Kè 20,� 5777 DUBEN 2017 ROÈNÍK 79

NISANIJAR

PESACH S � PESACH SAMEACH

Iniciála k písni Ki lo nae, Hagada �el Pesach, 1450.

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

NOVÉ SVITKY TÓRYV nedìli 19. bøezna byly na pra�ské �i-dovské radnici symbolicky dopsánya poté v slavnostním prùvodu do Staro-nové synagogy vneseny dva nové svitkyTóry. Jeden z nich objednala a financo-vala pra�ská obec (za podstatného pøi-spìní individuálních dárcù), druhý vì-noval majitel pra�ského ko�er hoteluKing David. Izraelský sofer Daniel Cha-lami�, který svitky podle striktních pra-videl psal, se slavnosti úèastnil, stejnìjako izrael�tí rabíni Kalchaim, Je�arim,Ben David a De�e, kteøí po roce 1990pomáhali pra�skou �idovskou obec ná-bo�ensky konsolidovat. Z Izraele pøijelitaké rabíni Klonsky a Landsberg, èleno-vé pra�ského Bejt din � rabínského sou-du. Nìkolik stovek èlenù pra�ské obcea pozvaných hostù, mezi nimi� nechy-bìl nový izraelský velvyslanec DanielMeron a pochopitelnì ani vrchní pra�-ský rabín Peter a vrchní zemský rabínSidon, dlouho zpìvem i tancem pøedStaronovou synagogou oslavovalo novésvitky. Ty pak byly po slavnostní veèer-ní bohoslu�bì ulo�eny do aronu ha-ko-de�, svaté schránky jedné z nejstar�íchevropských synagog. Podobná slavnostse v Praze konala od roku 1990 jen jed-nou, a to v roce 1994, kdy byla do Staro-nové synagogy vnesena star�í, ale novìa nákladnì opravená Tóra, po�kozenáohnìm v letech holokaustu. Slavnostní-ho vnesení se úèastnil mimo jiné i teh-dej�í prezident Václav Havel. A jakotehdy symbolizoval zachránìný a opra-vený svitek, �e navzdory �oa a pováleè-nému státnímu antisemitismu �idovskáobec pøe�ila a trvá, souèasné vnesenínových svitkù dosvìdèuje, �e má i bu-doucnost. jd

SKRYTÁ PAMÄTIHODNOS ¡TAk sa pozriete na zoznam �idovskýchpamätihodností Bratislavy, uvidíte prav-depodobne na prvom mieste MemoriálChatama Sofera, budovu synagógy naHeydukovej ulici, ortodoxný a neolo-gický cintorín, torzo niekdaj�ej �idov-skej ulice, Pamätník obetiam holokaustuna Rybnom námestí, hroby martýrovv Petr�alke a nieko¾ko ïal�ích objektova miest spojených s úèinkovaním vý-znamných �idovských osobností v Bra-tislave. Zdá sa, �e tento (mo�no nekom-pletný) zoznam by sa mohol roz�írit�o jednu z najznámej�ích pamätihodnostíBratislavy � Slavín. Slavín je pamätníka zároveò vojenský cintorín sovietskych

vojakov padlých pri oslobodzovanímesta alebo jeho okolia v apríli 1945.

Centrálnu èast�pamätníka tvorí obradnámiestnost�, ktorej súèast�ou je �tyridsat�metrov vysoký pylón zakonèený sedemmetrov vysokou sochou sovietskeho voja-ka vztyèujúceho vlajku a stúpajúceho po

troskách hákového krí�a. Socha patriacak najznámej�ím dominantám Bratislavy jedielom akademického sochára AlexandraTrizuljaka. Areál pamätníka postavenéhov rokoch 1957 a� 1960 je síce poznaèenýdobou vzniku, av�ak pre svoju polohu po-núkajúcu panoramatický výh¾ad na znaè-nú èast�Bratislavy sa stal ob¾úbeným cie-¾om turistov aj domácich náv�tevníkov.V neposlednom rade k tomu prispela ajsochárska výzdoba, na ktorej sa podie¾alznaèný poèet významných slovenskýchumelcov. Od roku 1962 sa areál Slavínastal národnou kultúrnou pamiatkou. Od15. mája 2006 je v areáli vztýèený pät�metrov vysoký Pravoslávny krí� � symbolpravoslávnej cirkvi.

Informaèné tabu¾ky na vstupných mi-estach informujú náv�tevníkov, �e na Sla-víne je v �iestich masových a 278 indivi-duálnych hroboch pochovaných 6845vojakov Èervenej armády. Vojenská dokt-rína Èervenej armády sa hlásila k ateizmua odmietala akúko¾vek religióznu aleborasovú identifikáciu svojich vojakov.

Nechcem sa vyjadrovat�k pohnútkam,ktoré viedli predstavite¾ov mesta a pra-

voslávnej cirkvi k vztýèeniu krí�a na vo-jenskom cintoríne Èervenej armády, anik rozhodnutiu správcu cintorína, ktorý tomusel odsúhlasit�. Ale t�a�ko si doká�empredstavit�, �e symbol pravoslávneho krí-�a by bol poèas jeho pozemských dníblízky (napríklad) star�inovi AbramoviBorisovièovi Var�avskému, kapitánoviMatvejovi Andrejovièovi Mosejevovi,gardovému kapitánovi Ivanovi Abramo-vièovi Pavlenko, poruèíkovi VasilijoviMojsejevièovi Katnabajovi alebo gardo-vému kapitánovi Fedorovi Grigorievièo-vi Rjabinièevovi. A to som si pozrel lenmalú èast�mien na hroboch, tých Abra-mov a Abramovièov, Mojsejov a Rabino-vièov by sa na Slavíne dalo nájst�ve¾a.

Iste�e, �iadneho padlého vojaka nie jemo�né len na základe znenia jeho menajednoznaène identifikovat�ako �ida, ale�tatisticky je �praktický isté�, �e medzitisíckami pochovaných vojakov je mno-ho tých, ktorým na hrob patrí symbolDávidovej hviezdy a nie symbol kres-t�anstva. V západnej Európe sú známevojenské cintoríny, na ktorých sa hrobo-vé miesta s krest�anskými krí�mi strie-dajú s hrobmi na ktorých vidiet�MagenDávid. Akým spôsobom pripomenút�padlých �idovských vojakov a dôstojní-kov Èervenej armády, to e�te v tejtochvíli nie je jasné. Isté je len jedno, ne-mali by sme na nich zabudnút�. A k �i-dovským pamätihodnostiam Bratislavyby sme mali priradit�aj vojenský cinto-rín Èervenej armády � Slavín. jf

2 VÌSTNÍK 4/2017

AKTUALITY

OBSAH

Sidra na tento mìsíc 4�5�at�si ten pøíbìh dopí�erozhovor s Jindøichem Tomanem 6�7

Heinz Tauber: Poslední pout�mistra Guttmanna 8�10

Jakobson a ti druzí � o Pra�ském lingvistickém krou�ku 11, 19On maloval mrtvé ptákyRozhovor s Viktorem Pivovarovem o Eduardu Steinbergovi 12�13, 19

Nejcennìj�í, co mámukázka z knihy Rodné hnízdo 14�15

Král �achu, barón a bankár � o osudoch �achistu Ignáca Kolischa 16�17, 18

Jom ha-�oa v èeských obcích 18Zemøeli Je�ajahu Jelinek a Meèislav Borák 20

Izrael: Týden apartheidu 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

Rav Klonsky dopisuje písmeno nové Tóry. Foto K. Cudlín.

VÌSTNÍK 4/2017 3

Dovolte, abychom reagovali na poøá-dání konference Evropa a Izrael 2017,organizované 6. bøezna Èeskou spo-leèností pøátel Izraele v Poslaneckésnìmovnì a doplnili nìkolik dùle�i-tých informací. Z veøejnì dostupnéhoprogramu je zøejmé, �e svým jedno-stranným zamìøením a kontroverznímvýbìrem vystupujících jde spí�e ne�o odbornou konferenci o veøejné vyjá-døení podpory okupaèní politice StátuIzrael�

Tak to tu je�tì nebylo. Otevøený do-pis s tímto úvodním textem byl zve-øejnìn jen nìkolik dnù pøedsamotným konáním konfe-rence. A nejen to. Dvaz aktivistù, kteøí se pod do-pis podepsali, se dokoncev úvodu programu osobnìobjevili. Pøi první pøíle�i-tosti zopakovali nìkteré svéteze, a kdy� zjistili, �e tímvyvolali bouølivì nesouhlasné reakcezcela zaplnìného sálu, radìji po ang-licku zmizeli. Nepøíjemná pachut�v�ak po nich zùstala.

Je to skuteènì poprvé, kdy se u nástakto veøejnì ozvali podporovateléhnutí, které je pøedev�ím v západnímsvìtì známo pod zkratkou BDS. O cojde? Udìlejme si obrázek tím, �e oci-tujeme dal�í pasá� dopisu:

Pøi prohlubování okupace a koloni-zace palestinského území vidíme zaútoky na èleny neziskových organiza-cí, kteøí na soustavné protiprávní jed-nání Izraele poukazují, nelegitimnísnahu násilnì umlèet kritiku a krimi-nalizovat její nositele. Zvlá�t� zøejméa nepøijatelné je úsilí Izraele a nìkte-rých jeho spojencù trestnìprávnì po-stihnout propagátory a pøíznivce ús-pì�né kampanì BDS, bojkotu, sta�eníinvestic a uvalení sankcí na Izrael dodoby, ne� tento zaène dodr�ovat mezi-národní právo.

O BDS jsme se ji� okrajovì v na-�ich pøíspìvcích zmínili. Dodejmejen, �e obava z trestního postihu jeu tìchto lidí zcela namístì, výzvy kekomerènímu bojkotu skuteènì zaklá-dají trestnìprávní odpovìdnost a vevìt�inì evropských právních systémùmohou být postihovány. V na�em èes-kém prostøedí nám pak tato rétorikapøedev�ím pøipomíná nechvalnì zná-mý popìvek kramáøské písnì z dob

hilsneriády: �Nekupujte u �idù, cukr,kafe, mouku, v�dyt� oni nám zabilimodrookou holku��

Onen veøejnì dostupný program kon-ference, citovaný v úvodu, zøejmì za-lo�il u tìchto aktivistù i dal�í obavu.Potrefená husa se ozvala i kvùli jedno-mu z témat, na které se chtìla konferen-ce zamìøit: role neziskových a charita-tivních organizací pøi zneu�ívání darùa pøíspìvkù evropských vlád k podpo-øe a propagaci terorismu. To je ov�emzcela legitimní otázka, která smìøujenejen k vládám evropských zemí, ale

pøedev�ím k institucím Evropské unie,nedávno ji formou interpelace pøedne-sla v Bruselu i europoslankynì Michae-la �ojdrová. Pøípad, kdy byly z fondùEU financovány palestinské uèebnice,plné indoktrinace a nenávisti k Izraeli,je dostateènì zdokumentován.

Je pochopitelné, �e konference Ev-ropa a Izrael 2017 byla trnem v okupøedev�ím lidem, kteøí se sna�í � at�u� z rùzných dùvodù � Izrael po�ko-dit, i kdy� to sami otevøenì nepøizná-vají. Nepøijatelné je pro nì i samotnémísto konání konference, jak ostatnìnìkolikrát zdùraznili. Parlament Èes-ké republiky, a to nejen Poslaneckásnìmovna, ale i Senát, se nìkolikrátvýraznì postavil za Izrael, pøipomeò-me jen nedávnou kritiku snahy EUo oznaèování zbo�í nebo odmítavéstanovisko k rezoluci UNESCO o Jeru-zalému. Zmýlili se nicménì i v tomto,dolní komora nebyla organizátoremkonference, pouze místopøedseda je-jího zahranièního výboru Pavel �rá-mek jí poskytl zá�titu a výraznouosobní podporu.

VÝZVY, PØÍLE�ITOSTIA HORIZONTYTakto znìl podtitul konference, kterápøivedla do Prahy � i pøes krátkost ter-mínu � nìkolik výrazných osobností.Zmínìní aktivisté BDS poukazovalina jejich údajnì nevhodný výbìr, ale

opak je pravdou, je vidìt, �e se vevnitropolitické situaci Izraele pøíli�nevyznají. Se�li se zde toti� zástupcirùzných názorových proudù. Nebude-me zde pøedstavovat v�echny, ve�kerépøíspìvky z konference lze ostatnì na-lézt na internetu (www.konferenceizrael.cz). Zastavme se v�ak na chvílialespoò u dvou pøedná�ejících.

Einat Wilfová je bývalá poslankynìKnesetu a blízká spolupracovnice �i-mona Perese. Nezmiòujeme se o níproto, �e vypadá jako hollywoodskáhvìzda, jak jsme kdysi psali v èlánku

o globálním fóru AmericanJewish Committee (stále toplatí), ale z toho dùvodu, �eto byla právì ona, známásvým levicovým smý�le-ním, která mj. podpoøilamy�lenku stìhování amba-sád do Jeruzaléma.

A za zmínku stojí i pøí-spìvek Hillela Neuera, øeditele �e-nevské instituce UN Watch, která sezamìøuje na postavení Izraele v OSN,co� bylo i dal�ím tématem konferen-ce. Hillel se do Prahy nedostal, jehopøíspìvek byl pøedem natoèen. V nìmzmínil historii Komise pro lidská prá-va, která byla ustavena jako reakce nahrùzy druhé svìtové války pøed sedm-desáti lety. Její zakladatelé chtìli zaji-stit základní práva pro v�echny. Jen�eèasem v komisi zasedl napøíklad Sú-dán, páchající genocidu na vlastnímlidu, dokonce jí pøedsedal libyjskýdiktátor Muammar Kaddáfí. To byloneúnosné i pro OSN, její� generálnítajemník OSN Kofi Annan v roce2006 inicioval její reformu v Radu prolidská práva. Jaká je situace dnes, podeseti letech? K vìt�inì tragickýchkonfliktù rada mlèí, polovina jejíchèlenù jsou zástupci diktátorských re�i-mù a lidská práva ve svých zemíchzcela ignorují. Rada v�ak v jedné ob-lasti aktivní je. Za onìch deset let pøi-jala �edesát osm rezolucí kritizujícíchIzrael. Je to tøikrát víc ne� poèet rezo-lucí zabývajících se obrovským váleè-ným konfliktem v Sýrii a sedmkrát vícne� rezolucí k Severní Koreji.

Dejme si fakta, o kterých mluví Hil-lel Neuer, dohromady s iniciativou ak-tivistù BDS. Jaký nám vychází obraz?Odpovìdìla nám na tuto otázku kon-ference? TOMÁ� KRAUS

EVROPA A IZRAEL 2017Mezinárodní konference

v èeském parlamentu

JINÝ OHEÒ (Par�at �mini)V Pirke avot 5,9 je øeèeno: Moudrý ne-mluví pøed tím, kdo stojí moudrostí a po-ètem vý�e ne� on. Co v�ak v souvislostis moudrostí znamená minjan, poèet?První, co èlovìka napadne, je vìk, poèetlet. Chovat úctu ke stáøí je pøíkazemTóry a není náhodou, �e pojem zaken,staøec, je v �idovském pojetí synony-mem moudrého èlovìka. V�dyt�Mo�e,jak se uvádí hned na zaèátku Pirke avot,pøijal ústní Tóru od �Sinaje�, pøedal jiJeho�uovi a ten ji pøedal starcùm!

V Hagadì �el pésach v�ak rabi Elea-zar ben Azarja øekl: V�dyt�já jsem jakosedmdesátiletý, a dokud to nevylo�ilBen Zoma, nemìl jsem zásluhu se do-zvìdìt, proè má být o východu z Egyptavyprávìno v noci. O tomto rabi Eleaza-rovi je známo, �e intenzivním studiemTóry pøedèasnì zestárl, tak�e pøes nízkýpoèet let dosáhl moudrosti starce. Nìcopodobného platí i o �imonovi benZoma, o nìm� se podobnì jako o jehopøíteli �imonovi ben Azaj traduje, �e senedo�ili rabínské ordinace. Pøesto Mi�-na Sota 9,15 uvádí, �e po smrti BenZomy zanikli kazatelé, a kdy� se podleTalmudu Berachot 57b zjeví nìkomu vesnu, znamená to, �e nabude moudrosti.�Poèet� nemusí tedy znamenat fyzickývìk, ale odpovídající místo v hierarchii.

O takové hierarchii je øeè ji� v sa-motné Tóøe. Ponecháme-li stranou or-ganizaèní hierarchii, duchovní nerov-nost a s tím spojená potøeba hierarchiev duchovní oblasti jsou vylíèeny pøímona Sinaji. �Vystup k Hospodinu,� vy-zval Bùh Mo�eho, �ty, Aharon, Nadava Avihu a sedmdesát ze star�ích Jisrae-le� A� k Hospodinu pøistoupí v�ak jenMo�e, oni at�nepøistupují a lid s ním at�vùbec nevystupuje!� Schopnost pøiblí�itse Bohu je objektivnì odstupòovaná.Lid zùstává pod úpatím hory, aby nikdoz pøíli�né blízkosti a touhy nìco �vidìt�nepøi�el o �ivot nebo o rozum jako po-zdìji Ben Azaj a Ben Zoma.

Nadav a Avihu stáli v�ak pøes svùjmladý vìk v této výsostnì duchovníhierarchii vý�e ne�li sedmdesát star-cù, a vidìli Boha Jisraele, a pod jehonohama jakoby safírový drahokam,ryzostí jako samo nebe. A aèkoliv zøeliBoha a jedli a pili, nevztáhl na vybra-né syny Jisraele svou ruku.

Pod �vybranými syny Jisraele� lzechápat v�ech sedmdesát star�ích a Aha-

ronovy syny, zmínìné výklady v�ak podtím chápou jen oba mladíky, proto�e po-zdìji, osmého dne uvádìní knì�í do je-jich úøadu, právì na nì Bùh ruku vztáhl,kdy� se k nìmu do svatynì pøiblí�ili s e�zara, jiným ohnìm, jak jim nebylo pøi-kázáno. Na Sinaji, kdy� v Bo�í pøítom-nosti jedli a pili, na nì ruku je�tì nevztá-hl, ale kdy� se zachovali nevhodnìv knì�ském úøadì, od tváøe Hospodino-vy vy�el oheò a strávil je, byli usmrcenipøed Hospodinovou tváøí.

Talmud�tí uèenci pro tento trest hle-dají zdùvodnìní v textu, poèínaje tím, �evzápìtí po tragédii øekl Bùh jejich otci:�Ty a tví synové s tebou nepijte pøedvstupem do stanu setkání víno ani opoj-ný nápoj, abyste nezemøeli!� Proto�e�obveselují srdce�, je to mo�né chápatjako obecné varování pøed pocity, kterése nesluèují se slu�ební povinností knì-ze. Kdy� pøedtím od tváøe Hospodinovyvy�el oheò, strávil na oltáøi celoobìt�a obojí tuk, a vida to v�echen lid, jásalia padli na své tváøe, zmocnila se jich ta-ková radost, �e ji lze chápat e� zara jako

extázi, charakteristickou pro modloslu-�ebné obøady avoda zara, je� ji v dobìjudských králù èinily tak pøita�livou.Vtírá se toti� otázka, zda pøi zjevení Bo-�ího majestátu jedli a pili jen oni dva,nebo tak èinili v�ichni vybraní synovéJisraele, proto�e tak tomu byli zvyklíz nábo�enských obøadù své doby.

Proè ale byli potrestáni jen Nadava Avihu? V traktátu Eruvin 63a se pro-to praví: Na místì, kde je profanovánoBo�í jméno, neprojevují úctu ani rabí-novi. Raba øekl: Je pøed ním zakázáno(vyuèovat halachu), a je hoden smrti,kdo tak èiní. Není-li to v jeho pøítom-nosti, je to zakázáno, ale hoden smrtinení. To jsme se uèili od rabi Eliezera;rabi Eliezer øíká, �e synové Aharonovinezemøeli, dokud nevykládali halachupøed svým uèitelem Mo�em.

Na hoøe Sinaj, kde se neuctivì cho-vali pøed Bohem, na nì Bùh je�tì rukunevztáhl, ale kdy� se zachovali neucti-vì vùèi svému uèiteli, musili zemøít.Pøitom k názoru, �e si vykládali hala-chu podle Tóry, dospìl rabi Eliezer nazákladì rozboru textu. Ponìvad� je pøe-de v�emi obìt�mi onoho dne øeèeno, �esynové veleknìze Aharona dali oheò naoltáø (3M 1,7), a na tomto ohni byl pakspalován tuk obìtí, øekli: Z toho se uèí-me, �e pøesto�e oheò sestupuje z nebes,je pøíkazem, aby jej (na oltáø) pøineslnìjaký knìz jako pøedtím oni, a pou�ilioheò pøi obìtování kuøidla ve svatyni.Jenom�e tato halacha, platná pro v�edníi sváteèní obøady, nebyla platná proonen zvlá�tní, osmý den jeho zasvìce-ní. A proto�e v pøítomnosti svého uèite-le uèili halachu, jak jim nebylo pøikázá-no, museli zemøít.

K tomu gemara dodává: Rabi Elie-zer mìl �áka, jen� v jeho pøítomnostivyuèoval halachu, a rabi Eliezer øeklpak Imì �alom, své �enì: Divil bych se,kdyby se do�il roku. Do roka �ák zemøela ona mu øekla: Ty jsi prorok! Øekl jí:Já nejsem prorok, ani synem prorokanejsem, ale tak mi bylo pøedáno: Ka�-dý, kdo uèí halachu pøed svým uèite-lem, je hoden smrti. Tì�ko tato slovaèíst bez vìdomí souvislosti s údìlemrabi Eliezera, pøed ním� jeho bývalí�áci urèovali halachu, pøesto�e zastávalzásadnì jiný názor, a dali ho na zbytek�ivota do klatby, proto�e mìli vìt�inua demokratická vìt�ina rozhoduje.EFRAIM K. SIDON, vrchní zemský rabín

4 VÌSTNÍK 4/2017

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Kresba M. E. Lilien.

OSMÝ DENPar�a Tazria zaèíná zrozením chlapce.�A osmého dne bude obøezáno maso jehopøedko�ky,� praví Tóra (3M 12,3). Tentoakt se nenazývá jen mila, obøízka, ale ná-zvem daleko duchovnìj�ím, �smlouva ob-øízky�. Proè se nejedná jen o pøíkaz, aleo znamení smlouvy mezi Bohem a námi?A proè osmého dne? A existuje nìjakývztah mezi zasvìcením svatostánku, mi�-kanu, a obøízkou � kdy� se obì událostikonaly osmého den?

Rád bych citoval rozhovor mezi øím-ským vládcem Tyranem Rufem a rabimAkivou. Rufus se rabína zeptal: �Èí díloje lep�í, Bo�í, nebo lidské?� Rabi pøe-kvapivì odpovìdìl: �Lidské.� Rufus po-ukázal na nebesa a zemi � na to rabi Aki-va opáèil, �e stvoøit nìco takového jenad lidské síly, a po�ádal Rufa, aby daljiný pøíklad. Rufus se ho pak zeptal:�Proè vykonáváte obøízku?� Rabi Akivaodpovìdìl: �Vìdìl jsem, �e se na tohlezeptáte. Proto jsem na poèátku øekl, �elidské dílo je lep�í ne� Hospodinovo.�Zbytek pøíbìhu asi znáte � Akiva ukázalRufovi zrno a koláè a zeptal se, zda neníchutnìj�í dílo lidských rukou ne� syrovézrní. Poté se Rufus zeptal: �Kdy� Hos-podin �ádá obøízku, proè nestvoøilchlapce u� obøezané?� A na to rabi Aki-va opáèil: �Hospodin dal Izraeli tentopøíkaz, aby nás zdokonalil.� Zdá se vámjejich konverzace zvlá�tní? Ve skuteè-nosti má hluboký význam.

Tóra nám øíká, �e Hospodin stvoøilza �est dní svìt a sedmého dne odpoèí-val a prohlásil ho za svatý. Poslední,koho �estého dne stvoøil, byli lidé � mu�a �ena. Dle uèencù Adam a Eva zhøe�ilije�tì tého� dne a byli vyhnáni z ráje. AleHospodin oddálil vykonání rozsudku,aby jim umo�nil strávit �abat v zahradìEden. Kdy� den konèil a lidé mìli odejítdo temného svìta, Hospodinu se jichz�elelo a ukázal jim, jak vyrobit svìtlo.Proto máme zvlá�tní havdalovou svíè-ku, která není jen na znamení konce �a-batu, ale také poèátku pracovního týdnese svìtlem, které nás nauèil pou�ívatHospodin. Osmý den je tedy dnem po-èátku lidské tvoøivosti � lidské svìtlo jeparalelou svìtla, je� Bùh stvoøil prvníhodne. Proto byl i mi�kan zasvìcen osmé-ho dne a proto se v tento den provádíi obøízka. Je to den, kdy oslavujeme lid-ský podíl na stvoøení.

(Z komentáøù rabína Jonathana Sackse vybrala a pøelo�ila A. Marxová.)

VÌSTNÍK 4/2017 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � duben 2017 � nisan�ijar

Staronová synagoga31. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 19.14 hodin1. 4. sobota VAJIKRA 3M 1,1�5,26

hf: Iz 43,21�44,23mincha 19:00 hodinkonec �abatu 20.23 hodin

7. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.24 hodin8. 4. sobota �ABAT HAGADOL � CAV 3M 6,1�8,36

hf: Mal 3,4�24; v Praze Jr 7,21�8,3; 9,22�23mincha 19.10 hodinkonec �abatu 20.35 hodin

9. 4. nedìle úklid chámecu10. 4. pondìlí pùst prvorozených 4.34 � 20.20 hodin

PØEDVEÈER PESACH veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin1. SEDER 20.20 hodin

11. 4. úterý 1. DEN PESACH � �achrit 9.00 hodinmincha + maariv 19.40 hodin2. SEDER � SFIRAT HAOMER 20.20 hodin

12. 4. støeda 2. DEN PESACH � �achrit 9.00 hodinmincha a maariv 19.45 hodinkonec 2. dne svátku 20.42 hodin

14. 4. pátek 2. den chol haomed � veèerní bohoslu�ba 19.36 hodin15. 4. sobota �ABAT CHOL HAOMED

�IR HA�IRIM; 2M 33,12�34,26mf: 4M 28,19�25; hf: Ez 37,1�14mincha 19.20 hodinkonec �abatu 20.47 hodin

16. 4. nedìle PØEDVEÈER 7. DEN PESACH veèerní bohoslu�ba 19:39 hodin17. 4. pondìlí 7. DEN PESACH

�achrit 9.00 hodinmincha a maariv 19.40 hodin

18. 4. úterý 8. DEN PESACH � �achrit 9.00 hodinMAZKIR 11.00 hodinmincha a maariv 19.55 hodinkonec svátku 20.53 hodin

21. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.47 hodin22. 4. sobota �MINI 3M 9,1�11,47

hf: 2S 6,1�7,17mincha � perek 1 19.30 hodinkonec �abatu 21.00 hodin

24. 4. pondìlí JOM HA-�OA

26. 4. støeda 1. den Ro� chode� ijar27. 4. ètvrtek 2. den Ro� chode� ijar28. 4. pátek veèerní bohoslu�ba 19.58 hodin29. 4. sobota TAZRIA�MECORA 3M 12,1�15,33

hf: 2Kr 7,3�20mincha � perek 2 19.45 hodinkonec �abatu 21.13 hodin

V sobotu �achrit od 9 hodin. Ka�dý v�ední den maariv od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit v 8.30 hodin, mincha ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu od 8.50 hodin.

Páteèní veèerní bohoslu�by zde budou 7. 4. v 19.24 hodin a 21. 4. od 19.47 hodin.1. den Pesach úterý 11. 4. ranní bohoslu�ba 8.50 hodin2. den Pesach støeda 12. 4. ranní bohoslu�ba 8.50 hodinerev 7. den Pesach nedìle 16. 4. veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin7. den Pesach pondìlí 17. 4. ranní bohoslu�ba 8.50 hodin

veèerní bohoslu�ba 19.30 hodin8. den Pesach úterý 18. 4. ranní bohoslu�ba 8.50 hodin

Mazkir 10.45 hodin

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

Profesor JINDØICH TOMAN (nar. 1944v Praze) studoval na FFUK germanisti-ku, roku 1968 emigroval do Nìmecka(kde pokraèoval ve studiu germanistikya lingvistiky), v 70. letech pak odjel doUSA (a vìnoval se studiím lingvistiky, mj.u N. Chomského). Od roku 1987 �ije trva-le v USA a pùsobí na katedøe slavistiky naUniversity of Michigan v Ann Arboru,kterou také po deset let vedl. Je autoremøady odborných publikací, èesky mu vy�lypráce Kniha v èeském kubismu (2004);Foto/montá� tiskem (2009); Pøíbìh jed-noho moderního projektu. Pra�ský ling-vistický krou�ek 1926�1948 (2011); JanNeruda a �idé (s Michalem Franklem,2013) a vydal také dvì sbírky svých pù-vodních textù � Pøechod Avarù k zemì-dìlství (2015) a nejnovìji Naháèi ji�níchmoøí (2016). O strýci J. T. JindøichuHeislerovi viz døívìj�í rozhovor (Rch4/2002), ukázky z jeho prací viz �idovskároèenka 2006, 2013 a Rch 4/2015.

Spousta Amerièanù má pocit, �e s no-vým prezidentem skonèil jeden svìta v tom novém je nic lákavého neèeká. Amerika má prezidenta, kterého si zvolil�pracující lid�. Tenhle první dìlnickýprezident je miliardáø, stejnì tak jakomnoho z tìch, kteøí ho obklopují, tak�euvidíme, jakou spásu tìm pracujícím pøi-nese. Zatím jsme vidìli vedle vyvinutéfabulaèní schopnosti hodnì velkopanské-ho chování. Federálního soudce, kterýzablokoval jeden z jeho dekretù, oznaèilza �takzvaného� soudce, co� je velmi ne-obvyklé � soudce je v americkém povì-

domí nezpochybnitelná autorita. Trum-povo zvolení má podobné dùvody jakobritský brexit. Lidé se bojí toho, co pøiná-�í globalizace, ménì si ale uvìdomují, �eprobíhá dal�í technologická revoluce,zvlá�tì v robotice. Tito lidé pak volí poli-tiky, kteøí nabízejí lokální øe�ení, protek-cionismus a tak dále. �e z Ameriky uni-kají pracovní místa do ciziny, to není nicnového. Jen�e, i kdybychom si pøedstavi-li, �e Trumpovi se podaøí pøesvìdèit fir-my, aby neode�ly tøeba do Mexika, neníjisté, zda se mu podaøí je také pøesvìdèit,aby nepou�ívaly roboty. Dne�ní továrnyvypadají úplnì jinak ne� pøed deseti,nebo dokonce pìti lety. Jsou i megafar-my, kde jezdí po polích traktory, ve kte-rých nikdo nesedí � jsou dálkovì ovládá-ny specialisty ze vzdálených �velínù�a funguje to na centimetr.

Ovlivnil nástup nové administrativynìjak univerzitní �ivot?Myslím, �e zmìna administrativy zpù-sobí, �e budou se�krtané federální zdro-je a �e státní univerzity budou dostávatménì penìz. Oslabeno bude zøejmì i zá-kladní veøejné �kolství. A mnoho z toho,co zní ekologicky, je také na odstøel.

Nedávno zasáhly nìkteré americké �i-dovské obce telefonní výhrù�ky aten-táty, do�lo i u vás k nìjakým proti�i-dovským projevùm?U nás se objevily antisemitské, ale i vù-bec rasistické nápisy, co� je poprvé zatìch tøicet let, po která zde pracuji. Vede-ní univerzity se proti tomu vymezilo,i kdy� podle nìkterých ne dostateènì ost-øe. Do e-mailu jednoho kolegy, notabeneexperta na poèítaèovou bezpeènost, senaboural hacker a chvíli rozesílal antise-mitské e-maily. A teï nedávno dostalona�e komunitní �idovské centrum ano-nymní telefonáty � byla nutná evakuace.A to nemluvím o opakovaných pøípadechagresivní antiizraelské agitace, napø. mi-nule na Ro� ha-�ana.

Jaká je situace bohemistiky v USA?Bohemistika je malý obor. Já jsemv�dycky trochu provokativnì øíkal, �enejvíc pokvete, kdy� se ji podaøí vyjmoutz té bohemistické bubliny a dát jí �ir�íperspektivu. Ve Státech je teï jen nìko-lik univerzit, kde se bohemistika provo-

zuje v akademickém smyslu: vedle nás jeto Harvard, Chicago, Brown University(Rhode Island), Chapel Hill (North Caro-lina) a Austin (Texas). Èe�tina se ale uèíjako jazyk na øadì jiných institucí. Je tozkrátka malý obor, který je závislý na po-litické situaci a pøítomnosti rùzných vý-znamných osobností, �tahákù�. Hodnìdlouho nás urèitì ��ivili� Milan Kunderanebo Václav Havel�

A je teï nìkdo, kdo by byl takovým�tahákem�?Myslím, �e není. Ale nìèemu se stáledaøí: v 90. letech jsem zalo�il CzechWorkshop, co� je ka�doroèní minisjezdpùvodnì urèený doktorandùm, kteøí pra-covali na disertacích s èeskými tématy.Workshop bì�í dodnes a plní svùj úèel.Øada z tìch, kdo tam byli jako studenti,jsou dnes profesoøi � napøíklad historiciChad Bryant nebo Benjamin Frommer,historièka architektury Kimberley El-manová, historik fotografie MatthewWitkovsky a dal�í � a nìkteré jejich prá-ce jsou i pøelo�eny do èe�tiny. Bohemis-tika vìt�inou kvete ve spojení s dal�ímiperspektivami: s feministickými a s �i-dovskými tématy, a roste také zájemo témata spojená s reálným socialis-mem. Jinými slovy � nejsem pesimista,ale zeptejte se i mlad�ích kolegù. A je tuje�tì dal�í linie: Èeské velvyslanectví veWashingtonu a Èeské centrum v NewYorku dìlají hodnì nejen pro èeskou,ale i èesko�idovskou kulturu.

Jste znám jako odborník na avant-gardní smìry a lingvista. Jednu zesvých prací jste vìnoval historii a spo-leèenským vlivùm Pra�ského lingvis-tického krou�ku. Vedl vás k této prácijen odborný zájem, nebo i sympatiek jeho hlavnímu pøedstaviteli, Roma-nu Jakobsonovi?Byly dùvody a náhody. Kdy� jsem v 70. le-tech studoval na MIT, konalo se na Har-vardu v roce 1975 setkání k 125. výroèínarození T. G. Masaryka. Pøedná�eli mj.Jiøí Voskovec a Roman Jakobson. Vos-kovec vzpomínal, jak se nìkdy v roce1930 pøi�el Masaryk podívat na pøedsta-vení do Osvobozeného divadla, co�V&W nejdøív trochu vydìsilo, nebot�sepøece jen pova�ovali za levici. O pøe-stávce si je prezident pozval do ló�e, aletam jim øekl: �Chlapci, dìláte to dobøe.�Velmi se jim ulevilo. A Jakobson vyprá-vìl, jak mu Masaryk øekl, �e si nikdonedovede pøedstavit ty �fotry�, co sedí

6 VÌSTNÍK 4/2017

�A¡T SI TEN PØÍBÌH DOPÍ�ERozhovor s lingvistou a spisovatelem Jindøichem Tomanem

Foto archiv.

v parlamentu. Já jsem se Jakobsonovi pøi-hlásil, a pak jsem ho èasto nav�tìvoval.

O èem jste si povídali?Jakobson èasto vzpomínal na to, jaké tobylo v Brnì a v Praze. Léta, která strávilv Èeskoslovensku, tedy od roku 1920 doroku 1938, pova�oval za nej�t�astnìj�ív �ivotì. Stal se profesorem na univerzitìv Brnì, byl známý a aktivní. V jistém slo-va smyslu patøil k budovatelùm státu �s Èeskoslovenskem se ztoto�nil. Pøi�elv létì 1920 ze Sovìtského svazu jako èlenmise Èerveného køí�e a není pochybo tom, �e ta mise mìla rùzná politická za-dání. Jakobson v ní figuroval jako tiskovýmluvèí a pøekladatel, ale do jaké míry ses jejím posláním identifikoval, tì�ko øíct.Jisté je, �e své rodièe ji� døíve �uklidil�do Nìmecka. Zájem odejít z Ruska urèitìmìl. Nebylo to neobvyklé � existoval fe-nomén ruského Berlína, kde zaèátkem 20.let �èekala� øada intelektuálù na to, jak tov Rusku dopadne.

V knize pí�ete, s jakou nedùvìrou sezpoèátku setkával, �e ho lidé pova�o-vali za ruského �piona.Jistì, psal se rok 1920, dominovala ideo-logie III. internacionály a svìtové revolu-ce. Jakobson se od poèátku sna�il zapojitdo zdej�ího vìdeckého �ivota, mìl dopo-ruèující dopis od významného petrohrad-ského jazykovìdce �achmatova. Nìkteøí�li ale tak daleko, �e tvrdili, �e Jakobson,pro kterého �achmatov napsal své dopo-ruèení, není tý� Jakobson, který pøijel doPrahy � skuteèný Jakobson byl prý ces-tou zavra�dìn a to doporuèení bylo zci-zeno nìjakým agentem. Jakobson nako-nec z té mise ode�el, èi snad byl odejit,a u� se do Moskvy nevrátil, èím� vzbudilpozornost èeskoslovenských úøadù, kterénechápaly, proè tu vlastnì je. Nìjaký èasho sledovaly, v archivech jsem na�el nì-kolik kuriózních záznamù tehdej�ích�sledovaèek�. Mìl rùzná pøechodná za-mìstnání, �západní� doktorát obdr�el napra�ské Nìmecké univerzitì a nakonecdostal roku 1933 smluvní, pozdìji plnouprofesuru v Brnì.

V knize o PLK zkoumáte i spoleèen-ský a kulturní pøesah této skupinystrukturálních jazykovìdcù.Èlenové krou�ku se podíleli na budová-ní nové kultury, nové slavistiky a nové-ho zpùsobu bádání: bylo to kolektivníbádání, navíc bádání v nadnárodní sku-pinì a bádání plánované. Dùle�ité také

bylo, �e krou�ek programovì pìstovalkontakt s veøejností � jeho èlenové psalipro Lidové noviny, Prager Presse a jinénoviny a zastávali názor, �e badatelé do-konce mají právo být sly�eni veøejností.Druhá stránka byla spojitost s avantgar-dou � Jakobsona poutalo blízké pøátel-ství mj. k Jaroslavu Seifertovi èi Vítìz-slavu Nezvalovi, který mu vìnovalnìkolik básní.

Zajímavé je i slo�ení krou�ku�Krou�ek absorboval jistou èást ruskéemigrace, ale na jeho èinnosti se podílelii zdej�í èe�tí a nìmeètí akademici.A v rámci snahy o veøejnou èinnost oslo-vil øadu spisovatelù. V krou�ku najdemei pøedstavitele pra�ské �idovské inteligen-ce, pøedná�el tu napø. Otokar Fischer.

Pro�íval Roman Jakobson nìjak své�idovství?Jakobson pøedstavoval akulturovanéhorusko�idovského intelektuála. Na pod-zim 1938, krátce pøedtím, ne� muselz Èeskoslovenska uprchnout, dokoncekonvertoval k pravoslaví, co� ale v situ-aci po Mnichovu nebylo nic výjimeèné-ho. V Americe, kam pøi�el v roce 1941,potom spolupracoval s Jidi� vìdeckýminstitutem (YIVO), který vedl jeho pøí-tel Max Weinreich. Pøelo�ili tam i jednuJakobsonovu pøedná�ku o Saussureovido jidi� � zní to hezky: Sosir � der foterfun der moderner lingvistik. PøíklademJakobsonova zájmu byly èeské glosy vestøedovìkých hebrejských rukopisech.Jeho práce mìla jistý hebraistický do-pad, ale já tu vidím hlavnì Jakobsona �èeského patriota. Nejvíce ho zajímalo,�e ve støedovìku byli v Praze �idé, kteøímluvili èesky a dìlali si èeské, ne nì-mecké poznámky. Je to model �idovství,ve kterém se �idé orientují na dominují-cí majoritní kulturu. Ta byla v tomto pøí-padì èeská, ne nìmecká. Programovépøiznání k �idovství v tom nevidím.

Na èem v souèasné dobì pracujete?To se vracíme k hranicím bohemistiky.Jsem u� pomìrnì daleko s knihou s �i-dovskou tematikou období 19. století,zhruba let 1830�1870, která nejsou je�tìtolik zmapovaná. Ale i tato mezera se me-zitím zaplòuje � vy�la napøíklad velmi za-jímavá monografie Martiny Niedhamme-rové o pra�ských �idovských rodinách30. a 40. let; dále existuje rozsáhlá práceVìry Leiningerové o právním postavení�idù v první pùli 19. století. Moje práce

se spí� soustøeïuje na literární a �urnalis-tické zdroje. Zaujaly mì napøíklad popisypra�ského �idovského Mìsta z 30. a 40.let, pocházející jednak od rùzných cestova-telù, kteøí do Prahy pøijí�dìli, nebo od �i-dovských autorù, kteøí v ghettu vyrostli.Skvìlý je text od lékaøe L. Weisela, v nìm�se nádhernými detaily popisuje �ivot v �i-dovském Mìstì. Zajímavé jsou dobovépopisy Starého �idovského høbitova, alei stra�livá melodramata o zapovìzené lás-ce mezi �idy a køest�any � vìt�inou konèísmrtí �idovských dívek � nebo projektyèesko-�idovského sblí�ení, viz SiegfriedKapper. Zahrnuta je i kapitola o proti�i-dovském pamfletu Jana Nerudy. Knihaby mìla konèit vznikem èesko-�idovství,ale to by asi chtìlo vìt�ího odborníka.Sna�ím se spí� popsat pøedstavy o �idechv rámci agresivního èeského nacionalis-mu, tak jak se napøíklad projevoval vesnaze poèe�tit Prahu. Èeský nacionalis-mus ovlivnil pohled na �idy tøeba u J. J.Kolára, u kterého se najednou ve høePra�ský �id objeví postava vlasteneckého�ida, tedy �ida pøivlastnìného èeskýmnárodním narativem, který nakonec ze-møe jako obìt�svého vlastenectví.

Nedávno jste vydal svéráznou knihuNaháèi ji�ních moøí, kterou tvoøí jenpoznámky pod èarou.Tak to je na rozdíl od pøedchozího projek-tu zásadní dezorientaèní literatura � velmidoporuèuji. Je to pokraèování mého Pøe-chodu Avarù k zemìdìlství. Musím alepoznamenat, �e se nejedná o nìjakou lite-rární høíèku. Vycházím ve v�í vá�nostiz toho, �e poznámky jsou jistý druh ko-mentáøe � otázka je, k èemu. Text tam vi-dìt není, tak�e si ètenáø mù�e vybrat: buïse ten text nìkde ztratil a zbyly jen ko-mentáøe, nebo tam vùbec nikdy nebyl,tak�e to jsou tøeba komentáøe k nièemu,nebo kdy� u� tam jsou jenom komentáøe,tak to tøeba znamená, �e �ádný pøíbìhnení a tøeba ani být nemù�e. Ale kdy� mánìkdo pocit, �e mu ty poznámky dávajínìjakou kostru pøíbìhu, tak at�si tam tentext-pøíbìh dopí�e.

Budou mít Naháèi pokraèování � ko-mentáøe ke komentáøùm? Zaèal jsem psát knihu popiskù k neexis-tujícím � nebo neviditelným? � obra-zùm, ale rychle se ukázalo, �e to je nìcoúplnì jiného, vùbec to ne�lo. Tak�e toasi bude, jak øíkáte, spí� kniha komentá-øù ke komentáøùm. Tahle cesta je u�pro�lapaná. ALICE MARXOVÁ

VÌSTNÍK 4/2017 7

Seznámil jsem se s Mistrem roku 1937.Byl to pro bratislavské vysoko�kolákybouølivý rok. Rakouský frajtr, jemu� sepodaøilo získat zoufalé Nìmecko propokus ovládnout svìt,nabýval pùdy i u nás.Mluvili jsme o gole-movských nepokojícha slavili jsme skromnávítìzství v prvním po-schodí kavárny Astorienad Suchým mýtem.V té dobì Mistr Gutt-mann ji� nepomý�lel navýpravu kolem hroutící-ho se svìta. Svìtem mubyla pole a políèka ko-lem èeských a morav-ských vesnièek, jehocestovní vá�eò ho ob-èas zahnala i do bouøli-vé Bratislavy.

Kromì fyziologie jsem se tehdy potý-kal i tak trochu s obohacením slovenské-ho písemnictví, ale nebylo to nikterak tra-gické. �ivil jsem se psaním hanebnìhonorovaných èláneèkù do kterýchkolinovin ochotných je otisknout a tráviljsem své dny v prvním patøe kavárnyAstorie, nebot�to bylo místo, které spo-jovalo mladé lidi podobného osudu, ne-vládnoucí pozemskými statky. Vìt�inaz nich byla �t�astná, kdy� mezi nì zavítalVlado Clementis a vyúètoval s panemvrchním Oskarem týdenní poplatky zadodanou kávu nebo párek s køenem po-skytnuté tìm nejchud�ím. Chodil semostatnì i mladý Viliam �iroký, který mís-to pøíspìvku na kafe a párky nosil mezistudenty ménì vý�ivné øeèi o vìcech, kte-rým pravdìpodobnì sám nevìøil. Kdy� semi donesla zpráva, �e se ve mìstì zdr�ujeMistr naivního malíøství Robert Guttmann,zaklapl jsem docela neuctivì uèebnici fy-ziologie a jal jsem se cítit novináøem.Tehdy v prastarém baráku v Kapucínskéulici èíslo 3 pøebýval a provozoval svou�ivnost pan Mozes J. Mueller, vydavatela �éfredaktor týdeníku s názvem V�e-obecné �idovské noviny.

Slíbil jsem panu �éfredaktorovi sólo-kapra. Urèili jsme tomu zázraku celou tøetístránku z tìch osmi, na nich� byl týdeník

ti�tìný. A zaèal jsem sledovat Mistrovykroky. Bratislava roku 1937 byla velmimalým mìstem, ka�dý znal ka�dého,a i kdyby neznal, zjev Mistra nemohl unik-

nout nikomu. Ètu-li zá-znamy o �ivotì Mistra �at�ji� v kratièké poznám-ce lexikonu, jejím� auto-rem je mùj obdivovanýkrajan Viktor Fischl, èiv knize zmínìného epi-logisty Pohribného Ro-zinky a mandle, která jekrásným pøekladatel-ským dílem mého dávnozesnulého pøítele JakubaMarkovièe, nebo coo nìm psala paní HanaVolavková, matka �i-dovského muzea v Pra-ze �, nacházím v�dy

zmínku o tom, jaká to byla legraèní figurkaèeské bohémy, které se ka�dý smál.

JEDINEÈNÝ ZJEVPøísahal bych, �e ve mnì ji� po prvém set-kání vùbec nevyvolal veselost, spí�e úctuk jeho schopnosti zcelapøehlí�et, co si svìto nìm myslí a øíká. V tudobu mu ji� táhlo k �e-desátce a nelze popøít, �eto byl skuteènì jedineè-ný zjev, docela jiný, ne�jak nám ho pøedstavujejeden z jeho portrétù, nanìm� se objevuje Mistrtak, jak se sám vidìl.Drobnému tìlu vévodilav rozporu se v�emi pøed-stavami o proporcích ne-skuteènì mohutná hlava.K�tice èerná jako uhel,jen tu a tam propletena�edivou nití. Èela se k�ti-ce ji� nezmocnila, ale mohutná záplava ne-u�etøila spánky a padala jako nesmìlý vo-dopád na úzká ramena. Èelo krabaté, jakoby se nikdy nepodaøilo zapudit starosti nadtím, co se to vlastnì s na�ím svìtem dìje.Oèi zapadlé do hlubin, leè vítìzící leskema nad�ením, jako by se nad nimi nekupilymraky obav a starostí.

To nad�ení jsem pøipisoval poznání, �ei ten prapodivný svìt záøí barvami, �e jemalebný a hezký. Dlouhatánský nos kon-èící tìsnì nad horním rtem rozdìloval ob-rovský knír, který se pøipínal k oblièeji a�nìkde nad spodní èelistí daleko vyèníva-jící, jako by chtìla v�em zubaøùm tohotosvìta dokázat: vidíte, i taková progenie jesnesitelná a ka�le na va�e stomatochirur-gické umìní. Domnívám se, �e s tou ana-tomií nosu i èelisti nìco nebylo v poøád-ku: Mistr mluvil nosem a ka�dé soustorozmìlòoval dlouho a nad�enì svou jedi-neènou èelistí. Ostatnì toho stejnì mocnenamluvil ani nepojedl, nebot�na svìtìje hanebnì málo dobrodincù, kteøí by sebyli o to postarali. Dary tìch nìkolika do-brodincù se Mistr té� odíval a �lechtil.Kdo v�ak tvrdí, �e v pozdních tøicátýchletech sázel na svou hlavu starý cylindr,l�e. Naopak, byl to pravý umìlecký klo-bouk, mìkouèký, lemovaný �irokou støe-chou, vlnovitì uhnìtenou mnohými doty-ky, nebot�Mistr prokazoval úctu s hlavouobna�enou. Neopomenul ozdobit jedineè-nost tohoto klobouku, správnì po èeskuzvaného �laphút, �irokou stu�kou barvymodré a bílé. Dokazoval tím, �e tato bar-va není pouze bikolorou jeho srdce, alei symbolem jeho odìvu.

A mluvíme-li o odìvu, nelze opome-nout jeho �aket: nebyl sice na nìj støi�en,ale dobré jakosti, modrý jako letní noca lemovaný èernou sametovou bordurou.

A levý rukáv zdobilasamozøejmì opìt biko-lora nadìje a vzkøí�enílidu izraelského. Tam,kde konèil �aket �a konèil dost hlubocepod pasem, témìø nadkoleny �, zaèínalanádhera kalhot. Jeli-ko� jejich délku ne-zkrátil �ádný dovednýkrejèí, varhanily sev mnoha záhybech,leskly se stáøím a kartá-èováním a dotýkaly senakonec bot, jaké jsemod té doby nevidìl. Do-cela jistì se nezrodily

v �ádné fabrice, nebyly to vlastnì boty,nýbr� èlunky. Nebylo nepravdìpodobné,�e se jich pùvodní majitel zbavil jedinìproto, aby poskytl úlevu Mistrovi pøi na-máhavých pochodech a poutích, proto�ebylo známo, �e mu �eleznice a automobi-ly jsou trnem v oku. Tak je�tì selský po-voz ta�ený kravièkou nebo udøeným ko-

8 VÌSTNÍK 4/2017

Heinz Tauber

POSLEDNÍ POU ¡T MISTRAROBERTA GUTTMANNA

Robert Guttmann, foto z roku 1940.

Robert Guttmann: Autoportrét, 1927.

VÌSTNÍK 4/2017 9

níkem, kdy� únava pøekroèila meze sne-sitelnosti.

MISTR NA CESTÁCHNutno v�ak pøiznat, �e únava byla u Mist-ra jevem vzácným. Nejlépe mu bylo,kdy� si to �lapal pra�nými silnicemi le-movanými políèky, zde jeèmen, tam p�e-nice, zde vysokánské tyèe, které byly do-movem chmelu. Lep�í byl pohled na�iroké lány, kde se moøili utahaní pantáto-vé a zpocené dívenky, nìkde dokonce pa-nímáma, kolem které bylo plno batolata vesele �tìkajících psù-dobrákù. V�udebyl úsmìv na rtech, který Mistr nedovedlzachytit, aèkoli jinak vrhal na papír v�e,co lahodilo jeho zraku.

Mo�ná, �e vzpomínal na docela jinéoblièeje mì�t�anských nafoukancù, kteøívládli pouze umìním pitvoøit se a posmí-vat se. Modrobílá stuha vlála ze �laphútu,naèechraná veselým vìtøíkem, vlálai z rukávu krásného �aketu a obèas setiskla k hrudi docela v blízkosti místa,kde bu�ilo Mistrovo srdce. Tu i tam bylomo�né utrousit slovíèko o poèasí, o úro-dì, o slámì, která tou�ila po teple stodoly.

AMistr �lapal a �lapal, pozastavil se nì-kdy a nìkde, aby popil z hlinìného d�bánupramenitou vodu, kterou mu nabízelyochotnì nata�ené pa�e, nìkdy pojedlbramboraèku okoøenìnou èesnekem, jindyzase kyselého mléka. A tobylo vlastnì v�e, co bla�ilodu�i a èeho je zapotøebí,chce-li èlovìk být �t�astný.O tom v�em mi povídal Mis-tr, kdy� jsme si sedli za ka-várenský stolek v prvnímpatøe kavárny Astorie nadSuchým mýtem v Bratislavìpoblí� zdobeného zábradlí,jemu� se honosnì øíkalo ba-lustráda. Pøeru�oval svou øeèdlouhými odmlkami, aby sr-kal vonnou kávu, u�tìdøenoupanem vrchním Oskarem,nebo aby do ní namáèel pøe-chutný bratislavský rohlíèek,který nenamáhal bezzubouèelist.

Byl to poctivý novináøský dialog,který plnil tøetí z osmi ubohých stránekV�eobecných �idovských novin v Brati-slavì. Interview ale zùstalo bez ohlasua jeho úèastníci � autor stejné jako zpo-vídaný � zapadli do propadli�tì dìjin.V tom rozhovoru byly zaznamenánypøíhody typické pro zneuznaného génia:muèednicky sná�ený výsmìch, odmíta-

vé ohrnování rùznì formovaných nosù,nepochopení a � co� je nejhor�í � nezá-jem. Byly tam vzpomínky poèínaje prv-ními umìleckými pokusy mladíka, kterýodmítl zelenou zástìru �enkýøe a nemi-loval proud budvaru, který vytékalz lesklých mosazných píp, a uchylovalse radìji do rozpadávajícího se chlívkuza �ikmým hotýlkem pana otce.

Tam prý dodnes døímou spánkem�ípkové Rù�enky první nesmìlé oleje,jimi� zvìènil Robert udupanou návesa ve�keré �ivoèi�stvo, které se po ní po-hybovalo: py�nì si vykraèující kohouty,kteøí vládli harémem nosnic, a kde dorù-

stající dívky vyzvídaly na akátových lis-tech, zda je jejich vyvolený miluje, zdajen drobet, zda ohnivì, nebo vùbec ne.I malomìstské ulièky zachycovala tatodíla, nìkdy dokonce vozovku vydlá�dì-nou koèièími hlavami, po nich� drkotalystejnì selský povoz jako panský koèár.

Ji� tehdy v�ak pronikaly do rodícíhose umìní motivy Robertovu srdci nej-

dra��í: �ivot �idù. Rodina kolem �ábe-sového stolu, strnulé oèi spoèívající napletenci zvaném barches a na svícnech,které poskytly útulek �lutým voskovi-cím. Byly to krásné svícny, av�ak pohle-dy na nich spoèívající byly smutné, jakoby ji� pronikaly do neblahé budoucnos-ti. A pak ji� ovládla Mistra touha po sil-nici a po putování.

I o té pøekrásné pouti jsem se dovìdìlv�e, co stálo za zaznamenání, o té poutido Lán v pøedjaøí roku tøicátého sedmého.

DÁREKK NAROZENINÁMSluníèko bylo �tìdøej�í, ne�li v tuto dobubývá, suchá silnice lahodila obrovskýmpode�vím Mistrova obutí. A zaklepání nakovaná vrata lánského zámku nebylomarné. Nìkdo pootevøel a Mistr vklouzldo nádvoøí. A pak u� nebránilo nic, abybyl vpu�tìn do svatynì nehlídané samo-paly, skrytými kamerami a neurvalýmipolicajty. Bez doprovodu vkroèil do pra-covny starého pána. Ten se ji� nepodobalsymbolu junáctví a vzpøímenosti na høbe-tu u�lechtilého oøe. Ruka odpoèívalav èerné pásce, a aè bezvládná, zùstalakrásnou. Stejnì krásnou jako dobré oèipronikající èasem na cestì do vìcnosti.

.A jak se daøí. Mistøe, a poèasí námletos pøeje.�

I odpovìdìl Mistr: �Pøeje,pøeje.� A pøijme-li pan prezi-dent uctivé blahopøání k na-rozeninám a obdiv a v�e, comalý èlovíèek mù�e nabíd-nout bytosti týèící se do ob-laèných vý�in?

�Zùstaòme hezky nazemi. Mistøe, zemì je dob-rá a nikdy nezklame.�

A pak ta chvíle rozpakù:neopovrhl by pan prezi-dent skromnou pozorností,za ní� se dárce bezmálastydí, kterou v�ak podáváupøímné srdce?

�To� co by to mìlo být,Mistøe?� zvídá starý pána jeho oèi jsou pojednou

docela blízké a usmìvavé. A umìlecká mapa Mistrova odhaluje

tajemství. Obraz samozøejmì není skvost-nì zarámován, ale tomu se dá koneènìv prezidentské domácnosti odpomoci.A oba mu�ové sedící si naproti koneènìvìdí, jak pomíjející je v�e, co se zdáskvostným a jak láska pøetrvává vìky.

�Tohle, pane prezidente, tohle.�

Portrét Maxe Nordaua, kolem 1930.

Zahradní restaurace Nebozízek, 1940.

10 VÌSTNÍK 4/2017

Oèi starého pána se upírají na nìco, coje zatím nepochopené: �Tisíceré díky,Mistøe. A co by to mìlo být?�

A témìø plaètivì zní odpovìï: �Noco by to mìlo být, pane prezidente, coby to mohlo být?�

A starý pán zírá a zkoumá a sna�í sepoctivì rozlu�tit hádanku. �No tak mipomozte, Mistøe, v�dyt�víte, jak si Vásvá�ím.�

Mistr naklání ohromnou hlavu: �Aleto jste pøece Vy, pane prezidente, Vya nikdo jiný.�

A opìt chvíle ticha.�Teï se poznávám, to� teï se skuteè-

nì poznávám, mistøe. Promiòte starýmoèím, které ji� nevnímají jako kdysi.�

Opìt vládne pokojem slavnostní a od-pou�tìjící ticho. Pak se Mistr nakloní nadbezvládnou ruku starého pána, aby ji polí-bil. Témìø polekanì se kopèanský chas-nik sna�í ucouvnout. Nejde to, a protoprosloví nìco, co se slavnostnì i konej�i-vì a jakoby kajícnì nese støízlivou praco-vnou: �Teï v�ak, Mistøe, Va�e dílo najdesvé místo: tamhle nad krbem, vedle kni-hovny, nedaleko pergamenu, jeho� si ne-smírnì vá�ím. Je toti� popsán jednouz nejhezèích básní, které kdy byly napsá-ny. Slo�il ji mu� jménem Kipling a zaèínáslovy ,Kdy��.�

Léta pozdìji mì provázel profesor Ben-da, øeditel �idovského muzea v Praze,v�emi budovami, kde veliká minulostèeských �idù na�la své útoèi�tì. Pojed-nou jsem stanul v místnosti nepøíli� ve-liké, ale nesmírnì vkusnì zaøízené, kdestìny zdobily náèrty, akvarely a olejo-malby, které by se nevnímavému okuzdály podivné. V�e na tìchto zdech ná-le�í do dosud nedocenìné kategorie na-ivního umìní. Byl tu nemalý kus �ivot-ního díla Mistra Roberta Guttmanna.

Bylo to poèátkem 60. let, dobrýchdvacet let poté, co tvùrce tìchto dìl vy-dechl naposled v polské zemi, v ghettumìsta Lod�.

V roce 1942 padla opona nad tolikacennými �ivoty a zaniklo tolik dìl zaslu-hujících si trvání, �e si odchodu MistraGuttmanna nikdo nepov�iml. A� pøi�elne�idovský obdivovatel krásna profesorBenda, aby vztyèil pomník i Mistroviumìní naivního, leè ve své naivitì zpùso-bilé pøetrvat a vítìzit.

Vypovìdìl jsem vám v�e, co mi utkvì-lo v pamìti pøi vzpomínce na Mistra nai-vity. Pøechovával jsem to pro vás po celáta léta, v nich� èlovìk pohøbívá cti�ádost

a velké �ivotní plány a získává nìco mno-hem cennìj�ího: smíøení s osudem.

POSLEDNÍ POU ¡TPoslední pout�Mistra Roberta Guttman-na si nezaslou�í, aby upadla v zapomnì-ní. Mohla by to být poslední pout�celéna�í generace.

V pøedjaøí roku 1939 se nás se�lonìkolik � ne více ne�li hrstka � mla-dých �idù v mìstì Brnì, abychom po-rokovali o nìèem, co se zdálo utopií.O budoucnosti v zemi, která okouzlilaMistra naivního umìní. Sión byl v dál-ce za moøem, ale sousedil tehdy ji�i s na�imi sny a pøedstavami o �ivotìv budoucnosti. Stalo se to v dobì roko-vání o návratu do Palestiny a na �ád-

ném z tìchto rokování Mistr RobertGuttmann nechybìl. Sedìl v hledi�ti,mìl na kolenou svou obrovskou mapua vrhal své my�lenky na papír � bùhví-co a bùhvíproè. Kdy� jsme dorokovali,jakkoli bezvýslednì a neúèelnì, roze�lijsme se a ta na�e bratislavská skupinkanasedla na nedu�ivou Pragu Piccolo,která zaskøípìla svým unaveným péro-váním a zarachotila hrozivì, ne� ses námi rozjela smìrem na Bøeclav.

Nebe bylo zata�ené a silnice nepøá-telská. Minulo nìkolik kilometrù, mlèelijsme a hloubali. Najednou se na okrajisilnice objevil stín, tmavý a smutný.Jeho temnost prorá�ela lehkou mlhoua mrholením. A jak jsme se tak øítili zá-vratnou rychlostí ètyøiceti kilometrù zahodinu, zjistili jsme, �e na kameni sedíèlovìk odìný v tmavé sukno a o milníkje opøena lepenková mapa obrovských

rozmìrù, jakou nikdo jiný kromì Mistrana tomto svìtì nevlastnil.

Mistrova hlava byla hluboce sklonì-na do dlaní, jako by se modlil. Lehcepro�edivìlá k�tice spadala na prsty a ko-lena ve varhanech kalhot sebou pová�li-vì �kubala. Pøiblí�ili jsme se krokem,pragovka dýchaviènì odfrkovala a zra-ky v�ech byly upøeny na tragickou po-stavu na milníku. Koneènì jsem stálpøed tím máto�ným zjevem, jen� drásalsrdce a� k nesnesitelnosti. Mistr. Na ko-lenou mu le�elo zvlá�tní vydání jakých-si novin. Zvìstovalo palcovými písme-ny, �e nìmecká vojska obsazují Prahu...

Pozvedl jsem jedineènou Mistrovuèelist a pohlédl do jeho oèí. Kanulyz nich obrovské slzy.

Pùl roku poté �lehaly plameny, jimi�hoøel svìt, k neteèným nebesùm.

Kirjat Jam, øíjen 1991

* * *Robert Guttmann, narozený roku 1880v Su�ici, malíø, cestovatel a velký sionista,který se pì�ky vydával na sionistické kon-gresy, vèetnì toho prvního v Basilejiv roce 1897, patøil pøed 2. svìtovou vál-kou ke známým postavám. A to nejenv Praze, kde bydlel, ale doslova po celétehdej�í Èeskoslovenské republice, kteroumnohokrát, ponejvíce pì�ky, procestovalod A�e a� po Ko�ice a podkarpatské Mu-kaèevo. Mnoho jeho obrazù, které bývajíne zcela pøesnì oznaèovány jako naivní, seztratilo. Ale i ta èást jeho díla, která se do-chovala, pøesvìdèivì ukazuje, o jak zají-mavého a originálního tvùrce se jednalo.

Petr Chudo�ilov, èeský spisovatel �i-jící v Basileji, upozornil redakci na zají-mavou osobní vzpomínku Heinze Jako-ba Taubera na Roberta Guttmanna,kterou publikovalo exilové Právo liduvydávané Jiøím Loewym v roce 1991.Otiskujeme její druhou polovinu na pøi-pomenutí památky originálního umìlce,od jeho� smrti v lod�ském ghettu uply-nulo 14. bøezna leto�ního roku u� celých75 let. A také na pøipomenutí památkyHeinze Jakoba Taubera (1917�2008),autora knih Atlantida holíèských �idù(Sefer 2003) a Mùj pøítel Monty a tidruzí (Sefer 2006). A také jako pozdnípodìkování Petrovi Chudo�ilovovi, kte-rý byl s panem Tauberem v pøátelskýchstycích a o vydání jeho knih se, podobnìjako v pøípadì tohoto èlánku, zprostøed-kovatelsky zaslou�il. jd

(Ilustrace © �idovské muzeum v Praze.)

Mu� s tefilin, 1940�41.

VÌSTNÍK 4/2017 11

Aè je Pra�ský lingvistický krou�ek (PLK)a jméno jeho spoluzakladatele jazykovìd-ce Romana Jakobsona pojmem, málokdoby je asi je�tì relativnì nedávno dovedlzaøadit do �ir�ích kulturních a politickýchsouvislostí pøedváleèného Èeskosloven-ska nebo si pod teoriemi strukturálnílingvistiky vybavit pozoruhodné osudy.Filologická studia pøed rokem 1989 seo Jakobsonovi a jehospolupracovnících ne-zmiòovala, jejich vý-znam zprostøedkovávajízájemcùm publikace vy-dávané nakladatelstvímAcademia a� zhrubav posledním desetiletí:Jakobsonovy vlastní pøed-ná�ky z 30. let, kterépsal pro Masarykovuuniverzitu v Brnì (For-malistická �kola a dne�níliterární vìda ruská)pøipravil roku 2005 ru-sista Tomá� Glanc; do-pisy mezi Jakobsonem a jeho èeskýmikolegy (V. Mathesiem, B. Havránkem,J. Mukaøovským, B. Trnkou, J. Wengar-tem) vy�ly pod názvem Pra�ský lingvis-tický krou�ek v korespondenci roku2013; Jakobsonovo bádání na poli heb-raistiky pøibli�uje rozsáhlá kolektivnímonografie Kenaanské glosy ve støedo-vìkých hebrejských rukopisech s vazbouna èeské zemì z roku 2015 a pøedná�kyPLK vy�ly souhrnnì v publikaci Pra�-ský lingvistický krou�ek v dokumentechroku 2012.

Práci Jindøicha Tomana vydalo roku2011 nakladatelství Karolinum a jednáse o (velmi zdaøilý) pøeklad textu, kterývy�el v USA pod názvem The Magic ofa Common Language, Mathesius, Jakob-son, Trubetzkoy and Prague LinquisticCircle ji� roku 1995 (MIT Press). Prodomácí ètenáøe autor text upravil a do-plnil postskriptem, v nìm� �autor poøá-dá interview sám se sebou�. Vìdeckýzájem mohl obohatit i o osobní vztahs Romanem Jakobsonem, kterého znal,na sklonku 70. a poèátku 80. let se s nímsetkával a rozhovory s ním se do knihypromítají. Fundovaná práce doplnìnánìkolikastránkovým seznamem prame-nù a literatury je vstøícná i vùèi ménì ja-zykovìdnì soustøedìným ètenáøùm. To-

man dle svých slov vytvoøil jakési �al-bum�, v nìm� mù�e ètenáø dle svých zá-jmù a erudice listovat a dle libosti setr-vat u nejrùznìj�ích projevù tohotopozoruhodného seskupení a jeho doby.

VÌDCI A BÁSNÍCIKniha je rozèlenìna do jedenácti okruhùs øadou podkapitol, zachycujících poèát-

ky Jakobsonovy vìdec-ké dráhy v Rusku, ranoumetodologii jeho jazy-kovìdné práce. Ta se odpoèátku zamìøila na for-mální zkoumání �ivé-ho souèasného jazykaa hlavnì jazyka folklorua dialektù, jeho vlivu naruské autory, mj. Pu�ki-na, na vøazení �nesrozu-mitelných slov�, pøi-èem� bádání zamìøenéna strukturu ��ivé mlu-vy� bylo chápáno jakocosi naprosto nového

a avantgardního. Toman mapuje prácimoskevských a petrohradských lingvis-tických sdru�ení a jejich nejvýznamnìj�ípøedstavitele (a Jakobsonovy mentorya mladé kolegy).Portréty modernis-tických básníkùsdru�ených kolempetrohradské spo-leènosti (OPOJAZ),je� vznikla roku1916 a zamìøila sena výzkum básnic-kého jazyka, dávajípocítit ducha pøed-revoluèní a revoluè-ní doby s jejím rozletem, usilovnou pracía posléze názorovými promìnami èi od-chodem na Západ, v pøípadì Romana Ja-kobsona a kní�ete Trubeckého do Prahy.

Dal�í kapitoly sledují bohatou ling-vistikou èinnost v �republice vìdcù�,v pováleèné multikulturní Praze, ji�obohatili emigranti z Ruska a Ukrajiny,kteøí spolupracovali s èeskými vìdcia slavisty na pra�ské Nìmecké univerzi-tì, a od roku 1926 èinnost Pra�skéholingvistického krou�ku. Zprvu fungovaljako diskusní skupina, posléze jako týmpracující podle kolektivního komplexní-ho programu, pøièem� Jakobson pùsobil

jako místopøedseda sdru�ení a jeho �stme-lující síla�. Také v Praze (jako pøedtímv Moskvì a Petrohradu) se prolínala spo-leènost vìdcù a avantgardních umìlcù:obì skupiny zavrhovaly pøedstavu jazykajako jakéhosi �národního dìdictví, kteréje tøeba udr�ovat èisté�, a nacházely spo-leènou �magii jazyka�, zalo�enou mj. napøedstavì jazyka jako systému s vlastnímipravidly, který nelze ovlivnit ideologií.Jakobsona a jeho schopnost vìdecké ar-gumentace na obranu moderního pojetíjazyka si oblíbili èe�tí poetisté (a pozdìj�ísurrealisté) poèínaje Vítìzslavem Ne-zvalem, jeho zájem o svùj román Mar-keta Lazarová ocenil i Vladislav Vanèu-ra. Roku 1938 Jakobson svou odpovìdív anketì uspoøádané nedlouho po sovìt-ské likvidaci avantgardního divadlaV. Mejercholda zcela jasnì vystoupil naobranu vìdecké i umìlecké svobody:�Patøí k abecedním pravdám, v poslednídobì pohøíchu zapomínaným, naprostánepøípustnost ve�kerých mocenskýchzásahù cenzurního a perzekuèního rázudo vìdecké a umìlecké tvorby; proná-sledování umìlcù pro jejich vìdeckýnebo umìlecký smìr je zloèinem na kul-turním pokroku.�

Pro svùj �idovský a ruský pùvod a an-ga�má na obranu svobody patøil Jakob-son po okupaci k tìm nejohro�enìj�ím �z Èeskoslovenska odjel v dubnu 1939.

Na nádra�í se s nímpøi�el rozlouèit Ja-roslav Seifert, kterýna tento okam�ikvzpomíná ve svýchpamìtech: �Bylo torozlouèení krátké,ale tklivé. ,Byljsem v této zemirád a byl jsem tui �t�asten,� øekl Ja-kobson. ,A jestli tì

to potì�í, øeknu ti, �e se cítím Èechema je mi smutno.��

ÚTÌK A KONECO tom, jak se Jakobsonovým na útìkuz okupované zemì vedlo, vypovídá cito-vaný dopis Jakobsonovy man�elky z ro-ku 1945: �A my? Provizorní �ivot zevnìi zevnitø; pøed námi byla stále my�lenkanadìje na návrat. Doèasné byty, �atyv kufrech, knihy v bednách, bednyv skladi�tích, ztráty pøi pøevozu ze zemìdo zemì, hledání bytù, víz, míst na lo-dích a vlacích, pøeuèování z øeèi na øeè,

(pokraèování na str. 19)

JAKOBSON A TI DRUZÍMonografie o Pra�ském lingvistickém krou�ku od J. Tomana

Setkání ruských lingvistù v Brnì. Zleva R. Jakobson, N. S. Trubeckoj, P. Bogatyrjov, N. N. Durnovo.

12 VÌSTNÍK 4/2017

Pøi pøíle�itosti výstavy malíøe EDUARDASTEINBERGA (1937�2012) v pra�skémDomì U Kamenného zvonu jsme o osobnívzpomínku na tohoto umìlce po�ádali

malíøe a spisovatele VIKTORA PIVOVARO-VA, Steinbergova vrstevníka, kolegu a pøí-tele. Jeho vzpomínání zachycuje nejenSteinbergovo rodinné zázemí, jeho osob-nost a umìleckou práci, ale celou atmo-sféru neoficiálního umìleckého �ivotav Moskvì ve druhé pùli minulého století.K této atmosféøe patøil i fakt, �e aè vìt�inaprotagonistù tehdej�í modernistické scénybyla �idovského pùvodu, jejich práci toz nejrùznìj�ích dùvodù neovlivòovalo.

Pane Pivovarove, odkdy jste se znalEduardem Steinbergem? A poznaljste i jeho rodièe?Znali jsme se z 60. let z Moskvy. Edik byl�idovského pùvodu po tatínkovi, po ma-mince byl Rus. Tatínek Arkadij Steinbergbyl velice významný ruský básník,z okruhu Tarkovského star�ího. Brzypoté, co se Edik narodil, ho Stalin poslaldo gulagu. Kdy� se vrátil, u� nepøi�elk rodinì, u� mìl jinou �enu, snad se s níseznámil v gulagu, snad potom, ale ka�-dopádnì ho Edik znal velice málo. Po otcitaké moc nezdìdil, ani zájmy, ani menta-litu, a navíc ho v podstatì neznal.

V�ichni, kdo se vrátili z gulagu, bylinìjak poznamenaní. Edikùv otec nijakviditelnì, to byl vysoký mu�ský, sebe-vìdomý, sebestøedný. Za Stalina byldvakrát zavøený, a stejnì nepøestal vìøittìm komunistickým kravinám, kterým

vìøil zamlada. Byl hodnì asimilovaný,naprosto protinábo�enský, a to, �e seEdik zajímal o pravoslaví, vùbec nedo-kázal pochopit.

Ale nejezdil za ním pak syn do Taru-sy, kde Arkadij �il, kdy� nesmìl pobý-vat v Moskvì?Ano, pí�e se, �e první poznatky získal odotce v Taruse, ale nevím, jak to bylo, mo�-ná si to zpìtnì pøibarvuje� Nìco asi ano,ale v podstatì mìl vùèi otci od zaèátkukonfrontaèní vztah, neklapalo to mezinimi. Mo�ná od nìj pochytil, jak vypadáplátno nebo jak vypadají barvy, ale nemys-lím si, �e by ho tatínek uvedl do malíøství.

To je zajímavé � v dokumentu na vý-stavì právì E. Steinberg øíká, �e zav�echnu umìleckou a my�lenkovouorientaci vdìèí otci�Já si to pamatuju takhle, ale mo�ná ne-znám detaily. Ka�dopádnì rozhodujícípro nìj byla matka � vèetnì zájmuo pravoslaví. S maminkou si byl Edikhodnì blízký a po ní zdìdil ruskou men-talitu, i sklon k alkoholu a takovémubújství, v�echno mìl po ní.

Tak�e Eduardùv otec Arkadij bylbásník, pøekladatel, i malíø?Nebyl malíøem profesí, ale maloval,a malíøství i studoval ve Vchutemasu. Vi-dìl jsem jeho obrazy, maloval staromist-rovsky, naprosto ú�asnì! Jeho obrazù sezachovalo málo, ale je na nich vidìt staro-mistrovská výuka, technika, v�echno.

Nejvìt�í vliv na Edika ale mìl malíøBoris Svì�nikov, který také pro�el gula-gem a také �il v Taruse. On byl trochustar�í ne� my. My jsme s Edikem pøesnívrstevníci, on byl o tøi mìsíce mlad�íne� já. Boris Svì�nikov byl zamklý, me-lancholický, uzavøený. I jeho vìci bylynesmírnì hloubavé, fantaskní� Svì�ni-kova poslali do vìzení v pováleèné vlnìzatýkání jako studenta, obvinili ho, �epøipravoval atentát na Stalina a v táboøestrávil od roku 1947 devìt let.

Jeho rodina, tatínek, maminka, dal�í pøí-buzní posílali celý svùj plat komandantutábora, aby nemusel chodit na tì�ké prácea mohl pracovat jako noèní hlídaè. On pakpo nocích maloval, nemìl plátno, tak ma-loval na povlaky od pol�táøù. Hodnìtìchhle vìcí se zachovalo. Aby neusnul, pil

èufír, to je stra�nì silný èaj, celý balíèekèaje na jeden hrnek. Èaj byl tak silný, �emìl halucinogenní úèinky, tak�e ty jehokresby jsou takové zvlá�tní. Edik se s nímskamarádil a uèil se od nìj malovat.

A pøi�li jste v mládí vùbec do kontak-tu s �idovským svìtem?V�ichni kamarádi v Moskvì byli �idinebo napùl �idi, to bylo a� smì�ný. Alev�ichni jsme byli úplnì asimilovaní. Sestarým �idovským svìtem jsem pøi�el dostyku, kdy� jsem se seznámil s básníkemjménem Ovsej Driz. Psal jidi� a já se donìj zamiloval. Poøád jsem se k nìmu vra-cel, dvakrát jsem ho portrétoval, ilustrovaljsem mu dvì kní�ky, které vy�ly po jehosmrti. Driz psal hlavnì básnì pro dìti.Básnì v jidi� zaèal psát, je�tì kdy� bylv armádì, a posílal je do jediného jidi� èa-sopisu, který tehdy byl, do SovietischeGeimland, Sovìtské vlasti. A mìl úspìch.A tak se po válce, nìkdy roku 1947, roz-hodl, �e z armády odejde a bude se �ivitjako básník a spisovatel. Jen�e pøi�el doredakce toho èasopisu, a kouká � ani jednaznámá tváø. V�ichni byli za møí�emi, nebozastøelení. Tehdy � po válce, po holokaus-tu, po v�í té hrùze � zaèala Stalinova anti-

semitská kampaò: zabili Solomona Mi-choelse, znièili jidi� divadlo, zavíralia vra�dili �idy. Tak�e Driz, �enatý a s dí-tìtem, �ádnou práci nedostal. Chodil pov�ech èertech, ale nikdo nechtìl zamìstnat�ida. Vzali ho a� do dílny, k mramor�èi-kùm, kameníkùm, kteøí pracovali s mra-morem. Vyprávìl, �e udìlal schody proÚstøední dìtské divadlo, tak�e ty dìti, prokteré pozdìji psal nádherné básnì, chodilypo jeho schodech do divadla. Bohu�el ka-meníci mají profesionální nemoc � alko-

ON MALOVAL MRTVÉ PTÁKYRozhovor s malíøem V. Pivovarovem o E. Steinbergovi

Viktor Pivovarov. Foto J. Daníèek, 2017

Eduard Steinberg. Foto archiv.

VÌSTNÍK 4/2017 13

holismus. A tak i kdy� u� mu pak vychá-zely kní�ky, u� nemohl bez alkoholu �íta úplnì se uchlastal.

Steinberg Drize také znal?Samozøejmì. A pøes toho Drize jsme semohli dotknout kultury malých �idov-ských mìsteèek, toho chagallovskéhoRuska, které u� neexistovalo, proto�ev�echna ta ukrajinská mìsteèka byla zaválky znièená a nezùstal nikdo, nic.A Driz v tom vyrostl, tak�e o tom mohlpsát, námìty jeho básní a pohádek byly�idovské. Tohle byl mùj kontakt s �idov-skou duchovností starých mìsteèeka mnì to stra�nì moc dalo. Pak jsem jehoknihy i ilustroval. Byly to takové tenkése�ity, ale vy�ly v nákladu 100, 150 tisíc,èasem i 300 tisíc. Jinak ten �idovskýkomponent byl v na�em prostøedí hroznìslabý. Z �idovských autorù vycházeli jenklasikové, hlavnì �alom Alejchem. Alev�echno �lo hroznì obtí�nì a pomalu.Ani Babel dlouhou dobu nevycházel.

Jak byste nás provedl souèasnou pra�-skou výstavou Eduarda Steinberga?Zaèínal � a to je vidìt v prvním sále �impresionisticko-fauvistickými vìcmi.Od zaèátku byl hroznì citlivý na barvu,na barevnost, mìl blízko k Robertu Fal-kovi, známému pováleènému malíøi,co� byl také �id, a Edikovy rané prácebyly Falkem ovlivnìné. Postupnì se vy-pracoval dál, èásteènì pod vlivem Svì�-nikova, a èásteènì pod vlivem dal�ího�idovského malíøe, Vladimira Weisber-ga, který maloval bílé obrazy � bílé

akty, portréty a záti�í, pøedev�ím záti�íz bílých sádrových kvádrù a ku�elù.A Edika ta bílá hroznì ovlivnila.

V Moskvì byl v 70.letech takový koncentro-vaný metafyzický duch,neviditelný, ale pøítom-ný spirit, který byl spo-jen s metafyzikou bílé-ho. Bílou Edik chápalmetafyzicky stejnì jakoMaleviè � jako svìtlo,jako èistý prostor, nebonic a prázdno. Tohle sespojilo s jeho zájmemo nábo�enství, a proto�epravoslaví je pova�ová-no za religii svatého du-cha a bílá byla podleKandinského a jeho sé-mantiky barev pova�o-vaná podobnì jako zlatáza sakrální barvu, takEdik tohle v�echno spo-jil a zaèal malovat záti�ív bílých odstínech. Tahle

záti�í byla velice výmluvná i tematicky� on maloval mrtvé ptáky, které nachá-zel v lese nebo na ulici, kameny, mu�le,mrtvé pøedmìty. Jeho celo�ivotnì zají-mala smrt. Vèera jsem èetl rozhovors jeho �enou Galinou, a ona tam øíká, �ev Rusku je smrt dùle-�itìj�í ne� �ivot. �Smrtmá vìt�í význam ne��ivot. Ruský èlovìk jevíce pøipraven na smrtne� na �ivot.� Je to ta-ková nekrofilská teo-rie, ale Steinberg tako-vý byl. V�echno, codìlal, bylo o smrti,o mrtvých. Od prvníchzáti�í k jeho vesnické-mu cyklu.

Ano, ten na výstavì je.Tenhle cyklus je na pa-mátku zemøelých ves-nièanù, se kterými �ilve vesnici Pogorelkau Ni�ního Novgorodu u øeky Vetlugy. Toje úplný konec svìta, nikdy jsem tam ne-byl, ale Edik to tam miloval. Je tam Rus-ko jakoby nedotknuté bol�evikem, siceúplnì rozpadlé, ale krásné. V�ichni na�ikamarádi tam v 70. a 80. letech jezdili,koupili tam za babku domy, i Kabakovtam jezdil. Edik si tam koupil chaloupkujako první a trávil tam léto. V�dycky se

tam úplnì zmìnil, stal se z nìj venkovan� oblékal se jako vesnièani, mluvil jakooni, celé dny sedìl u øeky s rybáøskýmprutem, celý se v tom prostøedí, v té pøíro-dì, rozpou�tìl. To byl jeho svìt.

Dal�í sídlo bylo v Taruse na øece Oka,a to je malinké, ale kulturní centrum. �ilatam spousta umìlcù, kteøí nesmìli �ítv Moskvì, Cvìtajevová, Paustovskij,Mandel�tamová a dal�í. Bylo to izolované,ale díky tìm lidem velice významné místo.

Tak�e Edik se tematicky zajímal o svìtmrtvých, ale zajímavé bylo, �e postupnìzaèal pou�ívat i mrtvý jazyk.

V jakém smyslu?Pou�íval jazyk suprematismu, geometric-kou abstrakci, kterou vynalezl KazimirMaleviè nìkdy za první svìtové války,a ten jazyk byl v 70. letech u� naprostomrtvý. Tyhle geometrické formy to jemuzeální jazyk! Ale spojení mrtvého ja-zyka a tematiky smrti daly u Steinbergadohromady �ivý produkt. Velice krásný,velice vzne�ený výsledek. To je zázrak,ale se v umìní stává.

Ta výstava U Kamenného zvonu jemoc zajímavá.V�dyt�on byl vynikající! A to tam zdalekanejsou jeho nejlep�í vìci. Postrádám tamtøeba jeho záti�í s mrtvými ptáky, která

byla ú�asná. Mimochodem dvì z nich,malinké obrázky, jsou v Národní galerii �ale v depozitáøích, kde je nikdy neuvidí-me. Edik byl hodnì pilný. My jsme si na�ivobytí vydìlávali ilustracemi, hlavnìpro dìtská nakladatelství. Edik ne � tenjenom maloval. Zpùsob jeho práce bylstaromistrovský � dennì stál u stojanu

(pokraèování na stranì 19)

Eduard Steinberg: Kompozice, 1978.

Sedící: (zleva) G. Manevich-Steinberg, J. Chalupecký, Viktoria Kabakova,stojící: V. Jankilevskij, V. Pivovarov, E. Steinberg, I. Kabakov, Moskva 1977.

Kdykoliv jsem se tatínka zeptala na do-mov, upøel své velké tmavé oèi do dálkya zvolna, jako kdy� se kamsi propadá,záva�nì opakoval ono: �Táta s mámoubyli moc hodní� a teta Kohnová bylastra�nì moc hodná.�

Tvoøil tu vìtu pomalu, vá�nì a s dùra-zem, byla napìchována citem, ale víc u�k ní nedodal.

Ale kdysi musel povídat spoustu vìcí,proto�e jak by mi maminka mohla vy-právìt, �e mìl tatínkùv dìda na Lipnicistatek a kluci tam k nìmu jezdili. Vozilje na koních a posílal pro nì bryèkua pøátelil se s hostinskýmInwaldem, u nìj� bydlí-val Ha�ek, který tam há-zel do uhláku popsanélisty o �vejkovi, kdy� semu zrovna nezdály.

Tatínkùv dìdeèek sejmenoval Sigmund a po-zdìji �il v Praze, kde muplatily dìti apaná�. Jehosyn Robert zatím vystavìlvilu pod Barrandovemv Hluboèepech, opustilEli�èinu (teï Revoluèní)tøídu a s dospìlým tatín-kem jezdil po svìtì nakupovat a objed-návat látky. A kdy� se chtìl mladý tatí-nek dostat z obchodní cesty domù tak,aby mohl je�tì ve ètvrtek veèer nav�tívits maminkou kavárnu Metro na Národní,navedli s bratrem �oféra, který mìlv Praze taky holku, aby se brzy po obì-dì zadíval starostlivì na �éfa a zeptal se,jestli mu nic není. Dìdeèek øekl, �e secítí akorát, ale pøece jen ho to zneklidni-lo, poposedal a natáèel k tváøi zrcátkona pøedním skle.

�Co èuèej poøád, co na mnì maj?�mraèil se na �oféra, který ho úèastnì sle-doval. �Vidìj snad nìco?�

�ofér zakroutil hlavou, ale zapøenástarost mu hledìla z oèí.

�Tak si to nechaj,� zlobil se dìdeèeka stáhl si ukazovákem oèní víèko. �Ne-mám na�loutlý bìlmo?� ptal se tatínkaa ten odpovìdìl: �Jen trochu.� Dìda sistarostlivì ohmatal játra a �luèník.

�Jednu chvíli jako by byli òákej bru-nátnej,� vysvìtlil �ofér. �Ale to u� jev poøádku.�

�Nic není v poøádku!� køikl dìdeèek.�Obrátìj a jedem domù!� Od dìdeèka

jste mohli mít v�echno na svìtì, ale ne-smìlo se mu o to øíct pøímo, jinak sezlobil a dìlal potí�e.

Obì sestry, vdaná Franti�ka s Marií,byly dcery Davida Kohna a KateøinyUpøímné z Vodòan, kde si tatínek jakomalý kluk, mìstsky obleèený Pra�ák,pøipadal v�dycky nóblesnìji; pozdìji seza to stydìl.

A mìl i bratrance, sestøenky, strýceJosefa, Gustava, Ludvíka� A babièkaFranci sedala s dámami v kavárnì Bou-llevard na Václaváku a teta Hedva zasotvírala náruè a volala: �Wilíèek� Wil-

ly� pøi�el mùj nejmilej-�í! � Zdenìèek! Tohomám nejrad�i!�

Poslouchala jsem roz-záøenì a vrtìla hlavouv údivu. Ze v�ech jsemznala jen strýce Bedøicha.

�Odøíkanýho nejvìt�íkrajíc,� vzdychala babiè-ka a toèila klikou odmlýnku. �V�dycky jsembì�ela zavøít okno, kdy��li kolem, a teï mi øvezblízka do u�í.�

Zasmála jsem se, mákpadal do talíøe a já jej prosypávala cu-krem.

�No jó,� pøikývla, �tvùj táta u� s nimipak nechodil, ten u� byl v Liberci,� zamys-lela se. �A Zdenìèek byl z nich nejti��í.�

�Jak to zas?� sekla jsem l�ící. �JakejZdenìèek?! � A kdo teda dìlal ten rá-mus pod okny, kdy� ne tatínek?�

Babièka od�roubovala mlýnek odstolní desky a dala zbylý mák zpìt.

�Béïa a Jiøík,� øekla a rozhlédla se.Matka v kuchyni nebyla.

�Bejvali ètyøi� A ty svinì je zabili.�

Tak jsem se v jedenácti letech dovìdìla,�e jsem z pùlky �idovka. Proto byli takdivnì nedostupní v�ichni ti lidé kolemtatínka.

Odhrnuji zelené vìtve a polorozpadloupì�inou se prodírám k �ulovému pod-stavci. Hromada knih se na nìm vzpínádo vý�e. Høbety jsou zaklesnuty dosebe, jedna rozevøená le�í nahoøe. Da-vid Kohn� Kateøina� je tam zapsáno.

Stírám prach z hebrejského nápisua dva bílé oblázky, které mì studí v dla-

ni, pokládám mezi knihy, ty posly hu-manismu, zdroje citu a moudrosti.

Jako by zkamenìly hrùzou a pohrdá-ním. Za trest, �e byly málo úèinné.

Marie KohnováFranti�kaRobertSynové Zdenìk, Jiøí

Problém posledních dvou byl, �e se ne-stihli o�enit. Zvlá�t�star�í Jiøík mìl k zá-chranì blízko. Jeho árijská snoubenkase u� dávala sly�et, �e po ètyøleté zná-mosti by snad mìli pomý�let na sòatek.�Jenom�e kdo si nás teï, holka, veme?�ptal se Jiøík a vesele �ilhal na kamarády.

Smál se i v pracovních táborech. As-poò na dálku to tak vypadalo.

�O Jiøíka se nebojte � ten vydr�ív�echno,� s údivem èetl mùj sòatkemchránìný tatínek na váleèné postkartìz okupovaného Polska a psal o tom rodi-èùm do Terezína. Odpovìï pøi�la z Bir-kenau s �ádostí o chléb s cibulí. �Nenízde pøíle�itost získat to, Zdenìk at� sedr�í, kde je,� sdìlují pøikázanou nìmèi-nou v povolených pár øádcích (FranziskaH., geboren 1885, Arbeitslager�).

Ani k �ivotu pøíle�itost nebyla, tahlezpráva byla poslední.

Zdenìk v�ak nemá vliv na to udr�et sev Terezínì, jak utajenì matka varuje,a odeslán transportem z ghetta míøí navýchod. Jiøík se z pracovního tábora(Georg H., Rambertow bei Warschau)dostal do vyhlazovacího tábora Treblin-ky, její� pece s neúprosnou pravidelnos-tí polykají dennì systematicky tisíce lid-ských tìl.

Odtud se dopisnice ji� neposílají.Z transportu pøe�ívá jen pár jedincù

vybraných pro slu�bu v táboøe; na vy-prahlé pùdì potácejí se mezi obrovitýmihaldami svr�kù po zavra�dìných. Potá-cejí se èím dál rychleji, kdo pøi práci ne-utíká, je zastøelen.

V hlavách vìzòù v�ak postupnì sílímy�lenka uniknout z inferna pøísnì uta-jeného mezi borovými lesy a podat svì-tu zprávu o apokalypse. Pøíle�itost chy-bí. Vzpoura mù�e být jen sebevra�edná.

Druhého záøí 1943 Treblinka pøestovybuchne plameny. V po�áru, chaosukøiku a støel nezdolný Jiøík startuje nì-mecký náklaïák a s osádkou vìzòù vy-jí�dí ven branou lágru. Krátká euforiev du�i øidièe.

Pak hlídka v strá�ní vì�i namíøí, støel-ba vùz zastaví, mu�i v panice vyskoèía utíkají k lesu. Na holé pláni jsou dobøe

14 VÌSTNÍK 4/2017

NEJCENNÌJ�Í, CO MÁMUkázka z knihy Jany Herrmannové, vydané v nakladatelství Sefer

viditelní; tìch, co bì�í, je stále míò. Pármetrù pøed cílem zasáhne esesácká kul-ka Jiøíka; zùstává le�et a jeho tmavé, hu-morné oèi se svírají bolestí.

Nad táborem je tmavì rudá záø.Treblinka konèí, vìzòové s ní, mno�-

ství katù se zachrání.

Mùj mladý tatínek zatím zdì�enì hledína postkartu z Oswieczimi-Birkenaus razítkem �Antwort nur in deutscherSprache�.

�Dìkujeme za balíèky povolené 2xtýdnì, které v poøádku obdr�íme. Jsmezdrávi,� sdìlují mrtví rodièe, �a myslí-me na vás, dìti. Potøebujeme cibuli,chleba a �pek. Herzliche Grüsse undviel Dank, Kinder.Vater.�

Pøíjemce JohannGürig, stálo v levémrohu nahoøe, geboren10. 6. 1908.

Tatínek zmatenìobracel lístek v dlani.

�Byl to jasnì pod-vod.�

�Ale nebyl, v�dyt�napsal svý jméno.�

�Podepsal se ,otec�.A já nebyl jeho syn.�

�Ten jeho �el ro-vnou do plynu, to jefakt. To mìl napsattam?�

�Ví�, jak tì�ko seshánìlo jídlo? A já mìl svý rodièe.�

�U� asi ne. A ty jeho tam skonèilitaky. Kam mìl psát?�

�Tu adresu jim vzal� Moji.��Bo�e mùj! To je morálky! V pekle. �

Bylo mu tøicet �est a nechtìl zhebnout!��Janièko, nech tatínka. Nevidí�, �e���Tøeba by mu to pomohlo pøe�ít!��No to urèitì.��Nemluv na nìj u�! Nech ho!��Hele, ty chytrá, my tenkrát nevìdìli

to, co víme teï. My netu�ili, jak to tamvypadá.�

�No� to øíkali nacisti po válce taky.��Ev�ene, pust�ji � nech ji bejt! V�dyt�

jí nìco udìlá�� Mlè, Jano, prosím tì!�

Se strýcem Béïou a tatínkem, zhodno-cenými spojením s èistou rasou, norim-berské zákony otálely a� do ledna roku1945, tak�e byli zase brzy zpátky, do-konce nezhubli víc ne� o �estnáct kilo-gramù.

Je�tì staèili utéct pøed tyfovou náka-

zou, jen�e co to bylo za útìk v dubnuètyøicet pìt, lidi se u� tak moc nebália ani je nepráskli, málem nebylo komu.

Jejich nejmlad�í bratr Zdenìk, ze-sláblý dlouhým pochodem v krutémmrazu z Osvìtimi smìrem na západ,kope a nabírá ztvrdlou zem ve vzdále-ném Eisenachu, støádá síly a chystá setaké pøe�ít.

Tatínek se strýcem ve vlakové soupra-vì hlídají oèima pána, který si je divnìprohlí�í, a kdy� vlak jede tunelem, pøe-bìhnou do druhého vozu. S tajenou ra-dostí sledují, jak se za okny støídavìmíhá krajina smìrem ku Praze. Koneènìvjí�dìjí do Masarykova nádra�í, klapotpra�cù se zastaví a nohy bývalých vìz-

òù se rozbíhají pra�-skou ulicí. Nìmeckýkápo se pøestává �vi-hat do holínek a pøe-mítavì se zastavípøed Zdeòkem, jen�se zemdlenì opøelo krumpáè. Usoudí,�e u� nemù�e praco-vat, vytrhne mu ho,a zatímco se otec sestrýcem vítìznì objí-mají s man�elkami,pìtadvacetiletéhomusulmana s nímutlouká k smrti.

Vlastnì hned ne-zemøel. Le�el tam�ivý je�tì do veèera.

Podotýkala jsem pak nezdárnì v dospì-losti, �e tatínek strávil ètrnáct dní v kon-centraèním táboøe, ètrnáct dní jako o do-volené, pár víkendových dnù.

Byla jsem znaènì rozmazlená �idov-ka. Jen se tak narodit døív. (�)

Vidím mrtvého dìdeèka v zahradì hlu-boèepské vily, jak se zaujatou tváøí kráèípo dla�dicové pì�inì a vytahuje �elez-nou roletu gará�e, pøed prahem dveøíbabièku a opodál mladé strýce.

Zdenìk ve vycházkovém obleku uchopízahradní koleèko a temperamentní Jiøíkto provází komickou gestikulací, jakoby uvádìl Bustera Keatona. (A nyní se,vá�ení pøátelé, spoleènì zasmìjme bra-trovì výstupu ve veselé scénce �Zdenìka pracovní nástroj � dva znepøátelenésubjekty�.)

Teriér Mitschuka s kolií Dolly si hrajís mladým tatínkem, po stìnách domu�plhají úponky vinné révy a Bedøich

ukazuje na hrozen, který objevil v ji�nístìnì.

V pokoji se zatemnìnými okny si pakspoleènì pøipíjejí, aby �ivot byl lep�íanebo alespoò zùstal, jaký je � nikohoani nenapadne, �e by se vláèel s ruksáè-kem k Veletr�nímu paláci, v�dyt�pøeceneubli�ují, jsou dobøí a veselí, jsous nimi dívky, které si nestaèili vzít, a teïu� to nestihnou, pøedpisy mluví jasnì,ale ka�dý má dobrou náladu a nevìøíúøední øeèi.

Co� takhle za rok, milánkové, a� seZdenìk za lístky své milé, které posílalèastìji ne� jednou mìsíènì, dostanez ghetta na celu terezínské pevnosti, a�se Jiøí v hluboké noci pokrade z Terezí-na, aby políbil svoji dívku Bo�enu, a za-platí za to transportem na východ. Jo,holka, kdo si nás teï vezme? � Smrt�aèkoliv je nám dvacet jedna, aèkoliv jenám dvacet pìt�

Promítaèka ti�e bzuèí za na�imi zády,plátno na stìnì je hanbou bledé a my vi-díme, �e i mírný Zdenìèek se odvázal.Plavným pohybem cosi pøedvádí, kmitárukama a pak pìstièkou stylizovanì bu�ído stolu� Jiøík naò namíøí ukazovák,zavìsí na nás smolné oèi a zvedne skle-nici k pøípitku�

Pak v�e pohltí tma.�Nemù�ete to zaostøit?... Prosvìtlit?�

znìjí zmatené výkøiky.Myslím, �e je to to nejcennìj�í, co

doma mám.

Jana Herrmannová (*1940) s humo-rem i s nostalgií zaznamenala historiisvé rodiny. Málokde se setkáme s takpøesvìdèivým a v nejlep�ím slovasmyslu zábavným zachycením atmosfé-ry padesátých a zejména �edesátýchlet minulého století a jejich pokraèo-vání. Rodina Herrmannových, skláda-jící se z èeské maminky, �idovskéhootce a jedné dcery, se kterou to rodièenemají lehké (a v �ir�ím slova smyslui z pøíbuzenstva z obou stran), je na-vzdory pøevá�nì polemické debatì,která v ní neustále probíhá, soudr�náa nedìlitelná. Kniha je mimo jiné vy-právìním o tom, �e v�ichni nìkam pat-øíme a �e i pøes v�echny nesnáze a nì-kdy i pohromy je dobré �ít. I kdy� totonení v�dycky lehké.

Vydalo nakladatelství Sefer v roce 2017,240 stran, fotografická pøíloha, pevnávazba. Doporuèená cena 290 Kè, v re-dakci 250 Kè.

VÌSTNÍK 4/2017 15

Autorka s otcem po jeho návratu z Terezína.

Prvá polovica 19. storoèia a najmä ob-èianske a politické výdobytky revoluè-ných rokov 1848�1849, znamenali pre�ivot �idovského obyvate¾stva Rakús-ko-Uhorskej monarchie turbulentné ob-dobie, plné zásadných zmien, rúcajúcichstoroèia trvajúce konvencie a tradície.Výnimkou nebol ani dopad na bratislav-skú �idovskú komunitu.

A� do zaèiatku jozefínskych refori-em bolo geto na úpätí bratislavskéhohradného kopca hlavným centrom uhor-ského �idovstva. Posledné desat�roèia18. storoèia priniesli úpadok mocenské-ho a hospodárskeho vplyvu miestnejkomunity, ktorý vyvrcholil v rokoch1783�1784 prest�ahovaním in�titúciíhlavného mesta Uhorska do Budína. Ve-dúce postavenie bratislavskej �idovskejkomunity v�ak nezaniklo úplne. V tomistom období, predov�etkým vïaka au-torite rabínskej dynastie Sóferovcov,do�lo k posilneniu vplyvu miestnej je�i-vy. Vïaka progresívnym èlenom komu-nity sa paralelne rozvíjali aj rôznorodéreformné sna�enia. Zjavným úspechomhaskaly bolo v roku 1820 zalo�enie re-formnej základnej �koly, tzv. Primär-schule, ktorá nahrádzala tradièný chédera roz�irovala výuèbu aj o svetské pred-mety. Práve v tomto období sa v rozpätílen nieko¾kých rokov narodilo v dnesu� neexistujúcom gete viacero osob-ností, ktorých sláva ïaleko presiahlahranice vtedaj�ej monarchie. Ich menású v�ak dnes zväè�a zabudnuté.

VRODENÉ VLOHYV apríly uplynie 180. rokov od narode-nia jednej z nich � Ignáca Kolischa. Na-rodil sa 6. apríla 1837, ako tretie zo �ies-tich detí Karola �Kaufmana� Kolischaa jeho man�elky Reginy, rod. Herzberg.Rodina Kolischovcov pochádzala z mo-ravského Mikulova, kde jeden z jej prí-slu�níkov, Jo�ua Hir� Kolisch, pôsobilako obchodník, známy filantrop a spo-luzakladate¾ jednej z prvých �kôl prehluchonemé deti v Rakúsko�Uhorskejmonarchii.

Samotné detstvo Ignáca Kolischa jezahalené z ve¾kej èasti rú�kom tajom-

stva. Je v�ak známe, �e sa v roku 1841stal �iakom Primärschule a �e sa roku1845 Kolischovci st�ahujú do Viedne.Tam sa Ignác ako jedenást�roèný zapisu-je na prestí�ne akademické gymnázium,ktoré sa pre svoju liberálnu atmosféruneskôr stáva preferovanou vzdelávacouin�titúciou �idovských �tudentov. V tomèase v�ak musel patrit�medzi prvých �i-

dov, ktorým �túdium na tejto �kole boloumo�nené.

Ignác sa vyznaèoval nespochybni-te¾ným lingvistickým nadaním. Po-stupne popri rodnej nemèine a urèiteaj základov jazyku jidi� hovorí ma-ïarsky a francúzsky, rusky a plynulokomunikoval v talianèine a angliètine.V roku 1850 zomiera jeho matka. Úte-chou je pre Kolischa �túdium, zame-rané predov�etkým na matematiku.Najneskôr vo veku 17 rokov sa prvýkrát zoznamuje so svojou celo�ivot-nou vá�òou � �achom.

Kolisch preukazuje pre túto �krá¾ov-skú hru� vrodené vlohy, ktoré v�ak za-èal intenzívne rozvíjat� asi a� v roku1857. Jedným z jeho prvých vá�nychsúperov bol Carol Hamppe, ktorý bolv danom období pova�ovaný za najsil-

nej�ieho viedenského �achistu. V spo-loènom súboji Kolisch porazil tohto vy-soko favorizovaného súpera s prekvapi-vou ¾ahkost�ou a to napriek zjavnejhráèskej neskúsenosti. V tomto roku saasi prvý krát stretáva aj s jedným zosvojich hlavných �achových rivalov,pra�ským rodákom Wilhelmom Steinit-zom a je zaznamenaná aj jeho �achovápartia s ïal�ím Pra�ákom, LeopoldomEpsteinom, otcom neskôr nobilitované-ho, významného viedenského bankáraGustava Epsteina.

TERST, JANOV, PARÍ�, ANGLICKO, RUSKOV závere toho istého roku sa Kolischrozhodol cestovat�. Jeho prvou zastáv-kou bol Terst, kde tesne zvít�azil v �a-chovom súboji s miestnym �ampiónomMandolfom. Kolischova �obet�dámy�sa pova�uje za jednu z najgeniálnej�íchkombinácií, aké sa kedy na �achovniciodohrali. Reprodukcia tejto hry bolanásledne publikovaná skoro vo v�et-kých dobových �achových periodikách.V Terste v�ak zostáva len krátko a zaèi-atkom roku 1858 odchádza do ligúrskejmetropole Janova, kde sa rok �iví akoobchodník a príle�itostnou hrou �achusi zlep�uje svoj reálny príjem. V dô-sledku vzrastajúcich nepokojov medziSardínskym krá¾ovstvom a Rakúskomodchádza asi na jar roku 1859 do Parí-�a. Sám Kolisch na svoj príchod domesta spomína: �Hneï po príchode,nestrácajúc ani minútu, som i�iel rovnodo Café de la Régence (...) kde som sarozhodol vyzvat�najsilnej�ieho francúz-skeho hráèa, slávneho Harrwitza.� Caféde la Régence bola v tom èase pova�o-vaná za Mekku svetového �achu a Da-niel Harrwitz bol bez pochýb jednýmz najoslavovanej�ích svetových �achis-tov. Následná Harrwitzova bleskováprehra sa stala senzáciou.

Kolischova finanèná situácia nebo-la v tom èase napriek nespochybnite¾-ným úspechom v �achu ve¾mi ru�ová.Z tohoto dôvodu zaèína hrat�, ako tobolo vtedy be�né, o peniaze. Stal saprofesionálnym hráèom. V roku 1860sa mu podarí v jedenástich zápasochremízovat�s ïal�ím �achistom sveto-vého mena, Nemcom Adolfom An-derssenom a plánovaný súboj soslávnym Paulom Morphym, ktorý bolpova�ovaný za neoficiálneho majstra

16 VÌSTNÍK 4/2017

KRÁ¼ �ACHU, BARÓNA BANKÁRO osudoch �achistu Ignáca Kolischa

Význaèní �idov�tí �achisté (zleva doprava): 1 Alexan-dre, 2 Horowitz, 3 Löwenthal, 4 Kolisch, 5 Gunsberg,6 Janowski, 7 Lasker, 8 Tarrasch. Uprostøed: Zuker-tort a Steinitz pøi utkání v New Yorku 1886.

sveta, stroskotal údajne len na tom, �etento Amerièan z New Orleansu od-mietol hrat�o vypísanú peòa�nú odme-nu 500 britkých libier.

V máji toho istého roku Kolisch odi-�iel do Anglicka, kde napriek zaèínajú-cim zdravotným problémom, ktoré hopotom sprevádzajú po celý �ivot, úspe�-ne èelil nieko¾kým z najlep�ích ang-lických hráèov svojej doby. Úspechypokraèovali v septembri 1860, keï siKolisch odniesol prvú cenu z turnajaBritskej �achovej asociácie v Cambridgi.

V roku 1862, keï Kolisch podnikolcestu do Ruska, sa stretáva s grófomGrigorim Ku�elevom-Besborodkom,spisovate¾om, filantropom a preziden-tom �achového klubu v St. Peterburgu,s ktorým sa zoznámil e�te poèas prvých�achových hier v Café de la Régencev Parí�i. Gróf, ktorý bol oèarený mladí-kovou osobnost�ou, jazykovými znalos-t�ami a nespochybnite¾ným �achovýmnadaním, zamestnal Kolischa ako osob-ného tajomníka a ubytoval ho vo svo-jom sídle, kde �tyri roky pred tým hostilfrancúzskeho spisovate¾a AlexandraDumasa. Kolisch v�ak pri�iel do Ruskapredov�etkým hrat��ach. Ako prvý za-hranièný �achový majster vôbec sa zú-èastòuje �achových súbojov na ruskejpôde. V nasledujúcich partiách hladkozdoláva majstra I¾ju �umova a s vyni-kajúcim �achistom � princom SergejomUrusovom, hrdinom krimskej vojnya blízkym priate¾om spisovate¾a LevaTolstého, ukonèil hru remízou.

AKO TIGERVyvrcholením Kolischovej kariéry pro-fesionálneho hráèa �achu, ktorá trvalaiba osem rokov, bol III. medzinárodný�achový turnaj, ktorý sa uskutoènil pripríle�itosti Svetovej výstavy v Parí�iv roku 1867. Tu Ignác Kolisch dokázalpresvedèivo porazit� najlep�ích �acho-vých hráèov svojej doby � hráèov ve¾-kosti Winawera, Neumanna, de Vereho,de Riviéreho a predov�etkým neskor�ie-ho prvého oficiálneho �achového maj-stra sveta Wilhelma Steinitza. Práve tátoprehra, stála v pozadí skrytej nevra�ivos-ti oboch hráèov, ktorá trvala a� do koncaich �ivota. Mnohí �achoví experti pokla-dali Kolischa za silnej�ieho hráèa, akýmbol u� spomenutý pra�ský rodák Stei-nitz. V ka�dom prípade v�ak bol pova-�ovaný za vzru�ujúcej�ieho �achistu a to

vïaka svojmu agresívnemu a riskantné-mu hráèskemu �týlu. Ïal�í významný�achový matador tých èias Johannes H.Zuckertort hru týchto �achových veliká-nov charakterizoval nasledovne: �Ko-lisch je ako tiger, ktorý skoèí po va�omkrku, zatia¾ èo Steinitz je vreckár, ktorývám ukradne pe�iaka a ponechá si ho.�Iní o Kolischovi hovorili, �e hrá podob-ne ako Morphy ve¾mi pomaly, z cie¾omunavit� svojho protihráèa. Poèas parí�-skeho turnaja, v ktorom bol vedený ako�hráè z Pressburgu�, vyhral Kolisch 20duelov, dva prehral a v dvoch súbojochremizoval. Cenou za vít�azstvo mu bolavzácna váza zo sévreského porcelánuv hodnote 4000 frankov a 500 frankovv hotovosti, ktoré Kolischovi osobneodovzdal francúzsky cisár Napoleon III.Na základe tohto znamenitého a pre-svedèivého vít�azstva niektorí �achovíexperti dokonca s odstupom nieko¾kýchrokov Kolischa pasovali za prvého � ajkeï neoficiálneho majstra sveta.

KRIZA A FINANÈNÉ AKTIVITYBez oh¾adu na toto sklamanie do�lo poparí�skom úspechu v Kolischovej ka-riére ku kríze. Prestal hrat�priame zápa-sy a turnaje. Robil v�ak aj výnimky.Hneï v nasledujúcom roku sa opät�voViedni zúèastnil simultánnej hry s tro-ma protihráèmi, prièom poèas celej hrymal zaviazané oèi. Hra sa stala mediál-nym a spoloèenským magnetom. Po-sledným z troch súperov tejto hry toti�nebol nikto iný ako predseda viedenské-ho �achového klubu a jeden z najbohat-�ích ¾udí tej doby, bankár Albert Salo-

mon von Rothschild. Kolisch sa s Roth-schildom poznal pod¾a v�etkého u�skôr a urèite mal aj dobré osobné vzt�a-hy s jeho bratom Alphonsom, ktorý vie-dol parí�sku poboèku rodinnej banky.Tento �achový zápas v�ak bol vo vzt�a-hoch s Rotschildovcami zásadnýmmedzníkom. Pod¾a roz�írenej dobovejanekdoty to bol práve Albert, ktorý vy-cítil Kolischov podnikate¾ský talenta so zámerom skryte podporit�jeho fi-nanèné aktivity, ponúkol Kolischovihrat� partiu o peòa�nú odmenu 1000britských libier, to bolo vtedy viac akodvojroèný príjem anglického �tátnehoúradníka.

Kolisch partiu vyhral a vïaka �tedrejpodpore bankárskej rodiny rozbiehavlastné finanèné aktivity. V Parí�i za-kladá burzový a zmenárenský podnikMessager de la Paris a behom nevída-ne krátkej doby sa z neho stáva nesmi-erne bohatý èlovek. Po�ièiava úvero-vé peniaze dokonca aj �panielskejkrá¾ovskej rodine a v rodnom Uhorskuje okrem iného spolumajite¾om staveb-nej spoloènosti pre severné Uhorsko,ktorá realizuje mnohé významné infra�t-ruktúrne stavby, preva�ne na územídne�ného Slovenska. Finanène sa Ko-lisch podie¾al aj na vzniku Nitrianskejúverovej banky, ktorej je k¾úèovým ak-cionárom a èlenom správnej rady. Vo Vi-edni zakladá peòa�ný ústav Börsen-Sin-dikats-Kasse, ktorý preèkal dokoncave¾ké finanèné zemetrasenie spôsobenékrachom na viedenskej burze v roku1873. Na pozadí v�eobecnej paniky a pre-puknutej cholerovej epidémie sa v tomistom èase odohral vo Viedni �achovýturnaj, kde Ignác Kolisch vystupoval po-pri cisárovi Franti�kovi Jozefovi I. a ba-rónovi Albertovi Rotschildovi ako jedenz hlavných sponzorov tohto podujatia.

Okrem uvedeného turnaja vo Viednisponzoroval nieko¾ko ïal�ích, vý-znamných �achových podujatí, vrátaneturnaja v nemeckom Baden-Badenev roku 1870. Tu zastával funkciu se-kretára organizaèného výboru. Ïal�ímèlenom výboru bol u� vtedy slávnyruský spisovate¾ Ivan Sergejeviè Tur-genev. Kolisch na tomto turnaji pred-stavil významnú, novú koncepciu or-ganizácie �achových podujatí, èím sazaslú�il o polo�enie moderných pravi-diel tejto hry tak, ako ich poznáme e�teaj dnes. (pokraèování na str. 18)

VÌSTNÍK 4/2017 17

Náhrobek Ignáce Kolische. Foto autor.

18 VÌSTNÍK 4/2017

Ve tøinácti mìstech a obcích Èeské re-publiky se v pondìlí 24. dubna uskuteè-ní ji� 12. roèník pøipomínkové akce Ve-øejné ètení jmen obìtí holokaustu � Jomha-�oa. Jádrem akce je ètení jmen jednot-livých �en, mu�ù a dìtí, kteøí byli bìhemdruhé svìtové války pronásledováni,vìznìni a zavra�dìni na základì nacistic-kých rasových zákonù. Ètení jmen sekoná na veøejných prostranstvích, vìt�i-nou na námìstích nebo dal�ích centrechspoleèenského �ivota a jsou na nìj zvániv�ichni obyvatelé Èeské republiky i jejínáv�tìvníci bez rozdílu jazyka, nábo�en-ství a kulturního zázemí. Celorepubliko-vou zá�titu nad akcí pøevzal ministr kul-tury, pan Daniel Herman.

PØEÈÍST JMÉNASVÝCH BLÍZKÝCHKa�dý, kdo pøijde, obdr�í seznam nìkolikajmen se struènými osobními údaji obìtí(jméno a pøíjmení, datum narození a místosmrti). Jména mù�e ka�dý pøeèíst do mik-rofonu podle svého uvá�ení, tempa a roz-polo�ení. Je samozøejmì mo�né pøinést sivlastní seznam a pøeèíst jména svých blíz-kých. �Tohle spousta lidí chce, ale pakkvùli dojetí ta jména nahlas vyøknout ne-doká�ou,� øíká øeditelka Institutu Terezín-ské iniciativy (ITI) Tereza �tìpková.

Seznamy pøipravuje ITI na základì údajùz Databáze obìtí, kterou vytvoøil a spravuje.Velká èást údajù je dostupná na portáluwww.holocaust.cz. Jména obìtí jsou vybí-rána s ohledem na místo konání � tedy na-pøíklad v Su�ici se ètou jména lidí, kteøí zdepøed svou deportací �ili, ale zároveò se v�u-de ètou jména obìtí ze seznamù v�ech, kdobyli vìznìni v Terezínì, v Letech u Pískua Hodonínì u Kun�tátu a v dal�ích nacistic-kých koncentraèních táborech mimo územídne�ní Èeské republiky. �Na po�ádání rádipøipravíme osobní seznamy,� øíká T. �tìp-ková. Máte-li zájem, napi�te na e-mail: da-tabase@terezinstudies.cz, a to nejlépe do14. dubna, aby pracovníci ITI stihli va�e in-formace zpracovat a vá� seznam pøipravit.

KNIHY A MATERIÁLYV rámci akce úèastníci dostanou zdarmainformaèní bro�uru. Motto leto�ního roè-níku zní �Od èísel ke jménùm � od jmenk pøíbìhùm� a bro�ura pro rok 2017 shrnu-

je dostupné zdroje informací o holokaustu,radí, jak se v nich orientovat, a zabývá sei tím, zda a jak lze zku�enosti z dokumen-tace �idovských obìtí �oa vyu�ít v doku-mentaci obìtí romského holokaustu.

Ke ètení je mo�né se pøipojit kdykoliv jeho prùbìhu, ale pokud se nìkdo na ète-ní necítí, nemusí. Mù�e se setkat s pamìt-níky, a také s osobnostmi na�eho kulturní-ho a spoleèenského �ivota. Z tradièníchnáv�tìvníkù akce v Praze jmenujme napø.Tomá�e Töpfera, Táòu Fi�erovou a VìruRoubalovou. Lze také nahlédnout do pub-likací týkajících holokaustu, které institutvydal: pøedev�ím do Terezínských pamìt-ních knih, ale i dal�ích materiálù (na místìlze knihy i zakoupit). V Praze se ètení bude

ji� podruhé konat na námìstí Jiøího z Po-dìbrad a zájemcùm zde budou k dispozicipracovníci Institutu TI, kteøí rádi zodpovíve�keré dotazy k tématu.

MÍSTA A ÈASY KONÁNÍAkce zaèíná ve v�ech místech spoleènì ve14 hodin a konèí individuálnì: Brno: Mo-ravské námìstí, 14 a� 17 hodin; Blatná: Tø.J. P. Koubka, 14 a� 15 hodin; HavlíèkùvBrod: Havlíèkovo námìstí, 14 a� 16 hodin;Klatovy: u pomníku obìtem holokaustu nasoubìhu ulic Randova a Denisova, 14 a�16 hodin; Kolín: Karlovo námìstí, 14 a� 16hodin; Kosova Hora: synagoga KosovaHora, 14 a� 15 hodin; Kutná Hora: Mìst-ská knihovna v Kutné Hoøe, 14 a� 16 ho-din; Liberec: námìstí Dr. E. Bene�e, 14 a�15.30 hodin; Olomouc: Horním námìstí,14 a� 16 hodin; Plzeò: Smetanovy sady,U branky, 14 a� 17 hodin; Praha: námìstíJiøího z Podìbrad, 14 a� 17 hodin; Su�ice:námìstí Svobody, 14 a� 15.30 hodin; Ústínad Labem: piazzetta pøed Hranièáøem,14 a� 15 hodin. (t�, am)

KRÁ¼ �ACHU,BARÓN A BANKÁR(dokonèení ze str. 17)

BARÓNSKY TITUL A NOVINYDòa 14. apríla roku 1881 stojí Ignác Ko-lisch na vrchole svojej �ivotnej kariéry.Sasko-Meiningenské knie�a Juraj II. muude¾uje barónsky titul. Dokonca aj tentoakt sa nesie v znamení �achu. Kolischovbarónsky erb, ktorého reprodukcia je ulo-�ená v Thüringisches Staatsarchiv v Me-ningene, zdobí �achovnica a �achové fi-gúrky ve�e a koòa.

Ako cudzincovi mu je umo�nené u�í-vat�barónsky titul aj vo Viedni, kde sa roz-hodne usadit�u� natrvalo. Spolu s man�el-kou Irmou, rod. Rajsz, si kupujú krásnuvilu Felix v noblesnej �tvrti na Kahlbergu,ktorá sa èoskoro stane miestom stretávaniatzv. lep�ej spoloènosti. Ku Kolischovýmblízkym priate¾om patrili v tom èaseokrem iných jeho niekdaj�í mecená� barónAlbert Rothschild, knie�a Karol vonBraunschweig a predov�etkým známy ad-vokát a neskor�í francúzsky prezident Ju-les Grévy, v�etko vá�niví �achisti.

V roku 1884 rozvíja Kolisch ïal�í zosvojich talentov a zakladá viedenský den-ník Wiener Allgemeine Zeitung, ktorý sámaj rediguje a kde pod pseudonymom Ideka uverejòuje radu vydarených fejetónov.

O rok neskôr je v�ak jeho meno zati-ahnuté do tzv. Hassanovej aféry, ktoráotriasla viedenskou vy��ou spoloènos-t�ou. Kolisch sa stal pod¾a v�etkého obe-t�ou podvodu, napriek tomu jeho menoznaène utrpelo. Táto udalost�stála na za-èiatku závereèného obdobia v �ivote Ig-náca Kolischa, kedy ho postupne jehohráèske �t�astie zaèalo opú�t�at�. V októb-ri 1888 je nútený noviny Wiener Allge-meine Zeitung predat� a tento neúspechznaène a natrvalo zhor�uje jeho dlhodo-bo zlý zdravotný stav.

Ignác Kolisch � fenomenálny �achis-ta, matematik, novinár, lingvista, ktorýsa z pomernej chudoby bratislavskéhogeta vypracoval na vrchol európskehospoloèenského a finanèného sveta, zo-mrel bezdetný po dlh�om zdravotnomtrápení, o piatej hodine veèer, dòa 30. apríla1889 vo Viedni. TOMÁ� STERN

(Uvedený text je zkrácenou verzí textu,jen� je souèástí autorovy pøipravovanépublikace s pracovním názvem Who waswho. �idovské osobnosti vo víre sloven-ských dejín. První díl vyjde pøí�tí rok.)

VEØEJNÉ ÈTENÍ JMENOBÌTÍ HOLOKAUSTUJom ha-�oa v èeských mìstech a obcích

Jom ha-�oa na námìstí Jiøího z Podìbrad, duben 2016.Foto Eli�ka Waageová, ITI.

VÌSTNÍK 4/2017 19

S PIVOVAROVEM O STEINBERGOVI(dokonèení ze strany 13)svátek nesvátek, pracoval. Je�tì ne� mohlvystavovat a ne� se seznámil s paøí�-ským galeristou Bernardem, chodila dona�ich ateliérù spousta lidí, cizincù � di-plomatù, novináøù a levnì na�e obrazynakupovali. Pak se ty obrazy roze�ly pocelém svìtì.

Jaký byl Steinberg jako èlovìk?Já se do nìj hned zamiloval, on byl �ar-mantní, hroznì útulný, i u nìj v bytìa v ateliéru vypadaly v�echny vìci ne-smírnì esteticky. Vás Èechy by to nepøe-kvapilo, proto�e tady ty umìlecké ateliéryvypadají hroznì krásnì jako umìleckádíla, ale v Moskvì to bylo neobvyklé.Byli také hodnì pohostinní � na to v�ich-ni, kdo Steinbergovy znali, vzpomínají.I kdy� byla doba tì�ká, v�dycky nabídlinìco k jídlu, v�dycky byl èaj.. Scházelijsme se tam dennì � Edik, Ilja Kabakov,já, Eduard Gorochovskij, Vladimir Janki-levskij a je�tì pár lidí. Bydleli jsme naokraji mìsta, ale ateliéry jsme mìliv centru a po práci jsme �li ke Steinbergo-vým, povídali jsme si o v�em mo�ném.

Steinbergovi byli spojnicí je�tì s dal-�ími dvìma svìty � se svìtem disiden-ství a se svìtem pravoslaví. S disidentynás spojovali jejich velice blízcí pøátelé,spisovatel Felix Svìtov a jeho �ena ZojaKrachmalnikovová, to byli za Bre�nì-vovy éry známí disidenti, kteøí byli vìz-nìni. To byli ú�asnì stateèní lidé. A jezajímavé, �e disidentství zdìdila i jejichdcera � také se jmenuje Zoja Krachmal-nikovová a patøí teï k nejznámìj�ímobráncùm lidských práv v putinovskémRusku. Nedávno u ní udìlali domovníprohlídku, asi deset policajtù k ní vtrhloa prohledávali jí byt.

Vy jste se neøadili k disidentùm?My byli bohéma. Tak to øekl básníkSapgir. My jsme se samozøejmì zajímalio politiku, ale disidentství pro nás bylopøíli� úzké. Sovìt�tí disidenti to byliv podstatì ti samí sovìt�tí lidé, ale naru-by. Umìlci byli svobodnìj�í. Tak�e ná�svìt bohémy se v tom malinkém bytìseznamoval jak s disidenty, tak s pravo-slavím. Pravoslaví nám pøedstavovaldal�í jejich blízký kamarád, který Stein-berga nesmírnì ovlivnil. Jmenoval seJevgenij Schiffers (øíkal, �e je napùl

Nìmec a napùl Armén) a byl pùvodnìdivadelní re�isér. Tuhle profesi opustil,práci nemìl, pracovala jeho man�elka.On sedìl doma a èetl spisy svatých otcù.Stal se velkým znalcem patristické a du-chovní literatury pøelomu 1. a 2. století,a my ho vídali v podstatì dennì.

Tenhle Schiffers byl hodnì zvlá�tní,pro mì osobnì nepøíjemný, a zajímaváepizoda se odehrála, kdy� v roce 1977pøijel do Moskvy Jindøich Chalupecký.Nav�tìvoval na�e ateliéry a Kabakovovimu udìlali veèírek � pøi�lo na nìj asi dva-cet lidí, sedìli jsme u dlouhého stolu.Chalupecký nìco vyprávìl o umìní a na-jednou se na opaèném konci stolu posta-vil Schiffers a stra�livým hlasem zaøvalna Chalupeckého: �V gospoda na�ego,Jesusa Krista, veri�?� Chalupecký se ne-nechal vyprovokovat, ani nemrknul, ne-pohnul se a pokraèoval v hovoru.

Z téhle náv�tìvy existuje jediná fotka,právì u Steinbergù v bytì. Je na ní Ka-bakov s tehdej�í man�elkou Viktorií,Edik s Galinou, já, Jankilevskij a Chalu-pecký. Chalupecký pak vymyslel, �e mybudeme jezdit do Prahy a èe�tí malíøi doMoskvy a jako prvního pozval právìSteinberga. Ale jemu to ruské úøady ne-dovolily, tak pøijela jeho man�elka. AleEdikovi pak Chalupecký uspoøádal vý-stavu a dopisoval si s ním.

A jak se Eduard Steinberg dostal doFrancie, do Paøí�e?On se v 90. letech seznámil s paøí�skýmgaleristou Claudem Bernardem, který po-znal, �e Edikovy vìci jsou dobré, a zaèalje prodávat. Edik zbohatl. Pak od konceperestrojky �il èásteènì v Paøí�i, ale tojsme se u� nevídali, na�e vztahy skonèily.Nepohádali jsme se, ale ono øíká se, �eka�dý èlovìk má projít trojím poku�ením� ohnìm, vodou a slávou. Slávu málokdozvládne tak, aby se nezmìnil. Dokudjsme nemohli vystavovat, byli jsme siv�ichni rovni. Pak se bìhem dvou tøí letstal z Ilji Kabakova svìtový umìlec. A tone ka�dý pøekousnul. Edik a Galina mìliv�dycky sklony k neskuteèným fantaziíma vymysleli, �e Kabakova vynesla ke slá-vì nìjaká mafie. A proto�e jsem Ilju hájil,�e si tu slávu zaslou�í, �e je opravdu nej-dùle�itìj�í ruský umìlec, tak tu mafii pøi-�ili i mnì. Ne �e bych byl pøímo jejím èle-nem, ale �e ji prý bráním. Mì to pøestalobavit. Ale poøád jsem ho mìl hroznì ráda dodnes ho mám rád. Byl to krásný èlo-vìk a bylo mi s ním moc dobøe.

ALICE MARXOVÁ, JIØÍ DANÍÈEK

JAKOBSON A TI DRUZÍ(dokonèení ze strany 11)z prostøedí na prostøedí, a lidi, lidi, lidiv�ech zemí, povah, oborù, osudù; set-kávání a louèení, zdvihání kotev sotvaspu�tìných, útìk z Norska pì�ky s Nìmciv patách, zatèení a zabití pøátelé v tézemi, napìtí ve �védsku, záchranné køetisícù, zase celý rok chození po konzulá-tech a legacích, akrobatické pokusy od-jezdu, potápìné lodi, obléhaná rejdaøství,a zase nìmecká prohlídka na Atlantiku,a koneènì neuvìøitelný pocit svobodya klidu s minami na dosah ruky, a pak pov�ech stránkách pøekvapující Amerika.Roman skrz to v�echno s aktovkou podpa�í a dlouhými vlasy svádìl denní bojo pozice pro lingvistiku a pro sebe �pøedná�ení mnoha jazyky na mnoho té-mat ex cathedra, práce pøes noci, ale jehostra�livì vyèerpávaná energie se v�dy zá-hadnì obnovovala��

Èinnost PLK ukonèila druhá svìtováválka a poté sovìtizace Èeskoslovenska.Jakobson se uchytil v USA, nejprvev exilové univerzitì Nová �kola v NewYorku, kde roku 1943 zalo�il Newyor-ský lingvistický krou�ek, a pozdìji,kdy� u� bylo jasné, �e se do Èeskoslo-venska vrátit nemù�e, na Harvardovìuniverzitì a na Massachusettském tech-nologickém institutu. Èeskoslovenskálingvistika se dostala zcela do vleku so-vìtských a marxistických norem a tøídnípodstaty spoleènosti a z Jakobsona se nadlouhá léta stal úhlavní nepøítel, �kos-mopolita�, a ze strukturalismu �ideolo-gická zbraò k dezorientování vynikají-cích pøíslu�níkù levé inteligence�.

Shrnutím krátkého vývoje PLK a�k jeho úplnému zániku roku 1951 knihakonèí. Tento struèný nástin v�ak doká�epøiblí�it jen nejhrub�í kostru publikace,která vìcnì a pøitom poutavì zachycujespoleèenskou a vìdeckou strukturu PLK,jeho koøeny, pøedchùdce, hlavní pøedsta-vitele a mno�stvím citátù z vìdeckýchprací a umìleckých dìl dokládá kulturnísouvislosti pøedváleèného Èeskosloven-ska a spoustu jedineèných faktorù, kterése v práci krou�ku prolínaly. (K tématuviz té� rozhovor s JT na str. 6�7.)

ALICE MARXOVÁ(Jindøich Toman: Pøíbìh jednoho mo-derního projektu. Pra�ský lingvistickýkrou�ek 1926�1948. Z angliètiny pøelo-�il Vladimír Petkeviè. Roku 2011 vyda-lo nakl. Karolinum v Praze. 348 stran,obrazová pøíloha. Dop. cena 330 Kè.)

20 VÌSTNÍK 4/2017

ZOMRELJE�AJAHU ANDREJ JELÍNEK(16. 7. 1933 � 21. 12. 2016)

Koncom kalendárneho roku 2016 násdostihla smutná správa � Andy Jelíneku� nie je medzi �ivými.

Narodil sa roku 1933 v Prievidzi, kdestrávil aj mladost�. Ako �kolopovinnédiet�a pre�il obdobie holokaustu a v kri-

tickom období deportácií sa skrýval ajs rodièmi v horách. Domov sa vrátili a�po oslobodení. V roku 1949 sa spolu sosvojou rodinou vyst�ahoval do mladého�tátu Izrael, kde pre�il väè�inu �ivota.V rokoch 1951�1953 slú�il ako vojakv izraelskej armáde, po návrate do civilu�tudoval históriu na Hebrejskej univer-zite v Jeruzaleme a neskôr na IndianaUniversity v USA, kde bol v roku 1963promovaný. �pecializoval sa na v�eobec-nú a modernú históriu �idovského náro-da. Jeho hlavným pracoviskom bola BenGurionova univerzita v izraelskej BeerSheve (Ben-Gurion University of the Ne-gev), ale �tudijné, výskumné a predná�-kové povinnosti ho viedli ku krat�ím ajdlh�ím pobytom na viacerých miestachv Izraeli, Európe (hlavne na nemeckýchuniverzitách) èi v USA (Colorado Uni-versity, University of Minnesota).

Profesor Jelínek bol �enatý. Mal dvedcéry a syna, ktorý tragicky zahynul voveku 22 rokov. Táto tragédia hlboko po-znaèila posledné obdobie Jelínkovho �i-vota.

Jazykové vybavenie profesora Jelínkabolo obdivuhodné. Popri �domácich� ja-

zykoch (slovenèina, maïarèina a nemèi-na), hovoril a písal aj hebrejsky a anglic-ky, no �nestratil� sa ani v nieko¾kých ïal-�ích jazykoch. Tomu zodpovedala ajbohatá publikaèná èinnost�. Venoval sapredov�etkým histórii slovenského �i-dovstva v 19. a 20. storoèí. �ia¾ len men-�ia èast�jeho tvorby vy�la po slovensky.Z pomedzi mnohých �túdií a kni�nýchpublikácií treba v prvom rade spomenút�monografiu Dávidova hviezda pod Tatra-mi. �idia na Slovensku v 20. storoèí, akoaj �túdiu �idovské nábo�enské obce naSlovensku v 19. a 20. storoèí a ich spolo-èenské postavenie. Pod názvom �idia naSlovensku v 19. a 20. storoèí vy�li dvazväzky jeho �túdií. V odborných historio-grafických prácach sú èasto citované mo-nografie The Parish Republic: Hlinka´sSlovak People´s Party, 1939�1945 a TheCarpathian Diaspora, The Jews of Sub-carpathian Rus´ and Mukachevo, 1848�1948. Popri histórii slovenského �idov-stva sa zaujímal aj o nemecko-�idovskévzt�ahy v 20. storoèí.

Profesor Jelínek nikdy nepretrhol svojeväzby na Èeskoslovensko a aj po dlhýchrokoch strávených v cudzojazyènomprostredí si uchoval korektnú spisovnúslovenèinu a temperamentnú maïarèinu,ktorú by mu mohol závidiet�aj sám Györ-gy Danicschek Úr. História slovenského�idovstva bola Jelínkovou srdcovou zále-�itost�ou a jeho osobné príspevky do tejtoproblematiky sú nezastupite¾né.

Odchodom profesora Jelínka stráca slo-venské �idovstvo svojho dobrého priate¾a,sympatizanta a �ièlivca. Ostala po òomrozsiahla publikaèná èinnost�, ktorá budezdrojom nielen pre odborníkov, ale aj preka�dého záujemcu o pohnutú históriuStrednej Európy v nedávnej minulosti.

Èest�jeho pamiatke. jf

* * *

ZEMØELMEÈISLAV BORÁK(31. 1. 1945 � 15. 3. 2017)

V polovinì bøezna zemøel po krátké vá�-né nemoci profesor Meèislav Borák. Oddevadesátých let minulého století se vý-raznì zapsal do povìdomí �ir�í veøejnostisvými významnými studiemi a pøedná�-kami, ve kterých se mimo jiné vìnovali historii �idovské komunity v Èeské re-publice, a to pøedev�ím v regionu severníMoravy a Slezska. Profesor Borák � pøá-

teli zvaný Mít�a � se narodil v roce 1945ve vala�ské Rù�ïce, vystudoval publicis-tiku na pra�ské Univerzitì Karlovì a odsedmdesátých let pak pracoval ve Slez-ském muzeu v Opavì a posléze v opav-ském ústavu akademie vìd. Po roce 1989zaèal pøedná�et na Ostravské univerzitì,Univerzitì Palackého v Olomouci a naSlezské univerzitì v Opavì.

Svou badatelskou èinnost vìnoval zprvuhistorii národnostních vztahù regionuv dobì nacistické okupace, odbojové èin-nosti v dobì druhé svìtové války a politic-kým represím komunistického re�imu v 50.letech. To ho logicky pøivedlo i ke studiuproblematiky �idovské komunity. Zabývalse tzv. retribuèním soudnictvím, arizacía konfiskací �idovského majetku, ale takéosudy Èechoslovákù, kteøí se ocitli v gula-gu, nebo obìt�mi masové vra�dy v polskéKatyni v r. 1940, pocházejícími z Tì�ínska.Byl ale také novináø a scenárista, podílel se

pøedev�ím na tvorbì dokumentárních filmù.Jeho kniha Transport do tmy je vìnovánaosudu prvního transportu �idù do Niska.Krátkodobì pùsobil i v Jad va�em v Jeruza-lémì a ve Wiener Library v Tel Avivu. Bylstálým spolupracovníkem Centra pro doku-mentaci majetkových pøevodù kulturníchstatkù obìtí druhé svìtové války, jeho studiebyly významnou souèástí jeho publikací.Bádání o holokaustu jej také pøivedlo dookruhu pøátel a pøíznivcù souèasných �i-dovských obcí a dal�ích �idovských institu-cí, pùsobících na Moravì a ve Slezsku.

Neèekaný odchod profesora Borákaproto zasáhl nejen jeho nejbli��í rodinu,spolupracovníky a kolegy z akademickéobce, ale také jeho pøátele z øad �idov-ské komunity. tk

Profesor Meèislav Borák. Foto archiv.

O tom, jak obtí�né je pøesnì definovatantisemitismus, psal u� minulý Ro� cho-de� (Tomá� Kraus: Proè potøebujeme de-finici antisemitismu). Ale to téma stojíza rozvedení. Je aktuální ve veøejné de-batì øady zemí. Setkáváme se s nímv médiích izraelských, amerických, brit-ských i nìmeckých. A nejen proto, �eprávì vrcholí ji� 13. roèník globální akcezvané Týden izraelského apartheidu.

Kdy� se v døívìj�ích dobách øeklo�útok na �idy�, neslo to s sebou jasnéasociace o pùvodcích. Byli to nábo-�en�tí fanatici, pak chamtivci, pak ra-sisté� Èteme-li bez dal�ích detailùo �útoku na �idy� dnes, tak tápeme.Bylo to dílo neonacistù? Nebo musli-mù usazených na Západì? Èi levico-

vých pokrokáøù, kteøí se solidarizujís Palestinci coby symbolem utlaèova-ných a diskriminovaných?

Právì fakt, �e tu neexistuje jasnýspoleèný jmenovatel, patøí k urèují-cím znakùm dne�ního svìta. Pro ilus-traci si udìlejme malou inventuru.

V PRÙSEÈÍKOVÉM VESMÍRUAntisemitské výstøelky, je� se odehrályv USA, patøí mezi ty �klasické� a nesourukopis neonacistù � pokácené náhrobkyna høbitovech. Nasmìrovaly ale debatuk obecné otázce, zda nový prezidentTrump a jeho pøezíravost k men�inám ne-usnadòují útoky na �idy. Jen�e vztahk Trumpovi ukazuje i druhou stranu tétomince. V listu Jerusalem Post o tom pí�eIrwin Mansdorf. Vychází z dopisu studentarabínu Heshymu Novackovi z Univerzityv St. Louis, v nìm� stojí: �Chci podpoøitpráva pro v�echny, zvlá�tì pro Afroameri-èany, muslimy a imigranty. Ale zdá se mi,�e vìt�ina organizací s tímto zamìøenímhájí protiizraelské pozice. Zajímá mì, co sio tom myslíte a jak byste ten problém øe-

�il.� Mansdorf nepí�e nic o rabínovì odpo-vìdi, spí�e to bere jako záminku pro svéúvahy. Aty vyznívají následovnì.

Protitrumpovské protesty vytváøejídokonalý pøíklad prùseèíkového auto-matického my�lení. Hájíte-li práva ho-mosexuálù, �en a lidská práva vùbec,musíte být i pro práva men�in, muslimù,imigrantù, bì�encù a v�ech, kteøí tvoøíjádro víry progresivistù. Ale zatímcopráva Palestincù patøí do tohoto prùseèí-kového vesmíru, práva Izraelcù se nikdynezmiòují, jako by neexistovala. Tady sez celé vìci stává reálný problém, nebot�zmínìné automatické my�lení urèujemorální kompas tolika lidí.

To v�e má praktické dopady, jak té�v Jerusalem Postu ilustruje Lidar Gravé-

Laziová z Kanady. Jde o celkem banálnípøíbìh. Stav Doron se hlásil na vysokou�kolu v Britské Kolumbii zamìøenou nastavby ze døeva, ale z písemné odpovìdise dozvìdìl, �e studenty z Izraele nepøijí-mají, a sice �kvùli konfliktu a ilegálnímosadnickým aktivitám v regionu�. V dal-�ím e-mailu mana�erka �koly psala, �e jeto �otázka souladu s na�ím morálnímkompasem: my jsme inkluzivní a nemù-�eme podporovat ty, kdo inkluzivní ne-jsou�. A není rasistické, namítal ve svéodpovìdi Doron, odmítáte-li pøihlá�kyod izraelských studentù jen proto, �e jsouz Izraele? Pøípad se vyøe�il snadno, ne-bot�byl zveøejnìn, �kola couvla a svousmìrnici zru�ila. Pøesto ukazuje, jak ne-nápadnì, drobnì a z progresivních ideo-vých zdrojù se vytváøí spoleèenská atmo-sféra míøící k odporu proti Izraeli, bak jeho delegitimizaci. Zatímco v pøípadìzhanobeného �idovského høbitova auto-maticky voláte policii, aby vy�etøila trest-ný èin, koho zavoláte k odmítnutí pøi-hlá�ky na �kolu? A tím se dostávámek akci zvané Týden izraelského aparthei-

du. (Pro mlad�í: apartheid byl systém od-dìleného vývoje ras praktikovaný v Jiho-africké republice v letech 1948�1991.)

BOJKOTY PRÝ NESTAÈÍTýden izraelského apartheidu bývá do-ménou univerzit a letos se poøádá ji� potøinácté. Zaèátkem bøezna startovalv Británii, pak se pøesunul do Evropya Severní Ameriky, pak na palestinskéúzemí, od 19. bøezna do arabského svì-ta obecnì a zaèátkem dubna se uzavøev Latinské Americe. Jak pí�e RichardBlack v Telegraphu, letos se zamìøujena století od Balfourovy deklarace (sli-bu domoviny pro �idovský národ).

To, �e Izrael oznaèuje jako �aparthe-id� èi �osadnicko-koloniální� re�im, jevìc vyhroceného názoru. Hor�í je tatoBlackova výstraha: Týden izraelskéhoapartheidu má velmi reálný vliv na zku-�enost �idovských studentù. Je stále zøej-mìj�í, �e z antisionismu se stal fíkovýlist pro �tvaní vùèi �idùm. �idov�tí stu-denti na britských univerzitách jsou cí-lem slovních i fyzických útokù. Dìnív Británii shrnuje Maajid Nawaz nawebu Times of Israel. Vyzdvihnìme dvìvìci. Pøi loòské akci probìhla vigilie naschodech Univerzity v Londýnì. Byl naní pøipomínán i Muhammad Halábí, jen�v Jeruzalémì zavra�dil dva Izraelce.�Studenti truchlili za teroristu,� �asneNawaz. A do èela Národní unie studentùbyla loni zvolena Malia Bouattiová, ro-daèka z Al�írska. U� døíve se nechalasly�et, �e bojkoty a nenásilné protesty napomoc Palestincùm nestaèí. Nebo �eBirminghamská univerzita je �cosi jakovýspa sionistù�. Po jejím zvolení unieschválila pokyn, který ru�í nárok na za-stoupení �idovských studentù v jejímprotirasistickém a protifa�istickém vý-boru. Tak�e opìt stejná otázka: je to pøí-pad antisemitského útoku, ke kterémumù�ete zavolat policii?

Týden izraelského apartheidu ale pøi-ná�í i jedno nechtìné plus. Na webuapartheidweek.org najdete mapu míst(univerzit), kde se konají jednotlivé akce.Tìmi body je posetá celá Británie, hodnìjich je v USA, Francii, Beneluxu, Itálii,�panìlsku, pár ve Skandinávii, po jed-nom v Nìmecku (Berlín) a Rakousku(Vídeò). Ale není tam jeden jediný bodv postkomunistické Evropì. Pokrokáøiby øekli, �e je�tì máme co dohánìt.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 4/2017 21

IZRAEL: Týden apartheidu

13. roèník globální akce zvané Týden izraelského apartheidu, Vídeò 2017. Foto archiv.

V�echna dùle�itìj�í èeská média infor-movala o svátku Purim, který letos pøipadlna 12. bøezen, i o dvou svitcích Tóry, kte-ré získala �idovská obec v Praze. !!Takzvané Schindlerovy seznamy vznika-ly od podzimu 1944 v továrnì OskaraSchindlera. Ten zamìstnával �idy z kon-centraèních táborù a fakticky je takuchránil pøed nejhor�ím. Továrník a èlenNSDAP takto údajnì zachránil asi 1200vìzòù. Jeden ze seznamù, který Schind-ler formálnì odevzdával nacistùm, jenyní v prodeji na webové stránce Mo-ments in Time. Jinak se zachovaly prý u�jen dal�í dva. Jeden je v izraelském pa-mátníku holokaustu a druhý ve washing-tonském muzeu. Jde tedy o skuteènìvzácný kousek. Pochází z dubna 1945a obsahuje 801 jmen mu�ù, které pøivezliz polského koncentraèního tábora v Kra-kovì. A právì tento dokument, jedenz celkových sedmi, které vznikly, je nyník dispozici za v pøepoètu 61 milionù ko-run. K prodeji byl poprvé u� v roce 2013za cenu kolem 77 milionù korun. Doku-ment se zachoval v pozùstalosti ItzhakaSterna, co� byl Schindlerùv sekretáø, kte-rý na jeho pokyn seznamy sestavoval.(info.cz, 9. 3.) !! V polském Gdaòskuvzniká váleèné muzeum s mnoha nej:nejvìt�í, nejsugestivnìj�í, ale zøejmì takénejdra��í v Evropì. I kdy� je tìsnì pøeddokonèením, není jasné, zda se vùbecotevøe. Podle vládní strany Právo a spra-vedlnost toti� nedostateènì vyzdvihujepolskou hrdost a vlastenectví. Do gdaò-ského muzea se poprvé obul �éf stranyPrávo a spravedlnost (PiS) Jaros³aw Kac-zyñski v roce 2013, je�tì coby lídr opozice.Vysoké náklady byly jen jedním z argu-mentù proti muzeu, více vadila obsahovánáplò. Ne�ádoucí je napøíklad pøiznávánípolského antisemitismu a vra�dìní �idù.V liberálnì naladìném Gdaòsku, kdespoleènost rozhodnì nevnímá váleènéudálosti jednoznaènì vlasteneckým priz-matem, má muzeum v souèasné podobìpodporu. Na sociálních sítích vyjádøilysouhlas tisíce lidí a na plotì je�tì visímodrobílé stuhy, které tu zùstaly od ne-dávné demonstrace. Zastání se souèasné-mu øediteli muzea Machcewiczovi dostaloi u ombudsmana Adama Bodnara, kterýrovnì� podal soudní �alobu na postupministerstva kultury. Dùle�itý je pro za-stánce i hlas amerického historika a od-

borníka na dìjiny východní Evropy Ti-mothyho Snydera, autora známé knihyKrvavé zemì. (Týden 13. 3.) !! V roce1998 darovala Praha 7 za starostováníJana Svobody (tehdy ODA) z morálníchdùvodù jeden z letenských domù PavluFuchsovi, synovi pùvodní �idovské maji-telky. Letos v lednu na návrh tého� zastupi-tele (nyní ANO) svùj dar odvolala. Tvrdí,�e kdysi byla uvedena v omyl. Odvolání

daru, právnicky zdùvodnìné údajnýmnevdìkem obdarovaného, o nìm� v led-nu rozhodlo zastupitelstvo mìstské èásti,pøi�lo po soudních sporech o urèenívlastnictví, v nich� mìsto neuspìlo. Stej-nì dopadla trestní oznámení, která podalaradnice i nájemníci pro podezøení z údaj-ného podvodu. Fuchsova advokátka EvaKalistová nechápe, jak mìl Fuchs proje-vit vùèi radnici nevdìk. Pochybuje o ar-gumentaci chybnými údaji. �Nejvy��ísoud uvádí, �e dárci mìli dostatek èasu siskuteènosti ovìøit, ne� do�lo v roce 1998k podpisu darovací smlouvy,� sdìlilaPrávu advokátka. Dùm na rohu leten-ských ulic Pplk. Sochora a Veverkovyvznikl v roce 1938. Je jedním z mála,který byl dìdicùm pùvodních �idovskýchmajitelù po sametové revoluci darován,ne-li vùbec jediným. (Právo 17. 3.) !!Mìla by to být událost sezony. Leto�níPra�ské jaro zahájí Smetanovou Mouvlastí Vídeò�tí filharmonici s dirigentemDanielem Barenboimem. Slavný orchestru� sice na festivalu hostoval, dosud hoale nezahajoval. �Pøípravy trvaly nìkoliklet, teprve v jejich prùbìhu se ukázalo, �eby mohl dirigovat pan Barenboim. Do-slova jsme ustrnuli nad�ením,� pøiznáváøeditel pøehlídky Roman Bìlor. Koncert,který se uskuteèní 12. kvìtna, odvysílánejen Èeská televize, ale bude promítáni pod �irým nebem na Kampì a ve vy-braných kinech. (MF DNES, 22. 3.) !!Studenti stavební �koly umístili v centruKolína dal�ích 16 Stolpersteinù, tedy dla-

�ebních kostek s mosazným povrchem,které v chodnících pøed domy, kde �ili,pøipomínají jména �idù zavra�dìnýchbìhem druhé svìtové války. �Smutné �i-votní osudy jednotlivých lidí èi celýchrodin pøipomnìla tradiènì historièkaMiroslava Jouzová. Pietního usazováníkamenù do dla�by se spolu s desítkami�ákù a studentù zúèastnili také místosta-rostové Tomá� Rù�ièka a Michael Ka�-par. Ten pøipomnìl nedávnou náv�tìvunového izraelského velvyslance DanielaMerona v Kolínì, pøi které tradici Stol-persteinù ve mìstì velmi ocenil. (Kolín-ský deník.cz) !! Nelly Guttmannová-Prezmah, dcera posledního pacovskéhorabína Nathana Guttmanna, nav�tíví letosv èervnu Pacov. Náv�tìva se uskuteèní veètvrtek 8. a v pátek 9. èervna. Nelly Gutt-mannová-Prezmah nav�tíví pacovskouradnici, zavítá na prohlídku místních pa-mátek i okolí Pacova, zúèastní se ètvrteè-ního programu na zámku i páteèní bese-dy na gymnáziu. Nelly Guttmannová senarodila 2. bøezna 1926 ve Strá�i u Ta-chova. Dìtství ale pro�ila u� v Pacovì.Pøe�ila holokaust, v koncentraèních tábo-rech strávila dva a pùl roku. Jako �estnác-tiletá byla v listopadu 1942 spoleènìs ostatními pacovskými �idy transporto-vána do Terezína, poté v prosinci 1943do Osvìtimi. Dnes �ije v Izraeli ve KfarAchim, komunitì zalo�ené polskýmia rumunskými uprchlíky z Evropy. (Pelh-øimovský deník, 28. 3.) !!Krnovská sy-nagoga zahájí leto�ní náv�tìvní sezonuv pátek 31. bøezna vernisá�í výstavymalíøe Josefa Odrá�ky. Vernisá� výstavyNávraty zaèíná ve 14 hodin a úvodníslovo pronese autor obrazù osobnì. Sy-nagoga pøitahuje pozornost náv�tìvníkùi mimo hlavní turistickou sezonu a spo-lek Krnovská synagoga nabízí vedle pro-hlídky samotné synagogy také komento-vané procházky Krnovem s názvem Postopách krnovských �idù. Objednat semù�ete na jeden ze tøí okruhù, nejkrat�ízabere hodinu a je dlouhý asi dva kilo-metry. Krnovskou synagogu si tento mì-síc zvolili za cíl svého výletu také èleno-vé Klubu seniorù Èeských drah z Opavy.�Zájezdy poøádáme ka�dý mìsíc, cíl vo-líme tak, aby to zvládli i na�i nejstar�íèlenové, nìkteøí se blí�í devadesátce.Správci synagogy byli velmi ochotni,také výklad byl zajímavý, dalo nám tohodnì,� pochvalovala si pøedsedkynìklubu Krista Prejdová. (Týdeník Bruntál-ský region, 28. 3.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 4/2017

NEVDÌK NA LETNÉ ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumPøed 90 lety, v dubnu 1927, nav�tívil èes-koslovenský prezident TOMÁ� GARRIGUEMASARYK v rámci cesty do Orientu Palesti-nu. Aè se nejednalo o oficiální náv�tìvu,bylo to vùbec poprvé, kdy hlava demokra-tického státu do této zemì zavítala. Podrob-nì líèí tuto jedinou prezidentovu cestu doSvaté zemì ve své knize T. G. Masaryka �idovství (Praha 2016) Milo� Pojar a sto-jí za to si její prùbìh pøipomenout.

Do Jeruzaléma dorazili TGM s dcerouAlicí vlakem z egyptské Ismailíje 8. dubnaráno a ubytovali se ve franti�kánském ho-spici Notre Dame de France. Spolu s nímv hospici bydlel i jeho doprovod: èesko-slovenský vyslanec v Káhiøe VladimírHurban a èeskoslovenský konzul dr. Friè(konzulát byl zøízen rok pøed Masaryko-vou cestou). V Palestinì Masaryka prová-dìl dr. Hugo Berg-mann, pra�ský rodák,filosof, pøítel FranzeKafky, sionista, jen�od roku 1928 pùsobilna Hebrejské univer-zitì v Jeruzalémì(v letech 1936�1938byl jejím rektorem).Bìhem své týdennínáv�tìvy mìl TGMbohatý program, vi-dìl øadu míst a setkalse s pøedstaviteli britského impéria, míst-ních úøadù a církví, s pøedními sionistya s mnoha èeskoslovenskými krajany � jakintelektuály, tak kibucniky.

V Jeruzalémì, v jeho okolí a v Betlémìse podíval na hlavní køest�anská, �idovskáa muslimská svatá místa, nav�tívil také Ná-rodní a univerzitní knihovnu a Hebrejskouuniverzitu. Ve Svatém mìstì té� zavítalmezi èleny èeskoslovenské �idovské komu-nity ve ètvrti Mea �earim, kteøí ho velmivøele pøijali. Náv�tìva se odehrála 10. dubnaodpoledne. Na budovì komunity rodákù vláltransparent s èeským a hebrejským nápisemve státních barvách �At��ije pan prezident�a uvnitø, v sále vyzdobeném èeskosloven-skými, britskými a �idovskými vlajkami,prezidenta uvítal staøièký slovenský rodák,rabín Chajim Sonnenfeld. Pomodlil se zaÈeskoslovensko a pøedal Masarykovi textmodlitby na pergamenu; poté prezidentapozdravilo 500 �ákù místní nábo�enské�koly. Ve Velké synagoze pak Masarykapozdravil proslovem a modlitbou vrchní je-ruzalémský rabín Kook.

Následující den se Masaryk vydal s do-provodem pøes Betanii k Mrtvému moøi,k Jordánu a do Jericha. Dal�í den nav�tívil

Ri�on Lecion (první zemìdìlskou osaduv Palestinì, ji� roku 1882 zalo�ili ru�tí�idé), a poté do Tel Avivu, kde ho na radni-ci uvítal starosta mìsta Bloch (jen� v mládístudoval v Praze). Se starostou TGM hovo-øil o sociálních problémech, o duchovním�ivotì ve mìstì, o vý�i �kolného apod. Potése v hotelu Palatin setkal s poèetnou skupi-nou �idù z ÈSR, jich� se vyptával na �ivotv Palestinì a mj. se s potì�ením dozvìdìl,�e mìsto má divadlo a operu. Veèer sev tém�e hotelu konala recepce na Masary-kovu poèest.

Dne 13. dubna pokraèoval TGM s dopro-vodem z Tel Avivu na sever smìrem do Gali-leje. Dorazili do kibucu Chevciba, kterýv roce 1922 zalo�ili èe�tí a nìmeètí èlenovéhnutí Tchelet lavan a Blau-Weiss. TGM sezajímal o �ivot v kibucu, o výsledky �ní, alei o dùvody, proè �idé z ÈSR ode�li. Prezi-dent si té� prohlédl dìtský domov. Cestoupøes Bejt �ean se pak zastavil v kibucu Daga-

nija Alef na ji�nímbøehu jezera Kinereta pak pokraèoval dobiblického Kafarnau-mu a pøes Tiberiadu doNazaretu, kde pøeno-coval v hotelu CasaNuova. Následujícíden pøijel v poledne doNahalalu (prvního mo-�avu v Palestinì, zalo-�eného roku 1921)a setkal se s pøedními

sionistickými pøedstaviteli (mj. s Menache-mem Usi�kinem). Z Nahalalu pokraèovalTGM do Haify, kde se ubytoval v hospiciGermano a vystoupil na horu Karmel. O denpozdìji odjel vlakem z Haify zpìt do Egypta.

Aèkoli bylo prezidentovi nejbli��í po-jetí kulturního sionismu, které prosazovalAchad Ha�Am, v Palestinì se mu líbila�idovská aktivita. Pochválil ji s tím, �e�má to v�e vyhlídku na zdar, proto�e jenejen nad�ení, ale asi i dostatek prostøed-kù po ruce�. Obezøetnì se v�ak vyjádøilo sou�ití s arabskou populací: �Obtí�nýproblém v�ak spatøuji v tom, �e �idé asisotva kdy nabudou majority v té zemi.Proti èíselné pøevaze Arabù se asi sotvakdy dá co udìlat.�

Náv�tìvou roku 1927 Masarykova pøí-tomnost v Palestinì neskonèila: Roku1935 mu telavivský starosta Dizengoffudìlil èestné obèanství mìsta, v Izraeli jepo nìm pojmenováno nìkolik ulic a ná-mìstí, ale také les a kibuc, a dokonce ka-várna. Café Masaryk se nachází v centrumìsta na adrese Sderot Masaryk 12 a naruch moderního mìsta odsud ze stìny hle-dí velký Masarykùv portrét.

(am)

ZEMØELDAVID RUBINGER(29. 6. 1924 � 1. 3. 2017)V první bøeznový den zemøel v Jeruzalé-mì nejznámìj�í izraelský fotograf DAVIDRUBINGER, jen� na svých snímcích zobra-zil v podstatì celé dìjiny moderního �i-dovského státu. Pøed tøemi lety se o tom

mohli pøesvìdèit i náv�tìvníci jeho pra�-ské výstavy (viz Rch 7, 8/2014 ).

Narodil se roku 1924 ve Vídni, kde pro-�il �t�astné dìtství, které brutálnì ukonèilnástup nacismu a poté an�lus. Otce nacistipøi náhodné razii zatkli a poslali do kon-centráku, David se jako èlen sionistickéhomláde�nického hnutí Ha�omer hacair v li-stopadu 1939 zachránil odjezdem do Pa-lestiny, matka zùstala sama a zahynulav táboøe Malý Trostinec.

Válku pro�il DR v øadách britské armádya posléze samostatné �idovské brigády a poskonèení války se rozhodl, �e se stane foto-grafem. Byl naprostý samouk, ale od poèát-ku mìl cit pro námìty a odvahu a schopnostzachytit ten správný okam�ik. Fotografovalakce neoficiální izraelské armády Hagany,v ní� sám za války o nezávislost bojoval, lidiv ulicích, vojáky na frontì i v zázemí, známéosobnosti (vèetnì Goldy Meirové, Mena-chema Begina a Jicchaka Rabina), pøistìho-valce z Maroka a z Ruska. Jeho snímek pìtivýsadkáøù, kteøí nìkolik minut poté, cov èervnu 1967 dobyli Staré Mìsto, stojí pøedZápadní zdí, se stal legendou. On sám mìlnejradìji snímek, na nìm� zachytil Mena-chema Begina, jak naslouchá, co mu doucha �eptá egyptský prezident Anwar Sadat.Rubinger je vyfotografoval roku 1977, kdy�uzavøeli mír mezi svými zemìmi.

Roku 1997 dostal Rubinger za novináø-ské snímky nejvy��í vyznamenání svézemì � Izraelskou cenu. Novináøskou fo-tografii vnímal velmi zodpovìdnì, pøál si,aby jeho snímky obsahovaly nìco víc ne�záznam aktuální události, aby mìly co dáti poté, co se jejich námìt stane historií.A tak snad i díky D. Rubingerovi zùstávajídìjinné okam�iky Izraele skuteènì �ivé.

(am)

VÌSTNÍK 4/2017 23

Masaryk v Kafarnaumu. Foto Archiv Ústavu TGM.

David Rubinger. Foto archiv.

Martina NiedhammerJEN PRO PENÍZE?: Pra�ské �idovské elity v 19. století � skupinová biografie! Tøeba�e velkomì�t�anské �idovské rodinytvoøily poèátkem 19. století procentuálnìjen malou èást pra�ské �idovské obce, hrályvýznamnou roli jak v �ivotì ��idovskéhomìsta�, tak i v �ir�ím rámci ne�idovské Pra-hy � jak dodnes dokládá øada architektonic-kých památek hlavního mìsta, at� u� jdeo okázalé náhrobky na nìkolika pra�ských�idovských høbitovech nebo vilu Portheim-ku na pra�ském Smíchovì. Za svùj rychlýhospodáøský vzestup vdìèila vìt�ina tìchtorodin � kniha se blí�e vìnuje pìti z nich �pøevá�nì podnikání v oboru textilnictví, je�v èeských zemích pøelomu 18. a 19. stoletíza�ívalo rozkvìt. Tento ekonomický ús-pìch, který jim do jisté míry otevøel dveøedo ne�idovského svìta, ov�em neznamenalv �ádném pøípadì zpøetrhání vazeb s �idov-stvím. Vìt�ina pøíslu�níkù pra�ských �i-dovských elit se spí�e pohybovala v obousvìtech, je� se porùznu sna�ila navzájemharmonizovat. Kniha dává na základì øadypísemných i vizuálních pramenù ètenáøi na-hlédnout do hospodáøských, nábo�enskýcha politických dìjin Prahy i do vztahù mezimu�i a �enami èi dobové hmotné kulturya kultury bydlení.

Vydalo Nakladatelství Lidové novinyv Praze r. 2017. 262 stran, dop. cena 299 Kè.

LABYRINTEM NORMALIZACE! V Galerii Roberta Guttmanna je od6. dubna pøístupna nová výstava s názvemLabyrintem normalizace. �idovská obecjako zrcadlo vìt�inové spoleènosti. Vzniklav rámci pøipomínky ètyøicátého výroèí zve-øejnìní Charty 77 a pøedstavuje fenomén �i-dovské obce v období normalizace v jehonesporné specifiènosti a souèasnì jako mi-krosvìt, ve kterém se na men�ím prostoru,ale neménì intenzivnì odehrávaly podobnéprocesy jako ve vìt�inové spoleènosti. Vý-stava na konkrétních pøípadech ukazuje zpù-soby pùsobení StB proti �idovským obcím,dilemata, jim� byli jejich èlenové vystaveni,ale i zapojení nìkterých jejich èlenù do di-sentu a aktivit mimo rámec oficiálních �i-dovských obcí. Nezachycuje jen rùzné for-my dobové �protisionistické� propagandya jejich dopad na lidské �ivoty. Souèástí nor-malizace bylo také nièení �idovských høbito-vù, demolice synagog, zamezování výzku-mu a dokumentace osudu �idù v dobì �oastejnì jako témìø úplná likvidace judaistiky.Vìt�ina unikátních dokumentù a fotografiíz archivních zdrojù je veøejnosti pøedlo�enavùbec poprvé. Výstava je pøístupna dennìkromì soboty a �idovských svátkù od 9 do18.00 a potrvá do 28. 1. 2018.

KAREL POLÁÈEK � ZNÁMÝ A NEZNÁMÝ! Dne 5. 4. od 18.00 se v sále SpoleènostiFranze Kafky (�iroká 14, P1) koná pøed-ná�ka PhDr. Josefa Kráma k 125. výroèínarození spisovatele Karla Poláèka.

OTTE WALLISH:ZAPOMENUTÝ IZRAELSKÝ GRAFIK ! Ve dnech 6.�29. dubna se v galerii Èes-kého centra v Praze (Rytíøská 31) koná vý-stava pøedního izraelského grafika OttehoWallishe (1906�1977), který pocházel zeZnojma a studoval na vídeòské Akademiivýtvarných umìní. Na zaèátku 30. let siotevøel vlastní grafické studio v Praze a in-tenzivnì spolupracoval s �idovským ná-rodním fondem. Navrhoval pøedev�ím re-klamní letáky, filmové plakáty a grafickyupravoval knihy. V roce 1934 se pøestìho-val do mandátní Palestiny, kde pokraèovalve své tvorbì. V roce 1948 graficky navrhllistinu vyhla�ující vznik Státu Izrael, dálevytvoøil první izraelské známky, mincea podílel se na návrhu znaku izraelské poli-cie. Vedle státních zakázek se rovnì� vìno-val komerèním projektùm � vytvoøil nìko-lik stovek plakátù, pøièem� nìkteré z nichpatøí k ikonám grafického designu v Izraeli.Výstava pøedstaví dílo Otteho Wallishev Èeské republice vùbec poprvé (o jeho vý-stavì v Tel Avivu viz Rch 7/2015). ! Doprovodný program k výstavì: 19. 4.v 17.00: Sionistický skauting v meziváleè-ném Èeskoslovensku � Jitka Radkovièová;25. 4. v 17.00: Otte, pøejeme v�e nejlep�í! �komentovaná prohlídka s kurátorkou vý-stavy Evou Janáèovou.

DAVID ADIKA � FOTOGRAFIE! Ve dnech 5. 4 .� 4. 5. je v galerii Klu-bovna v Brnì k vidìní výstava snímkùDavida Adiky, jejich� námìtem je klasic-ká izraelská domácnost. Mikrokosmos do-mácnosti poskytuje základní vizuálníi kulturní komponenty pro fotografovánízáti�í z rostlin, jídla, objektù v domácnostii portrétù jejich obyvatel.

SHTUBY SHOW! Avantgardní projekt s vlivy funku, jazzua groovu namixovaný elektronickou hud-bou vytváøí hypnotickou show. Izraelskýhudebník Shtuby spojuje mnoho nástrojù,jako jsou klarinet, theremin, bicí nástroje,flétna, basa a dal�í. V�e doplòuje barvitý-mi bizarními texty a podtrhuje svým origi-nálním kostýmem v záøivì èervené barvì.V ÈR se pøedstaví dne 5. 4. v 19.00 (Pa-pírna, Plzeò); 7. 4. ve 20.00 (Dock, Ostra-va) a 8. 4. ve 20.00 (Klubovna, Praha).

DNY IZRAELSKÉ KULTURYVE SLANÉM! Ve dnech 6.�13. dubna pøiblí�í mìstoSlaný v rámci Dnù izraelské kultury ne-jen souèasnou kulturu Státu Izrael, alenabídne také zajímavé koncerty, filmovápromítání èi pøedná�ky týkající se histo-rie Svaté zemì. Z programu rozhodnìstojí za zmínku ochutnávka izraelské ku-chynì pod vedením vynikajícího kuchaøeNoama Daroma, komentovaná degustaceizraelských vín èi koncert kapely Trom-benik. (Kompletní program naleznete naisrael-slany.blogspot.cz.)

ORAN ETKIN TRIO! Dne 6. 4. od 20.00 se v pra�ském JazzDocku pøedstaví izraelský jazzman a klari-netista, dr�itel ceny Grammy Oran Etkin.Do své jazzovì energické tvorby absorbujehudební vlivy z Afriky, Dálného východu èiIzraele a kromì toho se vìnuje také dìtem.Vymyslel unikátní výukovou metodu Tim-balooloo, prostøednictvím které se sna�ív dìtech rozvíjet vztah k hudbì. Kromì kon-certù v Praze a Brnì nabídne Oran Etkini sérii Timbalooloo workshopù pro dìti vevìku 3�10 let. Více na adrese www. mladila-dijazz.cz; klara.brenova@mladiladijazz.cz.

TINSHOM TRIO! Dne 23. 4. od 19.30 se v Divadle U ha-sièù v Praze koná koncert izraelského pi-anisty Nitaje Hershkovitse, èeskémupubliku dobøe známému díky spoluprácis Avi�ajem Cohenem, který pøijí�dí doÈech poprvé jako frontman vlastního tria.Pøivá�í nejen své hudební kolegy, Rejoice-ra a Eyala Talmudiho, ale také své debuto-vé sólové album I Asked You A Question.

24 VÌSTNÍK 4/2017

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

Jeden z reklamních plakátù Otteho Wallishe.

�IDOVSKÁ OBEC V PRAZE (Maiselova 18, velký sál)Káva o pùl ètvrté! Ve ètvrtek 27. dubna bude na�ím hos-tem prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., re-produkèní biolog, pedagog a publicista.Bude hovoøit mj. o tom, zda jsou biopotra-viny zdravìj�í ne� konvenèní èi jak fungu-jí biotechnologie v medicínì. Kavárna jeotevøená od 14.30, zahájení programu jepøesnì v 15.30 hodin. Pøipravil a moderujeHonza Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! Programy zaèínají v 18 hodin a je na nìvolný vstup.! 3. 4.: Spinoza a �idovství II. Mládí Baru-cha Spinozy. Druhá pøedná�ka Martina He-melíka vìnovaná holandskému myslitelia filosofovi Baruchu Benediktu Spinozovi. ! 20. 4.: Jiná �ena. Druhá èást jarníhocyklu filmové historièky Alice Aronové,který pøiná�í projekce Haasových hol-lywoodských re�ijních poèinù. Úvodnípøedná�ka se zamìøí na poetiku a styl vy-právìní Haasových snímkù, postavy osa-mocených hrdinù v jeho americké tvorbìi postavení HH v èeské exilové umìleckékomunitì. Projekce: Jiná �ena (USA 1954,81 min). ! 27. 4.: �Mám se v Terezínì velice dob-øe...?� Vernisá� výstavy nejzajímavìj�íchstudentských prací z XVIII. roèníku vý-tvarné soutì�e Památníku Terezín. Úvodníslovo pronese Pavel Straka. Výstava budepøístupna od 29. 4. do 29. 6., po�èt 12�16,pá 10�12, bìhem programù a po domluvì.! Nedìlní program pro dìti a jejich ro-dièe: 9. 4. ve 14.00: Lvíèek Arje slaví Pe-sach. Prohlídka: Klausová synagoga. Víceo nedìlních dílnách na www.jewishmuse-um.cz. Jednotné vstupné 50 Kè.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPMaiselova synagoga(Maiselova 10, Praha 1)! 4. 4. v 19.00: Dopisy z Prahy 1939�1941. Uvedení stejnojmenné knihy (IRENEPRESS, 2017) obsahující strhující sbírkudopisù o postupujícím holokaustu, kterév tìchto letech psala Paula Froehlichovásvé dceøi Irmì do USA. Hlavním hostemveèera je pravnuk Pauly Froehlichové, bý-valý velvyslanec USA v Èeské republiceAndrew H. Schapiro. V angliètinì a èe�tinìse simultánním tlumoèením. Vstup volný.! 6. 4. v 19.00: Adon olam � Pán v�eho-míra. Koncert komorního sboru En Archépod vedením sbormistra Vojtìcha Jouzy,

na housle hraje Anna Sommerová. Bìhemkoncertu zazní mimo jiné díla G. Pierlui-giho da Palestriny, S. Rossiho, J. S. Bacha,V. Ullmanna nebo F. Mendelssohna-Bart-holdyho. Vstupenky na koncert lze zakou-pit v pøedprodeji (místa jsou uvedenaní�e). Vstupné 230 Kè / 150 Kè.! 13. 4. v 19.00: Èe�tí �idé mezi 20. a 21.stoletím. Dvì desetiletí �normalizace�, jim�je vìnována nová výstava v Galerii RobertaGuttmanna, patøí v dlouhých dìjinách �idùv èeských zemích k nejobtí�nìj�ím údobím.Bìhem onìch let se v okruhu pra�ské �idov-ské obce vytvoøila neformální pospolitostmlad�ích lidí, mezi její� nejaktivnìj�í èlenypatøili dva literáti, politický vìzeò a èerpaèv podniku Stavební geologie J. Daníèeka redaktor nakladatelství Albatros L. Pavlát.Oba od pádu komunistického re�imu zastá-vají pøední místa v èeských �idovských in-stitucích. V rámci cyklu Na�e 20. stoletís nimi bude rozmlouvat publicista PetrBrod. Vstup volný.! 19. 4. ve 20.00: Polin / �idé v Republicemnoha národù. Svìt polských �idù v multi-kulturní Rzeczpospolité pøiblí�í projektMnoha jazyky vokalistky, instrumentalistkya skladatelky Karoliny Ciché, slo�ený z pís-ní v jidi�, barokní pol�tinì, ukrajin�tinì nebobìloru�tinì, který navozuje atmosféru mno-hojazyèného regionu Podlesí, kde �idovskéosady vznikaly od 15. století. Jazzovo-roc-kové aran�má jednotlivých písní o�ivují et-nické hudební nástroje. Ukázky ze svého ro-mánu Knihy Jakubovy, který letos vycházív èeském pøekladu, pøeète jeho autorka, zná-má polská prozaièka Olga Tokarczuková.Bìhem veèera bude v synagoze pøístupnáputovní výstava vìnovaná historii �idù naúzemí Polska v 16. a� 18. století. Veèer sekoná ve spolupráci s Polským institutemv Praze a Muzeem dìjin polských �idù Po-lin. V pol�tinì a èe�tinì. Vstup volný. ! 24. 4. v 19.00: Bennewitzovo kvarteto &Soòa Èervená. Koncert pøi pøíle�itosti Jomha-�oa. Na programu je melodram Píseòo lásce a smrti korneta Kry�tofa Rilka Vik-

tora Ullmanna, Pìt kusù pro smyècovékvarteto Erwina Schulhoffa a smyècovýkvartet è. 2 Listy dùvìrné Leo�e Janáèka. ! Vstupenky na koncerty lze zakoupit v pøed-prodeji v Maiselovì synagoze, v Informaèníma rezervaèním centru �MP (Maiselova 15,Praha 1), v síti Ticket Art a na webovýchstránkách �MP, kde naleznete i kompletníprogram koncertù. Výtì�ek ze vstupného dne24. 4. bude vìnován na nahrávání rozhovorùs pamìtníky �oa. Vstupné 230 Kè / 150 Kè.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ(tø. Kpt. Jaro�e 3, Brno)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají poøadyv 17 hodin a vstupné na nì èiní 30 Kè.! 4. 4.: Ka�rut � jeden z pilíøù praktické-ho judaismu. Shrnutí zásad, spirituálníhopozadí a praktických dopadù na stravování�idù. Pøedná�ka Chaima Koèího, pøedse-dy spoleènosti Chevra kadi�a ÈR a dohlí-�itele dodr�ování zásad pøípravy ko�er po-krmù (ma�giacha) pra�ského rabinátu.! 6. 4.: Skot�tí �idé. Identita, pøíslu�nosta budoucnost. Vernisá� výstavy fotografiíJudyho Passowa, izraelského rodáka �ijící-ho v Londýnì, který vytvoøil portrét �idù�ijících na sever od anglických hranic. Jehofotografický esej bude pøi vernisá�i doplnìnhudebním vystoupením. Vstup volný.! 12. 4.: Osudy brnìnských �idù depor-tovaných na východ. Tragický osud �idùz Èech a Moravy je nejèastìji spojováns vyhlazovacím táborem Osvìtim II-Bøe-zinka. O ghettech v Minsku a Rize neboo mnohých tranzitních ghettech na územíbývalého Generálního gouvernementu na-opak nepanuje �ir�í povìdomí. Osudy br-nìnských �idù deportovaných smìrem navýchod ve své pøedná�ce pøiblí�í Jana �p-líchalová z oddìlení pro dìjiny �oa �MP.! 19. 4.: Podstata �tìstí. Debaty k obtí�nìuchopitelnému pojmu �tìstí z pohledu ná-bo�enství se zúèastní vrchní zemský rabínK. E. Sidon, øímskokatolický knìz a publi-cista J. Hanák a filosof, teolog a pedagog M.Klapetek. Program se koná ve spoluprácis KVC RF pøi �idovské obci Brno.! Nedìle 23. 4. 10.30 hodin: Dílna prodìti na téma Pesach, svátek nekva�enýchchlebù. Dílna se uskuteèní v prostoráchsálu Turistického a informaèního centra�OB na �idovském høbitovì v Brnì-�ide-nicích.! 27. 4.: Brno známé-neznámé. �idov�tíarchitekti vtiskli Brnu v meziváleènémobdobí ráz moderního mìsta. Architektijako Alfred Neumann, Zikmund Kerekesèi Heinrich Blum v�ak èasto stojí ve stínujmen slavných stavitelù. O jejich známýchi opomíjených dílech pojedná Zuzana Ra-gulová ze semináøe dìjin umìní FF MU.

VÌSTNÍK 4/2017 25

KULTURNÍ POØADY

Jindøich Buxbaum: Chasidé v Mikulovì. Z výstavyv Jeruzalémské synagoze.

LAUDEROVY �KOLY V PRAZE! Purim: Purimového veselí si �ácia studenti u�ili v pondìlí 13. 3. � k tradiè-ní promenádì v maskách se ji� podruhépøidal �obrácený den�. �áci se uèili na-vzájem. Jednotlivé tøídy vytvoøily dvoji-ce a vzájemnì pøipravily program. Kvintanapøíklad pod vedením 4. tøídy pronikalado tajù indického poèítání, 4. tøída s kvin-tány vytváøela kolá�e ! In medias res: Na konci února probìhldruhý roèník studentské konference In medi-as res, jejím� cílem je seznámit studentys nejrùznìj�ími vìdními obory i s osobnostmisouèasné kultury. Redaktoøi ze �kolních stu-dentských novin pøipravili v jedné tøídì�press room�, do nìj� zvali pøedná�ející k in-terview. Pøepisy rozhovorù najdete na strán-kách �kolních novin www.lauderky.cz.! �abaton: Poslední únorový víkend sekonal ji� 4. �abaton lauderovské e-�koly.Bìhem spoleèných 3 dní úèastníci nav�tí-vili �abatové bohoslu�by, utkali se ve høe��idovská trivia�, absolvovali dílny spo-leènosti Chinuch s názvem Dozvuky Tu bi-�vatu, zmìøili své síly ve veèerním bow-lingovém turnaji a spoleènì nav�tíviliBílkovu vilu. �abatonu se zúèastnilo na 70e-�kolákù, jejich rodièù a uèitelù. ip

PESACH 5777! �idovská obec v Praze zve na oslavu pesa-chových svátkù, které letos pøipadají na tý-den 10.�18. dubna. První seder se konáv pondìlí 10. dubna od 20.20 a povede jejrabín K. E. Sidon, druhý seder pak v úterý11. dubna od 20.20 a povede jej rabín DavidPeter. Lístky jsou v prodeji v pokladnì P�O.Macesy a macesovou mouèku lze zakoupitv ko�er prodejnì tamté�. Více info získáte naadrese rabinat@kehilaprag.cz.

BEJT SIMCHA! Dne 9. dubna se od 15 hodin v BejtSimcha uskuteèní pesachový workshoppro dìti. Máte-li zájem, napi�te na adresukehila@bejtsimcha.cz nebo volejte na tel.è. 603 393 558.! Dne 10. dubna od 18.30 poøádáme pe-sachový seder v DSP Hagibor. Bli��í in-formace získáte na vý�e uvedených kon-taktech. Uzávìrka pøihlá�ek je 5. dubna.

KULTURNÍ PROGRAM HAGIBOR! 5. 4. od 15.00: Pøedpesachové setkání sezemským rabínem K. E. Sidonem.! 20. 4. od 14.30: Jeruzalém nejen podsnìhem � o cestách do Svatého mìsta vy-práví Jan Neubauer.! 26. 4. od 14.30: Vernisá� � obrazy Sta-nislava Du�ka.

Výstavy: Barvy � obrazy Dany Øíma-nové.

KURZY HEBREJ�TINY! �idovská liberální unie poøádá od dubnakurzy hebrej�tiny pro zaèáteèníky, zdar-ma. Info na webu www.zlu.cz nebo na ad-rese adamuscinovav@gmail.com (moder-ní) a chava@seznam.cz (biblická).

VÝSTAVYV JERUZALÉMSKÉ SYNAGOZE! V dubnu otevírá �idovská obec v Prazedvì nové výstavy v Jeruzalémské synago-ze: výstava �estatøiceti èernobílých sním-kù Jindøicha Buxbauma s názvem �ivotv diaspoøe zaèíná 2. dubna a potrvá do28. kvìtna. Výstava vznikla za finanènípodpory �idovské obce v Olomouci.! Výstava s názvem Aron Grünhut � Za-chránce �idù vznikla ve spolupráci seSlovenským institutem v Praze a zachycu-je èinnost bratislavského obchodníka Aro-na Grünhuta na pomoc slovenským �idùmv letech 1938�1939. Výstava bude otevøe-na od 25. dubna do 28. kvìtna.

Otevírací doba: dennì krom soboty a �i-dovských svátkù, v�dy od 11.00 do 17.00.

MARATON IZRAELSKÝCH TANCÙ V BRNÌ! V Brnì budeme na jaøe opìt spoleènìtanèit, a to ve dnech 22.�23. dubna, kdyse koná maraton izraelských lidových tan-cù. Uèit nás budou tentokrát uèitelé z ÈR.Pøihlá�ky a více info via e-mail: ma-cholbrno@seznam.cz.

KULTUROU PROTI ANTISEMITISMU ! Dne 23. dubna od 14 hodin zaèíná v Prazena Staromìstském námìstí pochod dobrévùle, od 15 hodin pak následuje ve Vald�tejn-ské zahradì XIV. roèník veøejného shromá�-dìní. Shromá�dìní s kulturním programem zaúèasti pamìtníkù holokaustu pøipomene osud�dìvèat z pokoje 28� vìznìných v Terezínì.Hudební doprovod: izraelské jazzové trioTinshom a kantor Michal For�t. Vstup volný.

Akci poøádá pod zá�titou místopøedsedySenátu PÈR J. Kubery, ministra kulturyD. Hermana a primátorky hl. m. Prahy A. Kr-náèové Mezinárodní køest�anské velvyslanec-tví Jeruzalém (ICEJ ÈR). Více info naleznetena adrese www.vsichnijsmelidi.cz.

JOM HA-�OAV PINKASOVÌ SYNAGOZE! �idovská obec v Praze si dovoluje Vása Va�e pøátele pozvat na vzpomínkovouakci na obìti genocidy �idù u pøíle�itostidne Jom ha-�oa, která se koná v pondìlí24. dubna 2017 v 10.00 hodin v Pinkaso-vì synagoze.

JOM HA-�OA NA NÁMÌSTÍ JIØÍHO Z PODÌBRAD! Tého� dne, 24. dubna, od 14 hodin do17 hodin poøádá Institut Terezínské inicia-tivy veøejné ètení jmen obìtí �oa na ná-mìstí Jiøího z Podìbrad v Praze a dal�íchmìstech a obcích. Více informací nalezne-te v textu na stranì 18.

�MP: ON-LINE VÝSTAVAO HANU�I REZKOVI! Oddìlení pro dìjiny �oa �idovského mu-zea v Praze uveøejnilo na sklonku bøeznaon-line výstavu s názvem Do boje s modlit-bou. Pøíbìh rabína Hanu�e Rezka. Cílemon-line prezentací je na pozadí vybranýchdokumentù a fotografií pøipomenout osob-nost JUDr. Hanu�e Rezka, polního rabínaèeskoslovenské zahranièní armády, kterýpùsobil na Blízkém východì a pozdìji i veVelké Británii. Na jeho psychickou a morál-ní podporu vzpomíná øada bývalých zahra-nièních vojákù. Po válce se Rezek vrátil doPrahy, kde se usilovnì podílel na obnovì �i-dovské komunity a nábo�enského �ivota.Stál rovnì� u zrodu organizace Kruh �idov-ských úèastníkù èeskoslovenského odboje,v jeho� rámci se sna�il mimo jiné o vyvrá-cení l�ivého tvrzení, �e se �idé aktivnì ne-podíleli na boji proti nacistickému Nìmec-ku. Hanu� Rezek tragicky zahynul pøileteckém ne�tìstí v prosinci 1948.

Výstavu naleznete na webové adrese:http://collections.jewishmuseum.cz/index.php/simpleGallery/Show/displaySet/set_id/289.

SPORTOVNÍ PØÍMÌSTSKÝ TÁBOR! Hakoach poøádá ve dnech 7. 8.�11. 8.sportovní pøímìstský tábor pro dìti vevìku 8�14 let. Potrvá v�dy od 8 do 16.30a dìti si ka�dý den vyzkou�ejí jeden sport.Cena: 1175 Kè (èlen Hakoach), 1400 Kè(ostatní). Více info získáte na info@hakoach.cz

VÝZVA! Hledám tedy pøíbuzné èi potomky paníMarty, rozené Fleischerové, která se naro-dila 28. 11. 1915 a �ila v Prostìjovì. Pozdì-ji se provdala za Pavla Weisze a po válcedùm prodávala jako Marta Valentová. Po-kud jsou nìjací potomci èi pamìtníci, pro-sím, napi�te na adresu: princip@seznam.cz.

26 VÌSTNÍK 4/2017

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

�NO BRATISLAVAV apríli srdeène blaho�eláme na�im èlenom:pani Edita Breinerová � 80 rokov; paniMUDr. Soòa Czikková � 65 rokov; pán JánDanko � 84 rokov; pani Mária Diamantová �71 rokov; pani Elvíra Feldmarová � 80 ro-kov; pani Eugénia Grznáriková � 79 rokov;pán Peter Herzfeld � 65 rokov; pani LíviaHerzová � 91 rokov; pán Ing. Juraj Hilvert �80 rokov; pani Margita Horáková � 94 ro-kov; pani Alica I�tvancová � 98 rokov; pánPavel Kovár � 70 rokov; pán Ing. TeodorKramer � 89 rokov; pani Zuzana Ledererová� 87 rokov; pán Robert Leichner � 60 rokov;pán Imrich Leicht � 72 rokov; paniMgr. Anna Mandelíková � 75 rokov; paniIng. Lýdia Piovarcsyová � 84 rokov; paniEva Rajeková � 84 rokov; pani Eva Redli-chová � 79 rokov; pani Viera Staòová � 82rokov; pani MUDr. Hilda Svátková � 82 ro-kov; pán Ing. Alexander �ebej � 85 rokov;pani MUDr. Eva �oltésová � 70 rokov, a pánDu�an Valent � 65 rokov. Prajeme dobrézdravie, ve¾a �t�astia a osobní pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�NO BANSKÁ BYSTRICASrdeène blaho�eláme na�im èlenom, ktorív mesiaci apríl slávia sviatok svojich na-rodenín: pán Peter Galát, nar. 2.4. � 74 ro-kov; pani Eva Klementová, nar. 2.4. � 60rokov; pani Eva �t�astná, nar. 8.4. � 68 ro-kov, a pán Jozef Klement, nar. 9.4. � 64rokov. V�etkým prajeme ve¾a zdravia a ra-dosti v �ivote.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV dubnu oslavují své narozeniny: sleènaDvora Blau, nar. 23. 4. � 10 let; pan GiladBlau, nar. 20. 4. � 44 let; pan Milan Boho-rodèaner, nar. 24. 4. � 68 let; pan Petr Hai-mann, nar. 29. 4. � 79 let; paní Hana Lan-gová, nar. 6. 4. � 69 let; paní TerezaNepevná, nar. 5. 4. � 23 let; paní Vìra Pá-leníèková, nar. 22. 4. � 77 let; pan JiøíSüss, nar. 21. 4. � 61 let; paní Zo�a Vyora-lová, nar. 9. 4. � 67 let, a pan Pavel Weisz,nar. 9. 4. � 82 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O DÌÈÍNV dubnu oslaví narozeniny: paní Eva Ku-drnová, nar. 2.4. � 68 let; paní Mgr. Eva Po-li�enská, nar. 9.4. � 64 let, a pan PhDr. Jiøí�vestka, nar. 22.4. � 62 let. V�em oslaven-cùm pøejeme pevné zdraví a osobní pohodu.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV dubnu oslaví narozeniny pan ViktorKlein, nar. 26.4. � 45 let.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEV apríli oslávi narodeniny: pani Eva Balá-�ová � 80 rokov; pani Margaréta Bazerová� 85 rokov; pán Jozef Berger � 62 rokov;pani Ing. Anna Burgerová � 66 rokov; pánIng. Tibor Figu� � 96 rokov; pán Ing. Ond-rej Foltýn � 70 rokov; pani MUDr. VieraGalková � 59 rokov; pán Ing. Oskár Wink-ler � 76 rokov, a pani Gertrúda Stiefelová� 89 rokov. Prajeme im v�e dobré.

Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV dubnu oslaví narozeniny pan RobertVelimský, nar. 12.4. � 91 let, a pan Ing. Pa-vel Jelínek, nar. 27.4. � 82 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV dubnu oslaví �ivotní jubileum: sleènaKlára Cvrkálová, nar. 11.4. � 14 let; panMgr. Pavel Deutsch, nar. 26. 4. � 40 let;paní Helena Vostrá, nar. 30.4. � 62 let; panKarel Wolf, nar. 11.4. � 91 let; sleèna Jose-fína Klime�ová, nar. 27.4. � 12 let, a paníMUDr. Kateøina Klime�ová, nar. 23.4. �46 let. Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV dubnu oslaví narozeniny: pan PhDr. PavelFreundlich, nar. 12.4. � 45 let; pan ShlomoKashi, nar. 8.4. � 71 let, a paní Eva Szusci-ková, nar. 23.4. � 78 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PLZEÒV dubnu oslaví narozeniny: pan PavelSchwarz, nar. 6.4. � 78 let; pan Jan �imandl,nar. 14.4. � 26 let; pan David Hájek, nar.14.4. � 17 let; pan René Pøibil, nar. 17.4. �71 let; pan Roman �tix, nar. 23.4. � 53 let;paní Hana Tvrská, nar. 24.4. � 89 let, a paníEva Koko�ková, nar. 25.4. � 59 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV dubnu oslavují narozeniny: paní DorisGrozdanovièová, nar. 7.4. � 91 let; paní

Judita Hajná, nar. 8.4. � 88 let; pan JanHajný, nar. 10.4. � 91 let; paní Erika Juk-lová, nar. 19.4. � 90 let; paní Soòa Kubro-vá, nar. 5.4. � 93 let; pan Otto Dov Kulka,nar. 16.4. � 84 let; pan Mario Petrovský,nar. 20.4. � 85 let; pan Alfred Popper, nar.12.4. � 85 let; paní Ruth Reiserová, nar.11.4. � 91 let; paní Margit Roubíèková,nar. 29.4. � 97 let; paní Eva Tamá�ová,nar. 30.4. � 86 let; pan Franti�ek Tesaø,nar. 20.4. � 75 let, a pan Pavel Vranský,nar. 29.4. � 96 let. V�em øejeme pevnézdraví do dal�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

ÚmrtíSe smutkem oznamujeme, �e dne 28. únorazemøela ve vìku 87 let paní Noemi Makov-cová. Se zesnulou jsme se rozlouèili 2. bøeznav obøadní síni N�H, obøad provedl vrchnípra�ský rabín David Peter.

Zichrona livracha!

S velkou bolestí oznamujeme, �e dne 23.ledna 2017 zemøela po tì�ké nemoci vevìku 87 let na�e drahá maminka a babièkapaní Hana �korpilová, rozená Ginzová.

Tehe ni�mata crura bicror hachajim!

�NO PRE�OVV mesiaci apríl sa do�ívajú jubileí: pán PhDr.Juraj Guttman � 66 rokov; pani MUDr.Katarína Hrehorèáková � 75 rokov; paniMagdaléna �agátová � 85 rokov; pán Ing.Peter �ioviè, PhD. � 59 rokov, a pán Doc.PaedDr. Ivan Uher, PhD. � 60 rokov. Jubilan-tom prajeme ve¾a zdravia, �ivotného opti-mizmu a dlhé roky v kruhu najbli��ích.

Ad mea veesrim �ana!

�NK RIMAVSKÁ SOBOTAV mesiaci apríl majú sviatok narodenín:pán Ivan Hoffmann, nar. 2.4. � 88 rokov;pani Margaréta Koreòová, nar. 8.4. � 29 ro-kov; pani Anna Bokorová, nar. 9.4. � 66 ro-kov, a pani Mária Èi�máriková, nar. 12.4. �68 rokov. Prajeme pevné zdravie a ve¾a�t�astia.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV dubnu oslaví své narozeniny: paní Len-ka Krédlová, nar. 21.4. � 39 let; paní EvaVáòová, nar. 3.4. � 74 let; pan Ing. Jan Èa-pek, nar. 26.4. � 64 let, a pan Samuel Ap-pel, nar. 11.4. � 15 let. Pøejeme jim dobrézdraví a hodnì radosti v �ivotì.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV dubnu oslaví své narozeniny panIng. Rostislav Lysonìk. Jmenovanému pøe-jeme hodnì zdraví a osobní pohody.

VÌSTNÍK 4/2017 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

DAL�Í REZOLUCE OSN PROTI IZRAELIRada pro lidská práva OSN (UNHCR) pøi-jala 22. bøezna hned pìt rezolucí odsuzují-cích Izrael (mj. rezoluci o �lidských právechna okupovaných syrských Golanských vý-�inách�), a to pøes protest USA a pøekvapi-vì i Velké Británie. Ta sice dvì rezolucepodpoøila, av�ak s tím, �e napøí�tì budehlasovat proti jakékoli dal�í takové rezolu-ci, a to kvùli �zaujatosti� OSN: �Oznamu-jeme Radì pro lidská práva, �e pokud sesituace nezmìní, pøijmeme v budoucnostipolitiku, kdy budeme v�dy hlasovat protiv�em rezolucím, které se budou týkat cho-vání Izraele na okupovaných palestin-ských a syrských územích,� varovala Bri-tánie. �Nikde není nepøimìøený dùraz naIzrael absurdnìj�í ne� v pøípadì dne�níhousnesení o okupaci Golanských vý�in. Ne-mù�eme pøijmout perverzní sdìlení tétorezoluce, která se zamìøuje Izrael, zatímcoAsad pokraèuje v masakrování obyvatelSýrie. Izrael má osmimilionovou populaci,zatímco svìt má sedm miliard lidí. Od své-ho zalo�ení UNHCR pøijala 135 rezolucízamìøených proti specifickým zemím,z toho 68 proti Izraeli,� stálo dále v prohlá-�ení Spojeného království.

OSMNÁCTILETÝ PACHATELBìhem února a bøezna vydìsilo �idovskácentra napøíè Spojenými státy na 150 te-lefonních výhrù�ek bombovými atentáty,souèasnì s tím se objevily výhrù�ky �i-dovským �kolám a muzeím a jedna civil-nímu letadlu (které muselo nouzovì pøi-stát), do�lo i k vandalství na �idovskýchhøbitovech a antisemitským nápisùm,tedy k jevùm, na které Amerika rozhodnìnení zvyklá. FBI vypátrala, �e telefonátymìli na svìdomí bývalý americký novi-náø Juan Thompson ze státu Missouri, alehlavnì mladík, který paradoxnì �ije v iz-raelském A�kelonu. Podezøelý má ame-rické i izraelské obèanství a izraelská po-licie, která na pøípadu spolupracuje s FBI,se stále sna�í zjistit jeho motiv. Podle ob-hájkynì podezøelého Galit Be�ové má zasebou mladík bohatou historii problémo-vého chování a ve vìku 14 let mu byl dia-gnostikován neoperovatelný nádor namozku. Vy�etøuje se té�, zda o telefoná-tech vìdìl jeho otec.

HAGADA PLNÁ HUMORUAmeriètí �idé mají na výbìr øadu verzítradièního pesachového pøíbìhu a nejno-vìji se dostala na trh humoristická hagadas názvem For This We Left Egypt? (Kvùli

tomuhle jsme ode�li z Egypta?), urèenátìm, které od zaèátku sederu trápí jedináotázka, a to, �kdy u� budeme koneènìjíst?�. Vystupuje v ní i komik Jerry Lewis,který uva�uje, jak je mo�né, �e �idé poté,co uprchli z Egypta, okam�itì narazili navydatnou vodní plochu, nebo se pozasta-vuje nad tím, �e jíme hoøké byliny proto,abychom si pøipomnìli, �e u� �nikdy, alenikdy nechceme být v situaci, abychommuseli pozøít tuhle ohavnost�.

ZÁKON PROTI BDSK zemím, které zakazují svým státním spo-leènostem uzavírat smlouvy s firmami, je�podporují hnutí BDS (propagující bojkotizraelských výrobkù a investice v Izraeli),se v lednu pøidal americký Michigan. Ji�døíve legislativu proti BDS pøijalo �estnáctseveroamerických státù, vèetnì New Yor-ku, platí i v Kanadì, ve �panìlsku a èásteè-nì v Nizozemsku. V souèasné dobì mástejný zákon schválit Snìmovna reprezen-tantù v Texasu (státì proslulém tím, �ev jeho bankách mají otevøená konta právìorganizace propagující bojkot Izraele).

NA PAMÌ ¡T TRANSPORTUSlovenská po�ta v sobotu 25. bøeznaslavnostnì vydala pamìtní známku k 75.

výroèí odjezdu prvního transportu slo-venských �idù. Na známce v hodnotì0,85 eura je stylizovaný detail pruhova-ného vìzeòského odìvu se �lutou hvìz-dou. Na místì ná�ivky s èíslem je datum25. 3. 1942. Tehdy z nádra�í v Popraduodjel vlak s více ne� 1000 dìvèaty a svo-bodnými �enami. Smìøoval do Osvìtimi.Zahájil první vlnu deportací ze Sloven-ska (celkem bylo v dobì �oa ze Sloven-ska deportováno na 71 500 lidí, vìt�inaz nich nepøe�ila).

CENA PRO A. MERKELOVOUAmerické Muzeum holokaustu ve Wa-shingtonu udìlí v dubnu své nejvy��íocenìní, Cenu Elieho Wiesela, nìmeckékancléøce Angele Merkelové za její pøí-nos k pøipomínání holokaustu. Pøedsta-vitel muzea Tom Bernstein ocenil, �eA. Merkelová významnì podporovalaspolupráci mezi nìmeckou vládou a èin-ností muzea. Roku 2011 se zasadila o to,aby mezinárodní pátrací a dokumentaè-ní støedisko se sídlem v nìmeckém BadArolsenu zpøístupnilo své archivy.

ØECKÉ OBÈANSTVÍ I PRO POTOMKYØecký parlament schválil v bøeznu zákon,podle nìho� mohou potomci øeckých�idù, kteøí bìhem války a po ní emigrova-li, získat obèanství rodné zemì svých ro-dièù. Øecko tak napravilo dosavadní práv-ní vakuum, je� vzniklo po odhlasovánízákona o státním obèanství v roce 2011,který umo�òoval automatické získání stát-ního obèanství jen tìm �idovským emi-grantùm, kteøí se narodili roku 1945 nebopøed tímto datem. (am, www.ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz. Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, tele-fon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes @sefer.cz. Re-dakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Daníèek.Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna Tomá�ková.Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy se nevracejí.Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøedplatitele pro-vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Èeská po�taa. s. Objednávky na bezplatné infolince Èeské po�ty800 300 302 nebo 954 302 007(16), písemnì na adrese:Èeská po�ta, s. p. oddìlení periodického tisku Ol�an-ská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro Slovensko MAGNET press,Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel.:00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30),e-mail: predplatne@press.sk. Pøedplatné do zahranièívyøizuje administrace Ro� chode�. MKÈR E922, ISSN121074 68. Toto èíslo vychází 3. 4. 2017.

Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 4/2017

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Obálka humoristické pesachové Hagady Kvùli tomu-hle jsme ode�li z Egypta?.