661367-13771377-1380/82

Nikolaus III. – Sohn Nikolai II., Fürst von Głubczyce

1394-1433 Johannes II. der Eiserne – Sohn Nikolai II., Fürst von RacibórzKrnov (1380/82-1385und Bruntal

1380-14241380/82-13851422-1405/07

Przemko – Sohn Nikolai II., Fürst von Opava 1394-1433

Nikolaus IV. – Sohn Przemkos, Fürst von Głubczyce 1433-1434 Nikolaus V. – Fürst von Krnov u. Racibórz zusammen mit Vaclav II. von Krnov, Bruntal und Rybnik

1424-14371437-1452

Vaclav – Sohn Przemkos, Fürst von Opava u. Głubczyce

1434-1446

Johannes der Fromme – Sohn Vaclavs, Fürst von Opava u. Głubczyce

1446-1482 Johannes IV. der Ältere – Fürst von Krnov 1452-1474

Matthias Corvinus König von Ungarn und Böhmen 1482-1490

Piotr Haugwitz from Biskupice 1490-1503 Barbara – Herrin auf Krnov 1490-1510/11

Johannes Schellenberg böhmischer Kanzler, Besitzer von Krnov (ab 1493) und Głubczyce 1503-1506 Georg Schellenberg Markgraf von Ansbach, Fürst von Krnov 1506-1523 Georg Hohenzollern margrave Ansbach, duke of Krnov 1523-1543 Georg Friedrich Hohenzollern Sohn Georgs, Markgraf von Ansbach-Bayreuth, Fürst von Krnov 1543-1603 Joachim Fryderyk Hohenzollern brandenburgischer Kurfürst, Fürst von Krnov 1603-1606 Johannes Georg Hohenzollern Sohn Joachim Friedrichs, Fürst von Krnov 1606-1622 Karl von Liechtenstein Fürst von Opava und ab 1622 von Krnov 1622-1627 Karl Eusebius von Liechtenstein Sohn Karls, Fürst von Opava u. Krnov 1627-1684 Johannes Adam von Liechtenstein Sohn von Karl Eusebius, Fürst von Opava u. Krnov 1684-1712 Anton Florian von Liechtenstein Brüder von Johannes Adam, Fürst von Opava u. Krnov 1712-1721 Josef Johannes Adam von Liechtenstein Sohn Anton Florians, Fürst von Opava u. Krnov 1721-1732 Johannes Nepomuk Karl von Liechtenstein Fürst von Opava u. Krnov 1732-1748

Głubczyce gelangt unter preußische Herrschaft 1742 Josef Wenzel von Liechtenstein - Fürst von Opava u. Krnov

(1748-1772)

Franz Josef I. von Liechtenstein - Fürst von Opava u. Krnov

(1772-1781)

Alois I. - Fürst von Opava u. Krnov (1781-1805)

Johannes Josef I. - Fürst von Opava u. Krnov (1805-1836)

Alois II. - Fürst von Opava u. Krnov (1836-1858)

im Deutschen Reich ab 1871 in der Österreichisch-Ungarischen Monarchie Bis 1918 r

in der Tschechoslowakei Von Dez. 1918 bis 1938

im Dritten Deutschen Reich 1938-1945

in Polen Seit 1945 in der Tschechoslowakei Ab 1945

in Tschechien Seit 1993

136

die gesamte deutsche Bevölkerung ausgesiedelt. In den Kreis Głubczyce strömten Siedlertransporte aus dem ehemaligen Ostpolen, die auf Beschluss der Großen Drei der Sowjetunion zuerkannt worden waren. Das Land Głubczyce bevölkerten jetzt auch zunehmend Siedler aus Zentralpolen.Nach Krnov kehrten Tschechen zurück, die hier bis 1938 wohnten, und es kamen auch andere aus den Gebiet der wieder erstandenen Tschechoslowakei.Im Grenzgebiet Głubczyce-Krnov folgte nun eine Zeit großer Spannungen. Die tschechoslowakische Regierung erhob Ansprüche u.a. auf Głubczyce und Racibórz. Es mehrten sich beiderseitige Grenzzwischenfälle, u.a. in Branice, Dzierżkowice, Bliszczyce und Opawica. Im Juni 1945 ließen die hier noch stationierten sowjetischen Soldaten sogar einen Steg über der Zlata Opava zerstören, der das polnische Lenarcice mit dem tschechischen Linhartovy verband.Erst 1958 wurden die polnisch-tschechoslowakischen Grenzangelegenheiten endgültig normalisiert und man unterzeichnete in Warschau ein Abkommen über die Festlegung der Staatsgrenze.Weitere Spannungen in den beiderseitigen Beziehungen folgten im August 1968, als polnische Einheiten bei einem militärischen Eingriff des Warschauer Paktes in die Tschechoslowakei einrückten. Die auf Initiative der damaligen kommunistischen Regierung Volkspolens vollzogene Intervention stieß nicht nur bei den Tschechoslowaken auf Ablehnung, sondern auch bei den Polen. Im September 1968 wurde in der Krnover Kaserne ein sowjetisches Panzerregiment untergebracht. Die sowjetischen Truppen verließen die Tschechoslowakei erst 1991.6. TOURISTIKDENKMÄLER VON GŁUBCZYCE1. Gotische Pfarrkirche zur Geburt der Heiligen Jungfrau Maria aus dem 13. Jh.,

ausgebaut im 14. Jh. und dann 1903-1907 nach einem Projekt von M. Hasak. Die Inneneinrichtung stammt aus der 2. Hälfte des 19. Jh. und von 1903 bis 1907. Bemerkenswert sind die historischen Teile des Gotteshauses: die in späterer Zeit überbauten Fronttürme (Südturm mit barockem Helm), drei frühgotische Steintore aus dem 13. Jh., Transept (Querschiff), stockförmiger Frontgiebel. Auf der linken Seite ist die Kapelle St. Fabian und Sebastian von 1501 zu sehen.

2. Das Innere der Pfarrkirche. Im historischen Teil des Gotteshauses sind sehenswert: frühgotisches dreischiffiges Langhaus mit Vorhalle, steinerne Pfl anzendekorationen in den Kirchenschiffen, Dienstsäulen mit Würfelkapitellen in der Vorhalle unter dem Presbyteriumsturm.

3. Portal der Pfarrkirche4. Pfarrkirche bei Nacht5. Klosterensemble der Franziskaner. Es umfasst eine barocke Kirche und ein

charakteristisches vierfl ügeliges Kloster mit Garten. Der gesamte Komplex wurde von 1753 bis 1770 nach einem Projekt von J.I. Töpper erbaut; Einrichtung im Stil des Barock und Rokoko. An das Kloster grenzt ein 1752 errichtetes Gebäude an, das einst ein Gymnasium beherbergte.

6. Das Klosterinnere7. Mittelalterlicher Taufstein der Franziskaner – stammt aus der 2. Hälfte des

15. Jh., barocke Abdeckung.8. Liechtenstein-Wappen auf der Empore Franziskaner-Wappen.9. Kirche St. Anna (früher Dreifaltigkeitskirche) an der ul. Sobieskiego.

Errichtet wurde sie jenseits der Stadtmauer im 16. Jh., 1645 von den Schweden zerstört. Die jetzige stammt von 1776.

10. Rathausruine. Erbaut wurde das Renaissance-Rathaus 1570 an der Stelle eines alten Kaufmannshauses aus dem 14. Jh. unter Verwendung von Elementen des alten Bauwerkes. Mehrfach umgebaut (1603, 1863/64, 1936), liegt es derzeit im Ruin. Bemerkenswert sind die im Erdgeschoss der Rathausruine erhalten gebliebenen Gewölbe. Im Vordergrund: barockes Schnitzbild der Unbefl eckten Empfängnis der Heiligen Jungfrau Maria in der Umgebung von Engeln und Heiligen, gefertigt von Anton Jörg, gestiftet von Anton Hamm.

11. Stadtwappen von Głubczyce am Rathausturm.12. Figur des Hl. Florian von 1914 (ul. Kozielska)

13. Bastei am Postamt aus dem 13. Jh., umgebaut im 16. Jh. mit einem Fragment der im 13. Jh. aus Bruchgestein errichteten Wehrmauer (mehrfach ausgebessert und befestigt im 14./15. sowie 16. und 20. Jh.)

14. Bastei ul. Ratuszowa15. Gebäude an der ul. Niepodległości 14, erbaut in der 2. Hälfte des 19. Jh. im

eklektischen Stil. Derzeit Gemeinde- und Stadtamt.16. Allgemeinbildendes Lyzeum von 190217. Stadtwappen von Głubczyce in der Lyzeumsaula18. Internat der Landwirtschaftlichen Gesamtschule am Zentrum für Aus- und

Weiterbildung, Baubeginn: 20. Jh.19. Haus in der ul. Chrobrego 1 – historische Villa vom Ende des 19. Jh.20. Haus an der Straßenecke Pocztowa/Fabryczna, 2. Hälfte des 19. Jh.21. Mietshaus an der Straßenecke Kochanowskiego und Niepodległości, 2. Hälfte

des 19. Jh.22. Wappen an der Grundschule Nr. 2 - 2. Hälfte des 19. Jh.23. Grundschule Nr. 2, ul. Kochanowskiego.24. Gebäude an der ul. Chrobrego von 1911, derzeit Tagesstätte25. Mietshaus an der ul. Kochanowskiego, 2. Hälfte des 19. Jh., Sitz des

Kreisamtes26. Brauerei, ul. Browarna27. Bahnhof, erbaut in der 2. Hälfte des 19. Jh. in Form einer Lokomotive28. Ul. Słowackiego – Wasserturm29. Wappen am Wasserturm30. Das Grab tschechischer Zöllner, die 1938 von Nazis ermordet wurden, auf

dem Friedhof in Głubczyce31. Springbrunnen mit Tieren im Park, erbaut 1911/12 auf Kosten des

Brauhausinhabers Eduard Beyer32. Denkmal-Springbrunnen von 1922 im Głubczycer Park, gewidmet dem

regionalen Mundartdichter Johannes Reinelt, dem “Philo vom Walde“. Es wurde gefertigt von Joseph Obeth in der Zwischenkriegszeit. Vom reliefi erten Porträt des Dichters ist heute das leere Medaillon übrig geblieben.

33. Postgebäude an der ul. Pocztowa34. Museum des Landes Głubczyce. Es entstand im Jahr 2001. Für Besucher

sind zwei Ausstellungen zugänglich: die historische und die ethnografi sche. Die historische Ausstellung präsentiert Denkmäler rund um die Geschichte des Landes Głubczyce von Urzeiten bis 1945. Bemerkenswert sind Exponate in Zusammenhang mit der Bierbrauerei, der Plebiszitszeit in Oberschlesien sowie dem Ersten und Zweiten Weltkrieg. Ein Teil der Andenken entstammt Grabungen im Landkreis Głubczyce, wo sich im März und April 1945 deutsch-sowjetische Kämpfe abspielten. Die ethnografi sche Ausstellung zeigt Gebrauchsgegenstände, Kleidung sowie Werkzeuge für Haushalt und Ackerbau. Sie dienten zum Teil deutschen Landwirten, andere wurden nach dem Zweiten Weltkrieg von Neusiedlern aus dem ehemaligen Ostpolen mitgebracht.

DENKMÄLER VON GEMEINDE GŁUBCZYCE UND LANDKREIS GŁUBCZYCEGEMEINDE GŁUBCZYCE1. Bogdanowice, Grabmale der Familie Bohdanowski mit tschechischen

Aufschriften aus dem 16. Jh. 2. Palast zu Klisino. 1758 von Baron v. Gruttschreiber erbaut, heute

Sozialheim.3. Opawica, Pfarrkirche zur Heiligen Dreifaltigkeit der 1. Denkmalklasse, erbaut

von 1701 bis 1706.4. Das Innere der Kirche von Opawica zieren Polychromien Josef Matthäus

Lassers von 1733. Die Altäre und die bootsförmige Kanzel sind Werke von Johannes Nepomuk Hartmann.

LANDKREIS GŁUBCZYCE5. Baborów, hölzerne Friedhofskirche St. Josef, 1700 bis 1702 auf dem Grundriss

des griechischen Kreuzes erbaut. Im Inneren: barocke Polychromien und reich verzierte Holzaltäre.

6. Dzielów, steinernes Versöhnungskreuz, “cyrylik“ genannt. Die Bezeichnung knüpft an die vermeintliche Mission der Hll. Kyrill und Method in diesem

DE

137

DE

Gebiet an.7. Dzielów, Erinnerungstafel für den 1857 in dem Ort geborenen Archäologen

der römischen Katakomben, Prälat Joseph Wilpert. Sie befi ndet sich an der örtlichen Pfarrkirche St. Nikolaus.

8. Spitalbasilika in Branice, erbaut 1929 bis 1932 entwirft von Stadtbaumeister Paul Klehr aus Głubczyce. Im Presbyterium befindet sich eine Mosaikdarstellung der Hl. Familie,

9. Kietrz, Pfarrkirche St. Thomas, erbaut 1720 bis 1722. Barocke Einrichtung. Am Marktplatz: Marienfi gur von 1730.

DENKMÄLER IN DER UMGEBUNGGŁOGÓWEK (6 073 Einwohner): Rathaus, Schloss, Wasserturm, BasteiPRUDNIK (23 630 Einwohner): Schlossturm, Turm des Unteren Tores,

StadtrathausDENKMÄLER VON KRNOV1. Pfarrkirche St. Martin. Das monumentale gotische Bauwerk ist im Stil des

Spätbarock umgebaut (15. Jh.). Bemerkenswert sind zwei Wehrtürme, die einst zur Stadtbefestigungsanlage gehörten. Das Kircheninnere wurde gegen Ende des 18. Jh. in dem damals vorherrschenden Stil umgebaut. Besonders wertvoll sind: Hauptaltar, Kanzel, Orgel sowie Bilder unbekannter Maler aus dem 18. Jh. An der Nordwand der Kirche befi nden sich Grabmale aus dem 16. und 18. Jh., in der Seitenkapelle erinnert ein polychromierter Grabstein an den Schlossarzt Krzysztof Bilicki aus Bilice.

2. Heiliggeistkirche. Die Anfänge der gotischen Kirche reichen ins 13. Jh. zurück. In der 1. Hälfte des 15. Jh. wurde es aus- und umgebaut. Die Wände sind verziert durch Fresken aus dem ausgehenden 14. Jh. sowie Bilder aus der zweiten Hälfte des 15. Jh.

3. Presbyterium mit Fresken in der Heiliggeistkirche4. Minoritenkirche mit dem ehemaligen Minoritenkloster. Das Objekt bauten

die Minoriten im Jahr 1273. Das Kircheninnere ist dekoriert durch Fresken des Malers Josef Stern. Die Bilder im Refektorium des Klosters stammen aus dem 18. Jh. und sind ein Werk des Malers F. A. Sebastini. Das gotische Gewölbe der Seitenkapelle stammt aus dem 15. Jh.

5. Kirche auf Cvilin. Erbaut wurde sie barocke Wallfahrtskirche der Trauernden Muttergottes auf dem Cvilin-Hügel in den Jahren 1722 bis 1727 von Andreas und Georg Gans. Die Fresken schuf Franz Eckstein. In das Gotteshaus führen 222 steinerne Treppenstufen.

6. Fragment des Minoritenkirche.7. Evangelische Kirche, 1901 bis 1903 im neugotischen Stil erbaut.8. Romanische Rotunde - Kostelec.9. Synagoge an der ul. Soukenicka, 1871 nach einem Projekt von Ernst Latzel

erbaut.10. Die Türme von Krnov.11. Orgelbaufabrik Rieger. Den Betrieb gründete 1844 Franz Rieger. 1873 nannte

sich die Firma “Gebrüder Rieger”. 1920 ging sie an Josef Glatter-Götze, und nach 1945 übernahm Josef Klosse die Orgelherstellung. Die Firma wurde dann zu Rieger-Kloss umbenannt.

12. Rathaus mit Turm, im Neurenaissancestil mit Sezessionsdetails, erbaut 1901 bis 1903 an der Stelle eines alten Renaissance-Rathauses aus dem 16. Jh.

13. Poliklinik von 1924, verziert durch eine Kopie des alten Rathausturmes14. Mietshäuser an der ul. Hobzíkova. Sie stammen aus der 2. Hälfte des 16.

und aus dem 17. Jh., einer Zeit, als Krnov die Residenzstadt des Fürsten von Krnov, Georg Hohenzollern, war.

15. Schützenhaus - 1906 nach einem Projekt von Leopold Bauer entstanden. Heute ein Kinder- und Jugendhaus.

16. Ehemalige Villa von Rudolf Larisch, 1888 nach einem Projekt des Architekten Latzel im Neurenaissancestil mit skandinavischen Elementen erbaut. Nach 1929 wurden ihre Innenräume gemäß einem Projekt von Leopold Bauer umgebaut. Die Villa ist heute Banksitz.

17. Gymnasium, 1875/1876 erbaut, 1936 ausgebaut18. Ruine des gotischen Cvilín-Schlosses aus der 1. Hälfte des 13. Jh . Das Schloss

wurde erbaut an der Stelle einer prähistorischen Siedlung.19. Schwedische Mauer – Fragment der Wehrmauer mit einer Renaissancearkade,

die 1529, zu Zeiten des Markgrafen Johannes Georg von Krnov, an die Mauer angebaut wurde.

20. Schloss der Fürsten von Krnov, in der 1. Hälfte des 16. Jh. im Renaissancestil erbaut, nach einem Brand in der zweiten Hälfte des 18. Jh. wieder errichtet.

21. Fragment eines Kreuzgangs des Schlosses Krnov mit kostbaren Sgraffi ti und Flachreliefs

22. Stadttheater, 1924 nach einem Projekt von Leon Kammel erbaut23. Alte Eisbahn. An der Stelle, wo früher der städtische Festungsgraben war, baute

man 1888 eine Eisbahn sowie ein Gebäude mit Turm und Orchesterkuppel. Heute gibt es hier ein Restaurant sowie Erholungsfl ächen.

24. Der Aussichtsturm auf dem Cvilin-Gipfel (441 m ü.d.M.) ist 26 Meter hoch. Erbaut wurde er 1902/1903 nach einem Projekt des Architekten Ernst Latzel. Das interessante Bauwerk im Stil der Romantik hat sich bis heute in unverändertem Zustand erhalten.

DENKMÄLER DER MIKROREGION KRNOV1. Palast Linhartovy. Steht an der Stelle einer Festung, die 1588 zu einem

vierfl ügeligen Renaissancepalast und danach zwischen 1695 und 1702 im barocken Stil umgebaut wurde. Die mit Fresken bedeckten Interieure sind derzeit nicht für Besucher zugänglich.

2. Palast Branticíce. Der frühere Feudalsitz entstand an der Stelle einer Festung, die bereits im Jahr 1449 erwähnt wurde. 1576 baute der Kanzler des Fürstentums Krnov, Hieronymus Reinwald, den Südfl ügel des Palastes. Ende des 16. Jh. wurden ein Westfl ügel und eine einstöckige Arkade nachgebaut. Um den Palast herum gibt es eine 2,5 ha große Parkanlage von 1890 bis 1900, in der sich ein Herkules-Standbild befi ndet – ein monumentales Barockwerk von 1709. Das Palastinnere ist nicht für Besucher zugänglich.

3. Palast Slezské Rudoltice, erbaut an der Stelle der gotischen Festung der Familie Sup aus Fulštejn, die um die Wende des 16. und 17. Jh. vom Geschlecht Sedlnicky aus Choltice umgebaut wurde. Seine Blütezeit erlebte der Palast im 18. Jh. unter Albrecht von Hoditz. 1770 besuchte ihn kein Geringerer als der Preußenkönig Friedrich II. von Preußen. Das Palastinnere ist nicht für Besucher zugänglich .

4. Palast Dívčí Hrad. Der Renaissance-Stammsitz wurde 1591 bis 1593 an der Stelle eines gotischen Schlosses erbaut. In der Schlossnähe hat sich eine Steinmauer aus dem 14. Jh. erhalten. Das Palastinnere ist nicht für Besucher zugänglich.

5. Jüdischer Friedhof in Osoblaha. Einer der bekanntesten jüdischen Friedhöfe in der Tschechischen Republik, angelegt 1616/17, als sich in Osoblaha eine jüdische Gemeinschaft niederließ. Verwendet wurde er bis Ende des 19. Jh.

6. Schlossruine Fulštejn. Sie liegt am Flussbett der kleinen Osoblaha. Das Schloss wurde 1255 von Herbort aus Vulm angelegt und 1566 im Renaissancestil umgebaut. Während des Dreißigjährigen Krieges wurde es zerstört. Erhalten geblieben sind nur Ruinen des Palastes, eines runden Turmes und des Außenrings der Fortifi kationen.

SONSTIGE TOURISTISCHEN ATTRAKTIONEN DER MIKROREGION KRNOV7. Aussichtsturm von Hans Kudlich. Der unlängst renovierte Turm wurde

1913 auf dem Strážiště-Gipfel (395 m ü.d.M.) oberhalb der Ortschaft Úvalně erbaut. Er entstand zu Ehren von Hans Kudlich (1823-1917), den aus dem Ort gebürtigen jüngsten Abgeordneten des Wiener Reichstages, welcher 1848 zur Abschaffung der Leibeigenschaft beitrug.

8. Aussichtsturm auf dem Ježník. Der hölzerne Aussichtsturm auf dem Gipfel des Vyhlídek-Berges (553 m ü.d.M.) liegt im Stadtteil Krnov-Ježník. Zusammen mit seinem Mast ist er 17,5 m hoch.

9. Schmalspurbahn Osoblaha - Třemešná (Schienenbreite: 760 mm). Die Bahnroute führt über die Ortschaften Osoblaha, Bohušov, Koberno, Slezské Rudoltice, Amalín, Horní Povelice, Dívčí Hrad, Liptáň und Třemešná ve Slezsku. Die Strecke ist insgesamt 20,2 km lang. Zulässige Höchstgeschwindigkeit: 40 km/h. Maximale Streckenhöhe: 385 m ü.d.M. auf einem Abschnitt von 2 Kilometern.

10. Wasserquelle Zátorská kyselka. Die bekannte Mineralquelle fl ießt an der

138

Dreifaltigkeitskirche in Zator vorbei. Sie wird seit etwa 250 Jahren benutzt. 1999 wurde sie erneuert.

11. Die Pfarrkirche St. Sebastian wurde 1730 bis 1733 aus Stein erbaut. Laut Legende ruht dort der heilige Benedikt.

DENKMÄLER IN DER UMGEBUNGBRUNTÁL (17 626 Einwohner): Schloss, Kirche Mariä Himmelfahrt,

Kirchenkomplex der Tröstenden Muttergottes, Sanktuarium Maria-Hilf, Friedhofskapelle St. Michael, Renaissancehäuser,

OPAVA (60 731 Einwohner): Heiliggeistkirche, Schlesisches Museum, evangelische Kirche, Dreifaltigkeitskirche.

ERHOLUNG IN DER REGIONKLIMAIn der Gemeinde Głubczyce sind zwei Gebiete mit voneinander abweichenden Klimabedingungen zu unterscheiden. Für das im Oppagebirge eingebettete südwestliche Gebiet sind strengere atmosphärische Verhältnisse (langer und strengerer Winter, kürzerer und kälterer Sommer) bezeichnend. Das im Głubczyce-Plateau liegende nordwestliche und westliche Gebiet ist durch ein etwas milderes Klima geprägt. Mittlere Jahrestemperatur: 6,8-8,10C, mittlere Januartemperatur: -2,00C, mittlere Julitemperatur: 17,00C. Niederschlagsmengen: minimal 600 mm im Süden und Südwesten, maximal 650 mm im Norden und Nordosten.Die Mikroregion Krnov schließt drei Gebiete mit verschiedenen Klimaverhältnissen ein: das kleinste mit warmem Klima im Norden und Osten der Region, das größte mit moderat-kühlem Klima (mäßig kühler und kurzer Sommer, langer mäßiger Winter) und das übrige Gebiet (Heřmanovice, Holčovice, Hošťálkovy, Krasov, Zátor) mit kühlem Klima. Mittlere Jahrestemperatur: 7,8oC, mittlere Januartemperatur: -2,3oC, mittlere Junitemperatur: 17,8oC. Die mittleren Jahresniederschläge schwanken um 600 mm.LANDSCHAFTLICHE QUALITÄTENDie Landschaft der Gemeinde Głubczyce ist abwechslungsreich. Sie ist überwiegend durch hügeliges Bodenrelief geprägt; nur der südwestliche Teil weist deutliche Merkmale einer Niedergebirgslandschaft mit partiellem Waldbewuchs auf. In der Gemeinde gibt es zwei Landschaftsschutzgebiete. Es sind dies:1. Głubczyce-Wald: ein kleiner Waldkomplex mit 1.597,5 ha Fläche nördlich

von der Stadt auf dem nahezu vollkommen entwaldeten Głubczyce-Plateau. Er umfasst Teile des Einzugsgebiets der Stradunia zusammen mit zahlreichen Schluchten. Es kommen hier verschiedenartige natürliche Waldgesellschaften vor: Eschen-Erlen-Auenwälder, gebirgsnahe Eschenwälder und subkonti-nentaler Eichen-Hainbuchenwald. Großfl ächig wachsen auch Kiefern- und Mischwälder. Der Głubczyce-Wald weist bedeutsame biotherapeutische Eigenschaften auf und ist von großer Wichtigkeit als Erholungsgebiet sowohl für Touristen wie Einwohner von Głubczyce.

2. Die Region Mokre - Lewice (6.527 ha) umfasst ein Fragment des Op-pagebirges. Ihr Bodenrelief ist recht mannigfaltig, geprägt durch steile, teilweise bewaldete Abhänge mit Kulminationen von bis zu 500 m ü.d.M. sowie zahlreiche Hohlwege und Flusstäler der Troia, Osoblaha und Opavica. Es kommen hier natürliche Waldgesellschaften vor wie Eschen-Erlen-Au-enwälder, gebirgsnahe Eschenwälder und subkontinentaler Eichen-Hainbu-chenwald. Die größten Flächen entfallen für Kiefern-, Fichten-, Lärchen- und Mischwälder.

In den Landschaftsschutzgebieten sind viele geschützte und seltene Pfl anzen anzutreffen. Sie bilden auch ein Refugium für geschützte Tierarten.Etwas kleinere Waldkomplexe liegen im südwestlichen Teil der Gemeinde, u.a. in der Gegend von Pielgrzymów, Pietrowice, Radynia, Braciszów und östlich von Chróstno.In der Gemeinde Głubczyce befi nden sich 5 Naturdenkmäler. Es sind dies:� mehrreihige (2-, 3- und stellenweise 4-reihige) Baumallee der Winterlinde

(Tilia cordata), 334 Bäume, mit etwa 800 m Länge am Weg von Klisino nach Pomorzowice. Dickster Baum: 540 cm in Brusthöhe;

� 2 Fächerblattbaume (Ginkgo biloba) auf einem Bauernhof in Pomorzowice. Alter: zirka 150 Jahre.

� Sumpfeiche (Quercus palustris) auf einem Anbaufeld nahe des Bahndamms zwischen Pomorzowice und Racławice Śl. Alter: zirka 200 Jahre.

� mehrreihige (zwei- oder dreireihige) Baumallee der Winterlinde (Tilia cordata), 1403 Bäume, mit etwa 5500 m Länge am Weg von Tarnkowa nach Głubczyce. Dickster Baum: 440 cm in Brusthöhe.

In der Mikroregion Krnov befi nden sich Naturreservate, in denen viele geschützte Pfl anzenarten zu fi nden sind. Es gibt dort auch zahlreiche geschützte Arten von Vögeln und Amphibientieren. Es sind dies:NATURRESERVAT KRASOVSKÝ KOTEL, gelegen im westlichen Teil der Mikroregion Krnov in ca. 2,5 km Entfernung von Krasovo auf einer Höhe von 660 m ü.d.M. Die Reservatsfl äche beträgt 11,5 ha. Es ist eine Wiese, gelegen auf einer Höhe von 660 m ü.d.M.NATURRESERVAT RADIM: nimmt den höchsten Teil und den Nordhang des Kopřivná-Hügels sowie die Gegend um einen “U dubu“ genannten Hügel am rechten Ufer des Wasserlaufs Krasovka ein. Das Reservat liegt auf einer Höhe von 430 bis 556 m ü.d.M. und hat eine Fläche von 19,3 ha. Es ist ein einzigartiges Terrain mit Überresten von Tannenbuchen und autochthonen Jesenik-Lärchen. Stellenweise kommen auch der Ahorn und die Bergulme vor.NATURRESERVAT VELKÝ PAVLOVICKÝ RYBNÍK. Es liegt in den Katastergemeinden Hlinka, Osoblaha und Slezské Pavlovice.Unter den Landschaftsattraktionen darf man auch Naturdenkmäler nicht unerwähnt lassen:ALTE LEHMGRUBE – Naturgebilde nördlich von Krnov im Abbauraum einer alten Ziegelei mit 4,4 ha Fläche.LIPTAŇ: Der Findling aus nördlichem feinkörnigem Basalt befindet sich etwa 1 km von Liptáň entfernt, unweit der Schmalspurbahn Osoblaha-Třemešná ve Slezsku. Sein Alter wird auf 920 bis 1010 Millionen Jahre geschätzt. Er hat einen Umfang von 567 cm und wiegt 4,7 Tonnen. Damit gehört er zu den größten Wanderblöcken in Tschechien.DÍVČÍ HRAD: Das Naturgebilde liegt nordwestlich vom Palast auf 0,6 ha Fläche. In dem Terrain sind Fossilien von Kopffüßern, Korallen und Gliederfüßern aus der Kreidemeer-Periode gefunden worden.GEWÄSSER DER GEMEINDE GŁUBCZYCE:FLÜSSE: Psina, Stradunia, Troja, Opawica, OsobłogaFISCHTEICHE: Lwowiany, Zawiszyce, ZubrzyceGEWÄSSER DER MIKROREGION KRNOVFLÜSSE: Osoblaha, Opava, Čížina, Opavice (Zlatá a Černá), Krasovka,FISCHTEICHE: Bohusov, Brantice, Suchý rybník, Čaková, Dívčí Hrad, Petrův rybník, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice,Bäche: Hájnický, Černý, Ptačí, Sokolí, Jelení, Kobylí, Komorský, Kobylí, Petrovický, Stříbrný, Svinný, Železný, Liptaňský, Láčský, Hrozovský, Lužná, Mušlov, Petrovický, Hraniční, Hradský, Čakovka, ZátorskýMINERALQUELLEN: Slezské Pavlovice, ZátorSPORT- UND ERHOLUNGSANLAGENSPORTANLAGENGŁUBCZYCE: Sporthalle, Stadtstadion, asphaltierter Sportplatzkomplex für Kleinspiele (3), Grassportplatz, Sandtennisplätze, schulische Turnhallen (8). Schwimmbad (ca. 500 m vom Busbahnhof, gebaut 1978 bis 1989. Zur Badeanstalt gehören 5 Schwimmbäder: Sportpool, Mittelpool, zwei Seichtwasserpools und ein Kinderbecken. Gesamtwasserfl äche: 6000 m2. Im Schwimmbad gibt es ein Volleyballplatz, ein Kinderspielplatz am Kinderbecken, eine Rutsche und ein Springbrunnen).GEMEINDE GŁUBCZYCE: Schulsportplätze (Bogdanowice, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Pietrowice, Zopowy), Fußballplätze der Volkssportvereine (Bogdanowice, Chomiąża, Debrzyce, Gołuszowice, Grobniki, Klisino, Lisięcice, Nowa Wieś, Mokre, Opawica, Równe, Zawiszyce, Zopowy, Zubrzyce), Turnhallen (Gołuszowice, Lisięcice, Bogdanowice, Klisino, Pietrowice), Tennisplatz (Głubczyce Sady), Radroute Nr. 34 (verläuft in der Umgebung der Städte Głubczyce, Głogówek und Branice, auf tschechischer Seite Krnov, Albrechtice und Osoblaha. Sie ist insgesamt 220 km lang. In der Gemeinde Głubczyce verläuft die Route über Zubrzyce, Chróstno, Ciermięcice, Chomiąża, Pietrowice, Lenarcice, Opawica, Dobieszów, Gołuszowice, Gadzowice,

DE

139

Głubczyce, Tarnkowa, Sławoszów, Pomorzowiczki, Pomorzowice und Klisino. Sie wurde eingerichtet mit Geldmitteln des EU-Programms PHARE-CREDO im Rahmen der Partnerschaft von Krnov, Głubczyce, Osoblaha, Głogówek, Albrechtice, Branice und Úvalně).KRNOV: Halleneisbahn, Hallenbad, Schwimmbad, Freibad, Fußballstadion, Leichtathletikstadion, Squash-Center, Kegelbahn, Seilzentrum, künstliche Kletterwand, Fitness-Center, Spinning-Center, Inlineplatz, Beachvolleyballplatz, Minigolf.Sportfl ugplatz des Flugsportvereins Krnov - der Flugplatz hat seit 1994 den Status eines öffentlichen Landesfl ugplatzes für kleine Sportfl ugzeuge. Er wird auch benutzt durch die Feuerwehr sowie für Pfl anzenspritzungen (Felder und Wälder) und zu Erholungszwecken.MIKROREGION KRNOV: Freibäder (Bohušov, Osoblaha, Úvalně), Tennisplätze (Bohušov, Jindřichov, Lichnov, Osoblaha, Petrovice, Slezské Rudoltice, Třemešná), Beachvolleyballplätze (Bohušov, Holčovice, Osoblaha, Rusín, Slezské Rudoltice), Fußballplätze (Bohušov, Brantice, Býkov - Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Janov, Jindřichov, Krasov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalně, Zátor), Turnhallen (Janov, Jindřichov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalně), Fitness-Center (Heřmanovice, Holčovice), Skilifte (Holčovice, Hošťálkovy, Liptaň, Petrovice), Fahrradverleih (Holčovice), Kegelbahn (Slezské Rudoltice), Sportzentrum (Vysoká).Radroute Nr. 55 - Úvalně - Krnov - Město Albrechtice - Holčovice - Heřmanovice - Rejvíz – Jeseník). Die Route bietet die Besichtigung von Wachtburgruinen, Ausblicke vom Aussichtsturm Úvalně, die gut erhaltene Jeseniker Architektur und Naturdenkmäler an. Sie führt bis in die Kurstadt Jesenik. In Branice verbindet sie sich mit der 91 km langen Radroute Nr. 34 von Wiechowice über Lewice, Pietrowice und Głubczyce nach Głogówek.Fitnessradwege Krnov - Cvilín in der Umgebung des Cvilin-Hügels. Die Routen entstanden durch das Bemühen von Radsportliebhabern. Eine bedeutsame fi nanzielle Unterstützung für die Idee kam aus dem amerikanischen USAID-Fonds /Friedenskorps/. Die Routen sind je nach Schwierigkeitsgrad unterteilt in blaue (einfach), grüne (mittelschwer) und rote (schwer).ERHOLUNGSANLAGENGemeinde Głubczyce: Pietrowice – Camping-Platz der Klasse 1, 14 km von Głubczyce und 1 km vom Grenzübergang zu Tschechien entfernt. Im Gelände befi ndet sich ein ca. 2 ha großes Schwimmbecken. Es gibt auch einen Fischteich für Angler. Neben Hotel und Gästezimmern in gemauerten Touristenhäuschen gibt es hier einen Zeltplatz für rund 200 Personen und 18 Standplätze für Wohnmobile. Eine Attraktion des Camping-Centers ist ein Freibad mit Springturm und Rutsche mit 11 m Höhe und 25 m Länge. Die Anlage ist saisonal eröffnet vom 1. Mai bis zum 31. Oktober. Im Jahr 2004 wurde im Zentrumsgelände eine ganzjährige Skipiste eröffnet.Mikroregion Krnov: Osoblaha: Erholungszentrum mit Freibad; Holčovice Spálené: Skilift am Pensionshaus Zamo; Holčovice Spálené: Erholungszentrum Zdravý vzduch (Frische Luft), Holčovice: Pensionshaus Lesní zátiší (Waldstille), Bohušov: Erholungszentrum mit Naturbad. 7. WIRTSCHAFTVORTEILE DER REGIONVORTEILE DER GEMEINDE GŁUBCZYCE: Nähe von Grenze und Grenzübergang, sehr gute naturtechnische Verhältnisse in der Landwirtschaft, eine Basis für die Verarbeitungsindustrie, gut entwickelte technische Infrastruktur (Kläranlage), ausgebautes Straßennetz, mittlere und höhere technische Fach- und Lehrkräfte, saubere Umwelt.Ein Auftrag der Gemeinde Głubczyce ist es, ein Zentrum für moderne Landwirtschaft, Dienstleistungen und Touristik aufzubauen. Ihre Entwicklungsschwerpunkte sind die Steigerung der wirtschaftlichen Anziehungskraft der Gemeinde und die Verbesserung der Lebensqualität der Einwohner. Es sind vier strategische Hauptentwicklungsziele für die Zeit bis 2015 festgelegt worden: Verbesserung der Lebensbedingungen in der Gemeinde, moderne Landwirtschaft und multifunktionale Entwicklung ländlicher Gebiete, Entwicklung von technischer Infrastruktur, Industrie und Dienstleistungen sowie

die Entwicklung internationaler Zusammenarbeit (quelle: Entwicklungsstrategie der Gemeinde Głubczyce, gebilligt durch den Stadtrat Głubczyce, Beschluss Nr. XX/263/2001 vom 28. Februar 2001)STARKE SEITEN DER WIRTSCHAFT IN DER MIKROREGION KRNOV: geringe Arbeitskosten, genügend Freiraum für gewerbliche Aktivitäten, intakte Industriezone, Nähe der Grenze zu Polen, gute Straßenverbindungen nach Polen, Entwicklungsmaßnahmen für die Region, leicht zugängliche Arbeitskräfte, hoher Prozentsatz gebildeter Einwohner (quelle: Stadtamt Krnov, SWOT-Analyse).TECHNISCHE INFRASTRUKTURWASSERVERSORGUNGGłubczyce wird aus dem Wasserwerk an der Straßenecke Powstańców/Mickiewicza mit Wasser versorgt. Auch umliegende Ortschaften werden aus diesem Wasserwerk gespeist. Die Wasserversorgung der übrigen Dörfer fi ndet aus privaten Bauernhofbrunnen, über Sammelleitungen, die aus mit Tiefbrunnen ausgerüsteten Entnahmestellen mit Wasser versorgt werden, sowie über lokale Wasserleitungen statt.Die Ortschaften der Mikroregion Krnov sind entweder an das öffentliche Wassernetz angeschlossen oder unter Nutzung von Wasserleitungen früherer Staatsbetriebe, Hausbrunnen und lokaler Gemeinde-Wasserwerke mit Wasser versorgt. Das öffentliche Wasserwerk in Krnov wird aus den lokalen Grundwasserquellen Zlatá Opavica und Kostelec gespeist.ABWASSERENTSORGUNG – KLÄRANLAGEGłubczyce ist nach dem Trennkanalisationssystem kanalisiert. Die Kanalisation hat eine Länge von 23,7 km plus 12,4 km Anschlüsse. Nach diesem System kanalisiert sind auch zwei benachbarte Dörfer: Gadzowice und Gołuszowice.Die Stadt verfügt über eine moderne biomechanische Kläranlage, die nach der BIO-SYMBIO-Technik arbeitet. Ihre Kapazität beträgt entsprechend: Qd

mit 6915

m3/Tag, Qdmax

9550 m3/Tag, RLM = 73250. Den höchsten Prozentsatz kanalisierter Haushalte in der Mikroregion Krnov gibt es in Úvalně und Krnov. In 14 Ortschaften sind über 90% der Häuser mit einem Faulbehälter ausgestattet.MÜLLABFUHR - DEPONIEDie Stadt verfügt über eine Deponie für Haushalts-, Wirtschafts- und Industrieabfälle. Sie liegt im südlichen Teil der Stadt am Weg von Głubczyce nach Rożnów und nimmt Abfälle aus der gesamten Gemeinde auf. Die Deponie hat eine Fläche von 4,6 ha.Eine Gemeinde ist in Tschechien gesetzlich verpfl ichtet, die ausreichende Anzahl von Müllbehältern zur Verfügung zu stellen sowie die kommunalen Abfälle zu trennen und zu entsorgen. Seit Juni 1997 gibt es in Krnov eine Aufnahmestelle für Problem- und Sperrabfälle.ENERGIEWIRTSCHAFTIn Głubczyce befi ndet sich eine Hauptversorgungsstelle, aus der 15 kV starke Kabelzüge und Oberlandleitungen mit 178 km Länge führen. Überdies gibt es in der Gemeinde 129 Umspannstationen 15/0,4 kV, davon versorgen 39 die Stadt Głubczyce. Die Energieanstalt Opole S.A. Rejon Kędzierzyn-Koźle, ein Energielieferant, versorgt auch 15 Umspannstationen, die bei anderen Nutzern in Betrieb sind. Die genannten Umspannstationen versorgen gemeindeweit ein 135,4 km langes NN-Oberlandnetz, 14,2 km NN-Kabelnetz und 81,5 km Beleuchtungsnetz.Der jetzige Energielieferant für die Mikroregion Krnov ist das Unternehmen Severomoravská energetika a.s. Krnov. Von entscheidender Bedeutung für die regionale Energieversorgung ist das 110-kV-Verteilungsnetz, bestehend aus Versorgungsknoten (Hochspannungsstromnetz) und Leitungslinien. In der Mikroregion gibt es zwei solche Knotenstellen: Krnov-Česká Ves und Odbočka Třemešná. GASVERSORGUNGGłubczyce ist mit Niederdruck-Erdgas gasifiziert. Durch das übrige Gemeindegebiet verläuft die Systemgasleitung Nysa – Racibórz. Das Niederdruck-Verteilungsnetz ist 60,8 km und das Mitteldrucknetz 1,8 km lang.Zum Gasnetz der Mikroregion Krnov gehören zwei Netzwerke: ein Niederdrucknetz (bis 2,2 kPa) und ein Mitteldrucknetz (bis 300 kPa). Die Mitteldruckleitung verläuft über Úvalně, Krnov, Krásné, Loučky, M.

DE

140

Albrechtice, Třemešná, Jindřichov, Janov und Petrovice.HEIZKRAFTWERKEIn Głubczyce gibt es mehrere lokale Heizanlagen, welche die Stadt versorgen, darunter den Mehrfamilienbau. Für Wärmeproduktion und -vertrieb in der Stadt sorgen kommunale sowie betriebliche und genossenschaftliche Heizanlagen.In Krnov wird der Wärmeenergiebedarf teilweise über Fernheizung sicher gestellt. Hauptwärmequelle ist die Heizanlage an der ul. Revoluční in Krnov. Zusätzliche Wärmequelle ist eine moderne Heizanlage im Wohnviertel Pod Cvilínem. An das System sind die meisten Unternehmen in der Stadt angeschlossen, ebenso wie Schulen, Gesundheitszentren, Geschäfte und ca. 4000 HaushalteTELEKOMMUNIKATIONIn der Gemeinde Głubczyce besteht ein modernes Telekommunikationsnetz, das den Einwohnern moderne Telefonverbindungen über eine automatische Schaltzentrale gewährleistet.Die Gemeinde liegt in der Reichweite der analogen Mobiltelefonie aller in Polen tätigen Anbieter.Krnov hat seit 1996 eine neue digitale HOST-Telefonzentrale. Über die Mikroregion verläuft der hochdurchlässige Lichtleiter Ostrava – Krnov – Bruntál. In der Tschechischen Republik gibt es auch ein gut ausgebautes Mobilfunknetz. LANDWIRTSCHAFTBODENVERHÄLTNISSE – GÜTEKLASSENFür die Gemeinde Głubczyce sind hohe Bodenklassen charakteristisch. Es überwiegen sehr gute und gute Böden, hauptsächlich Weizen- und Rübenböden. Dieses Merkmal prägt insbesondere die Dörfer im zentralen und nördlichen Teil der Gemeinde, wo Löß-Schwarzerden, Braunböden und Pseudo-Bleicherden vorkommen. Die Bodenklassen 1 bis 3 machen 74 Prozent

der gesamten Ackerböden aus. Das Klima schafft günstige Voraussetzungen für die Landwirtschaft. Diese ist der dominierende Wirtschaftszweig in der Gemeinde Głubczyce. In der Anbaustruktur überwiegen Getreidepflanzen (Weizen, Roggen, Gerste – über 80 Prozent des Anbauvolumens) und Hackfrüchte (Kartoffeln und Rüben – fast 10 Prozent)Landwirte der Mikroregion Krnov bauen vorwiegend Weizen, Gerste, Zuckerrüben und Kartoffeln an. Die am

intensivsten bebauten Landwirtschaftsgebiete liegen im östlichen Teil der Mikroregion in der Gegend von Osoblaha. Es sind dort sogar anspruchsvolle Pfl anzen anbaubar. Angebaut werden hier vor allem Rüben sowie Gerste und Weizen. Von den Futterpfl anzen ist Futterraps am gängigsten. Auf den Feldern überwiegen Schwarzerden.INDUSTRIEZahl der Unternehmer in der Gemeinde Głubczyce: 1 200Zahl der Wirtschaftsunternehmen in der Mikroregion Krnov (März 2004): 6 031Die dominierende Industriebranche in der Gemeinde Głubczyce ist die Lebensmittelverarbeitung, speziell Milchverarbeitung, Produktion von Kühlgetränken, Herstellung von Bier und Malz, Bäckereien und Konditoreien, Schlachthöfe und Metzgereien. In der Stadt entwickeln sich auch das Bauwesen, die

Struktur der landwirtschaftlichen Nutzfl ächen in der Gemeinde

Głubczyce im Jahr 2003(in ha)

Gemeindefl ächeinsgesamt

29 433

A. Landwirtschaftliche Nutzfl ächen

23 528

Ackerböden 20 916

Obstgärten 145

Dauerwiesen 865

Weideland 15 021

B. Böden an Wäldern und Baumpfl anzungen

3 080

C. Sonstige Böden und Unland

2 825

Metallindustrie (Herstellung von Zentralheizungskörpern und Wasserboilern) und die Pharma- und Kosmetikindustrie.Ihre Zukunft verbindet die Stadt mit einer Fortentwicklung der Lebensmittelverarbeitung und landwirtschaftsbezogener Dienstleistungen. Dies wird begünstigt durch die Nähe großer Absatzmärkte und die gute Grenzzusammenarbeit mit Tschechien.In der Mikroregion Krnov entwickeln sich hauptsächlich die Maschinen- und die Holzindustrie. Ein wichtiger Wirtschaftsbereich der Mikroregion ist auch das Bauwesen. Traditionell entwickelt sich hier die Herstellung von Musikorgeln. Zwei Drittel der Dienstleistungen und Produkte lokaler Firmen werden auf dem Inlandsmarkt verkauft. Die übrige Produktion kommt in den Export.INVESTITIONSMÖGLICHKEITEN IN DER REGION GŁUBCZYCE-KRNOVDie vorhandenen Reserven im Bereich der Agrarproduktion sowie die Nähe potenziell großer Absatzmärkte für Nahrungsmittel und Landprodukte schaffen günstige Voraussetzungen für Investitionen in Lebensmittelverarbeitung und landwirtschaftsbezogene Dienstleistungen. Die Städte Głubczyce und Krnov verfügen über attraktiv gelegene Gelände für investive Aktivitäten. Die Nähe der Grenze zu Tschechien und die in der Region bestehenden Grenzübergänge schaffen Möglichkeiten einer wirtschaftlichen Aktivierung in der unmittelbaren Umgebung der Grenzübergänge sowie rund um den Transitweg Landstraße Nr. 38. In dieser Zone bietet die Gemeinde Głubczyce ein Investitionsgelände zum Kauf an.ERWÜNSCHTE INVESTITIONEN: Lebensmittelverarbeitung, kommunale Infrastruktur, Wohnbau, Dienstleistungen, Handel, Kultur, Sport, Erholung, Umweltschutz.Vergünstigungen für Investoren. Es besteht die Möglichkeit von Vergünstigungen bei lokalern Gebühren und Steuern im Falle von Investitionen, die für den lokalen Arbeitsmarkt und die Entwicklung der Gemeinden wichtig sind.Gemäß ihrer Entwicklungsstrategie setzt sich die Region Głubczyce-Krnov zum Hauptziel, Voraussetzungen für die Anziehung neuer Investitionen zu schaffen, dies durch Erschließung von Investitionsgeländen und einen umfassenden Investmentservice. Eine äußerst wichtige Aufgabe in den Bereichen Wirtschaft und Unternehmensentwicklung ist die Förderung kleiner und mittelständischer Unternehmen im Rahmen der Zusammenarbeit zwischen dem privaten und dem öffentlichen Sektor. Nicht minder wichtig ist die Entwicklung internationaler Kooperationen und des grenzüberschreitenden Handels.

DE

Struktur der landwirtschaftlichen Nutzfl ächen in der Mikroregion Krnov

(Mai 2004) (in ha)

Gesamte Bodenfläche in der Mikroregion

58 033

Wälder 24 126

Wiesen 11 154

Ackerland 16 713

Obstgärten 17

Wasserbecken 601

Gärten 1 111

Bebaute Grundstücke 683

Sonstige 3628

Partnerstädte von Głubczyce

Krnov, Albrechtice, Rusin

Tschechien

Rockenhausen Deutschland

Saint Remy sur Avre Frankreich

Partnerstädte von Krnov


Polen

Karben Deutschland

Saint Egréve Frankreich

Pefki Griechenland

Telšiai Litauen

Yukon USA

REGION GŁUBCZYCKO- -KRNOWSKI · – Pietrowice–Krnov (ruch towarowy o dopuszczal-nej...

Documents

Transcript of REGION GŁUBCZYCKO- -KRNOWSKI · – Pietrowice–Krnov (ruch towarowy o dopuszczal-nej...