Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády 777

399 01 Milevskowww.issou-milevsko.cz

Název projektu CHCEME BÝT LEPŠÍ

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557

Číslo a název klíčové aktivity

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Označení DUM VY_32_INOVACE_01_A_09_CJL

Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády 777399 01 Milevsko

Autor Mgr. Markéta Hadáčková

Předmět Český jazyk a literatura

Tematický okruh Grafická stránka jazyka, skladba

Téma Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá a polopřímá

Ročník 1. ročník, 3. ročník

Datum tvorby 12. 4. 2013

Anotace Cílem prezentace je přiblížit žákům problematiku užívání různých druhů řeči. Důraz je kladen na osvojení grafického záznamu řeči přímé.

Metodický pokyn Výklad učitele + samostatná práce, kontrola, popř. upřesnění

Metodické pokyny:

1. část prezentace (5. - 15. snímek) je výkladová2. část prezentace je zaměřena na opakování probíraných jevů:• žáci individuálně plní zadané úkoly• každý snímek je uzavřen společnou kontrolou• v některých případech (snímek 16, 19 a 21) mohou žáci využívat

funkci pera v Office 2010• správné řešení se objeví po použití mezerníku

Materiál je interaktivní a inovativní především díky propojenosti výkladu učitele a samostatné práce žáků, a to za využití ICT.

Řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá,

polopřímá

Řeč přímápodává výpověď tak, jak byla vyslovenaskládá se z promluvy a uvozovací věty

netvoří souvětí (poměr přímé řeči k větě uvozovací je volný)

Katka řekla: „Mám tě moc ráda.“

uvozovací věta promluva

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Postavení věty uvozovací

A. Před přímou řečí – oddělena dvojtečkovou

Katka řekla: „Mám tě ráda.“

Karolína se zeptala: „Je to pravda?“

Petr se rozkřikl: „Tak to ne!“

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

B. Za přímou řečí – odděluje se čárkou, nekončí-li přímá řeč otazníkem nebo vykřičníkem

„Mám tě ráda,“ řekla Katka.

„Je to pravda?“ zeptala se Karolína.

„Tak to ne!“ rozkřikl se Petr.

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

C. Uprostřed přímé řeči – oddělena čárkami

„Mám tě ráda,“ řekla Katka, „ už dlouhou dobu.“

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Řeč nepřímá

zpráva mluvčího o výroku jiného mluvčího

mění se gramatická osoba, čas, někdy i slovesný způsob

vyjádřena vedlejší větou

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Katka řekla, že mě má ráda.

Nakázal jí, aby ten nepořádek rychle uklidila.

Otec se zeptal, zda zítra přijde.

V umělecké literatuře…

využívání moderních mluvnických prostředků:

Pásmo vypravěče – autor nezasahuje do děje, monologická forma, nepřímá řeč

(3. osoba), někdy ich-forma

Pásmo postav – dialogická i monologická forma, vnitřní monolog, přímá řeč + polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Nevlastní přímá řeč

podává projev tak, jak byl vysloven, ale v písmu

není v uvozovkáchprojev postavy reprodukován vypravěčem beze změny

splývá s pásmem vypravěčemá znaky hovorového styluvyužívá osob a časů jako v přímé řeči

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Karel řekl Šimonovi, pojeď do té Itálie s námi, ale nebylo to pozvání upřímné.

Chytil ji za ruku, pojď, utečeme až na konec světa.

Polopřímá řeč

řeč postav – formálně však překračuje hranici této řeči a včleňuje se do řeči autorské

bez uvozovekvyužití pouze 3. osoby

(Sochrová, 1999, s. 62 – 63)

Uháněla, nebyla schopná ani sledovat čas, přece jí nemohou ujet. Určitě na ni počkají!

Jana se dotkla Kryštofovy ruky, ne, takhle to nesmí dopadnout.

ProcvičováníOznač věty uvozovací:

Když babička dokončila své vypravování, položila jí kněžna ruku na rámě a řekla: „Tvé vypravování, stařenko, bylo velmi milé, nevíš ani, jak jsem ti za ně vděčna.“ Za chvíli se přihnaly děti. „Dívejte se, babičko, co nám slečna Hortensie dala!“ volaly všechny najednou a ukazovaly rozličné dárky.

B. Němcová

Řešení:

Když babička dokončila své vypravování, položila jí kněžna ruku na rámě a řekla: „Tvé vypravování, stařenko, bylo velmi milé, nevíš ani, jak jsem ti za ně vděčna.“ Za chvíli se přihnaly děti. „Dívejte se, babičko, co nám slečna Hortensie dala!“ volaly všechny najednou a ukazovaly rozličné dárky.

Změň řeč nepřímou na řeč přímou a nevlastní přímou:

Pocestný se u nás zastavil a zeptal se, kde najde cestu do města.

Pocestný se u nás zastavil a zeptal se: „Kde najdu cestu do města?“

Pocestný se u nás zastavil a zeptal se, kde najdu cestu do města?

Doplň uvozovky a interpunkční znaménka:

Veverka vykřikl Pavlík.

Kde křičely děti. Chtěly ji také vidět. Má tady někde hnízdo řekl lesník Vácha.

Hnízdo smála se Slávka. Copak je veverka pták.

B. Říha

Řešení:

„Veverka,“ vykřikl Pavlík.

„Kde?“ křičely děti. Chtěly ji také vidět. „Má tady někde hnízdo,“ řekl lesník Vácha.

„Hnízdo?“ smála se Slávka. „Copak je veverka pták?“

Rozliš nevlastní přímou řeč od polopřímé:

Statkář Pejcha se u plotu zastavil. Nechce souseda zdržovat, šel kolem jen náhodou. Nezdržuješ, zahučel a pokračoval v práci. Holku mu nedám, i kdyby jeho statek byl ještě větší. Ať se zlobí, nikoho se nebojí. Bádal jsem tedy v noci nevinně (nikdy nepůjdu k psychiatrům) i v tomto oboru: nežere mě snad černá závist?

L. Vaculík

Řešení

nevlastní přímá řeč x polopřímá řeč

Statkář Pejcha se u plotu zastavil. Nechce souseda zdržovat, šel kolem jen náhodou. Nezdržuješ, zahučel a pokračoval v práci. Holku mu nedám, i kdyby jeho statek byl ještě větší. Ať se zlobí, nikoho se nebojí. Bádal jsem tedy v noci nevinně (nikdy nepůjdu k psychiatrům) i v tomto oboru: nežere mě snad černá závist?

ZDROJE MUŽÍKOVÁ, Olga a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno:

Didaktis, 2007, ISBN 80-7358-082-9.

MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk - přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová, 2005, ISBN 80-902571-5-1.

SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, 2005, ISBN 80-253-0094-3.

SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-338-0.