Recenzované periodikum BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI ...

Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaFakulta bezpečnostního inženýrství

aSdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

se sídlem VŠB - Technická univerzita Ostrava

ve spolupráci se

Znaleckým ústavem bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú.a

Českou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu, o. s.a

Ministerstvem práce a sociálních věcí

Recenzované periodikum

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

2015

Sborník přednášek

XV. ročníku mezinárodní konference

13. - 14. května 2015hotel RELAX*** Rožnov pod Radhoštěm

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství

aSdružení požárního a bezpečnostního inženýrství

se sídlem VŠB - Technická univerzita Ostrava

ve spolupráci se

Znaleckým ústavem bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú.a

Českou technologickou platformou bezpečnosti průmyslu, o. s.a

Ministerstvem práce a sociálních věcí

Recenzované periodikum

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

2015Sborník přednášek XV. ročníku mezinárodní konference

pod záštitou rektoraVysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava

prof. Ing. Iva Vondráka, CSc. a

náměstka Ministryně práce a sociálních věcí JUDr. Petra Šimerky

hotel RELAX*** Rožnov pod Radhoštěm13. - 14. května 2015

Vysoká škola báňská - Technická univerzita OstravaFakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13700 30 Ostrava - VýškoviceČeská republikawww.fbi.vsb.cz

Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrstvíse sídlem VŠB - TU OstravaLumírova 13700 30 Ostrava - VýškoviceČeská republikawww.spbi.cz

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú.Divišova 235530 03 Pardubice - StudánkaČeská republikawww.zuboz.cz

Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu, o. s.Studentská 6202/17708 00 Ostrava - PorubaČeská republikawww.cztpis.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republikyNa Poříčním právu 1/376128 01 Praha 2Česká republikawww.mpsv.cz

Recenzované periodikumBEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2015Sborník přednášek XV. ročníku mezinárodní konference

Editor: prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík

© Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrstvíNebyla provedena jazyková korekturaZa věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autoři ISBN 978-80-7385-162-0

Odborný garant konferenceChairman

prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík - VŠB - TU Ostrava

Vědecký výbor konferenceScientifi c Programe Committee

prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. - VŠB - TU OstravaJUDr. Petr Šimerka - Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Dr.h.c. mult. prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc. - Technická univerzita KošiceDr. Daniel Podgórski - Central Institute for Labour Protection, National Research Institute, Polsko

Ing. Viktor Kempa - European Trade Union Institute, Belgieprof. Dr. Viktor A. Trefi lov - Perm National Research Polytechnic University, Rusko

Mgr. Ing. Rudolf Hahn - Státní úřad inspekce práce, OpavaRNDr. Stanislav Malý, Ph.D. - Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. Praha

prof. Ing. Karol Balog, PhD. - Slovenská technická univerzita Bratislava doc. Ing. Ivana Tureková, PhD. - Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. - VŠB - TU Ostravaprof. Ing. Milan Oravec, PhD. - TU Košice

MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D. - Fakultní nemocnice Ostrava

Organizační výbor konferenceOrganising Conference Committee

Ing. Lenka Černá - SPBI OstravaIng. Lucie Sikorová, Ph.D. - VŠB - TU Ostrava

Ing. Ivan Kričfaluši, Ph.D. - NEW ELTOM Ostrava, s.r.o. OstravaRNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D. - Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., Praha

Ing. Robert Chlebiš - CZ-TPIS OstravaMgr. Tereza Benešová - CZ-TPIS Ostrava

Obsah

Stanovenie inhalačnej expozície zvárača pevným aerosólom na pracovisku 1Čekan Pavol, Szabová Zuzana, Balog Karol, Harangózo Jozef

Experimentálne skúmanie hmotnostnej koncentrácie kvapalného aerosólu pri sústružení 4Dado Miroslav, Semanová Petra, Kučera Marián, Hnilica Richard

Možnosti uplatnenia výskumnej činnosti v manažérstve bezpečnosti v petrochemicko-rafi nérskom priemysle 7Demčák Martin

Sociálno - psychologické aspekty pracovného prostredia a ich vplyv na výkonnosť a spoľahlivosť zamestnancov 8Dlugoš Ivan, Kissiková Lenka, Vala Jiří

Využitie termochromizmu v technickej bezpečnosti 12Dulebová Martina

Spoločenská zodpovednosť organizácie a BOZP 17Ďurica Tibor

Aktuální otázky v BOZP v kontextu EU a zastoupení ČR v jejích orgánech 22Hlavín Jaroslav

Bezpečnostná procedúra Lockout/Tagout a jej implementácia v podniku 24Hrušovský Ivan, Martinka Jozef, Vargová Mária,Balog Karol

Stanovení parametrů udržovatelnosti požární techniky na podvozcích Renault Midlum u jednotek HZS ČR Zlínského kraje 29Jánošík Ladislav

Management zdraví a pracovní schopnost zaměstnanců 33Kaňka Petr

Požadavky na strojní a technická zařízení, dovezené ze zemí mimo Evropskou unii 35Kissiková Lenka, Dlugoš Ivan, Vala Jiří

Základní požadavky na stavby - bezpečnost při užívání 38Klas Mojmír

Složení a distribuce aerosolů kovových částic při tavbě a rafi naci olověných odpadů 41Klouda Karel, Lach Karel, Brádka Stanislav

Aplikace ergonomie jako multidisciplinárního oboru do praxe 49Koutný Petr, Hajduková Zdeňka

Ochrana zdraví zaměstnanců v souvislosti s výskytem vysoce nebezpečných nákaz 53Kubátová Hana

Designing New Production Lines Taking into Consideration Work Ergonomics a Workstation 57Kukla Sławomir, Drobina Robert

Současné trendy v prevenci psychosociálních rizik při práci 61Lipšová Vladimíra

Výzkum chování těžkého plynu za reálných atmosférických podmínek 63Marek Jakub, Skřehot Petr Adolf, Skřehotová Marcela

Koordinátor BOZP na staveništi - nový institut k prosazování vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi 65Mílek Vladimír

Bezpečnosť práce hasičov a technológia záchranných prác vo výkopových zásypoch 68Monoši Mikuláš, Konárik Milan

Návrh ochranného systému na uvoľnenie výbuchu drevného prachu v sile 71Mračková Eva

Národní politika BOZP a Národní akční program BOZP pro období 2015 - 2016 75Mráz Petr

Požiadavky na integráciu manažérskych systémov na báze manažérstva rizík 77Pačaiová Hana

Odborná způsobilost fyzických osob v BOZP v České republice podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění návrhu jeho poslední novely v roce 2015 81Samková Anna

Kompetencie pre efektívne vykonávanie činnosti v rámci riadenia BOZP 84Sinay Juraj, Vargová Slavomíra

Ergonomická rizika a pracovní podmínky operátorů v řídicích centrech 87Skřehot Petr, Houser František, Marek Jakub

Proč investovat čas a fi nanční prostředky do zvyšování kultury bezpečnosti ve fi rmě? 93Slováčková Ivana, Kirschstein Günther

Kultúra bezpečnosti v kontexte spoločenskej zodpovednosti 96Sujová Erika, Čierna Helena

Efektivní řízení BOZP v podniku 100Šilar Miroslav

Analýza a hodnocení externích rizik 103Štoudková Eva

Bezpečnost organizace vzhledem k externím rizikům 105Štoudková Eva

Využití nových technologií v zajištění bezpečnosti 107Štoudková Eva

Vzdělávání a výchova pracovníků v oblasti BOZP 109Štoudková Eva

Fyzikální vlastnosti materiálů a BOZP 111Švec Jiří

Analýza a management rizik procesů 113Tragan Tomáš

Technológie odstraňovania azbestocementových materiálov 116Tureková Ivana, Bagalová Terézia

Skrytá nebezpečí v uzavřených prostorech 122Vala Jiří, Kissiková Lenka, Dlugoš Ivan

IHR v souvislosti s řízením oblasti celé BOZP 126Valta Miroslav, Maturová Jana

Posuzování a snižování rizika při provozování strojních zařízení 129Veličková Eva, Štroch Petr, Velička Richard

Nebezpečí požáru u průmyslově používaných kapalin 135Věžníková Hana, Barčová Karla, Dolníček Petr

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI 2015

1Rožnov pod Radhoštěm 13. - 14. května 2015

Ing. Pavol Čekan, PhD.Ing. Zuzana Szabová, PhD.prof. Ing. Karol Balog, PhD.Ing. Jozef Harangózo, PHD.Slovenská technická univerzita v BratislaveMateriálovotechnologická fakulta so sídlom v TrnavePaulínska 16, 917 24 Trnava, Slovenská [email protected], [email protected]@stuba.sk, [email protected]

AbstraktPrašnosť v pracovnom prostredí je v súčasnosti závažným

problémom väčšiny pracovísk, bez uváženia pôsobenia iných faktorov. Publikovaný príspevok poukazuje na konkrétne meranie pevných zváračských aerosólov v konkrétnom pracovnom prostredí zvárača. Charakterizuje proces zvárania pre ktorý bolo meranie realizované v súčinnosti s príslušnými normatívmi, ktoré stanovujú základné požiadavky na odber vzoriek exponovaného ovzdušia na pracovnom mieste. Stanovená koncentrácia je následne porovnaná s limitnými hodnotami podľa platných legislatívnych predpisov.

Kľúčové slováZváranie; pevné aerosóly; bezpečnosť; pracovné prostredie.

AbstractDust in the workplace is now a serious problem of most workplaces,

without taking action other factors. Published contribution highlights the specifi c measurement of solid welding aerosols in a particular workplace welder. Characterized by the welding process for which the measurements were made in conjunction with the relevant formula, which sets out the basic requirements for sampling air exposed in the workplace. The concentration is then compared with the limit values in accordance with applicable laws and regulations.

KeywordsWelding; solid aerosols; safety; work environment.

ÚvodPevné aerosóly sú jedným z najrozšírenejších priemyselných

škodlivín a patria medzi najviac sledované faktory nielen pracovného prostredia, ale aj okolitého ovzdušia. Môžu mať nepriaznivé účinky nielen na ľudský organizmus, ale aj na celkovú kvalitu výroby v závislosti od prevádzky a typu výrobného programu. Dôležité je preto dodržanie požadovaných limitných hodnôt pevných aerosólov.

Tuhé aerosoly môžu mať na organizmus dráždivý, toxický účinok, alebo môžu spôsobiť škodlivé zmeny na pľúcach. Miera biologickej účinnosti prachu závisí od:• kvality prachu (druh, forma a veľkosť častíc, rozpustnosť a pod.),• kvantity prachu a dĺžky expozície,• pracovných metód a technických zariadení,• individuálnej citlivosti exponovaného pracovníka. [6, 4]

Pre hodnotenie procesov zvárania v rámci stanovenia koncentrácie pevných zváračských aerosólov je dôležité poznať samotnú používanú technológiu. Z hľadiska škodlivosti majú

najväčší dosah na ľudský organizmus tavné spôsoby zvárania a to najmä ručné oblúkové zváranie obalenými elektródami a oblúkové metódy zvárania v ochranných atmosférach plynov. Veľké množstvo škodlivých výparov sa uvoľňuje taktiež pri zváraní, resp. spájkovaní (pri oblúkových procesoch spájkovania, napr. MIG spájkovaní) materiálov s povrchovou úpravou zinkovaním [2, 3, 8].

Zváračský pevný aerosól v pracovnom prostredíŠtruktúra pevných častíc zváracích aerosólov je

charakterizovaná kryštalickou sústavou látok nachádzajúcich sa vo zváracích aerosóloch. Má veľmi dôležitú úlohu pri určení ochorenia dýchacích ciest. Najnebezpečnejšie pre ľudský organizmus sú ostré kryštály jednoklonnej a trojklonnej sústavy, aké tvoria napr. kameň, azbest. Iné kryštály alebo amorfné látky sú menej nebezpečné. Pevné zložky zváracieho aerosólu z hľadiska štruktúry nepredstavujú homogénnu kryštalickú alebo amorfnú látku, ale zmes kovových častíc a chemických zlúčenín s nestálym podielom jednotlivých zložiek. Kryštalickými zložkami sú oxidy kovov - Fe3O4, Al2O3, Cu2O.

Tuhé aerosoly zváracieho dymu významné z hľadiska možného poškodenia ľudského organizmu možno rozdeliť na látky ohrozujúce pľúca (FexOy (Fe2O3, Fe3O4), Al2O3, K2O, Na2O, TiO2), látky toxické (MnxOy (MnO, Mn2O, MnO2, Mn3O4), CaF2, KF, NaF, BaF2, BaCO3, PbO, CuO, ZnO, V2O5) a karcinogény, resp. potencionálne karcinogénne látky - Cr+6, NixOy (NiO, NiO2, Ni2O3), CdO, BeO, CoO [7].

Účinky častíc poškodzujúcich zdravie závisia v prvom rade na priemere častíc, ktorý sa pohybuje medzi 0,1 μm a 1,0 μm, avšak hlavne v rozsahu menšom ako 0,4 μm (v tomto rozsahu je 98,9 % častíc). Tieto ultrajemné častice majú schopnosť prenikať do pľúcnych alveol, kde sa usadzujú. Z alveol prenikajú do krvného obehu, prestupujú cez cievne steny a usadzujú sa v tele. Nadmerná expozícia plynnými škodlivinami spôsobuje respiračné ťažkosti ako je zápal pľúc, pľúcny edém, stratu pružnosti v pľúcnom tkanive, chronickú bronchitídu a až udusenie. Známa je aj tzv. zváračská horúčka, čo je reakcia organizmu pri inhalácii toxických látok, teda pár a prašných aerosólov práve vzniknutých oxidov kovov, najmä medi, zinku, chrómu, niklu, mangánu, kobaltu a ďalších, ktorá sa prejavuje ako akútny horúčkovitý stav podobný chrípke. Príznaky zväčša spontánne ustúpia do 24 hodín [6].

V tab. 1 je uvedený rozsah veľkosti častíc tuhých aerosólov vnikajúcich pri najbežnejších typoch zvárania a pri tepelnom delení materiálov.

Tab. 1 Veľkosť vznikajúcich častíc pri rôznych typoch zvárania [11]

Stanovenie inhalačnej expozície zvárača pevným aerosólom na pracoviskuDetermination of Inhalation Exposure to Solid Aerosols Welder in the Workplace

Ručné oblúkové zváranie

Veľkosť častíc je prevažne v rozsahu 0,01 - 0,4 μm

Oblúkové zváranie taviacou sa elektródou v aktívnom plyne

Max. podiel častíc je vo veľkosti 0,01 - 0,05 μm, malé množstvo je väčšie ako 0,2 μm. Pri zváraní vysokolegovaných ocelí - prevažná veľkosť častíc je cca 0,1 μm.

Oblúkové zváranie taviacou sa elektródou v inertnom plyne

Max. podiel častíc je vo veľkosti 0,01 - 0,05 μm. Všetky častice sú menšie ako 0,4 μm. Maximálny podiel častíc je vo veľkosti 0,01 - 0,05 μm.

Tepelné delenie kovov

Veľkosť častíc je od 0,03 μm. Aglomerované sekundárne častice dosahujú veľkosť až 10 μm.



Práca zvárača pozostáva i z ďalších činností: príprava materiálu, zameriavanie, brúsenie a zváranie (obr. 2). Zvárač vykonáva činnosti vo vynútených polohách kľačmo, v sede, v stoji. Tieto polohy ovplyvňujú množstvo pevného aerosólu v dýchacej zóne pracovníka.

Obr. 2 Činnosti brúsenie a zváranie vzhľadom na zmenu polohy zamestnanca

Použitý merací prístrojVzorky pevných aerosólov boli odobraté v dýchacej zóne

zamestnanca prenosným laserovým aerosólovým spektrometrom - GRIMM 1.108. Merací reťazec pozostával zo softwaru, radiálne - symetrickej sondy, sieťového adaptéra, samoregulačného vzorkovacieho čerpadla s garantovaným prietokom 1,2 l/min, PTFE - membránové fi ltre - 47 mm, spojovacieho kábla, ktorý spája prístroj s počítačom (obr. 3). Prístroj umožňuje kontinuálnu analýzu prašnosti od 0,3 až 20 μm, meranie zodpovedá norme STN EN 481 a STN EN 689. Veľkou výhodou prístroja je, že súčasne hodnotí prašnosť na základe rozptylu svetla a gravimetrického princípu.

Obr. 3 Merací reťazec GRIMM 1.108

Stanovenie inhalačnej expozícieV nasledujúcej tab. 2 sú uvedené vypočítané hodnoty

koncentrácií pevných aerosólov pre jednotlivé merania: brúsenie, zváranie a meranie pozadia. Každá koncentrácia obsahuje prepočet na 8-hodinový pracovný čas.

Priemerné celozmenové koncentrácie pevných aerosólov s možným fi brogénnym účinkom a pevných aerosólov s prevažne nešpecifi ckým účinkom pri práci zvárača boli vypočítané z nameraných hodnôt podľa STN EN 689 - Ovzdušie na pracovisku. Pokyny na hodnotenie inhalačnej expozície chemickým látkam na porovnanie s limitnými hodnotami a stratégia merania.

Medzi faktory ovplyvňujúce veľkosť a štruktúru zváračských aerosólov možno zaradiť napr. elektrický prúd, napätie, druh elektrického prúdu, priemer elektród, druh obalu, uhol nastavenia elektródy, metódu zvárania. Podľa použitej technológie sa tvoria rôzne veľkosti častíc s rozdielnou morfológiou [1, 12].

Vykonanie meraní zváračského pevného aerosólu pre stanovenie expozície

Meranie bolo vykonané v podniku so zameraním na strojársku výrobu. Hlavná produkcia je zameraná na revízie železničných vozňov pre nákladnú a osobnú dopravu ako aj na prestavbu prípadne na výrobu nových železničných vozňov. Meranie bolo vykonané v hale, kde boli sústredené hlavne zváračské pracoviská.

V hale je celkovo 13 zváračských pracovísk (rozmery: šírka 24 m, dľžka 120 m, výška 10 m). Počet pracovníkov v hale je 30. Posudzovala sa práca zamestnanca, ktorý vykonával zváranie nového podvozku. Jednotlivé pracoviská sú navzájom oddelené zváračskými zástenami KEMPER. Pred začiatkom merania boli najprv odmerané hodnoty mikroklimatických podmienok na pracovisku prístrojom TESTO 350 XL - TESTO 454, CONTROL UNIT:• teplota = 18,0 ̊C,• vlhkosť = 29 %,• prúdenie vzduchu = 0,12 m.s-1.

Popis pracovnej činnosti a expozície zamestnancovZamestnanci pracujú na stálych pracoviskách pri jednotlivých

zariadeniach podľa ich zaradenia. Väčšina pracovných činností zamestnancov je vykonávaná manuálne a opakujú sa počas celej pracovnej zmeny. Prevádzka je jednozmenná s dĺžkou trvania 8 hodín vrátane 30 - minútovej prestávky. Hodnotila sa práca zvárača, ktorý pracoval s elektrickým zváracím agregátom - zvárací poloautomat MAG (obr. 1). Brúsenie vykonával s ručnou karbobrúskou. Zváranie sa uskutočňuje metódou - Metóda 135 - oblúkové zváranie taviacou sa elektródou (zvárací drôt) v aktívnom plyne. Priemer zváracieho drôtu je ϕ 1,2 alebo ϕ 1 mm. Materiál, ktorý bol touto technológiou zváraný - ocele J 355.

Obr. 1 Zvárací poloautomat MAG

Práca zvárača za 8-hodinovú pracovnú zmenu sa skladá z činností:• príprava (na prácu, príprava materiálu) 30 min,• zváranie podvozkov 300 min,• brúsenie podvozkov 120 min,• prestávka 30 min.



[6] Pauliková, A.; Beneová, A.; Kapalo, P.: Vetrací systém ako súčasť ochrany pracovníka na zváracom pracovisku. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete:<http://www.tzbportal.sk/kurenie-voda-plyn/vetraci-system-ako-sucast-ochrany-pracovnika-na-zvaracom-pracovisku.html>.

[7] Kosnáč, Ľ.: Ochrana zdravia a bezpečnosť pri zváraní. 1995.[8] Badida, M.; Lumnitzer, E.; Lukáčová, K.; Szabó, R.:

Objektivizácia a hodnotenie faktorov prostredia. Kvantitatívne hodnotenie prašnosti v životnom a pracovnom prostredí: elfa, Košice, 2010. s. 29-30. ISBN 978-80-80-86-161-2.

Tab. 2 Stanovenie expozície

ZáverZ výsledkov merania pevných aerosólov nebolo zistené

prekročenie celozmenovej priemernej koncentrácie pevných aerosólov v porovnaní s najvyššími prípustnými limitmi v NV SR č. 355/2006. Avšak ako jediný závažný nedostatok, ktorý by mal byť na posudzovanom pracovisku odstránený je zabezpečenie odsávania. [5]

Odsávanie na zváračskom pracovisku by malo byť celkové nútené a miestne, slúžiace na odsávanie zváračských dymov. Na odsávanie možno použiť odsávacie digestory, odsávacie kryty. [1]

Jednotlivé pracoviská môžu mať centrálne odsávanie vzduchu, ktoré je spojené s odsávacím potrubím, zabezpečujúce odsávanie a vedenie dymu do centrálneho odsávacieho a fi ltračného zariadenia, ktoré možno využiť k odlúčeniu škodlivín z odsávaného vzduchu. Čistý prefi ltrovaný vzduch môže byť v lete vedený do vonkajšieho prostredia a v zime späť do priestorov haly, čím možno dosiahnuť úspory vo vykurovaní príslušnej haly. [1]

PoďakovanieTento príspevok bol podporený projektom KEGA; 028STU-

4/2013 E-learning vo forme príručky bezpečnosti a ochrany zdravia pri zváraní.

Použitá literatúra[1] Pauliková, A.; Beneová, A.: Zváracie pracovisko

a jeho bezpečnostné a environmentálne charakteristiky. 2014. [online]. [citované 5. mája 2014]. Dostupné na internete:<http://www.techpark.sk/technika-562011/zvaracie-pracovisko-a-jeho-bezpecnostne-a-environmentalne-charakteristiky.html>.

[2] Senderská, K.; Viňáš, J.; Zajac, J.: Projekt inovácie vzduchotechniky vo zváračskej škole. In Vytápění, větrání, instalace. - ISSN 1210-1389. - Roč. 20, č. 5 (2011), s. 24-27 NOVÝ, Richard: Hluk a Chvění. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009. 400 s. ISBN 978-80-01-04347-9.

[3] Senderská, K.; Mareš, A.; Zajac, J.; Cvetkovič, S.: Innovation of welding workplace exhaust systems. In Safety. Engineering - Vol. 2. - ISSN 2217-7124. - (2012), s. 85-8.

[4] Zváranie bez následkov In Zvárač. - ISSN 1336-5045. - Roč. 7, č. 1 (2012), s. 25-27.

[5] NV SR 355/2006 Z. z. o ochrane zamestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou chemickým faktorom pri práci.

Mie

sto

odbe

ru

Prie

mer

ná

konc

entr

ácia

v rá

mci

8

h zm

eny

pre m

iest

o od

beru

mg.

m-3

Prie

mer

ná ce

lozm

enov

á ko

ncen

trác

ia p

evný

ch

aero

sólo

v m

g.m

-3

Naj

vyšš

ie p

rípu

stné

ex

pozičn

é lim

ity

/NPE

L/ -

pre p

evné

ae

rosó

ly m

g.m

-3

Nei

stot

a m

eran

ia

0,49

mg.

m-3

Stan

oven

ie ex

pozí

cie

mg.

m-3

M1 - zváranie 0,64297

2,78

s možným fi brogénnym

účinkom - zváračské pevné aerosóly 5,0

3,27Bez

prekročenia NPEL

M2 - brúsenie 0,60678

M3 - pozadie 0,51433 s prevažne nešpecifi ckým

účinkom - železo a jeho zliatiny 6,0

M4 - pozadie 0,50307

M5 - pozadie 0,60678



doc. Ing. Miroslav Dado, PhD.Ing. Petra Semanovádoc. Ing. Marián Kučera, PhD.Ing. Richard Hnilica, PhD.Technical University in Zvolen, Faculty of Environmental and Manufacturing TechnologyStudentska 26, 960 53 Zvolen, [email protected]

AbstraktPredmetom experimentálneho výskumu bolo zistiť vplyv

rýchlosti otáčok vretena sústruhu a prietoku reznej kvapaliny na veľkosť hmotnostnej koncentrácie kvapalného aerosólu generovaného pri sústružení valcového obrobku. Úrovne nezávislých premenných boli stanovené nasledovne: rýchlosť otáčok (500 ot./min - 1250 ot./min) a veľkosť prietoku reznej kvapaliny (1.75 l/min - 3.5 l/min). Semi-syntetická rezná kvapalina (roztok v koncentrácií 10 %) bola privádzaná do miesta rezu cez trysku, ktorej výstupná dýza bola umiestnená od povrchu obrobku vo vzdialenosti 50 mm. Hmotnostná koncentrácia kvapalného aerosólu bola meraná multi-kanálovým fotometrom (DustTrak DRX 8533). Vzorkovacia hlavica bola umiestnená v mieste reprezentujúcom dýchaciu zónu obsluhy sústruhu. Maximálne hodnoty hmotnostnej koncentrácie boli namerané pri rýchlosti otáčok vretena 1250 ot./min a veľkosti prietoku 3.5 l/min. Naopak, minimálne hodnoty hmotnostnej koncentrácie boli namerané pri rýchlosti otáčok vretena 500 ot./min a veľkosti prietoku 3.5 l/min.

Kľúčové slováKvapalný aerosól; sústruženie; hmotnostná koncentrácia.

AbstractLiquid aerosol generation during turning of cylindrical

workpiece on horizontal lathe was investigated as function of spindle speed and fl uid fl ow rate. Experimental parameters and their levels were as follows: spindle speed (500 rpm - 1250 rpm) and fl uid fl ow rate (1.75 l/min - 3.5 l/min). Semi-synthetic fl uid, mixed at 10 % concentration with water, was applied via nozzle centred above the workpiece at a distance of 50 mm. The mass concentration of liquid aerosols was measured by multi-channel direct-reading photometer (DustTrak DRX 8533). Sampler head was sited in place representing breathing zone of operator of lathe. The maximal mass concentration was reached at spindle speed of 1250 rpm and fl ow rate 3.5 l/min. On the other side, the minimum value of aerosol mass concentration was measured at spindle speed 500 rpm and fl uid fl ow rate 3.5 l/min.

KeywordsLiquid aerosol; turning; mass concentration.

IntroductionCutting fl uid mist is important chemical/biological risk

factor in working environment (Sujová, 2012). While effective mist control strategies (enclosures, ventilation, mist collectors, antimisting polymers) are in use, a fundamental understanding of the mist formation and behaviour mechanisms may result in the

development of techniques to limit and/or prevent the formation of mist. During wet turning operation cutting fl uid aerosol may be created as a result of atomization mechanism and/or a vaporization/condensation process. The splash atomization is caused by the kinetic energy of impact as well as disturbances, including air friction and in-fl ight evaporation, as the fl uid travel from the nozzle to target surface. In the splash atomization process, the droplets are often observed to form immediately after the liquid jet impinges upon the workpiece (Ko et al., 2003). The spin-off atomization mechanism is a result of the centrifugal force at the surface of the part in rotational motion. As the fl uid is applied to the workpiece it spreads laterally (along the workpiece axis) to form the rims. Axial positions where the fl ow stops and the rims form depend on the workpiece rotation speed and metalworking fl uid fl ow rate. For fl uid fl ow rates less than a critical value virtually all of the fl uid applied to the rotating workpiece fl ows into these rims and is atomized. If the fl ow rate exceeds critical value, then excess fl uid will drain from the workpiece. Most of the droplets produced by atomization mechanism associated with the rims can adopt one of the three different modes: fi lm mode, ligament mode and drop mode (Atmadi, 2001). Droplet formed via an atomization mechanism in turning may be characterized as sparse, polydispersed spray with a bi-modal size distribution ranging from 0 to 3000 μm in diameter (Ju et al., 2012). In a turning operation cutting fl uid atomization can result from several sources including: impingement with the machine tool, interaction with the rotating cylindrical workpiece, splashing at the point of application and interference with swarf (Yue et al., 2004).

Various studies indicate some of the important factors that infl uence cutting fl uid aerosol generation in turning. Gunter and Sutherland (1999) performed statistically designed experiments to determine the machining conditions that have the most signifi cant effect on cutting fl uid aerosol formation during a turning operation. The effects of spindle speed, nozzle diameter, workpiece diameter, fl uid concentration and sampling location on mass concentration were investigated in experiment. A real-time aerosol monitor was used to measure MWF mist mass concentrations corresponding to the thoracic and respirable fractions. Results of this study showed that spindle speed is the most signifi cant variable affecting mass concentration. Ko et al. (2003) pointed on the fact, that in real machining the cutting tool or cutting chips destroy the spin-off mechanism and majority of the liquid aerosol is due to a splash phenomenon. Sun et al. (2004) developed and experimentally validated a model for cutting fl uid mist formation that describes the interaction of the fl uid with the rotating cylindrical workpiece during a turning operation. Hwang and Chung (2005) found out that the rotational speed of the workpiece and the fl uid fl ow rate have great infl uence on the aerosol diffusion rate in turning operation.

Surprisingly, results of our preliminary study (Dado et al., 2013) indicated that spindle speed did not signifi cantly affect the amount of cutting fl uid aerosol mass concentration. We suppose that it may be related to inaccuracy of measurement procedure based on gravimetric method, among other things. In order to determine basic characteristic of cutting fl uid aerosol generated during turning, aim of this study was to investigate possibility of real-time monitor using for measuring of liquid aerosol mass concentration.

Experimentálne skúmanie hmotnostnej koncentrácie kvapalného aerosólu pri sústruženíExperimental Investigation of Liquid Aerosol Mass Concentration in Turning



Fig. 2 Effect of spindle speed and fl uid fl ow rate on liquid aerosol mass concentration

Fig. 3 Infl uence of combination of examined variables on liquid aerosol mass concentration (A1-500 rpm, A2-1250 rpm,

B1-1.75 l/min, B2-3.5 l/min)

Fig. 4 Association between respirable and inhalable fraction of cutting fl uid aerosol mass concentration

The results of ANOVA have confi rmed important infl uences of spindle speed (F (1,12) = 17,622; p = 0,00124) and fl uid fl ow rate

Materials and MethodsThe mass concentration of cutting fl uid was investigated in

turning operation as function of spindle speed and fl uid fl ow rate. Experimental parameters and their levels were as follows: spindle speed (500 rpm - 1250 rpm) and fl uid fl ow rate (1.75 l/min - 3.5 l/min). Experiment was designed as 2x2 full factorial experiment. The experimental investigation was carried out on hardware testbed that consists of central lathe (KART, model EMU-250) equipped with universal coolant system (OPTIMUM Maschinen). The workpieces were made of free cutting steel S235 JR (11.375.1) with nominal length 350 mm. Their diameter varied from 35 mm to 23 mm as cutting went on. The following cutting conditions were set: feed rate (50 mm/min.), depth of cut (1 mm). Semi-synthetic fl uid, mixed at 10 % concentration with water, was applied via nozzle centred above the workpiece at a distance of 50 mm. The mass concentration of liquid aerosols was measured by multi-channel direct-reading photometer (DustTrak DRX 8533). It combines a light scattering photometer and an optical particle counter for mass fraction concentration measurements between 0.001 and 150 mg/m3 in the size range 0.1 - 15 μm. For the purpose of this work, the fl ow rate was adjusted to 2 l/min so that, an IOM sampler could be connected to the inlet nozzle on monitor using short length of Tygon tubing. Sampler head was sited in place representing breathing zone of operator of lathe. Sampling time was set at 20 minutes. Monitor has two calibration factors: a photometric calibration factor (PCF) and a size calibration factor (SCF). The PCF accounts for the photometric response difference between test dust (for which the instrument is calibrated in the factory) and aerosol being measured, whereas the SCF accounts for the the aerodynamic size differences. To improve the accuracy of the mass concentration measurement, the monitor was calibrated with gravimetric samples by conducting side-by-side comparisons with instrument readings to gravimetric samples. Instrument was zeroed prior to each test, in accordance with manufacturer instructions and it was programmed to record a measurement every 1 s. A photograph of experimental setup is shown in Fig. 1.

Fig. 1 Experimental setup

ResultsFig. 2 presents the effect of spindle speed and cutting fl uid fl ow

rate on the aerosol mass concentration during turning. The maximal mass concentration was reached at spindle speed of 1250 rpm and fl ow rate 3.5 l/min. On the other side, the minimum value of aerosol mass concentration was measured at spindle speed 500 rpm and fl uid fl ow rate 3.5 l/min. Infl uence of combination of examined variables on liquid aerosol mass concentration is depicted in Fig. 3.

y = 0,556x + 0,0237R² = 0,7907

0

0,05

0,1

0,15

0,2

0,25

0,3

0,35

0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5

Res

pira

ble

frac

tion

mas

s co

ncen

trat

ion

[mg.

/m3 ]

Inhalable fraction mass concentration [mg/m3]



Precision Engineering and Manufacturing, Vol. 6, No. 3, 2005, pp. 3-7.

[5] Ju, CH.; Michalek, D.J.; Sutherland, J.W. 2012.: A numerical calibration approach to obtain cutting fl uid droplet sizes in a turning process via imaging system. In Particle & Particle Systems Characterization, Vol. 29, No. 4, pp. 273-284.

[6] Ko, T.J.; Park, S.H.; Kim, H.S. 2003.: Experimental verifi cation of the mist generation mechanism in turning. In International journal of machine tools & manufacture, Vol. 43. pp. 115-120.

[7] Sujová, E. 2012.: Contamination of the working air via metalworking fl uids aerosols. In Engineering Review. Vol. 32, No. 1, pp. 9-15.

[8] Sun, J.; Ju, C.; Yue, Y.; Gunter, K.; Michalek, D.; Sutherland, J. 2004.: Character and behavior of mist generated by application of cutting fl uid to a rotating cylindrical workpiece, Part 2: Experimental validation. In Journal of Manufacturing Science and Engineering, Vol. 126, Issue 3, pp. 426-434.

[9] Thorpe, A.; Walsh, P.T. 2013.: Direct-reading inhalable dust monitoring - an assessment of current measurement methods. In The Annals of Occupational Hygiene, Vol. 57, No. 3, pp. 824-841.

[10] Yue, Y.; Sun, J.; Gunter, K.L.; Michalek, D.J.; Sutherland, J.W. 2004.: Character and Behavior of Mist Generated by Application of Cutting Fluid to a Rotating Cylindrical Workpiece, Part 1: Model Development. In Journal of Manufacturing Science and Engineering, Vol. 126, No. 3, 2004, pp. 417 - 425.

(F (1,12) = 7,1667; p = 0,02015) on mass concentration. Interaction of examined variables has also statistical signifi cant effect on mass concentration (F (1,12) = 18,421; p = 0,00105).

Fig. 4 presents the association between respirable and inhalable fraction of cutting fl uid aerosol mass concentration - the data pairs were highly correlated in the range of measurable data.

Discussion and ConclusionIn order to investigate the characteristics of cutting fl uid

aerosol generated during turning a direct-reading photometer was used to measure inhalable and respirable fraction. The DustTrak DRX model is real-time monitor for size segregated aerosol mass concentrations. It combines photometry with single particle sizing to measure PM1, PM2.5, respirable, and PM10 fractions. Instruments works on the principle of light scattering, its response depends on aerosol properties, such as particle shape, refractive index, size distribution and density. Its main drawback is that its calibration can vary signifi cantly depending on the physical properties of aerosol being measured. Therefore, to obtain accurate quantitative measurements of mass concentration, the monitor should be calibrated using standard gravimetric methods with aerosol of interest under the same working condition (Thorpe and Walsh, 2013). However, the investigation of effect of applying an average calibration factor to measurement is beyond scope of this paper.

The rotational speed of the workpiece and fl ow rate of the cutting fl uid infl uences the mass concentration of generated liquid aerosol during turning. For inhalable fraction, on the average, the mass concentration increased by a factor of 1.89 when the spindle speed was increased by a factor of 2.5. The mass concentration increased by a factor of 1.49 when fl uid fl ow rate was increased by a factor of 2. For respirable fraction, on the average, the mass concentration increased by a factor of 1.44 when the spindle speed was increased by a factor of 2.5. The mass concentration increased by a factor of 1.18 when fl uid fl ow rate was increased by a factor of 2. There was a strong positive correlation between the inhalable fraction and the respirable fraction. From Fig. 4, we can see that 79.07 % (R2) of the mean inhalable accounted for the mean respirable, that is, we have a 79.07 % confi dence that there is a linear relationship between them.

Our further work will focus on investigation effect of different cutting fl uid types on mass concentration.

AcknowledgementsThe paper is based on work performed under research contract

VEGA 1/0676/14 which support is gratefully acknowledged.

References[1] Atmadi, A.; Stephenson, D.A.; Liang, S.Y. 2001.: Cutting

Fluid Aerosol from Splash in Turning: Analysis for Environmentally Conscious Machining. In International Journal of Advanced Manufacturing Technology, Vol. 17, No. 4, pp. 238-243.

[2] Dado, M.; Hnilica, R.; Schwarz, M. 2013.: Metalworking fl uid mist characterization fot the turning process. In Manufacturing Systems Today and Tomorrow 2013: conference proceedings from 7th Annual International Conference, Liberec, 20. 11. - 21. 11. 2013. Liberec: Technická univerzita, 2013. ISBN 978-80-7494-024-8.

[3] Gunter, K.L.; Sutherland, J.W. 1999.: An experimental investigation into the effect process conditions on the mass concentration of cutting fl uid mist in turning. In Journal of Cleaner Production. Vol. 7. pp. 341-330.

[4] Hwang, J.; Hwang, D.CH.; Chung, E. 2005.: Analysis of cutting fl uid atomization and environmental impact through spin-off mechanism in turning operation for environmentally conscious machining (II). In International Journal of



Ing. Martin Demčák, PhD.Slovnaft, a.s, Riaditeľ SD&HSEVlčie hrdlo 1, 824 12 Bratislava, Slovenská [email protected]

AbstraktFirmy nepretržite vyvíjajú nové aktivity v oblasti bezpečnosti

a ochrany zdravia pri práci, ochrany životného prostredia, ochrany pred požiarmi alebo ochrany osôb a majetku. Tieto oblasti manažment prezentuje ako najvyššie priority v rámci podnikania, a to hlavne po výskyte vážnej nehody. No činnosti vykonávané iba preto, lebo sa jedná o „najvyššie priority“ nevedú k dlhodobej zmene výkonnosti a navyše sú často fi nančne a časovo náročné. Prečo? Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci, ochrana životného prostredia, ochrana pred požiarmi, ochrana osôb a majetku, ... nie sú programy, ale procesy, ktoré musia byť integrované do kultúry podniku ako hodnota, nie prezentované ako nová priorita, alebo postup, ktorý treba dodržiavať.

Kľúčové slováManžérstvo bezpečnosti; výskum.

Abstract New safety, environmental protection, fi re protection or security

initiatives are launched at companies all the time. Management decides to make it a top priority, but often only after an accident or a series of accidents. These initiatives, coming from top priorities, cost a lot of money, require a lot of time, but they don’t lead to long-term, permanent changes in the performance. Why? Safety, environmental protection, fi re safety, security, … are processes, not programs. They must be integrated as a value in the work culture for any improvements to have permanence, not just presented as a new priority or procedure that has to be followed.

KeywordsSafety Management; Research.

Úvod Jedným z rozhodujúcich faktorov úspechu podnikania je i to,

či si manažéri uvedomujú vnútorné a vonkajšie riziká, ktorým fi rma čelí a fakt, že dnes „nie je nič zadarmo“! Tieto faktory by mali byť brané do úvahy bez ohľadu na to, či sa fi rma nachádza v čase ekonomického rozkvetu, alebo hlbokej kríze. V silnom konkurenčnom prostredí dokážu prežiť spravidla iba tí najsilnejší, t.j. tí, ktorí sa najlepšie vysporiadajú s rizikami ovplyvňujúcimi ich podnikanie.

Bezpečnosť, neoddeliteľná súčasť podnikateľských aktivítÚspešné fi rmy musia byť oveľa viac odolné voči

podnikateľským rizikám. Globalizácia, rýchlosť zmien, dostupnosť informácií, neistota podnikateľského prostredia, nekalé praktiky spolu s obrovským konkurenčným tlakom nútia fi rmy, aby pracovali na svojej podnikateľskej odolnosti a veľmi vážne sa začali zaoberať manažovaní svojej bezpečnosti.

Manažovanie bezpečnosti nie je lacnou záležitosťouDobré plánovanie podnikania musí zahŕňať stanovenie priorít

a venovať pozornosť tým, ktoré sú najdôležitejšie. V oblasti fi nancií sa pre tento účel často používa termín „budgeting“ - zostavovanie rozpočtu, ktorý predstavuje proces prideľovania dostupných prostriedkov medzi rôznymi oblasťami výdavkov (nákladov). Jednou z takýchto oblastí je i bezpečnosť.

Poskytovanie nadštandardných osobných ochranných pracovných prostriedkov, realizácia školení, modernizácia zariadení za účelom zvýšenia ich bezpečnosti, zavádzanie bezpečnostných programov, budovanie rozsiahlych stabilných/osobných detekčných systémov na únik nebezpečných látok, systémov elektronickej požiarnej signalizácie, stabilných hasiacich zariadení, nákup evakuačných a havarijných prostriedkov, hasiacej techniky, hasiacich materiálov, záložných napájacích zdrojov a diskových polí, kamerových a iných detekčných systémov rozhodne nie je lacnou záležitosťou. Mnohé fi rmy nevenujú otázke bezpečnosti adekvátnu pozornosť a hoci nie sú v núdzi často vedome ignorujú problémy a nedostatky v tejto oblasti, ba dokonca mnohokrát nespĺňajú ani bežné zákonné požiadavky. Dôvodov je mnoho, no hlavným je neochota investovať do oblasti, ktorá „neprináša žiaden zisk“. K zmene tohto mylného názoru dochádza často až po výskyte nežiaducej udalosti, ktorá má trestno-právnu dohru, alebo ktorá spôsobila veľkú stratu.

Aplikácia výskumnej činnosti do oblasti manažovania bezpečnosti

Hoci je mnoho oblastí manažovania bezpečnosti pokrytých štandardnými postupmi, normami najlepšími praktikami, ... vždy existuje priestor na zlepšovanie procesov, zvyšovanie odolnosti voči bezpečnostnému riziku, hľadanie optimálneho modelu riadenia jednotlivých oblastí manažérstva bezpečnosti, ... kde je vhodné aplikovať výskumnú činnosť, cieľom ktorej by mal byť vývoj metód, postupov, nástrojov, ... použiteľných na zlepšovanie spoľahlivosti systému a znižovaniu strát, vrátane počtu pracovných úrazov a chorôb z povolania. Niektoré typické oblasti manažérstva bezpečnosti vhodné pre aplikáciu výskumnej činnosti sú:• analýza a prevencia vzniku nehôd,• manažérstvo rizika/kritické oblasti manažérstva bezpečnosti,• bezpečné správanie jedinca,• bezpečnosť a spoľahlivosť systémov,• riadenie rizika vo fáze dizajnu,• ergonómia,• atď.

ZáverZvýšenie podnikateľskej odolnosti znamená posun dopredu

v podnikovej kultúre, ktorý spolu s rastom povedomia o rizikách podporovaným fi remnými hodnotami a výsledkami výskumnej činnosti vytvára predpoklad, že zamestnanci spontánne dokážu robiť správne veci a budú sa vedieť správne rozhodnúť v prípade výskytu krízovej situácie.

Možnosti uplatnenia výskumnej činnosti v manažérstve bezpečnosti v petrochemicko-rafi nérskom priemysleThe Potential Application of Research in Safety Management within the Petroleum Refi ning Industry



Ing. Ivan Dlugoš, Ph.D.Ing. Lenka KissikováIng. Jiří Vala, Ph.D.VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava - Výškovice [email protected]

AbstraktNeistota v pozícií zamestnania, absencia uznania, repetičná

kumulácia pracovných činností a zhoršujúca sa úroveň medziľudských vzťahov na pracovisku, sú jedny z najvýznamnejších sociálno - psychologických aspektov, ktoré negatívne vplývajú na adaptogény a tým výkonnosť a spoľahlivosť ľudského činiteľa v pracovnom procese, na ktoré poukazujú a ktoré analyzujú autori predmetného príspevku.

Kľúčové slováZamestnanie; neistota; uznanie; medziľudské vzťahy; stres;

riziko; výkonnosť; spoľahlivosť.

AbstractThe uncertainty in the position of employment, lack of

recognition, accumulation of repetitive work activities and the declining level of interpersonal relationships in the workplace are one of the most important socio - psychological aspects that impact negatively on adaptogens and the performance and reliability of the human factor at work, at which point a analyzed by the authors of the paper.

KeywordsEmployment; Insecurity; Recognition; Interpersonal

Relationships; Stress; Risk; Performance; Reliability.

ÚvodMedzi základné aspekty konkurencieschopnosti každého

jedného podniku zaoberajúceho sa výrobou alebo poskytovaním služieb je dôsledná orientácia na zákazníka, spoľahlivosť a kvalita manažmentu vo všetkých jeho oblastiach zamerania sa a obsahových činností. Konkurencieschopnosť je možné poňať ako množinu ustanovení, politík a faktorov, vrátane faktorov a aspektov pracovného prostredia a životného prostredia, ktoré určujú úroveň a vývoj produktivity práce podniku a krajiny v mikro a makropriestore.

Prostredie v širšom slova zmysle predstavuje široký priestor so špecifi ckými vrstvami, ktoré vyžadujú uplatňovanie primeraných nástrojov pri ich skúmaní. [6] Pracovné prostredie a všetko čo s ním súvisí, s prihliadnutím k dobe strávenej každého jedného človeka v nej, predstavuje jednu z najdôležitejších častí životného prostredia. Človek1, ako jeho súčasť, svojím vzťahom, výkonom fyzickej a duševnej práce pracovné prostredie ovplyvňuje a mení ho.

Pracovisko ako také sa stáva, resp. vo svojej podstate je druhým domovom každého jedného človeka a to bez ohľadu na jeho názor

1 V spojení s prácou a pracovným prostredím sa jedná o kmeňového zamestnanca pracujúceho v rámci riadneho pracovnoprávneho pomeru na základne pracovnej zmluvy, prípadne pracovníka pracujúceho na základne dohody alebo iného zmluvného vzťahu.

alebo postoj k tejto skutočnosti. V priebehu časového obdobia spojeného s konkrétnym pracoviskom sa človek stretáva s veľkým alebo menším množstvom ľudí, prostredníctvom riešenia rôznych úloh a situácií, pričom môže ísť o príjemné alebo menej príjemné zážitky, ktoré v človeku zanechávajú pozitívne alebo negatívne pocity, v krátkodobom pôsobení alebo v dlhšej, mnohokrát až fi xnej podobe. Predmetné stavy sa v podstatnej miere transformujú do myslenia človeka, tj. do psychiky, čím dochádza k ovplyvňovaniu jeho správania sa, pocitov, nálad a vo výraznej miere sa prenášajú aj do výkonov, výkonnosti, efektívnosti a spoľahlivosti človeka na konkrétnom pracovisku.

1 Podniková kultúra v kontexte vnímania a konania ľudíPodniková, resp. fi remná kultúra vyjadruje jednak to, že aká

je v rámci jedného podniku dosiahnutá intelektuálna, etická, kvalifi kačná úroveň a jednak to, že aké sú v predmetnom podniku spoločne zdieľané postoje, hodnoty obecné skúsenosti, zažité spôsoby konania a chovania, komunikovania, role, zvyky, rituály, tradície, akceptované pravidlá, priority, aký systém motivácie, odmeňovania a hodnotenia, inými slovami, aké je vedenie ľudí v podniku.

Kultúra podniku ovplyvňuje vnímanie, myslenie, emócie (pocity) a jednanie ľudí. Má rozhodujúci vplyv nato, čo ľudia akceptujú, čo odmietajú, resp. ignorujú. Znižuje neistoty tým, že poskytuje významy a hodnoty, uľahčuje interpretáciu udalostí. [5]

Ľudská psychika a všetko čo s ňou súvisí je zložitý systém, ktorým sa vo svoje podstate zaoberá významná vedná disciplína psychológia práce a inžinierska psychológia. Jej podstata spočíva v tom, že na základe a prostredníctvom rôznych poznatkov a teórií sa snaží analyzovať jednotlivé pracovné situácie, materiálne a spoločenské podmienky pracovného prostredia a pracovného procesu. Z pohľadu ich fyzického a psychického vplyvu na človeka sú predmetom skúmania vzájomné vzťahy v subsystéme človek - stroj - pracovné prostredie, v zastrešení vednej disciplíny o práci - ergonómie.

Manažéri na všetkých organizačných úrovniach podniku by mali poznať teóriu psychológie práce, vedieť ju efektívne transformovať do bežného života s podnikom spojeného, pokiaľ chcú bezchybne a racionálne zvládať všetko z ich funkciou spojené. Viaceré odborné štúdie a výskumné práce jednoznačne preukazujú ekonomickú návratnosť nákladov, ktoré sú investované do ozdravných: organizačných, výchovných a technických opatrení najmä výrobných podnikov, čo v konečnom dôsledku prináša pozitívne a zdravotné psychologické účinky.

2 Pracovné prostredie v kontexte sociálno - psychologických vplyvov

V praktickom živote a v odbornej literatúre neexistuje jednoznačné defi nícia, resp. obsahová náplň pojmu pracovné prostredie, existuje len zrejmé zadefi novanie faktorov, ktoré ho ovplyvňujú, či už v pozitívnom alebo negatívnom slova zmysle a vo väzbe na realizáciu konkrétnej pracovnej činnosti s ním spojenej. Napriek tejto skutočnosti a vo väzbe na ďalší text tohto príspevku, jedna z možných defi nícií hovorí o tom, že: „pracovné prostredie predstavuje súbor vonkajších hmotných (fyzických) a nehmotných (psychických) faktorov, bezprostredne pôsobiacich na človeka a pracovnú činnosť“.

Sociálno - psychologické aspekty pracovného prostredia a ich vplyv na výkonnosť a spoľahlivosť zamestnancovSocio - Psychological Aspects of Environmental and their Infl uence on Performance Reliability and Staf



neistota postavenia, nejasné kompetencie a repetičná kumulácia činností v rámci redukovania nákladov v každej jednej oblasti činnosti podniku, nevynímajúc organizačnú stránku prostredníctvom splošťovania organizačných štruktúr (znižovanie počtu riadiacich prvkov, redukcia technicko - hospodárskych a režijných činností).

Pri dlhodobom výkone profesie, v ktorej sa očakáva vysoká miera „sociálnej pridanej hodnoty“ vedie k tomu, že ich nositelia zo seba vydávajú obrovské množstvo energie a to bez toho, aby sa im ich angažovanosť a pozitívne pôsobenie na druhých vracali vo vyváženej podobe späť. Ak sa k tomu ešte pridá pôsobenie niektorých nepriaznivých objektívnych alebo subjektívnych faktorov pracovného prostredia je zrejmé, že počiatočné nadšenie, s ním angažovaný výkon práce a spoľahlivosť človeka sa postupne strácajú a objavujú sa početné fyzické, psychické a sociálne problémy u konkrétnych ľudí. [2]

3 Predpoklady výkonnosti a spoľahlivosti ľudského činiteľa v kontexte s vysokou podnikovou hodnotou a podnikovou konkurencieschopnosťou

Vysoká podniková konkurencieschopnosť zaisťujúca výkonnosť, predpokladá znalosť a defi níciu podnikovej hodnoty. Každý podnik, ktorý chce dobre a dlhodobo fungovať, sa musí postarať o viaceré svoje oblasti činnosti. Veľmi dôležité je mať majetok, fi nančné zdroje, fi remné know - how, dobrých a spokojných zákazníkov, modernú budovu s potrebným zariadením, avšak najcennejším majetkom - hodnotou sú vlastní ľudia. Ide predovšetkým o hodnotu manažmentu, vo všetkých jej organizačných úrovniach, naprieč celému procesu riadenia a to hneď z niekoľkých pohľadov:• človek musí mať možnosť pri svojej práci využívať slobodu

svojej vôle k hľadaniu nových možností, • človek sa musí snažiť prostredníctvom spolupráce s ostatnými

podporovať rozvoj fi rmy,• na ľudí nie je možné pôsobiť jednoznačnou mocou len zhora

a uplatňovať len povinnosti, bez ich potrebného vyváženia s právami,

• potrebné je rozširovať dialóg o tom, čo a ako urobiť a dať ľuďom možnosť sebavyjadrenia,

• v rámci výkonu pracovnej činnosti je nutné požadovať ich určitú etickú úroveň. [8]

Obr. 1 Základné predpoklady výkonnosti a spoľahlivosti ľudského činiteľa (upravené podľa [5])

K tomu, aby človek dosiahol požadovaný výsledok a cieľ spojený s konkrétnym druhom pracovnej činnosti, či už sa posudzuje podľa kritérií výkonnosti, spoľahlivosti, bezpečnosti, kvality alebo ktoréhokoľvek iného kritéria, sa vždy na tom podieľajú tri predpoklady: „chcieť - vedieť - môcť“, ktoré sú reprezentované: „postojmi - kompetenciami - manažmentom“ (viď. obr. 1), pričom kompetenciami sa rozumejú kompetencie v širšom slova zmysle a to: „znalosťami - schopnosťami - zručnosťami - skúsenosťami“, taktiež však „osobnostnými predpokladmi“, ktorých význam narastá s náročnosťou vykonávaných činností. Čím sú jednotlivé zložky väčšie, tým je väčší aj konečný výsledok a opačne, že

V rámci pracovného prostredia je možné medzi najdôležitejšie skupiny ich podmienok zaradiť:• priestorové a funkčné riešenia konkrétnych pracovísk,• fyzické podmienky pracoviska,• podmienky k zaisteniu problematiky BOZP a hygieny (technická

bezpečnosť strojov a výrobných zariadení, osobná ochrana ľudí, výcvik k bezpečnej práci, hygienické požiadavky na pracovné prostredie),

• preventívna zdravotná starostlivosť o ľudí (posúdenie zdravotného stavu ľudí a ich rozmiestnenie podľa tohto posúdenia, preventívna zdravotná starostlivosť),

• organizačné podmienky,• estetické podmienky,• sociálno - psychologické aspekty pracovného prostredia.

S prihliadnutím k negatívnemu medziročnému štatistickému vývoju v oblasti psychických ochorení v EÚ je zrejmé, že práve sociálno - psychologické aspekty pracovného prostredia majú podstatný význam z pohľadu ich hlbšieho posúdenia, resp. rozanalyzovania hlavných dôvodov a príčin ich dlhodobo nežiaduceho vývoja. Analýza Európskej agentúry pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci potvrdzuje, že ochorenia spôsobené fyzickou a psychickou záťažou dominujú medzi chorobami z povolania v EÚ. Viac ako 38-percentné zastúpenie majú choroby pohybového aparátu, na druhom mieste sú neurologické choroby, ktoré tvoria 21 percent a choroby dýchacieho systému s vyše 14 percentami.2

Pri identifi kácií rizík, ktoré sú spojené s výkonnosťou a spoľahlivosťou ľudského činiteľa, v rámci vedenia a riadenia ľudí, pri akceptácií všetkých okolností v pracovnom procese je nutné najmä sledovať a posudzovať procesy formovania postojov:• aktivizácia ľudí, organizovanie manažovanej rotácie ľudí,

tvorba príležitostí v prospech sebarealizácie jedincov a podpory talentov, podpora tvorivých a inovačných aktivít, rešpektovanie postojov, resp. námetov, propagácia a oceňovanie úspešných riešení, názorov a podnetov ľudí,

• optimalizácia pracovného prostredia po všetkých jej stránkach, vytváranie pozitívnej, náročnej, avšak povzbudzujúcej pracovnej klímy a podpora tímového ducha,

• delegovanie právomoci a zodpovednosti, rozdeľovanie rolí podľa dispozícií a schopností človeka,

• úroveň vertikálnej a horizontálnej komunikácie a informačných tokov,

• stimulačné a motivačné procesy,• rešpektovanie a formovanie morálnych princípov a disciplíny,• zisťovanie a efektívne využívanie informácií o postojoch

a opodstatnených potrebách ľudí.

Veľké odchýlky od ideálnej defi nície a podmienok pracovného prostredia, charakterizovaného konkrétnymi faktormi pôsobiacimi v priebehu pracovných aktivít na človeka, ktorými môžu byť v neuro - psychologickej oblasti napríklad: monotónnosť, časový tlak, práca na zmeny, vynútené pracovné tempo, vysoká zodpovednosť a s ňou spojená právomoc, práca ohrozujúca zdravie a život, sociálna izolácia, kombinácia senzorickej a psychickej záťaže, môžu negatívne vplývať na adaptogény, tým na výkonnosť a spoľahlivosť ľudského činiteľa, zdravotný stav a na mimopracovné aktivity a súkromný život človeka.

Vychádzajúc z obsahu viacerých vedeckých štúdií a praktických skúseností jedného z autorov (bývalý personálny riaditeľ veľkej spoločnosti) je zrejmé, že na vznik a vývoj stresu, konfl iktu a problému majú podstatný vplyv: narušené medziľudské vzťahy, nedostatočná a nejednoznačná interpersonálna komunikácia, 2 SITA, 8. októbra 2014.

VEDIEŤ kompetencie

CHCIEŤ

postoje

manažmentMÔCŤ

Výkonnosť pri vykonávaní danejčinnosti, spoľahlivosť, bezpečnosť,rizikovosť, kvalita, produktivita ...



• významný vplyv na vznik stresu v odlievaní oceli majú zlé pracovné podmienky (hluk, dym a v menšej miere teplo) spoločne so sociálnymi a psychologickými následkami, vrátane izolácie a napätia medzi ľuďmi. [1]

Každé zamestnanie má svoje potenciálne enviromentálne zdroje stresu. Stres v pracovnom prostredí a na konkrétnom pracovisku je dnes spôsobený preťažením, neistotou v práci, v dôsledku narušených medziľudských vzťahov, nadmierou informácií, štýlom riadenia a vedenia ľudí, ktorý sa skôr trestajú ako odmeňujú, vrátane nefi nančnej odmeny a morálneho ohodnotenia za dobre a kvalitne vykonanú prácu. Osobnosť človeka hrá hlavnú rolu pri ovplyvňovaní toho, ako ľudia vidia a najmä vnímajú stresory - podnety vyvolávajúce stres - a ako na neho odpovedajú. Vzťahy s ostatnými i spolupracovníkmi na pracovisku majú podstatne veľký potenciál vytvárať stres alebo ho aj znižovať.

ZáverV rámci životného cyklu, vrátane práce a všetkým čo s ňou

súvisí je podstatné, že: „Nestačí si poukladať do hlavy informácie - aj keď sú užitočné. Rozhodujú nie znalosti, ale kvalita práce - tak znie recept na úspech“. „Na svete neexistuje bezcenný človek. Keď sa správate k ostatným ľuďom láskavo, budú rovnako zaobchádzať aj s Vami. Nezabudnite, že ľudia, ktorých stretávate cestou hore, sú tí, ktorých stretnete ešte raz - keď pôjdete dole“.4 Nie je potrebné sa vždy a za každých okolností otrocky držať všetkých pravidiel, ak prídeš na účinnejšiu, ale pritom rozumnú a neškodnú metódu. Istý človek defi noval kreativitu ako vysporiadanie sa s tým istým problémom iným spôsobom, V tom pravdepodobne spočíva podstata a celé tajomstvo - v tvorivosti a fantázií. [3]

V pracovnom prostredí, na konkrétnom pracovisku sa človek v priebehu pracovnej doby a obdobia, v ktorom vykonáva konkrétnu prácu v súlade s obsahom pracovného zaradenia a pracovnej náplne a pod vedením konkrétneho manažéra, stretáva s rôznymi situáciami a rieši rôzne problémy. V súlade so známym a výstižným v prospech posunu veci napred: „Problémy sú na to, aby sa riešili“, človek reaguje na rôznych ľudí rôznym spôsobom. Či chceme alebo nie, každý človek je nám ináč sympatický, avšak v rámci výkonu manažérskej činnosti by mala byť sympatia k ľuďom „tabu“.

Na základe svojich vlastných skúseností a rozhovorov s najúspešnejšími ľuďmi v USA a inde vo svete, človek menom Walter Anderson5 zostavil „svojich sedem pravidiel zo života“, ktoré sú dobrým „receptom“ a vhodným záverom nášho príspevku:1. Uvedom si, kto nesie zodpovednosť. Ak budeš začínať so slovami

„som to Ja“, môžeš vybudovať nový život a možno aj nový svet.2. Ver v niečo veľké. Keď sa podriadime nejakej veľkej myšlienke,

dosiahli sme úspech skôr, ako vidíme výsledok. Tvoj život potrebuje nejakú veľkú motiváciu.

3. Prejavuj toleranciu. Budeš viac spokojný sám so sebou, ale aj druhí ľudia s Tebou.

4. Buď statočný. Nezabudni, že odvaha ide vždy spolu so strachom, nikdy nie bez neho. Ak Ti na niečom záleží, dá sa očakávať, že budeš nervózny. Bojíme sa len o to, čo považujeme za dôležité.

5. Potrebuješ mať skutočne niekoho rád, pretože potrebuješ prežívať radosť.

6. Neuspokoj sa s málom. Len samotné snaženie nevyrieši Tvoje problémy. Uskutočni všetky svoje sny. Buď aspoň dostatočný, aj to je v poriadku, Túžba byť niekým viac, ako som, je normálna.

7. Usmej sa. To za Teba nemôže nikto urobiť. [4]

4 BEN CARSON & CECIL MURPHEY, 1990, Review and Herald Publishing Association, Hagerstown, MD, USA (ISBN 0-8280-0669-5).

5 BEN CARSON & GREGG LEWIS, Zondervan Publishing House, Grand Rapids, Michigan 49530, USA (ISBN 0-310 -22583-3).

zlý stav niektorej zo zložiek, negatívne ovplyvňuje aj konečný výsledok vo výkonnosti a spoľahlivosti ľudského činiteľa.

Mnoho, ak nie všetci manažéri sa skôr venujú slabším a problémovým ľuďom ako tým výkonným a samostatne fungujúcim. Ten dobrý, bezproblémový len robí, nikto si ho nevšíma a samozrejme, že ani nepochváli (za pochvalu nič nedáš, avšak veľmi veľa môžeš dostať späť), pričom po čase sa začne cítiť zbytočný, čo je len malý krok k tomu, že „v lepšom slova zmysle“ prestane pracovať ako tomu bolo v minulosti a „v horšom prípade“ odíde tam, kde sú lepšie medziľudské vzťahy. Tí najschopnejší ľudia sú zvyčajne veľmi skromní a nepotrebujú robiť veľké vzrušenie okolo seba. Uznanie za dobre vykonanú prácu prostredníctvom pochvaly vie pozdvihnúť človeka na duši a to až tak, že zmení svoje chovanie, svoju výkonnosť z minima na maximum.

4 Generalizovaná úzkosť a stres na pracoviskuNerešpektovanie psychickej pohody ľudí na pracovisku, ktorá

je ovplyvnená neprimeranou psychickou záťažou a tempom práce, nejasnými vzťahmi, organizačnou štruktúrou podniku, s náplňou práce a v rozpore s tým, že každý vie čo má robiť, narušenými medziľudskými vzťahmi, atmosférou narušenej kolegiality, nedôvery a nezodpovednosti, na pracovisku a u konkrétnych ľudí sa vytvára pocit fyzickej a psychickej nepohody, stresu, ktorý si často ľudia ani neuvedomujú. Nevedia, že práve tieto skutočnosti sú príčinnou súvislosťou s ich unavenosťou, slabou výkonnosťou, nesústredenosťou a zlým vzťahom k práci, čo v konečnom dôsledku prináša znižovanie ich výkonnosti a spoľahlivosti, čo je malým krokom k tomu, aby došlo k poškodeniu zdravia človeka a ku vzniku mimoriadnej udalosti s následkom úrazu.

Generalizovaná úzkosť je stav, kedy sa pri človeku prejavujú pocity starosti a obáv, pocit, že sa človek nedokáže zastaviť, prežívanie každodenného napätia, úzkosti alebo nervozity, nepríjemné telesné pocity, človek nedokáže odpočívať a cíti sa na okraji svojich síl.

Generalizovaná úzkosť sa prejavuje dvoma hlavnými rysmi:1. prílišné obavy a starosti, ktoré sa dotýkajú každodenných

záležitostí,2. celková vysoká úroveň telesného napätia, nervozity, stáleho

strehu alebo pocitu nesústredenosti,pričom telesné napätie je následne pôvodom veľkej rady telesných príznakov: búšenie srdca, napätie svalov, únava, bolesti hlavy bolesti v chrbte, problémy so spánkom, hnačky alebo časté močenie, nadmerné potenie, triaška alebo chvenie.

Ľudia, ktorý trpia generalizovanou úzkostnou poruchou majú potrebu robiť všetky veci dokonale, mávajú silný zmysel pre zodpovednosť, neustále strážia a kontrolujú, aby sa niečo zlého nestalo a z tohto dôvodu sú stále v strehu. Pri nadmerných obavách, telesnom napätí a stálom strehu nie je ťažko pochopiť, prečo dochádza k únave, podráždenosti, nepohode a ku stresu. [7]

Fyzické prostredie a s ním spojený hluk, pach a všetky podnety, s ktorými sa človek dostáva v priebehu dňa do styku, napadajú jeho zmysly, pričom môžu ovplyvňovať jeho náladu a celkový duševný stav, pričom nie je dôležité, že človek zistil alebo nezistil, že sú nežiaduce. V rámci rozsiahleho výskumu, pri ktorom boli spojené pracovné podmienky s duševným zdravím človeka preukázali predpoklady vedeckých pracovníkov3, že:• zlé duševné zdravie je priamo spojené s nepríjemnými pracovnými

podmienkami, nutnosťou pracovať rýchlo a vynaložiť veľkú časť fyzickej sily a nadväzuje na neprimeranú a nevyhovujúcu pracovnú dobu,

• fyzické zdravie je taktiež ovplyvnené opakujúcim sa a odludšteným pracovným prostredím, vo väzbe nato, ako sú rýchle výrobné linky,

3 (Komhauser (1965), Cooper a kol. (2001), Kely a Cooper (1981)).



Pôsobenie a chovanie konkrétnych ľudí v pracovnom prostredí je určované aj ich mimo podnikovými záujmami a naopak. Jednou z ciest, ako riešiť uvedený stret záujmov a preferencií, ponúka založenie vzťahov medzi podnikom a človekom v ňom zamestnaným na podnikateľskej báze. Jedná sa o vytváranie vzťahov rešpektujúcich hodnotu zodpovednosti.

Použitá literatúra[1] Arnold, J.; Silvester, J.; Petterson, F.; Robertson, I.;

Cooper, C.; Burnes, B.: Psychologie práce pro manažery a personalisty. Praha: Computer Press, a.s., 2007. 605 s. ISBN 978-80-251-1518-3.

[2] Bedrnová, E.; Nový, I. a kol.: Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press, s.r.o., 2007. 790 s. ISBN 978-80-7261-169-0.

[3] Carson, B.: Zlaté ruky. Vrútky: Advent-Orion s.r.o., 2012. 203 s. ISBN 978-80-8071-141-2.

[4] Carson, B.; Lewis, G.: Širšie súvislosti alebo čo je v živote skutočne dôležité. Vrútky: Advent-Orion s.r.o., 2010. 279 s. ISBN 978-80-8071-125-2.

[5] Kruliš, J.: Jak vítězit nad riziky. Praha: Linde, a. s., 2011. 558 s. ISBN 978-80-7201-835-2.

[6] Papula, J.; Papulová, Z.: Stratégia a strategický manažment ako nástroje, ktoré umožňujú súperenie i spolužitie Dávida s Goliášom. Bratislava: Iura Edition, spol. s r.o., 2012. 276 s. ISBN 978-80-8078-533-8.

[7] Praško, J.: Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 204 s. ISBN 80-247-0185-5.

[8] Vyskočil, V.K.; Kuda, F. a kol.: Management podpůrných procesů. Praha: Kamil Mařík - Professional Publishing, 2011. 488 s. ISBN 978-80-7431-046-1.



Ing. Martina DulebováTechnická univerzita v Košiciach, Strojnícka fakultaLetná 9, 042 00 Košice, Slovenská [email protected]

AbstraktChromogenické materiály dokážu reagovať na stimuly

vonkajšieho okolia a práve táto vlastnosť ich radí medzi málo preskúmané a neustále sa zdokonaľujúce inteligentné materiály. Jednou zo skupín chromogenických materiálov sú termochromické materiály. Aplikácia termochromických materiálov je rozšírená do mnohých oblastí, čím sa nebráni ani ich využitiu na zvýšenie technickej bezpečnosti alebo bezpečnosti všeobecne. Tieto materiály, ktorých je v súčasnosti mnoho druhov, reagujú na zmenu teploty, či už na jej zvýšenie alebo zníženie a takému javu hovoríme termochromizmus. Tento príspevok pojednáva hlavne o nevratných stavoch termochromizmu a bližšie špecifi kuje možné uplatnenie termochromických textílií za účelom ich použitia v praxi.

Kľúčové slováTermochromizmus; teplota; zmena farby; bezpečnosť.

AbstractChromogenic materials can respond to external environmental

stimuli and just this feature rank them into little studied and continual improving intelligent materials. One of the groups of chromogenic materials are thermochromic materials. Application of thermochromic materials is widespread into many areas, thus is free to use for increasing the technical safety and safety in general. These materials, which are at present many types, respond to temperature changes, either to its increase or decrease and we call this phenomena thermochromism. This paper deals mainly about irreversible conditions of thermochromism and it specify the possible application of thermochromic textiles for their use in practice.

KeywordsThermochromism; temperature; colour change; safety.

1 ÚvodV súčasnosti s nárastom a neustálym zdokonaľovaním

jednotlivých druhov materiálov narastajá priamoúmerne aj ich využitie. Veľký rozmach zaznamenávajú inteligentné materiály pre rozličné aplikácie. Pojem chromogenické materiály je všeobecným termínom odkazujúcich na materiály, ktoré menia, vyžarujú alebo aj dokonca aj odstraňujú farbu. Kvôli tejto vlastnosti sa nazývajú aj „materiáloví chameleóni“.

Zmena farby chromogenického materiálu je spôsobená vonkajšími stimulmi, na základe ktorých sa tieto materiály klasifi kujú napr. na fotochromické, termochromické, elektrochromické, piezochromické a iné. Príspevok pojednáva o chromogenických materiáloch, konkrétne termochromických a ich možného využitia v technickej bezpečnosti ako aj v bezpečnosti človeka.

Chromizmus v oblasti bezpečnosti sa nevyužíva v takej miere, ako veľký potenciál na to má. Najviac rozšírené sú indikátory teploty či sklá, ktoré tmavnú podľa intenzity osvetlenia. Väčšina týchto produktov pracuje na princípe vratných dejov.

2 TermochromizmusJedným z mnohých prejavov chromizmu je termochromizmus.

Tento jav je charakteristický tým, že predstavuje vratnú i nevratnú zmenu farby. K zmene farby dochádza v prípade zahriatiu alebo ochladeniu termochromického materiálu. Termochromická zmena farby je významná tým, že je v celku nápadná, často dramatická a vyskytujúca sa počas nízkeho či výrazného teplotného intervalu. Termochromické materiály používajúce uzatvorené farbivá boli objavené v 70.tych rokoch 20.storočia. Technológia bola patentovaná japonskými spoločnosťami a následne bola použitá prevažne pre textilný priemysel a ako novinka na trhu. [1, 2]

Termochromické materiály môžu byť vyrobené z polovodičových zmesí, z tekutých kryštálov alebo použitím kovovej zmesi. Zmena farby nastane pri vopred stanovenej teplote nazývanej tiež termochromický prechod. Toto sa môže zmeniť pridaním prímesí do daného materiálu. Existujú rozdielne mechanizmy vzhľadom na to, aký materiál sa používa. [1, 2]

Termochromizmus v praxiTieto materiály sa používajú vo viacerých komerčných

produktoch zahŕňajúcich textílie, hračky či detské lyžičky. Najznámejšími produktami sú tričká meniace farbu, hrnčeky na kávu, fľaše od nápojov signalizujúce ich správne vychladenie, termochromické teplomery na meranie teploty človeka či akváriové teplomery. Dizajnovými doplnkami sú spreje napr. na autá meniace svoju farbu s teplotou. Okrem komerčného využitia spĺňajú aj funkcie ako indikátory teploty strojov, prepravy a skladovania potravín.

2.1 Reverzibilné a ireverzibilné zmeny termochromizmuZ hľadiska zmien farby po zahriatí je možne stavy

termochromizmu klasifi kovať podľa ich vratnosti/nevratnosti na [3]:• Vratné stavy termochromizmu - zvýšením teploty sa mení farba,

akonáhle sa teplota zníži, dochádza k zmene na pôvodnú farbu.

Tab. 1 Príklady chemických zlúčenín meniacich nevratne farbu po zahriatí [3]

Využitie termochromizmu v technickej bezpečnostiApplication of Thermochromism in Technical Safety

Chemická zlúčeninaTeplota zmeny

farby [°C]

Farba bez zmeny teploty

Farba po zvýšení teploty

Octan kobalnatý Co(C2H3O).4H2O

80 Ružová Purpurová

Fluorid kobalnatý CoF2 85 Oranžový Svetloružový

Fosforečnan kobalnatý Co(PO4)2

110 Ružová Modrá

Chlorid amónno-meďnatý CuCl2.2NH4Cl.2H2O

120 Svetlomodrá Žltá

Fosforečnan kobalnatý CO3(PO4)2.8H2O

140 Svetloružová Svetlomodrá

Metavanadičnan amonný NH4.VO3

150 Biela Hnedá

Hydroxid meďnatý Cu(OH)2 180 Modrá Čierna

Wolframan amonný (NH4)2W4O13.8H2

200 Bezfarebná Tmavohnedý

Uhličitan strieborný Ag2(CO3) 220 Žltá Čierna

Dimetylglyoxim niklu (C4H7O2N)2

240 Jasná červená Svetlo žltá

Uhličitan manganatý MnCO3 300 Biela Čierna



Obr. 2 Termochromická nálepka vykazujúca nevratnú zmenu stavu [5]

Ostro defi nované body topenia čistých organických chemikálií poskytuje jedinečné, vysoko presné teplotne citlivé fázové zmeny indikátorov s dôsledkami zmeny farby. Každý teplotný element využíva inú chemickú zlúčeninu a je vyrobený oddelene nanesením povlaku obsahujúce chemickú látku na špeciálne absorpčné papierové podložky (zvyčajne v čiernej farbe). Pri prekročení menovitej teploty sa chemická látka topí a je absorbovaná substrátom, čo spôsobuje trvalé zmeny farby na čiernu. [5]

Medzi hlavné oblasti využitia nevratných termochromických nálepiek patria [5]:• procesné kontroly,• testovanie a meranie,• kontrola kvality,• bezpečnostné indikátory,• údržba,• záruka.

Ich využitie je veľmi rozšírené, používajú sa aj ako testery výdrže batérií (obr. 3).

Obr. 3 Využitie termochromizmu na testovanie batérií [6]

3.2 Indikátory teploty potravínTermochromické inteligentné obaly slúžia na monitorovanie

zmeny teploty prebiehajúcej v potravinách, čím dokážu upozorniť spotrebiteľa. Sledujú stav potravín, stav okolia ako aj zmeny v nich prebiehajúce, ktorú môžu byť pre spotrebiteľa zavádzajúce. Keďže sa používajú len ako obalový materiál, poprípade len etiketa na obale, neovplyvňujú funkčnosť ani vlastnosti potravín. Takýmto jednoduchým spôsobom je možné sledovať a zaznamenávať zmeny prebiehajúce pri preprave či akejkoľvek inej manipulácií s výrobkami. Indikátory teploty patria medzi inteligentné obalové systémy, ktoré zmeny vnímajú a zaznamenávajú. Tieto nevratné zmeny sa v danej oblasti využívajú najčastejšie. [7]

• Čiastočne vratné stavy termochromizmu (tzv. kvázi vratné) - zvýšením na teplotu, pri ktorej dochádza ku prechodu odtieňa farby alebo do ďalšieho prechodu pôsobením vlhkosti vzduchu dochádza ku regenerácií. Následným zahriatím dochádza ku zmene farby, čím je možné ich viacnásobné použitie. Takéto materiály sa klasifi kujú na základe teplotných prechodov.

• Nevratné stavy termochromizmu - zvýšením teploty dochádza k zmene farby materiálu jednosmerne, čím nedochádza k návratu na pôvodnú farbu. Chemické zlúčeniny preukazujúce túto vlastnosť sa využívajú ako jednozložkové a ako zmesi viacerých chemických látok vstupujúcich do procesu chemických reakcií (napr. farebné oxidy). Teplotný prechod je vo väčšine prípadov u takýchto zlúčenín len jeden, no existujú aj výnimky, kde môžu byť dva či tri teplotné prechody. Príklady zlúčenín meniacich svoju farbu po zahriatí, ako aj ich farebné rozlíšenie zobrazuje tab. 1. Všetky tieto zlúčeniny menia svoju farbu nevratne. Okrem toho exituje taktiež mnoho chemických zlúčenín meniacich svoju farbu vratne a kvázi vratne.

3 Aplikácia ireverzibilného stavu termochromizmu v technickej bezpečnosti

Nevratné zmeny termochromizmu sa využívajú hlavne na preukázanie prekročenia teploty jednorazovo. Každá chemická zlúčenina reaguje v závislosti na teplotu inak. Dehydratácia a zmena pH prostredia ovplyvňuje zmenu farby materiálu. Dané veličiny sú závislé na podmienkach vonkajšieho prostredia.

3.1 Indikátory teploty v technickej bezpečnostiVyužitie termochromickej farby za účelom zvýšenia technickej

bezpečnosti je možné pomocou špeciálnych termochromických pigmentov primiešavaných do farieb či lakov alebo použitím už namiešaných termochromických atramentov. Takéto farbivá sú rôznych teplotných rozsahov a farebných odtieňov. Jednu z možných kombinácií predstavuje obr. 1, kde dochádza k zmenám farby z pôvodnej bielej pri teplotách do 100 °C. Teplotný rozsah je až do 200 °C. Ich hlavné využitie spočíva v indikácií teploty, v bezpečnostných štítkoch a nálepkách preukazujúcich ohrozenie vysokou teplotou či slúžiacich na upozornenie. [4]

Obr. 1 Nevratné termochromické atramenty [4]

Jednou z možných aplikácií je nanesenie farby na trubice, cez ktoré prúdi akékoľvek kvapalné médium. Prekročením teploty je jasne, ľahko a hlavne rýchlo signalizované upozornenie. Ďalším príkladom je tiež nanesenie termochromických pigmentov na časti motorov či zariadení, kde je potrebné sledovať teplotu. Prekročenie teploty predstavuje nebezpečenstvo nielen pre stroje a zariadenie, ale hlavne pre človeka.

Jednoduchším spôsobom v tejto oblasti je použitie konkrétne nevratných termochromických teplomerov, ktoré fungujú na báze tekutých kryštálov. Tieto teplomery majú formu nálepiek a taktiež jasne a rýchlo identifi kujú prekročenie teploty (obr. 2).



Obr. 5 Termochromická potlač na textile pred a po zahriatí [9]

Termochromické farbivá našli svoje uplatnenie aj vo výrobe maskovacích vzorov pre armádne ochranné odevy. Tento model sa dokáže z bezfarebného stať farebným pôsobením vplyvov teploty prostredia a napodobňovať tak okolité prostredie. [2]

V oblasti zvyšovania bezpečnosti je možné využitie termochromizmu v textíliách formou nášiviek či celých častí odevov pre ľudí vyskytujúcich sa a pracujúcich v prostredí, kde dochádza k zvýšeným teplotám. Takáto bezpečnostná poistka vie rýchlo signalizovať možné ohrozenie. Aplikovaním nevratného termochromizmu by bol tak odev jednorázový, no o to účinnejší, keďže by nebolo možné vrátenie na pôvodnú farbu. Využitím termochromickej farby je možné taktiež sledovať prekročenie teplôt pri praní pracovných odevov, kedy sa znižuje ich funkčnosť.

Výskumníci od výrobcov farbív a z akademických organizácií pracujúci na farbivách a pigmentoch vyvíjajú rýchle sfarbovanie materiálov, ktoré fyzicky nereagujú a sú chemicky inertné po nanesení na podklad. [2]

4 Experimentálne overenie termochromizmu v oblasti technickej bezpečnosti

Na rozdiel od nevratných stavov termochromizmu je rozšírenejšie používanie práve tých vratných. Na pracovisku Katedry bezpečnosti a kvality produkcie na Strojníckej fakulte Technickej univerzity v Košiciach bolo vykonané experimentálne overenie princípu termochromizmu. Počas experimentu bola konkrétne vratná termochromická farba značky Zuper paint nanášaná na viac druhov materiálov ako plast, papier, textil, kov, guma. Termochromickú farbu je možné naniesť na materiál rôznymi spôsobmi, či už priamo alebo na štítkoch s touto farbou. Termochromická farba bola nanesená na gumovú hadicu a to pomocou lepiaceho papierového štítka s nanesenou a uschnutou farbou (obr. 6).

Obr. 6 Termochromická farba nanesená na hadici

Na obr. 7 je výsledok experimentu, kde zahrievaním teplým vzduchom bola sledovaná zmena termochromickej farby, pričom bol sledovaný aj čas a teplota. Detailná zmena farby pôsobením tepla z tmavoružovej (obr. 7a) na jasnú ružovú (obr. 7b) je zreteľne viditeľná.

Okrem vratných zmien je možné pozorovať na špeciálnych typoch aj nevratné zmeny, čo znamená, že v prípade prekročenia teploty, daný obal alebo etiketa zmení farbu len raz. Tieto indikátory sú len na jedno použitie, ich farba sa po prekročení nevráti na pôvodnú ale ostane zmenená.

Z hľadiska výroby a následného použitia sa najčastejšie využívajú indikátory teploty v závislosti na čase kontrolujúce vnútornú klímu v obale čím monitorujú nielen čerstvosť potravín ale taktiež aj vzrastajúci záujem o indikátory netesnosti obalov. Indikátory teploty využívajú hlavne enzymatické a chemické nevratné zmeny, ktoré sú zmenou farby viditeľné priamo pre spotrebiteľa. Rýchlosť, akou sa zmení farba je priamou úmerou času. [7]

Spotrebiteľovi tieto indikátory poskytujú informáciu o celkovom tepelnom účinku výrobku alebo o dosiahnutí či prekročení kritickej teploty. Rastom teploty dochádza ku zníženiu kvality potravín, čo nepochybne predstavuje určité riziko. Sledovanie teplôt pomocou týchto indikátorov možno v praxi sledovať na chladených výrobkoch, na výrobkoch z mäsa či na výrobkoch, ktoré vyžadujú skladovanie v chlade. Prevedenia týchto indikátorov sú rôzne a snímanie prebieha v čase s veľkým teplotným rozsahom (obr. 4). Veľkou výhodou je hlavne jednoduchosť aplikácie a jasne pozorovateľná zmena či porušenie teplôt pri výrobkoch v potravinárstve. [7, 8]

Obr. 4 Indikátory teploty potravín [8]

Po aktivácií bude indikátor monitorovať teplotu počas dní, týždňov alebo mesiacov (v závislosti od potreby). Počas tohto času bude zaznamenávať ako dlho vydrží prekročenie/porušenie teploty. [8]

Príklad: Indikátor pri teplote 8 °C sleduje zásielku, ktorej dodanie trvá 3 týždne. Keď daná zásielka dorazí, indikátor preukáže 4 hodinové prekročeniu 8 °C. K porušeniu teploty mohlo dôjsť počas jednej dlhej doby alebo počas krátkych časových rozsahov za dobu 3 týždňov. Tento indikátor je schopný sledovať až 8 hodín porušenia teploty počas tých 3 týždňov. [8]

3.3 Termochromické textílieVyužitie termochromizmu našlo svoje umiestnenie aj

v textilnom priemysle. Úspešná aplikácia termochromických systémov do textílií je možná pomocou dvoch typov - tekutých kryštálov a molekulárnym preskupením. Termochromické tekuté kryštály a termochromické organické zmesi farbív nie je možné použiť priamo na farbenie, pretože nemajú žiadnu afi nitu k substrátu. Oba typy systémov preto vyžadujú mikropuzdro. Mikropuzdra sú defi nované ako (guľaté) častice zložené z pomocnej látky polymérnej matrice (alebo steny/povlaku) uvádzané ako puzdra a vznikajúce aktívne komponenty známe ako materiál jadra. Typické veľkosti častíc sú v rozsahu 50 nm do cca 2 mm. Mikrozapuzdrenie má výhody ako ochrana týchto citlivých farbív pred vonkajším prostredím a taktiež aj umožňuje spojiť dohromady niekoľko termochromických farbív, čo vedie k niekoľkým úzkym rozsahom farieb. [2, 9]

Ich uplatnenie je prevažne komerčné, ako napr. nápisy na tričkách či čiapkach. Využívajú sa aj ako dizajnové prvky v domácnostiach (obr. 5).



5 Problémy spojené s aplikáciou termochromizmuV súvislosti s aplikáciami termochromizmu sú zaznamenané

aj viaceré typy problémov. Jedným zo základných problémov je ťažšia dostupnosť materiálov preukazujúcich chromizmus či ich vysoká cena. Momentálne sa kladie väčší dôraz kladie na ich komerčné využitie.

Hlavným problémom termochromických indikátorov teploty vo forme nálepiek je ich menšia odolnosť voči klimatickým či pracovným podmienkam. Postupom času dochádza k ich opotrebovaniu a je potrebné ich nahradiť.

V oblasti textílií je základným problém použitie termochromických mikrokapsúl u syntetických aj prírodných vlákien. Problémom je, že zapuzdrený termochromický systém musí byť nepriepustný a nerozpustný vo vode. Boli vyvinuté techniky tlače, v ktorých sú mikrokapsule využívané ako konvenčné pigmenty a sú teda použité v štandardných akrylových tlačiarenských pastách. Termochromické materiály nie sú schopné na priame farbenie vlákien z dôvodu nedostatku afi nity s vláknom. [2]

Bolo publikovaných niekoľko patentov popisujúcich vrstvu syntetických vlákien s polymérnymi spojivami, ktoré obsahujú termochromické mikrokapsuly, Avšak obe techniky vedú ku nízkej pevnosti farby a často majú negatívny vplyv na rukoväť tkaniny. Bola však objavená aj alternatívna metóda.Farebný stav termochromických prostriedkov je všeobecne veľmi nízky pretože v konečnom systéme je prítomné len malé množstvo farbiva. Ďalší problém spojený s textilnou aplikácie je, že mnohé komerčné formulácie vykazujú zlé vlastnosti v zmysle stálofarebnosti. [2]

ZáverCena, dostupnosť a teplotný rozsah sú jednými z faktorov

ktoré je potrebné vylepšiť, aby boli takéto materiály populárne u koncového užívateľa. Bezpečnostné poistky ako teplotné indikátory založené na termochromizme nachádzajú vďaka už teraz existujúci rozličným prevedeniam svoje uplatnenie nielen v technickej bezpečnosti.

V súčasnosti sa len malý počet komerčných organizácií zaoberá vývojom zlepšených kompozícií v oblasti termochromických textílií. Je jasné, že musia byť vykonané ďalšie štúdie s ohľadom na zloženie, zapuzdrenie a použitie termochromických systémov v textilnom priemysle. To by malo pomôcť vyriešiť rad problémov, ktoré sú neodmysliteľné v súčasných systémoch a v súčasnej dobe obmedzujú ich komerčné použitie.

Použitá literatúra[1] Bamfi eld, P.; Hutchings, M.: Chromic Phenomena,

Technological Applications of Colour Chemistry. 2. Vydanie. Cambridge: RSC Publishing, 2010. ISBN 978-1-84755-868-8.

[2] Chowdhury, M.A.; Joshi, M.; Butola. B.S.: Photochromic and Thermochromic Colorants in Textile Applications. In Journal of Engineered Fibers and Fabrics. Roč. 9, č. 1 (2014), s. 107-123. ISSN 1558-9250.

[3] Ficková, Z.; Benešová, J.; Kudláček, J.: Interaktivní nátěrové systémy: Sborník přednášek z konference Centra Výzkumu Povrchových Úprav In Transfer, Výzkum a vývoj pro letecký průmysl, č. 22/2014. Praha: VZLÚ, 2014. s. 13-17. ISSN 1801-9315.

[4] RCL Hallcrest: Irreversible inks. [online]. 2015. [cit. 2015-4-1]. Dostupné na internete: <http://www.hallcrest.com/technology-capability/irreversible-inks>.

[5] RCL Hallcrest: Irreversible temperature labels. [online]. 2015. [cit. 2015-4-2]. Dostupné na internete: <http://www.hallcrest.com/technology-capability/irreversible-temperature-labels>.

[6] RCL Hallcrest: Battery tester. [online]. 2015. [cit. 2015-4-2]. Dostupné na internete: <http://www.hallcrest.com/our-products/consumer/battery-tester>.

Obr. 7 Zmena termochromickej farby počas experimentu

Proces zmeny teploty bol sledovaný na termokamere značky FLIR i40. Teplotný rozsah, v ktorom prebiehal experiment bol od 20 °C - 45 °C. Teplotný rozsah termokamery FLIR i40 je široký, od -20 °C do 350 °C. Termochromická farba sa začína meniť pri teplotách 35 °C - 37 °C. Počiatočný stav je na obr. 8a a zaznamenaný nárast teploty termokamerou je na obr. 8b.

Obr. 8 Sledovanie zmeny teploty na materiáli termokamerou

Ďalšie overenie termochromizmu bolo nanášaním vratnej termochromickej farby značky Zuper paint na textil. V tomto prípade sa urobili dva experimenty a to: - farba sa naniesla priamo na textil, - do textilu bola všitá značka niťou zafarbenou touto

termochromickou farbou.

Výsledky experimentu sú na obr. 9, kde je preukázateľná zmena farby pomocou zvýšenia teploty teplým vzduchom. Rýchlosťou sa oba prípady nelíšili, k zafarbeniu na jasnú ružovú došlo rovnako ako aj k opätovnému zafarbeniu na pôvodnú tmavoružovú farbu.

Obr. 9 Zmena termochromickej farby nanesenej na textile

Výsledkami experimentov bol overený vratný termochromizmus ako aj jeho nanášanie na rôzne materiály. Taktiež boli overené teploty pri ktorých dochádza ku zmenám farieb ako aj ich návrat do pôvodného stavu.

a) b)

a) b)



[7] Žižková, J.: Nové trendy v inteligentním balení. [online]. 2015. [cit. 2015-4-2]. Dostupné na internete: <http://www.odbornaskola.cz/joomla/images/stories/odbornaskola/zizkova/nov_trendy _v_inteligentnm_balen.pdf>.

[8] Timestrip PLUS. [online]. 2014. [cit. 2015-4-3]. Dostupné na internete: <http://timestrip.com/products/timestrip-plus>.

[9] Christie, R.M.; Robertson, S.; Taylor, S.: Designing concepts for a tempereature-sensitive environment using thermochromic colour change. In Journal of the International Colour Association. Roč.1, č.1 (2007). s. 1-11. ISSN 2227-1309.



prof. Ing. Tibor Ďurica, CSc.Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v KošiciachKukučínova 17, 040 01 Košice, Slovenská [email protected]

AbstraktBezpečnosť práce je neoddeliteľnou súčasťou práce, produkcie

a života organizácie. Spoločenská zodpovednosť organizácie implicitne v sebe musí obsahovať aj bezpečnosť práce, nakoľko len zdraví pracovníci môžu zabezpečovať trvalé zvyšovania výkonnosti a konkurencie schopnosti organizácie.

Kľúčové slováBezpečnosť; práca.

AbstractWork safety is an integral part of work, production and life of

the organization. Corporate social responsibility must implicitly include safety work, because only health staff can provide permanent increase of performance and competitiveness of the organization.

KeywordsSafety; works.

1 Spoločenská zodpovednosť organizáciePojem „Corporate Social Responsibility“ (CSR) - Spoločenská

zodpovednosť fi riem (chápané tiež aj ako svedomie spoločnosti, fi remné občianstvo, sociálne výkon, alebo udržateľné zodpovedné podnikanie), nie je zatiaľ jednoznačne vymedzený a ponúka teda rôzne možnosti interpretácie jeho defi nícií a ešte väčšie množstvo prístupov pri napĺňaní tejto koncepcie. Aktuálne defi nície CSR sa opierajú o princípy: nestrannosť, angažovanosť, aktívna spolupráca so zainteresovanými subjektmi a transparentnosť. Tiež sa vyznačujú spoločnými charakteristikami, akými sú univerzálnosť a dobrovoľnosť. Zameriavajú sa na aktívnu spoluprácu so zainteresovanými stranami, vyjadrujú záväzok prispievať k rozvoju kvality života. Sociálna zodpovednosť v sebe zahŕňa efektívny a zodpovedný prístup k rozvoju/budúcnosti organizácie, vzťahy so zamestnancami, kreativitu a trvalú udržateľnosť pracovných miest a záujem o životné prostredie.

Podľa tzv. Zelenej knihy Európskej komisie z. r. 2001 CSR je „dobrovoľné integrovanie sociálnych a ekonomických záujmov do každodenných fi nančných záležitostí a interakcií s fi remnými stakeholdermi.“ Podľa inej defi nície CSR je „kontinuálny záväzok podnikov správať sa eticky, prispievať k trvalo udržateľnému ekonomickému rozvoju, a zároveň prispievať k zlepšovaniu kvality života zamestnancov, ich rodín, rovnako ako lokálnej komunity a spoločnosti ako celku“.

Spoločenská zodpovednosť organizácie a BOZPCorporate Social Responsibility and OHSAS

Predmet Kapitola 1

Usmernenie pre všetky typyorganizácií, bez ohľaduna ich veľkosť alebo sídlo

Termíny Kapitola 2a definície

Definície základnýchtermínov

Chápanie Kapitola 3spoločenskejzodpovednosti

História a charakteristika;vzťah medzi společenskouzodpovednosťou a trvaloudržateľným rozvojom

Princípy Kapitola 4spoločenskejzodpovednosti

Dva základné postupy pri uplatňovaní spoločenskej zodpovednosti Kapitola 5

Kľúčové oblastispoločenskejzodpovednosti

Kapitola 6

Uznanie spoločenskejzodpovednosti

Identifikácia a zapojeniezainteresovaných subjektov

Správa a riadenie organizácie

Ľudsképráva

Personálnemanažérstvo

Životnéprostredie

Korektnésprávanie

organizácie

Spotrebiteľskézáležitosti

Angažovanosťv komunite

a rozvoj komunity

Súvisiace aktivity a očekávania

Integráciaspoločenskejzodpovednostido činnostiorganizácie

Kapitola 7

Vzťah charakteristikorganizácie a spoločenskej

zodpovednosti

Pochopenie prínosuspoločenskej zodpovednosti

pre organizáciu

Dobrovoľné iniciatívyv oblasti spoločenskej

zodpovednosti

Zvyšovanie dôveryhodnostivo vzťahu k spoločenskej

zodpovednosti

Hodnotenie a skvalitňovanieaktivít a pstupov

organizácie týkajúcích saspoločenskej zodpovednosti

Komunikáciao spoločenskejzodpovenosti

Postupy pro integráciispoločenskej zodpovednosti

do činnosti organizácie

Zoznam literatúry: Rozhodujúce zdrojea ďalšie usmernenie

Príloha: Príklady doborovoľných iniciatíva nástrojov v oblasti

spoločenskej zodpovednosti

Maxim

alizácia príspevku organizáciek

trvalo

ud

ržateľ

ném

u ro

zvojuZodpovednosť

Transparentnosť

Etické správanie

Rešpektovanie záujmovzainteresovaných subjektov

Rešpektovanie právnehoštátu

Rešpektovaniemedzinárodnýchnoriem správania

Rešpektovanie ľudskýchpráv

Obr. 1 Schematický prehľad normy ISO 26000



2 Bezpečnosť práceKvalita a úroveň ochrany pracovného života a zdravia

zamestnancov v širšom kontexte prezentuje kultúrnu, spoločenskú a ekonomickú vyspelosť zamestnávateľov a štátu. Starostlivosť o BOZP determinujú najmä sociálne a ekonomické aspekty, ktoré sú navzájom rovnocenné a vzájomne sa ovplyvňujú.

Dobrou úrovňou BOZP možno predchádzať a minimalizovať straty na ľudských životoch a zdraví vzniknutých v dôsledku pracovných úrazov, chorôb z povolania a iných poškodení zdravia z práce. Pozitívny ekonomický vplyv zlepšovania pracovných podmienok a osobitne BOZP je vyjadrený aj vyššou produktivitou, efektívnosťou, ako aj kvalitou práce a kvalitou poskytovaných služieb. Starostlivosť o bezpečné a zdravé pracovné podmienky napomáha zvyšovanie konkurencieschopnosti determinovanej kvalitnými výrobkami, kvalitnými službami pre zákazníkov, novými výrobkami a službami, rentabilnosťou, ktoré vytvárajú len zdraví a motivovaní zamestnanci.

V minulosti bola bezpečnosť práce chápaná len ako protiúrazová prevencia, ako opatrenie aby sa nestal pracovný úraz, aby nedošlo k poškodeniu zdravia a stratám na ľudských životov. Negatívom bolo hľadisko prístupu k BOZP, pretože tu sa pristupovalo k tzv. poúrazovej prevencii a hodnotenie vyplývalo až z dôsledkov negatívneho javu.

Dnes sa preferuje komplexnejší pohľad ktorý stavia do popredia človeka, jeho ochranu s ohľadom na všetky aspekty techniky, technológie a prostredia, ale aj zodpovednosť človeka za chyby v práci, ktoré vedú k nežiaducim dôsledkom pre organizáciu. Rámec bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci sa rozširuje a riadenie bezpečnosti sa mení na systémový prístup. Tento princíp, vyplývajúci z legislatívy EÚ, je jedným z kľúčových ustanovení o zavádzaní opatrení na podporu zlepšenia BOZP.

Ku klasickým opatreniam bezpečnosti práce „modrých golierov“, dnes na význame nadobúdajú otázky bezpečnosti práce „bielych golierov“. Preto je potrebné, v súvislosti s ochranou zamestnancov, zaoberať sa aj takými faktormi ako je stres, pracovná záťaž, pracovné tempo/termínované úlohy, monotónnosť práce, pracovné podmienky, sociálne vybavenie pracovísk, spravodlivosť odmeňovania, etc.

V súčasnom období nastáva výrazný nárast spojený s požiadavkami na aplikáciu teórie manažérstva rizík a to tak aby riadenie malo svoj výsledný efekt a zohľadnilo všetky možné situácie. Posudzovanie rizík sa stalo základom v riadení všetkých odvetví, rozvíja sa taktiež implementácia požiadaviek na BOZP do všetkých oblastí ľudskej pôsobnosti.

BOZP je relatívne zložitý mechanizmus, postavený na množstve právnych predpisov, zahrňujúci rôzne vedné oblasti vrátane organizácie a riadenia procesov. Donedávna BOZP znamenala predovšetkým prevenciu proti úrazom a haváriám pri manuálnej práci. V súčasnosti okrem toho zahŕňa aj ostatné stránky ochrany zamestnancov súvisiace s prácou, napríklad fyzickú a psychickú pohodu, sociálnu ochranu, pracovné podmienky, pracovné vzťahy, hygienické podmienky, sociálne vybavenie pracovísk. Starostlivosť o BOZP je nezastupiteľnou povinnosťou a zodpovednosťou zamestnávateľa a jeho vedúcich pracovníkov, ale aj všetkých zamestnancov organizácie. Je zrejmé, že len zodpovedným prístupom všetkých účastníkov pracovného procesu k povinnostiam v tejto oblasti, možno dosahovať kladné výsledky v prevencii pracovnej úrazovosti a ekonomických strát.

Zák. č. 124/2006 Z.z. defi nuje BOZP ako ,,stav pracovných podmienok, ktoré vylučujú alebo minimalizujú pôsobenie nebezpečných a škodlivých činiteľov pracovného procesu a pracovného prostredia na zdravie zamestnancov. Ide o súbor opatrení, ktoré pri správnej realizácii vytvoria podmienky na to, aby sa pravdepodobnosť ohrozenia, alebo poškodenia ľudského zdravia pri práci znížila na minimum.“

Defi nície a interpretácie pojmu CSR vychádzajú z myšlienky podnikať tak, aby z procesov a výsledkov podnikania mal prospech čo najširší okruh ľudí - zainteresované strany. V podstate CSR znamená, že organizácia by mala byť spoločensky zodpovedná a ekologicky udržateľná. Spoločensky zodpovedná, znamená to, že z činnosti organizácie by mali mať prospech zainteresované strany a celá spoločnosť a ekologicky udržateľné znamená, že procesy organizácie by nemali poškodzovať životné prostredie, t.j. ich procesy a výrobky majú byť priateľské ku životnému prostrediu.

Spoločenská zodpovednosť z hľadiska multilaterálneho prístupu je systémovo popisovaná v norme STN ISO 26000:2011 Usmernenie k spoločenskej zodpovednosti (pozri schému na obr. 1). Táto norma nie je určená na regulačné alebo zmluvné využitie.

CSR predstavuje dobrovoľný záväzok fi riem chovať sa v rámci svojho fungovania zodpovedne ku prostrediu i spoločnosti, v ktorej podnikajú. V praxi to znamená, že fi rmy, ktoré prijali CSR za svoje, si dobrovoľne stanovujú vysoké etické štandardy, snažia sa minimalizovať negatívne dopady na životné prostredie, pestujú dobré vzťahy so svojimi zamestnancami a podporujú región, v ktorom pôsobia. Takéto fi rmy sú nositeľmi pozitívnych trendov a pomáhajú meniť podnikateľské prostredie ako celok, odlišujú sa od konkurencie, stávajú sa žiadaným partnerom podobne zmýšľajúcich fi riem a organizácií a atraktívnym zamestnávateľom. Spoločensky zodpovedné aktivity fi riem sú čisto dobrovoľné a charakteristické tím, že idú nad rámec povinností daných zákonom.

Zapojenie interných a externých zainteresovaných strán fi riem a inštitúcií v rámci spoločných kanálov komunikácie, umožňuje fi rmám a inštitúciám lepšie predvídať a využiť rýchlo sa meniace očakávania spoločnosti a prostredia. CSR sa týka celého radu oblastí: • zodpovedné verejné obstarávanie, • starostlivosti o zamestnancov (vrátane BOZP),• férový prístupu k zákazníkom, • etické riadenie podniku, • ochrana životného prostredia, • spolupráce s miestnou komunitou.

CSR tvorí základ cieľov stratégie Európa 2020 a výrazne prispieva k plneniu cieľov zmluvy o Európskej únii, ktoré sa týkajú trvalo udržateľného rozvoja a vysoko konkurencieschopného sociálneho trhového hospodárstva.

Zodpovedné správanie sa podnikov je dôležité zvlášť vtedy, keď subjekty súkromného sektora poskytujú verejné služby. Pomoc pri zmierňovaní sociálnych vplyvov hospodárskej krízy vrátane straty pracovných miest je súčasťou spoločenskej zodpovednosti podnikov.

CSR ponúka súbor hodnôt, na ktorých je možné budovať súdržnejšiu spoločnosť, a na ktorých je možné založiť prechod k udržateľnému hospodárskemu systému a zvýšeniu zamestnanosti.

V sociálnej oblasti sa CSR prejavuje minimalizovaním negatívnych dôsledkov aktivít podnikov na prostredie, v ktorom pôsobia. Sú to napríklad zdravie a bezpečnosť zamestnancov, dodržiavanie politiky rovnosti príležitostí, vyváženosť pracovného a osobného života zamestnancov, fi lantropia, pravidlá lobingu, boj proti korupcii, rast kvality života, atď.

Rozvoj koncepcie spoločenskej zodpovednosti a zodpovedného podnikania bol spôsobený predovšetkým neustále zvyšujúcim sa počtom a narastajúcou mocou veľkých korporácií, ktoré okrem ekonomickej prosperity priniesli so sebou aj negatívne dopady na zamestnancov, životné prostredie a spoločnosť ako takú, čo bolo hlavným dôvodom pre uskutočnenie zmeny. Ide o koncept, pomocou ktorého spoločnosti integrujú spoločenské a environmentálne záujmy do ich fi remných činností a v interakcii s ich stakeholdermi na dobrovoľnej báze.



oddychu a využitia voľného času, atď.). Úlohou smernice je uviesť opatrenia na zlepšenie v oblasti BOZP. Obsahuje základné princípy ohľadom prevencie pracovných rizík, ochranu bezpečnosti a zdravia, vylúčenie rizikových a úrazových faktorov, informovanie, konzultácie, vyváženosť medzi účasťou na školeniach v zmysle zákonov štátu a/alebo praktického výcviku pracovníkov a ich zástupcov, rovnako aj vypracovaním obecných smerníc na uplatnenie oznámených princípov.

Európska únia preferuje sociálnu dimenziu rovnako ako ekonomické aspekty, pričom vychádza z princípu, že BOZP zamestnanca pri práci je fenomén, pri ktorom nemožno vidieť len ekonomickú stránku veci. Ide o riešenie situácie vyplývajúcej z demografi ckého vývoja (starnutie ekonomicky aktívnej populácie) zamestnávaním vekovo „zrelších“ osôb v spojitosti s predlžovaním veku odchodu do dôchodku.

Mimoriadnu dôležitosť BOZP prisudzujú aj orgány EÚ a národné vlády. Európska únia prijala strategický dokument na roky 2014 - 2020 „Zdravie a bezpečnosť pri práci“, v ktorom sú určené tri hlavné výzvy v oblasti BOZP, pričom dôraz je kladený na psychické a mentálne zdravie zamestnancov:• zlepšiť vykonávanie existujúcich ustanovení o BOZP na

pracovisku najmä posilnením kapacity mikropodnikov a malých podnikov pri zavádzaní účinných a efektívnych opatrení na predchádzanie rizikám,

• zlepšiť prevenciu ochorení súvisiacich so zamestnaním. V tejto súvislosti odporúča zamerať sa na riešenie nových a vznikajúcich rizík bez toho, aby sa opomenuli existujúce riziká,

• zohľadniť starnutie pracovnej sily EÚ.

Vláda Slovenskej republiky uznesením č. 391/2013 schválila stratégiu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v Slovenskej republike do roku 2020 a programu jej realizácie na roky 2013 až 2015 s výhľadom do roku 2020. V stratégii BOZP sú pomenované jej základný cieľ, priority a stanovené zásadné úlohy v oblasti BOZP v SR na podporu zamestnávateľov v ich starostlivosti o BOZP. Základným cieľom stratégie BOZP je naďalej znižovanie počtu pracovných úrazov, najmä smrteľných pracovných úrazov a pracovných úrazov s celoživotnými následkami, ako aj eliminovanie príčin chorôb z povolania, zlepšovanie prevencie a posilňovanie kultúry práce. Táto stratégia má defi nované štyri priority:1. Zlepšenie informovanosti, propagácie a kultúry prevencie

v oblasti BOZP.2. Zlepšenie personálnych a materiálových podmienok pre kvalitné

a efektívne fungovanie orgánov inšpekcie práce a ostatných orgánov dozoru v oblasti BOZP.

3. Zlepšovanie kvality činnosti odborných subjektov oprávnených na výkon činností v oblasti BOZP.

4. Uplatňovanie systémového prístupu k problematike BOZP.

Najdôležitejším nástrojom starostlivosti zamestnávateľov o BOZP, ktorý je preferovaný aj stratégiou BOZP, je dôsledná preventívna činnosť a prijímanie účinných ochranných opatrení. Snahou stratégie BOZP je presadzovať:• uplatňovanie dostatočnej úrovne ochrany pre všetkých

zamestnancov vo všetkých sférach hospodárstva,• zabezpečenie kontinuálneho zlepšovania zdravia zamestnancov,• zohľadnenie rodového hľadiska v otázkach BOZP,• zohľadnenie zmien na trhu práce vyplývajúcich z demografi ckého

vývoja, starnutia pracovnej populácie a technologického vývoja.

Systémovou súčasťou realizácie stratégie BOZP je:• zmenšovania počtu neštandardných pracovných vzťahov

s cieľom obmedzenia rizík, ktoré z nich vyplývajú vzhľadom na bezpečnosť a zdravie zamestnancov,

Ochrana práce je defi novaná ako systém opatrení vyplývajúcich z právnych predpisov, organizačných, technických, zdravotných a sociálnych opatrení, ktoré sú zamerané na utváranie pracovných podmienok zaisťujúcich bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci a na zachovanie zdravia a pracovnej schopnosti zamestnancov. Základnou súčasťou ochrany práce je starostlivosť o bezpečnosť a zdravie zamestnancov pri práci a o zlepšovanie pracovných podmienok, ktorá je dôležitým krokom pri plánovaní a plnení pracovných úloh.

Ide tu najmä o preventívnu ochranu zdravia, ako aj o zachovávanie životnej a produktívnej schopnosti človeka. V neposlednom rade je nutné brať do úvahy aj ekonomické hľadiská, pretože pracovné úrazy sú zdrojom prevádzkových nehôd a havárií, pri ktorých dochádza k poškodeniu a vyradeniu strojov a zariadení z pracovnej činnosti.

Základom BOZP je princíp neustáleho zlepšovania. Okrem tohto hlavného princípu, sú pre politiku bezpečnosti práce uplatňované nasledujúce princípy: prevencie, komplexnosti, efektívnosti, transparentnosti, tímovej spolupráce, spätnej väzby, merateľnosti.

Realizácia preventívnych a ochranných opatrení v oblasti BOZP musí byť súčasťou fi remnej kultúry a otázky BOZP majú byť súčasťou celoživotného vzdelávania zamestnancov a manažérov. V záujme účinného riadenia a vykonávania BOZP a najmä znižovania počtu úrazov a chorôb z povolania je potrebné, aby zamestnávatelia vedeli, aké riziká v ich práci vznikajú, aby pred BOZP nepreferovali ekonomické záujmy za účelom vyššieho zisku, aby zamestnancom nenariaďovali nadčasy bez náležitého odpočinku. Je potrebné poukazovať na príčiny vzniku pracovných úrazov a chorôb z povolania, ktoré vznikajú z uvedených dôvodov. Súčasne je potrebné viesť dialóg so zamestnancami, aby si oni sami uvedomovali dôležitosť dodržiavania predpisov na zaistenie BOZP a pracovné podmienky a tak chránili svoje zdravie a životy.

Súčasný stav BOZP na Slovensku je z pohľadu legislatívnych nástrojov na veľmi dobrej úrovni, dokonca zamestnávatelia hovoria o takom stave, že prijaté legislatívne opatrenia štátu na ochranu zamestnancov sú prehnané a spôsobujú problémy na trhu práce. Faktom je, že do našej legislatívy sú inkorporované všetky odporúčania a direktívy ako Medzinárodnej organizácie práce (ILO), tak aj Európskej únie. Najmä veľké fi rmy majú na dobrej úrovni vypracovanú a do praxe zavedenú internú dokumentáciu, v ktorej sú uplatnené požiadavky národných technických a právnych noriem, súvisiacich s BOZP. Problémom je skôr ich aplikácia v reálnej praxi, kedy najmä menšie fi rmy nemajú dostatočné zdroje na plnenie predpísaných povinnosti a úloh. Rozhodujúci je prístup majiteľov a manažérov ku BOZP a ich snaha a ochota brať bezpečnosť práce ako prirodzenú súčasť manažovania organizácie. Trendom manažérskych systémov je dať BOZP na rovnakú úroveň riadenia ako majú ekonomika, fi nancie, plnenie výrobného plánu, etc.

2.1 Stratégia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci Základný rámec BOZP v EÚ je upravený rozsiahlym súborom

smerníc, pričom kľúčové aspekty sú obsiahnuté v Smernici č. 89/391/EEC o zavádzaní opatrení na podporu zlepšenia bezpečnosti a ochrany zdravia pracovníkov pri práci. Táto rámcová smernica je jadrom stratégie Európskej komisie v oblasti BOZP a umožňuje vytvorenie nadväzných smerníc, doplnených dodatočnými individuálnymi smernicami, pokrývajúcimi špeciálne oblasti. Jednou z úloh rámcovej smernice je zaistiť zlepšenie v každom ohľade BOZP, ako aj aspoň minimálnu úroveň ochrany všetkých pracovníkov vo všetkých členských krajinách. Týmto sa podstatne znížili rozdiely medzi legislatívou jednotlivých členských štátov. Smernica č. 89/391/EEC sa uplatňuje vo všetkých odvetviach činnosti, rovnako v súkromnom ako aj verejnom sektore (priemysel, stavebníctvo, poľnohospodárstvo, obchod, administratíva, vzdelávanie, kultúrna, sektor služieb,



2. Presadzovať výskum zameraný na nové technológie (recykláciu surovín, nanotechnológie, biotechnológie, „zelené“ energie), na zmeny vo svete práce a na nové kombinácie rizikových faktorov, napr. demografi cké zmeny a starnutie pracovnej sily a mentálne zdravie, a to v kontexte integrovanej bezpečnosti (Safety a Security).

3. Preskúmať možnosti ekonomického vyhodnotenia strát z pracovných úrazov a chorôb z povolania u zamestnávateľov a uplatnenia ekonomických zákonitostí na celoslovenskej aj podnikovej úrovni v riadení BOZP (motivačné prvky, ekonomická stimulácia).

4. Prehĺbiť integráciu BOZP do vzdelávacích systémov škôl (implementácia BOZP v budúcom profesionálnom pôsobení žiakov a študentov), aplikácia metód s využitím moderných e-learningových vzdelávacích systémov, štandardizácia systémov s cieľom uľahčiť voľný pohyb pracovných síl v rámci EÚ.

Európska agentúra pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci (EU-OSHA) určila prioritné oblasti výskumu v oblasti BOZP, ktoré Európe pomôžu dosiahnuť jej ciele do roku 2020: 1. Demografi cká zmena. 2. Globalizácia a meniaci sa svet práce.3. Bezpečné nové technológie. 4. Nová alebo rastúca expozícia chemickým a biologickým látkam

na pracovisku.

Inštitút pre výskum práce a rodiny v spolupráci s MPSVaR SR odporúčajú zamerať výskum BOZP na Slovensku na tieto oblasti:• Psycho-sociálnu záťaž zamestnancov pri práci.• Prevádzkové riziká osobitných skupín technologických

a technických zariadení.• Systémy ekonomického riadenia podniku podporujúceho BOZP.• Ekonomické dopady - benefi ty a náklady na implementáciu

smerníc v oblasti BOZP (ekonomické náklady na BOZP v podnikoch, ekonomické náklady na pracovné úrazy a choroby z povolania apod.).

• Pracovné podmienky vybraných skupín zamestnancov (ženy, mladí, zdravotne postihnutí, migranti, dobrovoľníci ...).

Záver Sociálna zodpovednosť organizácie je jej podnikateľskou

vizitkou a starostlivosť o zdravie a životy svojich pracovníkov patrí medzi základné atribúty kultúry organizácie. Právo na ochranu života a zdravia a na spravodlivé a uspokojujúce pracovné podmienky je základným právom ľudského jedinca.

Použitá literatúra[1] Ďurica, T.: Bezpečnostné aspekty práce, produkcie a života.

In Zborník vedeckých príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Vysokej školy medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove „Podnikanie a inovácie podnikateľských aktivít No. 4“, Levoča, 28. - 29. apríl 2011, s. 24 - 34, ISBN 978-80-89372-29-4, EAN: 9788089372294 (CD).

[2] Ďurica, T.: Bezpečnostné aspekty trvalo udržateľného rozvoja. In DUŠEK, J. et al: Udržitelný rozvoj v podmínkách ekonomické krize. České Budějovice: VŠERS, 2011. 420s. ISBN 978-80-87427-04-0, 1.2: s. 20 - 28.

[3] Ďurica, T.: Bezpečnostné aspekty sociálno-ekonomickej zodpovednosti In Zborník vedeckých príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie Vysokej školy medzinárodného podnikania ISM Slovakia v Prešove „Inovácie - podnikanie - spoločnosť No. 5“, Zemplínska Šírava, 26. - 27. apríl 2012, s. 258 - 268, ISBN 978-80-89372-40-9, EAN: 9788089372409 (CD).

• znižovanie stresu na pracoviskách preventívnymi opatreniami s cieľom znižovať jeho nepriaznivé vplyvy na zdravie zamestnancov a eliminovanie chronických ochorení, kardiovaskulárnych chorôb a poškodení pohybovej sústavy, ktorých príčinami sú zlé pracovné podmienky,

• podpora manažovania rizík a vzdelávania v oblasti BOZP.

V záujme efektívnej aplikácie opatrení na zaistenie BOZP u zamestnávateľov je potrebné uplatňovať najmä tieto zásady:• prevencia má prednosť pred odškodňovaním pracovného úrazu

a choroby z povolania a pred pracovnou rehabilitáciou na obnovu pracovnej schopnosti po pracovnom úraze alebo pri chorobe z povolania,

• pracovná rehabilitácia má prednosť pred predčasným vyradením zamestnancov z pracovného procesu z dôvodu zdravotnej nespôsobilosti na výkon práce,

• zabezpečovať profesionálny, účinný a efektívny výkon inšpekcie práce, dozoru a odborovej kontroly nad BOZP,

• presadzovať aktívnejšie zapojenie zamestnancov na pracoviskách do problematiky BOZP, najmä do hodnotenia, prevencie a riadenia rizika poškodenia zdravia,

• presadzovať dôslednejšie využívanie dohôd v sociálnom dialógu na účely BOZP,

• venovať pozornosť starším zamestnancom s cieľom podporovať také opatrenia, ktoré pomôžu udržať ich bezpečnosť, zdravie a schopnosť pracovať,

• venovať pozornosť absolventom škôl s cieľom poskytnúť im informácie potrebné na aplikáciu opatrení na zaistenie BOZP s dôrazom na prevenciu pracovných úrazov.

Stratégia v oblasti BOZP do roku 2020 vytýčila tieto priority:1. Zlepšenie informovanosti, propagácie a kultúry prevencie.2. Zlepšenie personálnych a materiálových podmienok pre kvalitné

a efektívne fungovanie orgánov inšpekcie práce a ostatných orgánov dozoru.

3. Zlepšovanie kvality činnosti odborných subjektov oprávnených na výkon činností.

4. Uplatňovanie systémového prístupu.

2.2 Rozvoj výskumu a vzdelávania v oblasti BOZP Na zlepšovanie pracovných podmienok a znižovanie počtu

pracovných úrazov, chorôb z povolania a iných poškodení zdravia z práce je potrebná ich dôkladná analýza a výskum. Podpora základného i aplikovaného výskumu v oblasti BOZP a v súvisiacich oblastiach je potrebná s osobitným zreteľom najmä na nové, potenciálne a pretrvávajúce pracovné riziká. Následne je vhodné výsledky výskumu, najmä nových rizík a možných opatrení na ich prevenciu široko prezentovať verejnosti a včleňovať ich do praxe konkrétnych pracovísk zamestnávateľov. Na podporu výskumu a implementovanie jeho výsledkov do praxe je potrebné zabezpečovať primerané ekonomické zdroje.

Podľa MPSVaR SR a Inštitútu pre výskum práce a rodiny pretrváva na Slovensku nízke právne vedomie vo vzťahu k BOZP, neuvedomovanie si a neodôvodnené podceňovanie rizika poškodenia zdravia, snaha a ochota riešiť pracovné úlohy aj na úkor svojho zdravia a neochota preventívnymi opatreniami predchádzať jeho poškodeniu. Preto je potrebné podporiť vzdelávanie v oblasti BOZP a jeho koordináciu.

Dôležitou súčasťou stratégie BOZP je rozvoj výskumu a vzdelávania a najmä v uplatňovaní jeho výsledkov. Na plnenie zámerov a priorít stratégie BOZP sa navrhuje:1. Primerane sprístupňovať nové výsledky výskumu v oblasti

BOZP príslušným orgánom štátnej správy a čo najširšiemu okruhu odborníkov a laickej verejnosti.



[4] Mesároš, M.: Ochrana osôb a majetku v kontexte ochrany ľudských práv a chránených záujmov. Bratislava, VEDA, vydavateľstvo SAV, 2012, ISBN 978-80-224-1240-7.

[5] Sinay, J.: Bezpečnostná technika, bezpečné pracoviská - atribúty prosperujúcej spoločnosti. Technická univerzita v Košiciach, 2011, ISBN 987-80-533-0750-3.

[6] Stratégia bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci v Slovenskej republike a program jej realizácie na roky 2013 až 2015 s výhľadom do roku 2020. Prijatá Vládou SR v r. 2013.

[7] Strategický rámec EÚ v oblasti BOZP na obdobie rokov 2014 - 2020.



Ing. Jaroslav HlavínMinisterstvo práce a sociálních věcíNa Poříčním právu 1Karlovo náměstí 1, 128 01 Praha [email protected]

AbstraktVývoj BOZP a směr politiky v této oblasti utvářejí významné

mezinárodní organizace a instituce EU.

Klíčová slovaBezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP); Evropská

komise; Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

AbstractOccupational Safety and Health at Work (OSH), European

Commission, European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA), Advisory Committee on Safety and Health at Work (ACSHW).

KeywordsThe development of OSH and policy direction in this area is

created by major international organizations and EU institutions.

1 EU a ČREvropská komise deklarovala, že chce zaručit kvalitnější

pracovní podmínky, včetně snížení počtu pracovních úrazů v EU.Vláda ČR, jakožto vrcholný orgán výkonné moci, schvaluje

strategické dokumenty týkající se účasti ČR v EU a přijímá rozhodnutí v zásadních otázkách.

V souladu se zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je ústředním orgánem státní správy pro záležitosti bezpečnosti práce Ministerstvo práce a sociálních věcí.

2 Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práciPoradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

byl zřízen na základě rozhodnutí Rady 2003/C 218/01 ze dne 22. července 2003.

Výbor pomáhá Evropské komisi při přípravě, provádění a hodnocení činností v oblasti BOZP.

Výbor zejména na základě dostupných informací uskutečňuje výměnu názorů a zkušeností, které se týkají stávajících nebo připravovaných předpisů, pomáhá vypracovávat společný přístup k problémům v oblasti BOZP, určovat priority i opatření nezbytná k jejich provádění, upozorňuje Komisi na oblasti, které si žádají nové poznatky a provádění vhodných vzdělávacích a výzkumných opatření atd.

Pro odborné posuzování vybraných aktuálních problematik z oblasti BOZP bylo zřízeno více pracovních skupin, které se ad hoc scházejí, jednají a připravují návrhy stanovisek, které výbor posuzuje a následně případně schvaluje.

Činnost výboru je založena tripartitní bázi.

3 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práciEvropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při

práci (EU-OSHA) byla ustavena na základě nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994. Sídlí ve španělském městě Bilbao. Agentura přispívá k cílům, kterým je učinit z Evropy

bezpečnější, zdravější a produktivnější místo pro práci. Agentura provádí výzkum, vývoj a rozšiřování spolehlivých, vyvážených a nestranných informací v oblasti BOZP, podporuje kulturu prevence rizik za účelem zlepšení pracovních podmínek v Evropě. Umožňuje spolupráci zástupců Evropské komise, vlád členských států, organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců i předních odborníků ze všech 28 členských států EU i dalších zemí.

Činnost agentury se odvíjí na tripartitní bázi. Agentura pravidelně pořádá celoevropské osvětové kampaně.

Podrobný přehled aktivit v kalendářních rocích přinášejí výroční zprávy za jednotlivé roky, jsou vydávány včetně shrnutí, tj. stručného zeštíhleného dokumentu. Jasné představy o budoucnosti jsou zřetelné z nového strategického programu pro období 2014 - 2020.

Evropské novinky z oblasti BOZP je možno bezplatně získávat prostřednictvím měsíční zpravodajské služby OSHmail.

4 Strategický rámecPo předchozích konzultacích zainteresovaných stran (včetně

sociálních partnerů a členských států EU) vydala Evropská komise v červnu 2014 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014 - 2020. Strategický rámec BOZP navazuje na informace z dosavadních dvou realizovaných strategií z let 2007 - 2012 i 2002 - 2006.

Strategický rámec identifi kuje následující tři výzvy:(1) zlepšit implementaci stávající legislativy BOZP v malých

a středních podnicích (opatření BOZP jsou pro MSP mnohdy disproporčně obtížnější dodržovat a zároveň jsou v MSP nejčastěji porušována),

(2) zlepšit prevenci nemocí z povolání,(3) zohlednit stárnutí pracovní síly, vyrovnat se s demografi ckou

změnou (podporovat ekonomické aktivity starších obyvatel a vhodné pracovní podmínky pro starší pracovníky).

Na tyto výzvy reagují klíčové strategické cíle:• hlouběji konsolidovat vnitrostátní strategie,• usnadnit zejména MSP dodržování právních předpisů v oblasti

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (např. pomocí nástroje OiRA),

• efektivněji vynucovat právní předpisy v oblasti BOZP,• zjednodušit stávající právní předpisy (propojením s programem

REFIT a hodnocením rámcové směrnice 89/391/EHS),• zabývat se problematikou stárnoucí pracovní síly, vznikajícími

novými riziky, prevencí onemocnění souvisejících s prací a nemocí z povolání,

• zlepšit shromažďování statistických údajů a vytvořit informační základnu,

• efektivněji koordinovat úsilí EU a mezinárodní úsilí o řešení otázek BOZP a spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Počáteční období časové působnosti strategického rámce se shoduje s obdobím, kdy dojde k vyhodnocování současné úpravy v rámci programu REFIT a rámcové směrnice 89/391/EHS.

5 Hodnocení ex-post právních předpisů EU v oblasti BOZPNový strategický rámec bude prováděn souběžně s hodnocením

(evaluací) právních předpisů EU v oblasti BOZP, které by mělo být dokončeno koncem roku 2015. Hodnocení je v rámci hodnotící

Aktuální otázky v BOZP v kontextu EU a zastoupení ČR v jejích orgánech



klauzule vyžadováno rámcovou směrnicí 89/391/EHS, je součástí programu Evropské komise REFIT (Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů) a posílí důkazní základnu pro případné budoucí iniciativy či úpravy.

6 Činnost aktuálního lotyšského předsednictví v Radě EU (LV PRES)

Jednotlivé vlády 28 členských států se dělí o předsednictví Rady EU, přičemž si ho předávají po šesti měsících; Lotyšsko hostí předsednictví Rady EU v období od 1. ledna do 30. června 2015.

K cílům lotyšského předsednictví patří i aktivity zahrnující problematiku BOZP. Na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) dne 9. března 2015 byly schváleny Závěry Rady ke Strategickému rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 2014 - 2020: přizpůsobení se novým výzvám. ČR závěry Rady od počátku podporuje a aktivně spolupracuje při uskutečňování následných kroků.

Použitá literatura[1] Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému

hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014 - 2020 (Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on an EU Strategic Framework on Health and Safety at Work 2014 - 2020), KOM(2014) 332 v konečném znění z 6. června 2014.

[2] Dostupné z: webové stránky Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci - http://osha.europa.eu.

[3] Dostupné z: webová stránka OSHmail - https://osha.europa.eu/cs/news/oshmail/.



Ing. Ivan Hrušovský, PhD.Ing. Jozef Martinka, PhD.Bc. Mária Vargováprof. Ing. Karol Balog, PhD.Slovenská technická univerzita v BratislaveMateriálovotechnologická fakultaBotanická 49, 917 08 Trnava, Slovenská [email protected], [email protected]@stuba.sk, [email protected]

AbstraktLockout/Tagout (LOTO) je bezpečnostná metodika, ktorá na

Slovenku ešte nie je príliš známa, pochádza zo Spojených štátov amerických a jej úlohou je, že zabezpečuje, aby nebezpečné strojné zariadenia boli pred začatím servisných prác a údržby bezpečne odpojené od všetkých zdrojov energie a nemohli byť pripojené pred ich skončením. Táto procedúra je program nadštandardnej úrovne bezpečnosti a ochrany zdravia pre zamestnancov a bola prakticky implemetovaná vo vybranom podniku.

Klúčové slováLockout; Tagout; LOTO; FMEA; Checklist.

AbstractLockout/Tagout (LOTO) is a safety methodology that is not

yet very well known in Slovakia. It comes from United States of America and its role is to ensure that dangerous machinery were safely disconnected from all energy sources before the start of servicing and maintenance, and could not be connected before leaving. This procedure is a program above standard level of occupational health and safety for employees was practically implemented in selected company.

KeywordsLockout; Tagout; LOTO; FMEA; Checklist.

1 ÚvodPojem Lockout/Tagout v preklade „Uzamknúť a označiť“

(často označovaný aj ako LOTO alebo LO/TO) vyjadruje špecifi cké predpisy a postupy, pomocou ktorých sa chránia zamestnanci pred neočakávaným uvoľnením energie počas prevádzky alebo údržby alebo pred uvedením strojov a zariadení do prevádzky (Chao, 2002).

Procedúra LOTO napomáha eliminovať bezpečnostné riziká v najrôznejších typoch prevádzok. Medzi hlavné skupiny rizík, kde sa s úspechom daná procedúra využíva, patrí (Tuček, 2012):• Mechanické riziko - zamedzuje pohybu zariadenia či činnosti

stroja.• Elektrické riziko - obmedzuje riziko úrazu elektrickým prúdom.• Chemické riziko - zamedzuje výskyt chemikálií, nebezpečných

kvapalín, plynu v potrubí.

2 Defi nícia Lockout a Tagout Procedúra Lockout/Tagout pozostáva z dvoch základných

krokov:

Lockout - Uzamknúť - táto procedúra spočíva v umiestnení špeciálneho uzáveru na miesto, ktoré je kritické pre zaistenie energie odstaveného zariadenia a to takým spôsobom, by jasne informovalo ostatných užívateľov, že na zariadení prebieha oprava alebo odstávka a dané zariadenie je z tohto dôvodu odpojené. Tento proces sa uskutočňuje z toho dôvodu, aby ďalej zamedzilo nežiaducej manipulácii so zdrojom energie, ktorá by mohla viesť ku zraneniu, usmrteniu alebo škode na majetku (Lockout/Tagout: Bezpečnostní opatření do průmyslu, 2013).

Tagout - Označiť - neoddeliteľnou súčasťou procedúry je označenie uzáveru visačkou. Visačka informuje ostatných užívateľov, že na zariadení prebieha oprava/odstávka a zariadenie je z tohto dôvodu odpojené alebo vypnuté. Na visačku je možné zapísať informácie týkajúce sa odpojenia (zodpovedný pracovník, dátum dokončenia) (Lockout/Tagout: Bezpečnostní opatření do průmyslu, 2013).

Lockout/Tagout prostriedky slúžia na uzamykanie a označovanie nebezpečných zdrojov energie. Zaisťovacie prvky Lockout, visiace zámky na uzamykanie prvkov, visačky na označovanie izolovaného miesta a ďalšie rôzne prvky príslušenstva ako sú stanice pre organizáciu a skladovanie prvkov Lockout a zámkov, petlice pre skupinové uzamykanie, skupinové boxy LOTO a ďalšie prvky (Lockout/Tagout: Bezpečnostní opatření do průmyslu, 2013).

Lockout/Tagout prostriedky (zariadenia) rozlišujeme na dva druhy (Chao, 2002):• uzamykacie prostriedky,• označovacie prostriedky.

3 Identifi kácia nebezpečenstiev a analýza rizík vybraného strojného zariadenia vo zvolenej spoločnosti

Vybraná spoločnosť je spoločnosťou, ktorá sa špecializuje na výrobu hrdiel palivových nádrží, palivových a brzdových zväzkov a turbo trubiek, ktoré zabezpečujú tok kvapalín v automobiloch. Spoločnosť dbá na kvalitu a spoľahlivosť výrobkov, ktoré sú pre ňu prvoradé.

Pred zavedením procedúry Lockout Tagout je potrebné poznať nielen zdroje energií daných strojných zariadení, ale aj nebezpečenstvá, ktoré vyplývajú z používania daných strojov a preto bola vykonaná identifi kácia nebezpečenstiev a analýza rizík vybraného zariadenia. Pre identifi káciu nebezpečenstiev a analýzu rizík bol spracovaný Check list a následne bola vykonaná bodová metóda na hodnotenie zistených rizík. Následne sa vypracovala pre dané zariadenie aj analýza rizík pomocou metódy FMEA.

Keďže prevádzka pozostáva z približne 180 strojných zariadení bolo by veľmi rozsiahle spracovávať identifi káciu nebezpečenstiev, analýzu rizík a samotné zavedenie bezpečnostnej procedúry pre všetky tieto zariadenia v tejto práci a tak bolo vybrané zariadenie, ktoré sa nachádza v prevádzke vo väčšom počte a je denno-denne používané v procese výroby.

Inzerčný stôl je stroj, ktorý sa používa na spojenie konektora a nylonovej alebo oceľovej rúrky. Konektor a nylonová alebo oceľová rúrka sa vkladajú a upevnia do inzerčných blokov a následne sa spoja. Pri niektorých materiáloch rúrok je potrebné použiť aj ohrev (na cca 220 °C), a preto je potrebné venovať väčšiu pozornosť práci s nimi.

Bezpečnostná procedúra Lockout/Tagout a jej implementácia v podnikuSafety Procedure Lockout/Tagout and its Implementation in Organization



Bodové rozpätie vyjadruje naliehavosť prijatia opatrení s cieľom zníženia rizika a prioritu bezpečnostných opatrení. Pri stanovení kategórie závažnosti vyhodnotených rizík je možné rozdelení do piatich rizikových stupňov (tab. 2).

Tab. 3 prehľadne zobrazuje koľko rizík vyplýva z používania daného stroju a rizikový stupeň daných rizík.

Ďalej boli zaznamenané akceptovateľné riziká, ktoré sú defi nované ako riziká prijateľné so súhlasom vedenia. Je nutné zvážiť náklady na prípadné riešenia alebo zlepšenie, v prípade, že sa nepodarí vykonať technická bezpečnostné opatrenia na zníženie rizika, je potrebné zaviesť vhodné opatrenia organizačné väčšinou postačuje školenie obsluhy, bežný dozor apod.

A takisto sa pri používaní strojov hrozia aj bezvýznamné riziká, pri ktorých nie sú vyžadované žiadne zvláštne opatrenia. Je však nutné oboznámiť zamestnancov pracujúcich na danom stroji, že dané riziko existuje.

Tab. 3 Početnosť rizík v jednotlivých rizikových stupňoch

Na základe vykonanej analýzy rizík pomocou Check listu a bodovej metódy boli zostavené nasledovné navrhované opatrenia pre riziká zaradené do III. a IV. rizikového stupňa.

3.1 Návrh opatrení pre III. rizikový stupeň - mierne rizikoPri údržbe hrozí úraz elektrickým prúdom a poškodenie zdravia

spôsobené mechanickými vplyvmi, ktoré by mohli byť spôsobené spustením stroja inou osobou alebo vykonávaním činnosti na nezabezpečenom stroji.

Technické opatrenia: • Zavedenie bezpečnostnej procedúry Lockout Tagout

a dodržiavanie pravidiel tejto procedúry s cieľom minimalizácie vzniku pracovných úrazov pracovníkov údržby, ale aj operátorov pracujúcich na daných strojoch.

Organizačné opatrenia:• Školenia zamestnancov zamerané na správne používanie a údržbu

strojov a zariadení, prácu so strojom/zariadením umožniť len vyškoleným zamestnancom.

• Zabezpečiť klasifi káciu nebezpečných častí zariadení.• Upovedomiť zamestnancov, že je prísne zakázané čistiť stroj

a vykonávať činnosti údržby, ak je tento napojený na zdroj energie.

Pri nechránených pohyblivých častiach stroja a možnosti zasahovania rukami do pracovnej oblasti stroja hrozí namotanie ošatenia na tieto pohyblivé časti, zachytenie hornej končatiny a stlačenie, rozdrvenie alebo porezanie hornej končatiny.

Technické opatrenia: • Inštalácia vhodných krytov a na zabezpečenie špecifi ckých častí

zariadení.• Zabezpečiť, aby nainštalované ochranné kryty boli správne na

mieste.

Organizačné opatrenia:• Zabezpečiť, aby stroje obsluhovali vyškolení a na danú činnosť

oprávnení zamestnanci.• Zaistiť, aby všetky ochranné zariadenia boli správne umiestnené

pred uvedením stroja do prevádzky.

Výhodou tohto stroja je, že výmenu inzerčných blokov je možné uskutočniť veľmi rýchlo a po nastavení môžeme spájať rúrky iných priemerov a materiálov.

Po oboznámení sa so strojom bol vypracovaný Check list, ktorý poslúži na identifi kovanie možných nebezpečenstiev. Check list sa poskytol na vyplnenie pracovníkom, ktorý na daných strojných zariadeniach pracujú pravidelne. Snahou bolo poskytnúť vyplnenie dotazníka čo najväčšiemu počtu pracovníkov, ktorí reálne pracujú s daným strojom a tak získať čo najhodnovernejšie informácie.

Pre posúdenie rizík, ktoré vyplynuli z Check listu sa použila bodová metóda. Pre kvalitný proces posúdenia rizika je nutné konkrétnemu riziku priradiť číselnú hodnotu. Riziko je vo všeobecnosti funkciou minimálne dvoch základných parametrov. Parametra početnosti, resp. pravdepodobnosti a dôsledku (Tureková, 2012).

Pomocou tejto metódy sa vyhodnocuje príslušné riziko v troch jeho zložkách, a to s ohľadom na (Ctirad Koudelka, 2006):1. pravdepodobnosť vzniku (P),2. následku (N) - závažnosť a3. názor hodnotiteľa (H).

Bodové rozpätie pre jednotlivé zložky je uvedené v tab. 1.

Tab. 1 Bodové rozpätie pre jednotlivé zložky (Ctirad Koudelka, 2006)

Celkové hodnotenie rizika je nasledovne po stanovení jednotlivých činiteľov získať súčinom, ktorého výsledkom je ukazovateľ miery rizika - R = P · N · H (Ctirad Koudelka, 2006).

Tab. 2 Kategorizácia miery rizika do piatich stupňov (Ctirad Koudelka, 2006)

Hodnota P Charakteristika

1 náhodná

2 nepravdepodobná

3 pravdepodobná

4 veľmi pravdepodobná

5 trvalá

Hodnota N Charakteristika

1 poškodenia zdravia bez pracovnej neschopnosti

2 absenčný úraz (s pracovnou neschopnosťou)

3 vážnejší úraz vyžadujúci hospitalizáciu

4 ťažký úraz a úraz s trvalými následkami

5 smrteľný úraz

Hodnota H Charakteristika

1 zanedbateľný vplyv na mieru nebezpečenstva a ohrozenia

2 malý vplyv na mieru nebezpečenstva a ohrozenia

3 väčší, nezanedbateľný vplyv na mieru nebezpečenstva a ohrozenia

4 veľký a významný vplyv na mieru nebezpečenstva a ohrozenia

5 viac významných a nepriaznivých vplyvov na závažnosť a následky nebezpečenstva a ohrozenia

Rizikový stupeň R Miera rizika

I. > 100 Neprijateľné riziko

II. 51 ÷ 100 Nežiaduce riziko

III. 11 ÷ 50 Miene riziko

IV. 3 ÷ 10 Akceptovateľné riziko

V. < 3 Bezvýznamné riziko

Stupeň Početnosť

I. rizikový stupeň 0

II. rizikový stupeň 0

III. rizikový stupeň 3

IV. rizikový stupeň 5

V. rizikový stupeň 5



Samotnému vypracovaniu FMEA formuláru predchádzali ešte stanovenie predmetu analýzy a určenie riešiteľského tímu. Výsledkom činnosti inzerčného stolíka je spojenie konektora s nylonovou alebo oceľovou rúrkou. Finálne diely umožňujú premiestňovanie paliva v palivových systémoch automobilov.

V prípade potreby konzultácie sa pri vypracovávaní FMEA v podniku spolupracovalo s bezpečnostným technikom, procesným inžinierom, technikom kvality a pracovníkom údržby a v neposlednom rade sa čerpali informácie aj od operátorov, ktorí na inzerčnom stolíku pracujú pravidelne.

Objekty systému boli rozdelené na tri časti a to človek, stroj a materiál. Vypracovaný formulár FMEA je rozdelený na dve časti. Prvá predstavuje časť, v ktorej sú defi nované objekt, funkcia objektu, potenciálny spôsob a dôsledok poruchy, závažnosť, potenciálna príčina, pravdepodobnosť výskytu, súčasné opatrenie (prevencia, odhalenie), detekcia a RPN - index priority rizík. Druhá časť obsahuje doporučené a uskutočnené opatrenia a závažnosť, pravdepodobnosť, dôsledok a ich súčin čiže RPN po zavedení opatrení.

4.1 Vyhodnotenie formulára FMEAHodnoty jednotlivých indexov RPN boli volené v súlade

s QS9000. Pre jednotlivé spôsoby porúch bol zostavený zoznam porúch, ktoré majú najvyššiu hodnotu RPN a tak sa považujú za najnebezpečnejšie - do úvahy sa brali hodnoty RPN rovné a vyššie ako 35. Pre tieto poruchy sa následne stanovovali ďalšie opatrenia, ktoré znížili hodnotu RPN.

V tab. 4 vidieť poruchy, pri ktorých bola hodnota RPN vyššia ako 35 a pre tieto poruchy sa stanovili opatrenia, ktorých cieľom bolo zníženie ich nebezpečnosti. Tieto opatrenia a následné hodnoty RPN po navrhnutí a uskutočnení opatrení sú uvedené v tab. 5.

Keďže spoločnosť v súčasnosti rozširuje výrobu o nové stroje a procedúra Lockout/Tagout je náročná na dokumentáciu plánuje sa jej zavedenie predbežne na júl 2015. Po zavedení procedúry sa zníži nebezpečenstvo vzniku úrazu pracovníkov údržby.

Tab. 5 Poškodenia s RPN nad 35 po navrhnutí a zavedení opatrení

• Zabezpečiť, aby okolie stroja bolo čisté, upratané a bez prekážok.• Školenie zamestnancov, aby dbali na opatrnosť pri práci na

daných strojných zariadeniach a nezasahovali rukami do pracovnej oblasti stroja.

Pri práci so strojmi hrozí aj riziko úrazu elektrickým prúdom.Technické opatrenia:

• Pri zistení narušenia izolácie vodičov a živých častí bezodkladne uskutočniť nápravu a zabrániť uvedeniu stroja do prevádzky pred uskutočnením opravy daného nedostatku.

Organizačné opatrenia: • Vykonávať pravidelnú kontrolu vodičov a živých častí

pracovníkmi údržby.• Vykonať vizuálnu kontrolu prípadných chýb pred každým

spustením zariadenia.

3.2 Návrh opatrení pre IV. rizikový stupeň - akceptovateľné rizikoPri práci na inzerčnom stolíku s materiálom EVOH je potrebné

použiť aj ohrev, pri ktorého použití hrozí kontakt s časťami s horúcim povrchom (220 °C) a riziko popálenia.

Technické opatrenia: • Nie sú dostupné, pretože nie je možné inak zabezpečiť spojenie

konektora s materiálom EVOH bez ohrevu.

Organizačné opatrenia: • Školenie zamestnancov, aby dbali na opatrnosť pri práci, keď je

nutné použiť ohrev. Aby odoberali hotové diely tak, aby neprišlo ku kontaktu s horúcimi povrchmi.

4 Analýza rizík pomocou metódy FMEA Zariadenie bolo podrobené ešte ďalšej analýze rizík a to

pomocou metódy Analýza porúch a ich dôsledkov (Failure Mode and Effect Analysis).

Tab. 4 Poškodenia, pri ktorých je RPN rovné alebo väčšie ako 35

Na základe tejto metódy je možné systematicky identifi kovať možné poruchy systému alebo procesu. Používa sa vo výrobných podnikoch počas rôznych životných fáz procesu. Pri navrhovaní systému je úlohou FMEA zabrániť budúcim škodám. Neskôr sa využíva v procese kontroly (Šimák, 2006).

Na kvantitatívne vyjadrenie sa využíva index priority rizík (RPN - Risk Priority Number). Je merítkom rizika vyplývajúceho z výskytu jednotlivých chýb a je daný súčinom indexov závažnosť účinku (S), pravdepodobnosť zlyhania (O) a detekcia (D) (VPS s.r.o., Piešťany, 2003):

RPN = S · O · DToto vypočítané číslo sa potom využíva na zistenie priority pri

zameraní sa na najzávažnejšie spôsoby porúch. Cieľom je zamerať sa na také závady, ktoré majú vysoké hodnoty RPN a na tie, ktoré majú vyššie čísla závažnosti účinku (Český normalizační institut, 2007).

Č. Objekt Funkcia objektu

Potenciálny spôsob poruchy Potenciálna príčina Potenciálny dôsledok poruchy S O Súčasné opatrenie

(prevencia, odhalenie) D RPN

1. človek údržbár prax nesprávne odpojenie od elektrickej energie

poškodenie zdravia, zásah el. prúdom, samovoľné

spustenie častí stroja7 3 kontrola odpojenia od energie

pred uskutočnením údržby 3 63

2. človek údržbár prax nesprávne odpojenie od pneumatickej energie

poškodenie zdravia, samovoľné spustenie častí stroja 5 3 kontrola odpojenia od energie

pred uskutočnením údržby 3 45

3. stroj inzerčné bloky

činnosť stroja - inzercia

neopatrné vyberanie zainzerovaných dielov popálenie 6 3

školenie zamestnancov o manipulácii s hotovými dielmi z materiálu, kt. vyžaduje ohrev

2 36

4. stroj hadica povolenie hadice

nedostatočné upevnenie hadice poškodenie zdravia, úraz tváre 6 3 kontrola upevnenia hadíc 2 36

Por. č. Doporučené opatrenia

Uskutočnené opatrenia (dátum)

Výsledky opatrení

S O D RPN

1. zavedenie bezpečnostnej procedúry LOTO

predbežne júl 2015 6 1 2 12

2. zavedenie bezpečnostnej procedúry LOTO

predbežne júl 2015 5 1 2 10

3.

do vizuálnych pomôcok sa zakomponoval piktogram oznamujúci prácu s ohrevom a následnú zvýšenú pozornosť

január 2015 2 2 2 8

4. zaviedla sa pravidelná kontrola prívodu vzduchu január 2015 2 2 2 8



sú na stroji umiestnené zámky je povinný prichádzajúci pracovník skontrolovať uzamknutie stoja. Zväčša pracovníci ukončujú začatú prácu a uvádzajú stroj do chodu, v ojedinelých prípadoch, keď ide o rozsiahlejšiu opravu je možné, že zostávajú ponechané zámky pracovníka na zdrojoch energie aj po opustení pracoviska. Je však dôležité, že odnímanie zámku je podľa predpisov povinný uskutočniť majiteľ zámku, v ojedinelých prípadoch BOZP technik v prípade neprítomnosti majiteľa zámku, ktorý ale musí byť o odňatí informovaný.

5.2 Bezpečnostné kartyPostup kontroly nebezpečnej energie musí obsahovať rozsah,

pravidlá a postupy, ktoré zamestnanci budú povinný vykonávať na ovládanie nebezpečných energetických zdrojov. Všetky tieto potrebné informácie sú zamestnancovi dodané pomocou bezpečnostnej karty, ktorá je umiestnená pri každom stroji, u ktorého je zavedená bezpečnostná procedúra LOTO.

Každá karta obsahuje informácie potrebné na odpojenie a uzamknutie zdrojov energie. Typ zdroja, umiestnenie ventilu alebo vypínača, metódu uzamknutia energie, overenie, či odpojenie bolo úspešné, počet potrebných zámkov a visačiek a v neposlednom rade schému stroja s označením kde sa zdroje energie nachádzajú. Ako vizuálna pomôcka slúžia doplnené fotografi e ventilov a uzáverov.

Pri aplikácii LOTO boli vypracované pracovné inštrukcie ako postupovať pri uzamykaní zdrojov energie a to elektrickej energie a pneumatickej energie. Keďže postupnosť je rovnaká pri ventiloch a vypínačoch všetkých strojov je možné tento postup aplikovať na všetky strojné zariadenia. Aj napriek tomu, že postup je už popísaný slovne, vizuálne zobrazenie urýchľuje pochopenie a je ľahšie zapamätateľné (obr. 1).

Obr. 1 Uzamykanie elektrickej a pneumatickej energie

6 ZáverPomocou identifi kácie nebezpečenstiev a analýzy rizík sa

preukázalo, že zavedenie bezpečnostnej procedúry Lockout/Tagout bude pre spoločnosť prínosom. Procedúra bola implementovaná na danú spoločnosť, bola určená zodpovednosť za procedúru v podniku, podmienky školenia, revízie, informácie o bezpečnostných prostriedkoch, podmienky uzamykania, kroky samotnej procedúry, vypracovaná bezpečnostná karta a pracovné inštrukcie ako uzamykať elektrickú a pneumatickú energiu. Pre pracovníka v údržbe, ktorý bude opravovať daný stroj bude bezpečnostná karta zdrojom informácií ako postupovať pri uplatnení procedúry LOTO na opravovanom stroji.

Vždy pred výrobou dielu si operátor dáva na procesnú tabuľu vizuálnu pomôcku daného dielu. V prípade popálenia sa na inzerčných blokoch sa do vizuálnych pomôcok zakomponoval piktogram, ktorý operátora upozorňuje na ohrev daného dielu. A tým sa zabezpečí, že operátor je vždy pred výkonom práce upozornený na toto nebezpečenstvo.

V prípade povolenia hadice môže dôjsť len ku zastaveniu pohybu stroja, ale je možné, že keď príde ku odpojeniu hadice prívodu vzduchu, ktorá je v pracovnej oblasti a v blízkosti trupu a hlavy operátora, mohlo by dôjsť ku úrazu na tvári. Preto sa zaviedli pravidelné kontroly prívodu vzduchu a ventilov vzduchu.

5 Návrh na zavedenie bezpečnostnej procedúry Lockout/Tagout vo vybranej spoločnosti

Za zavedenie procedúry v podniku je zodpovedný BOZP technik, ktorého úlohou je spracovanie dokumentácie, zaradenie pracovníkov do skupín (oprávnení, dotknutí, ostatní zamestnanci), školenie týchto zamestnancov podľa skupín a pravidelná revízia a kontrola dodržiavania postupov procedúry jednotlivými zamestnancami. Za dozor nad oprávnenými a dotknutými zamestnancami má vedúci výroby, ktorý takisto kontroluje dodržiavanie postupov procedúry. Oprávnený zamestnanci sú si vedomí potreby zavedenia procedúry a vykonávajú uzamykanie a označovanie zdrojov energií a následne údržbu alebo opravu daných zariadení, čiže pracovníci údržby. Dotknutí zamestnanci sú preškolení o procedúre, sú oboznámení o potrebe dodržiavania zákazu manipulácie s LOTO prostriedkami.

Školenie spomenutých skupín zamestnancov sa vykoná pred spustením procedúry v podniku. Preškolia sa zamestnanci podľa toho do akej skupiny patria keďže dotknutí a oprávnení zamestnanci majú iné kompetencie v rámci procedúry. Každý novoprijatý pracovník musí byť po nástupe do práce oboznámení s procedúrou. Dokumentácia školení bude riadne vedená a uchovávaná.

Doškolenie sa bude vykonávať v prípade vzniku úrazu z dôvodu nedodržania procedúry a pri uvádzaní nových strojov alebo zdrojov energie. Revízia sa uskutočňuje raz za rok a cieľom kontroly je zistiť, či:• zamestnanci dodržiavajú procedúru Lockout/Tagout,• zamestnanci poznajú svoje povinnosti, ktoré im vyplývajú

z procedúry podľa zaradenia do skupiny,• je procedúra dostatočná na zabezpečenie potrebnej ochrany,

a aké zmeny, ak sú potrebné sa musia uskutočniť.

5.1 Bezpečnostné prostriedkyV podniku sa dajú takmer na všetky vzduchové ventily a hlavné

uzávery elektrickej energie použiť špeciálne závesné zámky. Tieto zámky sú pridelené pracovníkom údržby. Údržbár dostane vždy ku zámku len jeden kľúč a musí ho používať len on sám, nesmie ho poskytnúť inej osobe. BOZP technik má k dispozícii hlavný kľúč v prípade potreby, ale ktorý nepoužíva na bežné odomykanie zámkov. Na prednej strane je uvedené, že ide o Lockout zámok a na zadnej strane sa uvádza meno komu zámok patrí - meno údržbára, ktorý ním uzamyká zdroj energie. Je potrebné dodržiavanie odomykania zamknutých zámkou osobou, ktorá ich osadila.

V prípade, že na oprave pracuje viacero pracovníkov používa sa uzamykacia haspra, na ktorú je možné pripevniť viacero zámkov a tak je možné zabezpečiť, že kým nie je odstránený posledný zámok, haspru nie je možné odobrať. Je určený zodpovedný pracovník, ktorý odoberá svoj zámok ako posledný až keď sú všetky činnosti ukončené. Pracovníci nesmú použiť iba visačku na označenie, ak je možné použiť aj uzamykacie prostriedky. Inak porušia zásady procedúry LOTO. V priestoroch nástrojárne je umiestnený box, v ktorom sú umiestnené bezpečnostné prostriedky.

Spoločnosť zamestnáva len interných pracovníkov údržby, ktorý pracujú na dve zmeny. V prípade striedania zmeny ak práve



Použitá literatúra[1] Koudelka, C.; Vrána, V. 2006.: Rizika a jejich analýza.

[Dokument] Ostrava: s.n., 2006.[2] Český normalizační institut. 2007. ČSN EN 60812. Techniky

analýzy bezporuchovosti systémů - Postup analýzy způsobů a důsledků poruch (FMEA). Praha: s.n., 2007.

[3] Chao, E.L. 2002.: Control of Hazardous Energy Lockout/Tagout. s.l.: Occupational Safety and Health Administration, 2002.

[4] Happy End CZ. 2013.: Lockout/Tagout: Bezpečnostní opatření do průmyslu. 4, 2013, Bezpečnost práce, s. 22-23.

[5] Šimák, L. 2006.: Manažment Rizík. [Dokument] Žilina: Žilinská univerzita v Žiline - Fakulta špeciálneho inžinierstva, 2006.

[6] Tuček, J. 2012.: Tusan. LOCKOUT-TAGOUT-LOTO. [Online] 14. 6 2012. [Dátum: 13. 4 2015.] http://www.tusan.cz/index.php?sheet=clanek&id=111.

[7] Tureková, I. 2012.: Bezpečnosť a ochrana zdravia pri práci. [Dokument] Trnava: s.n., 2012.

[8] VPS s.r.o., Piešťany. 2003.: Manažment kvality - učebné texty. [Dokument] Pieštany: VPS s.r.o., Piešťany, 2003.



Ing. Ladislav JánošíkVŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava-Výš[email protected]

AbstraktPříspěvek je zaměřen na vyhodnocení primárních údajů

získaných z provozních deníků požární techniky se zaměřením na výjezdová vozidla typu CAS na podvozcích Renault Midlum za období let 2010 až 2013. Tato vozidla jsou provozována u profesionálních jednotek Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Z údajů evidovaných v elektronické formě v provozních denících byl proveden rozbor záznamů servisních zásahů na sledovaných vozidlech. Prvotním cílem této analýzy bylo stanovení vybraných charakteristik udržovatelnosti sledovaných vozidel.

Klíčová slovaFunkční spolehlivost; udržovatelnost; porucha; oprava;

bezpečnost.

AbstractThis paper is focused on the evaluation of data obtained from

operational records of fi re-fi ghting equipment with a focus on vehicles type Firefi ghting and Rescue Appliance on the chassis Renault Midlum during the period 2010 - 2013. These vehicles are operated by professional units of the Fire and Rescue Service of the Zlin Region. Analysis of service interventions records on the monitored vehicle was made from data recorded in electronic form in operating diaries. Determination of selected characteristics of maintainability monitored vehicles was the primary objective of this analysis.

KeywordsOperational reliability; maintainability; failure; repair; safety.

ÚvodPříspěvek bezprostředně navazuje na předchozí dvě publikace

autora se zaměřením na vyhodnocení provozního vytížení a spolehlivosti požární techniky na podvozcích Renault Midlum [1, 2], které jsou dislokovány u profesionálních jednotek požární ochrany ve Zlínském kraji. Tato vozidla jsou dislokována na centrální stanici Územního odboru Zlín a dalších okolních 7 stanicích mimo Zlín. V této stati jsou shrnuty výsledky výpočtů vybraných charakteristik udržovatelnosti, které vyplynuly z vyhodnocení provozu a údržby sledované techniky. Sledovaným obdobím byl interval provozu od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013. Výpočet charakteristik byl proveden pro 4 hodnoty intervalu doby zkoušky: 20, 40, 60 a 80 hodin. Tyto intervaly po přepočtu průměrnou rychlostí 50 km/h reprezentují projetou vzdálenost 1000, 2000, 3000 a 4000 km. V běžné praxi se používají ukazatele vztažené zpravidla nejčastěji na interval 1000 km proběhu vozidla. Rozhodnutí použít delší intervaly vycházelo z provozního vytížení vozidel, které je uvedeno v jejich charakteristice. Důvodem bylo zachycení delšího časového úseku blížícího se ročnímu vytížení.

Bezpečnost v kontextu spolehlivostiDefi nice č. 1. Bezpečnost obecně lze defi novat jako stav, ve

kterém je riziko ohrožení zdraví, života osob, životního prostředí anebo majetku omezené na přijatelnou úroveň [3].

Defi nice č. 2. Rovnováha mezi absencí rizika a ostatními požadavky na výrobek, činnosti nebo provoz, včetně užitečnosti, vhodnosti a nákladů. Předcházení haváriím identifi kací nebezpečí a jeho snížení (odstranění) použitím odpovídajících procesů a zařízení [4].

Začlenění této charakteristiky do systému spolehlivosti [5] v širším kontextu je patrné z vazeb na obr. 1. Ačkoliv je v tomto schématu údržba jako jeden z prvků pohotovosti z předchozích defi nic ale i praktických zkušeností je znám její bezprostřední vliv na bezpečnost.

Obr. 1 Zařazení pojmů spolehlivosti

Charakteristika sledované požární technikyPro rekapitulaci, ať čtenář nemusí složitě dohledávat

v předchozích publikacích, uvedu dále základní provozní charakteristiky. Sledovaná požární technika na podvozcích Renault Midlum čítá 13 vozidel. Tato vozidla měla průměrný roční kilometrický proběh 5564 km. Vedle toho podíl práce stroje na místě v motohodinách činil 41 %. Z pohledu výjezdové činnosti k ostatním jízdám je 62 % jízd k zásahům. Absolutní počty oprav na vozidlo bez ohledu na závažnost poruchy za sledované 4 roky byl v průměru 18 poruch na vozidlo [1].

Jelikož sledovaná technika je rozdílného data pořízení, bude v následujícím textu hodnocena v rozdělení podle stáří vozidel. Podle tohoto kritéria byla vozidla rozdělena do dvou skupin: - vozidla stáří do 7 let - 8 vozidel, průměrné stáří 5,8 let, - vozidla starší nad 7 let - 5 vozidel, průměrné stáří 8,8 let.

Dílčí ukazatele charakteristik udržovatelnostiPro vyhodnocení poruchovosti sledovaných vozidel byla

poskytnuta statistická data o údržbě a opravách [6] roztříděná do následujících skupin: - opravy po poruše:

• na podvozkové základně,• na požární nástavbě,

- preventivní údržba (servisní činnost podle plánu údržby),

Stanovení parametrů udržovatelnosti požární techniky na podvozcích Renault Midlum u jednotek HZS ČR Zlínského krajeDetermination of Maintainability Parameters of Fire Equipment on the Chassis Renault Midlum at Brigades of Fire and Rescue Service Czech Republic of the Zlin Region

Spolehlivost(v širším pojetí)

Bezpečnost

Životnost

Pohotovost

Diagnostikovatelnost

Bezporuchovost

Udržovatelnost

Zajištěnost údržby

Spolehlivost dle ČSN IEC 50(191)Skladovatelnost



kdetiu doba údržby i-tého vozidla,n celkový počet vozidel, která jsou v provozu ve sledovaném

období.

Obr. 2 Přehled servisních činností na vozidlech M-B Econic

Do tohoto času se při výpočtu opět, jako i při předchozích výpočtech ostatních provozních charakteristik, které vycházejí z výpočtu akumulovaného pracovního času, započítávají všechna sledovaná vozidla, tedy jak vozidla s poruchami tak i ta, u kterých by ve sledovaném období nevznikla porucha. Zde se při vyhodnocení, obdobně jako při opravách po poruše, opět vynořil tradiční problém

neúplné a nepřesné evidence preventivní údržby a provozních kontrol. U většiny vozidel byl konstatován stav, který byl potvrzen při konzultacích k řešené problematice technikem strojní služby, že všechny předepsané úkony preventivní údržby a provozních kontrol se vykonávají, ale ne všechny misí být evidovány. Pro ilustraci je na obr. 2 suma oprav po poruše, preventivní údržba a provozní kontroly za celé sledované období.

Nutno podotknout, že se jedná o absolutní počty všech evidovaných poruch, tedy i tzv. bezvýznamných. Z grafu je patrné, že na centrální stanici se kontrolní činnosti evidují přesněji než na pobočných stanicích. Tady asi trochu selhalo proškolení a osvěta uživatelů informačního systému IKIS II. o jeho účelu a nutnosti zadávat všechny údaje o servisních a kontrolních činnostech správně. Výsledky výpočtů střední doby údržby tsu sledovaných vozidel Renault Midlum jsou uvedeny společně i v rozdělení podle věkových skupin na Obr. 3. Do tohoto výpočtu již nebyly zahrnuty bezvýznamné poruchy. Všem výpočtům spolehlivostních charakteristik obecně předcházelo posouzení závažnosti poruch. Na toto byla použita kritéria hodnocení závažnosti poruch dle metody FMEA [7].

Zde lze konstatovat, že mezi sledovanými věkovými skupinami vozidel průměrného stáří 6 anebo 9 let (zaokrouhleno) nejsou až tak velké rozdíly oproti vypočteným průměrným hodnotám pro celou sledovanou skupinu vozidel. Nicméně výsledná hodnota střední doby údržby je velká.

- provozní kontroly (revize, zkoušky, plánované kontroly, STK, emise),

- opravy po poškození (po dopravní nehodě, poškození při zásahu).

Zjištěné výsledky rozborů v absolutních hodnotách a výpočty spolehlivostních charakteristik, jak je uvedeno v úvodu, již byly publikovány [1, 2] a proto zde nebudou rozebírány. V následujícím textu budou předloženy vybrané ukazatele udržovatelnosti, které vyplývají z vyhodnocení primárních dat o opravách po poruše, preventivní údržbě a provozních kontrolách.

Pro prvotní zpracování a setřídění primárních dat o provozu a údržbě požární techniky byly použity a převzaty v odborné veřejnosti všeobecně známé pojmy a defi nice z ČSN 01 0102 - Názvosloví spolehlivosti v technice, které jsou citovány i v literatuře [3]. Zde defi nované stavy jsou patrné z tab. 1 a 2. Zavedené termíny byly používané při rozboru a vyhodnocení primárních dat o provozu a údržbě sledovaných vozidel.

Tab. 1 Třídění stavu technických systémů

Tab. 2 Členění doby servisu vozidel

UdržovatelnostUdržovatelnost (maintainability) je vlastnost vozidla,

spočívající ve způsobilosti k předcházení a zjišťování poruch předepsanou údržbou [3]. V podstatě se jedná o komplex vlastností, vyjadřující snadnost, jednoduchost a nenáročnost prací při údržbě. Tyto vlastnosti jsou dány konstrukcí vozidla, kvalitou personálu, diagnostických a mechanizačních prostředků, organizací práce a řadou dalších. Uvedené činitele není možno jednoznačně a exaktně vyjádřit a proto se obvykle využívá dílčích ukazatelů udržovatelnosti. V našem případě byly výpočtem stanoveny tyto ukazatele: - střední doba údržby - tsu, - součinitel údržby - Ku.

Střední doba údržbyStřední doba údržby tsu (maintenance time) je časový interval,

během něhož se na technickém systému provádí údržbářský zásah a to včetně technických a logistických zpoždění. Při hodnocení spolehlivosti opravovaných systémů v praxi je to nejčastěji používaný ukazatel. Vypočte se jako střední hodnota doby provozu (proběhu) mezi dvěma po sobě následujícíma poruchami. V praxi se stanovuje jako výběrový průměr naměřených provozních časů podle vztahu [3]:

(1)

Použitelný stav Nepoužitelný stav

Provozu schopný stav Provozu neschopný stav

Provozu schopný

využívaný

Provozu schopný

nevyužívaný

Z vnějších příčin

Z vnitřních příčin

Preventivní údržba Technický

prostojOrganizační

prostoj

ProvozProvozní prostoj

Prostoj

Bezporuchový stav Poruchový stav

Doba servisu

Doba preventivní údržby Doba opravy po poruše

Logické zpoždění Aktivní doba preventivní údržby Administrativní

zpožděníLogistické zpoždění Aktivní doba opravy po poruše

Technologické zpoždění

Doba provádění úkonů preventivní údržby

Technologické zpoždění

Lokalizace poruchy

Doba provádění opravárenských úkonů

Funkční kontrola

Doba opravy

1

1tn

su iui

tn



VýsledkyV roce 2013 bylo započato a v loňském roce pokračovalo

rozsáhlé zpracovávání údajů o provozu požární techniky na podvozcích MAN TGM, Mercedes-Benz Atego a Econic, Renault Midlum a TATRA 815. Projekt byl zaměřen na studium specifi cké problematiky provozní a funkční spolehlivosti zásahových požárních automobilů zejména se zřetelem na podvozkovou základnu cisternových automobilových stříkaček u vybraných jednotek HZS ČR. Byla vybrána požární technika, která je dislokována v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském. Cílem tohoto projektu bylo zejména stanovit hodnoty vybraných ukazatelů spolehlivosti. Ve výsledku byl vyhodnocován provoz celkem 75 vozidel za sledované období od 1. ledna 2010 až do konce roku 2013. Souhrnné výsledky výpočtu vybraných charakteristik údržby všech sledovaných vozidel bez rozlišení jejich věku jsou uvedeny na obr. 5 a 6.

Obr. 5 Souhrnné výsledky výpočtu střední doby údržby

Obr. 6 Souhrnné výsledky výpočtu součinitele údržby

Obr. 3 Střední doby údržby pro vozidel Renault Midlum

Součinitel údržbySoučinitel údržby Ku je dán poměrem počtu hodin, vynaložených

na údržbu a běžné opravy, k době jeho bezporuchového provozu [3]. Vypočte se podle rovnice:

(2)

kdeto počet hodin na opravy za sledované období,tu počet hodin na údržbu za sledované období,tp počet hodin bezporuchového provozu za sledované období.

Konečné výsledky výpočtů jsou pro vozidla Renault Midlum jsou uvedeny společně i v rozdělení podle věkových skupin na obr. 4. Zde se již projevil vliv stáří vozidel, kdy v delších časových intervalech došlo k prohození pořadí mezi oběma skupinami stáří vozidel. Zaujmout u tohoto součinitele jednoznačné stanovisko je ošidné. Vypočtené hodnoty větší než 1 znamenají, že časy servisní jsou větší než časy provozu. Což ale nutně nemusí znamenat, že tato vozidla jsou poruchovější. Významný podíl zde má i rozsah preventivní údržby defi nované Řádem strojní služby [8] anebo předepsané výrobcem požární techniky. Rovněž podstatný je i podíl nižšího provozního vytížení vozidel vzhledem k předepsaným kontrolám.

Obr. 4 Součinitele údržby vozidel Renault Midlum

o uu

p

t tKt



ZávěrZ prokazatelných výsledků výzkumu lze vyvodit některé

přímé závěry, z nichž asi nejvýznamnějším je skutečnost, že při vyhodnocení spolehlivosti obecně je vhodné charakterizovat provoz techniky delším kilometrickým proběhem než je obvyklých 1000 km proběhu. Bylo prokazatelně zjištěno i na ostatních charakteristikách, že při delších časových intervalech se výsledky mění ať již v záporném nebo i kladném směru. Pomyslným vítězem mezi sledovanou technikou jsou vozidla CAS, 1. a 2. výjezdu, v Jihomoravském kraji na podvozcích TATRA 815-2 TerrNo1, podvozek 4x4, hmotnostní kategorie S, podvozek terénní, čerpadlo 2000 až 2500 l/min, nádrž na vodu 3200 až 4800 litrů. V této stati popisovaná vozidla na podvozcích Renault Midlum skončila z pohledu doby údržby na pomyslném posledním místě za vítěznými vozidly TATRA.

PoděkováníTento příspěvek vznikl za podpory interního grantu specifi ckého

výzkumu „SP2014/44 - Určující aspekty provozní a funkční spolehlivosti požární techniky“.

Použitá literatura[1] Jánošík, L.: Vyhodnocení provozu požární techniky

na podvozcích Mercedes-Benz u jednotek HZS Moravskoslezského kraje. In Riešenie krízových situácií v špecifi ckom prostredí, 21. - 22. máj 2014, Žilina. Žilina: Žilinská univerzita, 2014, s. 317-324, ISBN 976-80-554-0875-0.

[2] Jánošík, L.; Monoši, M.; Poledňák, P.: Operational reliability of Fire Appliances on Renault Midlum Chassis at Brigades of Fire Rescue Service of the Zlín Region In Galla, Š. Majlingová, A. Toman, B. Advances in Fire, Safety and Security Research Book 2014. Bratislava: Fire Research Institute of the Ministry of Interior of Slovak Republic, 2014, s. 116-120.

[3] Stodola, J.: Prevádzkova spoľhlivosť a diagnostika. Vysokoškolská učebnice. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2002, 88 s.

[4] Novotný, K.: Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm: Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.

[5] ČSN EN 60 050-191. Mezinárodní elektrotechnický slovník - Kapitola 191: Spolehlivost a jakost služby. Praha: Český normalizační institut, 1999, 12 s.

[6] Balcárek, V.: Osobní konzultace a export provozních dat z IKIS II. Zlín: HZS Zlínského kraje, Krajské ředitelství Brno, Oddělení IZS a služeb, Přílucká 213, dne 18. prosince 2013.

[7] ČSN EN 60812 - Techniky analýzy bezporuchových systémů - Postup analýzy způsobů a důsledků poruch (FMEA). Praha: Český normalizační institut, 2007, 37 s.

[8] Pokyn č. 9 generálního ředitele HZS ČR a náměstka MV ze dne 13. 3. 2006, kterým se vydává Řád strojní služby Hasičského záchranného sboru České republiky.



Mgr. Petr KaňkaRWE Česká republika a.s.Limuzská 3135/12, 100 98 Praha [email protected]

AbstraktV roce 2014 částečně ztratilo 16 % zaměstnanců na operativních

pozicích zdravotní způsobilost, kteří byli vysláni na zdravotní prohlídku, celkem tedy 48 zaměstnanců. Skupina RWE se tak rozhodla systematicky postupovat v podpoře zdravějších návyků u zaměstnanců v riziku a na pozicích, kde jsou některé civilizační onemocnění kontraindikací k výkonu povolání.

Klíčová slovaZdravotní způsobilost; pracovnělékařské služby; zdraví;

propagace zdravého životního stylu; RWE.

AbstractThere were about 16 % of employees (n = 48) who lost partially

Health capability after regular periodical medical exam in 2014. RWE Group decided to proceed systematically and encourage healthy habits of employees who are in risk and at positions where there are diseases of affl uence contraindicative to specifi c job performance.

KeywordsWork ability; Occupational medicine; Health; Health

promotion; RWE.Téma zdravotní způsobilosti je pro mnohé společnosti

a personalisty tématem především legislativním a ve společnostech se omezuje zejména na výkon pracovnělékařské péče, zdravotních prohlídek a posudků, na jejichž konci lze najít částečnou či trvalou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci. Vydržet pracovat a udržet si zdravotní způsobilost až do doby řádného odchodu do důchodu není zejména na technických pozicích věc samozřejmá a vyžaduje, aby se zaměstnanci o sebe dlouhodobě starali a předcházeli moderním civilizačním onemocněním.

Z našich zkušeností bohužel vyplývá, že si řada zaměstnanců ještě neuvědomila rizika, která s sebou nese rozvoj některých civilizačních onemocnění ve vyšším věku, který se úpravami sociálního systému ještě řadí k pracovní mu. Stejně tak i většina zaměstnavatelů zatím nezvolila odpovědný přístup a nechává otázku zdravotního stavu v předdůchodovém věku plně na svých zaměstnancích a často pochybné zdravotní osvětě. Internet jako hojně využívaný zdroj informací poskytne milióny „zaručených rad“ na trvalé zdraví, krásnější postavu a vitalitu do vysokého věku.

Skupina RWE v České republice si váží zkušených a kompetentních zaměstnanců, a proto byl zahájen program, který bojuje proti stávajícímu trendu, kdy musíme řešit u rostoucího počtu zaměstnanců ztrátu jejich zdravotní způsobilosti k výkonu práce ukončením pracovního poměru či přeřazením na jinou práci (často méně odbornou a odpovědnou) . V roce 2014 se výše uvedené dotklo 16 % zaměstnanců na operativních pozicích, kteří byli vysláni na zdravotní prohlídku, celkem tedy 48 zaměstnanců.

V roce 2013 jsme začali velmi intenzivně organizovat aktivity na podporu zdravého životního stylu, které podporují zdraví zaměstnanců na motivační, vzdělávací i praktické úrovni. Kromě již proběhlých Dnů zdraví, které byly zaměřené na osvětu a screeningové měření některých tělesných ukazatelů, organizujeme interaktivní workshopy pro zaměstnance, zavedli jsme spořič

obrazovky na téma ergonomie a offi ce stretching a v letošním roce zavádíme také program Nekuřácká fi rma.

Naše zdraví je takové, jaké si jej uděláme, a je ovlivněno tím, jak jíme, jak se hýbeme a z menší míry i tím, jaké máme vrozené předpoklady a geny. Často si uvědomujeme, že náš dosavadní životní styl by potřeboval změnit. A právě na změnu k lepšímu je orientován nosný program, který zaměstnancům nabízíme. Za názvem 7 kroků ke zdraví se skrývá workshop, který má pomoci našim zaměstnancům učinit změnu k lepšímu, a to tak, aby měla smysl a byla dlouhodobá. Tento „work ability“ program je možné projít formou příručky nebo workshopu. Když píšeme workshop, rozhodně tím nemyslíme nudnou přednášku plnou teorie, naopak je třeba od první minuty začít efektivně pracovat sám na sobě. Zaměstnancům nevnucujeme žádné nové a zázračné alternativní metody, nýbrž boříme mýty a používáme pouze vědecky ověřené informace a fakta. Takové, co fungují dlouhodobě a nejsou jen nějakými extrémními excesy, ze kterých se zase s libostí vrátíme do zajetých kolejí. Vtip je také v tom, že každý zaměstnanec si odnese z workshopu 7 individuálních kroků, které budou mít své vlastní proměnné. Doporučení a fakta jsou postaveny na lékařsky ověřených faktech a dostupném vědeckém poznání.

Celý program je postaven jako 7 kroků ke zdraví

Krok první - Poznej svá číslaK tomu, abychom věděli, co děláme špatně a cítili motivaci

ukončit své nevhodné stereotypní návyky, musíme nejprve poznat sami sebe a svá čísla. Proto doporučujeme nechat si změřit strukturu těla, kdy poměrně přesně zjistíte rozložení svalů, tuků a vody v horní i dolní polovině těla, svůj body-mass index, krevní tlak, míru nadváhy, množství cukru a cholesterolu v krvi. Pro kuřáky je navíc vhodné měření toxického oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu. Dále poměrně intenzivně propagujeme preventivní prohlídky u praktického a zubního lékaře hrazené ze zdravotního pojištění. Jako součást úvodní diagnostiky nabízíme i online test kritických oblastí a osobních zdravotních rizik.

Krok druhý - konzultujte své potíže a hodnotyJe důležité, aby člověk nedostal jen čísla, ale bylo mu podrobně

vysvětleno kvalifi kovaným odborníkem, co tyto údaje znamenají a jaká představují rizika. Doporučujeme vyhnout se rychlým a neodborně povedeným měřením a všechny zjištěné výrazné odchylky od stanovených limitů probrat s praktickým lékařem a prověřit komplexním vyšetřením. Každý občan má nárok každé 2 roky na preventivní prohlídku, která je hrazena ze zdravotního pojištění. Vhodný moment na takovou prevenci je ve chvíli, kdy máte navštívit fi remního poskytovatele pracovnělékařských služeb za účelem zajištění výpisu ze zdravotnické dokumentace. Proč takovou návštěvu rovnou nespojit s prevencí, která jinak není součástí pracovně lékařské prohlídky?

Na Dnech zdraví byla k dispozici také melanomová poradna, kde jsme odhalili více než desítku vysoce nebezpečných znamének, které bylo nutné okamžitě chirurgicky odstranit. V následujícím roce jsme v rámci podologického screeningu také identifi kovali několik prekarcenóz.

Krok třetí - Zvolte si, s čím přestanete a co změníteJste unavení, cítíte se frustrování, jste v neustálém stresu

a nechcete takto žít dále? Luxujete večer ledničku, nevydýcháte schody, protože kouříte? Zaměstnanci mají zdarma k dispozici e-learning v oblastech stres managementu, zdravého životního stylu a výživy. Je možné se přihlásit do programu „Nekuřácká

Management zdraví a pracovní schopnost zaměstnancůOccupational Health and Work Ability of Employees



fi rma“, kde pomůžeme se závislostí na cigaretách a poradíme, jak přestat kouřit, a to s ověřenou vysokou pravděpodobností úspěchu.

Krok čtvrtý - Uvědomte si, jaký a kolik pohybu máteZvolte si svůj pohyb. Co třeba zkusit oprášit jízdní kolo, chodit

na procházky, lyžovat, nebo si pořídit in-line brusle? Nechce se vám chodit do posilovny? Nevadí, nemusíte být na sebe hned nároční, může to být cokoliv a musí vás to hlavně bavit. Ani meditující vegetarián nebude v dobré formě, pokud svému tělu nedopřeje potřebný pohyb, protažení a zátěž, to vše pravidelně.

Základem je také kvalitní sezení a protahování. Škola zdravých zad byla součástí osvětových přednášek na Dnech zdraví a nyní šíříme povědomí o krátkém protahování v kanceláři nebo v kuchyňce.

Stěžejní je uvědomit si, kolik a jak málo stačí změnit ve své životosprávě, aby bylo dosaženo maximálního efekt na naše zdraví, snížili jsme rizika kardiovaskulárních onemocnění, či zabojovali s nadváhou.

Krok pátý - Uvědomte si, co jíte a co byste měli změnitNechte si vysvětlit, jaký je rozdíl mezi kalorickými hodnotami

potravin a naučte se vnímat poměr tuků, cukrů a bílkovin. Věnujte pak čas výběru vhodných potravin již v supermarketu. Jak se stravovat a co omezit poradí zaměstnancům na workshopu zkušené lékařky, podrobnější návod je k dispozici ve volně dostupné brožuře k programu.

Krok šestý - Najděte si důvod - co vás motivuje?Že jste mnohé již změnit zkoušeli a víte, že asi neudržíte

motivaci? Na workshopech tak prozradíme tajemství, že existuje limbický sval vůle a lze se naučit jej posilovat a s ním i naši schopnost vytrvat a přinutit se. Změna k lepšímu nemá být žádná sezónní záležitost, ale něco, co by vám mělo pomoci dlouhodobě. Pro případ, že selžete, existuje nástroj restart, který vám pomůže bez výčitek začít znovu a pokračovat v uskutečnění vašeho čistě individuálního cíle. A nebojte, i když ho splníte na 80 %, tak vězte, že i to bude dostatečné. Váš důvod ke změně může být jakýkoliv a bude jen váš. Chcete se cítit a vypadat lépe, máte mladší partnerku a chcete být atraktivnější, nestíháte tempo svých přátel při sportu? Stanovte si cíle, které jsou realizovatelné, a až se byť i malý cíl podaří dosáhnout, můžete si stanovit laťku o něco výš či cíl úplně jiný. Za každý dílčí dosažený cíl se nezapomeňte odměnit třeba zase něčím zdravým, hezkým nebo prostě něčím, co Vás potěší.

Krok sedmý - Inspirujte ostatníMáte ze sebe radost, že se vám něco povedlo změnit? Nenechte

si to pro sebe a inspirujte a podpořte ostatní. Řekněte kolegům o tom, že se cítíte lépe a motivujte je, aby se k vám přidali. Dáváte motivaci ostatním, aby v úsilí vytrvali, či sami začali o změně uvažovat. Lidé mají pocit, že něco nedokážou, nevěří trikům z televizní reklamy, ale vy sami budete hmatatelným důkazem, že to lze. V programu Nekuřácká fi rma můžete vytvořit tým z kamarádů, kteří vás lákají na kuřáckou pauzu, a pokusit se zabojovat společně.



Ing. Lenka KissikováIng. Ivan Dlugoš, Ph.D.Ing. Jiří Vala, Ph.D.VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava - Výš[email protected], Ivan.Dlugoš@vsb.cz, [email protected]

AbstraktTento příspěvek se zabývá problematikou týkající se dovážením,

zaváděním a následným provozováním strojů a strojních zařízení, které jsou dováženy do ČR se zemí mimo EU.

Klíčová slovaBezpečnost strojních zařízení a technických zařízení; výrobce;

dovozce; provozovatel; certifi kace; robotizované pracoviště; pracovní rizika.

AbstractThis article deals with problems concerning the import,

introduction and subsequent operation of machinery and equipment that are imported to the Czech Republic from countries outside the EU.

KeywordsSafety of machinery and technical equipment; manufacturer;

importer; operator; certifi cation; robotized workplace; occupational hazards.

ÚvodPožadavky vycházející z evropské směrnice 2006/42/ES,

které jsou určeny pro výrobce, konstruktéry a provozovatele strojních zařízení platí ve všech zemích EU. Tyto požadavky byly implementovány do zákonů a prováděcích předpisů v jednotlivých zemích EU, v ČR jsou těmito předpisy zákon o výrobku č. 22/1997 Sb. a prováděcí předpis NV č. 176/2008 Sb. o technických požadavcích na stroje a strojní zařízení.

Tyto vyjmenované předpisy uvádí kromě konkrétních technických požadavků na stroje a strojní zařízení také podmínky, za jakých může konstruktér, výrobce, či provozovatel, uvést strojní zařízení na trh nebo do provozu.

Tyto podmínky se v plném rozsahu vztahují také na osoby, které stroje nebo strojní zařízení přivezou z jiných zemí, než z EU. Tyto požadavky jsou povinné i na případy, kdy si provozovatel doveze strojní zařízení pro svoji vlastní potřebu.

Přehled evropských právních předpisů o strojních zařízeníchPro evropský strojírenský průmysl, má vytvoření

harmonizovaného právního rámce pro navrhovaná a vyrobená strojní zařízení, zásadní význam.

Směrnice 2006/42/ES stanovuje obecné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, pro uvádění strojních zařízení na trh a do provozu, doplněné řadou požadavků pro zvlášť nebezpečné kategorie strojních zařízení. Mezi nejdůležitější body této směrnice patří článek 12, který stanovuje možné postupy posuzování shody strojních zařízení s touto směrnicí. [1]

Posouzení shody musí být provedeno u každého strojního zařízení, které je na trh uváděno nebo je uváděno do provozu.

Provést posouzení shody má za povinnost buď:• výrobce strojního zařízení, nebo• zplnomocněná osoba,• výjimkou je posuzování shody zvlášť nebezpečných strojních

zařízení, které jsou uvedeny v příloze IV k této směrnici. Pro tyto typy strojních zařízení je vyžadováno, aby se posouzení shody účastnila nezávislá třetí strana tzv. autorizovaná (notifi kovaná) osoba.

Samotné posouzení shody je možné provést třemi různými způsoby: • prvním způsobem je posouzení shody interním řízením výroby, • druhým způsobem je ES přezkoušení typu a• posledním je komplexní zabezpečení jakosti.

Nejnáročnější variantou je ES přezkoušení typu, které je prováděno autorizovanou, notifi kovanou osobou. Průběh posuzování shody - postupy, výsledky, musí být důsledně protokolárně zaznamenány.

Pokud strojní zařízení vyhovuje všem harmonizovaným normám a je vypracována technická dokumentace se všemi svými náležitostmi, může strojní zařízení získat označení pro volný pohyb v rámci EU - ES prohlášení a značku shody CE.

Požadavky na strojní zařízení, uváděné v technických předpisech a normách v ČR

V České republice stanoví zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jak již bylo uvedeno: • způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které

by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetku, životního prostředí, případně jiný veřejný zájem,

• práva a povinnosti osob, které je uvádějí nebo distribuují na trh, popřípadě je uvádějí do provozu,

• práva a povinnosti osob, pověřených k činnostem, které souvisí s tvorbou a uplatněním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím,

• způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva EU.

Technické požadavky na výrobek • technická specifi kace - je obsažená v právním předpisu,

technickém dokumentu nebo technické normě, kde je stanovena charakteristika výrobku, jakost, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, požadavky na název pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkratek, zkoušení výrobků, a zkušební metody, požadavky na balení, označování výrobku, opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo technickými normami, výrobní metody a procesy mají vliv na charakteristiku výrobku,

• jiné požadavky, jako je životní cyklus výrobku, podmínky používání, recyklace, zneškodnění výrobku atd. [2]

Posouzení rizika u strojních zařízení, uváděných na trhRizika u stroje posuzuje a vyhodnocuje výrobce nebo

konstruktér a musí přitom:

Požadavky na strojní a technická zařízení dovezená ze zemí mimo Evropskou uniiRequirements for Machinery and Technical Equipment Imported from Countries outside the European Union



Obsah návodu k obsluze dle požadavků NV 176/2008 Sb.:• údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci,• označení strojního zařízení,• ES prohlášení o shodě,• obecný popis strojního zařízení,• nákresy, schémata a vysvětlivky nezbytné pro používání a údržbu,• popis stanoviště obsluhy,• zakázané způsoby použití,• pokyny k montáži, instalaci a připojení strojního zařízení na šasi,• pokyny k instalaci a montáži prvků ke snížení hluku a vibrací,• informace pro uvedení do provozu a používání strojního zařízení,

včetně požadavků na odbornou přípravu obsluhy,• informace o zbytkových rizicích,• informace o použití OOPP,• základní vlastnosti nástrojů, kterými může být strojní zařízení

vybaveno,• požadavky na stabilitu během používání, oprav a údržby,• pokyny pro zajištění bezpečné dopravy, manipulace, skladování

včetně uvedení hmotností, pokud se pravidelně přepravují samostatně,

• postup v případě vzniku mimořádné události nebo poruchy, včetně opatření preventivní údržby,

• postup pro bezpečné seřizování a údržbu, včetně opatření, které jsou nutné pro bezpečné provádění těchto prací,

• seznam náhradních dílů,• informace o emisích hluku,• v případě neionizujícího záření údaje o jeho hodnotách.

Prohlášení o zabudování neúplného strojního zařízeníV případě neúplného strojního zařízení musí být součástí

dokumentace prohlášení o zabudování neúplného strojního zařízení. Toto prohlášení potvrzuje, že neúplné strojní zařízení vyhovuje legislativním požadavkům EU v oblasti bezpečnosti strojních zařízení.

ES prohlášeníSoučástí dokumentace strojního zařízení je i ES prohlášení.

Jedná se o prohlášení, že strojní zařízení vyhovuje legislativním požadavkům v oblasti bezpečnosti. ES prohlášení se vztahuje na strojní zařízení v takovém stavu, v jakém bylo uvedeno na trh nebo do provozu, ale už se nevztahuje na součásti, které byly přidány koncovým uživatelem.

Obsah ES prohlášení je stanoven v NV 176/2008 Sb. a obsahuje následující údaje:• údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci,• jméno a adresu osoby pověřené za sestavené technické

dokumentace,• identifi kaci a popis strojního zařízení,• větu s prohlášením, že strojní zařízení splňuje předpisy EU,• v případě potřeby jméno a adresu notifi kované osoby,• odkaz na použité harmonizované normy,• odkaz na další použité technické normy,• datum a místo vydání prohlášení,• údaje o totožnosti a podpis oprávněné osoby vypracovat ES

prohlášení. [2]

Příklad z praxeDovezené strojní zařízení bylo dodáno jako úplné strojní

zařízení z Japonska. Jednalo se o robota k nanášení lepidla. Společnost jako dovozce do EU a následný provozovatel strojního

• Vymezit určení strojního zařízení, což představuje jeho předpokládané použití a jakékoliv jeho důvodně předvídatelné nesprávné použití.

• Určit nebezpečí, která mohou vyplývat ze strojního zařízení a s tím spojené nebezpečné situace.

• Odhadnout rizika při zohlednění závažnosti možného poranění neb o škody na zdraví a pravděpodobnost jejich výskytu.

• Vyhodnotit rizika s cílem určit, zda je nutné snížení rizika v souladu s NV 176/2008 Sb.

• Zajistit ochranná opatření k vyloučení nebezpečí. [2]

Všechny tyto požadavky musí zaručit také dovozce, který dováží strojní zařízení do České republiky.

Povinnosti výrobce, zplnomocněného zástupce nebo dovozceVýrobce nebo zplnomocněný zástupce, případně dovozce může

uvést strojní zařízení na trh tehdy, pokud je zpracována technická dokumentace k strojnímu zařízení, návody a informace k strojnímu zařízení, vypracováno ES prohlášení a CE označení.

V případě neúplného strojního zařízení je výrobce povinen před uvedením na trh vypracovat technickou dokumentaci, návod k montáži a vyhotovit prohlášení o zabudování. Poté, co je neúplné strojní zařízení zabudováno a vznikne úplné strojní zařízení, je nutné přiložit návod k montáži a prohlášení o zabudování jako součást technické dokumentace strojního zařízení. Na takto vzniklý celek je nutné vypracovat prohlášení o shodě a CE označení.

V případě, kdy není možné určit výrobce nebo zplnomocněnou osobu přebírá jejich povinnosti osoba, která uvádí strojní zařízení do provozu nebo na trh. [2]

Povinnosti provozovatele strojního zařízeníZákladní povinnosti zaměstnavatele při provozu strojů

a zařízení vyplývají z § 4 zákona 309/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinen dle tohoto zákona:• zajistit, aby stroje a zařízení byly z hlediska BOZP vhodné pro

práci, při které budou používány,• vybavit stroje a zařízení ochrannými zařízeními, které chrání

zdraví a život obsluhy a ostatních osob,• zajistit, aby stroje a zařízení byly řádně a pravidelně udržovány,

kontrolovány a revidovány.

Dokumentace k strojním zařízením

Technická dokumentacePostup sestavení technické dokumentace je stanoven

v příloze č. 7 NV 176/2008 Sb. Úkolem technické dokumentace je prokázat, že strojní zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení a zároveň je vytvořena v souladu s tímto nařízením vlády. Technická dokumentace musí obsahovat informace nezbytné pro posouzení shody. Součástí technické dokumentace musí být informace o návrhu, výrobě a funkci strojního zařízení. Technická dokumentace musí být vypracována alespoň v jednom úředním jazyku EU. Technická dokumentace musí být uložena po dobu 10 let ode dne výroby posledního kusu. [2]

Návod k použitíSoučástí dokumentace každého strojního zařízení, které je

uváděno na trh nebo do provozu musí být návod k použití. Tento návod k použití je souhrn informací, jak bezpečně provozovat strojní zařízení, případně jaká přijmout opatření k snížení možnosti vzniku rizika. Návod k obsluze musí být vypracován v úředním jazyku země, ve které je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu.

Návod k použití musí být vypracován v souladu s požadavky NV 176/2008 Sb. a musí v něm být zapracovány informace o předpokládaném použití, ale také o předvídatelných stavech způsobených špatným použitím.



• Hlavní vypínač elektrické energie nebyl zřetelně označen. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb. a ČSN EN 60 204 - 1 ed. 2.

• Hlavní uzávěr tlakového vzduchu nebylo možné zajistit v krajní poloze. Neshoda s požadavkem NV 176/2008 Sb.

• Robot není vybaven piktogramem s upozorněním na riziko akumulované energie. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb., NV 11/2002 Sb. a ČSN EN ISO 10 218 - 1.

• Robot není opatřen označením CE. Neshoda s požadavkem NV 176/2008 Sb.

• Obsahově nedostatečně vypracována technická dokumentace dle požadavků NV 176/2008 Sb. Schematické výkresy nejsou ve shodě se skutečným provedením, chybí seznam použitých technických norem a ES prohlášení. Neshoda s požadavkem NV 176/2008 Sb.

• Není vydáno ES prohlášení. Neshoda s požadavkem NV 176/2008 Sb.

Posouzení podmínek bezpečného provozuPro posouzení požadavků na bezpečný provoz zaváděného

strojního zařízení byl vytvořen kontrolní seznam s požadavky NV 378/2001 Sb. Do tohoto kontrolního seznamu byly zapracovány i požadavky dle ČSN EN ISO 10218 - 1.

Zjištěné nedostatky: • U strojního zařízení nebyla provedena revize elektrických zařízení.• Nebyly stanoveny termíny kontrol. • Nebyla vytvořena provozní dokumentace strojního zařízení.

ZávěrOrganizace vzala na sebe závazek uvést technické zařízení -

robota do souladu s právními technickými předpisy za výrobce a dovozce, aby zařízení mohla provozovat.

Důvodem, proč organizace dala přednost prodejci mimo EU, byla nižší nákupní cena robota.

Na druhé straně byly fi nance, které organizace později vynaložila na to, aby všechny závady odstranila a dala zařízení do souladu s požadovanými předpisy natolik vysoké, že překročily i cenu, za kterou mohla koupit dražší, certifi kovaný robot od výrobce z EU, který by ale splňoval požadavky evropského předpisu.

Organizaci bylo doporučeno, aby si nechala dovozené technické zařízení posoudit u příslušné autorizované (notifi kované) osoby. Ta by zařízení posoudila a v případě dosažení shody, by vydala ES prohlášení o shodě. Tím by byla zajištěna shoda s předpisy, a zároveň by byla také zaručena bezpečnost strojního zařízení i za cenu dalšího zvýšení fi nančních nákladů na toto zařízení.

Bezpečnější strojní zařízení, znamená pro společnost méně vydaných fi nančních prostředků, na odškodnění pracovních úrazů včetně výdajů na ošetření osob, kterým byla způsobena újma na zdraví. Každá společnost by se měla starat o zdraví svých obyvatel a nevytvářet tak kvůli nebezpečně provozovaným strojním zařízením národ invalidů. Znamená to zároveň odpovědnost členských států chránit zdraví a bezpečnost osob, v souvislosti s provozem strojních zařízení a zajištění uplatňování požadavků směrnice o strojních zařízeních.

Použitá literatura[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES

o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES. In Úřední věstník Evropské unie 157/24. 2006. NV 378/2001 Sb.

[2] Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení.

[3] Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení a nářadí.

zařízení přebrali povinnosti při zavádění strojního zařízení na trh za japonského výrobce.

Dovozce společně se zástupcem výrobce strojní zařízení do ČR dopravili, nainstalovali na pracoviště a zaškolili pracovníky montáže a údržby se základním ovládáním. Japonský výrobce dodal technickou dokumentaci a návod k použití v japonštině, s anglickým překladem. Strojní zařízení je používáno v automatickém provozu, ale zároveň obsluha vstupuje do pracovního prostoru robota, kde přináší a odebírá materiál.

Posouzení bezpečnosti strojních zařízeníPro posouzení strojního zařízení zda jsou splněny požadavky

NV 176/2008 Sb. (směrnice 2006/42/ES) byl vytvořen kontrolní seznam. Pomocí tohoto seznamu bylo zjišťováno, zda provedení strojního zařízení vyhovuje, či nevyhovuje požadavkům tohoto nařízení (směrnici).

Zjištěné nedostatkyNeshoda s požadavky výše uvedeného předpisu byla shledána

v 15 bodech. Výpis vážných nedostatků:

• U předmětného posuzovaného strojního zařízení nebyla posouzena a vyhodnocena rizika včetně stanovení nebezpečí a pravděpodobného následku, nebylo zároveň stanoveno opatření k odstranění rizika, či snížení rizika. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb. a ČSN EN ISO 12 100.

• Místo vstupu na pracoviště nebylo zabezpečeno dostatečně vysokou zábranou, oddělující pracovní prostor strojního zařízení od komunikace. Nízká zábrana, umožňovala dosah do nebezpečného prostoru stroje. Neshoda s NV 176/2008 Sb., ČSN EN ISO 13 857 a ČSN EN ISO 13 855.

• Vodorovné světelné závory v místě vstupu/vjezdu/ nebyly zcela účinné, neboť vylezením na konstrukci stroje, nebyl problém překonat vodorovné světelné závory, které by měly zabezpečit vstup do prostoru pohybu robota. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb., ČSN EN ISO 13 855 a ČSN EN ISO 12 100.

• U vstupu/vjezdu manipulačního vozíku nebyla dodržena minimální vzdálenost vodorovných světelných závor od nebezpečného pracovního prostoru. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb. a ČSN EN ISO 13 855.

• Ochranné vodiče v elektrickém rozvaděči byly označeny pouze žlutou barvou, nikoliv zeleno/žluté, jak požaduje předpis. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb. a ČSN EN 60 204 - 1 ed. 2.

• Na otočném zařízení robota, které slouží k uchycení dílu, nebyl vyznačen směr pohybu. Neshoda s NV 176/2008 Sb.

• Spojovací prvky, které měly být propojeny, nebyly označeny (vzduchové a elektrické konektory). Při odpojení více spojovacích prvků hrozila jejich záměna a chybné zapojení. Neshoda s požadavky NV 176/2008 Sb.



Ing. Mojmír Klas, CSc.Mojmír Klas, s.r.o.Štramberská 1127/28, 742 21 Kopř[email protected]

AbstraktBezpečnost při výstavbě a užívání stavby je nedílnou součástí

základních požadavků na stavby. Základní požadavky na stavby mají v evropském právu základ ve směrnici Rady č. 89/106/EHS, která vznikla v roce 1988. V současné době jsou tyto požadavky zakotveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, které požadavky upřesňuje a rozšiřuje. Je tak dán důležitý základ k harmonizaci technických norem a sjednocení výstavby z ohledu základních požadavků na stavby.

Oporou pro navrhování a výstavbu je řada technických norem, které postupně zařazují samostatné části týkající se bezpečného užívání stavby.

Nedílnou součástí základních požadavků na přípravu stavby a jejích výstavbu, je provedení stavby tak, aby bylo možné bezpečně provádět i údržbu stavby.

Česká republika dosud ve svém právním prostředí nereagovala na změny, které nastaly po vstoupení v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Dosud se ČR opírá o již zastaralou vyhlášku č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Vzhledem k tomu, že základní požadavky na stavby jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) je nutné respektovat tyto požadavky i přesto, že dosud nedošlo v ČR k odpovídající úpravě právního prostředí.

AbstractSafety during the construction and use of a building represents

an integral part of basic work requirements (hereinafter also referred to as the BWR). In respect of the European law, the BWR are established through the Council Directive No. 89/106/EEC which was adopted in 1988. At the present time, these requirements are embedded in the Regulation of the European Parliament and the Council (EU) No. 305/2011 which details and extends them. It provides for an important basis for the harmonization of technical standards and unifi cation of the construction as regards the BWR.

The assistance to the design and construction is provided by a series of technical standards which gradually incorporate separate sections concerning the safe use of a building.

An integral part of the basic requirements for construction preparations and the construction itself is the performance of works in such a way that also the safe maintenance of a building is possible.

The legislation of the Czech Republic has not yet refl ected any changes which occurred at the moment the Regulation of the European Parliament and the Council (EU) No. 305/2011 came to force. Until now, the Czech Republic has been using the obsolete Decree No. 268/2009 Coll., on the technical requirements for buildings. Whereas the BWR are laid out in the Regulation of the European Parliament and the Council (EU), it is necessary to comply with these requirements even though there has not been any corresponding adjustments to the legislation of the Czech Republic so far.

Právní prostředíSnaha stanovit a sjednotit základní požadavky na stavby

vznikla již v roce 1988, kdy byla přijata směrnice Rady č. 89/106/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků ve znění směrnice č. 93/68/EHS. Tato směrnice již uvádí v příloze I. základní požadavky uplatňované na stavby, které mohou ovlivnit technické charakteristiky výrobku, jsou uvedeny v podobě cílů v příloze I. Z těchto požadavků dovolovala směrnice uplatnit jeden, několik nebo všechny, s tím, že základní požadavky musí být dodržovány během ekonomicky přiměřené životnosti.

V úvodu této směrnice se uvádí: Výrobky musí být vhodné pro stavby, aby byly stavby (jako celek i jako jejich jednotlivé části) při respektování hospodárnosti vhodné k jejich určenému použití a zároveň plnily níže uvedené základní požadavky, pokud se na tyto stavby vztahují předpisy, které takové požadavky obsahují. Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti. Požadavky předpokládají běžně předvídatelné vlivy.

Jako základní požadavky byly stanoveny tyto okruhy: mechanická odolnost, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a ochrana tepla.

Nevýhodou této směrnice byla poměrně značná volnost v posuzování základních požadavků na stavby jednotlivými členskými zeměmi. Současně se jednalo „pouze“ o směrnici.

Česká republika včlenila tyto požadavky na vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. V § 8 základní požadavky se v odst. 1) uvádí: Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky. Vyhláška pak shodně vyjmenovává základní požadavky uvedené v směrnici Rady č. 89/106/EHS. Současně určuje, že stavba musí splňovat základní požadavky při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že budou splněny základní požadavky na stavby. Některé konkrétní požadavky jsou pak včleněny v řadě paragrafů této vyhlášky.

K významné změně došlo v roce 2011, kdy bylo vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady č. 89/106/EHS. Tato směrnice vstoupila v platnost 24. dubna 2011, s tím, že vybrané části se použijí od 1. července 2013, kdy toto nařízení plně nahradilo směrnici Rady č. 89/106/EHS.

Zde považuji za potřebné zdůraznit rozdíl mezi směrnicí EHS a nařízením Evropského parlamentu a Rady. Směrnice předpokládají, že budou včleněny do legislativy jednotlivých členských států Evropské unie. Nařízení je nutné respektovat od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost bez ohledu na to, zda již bylo včleněno do právních předpisů jednotlivých členských států Evropské unie. Z toho vyplývá, že obsah nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 je nutné respektovat ve všech státech unie. Zatím si většina občanů nezvykla seznamovat se s obsahem nařízení Evropského parlamentu a Rady EU a čekají, až se požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady EU objeví v národních zákonech a vyhláškách. Tato praxe není správná, protože se předpokládá, že vše, co Evropský parlament a Rada EU stanoví formou svého nařízení je platné od okamžiku, kdy nařízení

Základní požadavky na stavby - bezpečnost při užíváníBasic Requirements for Construction - Safety in Use



být rovněž energeticky účinné a musejí v průběhu své výstavby a odstraňování spotřebovávat co nejmenší množství energie.

7) Udržitelné využívání přírodních zdrojů (tento požadavek je v porovnání se směrnicí Rady č. 89/106/EHS nový a dosud není obsažen v právních předpisech české republiky) - Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým

způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání, životnost staveb, použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

Za povšimnutí stojí článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kde se uvádí, že základní požadavky na stavby stanovené v Příloze I představují základ pro přípravu normalizačních mandátů a harmonizovaných technických specifi kací. Nejde tedy „ pouze“ o výčet základních požadavků na stavby, ale o možnost harmonizovat technické specifi kace právě ve vztahu k základním požadavkům na stavby. Nařízení vytváří podmínky pro jednotné prostředí v hodnocení a kvalifi kaci stavebních výrobků v celé Evropské unii.

Je pochopitelné, že stanovené základní požadavky na stavby jsou ve své charakteristice uvedené obecně. Oprávněným očekáváním je zahrnutí a precizování v národních předpisech. Skutečností však je, že v České republice se tento záměr ne vždy vydaří. Za zmínku stojí, jak se ČR vypořádala s bezpečností při provádění a užívání staveb ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. V § 15 Bezpečnost při provádění a užívání staveb je uvedeno:1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo

pobytovými místnostmi musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů1950×1950×800 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmět rozměrů 1950 × 1950 × 900 mm. Uvedený požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních. Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny, elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení kotelen na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.

3) Při provádění a užívání stavby nesmí být ohrožena bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách.

Tolik § 15 Bezpečnost při provádění a užívání staveb. Pokud srovnáme obsah Přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 v části „Bezpečnost při provádění a užívání staveb“, zjistíme, že vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích stavby požadavky tohoto nařízení nectí. Je pravdou, že v některých dalších paragrafech této vyhlášky se bezpečnost při provádění a užívání stavby vyskytuje, avšak opět ne v duchu jak předchozí směrnice Rady č. 89/106/EHS, tak i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.

Bezpečnost při užívání staveb při provádění údržbyBezpečné užívání stavby v sobě zahrnuje i možnost bezpečného

provádění údržby stavby.Za základ pro stanovení obsahu termínu údržba stavby považuji

defi nici, kterou vydala Evropská agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, do oblasti údržby řadí prohlídky, zkoušky, měření, výměny, úpravy, opravy a zjišťování poruch.

Základní zodpovědnost za bezpečnost při užívání stavby nese projektant a zhotovitel stavby. Projektant je tím prvním, který umí

vstoupí v platnost. Členské státy musí v dohledné době upravit svá právní prostředí, aby nebyla v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady.

Nařízení, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady č. 89/106/EHS obsahuje v Příloze 1 výčet základních požadavků na stavby.

Příloha č. I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, požaduje, aby stavby jako celek i jejich jednotlivé části vyhovovaly zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě splnit tyto základní požadavky na stavby:1) Mechanická odolnost a stabilita

- Stavba musí být navržena a provedena tak, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek zřícení celé stavby nebo její části, větší stupeň nepřípustné deformace, poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení v důsledku větší deformace nosné konstrukce a poškození neúměrné původu poškození.

2) Požární bezpečnost - Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem,

aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik, a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, obyvatelé mohli stavbu opustit, nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni a byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3) Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí - Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem,

aby v průběhu celého životního cyklu neohrožovala hygienu nebo bezpečnost a zdraví pracovníků, jejich uživatelů nebo sousedů, ani neměla v celém průběhu životního cyklu nepřiměřeně významný vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, používání i demolice, zejména následkem uvolňování toxických plynů, emisí nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního ovzduší, emisí nebezpečného záření, uvolňování nebezpečných látek do podzemní vody nebo půdy, uvolňování nebezpečných látek do pitné vody nebo látek, které mají jinak negativní dopad na pitnou vodu, nesprávné vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů nebo nesprávné likvidace pevného nebo kapalného odpadu, vlhkosti v částech stavby nebo na površích v rámci staveb.

4) Bezpečnost a přístupnost při užívání - Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem,

aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zranění výbuchem a vloupání. Zejména stavba musí být navržena a postavena tak, aby byla zohledněna přístupnost osoby se zdravotním postižením a použití těmito osobami.

5) Ochrana proti hluku - Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem,

aby byl hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a umožní jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

6) Úspora energie a tepla - Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení

a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby jejich spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavby musejí



stanovit, v jakém rozsahu bude nutné údržbu provádět a jakým způsobem to bude možné. Pokud existuje více možností, je na něm, aby s investorem (zadavatelem stavby) projednal, která z možných variant bude nejvhodnější. Následně pak navrhnout taková stavebně technická opatření, která umožní bezpečné provádění údržba stavby. Projektant ví, jaké činnosti budou při udržování stavby probíhat a jaká rizika při provádění údržby vznikají. Jako příklad lze uvést údržba střechy a zařízení na střeše umístěné, údržba fasády, čistění prosklených ploch z interiéru, kontrola a údržba zařízení na ochranu před bleskem.

Důležitá je i skutečnost, že stavba musí splňovat základní požadavky na stavby při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby. Například nadměrné množství sněhu na střešním plášti s omezenou únosností je v našich klimatických podmínkách předvídatelný jev.

Svůj díl odpovědnosti má i zhotovitel stavby. V případě, že projektová dokumentace nepamatuje na možnost bezpečně provádět údržbu stavby (jako vhodný příklad se jeví nutnost bezpečného odstraňování nadměrného množství sněhu při riziku překročení povoleného zatížení střechy nebo při ohrožení sněhem osob na přilehlém chodníku), je povinen zhotovitel na tuto vadu projektu upozornit. Pokud tak neučiní, skutečnost, že stavbu nelze bezpečně udržovat lze považovat i za vadu díla. Je pochopitelné, že se jedná o ty udržovací práce, při kterých vzniká riziko ohrožení zdraví a života a nelze je bezpečně a hospodárně provádět jiným způsobem než například ze střechy - plochy s rizikem pádu.

Mnohé v poslední době vydané technické normy obsahují samostatnou kapitolu, bezpečnost při užívání. Zde je vhodné uvést citaci vyhl. č. 268/2009 Sb., kde se v § 55 odst. 2 uvádí: „Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8“. Z této formulace je zřejmé, že ty části technických norem, které mají vztah k základních požadavkům na stavby se stávají závaznými.

ZávěrZadavatel stavby má právo očekávat, že převezme stavbu

tak, aby mohl řádně a bezpečně provádět údržbu stavby. Je na projektantovi a zhotoviteli, aby takovou stavbu navrhl a postavil.



doc. Ing. et. Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA1,2

Ing. Karel Lach, Ph.D.3

MUDr. Stanislav Brádka, Ph.D.4

1VŠB - TU, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice2Státní úřad pro jadernou bezpečnostSenovážné náměstí 9, 110 00 Praha 13Zdravotní ústav se sídlem OstravaPartyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava4Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i.Kamenná 71, 262 31 Milí[email protected]

AbstraktPříspěvek popisuje technologický postup při zpracování

olovnatého, převážně akumulátorového odpadu, tavbou v šachtové peci s následnou rafi nací surového olova. Tavenina surového olova se kontinuálně vypouští do sifonu a po jeho naplnění následuje odpich do kokil.

Cílem následné rafi nace surového olova je, s využitím různých postupů, odstranění nečistot a získání i dalších ušlechtilých kovů. Jak u šachtové pece, tak v rafi nační hale při rafi naci Ag a Cu probíhalo měření distribučního rozložení nano a mikročástic. U šachtové pece byly identifi kovány kulové, krychlové, kvádrové, válečkové a amorfní částice s převážejícím složením Pb a PbS. V rafi nační hale byly identifi kovány částice různých tvarů pestrobarevného složení obsahující tyto prvky - Pb, Cu, Sb, Al, Si, Zn, C.

Během měření distribuce částic se měřila i účinnost běžných respirátorů.

Příspěvek se nevyhýbá ani diskuzi okolo toxicity ve vztahu ke složení a tvaru částic.

Klíčová slovaNano a mikro částice kovů; respirátor; olovo; toxicita.

AbstractThe contribution describes a technological procedure for

processing of secondary lead - mostly battery waste - by smelting in a lead blast furnace with subsequent refi ning of crude lead. The smelted crude lead is continually discharged into a siphon and discharged (tapped) into ingot molds.

The purpose of subsequent refi ning of crude lead is to remove various impurities and to obtain other precious metals. The measurements of distribution of nano- and microparticles were performed both at the lead blast furnace and in the refi ning hall during a refi ning process to remove Ag and Cu. The particles identifi ed at the lead blast furnace had spherical, cubic, block, cylinder and amorphous shapes and they mostly consisted of Pb and PbS. In the refi ning hall the detected particles were of diverse shapes and compositions and they contained Pb, Cu, Sb, Al, Si, Zn and C.

The measurement of particles distribution also investigated effi ciency of common respirators.

The contribution also includes a discussion about toxicity in respect to composition and shape of the particles.

KeywordsNano- and microparticles of metals; respirator; lead; toxicity.

ÚvodAkumulátorový odpad představuje více než 40 % celkového

výskytu olověného odpadu. Jsou to vyřazené akumulátory, které jsou složeny z různých odlišných materiálů, jako je plast, tvrdé olovo, oxidy a sírany olova a zbytková kyselina sírová.

Tento částečně roztříděný akumulátorový odpad včetně jiných odpadů obsahujících olovo tvoří část vsázky do šachtové pece v Kovohutích Příbram, nástupnická a.s. [1 - 3]. Další složky vsázky je vratná struska, vápenec železo, jeho oxidy apod.

Smysl přidání železa do vsázky je oddělení síry - zbytková kyselina z akumulátorů. Síra se s železem chemicky váže a vzniká sirník železa (tzv. kamínek), který je samostatnou oddělitelnou částí strusky. [1]

Hoření koksu v sázce způsobuje tavení kovového olova a jeho redukci. Teplota roztaveného olova v peci dosahuje hodnot 1000 až 1100 °C a na jeho povrchu se tvoří vrstva okysličeného olova obohacená dalšími látkami - struska. Tato struska je stahována (odpichována) a slévána do speciálních nádob (tzv. kokil), v kterých se nechá zchladnout (obr. 1). Po zchladnutí se struska z kokil vyklepne a oddělí se část křemičitanu železnato-vápenatého, která se částečně vrací zpět do pece a část sirníku železa, který se dále zatím nepoužívá a skladuje se. Odpichování strusky se provádí každých 15 - 20 minut. Roztavené olovo vytéká z pece do sifonu (obr. 2), z kterého se po jeho naplnění odpichuje do forem, kde následně tuhne (obr. 3 a 4).

Obr. 3 a 4 Odpich roztaveného surového olova ze sifonu do formy

Vyprázdněním nalévací formy se získá surové olovo ve tvaru velké cihly o rozměrech 500x1000x400 mm a hmotnosti 1500 kg. Kapacita šachtové pece je cca 120 t olova denně.

Při tavbě olověného odpadu (převážně akumulátoru) v šachtové peci se vypouští surové olovo, které obsahuje velké množství nečistot, především Cu, Ni, As, Sb, Sn, Ag, Zn. Kromě toho jsou

Složení a distribuce aerosolů kovových částic při tavbě a rafi naci olověných odpadůComposition and Distribution of Aerosol Metal Particles during Smelting and Refi ning of Lead Wastes

Obr. 1 Kokily na záchyt strusky u šachtové pece

Obr. 2 Kontinuální odtok roztaveného surového olova ze

šachtové pece do sifonu



od sifonu šachtové pece, v rafi nační hale u rafi načních kotlů, kde probíhal rafi nační proces a to srážením Cu2S pomocí síry (pyritu) a odstraňování stříbra formou sběru pěny intermetalických sloučenin se zinkem (obr. 8 a obr. 9).

Použitá měřící technika• Měření aerosolových částic v oblasti nano probíhalo pomocí

SMPS (Scanning Mobility Particle Sizer) 3934 sestávajícího ze systému CPC 3022 (Cendensation Particle Counter) pracujícího v režimu low a systému EC 3071 (Electrostatic Classifi er) vybaveného DMA sondou 3081 (Differential Mobility Analyzer) a impaktorem 0,0457 cm.

• Měření aerosolových částic v oblasti mikro probíhalo pomocí APS (Aerodynamic Particle Sizer Spectrometer 3321 TSI, USA).

• Přístroj pro měření a vyhodnocování aerosolu pevných částic ve dvou prostorech (před a vně respirátoru) v porovnání s absolutně čistým vzduchem byl Porta Count PRO+ 8038 fi rmy TSI Incorprated, U.S.A.

• Selekce za účelem provedení chemické analýzy a stanovení morfologie částic pomocí vzorkovacího zařízení Nano - ID.

• Pro zpracování snímků z odběru byl použit elektronový mikroskop od fy FEI, model Quanta 450 FEG, metoda vysokého vlákna, detektor ETD (sekundární elektrony) a BSE (odražené elektrony). Pro stanovení prvků a jejich koncentraci byla použita elementární X-analýza EDAX TEAM EDS (energiově disperzní spektroskopie) a FMPS (spektrometr elektrické mobility částic).

Měření distribučního rozložení aerosolů kovových částic:• U šachtové pece při tavbě a odpichu surového olova

Při tomto měření jsme přesně zaznamenávali technologické procesy, které při tavbě olověného odpadu při výrově surového olova probíhaly. Proto v tab. 1 a i na dalších grafech (obr. 10 - 13) je k jednotlivým technologickým procesům přiřazeno naměřené spektrum. Tím jsme získali závislost celkové koncentrace nano a mikroaerosolových částic při jednotlivých procesech, distribuční rozložení nanočástic, jejich povrch, objem a hmotnost.

Tab. 1 Změřený povrch, objem a hmotnost nanočástic při probíhajících technologických procesech

v surovém olovu i mechanické nečistoty jako kamínek, míšeň, oxidické stěry apod.

Z těchto důvodů následuje stupňovitá rafi nace s cílem odstranit tyto nežádoucí nečistoty.

Provoz rafi nace je diskontinuální, probíhá ve větrané hale v 10 rafi nančních kotlích, obr. 5.

Obr. 5 Hala rafi nace - část rafi načních kotlů

V každém kotli se provádí jiný typ rafi nační procedury. Kokily surového olova se roztaví a odstraní se mechanické nečistoty, které vlivem rozdílů měrných hmotností vyplouvají na povrch olověné lázně, odkud se stahují jako tzv. stírka.

Při odstraňování Cu ze surového olova se využívá omezení rozpustnosti Cu v olovu při nižších teplotách (350 °C) a větší slučivost mědi se sírou. Síra (pyrity) reaguje s mědí za vniku černého Cu2S, který vyplouvá na hladinu taveniny, odkud se sbírá (obr. 6).

Drahé kovy (Ag, Au) se odstraňují z olova Parkesovým způsobem. Tento způsob je založen na schopnosti těchto kovů vytvářet s kovovým zinkem intermetalické sloučeniny (např. Ag2Zn, Ag2Zn5, AuZn, AuZn3, Au3Zn5) s vyšší teplotou tavení a menší měrnou hmotností, než má samotné olovo. Po přidání Zn se tavenina ochlazuje až téměř do ztuhnutí a na povrch vystoupí hustá pěna, která se ručně mechanicky stahuje děrovanými lžícemi. viz obr. 7, až do úplného vyčištění povrchu taveniny. Tento postup se opakuje ještě jednou, sebere se druhá pěna s menším obsahem Ag a ta se přidává se zinkem do další první tavby. Olovo po tomto rafi načním procesu obsahuje až 0,5 % Zn (binární diagram Zn-Pb), který je potřeba odrafi novat. Děje se to vakuovým oddestilováním Zn. K odstranění arzénu, cínu a antimonu z olova se využívá jejich větší slučivost (afi nita) s kyslíkem ve srovnání s olovem. Oxiduje ve vzduchu při teplotách 500 °C k odstranění cínu (cínová kejda, žlutý SnO2), při 700 °C až 800 °C k odstranění arzénu (žlutohnědá kejda) a antimonu (černozelená kejda).

Experimentální částMěřící technika pro stanovení množství a distribuční rozložení

nano, mikročástic a účinnost respirátorů byla umístěna 3 - 4 m

Spektrum č. Technologický proces Povrch

[nm2.cm-3]Objem

[nm3.cm-3]Hmotnost [μg.m-3]

1 test 3,16E+09 1,13E+11 135

2 pozadí před odpichem 9,99 E+08 2,39E+10 28,6

3 průjezd VZV a) 9,89E+09 3,83E+11 459,4

4 odpich 2,11E+09 4,70E+10 56,4

5 nalévání olova do formy 4,64E+09 6,88E+10 82,6

6 tuhnutí olova 2,40E+09 7,13E+10 85,6

7 tuhnutí olova 1,53E+09 4,56E+10 54,7

8 tuhnutí olova 2,17E+09 4,01E+10 48,2

Obr. 6 Vysrážený Cu2S na hladině taveniny

Obr. 7 Mechanické odstraňování pěny sloučenin

stříbra a zinku

Obr. 8 Rozmístění měřících aparatur v rafi nační hale

Obr. 9 Měření Fit faktorů a) probant-muž



Obr. 13 Průměrná velikostní distribuce nanočástic při procesu „tuhnutí olova“ stanovená ze sedmi měření

Ze zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že: - se potvrdil předpoklad, že max. koncentrace aerosolu nanočástic

byla při odpichu nalévaní surového olova do formy ze sifonu (viz. spektrum 4 - 6, 20 - 21, obr. 10),

- při tuhnutí v závislosti na čase a poklesu teploty olova, je registrován pokles koncentrace aerosolových nanočástic a to přibližně na konstantní koncentraci (viz spektra 11 - 17, obr. 10),

- rozměr nanočástic při jejich maximální koncentraci byl nejčetnější 20 - 30 nm,

- u spektra 8 (viz. obr. 10) se pravděpodobně projevila role průvanu (olovo bylo ještě bublající taveninou),

- porovnání velikostí vzniklých nanočástic mezi dvěma odpichy zjistíme, že lze identifi kovat dvě skupiny nanočástic, první 20 - 30 nm, druhá 60 - 80 nm objevující se ve spektrech při odlévání do forem,

- hlavní skupina nanočástic identifi kována při všech technologických procesech měla rozměr 20 - 40 nm - dosti významná skupina částic měla hodnotu 50 - 60 nm a to v počátečním stádiu tuhnutí,

- max. koncentrace i aerosolových mikročástic přibližně koresponduje ve vztahu k technologickým procesům jako u nanočástic,

- relativně malé množství aerosolu mikročástic zjištěné v měřeném bodě (4 m od odpichu) přičítáme vlivu gravitace.

• U rafi načních kotlů na odstranění mědi a drahých kovůVýsledky změřené koncentrace a distribučního rozložení

nanočástic jsou vztaženy k technologickým operacím odstříbření surového olova prostřednictvím intemetalických sloučenin se zinkem.

V tab. 2 jsou uvedeny technologické úkony probíhající při rafi naci surového olova s uvedenými čísly spekter měření, které jsou následně uvedeny na lineární ose grafu na obr. 14. Tento graf prezentuje příslušné koncentrace nanočástic a zároveň rozhodující velikost (průměr) nanočástic.

a) VZV - vysokozdvižné vozidlo

Obr. 10 Celková koncentrace aerosolových nanočástic ve velikostním rozmezí od 15,1 do 685 nm

Obr. 11 Celková koncentrace aerosolových mikročástic ve velikostním rozmezí od 0,542 do 19,81 μm

Obr. 12 Průměrná velikostní distribuce nanočástic při procesu „odpich surového olova“ stanovená ze čtyř měření

Spektrum č. Technologický proces Povrch

[nm2.cm-3]Objem

[nm3.cm-3]Hmotnost [μg.m-3]

9 otevření 2. vrat, takže vznikl průvan 1,03E+09 1,96E+10 23,5

10 stále tuhnutí 1,15E+09 2,05E+10 24,6

11 odpich strusky (cca 10m od přístrojů) 6,99E+08 1,51E+10 18,1

12 odpich strusky (cca 10m od přístrojů) 7,37E+08 2,29E+10 27,5

13 tuhnutí olova 5,73E+08 1,66E+10 20

14 tuhnutí olova 6,05E+08 1,73E+10 20,7

15 tuhnutí olova 4,98E+08 1,30E+10 15,6

16 tuhnutí olova 3,28E+08 8,38E+09 10,1

17 další odpich strusky 6,12E+08 1,68E+10 20,2

18 vyndavání odlitku z formy - průjezd VZV a) 6,91E+09 3,08E+11 370

19 vyndavání odlitku z formy - průjezd VZV a) 1,51E+09 3,21E+10 38,5

20 2. odpich 3,89E+09 8,40E+10 100,8

21 nalévání olova do formy 1,56E+09 3,43E+10 41,2



jemně kulovité částice menší než 100 nm. Vznik kulovitých útvarů vysvětlujeme rychlých zatuhnutím par, čemuž nahrála relativně nízká teplota u místa odběru. S obdobným úkazem jsme se setkali při měření přelévání taveniny surového železa do pánve v ocelárně [5].

Obr. 15 Morfologická pestrost nano a mikročástic vyskytujících se v prostoru u šachtové pece

Mezi dalšími, koncentračně nejvíce zastoupenými v nano a mikročásticích je zinek (ZnO) a železo. Ostatní identifi kované kovy z odběru byly: chrom, cín, mangan, nikl, železo, měď, arzen, zinek, kadmium. Distribuční rozložení a jejich objemová koncentrace nano a mikročástic kovů je uvedena grafi cky na obr. 16 v dílčích grafech pro daný kov.

Tab. 2 Technologické činnosti při rafi naci stříbra a odpovídající č. spektra v obr. 11

Obr. 14 Koncentrační a distribuční rozložení velikosti aerosolových nanočástic při konkrétní technologické operaci

během odstříbření surového olova

Odběr a analýza pevných částic z ovzduší u šachtové pece a rafi načních kotlů

Pomocí vzorkovacích zařízení byl odebrán aerosol v rozsahu velikosti 1 nm - 30 μm, v dělení na 12 frakcí. U odebraných částic z frakcí byla stanovena jejich morfologie pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Po úpravě vzorků mineralizací bylo možno stanovit, metodou ICP - MS, jednotlivé kovy, z kterých se skládají odebrané částice.

Hlavním komponentem přítomným v ovzduší u šachtové pece jsou částice hlavně kulovitých útvarů (viz obr. 15), které na základě atomárního zastoupení mají sumární vzorec PbSx0,5Pb. Náš výsledek koresponduje s publikovaným diagramem Pb-S [4], z kterého je patrno, že tyto prvky jsou v kapalném stavu mísitelné.

Vedle kulovitých útvarů následují již krystalické formy tvaru krychle, kvádrů, válců v různém stupni aglomerace (agregace), a zároveň i amorfní částice tvořené hlavně křemičitany (struska). Takto vytvořené klastry sestávající z různých krystalů nebo kulových částic, jsou velmi stabilní a většinou jsou sestaveny z primárních krystalů menších než 300 nm. Nejsou však výjimkou

Technologická činnost Číslo spektra

Mechanický sběr vysrážené pěny Agx Zny 1

Mechanický sběr vysrážené pěny Agx Zny 2

Ponechání taveniny v klidu 4







Míchání taveniny, přidávání Zn a olověného odpadu 11

Míchání taveniny, přidávání Zn a olověného odpadu 12

Míchání taveniny a současné přilévání vody s cílem snížit její teplotu 13

Míchání taveniny a současné přilévání vody s cílem snížit její teplotu 14

Ukončeno míchání taveniny 15

Tavenina v klidu 16

Mechanický sběr vysrážené pěny Agz Zny 17






Obr. 18 Pestré složení částic různých kovů nacházejících se v pracovní atmosféře rafi nace surového olova

Obr. 19 Distribuční a koncentrační rozložení jednotlivých identifi kovaných kovů v prostorech rafi nace

Obr. 16 Distribuční a koncentrační rozložení jednotlivých identifi kovaných kovů v prostoru u šachtové pece

Nanočástice do rozměru 100 nm nebyly identifi kovány u Cr a As. U Cu a Ni nebyly změřeny částice s rozměry 10 - 900 nm. U většiny kovů se vysoké koncentrace částic vyskytovali v rozmezí 900 - 1100 nm. Určitá výjimka byla identifi kována u Mn, kde se maxima pohybovala v intervalu 20 - 100 nm.

Ze změřených hodnot koncentrace a distribučního rozložení nanočástic v rafi nační hale vyplynulo, že koncentrace částic v prostoru haly (velká rozloha, dobré větrání) je v podstatě konstantní určité výkyvy krátkodobě způsobí některé technologické operace jako např.: - u rafi nace stříbra, zlata pomocí zinku, kde je chlazení taveniny

vodou a sběr pěny, - u rafi nace mědi při sypání síry a sulfi du železa na hladinu

taveniny.

Okolí pracovního prostoru rafi nace olova je mnohem méně kontaminováno, než u šachtové pece při vytékání surového olova [5]. V prvé řadě se zde již v podstatě nevyskytuje PbS. I tak má aerosol pestré složení (viz. obr. 17 - 18) a převážně se skládá z čistých kovů nebo jejich tuhých roztoků na bázi olova, zinku, cínu, antimonu, mědi a železa.

Obr. 17 Morfologická pestrost nano a mikročástic vyskytujících se při rafi naci surového olova (rafi nace pomocí zinku)

Ostatní identifi kované prvky kovů z odběru byly obdobné jako u pece až na to, že nebyl identifi kován chrom, ale nově antimon (porovnání obr. 16 a 19). Nanočástice do rozměru 100 nm nebyly identifi kovány u niklu a arzenu. Největší koncentraci v částicích rozměrů nad 1000 nm mělo olovo a následoval arzen a železo. Částice olova měly větší průměr než u šachtové pece při vlastní tavbě. Vyrovnanou koncentraci měl znike v rozsahu od 10 nm do 10000 nm měl zinek.

Element Weight [%]

Atomic [%]

Error [%]

C K 69.45 91.51 99.99

O K 4.61 4.56 17.43

AlK 0.35 0.20 25.27

SiK 0.45 0.25 18.21

ClK 0.29 0.13 27.74

SnL 10.80 1.44 5.89

FeK 3.21 0.91 7.66

ZnK 1.03 0.25 27.90

PbL 9.82 0.75 25.44



Obr. 21 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafi cké znázornění počtu částic před a pod respirátorem REFIL 530 FFP2 (mezi rafi načními kotli

na odstranění Cu a Ag, zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu)

I když jsme v předcházejících měření v různých provozech (truhlárna, ocelárna, válcovna oceli, broušení plastů apod.) potvrdili, že i běžný respirátor ochrání pracovníky, ale zůstává otázkou, zda cca 10 % průniku při dlouhodobém použití nebude mít vliv na zdraví obsluhy. Další problém je dlouhodobější aplikace respirátoru (účinnost, zanesení).

Samozřejmě nejdůležitější roli sehraje složení, koncentrace, fyzikálně chemické vlastnosti, tvar částic apod. nacházející se v pracovní atmosféře [4].

Diskuze k toxicitě olova a doprovodných kovů - bezpečnostní opatření v kovohutích

Olovo představuje nejdelší toxikologický příběh v dějinách lidstva. Otrava olovem je často klasifi kována jako nejstarší environmentální nemoc. Řada historiků mu přisuzují vliv na úpadek římské říše - rozvod vody v olověných trubkách, olověné nádobí a poháry na víno, šperky apod. V 18 - 19 st. byla již holá realita, že dělníci pracující s olovem přijdou s jistotou o své zdraví.

V současnosti je hlavní zpracovatel olova průmysl vyrábějící akumulátory. Další aplikace olova je obložení na přepravní nádrže na kys. sírovou, stínění pracovišť s ionizujícím zářením, sklářství, střelivo apod.

Anorganické olovo je nejprve po proniknutí do organismu (hlavní cesty perorálně a respirační systém) distribuováno do měkkých tkání, váže se na erytrocytech, na plazmatických proteinech, inaktivuje určité enzymatické systémy obsahující skupiny - SH. Depotním místem jsou kosti - fosforečnan olovnatý. Akutní otravy se v klinickém obrazu projevují převážně neurotoxicitou a hemolýzou s následným poškozením ledvin. Při chronické intoxitaci olova je postižena řada orgánových systémů a biochemických pochodů.

Závažné jsou projevy neurotoxické. [9] Při odpichu roztaveného olova jsou v atmosféře nano i mikročástice olova či jeho sirníků. Průchodem přes plicní alveoly se mohou dostávat do krve a lymfy, kde jsou předpoklady jejich rozvedení do dalších orgánů, kde může dojít k jejich adsorpci na povrchu důležitých makromolekul, což může ovlivnit regulační mechanismy enzymů a jiných proteinů. Jsou

Příklady testování respirátorů • Měření FIT faktoru a jejich účinnosti

Měření účinnosti respirátorů probíhá tak, že se měří koncentrace nanočástic před a za respirátorem a jejich vzájemný poměr se vyjadřuje tzv. FIT faktorem (F) či praktičtějším vyjádřením -

účinností

Na rozdíl od měření distribučního rozložení probíhalo měření FIT faktoru res. účinnosti probíhalo náhodně bez zaměření na probíhající technologický proces.

U šachtové pece jak při tuhnutí olova, tak při jeho odpichu se sifonem, v rafi nační hale v blízkosti kotlů, kde probíhalo srážení mědi na sirník a odstraňování Ag.

Jako příklad výsledků testování je uveden na obr. 20, 21 u respirátoru běžného typu REFIL 530 FFP 2 UNI, a to jak u tavby olova, tak v rafi nační hale.

Obr. 20 Hodnoty změřených aerosolových částic, FIT faktor, účinnost respirátoru a grafi cké znázornění počtu částic před a pod respirátorem REFIL 530 FFP2 (dokončen odpich surového olova do forem, zprůměrované hodnoty n-částic během měřícího cyklu)

100100 %SF

N-částic v okolí

respirátoru

N-částic v dýchací zóně pod

respirátorem

Účinnost S [%]

FIT Faktor

Normální dýchání 0 - 60 38 500 347 99 111

Hluboké dýchání 60 - 120 78 100 463 99 169

Hlava ze strany na stranu 120 - 180 40 200 137 99,6 293

Hlava nahoru dolů 180 - 240 23 100 372 98 62

Mluvení 240 - 300 38 000 1623 95 23

Ohýbání v pase 300 - 360 24 500 413 98 59

Normální dýchání 360 - 420 25 400 165 99 154

Celková účinnost a FIT FAKTOR 38 257 503* 98 124

Respirátor REFIL 530 FFP 2 velikost UNI

Měřící úkon N-částic v okolí

N-částic v dýchací zóně pod

respirátorem

FIT faktor

Účinnost S [%]

Normální dýchání 0 - 60 33 200 5 620 5,9 83

Hluboké dýchání 60 - 120 36 700 7 700 4,7 78

Hlava ze strany na stranu 120 - 180 35 100 8 710 4 75

Hlava nahoru dolů 180 - 240 31 600 7 650 4,1 75

Mluvení 240 - 300 27 800 3 250 8,5 88

Ohýbání v pase 300 - 360 29 000 4 930 5,9 83

Normální dýchání 360 - 420 32 100 4 410 7,3 86

Celkový FIT FAKTOR 5,77 83



- omezení prašnosti pravidelným vlhčením rizikových míst a celého areálu.

Výše uvedená opatření přispěla k tomu, že hodnoty plumbemie (obsah Pb v krvi zaměstnanců) u všech zaměstnanců nepřesáhly nařízením vlády stanovený limit 400 μg/l krve. [5] Tento limit byl skokově zaveden a zdál se v prvém okamžiku jako těžko splnitelný.

PoděkováníAutoři děkují vedení Kovohutí Příbram nástupnická a.s.,

jmenovitě řediteli divize Recyklace Z. Kunickému a. P. Hrdinovi, dále Ladislavu Němečkovi, Vladimíru Mičkovi a Petru Otáhalovi za aktivní účast při měření. Prof. Juraji Sinayovi za myšlenky a podporu.

Použitá literatura[1] Kunický, Z.; Vurm, K.; (2011).: 700 let hutnictví stříbra

a olova na Příbramsku (1311 - 2011), Monografi e, ISBN 978-80-260-0451-6.

[2] Anonym, (2007).: Zpráva o zdraví, bezpečnosti a životním prostředím 2006 - 2007, Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

[3] Kunický, Z.; (2013).: Kovohutě Příbram - Complex Process to Recycle Wastes with Heavy and Precious Metals Centent, Non-Ferrous Metals Recycling Conference, Krakow, Poland.

[4] Kullerud, G.; (1969).: The Lead-Sulfen system, American Journal of science, vol. 267-A., str. 233-256.

[5] Klouda, K.; (2013).: Hutnické listy č. 5/2013, Metallurgical journal, roč. LXVI, str. 33-39.

[6] Kunický, Z.; (2008).: Význam stanovení olova v krvi u zaměstnanců exponovaných olovu v Kovohutích Příbram - mezinárodní srovnání „České pracovní lékařství“, 2-3, str. 94-95.

[7] Pavlíčková, K.; (2008).: Pracovně lékařská péče o zaměstnance Kovohutí Příbram nástupnická, a.s., České pracovní lékařství, 2-3, str. 96 - 99.

[8] Bicanová, K.; Zimová, M; (2013).: Materiálové toky olova ve společnosti Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., XXVI. Mezinárodní konference Aktuálne otázky bezpečnosti práce, Štrbské pleso - Vysoké Tatry, 12. - 13. 11. 2013, Sborník ISBN 978-80-553-1464-8.

[9] Voprčálková, M.; Žáčková, P.; (1996).: Základy toxicity pro farmaceuty, Karolinum, Praha.

[10] Dvořáčková, J.; Bielková, H.; Macák. J.; (2013).: Nanopatologie - nový vědní obor, Čes.-slov. Patol 49, 1, str. 46-50.

[11] Bencko, V.; Cikrt, M.; Lener, J.; (1995).: Toxické kovy a životní a pracovní prostředí, Grada, str. 282.

[12] Cobbett, C.S.; (2000).: Phytochelatins and their roles in heavy metal detoxifi cation, Plant Physiol, roč. 123 č. 3, ISSN 0032-0889, str. 825-832.

[13] Kovalchuk, I.; Titov, V.; Hohn, B.; Kovalchuka, O.; (2005).: Transcriptome profi ling reveals similarities and differences in plant responses to cadmium and lead, Mutation Research-Fundamental and Molecular Mechanisms of Mutagenesis, roč. 570 č. 2, ISSN 0027-5107, str. 149-161.

[14] Supalkova, V.; Petrek, J.; Baloun, J.; Adam, V.; Bartusek, K.; Trnkova, L.; Beklova, M.; Diopan, V.; Havel, L.; Kizek, R.; (2007).: Multi-instrumental investigation of affecting of early somatic embryos of spruce by cadmium (II) and lead (II) ions, Sensors, roč. 7 č. 5., ISSN 1424-8220, str. 743-759.

[15] Auffam, M.; Rose, J.; Wiesner, M.R.; Bottero, J-Y; (2009).: Chemical stability of metallic nano-particles: A parameter controlling their potential toxicity in vitro, Enviromental pollution, col. 157, str. 1127-1133.

pravděpodobně schopny proniknout biologickými membránami buňky, kde hrozí riziko poškození genetické informace buňky. [10]

Nelze zapomenout na toxicitu i ostatních identifi kovaných kovů, které lze zařadit do kategorie rizikových prvků (kovy škodlivé pro životní prostředí). Např. inhalace par ZnO vede k tzv. horečce z kovů, Ni - karcinogenní vliv, chronická otrava může vést k poškození srdečního svalu a CNS, As - vysoká toxicita se schopností kumulace v orgánech, Cd - poškozuje ledviny, křehnutí kosti, destrukci červených krvinek [11] apod.

Těžké kovy rovněž významně zpomalují růst rostlin, a tím snižují výnos plodin. Toxické účinky na rostliny souvisejí s poškozením fotosyntetického systému, inhibicí aktivity klíčových enzymů pro rostlinný metabolismus. Velikým rizikem je jejich akumulace v organismu, např. u olova je biologický poločas rozpadu 1500 let. [12 - 14]

Obecně se uvádí, že klíčovým faktorem pro určování potenciální toxicity nano a mikročástic je jejich velikost. Není to ale jediný důležitý faktor. Je zde nutno uvést i chemické složení, tvar částic, strukturu povrchu, povrchový náboj, rozpustnost, agregaci apod. Přesto je velmi obtížné identifi kovat, které vlastnosti materiálu jsou podstatné a mají zásadní vliv na interakci mezi nanočásticemi, biologickými systémy a na zpětnou odpověď biologického systému. Proto je třeba důležité znát vzájemné vztahy (souvislosti) mezi vlastnostmi nanočástic a jejich biologickými účinky. V rámci objektivity musíme ale přiznat, že lze jen obtížně porovnávat výsledky publikovaných toxicit, protože většina experimentů proběhla in vitro či na zvířecích orgánech. Např. zjišťováním toxicity in vitro u kovových nanočástic dospěli autoři [15] k názoru, že stabilní kovové částice nemají významnou buněčnou toxicitu, zatím co nanočástice, které mohou být oxidovány, redukovány nebo rozpouštěny jsou pro buněčné organismy cytotoxické, a dokonce genotoxické. Vcelku je shoda, že nanočástice kovů, např. Fe, Co, Mn, Ti, Pb a další, vyvolávají oxidativní stres a aktivují buňky k vyvolávání zánětů. Rovněž jejich katalitická aktivita zvyšuje jejich destrukční působení vůči buňce. [16 - 18]

Přímo o toxicitě nano PbS je omezené množství údajů. Samci krys byli vystaveni působení nanočástic PbS o velikosti 30 - 60 nm. Bylo prokázáno, že nanočástice PbS vyvolávají oxidativní poškození a zánět v plicní tkáni. [19]

Další studie [20] in vivo na embryích Danio rerio prokázala vliv na toxicitu podle typu povrchových ligand merkaptánové báze navázané na povrchu PbS.

Lze konstatovat, že společnost Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. usiluje o co nejvyšší stupeň ochrany zdraví zaměstnanců a eliminaci škodlivých vlivů své činnosti na životní prostředí.

Po mezinárodním zapojení do Společnosti pro hornictví, metalurgii, materiály a životní prostředí (GDMB) se začaly v Kovohutích důsledně aplikovat nové poznatky [13 - 15] jako např.: - monitoring zdravotního stavu zaměstnanců včetně statistického

hodnocení vývoje plumbémie po pracovnících i pracovištích (úzká spolupráce s klinikou nemocí z povolání 1 LF UK) [14],

- úplný zákaz jídla mimo vyhrazená místa vybavená základními hygienickými podmínkami,

- úplný zákaz kouření v celém areálu podniku, - možnost pití pouze ve vyhrazených prostorách, - maximální ochrana dýchání zavedením špičkových přileb

s fi ltrací vzduchu Airstream AH4, - rozdělení šaten na čistou a špinavou část, - denní výměnu pracovních oblečení za čisté na rizikových

pracovištích, - zlepšení pracovního prostředí změnami technologie či

zintenzivněním odsávání,



[16] Comejo-Garrido, H.; Kibanova, D; Nieto-Camacho, A.; Guzman, J.; Ramirez-Apan, T.; Lomelinm, F.P.; Gardurio, M.L.; Cervina-Silva, J.; (2011).: Oxidative stress, cytotoxicity, and all mortality induced by nano-sized lead in aqueous suspensions, Chemosphene, vol. 84, str. 1329-1335.

[17] Limbach, L.K.; Bereiter, R.; Müller, E.; Krebs, R.; Gälli, R.; Stark, W. J.; (2008).: Removal of oxide nanoparticles in a model wastewater treatment plant: Infl uence of agglomeration and surfactants on clearing effi ciency, Environ Sci Technol, 42(15), str. 5828-5833.

[18] Xia, T.; Kovochich, M.; Brant, J.; et al.; (2006).: Comparison of the abilities of ambient and manufactured nanoparticles to induce cellular toxicity according to an oxidative stress paradigm, Nano lett, 6(8), str. 1794-1807.

[19] Li, Q.; Hu, X.; Bai, Y.; Alattar, M.; Ma, D.; Cao, Y.; Hao, Y.; Wang, L.; Jiang, Ch.; (2013).: The Oxidative damage and infl ammatory respouse induced by lead sulfi de nanoparticles in rat lungs, Food and chemical toxikology, vol. 60, str. 213-217.

[20] Truong, L.; Moody, I.S.; Tanguay, R.L.; (2011).: Differential Stability of Lead Sulfi de Nanoparticles Infl uences Biological Respouses in, Embryonic Zebrafi sh Arch. Toxicol., vol. 85, str. 787-798.



Ing. Petr Koutný1

MUDr. Zdeňka Hajduková, Ph.D.2

1Hyundai Motor Manufacturing CzechPrůmyslová zóna Nošovice, Nižní Lhoty 7002Fakultní nemocnice Ostrava17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava - [email protected]

AbstraktPříspěvek popisuje implementování ergonomie jako

multidisciplinárního oboru do praxe pomocí psychologie práce. Zaměřuje se přitom na pracovní prostředí a člověka, jakožto základní aspekty ergonomie. Pro úspěšné implementování ergonomie do praxe, je nutné si uvědomit, že na člověka nepůsobí jen stroj, strojní zařízení nebo pracoviště. Na člověka působí také psychologické a psychosociální faktory, které ovlivňují například jeho výkon, vlastnosti, schopnosti, koncentrace, motivace, náročné pracovní podmínky, sociální a emoční faktory a další.

Klíčová slovaErgonomie; pracovní prostředí; psychologie práce;

psychologický; psychosociální; faktor.

AbstractThe articel describes implementation of ergonomics as

multidisciplinary branch into practice on basis of Work psychology. It focuses on work environment and human as basic aspects of ergonomics. It is necessary become conscious of successfully implementation ergonomics into practice, that human is not affected only by machines, tools or workplace but psychology and psychosocial factors (e.g. traits, competences, concentration, motivation, demanding condition, social and emotional factors) affect employee’s performance too.

KeywordsErgonomics; work environment; work psychology; psychology;

psychosocial; factor.

ÚvodErgonomie (přizpůsobování pracovních podmínek možnostem

člověka) řeší komplexně pracovní činnosti zaměstnance na konkrétním pracovním místě a zabývá se studiem vzájemných vztahů mezi člověkem, strojem (strojním zařízením) a pracovním prostředím (pracovištěm) jako základními aspekty ergonomie (vzájemné působení znázorňuje obr. 1) [5].

Obr. 1 Vzájemné působení jednotlivých aspektů [Zdroj: Vlastní]

Jedná se o multidisciplinární obor, který zahrnuje mnoho různých oborů, například biomechaniku, fyziologii práce, antropologii, psychologii práce, bezpečnost práce, a další. V rámci tohoto příspěvku bych se chtěl zaměřit na psychologii práce.

Cílem ergonomie je optimalizace vzájemného působení jednotlivých aspektů, za účelem dosažení co nejvhodnějších pracovních podmínek pro zaměstnance a následnému zlepšení jeho výkonu a tím kvality práce.

MetodologiePsychologie práce je teoretická i praktická vědní disciplína,

která zkoumá jak lidská psychika a osobnost zvládá působení pracovního prostředí a jaký vliv mají pracovní podmínky a sociální vztahy v pracovních skupinách na efektivitu práce. [3] K dosažení co nejlepších pracovních podmínek pro zaměstnance, je potřeba defi novat aspekty a jejich vzájemné vztahy, které psychologie práce ovlivňuje. Musí se také nalézt rizikové faktory, které na tyto aspekty včetně jejich vztahu působí. Jako poslední krok k dosažení cíle je potřeba nalézt nástroj, který zajistí co nejlepší pracovní podmínky pro zaměstnance.

Psychologie prácePsychologie práce, jako zástupce humánního principu je založena

na základě subjektivního vnímání negativních vlivů popsaných zaměstnancem. Své výsledky vyhodnocuje prostřednictvím zpětné vazby. [4] Na základě defi nice lze konstatovat, že psychologie práce ovlivňuje jak člověka, tak také pracovní prostředí a jejich vzájemné působení.

Rizikové faktory a stresV zaměstnání (při výkonu pracovní činnosti a v době odpočinku)

působí na zaměstnance:1) Psychosociální faktory - podmínky pracovního prostředí,

které na zaměstnance působí, zejména:a) náročné pracovní podmínky;b) míra volnosti;c) pracovní náplň;d) sociální a emoční faktory.

2) Psychologické faktory - vnitřní charakteristiky každého zaměstnance, zejména:a) vlastnosti;b) schopnosti;c) očekávání. [6]

V případě, že vlastnosti a schopnosti zaměstnance neodpovídají podmínkám pracovního prostředí, dostávají se zaměstnanci do stresu1. V tomto případě lze psychosociální faktory označit jako stresory působící na zaměstnance.

Práce ve stresu lze rozdělit do tří fází: 1) varování - u zaměstnance se začínají objevovat reakce na

působení stresorů;2) odpor - v této fázi zaměstnanec začíná pociťovat odpor k dané

práci a dává to najevo odlišným chováním - tato fáze lze rozeznat nejlépe a může ještě dojít k nápravě;

1 Stav organismu, který se nemůže vyrovnat se zátěží běžnými adaptačními prostředky a musí dlouhodobě mobilizovat své rezervy. [1]

Aplikace ergonomie jako multidisciplinárního oboru do praxeApplication of Ergonomics as Multidisciplinary Branch into Practice

Strojnízařízení

ČlověkPracovníprostředí

ERGONOMIE



vedoucí zaměstnanci, kteří dávají úkoly, vyžadují dodržování pravidel a hodnotí zaměstnance.

Optimalizace působení psychosociálních faktorůAd a) Náročné pracovní podmínky - snížení zátěže při práci

v náročných podmínkách lze dosáhnout postupnými kroky:1) Snížení vlivu vynuceného pracovního tempa, dosáhneme

správným výběrem zaměstnanců, kteří zvládají práci pod časovým tlakem.

2) Práce v noci. Zde přebírá hlavní odpovědnost sám zaměstnanec, protože úspěšné přizpůsobení se práci v noci závisí na vyváženosti mezi třemi faktory - spánek, cirkadiánní rytmus4 a podpora rodiny. Zaměstnavatel může pouze dopomoci zaměstnanci se s práci v noci vyrovnat předáním informací pomocí kampaní či vzdělávání.

3) Zaškolení a zacvičení na pracovní pozici. Pokud je zaměstnanec dobře zaškolen a zacvičen je velký předpoklad, že bude danou operaci zvládat s lehkostí a dokáže jí provést v časovém limitu. Základní podmínkou je výběr vhodné osoby, která provede zácvik. Mezi požadované vlastnosti školitele patří:a) schopnost správně vysvětlit a předvést danou operaci;b) schopnost vypozorovat chyby a vhodně na ně upozorňovat;c) schopnost předávat vlastní zkušenosti, jak si jednotlivé

operace ulehčit a zrychlit;d) schopnost řešit interpersonální vztahy a vytvářet

optimistickou náladu na pracovišti.

Pokud se podaří nového zaměstnance správně zaškolit a zaučit, je velký předpoklad, že bude danou operaci zvládat v daném čase.

Samozřejmě správným zaškolením docílíme toho, že zaměstnanec bude provádět operace rychleji a bude si vytvářet čas na odpočinek.4) Podpora zdravého životního stylu - ve zdravém těle zdravý

duch: a) sportovní aktivity (umožnit dojezd na kole - kolárna,

možnost bruslit o víkendu na parkovišti, organizovat zápasy - fotbal, atd.);

b) zdravá výživa - v jídelně zdravá strava s udáním množství kalorií;

c) zdravotní okénko v časopise fi rmy.

ad b) Míra volnosti - ve výrobě lze rozpoznat dva typy zaměstnanců ve vztahu k míře volnosti:1) první typ představují tvořiví zaměstnanci, kteří se neradi

přizpůsobují nastaveným pravidlům a chtějí si přizpůsobit pracovní podmínky či pracovní postup svým potřebám;

2) opakem jsou zaměstnanci, kterým vyhovují jasně dané pracovní podmínky a pravidla. Pokud budeme prosazovat striktní dodržování pravidel

a nastavených postupů dostanou se do stresové situace tvořiví zaměstnanci, navíc nebude prostor pro zlepšovatelské návrhy. Opačný extrém může způsobit anarchii, a vést k nemocem povolání a pracovním úrazům. V tomto případě je potřeba nastavit pracovní postupy, ale ponechat volnost pro realizaci tvořivých zaměstnanců. Pro zlepšení pracovních podmínek je potřeba naslouchat návrhům na změny pracovních postupů od zaměstnanců a v případě přínosného podnětu upravit samotný pracovní postupy.

Ad c) Pracovní náplň - pokud převládají opakující se operace v rámci výrobní linky, tak se jedná o klasický příklad monotonií práce. Monotonie je faktor, který působní na většinu zaměstnanců. Jediným opatření je provádění pravidelné rotace mezi pozicemi -

4 Cirkadiánní rytmus neboli biologické hodiny člověka, ovlivňující funkčnost jeho těla, připravenost k práci a schopnost udržovat všeobecnou pozornost v průběhu dne. [2]

3) vyčerpání (únava) - zaměstnanec již nezvládá odolávat působení stresorů, což může vést k rozvoji onemocnění pohybového aparátu (svalově kosterní soustavy), kardiovaskulárního či cévního systému a následně až ke vzniku nemoci z povolání. [2]

Na následujících příkladech lze pozorovat, jak působení stresorů může vést ke vzniku nemoci z povolání:1) zaměstnanec cítí bolest při výkonu určité činnosti v konkrétní

pracovní poloze, proto změní polohu, aby si ulevil od bolesti - nová pracovní poloha může vést ke vzniku choroby z povolání;

2) při práci se zaměstnanec cítí frustrovaný (nevhodný úkol, špatný přístup vedoucího, spor ve skupině či v rodině, atd.) - zaměstnanec používá větší sílu k výkonu pracovní činnosti (potřebuje se vybít), přestává dávat pozor a porušuje předpisy;

3) zvýšený tlak krve z důvodu nestíhání tempu výroby, problémy s vedoucím, kolegy a rodinou - trvale zvýšený tlak krve může vést ke zvýšení tlaku ve tkáních, vazivech, šlachách a k urychlení vzniku nemoci z povolání, například syndromu karpálního tunelu;

4) nedostatečná produkce určitých hormonů či jiných základních látek pro organismus, stejně jako jejich nadprodukce - snížení schopnosti organismu se regenerovat či uzdravit;

5) snížení citlivosti na bolest - v případě, že bolest není zjištěna nebo ji zaměstnanec nechce nahlásit, dochází dále k překonávání bolesti tak, že zaměstnanec pracuje nad svoje standardní fyzické limity. [6]

PsychohygienaSoubor preventivních zásad, jejichž dodržování napomáhá

duševnímu a tělesnému zdraví člověka. [1] Jedná se o nástroj, pomocí kterého můžeme optimalizovat působení psychosociální faktorů na zaměstnance, vedoucí ke zvýšení efektivity práce a pozitivnímu působení na psychiku a odolnost zaměstnance.

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (dále HMMC)Jedná se o historicky největší zahraniční investici v České

republice. Výstavba celého výrobního závodu proběhla v rekordním čase - od vztyčení prvního pilíře v dubnu 2007 k zahájení sériové výroby uběhlo pouhých 18 měsíců. Slavnostní spuštěním výroby pak proběhlo 3. listopadu 2008. V současné době, se v závodě HMMC vyrábějí modely Hyundai i30, Hyundai i30 kombi, Hyundai i30 3D, Hyundai ix20 a Hyundai ix35. Výrobní kapacita je cca 300.000 aut ročně. Prodej v ČR představuje cca 3,5 %, 96,5 % je exportováno. Výkon HMMC představuje 2 % HDP České republiky. Kromě automobilů se v areálu nachází také hala na výrobu převodovek, které se dodávají nejen pro automobily vyrobené v závodu HMMC, ale také do sesterského závodu Kia v Žilině na Slovensku a Hyundai Motor Manufacturing Rus v Petrohradu. Počet zaměstnanců je 3.300 a poměr muži/ženy je 82 %/18 %. [7]

HMMC je výrobní závod s převládajícími montážními operacemi v rámci výrobní automatické linky, kde zaměstnanci pracují ve třísměnném režimu (denní, odpolední a noční). Při montážních operacích musí zaměstnanci dodržet stanovený čas úkolu a musí se přizpůsobit vnucenému pracovnímu tempu2 výrobní linky. Vzhledem k tomu, že se na pozici vykonávají stejné operace je zde možnost ohrožení monotónií3. Dalším stresorem může být velký počet zaměstnanců - velká skupina převážně mladých lidí, kteří na zaměstnance působí. Nezanedbatelnou roli zde hrají také

2 Práce, při níž se zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance. [8]

3 Práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. [8]



Příklad špatného výběru zaměstnance bych chtěl ukázat na dvou smyšlených případech:1) na pozici operátora na lince (monotonie, vynucené tempo, jasně

nastavená pravidla, atd.) přijmu zaměstnance s kreativním myšlením popřípadě nepřizpůsobivého zaměstnance;

2) na pozici testovacího řidiče přijmu osobu se smyslem pro riskování, překračování pravidel, s pomalou reakční schopností, atd.

Psychologie práce v praxiDo této chvíle jsem představoval psychologií práce ve spojení

se zlepšováním pracovních podmínek, což vedlo ke snížení pravděpodobnosti vzniku nemoci z povolání. Pokud se ale zaměřím na psychologii práce z pohledu bezpečnostního technika, získám významný nástroj ke snížení pravděpodobnosti vzniku pracovního úrazu.

Je potřeba si uvědomit, že psychologie práce nemá takový efekt jako odstranění rizik (zakrytování rotujících částí stroje, instalace světelných závor, defi nování pracovních postupů, atd.) či rizikových faktorů (robotizace, pohyblivé dopravníky, používání nových nářadí a zařízení, úprava pracoviště, nastavení řízené rotace, atd.) přímo u zdroje. Na psychologii práce by se mělo zaměřit až v momentě, kdy se docílilo stavu, že převažují pracovní úrazy typu: přivření ruky dveřmi, křivé našlápnutí, zakopnutí o překážku, usnutí za volantem a následné sražení jiného zaměstnance, atd. Jedná se tedy o pracovní úrazy, které byly způsobeny chybou či selháním lidského činitele. V případě nemocí z povolání je situace trochu odlišná. Je potřeba si uvědomit, že plošně implementované pravidla zaberou méně času než řešení jednotlivých pracovišť, proto je potřeba s implementací psychologie práce začít společně s dalšími opatřeními. Jako příklad uvedu implementaci řízené rotace, čímž dochází ke snížení monotonie (jednoho ze stresorů).

Jako příklad implementace psychologie práce do praxe uvedu opět HMMC. Ve fi rmě došlo během posledních 5 let ke zvýšení pracovní bezpečnosti a tudíž k rapidnímu snížení pracovních úrazů o 86 % (v roce 2009 bylo 444 PÚ, v roce 2014 bylo 64 PÚ). Hlavním důvodem byla implementace základních pravidel (směrnice, procedury, detailní pracovní postupy, atd.), řešení základních otázek a problémů (instalace světelných závor, pochozích lávek v technologii, atd.), odstraňování rizika u zdroje (Log Out Tag Out, zakrytování, automatizace, atd.), došlo k rozšíření školení o bezpečnostní desetiminutovky, začala se provádět evidence skoronehod, atd. Dále došlo ke zvýšení počtu bezpečnostních techniků. Z původních 4 členů (2009) se počet zvýšil na 13 (2015). Během 5 let se podařilo také získat ocenění Bezpečný podnik a certifi kovat systém OHSAS včetně jeho úspěšné obhajoby.

V poslední době došlo bohužel ke zmírnění poklesu počtu pracovních úrazů. Navíc začaly převažovat pracovní úrazy, jejichž základním zdrojem byl lidský činitel (během roku 2015 došlo k 11 PÚ, z toho 8 bylo způsobeno lidským pochybením).

Pokud chceme opět navázat na klesající trend, je potřeba změnit přístup k vnímání bezpečnostní práce a nalézt vhodnou cestu nebo koncepci. Jako jedna z cest se nabízí psychologie práce, která řeší právě působení lidského činitele - člověka.

VýsledkyNa zaměstnance působí během práce psychologické faktory

(vnitřní charakteristiky každého zaměstnance - vlastnosti, schopnosti, nálada, očekávání, atd.) a psychosociální faktory (podmínky pracovního prostředí, pevný kolektiv, zázemí fi rmy, pěkné pracovní prostředí - úklid, příroda, zeleň). Pokud nezačneme s působením těchto faktorů bojovat, budou se zaměstnanci dostávat do stresových situací, které můžou vyústit až ke vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popřípadě jiného onemocnění.

každá změna pohybu se počítá. Efekt změny vzhledem k velkému počtu operací za směnu je zcela jasný.

Ad d) Sociální a emoční faktory - Na psychiku zaměstnance působí mnoho subjektů, které vytvářejí sociální a emoční prostředí, ve kterém se zaměstnanec pohybuje a pracuje. Mezi základní subjekty ve vztahu k práci patří:1) vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení:

a) vytváření dobré nálady na pracovišti - optimistický přístup;b) zájem o jednotlivého pracovníka - vyzdvihování úspěchů

jednotlivce (pochvaly), přání k jubileu;c) vyzdvihování úspěchů fi rmy (osobní přístup, intranet

podniku, časopis);d) nastavení spravedlivého postupu při odměňování a řešení

kázeňských prohřešků;2) kolegové (vzájemné vazby v rámci týmů):

a) tento bod závisí na chování samotného zaměstnance v kolektivu, nicméně nastavení a řízení vztahů v rámci týmů je přímá odpovědnost a povinnost vedoucího zaměstnance;

3) rodina:a) má zásadní vliv na psychiku zaměstnance a jeho výsledné

chování na pracovišti;b) pokud zaměstnanec má problémy v rodině, přenáší si tyto

starosti do práce - plně se nesoustředí, dělá chyby - je potřeba pomoc od kolegů či vedoucího zaměstnance;

4) vliv přírody (hory, zeleň) a pečlivě upraveného a uklizeného areálu:

HMMC si velmi uvědomuje význam tohoto stimulu lidské psychiky a proto již při výběru lokality pro výstavbu továrny zvolila místo obklopené zelení a horami, nikoli „šedou“ průmyslovou zónu. Dalším důležitým faktorem je pečlivě upravený a uklizený areál. I tady se snaží HMMC sadit květiny, stromy a další zeleň. Navíc pravidelně probíhá úklid areálu;

5) pocit bezpečnosti a včasné lékařské pomoci - přímo v areálu se nachází lékařské středisko, které provozuje nepřetržitou lékařskou službu během výrobních směn. Lékařské centrum je dostatečně vybaveno k provedení základního ošetření, stabilizaci zraněné osoby do příjezdu Zdravotnické Záchranné Služby, až k záchraně lidského života.

Optimalizace působení psychologických faktorůVýběr vhodného zaměstnance patří mezi základní stavební

kameny psychologie práce. Pokud vybereme nevhodný typ zaměstnance, bude to trápení pro něho i pro jeho vedoucího a samozřejmě celý pracovní tým. Na začátku je proto potřeba jasně vydefi novat vlastnosti a schopnosti jaké vyžadujeme, mezi základní patří:1) ochota se přizpůsobit a podřídit nastaveným pravidlům;2) pozornost;3) reakční čas;4) zvládání stresu.

V HMMC vybíráme zaměstnance pomocí vícefázového výběru:1) pohovor s budoucím zaměstnancem vedený specialistou

z daného provozu;2) posouzení fyziologických parametrů;3) psychotesty a testy manuální zručnosti;4) provádění zdravotní prohlídky;5) zácvik na pracovišti - ověření si schopnosti pracovat na lince;6) zkušební doba - je potřeba rozpoznat, zda zaměstnanec zvládá

tempo, zátěž a dokáže se přizpůsobit výrobnímu procesu.



[8] Nařízení vlády č. 361 ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. In Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Ostrava: Sagit, 2014, s. 134-275. ISBN 978-80-7488-054-4.

Pro řešení této situace můžeme použít dva nástroje - optimalizace psychosociálních faktorů (psychohygiena) a výběr vhodného zaměstnance (osobní charakteristiky zaměstnance).

Při implementaci psychologie práce do praxe dojdeme ke zjištění, že nedochází pouze ke snížení pravděpodobnosti vzniku nemoci z povolání, ale také ke snížení pravděpodobnosti vzniku pracovního úrazu. Implementaci psychologie práce musíme správně načasovat, aby měla co největší efekt. Zde je potřeba si uvědomit, že v případě pracovních úrazu a nemocí z povolání se jedná o rozdílné časové období.

Diskuze a závěrJe potřeba si uvědomit, že pokud chci skutečně snížit

pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu či nemoci z povolání - docílit zlepšení pracovních podmínek, nemohu se spolehnout jen na technické, popřípadě organizační opatření. Svou pozornost musím zaměřit také na psychologii práce a implementovat její základní principy do praxe.

Implementaci psychologie práce lze považovat jako další stupeň, který následuje až v momentě, kdy implementuji do praxe základní možnosti - nastavení pravidel, vytvoření pracovních postupů, úprava pracoviště, rotace zaměstnanců, a další.

Při implementaci pravidel psychologie práce do praxe docílím dvojitého efektu - snížím pravděpodobnost vzniku jak pracovního úrazu, tak také nemoci z povolání.

Většina lidí si pod slovem ergonomie představí jen zlepšování pracovních podmínek z důvodu snížení pravděpodobnosti vzniku choroby z povolání (vibrace, lokální svalová zátěž nebo pracovní poloha). Toto není dle mého názoru zcela správná představa. Myslím si, že ergonomii je potřeba chápat v širším slova smyslu, protože pokud zlepším pracovní podmínky, mohu snížit pravděpodobnost pracovního úrazu. Klasickým příkladem je právě psychologie práce, která propojuje a ovlivňuje jak pracovní úrazy tak také nemoci z povolání. Navíc pokud se podíváme na latinský originál slova ergonomie (ergon - práce, nomos - zákon) = zákon práce - můžeme zde nalézt provázanost mezi klasickými riziky (bezpečnost práce) a rizikovými faktory (hygiena práce).

Použitá literatura[1] Bender, P.U.: Psychohygiena. [online]. Přerov, [cit. 2015-04-

19]. Dostupné z: http://www.prerov.eu/fi lemanager/fi les/fi le.php?fi le=13803.

[2] Duncan, L. et al.: Ergonomic and the management of musculoskeletal disorders. 2. vydání. St. Louis, Missouri 63146: Butterworth Heinemann, 2014. ISBN 0-7506-7409-1.

[3] Kohoutek, R.: Psychologie práce. [online]. Slovník cizích slov abz, [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://s lovn ik -c iz i ch - s lov.abz .cz /web .php /h leda t?c iz i_slovo=Psychologie+pr%C3%A1ce&typ_hledani=prefi x.

[4] Koutný, P.: Porovnání principů zlepšování pracovních podmínek se zaměřením na Hyundai Motor Manufacturing Czech. In BARTLOVÁ, Ivana. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2014: sbornik z XIV. ročníku mezinárodní konference. 1. vydání. Ostrava: SPBI, 2014, s 57-59. ISBN 978-80-7385-145-3.

[5] Marek, J.; Skřehot, P.: Základy aplikované ergonomie. 1. vydání. Praha: VÚBP, v.v.i., 2009. ISBN 978-80-86973-58-6.

[6] Musculoskeletal Disorders - Psychosocial Factors. [online]. Canadian Centre for Occupational Health and Safety, 13. 8. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.ccohs.ca/oshanswers/psychosocial/musculoskeletal.html.

[7] Základní informace. [online]. Hyundai, [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.hyundai-motor.cz/?rubrika=basic-info.



RNDr. Hana Kubátová, Ph.D.Státní úřad pro jadernou bezpečnostSenovážné nám. 9, 110 00 Praha [email protected]

AbstraktČlánek se zabývá otázkami ochrany zdraví zaměstnanců na

vybraných pracovištích (nemocnice, laboratoře), kde mohou přijít do kontaktu s původci vysoce nebezpečných nákaz.

Klíčová slovaVysoce nebezpečné nákazy; biologičtí činitelé; ochrana zdraví

zaměstnanců; úroveň technického zabezpečení.

AbstractThe article draws attention to employee health protection at

selected workplaces (hospitals, laboratories), where is possible contact with the source of highly infectious diseases.

KeywordsHighly infectious diseases; biological agents; employee health

protection; biological safety level.

ÚvodNa počátku roku 2014 se v několika zemích západní Afriky

objevila epidemie, která byla nejprve označena za epidemii cholery, ale 21. 3. 2014 byla připsána viru Ebola [1]. V souvislosti s touto epidemií došlo jak ke zdravotnickým evakuacím a repatriaci postižených do evropských států a USA, tak také k importu nákazy do několika zemí [2]. Česká republika (ČR) postupně přijala opatření, jejichž cílem bylo zamezit importu nákazy na její území, a zajistit (v případě, že by k importu došlo) adekvátní péči o postižené. V ČR jsou dvě pracoviště, která mohou zajistit péči o pacienty s vysoce nebezpečnou nákazou typu horečky Ebola, a to Infekční klinika Fakultní nemocnice Na Bulovce (konkrétně Centrum vysoce nebezpečných nákaz) a Vojenský zdravotní ústav, Odbor biologické ochrany Těchonín.

Podle Nařízení vlády (NV) č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, jsou virus Ebola a původci dalších hemoragických horeček (např. viry Junin, Guanarito, Lassa, Marburg) řazeny, podle míry rizika infekce, které představují pro zdraví zaměstnanců, mezi biologické činitele1 skupiny 4.

Expozici biologickým činitelům lze obecně předpokládat všude tam, kde zaměstnanci přicházejí do kontaktu zejména s krví a tělními tekutinami, materiály rostlinného nebo živočišného původu, organickými materiály, organickým prachem,

1 § 36 NV č. 361/2007 Sb. vymezuje jako biologické činitele všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparazity, které mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy v živém organizmu. Mikroorganizmem se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu; buněčnou kulturou se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organizmu, které rostou in vitro. (V anglické verzi Směrnice evropského Parlamentu a Rady 2000/54/ES, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, ze které NV vychází, je používán výstižnější termín „biological agents“).

potravinami, odpady nebo odpadními vodami. V těchto případech není manipulace s biologickými činiteli záměrná, ale je pouze důsledkem nakládání s uvedenými materiály. Zvláštní skupinu pracovních činností však představují činnosti, při kterých dochází k záměrné (úmyslné) manipulaci s biologickými činiteli, například při kultivaci mikroorganismů v mikrobiologické laboratoři [3]. Protože není v možnostech rozsahu příspěvku postihnout ochranu všech zaměstnanců, kteří přicházejí do kontaktu s osobou, která je nakažena vysoce nebezpečnou nákazou (VNN) nebo je z takové nákazy podezřelá (praktičtí lékaři, záchranáři, zaměstnanci na příjmu nemocnic atd.), zabývá se příspěvek pouze zaměstnanci specializovaných infekčních pracovišť a pracovníky ve specializovaných laboratořích.

Ochrana zdraví na infekčním oddělení nemocnicPoskytovatelé zdravotních služeb musí ve zdravotnických

zařízeních, kde mohou být hospitalizováni pacienti s VNN či s podezřením na ně, odpovídajícím způsobem zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Současně však také musí, v souladu s § 15 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, přijmout opatření k předcházení vzniku a šíření nemocničních nákaz.

Zákon č. 258/2000 Sb. ukládá zaměstnavatelům, aby na základě míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, zařadili práce do čtyř kategorií. Podmínky pro zařazení prací do kategorií stanovuje vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. V případě zdravotnických zařízení, kde by docházelo k péči o pacienty s VNN či podezřením na ně, jsou takovým rizikovým faktorem především biologické činitele. Vzhledem ke skutečnosti, že obvyklou součástí práce v těchto zařízeních nejsou činnosti spojené s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenašeči, by měly být práce zařazeny do kategorie druhé. V § 37 odst. 5 NV č. 361/2007 Sb. je však uvedeno, že při hodnocení rizika ve zdravotnickém zařízení musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen, nebo je podezření, že může být přítomen u lidí nebo v materiálech, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních. To je důvodem, proč je práce na těchto pracovištích zařazována do kategorie třetí a proč se v souvislosti s biologickými činiteli zřizuje kontrolované pásmo, tedy prostor s regulovaným přístupem, na který jsou kladeny přísnější požadavky týkající se prostorového uspořádání pracoviště a vstupu osob. Požadavky na kontrolovaná pásma stanovuje § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

NV č. 361/2007 Sb. ukládá v části Podmínky ochrany zdraví při práci s biologickými činiteli zaměstnavateli, aby v případě, kdy při výkonu činnosti ve zdravotnictví, včetně prosektur, nelze vyloučit možnou expozici biologickým činitelům skupin 2 až 4 (zařazení do skupin specifi kuje NV č. 361/2007 Sb., příloha č. 7, část A), musí být expozice zaměstnance zamezena technickými opatřeními. Pokud technická opatření nejsou dostačující, musí být riziko expozice vždy sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví

Ochrana zdraví zaměstnanců v souvislosti s výskytem vysoce nebezpečných nákazEmployee Health Protection in Connection with Highly Infectious Diseases



Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, nestanovuje ve své části Infekční lékařství žádné požadavky na výše uvedené speciální izolační jednotky. V části Akutní lůžková péče intenzivní je uvedeno, že na infekčním oddělení nebo infekční části oddělení musí být zřízena hygienická smyčka. Nejkonkrétnější požadavky na prostor, v němž je ve zdravotnickém zařízení vykonávána vědomá činnost s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 (mimo diagnostických laboratoří), a prostor určený ve zdravotnickém zařízení pro izolaci pacientů, u nichž je podezření na nákazu biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, specifi kuje NV č. 361/2007 Sb. v § 51, resp. v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 1. Speciální izolační jednotky pro pacienty s VNN způsobenými původci zařazenými do skupiny 4 jsou tak pracoviště, která musí např.:• být oddělena od jakýchkoli jiných činností v téže budově,• být udržována v podtlaku vůči okolí,• být možno hermeticky utěsnit za účelem provádění dezinfekce,• mít přístup pouze pro určené zaměstnance přes vzduchovou

komoru,• mít všechny povrchy (stěny, stropy, podlahy, pracovní plochy)

nepropustné pro vodu a musí být snadno omyvatelné.

Problematikou požadavků na specializovaná infekční pracoviště se v minulosti zabývaly dva evropské projekty. V letech 2004 - 2007 projekt European Network of Infectious Diseases (EUNID), následně v letech 2007 - 2010 projekt European Network for Highly Infectious Diseases (EuroNHID), který byl spolufi nancován Evropskou Komisí. V rámci EuroNHID byl vytvořen kontrolní list, který by měl být nástrojem pro hodnocení, nakolik je zdravotnické zařízení schopno mít pod kontrolou vysoce infekční onemocnění a bezpečnost zdravotnických pracovníků, kteří pečují o pacienta s tímto onemocněním [5, 6]. Na základě projektu byly defi novány tři základní typy izolačních zařízení, která odpovídají různé úrovni souladu s kontrolním listem:• izolační jednotky na vysoké úrovni (High Level Isolation Units,

HLIU), které jsou speciálně vybavené a pracují nezávisle na ostatních nemocničních zdrojích;

• izolační pokoje, které jsou speciálně vybavené, ale jsou pouze částečně nezávislé na ostatních nemocničních zdrojích;

• tzv. „Referral Centers“ - pracoviště, kam jsou pacienti odkázáni v případě VNN, která však nejsou ani speciálně vybavená, ani funkčně nezávislá [7].

Do projektu se zapojilo celkem 48 izolačních zařízení ze 16 evropských zemí (ČR se nezapojila). Na základě kontrolního listu byla prověřena jak základní infrastruktura jednotlivých pracovišť, tak jejich technické vybavení a personální zajištění. Ačkoli oba projekty poskytly propracovaný rámec pro projektování a provoz HLIU, nevzešly z nich doposud žádné právně závazné předpisy ani doporučení vydaná na úrovni EU.

Při péči o pacienty s VNN je nutno s odpady nakládat v souladu s ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (nebezpečná vlastnost odpadu H9 infekčnost). V případě, že dojde k úmrtí pacienta, je nutno postupovat v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Podle § 86 odst. 3 je nutno v případě, kdy má lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s touto nemocí, v případě, že příčinou úmrtí byla taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno.

zaměstnance. Za tím účelem se vedle základních opatření, jako je např. zákaz jídla a pití, poskytnutí OOPP nebo očkování (je-li účelné), uplatňují tato další opatření k ochraně zdraví, např.:• udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně

exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,• úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření,

která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologického činitele do pracovního prostředí,

• dodržování hygienických návyků, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,

• označení pracoviště, na kterém je vykonávána práce s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, zařazená podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro biologické riziko.

Pro své zaměstnance tak musí poskytovatelé zdravotních služeb zajistit odpovídající osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP; viz § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), které budou vybrány a používány na základě vyhodnocení rizik podle přílohy č. 1 k NV 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, a budou splňovat jak základní požadavky na OOPP, tak i dodatečné požadavky pro specifi cká rizika týkající se ochrany proti infekčním činitelům (viz příloha 2 Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky). Jedná se o OOPP, které umožňují dodržování bariérového ošetřovacího režimu pro izolaci, tedy např. ochranné kombinézy s kapucí, rukavice, respirátory, brýle, galoše, návleky, atd. Protože MZ ČR doposud nevydalo žádné nařízení, pokyn nebo doporučení věnované OOPP a jejich bezpečnému používání při šetření v ohnisku nákazy nebo při léčbě pacienta s onemocněním VNN (nebo s podezřením na onemocnění VNN), je možno při nácviku používání OOPP využít technický dokument, který v souvislosti s epidemií horečky ebola vydalo Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC) [4].

Šíření nákazy v rámci zdravotnického zařízení by měla zabránit izolace pacienta nebo osoby podezřelé z VNN. Specializovaná pracoviště určená k léčbě VNN mají k dispozici speciální izolační jednotky - izolační pokoje nebo izolační komory (tzv. bioboxy, viz obr. 1). Nesprávně jsou někdy tato zařízení označována jako klinická zařízení s úrovní technického zabezpečení 3 nebo 42 (ÚTZ3, ÚTZ4), případně též zkratkou BSL3, resp. BSL4, která vychází z anglického originálu (viz dále).

Obr. 1 Vstup do bioboxů v Centru VNN nemocnice Na Bulovce

2 Ačkoli jsou mikrobiologické laboratoře na základě svého technického zabezpečení řazeny do jedné ze čtyř ÚTZ, nekorespondují tyto úrovně s označením skupiny rizika biologických agens, se kterými se v nich může nakládat; např. s původcem antraxu, bakterií Bacillus anthracis, je možno bezpečně pracovat v laboratoři ÚTZ 2 přesto, že je podle míry rizika infekce řazena do skupiny 3.



Pokud jsou obvyklou součástí práce v laboratoři činnosti spojené s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli skupiny 2 a 3 nebo jejich zdroji nebo přenašeči, je práce zařazena do třetí kategorie. Do kategorie čtvrté by se pak analogicky zařadila práce, jejíž obvyklou součástí by byly činnosti spojené s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli skupiny 4 nebo jejich zdroji nebo jejich přenašeči. Při práci s biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do třetí nebo čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo [§ 38 odst. 5 NV č. 361/2007 Sb.].

V rámci hodnocení typu izolačního zařízení v projektu EuroNHID se vždy zvažovala dostupnost laboratoří s ÚTZ 3 nebo 4. V ČR jsou v současné době dvě laboratoře s ÚTZ 4, přičemž ani jedna z nich nemá uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb a proto nemůže provádět diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4. Nemocnice Na Bulovce nemá k dispozici vlastní laboratoř s ÚTZ 3 ani 4, ale Centrum VNN může v případě potřeby využít kapacity laboratoře ÚTZ 3 Státního zdravotního ústavu v Praze, případně dalších laboratoří pro diagnostiku VNN v ČR [viz příloha č. 4 k Národnímu akčnímu plánu (NAP) ČR pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (MZP) (2005)]. Součástí nemocnice v Těchoníně je laboratoř, která splňuje nejvyšší technické požadavky na bezpečnost a umožňuje bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli skupiny 4 (splňuje požadavky kladené na ÚTZ 4), ale z výše uvedených důvodů nemůže provádět diagnostickou službu. Při výskytu VNN, kdy by bylo nutno provést diagnostiku v laboratoři s ÚTZ 4, by byly vzorky biologického materiálu od nemocných osob za předepsaných bezpečnostních podmínek transportovány z ČR [v souladu s NAP ČR pro případ vzniku události podléhající MZP (2005)]do vybrané laboratoře v zahraničí, konkrétně do laboratoří Institutu Roberta Kocha v Německu.

ZávěrJak vyplývá z každodenní praxe a také z výše uvedeného

textu, nejsou obvyklou součástí práce na infekčních odděleních zdravotnických zařízení či v diagnostických laboratořích činnosti spojené s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenašeči. Přesto zaměstnanci na těchto pracovištích mohou přijít do kontaktu zejména s tělními tekutinami, exkrety či odebraným biologickým materiálem obsahujícím původce VNN. Je třeba, aby si jak zaměstnavatelé, tak samotní zaměstnanci byli této skutečnosti vědomi.

Na rozdíl od práce na infekčních odděleních nebo v běžných diagnostických laboratořích je ve speciálních diagnostických laboratořích a laboratořích výzkumných často obvyklou součástí práce vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenašeči.

V obou případech je povinností zaměstnavatelů poskytnout zaměstnancům odpovídající OOPP zajišťující především ochranu povrchu těla, očí a dýchacích orgánů, přičemž při současném používání více OOPP tyto musí být vzájemně kompatibilní. Zaměstnavatel musí zaměstnance s používáním OOPP seznámit, musí tedy zajistit příslušné školení a výcvik zaměřený na oblékání, svlékání, v případě potřeby též desinfekci, resp. dekontaminaci apod.

Použitá literatura[1] Origins of the 2014 Ebola epidemic. WHO, 2015, http://who.

int/csr/disease/ebola/one-year-report/virus-origin/en/.[2] Rapid risk assessment: Outbreak of Ebola virus disease in

West Africa. 7th update, ECDC 17. 10. 2014, http://www.ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/ebola-Sierra-Leone-Liberia-Guinea-Spain-United-States-risk-assessment.pdf.

[3] Biologické materiály. Fakta 41, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ISSN 1681-2123.

Ochrana zdraví v laboratoříchOchrana zdraví zaměstnanců v laboratořích je ošetřena stejnými

obecnými předpisy, jako v případě zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb, které jsou uvedeny výše (zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon o ochraně veřejného zdraví a související podzákonné právní předpisy). Tyto předpisy se věnují především poskytování OOPP, požadavkům na OOPP, výběru OOPP nebo rozdělení prací do kategorií. Požadavky na pracoviště v laboratořích, včetně diagnostických, kde se pracuje s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, nebo s materiálem, u něhož není jisté, zda neobsahuje biologické činitele skupiny 2, 3 nebo 4, stanovuje § 52 NV č. 361/2007 Sb., resp. příloha č. 7 k tomuto nařízení, část B, tabulka č. 2. Tabulka obsahuje celkem 18 požadavků, které se vztahují jak na uspořádání pracoviště, tak na postupy práce při manipulaci s biologickými činiteli.

Požadavky na pracoviště v laboratořích vycházejí z ČSN EN 12128 Biotechnologie - Laboratoře pro výzkum, vývoj a analýzu - Stupně zabezpečení mikrobiologických laboratoří, zóny rizika, prostory a technické požadavky na bezpečnost. Tato technická norma defi nuje stupně - úrovně technického zabezpečení laboratoří, které jsou označovány zkratkou ÚTZ, nebo BSL (z anglického Biological Safety Level, nebo zkráceně BioSafety Level). Norma sleduje celkem 27 požadavků na konstrukci, uspořádání a vybavení laboratoří. Právě proto, že se norma vztahuje na mikrobiologické laboratoře a nikoli na klinická zařízení, je problematické označovat izolační jednotky zkratkou BSL3 nebo BSL43.

Protože doposud nebyly stanoveny žádné právně závazné zásady správné mikrobiologické praxe, lze pro praxi v laboratořích s různými stupni ÚTZ využít pokyny uvedené v technické normě ČSN EN 12741 Biotechnologie - Laboratoře pro výzkum, vývoj a analýzu - Pokyny pro biotechnologické laboratorní postupy. Základní doporučení pro správnou mikrobiologickou praxi jsou pak součástí ČSN EN Biotechnologie - Velkovýroba a výroba - Doporučení pro správnou praxi, postupy, výcvik pracovníků a dohled nad nimi. Všechny uvedené normy spolu s požadavky NV č. 351/2007 Sb. pokrývají oblast označovanou jako biosafety, která zahrnuje laboratorní principy, technologie, praxi a opatření přijatá za účelem předcházení, omezení nebo vyloučení expozice osob biologickým agens a toxinům a za účelem ochrany prostředí (pracovního i životního) proti náhodnému úniku těchto látek [9].

Obr. 2 V laboratoři s ÚTZ4 se pracuje v přetlakovém izolačním oděvu

3 Jednotlivé ÚTZ 1 až 4 rozlišuje také technická norma ČSN EN 1620 Biotechnologie - Velkovýroba a výroba - Požadavky na konstrukci budov podle stupně rizikovosti, která specifi kuje požadavky na konstrukci budov používaných pro bezpečné zacházení s mikroorganismy a vlastními produkty, pokud představují biologické nebezpečí (norma zahrnuje pouze požadavky na konstrukci budovy a s ní spojeného zařízení, nezahrnuje specifi cké výrobní vybavení).



[4] Safe use of personal protective equipment in the treatment of infectious diseases of high consequence. Version 2, ECDC; 2014, http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/safe-use-of-ppe.pdf.

[5] Fusco, F.M.; Schilling, S.; Puro, V.; Brodt, H.R.; Frollin, P.; Jarhall, B.; Bannister, B.; Maltezou, H.C.; Thomson, G.; Brouqui, P.; Ippolito, G.; for EuroNHID Study Group.: EuroNHID checklists for the assessment of high-level isolation units and referral centres for highly infectious diseases: results from the pilot phase of a European survey. Clin Microbiol Infect. 2009 Aug;15(8):711-9.

[6] Bannister, B.; Puro, V.; Fusco, F.M.; Heptonstall, J.; Ippolito, G.; EUNID Working Group.: Framework for the design and operation of high-level isolation units: consensus of the European Network of Infectious Diseases. Lancet Infect Dis. 2009 Jan; 9(1): 45-56.

[7] Schilling, S.; Fusco, F.M.; De Iaco, G.; Bannister, B.; Maltezou, H.C.; Carson, G.; Gottschalk, R.; Brodt, H.R.; Brouqui, P.; Puro, V.; Ippolito, G.; for the European Network for Highly Infectious Diseases project members.: Isolation Facilities for Highly Infectious Diseases in Europe - A Cross-Sectional Analysis in 16 Countries. PLoS One. 2014; 9(10): e100401.

[8] ČSN EN 12128 Biotechnologie - Laboratoře pro výzkum, vývoj a analýzu - Stupně zabezpečení mikrobiologických laboratoří, zóny rizika, prostory a technické požadavky na bezpečnost.

[9] přeloženo z „Report of the Meeting of States Parties“, BWC/MSP/2008/5, odst. 20.



dr inż. Sławomir Kukladr hab. inż. Robert DrobinaUniversity of Bielsko-Biała, Department of Industrial Engineeringul. Willowa 2, 43-309 Bielsko-Biala, [email protected], [email protected]

AbstractThe paper presents the issue of designing new production lines

on the basis of 3D model basing on the Autodesk Inventor software and simulation experiments. Thanks to the use of modelling and simulation of production systems together with 3D modelling, a digital model of the analyzed workstation has been created. A few possible variants of the manufacturing process course have been suggested and tested on a computer model. Further, multi-criteria evaluation of the variants has been carried out, in which ergonomics on the given workstation was considered as one of the criteria.

KeywordsProduction line design; ergonomics at workstations.

1 IntroductionModelling and simulation of production systems is a method

which enables for fast analysis of different variants of a production process on a prepared computer model of the system. The model which is used for simulation research is created on the basis of a real object or concept of the designed production system. A computer model presents mutual relations and behaviour of particular system elements. Simulation models are made for a particular purpose, so their structure is subordinated to achieving the given aim.

When designing and analyzing production systems, it is necessary to undertake many design decisions. A large number of possible variants of solutions and their complexity usually make it impossible to choose the optimal solution by means of classical tools of systems analysis. An effective tool aiding decision making on different stages of company management is nowadays the modelling and simulation method.

Fig. 1 Basic elements of a simulation model [4]

On the basis of a real, existing or designed system a computer model of the research object is created, on which simulation experiments are conducted. A computer simulation model includes logic in its structure, which presents behaviour and mutual relations

of particular system elements and the data which represents the characteristics of the system components [1, 4]. System’s functioning is presented graphically by animation, and after a simulation is carried out, we obtain results in form of reports and a set of statistics illustrating, among others, the engagement level of the accessible production resources, the size of buffers, employees’ workload, or the time an element spends in the system (fi g. 1).

In case of modelling of production systems, one of the main tasks of models is to facilitate decision taking and setting unknown features and system’s parameters. With regard to the nature of activities aimed at decision making or setting production system’s parameters, we can distinguish two types of tasks: analysis and synthesis (fi g. 2). The former approach is applied mainly to verify variants of solutions on different stages of systems’ design and at different phases of production control. In this type of tasks it is necessary to set parameters of the whole production system basing on the characteristics of subsystems and their elements. In case of synthetic tasks, the main goal is to generate a set of variants of solutions (e.g. agreeing suggested manufacturing, sales, or materials supply schedules). On the basis of the assumed criteria and requirements related to the whole production system, it is necessary to set parameters of subsystems and their elements [4].

Fig. 2 Project tasks solved by simulation: a) task of analytical type b) task of synthetic type [4]

Fig. 3 Stages of tea production process

Designing New Production Lines Taking into Consideration Work Ergonomics a WorkstationProjektowanie nowych linii produkcyjnych z uwzględnieniem zagadnień ergonomii pracy na stanowisku

Cardboardfor boxes Tea blendSupply

2. Packing teain unit

packaging

1.Preparingcollectivepackages

4. Packing tea in collectivepackaging

3. Weighting and marking

5. Closing and foil covering

6. Placing on a pallet

Storing and distribution

Processesing



a counting conveyor, 100 product pieces will be placed in each collective package. Next, the fi lled packages are marked by laser and weighted. Cardboard boxes with proper weight go to the fourth workstation, where a worker forms the upper part of the packaging and closes the collective packages. The prepared packages are then covered by foil and collected by a worker on the sixth workstation and placed on pallets. The second variant assumed a different order of operations in the process. After the boxes have been fi lled, they go to a short conveyor belt, after which only lower part of the packaging is weighted and covered by foil. To the cardboard prepared this way, the upper part of packaging is going to be added which will be placed on a conveyor with laser to be marked. The third variant is similar to the second one, but because of the will to minimize the production space taken by machines, this variant assumes that the idle devices are removed and replaced with a short conveyor belt.

Thanks to the performed visualization of work at workstations and observation of work at similar workstations, an analysis of ergonomic work at a chosen workstation has been carried out. The analysis of ergonomics has been conducted by means of the point method by dividing hand processing operation into particular tasks. The aim of the analysis was to improve a workstation to eliminate unnecessary activities and create a so called golden zone at a workstation (fi g. 7).

Fig. 7 Golden zone at a workstation

The assessment of work ergonomics on the line has been conducted on the basis of the table of ergonomic positions considering 9 situations at a workstation. Three point levels corresponding to three zones from a three-point scale have been assigned to each position [3]:• the fi rst zone: the position at a workstation is ergonomic,• the second zone: the workstation should be corrected and

monitored from the point of view of ergonomics,• the third zone: it is necessary to introduce changes at the

workstation.

Subsequently, the changeover time on the production line and the distance a product covers on the line were estimated (basing on a 3D model - fi g. 5).

During the analysis of production process variants many different criteria are considered in order to select the best solution. In the research presented in the paper, the Yager’s method was used to evaluate the variants and choose the most advantageous one [2, 5, 6]. This method allows to determine criteria importance and carry out a point rating of particular variants according to each of the assumed criteria. As a result, we obtain collective evaluation of the variants which takes into account many criteria with different level of importance. The solution variants have been assessed with

2 Research aim, range and methodologyThe research object in the paper is the manufacturing system of

tea in pyramid bags produced on automated lines fed with tea blend by means of pneumatic conveyors (fi g. 3). The research was carried out according to the procedure plan presented in fi g. 4.

Fig. 4 Realization stages of the project of new production line implementation

The aim of research was to design a new line on the basis of machines and devices on the already functioning line in the factory.

3 Presentation of research resultsA 3D model of tea production line has been designed using

Autodesk Inventor software. The available production space and line devices have been measured and a computer model has been created in order to visualize the designed workstation (fi g. 5).

Fig. 5 A design of a line for producing tea in the Autodesk Inventor software

Three variants of the production process course were proposed (fi g. 6).

Fig. 6 Suggested variants of the production process course

The assumptions of the fi rst variant (see fi g. 5) included using the machines currently employed for producing other types of tea and adding four workers for realizing manual processing during the fi rst phase of the project. On the fi rst workstation three workers are to prepare collective packaging. After passing through

1

2 6

5 4 3



Fig. 11 Choosing the best solution basing on the optimal decision function

In order to more fully illustrate the functioning of the proposed production system, a simulation model in the Arena packet was worked out, in which a simulation experiment was planned and conducted (fi g. 12).

Fig. 12 A simulation model of the line in the ARENA software

As a result of the conducted simulation, a set of reports was generated, which enable for a comprehensive evaluation of effi ciency and usage of the available production resources for production of tea. Exemplary results related to staff’s workload for the best of the analysed scenarios are presented in fi g. 13.

Fig. 13 Workload on the line

4 SummaryUsing three-dimensional modelling, conducting a work

analysis at a workstation from the point of view of ergonomics and estimating line changeover time, together with the application of the multi-criteria valuation method according to Yager allowed to select a rational course of the production process easily and effectively. Thanks to evaluating the importance of each criterion and considering criteria weights in further proceedings, particular

regard to three criteria, whose importance was determined using the Saaty's method (fi g. 8):• k1: work ergonomics at a workstation,• k2: line changeover time, • k3: distance covered by a product on the line.

Fig. 8 Evaluation of criteria importance according to the Saaty's method and determining criteria weights

Fig. 9 presents normalized point evaluations of the variants with regard to each criterion and a matrix eigenvector corresponding to the weight of the criteria determined on the basis of Saaty's matrix [8].

Fig. 9 Point evaluation and normalized variants evaluation

Further steps involved creating a collective evaluation of variants and indicators of normalised decisions which was obtained by raising the elements of subsequent normalized ratings to the power equal to adequate weight (fi g. 10).

Fig. 10 Collective normalized evaluation of variants and values of normalized decisions

As a result of the presented proceedings, the most advantageous variant was chosen, which was the solution marked as V1 (fi g. 11).

100 99,9 99,8

72,5

89,4

102030405060708090

100110

Employee 1 Employee 2 Employee 3 Employee 4 Employee 5

[%]Load employees

0,3279

0,1706

0,0728

0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

W1 W2 W3

Expert 1 Expert 1 Expert 1

E1 k1 k2 k3 E2 k1 k2 k3 E3 k1 k2 k3

k1 1 0,333 0,5 k1 1 0,5 2 k1 1 1 4

k2 3 1 4 k2 2 1 1 k2 1 1 2

k3 2 0,25 1 k3 0,5 1 1 k3 0,25 0,5 1

Cumulative matrix validity of the criteria eigenvector(weighting of the criteria)

k1 k2 k3

k1 1 0,611 2

k2 1,637 1 2,333

k3 0,462 0,429 1

1,014941,445780,53928

Y

Crit

eria

Expe

rts VariantsSj(e)

Crit

eria

Expe

rts Variants

V1 V2 V3 V1 V2 V3

k1

E1 4 5 3 12

k1

E1 0,333 0,417 0,250

E2 3 4 2 9 E2 0,333 0,444 0,222

E3 4 5 3 12 E3 0,333 0,417 0,250

k2

E1 4 2 1 7

k2

E1 0,571 0,286 0,143

E2 5 2 2 9 E2 0,556 0,222 0,222

E3 4 3 1 8 E3 0,500 0,375 0,125

k3

E1 4 2 5 11

k3

E1 0,364 0,182 0,455

E2 4 1 5 10 E2 0,400 0,100 0,500

E3 3 2 4 9 E3 0,333 0,222 0,444

Crit

eria Variants

Crit

eria Variants

V1 V2 V3 V1 V2 V3

k1 0,333 0,426 0,241 k1 0,3279 0,4205 0,2357

k2 0,542 0,294 0,163 k2 0,4129 0,1706 0,0728

k3 0,366 0,168 0,466 k3 0,5813 0,3822 0,6627

Variants V1 V2 V3

min 0,328 0,171 0,073



variants of the process course have been assessed and ranked in the order from the best to the worst. Thanks to using modelling and simulation of production systems, it is possible to check different scenarios of solutions on a computer model. On the basis of the simulation experiment results, time of production orders realization has been estimated and exploitation of the available resources has been analyzed.

References[1] Harris, R.; Harris, C.; Wilson, E.; Womack, J. (2010).:

Making materials fl ow: a lean material-handling guide for operations, production-control and engineering professionals, Cambridge: The Lean Enterprise Institute.

[2] Kukla, S. (2014).: Multi-Criterion Assessment of Different Variants of Casts Manufacturing Processes, Archives of Foundry Engineering vol. 14, Issue 3, 47-50.

[3] Kukla, S. (2014).: Safety and ergonomics of iron casts manufacturing, Spektrum vol. 14/1, 29-31.

[4] Maciąg, A.; Piertroń, R.; Kukla, S. (2013).: Forecasting and simulation in enterprise. Warszawa: Polskie Wydawnictwo Ekonomiczne (in Polish).

[5] Saaty, T. (1980).: The Analytic hierarchy processes. New York: McGraw - Hill.

[6] Zadeh, L.; Kacprzyk, J. (1992).: Fuzzy logic for the management of uncertainty. New York: John Wiley & Sons.



MUDr. Vladimíra LipšováStátní zdravotní ústavŠrobárova 48, 100 48 Praha [email protected], [email protected]

AbstraktV posledních době dochází k výrazným změnám v charakteru

práce a objevují se nová pracovní rizika. Psychosociální rizika souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Je prokázáno, že výskyt těchto rizik na pracovišti má negativní dopad na psychické i fyzické zdraví zaměstnance. Závažnost psychosociálních rizik je podložena posledními zjištěními Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA, 2014). Ochrana před psychosociálními riziky není specifi cky v celé své šíři pokryta žádným legislativním opatřením. Mezi opatření na ochranu pracovníků před psychosociálními riziky patří široká škála postupů, v zaměstnání je důležité zejména porozumění a ochota pomoci ze strany nadřízených, sledování spokojenosti pracovníků s prací a podpora kolegů. Důležitý je i aktivní přístup ze strany zaměstnance.

Klíčová slovaPsychosociální rizika; práce; prevence; zdraví.

AbstractIn recent times there are signifi cant changes in the nature of

work and new risks at the workplace are emerging. Psychosocial risks are mainly related to work organization and job content, interpersonal relationships at work or at home. It is well known that these risks in the workplace have a negative impact on mental and physical health of employees. The severity of psychosocial risks is based on the latest fi ndings of the European Agency for Safety and Health at Work (EU-OSHA, 2014). Protection against psychosocial risks is not specifi cally covered by any legislative measures. Among the measures to protect workers from psychosocial risks is a wide range of practices. Understanding and willingness to help by managers, monitoring of employees satisfaction with the work and support from colleagues are just some of them. Very important is also the active approach from employees towards their own health.

KeywordsPsychosocial risks; work; workplace; prevention; health.

V posledních době dochází k výrazným změnám v charakteru práce a objevují se nová pracovní rizika. K těmto rizikům lze vedle fyzických, biologických či chemických rizik řadit i rizika psychosociální. Psychosociální rizika související s prací mohou být zdrojem pracovního stresu stejně jako jiné faktory pracovní zátěže. Souvisejí zejména s organizací práce a pracovní náplní, vztahy na pracovišti i mimo pracoviště. Je prokázáno, že výskyt těchto rizik na pracovišti souvisí s nižším pracovním výkonem, zvýšeným absentismem a zvýšeným rizikem pracovních úrazů a má negativní dopad na psychické i fyzické zdraví zaměstnance. Kontinuální výskyt psychosociálního stresu v organizaci se projeví zvýšenou nemocností, případně zvýšenou fl uktuací pracovníků, a postižený je tedy i zaměstnavatel.

Nejběžněji jsou psychosociální rizika defi nována jako interakce mezi psychickými a sociálními faktory práce. Pracovní stres či stres při práci je nedílnou součástí psychosociálních rizik. Přemíra stresu se projeví na organismu zaměstnance negativně, a to různými fyzickými obtížemi typu bolestí hlavy, bušení srdce, zvýšení

krevního tlaku, poruch spánku či únavou, pocity úzkosti, depresemi, samozřejmostí je horší pracovní výkon. Zaměstnanci se mohou v nouzi z neznalosti uchylovat k užívání různých návykových látek, mezi které patří kouření, alkohol či farmaka.

Přitom určitá míra pociťovaného stresu může za některých podmínek působit i stimulačně a projevit se ve zvýšené motivaci a lepším pracovním výkonu.

Psychosociální rizika lze rozdělit na tři hlavní části - část týkající se vlastní práce, část postihující mezilidské vztahy a část pokrývající sladění práce a soukromých aktivit. Podrobnější členění lze nalézt u Světové zdravotnické organizace [1] a to do celkem 10 oblastí:

1 Charakter práce Psychosociální rizika vyplývající z charakteru práce se

týkají zejména takových prací, které neumožňují variabilitu pracovních činností, skládají se z krátkých, neustále se opakujících pracovních cyklů. Kromě pracovní monotonie jde zejména o smysluplnost práce, optimální využití pracovních schopností a dovedností a nutnost časté komunikace s lidmi v rámci pracovního procesu.

2 Pracovní zátěž, pracovní tempo Důležitým aspektem práce z hlediska psychosociálních rizik je

její intenzita, zvláště pak kombinace intenzity práce s možností kontroly nad pracovní náplní. Velmi špatně je snášen pocit neustálých časových termínů a časového tlaku. Kombinace práce s vysokou zátěží a zároveň nízkou možností rozhodování/kontroly [2] má výrazně negativní vliv na zdraví. Příliš rychlé, ale i příliš pomalé pracovní tempo, ať již udávané rytmem strojů či lidským faktorem, je snášeno pracovníky negativně.

3 Pracovní rozvrh Pracovní doba a její rozvržení je velmi důležitou oblastí

psychosociálních rizik. Jde zejména o rozdělení do nepravidelných směn, práce na noční směny, nečekané změny v pracovním rozvrhu, změny v pracovní době na poslední chvíli či nemožnost upravit si pracovní dobu podle potřeb zaměstnance.

4 Kontrola práce Kontrolou práce chápeme situace, kdy zaměstnanec nemá

možnost rozhodovat o své práci ani se takového rozhodování spolu účastnit, nemá možnost kontrolovat objem práce, její rytmus, pracovní metody, postupy či pracovní prostředí.

5 Prostředí a vybavení Pokud nemá zaměstnanec k dispozici vhodné pracovní nástroje,

zařízení a vybavení či je nucen pracovat v nevyhovujícím pracovním prostředí z hlediska typu prostor, osvětlení, hlučnosti, apod., pak mají i tyto okolnosti vliv na jeho pracovní výkon a celkovou pohodu.

6 Firemní kultura Pod nevyhovující fi remní kulturou rozumíme takovou

atmosféru panující ve fi rmě, která je založená na špatné úrovni komunikace, nedostatečné podpoře při řešení problémů, malém důrazu na osobní rozvoj každého zaměstnance.

7 Mezilidské vztahy na pracovišti Mezilidské vztahy na pracovišti nejsou jen vztahy s kolegy,

nadřízenými či podřízenými, možná šikana, násilí či obtěžování, ale i sociální či fyzická izolace zaměstnance a nedostatečná sociální podpora ze strany zaměstnavatele či kolegů.

Současné trendy v prevenci psychosociálních rizik při práciCurrent Strategies in Prevention of Psychosocial Risks at Work



mít jasně nastavený systém náhrad (fi nančních i nefi nančních) po období vysokého pracovního vypětí. Je třeba ptát se zaměstnanců na pracovní únavu, a jak dlouho přetrvává.

V případech s problematickými mezilidskými vztahy na pracovišti či v případech prací s nutnou častou komunikací s lidmi je klíčovým preventivním opatřením vypracovaná strategie, jak postupovat při řešení konfl iktů, dbát, aby zejména vedoucí pracovníci byli řádně vyškoleni a měli příslušné dovednosti k vedení lidí a aby byl ve fi rmě funkční efektivní komunikační systém. Je důležité vhodně sestavit pracovní skupiny či týmy, podporovat kulturu vzájemné úcty, zajistit, aby zranitelnější zaměstnanci byli chráněni, například prostřednictvím přidělení instruktora či přímou podporou nadřízených. Mít možnosti a schopnosti zachytit jakékoli problémy již v počátcích. Pro krizové případy je vhodné zavedení anonymního poradenství či telefonní „help linky“.

Nemožnost sladění pracovního a soukromého života může mít negativní dopad nejen na zdraví samotného pracovníka, ale i na situaci v jeho blízkém okolí. Vedení fi rmy by mělo vycházet zaměstnancům vstříc v nabídce pružné pracovní doby, zkrácených či sdílených pracovních úvazků, zohlednit možnosti dopravy do zaměstnání, přijímat opatření vstřícná pro rodiny, organizovat setkávání pracovníků včetně jejich rodinných příslušníků i mimo pracoviště. Povzbuzovat zaměstnance, aby diskutovali o svých potřebách, sami identifi kovali zdroje problémů a nacházeli řešení. Postupně pracovat na zvyšování pocitu hrdosti a sounáležitosti se svojí fi rmou, budovat oboustrannou důvěru.

Celkově je v zaměstnání důležitá podpora kolegů, sledování spokojenosti pracovníků s prací a porozumění a ochota pomoci ze strany nadřízených. Samozřejmou prevencí musí být zdravý životní styl, podpora rodiny a přátel, umění odpočívat, mimopracovní zájmy a vše ostatní, co rozvíjí a posiluje osobnost.

Použitá literatura[1] PRIMA-EF: Guidance on the European Framework for

Psychosocial Risk Management: A Resource for Empoyers and Worker Representatives. (Proteting workers´ health series, 9), WHO 2008.

[2] Karasek, R.A.; Theorell, T. (1990).: Healthy work: Stress, productivity and the reconstruction of working life, Basic Books, New York.

[3] Eurofound and EU-OSHA (2014).: Psychosocial risks in Europe: Prevalence and strategies for prevention, Publications Offi ce of the European Union, Luxembourg.

[4] Dostupné z: www.healthy-workplaces.eu.

8 Úloha ve fi rmě Takové postavení zaměstnance ve fi rmě, kdy nese odpovědnost

za ostatní zaměstnance a má lidskou či hmotnou odpovědnost, přináší pocity psychického napětí. Tyto negativní dopady se stupňují, pokud je úloha ve společnosti navíc nejednoznačná či rozporuplná.

9 Kariérní postup Do této oblasti řadíme problematiku nemožného nebo nejistého

kariérního postupu, náhlé či nepřiměřené povýšení či snížení pracovní pozice. Zařadit lze i nedostatečné fi nanční ohodnocení (faktické či domnělé) a takové druhy práce, které mají nízkou sociální úroveň ve společnosti.

10 Sladění práce a soukromí Nemožnost sladění pracovních a soukromých činností, nízká

podpora ze strany rodiny či dvojkariérní vztahy jsou velmi důležitou součástí psychosociálních rizik s výrazným dopadem na zaměstnance.

Závažnost psychosociálních rizik je podložena posledními zjištěními Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) [3], která na základě průzkumu veřejného mínění uvádí, že více než polovina všech zaměstnanců považuje stres při práci na svém pracovišti za obvyklý. Nejčastěji uváděnými příčinami stresu při práci byly reorganizace práce nebo nejistota zaměstnání (přibližně 7 z 10 respondentů), dlouhá pracovní doba či nadměrné pracovní zatížení a šikana nebo obtěžování na pracovišti (kolem 6 z 10 respondentů). V průzkumu podniků vyjádřilo obavy ze stresu na svém pracovišti přibližně 8 z 10 evropských řídících pracovníků, ovšem méně než 30 % jich uvedlo zavedení postupů pro řešení psychosociálních rizik. Téměř polovina zaměstnavatelů se domnívá, že psychosociální rizika lze řídit obtížněji nežli tradiční rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Mimo jiné i z výše uvedených důvodů probíhá aktuální kampaň EU-OSHA 2014-2015: „Zdravé pracoviště zvládne i stres“. Tato kampaň poskytuje podporu a pokyny zaměstnancům a zaměstnavatelům při řízení stresu při práci a psychosociálních rizik a prosazuje používání praktických, uživatelsky přívětivých nástrojů sloužících tomuto účelu. Webové stránky [4] překypují množstvím rozličných materiálů, dokumentů, informací, aktivit i nástrojů zpracovaných a probíhajících nejenom jako součást této kampaně, ale připravených i v rámci jiných projektů zaměřených na psychosociální rizika na pracovišti.

Na významu tedy nabývají znalosti možných opatření na ochranu pracovníků před psychosociálními riziky. Tato nemohou být jednorázová, musí se jednat o kontinuální proces s několika fázemi. Nejprve je třeba konkrétní rizikové oblasti na pracovišti vyhodnotit, poté připravit akční plán, tento plán provést a poté zhodnotit jeho úspěchy a neúspěchy. Na základě poučení z chyb je nutno celý plán upravit a znovu v něm pokračovat. Celý postup je nejúspěšnější v případě, že se na něm sami pracovníci aktivně podílejí.

V závislosti na oblasti psychosociálních rizik, kde se vyskytuje problém, je třeba zařadit konkrétní opatření.

Mezi preventivní opatření v případě oblasti psychosociální rizik týkající se charakteristik práce řadíme snahu rozšiřovat pracovní úkoly tak, aby práce byla rozmanitější, zavádění rotace práce či úkolů. Nutné je zvyšovat povědomí pracovníků o jejich podílu na výsledku práce, zajišťovat přiměřenou kvalifi kaci k dané práci tak, aby schopnosti pracovníka a požadavky na práci byly v rovnováze a aby nedocházelo ani k přetěžování, ani k nedostatečnému využití pracovníků, zároveň také pracovníky povzbuzovat, aby byli sami aktivní v rozvíjení svých dovedností. Je třeba zabránit velkým výkyvům v objemu práce, a pokud toto nelze, tak na tyto výkyvy pružně reagovat zapojením dalších zaměstnanců či následným volnějším pracovním režimem, zároveň



Ing. Jakub MarekRNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D.RNDr. Ing. Marcela SkřehotováERGOWORK s.r.o.Raichlova 2659/2, 155 00 Praha 5Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.Divišova 235, 503 02 [email protected], [email protected]

AbstraktV okamžiku uvolnění do atmosféry se některé plyny nebo

aerosoly chovají jinak, než jak by odpovídalo klasickému gausovskému rozptylu. V závislosti na vnějších podmínkách tyto disperze setrvávají po určitou dobu v podobě oblaku těžšího než vzduch, který se postupně nařeďuje vzduchem, zahřívá se od zemského povrchu a pozvolna snižuje svou relativní hustotu. Během této fáze, nazývané negativní vzlínání, je dominantní silou gravitace a nikoli vztlak, jako je tomu u gausovského rozptylu. V prostředí reálné atmosféry se pak významnou měrou uplatňují také místní meteorologické a topografi cké podmínky, díky čemuž se rozptyl těžkého plynu stává obtížně fyzikálně popsatelným. Tento problém je dobře zřetelný při modelování rozptylů na malých měřítcích a pro krátké časové úseky, které jsou předmětem zájmu při predikci dopadů chemických havárií. V těchto případech totiž může významnější chyba stanovení vést k nepřesným výsledkům a zavádějícím interpretacím. Je tedy zřejmé, že existující numerické modely je potřeba neustále zpřesňovat a verifi kovat a to nejlépe na základě výsledků z experimentálních testů. Jedná se však o proces značně časově, odborně a fi nančně náročný. Díky realizaci projektu TH01031098 „DEGAS“ podpořeného Technologickou agenturou ČR se však budeme moci tomuto problému věnovat i v ČR, což je zcela unikátní. Smyslem projektu je přispět k pochopení chování některých plynů při jejich nežádoucím úniku a navrhnout spolehlivý rozptylový model. Tento článek se zaměřuje na představení zmíněného projektu a předkládá základní analýzu řešeného problému.

Klíčová slovaModelování; těžký plyn; terénní testy; software.

Abstract Some gases and aerosol behave in a different way than according

to Gaussian dispersion at the time when they are released into atmosphere. In dependence on external conditions these dispersion remains in a cloud shape, which is heavier than air, for certain time. This cloud is diluted by air, it is taking up the heat from Earth surface and it reduces relative density step by step. During this phase which is called as negative rise, there is predominant force gravity than buoyancy as it is at Gaussian dispersion. In real atmosphere environment local meteorological and topographic conditions put into effect signifi cantly. For that reason heavy gas dispersion became hard physically describable. This problem is obvious at dispersion modeling in small scale and for short time period, which are object of interest at chemical accident consequence prediction. In this cases can substantial specifi c mistake lead to incorrect results and erroneous interpretation. It is apparent that existing numeric models are needed to refi ne and verify. It is demanding process from point of time, profi ciency and fi nance view. Owing

to project TH01031098 “DEGAS” realization which is supported by Technological Agency CZ, we can solve this problem in Czech Republic as well what is absolute unique. A point of the project is to contribute to some gases behavior comprehension during their unwanted leakage and to contrive reliable dispersion model. This article focuses on introduction mentioned project and it presents basic analyses of solved problem.

KeywordsModeling; Heavy Gas; Field Tests; Software.

ÚvodAtmosféra je prostředím, ve kterém se většina plynů velmi

dobře šíří, resp. se zde mísí se vzduchem. Tento proces se nazývá rozptyl. Rychlý a účinný rozptyl je důležitý zejména v případech, kdy je do atmosféry emitován nebezpečný polutant, což při nejrůznějších chemických haváriích bývá například toxický nebo žíravý plyn. V reálné atmosféře ovšem může rozptyl ovlivňovat řada okolností, mezi které patří zejména členitost terénu, rychlost a směr proudění vzduchu či míra vertikálního promíchávání (tj. stabilitní podmínky). Vlastní charakter rozptylu je nicméně determinován fyzikálně-chemickými charakteristikami rozptylované látky, především pak její hustotou za daného tlaku a teploty [1]. Je-li tato větší než hustota vzduchu, má rozptylovaná látka tendenci vytvářet kompaktní oblak, jež setrvává při zemi a šíří se jen velmi pozvolna. V takovém případě hovoříme o těžkém plynu, jehož rozptyl je značně komplikovaný a obtížně predikovatelný [2].

Účel projektuExistuje-li reálné riziko, že po úniku látky z průmyslového

zařízení může nastat ohrožení obyvatelstva, je nezbytné odhadnout dosah zraňujících koncentrací. K tomu je ale potřeba dokonale pochopit procesy, které mohou rozptyl dané látky ovlivnit, a současně mít k dispozici vhodné nástroje, které umožní dosahy nebezpečných koncentrací vypočítat [1]. V současnosti existuje jen nemnoho počítačových programů vhodných pro modelování rozptylu těžkého plynu. Jedná se vesměs o nástroje licencované a z hlediska uživatelského komfortu poměrně složité. Z tohoto důvodu vznikla veřejná poptávka na vývoj nového nástroje, který by byl vhodný pro širší okruh uživatelů, umožňoval rychlé operativní nasazení a nekladl vysoké nároky na ovládání a vstupní data. A právě tento cíl si vytýčil projekt č. TH01031098 s názvem „Validace a verifi kace modelu šíření a disperze těžkého plynu za specifi ckých situací“, který v období 2015-2018 řeší konsorcium společností T-SOFT a.s., ERGOWORK s.r.o., ÚJV Řež a.s. a Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně.

Metodologie řešeníProblematika modelování rozptylu nebezpečných látek

v atmosféře přestavuje náročnou oblast, pro jejíž zvládnutí je nutná dokonalá znalost širokého spektra vědeckých oborů [3]. Patří mezi ně termomechanika, meteorologie, fyzika atmosféry, fyzikální chemie či matematická informatika. Pouze využití znalostí z uvedených oborů může vést k vytvoření návrhu matematického aparátu rozptylového modelu. Řešitelský tým proto čeká velké penzum analytické práce zahrnující zejména studium odborných zdrojů a zpracování teoretického východiska potřebného pro praktickou část výzkumu. Pro tento účel budou prostudovány jak odborné zdroje, tak i dostupné informace o událostech spojených s úniky látek do ovzduší, které se za reálných podmínek v minulosti

Výzkum chování těžkého plynu za reálných atmosférických podmínekHeavy Gas Behavior Research in Real Atmospheric Conditions



a rozptyl těžkých plynů. Jelikož se ale jedná o drahé komerční produkty, je jejich využívání v praxi spíše ojedinělé. Z tohoto důvodu vznikla potřeba vyvinout nástroj levný, široce dostupný a přitom relativně přesný, který bude možné použít pro uvedené potřeby. Vznikl tedy návrh projektu č. TH01031098 s pracovním názvem „DEGAS“, který uspěl v náročné soutěži první výzvy programu EPSILON vyhlášené Technologickou agenturou ČR v roce 2014. Projekt se vyznačuje tím, že v sobě kombinuje jak oblast modelování a vyhodnocování, tak i vytváření metodik a postupů usnadňujících implementaci požadavků evropské direktivy Seveso do praxe a současně naplnění cílů národní Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [7]. Přidanou hodnotou projektu je aktivní využití synergií spočívajících v personálních kapacitách a know-how kooperujících řešitelských organizací na straně jedné a existujících ověřených postupů a dostupného teoretického backgroundu na straně druhé. Díky tomu projekt posiluje intenzivní a účinnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a privátní sférou, což vytváří dobré podmínky pro transfer získaných poznatků do podoby komerčně využitelného produktu.

Použitá literatura[1] Skřehot, P. [et al.].: Prevence nehod a havárií: 2. díl:

mimořádné události a prevence nežádoucích následků. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, T-Soft, 2009. 510 s. ISBN 978-80-86973-73-8.

[2] Lees, F. 1996.: Loss Prevention in the Process Industries. vol. 1. 2nd. ed. Oxford: Butterworth-Heinemann, 1996. ISBN 0-7506-1547-8.

[3] Markiewicz, M. 2006.: Models and Techniques for Health and Environmental Hazard Assessment and Management. Warsaw: Warsaw University of Technology, The Faculty of Environmental Engineering, 2006. Mathematical Modelling of the Heavy Gas Dispersion, pp. 280-302.

[4] ARIA [online]. Lyon: Bureau for Analysis of Industrial Risk and Pollution (BARPI). Dostupný z WWW: <http://www.aria.developpement-durable.gouv.fr/>.

[5] The European Union Network for the Implementation and Enforcement of Environmental Law (IMPEL).

[6] Skřehot, P.: Mezinárodní konference AAAR 27th Annual Conference. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti. 2008, č. 4. Dostupný na www: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-04-2008/>. ISSN 1803-3687.

[7] Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. 2013.

již staly. Čerpáno proto bude z dostupných databází, jako například ARIA [4] nebo materiálů evropské platformy IMPEL [5].

Nedílnou součástí výzkumných aktivit navazující na teoretickou část projektu bude série terénních testů. Ty jsou naplánovány na druhou polovinu doby řešení projektu, kdy již budou řešitelé disponovat dostatkem teoretických podkladů a bude vytvořena také základní verze rozptylového modelu. Testy budou zaměřeny na pozorování časových změn v průběhu rozptylu uměle vytvořeného oblaku těžkého plynu a měření jeho charakteristik (dosahy zraňujících koncentrací, distribuce v prostoru apod.). To umožní prokazatelným způsobem ověřit vliv reálných podmínek na chování oblaku, který bude vytvořen za pomocí referenčního stopovače. Výběr vhodných stopovačů těžších než vzduch představuje zásadní úkol, neboť je potřeba vybrat látku/směs, která bude netoxická, snadno dostupná, použitelná v podmínkách testovacího polygonu, bude moci být bezpečně uvolněna z tlakového zásobníku, bude snadno detekovatelná v ovzduší a také cenově dostupná. Podle předběžné analýzy se jeví jako nejvhodnější varianta použití oxidu uhličitého, jehož detekce je jednoduchá a přístrojů k jeho měření je na trhu široké spektrum. Pro vizualizační experimenty v blízkosti zdroje úniku pak lze použít kapalný dusík, který vytváří těžké kondenzované páry.

Poslední fází řešení bude zpracování všech získaných poznatků a naměřených dat a následné vytvoření beta verze softwarového nástroje DEGAS. Ta bude v další fázi řešení verifi kována prostřednictvím srovnávacích simulací vytvořených za využití vhodných software (například ALOHA, EFFECTS, TerEx, COMSOL nebo SAVE).

Diskuse Přesnost dostupných modelovacích softwarů je různá a pro

rozhodování uživatele, který nástroj lze za daných podmínek použít, nejsou k dispozici žádné podpůrné informace [1]. Některé programy byly v minulosti vzájemně srovnávány, ale tyto studie představují spíše ukázky jejich dílčí aplikace při odhadu následků navržených havarijních scénářů. Testování validity těchto nástrojů, zvláště pak při okrajových podmínkách, nicméně doposud provedeno nebylo. Proto vznikla potřeba toto téma blíže rozpracovat, popsat procesy rozptylu těžkých plynů v atmosféře a vyvinout nový nástroj vhodný pro rychlé, ale zároveň dostatečně přesné modelování možných nežádoucích úniků látek do atmosféry.

Pro vlastní řešení projektu bylo proto nezbytně nutné vytvořit multidiciplinární řešitelský tým, který by byl schopen takto náročný úkol zvládnout. Požadavky na personální zajištění proto byly vysoké. Spojením kapacit jednotlivých účastníků se nicméně podařilo sestavit kvalitní řešitelský tým složený ze zkušených odborníků, kteří s řešením obdobných projektů již mají bohaté zkušenosti. Složení řešitelského týmu prošlo náročným oponentním posouzením, které v prvním kole prováděli tři nezávislí experti Technologické agentury ČR a v druhém kole pak expertní komise Rady programu EPSILON.

Pro sestavení harmonogramu řešení pak bylo čerpáno ze zkušeností získaných řešením projektu č. 1H-PK2/35 „Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí“, který se zaměřoval na podobné výzkumné aktivity. Tento projekt byl taktéž vysoce oceňován účastníky prestižní mezinárodní vědecké konference 27th Annual aerosol conference of the American Association for Aerosol Research v roce 2008 [6], což účastníky projektu „DEGAS“ utvrdilo ve správnosti navržené metodologie řešení.

ZávěrPro účely efektivní havarijní připravenosti je nutné mít znalosti

potřebné k odhadu průběhu uvažované havárie, z nichž ty nejhorší bývají nehody spojené s únikem toxických plynů šířících se podél zemského povrchu. Jedním z využitelných prostředků jsou moderní modelovací softwarové nástroje umožňující predikovat šíření



Bc. Vladimír MílekSpolečná vize: Bezpečnost práce na staveništi, z.s.Ondráčkova 95, 628 00 [email protected]

Abstrakt Praktické zkušenosti s činnosti odborně způsobilé osoby

koordinátora BOZP na staveništi za období 2007 až 2014 ukazují potřebu nového přístupu nejen u zadavatelů staveb ale zejména u samotných koordinátorů BOZP na staveništi. Nízká úroveň schopnosti navrhovat technická a organizační opatření vede k formálnímu výkonu této služby pro zadavatele stavby. Poskytování pouze formální činnosti vede k její degradaci a znehodnocování. Správné nastavení činnosti výkonu koordinátora BOZP na staveništi vede ke zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Klíčová slovaKoordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;

investor; zadavatel stavby; stavebník.

AbstractPractical experience with the activities of the competent person

on site health and safety coordinator for the period 2007 - 2014 show the need for a new approach, not only by submitters buildings themselves but especially for health and safety coordinator at the site. The low level of skills to design technical and organizational measures leads to a formal performing this service for contracting construction. Providing only formal activity leads to its degradation and degradation. The correct settings for the performance of health and safety coordinator at the site leads to an increase in the level of health and safety at work.

KeywordsCoordinator of health and safety at work at the site; investor;

sponsor of construction; the builder.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti jsou základní právní dokumenty upravující odpovědnost za provádění stavby zadavatelem stavby (investorem - stavebníkem, dále jen zadavatel) a v případech kdy stavba splňuje zákonem dané podmínky je zadavatel ze zákona povinen:1) písemně určit koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci na staveništi (dále jen koordinátor), který musí být určen již při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové

dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby, a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem, do převzetí dokončené stavby zadavatelem:

- předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, zejména pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi,

- zavázat všechny zhotovitele, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby,

- zajistit, aby do ceny za zhotovení stavby pro potřeby výběru zhotovitele byly zahrnuty náklady na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (díle jen BOZP). „Zadavatel stavby postupuje při výběru zhotovitele stavby v souladu s požadavky na BOZP s ohledem na práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví na staveništi uvedenými v plánu bezpečnosti a ochrany zdraví (dále jen plán).“

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. V tomto případě se hledí na zadavatele jako když nesplnil § 30 - Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

zc) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neurčí jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Koordinátor předá zadavateli: - informace potřebné pro výběr zhotovitelů, - informace o rizicích a jejich technickém nebo organizačním řešení,

- v realizaci stavby oznámit zadavateli nebyla-li zhotovitelem přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy nedostatků z hlediska BOZP a na základě tohoto oznámení je zadavatel povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem.

2) zajistit, aby byl při přípravě stavby zpracován plán, podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává odborně způsobilá osoba koordinátor. Zadavatel postupuje při výběru zhotovitele v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví na staveništi uvedenými v plánu.Plán slouží zadavateli jako podklad pro zpracování rozpočtu

pro výběrové řízení všech technických i organizačních řešení pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví nejen při realizaci ale i užívání stavby.

Plán se nezpracovává u staveb:a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací,b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle

zvláštního právního předpisu,c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního

právního předpisu.

Porušení § 30 - Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

Koordinátor BOZP na staveništi - nový institut k prosazování vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništiSafety Coordinator on Site - New Institute to Promote a Higher Level of Safety and Health at Work at the Site



Kdy mám určit koordinátora?Koordinátora při přípravě stavby je potřeba určit co nejdříve,

nejlépe od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do dne jejího předání zadavateli stavby, a při realizaci stavby ode dne převzetí staveniště prvním zhotovitelem, do dne převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Koordinátor je tak schopen včas navrhovat technická a organizační řešení, která ovlivňují nejen průběh realizace stavby ale i její užívání.

Jak vybrat koordinátora?Koordinátor je odborně způsobilá osoba dle zákona

č. 309/2006 Sb., musí mít platné osvědčení o způsobilosti a nejlépe dostatečnou praxi - zkušenosti pro Vaši stavbu. Pozor na zdánlivě výhodné, ale podseknuté ceny. Je rozumné vybírat koordinátora pro realizaci dle plánu v přípravě, kde mám stanovenu potřebu kontrolních dnů, prohlídek, opatření a systémově nastaven dozor bezpečnosti na Vaší stavbě. Nízká cena za služby koordinátora vede k nedostatečné péči při dozorování stavby, zanedbání koordinace bezpečnostních opatření protože takový koordinátor Vám stavbou prolítne 1 až 2x za měsíc bez zájmů o zadavatele. Činnost a odpovědnost koordinátora je mnohem rozsáhlejší než si někteří zadavatelé myslí.

Co mi koordinátora poskytne za služby?

Příprava stavby:• přehled právních předpisů,• podklady zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek

výkonu práce,• informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích,• podněty a technická řešení nebo organizační opatření,• odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na

zajištění BOZP,• pracovní postupy a procesy a potřebnou organizaci prací

v průběhu realizace stavby,• plán BOZP, • zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci

a při udržovacích pracích,• zpracování oznámení o zahájení stavebních prací na staveništi

oblastnímu inspektorátu práce.

zd) v rozporu s § 15 odst. 2 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi před zahájením prací nebo nezajistí jeho aktualizaci při realizaci stavby.3) doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu

práce nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel povinen provést jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby zadavateli k užívání. Porušení § 30 - Správní delikty právnických osob na úseku

bezpečnosti práce, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

y) nedoručí ve stanoveném termínu oznámení o zahájení prací na stavbě splňující požadavky stanovené v § 15 odst. 1 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo neprovede bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. 4) před zahájením prací na staveništi písemně informovat určeného

koordinátora o pracovních a technologických postupech, které pro realizaci stavby zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění. Poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu. Porušení § 30 - Správní delikty právnických osob na úseku

bezpečnosti práce, dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

ze) v rozporu s § 14 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nezajistí součinnost všech zhotovitelů nebo jiné osoby k součinnosti s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi po celou dobu přípravy a realizace stavby,

z) neplní povinnost zhotovitele poskytovat koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi součinnost, ačkoli k tomu má povinnost podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

zb) nedodržuje opatření k zamezení rizik na pracovištích, stanovená právními předpisy, které upravují povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při používání chemických látek nebo látek obsažených ve směsích.

Nejčastější dotazy zadavatelů

Proč mám určit koordinátora na staveništi?Zadavatel je při výstavbě vystaven řadě rizik a nebezpečí,

které se mohou projevit zvýšením nákladů na jeho stavbu. Sankce za neplnění zákonných povinností zadavatele se dle správního řádu mohou vyšplhat až do výše 2 miliony korun. Je tady ale i trestně-právní odpovědnost, kde dopady mohou být mnohem horší. Neopomenutelným faktorem je technická kvalita stavby. Zhotovitel, který provádí stavbu v rozporu s bezpečnosti a ochranou zdraví zcela jistě nedodržuje technologické postupy a výsledkem jsou vady a nedodělky, zvýšené náklady zadavatele po dobu užívání stavby a výrazně se zkracuje životnost objektů. Koordinátor je zástupce zadavatele a hájí jeho zájmy, které nejsou vždy totožné se zájmy zhotovitelů. Koordinátor, kterého fi nančně zajišťuje zhotovitel, nebude zcela určitě hájit zájmy BOZP s pohledu zadavatele. Kvalitní činnost výkonu koordinátora může přinést snížení nákladů na stavbu.

Realizace stavby Příklad časové dotace

Předávat informace zhotoviteli stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací.

- při každé změně PP- min. 1 x týdně

Upozorňovat zhotovitele stavby na nedostatky při zajišťování BOZP.

- při každém porušení BOZP

Navrhovat přiměřená opatření a vyžadovat zjednání nápravy.


Oznamovat zadavateli stavby případy, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy.


Koordinovat spolupráci zhotovitelů s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání.


Spolupracovat při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností.


Kontrolovat zabezpečení obvodu staveniště (oplocení), včetně zajištění vstupu a vjezdu na staveniště. - min. 1 x týdně

Zúčastňovat se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu.

- dle výzvy SÚ

Organizovat kontrolní dny BOZP. - min. 1x týdně



Použitá literatura[1] Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.[2] Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce.[3] Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních

požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Co je to plán?Zákon ukládá zadavatelovi zajistit v součinnosti se zhotovitelem

staveniště - vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Práce mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je staveniště náležitě zajištěno a vybaveno.

Pro zajištění této povinnosti zadavatel používá plán s cílem stanovení postupů řešících technická nebo organizační opatření pro plánování jednotlivých prováděných prací, která jsou pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí na staveništi vhodná. Plánem není dokumentace o prevenci rizik na staveništi.

Plán se zpracovává již při přípravě stavby a je výsledkem spolupráce zadavatele stavby, jím vybraného projektanta a osoby pověřené zpracováním plánu. Plán musí obsahovat konkrétní doporučené postupy řešení požadavků na bezpečnost práce a technických zařízení vyplývajících z právních předpisů a z vyhodnocení rizik.

Minimální požadavky na plán stanoví zvláštní právní předpis.

Co je to Oznámení o zahájení prací?Zákonem stanovené informace a údaje o stavbě. Dojde-li

k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby zadavatelovi. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě.

Jak mám postupovat?Po seznámení projektanta se záměrem zadavatele, by měl

projektant seznámit zadavatele o tom, že stavba splňuje zákonné požadavky (jeho mylné hodnocení o určení koordinátora ale nezbavuje zadavatele odpovědnosti, tedy možné sankce) na určení koordinátora, zajištění zpracování plánu a podání oznámení o zahájení prací.

Určíte koordinátora a ten Vás provede procesem výstavby z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví a Vašich zákonných povinností.

Dávat podněty a doporučovat technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat.


Sledovat provádění prací na staveništi se zaměřením na zjišťování, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.


Provádět písemné anebo elektronické zápisy o zjištěných nedostatcích v oblasti BOZP o tom, zda a jakým způsobem budou anebo byly tyto nedostatky odstraněny.


Aktualizace plánu BOZP. - při každé změně PP- min. 1 x týdně

Aktualizace přehledu právních předpisů. - při každé změně

Celkem týdně hodinCelkem za měsícVysvětlivky:PP - pracovní postupSÚ - stavební úřad

Projektová příprava Kompletní dokumentace

Zadavatelstavby

ProjektantKoordinátor

BOZP

1. Zásady BOZPpři práci na staveništi

2. Posouzení potřebykoordinátora BOZP



doc. Ing. Mikuláš Monoši, PhD.1

Ing. Milan Konárik2

1Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta bezpečnostného inžinierstvaUl. 1. Mája 32, 010 26 Žilina, Slovenská republika2Krajské riaditeľstvo HaZZ ŽilinaNámestie požiarnikov 1, 010 01 Žilina, Slovenská [email protected]

AbstraktUvedený článok rieši problematiku bezpečnosti práce hasičov

počas záchranných prác vo výkopových zásypoch. V poslednej dobe sú časté zásahy hasičov pri zasypaných osobách na stavbách, kde sa nedodržujú zásady bezpečnej práce vo výkopoch.

K takýmto udalostiam sú povolávaní hasiči a záchranári, ktorí vo svojej záchranárskej viere majú snahu poskytnúť adekvátnu pomoc na zvrátenie poškodenia zdravia alebo toho najhoršieho - smrti postihnutého. Napriek svojim materiálno - technickým prostriedkom musia v prvom rade dodržiavať zásady BOZP.

Kľúčové slováZáchranné operácie; výkopový zásyp; bezpečnosť a ochrana

zdravia pri práci; poškodenie zdravia.

AbstractRecent experience convince us that there are not respected

construction methods and especially safety and protection of health in the trenches. Not respecting the right technology of work during the excavation in trenches often leads to the serious injuries.

In these cases the fi refi ghters and health security service units are called to give an adequate help and assistance, which is aimed to reverse the health damage of injured person. In the worst case they are trying to protect involved person from death.

This paper deals with right technology of rescuing activities related to the injury cases during the excavation works in trenches.

KeywordsRescue operations; excavation backfi lls; safety and healt

protection during the work; health damage.

ÚvodČoraz častejšie zabúdame na to najcennejšie čo máme - život

a zdravie. Svojou nepozornosťou a nedbanlivosťou môžeme poškodiť zdravie nielen sebe, ale aj inému a veľmi často sa to môže skončiť až smrťou. Až vtedy si uvedomíme, že život sa nedá nahradiť žiadnymi fi nančnými prostriedkami.

Zo zákona nám vyplýva zachraňovať majetok, zdravie, životy osôb a zvierat. Samozrejme platí, že prvoradá je vlastná bezpečnosť, ktorú netreba podceňovať a hlavne preceňovať svoje schopnosti. Nie nadarmo sa hovorí „živý záchranár je dobrý záchranár“. A preto je nutné rozpracovať jednotlivé postupy pri zásahoch takéhoto druhu. Nielen po metodickej stránke, ale aj po materiálnej a technickej stránke.

Zhotoviteľ diela je povinný počas výkopových prác zabezpečiť BOZP a technologický postup vhodnými technickými prostriedkami na odvrátenie prípadného nebezpečenstva. Pokiaľ aj napriek všetkým opatreniam dôjde k zasypaniu vo výkope,

nastáva situácia, keď sa začína boj o zdravie a život postihnutého. Na telo postihnutého tlačí masa zeminy, ktorá mu bráni pri pohybe a dýchaní, v tele človeka dochádza k poškodeniu orgánov v dôsledku zmliaždenia tkanív. Následne sa musia privolaní hasiči a záchranári vysporiadať vo veľmi krátkom časovom úseku so zabezpečením priestoru v okolí postihnutej osoby pomocou provizórneho paženia alebo iných technických prostriedkov s prihliadnutím na vlastnú bezpečnosť a ochranu zdravia.

Posledné udalosti nás neustále presviedčajú o tom, že sa nedodržiavajú stavebné postupy a hlavne bezpečnosť a ochrana zdravia (BOZP) pri práci vo výkopoch.

Popoludní 9. 7. 2014 pri výkopových prácach na pozemku jedného z rodinných domov na Istrijskej ulici v bratislavskej Devínskej Novej Vsi zahynul 54 - ročný muž z okresu Bánovce nad Bebravou, ktorého zasypala zemina.

Tak isto popoludní 19. 1. 2015 sa stala nešťastná udalosť v obci Divín (okres Lúčenec). 47 - ročného robotníka Miloša K. tam zasypala zemina pri rekonštrukčných prácach čistiarne odpadových vôd v hĺbke cca. 3 metre.

Aj napriek snahe a rýchlemu zásahu záchranných zložiek sa tieto udalosti skončili tragicky.

K takýmto udalostiam sú povolávaní hasiči a záchranári, ktorí vo svojej záchranárskej viere majú snahu poskytnúť rýchlu a adekvátnu pomoc na zvrátenie poškodenia zdravia alebo toho najhoršieho - smrti postihnutého. Napriek svojim materiálno - technickým prostriedkom musia v prvom rade dodržiavať zásady BOZP.

1 Rozdelenie a druhy prvej pomoci pri závaloch a zásypochVyslobodzovanie zasypanej osoby je väčšinou veľmi obtiažne,

komplikované a rizikové. Je ovplyvnené vlastnosťami zeminy, hĺbkou výkopu, miestnymi podmienkami (poloha zasypanej osoby, prístupnosť) a možnosťami použitia vhodných technických prostriedkov, vybavenia a skúsenosťami záchranárov. Jedným z najdôležitejších rizík je čas. Riskantne môže byť čakanie na príjazd špecializovaných záchranných tímov. Niekedy je vykonávanie vyslobodzovania na hranici hazardu. Vyslobodenie zasypanej osoby je náročná úloha aj pre skúsených a vybavených záchranárov. V tomto prípade sa pri zásahu postupuje podľa takticko - metodických postupov vykonávania zásahu v HaZZ [1, 2]. Metodický list číslo 104 - „zdolávanie požiarov a iných mimoriadnych udalosti - nebezpečenstvo zasypania“ a metodický list číslo 124 - „nebezpečenstvo zavalenia a zasypania“.

Prvá pomoc sa v praxi rozdeľuje na zdravotnícku a technickú. Záleží na spôsobe a nutnosti prevedenia prvej pomoci na mieste nehody. Zdravotnícka a technická prvá pomoc sa často prelínajú a pokiaľ nie sú včas aktivované dochádza k nezvratným poškodeniam zdravia u postihnutých.

Zdravotnícka prvá pomocŠpecializuje sa len na zdravotnícku časť prvej pomoci

a spravidla sa poskytuje v prípade akútnych stavov vzniknutých z neúrazových príčin. Tento typ prvej pomoci si nevyžaduje prevedenie žiadnych technických úkonov.

Bezpečnosť práce hasičov a technológia záchranných prác vo výkopových zásypochOccupational Health and Safety of Firefi ghters and Technology of Rescue Works at Excavation Embankments



A to: 2 ks 1250 x 1600 mm, 2 ks 1250 x 1250 mm a 2 ks 900 x 1250 mm (obr. 1). Do týchto jednotlivých dosiek boli vyrezané rúčky pre lepšiu manipuláciu počas výcviku a zásahu. Povrchová úprava je z jednej strany protišmyková.

Tab. 1 Tvarová stálosť a pružnosť v ohybe [9]

Obr. 1 Oporné dosky rôznych veľkosti (autor)

Hydraulické zariadeniePre potreby zaistenia stability stien výkopu je použité

hydraulické vyslobodzovacie zariadenie značky Holmatro zaradené do používania v HaZZ, ktoré je umiestnené v automobiloch hasičskej záchrannej služby a to hlavne rozpínacie valce a motorová jednotka. Tieto prostriedky sú na každej hasičskej stanici v rámci SR, pretože boli dodávané za posledné roky ako výbava (tab. 2) AHZS Mercedes Benz Vario (1A), Atego (1B) a Sprinter (2A).

Jedná sa o nasledujúcu sadu:

Tab. 2 Hydraulická výbava AHZS (Zdroj: autor)

Technická prvá pomocJe vysokošpecializovaný typ prvej pomoci, ktorej cieľom

je zaistiť prístup k postihnutému a zaistenie miesta, kde sa bude poskytovať zdravotnícka prvá pomoc. Spravidla sa technická prvá pomoc poskytuje všade tam, kde je potrebné postihnutého vyslobodiť v prípadoch zakliesnenia napr. vo vozidle, pri zásypoch vo výkopoch a pod.

Technická prvá pomoc pri závaloch a zásypochTechnická prvá pomoc je špecializovaná pomoc, ktorá sa

vykonáva pomocou technických prostriedkov zaradených v HaZZ pri zabezpečovaní bezpečnosti zasahujúcich hasičov záchranárov a postihnutých, ktorí si nedokážu pomôcť vlastnými silami a prostriedkami. Na tento druh pomoci sa využívajú rôzne technické prostriedky podľa typu zásahu (technický, lezecký, ekologický a pod.).

Napriek tomu, že HaZZ SR nedisponuje technickými prostriedkami na vykonávanie vyslobodzovania zo zásypov je snaha hasičov záchranárov poskytnúť pomoc pri akomkoľvek druhu mimoriadnej udalosti. V prvom rade je potrebné zabezpečiť vlastnú bezpečnosť a až potom je možné začať s vyslobodzovaním postihnutých osôb [3, 4, 5, 6].

Vo väčšine prípadov sa improvizuje pomocou rôznych materiálov, ktoré si buď samotný hasiči záchranári zhotovia na jednotlivých hasičských staniciach alebo použijú dostupné prostriedky v rámci výbavy HaZZ SR. Hlavne čo sa týka zásahov vo výkopoch pre hasičov záchranárov je najdôležitejšia časová tieseň, pretože pri zasypaní na postihnutého tlačí masa zeminy alebo iný materiál, čo mu bráni v dýchaní a stláča tkaniva, z ktorých sa do tela uvoľňujú toxické látky.

Na vykonávanie zásahu vo výkopoch sú potrebné oporné dosky a špeciálne hydraulické rozperné tyče na zaistenie stien výkopu. Ďalej dosky, ktoré umožňujú rozloženie síl pohybujúcich sa hasičov záchranárov na okraji výkopu. Ďalšie doplnkové prostriedky ako sú: drevené hranoly rôznych veľkosti, laná, poľne lopatky, krompáče, rebríky, ....

2 Materiálno technické zabezpečenie a metodika vyslobodzovania pri zásypoch

Pre vykonanie rýchleho a bezpečného zásahu hasičov a záchranárov vo výkope sú potrebné materiálno-technické prostriedky, ktorými by mala byť vybavená každá hasičská jednotka. Pre správne použitie týchto prostriedkov je potrebné ovládať metodiku vyslobodzovania pri zásypoch vo výkope.

Oporné dosky (preglejky)Preglejky sú kompozitné dosky vyrobené z troch alebo viac

vrstiev lúpaných alebo krájaných dýh. Jednotlivé dýhy sú lepené k sebe kolmo na smer vlákien. Počet dýh je väčšinou párny a hrúbka sa môže meniť v závislosti od požadovanej pevnosti. Niekedy sa pre zväčšenie pevnosti do stredu preglejky vkladá kovová vložka.

Majú dobrú rozmerovú a tvarovú stálosť (tab. 1). Sú vyrábané ako veľkoplošné dosky s rozmermi 1250 x 2500 mm o hrúbke 4, 5, 6, 8, 10, 12, 15, 18, 21, 27, 30 mm.

Sú vyrábané podľa PN 005-49-05 z listnatých a ihličnatých drevín (smrek, borovica, buk, breza, topoľ). Kvalita lepeného spoja musí spĺňať požiadavky lepiacej triedy 3 podľa EN 314-2 (49 01 73) alebo test BFU 100. Sú určené ako nosné a nenosné dosky pre použitie vo vlhkom a vonkajšom prostredí, pre triedu ohrozenia 3 podľa EN 335-3. Je ich možné použiť aj pre triedu ohrozenia 1 a 2 (Preglejka, 2012).

Pre potrebu vytvorenia metodiky a materiálneho - technického vybavenia boli zakúpené tri veľkoplošné dosky o rozmeroch 1250 x 2500 mm, z ktorých boli na mieru vyrezané jednotlivé veľkosti oporných dosiek podľa špecifi kácie autora príspevku.

Menovitá hrúbka 18 mm

Hrúbka Obsah vlhkosti Hustota Pevnosť v ohybe Modul pružnosti

v ohybe

mm % kg/m3 N/mm2 N/mm2 N/mm2 N/mm2

Počet vzoriek 6 6 6 10 10 10 10

Xj Xj Xj Xj Xj Xj Xj

Doska 1 17.61 10.0 597 54.5 26.0 6220 3210

Doska 2 17.57 9.6 549 46.0 21.4 5880 2650

Doska 3 17.74 10.7 522 48.5 30.6 4550 2850

Stredná hodnota xn (n = 3) 17.64 10.1 556 49.7 26.0 5550 2900

Štandartná odchýlkasn (n = 3) 0.08 0.5 38 4.4 4.6 880 280

Variačný koefi cientvn (n = 3) 0.5 5.3 6.9 8.8 17.7 15.9 9.7

Názov Označenie Výrobné číslo Rok výroby

Motorové čerpadlo DPU 61 P20 136 691 2006

Ručná pumpa HTW 1800 BU 137 958 2006

Nožnice CU 3040 NCT 139 751 2006

Rozpínak SP 4260 139 301 2006

Rozpínací valec TR 4350 139 574 2006

Strihač pedálov HMC 8 U 139 859 2006

Vzduchový vankúš HBL 12 010 519 2006

Vzduchový vankúš HBL 20 009 968 2006



ZáverV dnešnej dobe nám život ubieha akosi rýchlejšie a neustále sa

snažíme zvyšovať životnú úroveň používaním nových produktov vedy a techniky, ktoré nám uľahčujú každodennú prácu. Používame nové pevnejšie materiály, aby sme odvrátili prípadné hroziace nebezpečenstvo, ktoré je v dnešnej dobe čoraz častejšie skloňované (rôzne živelné pohromy, teroristické útoky).

Samozrejme, že aj hasiči a záchranári sa snažia držať krok s dobou a pripravujú sa, trénujú na eliminovanie jednotlivých možných druhov nebezpečenstva. Bolo nutné vypracovať jednotlivé metodické postupy na likvidáciu rôznych udalosti podľa stupňa naliehavosti (hasenie požiarov, zásahy z voľných hĺbok, výšok, povodňové, ekologické zásahy a pod.). Postupne sa spracúvajú postupy menej častých, ale náročných zásahov (závaly, zásypy a pod.), ktoré je potrebné v rámci HaZZ SR brať do úvahy a snažiť sa byť pripravený aj na tieto mimoriadne udalosti.

Použitá literatúra[1] Takticko-metodické postupy vykonávania zásahov. Metodický

list č. 124 - Nebezpečenstvo zasypania a zavalenia.[2] Pokyn prezidenta HaZZ č. 17/2006 z 28. apríla 2006

o zložení, odbornej príprave, vyrozumení a o materiálno-technickom vybavení člena modulu vytvoreného Hasičským a záchranným zborom pri poskytovaní pomoci v zahraničí pri mimoriadnej udalosti.

[3] Vyhláška č. 111/1975 Zb. Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu z 1. októbra 1975 o evidencii a registrácii pracovných úrazov a o hlásení prevádzkových nehôd (havárií) a porúch technických zariadení v znení vyhl. č. 483/1990 Zb.

[4] Vyhláška č. 374/1990 Zb. Slovenského úradu bezpečnosti práce a Slovenského banského úradu zo 14. augusta 1990 o bezpečnosti práce a technických zariadení pri stavebných prácach.

[5] Zákon č. 314/2001 Z.z. o ochrane pred požiarmi v znení neskorších predpisov.

[6] Zákon č. 315/2001 Z.z. o Hasičskom a záchrannom zbore v znení neskorších predpisov.

[7] Holmatro-jaga. [on-line]. [2012-04-22]. Dostupné na: http://www.holmatro-jaga.cz.

[8] Morris, B.: Záchranné podpíraní a technológie zvedání fi rmy holmatro. Praha. 2008. ISBN 978-90-812796-1-1.

[9] Monitorovacia správa testu BFU 100. [on-line]. [2012-03-10]. Dostupné na: http://www.quararapes.com.br.

Hydraulické vzpery PowerShore Quick-lock (HS 1 Q)Hydraulické vzpery s automatickým poistným mechanizmom

(obr. 2), ktorý sa uzamyká v krokoch po 9 mm. Pracuje pod tlakom 72 Mpa pomocou ručnej pumpy HTW 700 APS.

Obr. 2 Hydraulická vzpera PowerShore [7]

Výhodou tohto zariadenia je, že pri vyslobodzovacích prácach vo výkopoch nie je potrebné, aby bol hasič a záchranár vystavený nebezpečenstvu pri zaisťovaní stien výkopu, pretože pracuje na princípe samozaisťovania.

Tento systém samozaisťovacích hydraulických vzper je súčasťou výbavy AHZS 4 B Renault Kerax a skladá sa z:• 4 ks - vzpery s hydraulickým valcom,• 4 ks - predlžovací nadstavec o dĺžke 500 mm,• 4 ks - predlžovací nadstavec o dĺžke 1000 mm,• 4 ks - otočná hlava,• 4 ks - oporná doska,• 4 ks - oporné sedla tvaru V,• 4 ks - oporné sedlá,• 2 ks - napínacie pásy s hákmi,• 2 ks - ručná pumpa HTW 700 APS.

3 Metodika vyslobodzovania z výkopovPokiaľ neboli dodržané technologické postupy a bezpečnostné

pravidlá pri práci vo výkopoch dochádza k zosunutiu steny nezapaženého výkopu alebo inej udalosti, kde sú zasypaní pracovníci, ktorí pracovali vo výkope [3, 4].

Na zaistenie bezpečnej práce vo výkope pri vyslobodzovaní je potrebné rýchlo vytvoriť pracovný priestor (obr. 3) a dostatočne veľkú a bezpečnú oblasť okolo postihnutého. Práve túto skutočnosť si musia uvedomiť hasiči a záchranári pri svojej snahe pomôcť postihnutému. Je dôležité, aby sa hasiči a záchranári nepohybovali vo výkope, ktorý nie je správne zabezpečený. Mohlo by dôjsť k ďalšiemu zosuvu a prípadnému zasypaniu hasičov záchranárov [8].

Obr. 3 Rozdelenie pracovného priestoru (Morris, 2008, upravil autor)

Vo všetkých prípadoch je veľmi dôležité, aby sa k vyslobodzovaniu z výkopu pristupovalo s mimoriadnou opatrnosťou. Existuje tu množstvo rizík, na ktoré je potrebné myslieť a dodržiavať postupy vyslobodzovania a zásady bezpečnosti práce.



Ing. Eva Mračková, PhD.Technická univerzita vo Zvolene, Drevárska fakultaT.G. Masaryka 24, 960 53 Zvolen, Slovenská [email protected]

AbstraktČlánok sa zameriava na konštrukčnú protivýbuchovú ochranu

v sile s drevným prachom Duba zimného (Quercus petraea) a Buka lesného (Fagus sylvatica), ktorý vzniká ako odpad pri výrobe parkiet. V danom prípade po určení prostredia v sile, ktorým je zóna 20 podľa ATEX 137 je výpočtom navrhnutá veľkosť plochy pre systém na uvoľnenie výbuchu a počet obdĺžnikových plochých membrán so 17 kusmi v stropnej časti železobetónoveho sila. Výpočty sa realizovali v zmysle normy VDI 3673 Uvoľnenie tlaku výbuchu a revidovanej EN 14491 Ochranné systémy na uvoľňovanie tlaku pri výbuchu prachu. V zmysle postupu týchto noriem je možné výpočtami alebo softvérami vykonať výpočty plochy otvorov pre všetky druhy organických horľavých prachov.

Kľúčové slováDrevný prach; systém uvoľnenia tlaku pri výbuchu; obdĺžniková

membrána; silo.

AbstractThis article focuses on the the structural of explosion protection

in strength with wood dust of Sessile Oak (Quercuspetraea) a CopperBeech (Fagussylvatica), which is produced as waste in the production of parquet. In that case after determining the environment in strength, which is Zone 20 ATEX 137 is a calculation designed system of venting area and number ectangle fl at membranes with 17 pieces in the overhead of reinforced concrete silos. Calculations were realized within the meaning of the standard VDI 3673 Pressure Release of Dust Explosions and revised EN 14491 Dust explosion venting protective systems. It is possible to perform calculations of the area of the opening for all types of organic combustible dust by calculations or software in accordance of these procedures.

KeywordsWood dust; explosion venting; rectangular explosion vent;

the silo.

1 Úvod

Nebezpečenstvo výbuchu drevného prachu v technologických zariadeniach

Z fyzikálno-chemických analýz vyplýva, že prechod horenia do explózie nastane, ak sú splnené podmienky, konkrétne, dostatočná jemnosť priemyslového drevného prachu, koncentrácia prachovzduchovej zmesi nachádzajúca sa vo vnútri výbušného rozsahu (medzi dolnou a hornou medzou výbušnosti), vznik plynných produktov reakcie a ich nedostatočný odvod z reakčného priestoru z dôvodu prítomnosti reakcie iniciačného zdroja.

Ak nie sú splnené tieto vyššie uvedené podmienky a predpoklady, nedôjde k požiaru ani k explózii. Požiare a explózie z drevných prachov môžu vznikať napríklad pri technologických operáciách ako je odsávanie, vysávanie, preprave drevného prachu do fi ltra a odlučovača, tiež pri skladovaní drevného prachu a odpadu, plnenia zásobníkov prachom, pri transporte a skladovaní, v sušiarňach a lisovaní. [1]

Určovanie možných účinkov výbuchuV prípade výbuchu sa musia brať do úvahy účinky plameňa,

tepelného žiarenia, tlakových vĺn, lietajúcich úlomkov, nebezpečenstvo uvoľnených materiálov. Následky týchto účinkov závisia od chemických a fyzikálnych vlastností horľavých látok, množstva a ohraničenia výbušnej atmosféry, geometrie okolia, pevnosti krytu a podporných konštrukcií, osobných ochranných pracovných pomôcok nosených ohrozenými osobami a fyzikálnych vlastností ohrozených predmetov. Predpokladané možnosti zranenia osôb alebo poškodenia predmetov a veľkosti ohrozeného priestoru sa môžu určovať iba pre každý jednotlivý prípad.

Aplikácia teoretických fyzikálno-chemických zákonitostí pre horľavé a výbušné drevné prachy

Keďže fyzikálno-chemické zákonitosti sú platné v reálnych podmienkach vzniku horľavých a výbušných aj drevoprachových sústav, v technologických zriadeniach dochádza ku kombinácii termodynamických a kinetických faktorov s ďalšími procesmi, ako je difúzia a vedenie tepla. Teoretická kvantitatívne formulovaná analýza možných kombinácií závisiacich navyše na geometrickom usporiadaní je veľmi náročné a len zriedka komplexne možná. Východiskom je tu cielený experiment pre určitú konkrétnu oblasť a jeho vyhodnotenie rôznymi pracovnými metódami, [2] alebo určenie výpočtom uvoľňovacích plôch, ktoré sú jedným z možných protivýbuchových ochrán tak, ako sa budeme ďalej dedikovať.

2 Metodika práce

Popis a účel technologického zariadeniaPosudzovaný objekt je skládkou drevného odpadu, tento je

určený na spaľovanie v kotle na drevný odpad. Drevný odpad vzniká pri výrobe drevených parkiet, pričom na výrobu je použité vysušené dubové alebo bukové drevo.

Z výroby drevených parkiet sa kusový drevný odpad, jemné drevné piliny s prachom, dopravia sa v debnách na miesto nakládky plnenia skládky paliva. Do skládky je drevný odpad dopravovaný reťazovým dopravníkom. Reťazový dopravník je obdĺžnikového prierezu, šírky 400 mm a je v hornej časti zvrchu otvorený. Palivo (drevný odpad) je z konca reťazového dopravníka do skládky zosypaný sklzom kruhového prierezu 400 mm a dĺžky 400 mm. Sklz je do skládky zaústený cca vo výške 6 m. Drevný odpad bude v skládke skladovaný na celej ploche do výšky sypného uhla drevných pilín.

Zo skládky bude palivo vyprázdňované hydraulickými plošinami. Hydraulickými plošinami je odpad nahŕňaný do závitovkového dopravníka, z ktorého je drevný odpad dopravený do predzásobníka paliva. Pred predzásobníkom paliva je umiestnený turniket.

Posudzované technologické zariadenie pracuje pri nábehu a odstavovaní plnenia a vyprázdňovania drevným odpadom v plných prevádzkových parametroch. Prechodové stavy nie sú. To znamená, že proces nábehu a odstavovania skládky paliva je totožný s plnou prevádzkou.

Charakteristika objektu skládkySkládka je vybudovaná ako samostatne stojaci objekt v areáli

prevádzky na výrobu drevených parkiet. • Vnútorný objem skládky: V = 206,4 m3.

Návrh ochranného systému na uvoľnenie výbuchu drevného prachu v sileProposal of Wood Dast Explosion Venting Protective Systems in the Silo



Požiarnotechnické vlatnosti drevného prachuPri výrobe drevených parkiet vzniká odpad vo forme drevného

prachu. V tab. 1 a 2 sú uvedené požiarnotechnické charakteristiky z hľadiska ich horľavosti a výbušnosti.

Tab. 2 Maximálne výbuchové parametre drevného prachu [4]

Požiadavky na konštrukciu a vyhotovenie zariadenia na zníženie účinkov výbuchu

Určenie prostredia - zónyV danej technológii pri výrobe parkiet sa bude drevný odpad

vyskytovať vo vnútri skládky takmer nepretržite, stále. Na základe predložených podkladov a v spojitosti na ATEX 137 je možné pri posudzovanom objekte skládky drevného odpadu predpokladať vnútorné prostredie s nebezpečenstvom výbuchu horľavých prachov - zóna 20.

Z uvedeného vyplýva, že v posudzovanom zariadení sila skládky sa môže vyskytovať dostatočné množstvo jemného prachu, ktoré po rozvírení so vzduchom koncentračne prevyšuje hodnotu dolnej medze výbušnosti (LEL). Výbuch v takomto prostredí nastane až po spojení s dostatočne silným iniciačným zdrojom, ktorý nemožno v tejto technológii vylúčiť.

V priestoroch mimo predmetnej technológie možno za predpokladu, že bude vykonávaný dostatočný periodický poriadok, ktorým bude zaistená čistota prevádzky, stanoviť podľa zónu 22. Podmienky pre dodržiavanie čistoty a periodické upratovanie je nutné zapracovať do periodických predpisov a tieto je nutné dodržiavať. Na zaistenie bezpečnosti pre silo ako ochranu pred výbuchom navrhneme systém na odľahčenie výbuchu tržnou obdĺžnikovou membránou.

Stanovenie uvoľňovacej plochyNádoby môžeme rozdeliť na kubické a nekubické. Zatriedenie

záleží od pomeru výšky a priemeru nádoby, kde h je výška nádoby a d je priemer nádoby.

Nádoby sú kubické a podlhovasté. Kubická nádoba má dĺžku 1 menšiu alebo rovnú dvom priemerom d : l ≤ 2·d.

Stanovenie odľahčovacej plochy pre kubickú nádobu je podľa vzorca (1).

(1)

kdeA odľahčovacia plocha [m2],pmax maximálny výbuchový tlak [MPa], [bar],Kst kubická konštanta 1až 80 [MPa.m.s-1],pred,max maximálny redukovaný výbuchový pretlak - 0,1 až 0,2 [MPa],pstat statický reakčný pretlak odľahčovacieho prvku - 0,01

až 1,1 [MPa].

• Maximálny objem drevného odpadu: 88,2 m3.• Maximálna hmotnosť drevného odpadu pri max. objeme: 23 814 kg.• Priemerná max. výška vrstvy odpadu: 5 m.

Zo stavebného hľadiska sa jedná o objekt, ktorého spodná časť a strop sú vyhotovené z oceľobetónového skeletu. Obvodná výplň je vyhotovená z plynosilikátových tvárnic hrúbky 350 mm do výšky 3,2 m. Od tejto výšky je murivo vyhotovené z tehlového muriva.

Plnenie skládkyPri plnení skládky sa na skládku dopravujú piliny,

jemný drevný prach vznikajúci pri opracovávaní drevených výrobkov na vysokootáčkových strojoch. Pri deklarovanej priemernej vlhkosti drevného odpadu, ktorá sa pohybuje na úrovni 10 %, sú vytvorené predpoklady na značné rozvirovanie najmä drevných prachových podielov. Jemné častice zostávajú vo vznose aj po ukončení plnenia.

Vyprázdňovanie skládkyProces vyprázdňovania skládky spočíva v postupnom odťahu

uloženého drevného odpadu hydraulickými plošinami. Pri vyprázdňovaní skládky sú takisto vytvorené predpoklady na vznik oblaku prachovzdušnej zmesi. Jedná sa najmä o prípad prepadnutia časti uskladneného drevného odpadu, pričom spravidla dochádza k rozvíreniu jemných prachových podielov.

Dreviny skladované v riešenej skládke drevného prachuNa skládke je skladovaný drevný odpad z výroby drevených

parkiet, kde sú zastúpené dreviny: Dub zimný (Quercus petraea), Buk lesný (Fagus sylvatica).

Quercus petraea - Dub zimnýDub zimný ako jeden z reprezentantov listnatých drevín,

patrí do skupiny kruhovito pórovitých drevín. Je charakteristický veľkými cievami jarného dreva v jarnej zóne, voľným okom dobre viditeľnými. Má zložitejšiu mikroskopickú stavbu s cievami jarného a letného dreva, cievicami, libriformným vláknom a častým drevným parenchýmom. [3]

Fagus sylvatica - Buk lesnýDrevo listnatých drevín má zložitejšiu stavbu rôznych druhov

buniek, ktoré sú užšie špecializované a prispôsobené svojej funkcii. V drevárskych podnikoch najčastejšie spracovávanou drevinou je buk. Je to zároveň naša najvýznamnejšia listnatá drevina. Patrí do skupiny roztrúsenopórovitých drevín. [3]

Tab. 1 Požiarno-technické charakteristiky drevného prachu Duba zimného (Quercus petraea) a Buka lesného (Fagus sylvatica) [3]

Sktočné max. množstvo prachu 23 814 [kg] Teplota vzplanutia 250 - 300 [°C]

Priemerná relatívna vlhkosť Wrelatívne 8 - 10 [%] Teplota vznietenia 500 - 510 [°C]

Výhrevnosť odpadu 16,3 [MJ.kg-1] Kyslíkové číslo 26,8 % obj. O2

Merná hmotnosť 270 [kg.m-3] Spalné teplo 19,13 [MJ.kg-1]

Max. výbuchový tlak pmax 0,87 [MPa]

Konštanta výbušnosti prachu Kst 120 [bar.m.s-1]

Min. iniciačná energia Emin 40 [MJ]

Dolná medza výbušnosti (LEL) 30 [g.m-3]

Min. teplota vznietenia TCI 400 [°C]

Teplota vznietenia usad. prachu T5mm 290 [°C]

Max. povrchová teplota zariadenia Tmax 266 [°C]

LEL [g.m-3]

pmax [MPa]

(dp/dτ)max [MPa.s-1]

τi [ms]

τr [ms]

τmax [ms]

pmax [MPa]

(dp/dτ)max [MPa.s-1]

τi [ms]

τr [ms]

τmax [ms]

250 neg. neg

400 0,62 5,2 40 240 570 0,56 3,0 50 360 710

630 0,72 5,8 100 370 520 0,64 3,8 120 330 550

1000 0,68 6,0 80 260 580 0,66 4,8 20 300 570

5 0,569

max ,max 0,7530,1 0,5

,max

3,264.10

0,27

st red

stat red

p K pA V

p p



AI prídavok plochy ak je h/d > 2.

Empirickými pokusmi zistený prídavok plochy ΔAI , ktorý platí pri rovnakých podmienkach, ako je uvedené vo vzťahu (5) sa vypočíta:

(6)

Veľkosť odľahčovacej plochy a narastania redukovaného tlaku sa dá odčítať aj s normogramu, ktorý je vytvorený na základe experimentálnych výsledkov.

3 Experimentálna časť

Návrh protivýbuchovej ochrany skládky drevného odpaduPosudzované silo skládky drevného odpadu sa nachádza

na voľnom priestranstve a charakter okolia umožňujú použiť spôsob protivýbuchovej ochrany založenej na uvoľnení výbuchu. Pri výbuchovej reakčnej premene nevznikajú nebezpečné alebo toxické produkty.

Výpočet únikovej plochy APredpokladané zadávacie podmienky:

• Odolnosť skládky tlakovému rázu pri výbuchu vrátane napojených armatúr: 30 kPa.

• Maximálny prevádzkový pretlak v skládke: 2,5 kPa.• Maximálna prevádzková teplota v skládke: + 40 °C.• Maximálny výbuchový tlak drevného odpadu: 0,87 MPa.• Maximálna výbuchová charakteristika drevného prachu: Kst <

120 bar.m.s-1.• Statický otvárací tlak výbuchovej membrány pstat ≤ 10 kPa.

Pomer h/d: 11,7 m/4,2 m = 2,78, t.j. > 2 nejedná sa o kubickú nádobu.

Pri výpočte podľa predpokladaných zadávacích podmienok bola stanovená v zmysle vzorca 3 nasledovná úniková plocha A.A = 8,7486 m2

Návrh počtu a typu poistných membrán:počet membreán = A/F = 8,908/0,524 = 17

Tab. 7 Návrh plochých obdĺžnikových membrán

Obr. 1 VMP plochá obdĺžniková membrána

Celková úniková plocha je väčšia ako požadovaná úniková plocha - vyhovujúce. Celý počet obdĺžnikových plochých membrán s rozmermi 586 x 920 bude umiestnený na oceľovej konštrukcii stropu skládky drevného odpadu (pozri obr. 1, 2).

Tab. 3 Rovnica (1) je platná pre uvedené výbuchové hodnoty

Nekubická nádoba - stanovenie odľahčovacej plochyU nekubických nádob je nutné odľahčovaciu plochu vypočítanú

pre kubickú nádobu zväčšiť u homogénneho rozdelenia prachu o ΔA.

(2)


Pri nerovnomernom rozvírení prachu napr. v zásobníku sú výbuchové parametre nižšie, tomu odpovedá zmenšenie plochy na uvoľnenie výbuchu, v porovnaní s rovnomerným rozvírením prachu, ktoré je nutné konzultovať s príslušným odborným pracoviskom. Veľkosť odľahčovacej plochy v takomto priestore sa určí podľa vzťahu (3).

(3)

kdeDz fi ktívny priemer [m],DF priemer prívodného potrubia [m].


Fiktívny priemer Dz odpovedajúci nádobe o pomere výšky h k priemeru d rovnajúcej sa 1 sa vypočíta podľa vzorca (4).

(4)

Tiež pri nerovnomernom rozdelení pre nekubické nádoby platí vzťah, že:

(5)kdeAL odľahčovacia plocha pri nekubickej nádoby m2,

Veľkosť nádoby 0,1 ≤ V ≤ 10 000 m3,

Statický otvárací tlak 0,1 ≤ pstat ≤ 1 bar,

Max. red. explózny pretl. 0,1 ≤ pred,max ≤ 2 bar,

Max. explózny pretlak 5 ≤ pmax ≤ 10 bar,

Pre prášok špec. par. 10 ≤ Kst ≤ 300 bar.m.s-1,

Max. explózny pretlak 5 ≤ pmax ≤ 12 bar,

Pre prášok špec. param. 300 ≤ Kst ≤ 800 bar.m.s-1.

Veľkosť nádoby 0,3 ≤ V ≤ 10 000 m3,

Statický otvárací tlak pstat ≤ 0,1 bar,

Max. red. explózny pretlak pred,max ≤ 1 bar,

Max. explózny pretlak pmax ≤ 9 bar,

Prášok špec. parametrov 200 ≤ Kst ≤ 300 bar.m.s-1.

Nekubické nádoby od 5 ≤ V ≤ 10 000 m3,

výšky H > 10 m,

Axiálny centrálny prívod látky prevádzacím potrubím o priemere DF v m do dopravnej rýchlosti 40 m.s-1.

Prúd vzduchu množstvo Q < 2500 m3.h-1,

Statický reakčný tlak pstat = 0,1 bar,

Max. redukovaný tlak pred,max 0,1 až 2 bar,

Max. výb. tlak pmax 8 až 9 bar,

Kubická konštanta Kst 50 - 300 bar.m.s-1.

Typ membrány obdĺžniková

Úniková plocha membrány F

[m2]

Počet kusov

membrán

Celková úniková

plocha A [m2]

Rozdiel plôch [m2]

586 x 920 0,524 17 8,908 + 0,1594

,max4,305 log 0,758 log /redA A p h d

,max

,max

18,6 log 60,011

5,5 log 3,7

redz st F

red

pDA K D

p

3 4z

VD

L IA A A

1,27,max1,0715 log /I redA A p h d



pri riešení ochrany boli prevzaté z tabuliek na základe určenia druhu materiálu. Na základe výsledkov pri celkovej únikovej ploche 8,908 m2 a únikovej ploche jednej membrány 0,524 m2 je protivýbuchová ochrana objektu riešená 17 ks obdĺžnikových plochých membrán typu 586 x 920, ktoré vzhľadom na najúčinnejšie riešenie (tab. 7) umiestnime v strešnej konštrukcii. Podľa čl. 6.5.3 STN EN 1127-1 sa systémy na uvoľnenie tlaku musia inštalovať tak, aby sa zabránilo úrazu osôb pri procese odľahčovania. Z týchto dôvodov sa tlak musí vypúšťať do bezpečného priestoru. Musí sa zvážiť aj pôsobenie uvoľnenia (výfuku) na prostredie (tepelné a tlakové účinky).

Tab. 7 Rozmery plochých membrán [9]

V miestach uvoľnenia výbuchu nie sú ohrozené žiadne osoby, do týchto miest je počas prevádzky zakázaný vstup. Obvodová stena kotolne je v smere od hydraulických plošín vyprázdňovania bez požiarne otvorených plôch a je vyhotovená z murovaných konštrukcií. Požiarna odolnosť je minimálne 180 minút. Poškodeniu plameňom alebo prenosu požiaru na susedný požiarny úsek je zabránené.

Návrh riešenia zohľadňuje najjednoduchšie a najefektívnejšie možnosti dispozičného umiestnenia použitej protivýbuchovej ochrany drevného prachu v sile, ako konštrukčné, tak aj ekonomické zaťaženie danej prevádzky.

Použitá literatúra[1] Damec, J.: Protivýbuchová prevence, Edice SPBI

SPEKTRUM 8,1998, ISBN 80-86111-21-0.[2] Kalousek, J.: Základy fyzikální chemie hoření, výbuchu

a hašení, Edice SPBI SPEKTRUM 4, 1999, 203s, ISBN 80-86111-34-2.

[3] Požgaj, A.; Chovanec, D.; Kuriatko, S.; Babiak, M.: Štruktúra a vlastnosti dreva, Príroda a.s., Bratislava 1997, ISBN 80-07-006000-1.

[4] Steinleitner, H.D. und autorenkollektiv.: Brandschutz-und sicherheitstechnische Kenverte gefährlicher Stoffe 1988 Berlín.

[5] Mračková, E.: Vybrané vlastnosti bukového prachu z hľadiska rizika prostredia s nebezpečenstvom výbuchu. In Fórum mladých odborníkov PO. Vydavateľstvo Bratia Sabovci Zvolen 17. júl 2001, s 116-122, ISBN 80-228-1039-8.

[6] VDI 3673: 2002 Pressure Release of Dust Explosions, Guideline VDI 3673 Part 1:2002, BeuthVerlag GmbH, 10772 Berlin, Germany.

[7] STN EN 14491:2013-05 (38 9615) Ochranné systémy na uvoľňovanie tlaku pri výbuchu prachu.

[8] STN EN 1127-1: 2012 Výbušné atmosféry.[9] VMP Ploché obdĺžnikové membrány. Dostupné na internete

(online) http.//www.rsbp.cz.

Obr. 2 Spôsob inštalácie VMP - typ F

Navrhované riešenie protiexplóznej ochrany je technicky zaistené zariadeniami na odľahčenie explózie. Uvedená ochrana spočíva v tom, že pri reakčnej premene, sú pri dosiahnutí pstat (cca 10 kPa) tepelné a tlakové účinky explózie prostredníctvom výfukových plôch vyvedené mimo chránené zariadenie - skládku drevného odpadu. Výbuch bude sprevádzaný požiarom, ktorého šírenie bude vzhľadom na množstvo prítomných horľavých látok rýchle. Obvodová stena kotolne je vyhotovená ako požiarno-deliaca konštrukcia.

Výpočet maximálneho dosahu šírenia sa plameňa Pri odľahčení výbuchu veľká časť čerstvej výbušnej zmesi

vypudenej zo zariadenia zhorí mimo skládky drevného odpadu. Maximálny dosah LF,H vystupujúceho plameňa pri explózii homogénnej prachovzdušnej zmesi zo skládky do vonkajšieho priestoru sa zvýši s narastajúcim kubickým objemom podľa rovnice:

(7)kdeLf,H maximálna dĺžka plameňa homogénnej zmesi [m],V chránený objem [m3],Lf,H = 47,27 m.

Maximálna dĺžka plameňa homogénnej zmesi je 47,27 metra. Uvedenú bezpečnostnú vzdialenosť je nutné dodržať od všetkých otvorených častí skládky drevného odpadu. Jedná ousa o miesta s plniacim presýpacím otvorom reťazového dopravníka do skládky a spodnou časťou skládky v časti otvorov prechodu hydraulických plošín vyprázdňovania.

Pri uvoľnení explózie z odľahčovacích plôch a otvorov na technologickom zariadení skládky sa explózia zo zariadenia bude šíriť pod vrcholovým uhlom 60 °C.

Požiadavky zamerané na zníženie pravdepodobnosti vzniku výbuchu

Konštrukčná protivýbuchová ochranaV posudzovanom technologickom zariadení je vzhľadom na

jeho konštrukčné vyhotovenie možné použiť prvky konštrukčnej protivýbuchovej ochrany zakladajúcej sa na uvoľnení explózie.

Návrh: inštalácia 17 ks VMP 586 x 920, pstat ≤ 10 kPa, obdĺžnikové ploché membrány.

Umiestnenie: strešná konštrukcia skládky.

4 ZáverNa základe podkladov a z určenia prostredia s nebezpečenstvom

výbuchu a z požiadaviek na konštrukcie sa vychádzalo pri stanovení požadovaných opatrení. Riešením protivýbuchovej ochrany v danom zariadení je uvoľnenie výbuchu ako zmiernenie následkov pri výbuchu a jeho následné zabránenie šíreniu do susedných častí prevádzky na výrobu drevených parkiet. Hodnoty, ktoré boli použité

Typ Úniková plocha F

[m2]

Vnútorný rozmer príruby [mm]

K x J

Vonkajší rozmer príruby

[mm] F x E

229 X 305 0,068 229 x 305 309 x 385

150 X 600 0,0754 145 x 595 230 x 680

305 X 457 0,124 305 x 457 385 x 537

630 X 310 0,176 310 x 630 410 x 730

490 X 590 0,272 490 x 590 570 x 670

450 X 800 0,342 455 x 805 555 x 905

2 X 630 X 310 0,354 310 x 1310 410 x 1410

586 X 920 0,524 586 x 920 666 x 1000

1/3, 8f HL V



Ing. Petr MrázMinisterstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha [email protected]

AbstraktStrategické cíle EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci se promítají do jednotlivých národních politik BOZP členských států EU. Tyto strategické cíle a priority Národní politiky BOZP jsou v ČR rozpracovány v aktuálních národních akčních programech BOZP do konkrétních adresných a termínovaných úkolů. Prostřednictvím Rady vlády pro BOZP dochází k jejich vyhodnocování a sledování jejich plnění.

Klíčová slovaBezpečnost a ochrana zdraví při práci; Národní politika BOZP;

Národní akční program BOZP; Rada vlády pro BOZP; Strategický rámec EU.

Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práciUsnesením vlády České republiky č. 920 ze dne 23. července

2008 byla schválena Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tímto dokumentem Česká republika naplnila usnesení Rady EU z 25. června 2007 o strategii Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na léta 2007 - 2012, kterým byly členské státy vyzvány, aby ve spolupráci se sociálními partnery vypracovaly a vykonávaly jednotné vnitrostátní strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zájmu dalšího snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, zejména v těch odvětvích, která vykazují jejich nadprůměrnou míru.

Národní politika BOZP je průřezovým strategickým dokumentem, a to jak ve vztahu k resortním působnostem Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Českého báňského úřadu, tak i k ostatním resortům, jichž se nepřímo dotýká, jako např. v oblasti bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví nebo bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání.

V Národní politice BOZP jsou stanoveny strategické cíle a nástroje pro její realizaci. Z nich následně vychází deset základních priorit stanovujících základní směry a cíle pro rozvoj jednotlivých oblastí národního systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejich součástí jsou jak cíle ve zkvalitňování prevence rizik a ochrany specifi ckých skupin na pracovním trhu a při přípravě na povolání, tak také priority ve využívání osvěty a výchovy a vzdělávání v oblasti BOZP. Je zde zdůrazněna nejen úloha legislativních a kontrolních nástrojů pro zajištění požadované úrovně BOZP, ale zejména potřeba ekonomicky motivujícího nástroje, jakým je kupříkladu systém úrazového pojištění zaměstnanců. Ten je vnímán jako jeden ze základních pilířů pro realizaci úspěšné Národní politiky BOZP, neboť poskytuje zdroj pro fi nancování preventivních činností.

Strategické cíle a priority Národní politiky BOZP jsou vždy rozpracovány cestou aktuálního Národního akčního programu BOZP do konkrétních adresných a termínovaných úkolů. Jednotlivé Národní akční programy jsou zpravidla dvouleté a jsou připravovány ve spolupráci se zainteresovanými ministerstvy a ústředními správními úřady, jakož i sociálními partnery zastoupenými v Radě vlády pro BOZP. Rada vlády kromě toho, že Národní akční program BOZP schvaluje, tak rovněž sleduje a vyhodnocuje jeho plnění.

Dne 6. června 2014 přijala Evropská komise sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014 - 2020. Členské státy se v dokumentu vyzývají, aby zvážily přezkum svých národních strategií s ohledem na nový strategický rámec EU ve směrech, které strategický rámec určuje. S ohledem na tuto skutečnost pověřila Rada vlády pro BOZP tripartitně složenou pracovní skupinu zahájením prací na revizi stávající Národní politiky BOZP, kterou je nezbytné vyhodnotit a stanovit, které cíle bude třeba nadále zachovat a které budou nově nastoleny. Důležitou bude především spolupráce se sociálními partnery a dalšími dotčenými subjekty.

V úvodní části Strategického rámce EU je zhodnocen vývoj a současný stav BOZP v rámci EU a následně jsou členské státy osloveny třemi hlavními výzvami:• První výzva:

Zdokonalit provádění BOZP v členských státech, a to zejména posílením schopnosti mikropodniků a malých a středních podniků zavádět účinná a hospodárná opatření pro předcházení rizikům.• Druhá výzva:

Zdokonalit prevenci onemocnění souvisejících s prací řešením stávajících, nových a vznikajících rizik.• Třetí výzva:

Vyrovnat se s demografi ckou změnou.Ke zvýšení úrovně v oblasti BOZP jsou stanoveny následující

klíčové strategické cíle: - Hlouběji konsolidovat vnitrostátní strategie. - Usnadnit zejména mikropodnikům a malým podnikům

dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

- Lépe vynucovat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

- Zjednodušit stávající právní předpisy. - Zabývat se problematikou stárnoucí pracovní síly, vznikajícími

novými riziky, prevencí onemocnění souvisejících s prací a nemocí z povolání.

- Zlepšit shromažďování statistických údajů a vytvořit informační základnu.

- Lépe koordinovat úsilí EU a mezinárodní úsilí o řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 - 2016

Národní akční program BOZP pro období 2015 - 2016 je realizačním dokumentem Národní politiky BOZP. Ta stanoví základní priority a cíle v oblasti BOZP a ukládá Radě vlády pro BOZP jejich rozpracování do konkrétních krátkodobých a střednědobých úkolů, včetně stanovení termínů a odpovědnosti za jejich splnění. Současně Rada vlády průběžně plnění stanovených úkolů sleduje, vyhodnocuje a aktualizuje podle vývoje a potřeb v oblasti BOZP. Národní akční program BOZP pro období 2015 - 2016 úzce navazuje na program předchozího období let 2013 - 2014, který stanovil prioritní opatření, mezi něž především patří dlouhodobě očekávané řešení problematiky úrazového pojištění a s ním spojená řada nástrojů k celkovému zkvalitnění úrovně BOZP, související motivace, podpora prevence a rehabilitace poškození zdraví

Národní politika BOZP a Národní akční program BOZP pro období 2015 - 2016



V souladu se schváleným Statutem stálý výbor při své činnosti zejména:

Projednává a doporučuje Radě základní koncepční směry postupu, stanovuje okruh priorit pro řešení problémů, identifi kuje aktuální problémy a navrhuje Radě zřízení pracovních skupin pro jejich řešení, projednává a vyjadřuje se, popř. se podílí na tvorbě návrhů materiálů a předkládá je k projednání v Radě, hodnotí efektivitu opatření přijímaných Radou a projednává podklady připravené pracovními skupinami k řešení.

Stálými výbory Rady jsou: - Stálý výbor pro technickou bezpečnost; - Stálý výbor pro legislativu; - Stálý výbor pro vzdělávání a výzkum; - Stálý výbor pro sociální a zdravotní problematiku.

K naplnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležitá dobrá mezirezortní spolupráce, a to na všech úrovních. Týká se to i vzájemné spolupráce jednotlivých kontrolních orgánů a jejich spolupráce s odborovými organizacemi včetně účinné tripartitní spolupráce, což je nezbytnou podmínkou úspěchu v realizaci Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Použitá literatura[1] Národní politika BOZP.[2] Národní akční program BOZP pro období 2015 - 2016. [3] Sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému

hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014 - 2020.

[4] Dostupné z: https://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/systems/rada_bozp.php.

z práce, vzdělávání, výzkumu a osvěty, samozřejmě za předpokladu zajištění fi nancování této oblasti především z prostředků úrazového pojištění. Do aktuálního Národního akčního programu BOZP se již promítá i část opatření ze Strategického rámce pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014 - 2020.

Národní akční program pro období 2015 - 2016 je rozvržen do sedmi základních priorit:I. Zavedení funkčního systému úrazového pojištění; II. Zajištění fi nancování oblasti BOZP; III. Prevence pracovních rizik; IV. Bezpečnost a ochrana zdraví dětí, žáků a studentů; V. Rehabilitace osob po pracovním úrazu a nemoci z povolání; VI. Vzdělávání specialistů v oblasti BOZP; VII. Výzkum a vývoj.

Tímto dokumentem jsou vytvořeny základní předpoklady pro navázání užší spolupráce a prohloubení koordinace všech subjektů zúčastněných při řešení významných okruhů otázek v oblastech bezpečnosti práce, pracovních podmínek a pracovního prostředí. Národní akční program spolu s Radou vlády pro BOZP tvoří významný nástroj pro realizaci Národní politiky.

Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práciJedním z důležitých kroků na cestě k prosazování Národní

politiky BOZP bylo ustanovení Rady vlády pro BOZP. Její zřízení jako stálého poradního orgánu vlády ČR v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci bylo schváleno usnesením vlády č. 858 ze dne 3. 9. 2003. Členy této Rady ve smyslu jejího Statutu jsou jmenovaní zástupci ministerstev, zaměstnanců a zaměstnavatelů a nezávislí odborníci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Do její působnosti stanovené Statutem náleží příprava a schvalování návrhů a doporučení k provádění a pravidelnému hodnocení plnění Národní politiky. Jejím cílem je usilovat o postupné prohlubování spolupráce a nalézání řešení v oblastech, kde tomu dosud brání kompetenční nevyjasněnost, popř. úzce resortní postup.

Rada vlády pro BOZP zejména: • Projednává a doporučuje vládě základní koncepční směry

postupu vlády při prosazování větší míry koordinace činnosti a spolupráce všech orgánů veřejné správy a dalších institucí v oblasti BOZP.

• Projednává a doporučuje změny a doplňky návrhů materiálů připravených k projednání v příslušných orgánech Evropské unie a ostatních mezinárodních institucích, týkající se oblasti BOZP.

• Projednává a doporučuje změny resortních koncepcí v oblasti BOZP.

• Projednává a doporučuje priority ve výzkumu pro projekty resortů na podporu důslednějšího dodržování právních předpisů v oblasti BOZP za účelem zajištění vyšší úrovně v této oblasti, zejména se zaměřením na malé a střední podniky.

• Identifi kuje aktuální problémy v oblasti BOZP, projednává a doporučuje vhodná opatření v zaměření plánů prevence rizik a sleduje jejich plnění.

• Hodnotí účinnost přijímaných preventivních opatření v oblasti prevence rizik při práci a doporučuje jejich změny a doplňky.

Již na svém druhém zasedání schválila Rada vlády v souladu s článkem 6 svého Statutu zřízení čtyř stálých výborů jako svých pracovních orgánů, včetně jejich názvů, které zahrnují hlavní zaměření jejich činnosti. Současně schválila předsedy jednotlivých stálých výborů.



prof. Ing. Hana Pačaiová, PhD.Technická univerzita v Košiciach, Strojnícka fakultaLetná 9, 042 00 Košice, Slovenská [email protected]

AbstraktIntegrácia manažérskych systémov (IMS) nie je novinkou.

Mnoho organizácií má zavedené viaceré systémy manažérstva a na základe zhody niektorých prvkov týchto systémov, ako aj tzv. integrovanej politiky, prehlasujú, že tieto systémy sú zavedené a udržiavané integrovaným spôsobom. Pravdou však je, že podmienka alebo princíp integrácie manažérskych systémov, nebol ešte donedávna žiadnou formou metodicky popísaný.

Keďže ekonomická kríza, resp. kríza „manažmentu“ poukázala na problémy globalizácie, a hlavne problém riadenia požiadaviek zainteresovaných strán v podnikateľskom prostredí, vzniká metodika (PAS 99) vymedzujúca základné požiadavky na integráciu manažérskych systémov. Tento príspevok skúma možnosti a nástroje aplikovateľné v organizácii za účelom vytvorenia efektívneho IMS.

AbstractIntegrated management systems are not unknown approach.

A lot of organisations have implemented more than one management systems. They usually declare, based on conformity some components of these systems, also based on integrated politics, that these management systems are implemented and maintained by integrated manner. True is, that formal principle of integration of management systems wasn´t clear describe by appropriate methodology till now.

Economical crisis or “crisis of management” shows on a lot of globalisation´s problems. Therefore, base principles of integration are framed through the guideline PAS 99. This article is investigating possibilities and tools which helps organisation how to create and implemented effective IMS.

Úvod„Fantómom“ súčasnej ekonomiky je dosiahnuť maximálny zisk

pri vynaložení minimálnych nákladov. Z hľadiska ekonomickej teórie je to v poriadku, avšak reálny život prináša množstvo rôznych problémov, a teda rizík. Tieto súvisia najmä s aspektmi vyplývajúcimi z globalizácie trhu, požiadavkami na bezpečnosť práce, snahou o ochranu životného prostredia a ďalšími, ktoré sú často podporené prísnymi legislatívnymi požiadavkami. Z toho dôvodu je vnímanie miery zvyšovania zisku podmienenej len šetrením nákladov, najmä v takých oblastiach, ktorých podfi nancovanie z dlhodobého hľadiska vedie k závažným stratám, cestou smerujúcou k likvidácii dobrého mena alebo ku strate postavenia danej spoločnosti v konkurenčnom prostredí.

1 Manažérske systémyManažérske systémy (MS) sa vyvíjajú najmä v súlade

s požiadavkami na kvalitu, bezpečnosť a environment. Nevyhnutnosť, mať pod kontrolou možné straty, určitým „riadeným“ spôsobom, vyplývajúce z v rôznych oblastí aktivít organizácie, vytvára základnú bázu pre implementáciu manažérskych systémov a vývoj nových manažérskych systémov, ktoré viac či menej predstavujú základne kamene manažérstva, či už v priemyselných

alebo iných organizáciách. Rozsah implementácie týchto systémov súvisí jednak so samotnou kultúrou a vyspelosťou manažmentu organizácie, externých požiadaviek prostredia a nevyhnutnosti zabezpečenia dlhodobej konkurencieschopnosti (tab. 1).

Tab. 1 Najvýznamnejšie trendy v manažérskych systémoch

Tieto systémy (MS) popísané v predchádzajúcej tabuľke, sa historicky vyvíjali a niekoľkokrát aj menili. Napríklad norma pre systém manažérstva kvality má pripravovanú novú verziu, ktorá by mala platiť od roku 2015 a britská norma OHSAS, bude vydaná pod označením ISO 45001 Systém manažérstva BOZP v októbri 2016.

2 Manažérsky systém (MS)Manažérsky systém je množné defi novať ako súbor

súvisiacich alebo vzájomne pôsobiacich prvkov organizácie slúžiacich k stanoveniu politiky, cieľov a procesov na dosiahnutiu týchto stanovených cieľov (obr. 1)

Procesný prístup (obr. 2) v riadení MS sa prvý krát objavil v roku 2000, vydaním normy ISO 9001:2000. Riadiť kvalitu prostredníctvom štruktúrovaného rozpadu organizácie na procesy, za účelom identifi kácie potenciálnych nezhôd, má veľký význam pre efektívne predchádzanie chybám - potenciálnym stratám organizácie.

Proces je možné popísať ako súbor súvisiacich alebo ovplyvňujúcich sa činností, ktoré transformujú vstupy na výstupy.

Požiadavky na integráciu manažérskych systémov na báze manažérstva rizíkRequirements for Management Systems Integration Based on Risk Management

Č. Manažérsky systém Označenie Zameranie

1Systém environmentálneho manažérstva

ISO EN 14001:2004

kvalita životného prostredia/ minimalizácia negatívnych dopadov na environment

2Manažérstvo bezpečnosti informačných systémov (ISMS)

ISO IEC 27001:2005

bezpečnosť a ochrana informácií

3 Manažérstvo bezpečnosti potravín ISO 22000:2005

kvalita potravín, predchádzanie nezhodám v životnom cykle potravinovej produkcie

4Systém manažérstva bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (BOZP)

BS OHSAS 18001:2007

BOZP, kvalita pracovného prostredia/predchádzanie úrazom a nehodám

5 Systém manažérstva kvality

ISO EN 9001:2008

kvalita produktu/minimalizácia nezhôd, kvalita procesov - procesný prístup

6Manažérstvo služieb informačných technológií (ITSM)

ISO IEC 2000-1:2011

kvalita informačných technológií

7 Systémy energetického manažérstva (SEGM)

EN ISO 50001:2011

predchádzanie energetickým stratám (optimalizácia spotreby energie výrobných zariadení a technologických procesov)

8 Systém antikorupčného manažérstva BS 10500:2011 predchádzanie stratám (rizík

korupcie)

9Spoločenská bezpečnosť Manažérstvo kontinuity podnikania (BCMS)

ISO 22301:2012

predchádzanie stratám podnikania (predchádzanie úmyselným a neúmyselných nehodám)

10 Systém manažérstva majetku (AM)

ISO/FDIS 55001:2013

predchádzanie stratám na majetku



- Prvým krokom je identifi kácia podnikateľských (biznis) požiadaviek.

- Ak integrácia neposkytuje výhodu pre biznis, potom nie je vhodné ju aplikovať.

- Je nevyhnutné uskutočniť podrobnú analýzu požiadaviek každého MS a porovnať ich s požiadavkami zahrnutými v IMS.

Príručka PAS 99 predstavuje základný rámec požiadaviek na integráciu systémov manažérstva (obr. 3).

Prvá verzia PAS 99 bola vydaná v roku 2006 (BSI štandard), druhá verzia v roku 2012 a je len otázkou času, kedy dostane podobu ofi ciálnej normy.

Podľa tejto príručky, ak chce organizácia riadiť svoje činnosti integrovaným spôsobom musí identifi kovať externé a interné vplyvy, ktoré majú vplyv na dosiahnutie plánovaných výstupov - cieľov.

Externé vplyvy môžu byť: • sociálne, kultúra, politické, fi nančné, technologické, ekonomické,

environmentálne, národné, a pod.,• kľúčové faktory a trendy majúce dopad na ciele,• vzťahy s prijímateľmi hodnoty, externými stranami.

Interné vplyvy: • vláda, organizačná štruktúry, úlohy , účtovné položky,• politika, ciele a stratégie,• schopnosti, zdroje, vedomosti, kompetencie,• IS, informačné toky, rozhodovanie (formálne a neformálne),• vzťahy s internými stranami,• organizačná kultúra,• normy, príručky a modely v rámci organizácie,• kontrakty, ich forma, rozsahy a vzťahy.

Čo je vlastne princípom PAS 99?1. Štruktúra je v zhode so štruktúrou ISO 14001.2. Využíva model PDCA (angl. P - plan, D - do, C - control, A -

act) pre integrované riadenie.3. Je to norma založená na rizikách (angl. Risk Based Standard).4. Základom je procesný prístup.

Obr. 3 Rámec požiadaviek IMS podľa PAS 99 [4]

4 IMS založený na rizikách (RBIMS - Risk Based Integrated Management System)

PAS 99 vyžaduje identifi kovanie ohrození a hodnotenie rizík v procesoch, ktoré majú významný vplyv na dosahovanie stanovených cieľov (angl. business impact).

Ináč povedané, tento prístup integrovaného manažérstva na systémovej báze (RBIMS), vychádza z posúdenia všetkých rizík,

Obr. 1 Manažérsky systém - SMK [4]

Obr. 2 Princíp procesného prístupu [7]

Procesný prístup priniesol v organizáciách celý rad výhod, ktoré je možné zhrnúť ako zvýšená hospodárnosť, zvýšená účelnosť a zvýšená výkonnosť, ktoré sa transformujú do vysokej kvality, optimálnej reakcie na požiadavky, a do primeraných nákladov (angl. QTC - Quality - Time - Cost).

Princípy procesného riadenia sú: - orientácia na potreby zákazníka, - merateľnosť výstupov a ich porovnanie s uspokojením potrieb

zákazníka - spätná väzba, - každý proces má svojho majiteľa, dodávateľa a zákazníka, - majiteľ - vlastník procesu je zodpovedný za správne fungovanie

procesu, komplexnosť spolupráce a správnu účasť všetkých zainteresovaných na procese,

- úsilie majiteľa procesu musí byť zamerané na dosahovanie merateľných výstupov a zlepšovanie procesu.

Aj keď procesný prístup umožnil identifi kovať manažérske, hlavné a pomocné procesy, stanoviť zodpovednosti a zjednodušil a zefektívniť spôsoby riadenia, súčasne pri zvyšovaní implementácie ďalších systémov do riadenia organizácie vzniklo množstvo nových komplikácií. Tieto problémy vyústili do vytvorenia fi lozofi e tzv. Integrovaného manažérskeho systému (IMS).

3 Integrovaný manažérsky systém IMS je systém, ktorý integruje viacnásobné aspekty systémov

a procesov v organizácii do jedného kompletného rámca, ktorý umožňuje organizácii splniť štandardizované požiadavky na riadenie viac ako jedného manažérskeho systému.

Pri integrácii manažérskych systémov musí platiť: - Integrácia musí byť plánovaná a implementovaná štruktúrovaným

spôsobom.



potenciálnych príležitostí a neželaných dopadov. Jedná sa o komplex koordinovaných činností riadenia a kontroly organizácie s ohľadom na riziko“ [1].

Nástroje na posúdenie rizík v RBIMS je možné využiť podľa kľúča v tab. 2.

Na popis procesu je možné požiť štandardizované postupy (mapu procesov, algoritmus procesu) alebo metódu, ktorá sa nazýva „korytnačí diagram“ (angl. turtle diagram) pre štruktúrovaný opis kľúčových prvkov procesu pomocou častí tela korytnačky (obr. 5).

Obr. 5 Korytnačí diagram pre opis procesu

Multi-kriterálna matica pre identifi káciu potenciálnych neželaných dopadov na podnikateľské zámery organizácie, sa môže týkať oblastí sledovaných legislatívou, požiadavkami verejnosti alebo dopadov, ktoré si stanoví manažment ako problémové z hľadiska dosahovania cieľov. Môže sa jednať, napr. o oblasti a ich úrovne [3, 5, 6]: - Environmentálne úniky a znečistenia: E1 - dlhodobého

charakteru, E2 - významného rozsahu, E3 - miestne úniky. - BOZP: B1 - usmrtenie viacerých osôb, B2 - závažné poškodenie

zdravia jednej osoby alebo smrť, B3 - ľahké poranenie. - Kvalita: K1 - strata zákazníka, K2 - významné nezhody,

K3 - opraviteľné nezhody. - Majetok: M1 - poškodenie cudzieho majetku, M2 - poškodenie

vlastného majetku, M3 - ľahko odstrániteľné poškodenie. - Financie: F1 - škody významného charakteru ohrozujúce

existenciu organizácie, F2 - významné škody, avšak obnoviteľnosť základných procesov je v požadovanom termíne, F3 - škody neohrozujú činnosti organizácie.

Potom mapa procesov s identifi káciou rizík pri zlyhaní môže vyzerať nasledovne (obr. 6).

Obr. 6 Príklad analýzy procesu v RBIMS

Zhodnotenie a záverIMS spolu s manažérstvom rizík vytvorili logický a pragmatický

prístup podporujúci efektívne riadenie organizácie. Limity, napr. v hodnotení akceptovateľnosti rizík, môžu mať rôzne úrovne v závislosti od podnikateľských cieľov a identifi kovaných ohrození ovplyvňujúcich ich dosahovanie. Dôležité je zvážiť všetky interné aj externé faktory, ktoré môžu vytvárať skupinu príčin, pôsobiacich na procesy organizácie a ich frekvencia ovplyvní výslednú hodnotu rizika. Napríklad zlyhanie zásobníka s čpavkom môže byť závislé

týkajúcich sa činností organizácie, pričom tieto sú identifi kované, odhadované a hodnotené vo všetkých procesoch organizácie, ktoré tieto riziká vyvárajú [2].

Základný princíp RBIMS: - identifi kovať oblasti strát (dopady), - vytvoriť mapu procesov - identifi kovať zdroje ohrození (rizík), - posúdiť špecifi cké riziká, - zvoliť vhodné opatrenia - multikriterálny prístup.

Tam kde je to vhodné, je možné integrovať činnosti, avšak v oblastiach kde je výhodnejšie pristupovať oddelene, sa nevylučuje individuálny prístup riadenia (obr. 4).

Obr. 4 Princíp integrácie RBIMS

5 Základný nástroj RBIMSPre integráciu MS podľa špecifi kácie PAS 99 (RBIMS), sa

vyžaduje aplikovanie manažérstva rizík popísaného normou ISO 31000 [4, 9].

Norma ISO 31000:2009 vychádza z austrálskej normy AS/NZS 4360:2004, ktorá popisovala proces manažérstva rizika a jeho úlohu v riadení organizácie. Táto „nová“ európska norma, taktiež defi nuje princípy manažérstva rizika, avšak na rozdiel od predchádzajúcej normy zdôrazňuje nutnosť zmeny celkového prístupu k riadeniu rizík v organizácii v spojitosti s napĺňaním cieľov organizácie. Vytvára možnosť spojiť procesný prístup s požiadavkami organizácie identifi kovaním kritických (rizikových) oblastí, tzv. „cestovnú mapu“. Táto cestovná alebo procesná mapa, prostredníctvom posúdenia a riadenia rizík, umožňuje implementovať najvhodnejšie nástroje na predchádzanie stratám v organizácii s ohľadom na jej budúci rozvoj v danom ekonomickom a politickom priestore.

Tab. 2 Nástroje posúdenia rizík v RBIMS

Podľa tejto normy: „Manažérstvo rizík je vhodné chápať ako kultúru, procesy a štruktúry zamerané na efektívne manažérstvo

Manažérsky systém Nástroje Riešenie

Kvalita Procesná FMEA, Ishikawa - Multikriteriálna matica strát- Integrovaná FMEA

BOZP Matica rizika, FMEA, HAZOP

Environment Environmentálna FMEA, Aspekty a Dopady

Potraviny HACCP, procesná FMEA

Energia ETA, FMEA

Majetok FMEA, FTA

Spoločnosť Spoločenské riziko, FMEA, QRA

Cieľ: Vytvoriť základný rámec pre identifi káciu, hodnotenie a riadenie akýchkoľvek podnikateľských rizík.

Požia

davk

y

Požia

davk

y

Vstupy VýstupyProces

Zariadenia/technológia

Výkonnos /KPI

Vedomosti, školenia, zru nosti

Návody, postupy a metódy

Požia

davk

y

Požia

davk

y

Vstupy VýstupyProces

Zariadenia/technológia

Výkonnos /KPI

Vedomosti, školenia, zru nosti

Návody, postupy a metódy

Dopady poruchyzariadenia:E3, B1, M1, F2.

Riziko je významné!

OEE, po etúrazov, nákladyna údržbu, ...

školenia BOZP,zvyšovanieprofesných zru ností,

riadeniedokumentácie, 5S,FMEA, FTA



od pravidelnej údržby, ale aj od otrasov v prevádzke (napr. blízkosť dopravnej infraštruktúry), popr. od poveternostných podmienok prostredia, kde sa daný zásobník vyskytuje. Nemenej dôležitým faktorom je posúdenie externých vplyvov ako napr. stability politickej situácie - možný vplyv tretej strany pri úmyselnom zlyhaní integrity zásobníka. Hodnota akceptovateľnosti rizika bude závisieť od množstva zamestnancov v prevádzke, popr. hustoty obyvateľstva v okolí.

RBIMS umožňuje manažmentu organizácie komplexne a efektívne zvažovať opatrenia, s ohľadom na externé a interné riziká ovplyvňujúce úspešnosť dosahovania stanovených podnikateľských zámerov.

„Tento článok bol vytvorený realizáciou projektu APVV-0337-11 „Výskum nových a novo vznikajúcich rizík priemyselných technológii v rámci integrovanej bezpečnosti ako predpoklad pre riadenie trvalého rozvoja“.

Použitá literatúra[1] ČSN ISO 31000:2010 Management rizik - Principy

a směrnice.[2] ČSN EN 61511-1 Funkčná bezpečnosť: 2005 Bezpečnostné

prístrojové systémy pre sektor priemyselných procesov.[3] Kotianová, Z.: Posudzovanie podnikov s podlimitnými

hodnotami vybraných nebezpečných látok. Doktorandská dizertačná práca. Košice: TU-SjF, 2010. 113 s.

[4] PAS 55-1:2008 Asset Management. Part 1: Specifi cation for the optimized management of physical assets. BSI.

[5] Pačaiová, H.; Sinay, J.; Glatz, J.: Bezpečnosť a riziká technických systémov. Edícia SjF TUKE Košice, Vienala Košice 2009, ISBN 978-80-553-0180-8-60-30-10.

[6] Skřehot, P. a kol.: Prevence nehod a havárií. VÚBP, Praha 2009. ISVN 978-80-86973-73-9.

[7] Sinay, J.; Markulík, J.: Nové trendy v oblasti manažmentu rizík. In Ergonómia 2010: progresívne metódy v ergonómii. Zborník prednášok: 24. - 25. 11. 2010, Žilina. Slovenská ergonomická spoločnosť (SES), 2010 S. 7-13. ISBN 978-80-970588-6-9.

[8] Sinay, J.; Oravec, M.; Pačaiová, H.: Nové požiadavky Európskej smernice na bezpečnosť strojov a jej dopady. In Defektoskopie 2007. Brno: VUT, 2007. p. 211-216. ISBN 978 8021 435 049.

[9] ISO 31000 Principles and Management - Training material. iNTeg-Risk. 2013 Stuttgart.



JUDr. Anna SamkováMinisterstvo práce a sociálních věcí ČR, oddělení bezpečnosti práceNa Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha [email protected]

AbstraktPříspěvek přináší krátký historický exkurs do oblasti vzniku

a vývoje právní úpravy BOZP, a to v oblasti vzdělávání fyzických osob a ověřování jejich znalostí v BOZP v České republice. Popisuje úlohu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) na úseku dalšího vzdělávání dospělých a ověřování jejich znalostí a dovedností v oblasti BOZP, a to jak z hlediska jeho věcné působnosti, tak vývoje pracovního práva, zahrnující rovněž otázky BOZP, a to zejména po roce 1965 až do současné doby. Příspěvek seznamuje s nejnovějšími informacemi o dalším vývoji práva v této oblasti s ohledem na rozšiřování EU o další státy, s ohledem na procesy globalizace, migrace pracovníků, nepříznivý demografi cký vývoj obyvatelstva v celé Evropě a v neposlední řadě i na politiku Evropské Unie na odstraňování překážek volného pohybu osob mezi jednotlivými státy EU. Dále příspěvek seznamuje s konkrétními informacemi, týkající se získávání odborné způsobilosti fyzických osob v oblasti BOZP podle zvláštních zákonů, především podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož návrh novely v březnu 2015 schválila vláda ČR, a který bude v dalších měsících tohoto roku předmětem dalšího jednání v Parlamentu ČR s cílem nabytí účinnosti návrhu novely zákona v dohledné době. Kromě toho přináší informace o získávání odborné způsobilosti podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). V tomto případě se jedná o získávání profesních kvalifi kací dospělých pracovníků, kteří nejsou vzděláváni v systému školských zařízení, ale vychází se z předpokladu jejich již existujících odborných znalostí a dovedností získaných praxí, které se zkouškou podle tohoto zákona ověřují. Jednotlivé profesní kvalifi kace jsou po svém schválení obsaženy v Národní soustavě kvalifi kací a jsou často podle zvláštních právních předpisů předpokladem pro výkon určitých povolání, kde právní předpis požaduje určitou odbornou způsobilost. Třetím proudem získávání odborných způsobilostí, a to i v oblasti BOZP je proces akreditace subjektů pověřených Českým institutem pro akreditaci. Příspěvek dále uvádí, že nelze zapomenout ani na právní institut uznávání odborných kvalifi kací podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifi kace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifi kace). Tento zákon vychází z obecného systému vzájemného uznávání odborných kvalifi kací (včetně odborné způsobilosti v oblasti BOZP) členských států Evropských společenství, jehož základem je rovnocennost formálních kvalifi kací a zajištění odbornosti výkonu příslušné činnosti v těchto státech.

Orgán veřejné správy řešící v České republice problematiku získávání odborných způsobilostí v oblasti BOZP

Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústřední orgán, který má ve své věcné působnosti i problematiku odborných způsobilostí fyzických osob v BOZP. Toto ministerstvo, které vzniklo v roce 1968, bylo v roce 1988 zrušeno a jeho zaměstnanci přešli na Ministerstvo fi nancí nebo Ministerstvo zdravotnictví. Na krátkou

dobu vzniklo koncem roku 1989 dokonce Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Již v červenci 1990 však bylo toto ministerstvo zrušeno a novelou kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., a to zákonem č. 203/1990 Sb., vzniklo nové Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „MPSV“), které existuje do současné doby. Do jeho věcné působnosti explicitně patří i bezpečnost práce, která byla zpočátku v kompetenčním zákonu zahrnována do oblasti „pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti“. V důsledku rozhodnutí o vstupu ČR do EU byl i na MPSV v roce 1999 zahájen proces postupného přijímání směrnic a jejich transpozice do národního práva. V oblasti BOZP se jednalo, zvl. o rámcovou směrnici Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se BOZP. Tato skutečnost se projevila formálně-právně i v tom, že „bezpečnost práce“ byla v § 9 kompetenčního zákona již jmenovitě uvedena ve věcné působnosti MPSV. Významným mezníkem pro další vývoj pracovního práva v oblasti BOZP, včetně bližší úpravy právního institutu odborné způsobilosti, byla tzv. harmonizační novela zákoníku práce č. 65/1965 Sb., která byla provedena zákonem č. 155/2000 Sb. Skutečnost rostoucího významu BOZP a její právní úpravy s cílem snižování celospolečenských nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání se však neodrazila v organizačním členění ministerstva, ale víceméně naopak, protože v roce 1991 byl odbor bezpečnosti práce zrušen a činnosti v této oblasti zajišťovali zaměstnanci zařazeni do jiných odborů MPSV. Avšak silný tlak EU na postupnou transpozici desítek dalších „bezpečnostních“ směrnic (tzn. práva Evropských společenství) a nutnost reagovat změnou právních norem na společenské změny v naší společnosti i v Evropě vyvolal v polovině roku 1999 potřebu opětovného zřízení odboru bezpečnosti práce, jehož zaměstnanci dostali uloženo splnit obtížný úkol, a to ve spolupráci s legislativním odborem zajistit promítnutí nových koncepci v BOZP obsažených ve směrnicích EU včas do národního práva, tj. do přijetí ČR do EU v roce 2004. Toto období patří v ČR k velkému „boomu“ schvalování právních norem v oblasti BOZP, během kterého vznikla řada nových zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, které nahrazovaly úplně či zčásti dosavadní právní předpisy, jako např. byla novelizována vyhláška č. 48/1982 Sb., Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ale vznikaly i zcela nové právní předpisy, které se změnami platí dodnes. Mezi ně patří na úseku ověřování odborných způsobilostí zejména zákon č. 309/2006 Sb. a zákon č. 179/2006 Sb. a k nim příslušná nařízení vlády či vyhlášky.

Platná právní úprava získávání odborné způsobilosti v oblasti BOZP v současné době v České republice

Dnes lze v ČR získat odbornou způsobilost v oblasti BOZP, jak bylo již zmiňováno, třemi způsoby. První způsob je získávání odborné způsobilosti fyzickou osobou pro zajišťování úkolů v prevenci rizik anebo odborné způsobilosti pro činnosti koordinátora BOZP na staveništi podle § 10 a § 14 až § 18 zákona č. 309/2006 Sb. Platné osvědčení v těchto odborných způsobilostech je zákonným předpokladem pro výkon jejich činností v praxi. Podrobnosti právní úpravy budou zmíněny později. Druhým způsobem získávání odborné způsobilosti nejen v oblasti BOZP je získávání profesních kvalifi kací podle zákona č. 179/2006 Sb., na který navazují další zvláštní právní předpisy, které ukládají, aby konkrétní pracovní činnosti vykonávaly fyzické osoby s požadovanou odbornou způsobilostí, např. pro práci pracovních potápěčů. Proces tvorby profesních kvalifi kací je od roku 2007 kontinuální, avšak není bez problémů, protože při jejich tvorbě musí být důsledně respektovány

Odborná způsobilost fyzických osob v BOZP v České republice podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění návrhu jeho poslední novely v roce 2015



na povinnosti zaměstnavatele, je tento povinen určit jednoho nebo více zaměstnanců k provádění činností v prevenci rizik, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat sám. Přitom směrnice v čl. 7 odst. 8 ukládá členským státům EU v národní právní normě upravit kromě jiného i nezbytné schopnosti a způsobilosti těchto osob. Z tohoto důvodu v § 21 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. bylo stanoveno, že vláda vydá nařízení vlády, ve kterém stanoví zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti, obsah a způsob provedení zkoušky, jejich organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšně vykonané zkoušce (osvědčení), vedení dokumentace o zkouškách a další otázky.

Průběh zkoušek podle stávajícího zákona č. 309/2006 Sb. a poznatky a zkušenosti z kontrol MPSV při zkouškách

MPSV podle § 20 odst. 1 a podle § 20 odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb. je oprávněno jednak udělovat, pozastavovat, měnit rušit nebo prodlužovat akreditace a současně i kontrolovat u držitelů akreditací dodržování právních předpisů a podmínek rozhodnutí vydaném MPSV, a to nejen kontrolou dokumentace o zkouškách, ale i při samotných zkouškách, které jsou jinak neveřejné. Při této činnosti anebo ze zasílaných stejnopisů osvědčení a informací o zkouškách jsou u držitelů akreditací odhalována jednak slabá místa v projektu zkoušek vyplývající z praktické činnosti při provádění zkoušek, především nedodržování stanoveného zkušebního procesu ve schváleném projektu zkoušek a rovněž porušování principů objektivnosti a nepodjatosti zkoušek, čímž jsou na trhu neodůvodněně subjekty, které snižují úroveň odborné způsobilosti u držitelů osvědčení. Tyto nedostatky vyplývají z toho, že je ověřování prováděno v rámci komerční činnosti, kterou držitelé akreditací při zkouškách vykonávají. Proto se MPSV snaží tyto negativní jevy odhalovat a vést držitele akreditace k nápravě.

Předpokládané cíle novelizace zákona č. 309/2006 Sb.V souladu s Legislativním plánem práce vlády ČR na rok

2014 se v současné projednává v Parlamentu ČR návrh novely tohoto zákona který byl schválen vládou ČR a jehož obsahem je chybějící výklad některých základních pojmů, doplnění a upřesnění zákonných předpokladů odborné způsobilosti koordinátora BOZP na staveništích a zapracování poznatků orgánů inspekce práce a MPSV z jejich kontrol v této oblasti. Hlavním cílem navrhované novely zákona je však uvedení stávajícího zákona do souladu s požadavky a poznatky z praxe, které vyplynuly z provádění zákona za uplynulých 8 let platnosti a jeho účinnosti.

Nejdůležitější navrhované změny zákona č. 309/2006 Sb.• Specifi kovat v zákonu používané pojmy: zadavatel stavby,

zhotovitel, staveniště. Ve stávajícím zákonu byly v roce 2006 zavedeny nové pojmy, které nebyly v zákoně vysvětleny, a proto si musela praxe vystačit s aplikací práva v praxi sama. Uživatelé tohoto zákona, tj. jak zaměstnavatelé, zaměstnanci a odborně způsobilé osoby, však při přípravě návrhu novely zákona požadovali, aby tyto pojmy měly jednotný výklad. Tento výklad je obsažen v § 3 a v § 14 odst. 1návrhu novely zákona.

• Upřesnit v § 9 odst. 1 písm. a) odpovědnost zaměstnavatele za zajišťování BOZP nejen při hlavní jeho činnosti, ale ve všech činnostech, kde zaměstnavatel působí.

• Doplnit povinnosti zaměstnavatele v § 9 odst. 3 písm. d) a e) v oblasti BOZP o povinnosti zajistit účast odborně způsobilé osoby na pravidelném hodnocení BOZP, a zajistit součinnost této odborně způsobilé osoby s ostatními odborně způsobilými osobami podle zvláštních právních předpisů.

• Upřesnit ustanovení § 9 odst. 7, tj. kdo bude koordinovat činnost několika odborně způsobilých osob v prevenci rizik na pracovišti určených zaměstnavatelem. Navrhuje se, aby zaměstnavatel byl povinen písemně určit jednoho z nich koordinací.

stávající systémy získávání odborné způsobilosti fyzických osob podle jiných zákonů. S profesními kvalifi kacemi je třeba zmínit i právní institut rekvalifi kací podle § 108 zákona č. 434/2005 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a s tím souvisejících dalších otázek. Třetím způsobem získávání odborné způsobilosti je, ověřování znalostí a dovedností akreditovanými subjekty, tj. subjekty, které získaly akreditaci od Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. (dále jen „ČIA“). ČIA přitom postupuje podle principů jednotného evropského akreditačního systému, který funguje podle jednotných pravidel a subjekty akredituje podle mezinárodně uznávaných norem. Přitom vychází z „Nového legislativního rámce EU“, zahrnujícího nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES), kterými se stanoví požadavky na akreditace a dozor nad trhem. ČIA akredituje státní i soukromé subjekty kromě jiného i pro certifi kaci personálu, kdy akreditované subjekty ověřují u fyzických osob požadované odborné způsobilosti. ČIA je národní akreditační orgán notifi kovaný Evropskou komisí, která poskytuje své služby v souladu s platnými právními předpisy ve všech oblastech akreditace a při akreditaci subjektů v oblasti certifi kace personálu postupuje podle ČSN EN ISO/IEC 17024 z roku 2013 nazvané „Posuzování shody - Všeobecné požadavky na orgány pro certifi kaci osob“. Pokud podnikající subjekt získá od akreditačního orgánu osvědčení, tak dokládá, že splňuje požadavky pro provádění činností posuzování shody, které stanoví harmonizované standardy obsažené v technických nebo jiných normách. Jedná se o případy, kdy zejména zahraniční subjekty vyžadují od budoucích zaměstnanců ze zahraničí (z ČR) certifi kát o tom, že daná odborná způsobilost byla získána v rámci národního práva a odpovídá evropským normám, např. i v oblasti certifi kace personálu. Přitom je třeba připomenout, že akreditace jsou používány nejen na povinném, ale i na dobrovolném základě v souvislosti s posuzováním shody bez ohledu na právním postavení orgánu, který akreditaci provádí. Výše uvedené informace je třeba doplnit o informaci, že určitou formou získávání odborné způsobilosti pro výkon činností cizinců v ČR je právní institut „uznávání odborných kvalifi kací“ podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifi kace, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely tohoto zákona se odbornou kvalifi kací rozumí způsobilost k výkonu regulované činnosti, kterou lze prokázat dokladem o formální kvalifi kaci (soubor dokladů o formálním vzdělání a praxi v oboru), průkazem odborné způsobilosti nebo dokladem o výkonu předmětné činnosti. Podle tohoto zákona se v souladu s řadou směrnic, tj. s právem Evropských společenství, postupuje pro účely zajištění volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy EU s ohledem na migraci obyvatelstva. Tímto zákonem je upraven postup oprávněných orgánů (správních úřadů nebo profesních komor) při uznávání odborné kvalifi kace získané pracovníkem v jiném členském státě EU. Uznávacím orgánem pro odborné kvalifi kace v oblasti BOZP je MPSV, které se řídí veřejným zájmem a zájmem právnických a fyzických osob, které by mohly být narušeny výkonem regulované činnosti osobami s nedostatečnou odbornou kvalifi kací. Systém uznávání odborných kvalifi kací se používá subsidiárně, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva neupravuje tuto otázku jinak.

Podrobnosti o získávání odborné způsobilosti v oblasti BOZP v ČR podle zákona č. 309/2006 Sb.

Ve stejné době, tj. v roce 2006, kdy se připravoval návrh zákoníku práce, kde jsou v V. Části upraveny základní pojmy a povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP se současně zpracovával i návrh zákona č. 309/2006 Sb. V ZP v oblasti BOZP se stanoví, že zaměstnavatel má objektivní a ničím nezpochybnitelnou povinnost za zajišťování BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců (dále jen „rizika“) a za prevenci rizik defi novanou v § 102 odst. 2 ZP. Zákon č. 309/2006 Sb. v návaznosti na článek 7 „Služby pro ochranu a prevenci rizik“ rámcové směrnice Rady 89/391/EHS na rozdíl od ZP stanoví, že bez ohledu



povinností zadavatelů staveb, které následně významným způsobem negativně ovlivňují bezpečnost práci ve výstavbě.

• Doplnit v § 30 odst. 1 (zákona č. 251/2005 Sb.) nové skutkové podstaty správních deliktů právnických osob, a to v případě neplnění povinností zadavatele stavby jako právnické osoby vyplývající z § 14 a § 15 odst. 2 (zákona č. 309/2006 Sb.) v navrhovaném znění. Stanovením skutkových podstat nových správních deliktů se umožní více než dosud postihovat nedodržování stanovených povinností zadavatelů staveb, které následně významným způsobem negativně ovlivňuje bezpečnost práci ve výstavbě.

• Upravit Přílohu č. 2 Živnosti vázané zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání u předmětu podnikání „Poskytování služeb v oblasti BOZP“ tak, že se mění stávající text na § 10 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. c) zákona, protože se v návrhu novely zákona č. 309/2006 Sb. navrhuje odlišně upravit zákonné předpoklady odborné způsobilosti pro uchazeče o vykonání zkoušky koordinátora.

ZávěrSoučasná situace v oblasti pracovních úrazů a nemocí

z povolání není stále uspokojivá, přestože poklesl počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i počet smrtelných pracovních úrazů poklesl (ze 187 smrtelných PÚ v roce 2004 na 113 v roce 2013), tak stále nemůžeme být s tímto stavem usmířeni. Kromě jiného i proto, že průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro PÚ se zvyšuje a dosáhla 56 kalendářních dnů. Stále však jsou celospolečenské ztráty i ztráty rodin velké, a proto je úlohou odborně způsobilých osob, aby svoji činnost na pracovištích a na staveništích vykonávaly v souladu s platnými právními předpisy a s největší odbornou péčí, protože jinak k zajišťování BOZP nepřispívají, jak se od nich očekává, ale kromě toho se vystavují trestněprávnímu postihu v případě, že dojde ke škodní události anebo postihu od zaměstnavatele, popř. postihu od jiných subjektů v rámci občanskoprávního vztahu.

• Upřesnit zákonné předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob v prevenci rizik dle § 10 odst. 1 pro fyzické osoby a zpřísnit zákonné předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob dle § 10 odst. 2 (zákona č. 309/2006 Sb.) pro fyzické osoby (zvyšují se nároky na vzdělání a odbornou praxi) k činnostem koordinátora.

• Zákonem stanovit odborně způsobilým osobám povinnost vést si chronologický seznam svých smluvních vztahů a opatřovat zpracované dokumenty svým jménem a vlastnoručním podpisem.

• Zřídit evidenci všech odborně způsobilých osob a stanovit povinnosti při jejím vedení. V současné době již vede MPSV seznam odborně způsobilých osob, který uveřejňuje, ale bez fyzických osob, které k uveřejnění nedaly souhlas. Pro prosazování politiky zvyšování úrovně odborné úrovně výkonu činností odborně způsobilých osob je sledování jejich počtu celkem a v regiónech a v průběhu času velmi důležité. Další využití údajů z této evidence spočívá v bezplatném poskytování těchto údajů ostatním orgánům veřejné správy podle zvláštních právních předpisů, např. pro povolování poskytování služeb v oblasti BOZP podle živnostenského zákona nebo při výkonu kontrol orgánů inspekce práce podle zákona o inspekci práce.

• Rozšířit okruh osob vymezený v § 12 (zákona č. 309/2006 Sb.) o nové písm. e), a to v souladu s novým občanským zákoníkem; jedná se o rozšíření o další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného podniku.

• Odkázat v § 15 odst. 2 (zákona č. 309/2006 Sb.) na zmocnění pro schválení prováděcího právního předpisu, týkajícího se minimálních požadavků na plán. Ve stávající právní úpravě toto není upraveno a často jsou plány BOZP formální, příliš obsáhlé s ohledem na velikost a druh stavby a zahrnují věci, které do tohoto dokumentu nepatří.

• Upřesnit v § 15 odst. 3 povinnost zadavatele stavby v oblasti BOZP. Ukládá se mu, aby zajistil, že v dokumentaci staveb zpracovávané ve fázi přípravy stavby byly zahrnuty požadavky na oblast BOZP v souladu s platnou právní úpravou, a to z toho důvodu, aby se náklady na BOZP zahrnuly do celkových nákladů na zhotovení stavby již v době, kdy je to výhodné, aby jednotliví zhotovitelé ucházející se o zakázku věděli, s jakou částkou budou muset v tomto konkrétním případě počítat na zajištění BOZP.

• Upřesnit v § 16 povinnosti zhotovitele a v § 18 povinnosti koordinátora BOZP při přípravě stavby a při její realizaci. Záměrem je tyto povinnosti upřesnit tak, aby bylo možno zhotovitele a koordinátory BOZP na staveništi lépe postihovat v případech, že neplní svoje povinnosti tak, jak jim zákon ukládá. Dosavadní poznatky inspektorů orgánů inspekce práce ukazují na to, že někteří z nich, zejména koordinátoři BOZP, ve snaze mít co nejvíce zakázek, uzavírají více smluv o výkonu činnosti koordinátora BOZP než jsou schopni nejen časově, ale i odborně zvládnout, a proto svoji činnost nevykonávají zcela správně. Jedním z důsledků tohoto stavu je, že pak koordinátoři BOZP nemají předpokládanou autoritu nejen u zadavatelů staveb, ani u jednotlivých zhotovitelů na stavbách, kteří právní předpisy v oblasti BOZP často podceňují.

• Stanovit ve zmocnění pro prováděcí právní předpis požadavky na praktické dovednosti uchazečů o zkoušku, které spočívá ve zpracování písemné dokumentace v oboru zkoušky a blíže stanovit obsah a způsob absolvování periodické zkoušky po ukončení platnosti jejich osvědčení, tj. po každých 5ti letech od první úspěšně vykonané předchozí zkoušky.

• Doplnit v § 17 odst. 1 (zákona č. 251/2005 Sb.) nové skutkové podstaty přestupků fyzických osob, a to v případě neplnění povinností zadavatele stavby jako fyzické osoby vyplývající z § 14 a § 15 odst. 2 (zákona č. 309/2006 Sb.) navrhované novely zákona. Stanovením nových skutkových podstat přestupků se umožní postihovat více než dosud nedodržování zákonných



Dr.h.c.mult. prof. Ing. Juraj Sinay, DrSc.Ing. Slavomíra Vargová, PhD.Technická univerzita v Košiciach, Strojnícka fakultaLetná 9, 042 00 Košice, Slovenská [email protected]

AbstraktNové prístupy v rámci systémov manažmentu bezpečnosti

vo všetkých jej formách si vyžadujú, aby si každý človek uvedomoval riziká, s ktorými musí žiť tak na pracovisku ako aj dennom živote. Včasné identifi kovanie komplexných vzťahov je podstatou defi novania rizík a predpoklad pre rozhodovacie procesy vrcholových manažérov pred, počas a po negatívnom jave (kríze). Preto musia byť v oblasti vzdelávania vytvorené také podmienky, aby riadiaci odborníci v oblasti riadenia BOZP (rizík) získali nielen odborné zručnosti ale aj schopnosti riadiť všetky činnosti v rámci preventívnych opatrení.

Kľúčové slováKompetencia; kvalifi kácia; efektívne riadenie rizík; BOZP.

AbstractNew approaches in the context of safety management systems

of all types require that each person aware of the risks, which must live in the workplace and daily life. Early identifi cation of complex relationships is the essence of the defi nition of risks and assumptions for decision making executives before, during and after the negative phenomenon (crisis). Therefore, they must be in the fi eld of education created such conditions that the management specialists in the management of occupational health and safety (risk) acquired not only professional skills but also the ability to manage all activities as a precautionary measure.

KeywordsCompetence; qualifi cation; effective risk management; OSH.

ÚvodManažment bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (BOZP)

je možné vnímať ako integráciu jednotlivých oblastí, ktoré majú za cieľ zabezpečiť bezpečnosť v systéme človek - technika - spoločnosť. Z tohto poznania je možné odvodiť, že manažment BOZP a tým aj manažment rizika je súčasťou vedy o bezpečnosti. Ešte pred niekoľkými rokmi tvrdili experti, že bezpečnostná technika patrí do skupiny technických vedných odborov. Predpokladalo sa, že automatizácia vo väčšine oblasti techniky sa bude rýchlo presadzovať a tým sa bude ľudský faktor v podstatne menšej miere podieľať na vzniku negatívnych javov v technike a v rámci spoločenských vzťahov. Vývoj techniky aj ako súčasti občianskeho života jednoznačne potvrdil, že je množstvo oblastí, v ktorých úlohu človeka nie je možné nahradiť.

Odborník v oblasti bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, v bezpečnosti technických systémov ale aj v oblasti občianskej bezpečnosti by mal v sebe integrovať vedomosti a skúsenosti príp. zručnosti strojára, elektrikára, fyzika, chemika, psychológa, sociológa, lekára príp. iných odborníkov. Preto sa vyžaduje od kvalifi kovaného odborníka v oblasti bezpečnosti aby sa vyznačoval

schopnosťou prijať nové informácie z rôznych vedných disciplín, roztriediť ich, posúdiť ich dôležitosť a významnosť a následne vytvoriť podmienky pre tímovú prácu. Je to podmienené tým, že všetky súčasné legislatívne predpisy v rámci Európskej únie napr. Smernice 391/89/ES alebo 42/2006/ES presne defi nujú náročné požiadavky kladené na integráciu bezpečnosti do vlastnosti výrobkov, príp. do štruktúr výrobných technológií. [1]

Činnosti v rámci manažérstva BOZP vyžadujú poznanie zložitých (viac parametrických) vzťahov medzi technikou (stroje a strojové systémy), organizáciou práce a humánnymi faktorom (obsluhou, zamestnancami, tretími osobami). Intenzita týchto činnosti je určovaná potrebami spoločenských systémov a stupňom rozvoja a úrovňou existujúcich poznatkov aj ako výsledkov výskumu v oblasti riadenia rizík s cieľom zabezpečiť aktiváciu účinných preventívnych opatrení.

Dôležité je to aj v etape, kde je človek tvorcom prostriedkov (napr. stroje, strojové systémy, pracoviská) pre používanie v rôznych priemyselných technológiách tzn. má možnosť ovplyvniť riziká už na začiatku ich technického života.

Pre zabezpečenie podmienok bezpečnej práce je nevyhnutná aplikácia efektívnych preventívnych opatrení s cieľom venovať intenzívnu pozornosť humánnemu faktoru na pracovnom mieste. V tejto súvislosti je povinnosťou užívateľa strojov a strojových systémov riziká na pracovisku identifi kovať a vykonať opatrenia na ich odstránenie príp. minimalizovanie a tým vytvoriť podmienky pre aplikáciu účinných preventívnych opatrení. Schopnosť realizovať tieto opatrenia si vyžaduje multidisciplinárny prístup čo predpokladá zavedenie systémov prípravy odborníkov s cieľom získať adekvátne kompetencie. [2, 3]

1 Kompetencia a kvalifi káciePribližne od 1990 sa v odborných kruhoch viac hovorí

o kompetencii ako o kvalifi kácii odborníkov. Kvalifi kácia, ako predpoklad pre vykonávanie určitých činnosti sa stáva problematickým. Je to dané tým, že zahrňuje predovšetkým splnenie defi novaných podmienok pre vykonávanie činnosti v rámci niektorej konkrétnej oblasti činnosti prepojené na osobné predpoklady. Kompetencie nie sú v všeobecnosti vzťahované ku konkrétnej profesii alebo činnosti ale viac na všeobecné schopnosti (dispozície) človeka pre zvládnutie dôležitých požiadaviek, vyplývajúcich z charakteru aplikácie efektívnych preventívnych opatrení. Neorientujú sa len na teoretické vedomosti získavané v procese vzdelávania ale zohľadňujú sa nadobudnuté praktické skúsenosti. Pojem „kľúčové kvalifi kácie“ sa niekedy používa ako synonymum k pojmu „kompetencia“. [3, 4]

Kompetencia v sebe zahrňuje skúsenosti, zručnosti, vedomosti ako súčasti kvalifi kácie, poznatky a komunikačné schopnosti. Jednou z rozhodujúcich kompetencii je tzv. odborná kompetencia alebo kompetencia v odbore.

1.1 Kompetencie v rámci manažérstva BOZPKompetencie pre oblasť riadenie BOZP v sebe zahrňujú -

obr. 1 [5]:• Vedomosti (poznatky) z rôznych vedných oblasti a ich

koordinované využitie v závislosti na jednotlivých oblastiach ako súčasti komplexného posúdenia rizika.

Kompetencie pre efektívne vykonávanie činnosti v rámci riadenia BOZPCompetencies for Effective Implementation of Activities in the OSH Management



- kompetencie riadiacich pracovníkov sú presne defi nované,- zabezpečenie formy a obsahu zastupiteľnosti.

2 Vzdelávanie ako súčasť získavania kompetenciíKompetencia odborníka musí vychádzať z jeho odborných

vedomostí. Len v tom prípade môže byť partnerom odborníkov v etape plánovania a konštrukcie, nákupu, návrhu vhodných technologických a logistických procesov, výberu vhodných materiálov, výroby, skúšania a voľbe stratégie údržby ako aj pri realizácii rôznych oblasti vzdelávania.

Včasné identifi kovanie komplexných vzťahov je podstatou defi novania rizík a predpoklad pre rozhodovacie procesy vrcholových manažérov pred, počas a po negatívnom jave (kríze). Preto musia byť v oblasti vzdelávania vytvorené podmienky tak, aby riadiaci odborníci v oblasti bezpečnosti (riadenia rizík) získali nielen odborné vedomosti ale aj schopnosti riadiť všetky činnosti v rámci preventívnych opatrení.

Niektoré z modulov pre získanie kompetencii v rámci riadenia BOZP je možné defi novať takto - obr. 2 [5]:- identifi kácia rizík - multidisciplinárny prístup,- analýza a odhad rizík - prepojenie prírodovedného (matematická

štatistika) a technického prístupu,- aplikácia metód pre minimalizáciu rizík - prevencia - vo forme

multidisciplinárneho prístupu,- tréning a vzdelávanie pri zohľadnení aktuálneho právneho rámca,- manažment kritických situácii - skúsenosti a zručnosti v rámci

riadenia rizík v podmienkach priemyselnej praxe,- efektívna komunikácia (práca s verejnosťou, sprostredkovanie

informácii o pôsobení rizík v spoločnosti).

Obr. 2 Model sprostredkovania kompetencii odborníkom v oblasti riadenia BOZP

Vývoj vo všetkých oblastiach bezpečnosti práce si vyžaduje zvýšené nároky na zamestnancov učiť sa. Dnes je vzdelávanie súčasťou pripravenosti na zvládnutie zmien na pracovnom trhu, pričom musí obsahovať aj získavanie praktických skúsenosti úž počas štúdia. To platí pre študentov bakalárskeho, ako aj inžinierskeho štúdia na vysokých školách, kde sa bezpečnosť vyučuje ako samostatný študijný program alebo ako súčasť študijných plánov iných študijných odborov. Odborná kompetencia potrebná pre riešenie otázok BOZP v podniku musí byť zabezpečená odborníkmi pre túto oblasť avšak fi remná kultúra bezpečnosti musí

• Praktické skúsenosti a zručnosti z oblasti aplikácie systémov manažérstva BOZP získané počas prevádzky strojov a strojových systémov v reálnych podmienkach priemyselných technológii.

Obr. 1 Defi novanie súčasti kompetencie pre oblasť riadenia BOZP

Súčasťou kompetencii pre oblasť manažmentu BOZP musia byť tieto skutočnosti: • bezpečnosť a tým aj riziká nepoznajú hranice štátov - sú súčasťou

globalizovaných pracovných trhov - smernice EU,• existencia Európskeho vzdelávacieho a výskumného priestoru

a jeho pôsobenia vo svetových štruktúrach,• identifi kovanie minimálnych požiadaviek na jadro kompetencii,

ktoré musia byť základom pre vytvorenie balíka požadovaných vedomosti vo forme vzdelávacieho základu - tento balík musí obsahovať základné požiadavky vyplývajúce s európskej legislatívy v podmienkach EU ako aj národných legislatívnych predpisov,

• možnosť vytvárania medzinárodných vzdelávacích sieti zohľadňujúcich podmienky národných systémov vzdelávania vo všetkých jeho formách,

• nadobudnutie konkrétnych skúsenosti z praxe ako súčasť prípravy na výkon povolanie.

Odborníci v oblasti riadenia BOZP a tým aj v rámci riadenia rizík využívajú svoje kompetencie predovšetkým v týchto oblastiach:- riadenie systémov BOZP v rámci spoločnosti príp. podniku,

v súlade s platnou legislatívou v zhode so zásadami fi remnej kultúry,

- zabezpečenie účinnej ochrany zdravia všetkých ľudí, v spolupráci s vrcholovým manažmentom fi rmy a v spolupráci s národnými autoritami pre oblasť BOZP pri identifi kovaní nebezpečenstiev, ohrození, posúdení rizík v rôznych oblastiach činnosti v rámci podniku,

- odstránenie a minimalizovanie rizík ako súčasť efektívnych preventívnych opatrení.

1.2 Stanovenie úloh a kompetenciíOblasti zodpovednosti a úloh u vedúcich pracovníkov v oblasti

bezpečnosti práce ako aj požadované kompetencie musia byť presne stanovené. Súčasne musia byť určené oblasti rozhodovania. Jedná sa pritom o tieto požiadavky:- vedúci pracovníci poznajú ich povinnosti v oblasti BOZP,- povinnosti zamestnávateľa sú písomne formulované a delegované

na odborníkov pre riadenie BOZP v rámci fi rmy,- úlohy všetkých aktérov v systéme BOZP (manažovania rizík) sú

navzájom odsúhlasené a defi nované tak, aby mali k dispozícii dostatok času na ich realizovanie,

Vedomosti Poznatky

Kompetencie pre safety & security

PRAX, SKÚSENOSTI, ZRU NOSTIProjekt Vysokoškoláci do praxe

Vysoké školy ako motory rozvoja konkurencieschopnej spolo nosti.

Jazyky

Spolo enské vedy

PsychológiaEkonomikaPedagogikaSociológiaPrávoKomunikáciaPolitológia

Prírodné vedy

MatematikaFyzikaChémiaBiológiaAstronómiaEnviromentalistikaEkológiaMeteorológia

Technické vedy

StavebníctvoElektrotechnika, automatizáciaStrojárstvoMateriálové inžinierstvoBioinžinierstvoTechnika prostrediaNanotechnológia

Informa né vedy

InformatikaInforma né technológieKomunika né systémySoftvérHardvérProstriedky komunikácie

Verejné zdravotníctvoPrvá pomoc



- riešenie prípadových štúdií v reálnych prevádzkových podmienkach fi riem, verejných a spoločenských inštitúciách a pod.

ZáverZískané kompetencie sa musia formulovať a následne

nadobudnúť tak, aby boli experti v oblasti manažérstva BOZP (rizík) schopní vytvárať koncepcie systémov na minimalizáciu rizík ako účinnej formy prevencie, zavádzať ich do praxe v rámci fi riem príp. rôznych odvetví spoločnosti, monitorovať (sledovať) ich následný ďalší vývoj a prispôsobovať novým technikám a technológiám včítane strojov a strojových systémov. Dôležitou oblasťou je aj riadenie ľudí tak v normálnych pracovných podmienkach ako aj v podmienkach poruchových stavov pri zohľadnení tendencii vytvárania systémov na integrované riadenie bezpečnosti teda tam kde sa realizujú činnosti v rámci Safety a Security (napr. energetika predovšetkým jadrová, získavanie a prenos energetických médií).

Požiadavkou spoločnosti a národného hospodárstva je aby sa riadenie BOZP nerealizovalo izolovane, ale tak aby bolo súčasťou integrovaného prístupu v rámci riadenia rizík a tomu je potrebné prispôsobiť systémy pre sprostredkovanie kompetencii odborníkom pre ich riadenia ale aj vrcholovým manažérom pre ich integráciu v rámci komplexných systémov riadenia fi rmy.

Obsah tejto publikácie vznikol v rámci riešenia úlohy projektu VEGA 1/0150/15, Vývoj metód implementácie a verifi kácie integrovaných systémov bezpečnosti strojov, strojových systémov a priemyselných technológii.

Použitá literatúra [1] Sinay, J.: Safety Management in a Competitive Business

Environment. CRC Press 2014, s. 204, ISBN 978-1482203851. [2] Sinay, J.: Bezpečná technika, bezpečné pracoviská - atribúty

prosperujúcej spoločnosti. SjF TUKE 2011, s. 264, ISBN 978-80-553-0750-3.

[3] Technologische Kompetenz - 110622-CP-1-2003-1-DE-Grundtvig-G1 S. 23 bis 35.

[4] Zauberformel “Kompetenz” - Beitrag zur Klärung eines strapazierten Begriffs - BAUA Aktuell 3-2009, S. 5 bis 9.

[5] Sinay, J.: Anforderungen an eine moderne Arbeitsgesellschaft - Arbeitsschutztag Sachsen-Anhalt, Landesarbeitskreis für Arbeitssicherheit und Gesundheitsschutz in Sachsen-Anhalt. Otto von Guericke Universität Magdeburg/SRN, 2010.

[6] Sinay, J.,Bischoff, H.J.: Integration of safety into engineering educational programs - obligation or free decision? In: Unsere Vision: Prävention nachhaltig gestalten: 20.Weltkongress für Sicherheit und Gesundheit bei der Arbeit 2014: Globales Forum Prävention: 24-27 August 2014, Frankfurt. Berlin: DGUV, 2014 P. 53-53. ISBN 978-3-86423-127-8.

byť zabezpečená všetkými zamestnancami, ktorí si uvedomujú význam a úlohu prevencie v rámci všetkých činností vo fi rme.

Súčasné vzdelávacie systémy, predovšetkým v oblasti bakalárskeho a inžinierskeho vzdelávania sa vyznačujú „otvorenosťou“. Nie je to len v oblasti vzdelávacích mobilít a mobilít učiteľov, pri výmene vedeckých a odborných informácií, ale aj pri vykonávaní prevádzkových praxí vo fi rmách a spoločných riešeniach v rámci medzinárodných riešiteľských tímov. Dôvodom pre tieto aktivity je snaha mať na trhu práce dobre pripravených odborníkov z časti aj s praktickými skúsenosťami, schopných pracovať v rôznych krajinách kde majú materské koncerny svoje fi rmy ako súčasti globálnej ekonomiky!

Vzdelávanie odborníkov v oblasti BOZP ako aj bezpečnosti technických systémov, ako súčasti formovania kompetencii odborníkov pre systémy riadenia rizík, je možné realizovať formou vysokoškolského štúdia napríklad podľa obr. 3 alebo formou celoživotného vzdelávania. [6]

Obr. 3 Model špecializovaného štúdia

V modernej spoločnosti sa mimo iné očakáva, že bezpečnosť ako vlastnosť všetkých výrobkov a technológií, je prioritným cieľom všetkých činností. Aby bolo možné tento cieľ dosiahnuť je dôležité, aby súčasťou študijných programov bolo nadobudnutie vedomostí a skúseností z klasických inžinierskych odborov ako napr. strojárske odbory, výrobné technológie, stavebníctvo, montánne vedy, elektrotechnika ako aj nadobudnutie minimálneho množstvo praktických skúsenosti.

V dôsledku globalizácie trhov práce, vývoja nových techník a technológií vznikajú nové riziká. Požiadavky kladené na vznikajúce medzinárodné trhy práce sú podmienené integráciou európskej legislatívy do legislatívy jednotlivých členských štátov. Táto skutočnosť vytvára podmienky pre spoluprácu v oblasti výskumu a vysokoškolského vzdelávania predovšetkým medzi krajinami v rámci EU s cieľom vytvárať podmienky pre jednotnú „európsku“ kultúru bezpečnosti v nadnárodných spoločnostiach.

Niektoré z modulov pre získanie kompetencii v rámci riadenia rizík je možné defi novať takto:- identifi kácia rizík - multidisciplinárny prístup,- analýza a odhad rizík - prepojenie prírodovedného (matematická

štatistika) a technického prístupu,- aplikácia metód pre minimalizáciu rizík - prevencia,- právny rámec - legislatíva - spoločenstva+ národná,- manažment kritických situácii - spoločenský prístup, politológia,

psychológia, sociológia a pod.,- princípy efektívnej komunikácie (práca s verejnosťou,

sprostredkovanie informácii o pôsobené rizík v spoločnosti),

Praxv priemysle

Bc. Strojárstvo Stavebníctvo IKT Manažérstvokvality

Bezpečnosťa ochranazdravia pri

práci

Ochranaživotnéhoprostredia

Ing.Manažérstvo

kvality

Bezpečnosťstrojov a

technickýchsystémov

Manažérstvoživotnéhoprostredia

PhD.Bezpečnosť strojov atechnických systémovbezpečnosť a ochrana

zdravia pri práci

praxpovolanie

praxpovolanie

vedavýskummanažérske pozície



RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D.1,3

Mgr. František Houser2

Ing. Jakub Marek3

1VÚJE Česká republika s.r.o.Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5 - Smíchov2VÚJE Česká republika s.r.o.Jaderná elektrárna Temelín, 373 05 Temelín - elektrárna3Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.Divišova 235, 503 02 [email protected], [email protected], [email protected]

AbstraktRole člověka v pracovních systémech se v uplynulých

20 letech značně změnila. Na většině pracovišť došlo k implementaci výpočetní a komunikační techniky (ICT), což sice lidem na jednu stranu usnadnilo práci, ale na stranu druhou vedlo ke zvýšení tlaku na jejich pracovní výkon. Širší využití ICT si v mnoha ohledech vynutilo vyšší nároky na adaptabilitu jednotlivců na nové pracovní podmínky. Spolu s tím obvykle došlo také k redukci personálního obsazení na většině pracovišť, což se nutně projevilo ve zvýšení nároků na senzorický a mentální výkon zbylých pracovníků. Typickým příkladem jsou řídicí centra, dispečinky a velíny. Zde moderní technika jednoznačně pomohla zvýšit efektivitu řízení technologického procesu a současně snížila pravděpodobnost lidského selhání. Ovšem tato změna vyvolala též řadu ergonomických rizik, které byly do té doby spíše ojedinělé. Jedná se zejména o trvalou pracovní polohu vsedě, zrakovou zátěž a psychickou zátěž. Jejich důsledky se v poslední době začínají významně promítat do statistik nemocí z povolání, což tuto problematiku činí značně aktuální. Z tohoto důvodu jsme se v rámci řešení projektu TD020017 pokusili podrobněji prozkoumat kvalitu pracovního prostředí ve vybraných řídicích centrech a pomocí dotazníkového šetření získat také subjektivní názory samotných operátorů. Tento článek tak shrnuje nejzajímavější výsledky z provedeného výzkumu.

Klíčová slovaErgonomie; prevence rizik; řídicí pracoviště; lidský činitel.

Abstract Human role in work systems has changed during last 20 years

signifi cantly. Information and communication (ICT) technology was implemented in most of work places, what facilitated human work on one hand, but it increased pressure on human performance on the other hand. Wider use of ICT enforced demands higher individual adaptability to new work conditions in many ways. In addition there occurred staff reduction in most of work places, what got evinced in higher demands on sensual and mental performance of remind personal. Among typical examples belong control rooms, dispatchings and control centers. In this cases modern technology helped to increase technological process control effi ciency and it reduced human failure probability at the same time. Nevertheless this change evoked many ergonomic risks, which were sporadic until the time. The thing in question is the permanent sitting work position, visual burden and mental burden. Theirs consequences begin show in job-related illness statistic signifi cantly, what makes this problematic actual considerably. For the reason we tried to

explore work environment quality in detail in chosen control centers within project TD020017 framework and to obtain subjective staff opinion via questionnaire set. This article summarize the most interesting results of the accomplished research.

KeywordsErgonomics; risk prevention; control rooms; human factors.

ÚvodOblast známá jako řízení procesů má z pohledu ergonomie

dlouhou tradici. Termín „proces“ se zde totiž vztahuje ke zpracovatelskému průmyslu, což je odvětví, kde se energie a hmota vzájemně transformují. Typickým příkladem jsou jaderné elektrárny nebo průmyslové výrobny (chemie, papírenství, potravinářství aj.). Procesy, které zde probíhají, jsou různě složité a technologicky náročné. Všechny je ale potřeba řídit, neboť prvořadým úkolem je zajistit bezpečnost provozu a kvalitu produkce. S tím však souvisí také řada rizik, z nichž samostatnou skupinu představují rizika ergonomická. Setkávat se s nimi můžeme zejména v řídicích centrech, které představují specifi cká pracoviště s umělým prostředím. Na rozdíl od mechanického způsobu řízení, který se uskutečňuje ovládáním konkrétního řízeného prvku člověkem (např. otevření ventilu), se zde řízení provádí prostřednictvím artefaktů. Ty představují umělé vazby mezi ovládačem a řízeným prvkem, takže operátor neovládá konkrétní zařízení, nýbrž k tomuto účelu využívá „prostředníka“ v podobě ovládacího pultu, panelu nebo displejů (VDU). V extrémním případě, jako jsou jaderné elektrárny, musí být všechny ovládací procesy řízeny pouze pomocí artefaktů, aby se předešlo k selhání lidského faktoru [1]. Takto vykonávaná práce však vyžaduje značný mentální a senzorický výkon operátorů, což se nutně odráží v jejich psychické zátěži.

Interakce v systému člověk-stroj Z historického pohledu lze konstatovat, že zavádění

automatizace řízení významně omezilo příležitosti k lidské chybě. Na druhou stranu ale operátorům také omezilo možnost získávat přímou zpětnou vazbu od ovládaného zařízení, jakož i kontakt s každodenní realitou panující ve výrobní části, kterou řídí. Konstrukce řídicích systémů a provozní postupy se proto neustále zlepšovaly, aby se riziko lidské chyby snížilo na minimum [2]. Původní analogové řídicí systémy byly v 90. letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století postupně nahrazeny modernější technikou. Důvodem byla především dostupnost kvalitativně lepší a výkonnější řídicí a kontrolní techniky. Navíc, pro starší typy zařízení postupně klesala dostupnost náhradních dílů, což vedlo k neúměrnému nárůstu nákladů na jejich provoz a údržbu [3].

Tato modernizace si však vynutila změny v pracovním prostředí řídicích center a také v samotném charakteru práce operátorů. Vznikla tak nová ergonomická rizika, která ovlivnila spolehlivost lidského faktoru a to pozitivním i negativním způsobem. Spolu s tím se zrodily také nové přístupy, které se zaobírají otázkami spolehlivosti systémů člověk-stroj. V rámci hodnocení spolehlivosti systémů člověk-stroj je primární snahou odhalit potenciálně nebezpečné situace, které mohou vést ke vzniku poruchy technického zařízení nebo k lidské chybě [4]. Tyto poznatky jsou následně využity pro úpravu konstrukce technických zařízení, softwarového vybavení a standardů řízení, což zvyšuje spolehlivost celého systému. Ačkoli je každý stroj výplodem lidské činnosti včetně všech svých omezení

Ergonomická rizika a pracovní podmínky operátorů v řídicích centrechErgonomic Risks and Working Conditions of Operators in Control Rooms



vsedě s polohou vstoje. Úkolem operátorů je sledovat vybrané ukazatele na zobrazovacích jednotkách (VDU), popřípadě na dalších vizuálních sdělovačích (např. závěry z televizních kamer) a v reakci na danou situaci provádět potřebné zásahy za pomocí ručních nebo elektronických ovládačů (klávesnice, myši, ikony na VDU apod.). Ačkoli těžiště práce operátorů spočívá převážně ve sledování VDU, nejedná se o trvalé sledování zobrazovacích jednotek, neboť provoz je obvykle řízen automaticky a roli člověka lze vnímat spíše jako dozorovou. Řídicí software je vybaven prvky aktivní ochrany (blokace, alarmová hlášení apod.), což snižuje psychickou zátěž operátorů pramenící z pocitu odpovědnosti za bezproblémový provoz. Z hlediska požadavků na mentální výkon a vigilanci operátorů má práce v řídicím centru charakter krátkodobých okamžitých podnětů střídaných dlouhými časovými úseky s klidovým režimem. Podle potřeby operátoři mezi sebou komunikují, nezřídka pak i s personálem mimo řídicí centrum.

Vlastní terénní šetření bylo provedeno podle speciálně navržené metodiky, která sestávala ze tří částí:1) Posouzení vybraných faktorů pracovního prostředí zahrnující

měření:• Tepelně vlhkostních podmínek;• Intenzity osvětlení a osvětlenost plochy zrakového úkolu;• Kvality pracovního ovzduší;• Hluku.

2) Strukturovaný sběr dat pomocí ergonomického checklistu zaměřeného na:• Ochranné funkce objektu; • Řešení a uspořádání interiéru;• Zázemí a hygienické podmínky;• Požární bezpečnost;• Údržba interiéru;• Pracovní stanice;• Pracovní sedadla;• Ovládače a sdělovače;• Zobrazovací jednotky;• Velkorozměrové zobrazovací displeje;• Řešení a uspořádání informací na obrazovkách.

3) Získání zpětné vazby od operátorů pomocí:• Dotazníku pro hodnocení zátěže pracovníků faktory

pracovního prostředí;• Dotazníku pro subjektivní posouzení úrovně diskomfortu.

V rámci první části šetření bylo provedeno měření faktorů pracovního prostředí. Ačkoli v řídicích centrech obvykle nedochází k výraznému překračování nebo nedodržení stanovených hygienických limitů, provedená měření mohou přinést zajímavé informace, což byl i tento případ (viz tab. 1). V klimatizovaném řídicím centru bylo podle očekávání pozorováno zhoršené mikroklima. Pokud jde o teplotu, tak ta se v průběhu dne může měnit a proto dělat závěry z měření provedeného během jedné pracovní směny nelze. Naproti tomu problém s výměnou vzduchu již mívá časově ustálený charakter. Ačkoli samotná rychlost proudění vzduchu splňuje legislativně stanovené limity, díky nevhodně rozmístěným vyústkám vzduchotechniky dochází často k obtěžování operátorů nepříjemným průvanem. Také požadavky na osvětlenost pracovního úkolu nebývají mnohdy dodrženy, ale stejně jako i v těchto případech, to bylo dáno nevhodným nastavením svítidel samotnými operátory. Ve všech měřených řídicích centrech byl zjištěn problém s hlukem. Ten se z objektivních technologických důvodů nedaří držet pod 50 decibely (pro 8 hodinovou směnu), resp. 51,8 decibely (pro 12 hodinovou směnu). Zjištěné časově vážené průměry hodnot LAeq se pohybovaly okolo

a nedostatků, lidé snadno podléhají pocitu, že nikdy neselžou [2]. Bohužel, toto sebeuspokojení bylo příčinou nejedné havárie.

Jako příklad lze uvést havárii v jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979. Jednu z prvních z otázek, na kterou se při jejím vyšetřování upřela pozornost, bylo rozhraní člověk-stroj. Vyšetřovací Kemenyho komise totiž zjistila, že rozvoji nehodového děje významně napomohla řada přispívajících faktorů, mezi které patřily jak chyby v řízení, tak i špatné informace a nedostatky v řešení blokové dozorny. Konkrétně se jednalo o barevné kódování některých alarmů na panelech, které nebyly provedeny v souladu s předepsanými standardy [5], ačkoli se mělo všeobecně za to, že jsou řešeny správně. Tato zjištění iniciovala provedení rozsáhlých ergonomických studií na blokových dozornách v jaderných elektrárnách provozovaných ve Francii, Japonsku a USA a přijetí řady nápravných opatření. Jednalo se například o vylepšení uspořádání konzol, řídících panelů, systémů zobrazení bezpečnostních parametrů (SPDS) ad. Od poloviny 80. let 20. století se postupně začaly objevovat úvahy o potřebě změnit stávající systémy kontroly a řízení s cílem zlepšit spolehlivost a bezpečnost provozu [6]. Základní myšlenkou zprvu bylo zahrnout do nově navrhovaných systémů řízení prvky aktivní bezpečnosti, jež měly prakticky vyloučit možnost vzniku havárie v důsledku chybného zásahu obsluhy. Byly tedy provedeny rozsáhlé studie problematiky spolehlivosti lidského faktoru [7], které postupně vedly k představě, že jednorázová selhání operátorů jsou očekávatelná a lze je spolehlivě predikovat [8]. To vedlo k myšlence, že nežádoucí důsledky lidských chyb je možné odvrátit vhodně navrženými ochrannými bariérami [9], což v jaderné energetice následně vedlo k rozvoji principu ochrany do hloubky. Některé nehody v chemickém průmyslu ale poukázaly také na existenci jiného jevu, kterým je opožděná reakce. Ve složitých technologických celcích totiž lidská chyba nemusí vždy vést k přímému a okamžitému efektu na ovládaném zařízení, nýbrž se může projevit se zpožděním a mnohdy na jiném místě, než kde by jej bylo logické očekávat [10].

Má-li být tedy snížena možnost chybování operátorů, je nutné věnovat lidskému činiteli zvýšený zájem již ve fázi návrhu celého pracovního systému [11]. K tomuto účelu lze v principu využít dva různé přístupy: 1) integrace požadavků na lidského činitele již ve fázi návrhu

řídicího centra (tj. Human-Centered Design) [12] anebo 2) úprava pracovních podmínek operátorů ve fázi provozu řídicího

centra [13].

První přístup je všeobecně výhodnější, neboť umožňuje lépe zohlednit potřeby operátorů, které mohou limitovat jejich fyzický, senzorický nebo mentální výkon. Pomocí nejrůznějších SW nástrojů lze také poměrně snadno vizualizovat každé navrhované pracoviště ve 3D prostředí, provést simulace dosahových vzdáleností, lokální fyzické zátěže či omezení plynoucí z navrhovaného dispozičního řešení [14]. Nevýhodou tohoto přístupu ovšem je, že nedokáže predikovat subjektivní pocity operátorů (tj. jejich zpětnou vazbu), neboť řídicí centrum v této fázi existuje pouze na papíře. Ačkoli druhý přístup by měl být spíše nouzovým řešením, jeho silnou stránkou je, že pomocí něj lze posuzovat již existující pracoviště. Do hodnocení lze tedy zahrnout zkušenosti operátorů, které mnohdy pomohou cíleněji defi novat vhodná nápravná opatření. Nicméně je potřeba si uvědomit, že tato opatření obvykle neumožní provést stavebně-technické úpravy v objektu ani významnější úpravy dispozice interiérů [15]. I přes tato omezení existuje u řady provozovatelů zájem o postupné zlepšování stávajícího stavu a proto je tento přístup v praxi využíván. Východiskem je provedení terénního šetření, které musí být pečlivě připraveno a provedeno.

Terénní šetření ve vybraných řídicích centrechV rámci řešení projektu TD020017 jsme provedli několik

terénních šetření v řídicích centrech. Obsluha zde po většinu směny pracuje v poloze vsedě, ale má i možnost střídat polohu



• zcela vyhovuje,• nevýznamná odchylka,• významná odchylka,• zcela nevyhovuje.

Uvedený checklist byl aplikován na všech třech posuzovaných řídicích centrech. Jelikož ale v současnosti probíhá evaluace způsobu jeho semikvantitativního vyhodnocení, nebyla sebraná

data do této práce zahrnuta.Třetí částí ergonomického šetření byl sběr

dat pomocí dvou verifi kovaných dotazníků, které byly převzaty z odborné literatury [16, 17]. Vlastní vyplnění operátoři prováděli ve svém soukromí a v klidu. Prvním dotazníkem byl Dotazník pro hodnocení zátěže faktory pracovních podmínek navržený Matouškem, který je určen pro získání subjektivních názorů probandů týkajících se jejich pracovního místa, pracovního prostředí, pracovní zátěže, obtěžujících faktorů a organizace práce. Dotazník obsahuje 81 tvrzení a kontra tvrzení, na které proband odpovídá prostřednictvím pěti bodové škály zahrnující varianty od „zcela souhlasím“ (penále 1 bod) až po „zcela nesouhlasím“ (penále 5 bodů). Pro vlastní vyhodnocení vyplněných dotazníků byl navržen nový postup, který umožnil lépe zužitkovat získaná data oproti dříve používanému prostému součtu penalizačních bodů. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí výpočtu průměrného skóre (resp. vážených průměrů) pro celkem sedm klíčových oblastí, jež sdružují data vždy z několika tematicky příbuzných aspektů:• Vybavení, pracovní podmínky a zázemí

(zahrnuje 8 aspektů);• Pracoviště, dispozice a úroveň zajištění

bezpečnosti práce (zahrnuje 10 aspektů);• Pracovní poloha a fyzická zátěž (zahrnuje

10 aspektů);• Únava, diskomfort a bolest (zahrnuje

17 aspektů);• Stres a psychická zátěž (zahrnuje 11 aspektů)• Řízení a organizace práce, motivace

zaměstnanců (zahrnuje 15 aspektů);• Sociální otázky, pracovní kolektiv

a diskriminace (zahrnuje 10 aspektů).

Medián vypočtený z hodnot průměrných skóre pak představuje celkový index zátěže, což je ukazatel sloužící pro zařazení daného pracovního systému do jedné ze čtyř kategorií dle úrovně zátěže operátorů (viz obr. 1).

Získané výsledky jsou uvedeny v tab. 2. V rámci všech sledovaných oblastí byla zjištěna

zvýšená zátěž, přičemž u oblasti „Pracovní poloha a fyzická zátěž“ byla ve všech třech případech tato hodnota nejvyšší (zvýrazněna tučně).

Celkově lze získané výsledky interpretovat následovně. Operátoři na hodnoceném velínu pracují prakticky nepřetržitě v poloze vsedě a chybí jim dostatek pohybu. Z toho pramení také četné stížnosti na bolest a diskomfort v oblasti bederní páteře, nohou a krční páteře. I přes dílčí stížnosti se ale většina operátorů domnívá, že pracovní podmínky neohrožují jejich zdraví. Jako celkově pozitivní výsledek u všech velínů lze spatřovat hodnocení dobré nálady během pracovní směny. To je patrně dáno tím, že operátoři mají svou práci rádi a mají pocit sounáležitosti k pracovní

55 dB. Samostatnou oblastí je pak kvalita pracovního ovzduší. Na žádném z měřených pracovišť nebylo vyhověno požadavkům pro ISO Class 8 podle ČSN EN ISO 14644-1. Dlužno ale podotknout, že toto kritérium není právně závazné; z hlediska hmotnostní koncentrace přítomných aerosolů ale byla kvalita pracovního ovzduší ve všech případech vyhovující.

Tab. 1 Výsledky měření vybraných faktorů pracovního prostředí

Vysvětlivky:

+ (Vyhovuje zcela) ± (Vyhovuje částečně) - (Nevyhovuje)

Druhou částí provedeného šetření bylo posouzení pracovních podmínek pomocí ergonomického checklistu. Ten byl navržen tak, aby umožňoval subjektivní posouzení celkem 288 aspektů na základě prohlídky pracoviště. V rámci posouzení každého aspektu byla realita porovnána s kritérii stanovenými platnou legislativou nebo technickými normami (ISO, EN, ČSN). Pokud pro některý aspekt dané kritérium nebylo stanoveno, bylo přihlíženo k doporučením vycházejícím z odborné literatury. Každý aspekt byl nakonec posouzen pomocí čtyřbodové škály:

Měřená veličina (značka) (předpis/standard) Limit

Výsledné posouzení

Řídící centrum

No. 1

Řídící centrum

No. 2

Řídící centrum

No. 3

Operativní teplota (to) pro třídu práce I(NV č. 361/2007 Sb.) 20 - 27 °C + + +

Operativní teplota (to) pro klimatizované pracoviště (NV č. 361/2007 Sb.)

Zima: 21,0 - 23,0 °CLéto: 23,5 - 25,5 °C -

Nebylo hodnoceno - klimatizace se

nepoužívá

Suchá teplota vzduchu (ta) pro pracoviště s činnostmi prováděnými převážně vsedě(ČSN EN ISO 11064-6)

Zima: 20,0 - 24,0 °CLéto: 23,0 - 26,0 °C ± ± ±

Rychlost proudění vzduchu (va)(NV č. 361/2007 Sb.) 0,01 - 0,2 m/s + + +

Relativní vlhkost vzduchu (Rh) (NV č. 361/2007 Sb.) 30 - 70 % + + +

Koncentrace CO2 pro mikroklimatický komfort (Standard WHO) ckomfort: ≤ 1000 ppm + ± +

Hygienický limit koncentrace CO2 pro pobytové místnosti (1 hod. bez výměny vzduchu) (Vyhláška 268/2009 Sb.)

ckomfort: ≤ 1500 ppm + + +

Přípustný expoziční limit CO2 (NV č. 361/2007 Sb.) PELCO2

≤ 5000 ppm + + +

Nejvyšší přípustná koncentrace CO2 (NV č. 361/2007 Sb.) NPK-PCO2

≤ 25000 ppm + + +

Přípustný expoziční limit inhalabilní frakce aerosolů celosměnový (NV č. 361/2007 Sb.) PELc ≤ 10,0 mg/m3 + + +

Maximální hodnoty hmotnostní koncentrace pevných částic (vyhláška č. 6/2003 Sb.)

PM10: ≤ 0,15 mg/m3 + + +

PM2.5: ≤ 0,08 mg/m3 + + +

Maximální počet částic při nevětraném ovzduší pro ISO Class 8 (ČSN EN ISO 14644-1)

Dp ≥ 0,5 μm: ≤ 3,52.106 #/m3 - - -

Dp ≥ 1 μm:≤ 8,32.105 #/m3 - - +

Dp ≥ 5 μm: ≤ 2,93.104 #/m3 - - +

Průměrná udržovaná osvětlenost v rovině zrakového úkolu (En) (ČSN EN 12464-1) En ≥ 300 lx ± - +

Osvětlenost pozadí v bezprostředním okolí zrakového úkolu (Ep) (ČSN EN 12464-1) Ep ≥ 200 lx + - +

Přípustný celosměnový expoziční limit hluku (vyhláška 272/2011 Sb.) LAeq(12h) ≤ 86,8 dB + + +

Celosměnový hygienický limit hluku (vyhláška 272/2011 Sb.) Llim(12h) ≤ 51,8 dB - - -

Hlukové pozadí pro pracoviště řídících center (při úrovni hlasitosti běžné řečové komunikace 65 až 70 dB) (doporučení WHO)

LA-pozadí ≤ 55 dB + + +



Vysvětlivky:Úroveň zátěže Celkový index zátěžeNízká zátěž 1,00 - 1,50Zvýšená zátěž 1,51 - 3,00Vysoká zátěž 3,01 - 4,50Extrémní zátěž 4,51 - 5,00

Výše uvedené výsledky byly zpracovány také do paprskových grafů, které dobře prezentují také vazby mezi jednotlivými oblastmi (viz obr. 2).

Řídící centrum No. 1



Obr. 2 Grafi cké vyjádření úrovně dílčích indexů zátěže v rámci jednotlivých oblastí a jejich vzájemných vazeb v pracovním systému

Druhým dotazníkem, který operátoři vyplňovali, byl Dotazník pro posouzení úrovně diskomfortu. Ten byl navržen podle „Nordic Questionaires“ [18]. V principu se jedná o velmi jednoduchý

skupině i k podniku jako celku. Po skončení práce se pak většinou necítí duševně ani fyzicky přepracováni, což svědčí o tom, že je zde dodržován optimální poměr pracovní zátěže a odpočinku. To dává dobrý předpoklad, že operátoři nastoupí na další směnu odpočatí a v dobré náladě, takže mohou podávat dostatečně kvalitní a spolehlivý pracovní výkon. Úroveň pracovního prostředí hodnotila většina probandů jako dobré, nicméně významná část operátorů si stěžovala na zrakové obtíže a únavu očí.

Obr. 1 Způsob vyhodnocení zátěže podle výsledného indexu zátěže

Tab. 2 Vyhodnocení zátěže pracovníků a hodnoty indexů zátěže

0

1

2

3

4

1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Index zát e

Úro

ve z

áte

Extrémní zát

Vysoká zát

Zvýšená zát

Nízká zát

Pracoviště (počet

probandů)Atribut Průměrné

skóre

Celkový index zátěže

Říd

ící c

entru

m

No.

1 (6

)

Vybavení, pracovní podmínky a zázemí 2,23

1,84

Pracoviště, dispozice a úroveň zajištění bezpečnosti práce 1,78

Pracovní poloha a fyzická zátěž 2,65

Únava, diskomfort a bolest 1,84

Stres a psychická zátěž 1,58

Řízení a organizace práce, motivace zaměstnanců 2,17

Sociální otázky, pracovní kolektiv a diskriminace 1,63

Říd

ící c

entru

m

No.

2 (1

3)


2,09







Říd

ící c

entru

m

No.

3 (5

)


2,25












Obr. 4 Hodnoty IBx pro skupiny operátorů pracujících v jednotlivých řídicích centrech

nástroj, který je zaměřen na sběr dat o zdravotních důsledcích zaujímané pracovní polohy a fyzické zátěže (zejména s ohledem na přetěžování lokálních svalových skupin pohybového aparátu). Dotazník zachycuje siluetu lidského těla (obr. 3), přičemž probandi do přiložené tabulky zaznamenávají symptomy bolesti, které v jednotlivých částech svého těla pociťují. Posuzuje se zvlášť pravá část těla a zvlášť levá. Subjektivní závažnost příznaků se vyjadřuje podle následující stupnice:• 0: vůbec žádná bolest;• 1: sotva znatelná bolest;• 2: mírná bolest;• 3: silná bolest;• 4: nesnesitelná bolest.

Obr. 3 Schéma lidské postavy určené pro hodnocení symptomů bolesti

Jelikož v materiálu SZÚ [16] není uveden návod pro vyhodnocení sebraných dat, bylo opět nutné navrhnout způsob vlastní. I v tomto případě bylo použito metody váženého průměru. Na rozdíl od předchozího dotazníku, ale v tomto případě nerozhoduje celkový počet probandů ve sledované skupině, neboť subjektivní pocity bolesti mohou mít řadu specifi ckých příčin souvisejících s tělesným a zdravotním stavem daného jedince, popřípadě s jeho životosprávou nebo návyky (např. špatné držení těla při sezení apod.). Hodnota váženého průměru představuje tzv. „index průměrné bolesti“ pro danou část těla (IBx), který je nutné vypočítat zvlášť pro pravou stranu a zvlášť pro levou stranu. Výpočet se provádí podle vzorce:

kde IBx je index bolesti pro danou část těla x (v pořadí odpovídajícím jednotlivým číselným indexům: 1-Krk/šíje, 2-Rameno, 3-Hrudní část zad, 4-Bederní část zad, 5-Paže, 6-Loket, 7 Předloktí, 8-Zápěstí/ruka, 9-Stehno, 10-Koleno, 11-Lýtka/holeň, 12-Chodidlo/kotník), i je intenzita bolesti dle škály uvedené v dotazníku (tj. 0 až 4), n je počet probandů uvádějících pro danou část těla (x) příslušnou intenzitu bolesti (i) a N je celkový počet probandů ve sledované skupině. Hodnota IBx se může pohybovat v intervalu <0; 4>.

I v tomto případě byly jednotlivé hodnoty vyneseny do grafů pro přehlednější prezentaci výsledků zjištěných u operátorů jednotlivých řídicích center (viz obr. 4).

4

0i

ix

i nIB

N



Použitá literatura[1] Cañas, J.J.; Velichkovsky, B.B.; Velichkovsky, B.M.:

Human factors and ergonomics. IAAP handbook of applied psychology (pp. 316-337). Wiley-Blackwell. 2011.

[2] Paleček, M.; Malý, S.; Gieci, A.: Spolehlivost lidského činitele. 1. vyd. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008. 138 p. ISBN 978-80-86973-28-9.

[3] Kropík, M.: Inovace systému ochran a řízení školního reaktoru VR-1. Bezpečnost jaderné energie. 2014, No 5/6, pp. 145-151.

[4] Havlíková, M.: Lidský faktor v systémech MMS. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online]. 2009, No. 1 Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-2009/havlikova_lidsky-faktor.html>.

[5] Bauer, R.L.: Safety and Health for Engineers. John Wiley and Sons, 2006. 756 p.

[6] Furet, J.: New concepts in control-room design. 1985. [online]. IAEA Bulletin, Autumn 1985. Dostupný z WWW: <http://www.iaea.org/Publications/Magazines/Bulletin/Bull273/27305392530.pdf>.

[7] Swain, A.D.; Guttman, H.E.: Handbook of human reliability analysis with emphasis on nuclear power plant applications. NUREG/CR-1278. US Nuclear Regulatory Commision, 1983.

[8] Kletz, T.A.: An Engineer View of Human Error. 2. ed. Institution of Chemical Engineers, 1991.

[9] Reason, J.: Human Error. Cambridge: Cambridge University Press, 1990.

[10] Meshkati, N.: Safety and Human Factors Considerations in Control Rooms of Oil and Gas Pipeline Systems: Conceptual Issues and Practical Observations. [on line]. 2006. Dostupné z www: < http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16554002>.

[11] Härefors, E.: Use of large screen displays in nuclear control room. [online]. 2009. Dostupný z WWW: < http://uu.diva-portal.org/smash/get/diva2:278953/FULLTEXT01.pdf>.

[12] Offi ce Ergonomics: Practical solutions for a safer workplace. [online]. Washington State Department of Labor and Industries. 2002. Dostupný z WWW: <http://www.lni.wa.gov/IPUB/417-133-000.pdf >.

[13] Skřehot, P.A.; Houser, F.: Ergonomické aspekty řídících center. In Aktualne otázky bezpečnosti práce: Recenzovaný zborník. Košice : Technická univerzita, 2014. ISBN 978-80-553-1780-9.

[14] Balážiková, M.; Hovanec, M.; Erdélyi, Š.: Designing a work environment using an ergonomic application model of the process of lathing two-wheel assemblies . In SGEM 2014: 14th international multidiscilinary scientifi c geoconference: GeoConference on Informatics, Geoinformatics and Remote Sensing. Sofi a: STEF92 Technology Ltd., 2014. ISBN 978-619-7105-10-0.

[15] Naito, T. a kol.: Control Room Design for Effi cient Plant Operation. [online]. 2011. Dostupný z WWW: <https://www.yokogawa.com/rd/pdf/TR/rd-te-r05401-008.pdf >.

[16] Hlávková, J.; Valečková, A.: Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik. [online]. Praha: SZÚ, 2007.

[17] Marek, J; Skřehot, P.: Základy aplikované ergonomie. Edice Bezpečný podnik, 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i, 2009. 118 s. ISBN 978-80-86973-58-6.

[18] Kuorinka, I. a kol.: Standardised Nordic questionnaires for the analysis of musculoskeletal symptoms. Applied Ergonomics, 1987, No. 3, pp. 233-237. [on line]. Dostupné z www: < http://www.uresp.ulaval.ca/backpaindefs/en/PDF/KuorinkaPaper.pdf>.

Pro interpretaci výsledků byla navržena hodnotící tabulka (viz tab. 3), která zahrnuje popis obecných symptomů bolesti a dobu trvání bolesti resp. relaxace. Poslední ukazatel, který lze z výsledků tohoto dotazníkového šetření získat, je ergatičnost daného pracovního místa (zejména s ohledem na sedadla, stoly a rozvržení pomůcek). Ergatičnost je určena mediánem hodnot všech IBx , přičemž jeho interpretaci uvádí pravý sloupec níže uvedené tabulky.

Tab. 3 Interpretace výsledků dat ze symptomatického dotazníkového šetření

ZávěrV rámci řešení projektu TD020017 byla navržena metodika

pro provádění terénního ergonomického šetření v řídicích centrech. Aplikace metodiky v praxi ukázala, že lze pomocí ní odhalit široké spektrum ergonomických rizik, která souvisejí jak s vlastním pracovištěm, tak i s charakterem práce operátorů. Kombinace měření, použití hodnotícího checklistu a aplikace dotazníkového šetření u operátorů evidentně poskytuje cenná data, která se vzájemně doplňují a jež umožňují získat detailní obrázek o stavu jednotlivých komponent zkoumaného pracovního systému. Na základě poznatků získaných z praxe nyní probíhá validace vybraných částí vyvíjené metodiky. Finální verze metodiky pak bude předložena k certifi kaci a poskytnuta odborné veřejnosti k využití.

PoděkováníVýsledky publikované v tomto článku vznikly díky fi nanční

podpoře Technologické agentury ČR v rámci řešení výzkumného projektu TD020017 „Hodnocení vlivu pracovního prostředí blokových dozoren průmyslových provozů na spolehlivost výkonu operátorů“, který je spolufi nancován Technologickou agenturou ČR.

Symptomy bolesti

(hodnota IBx)

Doba trvání bolesti a relaxace

Ergatičnost pracovního místa

Zanedbatelné (≤ 0,10)

Bolest se může vyskytnout ojediněle, po změně pracovní polohy ale rychle odezní.

Pracovní místo nepředstavuje riziko poškození zdraví ani diskomfort.

Mírné (0,11 - 0,40)

Bolest se dostavuje občasně a po skončení pracovní směny rychle odezní.

Pracovní místo nepředstavuje riziko poškození zdraví, avšak hrozí občasný diskomfort.

Střední (0,41 - 1,00)

Bolest se dostavuje častěji a po skončení pracovní směny odezní do několika hodin. U senzitivních jedinců mohou mít obtíže přetrvávající charakter.

Pracovní místo představuje mírné riziko poškození zdraví a častý diskomfort.

Závažné (1,01 - 2,00)

Bolest se dostavuje častěji a pociťuje ji většina pracovníků; bolest vede k přetrvávajícím obtížím, které odeznívají až po několika dnech.

Pracovní místo představuje významné riziko poškození zdraví a častý diskomfort. U některých jedinců hrozí vznik trvalých zdravotních následků.

Velmi závažné (≥ 2,01)

Bolest se dostavuje již krátce po zahájení ovládání stroje a pociťují ji všichni pracovníci; bolest vede k přetrvávajícím obtížím, které odeznívají až po několika týdnech či měsících.

Pracovní místo představuje závažné riziko poškození zdraví a trvalý diskomfort. U významného počtu jedinců hrozí vznik trvalých následků anebo nemoci z povolání.



Mgr. Ivana SlováčkováGünther KirschsteinKirschstein&Partner, Hamburg, NěmeckoZastoupení v ČR: Mgr. Ivana SlováčkováBezručova 194/34, 737 01 Český Těší[email protected]

AbstraktKultura bezpečnosti je součástí fi remní kultury. Zvyšování

úrovně kultury bezpečnosti s sebou nese také zlepšení fi remní kultury. Aplikováním nástrojů zaměřených na chování v oblasti bezpečnosti dochází ke zvýšení povědomí o bezpečnosti, posiluje se sebe - odpovědné jednání a dochází ke zlepšení komunikace a angažovanosti. To je spojeno se zvýšením produktivity a efektivity.

Klíčová slovaKultura bezpečnosti; fi remní kultura; chování; efektivita

a produktivita.

AbstractSafety culture is an integral part of corporate culture. Increasing

the level of safety culture entails also improvement of the overall corporate culture. Application of tools aimed at behaviour in the fi eld of safety results in the increase of safety awareness, improvement of communication among individual levels within a company, and better engagement of employees. It also reinforces self-reliable behaviour, and supports employees’ engagement. This all in its consequences leads to the increase of productivity and effectiveness.

KeywordsSafety culture; corporate culture; behaviour; effectiveness and

productivity.

Přístup společností k bezpečnosti a kultuře bezpečnosti V přístupu ke kultuře bezpečnosti je možné vidět celou škálu

úrovní. Od názoru, že kultura bezpečnosti je prázdný pojem a bezpečnost je nutné zlo, které zdržuje v práci a snižuje efektivitu až k postoji, že bezpečnost je na prvním místě - a to nejen na papíře, ale i v reálné každodenní práci. Tomu odpovídá i přístup vedení fi rem. Na jedné straně vidíme celou řadu společností, kde je bezpečnost zajištěna smlouvou s externím „bezpečákem“ až po fi rmy, kdy manažer bezpečnosti je součástí vedení a největším tahounem zvyšování kultury bezpečnosti je sám generální ředitel. Proč některé fi rmy investují tolik času, energie a fi nancí do bezpečnosti?

Důvodů je více. V prvé řadě je to zájem o zdraví svých zaměstnanců, nastavené fi remní hodnoty nebo požadavky zákazníků. Zároveň se ukazuje, že zvyšování kultury bezpečnosti má pozitivní vliv na celou fi remní kulturu, zlepšování komunikace, zvyšování angažovanosti a ve svém důsledku zvyšuje efektivitu práce. Proto je dobré do ní investovat čas, energii i fi nance.

Proč investovat do bezpečnosti?Pokud se na tuto otázku podíváme z čistě ekonomického

pohledu, je jasné, že se jako první okamžitě vybaví „tvrdá“ data. Jsou to přímé náklady spojené s úrazy ve fi rmě. Náklady spojené

s nepřítomností pracovníka, s jeho odškodněním, s jeho léčbou, případně pokutou. Mimo to jsou zde tzv. nepřímé, skryté náklady, které velmi často i několikanásobně převyšují náklady přímé. Jedná se například o náklady na zaškolení dalšího pracovníka, náklady vyplývající z nižší produktivity, náklady spojené s vyšetřováním nehody, náklady na zvýšenou administrativu, náklady související s poškozením dobrého jména společnosti, s nedůvěrou zaměstnanců a ztrátou zákazníků.

Bezpečnost jako prostředek pro zvýšení efektivity - příběh z praxe

Charles Duhigg v [1] popisuje změny, které nastaly v roce 1987 ve společnosti Alcoa. Firma se v té době dostala do problémů, začala ztrácet zákazníky a přicházet o zisky. Novým výkonným ředitelem byl zvolen Paul OŃeill. Jeho projev na uvítacím setkání byl zcela překvapivý. Místo aby hovořil o snižování nákladů a zvyšování zisků, začal hovořit o bezpečnosti a o tom, že chce, aby fi rma Alcoa měla nejbezpečnější výrobu v USA. Tento přístup byl zcela šokující a vyvolal značnou nedůvěru. Ukázalo se však, že soustředění na bezpečnost přineslo výsledky.

Do roka se výsledky Alcoa dostaly zpět na rekordní úroveň a když OŃeill roce 2000 odcházel, čistý roční zisk byl pětinásobný, než když přišel. Navíc se celý růst odehrál v době, kdy se Alcoa stala jednou z nejbezpečnějších fi rem světa.

Změny v bezpečnosti jako spouštěč změn V době kdy OŃeill do fi rmy nastupoval, bojovala Alcoa

o přežití. Čelila kritice ohledně kvality výrobků, a když se předchozí vedení snažilo o zlepšení v této oblasti, patnáct tisíc zaměstnanců zahájilo stávku. Zaměstnanci dokonce přinesli fi guríny, které oblékli jako manažery a spálili je - což zcela jasně vystihuje atmosféru, jaká v té době ve fi rmě panovala.

Situace akutně vyžadovala změnu. Změnu chování a komunikace, změnu zvyků, která by ve svém důsledku přinesla změny ve fungování společnosti. Bylo potřebné najít to, na čem by se všichni - zaměstnanci, odbory i vedení shodli. OŃeill se rozhodl změnit zvyky v oblasti bezpečnosti práce, protože každý si zasluhuje odcházet z práce zdravý. Bezpečnost bylo něco, co podporovaly odbory i manažeři, protože zranění znamenala ztrátu produktivity a nízkou morálku.

Avšak změny v oblasti bezpečnosti s sebou nesly radikální změny v uspořádání fi rmy, postojích a v komunikaci. Bylo důležité pochopit, PROČ dochází k úrazům, k tomu bylo potřebné pochopit, JAK dochází k chybám. Pokaždé, když došlo k úrazu, musel to prezident divize OŃeillovi ohlásit do 24 hodin včetně návrhu řešení, aby se situace již nikdy neopakovala. Aby to bylo možné, musela každá divize vybudovat nový komunikační systém, který by usnadnil, aby i ten nejnižší dělník mohl předat svůj návrh vedoucímu v co nejkratším čase.

Změnila se rigidní hierarchie a začaly se vytvářet nové zvyky. Díky zaměření na bezpečnost se zavedla pravidla, proti kterým dříve protestovaly odbory nebo manažeři. Navíc se bezpečnost začala pomalu stávat nezpochybnitelnou hodnotou fi rmy a některé zvyky se začaly přelévat i do ostatních oblastí života zaměstnanců - vytvořila se vysoká kultura bezpečnosti.

Tento přístup velmi názorně ukazuje, jak je možné posunout bezpečnost z úrovně „zákonné povinnosti“ ke sdílené společné

Proč investovat čas a fi nanční prostředky do zvyšování kultury bezpečnosti ve fi rmě?Why Investing Time and Financial Means to Increase Safety Culture in a Company?



Stadium 2Bezpečnost je považována za důležitý cíl, a to i bez externích

požadavků. Management se stále soustřeďuje na technická a procesní řešení a ne na chování. Bezpečnost je brána jako soustava cílů a úkolů s odpovědností. Po jisté době je dosaženo stavu, kdy už další zlepšení nenastává.

Některé charakteristiky:• management podporuje komunikaci mezi odděleními a funkcemi

organizace;• reakce managementu na chyby spočívá v zavádění dalších

kontrol a procedur a zajištění dalšího přeškolování;• organizace je ochotna se učit ze zkušeností expertních skupin;• vztahy mezi managementem a zaměstnanci jsou nepřátelské,

ale lze již nalézt řadu možností pro diskusi o společných cílech;• lidé jsou odměňováni za překonání cílů bez ohledu na dlouhodobé

následky;• v organizaci je více týmové práce.

Stadium 3Organizace přijala myšlenku trvalého zlepšování za svou

a aplikovala tento koncept na bezpečnost. V organizaci se klade silný důraz na komunikaci, školení, styl řízení a zvyšování účinnosti a efektivity.

Některé charakteristiky:• problémy jsou předvídány a řešeny dříve, než nastoupí;• spolupráce mezi odděleními a funkcemi je dobrá;• není konfl ikt mezi výrobou a bezpečností;• všechny chyby jsou viděny z hlediska variability procesů

s důrazem spíše na pochopení toho, co se stalo, než na hledání viníka a jeho obvinění;

• učení se od jiných lidí - v organizaci i mimo ni se cení;• lidé jsou respektováni a oceňováni za svůj příspěvek;• management a zaměstnanci se vzájemně podporují;• lidé jsou odměňováni za zlepšování postupů, stejně jako za

výsledky.

Lidé jsou považováni za důležitou součást systému organizace a je věnována pozornost uspokojování jejich potřeb, nejen dosahování technické efektivity.

Důraz na týmovou spolupráci, odměňování za přínos a vzájemná podpora managementu jsou zároveň znaky fi rem, které mají vysokou fi remní kulturu a angažované zaměstnance.

Kultura bezpečnosti je součástí fi remní kultury, jsou to spojené nádoby, a pokud změníte úroveň u jedné, změní se i u druhé. Dobrá zpráva je, že fi remní kulturu, stejně jako kulturu bezpečnosti je možné změnit.

Kultura se však dotýká našich postojů, toho jak jednáme, jak se chováme, je spojena s nepsanými pravidly a tady bohužel již nestačí jen technická nebo organizační řešení. Je třeba jít do hloubky a zaměřit se na chování. To je důvod, proč řada společností nedosáhne nejvyšší úrovně bezpečnosti a zůstane ve stadiu 2, protože změny chování vyžadují čas a změnu zvyků - což je spojeno s odporem.

Další modely popisující rozvoj kultury bezpečnosti S postupem času se objevovaly další defi nice kultury bezpečnosti

a také byly prezentovány různé modely kultury bezpečnosti, které defi novaly více stadií vývoje kultury bezpečnosti.

Mezi nejznámější a nejpopulárnější patří přístup společnosti DuPont, který k popisu kultury bezpečnosti ve fi rmě používá Bradleyho křivku. [5]

hodnotě, která může iniciovat změny i v ostatních oblastech života fi rmy a ve svém důsledku mít velmi pozitivní efekt na ekonomické výsledky.

Co je kultura bezpečnosti?Termín „kultura bezpečnosti“ byl poprvé použit skupinou

poradců Mezinárodní agentury pro atomovou energii (zkráceně MAAE, anglicky International Atomic Energy Agency, zkráceně IAEA) v souvislosti s havárií atomového reaktoru v Černobylu v roce 1986. Vyšetřovací komise zkoumající tuto nehodu došla k závěru, že hlavními příčinami vedoucími k přehřátí jádra reaktoru byly nedostatky spojené s kulturou bezpečnosti. [2, 3]

Pojem kultury bezpečnosti je defi nován v dokumentu INSAG-4/3/ následovně:

„Kultura bezpečnosti je taková soustava charakteristik a přístupů organizace a jednotlivců, která jako nejvyšší prioritu ustanovuje, že otázkám bezpečnosti jaderné elektrárny musí být věnována pozornost odpovídající jejich důležitosti.“ [4]

Co znamená vysoká kultura bezpečnosti? V publikaci [4] Kultura bezpečnosti v jaderných zařízeních jsou

uvedeny základní charakteristiky kultury bezpečnosti. Mezi jinými jsou zde jmenovány tyto atributy:• oddanost vrcholového managementu k bezpečnosti;• viditelné vůdcovství;• sebehodnocení - jeho účelem je podporovat neustálé zlepšování

výkonu v bezpečnosti pomocí přímého zapojení lidí do kritického přezkoumávání a zlepšování vlastní práce a pracovních výsledků;

• absence konfl iktů mezi bezpečností a výrobou - pracovníci by neměli improvizovat bez provedení hodnocení rizik a neměli by podstupovat rizika, aby ušetřili čas nebo dosáhli splnění daného úkolu;

• dodržování předpisů a postupů - postupy by také měly určovat, co se má dělat v případě neočekávané situace;

• zaměstnanci mají dotazovací přístup;• jasné úkoly pravomoci a odpovědnosti - jsou stanoveny cíle

včetně důsledků za plnění a neplnění;• motivace a spokojenost zaměstnanců v práci;• zapojení všech zaměstnanců;• spolupráce a týmová práce;• vztahy mezi manažery a zaměstnanci;• otevřenost a komunikace.

Vývoj kultury bezpečnosti je popsán ve třech stadiích, která jsou charakterizována hlavním předmětem zájmu:1. Bezpečnost je založena na pravidlech a předpisech;2. Bezpečnost je považována za cíl organizace;3. Bezpečnost lze vždy zlepšit.

Stadium 1 Firma vnímá bezpečnost jako externí požadavek a ne jako

aspekt chování, který jí dopomůže k úspěchu. Bezpečnost vidí jen jako technický problém.

Mezi základní charakteristiky tohoto stadia patří:• problémy se nepředvídají a organizace reaguje až na vzniklé

problémy;• komunikace mezi odděleními je slabá;• spolupráce a společné rozhodování je omezené;• lidé, kteří dělají chyby, jsou obviňováni z neschopnosti;• panuje defenzivní přístup ke kritice;• na lidi je nahlíženo jako na prvky systému;• vztah mezi managementem a zaměstnanci je nepřátelský.



• Hovoří zejména zaměstnanec, který je vnímán jako „expert“ na daném pracovišti.

• Velmi důležitou součástí auditu je také ocenění správného postupu. To je jedna z nejtěžších věcí - ocenit „jen“ správné chování. Na to většina z manažerů není zvyklá.

Je zajímavé pozorovat, jak probíhají takové audity. I vedoucí, kteří každodenně „proběhnou“ svůj úsek, často s překvapením konstatují, jak si při Safety Walks všimli věcí, které předtím neviděli. Zaměstnanci jsou zpočátku opatrní, nedůvěřiví a čekají kontrolu, která opět bude hledat hlavně chyby, ale místo toho s nimi chce manažer hovořit. Za chvíli nervozita a strach opadne a často se rozvine zajímavá diskuse.

Pokud řadový pracovník vidí, že jeho práce je oceněna, pokud opravdu cítí zájem a uznání, zvyšuje se jeho důvěra a vnitřní motivace. Když se navíc uskuteční některý z jeho návrhů, dochází k naplnění jeho potřeby seberealizace.

V případě, že něco není v pořádku, je samozřejmě nutné na nedostatek upozornit. Pokud se jedná o nebezpečné chování, musí být pro pracovníka spojeno s nepříjemným důsledkem například ve formě rozhovoru. Ale i ten je možné vést tak, aby zde byl prostor pro osobní závazek pracovníka ke změně chování.

ZávěrZvyšování kultury bezpečnosti je dlouhodobý proces, který

vyžaduje, aby si management uvědomil svou nezastupitelnou roli v této oblasti a stal se „motorem“ ne pouze pozorovatelem nebo kontrolorem. Ve svém důsledku pak pozitivní změny v oblasti bezpečnosti mohou přinést změny i v jiných oblastech, včetně ovlivnění motivace pracovníků a také zvýšení kvality a produktivity.

Použitá literatura[1] Duhigg Ch.: Síla zvyku, Proč děláme to, co děláme a jak to

změnit, 1. vydání, Brno, BizBooks 2013, 280 s. ISBN 978-80-265-0055-1.

[2] Summary Report on the Post-Accident Review Meeting on the Chernobyl Accident, Safety Series No. 75-INSAG-1, International Atomic Energy Agency, Vienna 1986.

[3] Safety Culture. A report by the International Nuclear Safety Advisory Group, Safety Series No.75-INSAG-4, International Atomic Energy Agency, Vienna, 1991.

[4] Kultura bezpečnosti v jaderných zařízeních: Návod pro použití při zvyšování kultury bezpečnosti, IAEA-TECDOC-1329, 1. vyd. Praha: Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2010, 108 s. ISBN 978-80-86973-44-9.

[5] The DuPont Bradley Curve [on line], [cit.dne 17. 4. 2015]. Dostupný na World Wide Web: < http://www.dupont.com/products-and-services/consulting-services-process-technologies/brands/sustainable-solutions/sub-brands/operational-risk-management/uses-and-applications/bradley-curve.html>.

[6] Fleming, Mark, Safety culture maturity model, Prepared by The Keil Centre, Offshore technology report 2000/49, Health and Safety Executive, 7 p. ISBN 0 7176 1919 2.

Ta defi nuje 4 základní fáze vývoje kultury bezpečnosti:• Reactive; • Dependent;• Independent;• Interdependent.

Přestože jsou tentokrát defi nována 4 stadia, i zde platí, že v nejvyšším stadiu nazvaném Interdependent patří mezi význačné charakteristiky týmová práce, hrdost na organizaci, spolupráce, důvěra, pomoc ostatním, upozornění druhých na nebezpečí, pocit zodpovědnosti za bezpečnost. Společnost DuPont rovněž tvrdí, že se zvyšující se úrovní kultury bezpečnosti klesá počet zranění a zároveň roste efektivita a produktivita společnosti.

Safety maturity model vyvinutý v Keil Centre [6] popisuje pět stadií vývoje kultury bezpečnosti. I zde je v nejvyšší fázi nazvané Continuous improvement - Trvalé zlepšování kladen důraz na prevenci úrazů a to nejen v práci, ale i doma. V tomto stadiu všichni zaměstnanci sdílejí víru v to, že bezpečnost je kritickým aspektem jejich práce a akceptují, že je důležitá i prevence mimopracovních úrazů.

Nástroje pro zlepšování kultury bezpečnosti a jejich působení na další oblasti

Z našich zkušeností, které jsme získali během doby, kdy se zabýváme analýzou kultury bezpečnosti, vyplývá, že slabými místy ve fi rmách bývá stanovení vize a cílů bezpečnosti, postoj vedení a zapojení všech úrovní zaměstnanců do práce v této oblasti.

Neznamená to, že by cíle nebyly vytýčeny, ale velmi často jsou to jen reaktivní cíle týkající se počtu nehod. Navíc nejsou dostatečně komunikovány. Všeobecně je velkou překážkou na cestě ke zvyšování kultury bezpečnosti leadership, styl řízení a komunikace managementu s podřízenými. Jak se postupně zvyšuje úroveň bezpečnosti, je potřebné měnit i styl vedení. Od tlaku - direktivního vedení zaměřeného na cíl, k metodám tahu - vedení orientovaného na zapojování zaměstnanců a na změny. Je nutné vybudovat vzájemnou důvěru, dát zaměstnancům prostor pro iniciaci a realizaci nápadů, vyžadovat zpětnou vazbu a zapojit je do procesu změn. Je nutné změnit přístup k chybám a opustit kulturu hledání viníka.

K tomu slouží zavádění nebo úprava nástrojů v oblasti bezpečnosti tak, aby byly zaměřeny na chování a podporovaly změny požadovaným směrem. I zde však platí, že jsou to jen nástroje, a to, jak bude využit jejich potenciál, záleží zejména na vedení fi rmy a její důslednosti.

Audity bezpečného chování - Safety Walks Na Auditech bezpečného chování - Safety Walks lze ukázat,

odlišnosti od „klasických“ nástrojů v oblasti bezpečnosti. Bohužel se může stát, že při nedůsledném zavádění sklouzne jejich provádění ke standardním kontrolám zaměřeným na hledání chyb a nedosáhne se požadovaného efektu. Safety Walks se liší od klasické kontroly nebo auditu v několika bodech:• Jsou zejména zviditelněním zájmu vedení o bezpečnost.• Jsou prováděny dvojicí z vyššího managementu (bez zástupce

HSE nebo BOZP). • Většinou jsou prováděny na „cizím“ oddělení (pokud je to možné).• Auditoři se soustředí jen na jedno pracoviště.• Pracoviště nějakou dobu pozorují a sledují chování.• Zaměřují se na pozitivní stránky a ne pouze na vyhledávání chyb

a nedostatků.• Následně vedou s pracovníkem rozhovor o tom, co právě dělá,

co se mu může stát, jak se chová, aby se mu nic nestalo, a ptají se na jeho návrhy.



Ing. Erika Sujová, PhD.doc. Ing. Helena Čierna, PhD.Technická univerzita vo Zvolene, Fakulta environmentálnej a výrobnej technikyul. Študentská č. 26, 960 53 Zvolen, Slovenská [email protected], [email protected]

AbstraktSpoločenská zodpovednosť predstavuje moderný koncept

podnikania, ktorý zohľadňuje nielen ekonomické záujmy podnikateľského subjektu, ale tiež sociálne a etické otázky. V článku sú uvedené jednotlivé faktory, ktoré pôsobia na charakter sociálnej a etickej zodpovednosti organizácií, pričom hlavný dôraz je kladený na zodpovednosť voči vlastným zamestnancom. Tu rezonuje v prvom rade dodržiavanie záväzných predpisov BOZP a celkovo starostlivosť o bezpečnosť a zdravie zamestnancov. Správne defi novaná kultúra bezpečnosti opierajúca sa o podnikovú kultúru pomáha organizáciám úspešne zvládnuť požiadavky kladené na spoločenskú zodpovednosť podnikateľských subjektov. Na druhej strane, dodržiavanie princípov spoločenskej zodpovednosti podmieňuje kreovanie vyspelej kultúry bezpečnosti, keďže požiadavky na obidva systémy sa v mnohých smeroch prelínajú a dopĺňajú.

Kľúčové slováKultúra bezpečnosti; spoločenská zodpovednosť podnikov.

AbstractSocial responsibility is a modern concept of the business

fi elds, which takes into account not only the economic interests of the business entity, but also social and ethical issues. The article presents the different factors that affect to status of the social and ethical responsibility of organizations, with the main emphasis on the responsibility to their own employees. Here resonates primarily OSH compliance with mandatory requirements and overall care of the safety and employees health. Properly defi ned safety culture supported by a corporate culture helps organizations to successfully manage the requirements for social responsibility of business entities. On the other hand, compliance with the principles of corporate social responsibility makes the creating of advanced safety culture, whereas those for the two systems are in many ways overlap and complement.

KeywordsSafety culture; corporate social responsibility.

ÚvodTlak konkurenčného prostredia, prehlbujúca sa globalizácia

a enormné požiadavky na zvyšovanie produktivity sú medzníkmi, ktoré nútia podnikateľov znižovať svoje prevádzkové náklady. Jednou z možností riešenia žiaľ býva šetrenie na zamestnancoch, na bezpečnostných a environmentálnych opatreniach a pod. Práve ako reakcia na uvedené negatívne momenty z podnikovej praxe sa v odborných kruhoch v posledných rokoch objavujú rôzne odporúčania a príklady etického jednania fi riem. Tie by mali byť zamerané jednak dovnútra organizácií (hlavne voči vlastným zamestnancom) a tiež navonok - voči okoliu, spoločnosti. Zjednocujúcim pojmom a postupne sa formujúcim samostatným segmentom manažmentu sa stáva spoločenská zodpovednosť fi riem (angl. Corporate Social Responsibility - CSR), resp. sociálna zodpovednosť (angl. Social Accountability - SA).

Pozornosť upriamená na bezpečnosť pri práci je typickou črtou vyspelých civilizácií. Postupom času sú zavádzané rôzne opatrenia, ktoré majú za cieľ vylúčiť, obmedziť alebo aspoň kompenzovať škody spojené s dôsledkami pracovných úrazov, havárií, chorôb z povolania a pod. Sem môžeme zaradiť legislatívne opatrenia, poistenie pracovných úrazov, dozor nad dodržiavaním bezpečnosti práce a pracovných podmienok atď.

Vyspelé a pokrokové organizácie však smerujú nad rámec legislatívy a zavedením dobrovoľného manažérstva bezpečnosti práce a implementovaním kultúry bezpečnosti do celkovej podnikovej kultúry deklarujú svoj záujem v prvom rade o vlastných zamestnancov a priaznivú pracovnú atmosféru. Uvedomujú si, že kvalita života človeka závisí okrem iných faktorov aj od konkrétnej práce, ktorú v zamestnaní vykonáva a od pracovných podmienok, v ktorých je vykonávaná. V tejto súvislosti je potrebné si uvedomiť, že náklady na poškodenie zdravia vzniknuté v súvislosti s výkonom práce sú veľmi vysoké. Štúdie z niekoľkých krajín EÚ ukazujú, že takto vzniknuté ekonomické straty dosahujú 3 - 5 % hrubého domáceho produktu a celkové fi nančné straty môžu byť ešte vyššie, ak uvažujeme aj straty vznikajúce skrátením pracovného veku, ochorením alebo úmrtím vysoko produktívnych zamestnancov.

1 Špecifi ká kultúry bezpečnosti a manažérstva BOZP v podnikuBezpečnosť a ochrana zdravia pri práci bola v minulosti založená

len na plnení právnych predpisov, striktných bezpečnostných požiadavkách, zväčša technického charakteru. Práve náuka o systémoch riadenia ukázala cestu k trvalému zlepšovaniu opatreniami v organizácii práce, riešením konkrétnych situácií na pracoviskách a zavedením systémových pravidiel. Zavedenie systému manažérstva BOZP v podniku potrebné je chápať ako nástroj pre zvyšovanie efektívnosti organizácie práce a optimalizácie pracovného procesu. Schopnosť trvalo udržať fungovanie systému je faktorom výkonnosti podniku a jeho perspektívy. Aj keď platí zásada, že zavádzanie systému manažérstva BOZP musí zotrvať na dobrovoľnej báze, platia požiadavky legislatívy, ktorá predpisuje povinnosť zaviesť niektoré opatrenia, ktoré sú zároveň prvkami manažérstva BOZP (Sujová, 2013).

V rámci riadiacich činností má podnikový manažment priamu zodpovednosť za činnosti v oblasti riadenia BOZP, za ochranu životného prostredia, za bezpečnú prevádzku a údržbu, za bezpečnosť vyrábaných produktov, ako aj za ponúkané služby v súlade s príslušnými legislatívnymi predpismi. Vrcholoví manažéri sú tí, ktorí priamo ovplyvňujú podnikovú kultúru a zároveň vytvárajú podmienky pre zavádzanie kultúry bezpečnosti v podniku (Schwarz et al., 2013). Dôsledkom zvládnutia atribútov kultúry bezpečnosti v podniku je aplikovanie nasledovných princípov:• BOZP musí byť súčasťou stratégie rozvoja fi rmy,• prioritou musí byť prevencia a tá musí byť začlenená do

komplexu manažérskych činností podniku,• zodpovednosť v rámci úloh BOZP nie je možné delegovať, musí

byť súčasťou vrcholového manažmentu,• život a zdravie spolupracovníkov majú prednosť pred ostatnými

rozhodnutiami v podniku,• systém riadenia BOZP musí zahŕňať aj opatrenia pre „tretie“

osoby,• pozornosť musí byť zameraná na minimalizáciu humánnych

a materiálnych škôd,• BOZP musí byť prioritou v rámci všetkých technologických aj

netechnologických procesov v podniku,

Kultúra bezpečnosti v kontexte spoločenskej zodpovednostiSafety Culture in the Context of Corporate Social Responsibility



Súčasný prístup ku kultúre bezpečnosti je založený na pohľade, že kultúra bezpečnosti je ekvivalentná k uvedomelej podnikovej kultúre a aj spoločenskej zodpovednosti podnikov, kde sa organizácie aktívne orientujú na človeka v pracovnom procese, na organizačné a technické otázky, ale aj na otázky environmentu v kontexte s pracovným a životným prostredím.

Tab. 1 Základné pravidlá kultúry bezpečnosti (zdroj: vlastné spracovanie)

Nielsen (2013) vo svojej prípadovej štúdii zlepšovania kultúry bezpečnosti v priemyslených podnikoch respondentov testoval prostredníctvom stanovených indikátorov (tab. 2). V tabuľke sú uvedené indikátory kultúry bezpečnosti a metódy stanovenia indikátorov. Štúdia ukázala, že interne zavedená starostlivosť o zdravie a bezpečnosť zamestnancov môže zlepšiť fi remnú kultúru bezpečnosti pomocou vytvárania lepších interakcií spojených s bezpečnosťou. Výsledky ďalej ukázali výrazné zlepšenie výkonu podnikových procesov týkajúcich sa bezpečnosti, ukazovateľov kultúry bezpečnosti a zmenu trendu vývoja úrazovosti.

Tab. 2 Indikátory kultúry bezpečnosti a metódy ich stanovenia (zdroj: vlastné spracovanie podľa Nielsen (2013)

• povinnosť pre všetkých pracovníkov dodržiavať opatrenia vyplývajúce zo systému riadenia BOZP,

• vytvárať podmienky pre neustále zlepšovanie systémov BOZP a pre ich účinnosť (Sinaj, 2009).

Uvedené charakteristiky pre zvýšenie efektívnosti riadenia BOZP by sa mali stať súčasťou podnikovej kultúry. Pri ich prirodzenom a neformálnom zapracovaní do hodnôt, noriem a organizačných pravidiel v podniku môžu byť motiváciou v prístupe k BOZP, k prevencii pracovných úrazov a iných neželaných udalostí.

2 Atribúty a indikátory kultúry bezpečnostiKultúru bezpečnosti môžeme defi novať ako súbor postupov

a osobných postojov v organizácii a myslenia ľudí, ktorý zaisťuje, že problémom bezpečnosti je venovaná najvyššia priorita, zodpovedajúca ich významnosti.

Kultúra bezpečnosti vo svojej podstate predstavuje:• celok osvojených vzorov sociálneho správania sa, presvedčenia,

myslenia danej komunity vo vzťahu k bezpečnému konaniu, • prvok ovplyvňujúci všetky aspekty činnosti organizácie, • organickú súčasť kultúry podniku.

Pri defi novaní podstaty kultúry bezpečnosti bolo identifi kovaných 5 zásadných atribútov, ktoré sú pre ňu charakteristické:• všetci zamestnanci (vrátane personálu prvej línie aj

administratívnych pracovníkov) prijímajú zodpovednosť za vlastnú bezpečnosť, bezpečnosť svojich spolupracovníkov aj zainteresované tretie strany,

• dáva prednosť bezpečnosti nad fi nančnými a prevádzkovými cieľmi,

• podporuje identifi káciu, komunikáciu a riešenie otázok bezpečnosti,

• zabezpečuje v organizácii možnosť poučiť sa z nežiaducich udalostí vplývajúcich na bezpečnosť,

• zaisťuje vhodné zdroje, štruktúry a zodpovednosti pre udržiavanie efektívnych systémov bezpečnosti.

Obr. 1 Atribúty kultúry bezpečnosti (zdroj: vlastné spracovanie)

Rozvíjaním základných atribútov kultúry bezpečnosti môžeme v organizácii zlepšiť postupy a pravidlá, ktoré sú k jej zabezpečeniu potrebné. Nevyhnutnosťou je, aby všetci zamestnanci podniku prijali uvedené zásady za vlastné, neustále ich dodržiavali a zlepšovali postupy pre ich dosahovanie.

K zlepšeniu postupov pre dosiahnutie priaznivej bezpečnostnej klímy v podniku prispievajú nasledovné základné pravidlá kultúry bezpečnosti, ktoré môžeme rozdeliť do troch oblastí (tab. 1), ktorými sú bezpečnosť, ľudia a pracovné podmienky.

Oblasť Špecifi kácia pravidiel pre danú oblasť

Bezpečnosť

• vysoká priorita bezpečnosti• sebahodnotenie a meranie indikátorov výkonu

v bezpečnosti• postoj, že bezpečnosť je vždy možné zlepšiť• kvalita dokumentácie a postupov• zhoda s predpismi a postupmi

Ľudia

• správanie sa manažérov; vzťahy medzi manažérmi a zamestnancami

• jasné úlohy, právomoci a zodpovednosti• motivácia a spokojnosť v práci• zapojenie všetkých zamestnancov• spolupráca a tímová práca• riešenie konfl iktov• otvorenosť a komunikácia• ochota učiť sa od lepších

Pracovné podmienky

• optimálne pracovné podmienky• zodpovedajúce materiálne a technické zabezpečenie• údržba strojov, zariadení a budov • starostlivosť o pracovné a životné prostredie

Indikátory Metódy stanovania indikátorov

Indikátory správania sa - nebezpečné správanie sa zamestnancov - záväzok manažmentu o bezpečnosti - prehlásenie o bezpečnosti

dotazníkdotazníkrozhovor

Štrukturálne podmienky - bezpečnostné štandardy strojov a zariadení - forma a počet formálnych stretnutí k BOZP - koncepcia ochrany zdravia a bezpečnosti

správy z kontrolzápisnice z porádzápisnice z porád

Dokumenty - vizualizácia bezpečnostných informácií - bezpečnostné značenia

- správy z kontrol a previerok

priame pozorovaniekontrola zdravotnými a bezpečnostnými poradcamiinšpekcie štátnych kontrolných orgánov

Bezpečnostná klíma - atmosféra dotazník

Uznávané hodnoty - ciele politiky bezpečnosti - evidencia a analýza úrazov - zahrnutie bezpečnosti do agendy porád

priame pozorovanieriadený rozhovor/pozorovanieriadený rozhovor/pozorovanie

Postoje - postoje k bezpečnosti - zdieľaná bezpečnostná zodpovednosť - ekonomické priority vo vzťahu k bezpečnosti - angažovanie externých zdravotných a

bezpečnostných poradcov

dotazník/rozhovordotazník/rozhovorriadený rozhovor/pozorovanieriadený rozhovor/pozorovanie

Priorita bezpečnostipred ekonomickými

cieľmi

Zodpovednosť zavlastnú bezpečnosť

Komunikáciav riešení otázok

bezpečnosti

Zaistenie zdrojov,štruktúry

a zodpovednosti

Poučenie saz nežiaducich

udalostí

Atribútykultúry

bezpečnosti



nielen na maximalizáciu svojho zisku a ekonomický rast, musia ale sústrediť svoju pozornosť aj na riešenie sociálnych a environmentálnych otázok.

7. Zodpovednosť voči spoločnosti a záväzok fi riem prispievať k rozvoju kvality života - spoločenská zodpovednosť predstavuje etický imperatív pracovať v prospech spoločnosti. Všetky témy a aktivity spadajúce do tohto pomerne širokého konceptu, či sa jedná o korupciu, ochranu životného prostredia alebo napr. Boj proti vykorisťovaniu či diskriminácii pracovníkov sa vyznačujú snahou prispievať k zdraviu okolitej spoločnosti a všeobecnú spoločenskú prospešnosť (Kunz, 2012).

Obr. 2 Sedem znakov konceptu spoločensky zodpovedného podnikania (zdroj: vlastné spracovanie podľa Kunz, 2012)

Spoločensky zodpovedné podnikanie si vyžaduje posun pohľadu z orientácie výhradne na zisk podniku, na pohľad, ktorý umožňuje vidieť podnikanie v širšom systéme spoločenských a ekologických vzťahov. Podľa uvedeného budeme v práci pod pojmom spoločensky zodpovedné podnikanie rozumieť zodpovedné podnikanie, ktoré predstavuje sledovanie a vylepšovanie procesov, ktorými podnik prispieva k rozvoju ekonomického prostredia a jeho snahu minimalizovať prípadné negatívne dôsledky svojej činnosti.

Spoločensky zodpovedné podnikanie apeluje na zmenu orientácie podnikov z pohľadu krátkodobých na dlhodobé ciele, z maximálneho na optimálny zisk. Spoločensky zodpovedné podniky sa chovajú tak, aby zohľadnili potreby vnútorného ako aj vonkajšieho prostredia, aby prispievali k udržateľnému rozvoju, aby boli transparentné a aby obecne prispievali k celkovému zlepšovaniu stavu spoločnosti. Prakticky sa spoločenská zodpovednosť podnikania prejavuje integráciou pozitívnych postojov, praktík alebo programov do podnikateľskej stratégie podnikateľského subjektu na úrovni jeho najvyššieho riadenia. Správanie sa v súlade s princípmi spoločenskej zodpovednosti prináša podnikateľskému subjektu rad výhod a benefi tov, predovšetkým nefi nančnej podoby, ktorých význam pre dobré a dlhodobo udržateľné fungovanie je nemenej dôležitý (Čierna, 2008).

ZáverCieľom článku bolo defi novať základné atribúty kultúry

bezpečnosti a nájsť ich previazanosť s prvkami spoločensky zodpovedného podnikania, novodobého javu pre zvýšenie konkurencieschopnosti podnikov. Na základe analýzy sme identifi kovali nasledovné spoločné znaky obidvoch fenoménov:• sú neoddeliteľnou súčasťou podnikovej kultúry,• sú postavené na báze dobrovoľnosti,• ich zavedenie vedie k zlepšovaniu podnikových procesov,• sú zamerané prioritne na vlastných zamestnancov,• ich vykonávateľmi a presadzovateľmi sú manažéri fi riem,• vyžaduje sa v nich vysoká miera komunikácie v rámci

organizačných štruktúr podnikov,• ich zavedenie a deklarované plnenie zvyšuje celkový kredit

podnikov v očiach verejnosti a tým vytvára konkurenčnú výhodu voči subjektom, ktoré uvedené systémy zavedené nemajú.

3 Charakteristika a princípy spoločenskej zodpovednostiVzhľadom k tomu, že spoločenská zodpovednosť (CSR) sa

stáva v dnešnom podnikateľskom svete významným faktorom fi remnej konkurencieschopnosti, je potrebné, aby sa podnikateľské subjekty usilovali o trvalé zvyšovanie svojho štandardu CSR. Európska únia považuje za svoju prioritu presadzovať myšlienky tohto konceptu, preto myšlienky spojené s implementáciu princípov CSR do podnikových procesov získavajú na dôležitosti.

Pre priblíženie problematiky spoločenskej zodpovednosti na úvod uvedieme niekoľko jej defi nícií: - Európska únia vymedzuje CSR ako dobrovoľné integrovanie

sociálnych a ekologických hľadísk do každodenných fi remných operácií a interakcií so steakholdrami (European Commision, 2011).

- Podľa World Bussines Council for Sustainable Development predstavuje CSR kontinuálny záväzok podnikov správať sa eticky a prispievať k ekonomicky udržateľnému rastu a zároveň presadzovať zlepšenie kvality života svojich zamestnancov a ich rodín, rovnako ako lokálnej komunity a spoločnosti ako celku.

- Carroll (1999) stručne charakterizuje spoločensky zodpovedné podnikanie ako kontinuálny záväzok podnikov správať sa eticky.

- Medzinárodná organizácia Business for Social Responsibility defi nuje CSR ako riadenie obchodnej činnosti takým spôsobom, ktorý napĺňa alebo predčí etické, právne, komerčné alebo spoločenské očakávania od businessu (Kotler, Lee, 2005).

- Podľa združenia Business Leaders Forum (ČR) je možné CSR chápať ako dobrovoľný záväzok podnikov správať sa v rámci svojich činností zodpovedne k spoločnosti a prostrediu, v ktorom podnikajú (Business Leaders Forum, 2010).

Z mnohých defi nícií a charakteristík spoločensky zodpovedného podnikania môžeme špecifi kovať sedem typických znakov konceptu CSR:1. Princíp dobrovoľnosti - spoločensky zodpovedné fi rmy

dobrovoľne vyvíjajú aktivity a prijímajú záväzky, ktoré sú nad rámec ich povinností vymedzených legislatívnymi ustanoveniami. K tomuto správaniu nie sú teda donútené silou zákona, ale vychádzajú z ich vnútorného presvedčenia.

2. Aktívna spolupráca a overený dialóg so všetkými zainteresovanými skupinami - tento záväzok prekračuje tradičnú povinnosť fi riem správať sa zodpovedne voči svojím akcionárom, ale vzťahuje sa aj na ostatných stakeholdrov, či sa už jedná o zamestnancov, zákazníkov, dodávateľov alebo miestne komunity. Dôležitou súčasťou je aj spolupráca s neziskovým sektorom a vládou, často za účelom zlepšenia stavu spoločnosti a riešenia dôležitých spoločenských problémov.

3. Angažovanosť fi riem - spoločensky zodpovedné fi rmy, ktoré vytvárajú nové pozitívne trendy v spoločnosti, zaradili už CSR do svojich fi remných stratégií a zohľadňujú ich pri tvorbe podnikových hodnôt a cieľov.

4. Systematickosť a dlhodobý časový horizont - spoločenská zodpovednosť je dlhodobou záležitosťou. CSR by sa malo stať súčasťou strategického plánovania, priebežnej kontroly a hodnotenia fi riem.

5. Dôveryhodnosť - len vierohodná spoločenská zodpovednosť umožní fi rme naplno využiť výhody, ktoré uplatňovanie princípov CSR prináša. Trnková (2004) identifi kovala štyri hlavné predpoklady k dosiahnutiu dôveryhodnosti u verejnosti: osobitnosť, autentickosť, transparentnosť a dôslednosť.

6. Fungovanie fi riem s ohľadom na tzv. triple - bottom - line business - spoločenská zodpovednosť je moderným konceptom podnikania, ktorý stojí na troch pilieroch (ekonomickom, sociálnom a environmentálnom) a preto tiež ako jednu zo základných myšlienok zdôrazňuje, že by sa fi rmy mali orientovať

Princíp dobrovoľnosti Aktívna spolupráca Angažovanosť firiem

Systematickosť a dlhodobýčasový horizont

Riešenie sociálnýcha environmentálnych

otázok

DôveryhodnosťZodpovednosť

voči spoločnosti



Úroveň kultúry bezpečnosti je veličina, ktorú nie je možné priamo a exaktne merať. Aj napriek tomu má zásadný vplyv na správanie sa zamestnancov podniku, štýl riadenia aj úroveň technológie. Zásady bezpečnej práce a celkového pocitu bezpečia na pracovisku, bez predikcie príp. chorôb z povolania alebo hroziaceho pracovného úrazu vytvárajú pokojnú pracovnú atmosféru a pôsobia na zamestnancov stimulačne. Na záver môžeme konštatovať, že dodržiavanie princípov spoločenskej zodpovednosti podmieňuje vybudovanie postupov vyspelej kultúry bezpečnosti, keďže požiadavky na obidva systémy sa v mnohých smeroch prelínajú a dopĺňajú.

Použitá literatúra[1] Čierna, H. 2008.: Spoločensky zodpovedné podnikanie

a model výnimočnosti. EF UMB Banská Bystrica, 2008. 91 s. ISBN 978-80-8083-585-9.

[2] Carroll, A.B. 1999.: Corporate Social Responsibility. London: Business and Society, roč. 38, č.3, s. 17 - 25, 1999.

[3] European Commision, 2011.: Green paper - Promotuion a European Framework for corporate social responsinility. ISBN 92-894-1478-2.

[4] Kotler, P.; Lee, N. 2005.: Corporate Social Responsibility. USA: John Wiley & Sons. ISBN 978-0-471-47611-5.

[5] Kunz, V. 2012.: Spoločenská odpovědnost fi rem, 2012. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3983-0. 208 s.

[6] Nielsen, K.J. 2013.: Improving safety culture through the health and safety organisation: A case study. In Journal of Safety Research. Elsevier, 2013. [online]. [cit. 09- 04-2015]. Dostupné z: dostupné: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022437513001552.

[7] Sinaj, J. 2009.: Kultúra bezpečnosti - predpoklad rozvoja modernej spoločnosti. In Aktuálne otázky bezpečnosti práce = XXII. Medzinárodná konferencia, Štrbské Pleso, 2009. Košice: TU, s. 150 - 155. ISBN 978-80-553-0220-1.

[8] Sujová, E. 2013.: Firemná kultúra - nástroj zlepšovania manažérstva BOZP a motivácie k bezpečnosti. In Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2013: sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference, Ostrava, VŠB-TU, 2013. S. 124-126. ISBN 978-80-7385-125-5.

[9] Schwarz, M.; Dado, M.; Hnilica, R. 2013.: Rizikové faktory pracovného prostredia. Zvolen: Vydavateľstvo TU vo Zvolene. 2013. 439 s. ISBN 978-80-228-2581-8.

[10] Trnková, J. 2004.: Spoločenská odpovědnost fi rem - kompletní průvodce tématem & závěry průzkumu ČR [online]. Dostupné na: www.csr-online.cz.

[11] Veber, J. a kol. 2010.: Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce, 2010. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-210-9.



PhDr. Miroslav ŠilarABB s.r.o.Resslova 3, 466 02 Jablonec nad [email protected]

AbstraktPříspěvek má za cíl představit jeden z mnoha efektivních

nástrojů managementu BOZP, používaný ve společnosti ABB s.r.o., a ukázat, jak i za tak nepopulárním tématem, jakým je např. hlášení skoronehod nevidět pouze břemeno, ale jak jej pochopit coby výzvu ke změně postojů zaměstnanců i zaměstnavatele.

V rámci vlastní přednášky budou prezentovány ukázky dalších vybraných programů společnosti, jakož i ukázky efektivního řízení BOZP v ABB s.r.o.

Klíčová slovaABB s.r.o.; bezpečnost; BOZP; vedení; skoronehoda;

nebezpečná situace.

AbstractThe goal of this paper is to show one of the many effective OHS

management tool, used in the company ABB, and show how even unpopular topics, such as the Reporting of near misses, not to see only a clog, but as it is understood as a call to change the attitudes of employees and employers. During the conference will be presented examples of selected company programs, and examples of an effective Health and Safety Management in the company, as well.

KeywordsABB; Safety; OHS; Leadership; Near miss; Unsafe situation.

Představení společnosti ABBABB je přední světovou společností působící v oblasti

energetiky a automatizace. Téměř 60 procent tržeb ABB Group souvisí s energeticky účinnými produkty či službami, které pomáhají zákazníkům šetřit energii, a tedy snižovat náklady i emise skleníkových plynů.

Společnost ABB působí ve 100 zemích světa a celkem zaměstnává cca 145 000 zaměstnanců. Má více než 120letou tradici a její úspěch je dán zejména silným zaměřením na výzkum a vývoj podpořený sedmi výzkumnými centry po celém světě. Díky tomu je ABB průkopníkem u řady technologií, které tvoří základ moderní společnosti: od přenosu stejnosměrného proudu velmi vysokého napětí až po inteligentní řešení budov.

Tradice ABB v České republiceProstřednictvím svých výrobků a služeb působí ABB v ČR již

od roku 1970, avšak formální vznik společnosti se datuje do roku 1992, kdy byla založena první společnost s názvem ABB.

V průběhu 90. let se skupina fi rem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti až do dnešní podoby ABB s.r.o. Společnost potvrzuje svou významnou úlohu na domácím trhu objemem tržeb, který v roce 2013 činil téměř 13 miliard Kč. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří například: Alpiq Generation (CZ), Bohemia Müller, DOOSAN ŠKODA POWER, ČEPS, ČEZ Logistika, EGEM, E.ON, I & C Energo, K & V ELEKTRO, VÍTKOVICE POWER ENGINEERING.

ABB má v ČR šest výrobních závodů. Přibližně 80 % produkce míří na export, což svědčí o vysoké kvalitě výrobků ABB z ČR. Brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů

vysokého napětí je největším výrobním závodem na přístrojové transformátory vysokého a velmi vysokého napětí na světě.

Zdraví a bezpečnostBezpečnost a ochrana zdraví patří k prioritním úkolům

společnosti ABB a zahrnuje všechny zaměstnance, smluvní strany, návštěvníky a veřejnost, kterých se podnikatelská činnost fi rmy týká. Cílem ABB je poskytovat bezpečné a zdravé pracovní prostředí a přijímat odpovídající kroky k předcházení a minimalizací úrazů a nehod. Od roku 2004 je v ABB zaveden jednotný systém řízení Bezpečnosti a Ochrany Zdraví při práci (BOZP) dle standardu OHSAS 18001.

ÚvodZe statistik vyplývá, že na jeden pracovní úraz připadá až

300 skoronehod a 3000 nebezpečných situací. Tyto však často, z obavy zaměstnanců před možným trestem ze strany zaměstnavatele, zůstávají úmyslně skryty. V důsledku toho je pak zapříčiněn takový stav, kdy není možno na nastalou situaci adekvátně reagovat a nemohou být přijata ani potřebná preventivní opatření.

Základní pojmy

Nebezpečné jednání Jedná se o činnosti, které mohou vést ke

vzniku nehody. Například, pokud někdo pracuje ve výšce bez ochrany, pod zavěšeným břemenem nebo nepoužívá předepsané ochranné prostředky, dopouští se tzv. nebezpečného jednání.

Nebezpečné podmínky Nic se nestalo, ale na základě stávajících

podmínek existuje velké riziko vzniku nehody. Například vyčnívající železné tyče, nechráněné otvory v podlaze, strmé a kluzké schody nebo nástroj, který by mohl spadnout z výšky.

SkoronehodaSkutečná událost, při níž mohlo dojít

k ohrožení života či zdraví, ale pouze shodou okolností k tomuto následku nedošlo. Například předmět spadl z výšky, ale spadl na zem vedle osoby, aniž by ji zranil.

Nehoda se zraněním Například předmět spadl z výšky a někoho

zranil. Nebezpečné podmínky či jednání vedly k pracovnímu úrazu.

Předpoklady nezbytné pro úspěšné nastartování (posílení) systému hlášení skoronehod:• Nahlášení skoronehody musí být beztrestné - pro zaměstnance,

který skoronehodu ohlásil, nesmí představovat hrozbu možného potrestání (odnětí prémií, propuštění …).

• Otevřená komunikace mezi ohlašovatelem a vedoucím zaměstnancem daného pracoviště. Pravdivý popis události ze strany ohlašovatele a ochota k řešení - případným změnám ze strany nadřízeného.

• Zpětná vazba na každou nahlášenou skoronehodu. Ohlašovatel musí vědět, že se tím kompetentní zaměstnanci seriozně zabývají.

Efektivní řízení BOZP v podnikuEffective Health and Safety Management in the Company



Aplikaci lze stáhnout ze služeb Google Play Store, Microsoft nebo App Store.

Aplikace umožňuje rovněž jednu důležitou možnost - vkládat hlášení o nebezpečné situaci přímo na intranetové stránce:

Této možnosti lze velmi dobře využít např. pro zaměstnance, kteří „chytrý“ mobilní telefon nevlastní nebo tráví většinu pracovní doby ve výrobě a nebezpečnou situaci tak mohou zadat online např. z infokiosku.

Výstupem je pak přehledný seznam, který umožňuje další práci s nahlášeným. (Stanovení řešitele, defi nice nápravných opatření, a termínů).

• Podniknutí následných kroků. Nejsou-li podniknuty, pracovníci získají dojem, že na tom asi až tak nezáleží a velmi brzy s hlášením přestanou.

Nástroj k efektivnímu hlášení skoronehod/nebezpečných situací Kromě stávajících nástrojů - ústní, telefonické nebo e-mailové

oznámení nadřízenému nebo „bezpečákovi“, či ohlášení pomocí jednoduchého papírového formuláře (viz. obr.):

byla ve spolupráci s italským ABB v rámci České republiky implementována jednoduchá a intuitivní aplikace pro mobilní telefony, která je pro každého zaměstnance ABB volně ke stažení.

Tato aplikace umožňuje jednoduchou formou během několika vteřin zdokumentovat (včetně pořízení fotografi e) a následně odreportovat skoronehody či nebezpečné situace odkudkoliv na světě.



ZávěrJe prokázáno, že ten, kdo dokáže skoronehody včas podchytit,

pojmenovat a následně odstranit jejich příčiny, může jednoduchým způsobem a často s minimem fi nančních nákladů předcházet úrazům, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít.

Ke skoronehodám docházelo, dochází a docházet bude, jde jenom o to, jak se k nim zaměstnavatelé postaví, zda nad nimi mávnou rukou a budou dále spoléhat na štěstí, či zda se z nich poučí a přijmou opatření, aby se skoronehody časem nezměnily v nehody.

Použitá literatura[1] Podnikové dokumenty. Corporate documents. GF-SA, 2005 -

2015. [2] Šilar, M.: Skoronehody - jeden z klíčových prvků managementu

OHS v procesu snižování úrazovosti. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2010, Sborník přednášek, Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2010, ISBN 978-80-248-2207-5.

[3] Šilar, M.: Programy zaměřené na prevenci a snižování úrazovosti ve společnosti ABB s.r.o., Aktuálne otázky bezpečnosti práce 2014, Sborník přednášek, Štrbské Pleso; TU Košice, 2014, ISBN 978-80-553-1780-9.



Ing. Eva ŠtoudkováVŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava - Výš[email protected]

AbstraktVzhledem k tomu, že se v současnosti zabývají hodnocením

rizik pouze odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, které mají platné osvědčení dle zákona č. 309/2006 Sb. působící v organizacích a hodnotící rizika, která především vyplývají z probíhajících procesů a činnosti v organizaci, vypracovala jsem návrh metodického postupu, pomocí kterého bude možné hodnotit i rizika působící na organizaci zvenčí. Tato část rizik zatím není nikde zdokumentována a odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, ani jiná školení BOZP se těmito riziky v současnosti nezabývají.

Klíčová slovaBOZP; analýza rizik.

AbstractGiven that currently dealing with risk assessment only qualifi ed

persons for performing tasks in the prevention of risks that have valid certifi cation pursuant to Act no. 309/2006 Coll. working in organizations and assessing risks mainly arise from ongoing processes and activities in the organization, I draw up the proposal of methodological procedure by which it will be possible to evaluate the risks of working outside the organization. This part of the risk is not yet documented anywhere and competent people for performing tasks in risk prevention, or other health and safety training these risks do not currently deal.

KeywordsHealth and safety; analyze risks.

Analýza a hodnocení rizik a zpracování dokumentace je povinností každého zaměstnavatele a to dle zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění - Zákoníku práce. Pokud zaměstnavatel zaměstnává maximálně 25 zaměstnanců, zákon udává, že analyzovat a hodnotit rizika může sám, pokud je znalý v oboru. Pokud zaměstnavatel zaměstnává 25 až 500 zaměstnanců, musí analýzu a hodnocení rizik provádět pomocí minimálně jedné odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Pokud zaměstnává více jak 500 zaměstnanců, je povinen zajistit provádění analýzy a hodnocení rizik ve své organizaci prostřednictvím jedné nebo více odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Součástí analýzy a hodnocení rizik v organizaci je také zpracování dokumentace BOZP a následná školení zaměstnanců organizace o vzniklých nebezpečích, rizicích a jejich opatření.

Na základě těchto povinností je tedy zřejmé, že ne každý vedoucí pracovník musí být odborně způsobilou osobou k zajišťování úkolů v prevenci rizik, a přesto může zajišťovat úkony v oblasti BOZP na svém pracovišti. Proto byl navržen tento metodický postup, který bude pomůckou pro tyto vedoucí pracovníky a také osoby odborně způsobilé v prevenci rizik.

Na základě metodického postupu uvedeného v předešlé kapitole je možné navrhnout software jako vhodný nástroj pro hodnocení rizik působící na organizaci.

Potřebné vlastnosti SWPřehledný - je potřeba, aby měl software potřebnou přehlednost.Jednoduchý - s programem budou pracovat také osoby, které

nemusí mít vysokou počítačovou gramotnost, je tedy potřeba, aby byl jednoduchý na ovládání.

Srozumitelný - veškeré prvky obsažené v SW musí být srozumitelné a musí být naprosto jasné, jak který prvek pracuje.

Nový software musí vykonávat tyto činnosti:• Ukládání dat o společnosti (název, popis společnosti, umístění).• Ukládání informací o umístění (extravilán - nezastavěná oblast,

intravilán - zastavěná oblast).• Výpis rizik, která jsou přednastavená na základě předchozích

kapitol, jejich označení a uložení.• Hodnocení rizik na základě jejich závažnosti (hodnocení 1 -

5 bodů, kdy jednička je mírným rizikem a pětka nejzávažnějším rizikem).

• Rizika hodnocená bodovým hodnocením 4 a 5 zařadit do matice hodnocení rizik.

• Na základě zhodnocení matice rizik zařadit rizika do grafu a rozdělit je do 4 kvadrantů.

Diagram užitíPrvním krokem procesu tvorby softwaru je specifi kace

softwarových požadavků. Existují dvě skupiny požadavků - funkční požadavky a nefunkční požadavky. Diagram případů užití jsou schopny postihnout pouze funkční požadavky, tedy požadavky určující, jaké chování by měl navrhovaný systém nabízet (co by měl systém dělat). Nefunkční požadavky, které představují omezení či vlastnosti systému, zachytit nedokáží. [1]

Aktér popisuje uživatele vně systému, který je s ním v interakci. Tímto uživatelem nemusí být pouze fyzická osoba, ale například i jiný systém či hardwarové zařízení. Jeho název pak vyjadřuje jeho roli v systému. Aktéry můžeme rozlišovat na primární a pomocné. [1]

Defi nování uživatelů (aktérů):Programátor - aktér, který zajišťuje funkční chod programu,

provádí úpravy programu co do vzhledu i co do funkčnosti programu, provádí doplnění rizik.

Top Management - aktéři z řad vedoucích pracovníků, kteří mohou, ale nemusí být osobami odborně způsobilými v dané problematice, ani osobami odborně znalými, mají všeobecné znalosti o analýze rizik, jejich hlavním úkolem je vedení společnosti za účelem dosažení zisku.

Odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik - osoby odborně způsobilé, nebo osoby odborně znalé v problematice analýzy rizik.

Na dalším obrázku je uveden diagram případů užití, který se používá k popisu chování systému z hlediska uživatele a zachycuje, které typy uživatelů se systémem pracují a jaké činnosti v rámci systému vykonávají. Umožňuje znázornit funkční požadavky na systém tím, že popisuje interakci mezi ním a uživateli.

Analýza a hodnocení externích rizikAnalysis and Evaluation of the External Risks



Na základě předchozího schématu, je dána potřeba defi novat základní funkce programu. Je nutná evidence údajů o dané společnosti, evidence působících rizik na organizaci, je nutností znát vnější vlivy organizace (umístění, prostředí), procesy probíhající v organizaci (výrobní činnosti organizace, provozní a další).

Na obr. 3 je znázorněno konečné rozdělení konkrétních rizik do čtyřech kvadrantů dle jejich závažnosti.

Obr. 3 Grafi cké znázornění rizik společnosti

ZávěrPo provedení analýzy rizik, by mělo být možné vytisknout

celkový průběh celého postupu s výsledky. Tyto reporty by mohly být součásti školení BOZP zaměstnanců společnosti.

Použitá literatura[1] Dostupné z: uml.czweb.org.

Obr. 1 Diagram případu užití

Diagram aktivitDiagram aktivit (Activity Diagram) je typem diagramu

interakcí, který se používá pro popis procedurální logiky, byznys procesů či pracovních postupů. Umožňuje také grafi cky modelovat jednotlivé případy užití jako posloupnost akcí. Diagram aktivit modeluje procesy jako aktivity, které se skládají z uzlů (nodes) vzájemně propojených hranami (edges). [1]

Na následujícím obrázku je uveden diagram aktivit programu, který na základě vstupních požadavků automaticky provede Analýzu souvztažností a provede vyhodnocení rizik.

Obr. 2 Diagram aktivit

Safex

Úpravy programu

Spuštění programu

Vyplnění základníchúdajů o firmě

Analýza a hodnocenírizik

Zpracování maticerizik

Přijaté závěry -opatření

Tisk dokumentace

Programátor

Top management

Odborně způsobilá osoba/Osoba odborně znalá

Instalace programu

Spuštění programu

Přidání nové společnosti

Vyplnění základních údajůo společnosti

Vybrání rizik ohrožujícíorganizaci

Ohodnocení vybranýchrizik

Vyplnění matice rizik

Analýza rizik

Výpočet koeficientů

Výpočet souřadnic

Výpočet os

Zaznamenání rizikdo grafu

Rozdělení rizikdo kvadrantů

Obnovení dat v grafu

Jsou rizika přijatelná

Ano

Ne

Uložení dat projektu

Tisk dokumentace

Zavření programu

Přijmout opatření

Tlačítko „Průvodcenastavením firmy“

Tlačítko „OK“

Po vyplnění všechzáložek - Tlačítko„Další“

Tlačítko „OK“

Záložka „Tabulky“

Automatický procesprogramu

Záložka „Grafy“




AbstraktV současnosti všechny organizace analyzují a hodnotí rizika

především na základě procesů, které v organizaci probíhají a to prostřednictvím osob odborně způsobilých k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Tyto povinnosti vyplývají organizacím ze zákonné legislativy. Tato rizika je možné pojmenovat jako vnitřní rizika, vzhledem k tomu, že probíhají uvnitř organizace. Existují také rizika, která ohrožují organizace zvenčí a to především na základě jejího umístění, konkurence a podobně.

Klíčová slovaBOZP; analýza rizik.

AbstractAt present, all organizations analyze and evaluate risks based

primarily on the processes that take place in the organization through a professionally qualifi ed persons for performing tasks in risk prevention. These obligations arise from the statutory bodies of legislation. These risks can be named as the inherent risks, given that they extend inside the organization. There are also risks that threaten the organization and outside it primarily based on its location, competition and so on.

KeywordsHealth and safety; analyze risks.

Současný stav bezpečnosti v organizacíchV současnosti neexistuje žádný postup (scénář), který by byl

schopen aktivně a efektivně reagovat na poruchové (chybové) oblasti podniku (systému) a tím zajistit návrat do rovnovážného stavu systému. Na jednotlivé oblasti zájmu je pohlíženo individuálně, otázky spojené s touto problematikou jsou řešeny zvlášť a tudíž vytrženě z kontextu bez návaznosti na ostatní části. Selže-li jedna část systému, vzniká riziko, že zkolabuje celý zkoumaný systém. V dnešní době existuje mnoho druhů software, které se zabývají otázkami bezpečnosti práce v průmyslových podnicích, na staveništích a podobně. Avšak neexistuje žádný software, ani metodika, která by byla schopna zastřešit ve společnosti také otázky bezpečnosti dat, informací, Know - How, otázky životního prostředí, ekologie, havarijního plánování a krizového řízení, otázky informačních technologií a podobně. S ohledem ke stávající situaci, kdy neexistuje žádná ofi ciální metodika, a neexistují žádné ucelené postupy, jak v této problematice postupovat, bude navržen postup jak tato rizika odhalit.

Ochrana osobOchrana osob by měla mít v organizaci nejvyšší prioritu

a to vzhledem k tomu, že zdraví a život člověka nelze fi nančně ohodnotit1.

Ztráty na lidských životech znamenají naprosté a fatální selhání celého systému bezpečnosti organizace. Společnost musí na všech úrovních organizace práce zajistit především bezpečnou práci, bezpečný pohyb všech osob po areálu společnosti, a také bezpečné

1 Dostupné z: www.novinky.cz, 22. září 2014, 4:09: Lidský život byl Nejvyšším soudem oceněn na deset miliónů korun.

prostředí, ve kterém se osoby pohybují. Toto lze zajistit kvalitním zabezpečením prostorů organizace a jejich monitoring, poučením zaměstnanců a osob pohybujících se po areálu společnosti v periodě a případech vyplývajících ze zákonné legislativy (školení) a zajištění dalších opatření, aby osoby nebyly ohroženy a také, aby nebyly ani ohrožením pro ostatní. Toto lez zajistit především dodržováním zákonné legislativy, interních směrnic a neustálé kontroly.

Ochrana majetkuOchranou majetku společnosti je myšleno především

zabezpečení všech prostorů i celé organizace tak, aby nemohlo dojít k poškození majetku, jeho odcizení, nebo k neodborné manipulaci, která by mohla mít za následek, zranění osoby nebo osob. Jedná se především o mechanické zábranné systémy, technickou ochranu, režimovou ochranu (kontrola na všech vstupech/vjezdech) a fyzickou ochranu (strážní služba). Kvalitní ochránění majetku také spočívá v kvalitním vypracování dokumentace, vyplývající ze zákonné legislativy, a to především dokumentace požární ochrany, požární bezpečnosti staveb, vnitřní havarijní plán, vnější havarijní plán a další.

Ochrana datV dnešní době jsou data nedílnou součástí majetku společnosti.

Ve většině případů se jedná o alfu a omegu celé organizace. Ztráta dat, jejich poškození, zcizení nebo zneužití i malého množství dat může mít za následek kolaps celého subsystému a tím i zhroucení celé společnosti. Základní prioritou v oblasti ochrany dat by mělo být používání hesel do všech aplikací používaných ve společnosti, používání hesel u osobních počítačů, nastavená oprávnění uživatelů a zamezení přístupu k citlivým datům. I když data společnosti jsou v jisté míře ohrožena zevnitř (zaměstnanci společnosti), je třeba pamatovat také na hrozící nebezpečí zvenku. Jedná se o tzv. hackery, kteří mají za úkol prolomit datovou obranu společnosti a tato data odcizit, nebo jiným způsobem poškodit. Data a informace, umístěné v osobních počítačích zaměstnanců společnosti jsou ohrožena také virovými zdroji umístěnými především na internetu, ale mohou se také šířit po interní síti společnosti. Zamezení používání internetu v plné výši pro zaměstnance společnosti je jednou z mnoha možností, jak ochránit data v této organizaci. Otázkou zůstává, zda by toto opatření bylo společnosti přínosem, nebo naopak.

Bezpečnost organizace je možné zajistit neustálým kontrolováním těchto oblastí, jejich zkvalitňováním a přizpůsobováním se novým hrozbám. Používáním nové a moderní technologie může tuto činnost usnadnit a v mnoha případech ochránit osoby i v případě mimořádné události.

RizikaPřírodní (předvídatelná) - hodnocení rizik na základě ztráty

některého elementu (ztráty na životech - ohrožení osob; ztráty archivu, spisovny HW/SW - ohrožení dat; fi nanční ztráty - ohrožení majetku) z výše uvedených oblastí při zasažení některým z rizik. Z hlediska fi nančních ztrát - i ztráta dat, je fi nanční ztrátou, tudíž některá rizika se mohou řadit do více oblastí.

Spojená s umístěním - hodnocením rizik na základě umístění. Stejně jako přírodní rizika, i umístění organizace má značný vliv a při působení nepříznivé události jsou ohroženy osoby, data i majetek.

Vznikající při konkurenčním boji - tato rizika jsou posuzována především z hlediska fi nančních ztrát a tudíž je zde ohrožena pouze jedna skupina a to je ohrožení majetku.

Bezpečnost organizace vzhledem k externím rizikůmThe Safety of the Organization Due to External Risks



ZávěrJak je z předcházejícího textu jasné, analýza a hodnocení

externích rizik působících na organizaci je oblast obsáhlá a složitá. Výčet rizik uvedených v tomto článku není taxativní a je možné jej stále rozšiřovat a doplňovat podle sledovaných oborů míry podrobnosti zkoumaných objektů a podobně.

Přírodní (nepředvídatelná) - tato rizika ohrožují osoby a majetek společnosti. Je předpokladem, že nepůsobí v takové míře, aby byla ohrožena také data společnosti. Pokud i při působení těchto rizik nastane situace, která by ohrozila data společnosti, je možné tuto část přiřadit do oblasti ohrožení majetku.

Spojená s důlní činností - ohrožují organizaci (majetek i osoby) pouze v oblastech, kde tato rizika hrozí. Jedná se o malou skupinu, ale přesto významnou. Rizika posuzována z pohledu úniku zemních plynů (otravy, nadýchání se), nebo následného výbuchu mohou nepříznivě působit na člověka nebo majetek. Rizika jako jsou propad zeminy, nebo sesuv půdy, která také spadají do skupiny rizik spojených s důlní činnosti, jsou umístěna ve skupině předvídatelných rizik, vzhledem ke známým oblastem výskytu poddolovaných částí. Únik zemních plynů může nastat také v částech, kde není jednoznačně známo poddolování, ale vlivem vytvořených kapes v hornině se zde může vyskytovat nahromaděný zemní plyn.

Finanční - mohou ohrozit organizaci především v oblasti fi nančních ztrát. Prodlevy v plnění služeb, zpoždění dodávek, zpoždění plateb, změny v podstatném okolí organizace, to vše může mít za následek fi nanční ztráty ve formě pokut a sankcí, nebo úbytek zákazníků a podobně. Tato rizika nijak neohrožují osoby, ani data.

Spojená s IS/IT - tato rizika jsou v celé své části zařazena především do oblasti ohrožení dat, vzhledem k tomu, že se všechna rizika týkají informačních systémů a informačních technologií. Do oblasti informačních systémů a informačních technologií je zařazen také HardWare, který ovšem přímo nesouvisí s poškozením dat, ale může být jeho příčinou, je zde také přiřazena oblast poškození majetku, a to ve smyslu fyzického poškození HardWare, tak i ve smyslu poškození HardWare a ztráty dat, tedy fi nanční ztráty.

Spojená se zaměstnanci (předvídatelná) - tato rizika vnímám jako nejobsáhlejší a nejnebezpečnější oblast všech rizik. Vzhledem k tomu, že nelze nijak předvídat chování zaměstnance, nelze ho na 100% řídit, a veškerá jeho činnost vyžaduje neustálou kontrolu. Nelze jednoznačně říci, jak se zaměstnanec zachová při působení jakéhokoliv negativního vlivu na jeho osobu. Navíc nelze jednoznačně defi novat negativní jev, při kterém by bylo spuštěno chování zaměstnance. Chování zaměstnance může nepříznivě ovlivnit všechny zmíněné oblasti. Zaměstnanec může ohrozit majetek organizace poškozením, zcizením nebo dalším konkrétním jednáním, které způsobí organizaci jako takové fi nanční ztrátu. Zaměstnanec také jako vnitřní jednotka organizace, má určitý přístup k datům, na základě pravomocí a odpovědnosti, čím výše postavený zaměstnanec, tím větší možnosti.

Spojená s nevhodným pracovním prostředím - ohrožují v největší míře člověka (zaměstnance). Při působení těchto rizik, ať už dlouhodobém, nebo krátkodobém (toto je individuální) může dojít k poškození zdraví člověk.

Spojená s poruchami - Rizika způsobená poruchami jsou další skupinou rizik, která působí na všechny oblasti. Tedy na oblasti ohrožení osob, ohrožení majetku a ohrožení dat. Jedná se sice o rizika, která nemusí působit ve velké míře, ale při negativním působení v organizaci s výskytem velkého množství osob, mohou mít za následek katastrofi cké důsledky.

Spojená se zaměstnanci (nepředvídatelná) - Působení lidského činitele ve smyslu rizika. Vzhledem k tomu, že nelze jednoznačně určit chování lidského jedince v případě jakékoliv události, a to i přes to, že daná situace je s člověkem trénována, může tato jednotka způsobit ohrožení jak majetku, dat, tak i zdraví a života svého, nebo dalších osob, a to jen působením stresu a nesprávně provedené akce.




AbstraktPokrok informačních technologií jde stále dopředu, a tak jejich

využití v oblasti bezpečnosti práce je stále aktuálnější. Příspěvek pojednává o možnosti využití nových technologií a dostupných prostředků pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Informační technologie umožňují snazší řešení aktuálních problémů v oblasti prevenci rizik a BOZP, jejich rychlejší a srozumitelnější vyřešení a odstranění.

Klíčová slovaE-learning; iPad; bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP).

AbstractThe progress of information technology is still ahead, and so

their use in security work is still timely. The paper describes the use of new technologies and resources available to improve the safety and health at work. Information technology enables easier solutions to current problems in the area of risk prevention, health and safety, the faster and more comprehensive solution and removal.

KeywordsE-learning; iPad; safety and health (OSH).

Rizikovým situacím je každý jedinec vystavován po celý den a ne jinak je tomu v pracovním procesu. Dnešní moderní technologie, umožňují předcházet těmto rizikům, kontrolovat je a průběžně přijímat opatření na základě závažnosti daného rizika. Tím se zvyšuje prevence a bezpečnost a ochrana zdraví při práci všech osob vyskytujících se v místě pracoviště. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, by měla být prioritním zájmem každé organizace. Každá organizace přijímá taková opatření pro ochranu osob, majetku, životního prostředí a další, která jím ukládá zákon. Přijetí dalších opatření sice může zvýšit nákladovost podniku při zavádění těchto technologií, ale v konečném důsledku, může ušetřit nemalé fi nanční prostředky. Současná legislativa v některých svých částech o zajištění bezpečnosti organizace hovoří ne zcela jasně, a až samotná praxe vnáší do některých spekulativních částí světlo. Tyto nejednoznačné aspekty se v průběhu praxe odhalují a při tvorbě novel zákonů, Nařízení vlády a vyhlášek se vedou debaty a přijímají se jednoznačná opatření ve formě nových znění zákonů a s nimi souvisejících předpisů. I přes postupující nového technologie vyskytující se na našem i mezinárodním trhu, stále mnoho společností využívá ve své praxi „papírový systém“. Co není v papírové formě, potvrzeno razítkem a originálním podpisem, není považováno za platný dokument. V této oblasti vnímám jako průkopníka datové schránky a věřím, že je dnes pouze otázka času, než se tento systém rozroste i do dalších oblastí. Ulehčení veškeré komunikace mezi projektanty, osobami odborně způsobilými, majiteli organizace, pracovníky a dalšími prvky v pracovním procesu může urychlit celkový výrobní a obchodní proces s minimálními náklady. Toto urychlení může mít za následek lepší organizaci práce a tím efektivnější využití času. Odborným pracovníkům, se sníží objem kancelářských prací, sníží se potřeby na prostor pro archivaci dokumentů, usnadní se jejich komplexní správa a aktualizace.

Využití nových technologiíVyužitím internetu se urychluje veškerá komunikace mezi

jednotlivými subjekty organizace. Zkrácení doby řešení nastalé situace zvyšuje ochranu osob, majetku, životního prostředí a dalších z několika dní (týdnů) na několik minut. Efektivní přístup k řešení daného problému zvyšuje bezpečnost osob (především zaměstnanců), šetří náklady na kancelářskou činnost a umožňuje urychlení celého pracovního procesu, bez prodlev a čekání na odborné vyřešení příslušnými pracovníky.

E-learningV případě zaměstnanců a vedoucích pracovníků je možné

využít e-learning (E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu [1]). E-learningové školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, první pomoci a dalších pro organizaci nezbytných oblastí v globálním měřítku usnadní práci a ušetří náklady organizaci na tištění studijních materiálů, testů, ušetří čas na opravu testů a podobně. Vše je prováděno prostřednictvím počítačové aplikace, odkudkoli a kdykoli s okamžitým výsledkem. Tento systém školení umožňuje efektivní komunikaci mezi uživatelem a organizací, všechny testy i materiály jsou archivovány, a je snadné dohledat jakékoli informace o uživateli (zaměstnanci, studentovi) a jeho výsledcích. Tato data mohou být archivována a dostupná v případě potřeby z jakéhokoli místa. Toto je přínosné v případě, že je nutné aktivně spolupracovat se zaměstnanci, kteří jsou najímáni na určitou činnost v místě výkonu práce, a je nutné provést školení vyplývající ze zákona. Je zde vyloučena prodleva mezi nástupem pracovníka na místo pracoviště bez odborného nebo jiného školení a provedení příslušných testů (přezkoušení).

iPadDalší možností, jak usnadnit komunikaci mezi jednotlivými

subjekty v organizaci je využití moderní technologie v podobě iPadu (iPad je multimediální počítač typu tablet. Používá i operační systém a lze ho použít k práci s různými multimediální formáty včetně novin, časopisů, knih, učebnic, fotografi í, shémat, nákresů, videí, hudby, textových dokumentů, tabulek a videoher [1]). Tablet je schopen být aktivně připojen k internetu a tím být neustále v kontaktu s okolím. Funkční kamera umožňuje okamžitou komunikaci s fi remními odborníky v případě vzniku problému. Urychluje se tak komunikace a jeho vyřešení. Odpadává kostrbatý popis dané situaci neodbornými pracovníky. Pomocí instalované kamery, může odborný pracovník zhodnotit nastalou situaci z kanceláře tuto konzultovat a navrhnout opatření, která budou okamžitě přijata. Ochrana zaměstnanců, majetku, životního prostředí a dalších je zajištěna okamžitě a to i při vzniku nových rizik, či rizikových situacích. V případě výstavby je možné mít veškerou projektovou dokumentaci uloženou v tomto zařízení a to také ve formátu 3D. Pořizování fotografi í odborně způsobilými osobami a navržení okamžitého opatření v případě porušení předpisů a vyhotovení zprávy přímo na místě události, včetně podpisu dalších osob je nedílnou součástí každé kontroly pracoviště. Toto má za následek usnadnění a urychlení samotné kontrolní činnosti a to i s podpisem ostatních osob v případě přijetí uložených opatření. iPad je určen především pro vedoucí pracovníky, stavbyvedoucí, osoby odborně

Využití nových technologií v zajištění bezpečnostiThe Use of New Technologies in Ensuring Safety



Použitá literatura[1] Wikipedia. cs.wikipedia.org. [Online] 19. 4 2012. [Citace:

21. 4. 2012.].[2] Prokop, P.; Otáhal, A.; Bártlová-Zapletalová, I.: Základní

informace k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Skripta pro rekvalifi kační studium „Požární ochrana a bezpečnost průmyslu“, Druhé doplněné vydání, Ostrava 2000.

[3] Kolektiv IVBP Brno.: Management rizika II, Rovžnovský vzdělávací servis, vydavatelství v oboru BOZP a PO, Brno 2001.

[4] Rožek, F.; Mráz, V.; Brácha, J.: Management rizika I, Rožnovský vzdělávací servis, vydavatelství v oboru BOZP a PO, Brno 1998.

[5] Dostupné z: www.capsa.cz [Online] 1.4.2015. [Citace: 1.4.2015.].

způsobilé a další (například kontroly) pro urychlení předávání informací podřízeným pracovníkům.

Čtečky a čipyDalší technologií, která zvyšuje ochranu zaměstnanců, může

být využití identifi kačních čipů. Na těchto čipech je možné ukládat informace o zaměstnancích (školení, lékařské prohlídky, povolení k činnosti, docházku a podobně). V případě provádění pracovní činnosti je při použití čtečky ihned zcela zřejmé, zda zaměstnanec vykonávající danou činnost byl proškolen o rizicích, zda byl přidělen na dané pracoviště, zda převzal příslušné osobní ochranné pracovní prostředky, zda je zdravotně způsobilý k vykonávání dané činnosti a podobně. Je zde také možné uchovávat informace, zda byl zaměstnanec někdy v minulosti kárán za nedodržování pracovních postupů, předpisů BOZP a dalších předpisů, nebo zda se dopustil jiných přestupků a pro danou činnosti již není způsobilý. Jednoznačným identifi kátorem může být také fotografi e zaměstnance, aby bylo znemožněno přenášení čipů mezi jednotlivými zaměstnanci organizace. Společnost tak může kontrolovat přidělení zaměstnanců na práci pro ně skutečně určenou, nebo zajistit potřebné záležitosti pro vykonávání činnosti odbornými a proškolenými osobami a tím zajistit bezpečnou práci jejich i jejich spolupracovníků.

Online ukládání datCloudová uložiště jsou ideální náhradou fi remních disků pro

sdílení dat. Umožňuje online sdílení a zálohování dat, včetně přístupu pomocí FTP. Je možné se také snadno připojit jako ke sdílenému disku. Toto uložiště Vám umožňuje sledování jednotlivých verzí dokumentů a zasílání informací o změnách ve Vašem projektu (změny v projektové dokumentaci, aktualizace dokumentů, apod.). Nastavení rozdílných uživatelských práv Vám dává široké možnosti pro sdílení dat nejen interně ve Vaší fi rmě, ale i s externími spolupracovníky a klienty. Všechny změny souborů jsou ukládány jako nové verze. Snadno zjistíte, kdy a kdo soubor změnil a jaké změny provedl. Na svůj email si můžete nechat pravidelně zasílat informace o nových souborech, nových verzích a komentářích k souborům, aby Vám neunikla žádná změna. Nejnovější změny uvidíte také přehledně hned po přihlášení. Sdílený kalendář umožňuje plánování událostí ve Vašem projektu. Upozornění na nadcházející události si můžete nechat zasílat na email. Lze mít také více kalendářů s rozdílnými přístupovými právy. Některým uživatelům lze modul zcela skrýt. Díky modulu Úkoly neztratíte přehled o tom, na čem pracují Vaši podřízení a zda plní termíny. Můžete dostávat emailem všechny změny úkolů i upozornění na blížící se termíny, či jejich nesplnění. Tyty aplikace umožňují přímé skenování bez nutnosti soubory ukládat lokálně a znovu nahrávat, umožňují vkládání souborů pomocí protokolu FTP, který podporuje většina standardních kancelářských skenerů. Naskenovaná data se tak okamžitě objeví ve Všem projektu. [5]

ZávěrVyužití nových technologií pro zajištění zvýšení bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci zaměstnanců a ostatních osob, pohybujících se v areálu společnosti s sebou nese zvýšení fi nančních nákladů na jejich pořízení. Avšak v konečném důsledku při zamezení vzniku rizikové situace, a ohrožení osob, majetku a životního prostředí jsou náklady v porovnání s konečnými náklady na odstranění škod a odškodnění pracovních úrazů mizivé. Zvýšením efektivity pracovních činností, ušetření času na řešení vzniklých problémů vznikají nové možnosti pro rozvíjení pracovníků a zvyšování kvality poskytovaných služeb/výrobků konečným zákazníkům. Toto má za následek konkurence schopnost a udržitelnost na trhu práce a zajištění ziskovosti organizace.




AbstraktVzdělávání studentů v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci bývá ve většině vzdělávacích institucí pojímáno jako doplňkové učivo. Cíleným vzděláváním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se v České republice zabývají Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské v Ostravě a dále a Vyšší odborná škola v Chotěboři v rámci oboru Řízení bezpečnosti práce. Sice existují další vzdělávací instituce, ať už soukromé fi rmy, neziskové organizace a další, které se zabývají konkrétní problematikou, ale co se týče škol umožňující mladým lidem vzdělání v této oblasti, v České republice jich více nenajdeme.

Klíčová slovaVzdělávání; bezpečnost a ochrana zdraví při práci; praxe

v oblasti BOZP.

AbstractTraining students in ensuring safety and health at work is in

most educational institutions is perceived as a complementary curriculum. Targeted education of health and safety at work in the Czech republic in Safety Engineering Faculty of the Technical University of Ostrava and also a College in Chotěboři within the fi eld of health and safety management. While there are other educational institutions, whether private companies, nonprofi t organizations and others that deal with specifi c issues, but in terms of schools enabling young people to education in this fi eld in the Czech Republic are more fi nd.

KeywordsEducation; health and safety at work; practice OSH.

Aby mohl pracovník pracující v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykonávat svou činnost s potřebnými znalostmi a zkušenostmi potřebuje vzdělání v daném oboru a praxi. Současná legislativ hovoří o náležitostech udělení osvědčení o odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik takto:

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), který vešel v účinnost 1. ledna 2007:§10(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby jea) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,b) odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ac) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti.

(2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.(3) Při uznávání odborné kvalifi kace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifi kace14). Uznávacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a sociálních věcí její odbornou kvalifi kaci ověří.

VzděláníJak je z předchozího textu jasné, skutečně v naší zemi chybí

odborně orientovaná studia, se zaměřením na bezpečnost práce. Uchazeč, který se hlásí ke zkoušce z odborné způsobilosti má možnost zúčastnit se školení (semináře), kde se dozví mnoho o této činnosti. Na školení v oblasti BOZP odborné organizace nemusí mít akreditaci vzdělávacího programu, nejsou ustanoveny jednotné podmínky pro tyto organizace, a proto u některé organizace přípravný semináře ke zkoušce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik trvá 3 týdny a někde jedno odpoledne. Stejné je to i u odborně způsobilé osoby Koordinátora BOZP na staveništi. Pro udělování osvědčení o odborné způsobilosti musí mít odborná organizace od Ministerstva práce a sociálních věcí schválenou akreditaci na provádění zkoušek. Tato akreditace je schvalována pracovníky MPSV a je udělována pouze na určité období, poté je třeba ji opět aktualizovat dle aktuálních požadavků v oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

PraxeDalší podmínkou pro složení zkoušek z odborné způsobilosti

je odborná praxe. Studenti vysokých i středních škol sice mají za povinnost zajistit si odbornou praxi v rámci svého studia, ale tato praxe čítá pouze několik týdnů za celé jejich studium. Tudíž tito studenti, pokud nejsou sami aktivní, nemají prostřednictvím státních vzdělávacích institucí získat potřebnou délku praxe v průběhu svého studia. Ze své vlastní zkušenosti vím, že na jiných odborných školách, zabývající se bezpečnosti a ochranou zdraví při práci pouze okrajově v rámci některých předmětů, mají studenti možnost aktivně se zapojit do praxe (v rámci stáže, brigády a podobně) tak, aby po absolvování příslušného ročníku studia již měli potřebné odborné ale i praktické znalosti a zkušenosti a mohli se zúčastnit odborných zkoušek a po ukončení studia již do praxe odcházeli s osvědčením, takzvaným „papírem“ potřebným pro jeho činnost.

Otázkou tedy je: „Poskytují vzdělávací obory na státních školách zabývající se oblastí BOZP potřebnou míru znalostí a zkušeností z těchto oborů tak, aby student, který příslušný obor absolvuje se mohl přihlásit ke zkoušce odborné způsobilosti k některé z akreditovaných společnosti a úspěšně ji absolvoval?“

Věřím, že i přes to, že by se jednalo o absolventa, tak svědomitý přístup jejich vzdělávání a praktických zkušeností by z tohoto člověka učinil váženého partnera dalším účastníkům v praxi (stavbyvedoucím, zaměstnavatelům, projektantům, technikům a podobně) a nebyl by považován spíše za přítěž, jako je tomu v dnešní době.

Vzdělávání a výchova pracovníků v oblasti BOZPEducation and Training of Workers in OSH



Chystaná novela zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) navíc zpřísňuje požadované vzdělání i praxi pro jednotlivé odborně způsobilé osoby a v současnosti se také jedná o zavedení jednotného systému vzdělávání těchto odborných osob.

Věřím, že všichni jsme byli svědky závažných událostí odborných pochybení (nelze říct defi nitivně jakých, protože žádné z dosavadních kauz nebyly uzavřeny), které měli za následek ztráty na životech nejen ve stavebnictví ale i v různých pracovních provozech. Až tyto negativní zkušenosti nutí odborné osoby, soudní znalce, zákonodárce a soudy zamýšlet se nad současnou situací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Otázkou je, zda-li už není příliš pozdě.

Probíhající vyšetřování u dvou spadlých mostních objektů v České republice, které měly za následek 12 smrtelně zraněných osob, nám střípek po střípku odkrývají nedostatky, nedostatečné odbornosti, znalosti a zkušenosti zúčastněných osob.

ZávěrZvyšme odborné znalosti, zkušenosti a povědomí všem osobám

pohybujících se v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto osoby mají na práci chránit lidské zdraví a životy, tyto osoby musí mít znalosti, zkušenosti a být dostatečně průbojní na to, aby prosadili správné postupy, odstranili nedostatky v termínu ihned a zabránili tak zraněním, nebo ztrátám na životech. Vychovávejme odborně způsobilé osoby už od středních škol!



doc. RNDr. Jiří Švec, CSc.VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava - Výš[email protected]

AbstraktPříspěvek se zabývá vlivem vnějších podmínek na vlastnosti

materiálů. Na vybraných příkladech ukazuje, jak může změna některých vlastností ovlivnit bezpečnost práce.

Klíčová slovaVlastnosti materiálů; vnější podmínky.

AbstractThe contribution deals with the infl uence of external conditions

on material properties. Through selected examples it shows how a change in some properties can affect occupational safety.

Keyword Properties of Materials; External Conditions.

ÚvodK úspěšnému řešení problémů z oblasti BOZP je třeba znát

nejen příslušné zákony, vyhlášky a nařízení, ale také je nutné orientovat se ve fyzikálních dějích, které s těmito problémy souvisí.

Fyzikální děje popisujeme fyzikálními veličinami, mezi nimiž hrají důležitou úlohu veličiny popisující vlastnosti látek a materiálů. Tyto vlastnosti se mohou v průběhu daných dějů měnit v závislosti na měnících se vnějších podmínkách, což jsou tlak, teplota, vlhkost resp. další fyzikální pole. V běžné technické praxi se nejvíce mění teplota a vlhkost, nejméně tlak. S vlivem tlaku na vlastnosti látek musíme počítat ve vysokotlakých zařízeních (např. vysokotlaké potrubí, hydraulický lis) a dále u porézních látek, kdy se s tlakem mění struktura pórového prostoru a tím i většina vodivostních vlastností. K významné změně vnějších podmínek dochází hlavně při různých mimořádných událostech.

Z hlediska vlivu vnějších podmínek můžeme vlastnosti materiálů rozdělit následovně: - bez závislosti na vnějších podmínkách, - nevýrazná závislost na vnějších podmínkách, - výrazná závislost na vnějších podmínkách.

Je zřejmé, že tato problematika je velmi široká. Proto je v příspěvku uvedeno jen několik příkladů vlivu jednotlivých vnějších podmínek na fyzikální vlastnosti materiálů a jejich dopad na průběh příslušných fyzikálních dějů. Tyto příklady však velmi dobře dokládají význam této problematiky.

Vlastnosti látek, které nezávisí na vnějších podmínkáchTyto vlastnosti se příliš nevyskytují. Lze uvést magnetické

vlastnosti diamagnetických látek - magnetickou suscebilitu a relativní permeabilitu, které nezávisí na teplotě. Diamagnetismus je však velmi slabý jev (zeslabení magnetického pole) se většinou projevuje až na čtvrtém desetinném místě) a v běžné technické praxi se příliš nevyužívá. Stejně tak nezávisí na teplotě permitivita nepolárních dielektrik.

K významným vlastnostem, které nezávisí na vnějších podmínkách, patří vlastnosti, které charakterizují radioaktivní rozpad radionuklidů. Jedná se o poločas přeměny a hmotnostní

aktivitu. Poločas přeměny udává dobu, za kterou se rozpadne polovina původního počtu atomů radionuklidu a hmotnostní aktivita udává aktivitu 1 kilogramu látky, to je počet atomových jader, které se v 1 kilogramu látky rozpadnou za 1 s.

To znamená, že daný radionuklid se rozpadá stále stejnou rychlostí bez ohledu na vnější podmínky a není možné to nějak změnit.

Tato skutečnost umožňuje velmi široké využití radionuklidů a ionizujícího záření ve všech oblastech lidských činností (jedná se vesměs o nejrůznější měření), neboť na vstupu do měřícího řetězce se nemusíme vnějšími podmínkami zabývat. To je obzvlášť výhodné u technických a terénních měření. Velmi negativně se však tato vlastnost projevuje při řešení problematiky radioaktivních odpadů a při radioaktivních nehodách a haváriích. V obou těchto případech nemůžeme zdroj našich potíží (tj. emisi jaderného záření) nijak ovlivnit nebo prostě „vypnout“.

Vlastnosti látek s nevýraznou závislostí na vnějších podmínkách

Jedná se vesměs o vlastnosti, které popisují běžné technické děje - hustota, různé vodivosti, roztažnost, měrná tepelná kapacita, apod.

Nejdůležitější bývá v tomto případě teplotní závislost, kterou lze formálně zapsat následující rovnicí:

(1)

kdex0 hodnota veličiny při t = 0 °C nebo při dané referenční teplotě,x hodnota veličiny při teplotě t,ω koefi cient charakterizující teplotní závislost dané veličiny [K-1],∆t teplotní rozdíl [K].

Je třeba konstatovat, že tato jednoduchá lineární závislost platí jen v určitém intervalu teplot. Obecně jsou tyto závislosti vesměs exponenciální nebo je lze vyjádřit mocninnou řadou.

(2)

Při malých teplotních rozdílech jsou hodnoty od třetího členu zanedbatelné a vztah přechází do vztahu (1). Koefi cient ω ve vztahu (1) pak vyjadřuje střední hodnotu koefi cientu pro určitý teplotní interval. V některých případech udává odborná literatura pro tyto závislosti experimentální vztahy, tabulky nebo nomogramy.

Jako příklady změn těchto vlastností lze uvést:V rozmezí teplot 0 - 100 °C se u vody změní hustota o 4,2 %,

výparné teplo o 9,5 % a měrná tepelná kapacita při konstantním tlaku o 0,3 %.

V rozmezí teplot 0 - 200 °C, se měrná tepelná vodivost změní u cínu o 8 %, u hliníku o 6 % a u mědi o 5 % což stejně změní prošlé teplo určitou vrstvou materiálu za jinak stejných podmínek.

V rozmezí teplot 0 - 200 °C se u většiny kovů změní měrný elektrický odpor přibližně o 8 %. Pokud prochází vodičem elektrický proud, zvětší se stejným způsobem úbytek napětí na vodiči.

Je zřejmé, že tyto změny nejsou příliš velké a bezpečnost práce v těchto podmínkách nijak výrazně neovlivní.

Fyzikální vlastnosti materiálů a BOZPPhysical Properties of Materials and OSH

0 0 1 , -x x t t t t

2 20 1 2 31x x t t t



Zatímco permeabilita diamagnetických a paramagnetických látek je materiálová konstanta, u feromagnetických látek závisí permeabilita na vnějším magnetickém poli a může se měnit ve značně širokém intervalu až několika řádů (obr. 2). [1]

Obr. 2 Křivka permeability μ = f(H) pro feromagnetické materiály; H - intenzita vnějšího magnetického pole, B - magnetická indukce

v materiálu

I v tomto případě však hraje důležitou úlohu teplota. Překročíme-li při zahřívání feromagnetických látek tzv. Curieho teplotu, změní se látka feromagnetická na paramagnetickou, neboť tepelné pohyby atomů zruší uspořádanou doménovou strukturu feromagnetické látky. [2] Tím se také značně změní ovlivnění magnetického pole touto látkou. Curieho teplota se pro běžné feromagnetické kovy pohybuje v intervalu 400 - 1200 °C, např. pro železo je to 770 °C.

Vedle teploty ovlivňuje vlastnosti látek často také vlhkost. K významným vlastnostem, které na vlhkosti závisí, patří především elektrická vodivost a dielektrická konstanta. Vliv vlhkosti se projevuje hlavně u porézních látek.

Výše uvedené děje mohou výrazným způsobem ovlivnit bezpečnost práce s elektrickými zařízeními, respektive jejich provoz.

ZávěrVlastnosti materiálů se mohou různým způsobem měnit

v závislosti na vnějších podmínkách. Z příspěvku je zřejmě, že existují vlastnosti, které na vnějších podmínkách výrazně závisí, což může v určitých situacích značně ovlivnit bezpečnost práce.

Použitá literatura[1] Fuka, J.; Havelka, B.: Elektřina a magnetizmus. Praha: SPN,

1965.[2] Veis, Š. a kol.: Všeobecná fyzika 1. Praha: SNTL, 1978.[3] Hudeček, O.: Chemicko - inženýrské tabulky. Praha:

Vydavatelství VŠCHT, 2007. ISBN 978-80-7080-444-5.[4] Schön, J.: Petrophysik, Stuttgart: Ferd. Enke Verlag, 1983.

Vlastnosti látek s výraznou závislostí na vnějších podmínkáchK těmto vlastnostem patří především hustota plynů, jejíž

závislost na teplotě a tlaku lze získat úpravou stavové rovnice pro ideální plyn.

(3)

(4)

(5)

kdep tlak plynu [Pa],M molární hmotnost plynu [kgmol-1],R univerzální plynová konstanta [8,316 Jmol-1K-1],T teplota [K].

Tento vztah lze použít i pro směsi plynů, pokud místo molární hmotnosti M dosadíme střední molární hmotnost [3]:

(6)kdexi molární zlomek složky i,Mi molární hmotnost složky i [kgmol-1].

Význam této závislosti lze ukázat na jednoduchém číselném příkladu. Kyslík při tlaku 105 Pa a teplotě 20 °C má hustotu 1,314 kgm-3. Zvýšíme-li tlak třikrát (na 3·105 Pa) a teplotu o 30 °C (na 50 °C), zvýší se hustota kyslíku na 3,575 kgm-3, tedy skoro třikrát. Změny vnějších podmínek, které nejsou nijak velké a v technické praxi snadno dosažitelné, hustotu kyslíku značně zvýší. Totéž lze říci prakticky o všech plynech. Tuto skutečnost lze vzít v úvahu všude tam, kde se s plyny pracuje.

K významnému ovlivnění vlastností látek teplotou dochází při fázových přeměnách 2. druhu. Jedná se o fázové přeměny, kdy nedochází k výměně tepla, nemění se skupenství, ale nastává velmi výrazná změna měrné tepelné kapacity, izotermického koefi cientu stlačitelnosti a koefi cientu teplotní roztažnosti.

Jako příklad lze uvést změnu krystalografi cké modifi kace β → α u křemene při teplotě 573 °C. Na obr. 1 je znázorněna výrazná změna koefi cientu délkové roztažnosti u křemene[4]. Tento jev se může projevit také u všech materiálů (hlavně stavebních), které křemen obsahují. Je, však vázán na poměrně vysokou teplotu, mohl by se vyskytnout např. v horkých provozech a porušit podlahové materiály, které obsahují v základní hmotě větší zrna křemene.

Obr. 1 Závislost koefi cientu délkové roztažnosti na teplotě

Důležitou vlastností, která závisí na vnějších podmínkách permeabilita feromagnetických látek. Nejedná se však o závislost na klasických vnějších podmínkách - to je tlak, teplota a vlhkost.

mpV RTM

mV

-3 kgmpMRT

i iM x M

200 600 1000

1,4

1,0

0,6

0,2

B(T)

H [Am ]-1

B = f(H)

μ = f(H)

μ [ ]WbA m-1 -1

9.10

7

5

3

1

-3

0 100 200 300 400 500 600 700 800 900 t[°C]

6

5

4

3

2

1

0

a.10 [K ]6 -1



Ing. Tomáš Tragan, Ph.D., MIFireE RENOMIA, a.s.Holandská 8, 639 00 [email protected]

AbstraktČlánek popisuje obecný přístup k řízení rizik v podnicích. Je

zde obecně zmíněno i srovnání se současnými systémy řízení dle norem ISO 9001 a ISO 14001. V článku jsou také popsány základní body analýzy rizik jako vstupného přezkoumání pro zavedení systému řízení rizik.

Klíčová slovaAnalýzy rizik; řízení rizik; risk capacity; risk apetite; katalog

rizik; Mapování procesů.

AbstractThe article describes the general approach to the risk

management in the companies. Also general comparison with present certifi ed management systems like ISO 9001 and ISO 14001 is mentioned here. The article also describes the basic steps of initial risk assessment as the input for risk management system implementation.

KeywordsRisk assessment; Risk management; Risk capacity; Risk

apetite; Risk catalogue; Process mapping.

V současné době je snad každá lidská činnost ovlivněna riziky. Ať už v osobním, nebo profesním životě se snažíme svá rizika nějakým způsobem řídit. Tato snaha o řízení rizik je však intuitivní, což přináší řadu úskalí a problémů.

Zaměříme-li se na profesní stránku věci, je snahou každého rozumného manažera ve fi rmě řídit svěřený proces efektivně a s minimálním úsilím dosahovat maximálních výsledků, tedy přidané hodnoty. Bohužel velmi často i ve fi rmách jsou rizika řízena intuitivně, anebo diskontinuálně, což jinými slovy znamená, že máme postupy, jak řídit rizika, pouze v některých oblastech, které spolu často nekomunikují.

V tomto článku se pokusíme nastínit, jaký zvolit přístup k řízení rizik, aniž bychom zabíhali do detailů normovaných postupů. Tyto normované postupy však pro určité srovnání okrajově zmíníme. Cílem tohoto článku je mimo jiné také přiblížit postup při zavádění systému řízení rizik jinak než jazykem norem.

Když se podíváme na standardní a certifi kované systémy řízení některých procesů a porovnáme je například s požadavky normy ISO 31 000, zjistíme, že pokud se již zabýváme řízením kvality nebo ochrany životního prostředí dle norem ISO, nemusíme zavádět až tak mnoho nových postupů. Byť některé fi rmy řídí svoje procesy pomocí tzv. integrovaného systému řízení, můj osobní názor je, že komplexní management rizik je ještě jakousi vyšší formou integrace, neboť ani IMS (integrovaný systém řízení) nutně nemusí postihnout všechna rizika.

Podívejme se tedy, jak k managementu rizik přistoupit. Celý proces analýzy a managementu rizik můžeme popsat několika body, které následně rozvineme.

Postup je následující:

Hranice přijatelnosti rizikHranice přijatelnosti rizik je nutné určit jako jeden z prvních

kroků. Hranice přijatelnosti rizik stanovuje nejvyšší management společnosti před započetím samotné analýzy rizik a především proto, aby tyto hranice nebyly ovlivněny výsledky analýzy rizik.

Spodní hranice přijatelnosti se běžně nazývá RISK APETITE (RA), a je to objem rizika, který je schopna společnost při plnění svých cílů přijmout. Pro snadnější představu lze také použít termín z pojišťovnictví, kterým je SPOLUÚČAST.

Horní hranice přijatelnosti se běžně nazývá RISK CAPACITY (RC) a je to objem rizika, jehož překročení může znamenat existenční problémy pro danou fi rmu.

Jelikož je každé riziko defi nováno pravděpodobností a závažnosti předpokládané události, je pro správné stanovení hranic přijatelnosti nutné také popsat stupně závažnosti a pravděpodobnosti. Toto stanovení je opět pro každou společnost individuální a je založeno na rozhodnutí vrcholového managementu. Níže uvádíme příklad, jak tato defi nice může vypadat. Velmi důležité je, aby byl popis srozumitelný a pokud možno co nejsnáze měřitelný.

Tab. 1 Popis stupňů závažnosti

Analýza a management rizik procesůProcess Risk Assessment and Management

RC

RA

do 5

Pravd podobnost škody zp sobené daným rizikem

Max

. vel

ikos

t ztr

áty

zpso

bená

riz

ikem

(mil.

K)

nad

100

50 -

100

20 -

505

- 20

nad 80%do 20% do 40% do 60% do 80%

Kritická rizika (K)

Nutnost redukce (R)

P ijatelná rizika (P)

Definuj hranice

p ijatelnosti rizik

Zmapuj procesy, které probíhají ve

firm

Analyzuj rizika t chto

proces

Prove syntézu

(propojení ) rizik

jednotlivých proces

i rizika

Třída Úroveň závažnosti Popis následku

I. Bezvýznamná

• Škody na majetku a odpovědnosti v řádu stovek tisíc korun

• Bez zranění• Bez dopadu na image společnosti• Přerušení provozu v řádu hodin se škodou

v řádu stovek tisíc korun

II. Znatelná

• Škody na majetku a odpovědnosti v řádu milionů korun

• Jedno lehké zranění do třech dnů pracovní neschopnosti



Analýza rizik procesůAnalýzu rizik jednotlivých procesů by měli provádět

tzv. vlastníci procesů, tedy manažeři, kteří jsou za daný proces odpovědní, za pomoci moderátora, tedy interního, nebo externího člověka, risk manažera, který přinese do dané analýzy nezávislý, ale zkušený pohled. Pro analýzu rizik jednotlivých procesů lze použít přístupu FMEA (Failure Mode and Effect Analysis), který osobně považuji pro základní mapování rizik za postačující.

Rizika, která se za použití tohoto přístupu profi lují jako nejvýznamnější, lze následně analyzovat podrobnějšími metodami. Tato hlubší analýze je ovšem mimo rámec tohoto článku, a proto ji zmiňuji pouze takto okrajově.

Syntéza výsledků analýzy rizikJelikož jsou procesy analyzovány individuálně, je potřeba

následně vyřešit případné duplicity v rizicích. Tyto duplicity mohou vzniknout například překryvy v jednotlivých procesech. Dále je potřeba výstupy z těchto analýz propojit a vytvořit něco, co můžeme nazvat katalogem rizik. V tomto katalogu je pak na jednom místě uveden komplexní seznam rizik, která mohou danou fi rmu ovlivnit. Pro nepřijatelná rizika zde lze uvést nápravná opatření s uvedením termínů a odpovědných osob a také s cílovým stavem úrovně daného rizika.

Jedná se tak o efektivní manažerský nástroj, který může být zpracován jednoduše v excelu, nebo za použití jiných, více sofi stikovaných softwarů. Tento výstup pak může být zařazen do plánovacího systému fi rmy a do systému reportingu.

Grafi cké znázornění přehledu rizik s vyznačením jejich závažnosti, pravděpodobnosti a tedy přijatelnosti lze provést tzv. maticí rizik. Jedná se o jednoduchý a přehledný graf, který opět slouží jako manažerský nástroj pro plánování a reporting.

Tab. 4 Matice rizik

Tab. 2 Popis stupňů pravděpodobnosti

Tab. 3 Ukázka z katalogu rizik

Mapování procesů ve fi rměŘízení a chod každé fi rmy lze rozdělit do řady procesů, jako

jsou například:• Nákup;• Výroba;• Řízení lidských zdrojů;• Vývoj;• Prodej;• Apod.

Rozdělení do procesů je pro každou fi rmu specifi cké, a je proto nutné zvolit individuální přístup a s příslušnými manažery stanovit hranice a základní funkce procesu, abychom potom následně při analýze mohli zjišťovat příčiny a následky selhání těchto funkcí.

II. Znatelná• Interní poškození image• Přerušení provozu v řádu dnů se škodou

v řádu milionů korun

III. Kritická

• Škody na majetku a odpovědnosti v řádu desítek milionů korun

• Těžké zranění zaměstnance• Regionální poškození image společnosti• Přerušení provozu v řádu týdnů se škodou

desítek milionů korun

IV. Katastrofi cká

• Škody na majetku a odpovědnosti v řádu stovek milionů korun

• Těžké zranění více zaměstnanců, nebo smrt zaměstnance

• Nadregionální poškození image společnosti• Přerušení provozu v řádu měsíců se škodou

stovek milionů korun

Třída Úroveň četnosti Defi nice četnosti

1 Nepravděpodobné 0 ≤ P ≥ 0,001

2 Slabý výskyt 0,001 ≤ P ≥ 0,01, tedy například jednou za 1 000 až 100 let

3 Občasný výskyt 0,01 ≤ P ≥ 0,1

4 Pravděpodobné 0,1 ≤ P ≥ 0,2

5 Četný výskyt P ≥ 0,2

Výsledky opat ení

Podniknutá opat ení Zá

važn

ost

Prav

dpo

dobn

ost R

1 Nesplacené pohledávky 10 mil K II. Náhlé nedobrovolné ukon ení innosti odb ratele, zpronev ra

1 2

2 Nedobytné pohledávky 10 mil K II. Náhlé nedobrovolné ukon ení innosti

db t l

1 2

3 Ztráta hotových výrobk u dodavatel , v etn neschopnosti dodávat = ztráta klienta

25 mil K + ztráta klient

III. Požár skladu, ztráta zásob.

2 rozd lení sklad mezi výrobce a mezi firmu ABC, zvláš sou ástky

6

4 Ztráta skladových zásob z vlastního skladu v etn neschopnosti dodávat= ztráta klienta

32 mil K + ztráta klient

III. Požár skladu ztráta zásob 2 rozd lení sklad mezi výrobce a mezi ComAp, zvláš sou ástky

6

5 asová ztráta hodnoty zásob

do 10 mil K II. Nadobjednávka specifických díl

3 ízení objednávek x plánování výroby, specifické díly se objednávají až po závazných objednávkách výrobk

6

M sí ní splatnost faktur, systém bonity klienta, postupn se nastavuje kredit klienta, systém vymáhání pohledávek, právní záruky

íslo selhání

Finance

Doporu ené opat ení

Správa pohledávek

Skladové zásoby

Odpov dnost a termín dokon eníMožné p í iny selhání

Prav

dpo

dobn

ost

Funkce procesu, požadavky Potenciální selhání Potenciální následky

selhání Sou asné prventivní opat ení

Katalog rizik

Záva

žnos

t R

Závažnost

Prav

dpo

dobn

ost

73

14, 16

etný výskyt

Pravd podobné

Ob asný výskyt

1, 2, 93 110

111 23, 42, 58, 102, 113, 114

41, 56, 71, 103, 104 57

5, 9, 10, 44, 49, 52, 62, 63, 88, 90, 91, 105, 107, 109, 112

6, 17, 18, 19, 25, 26, 30, 53, 54, 70, 74, 101

7,8, 11, 13, 15, 22, 24, 27, 28, 45, 46, 47, 50, 51, 61, 65, 67, 72, 76,

78, 84, 85, 86, 88, 92, 97

3, 4, 12, 20, 29, 31, 48, 55, 59, 60, 64, 66, 68, 69, 75, 77, 79, 80, 81, 82, 87, 94, 95, 98, 99, 100, 108

21, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 39, 96, 106

Nevýznamná Okrajová Kritická Katastrofická

Slabý výskyt

Nepravd podobné



Řízení rizikNyní se nacházíme ve fázi, kdy známe naše rizika a známe

jejich přijatelnost pro naši fi rmu. Dostali jsme se tedy do stavu, kdy lze aplikovat standardní manažerské nástroje známé z jiných certifi kovaných systémů řízení a roztočit spirálu neustálého zlepšování dle Demingova schématu. Rizika, která vycházejí jako nejvýznamnější pro naši fi rmu, je dle potřeby nutno hlouběji analyzovat, abychom byli schopni nalézt nejefektivnější cestu k jejich redukci. Nejefektivnější cestu lze hledat například cost benefi t analýzou, která nám orientačně řekne, jak se naše investice projeví ve snížení dopadu rizika na naši fi rmu. Velmi zjednodušeně řečeno, musíme u každého z rizik, které chceme redukovat, hledat kouzelný bod „X“, který vzniká protnutím dvou křivek grafu uvedeného níže. Tento bod znamená optimální poměr mezi investovanými prostředky a mírou redukce rizika.

ZávěrImplementace systému řízení rizik se není potřeba obávat.

Naopak, v je-li správně aplikován je to systém, který může významně pomoct redukci škod a zvýšení spolehlivosti dodavatele. V řadě odvětví je dnes velký tlak na spolehlivost dodávek. Právě systematické řízení rizik pomáhá nejen deklarovat, ale i fakticky zvýšit spolehlivost dodávek. Řízení rizik také pomáhá správně směrovat náklady společnosti na řešení řady aspektů. RENOMIA pomáhá svým klientům redukovat rizika provedením rizikových prohlídek a defi nicí doporučení z těchto prohlídek. Klient tak získává nezávislý pohled zkušených rizikových inženýrů. Našim klientům nabízíme také konzultace při komplexním mapování rizik a zavádění systému jejich řízení. V neposlední řadě nabízí RENOMIA také kvalitní pojistnou ochranu šitou klientům na míru. Zmiňuji to zde především proto, že pojištění je jedním ze zásadních nástrojů řízení rizik.

VýdajeVýdaje spojené

se škodou

Výdaje na ochranu

Úroveň bezpečnosti



doc. Ing. Ivana Tureková, PhD.Mgr. Terézia BagalováUKF v Nitre, Pedagogická fakultaDražovská 4, 949 74 Nitra, Slovenská [email protected], [email protected]

AbstraktVýrobky na báze azbestu majú mimoriadne chemické

a fyzikálne vlastnosti, preto v minulosti našli uplatnenie v stavebnej činnosti ako napr. izolačné a tesniace materiály. V súčasnosti sú všetky typy azbestu podľa WHO zaradené do I. skupiny karcinogénnych látok, pretože nie je možné stanoviť bezpečnú prahovú hodnotu azbestových vláken. Pôsobením vonkajších fyzikálnych, klimatických a mechanických vplyvov (vlhkosť, manipulácia, teplota, prúdenie vzduchu) dochádza k prirodzenému starnutiu a rozpadu cementovej matrice, v ktorej boli azbestové vlákna fi xované a tým dochádza k ich postupnému uvoľňovaniu do prostredia. Technológie odstraňovania azbestu sú založené na zamedzení uvoľňovania azbestových vláken do priestoru a to fi xáciou azbestových materiálov alebo demoláciou a odstraňovaním azbestových výrobkov o čom pojednáva aj tento článok.

Kľúčové slováAzbest; limitné hodnoty; vlákno; riziko; plán práce.

AbstractThe asbestos based products have exceptional chemical and

physical properties. Therefore in the past it was used for building as e.g. the insulating and sealing materials. Currently all asbestos types, according to WHO, are classifi ed into fi rst category of carcinogenic substances, because it is not possible to establish a safe threshold of asbestos fi bers. Action of external physical, climatic and mechanical infl uences (humidity, handling, temperature, air fl ow) occurs to a natural aging process and a disintegration of the cement matrix in which asbestos fi bers were fi xed. By this process fi bers are gradually release into the environment. The asbestos removal technologies are based on the elimination of azbestos´ fi bers release into the space, fi xation of asbestos products or demolition and removal of asbestos products. This article discusses about azbestos in the whole context above-mentioned.

KeywordsAsbestos; limit values; fi ber; risk; working plan.

ÚvodAzbest je obzvlášť nebezpečný chemický faktor, ktorý

môže spôsobiť vážne ochorenie a ktorý sa vyskytuje v mnohých prípadoch pri práci. V súlade s klasifi káciou IARC sú všetky typy azbestov hodnotené ako „Kategória 1: karcinogény“ a musia byť označené vetou „Môžu spôsobiť rakovinu“. Je preto nutné zaviesť osobitné zosúladené postupy týkajúce sa ochrany pracovníkov pred azbestom. Príkladom je nová Smernica č. 2009/148/ES z 30. novembra 2009 o ochrane pracovníkov pred rizikami z vystavenia účinkom azbestu pri práci.

Azbest je názov skupiny prírodných vláknitých minerálov, ktorých základom sú silikáty charakterizované určitým podielom kremeňa a rozličným obsahom prímesí katiónov (Mg, Fe, Ca, Al, Na alebo stopové prvky) (Buchancová et al. 2003). Azbestové vlákna radíme medzi anorganické nekovové (silikátové) vlákna. Pre nasledujúcu klasifi káciu môžeme použiť mineralogický systém

terminológie podľa Bernarda et al. (1992) alebo ich klasifi kujeme alebo podľa ich čísla CAS (Chemical Abstract Service).

Trieda silikátya) Oddelenie FYLOSILIKÁTY

Skupina kaolinitu-serpentínu:1. Chryzotil (CAS č. 12001-29-5) označovaný ako biely

azbest, ktorý tvorí kremičitan horečnatý, tvorí vyše 90 % svetovej produkcie z danej skupiny.

b) Oddelenie INOSILIKÁTYSkupina amfi bolov:1. Gruenerit (amozit) (CAS č. 12172-73-5) - hnedý azbest,2. Krocidolit (CAS č. 12001-28-4) - modrý azbest, biologicky

najagresívnejší,3. Aktinolit (CAS č. 77536-66-4), 4. Antofylit (CAS č. 77536-67-5),5. Krokydolit (CAS č. 12001-28-4),6. Tremolit (CAS č. 77536-68-6).

Vlastnosti azbestov sú výsledkom ich vláknitej povahy. Sú mimoriadne odolné voči chemickému vplyvu, vysokým teplotám, sú prakticky ohňovzdorné. Vo všeobecnosti azbestové minerály majú vysokú pevnosť v ťahu, ohybnosť, trvanlivosť. Napriek zákazu výroby materiálov obsahujúcich azbest v štátoch Európskej únie bola v roku 2006 svetová produkcia azbestu cca 2,3 miliónov ton a to hlavne zásluhou Ruska 45 %, Číny 15 % a Kazachstanu 15 % (www.hse.gov.uk).

1 Zdravotné riziká z expozície azbestuNeexistuje nijaká známa bezpečná úroveň vystavenia sa

účinkom azbestu. Pravdepodobne platí, že čím viac je mu človek vystavený, tým je väčšie riziko, že ho postihne choroba súvisiaca s azbestom, pričom doba od vystavenia človeka azbestu a prvými príznakmi choroby môže predstavovať až 30 rokov. V súčasnosti sa prejavujú účinky azbestu, ktorým boli ľudia vystavení kedysi v minulosti (www.ronar.sk).

Všetky druhy azbestu obsahujú častice prachu vláknitého charakteru. Vznik ochorenia závisí od:a) formy azbestu (charakteristiky vlákien - dĺžky, hrúbky),b) koncentrácie častíc (početnej alebo hmotnostnej) vztiahnuté na

objemovú jednotku vzduchu,c) trvania expozície a času, ktorý uplynul od začiatku prvej

expozície,d) špecifi ckých účinkov daného prachu (fi brogénne, dráždivé

alebo nešpecifi cké účinky),e) individuálnej vnímavosti,f) pôsobenia ďalších faktorov, ktoré môžu iniciovať či podporovať

rozvoj choroby (napr. fajčenie) (Tureková, Novotný, 2008).

U pracovníkov s menšou telesnou výškou (kratšia trachea) sa retinuje viac azbestových vláken. Azbest sa dostáva do organizmu predovšetkým inhaláciou. Pri svojej rezistencii sú azbestové vlákna s dĺžkou 3 - 30 μm schopné preniknúť do interstícia pľúc a postupne až k pleurálnemu obalu. Do parietálnej pleury prestupujú pravdepodobne lymfatickými cestami. Azbest vyvoláva v organizme fi rboproduktívny, mechanický a dráždivý účinok cudzieho telesa (efekt ihiel). Inhalované vlákna primárne sedimentujú na stenách bronchiolov, ktoré fi brotizujú a zužujú sa. Vdýchnuté vlákna dlho

Technológie odstraňovania azbestocementových materiálovThe Technology of Removing Asbestos Materials



0,1 vlákna/ml pre všetky druhy azbestu. Vystavenie účinkom všetkých druhov azbestu sa musí znížiť na minimum a v každom prípade musí byť pod limitnou hodnotou.

Niektoré členské štáty vyžadujú, aby sa pri rozhodovaní o závažnosti nebezpečenstva zohľadňoval aj druh azbestu. Epidemiologické dôkazy totiž potvrdzujú, že pri danej koncentrácii vlákien (meranej štandardnou metódou pre pracoviská) je krokydolit nebezpečnejší ako amozit (obr. 3), ktorý je nebezpečnejší ako chryzolit (obr. 4). To však nemení praktickú požiadavku používať osvedčené postupy na zabránenie vystavenia sa účinkom akéhokoľvek azbestu.

Obr. 3 Chryzotilové azbestové vlákna pri pohľade cez elektrónový mikroskop so snímačom (http://etudes.isped.u-bordeaux2.fr/evalutil)

Obr. 4 Pohľad cez elektrónový mikroskop so snímačom na amozitové azbestové vlákna (http://etudes.isped.u-bordeaux2.fr/evalutil)

2 Limitné hodnoty azbestových vlákien v pracovnom ovzdušíTechnické smerné hodnoty (TSH) sa určujú pre karcinogény

a mutagény zaradené do kategórií 1 a 2, pre ktoré nemôžu byť v súčasnosti stanovené najvyššie prípustné expozičné limity vzhľadom na ich predpokladané bezprahové účinky. Sú to minimálne hodnoty zistiteľné v pracovnom ovzduší dostupnými analytickými metódami, ktoré možno dodržať technickými opatreniami. Ich dodržiavanie znižuje pravdepodobnosť škodlivých účinkov na zdravie, ale nemôže ich úplne vylúčiť. Sú základom preventívnych a ochranných opatrení (Nariadenie vlády SR č. 253/2006 Z.z.).

TSH znamenajú časovo vážený priemer koncentrácie plynov, pár a aerosólov vrátane minerálnych vlákien za 8-hodinovú zmenu a 40-hodinový pracovný týždeň.

zostávajú v alveolách a svojou biologickou aktivitou poškodzujú ich výstelku. Konečným výsledkom procesu je pľúcna fi bróza.

Na Slovensku v súčasnosti patrí azbest k dvom najčastejším príčinám profesionálnych zhubných nádorov dýchacieho systému (radónom a produktmi jeho premeny u baníkov rudných baní). U pracovníkov exponovaných azbestom je vyššia aryluhľovodíková hydrxylázová aktivita, teda schopnosť konvertovať niektoré polyaromatické uhľovodíky na potentnejšie karcinogény. Azbest okrem toho zvyšuje absorpciu a spomaľuje vylučovanie potentných karcinogénov (cigaretový dym. 3,4-benzo-a-pyréna pod.).

Poškodenia zapríčinené azbestom možno rozdeliť do skupín:a) nemalígne poškodenia pleurálneho pôvodu,b) nemalígne poškodenia pľúc,c) malígne nádory (napr. zhubné nádory pľúc - obr. 1).

Azbestóza je vážne, progresívne, dlhodobé ochorenie pľúc (obr. 2). Latentná doba pre nástup azbestózy je zvyčajne 10 - 20 rokov po počiatočnej expozícii. Sprievodnými znakmi je dýchavica, ktorá rýchlo progreduje, suchý neproduktívny kašeľ, sporadicky paličkové prsty, častejšie sa objavuje aj cyanóza.

Obr. 1 Elektrónová skenovacia mikrografi a pľúc nádorových buniek (www.atsdr.cdc.gov)

Obr. 2 Mikroskopický pohľad na pľúcne tkaniva s azbestózou (www.atsdr.cdc.gov)

Všetky druhy azbestu sú karcinogény triedy 1, o ktorých je známe, že spôsobujú rakovinu ľudí. Európska smernica o ochrane pracovníkov pred rizikami z azbestu 83/477/EHS vyžaduje, aby sa vystavenie pracovníka účinkom azbestu udržalo pod hodnotou



Tab. 1 Potenciálny výskyt azbestu v budove

Vlastná sanácia azbestu má postupnosť krokov:

3.1 Ohodnotenie naliehavosti sanácieNa základe dokumentácie sa vykoná šetrenie s cieľom stanoviť

a v projektovej dokumentácii označiť výskyt azbestu. Azbestový materiál vyskytujúci sa na stavbe možno rozdeliť na:a) silne viazané azbestové materiály: jedná sa o materiály, ktoré

majú objemovou hmotnosť vyššiu ako 1000 kg/m3 a z hľadiska nebezpečnosti vďaka svojim fyzikálno-mechanickým vlastnostiam predstavujú nižšie bezpečnostné riziká než materiály slabo viazané, napr. azbestocementové a asfaltové výrobky, tmely atď. Pre tieto materiály/produkty sa nespracováva ohodnotenie naliehavosti sanácie;

b) slabo viazané azbestové materiály: sú to materiály, ktoré majú objemovú hmotnosť nižšiu ako cca 1000 kg/m3 a z hľadiska nebezpečnosti vďaka svojim fyzikálno-mechanickým vlastnostiam, hlavne drobivosti a mäkšej konzistencii predstavujú vyššie bezpečnostné riziká ako materiály silne viazané, napr. azbestové nástreky, ľahké azbestové dosky napr. Ezalit, Dupronit, Lignát, izolačné šnúry atď. a preto sa spracúva ohodnotenie naliehavosti sanácie.

Z hľadiska výskytu sa azbestové materiály delia na:a) materiály zabudované v konštrukciách (strešné panely, dosky

a potrubie chladiaceho systému, opláštenie priečok, izolácie),b) materiály, ktoré sú súčasťou technologických zariadení (hlavne

ako tesnenia a pod.).

Vlastné ohodnotenie naliehavosti sanácie sa uskutočňuje analýzou rizík pre vnútorné prostredie budov s použitím vhodnej metodiky. Jednotlivé azbestové materiály sa hodnotia podľa kritérií so zohľadnením pravidiel, napríklad:• spôsob použitia, druh, štruktúra povrchu, stav povrchu,

poškodenie a umiestnenie;• jednotlivým kritériám sa priraďujú napr. číselné hodnoty

a zaznamenávajú sa do formulára „Ohodnotenie naliehavosti sanácie“;

Na obmedzenie nadmernej expozície pri kolísaní hodnôt nad priemernú TSH platia tieto pravidlá: - krátkodobá hodnota expozície maximálne 5 x TSH, - krátkodobé trvanie expozície 15 min, - frekvencia za zmenu 5-krát, - interval medzi expozíciou 1 h.

Pre azbest (vlákna) je TSH: 0,1 vl.cm-3.Na účely merania azbestu štandardizovanými metódami

a jeho hodnotenia sa zohľadňujú len vlákna s dĺžkou viac ako päť mikrometrov, so šírkou menej ako tri mikrometre a s pomerom dĺžky a šírky väčším ako 3 : 1.

Podľa súčasných poznatkov počet vlákien poskytuje reprezentatívnejší index nebezpečenstva ako koncentrácia. Odber vzoriek môže vykonávať len odborne spôsobilá osoba. Odobraté vzorky sa môžu analyzovať len v laboratóriách vybavených na počítanie vlákien. Počítanie vlákien sa vykonáva pomocou fázového kontrastného mikroskopu.

3 Sanácia azbestu pri stavebných prácachAzbest sa vo veľkej miere používal v mnohých aplikáciách ako

spevňujúci prvok alebo ako tepelná, elektrická, alebo akustická izolácia. Používal sa vo výrobkoch pre aplikácie s trením, tesneniach, tesniacich hmotách, lepidlách. Jeho chemická odolnosť viedla k využitiu v niektorých procesoch, napríklad vo fi ltračných alebo elektrolytických. Používal sa v obchodných, priemyselných a obytných budovách, ako vidno z obr. 5. Nachádza sa ako izolácia aj v železničných vozňoch a v lodiach a ostatných vozidlách vrátane lietadiel a niektorých vojenských vozidiel.

Miera, v akej má materiál tendenciu uvoľňovať azbestové vlákna, závisí od toho, či je neporušený alebo poškodený. Stav materiálov obsahujúcich azbest sa môže časom meniť napríklad z dôvodu poškodenia, opotrebenia alebo zvetrania.

Podstatné rozdiely medzi rôznymi materiálmi sú v tom, ako sú drobivé a ako ľahko sa vlákna môžu uvoľňovať. Tab. 1 a 2 obsahuje príklady materiálov obsahujúcich azbest a ich zvyčajného použitia. Materiály, o ktorých sa možno domnievať, že sa z nich ľahko uvoľňujú vlákna, sú na začiatku zoznamu. Niektoré materiály obsahujúce azbest (bitúmenové zmesi, gumové zmesi alebo polymérové podlahové materiály) sú horľavé. Tieto horľavé materiály nesmú byť likvidované spálením, keďže sa z nich môžu uvoľňovať azbestové vlákna.

Obr. 5 Potenciálny výskyt azbestu v budove

1 Strecha/vonkajšia konštrukcia:1-1 strešná krytina,1-2 obloženie stien,1-3 odkvap/ odtokové rúry,1-4 podhľadové panely,1-5 komínový nadstavec,1-6 strešná plsť,1-7 podokenné panely.

3 Vykurovanie, ventilácia a elektrické zariadenie:3-1 ohrievač vody/obehové čerpadlo: vonkajšia a vnútorná izolácia,tesnenia,3-2 potrubia izolácia, tesnenia, papierová výstelka,3-3 odvádzacia rúra spalín,3-4 rozvodné potrubie, izolácia, tesnenia, vnútorná výstelka, protivibračné obklady,3-5 elektrická rozvodná skriňa, vnútorné časti, panely obloženia,3-6 vykurovací systém: tesnenia, panely obloženia.

2 Interiér: steny/strop,2-1 priečky,2-2 panely elektroinštalácie, vykurovacie systémy, sporáky, vane, skrine,2-3 obloženie výťahovej šachty,2-4 panely prístupu k stúpačke, obloženie stúpačky,2-5 textúrované stenové nátery,2-6 nátery striekané na stavebné prvky, visiace stropné dlaždice, protipožiarna ochrana, stropná izolácia.Dvere: 2-7 panely, výplň, obruba priezorových panelov.Podlaha: 2-8 dlaždice, podlahová krytina, výstelka vyšších poschodí.

4 Ďalšie miesta:4-1 bitúmenové podložky výlevky,4-2 nádrže na vodu,4-3 splachovacie nádrže a poklopy WC,4-4 nábeh schodov,4-5 protipožiarnevrstvy,4-6 obloženie spojky (auto v garáži a motor výťahu).



• dôležité je vyznačiť hlavne kritérium „sanácia neodkladná“;• potrebné je zadefi novať, pre ktoré materiály sa nespracúva

ohodnotenie naliehavosti (napr. silne viazané azbestové materiály, azbestové materiály vo vonkajšom prostredí, nezabudované materiály, skladované materiály a pod.);

• je vhodné zmapovať sanované priestory aj vizuálne a vyznačiť na fotografi ách nutnosť sanačných prác (obr. 6).

3.2 Dokumentácia k sanačným prácamOdstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest

zo stavieb možno vykonávať len na základe oprávnenia na odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb vydaného úradom verejného zdravotníctva alebo dokladu

Tab. 2 Príklady materiálov obsahujúcich azbest a ich obsah azbestu

Obr. 6 Azbestové dosky na káblových lávkach

Materiál obsahujúci azbest Typické použitie Príklady, kde sa nachádza

Striekané nátery až 85 % azbestu

Tepelná a akustická izolácia, protipožiarna ochrana a ochrana pred zrážaním vody.

Na oceľových konštrukciách veľkých alebo mnohopodlažných budov, ako protipožiarne zábrany v medzistropných priestoroch, a na stropoch plavární.

Voľne sypaný materiál až 100 % azbestu Tepelná a akustická izolácia. Izolácia podkroví, otvory na káble.

Tepelné izolácie a tesnenia 1 - 100 % azbestu

Tepelná izolácia rúr, ohrievače, tlakové nádoby, predtvarované rúrové diely, dosky, pásky, laná, vlnitý papier, izolačné rohože, plsť a prikrývky.

Vo verejných budovách, školách, továrňach a nemocniciach na rúrach a ohrievačoch. Azbestové rohože na priemyselných parných kotloch, motúzy alebo laná namotané okolo rúr, niekedy pokryté cementovým poťahom.

Azbestoizolačné dosky 16 - 40 % azbestu

Požiarna ochrana, tepelná a akustická izolácia a stavebné diela všeobecne.

Vo väčšine druhov budov. V rúrovodoch a ako protipožiarne priečky, výplňové dielce, deliace steny, stropné kazety, strešné izolácie, stenové obklady, kúpeľňové panely. Obaly domácich ohrievačov, deliace a stropné panely, izolačné vrstvy sporákov a systémy stropných konštrukcií.

Laná, šnúry a priadze až 100 % azbestu

Tepelnoizolačné, tesniace a výplňové materiály, teplovzdorné/ohňovzdorné tesnenia, tesnenie do tehlového muriva, tesnenie ohrievačov a dymovodov a splietané obaly elektrických káblov.

Kotly ústredného kúrenia, pece, spaľovne a iné vysokoteplotné zariadenia.

Textílie až 100 % azbestu

Tesnenia a vypchávky, tepelná izolácia (ohňovzdorné plachty, matrace a protipožiarne závesy), rukavice, zástery a overaly.

V zlievarňach, laboratóriách a kuchyniach. Protipožiarna opona v divadlách.

Tvrdá lepenka, papier a výrobky z papiera 90 - 100 % azbestu

Všeobecná tepelná izolácia a požiarna ochrana, elektrická a tepelná izolácia elektrických zariadení.

Krytinová lepenka a hydroizolačné vrstvy, oceľový kompozit, fasádne obklady a strešné krytiny, podlahová PVC krytina, obklady horľavých panelov, ohňovzdorný laminát a izolácia vlnitých rúrok.

Azbestový cement 10 - 15 % azbestu

Strešné krytiny z profi lovaného plechu, fasádne obklady a výstuž banských diel.

Priečky v poľnohospodárskych budovách a bytoch, debnenia v priemyselných budovách, dekoratívne panely, krycie dosky, vane, kazetové stropy, obloženie stien a stropov, mobilné objekty, podklady na rozmnožovanie v záhradníctve, dekoračné rámy kozubov a vrstvené protipožiarne panely.

Dlaždice, škridle a bridlice. Obklady, debnenia, exteriérové dlaždice a strešné krytiny.

Tvarové lisované výrobky.Cisterny a nádrže, drenážne rúrky, kanalizačné rúry, odkvapy a žľaby na dažďovú vodu, dymovody, oplotenia, strešné komponenty, káblové žľaby a vedenia, ventilačné rozvody a rámové vlysy okien.

Azbestobitúme výrobky až 5 % azbestu

Krytinová lepenka, hydroizolačné vrstvy, polotuhé strešné krytiny, obloženia a lemovania žľabov a poťahy na kovoch.

Ploché strechy, dažďové zvody.

Podlahový materiál 10 - 25 % azbestu

Podlahové dlaždice (termoplastické dlaždice obsahujúce zvyčajne 25 % azbestu), PVC podlahové krytiny podlepené azbestovým papierom.

Školy, nemocnice, byty.

Textúrované ochranné nátery a farby 1 - až 5 % azbestu

Stenové a strešné nátery. Boli trendové a používali sa iba v niektorých členských štátoch.

Tmely, tesniace hmoty a lepidlá 5 - 10 % azbestu

Mohli sa využívať kdekoľvek, kde sa používali akékoľvek takéto tesniace hmoty. Tesnenie okien, podlahová krytina.

Vystužené plasty 5 - 10 % azbestu

Panely s plastovým poťahom, PVC panely a obloženia, výstuž tovarov pre domácnosť.

Panely s plastovým poťahom (napr. Marinite) v obytných priestoroch lodí, okenné parapety.

Látka na výrobu príchytiek na stenu

Upevňovacie skrutky na zariadenia montované na stenu. Elektrické rozvodné skrine.



Žiadna činnosť v reálnych podmienkach stavby nemôže začať bez ďalších dokumentov, viažucich sa k sanovanej stavbe (činnosti).

a) Plán BOZPPlán BOZP, obsahuje základné požiadavky týkajúce sa procesu

realizácie prác, od odovzdania a prevzatia staveniska /pracoviska/ až po ukončenie prác. PLÁN BOZP je spracovaný v zmysle právnych predpisov a neodmysliteľnou súčasťou okrem podrobného popisu prác, zodpovedností, koordinácie prác, oboznamovania, je analýza rizík. S obsahom plánu musia byť oboznámení všetci pracovníci v potrebnom rozsahu, prípadne iné osoby, ktorých sa jednotlivé ustanovenia PLÁNU BOZP týkajú ešte pred začatím práce.

b) Bezpečné pracovné postupyV ktorých je dokumentovaná celá činnosť v časovej postupnosti

tak, ako bude vykonávaná napríklad v tab. 3 je uvedený krok zaistenie pracovného postupu.

Tab. 3 Zaistenie pracovného postupu

Pri všetkých pracovných činnostiach, pri ktorých pracovníci sú alebo by mohli byť vystavení účinkom prachu z materiálov obsahujúcich azbest, vyžaduje, aby pracovníci dostali primerané informácie o:• zdravotných rizikách z vystavenia účinkom prachu z azbestu

alebo materiálov obsahujúcich azbest,• o stanovených limitných hodnotách a o potrebe monitorovania

azbestu vo vzduchu,• hygienických požiadavkách,• bezpečnostných opatreniach, ktoré je potrebné vykonať, pokiaľ

ide o nosenie a používanie ochranných prostriedkov a odevov,• osobitných bezpečnostných opatreniach zameraných na

minimalizáciu vystavenia účinkom azbestu,• prípadne o ďalších nebezpečenstvách, s ktorými je spojený

výkon práce (napríklad práca vo výškach, práca v stiesnených priestoroch a pod.).

ZáverPred vykonaním akejkoľvek práce, ktorá môže znamenať

riziko vystavenia účinkom prachu pochádzajúceho z azbestu alebo materiálu obsahujúceho azbest, musí existovať hodnotenie rizík na určenie povahy a stupňa vystavenia pracovníkov účinkom azbestu. Hodnotenie rizík predstavuje základ pre rozhodnutia o bezpečnostných opatreniach, ktoré budú potrebné. Preto je dôležité, aby všetci zamestnanci, podieľajúci sa na sanačných prácach, boli s týmito dokumentmi oboznámení. Je dôležité, aby chápali svoju úlohu, pokiaľ ide o zabránenie a minimalizáciu vystavenia seba samých alebo iných osôb a poznali účinnú

z iného členského štátu, ktorý slúži na rovnaký účel alebo je z neho zrejmé, že táto skutočnosť je preukázaná. Žiadosť musí byť písomná a vyžaduje tieto náležitosti:a) meno, priezvisko, titul a adresa trvalého pobytu osoby

zodpovednej za prevádzkovanie odstraňovania azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb a doklad o jej ukončenom stredoškolskom vzdelaní alebo vysokoškolskom vzdelaní,

b) doklad o absolvovaní odbornej prípravy na prácu pri odstraňovaní azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb zamestnancov a osoby zodpovednej za prevádzkovanie odstraňovania azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb (inštitúcia musí mať akreditáciu vydanú MŠ SR),

c) lekársky posudok o zdravotnej spôsobilosti na prácu (aj zamestnancov a osoby zodpovednej za prevádzkovanie odstraňovania azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb),

d) doklad o:1. zabezpečení merania azbestu odborne

spôsobilou osobou na účel kvalitatívneho a kvantitatívneho zisťovania faktorov životného prostredia a pracovného prostredia,

2. zneškodňovaní nebezpečného odpadu s obsahom azbestu.

Oprávnenie na odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb sa na základe dokumentácie s opisom činnosti a používaných pracovných postupov alebo technológie odstraňovania azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb a technického vybavenia vydáva na:a) odstraňovanie azbestu alebo materiálov

obsahujúcich azbest zo stavieb v interiéroch budov s vytvorením kontrolovaného pásma s použitím podtlakového systému,

b) odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb v exteriéroch bez súvisu s vnútornými priestormi budov, v ktorých nie je možné z technického hľadiska vytvoriť kontrolované pásmo s podtlakovým systémom,

c) odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb v interiéroch budov v uzatvorených priestoroch do 10 m3, s vytvorením kontrolovaného pásma s použitím priemyselného vysávača.

Držiteľ oprávnenia na odstraňovanie azbestu zo stavieb je povinný pred začiatkom výkonu práce predložiť príslušnému orgánu verejného zdravotníctva návrh na odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb na posúdenie a zdržať sa výkonu práce do času posúdenia navrhovanej činnosti. Návrh na odstraňovanie azbestu alebo materiálov obsahujúcich azbest zo stavieb musí obsahovať Prevádzkový poriadok, ktorý podlieha schvaľovaniu a obsahuje (podobne ako v prípade prác s chemickými faktormi) tieto náležitosti:1. posudok o riziku,2. bezpečné pracovné postupy a technické vybavenie pre činnosť

v posudzovaných priestoroch,3. opatrenia na zníženie expozície zamestnancov a obyvateľov,4. zabezpečenie zdravotného dohľadu pre zamestnancov,5. používané osobné ochranné pracovné prostriedky a spôsob ich

dekontaminácie,6. zneškodňovanie nebezpečného odpadu s obsahom azbestu,7. plán práce podľa osobitného predpisu.

Pracovný krok Postup/procedure Nebezpečenstvo/

hazard

Bezpečnostné opatrenia/

safety measures

Zaistenie pracovného priestoru

Sanačné práce je možné zahájiť len pri dostatočnom počte zamestnancov a to minimálne 2. Pracovisko musí byť vybavené dostatočným osvetlením.Pracovná plošina musí byť zabezpečená tak, aby sa minimalizovalo pošmyknutie. Dôležité je používať predpísaný odev a obuv a všetky príslušné OOPP pre danú prácu v zmysle platnej legislatívy. Pre zabezpečenie dodatočného osvetlenia, je možné použiť aj prenosné osvetľovacie telesa, ktoré sú na takýto účel určené a spĺňajú platné predpisy.

Pracovné prostredie, činnosť - nadmerná fyz. záťaž organizmu.Úraz pádom na zem, pošmyknutie, udretie, pád cudzieho predmetu, porezanie.

Opatrnosť pri práci, používanie pridelených OOPP.



prevenciu. Na pracovisku musí existovať mechanizmus, na základe ktorého pracovníci majú prístup k výsledkom merania koncentrácie azbestu vo vzduchu, a dostanú vysvetlenie o dosahu výsledkov. Ak výsledky z merania koncentrácie vzduchu prekračujú stanovenú limitnú hodnotu (0,1 vlákna/ml ako vážený priemer za 8 hodín), každý zamestnanec musí byť informovaný o opatreniach, ktoré je potrebné prijať.

Tento článok vznikol z podpory projektu ESF „Inovácia študijných programov na Pedagogickej fakulte UKF v Nitre za účelom skvalitnenia vzdelávacieho procesu“ č. 007/2013/1.2/OPV.

Použitá literatúra[1] Asbestos essentials.: A task manual for building, maintenance

and allied trades on non-licensed asbestos work HSG210 (Third edition) HSE Books 2012 ISBN 9780717665037 [online]. [cit. 2015-02-16]. Dostupné na internete: www.hse.gov.uk/pubns/books/hsg210.htm.

[2] Asbestos.: Agency for toxic susbstances & Disease Registry. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné na internete: http://www.atsdr.cdc.gov.

[3] Bernard, J.H., Rost R. a kol. (1992).: Encyklopedický přehled minerálů. - Academia, Praha.

[4] Buchancová, J. a kol. (2003).: Pracovné lekárstvo a toxikológia. Vydavateľstvo Osveta. Martin. 2003.ISBN 80-8063-113-1.STN 01 5140.

[5] NV SR č. 253/2006 Z.z. o ochrane zamestnancov pred rizikami súvisiacimi s expozíciou azbestu pri práci.

[6] RONAR.: O azbeste. [online]. [cit. 2010-03-16]. Dostupné na internete: <http://www.ronar.sk/o_azbeste/>.

[7] SMERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY 2009/148/ES z 30. novembra 2009.

[8] SLIC.: Praktická príručka osvedčených postupov zabraňovania a minimalizácie rizík z azbestu pri práci, pri ktorej sa vyskytuje (alebo môže vyskytovať) azbest [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné na internete: <http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7443&langId=sk>.

[9] Tureková, I.; Novotný, M. (2008).: Azbest a jeho riziká. In Požární ochrana 2008. Ostrava, VŠB-TU. ISBN 978-80-7385-040-1. - s. 598-606.



Ing. Jiří Vala, Ph.D.Ing. Lenka KissikováIng. Ivan Dlugoš, Ph.D.VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava - Výš[email protected], [email protected], [email protected]

AbstraktPři práci v uzavřených prostorech je zaměstnanec vystaven

skrytým nebezpečím, které můžou způsobit poškození jeho zdraví nebo smrt. Z uvedeného důvodu je důležité dodržovat veškerá přijatá preventivní opatření při práci v těchto prostorech.

Klíčová slovaNebezpečí; uzavřený prostor; řízení rizik; prevence rizik.

AbstractWhen working in confi ned spaces, a worker is exposed to

hidden dangers that might damage his health or cause his death. For this reason, it is important to follow all the precautions taken when working in these areas.

KeywordsHazards; confi ned space; risk management; risk prevention.

ÚvodChceme-li zjednodušeně charakterizovat nebezpečí, se kterými

se nejčastěji můžeme setkat při práci v uzavřených prostorech, tak jsou to ve většině případů nebezpečí často obtížně identifi kovatelná pouhými lidskými smysly, jako je zrak nebo čich. Z toho plyne závažnost těchto nebezpečí a nutnost přijetí všech dostupných opatření ze strany zaměstnavatele.

Mimořádné události, jako jsou smrtelné a závažné pracovní úrazy jsou toho důkazem. Ve světle těchto pracovních úrazů je tento článek prvotně zaměřen na nebezpečné plyny a páry v ovzduší uzavřených prostorů, jako jsou látky hořlavé, výbušné a toxické.

1 Pojem uzavřený prostorZa uzavřený prostor se považuje každý prostor, který splňuje

následující podmínky:• je dostatečně velký pro vstup a práci zaměstnance v něm,• má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace

v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen,

• není stálým pracovištěm zaměstnanců.

Jedná se tak o nádrže, jímky, potrubí, kanalizace, technologická zařízení, prostory pod úrovní terénu, technologické kanály, zásobníky sypkých hmot, železniční a silniční cisterny, apod.

Za uzavřené prostory se považují i prostory částečně uzavřené, v kterých se můžou hromadit ve spodních částech nebezpečné plyny a páry těžší než vzduch.

Považujte všechny uzavřené prostory za zdraví a životu nebezpečné, a to až do okamžiku, kdy je jednoznačně potvrzeno, že prostory jsou bezpečné. Dále vždy počítejte s tím, že všechny uzavřené prostory musí mít zaveden „systém povolování vstupu“, dokud kompetentní osoba nepotvrdí, a to na základě hodnocení rizik, že tento systém organizace práce není nutné zavádět.

2 Nebezpečí v uzavřených prostorechPráce v uzavřeném prostoru patří mezi práce se zvýšeným

rizikem. Nebezpečným aspektem těchto prací je, že podmínky uvnitř uzavřeného prostoru se můžou velice rychle měnit, a to z bezpečného na životu a zdraví ohrožující. Z uvedeného důvodu je důležité provádět kontinuální monitorování pracovního ovzduší, a to s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečných škodlivin, které byly stanoveny v rámci hodnocení rizik. Osobní monitorování je důležitým prvkem pro řádné zajištění bezpečnosti práce zaměstnance.

Vzhledem k faktu, že v uzavřeném prostoru je ztíženo přirozené větrání, dochází v nich často k akumulaci hořlavých, výbušných a toxických plynů a par. Nesmíme však samozřejmě zapomenout i na riziko související s plyny, které jsou těžší než vzduch a které mají schopnost vytěsňovat kyslík, jako je například oxid uhličitý, vznikající při rozkladných procesech.

Nebezpečí s fatálními následky jsou tak právě často skryta v ovzduší uzavřených prostorů. Je to například nedostatek nebo přebytek kyslíku, hořlavé, výbušné nebo toxické látky v ovzduší těchto prostorů. Můžou to být i škodliviny vznikající při vlastních pracích zaměstnanců v těchto prostorech, jako je například svařování.

Odhadem více než 50 % smrtelných pracovních úrazů je způsobeno nebezpečnou atmosférou v uzavřeném prostoru. Častou příčinou je neprovádění důsledného monitorování ovzduší nebo nezajištění dostatečného větrání. Mezi smrtelně zraněnými zaměstnanci jsou ve velké míře i osoby, které mají provádět dozor nad těmito pracemi nebo záchranné a evakuační práce.

Důvodem mnohých smrtelných a závažných pracovních úrazů je i nedostatečná informovanost zaměstnanců o rizicích, jejich následcích a přijatých opatřeních pro minimalizaci rizik souvisejících s těmito pracemi. Další příčinou úrazů je nevybavení zaměstnanců adekvátními ochrannými a záchrannými prostředky, jejich nedostatečné seznámení s používáním těchto prostředků a neprovádění pravidelných cvičení záchranných a evakuačních prací.

Nebezpečí v uzavřených prostorech:• nedostatek kyslíku, tj. pod 19,5 % (příčinou může být vytěsnění

kyslíku jinými inertními plyny, jako jsou plyny z rozkladných procesů; spotřebování kyslíku při termických nebo oxidačních procesech; atd.),

• musíme si rovněž uvědomit, že jediný způsob detekce nedostatku kyslíku je monitorováním ovzduší,

• při obsahu kyslíku pod 16 % nastanou vážné potíže s dýcháním; je-li pak obsah kyslíku pod 10 %, přichází bezvědomí a následně smrt,

• při přebytku kyslíku, tj. nad 23,5 % existuje zvýšené riziko požáru (příčinou může být únik kyslíku z tlakové láhve),

• hořlavé plyny nebo páry v ovzduší,• toxické plyny nebo páry v ovzduší,• mechanické (pohyblivé části strojů a zařízení),• elektrické,• biologické,• uklouznutí, zakopnutí, pády,• zachycení, uváznutí,• fyzikální - hluk, teplota,• případně další.

Skrytá nebezpečí v uzavřených prostorechHidden Hazards in Confi ned Spaces



4.2 Prevence rizikPrevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající

z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (§ 102 odst. 2 ZP). [1]

Zaměstnavatel musí předcházet rizikům, tj. nevytvářet uzavřené prostory, prvotně provádět práce z pracovišť před uzavřeným prostorem, atd. („eliminovat rizika“), pokud nelze riziko eliminovat, musí přijat opatření k jeho minimalizaci.

4.3 Opatření k minimalizaci rizikMezi základní opatření k minimalizaci rizik patří technická,

organizační a výchovná opatření.

Technická opatření za účelem odstranění nebezpečíMezi technická opatření patří:

• zamezení neoprávněnému vstupu do uzavřeného prostoru například tím, že pro vstup je vždy zapotřebí překonat určitý druh zabezpečení,

• opatření, kterými se odstraní nebezpečné látky z uzavřených prostorů, a to například vyčištěním, vypláchnutím, inertizací, atd. (pozor na výběr těchto opatření - nesmí vytvořit další riziko),

• odstavení zařízení z provozu, uzavření médií (například zaslepením, vyjmutím části potrubí, odpojením elektrické energie, atd.) a označení (systém LogOut, TagOut),

• zajištění dostatečného a nepřetržitého větrání (zakázáno vhánět kyslík - zvyšuje riziko požáru); je-li nebezpečná atmosféra detekována nebo větrání přerušeno, musí se prostor okamžitě opustit; důležité je si uvědomit, že přirozené větrání je obvykle nedostatečné a nespolehlivé; přiváděný vzduch musí být prost škodlivin; musí být zaveden systém identifi kace a informování o nefunkčnosti zařízení; ventilace má své charakteristiky a parametry, tj. pozor na účinnost ventilace a vytváření neodvětraných prostorů,

• poskytnutí nářadí z nejiskřivého materiálu; zařízení v nevýbušném provedení,

• provádění kontinuálního měření obsahu kyslíku a měření koncentrace toxických a hořlavých plynů a par (nejlépe osobními detektory s nastaveným alarmem), a to před vstupem a během prací,

• vybavení adekvátními a účinnými osobními ochrannými pracovními prostředky - OOPP - podle druhu rizik za účelem minimalizace kontaktu s nebezpečím (ochranné přilby, protiprašné respirátory, masky s příslušnými fi ltry pro ochranu před identifi kovanými škodlivinami, izolační dýchací přístroje v případě nedostatku kyslíku, atd. - rozsah a druh vždy na základě hodnocení rizik),

• vybavení dozorujícího zaměstnance stejnými prostředky; tento zaměstnanec nesmí vstoupit do uzavřeného prostoru, pokud není přítomna jiná pověřená osoba zajišťující dozor.

K mnoha smrtelným pracovním úrazům dochází, když dozorující zaměstnanec vstoupí do uzavřeného prostoru, aby zachránil jiného zaměstnance a většinou, už tam také zůstane. Zaměstnanec ve snaze pomoci svému kolegovi vstoupí do tohoto prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití adekvátních OOPP. Z toho plyne, nikdy nevstupovat do uzavřeného prostoru bez jištění dalším zaměstnancem a bez použití příslušných OOPP. Dalším organizačním opatřením jsou pravidelná cvičení zaměstnanců provádějících záchranné práce, tj. zaměstnanci by měli být psychicky a prakticky připraveni na řešení těchto událostí.

Výčet uvedených nebezpečí nemusí být úplný, neboť vždy záleží na posouzení konkrétních rizik na daném pracovišti. Z tohoto důvodu musí být provedeno hodnocení rizik osobou, která má dostatečné teoretické a praktické znalosti. Možností je využití zkušeností odborně způsobilé osoby, ustanovené podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb.

3 Požadavky právních předpisů Uzavřené prostory jako takové nejsou řešeny žádným

obecně závazným právním předpisem ani technickou normou. Zaměstnavatel má povinnosti stanovené zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP) a jeho provádějícími právními předpisy.

Zaměstnavatel je tak povinen:• zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci

s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 ZP),

• vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházením rizikům (§ 102 odst. 1 ZP),

• soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění (§ 102 odst. 3 ZP),

• není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno (§ 102 odst. 4 ZP),

• při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vycházet ze všeobecných preventivních zásad, jako jsou (§ 102 odst. 5 ZP). [1]

4 Zásady bezpečné práce v uzavřených prostorech

4.1 Řízení rizikŘízením rizik docílíme jejich minimalizaci. Při řízení rizik

přitom vycházíme ze všeobecných preventivních zásad.Řízení rizik v uzavřených prostorech:Identifi kování nebezpečí, eliminování nebezpečí, vyhodnocení

rizika a přijmutí opatření k minimalizaci rizik, jako je:• zamezení neoprávněnému vstupu (například uzavřením

a označením vstupu),• vyčištění, vypuštění nebo vyčerpání obsahu, a to bezpečným

způsobem,• zajištění bezpečného uzavření technologických vstupů látek do

zařízení,• zajištění bezpečného uzamčení pohybujících se částí,• zajištění bezpečného odpojení elektrických částí,• zajištění dostatečného a spolehlivého větrání (pozor na

neefektivní ventilaci),• nastavení způsobu monitorování,• zavedení systému povolování vstupu a prací v nebezpečném

prostoru a systému komunikace,• zavedení systému evakuace v případě mimořádné události,• zajištění dozoru nad pracemi (zaměstnanec u vstupu do

nebezpečného prostoru jistící zaměstnance uvnitř prostoru a zaměstnanec provádějící dozor),

• zavedení systému přezkumu a aktuálnosti dokumentace,• stanovení způsobu archivace,• přijetí dalších opatření.



• podmínky vstupu do prostoru (způsob komunikace, způsob monitorování, přijatá technická opatření, přijatá organizační opatření, přijatá výchovná opatření, způsob schvalování a seznámení,

• způsob evakuace,• nástroje, zařízení používané při práci,• použité OOPP,• případně další informace.

Všeobecně se systém povolování používá v prostorech s následujícími charakteristikami:• nebezpečná atmosféra,• nebezpečí uváznutí,• vnitřní konfi gurace (svažující se nebo šikmé stěny a podlahy),• další nebezpečí ohrožující bezpečnost a zdraví zaměstnanců.

Výchovná opatřeníMezi výchovná opatření patří:

• informování zaměstnance o riziku a jeho následcích a umístění bezpečnostního značení u vstupu do uzavřeného prostoru (zaměstnanci odborně a zdravotně způsobilí; seznámeni, včetně praktického výcviku). [2 - 5]

5 Pracovní úrazy při pracích v uzavřených prostorechMezi hlavní důvody fatálních a závažných pracovních úrazů

v uzavřených prostorech často patří nedostatečná organizace těchto prací.

Mimořádná událost č. 1: Práce v uzavřeném prostoru při nedostatku kyslíku.

Popis události: Externí fi rma prováděla čištění uzavřené nádoby, když najednou došlo ke ztrátě vědomí jednoho zaměstnance provádějícího čistící práce uvnitř nádoby. Spolupracovník tohoto zaměstnance běžel na velín pro pomoc. Zaměstnanec velínu si vzal masku, kterou tam měl pro případ mimořádné události. Po nasazení vlezl společně s externím zaměstnancem do nádoby, přičemž došlo ke ztrátě vědomí těchto zachraňujících zaměstnanců. Na místo přijeli hasiči, kteří v dýchacích přístrojích provedli vytažení všech zaměstnanců. V uzavřeném prostoru byl nedostatek kyslíku.

Při nedostatku kyslíku nelze používat ochrannou masku s fi ltrem. Na pracoviště musí být zajištěn dostatečný přísun vzduchu nebo použit dýchací přístroj. Obsah kyslíku v ovzduší musí být kontinuálně monitorován.

Mimořádná událost č. 2: Práce v uzavřeném prostoru s výskytem toxických plynů.

Popis události: Dva externí zaměstnanci měli provést odvoz kalu z nádrže čistírny odpadních vod, která byla umístěna uvnitř objektu. Koncové potrubí pro odčerpání kalů z této nádrže bylo umístěno na venkovní stěně objektu. Z nezjištěných důvodů však oba zaměstnanci vstoupili do uvedené nádrže. Pravděpodobně chtěli provést odčerpání zbytkových kalů. Došlo tak k úmrtí obou zaměstnanců. Příčinou byla otrava sirovodíkem. Sirovodík je hořlavý, vysoce toxický plyn, který v nízkých koncentracích zapáchá po shnilých vejcích, ve vysokých koncentracích nezapáchá a není tak čichem detekovatelný.

V praxi často dochází k opomenutí rizika související s vývinem toxických plynů vznikajících při rozkladných procesech organických látek. Rovněž si dále musíme uvědomit, že při těchto rozkladných procesech vznikají i plyny, které vytěsňují kyslík z těchto uzavřených prostorů, jako je oxid uhličitý, který vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem se akumuluje v dolních částech uzavřených prostorů.

Mimořádná událost č. 3: Práce v uzavřeném prostoru s výskytem hořlavých plynů.

Doporučené pořadí testování atmosféry uzavřeného prostoru:• ověřte přítomnost kyslíku a jeho množství,• ověřte přítomnost hořlavých látek a par,• ověřte přítomnost toxických látek, jako je H2S, CO, …,• případně dalších škodlivin.

Při nastavení způsobu monitorování musíme vzít v úvahu fyzikálně-chemické vlastnosti škodlivin:• plyny lehčí než vzduch, například metan, amoniak,• těžší než vzduch, například H2S, CO2,• přibližně rovné, například CO.

Monitorování ovzduší musí potvrdit, že:• obsah kyslíku je dostatečný (19,5 až 23,5 %),• nejsou přítomny toxické, výbušné a hořlavé plyny a páry,• větrání je dostatečné, účinné a funkční,• prostředí je bezpečné.

Monitorování se provádí kontinuálně před vstupem a v průběhu prací v prostoru a to ve všech částech tohoto prostoru (ze strany na stranu a shora dolů). Naměřené údaje se zapisují do dokumentu „povolení ke vstupu“, společně s měřící metodou, která byla použita.

Pokud naměříme hodnoty škodlivin nepřesahující pro ně stanovené limity u vstupu do nebezpečného prostoru, neznamená to, že celý prostor je bezpečný.

U hořlavých nebo výbušných plynů a par je důležitým indikátorem bezpečnosti ovzduší dolní a horní mez výbušnosti. U látek toxických je to pak přípustný expoziční limit a nejvýše přípustná koncentrace.

Mezi základní technické vybavení pro vstup do uzavřených prostorů patří:• účinný systém pro odvětrání prostoru,• detektor k monitorování ovzduší v uzavřeném prostoru,• zařízení k vyproštění zaměstnance v případě mimořádné události.

Nikdy nevěř svým smyslům (čich), že prostor je bezpečný.

Organizační opatření za účelem minimalizace kontaktu s nebezpečím

Mezi organizační opatření patří:• nastavení limitu nebo situace, při které se musí prostor opustit

(např. 10 % dolní meze výbušnosti, přípustný expoziční limit, nejvýše přípustná koncentrace, …)

• stanovení postupu v případě mimořádné události (havarijní plán), v souladu s § 102 odst. 6 ZP,

• příkaz, povolení ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru,• případně další organizační opatření.

Povolování ke vstupu a k pracím v uzavřeném prostoru:Důležitým organizačním opatřením pro prevenci rizik

v uzavřených prostorech je povolování ke vstupu a pracím v těchto prostorech („povolení k pracím“). Využití tohoto druhu opatření vychází z posouzení rizik v daném uzavřeném prostoru. Pokud nebude tento systém využíván je vstup možný, pouze když budou všechna nebezpečí odstraněna nebo zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnance jiným adekvátním způsobem.

Požadavky na „povolení k pracím“:• určení prostoru, do kterého se bude vstupovat,• doba trvání prací,• nebezpečí v prostoru,• způsob izolace prostoru od médií,



Popis události: Při pracích na zásobníku pohonných hmot došlo k výbuchu hořlavých plynů. Zaměstnanec prováděl opravy uvnitř zásobníku, přičemž nepoužil nářadí z nejiskřivého materiálu. Po nárazu nářadí o stěnu nádrže došlo k iniciaci hořlavých plynů. Výbuchem došlo k smrtelnému zranění zaměstnance.

Provádíme-li jakékoliv práce na nádobách, které obsahovaly hořlavé látky, musíme předcházet vzniku hořlavé atmosféry a zabránit její iniciaci. Uvedené je obzvlášť důležité při pracích jako je svařování, používání otevřeného plamene při řezání materiálu, broušení a jiných činností, při kterých může dojít k iniciaci výbušné nebo hořlavé atmosféry uvnitř uzavřeného prostoru (nádoby).

6 ZávěrPráce v uzavřených prostorech by neměla být v žádném

případě ze strany zaměstnavatele podceňována. Vzhledem v mnoha případech neviditelnému a čichem těžce detekovatelnému nepříteli v ovzduší uzavřených prostorů, tak často dochází k falešnému pocitu bezpečí a následně pak ke zbytečným smrtelným úrazům.

Zaměstnavatelé mají nejenom zákonnou povinnost chránit životy a zdraví svých zaměstnanců a osob vyskytujících se s jejich vědomím na jejich pracovištích, ale i morální odpovědnost za to, že se zaměstnanec vrátí z práce domů živ a zdráv. Ve většině případů k tomu stačí relativně málo, a to je dodržovat zásady bezpečné práce.

Použitá literatura[1] ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In Sbírka

zákonů ČR, ročník 2006, částka 84. Dostupné na: <http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262> [cit. 2015-01-01]. ISSN 1211-1244.

[2] Code of Practice for Working in Confi ned Spaces, Health and Safety Authority, ISBN 978-1-84496-135-1.

[3] Wikipedia. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Confi ned_space.

[4] Centers for Control and Prevention. Dostupné z: http://www.cdc.gov/niosh/topics/confi nedspace/.

[5] Canadian Centre for Occupational Health and Safety. Dostupné z: http://www.ccohs.ca/oshanswers/hsprograms/confi nedspace_intro.html.



Ing. Bc. Miroslav Valta, MBADr. Ing. Jana Maturová, LL.M.PYROKONTROL trading & consultingChvalkov 8, 374 01 Trhové [email protected]

AbstraktŘízení oblasti BOZP se ustálilo u většiny zaměstnavatelů na

pouhé plnění zákonem defi novaných povinností, přičemž není brán v úvahu smysl celého systému pro řízení BOZP. Jednotlivé povinnosti jsou řešeny diskrétním způsobem, bez vazby na identifi kaci a vyhodnocení rizik, popřípadě vzájemných interakcí. Ve svém příspěvku se budu zabývat ideovým návrhem pro řízení oblasti BOZP, jehož páteří je systém identifi kace a vyhodnocení pracovních rizik, postihující průřezově všechny oblasti, kterých se BOZP týká.

Klíčová slovaNebezpečí; riziko; identifi kace; hodnocení; management.

AbstractManagement of Health and Safety was stabilized for most

employers only to fulfi ll the obligations defi ned by law, and do not take into account the point of the OSH management system. Individual responsibilities are dealt with in a discrete manner, without relation to the identifi cation and assessment of risks or interactions. In my contribution I will deal with the ideological proposal for the management of OSH, which is the backbone of the system for the identifi cation and evaluation of occupational risks affecting all areas across the board, which OSH concerns.

KeywordsDanger; risk; identifi cation; evaluation; management.

ÚvodStávající problematicky obhajitelný stav v oblasti prevence

rizikových faktorů z hlediska bezpečnosti práce u většiny zaměstnavatelů determinuje fakt, že dokumentace vyhodnocení rizikových faktorů je řešena formalisticky a v praxi chybí její provázanost s dalšími oblastmi, jako jsou například provozní předpisy, které jsou vytvářeny po vlastní ose, a to zejména na základě zkušeností odpovědných vedoucích zaměstnanců.

Využívány jsou nevhodné kombinace metod nejen identifi kace, ale i vyhodnocení rizikových faktorů. Zejména jde o používání checklistů, které neobsahují všechny relevantní zdroje rizik a naopak obsahují zdroje, které se na konkrétních pracovištích nevyskytují.

Po vyhodnocení není jasná míra rizika bezpečnosti práce v kontextu lidského faktoru. Jen velice obtížně lze tedy porovnat úroveň bezpečnosti práce na různých pracovištích, organizační jednotky či zaměstnavatele jako celku.

V průmyslu je častým nedostatkem zaměňování identifi kace a vyhodnocení rizik z hlediska bezpečnosti práce s identifi kací technologických rizik, které je součástí havarijní připravenosti. Jde především o práci s riziky plynoucími z lidského faktoru, protože ten je řízen prakticky jen lékařským vyšetřením zaměstnanců, které probíhá dle zařazení konkrétní práce do kategorií.

Jako příklad uvádím práci s lidskými zdroji v oblasti práce na vyhrazených elektrických zařízeních, kterou do značné míry

ovlivnilo také zrušení ČSN 343100, která obsahovala propracovaný systém odpovědností a návodů pro jejich řízení při pracích na vyhrazených elektrických zařízeních a její nahrazení obecnou harmonizovanou ČSN EN 50110-1, která vyžaduje detailní rozpracování činností na místní provozní bezpečnostní předpisy a pracovní postupy s defi nicí posloupnosti odpovědností.

O provázanosti se systémem identifi kace a vyhodnocení rizikových faktorů v tomto případě nelze hovořit. Jde o dva na sobě nezávislé proudy činností, které jsou formalisticky synchronizovány zejména v kontextu zadávání většiny údržbových úkonů, probíhajících na vyhrazených elektrických zařízeních, nejen v rámci zaměstnavatelů provozovatele, ale i externími dodavateli, kteří si úroveň bezpečnosti práce řeší po vlastní ose a ve smluvních podmínkách mají pouze dodržování interních předpisů a zpětná vazba je řešena z větší části pouze formálně namátkovými kontrolami bezpečnostních techniků investora.

Při práci na elektrických zařízeních v průmyslových objektech, jako například chemický průmysl, teplárny nebo elektrárny, musí obsluha dodržovat přísná preventivní opatření, snažící se minimalizovat vznik případné havárie. Tato opatření jsou soustředěna zejména na řízení vstupu nepovolaných osob, nikoliv v souvislosti s úrovní bezpečnosti práce lidského faktoru na konkrétním pracovišti, jako je úroveň znalostí, zkušeností nebo povinném výcviku či přezkoušení odborné způsobilosti, které jsou nutné pro pohyb a práci na konkrétních pracovištích a zařízeních.

Zásadní problémy jsou v současné době řešeny především v souvislosti s prací ve výšce a nad volnou hloubkou ve smyslu NV č. 362/2005 Sb., kde není dostatečně vyřešen například systém kotevních bodů na jednotlivých pracovištích nebo výcvik v používání vyprošťovacích zařízení a postupů v případě bezvládného visu.

Dalším příkladem komplexnosti řešené problematiky jsou tzv. vnější rizikové faktory, které jsou zpracovány zejména v havarijních plánech rizikových továren, které jsou povinnou součástí havarijní připravenosti krajů. Na poli provázanosti těchto dokumentů do identifi kace a vyhodnocení rizik ve smyslu bezpečnosti práce toho lze ještě mnoho vykonat.

Zavedení jednotné metodikyCílem mé disertační práce, v rámci doktorandského studia

oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, je návrh metodiky pro hodnocení rizik na vyhrazených elektrických zařízeních v primární i sekundární části jaderné elektrárny, která bude dávat odpovědným vedoucím zaměstnancům jak investora, tak dodavatelů údržbových akcí, větší kontrolu nad úrovní bezpečnosti práce na konkrétních pracovištích a její provázanost s provozní dokumentací. Metodiku lze následně jednoduše extrapolovat na všechna pracoviště všech zaměstnavatelů ve všech oborech.

Řešení problematiky identifi kace a vyhodnocení rizikových faktorů vznikajících při činnostech spojených s obsluhou, údržbou, kontrolou a revizí elektrických zařízení obou částí jaderných elektráren, vyžaduje komplexní pohled na problematiku, při použití jasně defi novaných kritérií.

Ve své práci deklaruji vhodné kombinace principů managementu a rozpracování technik pro identifi kaci a vyhodnocení rizik, jejich implementace do ostatních oblastí bezpečnosti práce tak, aby se tato mohla stát páteří spojující analýzu rizik s pracovními postupy a také s pravidelnými revizemi vyhrazených elektrických zařízení,

IHR v souvislosti s řízením oblasti celé BOZPIHR in Connection with the Management of the Entire Area of OSH



• zdravotní způsobilost k provedení pracovního úkonu (tělesné schopnosti),

• psychická způsobilost k provedení pracovního úkonu (duševní schopnosti, např. fobie),

• úroveň vzdělání,• úroveň oprávnění pro práci na VEZ,• zaškolení na konkrétní práce dle § 103, zákoníku práce,• délka praxe na VEZ,• úroveň pracovní kázně (počet přestupků proti pracovním

postupům za časové období),• užívání návykových látek (alkohol, cigarety, drogy).

Parametr pracovních strojů a nářadíParametr pracovních strojů a nářadí hraje v bezpečném

provedení pracovních úkonů dynamickou roli, zejména pak jejich:• bezvadný a provozuschopný stav,• technické požadavky na provedení v souvislosti s požadovaným

úkonem.

Parametr OOPPDynamický parametr osobních ochranných pracovních

prostředků je posledním z pěti parametrů, při jeho určení je nutné vzít v úvahu:• bezvadný a provozuschopný stav,• ochranné parametry pro daný druh rizika.

Koefi cient bezpečnosti K3of5Výsledný koefi cient bezpečnosti pro konkrétní pracoviště,

pracovní tým, použité vybavení a ochranné pracovní prostředky se bude skládat z pěti částí a bude nabývat hodnoty maximální hodnoty 1. Síla jednotlivých sub parametrů je předmětem výzkumu v rámci mé disertační práce.

Pro vedoucí zaměstnance, řídící své podřízené zaměstnance, jsou podstatné zejména tři dynamické parametry, které mohou svou činností ovlivnit. Statické parametry jsou podstatou pro složení pracovních týmů a jejich výbavy.

Celkový koefi cient K3of5 bude funkcí výše uvedených parametrů s determinací úrovně bezpečnosti provádění konkrétní práce konkrétním pracovním týmem za použití konkrétních pracovních nástrojů a OOPP.

Implementace metodiky identifi kace a vyhodnocení rizik K3of5Metodiku K3of5, včetně všech statických a dynamických

parametrů, pokud bude vhodným způsobem implementována do databázových struktur, bude prakticky využitelná nejen jako nástroj pro rozhodovací proces vedoucích zaměstnanců, ale například pro ovládání vstupů na pracoviště nebo řízení údržby technologií a další praktické aplikace v rámci managementu BOZP a lidských zdrojů.

Vizualizace metodiky identifi kace a vyhodnocení rizik K3of5Při řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nejen na

vyhrazených elektrických zařízeních, má vedoucí zaměstnanec pod kontrolou pouze tři z pěti parametrů viz. výše, proto jsem je na vizualizaci připodobnil ke klíči.

Pracoviště a předmětné instalované technologie na kterých budou práce prováděny pak ke klíčové dírce, viz následující obrázek:

při kterých se zpětnou vazbou dostanou informace o technickém stavu zpět do systému identifi kace a vyhodnocení rizik.

Parametr pracovištěParametr pracoviště bude refl ektovat vnější vlivy, které budou

při výkonu práce na konkrétním pracovišti aktivní.

Vnější vlivy pracovištěJde o statické vnější vlivy, které jsou například součástí

protokolů o určení vnějších vlivů na elektrickou instalaci dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:• teplota okolí,• atmosférická vlhkost,• nadmořská výška,• výskyt vody,• výskyt cizích pevných těles,• výskyt korosivních nebo znečišťujících látek,• ráz,• vibrace,• ostatní mechanická namáhání,• výskyt rostlinstva nebo plísní,• výskyt živočichů,• elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení,• sluneční záření,• seizmické účinky,• bouřková činnost,• pohyb vzduchu,• vítr,• schopnost osob,• elektrický odpor lidského těla,• kontakt osob s potenciálem země,• podmínky úniku v případě nebezpečí,• povaha zpracovávaných nebo skladovaných materiálů,• stavební materiál,• provedení (konstrukce budovy).

Místní podmínky pracovištěDalším vlivem, který určuje parametr pracoviště, jsou místní

podmínky pro provedení pracovních úkonů, jako například: • výška nad zemí nebo nad volnou hloubkou pracoviště,• povrchová úprava podlahy pracoviště,• pohyb dopravních a manipulačních prostředků,• provoz jeřábů nad místem práce,• provádění souběžných prací, například svařování a další.

Parametr technologieParametr technologie je statický a zahrnuje rizikovost

provozovaných technických zařízení na konkrétním pracovišti:• jmenovité elektrické napětí a proud obvodů vyhrazených

elektrických zařízení,• způsob ochrany před nebezpečným dotykem vyhrazených

elektrických zařízení,• provozní tlak a objem provozovaných tlakových nádob stabilních,• přítomnost rozvodů technických plynů na pracovišti.

Parametr lidského faktoruParametr lidského faktoru je nejdynamičtější část celé metodiky,

vzhledem k variacím vlivů, které jej ovlivňují:



[14] ČSN 34 3108 - Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy o zacházení s elektrickým zařízením pracovníky seznámenými, datum zrušení 31. 12. 2005.

[15] Šenovský, M; Adamec, V.; Šenovský, P.: Ochrana kritické infrastruktury. Edice SPBI SPEKTRUM 51. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství 2007, 136 str., ISBN 978-80-7385-025-8.

[16] Šenovský, M.; Dudáček, A.; Bartlová, I.; Procházková, D.; Šenovský, P.; Kročová, Š.; Adamec, V.; Danihelka, P.; Bradáčová, I.; Bernatík, A.; Střižík, M.; Smetana, M.: Dílčí zpráva o postupu realizace projektu Procesní analýza zranitelnosti prvků kritické infrastruktury za rok 2007. SPBI: Ostrava 2007, 144 str. ISBN 978-80-7385-030-2 (projekt VD20062008A04).

[17] Šenovský, M.; Šenovský, P.: KMindex Metodika kontroly a hodnocení rizika Ostrava: VŠB - Technická Univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2013, 19s.

[18] Šenovský, P.; Bernatík, A.; Šenovský, M.: Podpora efektivní komunikace s použitím prostředků IT. Spektrum, roč. 11, č. 2, 52-54 str., ISSN 1211-6920.

[19] Václav, M.: IN-EL 2011 sv88 - Příručka (nejen) pro zkoušky elektrotechniků pracujících na elektrických zařízeních nad 1000V (ISBN 978-80-86230-55-9).

[20] Hemerka, J.; Kříž, M.: IN-EL 2012 - Příručka pro zkoušky vedoucích elektrotechniků - všeobecná část - 2. aktualizované vydání (ISBN 978-80-86230-58-0).

Použitá literatura[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, s účinností od

1. 1. 2007, v platném znění k 1. 1. 2014.[2] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ze dne 23. května 2006, v platném znění k 1. 7. 2012.

[3] Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ze dne 12. 9. 2001, s účinností od 1. 1. 2003.

[4] Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ze dne 26. ledna 2005, s účinností od 1. 3. 2005.

[5] Zákon číslo 133/1985 Sb., o požární ochraně, s účinností od 1. 7. 1986, v aktuálním znění s poslední úpravou k 1. 1. 2013.

[6] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., vyhláška o požární prevenci, s účinností od 23. 7. 2001.

[7] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, s účinností od 1. 7. 2008, aktualizovaná k 27. 9. 2011.

[8] ČSN ISO 31000 - Management rizik - Principy a směrnice, datum účinnosti 1. 11. 2010.

[9] ČSN EN 31010 - Management rizik - Techniky posuzování rizik, datum účinnosti 1. 2. 2011.

[10] ČSN EN ISO 12100 - Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, datum účinnosti 1. 7. 2011.

[11] ČSN EN 62382 - Zpětná elektrická kontrola a zpětná kontrola měření, datum účinnosti.

[12] ČSN 34 3100 - Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních, datum zrušení 31. 12. 2005.

[13] ČSN 34 3102 - Elektrotechnické předpisy ČSN. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických strojích, datum zrušení 31. 12. 2005.



Ing. Eva Veličková1

doc. Ing. Petr Štroch, Ph.D.1

Ing. Richard Velička, Ph.D.2

1VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice2VŠB - TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky17. Listopadu 15, 708 33 [email protected], [email protected]

AbstraktNebezpečí je zdrojem rizika. Žádná činnost není absolutně

bezpečná. Při provozování jakéhokoliv strojního zařízení existuje celá řada rizik, která je třeba snížit na co nejmenší míru. Každou činnost je možné vykonávat bezpečně, pokud jsou identifi kovány nebezpečí a zhodnoceno, jak lze neodstranitelná rizika udržet na akceptovatelné úrovni.

Klíčová slovaNebezpečí; analýza rizika; strojní zařízení; harmonizované

normy.

AbstractHazard is a source of risk. No action is absolutely safe. The

operation of each machinery, there are many risks that need to be reduced to a minimum. Each activity can be done safely if they are identifi ed hazards and assess how they can irremovable risks to maintain an acceptable level.

KeywordsHazard; Risk analysis; Machinery; Machine; Harmonized

standards.

ÚvodPojmem nebezpečí lze označit všechno, co může způsobit

nějakou škodu. Podle právních předpisů o BOZP musí všichni zaměstnavatelé provádět pravidelná hodnocení rizik za účelem snížení nehodovost, nemocnost i možnosti vzniku nežádoucích událostí. Základní povinnosti v prevenci rizik jsou shrnuty v prvních čtyřech odstavcích § 102 zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Každé strojní zařízení představuje pro své okolí určité riziko, které může být příčinou zranění osob nebo poškození majetku nebo životního prostředí. Proto musí všechna provozovaná zařízení odpovídat příslušným směrnicím a normám. U každého zařízení musí být použita vhodná bezpečnostní opatření, aby byla jeho rizikovost snížena na takovou úroveň, kterou lze považovat za bezpečnou.

Legislativní základSměrnice Evropské unie jsou základní právní předpisy. Podle

nich potom vypracovávají jednotlivé členské státy své národní právní předpisy. Tyto směrnice předepisují, čeho má být na úrovni jednotlivých členských států dosaženo a nechává na nich, jakým způsobem zavedou tyto směrnice do praxe. Směrnice EU se staly základem celé řady našich právních předpisů, zejména zákonů a prováděcích vyhlášek.

Pro zajištění bezpečnosti všech strojních zařízení platí SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost

a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci. Tato směrnice nahradila Směrnici Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES. V České republice zatím stále platí NAŘÍZENÍ VLÁDY 378/2001 Sb. ze dne 12. září 2001, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Podle SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/104/ES musí zaměstnavatel přijmout nezbytná opatření, aby mohlo být strojní používáno zaměstnanci bez ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví. Pokud není možné plně zajistit, aby pracovní zařízení mohlo být zaměstnanci používáno bez rizika pro jejich bezpečnost nebo zdraví, musí zaměstnavatel přijmout vhodná opatření ke snížení těchto rizik. [1]

Podle přílohy 1 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/104/ES musí být veškeré pracovní zařízení přizpůsobené pro prevenci rizika výbuchu pracovního zařízení nebo látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v pracovním zařízení. [1]

Používání noremK technickým právním předpisům se v rámci Evropské unie

vydávají harmonizované evropské normy. Při jejich splnění se předpokládá, že výrobek odpovídá obecným ustanovením technického předpisu. Dodržení harmonizovaných evropských norem není povinné. Jde o nabídku technického řešení, která však nemusí být akceptována. Zodpovědný za škody vzniklé řešením odlišným od harmonizované normy je ten, kdo nesplnil požadavky obecně formulovaného technického předpisu.

Používání technických norem je dobrovolná na základě zákona č. 22/1997 Sb. podle kterého „česká technická norma není obecně závazná“. Shoda s technickou normou by měla být jednou z možností jak stanovené požadavky splnit, přičemž by technická norma měla být technickým vyjádřením obecného právního požadavku, který může být splněn také jiným způsobem. [2]

Povinnost postupovat při některých činnostech v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, podle kterého je stanoveno, že v případech upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. Z toho vyplývá, že se stanou obecně závaznými, pokud na ně výslovně odkáže konkrétní právní předpis. Odkaz na technickou normu v právních předpisech může mít formu odkazu výlučného (povinného) nebo indikativního. [3]

Výlučný odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje, jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. V případě indikativního odkazu je shoda s technickou normou jen jedním ze způsobů, jak tyto požadavky splnit. Technická norma v tomto případě konkretizuje obecný, souhrnný právní požadavek, který však může být splněn jinými prostředky. [3]

Struktura bezpečnostních norem v oblasti strojních zařízení je následující:• normy typu A (základní bezpečnostní normy): uvádějí základní

pojmy, zásady pro konstrukci a obecná hlediska, která mohou být aplikována na strojní zařízení,

• normy typu B (skupinové bezpečnostní normy): zabývají se jedním bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem bezpečnostního zařízení, které může být použito napříč širokého rozsahu strojních zařízení:

Posuzování a snižování rizika při provozování strojních zařízeníAssessment and Risk Reduction in Operating Machinery



ČSN EN 1953 Rozprašovací a stříkací zařízení pro nátěrové hmoty - Bezpečnostní požadavky.

ČSN EN 13355 + A1 Lakovny - Kombinované stříkací kabiny - Bezpečnostní požadavky.

ČSN EN 12981 + A1 Lakovny - Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky.

ČSN EN 12581 + A1 Lakovny - Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot - Bezpečnostní požadavky. [5]

Norma ČSN EN ISO 12100 je základem pro tvorbu bezpečnostních norem a má za úkol vybavit konstruktéry souhrnným systémem a návody pro rozhodnutí při vývoji strojních zařízení, které umožní konstrukci strojů tak, aby byly bezpečné při jejich předpokládaném používání. Norma také poskytuje strategii tvůrcům norem a napomáhá při zpracovávání odpovídajících a vhodných norem typu B a C. Pojem bezpečnost strojního zařízení bere v úvahu schopnost stroje vykonávat jeho předpokládanou funkci během celé jeho životnosti při odpovídajícím snížení rizika.

Strategie posouzení rizika a snížení rizikaK realizaci posouzení rizika a snížení rizika musí konstruktér

brát v úvahu následující činnosti v uvedené pořadí (viz obr. 1):posouzení rizika: - určení mezní hodnoty strojního zařízení, které zahrnují

předpokládané používání a jakékoliv předvídatelné nesprávné použití,

- identifi kace nebezpečí a příslušné nebezpečné situace, - odhad rizika pro každé identifi kované nebezpečí a nebezpečnou

situaci, - zhodnocení rizika a rozhodnutí o nutnosti snížení rizika,

snížení rizika: - vyloučení nebezpečí nebo snížení rizika spojeného s nebezpečím

ochrannými opatřeními.

Posouzení rizika je řada logických kroků, umožňujících systematickým způsobem analyzovat a zhodnotit rizika spojená se strojním zařízením.

Posouzení rizika je následováno, kdykoliv je to nezbytné, snížením rizika. Opakování tohoto procesu může být nezbytné, pokud je to prakticky možné, k vyloučení nebezpečí a k adekvátnímu snížení rizik realizací ochranných opatření.

Ochranná opatření jsou kombinace opatření realizovaných konstruktérem a uživatelem podle obr. 2. Opatření, která mohou být začleněna v etapě konstrukce, mají přednost a jsou obecně účinnější než taková opatření, která jsou realizovaná uživatelem.

Ke splnění cíle největšího snížení rizika je nutno vzít v úvahu čtyři faktory, které jsou uvedeny níže. Samotný postup je opakovací a ke snížení rizika může být nezbytné, při nejlepším použití dostupné technologie, použít tento postup několikrát za sebou.

Při uskutečňování tohoto postupu je nezbytné vzít v úvahu tyto čtyři faktory, přednostně v uvedeném pořadí: - bezpečnost stroje během všech fází jeho životnosti; - schopnost stroje vykonávat svou funkci; - použitelnost stroje; - výrobní a provozní náklady stroje a náklady na jeho vyřazení.

Ideální aplikace těchto zásad vyžaduje znalosti o používání stroje, historii úrazů a zdravotnické záznamy, znalosti o dostupné technice ke snížení rizika a o právní oblasti, ve které má být stroj používán. [6]

- normy typu B1 se týkají jednotlivých bezpečnostních hledisek, - normy typu B2 se týkají příslušných bezpečnostních zařízení,

normy typu C (bezpečnostní normy pro stroje): zabývají se detailními bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů. [4]

Pro zajištění bezpečnosti všech strojních zařízení platí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění). Tato směrnice je v České republice zavedena jako nařízení vlády č. 176/2008 Sb. ze dne 21. dubna 2008 o technických požadavcích na strojní zařízení.

Podle NV č. 176/2008 Sb. platí, pokud strojní zařízení splňuje příslušné ustanovení harmonizované evropské normy, harmonizované české technické normy nebo zahraniční technické normy v členském státě Evropské unie, na niž je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, které se vztahuje k příslušnému základnímu požadavku, má se za to, že tento základní požadavek je splněn.

Harmonizované normyK lakovnám se podle NV č. 176/2008 Sb. vztahují tyto

harmonizované normy: Normy typu A - použití samotných norem sice poskytuje

základní rámec pro náležité uplatňování směrnice o strojních zařízeních, ale nepostačuje k zajištění shody s příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedenými ve směrnici, a proto nevede k úplnému předpokladu shody.

ČSN EN ISO 12100 Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika. [5]

Normy typu B - použití specifi kací uvedených v těchto normách vede k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými ve směrnici o strojních zařízeních, jež tyto normy zahrnují, pokud norma typu C nebo posouzení rizika provedené výrobcem prokazuje, že technické řešení uvedené v normě typu B je vhodné pro konkrétní kategorii nebo model dotyčného strojního zařízení.

ČSN EN 1127-1 ed. 2 Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika.

ČSN EN ISO 13849-1 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.

ČSN EN ISO 13849-2 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 2: Ověřování platnosti.

ČSN EN ISO 11161 Bezpečnost strojních zařízení - Integrované výrobní systémy - Základní požadavky.

ČSN EN 13478 + A1 Bezpečnost strojních zařízení - Požární prevence a požární ochrana. [5]

Normy typu C - různé druhy strojních zařízení, které patří do kategorie, na niž se vztahuje norma typu C, mají podobné předpokládané použití a představují podobná rizika. Normy typu C mohou odkazovat na normy typu A nebo B a udávat, které specifi kace normy typu A nebo B jsou použitelné na příslušnou kategorii strojních zařízení. Jestliže se s ohledem na daný aspekt bezpečnosti strojního zařízení norma typu C odchyluje od specifi kací v normě typu A nebo B, mají specifi kace normy typu C přednost před specifi kacemi normy typu A nebo B. Použití specifi kací normy typu C na základě posouzení rizika, které provedl výrobce, vede k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedenými ve směrnici o strojních zařízeních, jež norma zahrnuje.

ČSN EN 12621 + A1 Stroje pro dodávání a cirkulaci nátěrových hmot pod tlakem - Bezpečnostní požadavky.



NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

ANO

NE

KROK 3

KROK 2

KROK 1

START

Určení mezních hodnot stroje

Identifikace nebezpečí

Tento opakovací proces snížení rizika musí být proveden samostatně pro každé nebezpečí, nebezpečnou situaci, za každých podmínek používání

Jsou vytvářena jiná

nebezpečí?

Odhad rizika

Posouzení rizika

Analýza rizika

Může být riziko odstraněno?

Dokumentace Konec Bylo riziko přiměřeně sníženo?

Může být riziko

sníženo ochrannými kryty, ochrannými zařízeními?

Může být riziko sníženo

zabudovanými konstrukčními bezpečnostními

opatřeními?

Mohou být opět stanoveny mezní hodnoty stroje?

V každém kroku opakovacího procesu: odhad rizika, hodnocení rizika a je-li to použitelné, porovnání rizika

Snížení rizika informacemi pro

používání

Je dosaženo

odpovídajícího snížení rizika?

Snížení rizika zabudovanými konstrukčními

bezpečnostními opatřeními

Snížení rizika bezpečnostní

ochranou Realizace

doplňkových ochranných opatření

Je dosaženo odpovídajícího snížení

rizika?

Je dosaženo odpovídajícího snížení

rizika?

Hodnocení rizika

Obr. 1 Schematické znázornění procesu snižování rizika[6]



Dalším krokem je při posouzení rizika u každého stroje systematická identifi kace rozumně předvídatelných nebezpečí (trvalá nebezpečí a taková nebezpečí, která se mohou vyskytnout neočekávaně), nebezpečných situací nebo nebezpečných událostí ve všech fázích životního cyklu stroje.

Pouze tehdy, pokud byla identifi kována nebezpečí, mohou být přijaty kroky k jejich vyloučení nebo snížení rizik.

K provedení identifi kace nebezpečí je nezbytné identifi kovat činnosti prováděné strojním zařízením a úkoly prováděné obsluhujícími při vzájemném působení se strojním zařízení, přičemž je nutno vzít v úvahu různé části, mechanismy nebo funkce stroje, zpracovávané materiály, pokud existují, a prostředí, ve kterém může být stroj používán.

Dále musí být pro každou nebezpečnou situaci proveden odhad rizika určením prvků rizika s přihlédnutím ke všem hlediskům.

Posouzení rizikaPosouzení rizika zahrnuje:

- analýzu rizika, zahrnující:1) určení mezních hodnot strojního zařízení,2) identifi kaci nebezpečí, 3) odhad rizika,

- zhodnocení rizika.

Analýza rizika poskytuje informace požadované pro zhodnocení rizika, které jako důsledek umožňuje rozhodnout, zda je nebo není požadováno snížení rizika.

Pro určení mezních hodnot strojního zařízení mají být identifi kovány vlastnosti a výkonnost stroje nebo řady strojů v integrovaném procesu a příslušných osob, prostředí nebo produktů.

Krok 1: Zabudovaná konstrukční bezpečnostní opatření

Krok 2: Bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření

Krok 3: Informace pro používání u stroje

- výstražné značky, výstražné signály - výstražná zařízení

v návodu k používání

Ochranná opatření realizované uživatelem Včetně takových, která jsou založena na informacích pro používání poskytnutých

konstruktérem

Organizace o bezpečné pracovní postupy o Dozor (kontrola) o Dovolené postupy a systémy práce

Opatření a používání dalších bezpečnostních zařízení Používání osobních ochranných prostředků Zaškolení…

Vstup od uživatele Vstup od konstruktéra

Riziko

Zbytkové riziko po ochranných opatřeních přijatých konstruktérem

Zbytkové riziko zůstávající po přijetí všech ochranných opatření

Obr. 2 Proces snižování rizika z hlediska konstruktéra [6]



Krok 2: Bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatřeníPokud není prakticky možné vyloučit nebezpečí nebo

dostatečně snížit jeho příslušné riziko zabudovanými konstrukčními bezpečnostními opatřeními, může být použita ke snížení rizika, s přihlédnutím k předpokládanému používání a předvídatelnému nesprávnému použití, vhodně zvolená bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření.

Krok 3: Informace pro používáníPokud rizika zůstávají navzdory zabudovaným konstrukčním

bezpečnostním opatřením, bezpečnostní ochrany a přijatým doplňkovým ochranným opatřením, musí být zbytková rizika identifi kována v informacích pro používání.

Tyto informace musí zahrnovat alespoň následující: - pracovní postupy pro používání strojního zařízení odpovídající

očekávané schopnosti obsluhy, která používá strojní zařízení, nebo jiných osob, které mohou být vystaveny nebezpečím spojeným se strojním zařízením;

- doporučené bezpečné pracovní postupy pro používání strojního zařízení a odpovídajícím způsobem popsané požadavky týkající se zácviku;

- dostatečné informace, včetně výstrahy o zbytkových rizicích, pro různé fáze životnosti strojního zařízení;

- popis všech doporučených osobních ochranných prostředků, včetně detailů, jak je používat a jaký zácvik je nutný pro jejich používání.

Informace pro používání nesmí být náhradou za správnou aplikací zabudovaných konstrukčních bezpečnostních opatření, bezpečnostních ochran nebo doplňkových ochranných opatření. [6]

Dokumentace posouzení a omezení rizikaDokumentace musí prokázat postup, který byl použit a výsledky,

kterých bylo dosaženo. Tato dokumentace obsahuje:a) popis strojního zařízení, pro které bylo posouzení rizika

provedeno (například specifi kace, mezní hodnoty, předpokládané používání);

b) všechny relevantní předpoklady, které byly použity (zatížení, pevnost, bezpečnostní faktory, atd.);

c) identifi kovaná nebezpečí a nebezpečné situace a nebezpečné události uvažované při posouzení rizika;

d) informace, na kterých bylo založeno posouzení rizika: - použité údaje a zdroje (historie úrazovosti, zkušenosti získané

ze snížení rizika u podobných strojních zařízení, atd.); - nejistota spojená s použitými údaji a její dopad na posouzení

rizika;e) cíle snížení rizika, které mají být ochrannými opatřeními

dosaženy;f) ochranná opatření realizovaná k vyloučení identifi kovaných

nebezpečí nebo snížení rizika;g) zbytková rizika, která jsou spojena se strojním zařízením;h) výsledek posouzení rizika;všechny formuláře vyplněné při posouzení rizika. [6]

ZávěrVeškerá strojní zařízení představují potenciální nebezpečí pro

zaměstnance. Proto také jsou kladeny vysoké bezpečnostní nároky na výrobu i provoz veškerých strojních zařízení. Při provozování veškerých strojních zařízení je nutné na základě předpisů a zákonů platných v České republice, implementovaných z legislativy platné pro EU, dodržovat bezpečnostní předpisy a snažit se provedením analýzy rizik o jejich snížení na co nejmenší míru.

Po těchto krocích musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je požadováno snížení rizika. Pokud je snížení rizika požadováno, musí být zvolena a použita vhodná ochranná opatření. Podle obrázku 1 musí být přiměřené snížení rizika určeno po použití každého ze tří kroků snížení rizika. Jako součást tohoto opakovacího postupu musí konstruktér kontrolovat, zda při použití nových ochranných opatření nevznikají další nebezpečí nebo se jiná rizika nezvyšují. Pokud se vyskytnou další nebezpečí, musí být doplněna do seznamu identifi kovaných nebezpečí a pro omezení těchto nebezpečí budou požadována vhodná ochranná opatření. [6]

Snížení rizikaAplikace metody tří kroků je nezbytná pro dosažení

odpovídajícího snížení rizika. Použitím aplikace následující metody tří kroků je dosaženo odpovídajícího snížení rizika: - byly-li uváženy všechny provozní podmínky a všechny postupy

zásahů, - byla-li vyloučena nebezpečí nebo snížena rizika na nejnižší

možnou úroveň, - byla-li náležitě ošetřena všechna nová nebezpečí, která byla

způsobena ochrannými opatřeními, - jsou-li uživatelé dostatečně informováni a varováni o zbytkových

rizicích, - jsou-li ochranná opatření vzájemně kompatibilní, - byly-li dostatečně uváženy následky, které mohou vzniknout při

používání stroje, který byl navržen pro průmyslové používání v neprůmyslovém kontextu,

nemají-li ochranná opatření nepříznivý vliv na pracovní podmínky obsluhy nebo použitelnost stroje. [6]

Porovnání rizikJako součást procesu zhodnocení rizika může být provedeno

porovnání rizik spojených se strojním zařízením nebo částmi strojního zařízení s podobnými strojními zařízeními nebo částmi strojního zařízení za předpokladu, že platí následující kritéria: - podobné strojní zařízení je v souladu s relevantní normou

(normami) typu C; - předpokládané používání, rozumně předvídatelné nesprávné

použití, konstrukce a výroba obou strojů jsou srovnatelné; - nebezpečí a prvky rizika jsou srovnatelné; - technické parametry jsou srovnatelné;

podmínky pro používání jsou srovnatelné. [6]

Snížení rizikaCíle snížení rizika může být dosaženo vyloučením nebezpečí

nebo samostatným nebo současným snížením každého ze dvou prvků, které určují příslušné riziko: - závažnost úrazu od uvažovaného nebezpečí; - pravděpodobnost výskytu úrazu.

Všechna ochranná opatření určená pro dosažení tohoto cíle musí být použita v následujícím sledu, uváděná jako metoda tří kroků.

Krok 1: Zabudovaná konstrukční bezpečnostní opatřeníZabudovanými konstrukčními bezpečnostními opatřeními

jsou nebezpečí vyloučena nebo rizika snížena vhodnou volbou konstrukčních vlastností stroje samo o sobě nebo vzájemným působením mezi vystavenými osobami a strojem.

Toto je pouze jediná etapa, ve které mohou být nebezpečí vyloučena, čímž je odstraněna potřeba dalších ochranných opatření, jako jsou bezpečnostní ochrany nebo doplňková ochranná opatření.



Použitá literatura[1] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

[2] Zákon č. 22/1997 Sb. ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

[3] Dostupné z: http://www.unmz.cz/urad/problematika-uvadeni-technickych-norem-v-pravnich-predpisech.

[4] ČSN EN ISO 13849-2 Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů - Část 2: Ověřování platnosti, ČSN EN ISO 12100 Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2013, 76 stran.

[5] Dostupné z: http://www.sgpstandard.cz/editor/unmz/?u=tech_poz/tech_poz/cr/pp_cr/stroje/hn_176_2008/hn_176_2008.htm.

[6] ČSN EN ISO 12100 Bezpečnost strojních zařízení - Všeobecné zásady pro konstrukci - Posouzení rizika a snižování rizika, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2011, 106 stran.



Ing. Hana Věžníková, Ph.D.doc. RNDr. Karla Barčová, Ph.D. Ing. Petr DolníčekVŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrstvíLumírova 13, 700 30 Ostrava-Výš[email protected], [email protected],[email protected]

AbstraktBezpečné používání hořlavých kapalin následnými uživateli

závisí na údajích v technické dokumentaci, kterou zpracovávají výrobci a dovozci. Ve vztahu k požáru hořlavých kapalin se jedná především o teplotu vzplanutí, vznícení a samovznícení. Příspěvek uvádí příklady nesprávných nebo neúplných údajů z odborné literatury, vliv vnějších vlivů na hodnoty základních technicko-bezpečnostních charakteristik a příčiny rozdílů ve výsledcích experimentálních testů. Na základě rozboru jsou navrženy způsoby pro zjištění správných hodnot základních vlastností kapalin.

Klíčová slovaHořlavé kapaliny; nebezpečí požáru; vzplanutí; vznícení;

samovznícení; Mackey test.

AbstractThe safe use of fl ammable liquids by downstream users

depends on the data in the technical documentation prepared by the manufacturers and importers. In particular this is the quantities, such as fl ash point, ignition and spontaneous combustion, in relation to possible fl ammable liquids fi re. This paper presents examples of incorrect or incomplete data from the specialized literature, the infl uence of external factors on the value of underlying technical and safety characteristics and the causes of differences in experimental tests results. Based on the experimental analysis the methods for correct data fi nding were designed.

KeywordsFlammable liquids; fi re hazard; fl ash; ignition; spontaneous

combustion; Mackey test.

ÚvodHořlavé kapaliny jsou používány v řadě průmyslových oborů

jako maziva, paliva i jako výchozí suroviny pro další zpracování. Při jejich používání nastává nebezpečí požáru, k němuž může dojít zejména při úniku kapaliny mimo vymezený prostor, jestliže dojde k zapálení kapaliny dostupným zdrojem iniciace, kterým může být například plamen, jiskra nebo horký povrch. Do posouzení možnosti vzniku požáru je třeba zahrnout řadu faktorů souvisejících jak s technickými a provozními podmínkami tak s vlastnostmi hořlavých kapalin.

Při zjišťování, zda existuje možnost vzniku požáru, se jedná především o takové zásadní vlastnosti kapalin jako bod varu, teplota vzplanutí a teplota vznícení. Jejich hodnoty jsou uvedeny v případě nebezpečných látek nebo směsí v bezpečnostních listech, pro ostatní hořlavé kapaliny musí být tyto údaje zjištěny jiným způsobem.

Udržování kapaliny v bezpečných mezích určených těmito veličinami je základní podmínkou bezpečného používání. Nicméně tyto vlastnosti se mohou během používání změnit a tak může dojít neočekávaně ke vzniku nebezpečné situace. Proto musí být možnost změny, například snížení hodnoty teploty vzplanutí,

uvedena v pokynech pro bezpečné používání nebo v jiné technické dokumentaci, která kapalinu provází ke konečnému spotřebiteli.

K dalším příčinám požáru je třeba počítat také samovznícení kapalin, u nějž jsou podmínky vzniku dány jednak hodnotou teploty samovznícení a jednak podmínkami odvodu tepla. Teplota samovznícení bývá zpravidla uvedena v bezpečnostním listu, ale podmínky odvodu tepla jsou specifi cké pro konkrétní situaci, takže nemohou být hodnoceny obecně. Postup hodnocení možnosti vzniku samovznícení je většinou založen na výsledcích experimentálního stanovení, které jsou extrapolovány pro konkrétní podmínky podle teoretických modelů.

Další nebezpečí vzniku požáru vyplývá ze změn ve složení výrobků tvořených dvěma a více kapalnými složkami. Změny ve složení směsí kapalin jsou vytvářeny výrobci záměrně při výrobě nových výrobků nebo změně výrobků stávajících, jako například nafta s přídavkem metylesteru řepkového oleje. Někdy jsou směsi vytvářeny bez určitého záměru, například meziprodukty, vedlejší produkty nebo odpady z výroby, atd. V důsledku vzájemného působení jednotlivých kapalných složek může dojít ke změně vlastností směsi, například k výraznému snížení teploty vzplanutí, a to znamená možnost vzniku požáru za zcela jiných podmínek.

Obsahem tohoto článku jsou konkrétní příklady situací, při kterých dochází nebo může dojít ke změně vlastností ovlivňujících nebezpečí vzniku požáru, a některé jejich dopady na tvorbu preventivních opatření.

Informace o vlastnostech kapaliny Informace o komerčně dostupných kapalinách jsou obsahem

bezpečnostního listu, jestliže se jedná o chemickou látku nebo směs klasifi kovanou jako nebezpečná podle chemického zákona. [5] Pokud se na hořlavou kapalinu chemický zákon nevztahuje, musí být informace uvedeny v technické dokumentaci, jako je návod k používání, technický list nebo katalogy výrobků.

Bezpečnostní list je základním dokumentem, který provází kapalinu od výrobce nebo dovozce k následnému uživateli. Údaje o klasifi kaci, balení a označování musí být od 1. června 2015 zpracovány podle nařízení (ES) č. 1272/2008 (tzv. nařízení CLP) pro chemické látky i chemické směsi. [14] Výrobce směsi musí od tohoto data uvádět do bezpečnostních listů také pokyny pro bezpečné používání všech látek obsažených ve směsi s cílem zvýšení bezpečnosti při používání hořlavých kapalin. Toto pojetí se blíží již do praxe zavedeným požadavkům zákona 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků [3], a zákona 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických požadavcích na výrobky [4], kde jsou obdobné informace uváděny povinně v návodu k používání.

Kromě jiného obsahuje bezpečnostní list hodnoty teploty varu, vzplanutí, vznícení a samovznícení. Například teplota vzplanutí je hlavní charakteristikou pro hodnocení nebezpečí požáru a výbuchu kapaliny. Podle její hodnoty se určují bezpečnostní opatření pro skladování hořlavých kapalin [6], pro jejich přepravu a pokyny pro nakládání s nimi [2]. Také klasifi kace v rámci chemického zákona [5] se provádí podle této veličiny v kombinaci s teplotou varu kapaliny.

Výše uvedené veličiny jsou základními údaji pro vypracování bezpečnostních opatření v rámci prevence proti požáru a výbuchu. Proto je třeba údaje v bezpečnostních listech kriticky hodnotit s ohledem na jejich spolehlivost a vypovídací schopnost. Zpracovatel bezpečnostního listu může pro bezpečnostní list vybrat hodnotu z odborné literatury, různých databází, nebo použít výsledek experimentální zkoušky. Tato data mohou být zatížena

Nebezpečí požáru u průmyslově používaných kapalinFire Hazard of Industrial Used Liquids



závisí na podmínkách používání oleje a jeho složení a vždy ovlivňují jeho vlastnosti. Těžké zplodiny rozkladu znečišťují olej a mohou tvořit úsady vysokomolekulárních sloučenin na stěnách, takže klesá teplotní účinnost systému nebo dochází k postupnému ucpávání potrubí, a tím může dojít k propálení trubky a ke vzniku požáru. Prchavé zplodiny rozkladu snižují viskozitu oleje a zvyšují jeho odparnost. [18] S touto vlastností souvisí hodnota bodu vzplanutí, která v důsledku zvyšování těkavosti kapaliny klesá, a tím se zvyšuje požární nebezpečí.

Snížení teploty vzplanutí může být značné, jak vyplývá z experimentálních výsledků - viz experimentální část.

Ke změnám základních vlastností průmyslově používaných kapalin dochází v mnoha případech, jsou-li tyto kapaliny tvořeny směsí dvou nebo více kapalných látek, jejichž vzájemný poměr se může během používání změnit.

Směs kapalin není pouhým součtem jejich částí a její chování může být odlišné od chování jednotlivých látek, které tvoří směs. Pokud se jedná o dvě vzájemně mísitelné kapaliny, pak mohou vytvořit ideální nebo neideální směs. [1]

Ideální směs je tvořena většinou kapalinami s podobnými vlastnostmi, např. směs dvou alkoholů a vzhledem k podobnosti obou složek lze jejich vzájemnou interakci zanedbat. Bod vzplanutí ideální směsi se sice mění podle poměru jednotlivých složek, ale závislost ani v tomto případě nemusí být vždy lineární.

Čím více se od sebe kapaliny liší, tím více se chování směsi liší od ideálního modelu a na příklad přídavek složky s vyšším bodem vzplanutí nedokáže úměrně zvyšující se koncentraci zvýšit bod vzplanutí směsi. Experimentálně bylo zjištěno, že ani vysoký obsah n-butanolu (bod vzplanutí 29 °C) v jeho směsi s n-oktanem (bod vzplanutí 14 °C) nezměnil hodnotu bodu vzplanutí směsi. Změna nastala až po přidání více než 50 % n-butanolu, tj. složky s vyšším bodem vzplanutí. [1]

U směsí jiných kapalin dokonce může dojít ke snížení bodu vzplanutí směsi pod hodnotu, kterou má složka s nižším bodem vzplanutí. K tomuto jevu může dojít, jsou-li smíchány dvě látky, které se liší svou polaritou. Intenzita interakce závisí dále na velikosti molekul. Například při smíchání uhlovodíku s alkoholem, jejichž molekuly se navzájem odpuzují, dochází ke zvýšení tlaku par nad směsí, takže tlak je vyšší nad směsí, než nad čistou kapalinou. Tento jev je nazýván „minimalizace bodu vzplanutí“ (minimum fl ash point behaviour). [22]

Jsou-li obě kapaliny hořlavé a dochází ke snížení bodu vzplanutí směsi pod bod vzplanutí čisté složky, představuje to zvýšené nebezpečí požáru. [12] Příklad směsi hořlavých kapalin, které vykazují minimalizaci bodu vzplanutí je uveden v experimentální části. Jedná se o komerčně používanou motorovou naftu s přídavkem metylesteru řepkového oleje (MEŘO/FAME).

Vytváření takových směsí zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu a proto je jejich další zkoumání přínosem pro zvýšení bezpečnosti. Rychlé a spolehlivé metody pro určení technicko-bezpečnostních parametrů směsí kapalin jsou jedním ze způsobů jak zvýšit bezpečnost při používání směsí kapalin vykazujících minimum bodu vzplanutí. Jedním ze způsobů vhodných k tomuto účelu, zejména při větším počtu kapalin, je matematická predikce bodu vzplanutí. [9, 10] Kromě toho lze využít i skutečnosti, že lze záměrně vytvářet takové směsi, které vykazují opačný trend, a to maximum bodu vzplanutí.[13] Takové směsi lze použít pro zvýšení bezpečnosti, například při manipulaci s odpadními kapalinami.

Vznícení a samovzníceníJestliže dochází ke vzplanutí kapaliny, pak se musí tohoto děje

účastnit zdroj iniciace, jehož pomocí je energie dodávána hořlavému souboru a za vhodných podmínek dochází k jeho zapálení.

Při vznícení naopak není takový zdroj iniciace přítomen, ale kapalná látka je zahřáta na takovou teplotu, že dojde k jejímu

různými chybami v závislosti na způsobu získání. V bezpečnostních listech poměrně často chybí specifi kace, jakým způsobem byla uvedená hodnota získána.

Data získaná z literatury mohou být zatížena chybami, jak bylo prokázáno rozborem takto získaných údajů, které se konkrétně týkaly hodnoty bodu vzplanutí. [16] Z rozboru vyplynulo, že kromě běžných typografi ckých chyb se mohou vyskytovat chyby tak zásadní, jako špatný převod mezi údaji ve stupních Celsia a Farenheita.

Na základě provedení rešerše odborné literatury bylo zjištěno, že pro danou chemickou sloučeninu může být k dispozici několik odlišných hodnot. [16] Pro účely bezpečnosti se tedy jako nejvýhodnější může jevit použití nejnižší z hodnot uvedených v dostupné literatuře. Tento způsob ale může vést k neúměrnému zvýšení nákladů na zajištění bezpečnosti při používání látky a při teoretickém studiu chování látky může zkreslit vztahy mezi hodnotou bodu vzplanutí a dalšími parametry, jako jsou teplotní i koncentrační meze výbušnosti.

Údaje o vlastnostech kapaliny uvedené v bezpečnostním listu určené na základě laboratorních testů musí být hodnoceny z jiných hledisek, než údaje zjištěné z literatury. Například teplota vzplanutí je závislá na podmínkách zkoušky a to ovlivňuje její interpretaci.

Bod vzplanutí je obvykle defi nován jako nejnižší teplota (kapaliny, zkušební dávky) korigovaná na normální atmosférický tlak 101,3 kPa (760 mm Hg), při které dojde po aplikaci iniciačního zdroje (zapalovacího plamínku) k zapálení par nad hladinou, přitom se plamen rozšíří po povrchu kapaliny a ihned uhasne za určených podmínek zkoušky.

S ohledem na závislost teploty vzplanutí na podmínkách zkoušky se výsledné hodnoty při použití různých metod, které používají odlišné aparatury pro experimentální stanovení, mohou od sebe lišit. Zejména mezi výsledky získanými při použití otevřeného nebo uzavřeného kelímku se většinou se udává rozdíl 5 až 20 °C v závislosti na těkavosti kapaliny.

Jestliže má být hodnota teploty vzplanutí používána jako podklad pro tvorbu bezpečnostních opatření, musí být s ohledem na existenci rozdílu mezi výsledky různých metod informace o její hodnotě doplněna uvedením použité zkušební metody. Pokud informace o použité zkušební metodě není v bezpečnostním listu nebo v technické dokumentaci uvedena, ztrácí výsledek značnou část své vypovídací hodnoty. Podrobnější diskuse o problematice údajů uvedených v bezpečnostních listech je uvedena v [20].

Změna vlastností kapalinBěhem průmyslového používání hořlavých kapalin dochází

v důsledku působení vnějších vlivů ke změně vlastností kapalin, které mohou být příčinou požárů. Změny vlastností kapalin jsou důsledkem malé odolnosti organických hořlavých kapalin vůči teplotě. Nebezpečí vzniku požáru se zvyšuje, jestliže tyto změny nejsou uživateli očekávány, protože nejsou uvedeny v bezpečnostním listu nebo v technické dokumentaci.

Další příčinou zvýšeného nebezpečí vzniku požáru jsou produkty tepelného rozkladu, které vznikají při zahřívání nebo styku hořlavých kapalin s horkým povrchem. Při teplotách pod bodem vznícení zahřívaných kapalin nedochází ke vznícení par původních látek, ale mohou vznikat nové látky, s nižším bodem vzplanutí nebo vznícení. Byly zaznamenány případy, kdy teplota vznícení u následně vznikajících látek byla nižší až o 100 - 200 °C než u látek původních. [11]

Oleje, které se používají jako teplonosné kapaliny, jsou během svého používání vystaveny zahřívání, proto je velmi důležitou vlastností jejich tepelná stálost a oxidační odolnost. Ropné Oleje na bázi ropných produktů lze většinou používat až do teploty 250 °C v otevřených systémech a do 320 °C v systémech uzavřených. Produkty rozkladu, které v důsledku záhřevu nebo oxidace vznikají,



EN ISO 2719), resp. rychlou rovnovážnou metodou v uzavřeném kelímku (ČSN EN ISO 3679) je 9,8 °C, resp. 10,0 °C. Rozdíl mezi průměrnými hodnotami stanovenými uvedenými dvěma metodami v uzavřeném kelímku je 0,2 °C, tedy v mezích rozdílu povoleného normou (hodnota opakovatelnosti r = 1,8 °C) [8].

Teplota vzplanutí získaná metodou podle Clevelanda byla 73,0 °C, tedy vyšší, než hodnoty získané metodou podle Pensky-Martense (63,5 °C) nebo rychlou rovnovážnou metodou (63,0 °C). Tento rozdíl představuje ohrožení bezpečnosti, pokud výsledek není doplněn specifi kací použité experimentální metody.

2 Změna teploty vzplanutí jako důsledek dlouhodobého zahříváníV laboratořích FBI bylo prováděno v rámci odborného

posouzení stanovení teploty vzplanutí a vznícení u teplosměnné kapaliny na bázi dibenzoyltoluenu (CAS 26898-17-9). Stanovení bodu vzplanutí bylo provedeno v uzavřeném kelímku metodou podle Pensky - Martense, ČSN EN ISO 2719, metoda A. [8] Teplota vznícení byla stanovena metodou podle normy ČSN EN 14522, metoda A. [7] V bezpečnostních listech dostupných na internetu bylo zjištěno, že teplota vzplanutí je udávána v poměrně širokém rozmezí, od 165 °C do 212 °C, většinou bez uvedení metody použité pro stanovení. Také teplota vznícení byla udávána v širokém rozmezí od 400 °C do 500 °C.

Hodnota teploty vzplanutí stanovená u nové, nepoužité kapaliny byla (204,0 ± 6,0) °C a teplota vznícení (470 ± 2) °C. Z uvedených hodnot je patrný rozdíl mezi hodnotami naměřenými a zjištěnými především v bezpečnostních listech.

Kromě nové, nepoužité kapaliny bylo provedeno stanovení uvedených vlastností u kapaliny, která byla používána v uzavřeném systému jako teplosměnná kapalina přibližně 3 roky při teplotě, která byla výrobcem uvedena v technické dokumentaci jako horní hranice její použitelnosti. Hodnota teploty vzplanutí, stanovená stejnou metodou jako u původního vzorku, byla (41,0 ± 1,0) °C. Tak významný pokles teploty vzplanutí znamená, že jednoznačně dochází k ohrožení bezpečnosti jak při používání této kapaliny, tak při skladování a likvidaci. Podle normy ČSN 65 0201, která uvádí podmínky pro bezpečné skladování hořlavých kapalin, se použitá kapalina řadí do II. třídy nebezpečnosti, zatímco nová kapalina spadá do IV. třídy nebezpečnosti.

Teplota vznícení se změnila jen o 10 °C. Z tohoto výsledku jednoznačně vyplývá, že výrobce by měl

doplnit informaci o možnost změny základních vlastností kapaliny, k níž může dojít i tehdy, je-li zahřívání v povoleném teplotním rozmezí uvedeném v technické dokumentaci.

3 Minimalizace bodu vzplanutíPříkladem takové směsi, u níž dochází ke snížení bodu

vzplanutí, někdy i pod hodnotu složky s nižším bodem vzplanutí, je směs motorové nafty s metylesterem řepkového oleje (MEŘO/FAME). Hodnocená nafta měla teplotu vzplanutí 77 °C a MEŘO/FAME mělo teplotu vzplanutí 164 °C. Pro stanovení byla použita metoda podle ČSN EN ISO 2719: Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense.

Z experimentálně zjištěných hodnot bylo určeno, že k nejvyššímu snížení bodu vzplanutí až na hodnotu 63 °C dochází, obsahuje-li jejich směs 20 % obj. látky MEŘO/FAME a 80 % obj. nafty. [20]

Jedná se o snížení o 14 °C, a to není zanedbatelné s ohledem na bezpečné používání této směsi. Kromě změny hodnoty bodu vzplanutí, který závisí na tlaku par nad roztokem, dochází také ke snížení spodní teplotní meze výbušnosti.

ZávěrManipulace s velkými objemy hořlavých kapalin v průmyslu je

spojeno s nebezpečím havárií.

vznícení, je-li hořlavá látka ve směsi se vzduchem v optimální koncentraci. Hořlavý soubor je tedy aktivován teplotou. Teplota vznícení bývá obvykle u kapalin vyšší než teploty vzplanutí. Za vznícení se obvykle označuje počátek chemické reakce směsi plynu nebo páry se vzduchem, při kterém se objeví otevřený plamen.

Podle normy ČSN EN 14522 je teplota vznícení defi nována takto: „Teplota vznícení (auto ignition temperature, self ignition temperature) je defi nována jako nejnižší teplota horkého povrchu, při které se za stanovených podmínek vznítí hořlavý plyn nebo hořlavá pára ve směsi se vzduchem.“ [7]

V řadě bezpečnostních listů je tato veličina označována nesprávně jako teplota samovznícení. O samovznícení (spontaneous ignition, spontaneous combustion) se jedná, jestliže teplo potřebné pro iniciaci je produkováno pochody probíhajícími v materiálu samotném. Rozdíl mezi vznícením a samovznícením je v tom, že při vzněcování je látka zahřáta vnějším tepelným zdrojem, u samovznícení je látka zahřívání exotermickými pochody, které probíhají mezi ní a okolím. Většinou se jedná o oxidaci vzdušným kyslíkem.

Ke vznícení kapalin může dojít, je-li kapalina v oxidačním prostředí zahřátá nad svou teplotu vznícení, nebo se dostane do styku s horkým povrchem. Nebezpečí vzniku požáru nebo dokonce výbuchu nastává, jestliže dojde k úniku hořlavé kapaliny z potrubí pod tlakem, jako je tomu například u hydraulických kapalin, ale také u motorových paliv nebo mazadel. Jestliže se v blízkosti kapaliny nachází nějaký zdroj vznícení, může dojít k požáru. Proto je vyvinuta řada testů pro určení teploty vznícení rozprášené hořlavé kapaliny. [15]

K samovznícení dochází u kapalin jen tehdy, jestliže jsou naneseny na pevný, porézní nebo vláknitý materiál. Sklon kapalin k samovznícení se hodnotí speciálními zkouškami, k nimž patří například jodové číslo, termogravimetrické metody atd. Základní metodou pro hodnocení této vlastnosti u kapalin je metoda Mackey test. Touto metodou byl například hodnocen rostlinný olej z hlediska sklonu k samovznícení a výsledky byly porovnány s termogravimetrickou analýzou. [20] Metoda Mackey test hodnotí proces samovznícení komplexněji než ostatní uvedené metody.

Pevné nosiče nasáklé hořlavými kapalinami mohou být příčinou požárů i v průmyslovém měřítku, například při jejím nasáknutí do izolace potrubí nebo jiných zařízení. Tato situace představuje velké nebezpečí požáru, protože znečištění izolace většinou není přímo pozorovatelné.

Kapalina nasákne do pórů izolačního materiálu a zůstává tam po dlouhou dobu vystavena působení kyslíku ze vzduchu. O tom, zda dojde k samovznícení, rozhodují kromě sklonu kapaliny k samovznícení podmínky, v nichž se kapalina nachází a také její těkavost. [21]

Snadno odpařitelné kapaliny se mohou za vhodných podmínek odpařit dříve, než se projeví exotermický efekt jejich samozáhřevu. Naopak kapaliny, které se odpařují pomalu a jsou poměrně těžko zápalné, jako například těžké oleje s bodem vzplanutí nad 300 °C, mohou vyvolat hoření a případně požár, protože zůstanou velmi dlouho v izolaci a jejich samovolné zahřívání je příčinou požáru. Nebezpečí požáru v takovém případě nastává i tehdy, jestliže je izolace samotná nehořlavá. [17]

Experimentální část

1 Porovnání výsledků různých metodV laboratořích FBI je dlouhodobě prováděno stanovení bodu

vzplanutí u komerčně dostupné nafty. Z výsledků získaných za poslední 3 roky třemi různými metodami byl vypočítán aritmetický průměr pro každou metodu. Z porovnání vyplývá, že rozdíl mezi průměrnou hodnotou teploty vzplanutí stanovenou v otevřeném kelímku metodou podle Clevelanda (ČSN EN ISO 2592) a metodou v uzavřeném kelímku podle Pensky- Martense (ČSN



[9] Dolníček, P.; Lukešová, P.; Skřínská, M.; Skřínský, J.; Marek, J., Bartlová, I.; Věžníková, H.; Serafínová, C.; Přichystalová, R.: Prediction of fl ammable mixtures fl ash-point. Chemical Engineering Transactions. Volume 39, 2014, s. 1549.

[10] Dolníček, P.; Skřínský, J.; Lukešová, P.; Skřínská, M.; Marek, J.; Bartlová, I.; Věžníková, H.; Serafínová, C.; Přichystalová, R.: Flash-point prediction for binary mixtures of alcohols with water in order to improve their safety. CHISA 2014: 21st International Congress of Chemical and Process Engineering, 17th Conference on Process Integration, Modelling and Optimisation for Energy Saving and Pollution Reduction PRES 2014: 23-27 August 2014, Prague, Czech Republic, 2014. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/journal/09504230/16/3.

[11] Kletz, T.A.: What Went Wrong? Case Histories of Process Plant Disasters andHow They Could Hare Been Avoided [online]. (Fifth Edition). Oxford: Elsevier, 2009. s. 640. ISBN 978-1-85617-531-9. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/book/9781856175319.

[12] Liaw, H.J.; Lee, T.P.; Tsai, J.S.; Hsiao, W.H.; Chen, M.H.; Hsu, T.T.: Binary liquid solutions exhibiting minimal fl ash-point behavior. Journal of Loss Prevention in the Process Industries [online]. 2003, vol. 16, s. 173-186. ISSN 0950-4230. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/journal/09504230/16/3.

[13] Liaw, H.J.; Lin, S.CH.: Binary mixtures exhibiting maximum fl ash-point behavior. Journal of Hazardous Material [online]. 2007, vol 140, s. 155-164. ISSN 0304-3894. [cit. 9. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/journal/03043894/140/1-2.

[14] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifi kaci, označování a balení látek a směsí a o změně a zrušení směrnic č. 67/548/EHS, č. 1999/45/ES a o změně nařízení ES č. 1907/2006. Úřední věstník Evropské unie [online], L353, sv. 51, prosinec 2008. [cit. 10. 3. 2015] ISSN: 1725-5074. Dostupné z : http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:L:2008:353:SOM:CS:HTML.

[15] Roberts, A.F.; Brookes, F.R.: Hydraulic fl uids: An approach to high pressure spray fl ammability testing based on measurement of heat output. Fire Mater [online]. 1981, vol. 5, s. 87-92 [cit. 10. 3. 2011 ]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/fam.810050303.

[16] Rowley, J.R. et al.: Flash Point: Evaluation, Experimentation and Estimation. International Journal of Thermophysics. [online] Springer Science+ Bussiness Media. Published online: 10. March 2010. ISSN 1572-9567 (electronic version) [cit. 8. 4. 2015].

[17] Stensaas, P.J. (2010).: An experimental study of spontaneous ignition of glycol contaminated Rockwool insulation. SINTEF, Norsko: Published March 15, 2010. Dostupné z http://www.sintef.no/Home/Building-and-Infrastructure/SINTEF-NBL-as/Research--Consultancy-services-/Laboratory-Services/An-experimental-study-of-spontaneous-ignition-of-glycol-contaminated-Rockwool-insulation/ [cit. 8. 4. 2015].

[18] Štěpina, V.; Veselý, V.: Maziva a speciální oleje. Základy tribotechniky. Bratislava: VEDA, vydavatelstvo SAV, 1980.

[19] Věžníková, H.: Stanovení náchylnosti hořlavých kapalin k samovznícení Mackey testem. Sborník vědeckých prací VŠB-Technická universita Ostrava, Řada bezpečnostního inženýrství. 2009, č. 1, ročník IV. s. 117-127,ISBN 978-80-248-2143-6, ISSN 1801-1764.

[20] Věžníková, H.; Herecová, L.: Hodnocení hořlavosti směsí kapalin a změn bodu vzplanutí v závislosti na složení směsi. In Sborník přednášek z mezinárodní konference Bezpečnost

Hořlavé kapaliny jsou používány v průmyslu ve velkých objemech, jako paliva, maziva, zpracovávané suroviny i odpady. Preventivní opatření proti vzniku požáru jsou založena na správných informacích o požárně-technických charakteristikách kapalin.

Pro kapaliny a směsi, které jsou podle chemického zákona hodnoceny jako nebezpečné z hlediska hořlavosti, jsou tyto údaje obsahem bezpečnostního listu, včetně dalších údajů o bezpečném používání. Pro ostatní hořlavé kapaliny jsou potřebné údaje uvedeny v technické dokumentaci zpracovávané výrobcem nebo dovozcem.

Tyto údaje mohou být zatíženy různými druhy nepřesností, nebo nejsou úplné. Pro vytvoření účinných preventivních opatření proto nelze údaje jen přebírat z výše uvedených dokumentů. Vhodným způsobem je ověření dat v jiných zdrojích a jejich doplnění o rozbor konkrétních podmínek v posuzovaném provozu, včetně vyhodnocení vnějších vlivů na vlastnosti kapalin.

Pro dlouhodobě používané kapaliny a nové výrobky by součástí bezpečnostních opatření mělo být laboratorní testování vybraných technicko-bezpečnostních charakteristik v pravidelných intervalech.

U směsí kapalin mohou laboratorní zkoušky podchytit minimalizaci bodu vzplanutí při změně složení. V případě velkého počtu směsí je ekonomičtější využití výpočtových metod pro zjištění jejich vlastností.

Zjištění správných hodnot technicko-bezpečnostních charakteristik hořlavých kapalin používaných v průmyslovém měřítku, jejich kontrola v pravidelných intervalech a aplikace obecných zákonitostí na konkrétní podmínky posuzovaného provozu nebo pracovní operace jsou podkladem pro určení preventivních opatření nezbytných pro jejich bezpečné používání.

Použitá literatura [1] Babrauskas, V.: Ignition Handbook: Principles and

applications to fi re safety engineering, fi re investigation, risk management and forensic science. Issaquah, WA98027, USA: Fire Science Publishers, 2003. 1116 s. Library of Congress Control Publishers Number 2003090333. ISBN 0-9728111-3-3.

[2] Česká republika.: Zákon 258/2000 Sb. ze dne 14. 07. 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, 2000, ča. 74, s. 3622-3662.

[3] Česká republika.: Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). In Sbírka zákonů, 2001, ča. 41, s. 2833-2838.

[4] Česká republika.: Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. In Sbírka zákonů, 1997, ča. 6, s. 128-136.

[5] Česká republika.: Zákon č. 350/2011 ze dne 27. 10. 2011, o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona 278/2013 Sb. a 61/2014 Sb. In Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 122, s. 4353 - 4376, ISSN 1211-1244.

[6] ČSN 65 0201.: Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci. Praha: Český normalizační institut, 2003. s. 55. Třídící znak 650201.

[7] ČSN EN 14522.: Stanovení teploty vznícení plynů a par. Praha: Český normalizační institut, 2006. 24 s. Třídící znak 389665.

[8] ČSN EN ISO 2719.: Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku podle Penskyho-Martense. Praha: Český normalizační institut, 2004. s. 29. Třídící znak 656064.



a ochrana zdraví při práci 2010. X. ročník mezinárodní konference, konané ve dnech 11. - 12. května 2010. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010. s. 293 - 300. Katedra bezpečnostního managementu. ISBN 978-80-248-2207-5.

[21] Věžníková, H.; Filipi, B.; Herecová, L.: Samovznícení hořlavých kapalin v izolačním materiálu. In Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2014. Sborník přednášek z XIV ročníku mezinárodní konference, konané ve dnech 14.- 15. 2014. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2014. s. 162-165. ISBN 978-80-7385-145-3.

[22] Vidal, M.; Rogers, W.J.; Mannan, M.S.: Prediction of minimum fl ash point behaviour for binary mixtures. Process Safety and Environmental Protection [online]. 2006, vol. 84, č. 1, s. 1-9. [cit. 8. 4. 2015] Dostupné z : http://www.sciencedirect.com/science/journal/09575820/84/1.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015Recenzované periodikum Sborník přednášek XV. ročníku mezinárodní konferenceKolektiv autorůZa věcnou správnost jednotlivých příspěvků odpovídají autořiNebyla provedena jazyková korekturaEditor: prof. Dr. Ing. Aleš BernatíkVydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě 2015, jako svou publikaci1. vydáníISBN 978-80-7385-162-0

Recenzované periodikum BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI ...

Documents

Transcript of Recenzované periodikum BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI ...