Právní minimumgymhost.cz/old/download/specped/pravni_minimum.pdf · 2008-03-13 · Tříd ění...

Teddy – vzdělávací institut Charity brněnské diecéze

1

Právní minimum

PRÁVO = souhrn právních norem řídících spolužití státem uznané a vynutitelné.

-zahrnuje právní normy, právní vztahy, instituce aplikující právo, znalost práva právními subjekty atd.

-v užším smyslu rozlišujeme právo: objektivní = všeobecná úprava společenských vztahů, subjektivní = souhrn možností chovat se normou vymezeným způsobem.

Vznik práva na základě potřeby usměrňovat a kontrolovat sociální chování (usměrňovat a ujednocovat neomezenost společenských vztahů spolupráce, soutěže, konfrontace a konfliktu).

Respektování a dodržování sociálních norem je vynucováno sociálními sankcemi (odměny a tresty).

Sociální útvar si vytváří svůj normativní řád tvořený systémy sociálních norem.

Normativní řád společnosti představuje soubor závazných pravidel a očekávání, dotýkajících se všech oblastí společenského života. Zahrnuje například tyto normativní sociální systémy: právní, morální, náboženský, zvykový, estetický, jazykový a ekonomický.

Právní stát je stát, který je bezpodmínečně vázán právním řádem a naplňuje tyto znaky: suverenita lidu (nositel moci je občan), zákonnost (podřízení všech včetně státu právním normám), garance základních práv a svobod, právní jistota (stabilita právního řádu), omezení zásahů do svobody jedince, dělba a kontrola moci (rozdělení moci mezi složky zákonodárné, výkonné a soudní a jejich kontrola), legitimita státní moci a demokratismus činnosti státních orgánů.

Funkce práva: 1/ udržení sociálního pořádku, 2/ propůjčení legitimity výkonu veřejných funkcí, 3/ vymezení práv a povinností v sociální interakci, 4/ usnadnění kooperativního jednání, 5/ nástroj řešení konfliktu ve společenských vztazích, 6/ zajištění přenosu kulturních vzorců chování.

Právní vědomí = souhrn právních v, názorů, pocitů a skutečných vědomostí o právu.

Edice vzdělávacího střediska Charity brněnské diecéze


2

Právní řád – tvořen všemi předpisy různé právní síly: 1/ zákony a zákonná opatření, 2/ vládní nařízení, 3/ ministerské vyhlášky, 4/vyhlášky nižších orgánů.

Prameny práva rozumíme právní formy, v nichž nalézáme platné právo, platné právní normy. V našem státě platí výlučně normativní právní akt (=obecně závazné právní předpisy), výjimečně normativní smlouva – právní řád vychází ze svrchovanosti zákona.

Prvotní normativní právní akt = Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ostatní ústavní zákony, obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obcí.

Druhotné normativní právní akty = vládní nařízení, ministerské vyhlášky, obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti obcí.

Třídění právních aktů:

dle právní síly – akty nižší právní síly nesmějí odporovat aktům vyšší právní

dle prvotnosti nebo odvozenosti – prvotní obsahují novou původní právní normu, druhotné tuto normu rozpracovávají.

Normativní smlouvy – hlavně mezinárodní smlouvy, u nás zejména Listina lidských práv a svobod, která je bezprostředně závazná a má přednost před zákonem.

Právní systém tvoří souhrn všech právních norem, které jsou v daném časovém období na území daného státu platné. Právní systém se dělí na právo soukromé (rovina stejného postavení – smlouvy, dohody) a právo veřejné (nerovnost - moc zákonodárná, výkonná a soudní).

Právní normy = obecně závazné pravidlo chování, státem stanovená nebo uznaná a vynutitelná forma. Znaky: normativnost, právní závaznost, obecnost, vynutitelnost státním donucením, státem stanovená nebo uznaná forma.

Právní normy dělíme:

dle funkce – přikazující, zakazující a dovolující

dle stupně závaznosti – kogentní (závazné), dispozitivní (mohou), odkazující (jinam), blanketová (souhlas předem).

Struktura norem: 1/ hypotéza - „jestliže“ = podmínka jednání

2/ dispozice - „pak“ = vlastní pravidlo jednání

3/ sankce - „jinak = právní následky.

Platnost a ú činnost právních norem

Podmínky platnosti právní normy: 1/ vydaná oprávněným orgánem (zákonodárným či správním), 2/ předepsané náležitosti při její tvorbě (řádné projednání, schválení, podepsání), 3/ vyhlášení (publikování).

Platnost = den publikování p.n., kdy jsem o ní informováni a seznamujeme se s ní.


3

Účinnost = den, od kterého se p.n. řídíme.

Podle právní normy musíme postupovat až od okamžiku její účinnosti.

Právní normy obsažené v NPA ústředních orgánů publikovaných ve sbírce zákonů ČR – nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů,

nabývají účinnosti, pokud není stanovena účinnost pozdější, patnáctý den po vyhlášení.

Právní normy obsažené v obecně závazných vyhláškách místních orgánů -

nabývají platnosti vyvěšením na úřední desce OÚ na dobu 15 dnů (dnem vyhlášení je 1.den vyvěšení)

nabývají účinnosti patnáctý dnem následujícím po jejím vyhlášení pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti; ve výjimečných případech může nabýt platnosti a účinnosti již dnem vyhlášení.

Právní norma může být zrušena normou téže nebo vyšší právní síly anebo novelizována.

Právní vztahy = společenské vztahy upravené právní normou; předpokladem je existence právní normy a právní skutečnosti.

Právní skutečnosti vyvolávají vznik či změnu nebo zánik právního vztahu.

Znaky právního vztahu : regulativnost, volní charakter, existence právní normy, individuální charakter, struktura právního vztahu.

Právní úkony se dělí na: 1/ jednostranné (závěť, vydědění), 2/ dvou a vícestranné = smlouvy.

Právní skute čnost je:

1/ závislá na vůli = právní a protiprávní jednání

2/ nezávislá na vůli = právní události (smrt) a protiprávní stavy (pracovní úraz).

Právní jednání – uskutečňuje se v souladu s právním řádem

Delikt = porušení práva = protiprávní jednání

1. trestné činy (loupeže), 2. správní delikty (přestupky), 3. soukromé právní delikty (poškození sousedova plotu), 4. disciplinární delikty (porušení školního řádu).

Promlčení d. = uplynutí promlčecí doby.

Prekluze = úplný zánik práva.


4

Subjekt právního vztahu = právo poskytuje právní subjektivitu tzn. 1/ způsobilost mít práva a povinnosti 2/ způsobilost k právním úkonům.

Objekt právního vztahu = k němu směřují příčiny subjektu (věci, hodnoty, osoby, výsledky tvůrčí činnosti).

Obsah právního vztahu = oprávnění a povinnosti subjektu.

Při aplikaci práva mají nadřazené postavení státní orgány (úřední osoby), to jsou orgány soudní a správní.

Postup p ři aplikaci práva :

1/ zjištění skutkového stavu

2/ operace s právní normou – a/ zjištění normy, b/ posouzení účinnosti normy, c/ ověření autentičnosti textu, d/ interpretace = výklad soudní, jazykový, logický, legální, oficiální, doktrinální, aplikujícího orgánu,

3/ vydání aktu aplikace práva (písemně!) s touto strukturou – záhlaví, výrok, odůvodnění, poučení a odvolání.

Právní odv ětví

Ústavní právo – je pilířem vnitrostátního práva; upravuje hodnoty a principy, strukturu státních orgánů, územní uspořádání, národnostní otázky, postavení občana, principy zahraniční politiky; nejvyšší právní síla; prameny: ústava, Listina základních práv a svobod.

Správní právo – nejrozsáhlejší odvětví; upravuje postavení a chování subjektů ve vztazích při realizaci výkonné moci ve státě; prameny: zákon o správním řízení, zákon o obcích.

Finanční právo – upravuje otázky související s finanční činností státu (rozpočet, daně, měna, devizy); prameny: zákon o státním rozpočtu, daňové zákony, devizový zákon, celní zákon.

Trestní právo hmotné a procesní – hmotné = upravuje trestněprávní odpovědnost subjektů; procesní = upravuje proces k tomu, aby byly trestné činy zjištěny a pachatelé potrestáni; prameny: trestní zákon pro TPH a trestní řád pro TPP.

Občanské právo hmotné – základní odvětví soukromého práva; upravuje osobní, osobnostní a zejména majetková práva subjektu; součástí je vlastnické, závazkové, obligační a dědické právo; prameny: občanský zákoník.

Občanské právo procesní – upravuje proces řízení před obecnými soudy ve věcech práva občanského, ale i obchodního, pracovního, rodinného atd.; prameny občanský soudní řád.


5

Obchodní právo – upravuje právní otázky spojené s postavením podnikatelů a obchodními činnostmi; prameny: obchodní zákoník.

Živnostenské právo – upravuje živnostenské podnikání a oprávnění k provozování živnosti; prameny: zákon o živnostenském podnikání.

Pracovní právo – upravuje především vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (individuální) a kolektivní vztahy (postavení odborů atd.).

Rodinné právo – upravuje vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi a vztahy náhradní rodinné výchovy; prameny zákon o rodině.

OBČANSKÉ PRÁVO – Problematika d ědictví

DĚDICKÉ PRÁVO v objektivním smyslu je souhrn právních norem, které upravují přechod majetkových práv a povinností ze zůstavitele na dědice.

VII. část Občanského zákoníku. Dále je upraveno dalšími předpisy: řízení o dědictví je upraveno v OSŘ, činnost notářů jako soudních komisařů a sepisování notářských zápisů o závěti upravuje notářský řád,…atd.

Aby bylo možno dědit, musí existovat:

pozůstalost (d ědictví )= soubor práv a povinností, které přecházejí na dědice(nepřechází např. výživné, náhrada bolestného apod.)

smrt z ůstavitele – dědictví se nabývá smrtí

dědic – musí mít tzv. dědickou způsobilost. Nemá ji ten, kdo se dopustil úmyslného trestního činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle. Může dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.

Ztrátu dědické způsobilosti je nutné odlišovat od VYDĚDĚNÍ. Zůstavitel může vydědit potomka, ale jen z důvodu taxativně stanovených v §469a, odst.1.

potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, stáří nebo jiných závažných případech

potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl

potomek byl odsouzen za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody nejméně 1 rok

potomek trvale vede nezřízený život

vydědění se může vztahovat i na zůstavitelovy vnuky a pravnuky, ale musí to být v listině o vydědění výslovně uvedeno, a vždy musí být uveden důvod vydědění.


6

dědický titul = zákon nebo závěť. Existuje-li platná závěť, dědí se z ní, ale lze dědit z obou těchto důvodů. Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona.

Dědit může fyzická osoba (i nasciturus – nenarozené dítě), a to jak ze závěti, tak ze zákona, právnická osoba jen ze zákona, nebo stát ze závěti.

Jestliže nenabude dědictví ani dědic ze závěti ani dědic ze zákona, připadá jako tzv. ODÚMRŤ státu (pak jde o zvláštní způsob nabytí vlastnického práva státem).

Dědic může dědictví odmítnout ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy ho soud o jeho dědickém právu vyrozuměl. Tuto lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Nemůže ale odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, nemůže rovněž odmítnout jen část dědictví nebo k odmítnutí připojit výhrady či podmínky.

Prohlášení o odmítnutí (neodmítnutí) dědictví nelze odvolat.

Dědic (i stát) odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady pohřbu a za dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li dědiců více, odpovídají poměrně.

Dědění ze zákona - posiluje rodinné, příbuzenské a jiné blízké osobní vztahy. Dědí osoby určené zákonem. Takto se dědí, není-li platná závěť. Dědici jsou seřazeni do 4 skupin. Nejprve nastupuje k dědění 1. skupina, není-li jí, dědí 2., atd. Podíly uvnitř skupin jsou stejné, výjimku tvoří pouze 2. skupina, kdy manžel musí dostat alespoň ½ dědictví.

1. skupinu tvoří zůstavitelovi potomci a manžel. Dědí stejným dílem. Nedědí-li některý z potomků, nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti, a nedědí-li ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci, tj. vnuci nebo pravnuci zůstavitele.

2. skupina dědí tehdy, nedědí-li zůstavitelovi potomci. Tvoří ji manžel zůstavitele, zůstavitelovi rodiče a tzv. osoby spolužijící (osoby, které žily se zůstavitelem nejméně po dobu 1 roku před jeho smrtí ve společné domácnosti, pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány na zůstavitele výživou). Všichni dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně ½ dědictví.

3. skupina dědí tehdy, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele. Tvoří ji sourozenci zůstavitele a osoby spolužijící. Dědí stejným dílem. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho podílu stejným dílem jeho děti(neteře a synovci zůstavitele).

4. skupina nastupuje k dědění, nedědí-li žádný dědic ve 3. skupině. Tvoří ji prarodiče zůstavitele. Dědí stejným dílem. Nedědí-li žádný z prarodičů, dědí stejným dílem jejich děti(strýcové a tety zůstavitele).


7

Dědění ze závěti

v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popř. jejich podíly nebo věci a práva, která mají dědit. Nejsou-li podíly určeny, platí, že jsou stejné. Závětí může být zřízena i nadace.

Forma záv ěti :

a)závěť napsaná vlastní rukou

b)závěť v jiné písemné formě (nutná přítomnost svědků)

c)závěť formou notářského zápisu (forma je stanovena v notářském řádu)

V závěti musí být uvedeno datum a musí být podepsaná, jinak je neplatná.

Formou notářského zápisu může projevit poslední vůli i nezletilec starší 15-ti let.

Svědci musí mít způsobilost k právním úkonům. Svědkem nemůže být osoba:

- nevidomá, neslyšící nebo němá

neznající jazyk, v němž se poslední vůle pořizuje

která má podle závěti dědit

Dědici (ze zákona i ze závěti) a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci či předčitatelé.

Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky, kromě příkazu k započetí daru.

Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona. Zletilým aspoň ½ zákonného podílu. Pokud tomu závěť odporuje, je neplatná (této neplatnosti se musí potomek dovolat u soudu).

Neplatná je rovněž závěť více zůstavitelů.

Zrušení závěti:

platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát

odvoláním závěti

zůstavitel zničí listinu, na níž je napsána


8

PRACOVNÍ PRÁVO

Je souhrnem právních norem upravujících pracovně právní vztahy s výkonem práce související. Hlavním pramenem je Ústava ČR, LZPS a Zákoník práce 65/1965 Sb. a také mezinárodní smlouvy.

Účastníky pracovní právních vztahů jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci.

Pracovní poměr podle délky trvání a) na dobu určitou

b) na dobu neurčitou

pracovní poměr podle vzáj. vztahů a) hlavní

b) vedlejší

c) souběžné

Zákoník práce rozlišuje 3 způsoby vzniku pracovního pom ěru :

na základě pracovní smlouvy (nejčastější, smlouva musí obsahovat druh práce, místo, den nástupu)

jmenováním (vedoucí rozpočtových, příspěvkových organizací, vzniká dnem nástupu do funkce)

volbou (družstva a nebyl před tím v pracovním poměru k zaměstnavateli, vzniká dnem nástupu do práce)

Zkušební dobu lze v pracovním smlouvě sjednat výlučně písemně a max. 3 měsíce (nelze u b.2,3)

Zánik pracovního pom ěru :

Dohodou: k přesnému datum, k určité události. Může být uzavřena písemně i ústně (riziko zpochybnění). Požaduje-li to zaměstnanec, musí být uvedeny důvody.

Výpovědí: může dát zaměstnanec i zaměstnavatel, písemně, podepsána a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná. Zaměstnavatel musí uvést důvod (zrušení, zánik, přemístění, převod zaměstnavatele- výpovědní doba 3 měsíce, nadbytečnost, ztráta zdr. způsobilosti, nesplnění kvalifikace, neuspokojivé pracovní výsledky, pracovní kázeň Výpovědní doba se počítá od okamžiku doručení.

Zákaz výpovědi v ochranné době – pracovní neschopnost, výkon veřejné funkce, těhotenství, osamělému zaměstnanci pečujícímu o 1 dítě mladší 3 let.

U výpovědi pro zaměstnance se ZPS je nutný souhlas úřadu práce. ( ne u osob starších 65 let)

Okamžité zrušení pracovního poměru – nutné písemně s uvedením důvodu. Zaměstnanec: jestliže nemůže ze zdr. důvodů vykonávat dosavadní práci a zaměstnavatel ho do 15dnů nepřevedl na práci jinou, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15dnů po uplynutí splatnosti . Zaměstnanec má nárok


9

na 2 měsíční odstupné. Zaměstnavatel: zaměstnanec byl pravomocně odsouzen na úmyslný trestný čin nepodmíněně na víc než 1 rok nebo když zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.

Byla-li sjednána zkušební doba, může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr bez udání důvodu.

U pracovního poměru na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby

Vedlejší pracovní poměr zaniká stejně, výpovědní doba je však jen 15 dnů.

SOCIÁLNÍ ZABEZPE ČENÍ

Základní pilíře sociálního zabezpečení v ČR:

1.pojištění: a) nemocenské pojištění (NP)

b) důchodové pojištění (DP)

celkem ve výši 34 % z vyměřovacího základu – hrubé mzdy zaměstnance (8 % platí zaměstnanec, 26 % platí za zaměstnance zaměstnavatel)

vybrané pojištění je příjmem státního rozpočtu, ze kterého jsou i hrazeny vyplácené dávky

vrcholným orgánem nemocenského pojištění je MPSV ČR

vrcholným výkonným orgánem je Česká správa sociálního zabezpečení, dalšími orgány příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, v organizacích nad 25 zaměstnanců provádí nemocenské pojištění přímo administrativa organizace

2. státní sociální podpora

3.sociální péče

I. Dávky nemocenského pojišt ění

mají zabezpečit pracovníky v případě krátkodobé nemožnosti vykonávat práci a v případě péče o dítě (při předem určených sociálních událostech tak, aby dopad těchto soc. událostí byl odstraněn nebo zmírněn)

týkají se pouze vybrané skupiny občanů – ekonomicky aktivních

Předpoklad poskytování dávky:

pracovník je nemocensky pojištěn

nastala sociální událost


10

Druhy dávek nemocenského pojištění:

Dávky z důvodu nemoci:

nemocenské

podpora při ošetřování člena rodiny

Dávky z důvodu mateřství:

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

peněžitá pomoc v mateřství

Nemocenské

peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná při uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo při nařízení karantény

Podmínky nároku:

dočasná pracovní neschopnost (karanténa) v době účasti na nemocenském pojištění nebo v době pobírání dávek nemocenského pojištění nebo v ochranné lhůtě

ztráta příjmu

pracovní neschopnost nevznikla v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu, za který zákon stanoví trest odnětí svobody přesahující jeden rok

u OSVČ zaplacení pojistného za dobu účasti na nemocenském pojištění min. po dobu 3 měsíců předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti

Výše dávky:

první 3 dny pracovní neschopnosti: 50 % denního vyměřovacího základu (DVZ)

další kalendářní dny: 69 % DVZ

Vyměřovací základ (VZ):

úhrn všech příjmů zúčtovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání (mimo odstupného, náhrady škody apod.)

Denní vyměřovací základ (DVZ):

vyměřovací základ zjištění z rozhodného období vydělený počtem kalendářních dnů připadajících na toto období (mimo kal. dnů omluvené nepřítomnosti v práce, dnů, za které bylo poskytnuto nemocenské, OČR, PPM, dny výkonu vojenské služby)


11

Rozhodné období:

kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém vznikla pracovní neschopnost

Výše DVZ:

do 480,- Kč se započítává plně

nad 480,- do 690,- Kč se počítá 60 %

nad 690,- Kč se nepřihlíží

maximální výše DVZ činí 606,- Kč (max. nemocenské za 1. – 3. den činí 303,- Kč, od 4. dne 419,- Kč)

Doba poskytování:

od prvního dne pracovní neschopnosti (PN) do jejího skončení nebo do uznání plné nebo částečné invalidity, nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (podpůrčí doba – OSSZ ji může prodloužit až o jeden rok)

Uplatňování nároku:

na základě lékařem vystaveného „Potvrzení pracovní neschopnosti“:

1. list – legitimace práce neschopného (prokazuje se jím kontrole)

2. list – hlášení o počátku PN (doručuje se zaměstnavateli)

3. list – hlášení o počátku PN (pro potřeby OSSZ)

4. list – hlášení o ukončení PN (po ukončení PN – slouží jako podklad k uplatnění nároku na nemocenské)

uplatnění nároku u svého zaměstnavatele, OSVČ u OSSZ

výplatu provádí zaměstnavatel (OSSZ)

ve sporech o dávku rozhoduje OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení)

nárok se promlčuje, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží

Pracovní úraz:

úraz, který pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů v zaměstnání, nebo v přímé souvislosti s nimi

stejná výše jako u normální nemocenské

Důchodci a nemocenské:

nemocenské max. po dobu 84 dnů v kalendářním roce (toto omezení neplatí při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání)


12

Podpora p ři ošet řování člena rodiny

peněžitá, nároková dávka NP, poskytovaná při péči o nemocného člena rodiny nebo péči o dítě mladší než 10 let z vymezených důvodů

Podmínky vzniku nároku:

zaměstnanec nemůže pracovat, protože musí:

ošetřovat nemocné dítě mladší 10 let

pečovat o dítě mladší 10 let proto, že:

dětské výchovné zařízení nebo škola byly uzavřeny z nařízení přísl. orgánů

dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči výchovného zařízení nebo školy

osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa

ošetřovat jiného člena rodiny, jestliže jeho zdrav. stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou

nemocné dítě nebo člen rodiny žije se zaměstnancem ve společné domácnosti (nevyžaduje se, jde-li o ošetřování dítěte mladšího 10 let rodičem)

v témže případě ošetřování náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému

nenáleží: domáckým zaměstnancům, u dohody o pracovní činnosti, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, OSVČ a uchazečům o zaměstnání

Doba poskytování:

max. po dobu prvních 9 kalendářních dnů (pokud potřeba ošetřování trvá)

osamělým zaměstnancům 16 dnů

Výše dávky:

69 % DVZ po všechny dny (od 1. dne)

Vyrovnávací p říspěvek v t ěhotenství a mate řství

peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění, poskytovaná v těhotenství a mateřství v období do konce 9. měsíce po porodu


13

Podmínky nároku:

dočasné převedení na jinou práci zaměstnankyně, která konala práci zakázanou těhotným ženám (matkám do konce 9. měsíce po porodu) nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství

pokles započitatelného příjmu bez jejího zavinění (ne v důsledku kratšího pracovního úvazku či převedení za jinou práci)

Doba poskytování:

po dobu převedení na jinou práci, nejdéle do nástupu na MD, po jejím ukončení nejdéle do konce 9. měsíce po porodu

neposkytuje se: za kal. dny PN, OČR, omluvené nepřítomnosti v práci

dávka nenáleží: zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc, dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby, OSVČ a uchazečům o zaměstnání

Výše dávky:

rozdíl DVZ zjištěného ke dni převedení a průměru započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení

dávka se stanoví vždy za celé kal. měsíce, vyplácí se jednou měsíčně

Peněžitá pomoc v mate řství (PPM) :

peněžitá, nároková dávka nemocenského pojištění (NP), poskytovaná po vymezené období těhotenství a mateřství

Podmínky nároku:

účast na NP v posledních dvou letech před porodem alespoň 270 dnů

nástup na MD v době trvání NP, případně v době trvání ochranné lhůty z dřívějšího NP

těhotenství skončilo porodem (dítě bylo zapsáno do matriky narozených)

ztráta příjmů ve vymezené době těhotenství a mateřství

OSVČ v případě, že nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, má zaplaceno pojištění a účast na NP trvala alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem

Doba poskytování:

28 týdnů: od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem


14

37 týdnů: při porodu dvou nebo více dětí, pokud se žena po uplynutí 28 týdnů stará alespoň o dvě z novorozených dětí

osamělá žena, starající se o novorozené dítě

22 týdnů: při převzetí 1 dítěte do trvalé péče, svěřeného ženě rozhodnutím příslušného orgánu, nebo jehož matka zemřela (od převzetí, max. do 8 měsíců věku dítěte)

31 týdnů: osamělá žena, která převzala 2 a více dětí do trvalé péče (max. do dosažení 8 měsíců věku nejmladšího dítěte)

v případě narození mrtvého dítěte: 14 týdnů

při úmrtí dítěte: po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí, ne však déle, než do vyčerpání celkového nároku

doba poskytování PPM zaměstnankyni, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu

Výše dávky:

69 % denního vyměřovacího základu (viz nemocenské)

Peněžitá pomoc pracovníkovi :

svobodnému, rozvedenému, osamělému, ovdovělému pracovníkovi, který nežije s družkou, pokud pečuje o dítě, jehož matka zemřela

jestliže se jeho manželce neposkytuje PPM a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění

Doba poskytování:

ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník o dítě stará

max. 31 (22) týdnů – ne déle než do dosažení 8 měsíců věku dítěte

Výše dávky:

stejná jako u peněžité pomoci v mateřství

Státní sociální podpora (SSP)

upraveno zák. č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře,finanční zajištění: státní rozpočet


15

Druhy dávek SSP:

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu:

přídavek na dítě (doba neurčitá)

sociální příplatek (1 rok)

příspěvek na bydlení (1 rok)

příspěvek na dopravu (doba neurčitá)

Dávky poskytované nezávisle na výši příjmu:

rodičovský příspěvek

zaopatřovací příspěvek

dávky pěstounské péče

porodné

pohřebné

Oprávněné osoby:

přídavek na dítě – nezaopatřené dítě

sociální příplatek – osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě (výj: dítě svěřené do pěstounské péče či dítě v ústavní péči)

příspěvek na bydlení – vlastník či nájemce bytu, který je zde hlášen k trvalému pobytu

příspěvek na dopravu – nezaopatřené dítě, které mimo své trvalé bydliště plní povinnou školní docházku nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání na SŠ či VŠ

rodičovský příspěvek – rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li to dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené

zaopatřovací příspěvek – nezaopatřené dítě vojáka, manželka vojáka pečující o dítě do 4 let (dítě zdrav. postižené do 7 let) nebo manželka vojáka, která je invalidní nebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost

dávky pěstounské péče:

příspěvek na úhradu potřeb dítěte – nezaopatřené nezl. dítě, svěřené do pěstounské péče, zletilé nezaopatřené dítě, pokud nadále trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby se svým bývalým pěstounem


16

odměna pěstouna – pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče (do zletilosti a poté po dobu, po kterou má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte)

příspěvek při převzetí dítěte – pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče

příspěvek na zakoupení motorového vozidla – pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti a zakoupil osobní motorové vozidlo a nepoužívá ho pro výdělečnou činnost

porodné – žena, která porodila dítě, nebo otec dítěte, pokud žena, která porodila dítě, zemřela; pokud bylo dítě do 1 roku věku svěřeno osobě do péče nahrazující péči rodičů, náleží porodné i této osobě

pohřebné – osoba, která vypravila pohřeb

Podmínky:

trvalý pobyt na území ČR (podmínka musí být splněna u osoby oprávněné i u osob společně s ní posuzovaných) – podmínkou není státní občanství ČR

o dávkách rozhodují obecní úřady s rozšířenou působností příslušné podle místa, kde je hlášena oprávněná osoba k trvalému pobytu (případně magistráty měst); nadřízeným orgánem, který rozhoduje o odvolání, je příslušný krajský úřad

nárok na dávku vzniká splněním všech zákonem stanovených podmínek, a to dnem splnění časově poslední podmínky (bez ohledu na to, zda oprávněný o dávku požádá či ne)

nárok na výplatu dávky – na základě podané žádosti o přiznání dávky

nárok se nepromlčuje (promlčují se nároky na jednotlivé splátky dávky, není-li nárok na ně včas uplatněn ve lhůtě 3 let) – výjimka: jednorázové dávky (nárok zaniká, pokud nebyl uplatněn do 1 roku ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na dávku), nárok zaniká u oprávněných, kteří jsou déle než měsíc ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

při splnění podmínek nároku jen po část kalendářního měsíce náleží dávka za celý měsíc (výjimka: rodičovský příspěvek – 1/30 částky za každý kalendářní den)

Podmínky nároku na výplatu dávky:

podání písemné žádosti na předepsaném tiskopisu

souhlas oprávněné osoby (a společně posuzovaných osob) s poskytnutím jejich osobních údajů rozhodných pro nárok státními orgány úřadu, který o dávce rozhoduje

v žádosti určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena

Změna skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši:


17

veškeré změny je nutno hlásit písemně ve lhůtě 8 dnů (obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je příslušný k rozhodování o dávkách)

při nesplnění povinnosti povinnost vrátit částky vyplacené na dávkách, které osobě nenáležely nebo náležely v jiné výši

při změně v rozhodných skutečnostech znovuposouzení nároku ke dni, ve kterém ke změně došlo (společně posuzované osoby, dovršení věku, změna zdrav. stavu...)

Výplata dávek:

opakující se dávky – měsíčně pozadu do konce následujícího kalendářního měsíce

jednorázové dávky – do konce následujícího kalendářního měsíce po jejich přiznání

malé částky (do 100,- Kč měsíčně) se vyplácejí za čtvrtletní období (případně po dohodě i za delší období – max. 1 rok)

Rozhodnutí a oznámení:

pravomocná rozhodnutí podléhají přezkoumání soudem

rozhodnutí o dávkách jen tehdy, když dávka není přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu nebo v případě, že dávka bude odejmuta

v ostatních případech se vydává jen oznámení (rozhodnutí jen v případě, že se proti oznámení uplatní ve lhůtě 30 dnů námitky)

o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje příslušný krajský úřad

Přídavek na dít ě

peněžitá nároková dávka SSP, náležející nezaopatřenému dítěti v závislosti na příjmu rodiny

Podmínky nároku:

nezaopatřenost dítěte

rozhodný příjem rodiny v rozhodném období není vyšší než součin částky životního minima rodiny (ŽM) a koeficientu 1,1 (1,8 nebo 3,0)

oprávněná osoba a společně posuzované osoby mají trvalý pobyt na území ČR (i v případě dlouhodobého pobytu udělovaného cizincům) – tuto podmínku může v odůvodněných případech prominout MPSV ČR

dávka se přiznává na dobu neurčitou


18

Výše dávky:

u příjmu rodiny do 1,1 ŽM – 0,32 x ŽM na osobní potřeby dítěte (zvýšená výměra)

u příjmu rodiny do 1,8 ŽM – 0,28 x ŽM na osobní potřeby dítěte (základní výměra)

u příjmu rodiny do 3,0 ŽM – 0,14 x ŽM na osobní potřeby dítěte (snížená výměra)

výše dávky je stanovena měsíčně

Rodi čovský p říspěvek

peněžitá, nároková dávka, náležející bez závislosti na příjmu rodiny rodiči, osobně pečujícímu o dítě vymezeného věku


osoba osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě:

do 4 let věku

do 7 let věku, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené

rodič, pečující o dítě:

nemá v kalendářním měsíci čistý příjem z výdělečné činnosti v ČR zakládající účast na nemocenském pojištění vyšší než 1,5 násobek ŽM (osobní potřeby rodiče) – u osob samostatně výdělečně činných se RP vyplácí zálohově, vyúčtovává se po podání daňového přiznání

nemá v kal. měsíci nárok na dávky NP, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání

nevykonává v kalendářním měsíci výdělečnou činnost v cizině

je-li rodič pobírající dávku nebo dítě, které zakládá nárok na dávku, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdrav. zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, dávka nenáleží od 4. kalendářního měsíce trvání této skutečnosti

dávka nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství

Dávka náleží pečujícímu rodiči i tehdy, jestliže:

dítě v kal. měsíci navštěvuje jesle či MŠ, nejvýše 5 (i započatých) kalendářních dnů

dítě pravidelně navštěvuje rehabilitaci v rozsahu max. 4 hodiny denně

dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje MŠ či jesle max. 4 hodiny denně


19

dítě, jehož oba rodiče (nebo osamělý rodič) mají stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu v rozsahu 50 % a více navštěvuje jesle či MŠ max. 4 hodiny denně

Výše dávky:

součin částky na osobní potřeby rodiče a koeficientu 1,1

výše dávky stanovena měsíčně

náleží po dobu péče o dítě ve věku do 4 (7) let při splňování stanovených podmínek

Sociální p říplatek

peněžitá, nároková dávka SSP, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny rodiči, pečujícímu o nezaopatřené dítě


péče rodiče alespoň o jedno nezaopatřené dítě s výjimkou dítěte, které:

je v pěstounské péči

je v osobní péči poručníka

má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (případně je poživatelem důchodu z důchodového pojištění)

před rozhodnutím soudu jeho svěření do pěstounské péče je dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem

je v plném přímém zaopatření ústavu

rozhodný příjem rodiny v rozhodném období není vyšší než 1,6 násobku ŽM

Výše dávky:

rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte (součtem částek v případě více dětí) a částkou vypočtenou vynásobením částky OPD a rozhodného příjmu rodiny dělené násobkem ŽM rodiny a koeficientu 1,6 (ve vymezených případech se používá zvýšený koeficient – např. u zdravotně postiženého dítěte, osamělého rodiče…)

SP = ŽMO – (ŽMO x P) : (ŽMR x 1,6)… ŽMO = životní minimum osoby, P = rozhodný příjem rodiny, ŽMR = životní minimum rodiny

nedosahuje-li rozhodný příjem rodiny částky ŽM rodiny, započítává se částka ŽMR

výše je stanovena měsíčně, dávka se vyplácí měsíčně

přiznává se na období jednoho roku (od 1. dubna do 31. března násl. roku)


20

Příspěvek na bydlení

peněžitá, nároková dávka SSP, náležející v závislosti na výši příjmu rodiny a poskytovaná k hrazení nákladů na bydlení u rodin s nízkými příjmy

Podmínky vzniku nároku

vlastník nebo nájemce bytu je v bytě hlášen k trvalému pobytu

rozhodný příjem rodiny je nižší než 1,6 ŽM

Výše dávky:

vypočte se tak, že se násobek částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny vydělí násobkem částky ŽM rodiny a koeficientem 1,6

PB = ŽMD – (ŽMD x P) : (ŽMR x 1,6)

výše je stanovena měsíčně, vyplácí se měsíčně (zpětně)

přiznává se na období jednoho roku

Příspěvek na dopravu

peněžitá, nároková dávka k hrazení nákladů nezaop. dítěte při dojíždění do školy: v případě plnění povinné školní docházky bez závislosti na výši příjmů rodiny, v případě studia na SŠ či VŠ v závislosti na výši příjmu rodiny


nezaop. dítě, které mimo místo obce svého trvalého pobytu plní povinnou školní docházku či studuje SŠ či VŠ a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje 2násobek ŽM

Výše dávky:

% sazbou z částky, která odpovídá 40násobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě dle tarifní vzdálenosti dojíždění (rozlišuje se, zda se jedná o plnění povinné školní docházky či studium na SŠ či VŠ; dále se odlišuje, zda se jedná či nejedná o každodenní dojíždění)

stanovena měsíčně, minimální výše 50,- Kč měsíčně

přiznává se na dobu neurčitou, vyplácí se měsíčně (zpětně)


21

Zaopat řovací p říspěvek

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny k hrazení nákladů na životní potřeby v době, kdy muž vykonává vojenskou či civilní službu


muž vykonává vojenskou základní nebo civilní službu a po dobu této služby nemá nárok na náhradu mzdy

Nárok na dávku má:

nezaopatřené dítě vojáka

manželka vojáka pečující o dítě ve věku do 4 let (7 let – dítě dlouhodobě zdravotně postižené či invalidní), pokud ji nelze zajistit jinak (není výdělečně činná)

osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu, nemůže-li voják pro výkon uvedené služby plnit svou vyživovací povinnost

Výše dávky:

ŽM nezaopatřeného dítěte (viz bod 1) či manželka (viz bod 2) x koeficient 0,67

částka stanoveného výživného, nejvýše však ŽM této osoby x koeficient 0,67 (viz bod 3)

minimální výše 50,- Kč měsíčně

Dávky p ěstounské pé če

Příspěvek na úhradu pot řeb dítěte

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny dítěti svěřenému do pěstounské péče

Podmínky nároku:

nezl. dítě svěřené do pěstounské péče (nárok na dávku, která náležela ke dni dosažení zletilosti, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte- max. do 26 let – pokud dítě trvale žije s pěstounem a společně uhrazují náklady = společná domácnost)

Výše dávky:

1,2 ŽM (částky na osobní potřeby) dítěte (resp. 2,0 nás. ŽM u nezaopatřeného dítěte)

ve vymezených případech se používají i další koeficienty (zdravotně postižené dítě..)


22

pokud dítě pobírá důchod, příspěvek jen ve výši rozdílu mezi dávkou a pobíraným důchodem

stanovena měsíčně, min. výše 50,- Kč, vyplácí se měsíčně (zpětně)

poskytuje se po dobu trvání pěstounské péče

Odměna pěstouna

peněžitá, nároková dávka poskytovaná pěstounovi bez závislosti na výši příjmu rodiny za výkon pěstounské péče

Podmínky nároku:

péče o nezl. nezaopatřené dítě svěřené pěstounovi do pěstounské péče

nárok trvá i po dosažení zletilosti dítěte, pokud pobírá přísp. na úhradu potřeb dítěte

oprávněná osoba (pěstoun) a dítě mají trvalý pobyt na území ČR

Výše dávky:

0,5 ŽM pěstouna za každé dítě svěřené do pěstounské péče

poskytuje se po dobu trvání pěstounské péče, vyplácí se měsíčně (zpětně)

Příspěvek p ři převzetí dít ěte

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny k zajištění potřebných věcí pro dítě při jeho převzetí do pěstounské péče


převzetí nezl. nezaopatřeného dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu či pokud bylo dítě svěřeno do péče před rozhodnutím soudu na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Výše dávky:

4,0 násobek ŽM dítěte (částka na osobní potřeby dítěte)

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny k zakoupení a používání osobního motorového vozidla při péči o větší počet dětí v pěstounské péči


23


pěstoun má v pěstounské péči alespoň 4 děti

zakoupení nebo úpravy osobního motorového vozidla nepoužívaného k výdělečné činnosti

používání uvedeného vozidla po dobu nejméně 5 let (jinak vrácení dávky či její části)

Výše dávky:

70 % pořizovací ceny vozidla, max. však 100.000,- Kč (200.000,- Kč za posledních 10 let)

poskytuje se jednorázově, výplata do konce násl. měsíce po přiznání

Porodné

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na příjmu rodiny při narození dítěte


porod dítěte (vznik nároku matce)

otci vzniká nárok při úmrtí ženy, která porodila

osoba, která osvojila dítě mladší 1 roku

Výše dávky:

při porodu 1 dítěte – ŽM dítěte x koeficient 5,0

při porodu 2 dětí současně – ŽM dětí x koeficient 6,0

při porodu 3 a více dětí současně – ŽM těchto dětí x koeficient 10,0

poskytuje se jednorázově (do konce následujícího kalendářního měsíce)

Pohřebné

peněžitá, nároková dávka poskytovaná bez závislosti na výši příjmu rodiny v souvislosti s vypravením pohřbu

Podmínky vzniku nároku

vypravení pohřbu zemřelé osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR


24

Výše dávky:

5.000,- Kč

poskytuje se jednorázově, výplata do konce následujícího kalendářního měsíce

Mimo řádné výhody poskytované zdravotn ě postiženým a starým ob čanům

Sociální péče - určena občanům, jejichž životní potřeby nejsou v potřebném rozsahu zajištěny

důvod: nedostatečný příjem nebo neschopnost zabezpečit péči o sebe (případně o nezletilé děti) vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu, nízkému či vysokému věku, společenské nepřizpůsobenosti nebo s ohledem na mimořádnou životní situaci

nárok na dávky: občan s trvalým pobytem na území ČR (výjimky uděluje MPSV)

dávky se nevyplácejí do ciziny a nenáležejí za dobu, po kterou se oprávněný trvale zdržuje v cizině

Péče o občany těžce zdravotn ě postižené

v rámci sociální péče se poskytují:

� věcné dávky

� peněžité dávky

� bezúročné půjčky

služby:

� společné stravování

� rekreace

� pečovatelská služba

� zdravotní pomůcky

� mimořádné výhody

� ústavní péče

stát má povinnost poskytovat těmto osobám pomoc při pracovním zařazení a uplatnění, vytvářet podmínky pro jejich začlenění do společenského a veřejného života


25

Péče o staré ob čany

poskytování služeb a dávek sociální péče, kterými se usnadňuje život ve stáří a umožňuje uspokojování zvláštních potřeb odůvodněných stárnutím:

1. pečovatelská služba: zaměřena zejména na udržování domácnosti a osobní péči

2. společné stravování

3. účast na kulturních akcích a na rekreaci

4. ústavní péče

Formy dávek sociální pé če:

peněžité dávky:

příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu (dávka poskytovaná podle § 80 a násl. zák. č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení)

dávky poskytované z důvodu nedostatečného příjmu podle zákona o sociální potřebnosti (zákon č. 482/1991 Sb.) osobám, které si nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním a jejichž základní životní potřeby nejsou zajištěny

dávky poskytované podle vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, rozdělené na dávky jednotlivým skupinám osob k zabezpečení zvláštních potřeb

věcné dávky:

poskytovány místo peněžitých dávek (např. dávky podle zákona č. 182/1991 Sb. o sociální potřebnosti), když dochází k používání peněžité dávky na jiný účel, než je určena (zpravidla poskytovány formou úhrady potřebného plnění)

také dávky poskytované podle § 32 vyhlášky č. 182/1991 Sb. sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům a starým občanům k uspokojování jejich běžných životních potřeb, které si z důvodu věku, zdravotního stavu nebo osamělosti nemohou zabezpečit sami (např. zabezpečení údržby domácnosti)

Subjekty poskytující dávky sociální péče

stát – prostřednictvím obcí v přenesené působnosti (tj. působnosti přenesené ze státu na obec)

obce v samostatné působnosti

nestátní subjekty


26

Dávky poskytované podle zákona o sociální pot řebnosti (482/1991 Sb.)

naplnění článku 30 listiny základních práv a svobod (občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci – přiznává každému, kdo je v hmotné nouzi, právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek)

dávka poskytovaná v obecných případech (tzv. obecná dávka) - § 4

při stanovení výši dávky se přihlíží k částkám ŽM všech společně posuzovaných osob, ke skutečným odůvodněným nákladům na uspokojení základních životních potřeb a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům posuzovaných osob

ve formě jednorázové (pokud je zřejmé, že dojde v brzké době ke změně stávající situace), ve formě opakující se dávky (v případech dlouhodobého charakteru – peněžité i věcné dávky)

dávky se poskytují k doplnění příjmu do potřebné výše jednou dávkou pro všechny společně posuzované osoby

vyplácí pověřený obecní úřad

dávka poskytovaná v mimořádných případech (§ 8a)

v situaci, kdy občan nebo osoby s ním společně posuzované sice mají nedostatečný příjem, ale nesplňují všechny podmínky soc. potřebnosti (např. vyhýbá se práci..), možnost poskytnout i občanu bez trvalého pobytu na území ČR

pokud hrozí újma na zdraví

rozsah dávky je nižší, využívá se především věcných dávek

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (dle zákona č. 100/1988 Sb., § 80-85)

dávka v závislosti na příjmu, ovšem bez vazby na sociální potřebnost

z důvodu péče o vymezený okruh osob s nepříznivým zdravotním stavem – za podmínky, že příjem pečující osoby nepřesahuje stanovený příjem

Okruh oprávněných osob:

poskytuje se občanu, který osobně, celodenně a řádně pečuje o blízkou osobu (případně i jinou než blízkou osobu – při splnění podmínky společné domácnosti), která je:

převážně nebo úplně bezmocná

starší 80 let a částečně bezmocná


27

dávka náleží i rodiči či prarodiči, pokud pečuje osobně, celodenně a řádně o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je dlouhodobě zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči

o celodenní péči se jedná i tehdy, když dítě předškolního věku je umístěno v jeslích či MŠ na max. 4 hodiny denně, pokud dítě plní povinnou školní docházku, pokud dítě do 18 let věku je umístěno v zařízení pro děti po dobu max. 6 hodin denně

Příjem pečující osoby:

nárok má osoba s příjmem do výše 1,5 násobku ŽM čistého měsíčně

Výše příspěvku:

rozdíl mezi příjmem pečující osoby a 1,6 násobkem ŽM (péče o 1 osobu) či 2,75 násobkem ŽM (péče o 2 nebo více osob)

poskytuje pověřený obecní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu pečující osoby

Péče poskytovaná podle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. zdravotně postiženým občanům a starým občanům

služby, věcné a peněžité dávky k překonání (zmírnění) obtíží vyplývajících z postižení či věku osob

nejen občanům, kteří se obrátí na příslušné orgány, ale obce (v součinnosti se zdravotnickými zařízeními) také samy vyhledávají těžce zdravotně postižené občany a staré občany žijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami překonat

pomoc směřuje k tomu, aby byla péče o tyto osoby zabezpečena v potřebném rozsahu, např. zajištěním stravování, poskytováním pečovatelské služby, různých účelových dávek, případně formou ústavní péče

Mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany (§ 31)

určeny občanům z důvodu těžkého zdravotního postižení, které omezuje jejich pohybovou nebo orientační schopnost

3 stupně mimořádných výhod (uplatňování pomocí vystaveného průkazu):

mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP)

nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích kromě autobusu a vlaku s místenkami


28

nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání (ne nákup v obchodech či obstarávání placených služeb ve zdrav. zařízení)

mimořádné východy II. stupně (průkaz ZTP)

viz bod a) + nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvaj, autobus, metro)

sleva 75 % jízdného 2. třídy vlaku a 62 % jízdného autobusu

mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP/P)

viz a) + b)

nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky

u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa

držitelům ZTP a ZTP/P může být poskytnuta i sleva poloviny vstupného na různá kulturní představení či sportovní podniky (u ZTP/P sleva i jejich průvodci)

Další výhody:

hranice sociální potřebnosti (dle zákona o ŽM) se u osob s přiznanými výhodami III. stupně zvyšuje o 600,- Kč měsíčně

zvýšená sazba snižující základ daně z příjmu u osob – držitelů průkazu ZTP/P (případně je-li držitelem tohoto průkazu vyživované dítě či manželka žijící s poplatníkem ve společné domácnosti)

osvobození od daně ze staveb – domy ve vlastnictví osob pobírajících dávky sociální péče a držitelů průkazů ZTP a ZTP/P

pro občany s výhodami II. nebo III. stupně neplatí minimální vyměřovací základ pro stanovení výše zdravotního pojištění

držitelé průkazů ZTP a ZTP/P jsou osvobozeni od některých správních poplatků (např. při stavebním řízení)

Peněžité příspěvky na opatření pomůcek (§ 33)

peněžitý příspěvek těžce zdravotně postiženému k opatření pomůcky, kterou potřebuje k odstranění, zmírnění nebo překonání následků svého postižení (kterou nehradí příslušná zdravotní pojišťovna) – ve výši umožňující opatření pomůcky v základním provedení

závazek vrácení příspěvku (nebo jeho poměrné části), pokud se pomůcka do 5 let stane vlastnictvím jiného občana


29

příspěvek také úplně nebo prakticky nevidomým na úhradu výdajů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa

Příspěvek na úhradu bytu (§ 34)

osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo osobám, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé

písemný závazek o vyúčtování příspěvku do 3 let, výměně bytu při změně užívacího nebo vlastnického práva k bytu do 10 let, případně při neuskutečnění plánovaných úprav v rozsahu podle schválené dokumentace

poskytuje se na byt, který žadatel užívá k trvalému bydlení

až do výše 70 % prokázaných nákladů, max. 50.000,- Kč (případně 100.000,- Kč u příspěvku na stavební úpravy spojené s instalací výtahu)

lze i formou zálohy – max. ve výši 50 % předpokládané výše příspěvku

i rodičům, jde-li o nezaopatřené dítě starší 3 let, které je postiženo těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplně nebo prakticky nevidomé

Příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla (§ 35, odst. 1-5,7,8)

občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí

rodiči nezaopatřeného dítěte staršího 3 let s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, dítěte úplně nebo prakticky nevidomého či dítě mentálně postiženého s přiznanými výhodami III. stupně – pokud rodič bude motorové vozidlo používat pro dopravu tohoto dítěte

podmínky:

- motorové vozidlo bude užívat pro svou potřebu

- není umístěn k celoročnímu pobytu v ÚSP

- je odkázán na individuální dopravu

- ode dne vyplacení předchozího příspěvku uplynulo 5 let

- písemný závazek o vrácení příspěvku v případě, že vozidlo přestane být do 5 let jeho vlastnictvím, přestane být do 5 let používáno pro dopravu toho, komu byl poskytnut, do 2 měsíců od vyplacení příspěvku nepřestane být vlastníkem původního motorového vozidla, do 6 měsíců od vyplacení nezakoupí, neopraví či neupraví motorové vozidlo


30

výše příspěvku s ohledem na majetkové poměry žadatele – max. 100.000,- Kč na zakoupení, max. 60.000,- na opravu (součet částech za posledních 10 let nesmí přesáhnout 200.000,- Kč)

Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla (§ 35 odst. 6 – 8)

občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, který sám řídí motorové vozidlo a pro své trvalé zdravotní postižení zvláštní úpravu motorového vozidla nezbytně potřebuje

Příspěvek na provoz motorového vozidla (§ 36)

držiteli motorového vozidla s výhodami II. nebo III. stupně s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou

držiteli, který bude motorové vozidlo používat pro pravidelnou dopravu manžela, dítěte nebo jiné blízké osoby s přiznanými výhodami II. nebo III. stupně (výj. – hluchota)

rodičům dítěte léčeného na klinice pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastozou v době nezbytného léčení akutní fáze onemocnění

poskytuje se na období kalendářního roku

výše: 9124,- Kč pro občany s výhodami III. stupně a rodiče dítěte se zhoubným onemocněním a 5624,- Kč pro občany s výhodami II. stupně

při ujetí (ze závažných důvodů) více než 9000 km za kalendářní rok se výše příspěvku zvýší dle závažnosti postižení o 400,- Kč nebo o 200,- Kč za každých dalších započatých 500 km

Příspěvek na individuální dopravu (§ 37)

poskytuje pověřený obecní úřad občanu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo občanů úplně či prakticky nevidomému nebo rodiči dítěte léčeného pro zhoubné= onemocnění

žadatel nesmí být držitelem motorového vozidla

poskytuje se na kalendářní rok – 6.000,- Kč (3.000,- Kč na pololetí)


31

Příspěvek na zvýšené životní základy (§ 42)

může poskytnout pověřený obecní úřad občanu trvale používajícímu ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky nebo občanu částečně či prakticky nevidomému, který je soustavně pracovně činný či poživatelem sirotčího důchodu

neposkytuje se nevidomému občanu, který je poživatelem invalidního důchodu

do výše 200,- Kč měsíčně

Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice (§ 43)

může poskytnout pověřený obecní úřad občanu, který je sociálně potřebný těžce zdravotně postižený, případně starší 70 let a žije osaměle

až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používání telefonní stanice

Příspěvek na zřízení a změnu připojení telefonní účastnické stanice (§ 40)

může poskytnout obec sociálně potřebnému těžce zdravotně postiženému občanu s výhodami III. stupně nebo poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost

až do výše 1.000,- Kč

Další dávky:

příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči (nepracujícím důchodcům – až do výše 60 % ceny poukazu)

příspěvek na topnou naftu a zakoupení topných těles a dalších spotřebičů (3.000,-/2.500,- Kč)

jednorázové peněžité příspěvky a věcné dávky při odchodu z ústavu pro tělesně postiženou mládež, ústavu pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením a ústavu pro tělesně postiženou mládež s více vadami a občanům se změněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu pro pracovní uplatnění

příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu a garáže (400,-/200,- Kč/měs.)

příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům (800,- Kč/měsíc – krmivo pro vodícího psa) – poskytuje pověřený obecní úřad

příspěvek na společné stravování (12,- Kč/oběd – v mimořádných případech lze zvýšit až o 15 %) – poskytuje obecní úřad


32

Ústavní pé če pro dosp ělé (zdravotn ě postiženým a starým ob čanům) – ústavy sociální pé če:

- pro tělesně postižené dospělé

- pro smyslově postižené dospělé

- pro mentálně postižené dospělé

- domovy důchodců

- domovy – penzióny pro důchodce

- občan hradí náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby

Podmínky přijetí do ústavu:

1. občané, kteří to potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu (nelze přijmout osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení v lůžkovém zdravotnickém zařízení)

2. přijetí do ústavu jen s písemným souhlasem (nezletilí a zbavení způsobilosti k právním úkonům – písemný souhlas zákonného zástupce)

3. žádost podávají osoby samy, případně s jejich souhlasem rodinní příslušníci či zákonní zástupci

řízení může být zahájeno i z podnětu:

- obce

- zdravotnického zařízení

- občanského sdružení

- církve

- charitativní organizace

Nepřijímají se:

osoby s infekčním onemocněním, TBC

osoby s psychózou, psychickými poruchami, kteří mohou ohrozit sebe i druhé

Pobyt v ústavu končí:

na základě písemného oznámení obyvatele (jeho zákonného zástupce)

rozhodnutím obce nebo vedoucího diagnostického ústavu o přemístění jinam

úmrtím obyvatele


33

pobyt nelze obyvateli ukončit, pokud o něj není jinak řádně postaráno a je-li plně odkázán na pomoc společnosti

Ústavní pé če pro mládež:

- pro tělesně postiženou mládež

- pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením

- pro tělesně postiženou mládež s více vadami

- pro mentálně postiženou mládež

- formou celoročního, týdenního, denního, příp. přechodného pobytu

Úhrada za pobyt:

dítě hradí náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby, je-li poživatelem důchodu (jinak hradí náklady rodiče)

dítěti plnící povinnou školní docházku je poskytováno kapesné (podle věku)

u dospělého platí, že po úhradě nákladů za pobyt v ústavu mu musí z jeho příjmů musí zůstat alespoň 30 % (při celoročním pobytu), 60 % (při týdenním pobytu)m 75 % (při denním pobytu) částky na osobní potřeby

Sociální péče ve zdravotnických zařízeních

občanům, kteří se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení

úhrada se poskytuje zdravotnickému zařízení – úhrada 300,- Kč denně, z toho občan hradí 55,- Kč na den

TRESTNÍ PRÁVO

Základní právní normou trestního práva je trestní zákon a trestní řád (trestní právo procesní)

Účelem trestního zákona je chránit společnost a práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob.

Základem trestní odpovědnosti jé spáchání trestného činu: Trestný čin musí splňovat tyto znaky:

musí jít o jednání pachatele - konání nebo opomenutí


34

čin musí být společensky nebezpečný

čin musí být uveden svými znaky v trestním zákoně

činu se musí dopustit způsobilý pachatel (fyzická osoba starší 15 let a příčetná)

čin musí být pachatelem zaviněn úmyslně nebo z nedbalosti.

úmysl přímý - pachatel chtěl

nepřímý - pachatel věděl, že může způsobit trestný čin a byl s tím srozuměn

nedbalost vědomá - pachatel věděl, že může způsobit trestný čin, ale spoléhal na to, že se nic nestane

nevědomá - nevěděl, ačkoli vědět měl a mohl.

Jednotlivé druhy trestných činů jsou popsány v trestním zákoně podle svých charakteristických znaků. Jejich souhrn označujeme jako skutkovou podstatu.

objekt trestného činu - to proti čemu směřuje trestný čin

objektivní stránka – je dána způsobem jednání pachatele

subjekt – pachatel

subjektivní stránka – je charakterizována stupněm a formou zavinění - úmysl nebo nedbalost

Vývojová stadia trestné činnosti

Trestným činem je nejen dokonaný trestný čin, ale i jeho vývojová stadia:

příprava k trestnému činu – je to společensky nebezpečné jednání, kterým si pachatel vytváří podmínky ke spáchání trestného činu. Přípravou je například opatřování nástrojů, spolčení (dohoda alespoň dvou osob), srocení (alespoň 2 osob), návod nebo pomoc

pokus trestného činu - je společensky nebezpečné jednání, které směřuje k dokonání trestného činu.

Příprava i pokus jsou trestné podle trestní sazby stanovené za dokonaný trestný čin.

Trestnost přípravy i pokusu zaniká, jestliže pachatel upustí od dalšího pokračování a odstraní nebezpečí, které způsobil, nebo oznámí věc v době, kdy nebezpečí může být odstraněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.


35

Účastenství (trestná součinnost)

Pachatelem trestného činu je ten, kdo sám spáchal trestný čin. Spáchá-li trestný čin více osob, odpovídá každý jako by spáchal trestný čin sám (spolupachatel).

Účastníkem trestného činu je ten, kdo trestný čin organizoval, navedl jiného k spáchání trestného činu, poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu. .Účastník je trestán podle téže sazby jako pachatel.

Spolupachatelstvím je spáchání trestného činu společným jednáním dvou nebo více osob. Je možné jen u úmyslných trestných činů a předpokládá společný úmysl spolupachatelů.

Organizátorem je, kdo spáchání trestného činu úmyslně zosnoval nebo řídil.

Návodcem je kdo úmyslně navedl jiného k spáchání trestného činu.

Pomocníkem je,kdo úmyslně poskytne pomoc k spáchání trestného činu.

Podmínky trestní odpov ědnosti .

věk – kdo v době spáchání činu nedovršil l5 let, není trestně odpovědný

nepříčetnost - kdo pro duševní poruchu nemohl rozpoznat nebezpečnost svého jednání, není trestně odpovědný.

Skutečnosti vylučující trestnost

nutná obrana - vylučuje trestnost za těchto podmínek: bránit se lze jen proti útoku jiného člověka

obrana musí směřovat k ochraně zájmů chráněných zákonem

obrana nesmí být zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Jestliže obránce použil prostředku podstatně silnějšího, než bylo za dané situace k odvrácení útoku třeba, jde o exces (vybočení z nutné obrany), za které je obránce odpovědný.

krajní nouze je stav, kdy určitému společenskému zájmu přímo hrozí nebezpečí, které nelze odvrátit jinak než poškozením jiného zájmu. Jednání v krajní nouzi není trestné za splnění těchto podmínek: nebezpečí musí přímo hrozit a nelze jej odvrátit jinak, než poškozením jiného zájmu, - způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo závažnější než ten, který hrozil.

oprávněné použití zbraně - trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích zákonných předpisů.


36

Tresty

Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život. Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost.

Upuštění od potrestání spočívá v tom, že soud v rozsudku sice vysloví vinu, avšak neuloží trest; tím se liší upuštění.od potrestání od zprošťujícího rozsudku, kdy soud neshledá ani vinu obžalovaného.

Soud může upustit od potrestání především tehdy, jestliže jde o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel lituje svého činu a projevuje účinnou snahu po nápravě (např. nahradil způsobenou-škodu) a buď vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě, anebo jestliže soud přijme záruku za nápravu pachatele a má za to, že vzhledem k nabídnuté záruce, povaze spáchaného činu a osobě pachatele není uložení trestu nutné.

Od potrestání lze upustit ještě v dalších případech a.to, jestliže se pachatel dopustil trestného činu ve stavu zmenšené příčetnosti (pokud si tento stav nepřivodil sám) a soud má za to, že ochranné léčení zajistí nápravu pachatele lépe než trest, nebo jestliže trestný čin byl spáchán mladistvým a soud má za to, že ochranná. výchova zajistí nápravu, mladistvého lépe než trest.

Druhy trest ů

- odnětí svobody

- ztrátu čestných titulů a vyznamenání

- ztrátu vojenské hodnosti

- zákaz činnosti

- propadnutí majetku

- peněžitý trest

- propadnutí věci

- vyhoštění

- zákaz pobytu,

- veřejně prospěšné práce

Je možno uložit i několik trestů. Nelze uložit peněžitý trest a propadnutí majetku.


37

Výjimečný trest

Výjimečný trest je trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let a trest odnětí svobody na doživotí. Tyto tresty mohou být uloženy jen za trestné činy, u který to zákon dovoluje. Trest smrti byl zrušen v roce 1993.

Obecné zásady pro ukládání trestů

Při stanovení trestu a jeho výměry soud přihlédne ke stupni nebezpečnosti trestného činu, k možnosti nápravy a poměrům pachatele. Pokud přijal soud záruku, vezme v úvahu také výchovný vliv toho, kdo záruku nabídl. Dále soud přihlíží k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem. Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si ani z nedbalosti nepřivodil sám, soud k této skutečnosti přihlédne.

Polehčující okolnosti

- silné rozrušení

- věk blízký věku mladistvých

- spáchání trestného činu pod tlakem závislosti nebo podřízenosti

- pod vlivem hrozby nebo nátlaku

- tíživé osobní nebo rodinné poměry, které si pachatel sám nezpůsobil

- při odvracení útoku nebo jiného nebezpečí

- před spáchání TČ vedl pachatel řádný život

- odstranění následků TČ nebo dobrovolně nahrazená způsobená škoda

- upřímná lítost

- oznámení TČ úřadům

- napomáhání při objasňování trestné činnosti

Přitěžující okolnosti

- TČ spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky

- TČ spáchaný surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem

- využití něčí bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti

- spáchání TČ za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek


38

- způsobení vyšší škody nebo porušení zvláštní povinnosti

- spáchání TČ jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení

- svedení k TČ jiného, zejména mladistvého

- páchání trestné činnosti delší dobu

- spáchání více trestných činů

- recidiva

Ukládání trestu za více trestných činů (souběh TČ a recidiva)

O souběh trestných činů jde tehdy, dopustí-li se pachatel několika TČ dříve, než byl pro některý z nich odsouzen. Několika TČ se může dopustit postupně, samostatnými skutky; nebo jediným skutkem může být současně porušeno několik zákonných ustanovení. Odsuzuje-li se pachatel současně za dva nebo více.trestných činů, uloží se mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpříměji trestný.

Byl- li pachatel již odsouzen za nějaký trestný čin a má být souzen ještě za jiný trestný čin, který spáchal dříve, před vyhlášením tohoto rozsudku, uloží se souhrnný trest podle zásad pro trest úhrnný a zruší se zároveň výrok o trestu uloženém pachateli dřívějším rozsudkem. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.

Dopustí-li se pachatel dalšího trestného činu po vynesení rozsudku za jiný dříve spáchaný trestný čin a trest v tomto dřívějším rozsudku nebyl zcela vykonán, a ukládá-li se mu nyní trest stejného druhu, nesmí tento další trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovelenou zákonem pro tento druh trestu.

Od uložení souhrnného trestu a dalšího trestu soud upustí, má-1i za to, že trest dříve uložený je dostatečný.

V případě, že pachatel se dopustí trestného činu, ačkoli by1 již pro trestný čin pravomocně odsouzen, jde o takzvanou recidivitu (zpětnost), a to buď stejnorodou (pachatel byl odsouzen pro týž druh trestného činu), nebo nestejnorodou (pachatel byl odsouzen pro trestný čin jiného druhu). Závažnost recidivy tkví v tom, že dřívější odsouzení zřejmě pachatele nenapravilo a vykonaný trest nesplnil svůj účel. Recidiva zpravidla zvyšuje společenskou nebezpečnost trestného činu, a proto trestní postih recidivisty je přísnější.


39

Za zvlášť nebezpe čného recidivistu je považován pachatel, který

znovu spáchal závažný úmyslný trestný čin, tj. trestný čin s horní hranicí sazby nejméně 8 roků, ač byl již pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán,nebo

soustavně páchá úmyslné trestné činy téže povahy, ač již byl pro takové trestné činy vícekrát (nejméně třikrát) potrestán.

V obou případech je podmínkou, že uvedené okolnosti pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšují stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. S uznáním pachatele za zvlášť nebezpečného recidivistu spojuje zákon užití vyšší trestní sazby trestu odnětí svobody, zvláštní režim výkonu trestu odnětí svobody, zpřísnění podmínek pro podmíněné propuštění atd.

Započítání vazby do trestu

Doba strávená ve vazbě za trestního řízení a vykonaný trest za týž čin se započítávají do uloženého trestu, popř. do trestu úhrnného a souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu zápočet možný.

Ukládání a výkon jednotlivých trest ů

Odnětí svobody

Ukládá se nejvýše na 15 let. Vykonává se diferencovaně ve čtyřech základních typech věznic:

a) s dohledem,

b) s dozorem,

c) s ostrahou,

d) se zvýšenou ostrahou.

Soud zařadí do věznice

- s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu,

- s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný čin spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný TČ ve výměře nepřevyšující dva roky dosud nebyl ve výkonu trestu,

- s ostrahou pachatele, kterému byl trest uložen z úmyslný TČ a nejsou splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo dohledem,

- se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí, zvlášť nebezpečný recidivista, pachatel, kterému byl uložen trest odnětí


40

svobody nejméně osm let nebo který byl odsouzen a v posledních pěti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu.

Mimo řádné snížení trestu odn ětí svobody

Má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby zákonem stanovené.

Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se u zvlášť nebezpečného recidivisty zvyšuje o jednu třetinu.

Ztráta čestných titulů a vyznamenání

Uloží soud za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky a v případě, že odsuzuje pachatele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 léta.

Ztráta vojenské hodnosti

Stejné jako u ztráty čestných titulů a vyznamenání.

Zákaz činnosti

Může soud uložit na jeden rok až deset let, jestliže se pachatel dopustil trestného činu v souvislosti s touto činností. Do doby zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody.

Propadnutí majetku

Může soud uložit v případě, že odsuzuje pachatelé k výjimečnému trestu nebo odsuzuje-li pachatele k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, kterým pachatel získal

nebo se snažil získat majetkový prospěch.

Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu část, kterou soud určí. Nevztahuje se na prostředky potřebné k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o které je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

Peněžitý trest

Může soud uložit ve výměře od 2.000 Kč,- do 5.000,- Kč jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud může stanovit, že peněžitý trest bude zaplacen v přiměřených měsíčních splátkách. Při ukládání tohoto trestu přihlíží soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele.


41

Je-li zřejmé, že peněžitý trest by byl nedobytný, soud ho neuloží. Pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, ukládá soud náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta.

Propadnutí věci

Soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo užito k spáchání trestného činu, nebo která byla určena ke spáchání trestného činu, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za trestný čin, nebo kterou pachatel získal výměnou za věc získanou trestným činem. Tento trest může soud uložit jen v případě, že jde o věc, která náleží pachateli.

Vyhoštění

Tento trest může soud uložit jen cizímu státnímu příslušníkovi buď jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.

Zákaz pobytu

Zákaz pobytu může soud uložit na jeden rok až.pět let za úmyslný trestný čin spáchaný v určitém místě a vyžaduje-li to ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti. nebo majetku. Tento trest se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, kde má pachatel trvalý pobyt. Do doby výkonu tohoto trestu se nezapočítává výkon trestu odnětí svobody.

Podmíněné odsouzení

Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody, který nepřevyšuje dvě léta jestliže má za to, že účelu trestu bude dosaženo jinak, nebo když přijme záruku. Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let. Zkušební doba začíná právní mocí rozsudku.

Jestliže odsouzený vedl ve zkušební době řádný život vysloví soud, že se osvědčil, jinak rozhodne, že se trest vykoná. Zároveň rozhodne o způsobu výkonu trestu.

Podmíněné propuštění

Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnuti prezidenta republiky zmírněného trestu může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený svým vzorným chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že povede řádný život, nebo soud přijme záruku.

Osoba odsouzená za trestný čin podle § 62 trestního zákona může být podmíněně propuštěna po výkonu dvou třetin uloženého trestu.

Osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být podmíněně propuštěna až po nejméně 20 letech výkonu trestu.

Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až sedm let.


42

Obecně prosp ěšné práce

Soud ukládá tento trest pachateli za trestný čin, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let. Nelze ho uložit s trestem odnětí svobody. Spočívá ve vykonávání prací ve prospěch obce (údržba veřejné zeleně, úklid). Může být uložen ve výměře 50 – 400 hodin. Soud přihlíží ke zdravotnímu stavu pachatele. Práce vykonává odsouzený sám, bezplatně a nejpozději do 1 roku od odsouzení. Za každé i započaté neodpracované dvě hodiny uloží soud 1 den trestu odnětí svobody.

Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu

Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu soud stanoví zkušební dobu až na pět let; nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu.

Podmíněně propuštěnému může soud uložit přiměřená omezení, která směřují k tomu, aby vedl řádný život.

Zánik trestnosti a trestu

Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, která je:

20 let, jde-li o TČ, za který trestní zákon dovoluje .uložení výjimečného~trestu a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona 92/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů,

10 let, je-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně 10 let,

5 let, je-li horní hranice trestní sazby nejméně 3 léta,

3 léta u ostatních trestných činů.

Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku, doba, po kterou se zdržoval v cizině a zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání. Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost některých trestných činů uvedených v trestním zákoně (např. trestné činy proti lidskosti).

Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která je:

20 let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,

15 let, jde-li o odsouzení. k trestu odnětí svobody převyšující. mu deset let, .

deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,

5 let při odsouzení k jinému trestu.

Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený zdržoval v cizině, nebo byl na něm vykonávám jiný trest odnětí svobody.


43

Výkon trestu uloženého pro trestné činy uvedené v § 67a trestního zákona se nepromlčuje(teror, obecné ohrožení, vražda, ublížení na zdraví, zavlečení do ciziny, omezování osobní svobody, genocida, mučení, nelidské a kruté zacházení, používání zakázaného bojového prostředku).

Zahlazení odsouzení

Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo , prominutí trestu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně:

a) 10 let pokud byl pachatel odsouzen na více než 5 let,

b) 5 let pokud byl pachatel odsouzen na více než 1 rok,

c) 3 let pokud byl pachatel odsouzen na dobu do l roku.

Soud může zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku i před uplynutím této doby.

Bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí-de na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Ochranná opat ření

Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, ochranná výchova a zabrání věci. Ochrannou výchovu může soud uložit jen mladistvému.

Ochranné léčení

Soud uloží v případě, že pachatel trestného činu není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Soud takto může rozhodnout také v případě, že pachatel trestný čin spáchal ve stavu zmenšené příčetnosti a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo kdy se pachatel oddává zneužívání návykové látky, spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním.

Ochranné léčení zpravidla začíná po nástupu výkonu trestu ve věznici nebo v léčebném zařízení. Soud může nařídit i ambulantní léčení (pokud není uložen nepodmíněný trest odnětí svobody). Ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho účel. O propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud.

Zabrání věci

pokud soud neuložil trest propadnutí věci, může uložit, že se taková věc zabírá v těchto případech:

patří-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,

patří-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil nebo

vyžaduje to bezpečnost lidí nebo majetku.

Vlastníkem zabrané věci se stává stát.


44

Zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých

Za mladistvého se považuje pachatel, který v době činu dosáhl 15 let a nepřekročil 18 let věku. Pro kvalifikaci jednání mladistvého jako trestného činu se vyžaduje vyšší stupeň společenské nebezpečnosti než u pachatelů ostatních. Jednání mladistvých, která mají jen malou společenskou nebezpečnost, jsou přenechána mimotrestnímu řízení. Zdůrazněn je hlavně výchovný účel trestu.

Od potrestání mladistvého je možno upustit i tehdy, zajistí-li ochranná výchova jeho nápravu lépe než trest.

Odsuzuje-li soud mladistvého, může mu uložit ochrannou výchovu, jestliže o výchovu mladistvého není náležitě postaráno, nebo byla-li dosavadní výchova zanedbána a nebo vyžaduje-li to prostředí, ve kterém mladistvý žije.

Ochranná výchova se vykonává ve zvláštních výchovných zařízeních, vyžaduje-li to stav chovance, vykonává se v léčebném ústavu.

Úkolem výchovných zařízení je vytvářet a rozvíjet kladné vlastnosti chovance. Při výkonu ochranné výchovy je potřeba zabezpečit také přípravu na budoucí povolání. Ochranná výchova trvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle do dovršení 18 let. Soud může ochrannou výchovu prodloužit o 1 rok. Pokud je převýchova mladistvého úspěšná, může soud mladistvého podmíněně umístit mimo výchovné zařízení.

Ochranná výchova může být uložena i osobám od 12 do 15 let, jestliže se dopustily činu, za který by mohl být uložen výjimečný trest, nebo jiného trestného činu. Ochrannou výchovu ukládá soud v řízení občanskoprávním.

Ochrannou výchovu ukládá soud mladistvému pokud:

o vývoj mladistvého není náležitě postaráno,

dosavadní výchova byla zanedbána,

vyžaduje to prostředí, v němž mladistvý žije.

Ochrannou výchovu není možné uložit vojákům.

Mladistvým lze uložit jen některé tresty, a to trest odnětí svobody, propadnutí věci, vyhoštění, a je-li výdělečně činný, také peněžitý trest. Zákaz činnosti jen tehdy, není-li to na překážku přípravě na jeho povolání. Sazby trestu odnětí svobody se snižují na polovinu, horní hranice nesmí přesahovat 5 let a dolní hranice 1 rok. Výjimečně lze mladistvému uložit trest odnětí svobody na 5 – 10 let, dopustí-li se mladistvý trestného činu, za který lze uložit výjimečný trest.

Trest odnětí svobody se vykonává ve zvláštních ústavech – v ústavech nápravné výchovy pro mladistvé. Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební lhůtu na 1 – 3 roky.


45

Zahlazení odsouzení

Vysloví-li soud, že se mladistvý, podmíněné propuštěný z výkonu trestu, osvědčil, hledí se na něho, jako by nebyl odsouzen. U peněžitého trestu, jakmile byl trest vykonán a u propadnutí věci jakmile nabyl právní moci rozsudek.

Trestní sou činnost (ú častenství)

Častá je součinnost dvou nebo více osob při páchání trestných činů. Trestná součinnost se projevuje také tak, že ji vykonává více pachatelů (spolupachatelství), nebo že vedle přímého pachatele se na trestném činu účastní i jiné osoby činností, která nemá znaky daného trestného činu. Některé z těchto případů součinnosti a to organizátorství, návod a pomoc nazýváme účastenstvím.Trestají se podle stejné sazby jako pachatelství.

Trestní právo procesní

Trestní řízení je zákonem stanovený postup, jímž se zjišťují trestné činy, jejich pachatelé a ukládají tresty, popř. ochranná opatření. Právní odvětví, které tento postup upravuje, se nazývá trestní právo procesní.

Základním pramenem je trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) úplné znění zákon č. 158/92 Sb.

Účel trestního řádu

upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.

Působit k upevňování zákonnosti

Předcházet a zamezovat trestné činnosti

Výchova občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.

Pomáhat k dosažení účelu trestního řádu je právem a podle ustanovení trestního řádu i povinností občanů.

Působnost trestního řádu

Vztahuje se na orgány činné v trestném řízení v České republice (bez ohledu na místo spáchání trestného činu a osobu pachatele – v cizině, cizinec)

Vztahuje se na všechny osoby na území České republiky (vyňaty jsou osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva).


46

Základní zásady trestního řízení

Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů – zajištění zákonnosti – někdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád.

Zásada presumpce neviny- dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se trestní řízení vede, hledět, jako by byl vinen.

Zásada legality- státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozvěděl; výjimky jsou přípustné jen podle zákona.

Zásada oficiality- nestanoví-li trestní řád něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti (musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením občanských práv zaručených ústavou).

Zásada objektivní (materiální) pravdy- vedoucí zásada trestního řízení. Ostatní zásady slouží k jejímu naplnění.- orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutečný stav věcí a při svém rozhodování z něho vycházejí. Objasňují se se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i okolnosti v jeho prospěch a bez návrhu obou stran provádějí v obou směrech důkazy. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu.

Zásada volného hodnocení důkazů- orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Zásada spolupráce s zájmovými sdruženími občanů -upozorňovat na porušování zákonnosti, podněty k zahájení trestního stíhání

Navrhovat projednání věci před veřejností – pracoviště, bydliště

Spolupráce při výchově osob podmíněně odsouzených, propuštěných, aby žily po výkonu trestu řádným životem,

Nabídnout záruku za nápravu obviněného (jsou-li předpoklady)

Právo vyslat k projednání věci u okresního a krajského soudu svého zástupce, který tlumočí stanovisko jejich kolektivu

Nabídnout záruku z dovršení nápravy – žádat o podmíněné propuštění, upuštění od výkonu zbytku trestu, navrhnout, aby vazba byla nahrazena zárukou.

Zásada obžalovací- trestní stíhání před soudy je možné jen na základy obžaloby podané státním zástupcem


47

Zjišťování skutkového podkladu pro rozhodnutí

Podle zákona může sloužit za důkaz všechno, co může přispět k objasnění věci. Základní druhy důkazních prostředků: výpověď obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny a ohledání. Nedokazují se skutečnosti, pro které platí právní domněnka.

Osoba, proti níž se vede trestní řízení, se podle příslušného stadia trestního řízení označuje jako podezřelý, obviněný, obžalovaný a odsouzený.

Obviněný se musí k výslechu vždy dostavit, případně může být předveden. K výpovědi nebo k doznání nesmí byt obviněný donucován. Má právo (nikoli povinnost) vypovídat. Lživá výpověď obviněného není trestným činem křivé výpovědi. Postup při výslechu obviněného je přesně stanoven zákonem. Obviněný nejprve souvisle vypoví o skutečnostech, které jsou předmětem obvinění. Potom mu vyslýchající klade otázky (bez naznačování, jak na ně odpovídat, jasně, srozumitelně). Má právo zvolit si obhájce.

Svědek je povinen se dostavit a jako svědek pravdivě vypovídat. Svědky mohou být také osoby nezletilé. Svědek nesmí být vyslýchán o okolnostech, které tvoří státní tajemství nebo tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou povinnost mlčenlivosti. Svědek může odepřít výpověď, jestliže by způsobil trestní stíhání sobě nebo osobám blízkým (rodinný poměr atd.), nebo jestliže má vypovídat o svém příbuzném v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželovi, druhovi apod.

Každý svědek je poučen o povinnosti vypovídat pravdu, nic nezamlčovat a o následcích křivé výpovědi.

Znalec je přibírán na objasnění skutečností, kde je třeba odborných znalostí např. otázky lékařství, chemie, účetnictví, písmoznalectví apod. Znalce může být jen osoba zapsaná do seznamu znalců. Znalec může nahlédnout do spisů nebo mu spisy mohou být zapůjčeny. Může se účastnit výslechu obviněného, klást mu otázky. Zpravidla vypracovává písemný posudek, ve které m objasňuje věc z hlediska své odbornosti (neřeší otázky právní).

Věcnými důkazy jsou předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost. Mohou to být předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, stopy trestného činu, místo činu apod. Věcné důkazy si opatřují orgány činné v trestním řízení. Zvláštním věcným důkazem je důkaz listinný. Jsou to listiny, které svým obsahem potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, která se vztahuje k trestnému činu nebo k obviněnému. Důkaz listinou se provádí jejím přečtením.

Ohledání – předmětem může být člověk nebo věc. K ohledání se zpravidla přibírá znalec (prohlídka, pitva mrtvoly, exhumace, odebrání krve apod.).


48

Zajišt ění osob a v ěcí

Vazba

obviněný může být vzat do vazby jen ze zákonných důvodů, pokud je obava, že

uprchne nebo se bude ukrývat

bude působit na svědky nebo spoluobviněné

bude pokračovat v trestné činnosti.

O vazbě rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Policejní orgán, který obviněného zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději do 24 hodin, dodat soudu. Soudce musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. O vzetí do vazby je třeba vyrozumět některého rodinného příslušníka a vedoucího pracoviště obviněného.

Vazba v přípravném řízení a v řízení před soudem trvá nezbytně nutnou dobu. Pokud by vazba v přípravném řízení přesáhla dobu 6 měsíců, může soudce na návrh státního zástupce prodloužit vazbu na 1 rok, senát na 2 roky. O dalším trvání vazby rozhoduje nevyšší soud (max. 4 roky).

V některých případech lze vazbu nahradit zárukou nebo slibem nebo peněžitou zárukou. Záruku může dát zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba, která příznivě ovlivňuje chování obviněného. Obviněný může dát písemný slib, že povede řádný život.

Obviněné může složit peněžitou záruku v hodnotě Kč 10.000,- a výše. Peněžitá záruka připadne státu, jestliže obviněný uprchne, zaviněně se nedostaví na předvolání, pokračuje v trestné činností nebo se vyhýbá o uloženému trestu.

Zadržení

Jestliže je dán některý z důvodů vazby, může vyšetřovatel obviněného zadržen sám. Je povinen zadržení ohlásit státnímu zástupci, který podá návrh na vzetí do vazby. Obviněný musí být do 24 hodin odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.

Osobu, která je podezřelá ze spáchání trestného činu, může vyšetřovatel zadržet, i když proti ní nebylo vzneseno obvinění. K zadržení je třeba souhlasu státního zástupce. Bez souhlasu může být osoba zadržena jen v případě, že souhlasu nelze předem dosáhnout a věc nesnese odkladu (přistižení při trestném činu, na útěku apod.). Tato osoba musí být vyslechnuta, o výslechu sepsán protokol a doručen státnímu zástupci, který dá návrh na uvalení vazby, opět vše do 24 hodin.

Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce a radit se s ním již v průběhu zadržení. Má právo žádat, aby obhájce byl přítomen při výslechu.

Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu.


49

Trestní řád rozvrhuje průběh trestního řízení do pěti stadií:

1. přípravné řízení

2. předběžné projednání obžaloby

3. hlavní líčení

4. opravné řízení

5. řízení vykonávací

Přípravné řízení

Vyšetřovatel zahájí trestní stíhání,jakmile se dozví o tom, že byl spáchán trestný čin. Nejpozději na začátku 1. výslechu sdělí této osobě, že ji stíhá jako obviněného a učiní o tom záznam. Záznam obsahuje popis skutku, označení trestného činu a důvody, pro které je obviněný stíhán. Opis záznamu doručí vyšetřovatel obviněnému a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci.

Vyšetřování konají vyšetřovatelé a policie. Ve vyšetřování se shromažďují důkazy potřebné k posouzení případu, k vypátrání pachatele, k objasnění nároku poškozeného na náhradu škody, zjištění příčin trestného činu apod.

Pokud je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede, vyšetřovatel trestní stíhání zastaví. Toto zastavení znamená konečné vyřízení věci. Pokud se objeví překážky, které brání dalšímu pokračování v trestním řízení, trestní stíhání se přeruší. Jakmile překážka odpadne, v trestním stíhání se pokračuje.

Po shromáždění všech výsledků vyšetřování seznámí vyšetřovatel obviněného s těmito výsledky. Pokud tyto výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, podá státní zástupce obžalobu a připojí k ní spisy a přílohy.

Obžaloba musí obsahovat označení státního zástupce a den sepsání, osobní data obviněného, přesné označení a právní kvalifikaci skutku, pro který je obviněný stíhán, odůvodnění žalobního návrhu a seznam důkazů, které mají být provedeny při hlavním líčení.

Obžalobu podá státní zástupce u soudu, který je věcně a místně příslušný (věcně – okresní, krajský, místně – ten soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, příp. ten, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje).

Předběžné projednání obžaloby

Každou došlou obžalobu přezkoumá předseda senátu. Pokud se domnívá, že jsou zde některé překážky (např. patří jinému soudu, věc není dostatečně objasněna


50

apod.), nařídí předběžné projednání obžaloby, které se koná v neveřejném zasedání. Po předběžném projednání obžaloby soud může trestní stíhání zastavit, postoupit jinému soudu, vrátit státnímu zástupci apod. Není-li důvod k předběžnému projednání obžaloby, nařídí předseda senátu hlavní líčení.

Hlavní líčení

Účelem hlavního líčení je rozhodnout o vině obžalovaného a o trestu. Předseda senátu zajistí doručení obžaloby, předvolání osob, které se ho mají zúčastnit, vyrozumí státního zástupce a obhájce v dostatečném předstihu (alespoň 5 pracovních dní).

Hlavní líčení probíhá za stálé přítomnosti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce. Je zásadně veřejné. V nepřítomnosti obžalovaného se může hlavní líčení provést jen v případě, když soud má za to, lze věc spolehlivě rozhodnou a přitom obžaloba byla obžalovanému řádně doručena a byl předvolán a byl již předtím řádně vyslechnut. Pokud jde o případ nutné obhajoby, musí být přítomen obhájce.

Předseda senátu zahájí hlavní líčení sdělením věci, která bude projednávána. Pak vyzve státního zástupce, aby přednesl obžalobu. Potom následuje dokazování. Jako první se provádí důkaz výslechem obžalovaného. Místo výslechu obžalovaného, svědka nebo znalce je možno číst protokol o jejich výpovědi učiněné mimo hlavní líčení. Po skončení důkazního řízení následují závěrečné řeči stran. Poslední slovo udělí předseda senátu obžalovanému.

Konečnému rozhodnutí předchází porada, které se účastní členové senátu a zapisovat. Při hlasování rozhoduje většina hlasů členů senátu.

Soud rozhodne buď usnesením nebo rozsudkem.

Usnesením rozhoduje v těchto případech:

vrací věc státnímu zástupci,

trestní stíhání zastavuje,

trestní stíhání přerušuje

postupuje věc příslušnému soudu.

Zprošťující rozsudek soud vynese, jestliže nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl obžalovaný stíhán nebo nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný.

Odsuzující rozsudek vydá soud, jestliže bylo prokázáno, že trestný čin spáchal obžalovaný.

Rozhodnutí vyhlašuje předseda senátu. Vyhlašuje úplné znění výroku a podstatnou část odůvodnění. V rozsudku „Jménem republiky“ musí být označení soudu a


51

soudců, den a místo vyhlášení, výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Obžalovaný a trestný čin musí být přesně individualizováni. Uvádí se zde i případný výrok o náhradě škody příp. ochranném opatření.

Opravné řízení

Opravnými prostředky jsou:

a) odvolání

b) stížnost pro porušení zákona

c) obnova řízení.

Odvolání

Podává se u soudu, který rozhodl, do 8 dnů od doručení opisu rozsudku. Muže ho podat státní zástupce, obžalovaný, poškozený, ve prospěch obžalovaného také příbuzní v řadě přímé, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel a druh.

O odvolání rozhoduje soud nadřízený. Odvolací soud odvolání zamítne (opožděné, podané neoprávněnou osobou apod.), zruší napadený rozsudek pokud zjistí nějaké vady nebo rozsudek potvrdí.

Stížnost pro porušení zákona

Podává ji ministr spravedlnosti u nejvyššího soudu v případě, že byl porušen zákon nebo bylo rozhodnuto na podkladě vadného postupu řízení.

Obnova řízení

Obnovu řízení lze povolit na návrh oprávněné osoby. Ve prospěch obviněného mohou návrh podat osoby, které by mohly podat odvolání. V neprospěch obviněného může návrh na povolení obnovy podat je státní zástupce. Obnova řízení se povolí, pokud vyjdou najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, nebo uložený trest je nepřiměřený.

Výkon rozhodnutí

Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon. Výkon rozsudku – trestu a ochranného opatření zařídí soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Trest nebo ochranné opatření má být vykonáno ihned a výkon má být proveden bez přerušení. Výjimkou je možnost povolit podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.

Dozor nad zachováním zákonnosti v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova má především státní zástupce.


52

Zvláštní zp ůsoby řízení v trestním právu

Patří sem:

1. řízení proti mladistvým

2. řízení proti uprchlému

3. řízení před samosoudcem

4. trestní příkaz

5. podmíněné zastavení

Ad1.) Odchylná úprava řízení proti mladistvým má svůj důvod ve zvláštní péči státu a společnosti o mladistvé a o jejich nápravu, pokud se dopustili trestného jednání. Hlavním úkolem je zjistit stupeň rozumového a mravního vývoje mladistvého, jeho rodinné a životní poměry, aby bylo možné volit prostředky pro jeho nápravu. Orgány činné v tomto řízení by měly mít znalosti a zkušenosti z oboru výchovy v měly by úzce spolupracovat se zařízeními, jimž je svěřena péče o mládež.

Ad 2.) Koná se proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo se skrývá. Nelze použít proti mladistvým. Sdělení se doručuje obhájci.

Ad 3.) Řízení před samosoudcem – účelem tohoto řízení je, aby méně závažné trestné činy byly urychleně projednány a jejich pachatelé bezprostředně potrestáni. (Jedná se o trestné činy, jejichž horní sazba trestu odnětí svobody nepřesahuje 5 let). Toto řízení se od obecného způsobu řízení odlišuje také v tom, že obžaloba, případně návrh na potrestání, se předběžně neprojednává, nekonají se neveřejná zasedání apod.

Ad 4.) Může ho vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení pokud je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestním příkazem je možno uložit tresty:

odnětí svobody do 1 roku

zákaz činnosti do 5 let

peněžitý trest

propadnutí věci

Trestní příkaz nelze vydat v řízení proti mladistvému, osobě zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost byla omezena, u ochranného opatření a tam, kde předchozí trest byl uložen rozsudkem.

Státní ob čanství ČR

zákon č. 40/1993 Sb. Státní občanství je svazek mezi fyzickou osobou a státem. Vyznačuje se stabilitou, je relativně trvalý a nemění se ani pobytem občana v cizině.


53

Není omezen v čase ani prostoru. Při pobytu v cizině požívá občan práva diplomatické ochrany, které stát realizuje prostřednictvím svých diplomatických a konzulárních zastoupení. Na osoby, které se nalézají v tomto svazku, na státní občany, se vztahuje právní řád státu v plném rozsahu. cizinci požívají těchto práv podle čl. 42 Listiny základních práv a svobod, pokud nesou přiznány výslovně občanům.

Státní občanství ČR se nabývá:

narozením - §3; b) osvojením - §3a; c) určením otcovství - §4; d) nalezením na území ČR - §5; e) prohlášením - §6 nebo §18a; f) udělením - §7 až 12. První čtyři způsoby nabývání občanství se týkají nezletilých osob, ostatní osob zletilých.

Narozením § 3

Dítě nabývá narozením státní občanství ČR je-li alespoň jeden rodič státním občanem ČR; nebo jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (bezdomovci), alespoň jeden z nich má trvalý pobyt na území ČR.

Osvojením § 3a

Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, nabývá státního občanství ČR dnem právní moci rozsudku o osvojení.

Určením otcovství § 4

Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem ČR, nabývá státní občanství ČR dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství; nebo dnem právní moci rozsudku o určení otcovství.

Nalezením na území ČR § 5

Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území ČR je jejím občanem, pokud se neprokáže, že narozením nabyla státní občanství jiného státu.

Prohlášením § 6

Fyzická osoba, která byla 31. prosince 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní republiky, ale neměla ani státní občanství ČR ani SR, si může zvolit státní občanství ČR prohlášením. Samostatně může prohlášení učinit nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let. Rodiče, případně jeden z nich, mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, nebo mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení. Pokud prohlášení činí jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství ČR, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.Potomci fyzické osoby, která byla k 31. 12 1992 státním občanem ČSFR, ale neměla státní občanství ČR ani SR, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní občanství ČR prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství.


54

Prohlášení se činí u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátu těchto měst, příslušného podle místa trvalého bydliště osoby, která prohlášení činí. V cizině se toto prohlášení činí před zastupitelským úřadem ČR. Příslušný úřad vydá o prohlášení osvědčení.

Udělením § 7

Udělit občanství je možné fyzické osobě starší 15 let a to na její žádost, pokud splňuje současně čtyři podmínky a) má na území ČR ke dni podání žádosti po dobu nejméně 5 let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje; b) prokáže, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství nebo prokáže, že pozbyl dosavadní státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR; c) nebyl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin; d) prokáže znalost českého jazyka. Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státních občanství ČR. K žádosti o udělení státního občanství žadatel připojí: rodný list, pokud uzavřel manželství, i oddací list, případně doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela; dále doklad o tom, že nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství, pokud nejde o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR; a výpis z rejstříku trestů, jde-li o žadatele staršího 15 let, tento doklad nesmí být starší šesti měsíců.; a životopis. Rodiče, případně jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti připojí rodný list dítěte, souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství dítěte, doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství. Státní občanství ČR je možné za žádost zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let samostatně. K žádosti se přiloží výše uvedené doklady.

Stát. občanství ČR uděluje ministerstvo vnitra ČR; žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství ČR. Žádost se podává u okresního úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem SROV. Okresní úřad zašle žádost Ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání. Minist. vnitra je povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu. Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla Minist. vnitra. Ministerstvo o žádosti rozhodne do 90 dnů od zahájení správního řízení.

Prominutí podmínek k udělení státního občanství ČR

Ministerstvo vnitra může prominout podmínku nejméně 5 let trvalého pobytu, má-li žadatel na území ČR povolen trvalý pobyt a a) narodil se an území ČR, nebo b) žije na území ČR nepřetržitě alespoň 10 let, nebo c) měl v minulosti státní občanství ČR, případně státní občanství ČSFR, nebo d) byl osvojen státním občanem ČR, nebo e) jeho manžel (manželka) je státním občanem ČR, nebo f) jeho alespoň jeden z rodičů je státním občanem ČR, nebo g) přesídlil do ČR do 31. 12 1994 na základě pozvání vlády, nebo h) je bezdomovcem nebo má na území ČR přiznáno postavení uprchlíka.


55

Ministerstvo vnitra může také prominout podmínku pozbytí dosavadního státního občanství, pokud se žadatel na území ČR oprávněně zdržoval po dobu nejméně pěti let a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku nebo pokud tento stát odmítá vydat o tomto propuštění doklad nebo by žadatel podáním žádosti o propuštění ze státního svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování; nebo se oprávněně zdržoval na území ČR po dobu nejméně 20 let, nejde-li o žadatele, kteří měli ke dni 31.12.1992 státní občanství ČSFR.

V případech hodných zvláštního zřetele může Ministerstvo vnitra prominout i podmínku znalosti českého jazyka.

Státní občanství se nabývá dnem složení státoobčanského slibu, a to před přednostou okresního úřadu. V hlavním městě Praze před tajemníkem obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst příslušného podle místa jejího trvalého pobytu a v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu ČR. Minist. vnitra může složení slibu prominout a pak se občanství získává dnem právní moci rozhodnutí o prominutí slibu.

Pozbývání státního občanství

Státní občanství ČR se pozbývá: a) prohlášením § 16; nebo b) nabytím cizího státního občanství (§ 18) s výjimkou případů, kdy nabytí cizího státního občanství dojde v souvislosti s uzavřením manželství nebo s osvojením dítěte.

Prohlášení § 16

Státní občan ČR, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let prohlásit, že se vzdává státního občanství ČR. Prohlášení se činí před zastupitelským úřadem ČR. Žadatel v něm uvede kdy nabyl cizí státní občanství; místo posledního trvalého pobytu na území ČR nebo že nikdy takový pobyt neměl. K prohlášení připojí doklad o státním občanství ČR a doklad o tom, že nabyl státní občanství ČR. Radiče (rodič) mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let, které je státním občanem ČR a současně občanem cizího státu. K prohlášení připojí: rodný list dítěte, souhlas druhého rodiče a doklad o tom, že dítě nabylo státní občanství cizího státu. Zastupitelský úřad ČR vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství ČR.

Nabytí cizího státního občanství § 18

Státní občan ČR pozbývá státní občanství ČR okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením.

Státní občanství ČR v souvislosti se zánikem ČSFR

Fyzická osoba, která měla k 31.12.1992 státní občanství ČSFR a která nabyla volbou státní občanství SR v době od 1.1.1993 do 31.12.1993, se pokládá za státního občana ČR, pokud se neprokáže, že toto občanství podle zákona o občanství pozbyla po provedení volby občanství SROV. Státní občan ČR, který měl


56

k 31.12.1992 státní občanství ČSFR, nepozbude nabytím státního občanství SR státní občanství ČR. Fyzická osoba, která měla k 31.12.1992 státní občanství ČSFR, která nebyla státním občanem ČR a která měla na území ČR trvalý pobyl ke dni 31.12.1992 a tento pobyt dosud trvá nebo která od tohoto data až dosud žije trvale na území ČR, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství ČR. Prohlášení se činí před okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu. Rodiče (rodič) mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let nebo mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení. Státní občanství ČR se pak nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství ČR prohlášením.

nabytí státního občanství ČR oznámí příslušný okresní úřad ohlašovně místa trvalého pobytu nebo místa, kde fyzcká osoba trvale žije; policii ČR, okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správ+, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti a ministerstvu vnitra.

Pobyt cizinc ů na území ČR

zákon č. 326/1999 Sb.

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem ČR. Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly a je povinen podrobit se hraniční kontrole. Cizinec smí vstoupit na území ČR, pobývat na něm a vycestovat z území do zahraničí jen s platným cestovním dokladem opatřeným vízem ČR, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Překročit státní hranice lze jenom na hraničních přechodech určených pro mezinárodní cestovní styk. Na požádání policie je cizinec při hraniční kontrole povinen: 1.předložit tyto doklady: cestovní pas, platné vízum ČR, doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§13) nebo ověřené pozvání ne starší než 90 dnů ode dne jeho ověření policií, doklad o zdravotním pojištění, doklad o zajištění ubytování, vízum státu, který je cílem jeho cesty. 2. prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§12). 3. vyplnit a podepsat hraniční průvodku a opatřit ji fotografií. 4. sdělit údaje v rozsahu žádosti o udělení víza (§54).

Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany

Cizinci, který žádá při hraniční kontrole o dočasnou ochranu, policie: 1. udělí vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, 2. vydá hraniční průvodku a vyznačí do ní vízum, 3. stanoví cizinci místo pobytu na území a druh přepravy do místa pobytu, 4. upozorní cizince odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti uděleného 3 denního víza.

Prostředky k pobytu na území

Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje předložením:

peněžních prostředků alespoň ve výši


57

0,5 násobku životního minima k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů

15 násobku částky uvedeného životního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima.

50 násobku částky živ. minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů

dokladu, který potvrzuje zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně

Zajištění prostředků k pobytu lze místo uvedených peněžních prostředků prokázat:

výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince

jiným dokladem, např. platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou

Cizinec, který bude na území studovat může jako doklad o zajištění prostředků pobytu předložit

závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky živ. minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu

doklad tom, že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny přijímací organizací, školou.

Pokud částka uvedená v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví, který pokrývá chybějící rozdíl. Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků v poloviční výši.

Pozvání

V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady: 1. spojené s obživou cizince po dobu pobytu, 2. spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu, 3. spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu, 4. vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění

Druhy pobytu na území

A Přechodný pobyt

1. bez víza : cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva o zrušení vízové povinnosti, nebo pokud tak stanoví vláda svým nařízením, nebo je-li ve výkonu vazby umístěn v policejní cele, nebo mladší 15 let po dobu hospitalizace.


58

2. na základ ě uděleného víza:

a) krátkodobého : výjezdní, průjezdní, letištní, k pobytu do 90 dnů

Výjezdní vízum - uděluje ho a vyznačuje policie, a to na žádost cizince, který pobývá na území bez víza nebo z moci úřední. Doba platnosti je 60 dnů. Opravňuje cizince k pobytu na území na dobu v něm stanovenou a k vycestování z území. Žádost o udělení výjezdního víza lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů před uplynutím dosavadní doby pobytu na území. Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, fotografie, prostředky k pobytu na území nebo ověřené pozvání, doklad o zajištění nákladů spojených s vycestováním z území.

Průjezdní vízum - uděluje ho diplomatická mise nebo zastupitelský úřad ČR na žádost cizince, který hodlá projíždět územím. Doba platnosti je 90 dnů.

Druhy: a) jednosměrné – opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů; b) obousměrné – opravňuje cizince k dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů; c) bez omezení počtu cest – opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů. Žádost o vízum lze ve výjimečných případech podat na hraničním přechodu. Náležitosti k udělení víza: cestovní doklad, vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty, prostředky k pobytu na území, prokázání zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, fotografie, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu.

Letištní vízum - uděluje ho zastupitelský úřad na žádost cizince, který je nucen z důvodů čekání na letecký spoj pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. Doba platnosti víza je 90 dnů.

Druhy: a) jednosměrné – opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký sppoj uvedený v letence; b) obousměrné – opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence.

Bez letištního víza mohou v tranzitním prostoru pobývat držitelé diplomatických, služebních, úředních nebo zvláštních pasů, členové posádek letadel a občané států, pro které prováděcí právní předpis nestanoví jinak. Náležitosti k žádosti o vízum: cestovní doklad, vízum státu, který je cílem jeho cesty, fotografie, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu, letenka na letecký spoj.

Vízum k pobytu do 90 dnů -uděluje ho zastupitelský úřad na žádost jedince. Doba platnosti víza je 180 dnů. Zastupitelský úřad vízum uděluje jako jednorázové nebo vícenásobné. Vízum opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 90 dnů. Policii na hraničním přechodu zle požádat o udělení víza za účelem účasti nařízení u orgánů státu nebo účasti na pohřbu blízké osoby nebo likvidace živelné pohromy nebo zvlášť závažné havárie na území či pobytu na území ve veřejném zájmu ČR. Vízum udělené z těchto důvodů opravňuje k pobytu na území nejdéle na 5 dnů. Ve vízu se uvádí účel pobytu. Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu, fotografie, policií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území, doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, peněžitá částka ve výši nákladů spojených s vycestováním z území, další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti. K žádosti o udělení


59

víza k pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit: povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce ČR, cestovní doklad, fotografie, peněžitou částku ve výši nákladů spojených s vycestováním z území, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, doklad o zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Dobu pobytu na žádost cizince prodlouží policie. Cizinec musí podat žádost v době platnosti víza a předložit náležitosti stejné jako k žádosti o udělení víza s výjimkou fotografií.

b) dlouhodobého : k pobytu nad 90 dnů, za účelem strpění pobytu, za účelem dočasné ochrany

Vízum k pobytu nad 90 dnů -uděluje ho policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území vyžadujícím pobyt delší než 90 dnů. Zastupitelský úřad uvede ve vízu účel pobytu. Doba platnosti víza je 365 dnů. Pokud bylo vízum uděleno za účelem zaměstnání, stanoví se doba platnosti na dobu výkonu zaměstnání uvedenou v povolení zaměstnání. Doba výkonu zaměstnání uvedená v povolení musí být delší než 90 dnů. Pokud lze sledovaného účelu dosáhnout pobytem na území v době kratší než je platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví policie dobu pobytu podle doby potřebné k dosažení tohoto účelu. Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, doklad potvrzující účel pobytu na území, prostředky k pobytu na území, doklad s ověřeným podpisem ubytovatele obsahující jeho souhlas s ubytováním cizince po dobu jeho pobytu na území, doklad o zdravotním pojištění, výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem, fotografie. K žádosti o udělení víza za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání, cestovní doklad, doklad o ubytování, výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad z domovského státu, fotografie, doklad o zdravotním pojištění.

Žádost o udělení víza lze podat v českém jazyce na území policií za podmínky, že cizinec tuto žádost podává k průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů vydaného za účelem společného soužití rodiny a žádá o udělení víza za jiným účelem. S výjimkou víza za účelem zaměstnání a za účelem podnikání.

Policie opakovaně prodlouží dobu platnosti víza pobytu o 365 dnů za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno. Cizinci, kterému je při pobytu na území vydáno povolení k zaměstnání opakovaně, prodlouží policie dobu platnosti víza k pobytu na dobu výkonu opakovaně povoleného zaměstnání. K žádosti o prodloužení doby platnosti víza se předpokládají stejné náležitost jako při žádosti o udělení víza s výjimkou fotografie a obdobného dokladu domovského státu, jako výpis z evidence rejstříku trestů. K žádosti o prodloužení doby platnosti víza uděleného za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu ČR o zaplacení daně z příjmů a potvrzení orgánů ČSSZ o zaplacení sociálního pojištění za poslední období.

Policie zruší platnost víza, jestliže cizince byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo neplní účel, pro který bylo vízum uděleno nebo o zrušení platnosti víza požádá.

Vízum za účelem strpění pobytu -uděluje ho policie na žádost cizince, pokud brání jeho vycestování z území překážka na jeho vůli nezávisle nebo cizinci, jehož vycestování není možné. Dobu platnosti víza stanoví policie na dobu nezbytně


60

nutnou, nejdéle však na 365 dní. Dobu platnosti je možné opakovaně prodloužit. Náležitosti k žádosti o udělení víza: cestovní doklad, ověřená kopie dokladu, který potvrzuje existenci důvodu pro udělení víza, fotografie. Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza nejpozději do 3 dnů po odpadnutí překážky vycestování, která byla na jeho vůli nezávislá nebo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů po odpadnutí překážky vycestování. policie zruší platnost víza, jestliže pominuly důvody, pro které bylo vízum uděleno a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve výše uvedené lhůtě. Policie po zrušení platnosti víza udělí výjezdní vízum a cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním vízem.

Vízum za účelem dočasné ochrany - cizinci, který požádá při hraniční kontrole o dočasnou ochranu, policie udělí vízum k pobytu do 90 dnů opravňující cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů, dále vydá hraniční průvodku a vyznačí do ní vízum, stanoví cizinci místo pobytu na území a druh přepravy do místa pobytu, dále upozorní cizince odpovídajícím způsobem na jeho oprávnění požádat o vízum za účelem dočasné ochrany v době platnosti udělení 3 denního víza. Vízum uděluje policie na žádost cizinci, který prchá ze státu, jehož je občanem nebo ze státu, který mu přiznal azyl nebo ze státu posledního trvalého bydliště před ozbrojeným konfliktem, občanskou válkou nebo stálým násilím, nebo z důvodu soustavného nebo hromadného porušení lidských práv, nebo z důvodu soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo z náboženských důvodů. Toto vízum uděluje policie na žádost i manželu nebo svobodnému dítěti mladšího 18 let cizince, kterému byla dočasná ochrana již poskytnuta nebo potomku tohoto cizince staršímu 18 let, pokud není schopen se sám uživit. Příbuzenský vztah je cizinec povinen prokázat oddacím listem nebo rodným listem dítěte. Pokud nemůže tento doklad předložit z důvodů na jeho vůli nezávislých, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením. U potomka staršího 18 let je cizinec povinen prokázat také závislost tohoto potomka na jeho péči. Pokud si cizinec nemůže zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo. Pokud ubytovaný cizinec nemůže nést náklady spojené se vstupem a pobytem na území, nese tyto náklady ministerstvo. Cizinec, kterému poskytnuta dočasná ochrana a je hlášen k pobytu mimo pobytové střediska si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. Na jeho žádost je mu poskytnut finanční příspěvek až do výše životního minima, s ohledem na prokázané osobní a majetkové poměry. Žádost se podává místně příslušnému úřadu. O žádosti rozhoduje ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácá místně příslušný okresní úřad. Finanční příspěvek zahrnuje příspěvek na zajištění výživy a ostatních osobních potřeb, dále příspěvek na dietní stravování, a příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost. Cizinec se pro účely zaměstnání a studia považuje po dobu platnosti víza za účelem dočasné ochrany za cizince s povoleným trvalým pobytem. Pracovníci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsou oprávnění osobně jednat s cizincem, kterému bylo uděleno vízum za účelem dočasné ochrany.

Pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

Diplomatické vízum je vízum udělené cizinci na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako „Diplomatické vízum“. Vyznačuje se do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá diplomatických imunit a výsad.


61

Zvláštní vízum je vízum udělené cizinci za účelem služebního pobytu na území na základě oficiální žádosti (nóty) a označené jako „Zvláštní vízum“.Vyznačuje se do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince.

Zastupitelský úřad uděluje diplomatické vízum a zvláštní vízum v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí uděluje a vyznačuje tyto víza na území. Víza se udělují s platností na dobu výkonu diplomatické nebo kozulární funkce nebo na dobu trvání pobytu za služebním účelem.

B Trvalý pobyt

1. na základ ě povolení k pobytu

o povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec:

a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem ČR, který má na území hlášen trvalý pobyt za podmínky, že cizinec je manželem státního občana ČR; nebo osamělým rodičem starším 70 let státního občana ČR a tento občan je starší 18 let; nebo nezletilým dítětem státního občana ČR a byl po rozvodu manželství rozhodnutím soudu svěřen do jeho péče; nebo zletilým dítětem státního občana ČR a tento občan je osamělý a starší 70 let; nebo osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem ČR, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem ČR svěřeno do náhradní rodinné péče; nebo nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem ČR.

b) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele

c) jehož pobyt na území je v zahraničně politickém zájmu ČR

O povolení k trvalému pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na vízum za účelem dočasné ochrany oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem k povolení k pobytu za podmínky, že cizinec, který žádá o toto povolení je jeho manželem po dobu nejméně 5 let; nebo je nezletilým svobodným dítětem svěřeným do péče držitele povolení k pobytu nebo zletilým dítětem závislým na jeho péči; nebo je osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu. Cizinec je oprávněn podat žádost na zastupitelském úřadě. Na území ČR může podat žádost cizinec, který na tomto území pobývá na dlouhodobé vízum; nebo je manželem nebo svobodným dítětem mladším 18 let státního občana ČR. Náležitosti k žádosti o povolení pobytu: cestovní doklad, výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad z domovského státu, fotografie, listinný doklad potvrzující účel pobytu na území, doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, doklad s ověřeným podpisem obsahující souhlas osoby, že ubytuje cizince na území.


62

2. pobyt cizince sv ěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím p říslušného orgánu

Cizinec svěřený do náhradní výchovy je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň 1 fyzická osoba, které je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je dítě umístěno. Oprávnění vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy. policie vydá cizinci potvrzení oprávnění trvalého pobytu na území. Do dosažení 15 let může cizinec pobývat na území bez cestovního dokladu.

Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce (nejdéle po dobu 60 dnů) za přechodný za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen podat žádost o zapsání narozeného cizince do víza. pobývá-li zákonný zástupce na území na základě povolení k pobytu, je povinen podat za narozeného cizince žádost k policii o udělení víza k pobytu nad 90 dnů. V případě podání žádosti o udělení povolení k pobytu se pobyt narozeného cizince po dobu řízení považuje za přechodný. K žádosti je zákonný zástupce povinen předložit: cestovní doklad dítěte, příp. vlastní cestovní doklad, ve kterém je dítě napsáno, rodný list dítěte a doklad o zdravotním pojištění.

Problematika uprchlík ů na území ČR

zákon č. 325/1999 Sb. o azylu

Bezpečná země původu – stát, jehož je cizinec státním občanem nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště:

v němž státní moc dodržuje lidská práva

který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v zákoně o azylu § 12

který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách

který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv

Bezpečná třetí země – stát jiný než stát, jeho je cizinec státním občanem nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého pobytu, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud a) na něj lze vztáhnout překážky vycestování - § 91; b) cizinec jeho územím pouze projížděl.

Azylant- cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu


63

Pronásledování – ohrožení života nebo svobody, opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, která jsou prováděna, podporována nebo trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem nebo ve státu posledního trvalého pobytu, v případě osoby bez státního občanství.

Trvalé bydliště – stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

Azylové zařízení – přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko

Prohlášení o úmyslu požádat o azyl

Prohlášení o úmyslu požádat o azyl je písemný nebo jiný projev vůle cizincem ze kterého je zřejmé, že cizinec hledá v ČR ochranu před pronásledováním. Cizinec, který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o azylu na hraničním přechodu policií. Policie mu povolí vstup na území udělením víza za účelem vstupu (vstupní vízum) do cestovního dokladu nebo do hraniční průvodky. Opravňuje ho k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska. Tam se dopraví cizinec sám, nebo je-li to nutné (zdravotní stav, věk), dopraví ho tam policie. Náklady spojené s dopravou cizince do přijímacího střediska hradí ministerstvo. V přijímacím středisku je oprávněn učinit prohlášení o azylu cizinec, který vstoupil nebo pobývá na území, aniž splnil podmínky vstupu nebo pobytu podle zvláštního právního předpisu (zákon o pobytu cizinců na území ČR) nebo který na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu (zákon o pobytu cizinců na území ČR). Policie po příjezdu cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, do přijímacího střediska prodlouží v případě potřeby dobu pobytu na vstupní vízum do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení. cizinci, který učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, udělí policie vstupní vízum, které ho opravňuje k pobytu do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu.

Řízení o azylu

K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo. Účastníkem řízení je a) cizinec, který žádá o udělení azylu v ČR, b) cizinec, jemuž byl azyl udělen a bylo zahájeno řízení o jeho odnětí.

Účastník řízení má právo nechat se po celou dobu řízení zastupovat se na základě plné moci s ověřeným podpisem tohoto účastníka. Má také právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzikou osobu, která se zabývá poskytováním právní pomoci uprchlíků. Má právo jednat v řízení v mateřském jazyce nebo se svým souhlasem v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tímto účelem poskytne ministerstvo účastníkovi bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení. Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu. Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva nebo na návrh azylanta. Cizinci, který podal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie vízum za účelem řízení o udělení azylu. Vízum opravňuje cizince k pobytu po dobu 60 dnů; dobu


64

pobytu policie za žádost cizince prodlouží vždy o 60 dnů. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o azylu.

Průběh řízení o udělení azylu

ministerstvo vyzve bez zbytečného odkladu cizince, který učinil prohlášení o azylu, k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu a ve výzvě mu k tomu stanoví lhůtu. Návrh na zahájení řízení lze podat pouze v přijímacím středisku. Cizinec je povinen při podání návrhu odevzdat svůj cestovní doklad. Pokud cizinec návrh na zahájení řízení nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé, ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad. Policie mu udělí výjezdní vízum. Pokud se narodí dítě účastníkovi řízení nebo azylantovi, má právo do 3 měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že se toto dítě narodilo a pobývá na území ČR.

Pohovor

Pověřený pracovník provede s účastníkem řízení za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor s účastníkem řízení. O provedení pohovoru sepíše protokol. Účastník řízení je povinen dostavit se k tomuto pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo. Pokud se opakovaně k pohovoru bez vážných důvodů nedostaví, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní.

Zastavení řízení

Řízení se zastaví, jestliže

účastník řízení vzal návrh na jeho zahájení zpět

odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva

účastník řízení v průběhu řízení zemřel

účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru

účastník řízení neodstranil v stanovené lhůtě vady návrhu

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže byl účastník vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil nedostatky; nebo jestliže se nemůže účastník řízení ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů řízení zúčastnit.

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Pokud nelze vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit.

Rozklad


65

Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat do 15 dnů ode dne rozhodnutí rozklad. Rozhoduje o něm ministr vnitra na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3:4, kteří jsou státními občany ČR.

Žaloba

Žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Podání žaloby má odkladný účinek. Cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo zastavení řízení, udělí příslušný odbor cizinecké a pohraniční policie vízum za účelem strpění pobytu. Opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dní. Na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. Nemůže-li si cizinec zajistit ubytování, zajistí mu ho ministerstvo. Náklady spojené s pobytem na území si hradí cizinec z vlastních prostředků. Lze mu s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima. O žádosti rozhoduje ministerstvo a finanční příspěvek vyplácí příslušný okresní úřad.

Cizinec, který obdržel rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu, je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po doručení rozhodnutí. Povinnost ukončit pobyt neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního předpisu.

Důvody udělení azylu

cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod

má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Zvláštní důvody udělení azylu

manželi azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody pro udělení.

rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení nebudou zjištěny důvody pro udělení.

Cizinci se musí po celou dobu řízení o azylu zdržovat na území ČR.

Azyl z humanitárních důvodů

Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu nebudou zjištěny důvody pro udělení.

Důvody vylučující udělení azylu


66

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny potřebné důvody k udělení, ale je důvodné podezření, že cizinec: a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů

b) dopustil se před podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území

c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíly OSN

Návrh se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu:

uvádí pouze ekonomické důvody

uvádí úmyslně nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést

žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze

v opakovaně podaném návrhu uvede podobné důvody jako v návrhu předchozím

přichází ze státu, který ČR považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu

má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze státu, jehož státní občanství má

Důvody odnětí azylu

uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel podstatné skutečnosti

byl mu udělen azyl nebo povolení k trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě

dobrovolně využil ochrany státu, jehož je státním občanem

dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil

nabyl nové státní občanství a má proto možnost použít ochrany tohoto státu

dobrovolně pobývá ve státě, který opustil

důvody pro udělení azylu pominuly

Azyl zaniká

1.smrtí azylanta, 2. udělením státního občanství ČR, 3. písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu, 4. odnětím podle § 17.

Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu

V přijímacím nebo pobytovém středisku se poskytne cizinci bezplatně ubytování, strava, kapesné, případně další služby. Pokud mu to dovolují majetkové a finanční poměry, je uvedené služby povinen hradit zcela nebo zčásti. Účastník řízení, který je hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s pobytem na


67

území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče. Je povinen se přihlásit odboru cizinecké a pohraniční policie do 3 dnů od zahájení řízení. Lze mu s ohledem na jeho majetkové a finanční poměry na jeho žádost poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima. Žádost se podává místně příslušnému okresnímu úřadu. Ten také příspěvek vyplácí. Účastník řízení je povinen strpět potřebnou dobu ubytování v přijímacím středisku. Nesmí přijímací středisko opustit do dokončení potřebných úkonů. Cizinec obdrží od ministerstva průkaz účastníka řízení o udělení azylu, který je platný po dobu řízení o azylu. Obsahuje údaje o totožnosti účastníka řízení, o jeho státním občanství, místě ubytování, o uděleném vízu a o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou také účastníky řízení o azyl.

Azylant

Účastník řízení o udělení azylu, který obdržel rozhodnutí o udělení azylu se stává azylantem. Je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u příslušného odboru cizinecké a pohraniční policie do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o azylu. Azylant je oprávněn k trvalému pobytu na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle hlášeného trvalého pobytu azylanta vydá azylantovi průkaz povolení k pobytu azylanta. Je to veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného trvalého pobytu na území. Na žádost azylanta zapíše do průkazu policie údaje o jeho dětech mladších 15 let. Doba platnosti průkazu je 2 roky. Dobu platnosti tohoto průkazu lze opakovaně prodloužit o dva roky. Azylant je povinen prokazovat průkazem příslušným orgánům svou totožnost a požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu, pokud ztratil dosavadní svou platnost. Odbor cizinecké a pohraniční policie vydá azylantovi na jeho žádost cestovní doklad. Jeho platnost je 2 roky a lze ji opakovaně prodloužit, celková platnost nesmí přesáhnout 10 let. Územní platnost zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem. Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti nového zákona o azylu se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona. Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti nového zákona o azylu považuje za azylanta podle tohoto zákona.

Azylová zařízení

Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.

Přijímací středisko – slouží k ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby provedení potřebných úkonů (§ 46). Je provozováno ministerstvem.

Pobytové středisko – slouží ubytování účastníka řízení o udělení azylu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Je provozováno ministerstvem nebo právnickou osobou v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.

Integrační azylové středisko – slouží k přechodnému ubytování cizinců, kterým byl udělen azyl. Je provozováno stejným způsobem jeho pobytové středisko.

stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obci příspěvek k částečné úhradě nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením v jejím území.


68

Státní integrační program

Je to program zaměřený na pomoc azylantů, při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka. V oblasti zajištění trvalého bydlení se realizuje formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi ministerstvem. V oblasti získání znalosti českého jazyka realizuje Ministerstvo školství integrační program formou bezplatného jazykového kurzu. ministerstvo školství učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne udělení azylu.

Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky

Má právo vyžádat si od ministerstva informace o počtu zahájených řízení. Ministerstvo, případně další orgány státu nebo orgány veřejné správy, umožní pověřenému zástupci na jeho žádost a bez průtahů kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt, dále nahlížet do spisů účastníka řízení a dále být přítomen při pohovoru a ústním jednání. Účastník řízení má právo být po celou dobu řízení ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů.

Blansko, podzim 2003

JUDr. Marta Šosová, OCH Blansko

/neprošlo jazykovou ani redakční úpravou/

Právní minimumgymhost.cz/old/download/specped/pravni_minimum.pdf · 2008-03-13 · Tříd ění...

Documents

Transcript of Právní minimumgymhost.cz/old/download/specped/pravni_minimum.pdf · 2008-03-13 · Tříd ění...