Iacute OP R O S I N E C

1951

HVĚZDO JComiacuteťaacutecft

( t m p

fS e c a fa u fetgtfa|ottgtctiacutepa p at i v aacute t t ř y a p r o r m n y w Q w t eacute

e febau pťmaffely5 roj(icrtyacuted) $yt fiorqf febrarto

OJIacute^Qtiacuteg (šrnfřaOiacuteaťownťjctehoi (5rgtřforM

v r v

R I S E H VR X X X I I Č 10

P R O S I N E C 1951

fttDIacute

D r H u b e r t S l o u k a

s členy redakčniacuteho kruhu

D r J B o u š k a D r Z B o c h n iacuteč e k

D r B Š t e r n b e r k doc D r Zaacute- t o p e k L L a n d o v aacute - Š t y c h o v A D r V R u m l J a r U r b a n A H r u Sk a

red M u s il L Č e r n yacute D r J Doshyl e j š iacute D rV G uth mjr K H o r k a

K N o v aacute k

Přiacutespěvky do časopisu zasiacutelejte na redakci bdquo Ř iacuteš e H v ě z d Praha IV- Petřiacuten nebo přiacutemo členům redakčniacuteshy

ho kruhu

Obr na obaacutelceTitulniacute list knihy Matěje Grylla z Gryllova (1551 mdash 1611) rakovnickeacuteho rodaacuteka v ktereacute popisuje různeacute komet a naacutesledky jejich vlivu na lidi a na Zemi Ačkoliv je kniha převaacutežně astrologickho obsahu dokazuje svou astronomickou čaacutestiacute naši časnou astroshynomickou činnost

R iacuteš E H V Eacute Z D vychaacuteziacute desetkraacutet ročně prvyacute den v měsiacuteci mimo červenec a srpen D otazy ob jednaacutevky a reklamace tyacutek a jiacutec iacute se časopisu vy řizu je adm inistrace Reklamace chybějiacuteciacutech Gisel se přijiacutem a jiacute a v y řizu jiacute do 15 každeacuteho měshysiacutece Redakčniacute uzaacutevěrka čiacutesla 10 každeacuteho měshysiacutece Rukopisy se nevracejiacute za odbornou spraacutevshynost přiacutespěvku odpoviacutedaacute autor K e všem piacutesemshynyacutem dotazňm přiložte znaacutemku na odpověď

Ročniacute p řed p latn eacute 120 KčsC en a č iacutes la 12 Kčs

OBSAH

Co noveacuteho v astronomii mdash Velshykeacute uacutespěchy sovětskeacute slunečniacute fysiky mdash K Tuček Českosloshyvenskeacute meteority a jejich vyacuteshyznam mdash Dr Hubert Slouka Nova opět nalezenaacute mdash Akadeshymik O J Šmidt Vznik planet a jejich souputniacuteků mdash Ze žishyvota hvězdaacuteřů mdash Zpraacutevy sekciacute mdash Zpraacutevy odboček mdash Noveacute knihy a publikace

C O f lE P Iacute K A I I H E

H t O H O B O rO 11 aC TD O H O M H H mdash

y c n e x i i coBeTCKOň cojiHeHHOiiacute $ h b h k h mdash K T v iacutee K H e x o cn o - naijKHe Meioop iiTb i mdash f l p F

C jio y n a CHOsa OTKptrraH h o- B a a 3B e3^a S g e 178 3 ldquo mdash A k O H IIIm h at B03HHKH0BeHne n jia ireT w hx cnym H K O B mdash 113 gtkh3hh acTi)0n 0M0 B mdash CooCm e- Hl-IH CeKIlHli mdash COOSmeHHH o5-

c e p B a T o p u t i mdash H o b m h e h u t h

CONTENTS

Astronomiacutecal News mdash Pro- gress of Soviet Solar Physics mdash K Tuček Czechoslovak Me- teorites mdash Dr Hubert Slouka Discovery of the Old Nova Sgre 1783 mdash O J Schmidt The Origin of Planets and their Sa- tellites mdash Reports from our Sections mdash Reports from our Observatories mdash New books and publiacutecations

E Z D

Rědakce a a d m in is t ra c e Praha IV -P e tř in Lidovaacute hvězdaacuterna Štefaacutenikova

CO NOVEacuteHO V ASTRONOM IIa vědaacutech přiacutebuznyacutech

Iacute I Iacute S E H V f i l D i 10

Prosinec 1951

I t Iacute D Iacute Dr H S L O V K A

Kraacutesnaacute severniacute zaacuteře byla u naacutes pozorovaacutena 28 řiacutejna t r od 19h až do 21h Objevila se na severozaacutepadě kde napřed vytryskl slabyacute zelenavyacute paprsek kteryacute se rozšiacuteřil v světle zelenavě-modreacute zaacuteřeniacute a nad niacutem se objevila rudaacute zaacuteře kteraacute přesahovala Velkyacute vůz až na severovyacutechod Intensita zabarveniacute se měnila občas se objevily noveacute světelneacute paacutesy a chviacutelemi vytryskly od severu snopce bělavě růžovyacutech paprsků tiacutekaz pozvolna slaacutebl a zanikl po 21h Na poshyvrchu Slunce byly jen dvě maleacute slunečniacute skvrny a nutno proto zjev přisouditi s určitou pravděpodobnostiacute protuberančniacutemu vyacuteshybuchu kteryacute v tu dobu asi nastal Děkujeme všem dopisovatelům za zaslaneacute zpraacutevy a prosiacuteme naše členy a čtenaacuteře aby neopomeshynuli naacutem takovyacute uacutekaz co nejdřiacuteve piacutesemně hlaacutesit Neniacute vyloushyčeno že podobnyacute zjev byť i třebas ne tak intensivniacute se bude po jednom otočeniacute Slunce znovu opakovatNovyacute Jup iterův měsiacutec Na zaacutekladě šesti změřenyacutech poloh na sniacutemciacutech zhotovenyacutech D r Leland E Cunninghamem byla vyposhyčiacutetaacutena provisorniacute draacuteha z ktereacute lze již s určitostiacute usuzovat že nejde o novou planetku nyacutebrž o Jupiterův měsiacutec Odvozeneacute eleshymenty se však značně podobajiacute elementům desaacuteteacuteho měsiacutece Jushypiterova a bude třeba dalšiacutech pozorovaacuteniacute aby se rozhodlo zda vskutku jde o novyacute měsiacutec a ne o znovunalezeniacute desaacuteteacuteho kteryacute je rovněž nepatrneacute jasnosti 19m (Zpraacuteva z 30 řiacutejna)Noveacute rychle pohybujiacuteciacute se těleso Arend-Rigaux 1951 SA neznaacutemeacute podstaty objevili Dr S A r e n d a D r R i g a u x 27 zaacuteřiacute v soushyhvězdiacute R y b odkud se pohybovalo směrem severozaacutepadniacutem k hvězdě A 1 g e n i b (- Pegasus) Hvězdnaacute velikost 14trade Pravděshypodobně jde o některou dřiacuteve již objevenou a později ztracenou planetku Podobneacute dosud neidentifikovaneacute těleso je objekt W i 1- s o n - M i n k o w s k i 1951 RA ktereacute bylo naposledy pozoroshyvaacuteno L B o y e r e m v AlžiacuteruDalšiacute zpraacuteva o Jupiterově noveacutem měsiacuteci z 6 listopadu přinaacutešiacute vyshyjasněniacute v teacuteto otaacutezce Vyacutepočtem dokaacutezal D r P M u s e n z hvězshydaacuterny Cincinnati že Nicholsonem objevenyacute měsiacutec je již znaacutemyacute desaacutetyacute měsiacutec Jupiterův Podle Nicholsonova vysvětleniacute měřil tento 29 řiacutejna polohu dvou objektů Prvniacute se ztotožňuje vskutku s JX (označeniacute pro desaacutetyacute měsiacutec Jupiterův) druhyacute objekt kteryacute

byl nalezen bliacutezko polohy JX vypočiacutetaneacute na hvězdaacuterně v Cincin- nati je přece jenom s největšiacute pravděpodobnostiacute novyacute a to dvashynaacutectyacute měsiacutec Jupiterův Obtiacuteže spojeneacute s tiacutemto probleacutemem jsou proto tak velkeacute že objekty jsou 19m tedy tak nepatrneacute jasnosti že jejich sledovaacuteniacute i největšiacutemi dalekohledy pro bliacutezkost intenshysivně jasneacuteho Jupitera činiacute velkeacute potiacuteže

Kom eta Tuttle-Giacobini-Kresaacutek (1951 f) byla 60 cm reflektoshyrem astrofysikaacutelniacute observatoře na Skalnateacutem Plese čtrnaacutectkraacutete fotografovaacutena L K r e s aacute k e m a J J a n č iacute k e m a přiacuteslušneacute polohy změřeny Dr L K r e s aacute k e m a D r M P l a v c e m

Periodickaacute kometa Arendova (1951 j) byla podle pozorovaacuteniacute z konce řiacutejna konanyacutech A r e n d e m a R i g a u x e m v U c c l e 145m

Zkoum aacuteniacute tvaru a prostoroveacute orientace temnyacutech mlhovin vykoshynal sovětskyacute astronom E L R u s k o l a zjistil že z 321 temshynyacutech mlhovin Barnardova atlasu 85 maacute tvar kteryacute lze do určiteacute miacutery braacuteti jako pravidelnyacute 69 z nich jsou zhruba elipsy z nichž většina maacute maleacute sklony ke galaktickeacute rovině 16 menšiacutech mlhoshyvin maacute kulovityacute tvar Temneacute mlhoviny rotujiacute společně s celou galaktickou soustavou Tato rotace podmiňuje pozorovaneacute tvary

Sovětskaacute hvězdaacuteřka A M Rusonova zjistila přesnyacutem měřeniacutem značnyacute pohyb hvězdy BD - f 23deg123

Zkoum aacuteniacute vlivu tlaku slunečniacuteho zaacuteřeniacute na atomy plynů vodiacuteshyku helia a vaacutepniacuteku provedl sovětskyacute badatel N D D i v a r i z a uacutečelem zjištěniacute spraacutevnosti F e s e n k o v a naacutezoru že Země maacute plynnyacute chvost odvraacutecenyacute od Slunce Tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute neniacute však tak velkyacute aby atomům v nejvyššiacutech vrstvaacutech ovzdušiacute dal takoveacute zrychleniacute aby mohly uniknouti z ovzdušiacute Země Tak na přiacuteklad u vodiacuteku činiacute toto zrychleniacute ve vyacuteši 1000 km nad povrchem Země pouze několik procent zrychleniacute zemskeacute tiacuteže

Arktickaacute radioastronomickaacute observatoř zeměpisneacute šiacuteřky 69deg neb 70deg je připravovaacutena finskyacutem hvězdaacuteřem D r Jaakko Tuominem z hvězdaacuterny v Helsinkaacutech Bude pracovati na vlnoveacute deacutelce dvou metrů a jejiacute vyacutehodnaacute poloha umožniacute teacuteměř nepřetržityacute zaacuteznam slunečniacuteho zaacuteřeniacute během leacuteta

Prof Dr Zdeněk Kopal byl jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem astroshynomie na universitě v M a n c h e s t e r u Jeho vynikajiacuteciacute praacutece v oboru zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech učinily ho světoznaacutemyacutem Je dlouholetyacutem členem CAS a občasnyacutem přispiacutevatelem Řiacuteše hvězd Upřiacutemně mu všichni blahopřejeme

Velkeacute uacutespěchy sovětskeacute slunečniacute fysikyPři posledniacute konferenci solaacuterniacutech fysiků v Leningradu seacute

ukaacutezalo jak velkyacute pokrok v tomto směru astronomickeacuteho vyacuteshyzkumu byl v SSSR během posledniacutech let učiněn Konference se zuacutečastnilo 140 astronomů a geofysiků a celaacute řada meteorologů a fysiků V 34 přednaacuteškaacutech byly sjezdu předloženy noveacute praacutece ze solaacuterniacute fysiky a přiacutebuznyacutech oborů z nichž mnoheacute jsou mimoshyřaacutedně důležiteacuteho raacutezu Rovněž byl předveden prvniacute sovětskyacute proshytuberančniacute film zhotovenyacute A B S e v e r n y m z K r y m s k eacute h v ě z d aacute r n y pomociacute interferenčně-polarisačniacutech filtrů Jako index slunečniacute aktivity zcela noveacuteho druhu navrhujiacute A I L e- b e d i n s k i j a L E G u r e v i č středniacute dobu trvaacuteniacute skupin slunečniacutech skvrn Pomociacute něho lze vztah mnohyacutech geofysikaacutelniacutech uacutekazů leacutepe vyjaacutedřit než pomociacute obvykle užiacutevanyacutech relativniacutech čiacutesel B N H i m m e l f a r b z P u l k o v y považuje intensitu magnetickeacuteho pole slunečniacutech skvrn za samostatnyacute index slushynečniacute aktivity Vliv slunečniacute činnosti na atmosfeacutery planet kteryacute se musiacute projevit v jejich pohybech a změnaacutech zabarveniacute a jasshynosti ba i v struktuře mraků dokazoval B M R u b a š e v Zashyjiacutemavyacute referaacutet podal O V D o b r o v o l s k i j ze S t a l i n a - b a d u o statistickeacute zaacutevislosti objevů komet od faacuteze slunečniacuteho cyklu Nalezl zvyacutešeniacute jasnosti některyacutech komet od zvyacutešeniacute slushynečniacute činnosti O vyacutevoji Slunce na zaacutekladě jeho vnitřniacute stavby a vnitřniacuteho vyacutevoje energie za současneacuteho korpuskulaacuterniacuteho vyzashyřovaacuteniacute přednaacutešel A G M a s s e v i č z M o s k v y Zdůraznil že toto vyzařovaacuteniacute bylo během uplynulyacutech 3000 milionů let velmi intensivniacute Studiem korony se zabyacuteval I S Š k l o v s k i j z M o s k v y kteryacute zjistil že poměr koncentraciacute vodiacuteku a železa v koroně je v různyacutech dobaacutech a vyacuteškaacutech řaacutedově stejneacute velikosti jako v obracejiacuteciacute vrstvě Slunce A I L e b e d i n s k i j a L E G u r e v i č dokaacutezali ve sveacute přednaacutešce že nižšiacute chromosfeacutera se naleacutezaacute v mechanickeacute rovnovaacuteze zatiacutem co ve vyššiacute chromosfeacuteře převlaacutedajiacute turbulentniacute pohyby vznikleacute elektromagnetickyacutemi sishylami N a sjezdu byly takeacute popsaacuteny noveacute přiacutestroje pro vyacutezkum Slunce a zdůrazněna nutnost intensivniacuteho studia teacuteto pro naacuteš život tak nesmiacuterně důležiteacute nejbližšiacute hvězdy Vesmiacuteru

Pozorovatele Jupitera prosiacuteme aby věnovali pozornost rudeacute skvrně kteraacute byla na JLHŠ po prveacute v tomto roce pozorovaacutena 3 řiacutejna Skvrna je na severniacutem (dolejšiacutem) okraji jižniacuteho miacuterneacuteho paacutesu kteryacute je za teacuteto opo- sice značně intensivniacute Od 1 listopadu nabyl uacutetvar slabě růžoiveacuteho zabarshyveniacute Kresby zasiacutelejte planetaacuterniacute sekci ČAS na LHŠ Viacutetaacutena jsou zejmeacutena pozorovaacuteniacute reflektorem kteryacute leacutepe vystihne barvy než refraktor Zpracoshyvaacuteniacute pozorovaacuteniacute skvrny za celou letošniacute oposici bude uveřejněno v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel ftiacuteše hvězd Přiacute

Československeacute meteority a jejich vyacuteznamK T U Č E K

V řiacutejnoveacutem čiacutesle loňskeacuteho ročniacuteku našeho časopisu byla uveshyřejněna pozoruhodnaacute vzpomiacutenka na akademika V I V e r n a d - s k eacute h o prosluleacuteho sovětskeacuteho badatele na poli mineralogie a geochemie kterou napsal E L K r i n o v vědeckyacute sekretaacuteř Vyacute shyboru pro vyacutezkum meteoritů Akademie nauk Z člaacutenku je jasně patrno jak velkou důležitost přiklaacutedal V e r n a d s k i j soustavshyneacutemu sběru a odborneacutemu vyacutezkumu meteoritů spadlyacutech na rozshylehleacute uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu a jak se staral o zabezpečeniacute vyacuteshysledků vědeckeacute praacutece na tomto poli Tato snaha je zcela pochoshypitelnaacute uvaacutežiacuteme-li že v meteoritech maacuteme jedineacute hmotneacute doshyklady o složeniacute vesmiacuterovyacutech těles ktereacute můžeme všemi vyacutezkumshynyacutemi metodami zkoumati a srovnaacutevati tak chemickeacute složeniacute našiacute Země jako celku se složeniacutem ostatniacutech těles s nimiž naacutes spojujiacute pouze světelneacute paprsky V e r n a d s k i j jako spoluzakladatel geochemie snažil se najiti solidniacute zaacuteklad pro rozšiacuteřeniacute zaacutekonů teacuteto nauky i na vesmiacuterovaacute tělesa

Posuzujeme-li důležitost meteoritů a jejich naacutelezů s tohoto stanoviska musiacuteme se nutně zajiacutemati takeacute o osudy českoslovenshyskyacutech meteoritů ktereacute naacutem tu mohou byacutet velmi užitečnyacutem mashyteriaacutelem Můžeme hned řiacuteci že přiacuteroda nebyla k naacutem v tomto směru macechou neboť na uacutezemiacute našiacute vlasti dopadaly meteority všech druhů setkaacutevaacuteme se tu nejen s m e t e o r i c k yacute m i ž e shyl e z y a to jak oktaedrity tak i se vzaacutecnyacutem hexaedritem nyacutebrž i s m e t e o r i c k yacute m i k a m e n y zastoupenyacutemi hojnějšiacutemi chondrity i vzaacutecnějšiacutemi eukrity Vedle těchto hlavniacutech předstashyvitelů meteoritů nesmiacuteme však zapomiacutenati ani na meteorickaacute skla mdash t e k t i t y znaacutemeacute jihočeskeacute a zaacutepadomoravskeacute vltaviacuteny rozeshyseteacute po poliacutech a roztroušeneacute v naacuteplavech řek a potoků kde i dnes jsou dosti hojně nachaacutezeny

Vedle ojedinělyacutech paacutedů meteorickyacutech kamenů a vzaacutecneacuteho pozorovaneacuteho paacutedu železa mdash broumovskeacuteho hexaedritu byly naše kraje svědky i paacutedů hromadnyacutech skutečnyacutech bdquo k a m e n- n yacute c h d e š ť ů rdquo v r 1808 u Stonařova j Jihlavy r 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem jjv Taacutebora a největšiacute z nich u hory Kňa- hyně vsv od Velkeacuteho Berezneacuteho na Podkarpatskeacute Ukrajině v sousedstviacute vyacutechodniacuteho Slovenska kde spadlo roku 1866 přes tisiacutec kusů kamenů z nichž největšiacute o vaacuteze 294 kilogramů je nej- většiacutem znaacutemyacutem spadlyacutem meteorickyacutem kamenem na světě Byli jsme tedy i v tomto směru velmi štědře přiacuterodou obdarovaacuteni a dalšiacute překvapeniacute nejsou vyloučena

Ptejme se hned jak jsme dovedli využiti tohoto skutečneacuteho bohatstviacute k obohaceniacute svyacutech vědomostiacute o vesmiacuteru a jeho zaacutehashy

daacutech a položme si zaacuteroveň otaacutezku zda jsme se postarali dostashytečně o to abychom tyto vzaacutecneacute přiacuterodniny a důležiteacute doklady pro dalšiacute vědeckou praacuteci jak v astronomii tak i v mineralogii a geologii naacuteležitě zabezpečili před zkaacutezou nebo znehodnoceniacutem

Pokud se tyacuteče v ě d e c k eacute h o v yacute z k u m u n a š i c h me shyt e o r i t ů nejsme na tom praacutevě špatně Uvědomiacuteme-li si jak obtiacutežně praacutevě ve vědeckyacutech kruziacutech razila si cestu theorie o mishymozemskeacutem původu meteoritů proslovenaacute znaacutemyacutem fysikem E F F C h l a d n i m v klasickeacute praacuteci vydaneacute v roce 1794 (Ueber den Ursprung der von Pallas gefundenen und anderer ihr aacutehnli- cher Eisenmassen und uber einige damit in Verbindung stehende Naturerscheinungen Riga 1794) tiacutem viacutece dovedeme si vaacutežiti praacutece českeacuteho jesuity a zakladatele pražskeacute hvězdaacuterny J S t e p- 1 i n g a kteryacute již v r 1754 tedy čtyřicet let před C h l a d n i m vaacutežně pojednaacutevaacute o dešti meteorickyacutech kamenů kteryacute se udaacutel 3 června 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem u Taacutebora (De pluvia lapidea Anni 1753 ad Strkow et ejus Causis meditatio) neodsushyzuje liacutečeniacute očityacutech svědků vyklaacutedaacute je však jako vyvrženiny poshyzemskyacutech sopek ktereacute s velkeacute vyacuteše dopadly zpět na zem

A brzy po C h 1 a d n i m již v r 1811 při naacutehodneacute naacutevštěvě radnice v Lokti kde bylo odedaacutevna uschovaacuteno prosluleacute železo poklaacutedaneacute za bdquozkameněleacuteho purkrabiacutehordquo guberniaacutelniacute rada a proshyfesor chemie na pražskeacute technice K A N e u m a n n bezpečně poznaacutevaacute v teacuteto hmotě meteorickeacute železo ktereacute již naacutesledujiacuteciacuteho roku z jeho podnětu si prohleacutedl saacutem C h l a d n i a potvrdil naacuteshyzory Neumannovy Od teacute doby setkaacutevaacuteme se s našimi badateli častěji mezi těmi kteřiacute se počiacutenajiacute vaacutežně zabyacutevat studiem meshyteoritů Nelze se takeacute divit že v Naacuterodniacutem museu založeneacutem v r 1818 objevujiacute se prvniacute ukaacutezky meteoritů jako zaacuteklad zprvu skrovneacute sbiacuterky kteraacute zaacutesluhou K V r b y pozdějšiacuteho ředitele mineralogickyacutech sbiacuterek Naacuterodniacuteho musea utěšeně vzrostla a obshysahuje nejen teacuteměř všechny ukaacutezky domaacuteciacutech paacutedů i naacutelezů nyacutebrž takeacute vyacuteměnou ziacuteskaneacute ukaacutezky nejvyacuteznačnějšiacutech paacutedů zashyhraničniacutech

Naacuterodniacute museum za doby kdy jeho mineralogickeacute sbiacuterky spravoval K V r b a usilovalo o ziacuteskaacuteniacute všech dostupnyacutech ukaacuteshyzek českyacutech meteoritů s tiacutem odůvodněniacutem že pouze ve sbiacuterkaacutech velkeacuteho musea může byacuteti zabezpečeno jejich u c h o v aacute n iacute ř aacute d shyn o u k o n s e r v a c iacute a staacutelyacutem pozorovaacuteniacutem těchto hmot ktereacute vyžadujiacute neustaacuteleacute odborneacute peacuteče Toto uacutesiliacute se setkalo pouze s čaacutesshytečnyacutem zdarem a velmi mnoho cennyacutech ukaacutezek meteoritů zůstalo v rukaacutech soukromyacutech sběratelů klaacutešterů nebo menšiacutech museiacute Bohužel osud těchto kusů byl velmi smutnyacute Ty ktereacute se neztrashytily z neporozuměniacute uacuteplně byly neodbornyacutem zachaacutezeniacutem značně poškozeny Tak vzaacutecneacute železo broumovskeacute jehož dopadly dva

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

byl nalezen bliacutezko polohy JX vypočiacutetaneacute na hvězdaacuterně v Cincin- nati je přece jenom s největšiacute pravděpodobnostiacute novyacute a to dvashynaacutectyacute měsiacutec Jupiterův Obtiacuteže spojeneacute s tiacutemto probleacutemem jsou proto tak velkeacute že objekty jsou 19m tedy tak nepatrneacute jasnosti že jejich sledovaacuteniacute i největšiacutemi dalekohledy pro bliacutezkost intenshysivně jasneacuteho Jupitera činiacute velkeacute potiacuteže

Kom eta Tuttle-Giacobini-Kresaacutek (1951 f) byla 60 cm reflektoshyrem astrofysikaacutelniacute observatoře na Skalnateacutem Plese čtrnaacutectkraacutete fotografovaacutena L K r e s aacute k e m a J J a n č iacute k e m a přiacuteslušneacute polohy změřeny Dr L K r e s aacute k e m a D r M P l a v c e m

Periodickaacute kometa Arendova (1951 j) byla podle pozorovaacuteniacute z konce řiacutejna konanyacutech A r e n d e m a R i g a u x e m v U c c l e 145m

Zkoum aacuteniacute tvaru a prostoroveacute orientace temnyacutech mlhovin vykoshynal sovětskyacute astronom E L R u s k o l a zjistil že z 321 temshynyacutech mlhovin Barnardova atlasu 85 maacute tvar kteryacute lze do určiteacute miacutery braacuteti jako pravidelnyacute 69 z nich jsou zhruba elipsy z nichž většina maacute maleacute sklony ke galaktickeacute rovině 16 menšiacutech mlhoshyvin maacute kulovityacute tvar Temneacute mlhoviny rotujiacute společně s celou galaktickou soustavou Tato rotace podmiňuje pozorovaneacute tvary

Sovětskaacute hvězdaacuteřka A M Rusonova zjistila přesnyacutem měřeniacutem značnyacute pohyb hvězdy BD - f 23deg123

Zkoum aacuteniacute vlivu tlaku slunečniacuteho zaacuteřeniacute na atomy plynů vodiacuteshyku helia a vaacutepniacuteku provedl sovětskyacute badatel N D D i v a r i z a uacutečelem zjištěniacute spraacutevnosti F e s e n k o v a naacutezoru že Země maacute plynnyacute chvost odvraacutecenyacute od Slunce Tlak slunečniacuteho zaacuteřeniacute neniacute však tak velkyacute aby atomům v nejvyššiacutech vrstvaacutech ovzdušiacute dal takoveacute zrychleniacute aby mohly uniknouti z ovzdušiacute Země Tak na přiacuteklad u vodiacuteku činiacute toto zrychleniacute ve vyacuteši 1000 km nad povrchem Země pouze několik procent zrychleniacute zemskeacute tiacuteže

Arktickaacute radioastronomickaacute observatoř zeměpisneacute šiacuteřky 69deg neb 70deg je připravovaacutena finskyacutem hvězdaacuteřem D r Jaakko Tuominem z hvězdaacuterny v Helsinkaacutech Bude pracovati na vlnoveacute deacutelce dvou metrů a jejiacute vyacutehodnaacute poloha umožniacute teacuteměř nepřetržityacute zaacuteznam slunečniacuteho zaacuteřeniacute během leacuteta

Prof Dr Zdeněk Kopal byl jmenovaacuten řaacutednyacutem profesorem astroshynomie na universitě v M a n c h e s t e r u Jeho vynikajiacuteciacute praacutece v oboru zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech učinily ho světoznaacutemyacutem Je dlouholetyacutem členem CAS a občasnyacutem přispiacutevatelem Řiacuteše hvězd Upřiacutemně mu všichni blahopřejeme

Velkeacute uacutespěchy sovětskeacute slunečniacute fysikyPři posledniacute konferenci solaacuterniacutech fysiků v Leningradu seacute

ukaacutezalo jak velkyacute pokrok v tomto směru astronomickeacuteho vyacuteshyzkumu byl v SSSR během posledniacutech let učiněn Konference se zuacutečastnilo 140 astronomů a geofysiků a celaacute řada meteorologů a fysiků V 34 přednaacuteškaacutech byly sjezdu předloženy noveacute praacutece ze solaacuterniacute fysiky a přiacutebuznyacutech oborů z nichž mnoheacute jsou mimoshyřaacutedně důležiteacuteho raacutezu Rovněž byl předveden prvniacute sovětskyacute proshytuberančniacute film zhotovenyacute A B S e v e r n y m z K r y m s k eacute h v ě z d aacute r n y pomociacute interferenčně-polarisačniacutech filtrů Jako index slunečniacute aktivity zcela noveacuteho druhu navrhujiacute A I L e- b e d i n s k i j a L E G u r e v i č středniacute dobu trvaacuteniacute skupin slunečniacutech skvrn Pomociacute něho lze vztah mnohyacutech geofysikaacutelniacutech uacutekazů leacutepe vyjaacutedřit než pomociacute obvykle užiacutevanyacutech relativniacutech čiacutesel B N H i m m e l f a r b z P u l k o v y považuje intensitu magnetickeacuteho pole slunečniacutech skvrn za samostatnyacute index slushynečniacute aktivity Vliv slunečniacute činnosti na atmosfeacutery planet kteryacute se musiacute projevit v jejich pohybech a změnaacutech zabarveniacute a jasshynosti ba i v struktuře mraků dokazoval B M R u b a š e v Zashyjiacutemavyacute referaacutet podal O V D o b r o v o l s k i j ze S t a l i n a - b a d u o statistickeacute zaacutevislosti objevů komet od faacuteze slunečniacuteho cyklu Nalezl zvyacutešeniacute jasnosti některyacutech komet od zvyacutešeniacute slushynečniacute činnosti O vyacutevoji Slunce na zaacutekladě jeho vnitřniacute stavby a vnitřniacuteho vyacutevoje energie za současneacuteho korpuskulaacuterniacuteho vyzashyřovaacuteniacute přednaacutešel A G M a s s e v i č z M o s k v y Zdůraznil že toto vyzařovaacuteniacute bylo během uplynulyacutech 3000 milionů let velmi intensivniacute Studiem korony se zabyacuteval I S Š k l o v s k i j z M o s k v y kteryacute zjistil že poměr koncentraciacute vodiacuteku a železa v koroně je v různyacutech dobaacutech a vyacuteškaacutech řaacutedově stejneacute velikosti jako v obracejiacuteciacute vrstvě Slunce A I L e b e d i n s k i j a L E G u r e v i č dokaacutezali ve sveacute přednaacutešce že nižšiacute chromosfeacutera se naleacutezaacute v mechanickeacute rovnovaacuteze zatiacutem co ve vyššiacute chromosfeacuteře převlaacutedajiacute turbulentniacute pohyby vznikleacute elektromagnetickyacutemi sishylami N a sjezdu byly takeacute popsaacuteny noveacute přiacutestroje pro vyacutezkum Slunce a zdůrazněna nutnost intensivniacuteho studia teacuteto pro naacuteš život tak nesmiacuterně důležiteacute nejbližšiacute hvězdy Vesmiacuteru

Pozorovatele Jupitera prosiacuteme aby věnovali pozornost rudeacute skvrně kteraacute byla na JLHŠ po prveacute v tomto roce pozorovaacutena 3 řiacutejna Skvrna je na severniacutem (dolejšiacutem) okraji jižniacuteho miacuterneacuteho paacutesu kteryacute je za teacuteto opo- sice značně intensivniacute Od 1 listopadu nabyl uacutetvar slabě růžoiveacuteho zabarshyveniacute Kresby zasiacutelejte planetaacuterniacute sekci ČAS na LHŠ Viacutetaacutena jsou zejmeacutena pozorovaacuteniacute reflektorem kteryacute leacutepe vystihne barvy než refraktor Zpracoshyvaacuteniacute pozorovaacuteniacute skvrny za celou letošniacute oposici bude uveřejněno v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel ftiacuteše hvězd Přiacute

Československeacute meteority a jejich vyacuteznamK T U Č E K

V řiacutejnoveacutem čiacutesle loňskeacuteho ročniacuteku našeho časopisu byla uveshyřejněna pozoruhodnaacute vzpomiacutenka na akademika V I V e r n a d - s k eacute h o prosluleacuteho sovětskeacuteho badatele na poli mineralogie a geochemie kterou napsal E L K r i n o v vědeckyacute sekretaacuteř Vyacute shyboru pro vyacutezkum meteoritů Akademie nauk Z člaacutenku je jasně patrno jak velkou důležitost přiklaacutedal V e r n a d s k i j soustavshyneacutemu sběru a odborneacutemu vyacutezkumu meteoritů spadlyacutech na rozshylehleacute uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu a jak se staral o zabezpečeniacute vyacuteshysledků vědeckeacute praacutece na tomto poli Tato snaha je zcela pochoshypitelnaacute uvaacutežiacuteme-li že v meteoritech maacuteme jedineacute hmotneacute doshyklady o složeniacute vesmiacuterovyacutech těles ktereacute můžeme všemi vyacutezkumshynyacutemi metodami zkoumati a srovnaacutevati tak chemickeacute složeniacute našiacute Země jako celku se složeniacutem ostatniacutech těles s nimiž naacutes spojujiacute pouze světelneacute paprsky V e r n a d s k i j jako spoluzakladatel geochemie snažil se najiti solidniacute zaacuteklad pro rozšiacuteřeniacute zaacutekonů teacuteto nauky i na vesmiacuterovaacute tělesa

Posuzujeme-li důležitost meteoritů a jejich naacutelezů s tohoto stanoviska musiacuteme se nutně zajiacutemati takeacute o osudy českoslovenshyskyacutech meteoritů ktereacute naacutem tu mohou byacutet velmi užitečnyacutem mashyteriaacutelem Můžeme hned řiacuteci že přiacuteroda nebyla k naacutem v tomto směru macechou neboť na uacutezemiacute našiacute vlasti dopadaly meteority všech druhů setkaacutevaacuteme se tu nejen s m e t e o r i c k yacute m i ž e shyl e z y a to jak oktaedrity tak i se vzaacutecnyacutem hexaedritem nyacutebrž i s m e t e o r i c k yacute m i k a m e n y zastoupenyacutemi hojnějšiacutemi chondrity i vzaacutecnějšiacutemi eukrity Vedle těchto hlavniacutech předstashyvitelů meteoritů nesmiacuteme však zapomiacutenati ani na meteorickaacute skla mdash t e k t i t y znaacutemeacute jihočeskeacute a zaacutepadomoravskeacute vltaviacuteny rozeshyseteacute po poliacutech a roztroušeneacute v naacuteplavech řek a potoků kde i dnes jsou dosti hojně nachaacutezeny

Vedle ojedinělyacutech paacutedů meteorickyacutech kamenů a vzaacutecneacuteho pozorovaneacuteho paacutedu železa mdash broumovskeacuteho hexaedritu byly naše kraje svědky i paacutedů hromadnyacutech skutečnyacutech bdquo k a m e n- n yacute c h d e š ť ů rdquo v r 1808 u Stonařova j Jihlavy r 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem jjv Taacutebora a největšiacute z nich u hory Kňa- hyně vsv od Velkeacuteho Berezneacuteho na Podkarpatskeacute Ukrajině v sousedstviacute vyacutechodniacuteho Slovenska kde spadlo roku 1866 přes tisiacutec kusů kamenů z nichž největšiacute o vaacuteze 294 kilogramů je nej- většiacutem znaacutemyacutem spadlyacutem meteorickyacutem kamenem na světě Byli jsme tedy i v tomto směru velmi štědře přiacuterodou obdarovaacuteni a dalšiacute překvapeniacute nejsou vyloučena

Ptejme se hned jak jsme dovedli využiti tohoto skutečneacuteho bohatstviacute k obohaceniacute svyacutech vědomostiacute o vesmiacuteru a jeho zaacutehashy

daacutech a položme si zaacuteroveň otaacutezku zda jsme se postarali dostashytečně o to abychom tyto vzaacutecneacute přiacuterodniny a důležiteacute doklady pro dalšiacute vědeckou praacuteci jak v astronomii tak i v mineralogii a geologii naacuteležitě zabezpečili před zkaacutezou nebo znehodnoceniacutem

Pokud se tyacuteče v ě d e c k eacute h o v yacute z k u m u n a š i c h me shyt e o r i t ů nejsme na tom praacutevě špatně Uvědomiacuteme-li si jak obtiacutežně praacutevě ve vědeckyacutech kruziacutech razila si cestu theorie o mishymozemskeacutem původu meteoritů proslovenaacute znaacutemyacutem fysikem E F F C h l a d n i m v klasickeacute praacuteci vydaneacute v roce 1794 (Ueber den Ursprung der von Pallas gefundenen und anderer ihr aacutehnli- cher Eisenmassen und uber einige damit in Verbindung stehende Naturerscheinungen Riga 1794) tiacutem viacutece dovedeme si vaacutežiti praacutece českeacuteho jesuity a zakladatele pražskeacute hvězdaacuterny J S t e p- 1 i n g a kteryacute již v r 1754 tedy čtyřicet let před C h l a d n i m vaacutežně pojednaacutevaacute o dešti meteorickyacutech kamenů kteryacute se udaacutel 3 června 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem u Taacutebora (De pluvia lapidea Anni 1753 ad Strkow et ejus Causis meditatio) neodsushyzuje liacutečeniacute očityacutech svědků vyklaacutedaacute je však jako vyvrženiny poshyzemskyacutech sopek ktereacute s velkeacute vyacuteše dopadly zpět na zem

A brzy po C h 1 a d n i m již v r 1811 při naacutehodneacute naacutevštěvě radnice v Lokti kde bylo odedaacutevna uschovaacuteno prosluleacute železo poklaacutedaneacute za bdquozkameněleacuteho purkrabiacutehordquo guberniaacutelniacute rada a proshyfesor chemie na pražskeacute technice K A N e u m a n n bezpečně poznaacutevaacute v teacuteto hmotě meteorickeacute železo ktereacute již naacutesledujiacuteciacuteho roku z jeho podnětu si prohleacutedl saacutem C h l a d n i a potvrdil naacuteshyzory Neumannovy Od teacute doby setkaacutevaacuteme se s našimi badateli častěji mezi těmi kteřiacute se počiacutenajiacute vaacutežně zabyacutevat studiem meshyteoritů Nelze se takeacute divit že v Naacuterodniacutem museu založeneacutem v r 1818 objevujiacute se prvniacute ukaacutezky meteoritů jako zaacuteklad zprvu skrovneacute sbiacuterky kteraacute zaacutesluhou K V r b y pozdějšiacuteho ředitele mineralogickyacutech sbiacuterek Naacuterodniacuteho musea utěšeně vzrostla a obshysahuje nejen teacuteměř všechny ukaacutezky domaacuteciacutech paacutedů i naacutelezů nyacutebrž takeacute vyacuteměnou ziacuteskaneacute ukaacutezky nejvyacuteznačnějšiacutech paacutedů zashyhraničniacutech

Naacuterodniacute museum za doby kdy jeho mineralogickeacute sbiacuterky spravoval K V r b a usilovalo o ziacuteskaacuteniacute všech dostupnyacutech ukaacuteshyzek českyacutech meteoritů s tiacutem odůvodněniacutem že pouze ve sbiacuterkaacutech velkeacuteho musea může byacuteti zabezpečeno jejich u c h o v aacute n iacute ř aacute d shyn o u k o n s e r v a c iacute a staacutelyacutem pozorovaacuteniacutem těchto hmot ktereacute vyžadujiacute neustaacuteleacute odborneacute peacuteče Toto uacutesiliacute se setkalo pouze s čaacutesshytečnyacutem zdarem a velmi mnoho cennyacutech ukaacutezek meteoritů zůstalo v rukaacutech soukromyacutech sběratelů klaacutešterů nebo menšiacutech museiacute Bohužel osud těchto kusů byl velmi smutnyacute Ty ktereacute se neztrashytily z neporozuměniacute uacuteplně byly neodbornyacutem zachaacutezeniacutem značně poškozeny Tak vzaacutecneacute železo broumovskeacute jehož dopadly dva

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

Velkeacute uacutespěchy sovětskeacute slunečniacute fysikyPři posledniacute konferenci solaacuterniacutech fysiků v Leningradu seacute

ukaacutezalo jak velkyacute pokrok v tomto směru astronomickeacuteho vyacuteshyzkumu byl v SSSR během posledniacutech let učiněn Konference se zuacutečastnilo 140 astronomů a geofysiků a celaacute řada meteorologů a fysiků V 34 přednaacuteškaacutech byly sjezdu předloženy noveacute praacutece ze solaacuterniacute fysiky a přiacutebuznyacutech oborů z nichž mnoheacute jsou mimoshyřaacutedně důležiteacuteho raacutezu Rovněž byl předveden prvniacute sovětskyacute proshytuberančniacute film zhotovenyacute A B S e v e r n y m z K r y m s k eacute h v ě z d aacute r n y pomociacute interferenčně-polarisačniacutech filtrů Jako index slunečniacute aktivity zcela noveacuteho druhu navrhujiacute A I L e- b e d i n s k i j a L E G u r e v i č středniacute dobu trvaacuteniacute skupin slunečniacutech skvrn Pomociacute něho lze vztah mnohyacutech geofysikaacutelniacutech uacutekazů leacutepe vyjaacutedřit než pomociacute obvykle užiacutevanyacutech relativniacutech čiacutesel B N H i m m e l f a r b z P u l k o v y považuje intensitu magnetickeacuteho pole slunečniacutech skvrn za samostatnyacute index slushynečniacute aktivity Vliv slunečniacute činnosti na atmosfeacutery planet kteryacute se musiacute projevit v jejich pohybech a změnaacutech zabarveniacute a jasshynosti ba i v struktuře mraků dokazoval B M R u b a š e v Zashyjiacutemavyacute referaacutet podal O V D o b r o v o l s k i j ze S t a l i n a - b a d u o statistickeacute zaacutevislosti objevů komet od faacuteze slunečniacuteho cyklu Nalezl zvyacutešeniacute jasnosti některyacutech komet od zvyacutešeniacute slushynečniacute činnosti O vyacutevoji Slunce na zaacutekladě jeho vnitřniacute stavby a vnitřniacuteho vyacutevoje energie za současneacuteho korpuskulaacuterniacuteho vyzashyřovaacuteniacute přednaacutešel A G M a s s e v i č z M o s k v y Zdůraznil že toto vyzařovaacuteniacute bylo během uplynulyacutech 3000 milionů let velmi intensivniacute Studiem korony se zabyacuteval I S Š k l o v s k i j z M o s k v y kteryacute zjistil že poměr koncentraciacute vodiacuteku a železa v koroně je v různyacutech dobaacutech a vyacuteškaacutech řaacutedově stejneacute velikosti jako v obracejiacuteciacute vrstvě Slunce A I L e b e d i n s k i j a L E G u r e v i č dokaacutezali ve sveacute přednaacutešce že nižšiacute chromosfeacutera se naleacutezaacute v mechanickeacute rovnovaacuteze zatiacutem co ve vyššiacute chromosfeacuteře převlaacutedajiacute turbulentniacute pohyby vznikleacute elektromagnetickyacutemi sishylami N a sjezdu byly takeacute popsaacuteny noveacute přiacutestroje pro vyacutezkum Slunce a zdůrazněna nutnost intensivniacuteho studia teacuteto pro naacuteš život tak nesmiacuterně důležiteacute nejbližšiacute hvězdy Vesmiacuteru

Pozorovatele Jupitera prosiacuteme aby věnovali pozornost rudeacute skvrně kteraacute byla na JLHŠ po prveacute v tomto roce pozorovaacutena 3 řiacutejna Skvrna je na severniacutem (dolejšiacutem) okraji jižniacuteho miacuterneacuteho paacutesu kteryacute je za teacuteto opo- sice značně intensivniacute Od 1 listopadu nabyl uacutetvar slabě růžoiveacuteho zabarshyveniacute Kresby zasiacutelejte planetaacuterniacute sekci ČAS na LHŠ Viacutetaacutena jsou zejmeacutena pozorovaacuteniacute reflektorem kteryacute leacutepe vystihne barvy než refraktor Zpracoshyvaacuteniacute pozorovaacuteniacute skvrny za celou letošniacute oposici bude uveřejněno v některeacutem z přiacuteštiacutech čiacutesel ftiacuteše hvězd Přiacute

Československeacute meteority a jejich vyacuteznamK T U Č E K

V řiacutejnoveacutem čiacutesle loňskeacuteho ročniacuteku našeho časopisu byla uveshyřejněna pozoruhodnaacute vzpomiacutenka na akademika V I V e r n a d - s k eacute h o prosluleacuteho sovětskeacuteho badatele na poli mineralogie a geochemie kterou napsal E L K r i n o v vědeckyacute sekretaacuteř Vyacute shyboru pro vyacutezkum meteoritů Akademie nauk Z člaacutenku je jasně patrno jak velkou důležitost přiklaacutedal V e r n a d s k i j soustavshyneacutemu sběru a odborneacutemu vyacutezkumu meteoritů spadlyacutech na rozshylehleacute uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu a jak se staral o zabezpečeniacute vyacuteshysledků vědeckeacute praacutece na tomto poli Tato snaha je zcela pochoshypitelnaacute uvaacutežiacuteme-li že v meteoritech maacuteme jedineacute hmotneacute doshyklady o složeniacute vesmiacuterovyacutech těles ktereacute můžeme všemi vyacutezkumshynyacutemi metodami zkoumati a srovnaacutevati tak chemickeacute složeniacute našiacute Země jako celku se složeniacutem ostatniacutech těles s nimiž naacutes spojujiacute pouze světelneacute paprsky V e r n a d s k i j jako spoluzakladatel geochemie snažil se najiti solidniacute zaacuteklad pro rozšiacuteřeniacute zaacutekonů teacuteto nauky i na vesmiacuterovaacute tělesa

Posuzujeme-li důležitost meteoritů a jejich naacutelezů s tohoto stanoviska musiacuteme se nutně zajiacutemati takeacute o osudy českoslovenshyskyacutech meteoritů ktereacute naacutem tu mohou byacutet velmi užitečnyacutem mashyteriaacutelem Můžeme hned řiacuteci že přiacuteroda nebyla k naacutem v tomto směru macechou neboť na uacutezemiacute našiacute vlasti dopadaly meteority všech druhů setkaacutevaacuteme se tu nejen s m e t e o r i c k yacute m i ž e shyl e z y a to jak oktaedrity tak i se vzaacutecnyacutem hexaedritem nyacutebrž i s m e t e o r i c k yacute m i k a m e n y zastoupenyacutemi hojnějšiacutemi chondrity i vzaacutecnějšiacutemi eukrity Vedle těchto hlavniacutech předstashyvitelů meteoritů nesmiacuteme však zapomiacutenati ani na meteorickaacute skla mdash t e k t i t y znaacutemeacute jihočeskeacute a zaacutepadomoravskeacute vltaviacuteny rozeshyseteacute po poliacutech a roztroušeneacute v naacuteplavech řek a potoků kde i dnes jsou dosti hojně nachaacutezeny

Vedle ojedinělyacutech paacutedů meteorickyacutech kamenů a vzaacutecneacuteho pozorovaneacuteho paacutedu železa mdash broumovskeacuteho hexaedritu byly naše kraje svědky i paacutedů hromadnyacutech skutečnyacutech bdquo k a m e n- n yacute c h d e š ť ů rdquo v r 1808 u Stonařova j Jihlavy r 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem jjv Taacutebora a největšiacute z nich u hory Kňa- hyně vsv od Velkeacuteho Berezneacuteho na Podkarpatskeacute Ukrajině v sousedstviacute vyacutechodniacuteho Slovenska kde spadlo roku 1866 přes tisiacutec kusů kamenů z nichž největšiacute o vaacuteze 294 kilogramů je nej- většiacutem znaacutemyacutem spadlyacutem meteorickyacutem kamenem na světě Byli jsme tedy i v tomto směru velmi štědře přiacuterodou obdarovaacuteni a dalšiacute překvapeniacute nejsou vyloučena

Ptejme se hned jak jsme dovedli využiti tohoto skutečneacuteho bohatstviacute k obohaceniacute svyacutech vědomostiacute o vesmiacuteru a jeho zaacutehashy

daacutech a položme si zaacuteroveň otaacutezku zda jsme se postarali dostashytečně o to abychom tyto vzaacutecneacute přiacuterodniny a důležiteacute doklady pro dalšiacute vědeckou praacuteci jak v astronomii tak i v mineralogii a geologii naacuteležitě zabezpečili před zkaacutezou nebo znehodnoceniacutem

Pokud se tyacuteče v ě d e c k eacute h o v yacute z k u m u n a š i c h me shyt e o r i t ů nejsme na tom praacutevě špatně Uvědomiacuteme-li si jak obtiacutežně praacutevě ve vědeckyacutech kruziacutech razila si cestu theorie o mishymozemskeacutem původu meteoritů proslovenaacute znaacutemyacutem fysikem E F F C h l a d n i m v klasickeacute praacuteci vydaneacute v roce 1794 (Ueber den Ursprung der von Pallas gefundenen und anderer ihr aacutehnli- cher Eisenmassen und uber einige damit in Verbindung stehende Naturerscheinungen Riga 1794) tiacutem viacutece dovedeme si vaacutežiti praacutece českeacuteho jesuity a zakladatele pražskeacute hvězdaacuterny J S t e p- 1 i n g a kteryacute již v r 1754 tedy čtyřicet let před C h l a d n i m vaacutežně pojednaacutevaacute o dešti meteorickyacutech kamenů kteryacute se udaacutel 3 června 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem u Taacutebora (De pluvia lapidea Anni 1753 ad Strkow et ejus Causis meditatio) neodsushyzuje liacutečeniacute očityacutech svědků vyklaacutedaacute je však jako vyvrženiny poshyzemskyacutech sopek ktereacute s velkeacute vyacuteše dopadly zpět na zem

A brzy po C h 1 a d n i m již v r 1811 při naacutehodneacute naacutevštěvě radnice v Lokti kde bylo odedaacutevna uschovaacuteno prosluleacute železo poklaacutedaneacute za bdquozkameněleacuteho purkrabiacutehordquo guberniaacutelniacute rada a proshyfesor chemie na pražskeacute technice K A N e u m a n n bezpečně poznaacutevaacute v teacuteto hmotě meteorickeacute železo ktereacute již naacutesledujiacuteciacuteho roku z jeho podnětu si prohleacutedl saacutem C h l a d n i a potvrdil naacuteshyzory Neumannovy Od teacute doby setkaacutevaacuteme se s našimi badateli častěji mezi těmi kteřiacute se počiacutenajiacute vaacutežně zabyacutevat studiem meshyteoritů Nelze se takeacute divit že v Naacuterodniacutem museu založeneacutem v r 1818 objevujiacute se prvniacute ukaacutezky meteoritů jako zaacuteklad zprvu skrovneacute sbiacuterky kteraacute zaacutesluhou K V r b y pozdějšiacuteho ředitele mineralogickyacutech sbiacuterek Naacuterodniacuteho musea utěšeně vzrostla a obshysahuje nejen teacuteměř všechny ukaacutezky domaacuteciacutech paacutedů i naacutelezů nyacutebrž takeacute vyacuteměnou ziacuteskaneacute ukaacutezky nejvyacuteznačnějšiacutech paacutedů zashyhraničniacutech

Naacuterodniacute museum za doby kdy jeho mineralogickeacute sbiacuterky spravoval K V r b a usilovalo o ziacuteskaacuteniacute všech dostupnyacutech ukaacuteshyzek českyacutech meteoritů s tiacutem odůvodněniacutem že pouze ve sbiacuterkaacutech velkeacuteho musea může byacuteti zabezpečeno jejich u c h o v aacute n iacute ř aacute d shyn o u k o n s e r v a c iacute a staacutelyacutem pozorovaacuteniacutem těchto hmot ktereacute vyžadujiacute neustaacuteleacute odborneacute peacuteče Toto uacutesiliacute se setkalo pouze s čaacutesshytečnyacutem zdarem a velmi mnoho cennyacutech ukaacutezek meteoritů zůstalo v rukaacutech soukromyacutech sběratelů klaacutešterů nebo menšiacutech museiacute Bohužel osud těchto kusů byl velmi smutnyacute Ty ktereacute se neztrashytily z neporozuměniacute uacuteplně byly neodbornyacutem zachaacutezeniacutem značně poškozeny Tak vzaacutecneacute železo broumovskeacute jehož dopadly dva

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

Československeacute meteority a jejich vyacuteznamK T U Č E K

V řiacutejnoveacutem čiacutesle loňskeacuteho ročniacuteku našeho časopisu byla uveshyřejněna pozoruhodnaacute vzpomiacutenka na akademika V I V e r n a d - s k eacute h o prosluleacuteho sovětskeacuteho badatele na poli mineralogie a geochemie kterou napsal E L K r i n o v vědeckyacute sekretaacuteř Vyacute shyboru pro vyacutezkum meteoritů Akademie nauk Z člaacutenku je jasně patrno jak velkou důležitost přiklaacutedal V e r n a d s k i j soustavshyneacutemu sběru a odborneacutemu vyacutezkumu meteoritů spadlyacutech na rozshylehleacute uacutezemiacute Sovětskeacuteho svazu a jak se staral o zabezpečeniacute vyacuteshysledků vědeckeacute praacutece na tomto poli Tato snaha je zcela pochoshypitelnaacute uvaacutežiacuteme-li že v meteoritech maacuteme jedineacute hmotneacute doshyklady o složeniacute vesmiacuterovyacutech těles ktereacute můžeme všemi vyacutezkumshynyacutemi metodami zkoumati a srovnaacutevati tak chemickeacute složeniacute našiacute Země jako celku se složeniacutem ostatniacutech těles s nimiž naacutes spojujiacute pouze světelneacute paprsky V e r n a d s k i j jako spoluzakladatel geochemie snažil se najiti solidniacute zaacuteklad pro rozšiacuteřeniacute zaacutekonů teacuteto nauky i na vesmiacuterovaacute tělesa

Posuzujeme-li důležitost meteoritů a jejich naacutelezů s tohoto stanoviska musiacuteme se nutně zajiacutemati takeacute o osudy českoslovenshyskyacutech meteoritů ktereacute naacutem tu mohou byacutet velmi užitečnyacutem mashyteriaacutelem Můžeme hned řiacuteci že přiacuteroda nebyla k naacutem v tomto směru macechou neboť na uacutezemiacute našiacute vlasti dopadaly meteority všech druhů setkaacutevaacuteme se tu nejen s m e t e o r i c k yacute m i ž e shyl e z y a to jak oktaedrity tak i se vzaacutecnyacutem hexaedritem nyacutebrž i s m e t e o r i c k yacute m i k a m e n y zastoupenyacutemi hojnějšiacutemi chondrity i vzaacutecnějšiacutemi eukrity Vedle těchto hlavniacutech předstashyvitelů meteoritů nesmiacuteme však zapomiacutenati ani na meteorickaacute skla mdash t e k t i t y znaacutemeacute jihočeskeacute a zaacutepadomoravskeacute vltaviacuteny rozeshyseteacute po poliacutech a roztroušeneacute v naacuteplavech řek a potoků kde i dnes jsou dosti hojně nachaacutezeny

Vedle ojedinělyacutech paacutedů meteorickyacutech kamenů a vzaacutecneacuteho pozorovaneacuteho paacutedu železa mdash broumovskeacuteho hexaedritu byly naše kraje svědky i paacutedů hromadnyacutech skutečnyacutech bdquo k a m e n- n yacute c h d e š ť ů rdquo v r 1808 u Stonařova j Jihlavy r 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem jjv Taacutebora a největšiacute z nich u hory Kňa- hyně vsv od Velkeacuteho Berezneacuteho na Podkarpatskeacute Ukrajině v sousedstviacute vyacutechodniacuteho Slovenska kde spadlo roku 1866 přes tisiacutec kusů kamenů z nichž největšiacute o vaacuteze 294 kilogramů je nej- většiacutem znaacutemyacutem spadlyacutem meteorickyacutem kamenem na světě Byli jsme tedy i v tomto směru velmi štědře přiacuterodou obdarovaacuteni a dalšiacute překvapeniacute nejsou vyloučena

Ptejme se hned jak jsme dovedli využiti tohoto skutečneacuteho bohatstviacute k obohaceniacute svyacutech vědomostiacute o vesmiacuteru a jeho zaacutehashy

daacutech a položme si zaacuteroveň otaacutezku zda jsme se postarali dostashytečně o to abychom tyto vzaacutecneacute přiacuterodniny a důležiteacute doklady pro dalšiacute vědeckou praacuteci jak v astronomii tak i v mineralogii a geologii naacuteležitě zabezpečili před zkaacutezou nebo znehodnoceniacutem

Pokud se tyacuteče v ě d e c k eacute h o v yacute z k u m u n a š i c h me shyt e o r i t ů nejsme na tom praacutevě špatně Uvědomiacuteme-li si jak obtiacutežně praacutevě ve vědeckyacutech kruziacutech razila si cestu theorie o mishymozemskeacutem původu meteoritů proslovenaacute znaacutemyacutem fysikem E F F C h l a d n i m v klasickeacute praacuteci vydaneacute v roce 1794 (Ueber den Ursprung der von Pallas gefundenen und anderer ihr aacutehnli- cher Eisenmassen und uber einige damit in Verbindung stehende Naturerscheinungen Riga 1794) tiacutem viacutece dovedeme si vaacutežiti praacutece českeacuteho jesuity a zakladatele pražskeacute hvězdaacuterny J S t e p- 1 i n g a kteryacute již v r 1754 tedy čtyřicet let před C h l a d n i m vaacutežně pojednaacutevaacute o dešti meteorickyacutech kamenů kteryacute se udaacutel 3 června 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem u Taacutebora (De pluvia lapidea Anni 1753 ad Strkow et ejus Causis meditatio) neodsushyzuje liacutečeniacute očityacutech svědků vyklaacutedaacute je však jako vyvrženiny poshyzemskyacutech sopek ktereacute s velkeacute vyacuteše dopadly zpět na zem

A brzy po C h 1 a d n i m již v r 1811 při naacutehodneacute naacutevštěvě radnice v Lokti kde bylo odedaacutevna uschovaacuteno prosluleacute železo poklaacutedaneacute za bdquozkameněleacuteho purkrabiacutehordquo guberniaacutelniacute rada a proshyfesor chemie na pražskeacute technice K A N e u m a n n bezpečně poznaacutevaacute v teacuteto hmotě meteorickeacute železo ktereacute již naacutesledujiacuteciacuteho roku z jeho podnětu si prohleacutedl saacutem C h l a d n i a potvrdil naacuteshyzory Neumannovy Od teacute doby setkaacutevaacuteme se s našimi badateli častěji mezi těmi kteřiacute se počiacutenajiacute vaacutežně zabyacutevat studiem meshyteoritů Nelze se takeacute divit že v Naacuterodniacutem museu založeneacutem v r 1818 objevujiacute se prvniacute ukaacutezky meteoritů jako zaacuteklad zprvu skrovneacute sbiacuterky kteraacute zaacutesluhou K V r b y pozdějšiacuteho ředitele mineralogickyacutech sbiacuterek Naacuterodniacuteho musea utěšeně vzrostla a obshysahuje nejen teacuteměř všechny ukaacutezky domaacuteciacutech paacutedů i naacutelezů nyacutebrž takeacute vyacuteměnou ziacuteskaneacute ukaacutezky nejvyacuteznačnějšiacutech paacutedů zashyhraničniacutech

Naacuterodniacute museum za doby kdy jeho mineralogickeacute sbiacuterky spravoval K V r b a usilovalo o ziacuteskaacuteniacute všech dostupnyacutech ukaacuteshyzek českyacutech meteoritů s tiacutem odůvodněniacutem že pouze ve sbiacuterkaacutech velkeacuteho musea může byacuteti zabezpečeno jejich u c h o v aacute n iacute ř aacute d shyn o u k o n s e r v a c iacute a staacutelyacutem pozorovaacuteniacutem těchto hmot ktereacute vyžadujiacute neustaacuteleacute odborneacute peacuteče Toto uacutesiliacute se setkalo pouze s čaacutesshytečnyacutem zdarem a velmi mnoho cennyacutech ukaacutezek meteoritů zůstalo v rukaacutech soukromyacutech sběratelů klaacutešterů nebo menšiacutech museiacute Bohužel osud těchto kusů byl velmi smutnyacute Ty ktereacute se neztrashytily z neporozuměniacute uacuteplně byly neodbornyacutem zachaacutezeniacutem značně poškozeny Tak vzaacutecneacute železo broumovskeacute jehož dopadly dva

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

daacutech a položme si zaacuteroveň otaacutezku zda jsme se postarali dostashytečně o to abychom tyto vzaacutecneacute přiacuterodniny a důležiteacute doklady pro dalšiacute vědeckou praacuteci jak v astronomii tak i v mineralogii a geologii naacuteležitě zabezpečili před zkaacutezou nebo znehodnoceniacutem

Pokud se tyacuteče v ě d e c k eacute h o v yacute z k u m u n a š i c h me shyt e o r i t ů nejsme na tom praacutevě špatně Uvědomiacuteme-li si jak obtiacutežně praacutevě ve vědeckyacutech kruziacutech razila si cestu theorie o mishymozemskeacutem původu meteoritů proslovenaacute znaacutemyacutem fysikem E F F C h l a d n i m v klasickeacute praacuteci vydaneacute v roce 1794 (Ueber den Ursprung der von Pallas gefundenen und anderer ihr aacutehnli- cher Eisenmassen und uber einige damit in Verbindung stehende Naturerscheinungen Riga 1794) tiacutem viacutece dovedeme si vaacutežiti praacutece českeacuteho jesuity a zakladatele pražskeacute hvězdaacuterny J S t e p- 1 i n g a kteryacute již v r 1754 tedy čtyřicet let před C h l a d n i m vaacutežně pojednaacutevaacute o dešti meteorickyacutech kamenů kteryacute se udaacutel 3 června 1753 mezi Strkovem a Kraviacutenem u Taacutebora (De pluvia lapidea Anni 1753 ad Strkow et ejus Causis meditatio) neodsushyzuje liacutečeniacute očityacutech svědků vyklaacutedaacute je však jako vyvrženiny poshyzemskyacutech sopek ktereacute s velkeacute vyacuteše dopadly zpět na zem

A brzy po C h 1 a d n i m již v r 1811 při naacutehodneacute naacutevštěvě radnice v Lokti kde bylo odedaacutevna uschovaacuteno prosluleacute železo poklaacutedaneacute za bdquozkameněleacuteho purkrabiacutehordquo guberniaacutelniacute rada a proshyfesor chemie na pražskeacute technice K A N e u m a n n bezpečně poznaacutevaacute v teacuteto hmotě meteorickeacute železo ktereacute již naacutesledujiacuteciacuteho roku z jeho podnětu si prohleacutedl saacutem C h l a d n i a potvrdil naacuteshyzory Neumannovy Od teacute doby setkaacutevaacuteme se s našimi badateli častěji mezi těmi kteřiacute se počiacutenajiacute vaacutežně zabyacutevat studiem meshyteoritů Nelze se takeacute divit že v Naacuterodniacutem museu založeneacutem v r 1818 objevujiacute se prvniacute ukaacutezky meteoritů jako zaacuteklad zprvu skrovneacute sbiacuterky kteraacute zaacutesluhou K V r b y pozdějšiacuteho ředitele mineralogickyacutech sbiacuterek Naacuterodniacuteho musea utěšeně vzrostla a obshysahuje nejen teacuteměř všechny ukaacutezky domaacuteciacutech paacutedů i naacutelezů nyacutebrž takeacute vyacuteměnou ziacuteskaneacute ukaacutezky nejvyacuteznačnějšiacutech paacutedů zashyhraničniacutech

Naacuterodniacute museum za doby kdy jeho mineralogickeacute sbiacuterky spravoval K V r b a usilovalo o ziacuteskaacuteniacute všech dostupnyacutech ukaacuteshyzek českyacutech meteoritů s tiacutem odůvodněniacutem že pouze ve sbiacuterkaacutech velkeacuteho musea může byacuteti zabezpečeno jejich u c h o v aacute n iacute ř aacute d shyn o u k o n s e r v a c iacute a staacutelyacutem pozorovaacuteniacutem těchto hmot ktereacute vyžadujiacute neustaacuteleacute odborneacute peacuteče Toto uacutesiliacute se setkalo pouze s čaacutesshytečnyacutem zdarem a velmi mnoho cennyacutech ukaacutezek meteoritů zůstalo v rukaacutech soukromyacutech sběratelů klaacutešterů nebo menšiacutech museiacute Bohužel osud těchto kusů byl velmi smutnyacute Ty ktereacute se neztrashytily z neporozuměniacute uacuteplně byly neodbornyacutem zachaacutezeniacutem značně poškozeny Tak vzaacutecneacute železo broumovskeacute jehož dopadly dva

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

kusy bylo zprvu v obou neporušenyacutech exemplaacuteřiacutech uschovaacuteno ve sbiacuterce broumovskeacuteho klaacuteštera Jeden kus uchoval se neporushyšenyacute až po naše doby v majetku klaacuteštera druhyacute byl neodborně rozřezaacuten v celou řadu destiček ktereacute byly fozeslaacuteny různyacutem zashyhraničniacutem sběratelům museiacutem i obchodniacutekům aby byla vyacuteměshynou obhacena sbiacuterka kabinetu klaacutešterniacuteho gymnasia Takeacute ze slavneacuteho bdquozakleteacuteho purkrabiacutehordquo v Lokti jakmile byl poznaacuten jeho kosmickyacute původ počalo vaacutelem ubyacutevati neustaacutelyacutem odřezaacuteshyvaacuteniacutem takže dnes z původniacuteho kusu o vaacuteze teacuteměř 107 kilogramů zbyacutevaacute v loketskeacutem museu neforemnyacute ořezanyacute kus žalostneacute torso kdysi naacutedherneacuteho a po celaacute staletiacute uchovaneacuteho meteoritu o vaacuteze pouhyacutech 14360 kg

Podobnyacutech dokladů neuacutecty k těmto pamaacutetkaacutem shledali byshychom viacutece J d e o p a m aacute t k y v e l k eacute h o v ě d e c k eacute h o v yacute shyz n a m u k t e r eacute m a j iacute š i r š iacute v yacute z n a m n e ž l i m iacute s t n iacute a je proto nutno uchraacuteniti je před jakyacutemkoliv poškozeniacutem Neshymůžeme si dovolit jimi plyacutetvat neboC představujiacute zdroj důležishytyacutech vědeckyacutech poznatků a musiacute byacuteti neustaacutele přiacutestupny vyacuteshyzkumu

Budiž naacutem přiacutekladem vzornaacute peacuteče o meteority v Sovětskeacutem svazu kde peacutečiacute V e r n a d s k eacute h o byl při Akademii nauk zashyložen zvlaacuteštniacute komiteacutet pro jejich vyacutezkum Takeacute ve Spojenyacutech staacutetech severoamerickyacutech věnuje se meteoritům mnoho peacuteče a to jak sběru a vlastniacutemu studiu tak i jejich uchovaacuteniacute Bylo by proto zaacutehodno aby peacuteče o meteority byla pojata takeacute do chystashyneacuteho zaacutekona o ochraně přiacuterodniacutech pamaacutetek mezi něž meteority naacuteležejiacute vzhledem ke sveacutemu mimořaacutedneacutemu vyacuteznamu

Bylo by ovšem nezbytneacute shromaacutežditi i dnes všechny meteoshyrity rozptyacuteleneacute po sbiacuterkaacutech malyacutech museiacute i sbiacuterkaacutech soukromyacutech a nahraditi je zdařilyacutemi modely Soustřediacuteme-li meteority do jedněch rukou pak bude možno o ně neustaacutele pečovati tak aby nepodlehly zkaacuteze a použiti všech moderniacutech způsobů konservace k zastaveniacute rozkladnyacutech pochodů ktereacute v nich vlivem zevniacutech podmiacutenek probiacutehajiacute

Jedině tiacutemto způsobem uchovaacuteme naše meteority i pro bushydouciacute generace ktereacute jich dovedou při zdokonalenyacutech vyacutezkumshynyacutech metodaacutech důkladněji využiacutet pro vědeckyacute vyacutezkum a pro obshyjasněniacute zaacutekonů jimiž je budovaacuten vesmiacuter kolem naacutes

Koliacutesaacuteniacute poacutelu v letech 1946-1949 bylo zkoumaacuteno na mezinaacuterodshyniacutech šiacuteřkovyacutech staniciacutech v Mizusavě Carloforte Gaitersburgu Ukiah a Kitabě Pro největšiacute odchylku poacutelu od nuloveacute polohy nashylezena hodnota 11 m

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

Nova opět nalezenaacute D r H TJB E BT S L O U K A

Většina novyacutech hvězd ktereacute naacutehle vzplaacutely a po určitou dobu zůstaly viditelneacute nachaacuteziacute se dnes mimo dosah i našich největšiacutech dalekohledů Vraacutetily se k sveacute původniacute jasnosti a marně po nich paacutetraacuteme i sebedelšiacute exposice naacutem je prozatiacutem neobjevily Jsou ovšem některeacute vyacutejimky Tak na přiacuteklad W i l l i a m J a n z o o n B 1 a e u objevil r 1600 novou hvězdu třetiacute velikosti v souhvězdiacute Labutě kteraacute zůstala proměnnou a měla sveacute druheacute jasneacute maxishymum v letech 1657 až 1659 Zůstala viditelnou až do dnešniacuteho dne a je znaacutemaacute jako P Cygni o jasnosti 6m Vyhledaacutevaacuteniacute takovyacutech zaniklyacutech nov a přiacutepadnaacute jejich sledovaacuteniacute je důležityacute uacutekol astroshynomie Přiacutekladem několikraacutet pozorovanyacutech nov a nyniacute neznaacutemyacutech je novaacute hvězda kterou nalezl H e v e 11 u s v roce 1667 mezi a yf Orionis a kterou B e v i s znovu pozoroval v letech 1738 až 1745 a pravděpodobně Shackleton v roce 1894

Zajiacutemavyacute průběh prodělaacutevala novaacute hvězda objevenaacute v soushyhvězdiacute Siacutepu francouzskyacutem hvězdaacuteřem D rsquoA g e 1 e t e m v r 1783 kteryacute ji pozoroval zedniacutem kvadrantem D rsquoA g e 1 e t měřil jejiacute polohu a do sveacuteho katalogu ji zanesl pod označeniacutem bdquoAnonymardquo Jeho pozorovaacuteniacute daacutevajiacute tyto hodnoty

Doba pozorovaacuteniacute Rektascense Deklinace Odhad

1783 (1800) (1800) jasnosti m

Červenec 26 1923raquoraquo473 +17u1943l 627 19h23m476s 17deg19434 629 19h23m478s 17deg19420 67

Střed 19h23m476s plusmn 02 17deg19428 plusmn 13 6

Novaacute kalibrace odhadu jasnosti teacuteto novy podle Harvardskeacute stupnice ukaacutezala že v době kdy ji D rsquoAgelet pozoroval byla jejiacute jasnost 54 plusmn 04 Po teacuteto době dlouho se o novu nikdo nestashyral Teprve v letech 1882 až 1908 pokusili se různiacute hvězdaacuteři zeshyjmeacutena C h a n d l e r G o r e E d d i e P a r k h u r s t O r z a jiniacute ji znovu naleacutezt a identifikovat ji jako proměnnou nebo zashyniklou novou hvězdu Jejich dosti pracneacute snahy zůstaly však bez vyacutesledku Uvažujeme-li dnes o přiacutečinaacutech tohoto nezdaru můshyžeme jim porozuměti Daacute se předpoklaacutedat že D rsquoA g e 1 e t o v a nova mohla miacutet světelnou amplitudu dosti značnou tedy o rozshypětiacute 95m až 13m Pak by jejiacute jasnost v pozdějšiacutem stavu mohla byacutet 149reg až 184m Hvězdy tak nepatrneacute jasnosti nebyly ovšem poshyzorovatelům kteřiacute ji hledali přiacutestupny

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

Vzhledem k přesneacutemu určeniacute polohy teacuteto novy D rsquoAgeletem rozhodl se H a r o l d F W e a v e r z Lickovy hvězdaacuterny znovu ji vyhledat K tomu uacutečelu nutno identifikaci proveacutest pomociacute třiacute kriteriiacute1 Nova by se neměla naleacutezati daleko (několik obloukovyacutech vteshy

řin) od přesně určeneacute polohy D rsquoA g e l e t o v y Jejiacute nepatrnaacute jasnost vedla k předpokladu že jejiacute vlastniacute pohyb nebude přiacuteshyliš velkyacute

2 Jejiacute barva by měla byacuteti modraacute nebo namodralaacute svědčiacuteciacute o zvyacuteshyšeneacute teplotě hvězdy

3 Měla by pravděpodobně byacuteti slabšiacute jasnosti o dosti velkeacutem možneacutem rozpětiacute 14 až 20m

Nova byla hledaacutena fotografickou cestou reflektorem o průshyměru 150 na Mount Wilsonu Prvniacute sniacutemky byly zhotoveny již v roce 1942 dalšiacute v červnu a v červenci 1950 Bylo fotografovaacuteno okoliacute miacutesta jehož poloha odpoviacutedala D rsquoAgeletovu měřeniacute Visuaacutelně nebylo zde ovšem nic k spatřeniacute Byly zhotoveny sniacutemky v červeshyneacutem a modreacutem světle Obr 1 ukazuje naacutem sniacutemek v modreacutem světle Srovnaacutevaacuteniacutem obou blinkmikroskopem bylo možno zjistit relativniacute barevneacute indexy fotografovanyacutech hvězd tedy rozdiacutely jasnosti v modreacute a červeneacute barvě okoliacute miacutesta novy V nejbližšiacutem okoliacute novy podařilo se naleacutezti dvě hvězdy modreacute barvy Na obr jsou označeny A a N zatiacutem co miacutesto novy je vyznačeno kroužshykem N je asi o 025m modřejšiacute než A Spraacutevnost použitiacute tohoto prvniacuteho kriteria dokaacutezal Humason již roku 1938 kdy zkoumal spektraacutelniacute charakteristiky 16 staryacutech nov 3 až 88 let po vyacutebuchu a nalezl že jejich spektrum je značně rozšiacuteřeno do ultrafialoveacuteho oboru spektra a že jeviacute modrou barvu Podle toho bylo takeacute usushyzovaacuteno že jejich teplota je asi takovaacute jako teplota hvězd typu B t j asi 22 000c Barevnyacute index průměrneacute stareacute novy by podle toho byl asi mdash 04 Použitiacute tohoto kriteria je ovšem ztiacuteženo vlishyvem mezihvězdneacute extinkce kteraacute je v modreacute barvě největšiacute Tuto ztraacutetu zaacuteřeniacute podařilo se však na zaacutekladě jinyacutech měřeniacute vykoshynanyacutech v teacuteto oblasti odhadnout na 030mdash 040m čiacutemž bylo zjišshytěno že barevnyacute index novy bude přibližně roven 0

Pozornost Weaverova se nyniacute soustředila na tyto dvě hvězdy A a N Jasnost A byla změřena 1656 a N 1872 Obě vyhovujiacute žaacutedaneacutemu třetiacutemu kriteriu

Spektroskopickeacute zkoumaacuteniacute přineslo dalšiacute vyacutesledky Spektro- gram hvězdy A ukaacutezal že je hvězdneacuteho typu A3mdash A5 s široshykyacutemi absorpčniacutemi čarami vodiacuteku Toto zjištěniacute vedlo k vyloučeniacute možnosti že A by byla hledanaacute nova a zůstalo dalšiacutem uacutekolem důkladně prozkoumati hvězdu N Zkoumaacutem poloh obou hvězd ziacuteskanyacutech ze sniacutemků s reflektory o průměru 150 m a 250 m

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

AI

bull

bullN

Obull

bull

m 1 bull

bull - laquo

3 0

bull

BD+ I7lsquo3997

Obr 1 Hvězdneacute pole s novou Sge 1783 označenou N Sniacutemek byl zhotoven reflektorem o průměru 150 m 21 července 1942 Nahoře je sever vpravo

zaacutepad Měřiacutetko v leveacutem rohu dole Nejslabšiacute hvězdy jsou 19m

ukaacutezalo že rozdiacutely v rektascensi a deklinaci hvězdy A a původshyniacuteho miacutesta jsou 07s a 35 zatiacutem co hvězdy N pouze 00s a 6 Ani jedna ani druhaacute hvězda nemohou miacuteti značnějšiacute vlastniacute poshyhyb jak byla zjištěno srovnaacuteniacutem sniacutemků z roku 1950 a 1942 Z toho plyne že je mnohem pravděpodobnějšiacute že N je hledanaacute nova

Většiacute počet pozorovaacuteniacute N v roce 1950 ukaacutezal že tato hvězda je rychle fluktujiacuteciacute nepravidelnaacute proměnnaacute kde vyacutekyvy v jasshynosti dosahujiacute až 083m Toto koliacutesaacuteniacute jasnosti tak obvykleacute v noshyvaacutech je jedniacutem z hlavniacutech důkazů že hvězda N je vskutku hleshydanou novou

Celyacute metodickyacute postup teacuteto praacutece je dokonalyacutem přiacutekladem vědeckeacuteho vyacutezkumu a to jak praktickeacuteho tak i theoretickeacuteho Může dobře sloužit jako vodiacutetko při hledaacuteniacute a zkoumaacuteniacute jinyacutech staryacutech nov ovšem za předpokladu že jsou k disposici mocneacute dalekohledy kteryacutemi lze fotografovat hvězdy i velmi slabyacutech jasnostiacute

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

V ZN IK P L A N E T A JE JIC H SO U PU T N IacuteK ŮP ře lo ž il D r J A N B O U Ž K A Akadem ik O J S M ID T

(Pokračovaacuteniacute)

Kdybychom prodloužili tuto zaacutekonitost od Jupitera směrem ke Slunci vyplyacutevala by ze vzorce existence ještě jedneacute velkeacute planety se specifickyacutem momentem 128 t j ve vzdaacutelenosti asi 16 astronomickyacutech jednotek od Slunce Ve skutečnosti však tashykovaacute planeta neniacute a jak vidiacuteme ani nemohla byacutet

Bliacutezko Slunce se totiž projevuje kromě gravitačniacute siacutely takeacute vliv dalšiacute siacutely mdash světelneacuteho tlaku Jak znaacutemo čaacutestice pohybujiacuteciacute se okolo zaacuteřiacuteciacuteho tělesa je ve sveacutem pohybu brzděna čiacutemž se zvolna zmenšuje jejiacute moment (efekt Poynting-Robertsonův) Proto čaacutestice původně obiacutehajiacuteciacute kolem Slunce po poměrně bliacutezshykyacutech drahaacutech spadnou většinou na Slunce a jenom malaacute čaacutest jich daacute vznik planetaacutem Bliacutezkeacute planety se tedy utvořily za jinyacutech podmiacutenek než vzdaacuteleneacute a to při mnohem menšiacute hustotě roje To vedlo ke vzniku celeacute rodiny čtyř nevelkyacutech planet miacutesto jedneacute velkeacute Pro tuto skupinu bližšiacutech (zemniacutech) planet platiacute zaacutekon vzdaacutelenostiacute planet stejneacuteho typu | R n = A - i - B n ale už s jinyacutemi hodnotami konstant A a B Určiacuteme-li je jako dřiacuteve obdržiacuteme tashybulku 2 kteraacute zřejmě poskytuje ještě lepšiacute shodu než jsme nashylezli v prvniacute skupině

Tabulka 2

Planety Morku r Venuše Země Mars

^R theoretickeacute 002 082 102 122

]iř skutečneacute 062 085 100 123

Zaacuteroveň s odvozeniacutem zaacutekona vzdaacutelenostiacute planet jsme takto vysvětlili proč jsou planety rozděleny na dvě skupiny

Řekněme ještě několik slov o pozorovaneacutem rozděleniacute hmoty mezi velkyacutemi planetami hmota se zmenšuje byť nerovnoměrně při přechodu od Jupitera k Saturnu a daacutele k planetě Pluto Neshypouštějiacutece se do vyacutepočtu omeziacuteme se na uvedeniacute dvou přiacutečin vyshyplyacutevajiacuteciacutech z našiacute theorie ktereacute vcelku takeacute vedou k tomuto jevu Za prveacute během dlouheacute doby postupneacuteho formovaacuteniacute planet něshyktereacute čaacutestice roje opustily soustavu dostaacutevše v důsledku vzaacuteshyjemnyacutech poruch drah rychlost většiacute než je rychlost nutnaacute k odshypoutaacuteniacute To je tiacutem lehčiacute čiacutem je draacuteha čaacutestice od Slunce vzdaacuteleshynějšiacute Tak se oblasti vzdaacutelenějšiacutech planet postupně ochuzovaly Za druheacute během uplynuleacuteho času bliacutezkeacute planety a Jupiter už jak

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

se zdaacute prakticky vyčerpaly svoji oblast ale ve vzdaacutelenějšiacutech obshylastech kde proces zhuštěniacute se vzhledem k menšiacute hustotě roje děje pomaleji značnaacute čaacutest roje dosud zůstaacutevaacute jako volneacute čaacutestice a planety ještě nenabyly konečneacute velikosti

5 Přejdeme k přiacutečině otaacutečeniacute planet kolem osy a utvořeniacute souputniacuteků Jak uvidiacuteme tyto dva procesy spolu těsně souvisiacute Začneme rotaciacute planet

Původ otaacutečeniacute planet okolo jejich os (denniacute rotace) nebyl vyjasněn ještě ani v jedneacute kosmogonickeacute hypothese Pokusy řeshyšit tuto otaacutezku byly buď bezvyacutesledneacute nebo přivaacuteděly k zaacutevěru že otaacutečeniacute muselo byacutet původně zpětneacute Pro jeho zvrat v rotaci přiacutemou se vymyacutešlely uměleacute a nepřesvědčiveacute důvody Tak tomu bylo na př se znaacutemyacutem pokusem Poincareacuteho vysvětlit otaacutečeni planet v raacutemci hypothesy Laplaceovy Nepodařil se takeacute pokus Moultonův založenyacute na nepřesvědčiveacute geometrickeacute představě

V sovětskeacute vědě otaacutezku o otaacutečeniacute prachoveacuteho zhuštěniacute zkoumaacute N F Rejn2) Vychaacuteziacute ze scheacutematu typu Preyova Při určityacutech předpokladech N F Rejn jakož i Prey dostaacutevali otaacuteshyčeniacute přiacutemeacute ale ukaacutezalo se že určitaacute změna těchto předpokladů může daacutet otaacutečeniacute takeacute zpětnyacute směr Bohužel scheacutemata typu Preyova jsou krajně umělaacute vzdaacutelenaacute přiacuterodniacutem podmiacutenkaacutem

Ve skutečnosti nebyla otaacutezka nikdy spraacutevně postavena Jejiacute formulace musiacute vychaacutezet z toho že denniacute otaacutečeniacute je ovlaacutedaacuteno energiiacute a momentem hybnosti Rotaci je třeba zkoumat ve sposhyjeniacute se všeobecnou bilanciacute energie a momentu a jejich distribuciacute při procesu tvořeniacute planet

Při spojeniacute meteorickyacutech čaacutestic v planety se musiacute zachovat jak energie čaacutestic tak i jejich moment hybnosti při čemž se musiacute braacutet v patrnost ztraacutety kinetickeacute energie kteraacute se při sraacutežkaacutech měniacute zčaacutesti v teplo Při tom probiacutehaacute zprůměrovaacuteniacute specifickeacute energie a specifickeacuteho momentu všech čaacutestic tvořiacuteciacutech danou plashynetu Protože však zprůměrovaacuteniacute probiacutehaacute u momentu podle jishyneacuteho zaacutekona než u energie je prakticky nemožneacute utvořiti takoshyvou planetaacuterniacute draacutehu při ktereacute by oběžnyacute pohyb pohltil přesně energii (minus ztraacutety na uacutedery a teplo) a současně celyacute moment Zbytek nebo nedostatek celkoveacuteho momentu čaacutestic utvořivšiacutech planetu ve srovnaacuteniacute s oběžnyacutem momentem planety způsobuje rctaci planety v tom nebo jineacutem směru Takovaacute je vyacutechoziacute idea kterou teď rozvineme podrobně

Napiacutešeme rovnici zachovaacuteniacute energie a zachovaacuteniacute momentu srovnaacutevajiacutece dva stavy počaacutetečniacute (oblast roje) a konečnyacute (plashyneta) Potenciaacutelniacute energii budeme značit plus a kinetickou minus

(Potenciaacutelniacute energie čaacutestic vzhledem k Slunci)-f-(potenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie čaacutestic) = (potenciaacutelniacute energie plashy

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

nety vzhledem k Slunci) + ( potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (kineshytickaacute energie oběžneacuteho pohybu planety)mdash (kinetickaacute energie rotace planeshyty )mdash (kinetickaacute energie ztracenaacute při sraacutežkaacutech)

Moment čaacutestic mdash (oběžnyacute moment planety) + ( rotačniacute moment plashynety)

Objasniacuteme si fysikaacutelniacute smysl prvniacute rovniacutece Při přibliacuteženiacute čaacutestic k planetě roste (co do absolutniacute hodnoty) potenciaacutelniacute enershygie a stejně roste i kinetickaacute energie (zvětšuje se rychlost čaacutestic) Od okamžiku připojeniacute čaacutestic k planetě se zvětšenaacute potenciaacutelniacute energie navždy zachovaacutevaacute Kam však se ztraacuteciacute přiacuterůstek kineshytickeacute energie Jsou tři druhy projevu teacuteto energie ktereacute majiacute za naacutesledek jejiacute uacutebytek Za prveacute po připojeniacute čaacutestic může se změnit draacuteha planety a jejiacute oběžnaacute energie za druheacute může se změnit rotačniacute energie planety za třetiacute čaacutest kinetickeacute energie přechaacuteziacute při naacuterazu v teplo Všechny tyto formy ztraacutet se obraacutežejiacute v našiacute rovnici

Pro jednoduchost vyšetřiacuteme napřed přiacutepad rovinnyacutech krushyhovyacutech p o h y b ů všech čaacutestic oblasti Nechť je q poloměr draacutehy jedneacute z čaacutestic a zaacutekon rozděleniacute čaacutestic podle q nechť je f (g )d o

Pak platiacute pro hmoty čaacutestic i planetyR

dm = f[o)dQ m =Jf(g)dgR

kde R l a R z jsou mezniacute poloměry oblasti Součet potenciaacutelniacute enershygie (vůči Slunci) a kinetickeacute energie čaacutestic oblasti se rovnaacute

k2M Cjg)dgQ2

kde M je hmota Slunce a moment čaacutestic je

Pro vzniklou planetu majiacuteciacute hmotu m a poloměr draacutehy R enershygie vzhledem k Slunci a draacutehovyacute moment jsou rovny jak znaacutemo

k2M m mdashmdash a km]Miž

Dosadiacuteme-li tyto vyacuterazy do našich vyacutechoziacutech rovnic dostaacuteshyvaacuteme

Rk2M r f(g) do k2M m n mdash - on = (potenciaacutelniacute energie planety jako koule)mdash (po-

Z J Q A ftBl

tenciaacutelniacute energie čaacutestic mezi sebou)mdash (kinetickaacute energie rotace)mdash (ztraacutety energie) (4)

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

1cM Iacute)Iqiacute(q) dg mdash km^M^R mdash rotačniacute moment planety (5gt

iacuteSiVyšetřiacuteme ztraacutety kinetickeacute energie při tvořeniacute planety z čaacutesshy

tic roje Čaacutestice padaacute na povrch zaacuterodku planety s velkou (obecně hyperbolickou) rychlostiacute Při sraacutežce se určiteacute množstviacute energie spotřebuje na mechanickeacute drceniacute a teplotu Kromě toho sraacutežky čaacutestic se budou diacutet i uvnitř roje a zvlaacuteště v bezprostředniacutem okoliacute rostouciacute planety kde v důsledku dynamickeacuteho vlivu planety prostorovaacute hustota roje značně vzrůstaacute [Moisějev3) Agekjan4) ] Určit součet těchto ztraacutet kvantitativně nemůžeme Neniacute však pochyb že ztraacutety jsou velikeacute N a velikosti ztraacutet energie zaacutevisiacute znameacutenko praveacute strany rovnice (4) při dostatečně velkyacutech ztraacutetaacutech bude pravaacute strana (4) zaacutepornaacute při menšiacutech ztraacutetaacutech kladnaacute Z toho co bylo o sraacutežkaacutech dřiacuteve řečeno vyplyacutevaacute že při vytvaacuteřeniacute planet jsou ztraacutety značneacute t j můžeme předpoklaacutedat že praveacute strana rovnice (4) je zaacutepornaacute ( Pokračovaacuteni)

Ze života hvězdaacuteřů

Z D Ě LN IacuteK A ASTRONOMEM

Bruno H Btirgel byl by se dožil 14 listopadu m r 75 let Zemřel 8 července 1948 v Potsdamu-Babelsberku

Biirgela poznaacutevaacuteme z jeho populaacuterně vědeckyacutech děl jako filosofa vyshypravěče kteryacute se dovedl diacutevat na svět prostyacutema a veselyacutema očima A le on nebyl jen prostyacutem poviacutedaacutelkem šiacuteřil mezi lidem ve svyacutech knihaacutech sveacute ryziacute věděniacute ktereacute ziacuteskal na poli přiacuterodniacutech věd Zde se naacutem jeviacute jako učenec podivuhodnyacutech vědomostiacute a jako praktickyacute životniacute filosof prvniacuteho řaacutedu jehož vedeniacute může se každyacute poddati bez obav

Burgel měl snahu naučiti se kosmicky myslet Podivuhodneacute je že nabyl sveacute rozsaacutehleacute vědomosti saacutem soukromyacutem studiem

Astronomoveacute uznaacutevali je j mdash laika ne jen v zaacutekladniacutech otaacutezkaacutech ale zvali je j k poradaacutem v mnohyacutech otaacutezkaacutech tyacutekajiacuteciacutech se zaacutevažnyacutech proshybleacutemů vědeckyacutech

Jako syn ševče rostl mladiacutek v chudeacute proletaacuteřskeacute rodině Otec určil že se bude učiti stejneacutemu řemeslu Bylo jeho velkyacutem štěstiacutem že musel denně choditi 2 hodiny pěšky do miacutesta učeniacute neboť zvlaacuteště zpaacutetečniacute cesty domů za dlouhyacutech zimniacutech večerů staly se mu osudem Na těchto každoshydenniacutech cestaacutech jedinyacutem průvodcem byly mu hvězdy Měl dosti času o nich přemyacutešlet a tak mu přirostly k srdci

Mladyacute řemeslniacutek traacutevil sveacute volneacute večery na hvězdaacuterně a diacutek jeho neutuchajiacuteciacutemu zaacutejmu a opravdoveacutemu zaniacuteceniacute se stalo že byli na něj brzo upozorněni odborniacuteci Za staacuteleacuteho zdokonalovaacuteniacute v poznaacutevaacuteniacute hvězdshyneacuteho světa stal se Bůrgel spolupracovniacutekem (berliacutenskeacute Uraacutenie

Později přenesl svoji činnost do vlastniacute hvězdaacuterny Biirgel lety neshyustrnul v učenosti ale zachoval si mladeacute srdce až do konce života

Jeho přiacuterodovědeckaacute diacutela může čisti každyacute laik bez obtiacutežiacute a může v nich čerpati hlubokeacute věděniacute tak jako z knih odborniacuteků-astronomů Z jeho četnyacutech knih vyšla v českeacutem překladu kniha pod naacutezvem bdquoZ dalekyacutech světůrdquo Tomaacuteš Skandera

PLANETKA EROS

se v perihelu může velmi těsně přibliacutežit Zemi a sloužiacute vyacutetečně k určovaacuteniacute paraUaxy Slunce Obvyklou methodou trigonometrickou byla slunečniacute pa- rallaxa stanovena Spencerem Jonesem na 8790 plusmn 0001 na zaacutekladě poshyzorovaacuteniacute let 1930mdash 1931 Vedle toho lze postupovat takeacute methodou dynashymickou studujeme draacutehu planetoidy a určiacuteme gravitačniacute působeniacute planet Odtud pak dostaneme nejen parallaxu Slunce nyacutebrž takeacute hmoty čtyř vnitřshyniacutech planet Touto cestou zpracoval pozorovaacuteniacute z let 1926mdash 1945 E Rabe Namiacutesto obvykleacuteho světoveacuteho času užil důsledně t zv newtonskeacuteho (dyshynamickeacuteho) času t j (toho kteryacute plyne zcela rovnoměrně tiacutem odstranil vliv nerovnoměrneacute rotace Země Dosaacutehl pak značneacute přesnosti raquovšem praacutece si vyžaacutedala obrovskeacute numerickeacute vyacutepočty Pro slunečniacute parallaxu dostal hodnotu 879835 plusmn 000039

Tato hodnota se neshoduje s vyacutesledkem methody trigonometrickeacute shoduje se však velmi pěkně se staršiacutemi pracemi na podkladě methody dyshynamickeacute Rabe takeacute upozorňuje že trigonometrickaacute určeni (před Sp Joshynesem zpracoval staršiacute měřeniacute Hinks) se rozchaacutezejiacute

Cenneacute je Rabeovo určeniacute hmot čtyř vnitřniacutech planet Poměr hmot Slunce a těchto planet je daacuten těmito čiacutesly Merkur 8 120 000 plusmn 43 000 Veshynuše 408 645 plusmn 208 Země + Měsiacutec 328 452 plusmn 43 Mars 3 110 000 plusmn 7700

To znamenaacute hmota Slunce činiacute 6 120 000 hmot Merkura při čemž tento uacutedaj maacute středniacute chybu 43 000 hmot Merkura atd Hmota Země vyshychaacuteziacute poněkud většiacute než se dosud předpoklaacutedalo současně Rabeovo určeni parallaxy vede ke středniacute vzdaacutelenosti Země od Slunce 14953 mil km t j asi o 40 000 -km menšiacute než se obvykle udaacutevaacute Hmota Země je rozborem draacutehy Erose určena nejpřesněji jak ukazujiacute středniacute chyby je to proto že Eros prochaacutezel nejbliacuteže Zemi a byl jiacute nejviacutece rušen Studiem pohybu v těsneacute bliacutezkosti Země bylo možno určit i hmotu Měsiacutece hmota Země činiacute 81375 plusmn plusmn 0026 hmoty Měsiacutece Plavec

Zpraacutevy pozorovatelů

K O LIK HVEacuteZD JE V ID EacuteT POUHYacuteM OKEM V PLEJAacuteD AacuteCH Svrchu uvedenyacute probleacutem je staacutele ještě hodně spornyacute protože při pozorovaacuteniacutech tohoto druhu zaacuteležiacute na zrakovyacutech schopnostech pozorovatele na stavu ovzdušiacute uměleacutem osvětleniacute atp Nicmeacuteně přece lze z řady pozorovaacuteniacute vybrati určityacute průměr platiacuteciacute pro člověka s normaacutelniacutem zrakem a pro normaacutelniacute pozorovaciacute podmiacutenky a potom hodnotu maximaacutelniacute kteraacute však zůstaacutevaacute staacutele individuaacutelniacute Obvykle se tedy uvaacutediacute že za normaacutelniacutech podshymiacutenek lze v Plejaacutedaacutech rozeznat kolem 7 hvězd za vyacutejimečně přiacuteznivyacutech podmiacutenek 14 i viacutece Chtěje si ověřit tento naacutezor vykonal jsem na podzim roku 1950 celou řadu těchto pozorovaacuteniacute a dospěl jsem k naacutesledujiacuteciacutem vyacute shysledkům

Hodnota 7 hvězd pro počet hvězd v Plejaacutedaacutech viditelnyacutech za normaacutelshyniacutech podmiacutenek se mi zdaacute přiacuteliš skrovnou Přesvědčil jsem se že i za podshymiacutenek meacuteně než průměrnyacutech lze v Plejaacutedaacutech rozeznat 8mdash 9 hvězd

Při maximaacutelně dobryacutech pozorovaciacutech podmiacutenkaacutech jsem rozeznal v Pleshyjaacutedaacutech až 11 hvězd a nestaviacutem se nikterak odmiacutetavě k naacutezoru že ve vyacuteše položenyacutech krajinaacutech lze v Plejaacutedaacutech napočiacutetat 15 i viacutece hvězd

J Šperger

Zpraacutevy historickeacute sekce

PO Č AacuteTKY ASTRONOMICKEacuteHO D Eacute N l V ČECHAacuteCH

Založeniacutem pražskeacute university Karlem IV začaly se u naacutes pěstovat přiacuterodniacute vědy na širšiacutem podkladě a mezi nimi i astronomie Literaacuterniacute astroshynomickeacute pomaacutetky před touto dobou omezujiacute se u naacutes jen na zaacutepisy o neshybeskyacutech zjevech v různyacutech kronikaacutech a letopisech

Nejstaršiacute samostatnou literaacuterniacute pamaacutetkou astronomickeacuteho obsahu je rukopis baacutesně Alan (ft H 1932 str 46mdash 48 B Hrudlčka Z počaacutetků českeacute astronomie) Je to alegorickaacute baacuteseň v niacutež astronomie je personifikovaacutena a rukopis je projevem naacutezoru širšiacuteho lidu na hvězdaacuteřstviacute

Vyššiacute uacuterovně dosahuje astronomie na učeniacute pražskeacutem teprve v 15 stol mdash v době počaacutetku husitskeacuteho hnutiacute Jedniacutem z prvniacutech vyacuteznačnějšiacutech učitelů teacuteto vědy byl pokrokovyacute kněz Křiacutešťan z Prachatic (Magister Chris- tianus 1368mdash 1439) důvěrnyacute přiacutetel mistra Jana z Husi a saacutem mistr pražskeacuteshyho učeniacute Svyacutem přičiněniacutem vychoval početnou školu naacutestupců mezi ktereacute patřiacute Jan ze Soběslavi (Joannes de Sobieslavia 1392mdash ) mistr Mikulaacuteš a jiniacute Bohužel nenašla se mezi nimi vyacuteznačnějšiacute postava Jedinyacute ze současshyniacuteků Křiacutešťanovyacutech o němž maacuteme zmiacutenku i v zahraničniacute literatuře tehdejšiacute doby byl Jan Šindel (Joannes Andeas teacutež Syndelius 1375mdash 1450) ktereacuteho cishytuje jednak viacutedeňskyacute hvězdaacuteř Georgius Tannstetter jednak Ital Joannes Blanehini

Po smrti Křišťanově nezanikl zaacutejem o astronomii na pražskeacute universishytě Hvězdaacuteřstviacute bylo daacutele pěstovaacuteno a daleko viacutece spojovaacuteno s hvězdopra- vectviacutem a proroctviacutemi Nemůžeme se tomu diviti neboť po době středověkeacuteho mysticismu nemohlo studium naacutehle přejiti k exaktniacutem měřeniacutem kteraacute by by la prosta astrologickyacutech bajek a smyšlenek V Cechaacutech byly poměry stejneacute jako v ostatniacute Evropě ba můžeme řiacuteci ještě komservativnějšiacute vzhledem k převlaacutedajiacuteciacute staacutetniacute moci ciacuterkve

Pražskeacute vysokeacute učeniacute bylo jedno z prvniacutech ktereacute vydaacutevalo uceleneacute řady kalendaacuteřů a minuciacute O to pečoval zvlaacuteštniacute člen akademickeacuteho sboru bdquoastro- nomus publicusrdquo Jedniacutem z prvniacutech z nich byl Mikulaacuteš Sud ze Semanina (N i- colaus Lythomissliensis Ssud de Semanina 1490mdash 1557) S jeho postavou se setkaacutevaacuteme na počaacutetku stoletiacute XVI ktereacute naacutem dalo celou řadu mistrů astroshynomů Vydaacutevali populaacuterniacute spisy a oznaacutemeniacute a vysvětleniacute nebeskyacutech zjevů jako na př Matyaacuteš GryTl z GryUova (1551mdash 1611) Ve sveacute knize bdquoO komeshytaacutech uveřejnil seznam všech komet ktereacute se objevily od roku 646 př Kr a astrologicky odvozuje jakeacute s sebou přinesly zleacute naacutesledky Všechny tyto praacutece však stojiacute zcela pod vlivem astrologickyacutech domněnek (V iz obraacutezek na titulniacute straně)

Koncem tohoto stoletiacute nastaacutevaacute obdobiacute bdquovědy Rudolfiacutenskeacuterdquo ve ktereacutem astronomie mdash jak se mnoziacute domniacutevajiacute mdash vlivem přiacutetomnosti Tycho Brahe a Jana Keplera v Praze nabyacutevaacute převlaacutedajiacuteciacuteho vyacuteznamu Maacutelokdo si však uvědomuje že nejsou to jen tito dva hvězdaacuteři mdash cizinci světoveacuteho vyacuteznamu mdash ale celaacute řada našiacute universitou vychovanyacutech mistrů jako Petr CodiciU Z Tulechova (1533mdash 1589) Zelotyacuten z Kraacutesneacute Hory (Venceslaus Zelotynua de Formoso Monte 1532mdash 1585) Martin Bachaacuteček (1540mdash 1612) a jiniacute z nichž Tadeaacuteš Haacutejek z Haacutejku se stal znaacutemyacutem v celeacutem učeneacutem světě Praacutevě tato vysokaacute vnitřniacute uacuteroveň spojenaacute se hmotnou přiacutezniacute ciacutesaře Rudolfa přiměla Tychona a Keplera k tomu že přijali nabiacutedky pobytu v Praze

RNC Karel Fischer

K tomuto nečasoveacutemu nadpisu je nutno doplniti větu mdash jak je popishysuje kanovniacutek kapituly vyšehradskeacute mdash muž dnes neznaacutemeacuteho jmeacutena autor vyacuteznamneacute kroniky kteraacute se nedaacutevno objevila na našem knižniacutem trhu v noveacutem českeacutem vydaacuteniacute) Autor muž na svou dobu vysoce vzdělanyacute poshypisuje v niacute udaacutelosti let 1126mdash 1142 a všiacutemaacute si takeacute zjevů nebeskyacutech jichž uvaacutediacute celou řadu Všimněme si několika z nich Předem si musiacuteme uvědoshymit že autor je člověkem romaacutenskeacuteho středověku a že je dosud prost zv iacuteshydaveacuteho ducha naacutesledujiacuteciacute epochy gotickeacute Zaznamenaacutevaacute zjevy tak jak je viděl a častěji jak se o nich doslechl nepokoušiacute se nikde o jejich vyacuteklad a přiklaacutedaacute jim často v liv na naacutesledujiacuteciacute udaacutelosti historickeacute Zpraacutevy přeshynaacutešeneacute uacutestniacutem podaacuteniacutem se donesly učeneacutemu kronikaacuteři v podobě značně skresleneacute takže je dnes často těžko vykonstruovati z nich skutečnyacute zjev Pokuste se na př o vyacuteklad teacuteto zpraacutevy

bdquoRoku 1136 se zjevila denice dne 16 července v miacutestě kde v zimě vychaacuteziacute Slunce a zachovaacutevajiacutec draacutehu vyacuteše nad niacutem konečně dospěla k miacutestu na němž Slunce vychaacuteziacute 14 června t j v den kdy počiacutenaacute dne ubyacutevati a noci přibyacutevati A když nějakyacute čas prodleacutevala na tom miacutestě objevila se za niacute jakaacutesi novaacute hvězda kterou jsme ani my ani naši otcoveacute nikdy neviacutedali a za nedlouho prvou předběhla A brzy po tom se vraacutetila předešlaacute hvězda touž cestou na sveacute miacutesto a tam zapadla druhaacute však spěla přiacutemou drahou na zaacutepadrdquo

Vyřešiacutete-li tuto rovnici o dvou neznaacutemyacutech sdělte naacutem vyacutesledek Vaše řešeniacute naacutes bude zajiacutemat

Kronika však uvaacutediacute takeacute uacutekazy zajiacutemavějšiacute Zmiňuje se o třech zashytměniacutech Měsiacutece při čemž naacutes může zajiacutemati že ve dvou přiacutepadech uvaacutediacute barvu zatměleacuteho měsiacutečniacuteho kotouče Dne 9 listopadu 1128 bylo zatměniacute bdquočerveneacuterdquo a 4 března 1132 bdquoceleacute krvaveacuterdquo Při zpraacutevě o zatměniacute 9 listoshypadu 1128 piacuteše kronikaacuteř že mnoho hvězd obklopilo zatmělyacute Měsiacutec jedna z nich pryacute je j obletěla druhaacute se pustila na sever mdash Neniacute vyloučeno že je to naraacutežka na nějakyacute roj meteorů

O zatměniacute Slunce se kronikaacuteř zmiňuje při datu 2 srpna 1133 O tomto uacutekazu pojednaacuteme podrobněji jindy

Nejzajiacutem avějšiacute jsou snad poznaacutemky kroniky o pozorovaacuteniacute severniacute zaacuteře Roku 1138 byl autor patrně saacutem pozorovatelem uacutekazu kteryacute popisuje stručně ale neobyčejně vyacutestižně Posuďte sami

bdquoPřed Hodem božiacutem svatodušniacutem dne 11 května zjevila se na severshyniacutem nebi červenaacute znameniacute tvaru sloupů na dveacute rozdělenaacute a zdaacutelo se jako by se brzy v boji utkaacutevala brzy zase vzdalovalardquo

Takeacute na jaře roku naacutesledujiacuteciacuteho bylo u naacutes viděti intensivniacute severniacute zaacuteři o niacutež autor zaznamenal že bylo lze spatřiti červenaacute znameniacute od sou- mraku do sviacutetaacuteniacute Zdaacute se že obě tato pozorovaacuteniacute spadajiacute do maxima slushynečniacute činnosti neboť dne 29 července 1139 zaznamenal kronikaacuteř zpraacutevu pro naacutes nejzajiacutemavějšiacute kteraacute zniacute

bdquoNěkteřiacute řiacutekali že viděli jakousi trhlinu na Sluncirdquo mdash Je to jak se zdaacute prvaacute zmiacutenka o pozorovaacuteniacute slunečniacute skvrny u naacutes

D r Šimon

Hmota všech plartetoid je podle vyšetřovaacuteniacute C H Schutteho jen asi 18 stamiliacuteontin hmoty Slunce Hlavniacute přiacutespěvek k teacuteto hmotě poskytujiacute tělesa o průměru většiacutem než 1 km Je zajiacutemaveacute že analysa pohybu planety Marta vyžaduje celkovou hmotu rušiacuteciacutech planetoid asi desetkraacutet většiacute

) Prvniacute pokračovateleacute Kosmovi Melantrich 1950

PO VĚTRNO STNIacute SLUŽBA N A A T LA N T IK U

N a všech kontinentech je roztroušeno několik tisiacutec povětrnostniacutech stanic jejichž pravidelnaacute hlaacutešeniacute umožňujiacute meteorologům učinit si předshystavu o povětrnostniacute situaci nad převaacutežnou většinou zemskeacuteho okrsku

Avšak vzrůstajiacuteciacute leteckyacute provoz vyžaduje ještě hustšiacute siacuteť povětrnostshyniacutech stanic ktereacute musiacute byacuteti umiacutestěny nejen v obydlenyacutech končinaacutech ale stejně tak i v pustinaacutech v tropech v arktidě i na širyacutech oceaacutenech

Aby byla zabezpečena rozsaacutehlaacute leteckaacute doprava zvlaacuteště přes Atlanshytickyacute oceaacuten byly zřiacutezeny pobřežniacutemi staacutety plovouciacute povětrnostniacute observashytoře ktereacute setrvaacutevajiacute na určityacutech vhodně zvolenyacutech zeměpisnyacutech souřadshyniciacutech kde konajiacute všechna potřebnaacute povětrnostniacute pozorovaacuteniacute kteraacute v prashyvidelnyacutech intervalech podaacutevajiacute do mezinaacuterodniacutech meteorologickyacutech centraacutel Současně poskytujiacute veškereacute informace o počasiacute letadlům i lodiacutem křižujiacuteshyciacutem oceaacuten

Služba na plovouciacutech observatořiacutech je odpovědnaacute a takeacute namaacutehavaacute neboť přiacuterodniacute živly zvlaacuteště na moři daacutevajiacute člověku často poznat svoji siacutelu Ačkoliv tato plovouciacute staničniacute siacuteť zřiacutezenaacute teprve po vaacutelce odolala dosud naacutestrahaacutem přiacuterodniacutech živlů přece jedna z lodiacute neunikla osudu Stalo se to na podzim minuleacuteho roku Když francouzskaacute loď jmeacutenem bdquoL A P L A C E rdquo po několikatyacutedenniacute službě na postaveniacute Krdquo byla vystřiacutedaacutena a vracela se do Francie narazila o půlnoci již jen několik desiacutetek kilometrů od přiacutestavu St Halo na bludnou minu a potopila se Z 90členneacute posaacutedky teacuteměř všichni přišli o život

Plovouciacute observatoře nezabezpečujiacute jen bezprostředniacute provoz na moři a ve vzduchu ale jejich povětrnostniacute uacutedaje umožňuji zjistit frontaacutelniacute poshyruchy již několik dnů předem než dostihnou evropskou pevninu a tim koshynajiacute neocenitelneacute služby meteorologům jak na pobřežiacute tak takeacute daleko ve vnitrozemiacute D r J Piacutechaacute

Z hvězdneacuteho Vesmiacuteru

POZORUHODNAacute M LH O V IN A mdash G R A V ITA Č N Iacute COOKA

Světelneacute paprsky majiacutece určitou hmotu jsou přitahovaacuteny velkyacutemi hmotnyacutemi tělesy kolem kteryacutech prochaacutezejiacute Tento zjev předpověděnyacute Einsteinem jako důsledek jeho theorie relativity byl dokaacutezaacuten při uacuteplnyacutech zatměniacutech Slunce kdy světelneacute paprsky hvězd prochaacutezejiacuteciacute v největšiacute bliacutezkosti Slunce jsou jeho hmotou přitahovaacuteny a nastaacutevaacute jejich ohyb

Nedaacutevno nalezl Arthur Hoag z Harvardskeacute observatoře na sniacutemku zhotoveneacutem 75minutovou exposiciacute mocnou Schmidtovou astrokomorou v průshyměru 65 cm zajiacutemavou galaxii v souhvězdiacute Hada Je to objekt 17in kolem něhož je zaacuteřiacuteciacute okružiacute jako vnitřniacute korona o průměru 17 obl vteřin P ř ishypomiacutenaacute vzhledem planetaacuterniacute mlhovinu mdash modrou hvězdu o velkeacute teplotě obklopenou obalem zaacuteřiacuteciacutech plynů Zde ale střed neniacute modryacute nyacutebrž červenyacute a spektrum nejeviacute jasneacute emisniacute čaacutery charakterisujiacuteciacute planetaacuterniacute mlhoviny Nachaacuteziacute se 54deg nad rovinou Mleacutečneacute draacutehy v oblastech kde planetaacuterniacute mlhoshyviny jen velmi zřiacutedka se vyskytujiacute Hoag se domniacutevaacute že centraacutelniacute červenyacute objekt je sferoidaacutelniacute galaxie a zaacuteřiacuteciacute okružiacute halo jsou přitažlivostiacute teacuteto galaxie zakřiveneacute paprsky galaxie jineacute za prvniacute daleko v prostoru se nashychaacutezejiacuteciacute Bližšiacute galaxie je ve vzdaacutelenosti asi deseti milionů světelnyacutech let a je jiacute hmota činiacute viacutece než 100 000 milionů slunciacute

K tomuto nečasoveacutemu nadpisu je nutno doplniti větu mdash jak je popishysuje kanovniacutek kapituly vyšehradskeacute mdash muž dnes neznaacutemeacuteho jmeacutena autor vyacuteznamneacute kroniky kteraacute se nedaacutevno objevila na našem knižniacutem trhu v noveacutem českeacutem vydaacuteniacute) Autor muž na svou dobu vysoce vzdělanyacute poshypisuje v niacute udaacutelosti let 1126mdash 1142 a všiacutemaacute si takeacute zjevů nebeskyacutech jichž uvaacutediacute celou řadu Všimněme si několika z nich Předem si musiacuteme uvědoshymit že autor je člověkem romaacutenskeacuteho středověku a že je dosud prost zv iacuteshydaveacuteho ducha naacutesledujiacuteciacute epochy gotickeacute Zaznamenaacutevaacute zjevy tak jak je viděl a častěji jak se o nich doslechl nepokoušiacute se nikde o jejich vyacuteklad a přiklaacutedaacute jim často v liv na naacutesledujiacuteciacute udaacutelosti historickeacute Zpraacutevy přeshynaacutešeneacute uacutestniacutem podaacuteniacutem se donesly učeneacutemu kronikaacuteři v podobě značně skresleneacute takže je dnes často těžko vykonstruovati z nich skutečnyacute zjev Pokuste se na př o vyacuteklad teacuteto zpraacutevy

bdquoRoku 1136 se zjevila denice dne 16 července v miacutestě kde v zimě vychaacuteziacute Slunce a zachovaacutevajiacutec draacutehu vyacuteše nad niacutem konečně dospěla k miacutestu na němž Slunce vychaacuteziacute 14 června t j v den kdy počiacutenaacute dne ubyacutevati a noci přibyacutevati A když nějakyacute čas prodleacutevala na tom miacutestě objevila se za niacute jakaacutesi novaacute hvězda kterou jsme ani my ani naši otcoveacute nikdy neviacutedali a za nedlouho prvou předběhla A brzy po tom se vraacutetila předešlaacute hvězda touž cestou na sveacute miacutesto a tam zapadla druhaacute však spěla přiacutemou drahou na zaacutepadrdquo

Vyřešiacutete-li tuto rovnici o dvou neznaacutemyacutech sdělte naacutem vyacutesledek Vaše řešeniacute naacutes bude zajiacutemat

Kronika však uvaacutediacute takeacute uacutekazy zajiacutemavějšiacute Zmiňuje se o třech zashytměniacutech Měsiacutece při čemž naacutes může zajiacutemati že ve dvou přiacutepadech uvaacutediacute barvu zatměleacuteho měsiacutečniacuteho kotouče Dne 9 listopadu 1128 bylo zatměniacute bdquočerveneacuterdquo a 4 března 1132 bdquoceleacute krvaveacuterdquo Při zpraacutevě o zatměniacute 9 listoshypadu 1128 piacuteše kronikaacuteř že mnoho hvězd obklopilo zatmělyacute Měsiacutec jedna z nich pryacute je j obletěla druhaacute se pustila na sever mdash Neniacute vyloučeno že je to naraacutežka na nějakyacute roj meteorů

O zatměniacute Slunce se kronikaacuteř zmiňuje při datu 2 srpna 1133 O tomto uacutekazu pojednaacuteme podrobněji jindy

Nejzajiacutem avějšiacute jsou snad poznaacutemky kroniky o pozorovaacuteniacute severniacute zaacuteře Roku 1138 byl autor patrně saacutem pozorovatelem uacutekazu kteryacute popisuje stručně ale neobyčejně vyacutestižně Posuďte sami

bdquoPřed Hodem božiacutem svatodušniacutem dne 11 května zjevila se na severshyniacutem nebi červenaacute znameniacute tvaru sloupů na dveacute rozdělenaacute a zdaacutelo se jako by se brzy v boji utkaacutevala brzy zase vzdalovalardquo

Takeacute na jaře roku naacutesledujiacuteciacuteho bylo u naacutes viděti intensivniacute severniacute zaacuteři o niacutež autor zaznamenal že bylo lze spatřiti červenaacute znameniacute od sou- mraku do sviacutetaacuteniacute Zdaacute se že obě tato pozorovaacuteniacute spadajiacute do maxima slushynečniacute činnosti neboť dne 29 července 1139 zaznamenal kronikaacuteř zpraacutevu pro naacutes nejzajiacutemavějšiacute kteraacute zniacute

bdquoNěkteřiacute řiacutekali že viděli jakousi trhlinu na Sluncirdquo mdash Je to jak se zdaacute prvaacute zmiacutenka o pozorovaacuteniacute slunečniacute skvrny u naacutes

D r Šimon

Hmota všech plartetoid je podle vyšetřovaacuteniacute C H Schutteho jen asi 18 stamiliacuteontin hmoty Slunce Hlavniacute přiacutespěvek k teacuteto hmotě poskytujiacute tělesa o průměru většiacutem než 1 km Je zajiacutemaveacute že analysa pohybu planety Marta vyžaduje celkovou hmotu rušiacuteciacutech planetoid asi desetkraacutet většiacute

) Prvniacute pokračovateleacute Kosmovi Melantrich 1950

PO VĚTRNO STNIacute SLUŽBA N A A T LA N T IK U

N a všech kontinentech je roztroušeno několik tisiacutec povětrnostniacutech stanic jejichž pravidelnaacute hlaacutešeniacute umožňujiacute meteorologům učinit si předshystavu o povětrnostniacute situaci nad převaacutežnou většinou zemskeacuteho okrsku

Avšak vzrůstajiacuteciacute leteckyacute provoz vyžaduje ještě hustšiacute siacuteť povětrnostshyniacutech stanic ktereacute musiacute byacuteti umiacutestěny nejen v obydlenyacutech končinaacutech ale stejně tak i v pustinaacutech v tropech v arktidě i na širyacutech oceaacutenech

Aby byla zabezpečena rozsaacutehlaacute leteckaacute doprava zvlaacuteště přes Atlanshytickyacute oceaacuten byly zřiacutezeny pobřežniacutemi staacutety plovouciacute povětrnostniacute observashytoře ktereacute setrvaacutevajiacute na určityacutech vhodně zvolenyacutech zeměpisnyacutech souřadshyniciacutech kde konajiacute všechna potřebnaacute povětrnostniacute pozorovaacuteniacute kteraacute v prashyvidelnyacutech intervalech podaacutevajiacute do mezinaacuterodniacutech meteorologickyacutech centraacutel Současně poskytujiacute veškereacute informace o počasiacute letadlům i lodiacutem křižujiacuteshyciacutem oceaacuten

Služba na plovouciacutech observatořiacutech je odpovědnaacute a takeacute namaacutehavaacute neboť přiacuterodniacute živly zvlaacuteště na moři daacutevajiacute člověku často poznat svoji siacutelu Ačkoliv tato plovouciacute staničniacute siacuteť zřiacutezenaacute teprve po vaacutelce odolala dosud naacutestrahaacutem přiacuterodniacutech živlů přece jedna z lodiacute neunikla osudu Stalo se to na podzim minuleacuteho roku Když francouzskaacute loď jmeacutenem bdquoL A P L A C E rdquo po několikatyacutedenniacute službě na postaveniacute Krdquo byla vystřiacutedaacutena a vracela se do Francie narazila o půlnoci již jen několik desiacutetek kilometrů od přiacutestavu St Halo na bludnou minu a potopila se Z 90členneacute posaacutedky teacuteměř všichni přišli o život

Plovouciacute observatoře nezabezpečujiacute jen bezprostředniacute provoz na moři a ve vzduchu ale jejich povětrnostniacute uacutedaje umožňuji zjistit frontaacutelniacute poshyruchy již několik dnů předem než dostihnou evropskou pevninu a tim koshynajiacute neocenitelneacute služby meteorologům jak na pobřežiacute tak takeacute daleko ve vnitrozemiacute D r J Piacutechaacute

Z hvězdneacuteho Vesmiacuteru

POZORUHODNAacute M LH O V IN A mdash G R A V ITA Č N Iacute COOKA

Světelneacute paprsky majiacutece určitou hmotu jsou přitahovaacuteny velkyacutemi hmotnyacutemi tělesy kolem kteryacutech prochaacutezejiacute Tento zjev předpověděnyacute Einsteinem jako důsledek jeho theorie relativity byl dokaacutezaacuten při uacuteplnyacutech zatměniacutech Slunce kdy světelneacute paprsky hvězd prochaacutezejiacuteciacute v největšiacute bliacutezkosti Slunce jsou jeho hmotou přitahovaacuteny a nastaacutevaacute jejich ohyb

Nedaacutevno nalezl Arthur Hoag z Harvardskeacute observatoře na sniacutemku zhotoveneacutem 75minutovou exposiciacute mocnou Schmidtovou astrokomorou v průshyměru 65 cm zajiacutemavou galaxii v souhvězdiacute Hada Je to objekt 17in kolem něhož je zaacuteřiacuteciacute okružiacute jako vnitřniacute korona o průměru 17 obl vteřin P ř ishypomiacutenaacute vzhledem planetaacuterniacute mlhovinu mdash modrou hvězdu o velkeacute teplotě obklopenou obalem zaacuteřiacuteciacutech plynů Zde ale střed neniacute modryacute nyacutebrž červenyacute a spektrum nejeviacute jasneacute emisniacute čaacutery charakterisujiacuteciacute planetaacuterniacute mlhoviny Nachaacuteziacute se 54deg nad rovinou Mleacutečneacute draacutehy v oblastech kde planetaacuterniacute mlhoshyviny jen velmi zřiacutedka se vyskytujiacute Hoag se domniacutevaacute že centraacutelniacute červenyacute objekt je sferoidaacutelniacute galaxie a zaacuteřiacuteciacute okružiacute halo jsou přitažlivostiacute teacuteto galaxie zakřiveneacute paprsky galaxie jineacute za prvniacute daleko v prostoru se nashychaacutezejiacuteciacute Bližšiacute galaxie je ve vzdaacutelenosti asi deseti milionů světelnyacutech let a je jiacute hmota činiacute viacutece než 100 000 milionů slunciacute

PO VĚTRNO STNIacute SLUŽBA N A A T LA N T IK U

N a všech kontinentech je roztroušeno několik tisiacutec povětrnostniacutech stanic jejichž pravidelnaacute hlaacutešeniacute umožňujiacute meteorologům učinit si předshystavu o povětrnostniacute situaci nad převaacutežnou většinou zemskeacuteho okrsku

Avšak vzrůstajiacuteciacute leteckyacute provoz vyžaduje ještě hustšiacute siacuteť povětrnostshyniacutech stanic ktereacute musiacute byacuteti umiacutestěny nejen v obydlenyacutech končinaacutech ale stejně tak i v pustinaacutech v tropech v arktidě i na širyacutech oceaacutenech

Aby byla zabezpečena rozsaacutehlaacute leteckaacute doprava zvlaacuteště přes Atlanshytickyacute oceaacuten byly zřiacutezeny pobřežniacutemi staacutety plovouciacute povětrnostniacute observashytoře ktereacute setrvaacutevajiacute na určityacutech vhodně zvolenyacutech zeměpisnyacutech souřadshyniciacutech kde konajiacute všechna potřebnaacute povětrnostniacute pozorovaacuteniacute kteraacute v prashyvidelnyacutech intervalech podaacutevajiacute do mezinaacuterodniacutech meteorologickyacutech centraacutel Současně poskytujiacute veškereacute informace o počasiacute letadlům i lodiacutem křižujiacuteshyciacutem oceaacuten

Služba na plovouciacutech observatořiacutech je odpovědnaacute a takeacute namaacutehavaacute neboť přiacuterodniacute živly zvlaacuteště na moři daacutevajiacute člověku často poznat svoji siacutelu Ačkoliv tato plovouciacute staničniacute siacuteť zřiacutezenaacute teprve po vaacutelce odolala dosud naacutestrahaacutem přiacuterodniacutech živlů přece jedna z lodiacute neunikla osudu Stalo se to na podzim minuleacuteho roku Když francouzskaacute loď jmeacutenem bdquoL A P L A C E rdquo po několikatyacutedenniacute službě na postaveniacute Krdquo byla vystřiacutedaacutena a vracela se do Francie narazila o půlnoci již jen několik desiacutetek kilometrů od přiacutestavu St Halo na bludnou minu a potopila se Z 90členneacute posaacutedky teacuteměř všichni přišli o život

Plovouciacute observatoře nezabezpečujiacute jen bezprostředniacute provoz na moři a ve vzduchu ale jejich povětrnostniacute uacutedaje umožňuji zjistit frontaacutelniacute poshyruchy již několik dnů předem než dostihnou evropskou pevninu a tim koshynajiacute neocenitelneacute služby meteorologům jak na pobřežiacute tak takeacute daleko ve vnitrozemiacute D r J Piacutechaacute

Z hvězdneacuteho Vesmiacuteru

POZORUHODNAacute M LH O V IN A mdash G R A V ITA Č N Iacute COOKA

Světelneacute paprsky majiacutece určitou hmotu jsou přitahovaacuteny velkyacutemi hmotnyacutemi tělesy kolem kteryacutech prochaacutezejiacute Tento zjev předpověděnyacute Einsteinem jako důsledek jeho theorie relativity byl dokaacutezaacuten při uacuteplnyacutech zatměniacutech Slunce kdy světelneacute paprsky hvězd prochaacutezejiacuteciacute v největšiacute bliacutezkosti Slunce jsou jeho hmotou přitahovaacuteny a nastaacutevaacute jejich ohyb

Nedaacutevno nalezl Arthur Hoag z Harvardskeacute observatoře na sniacutemku zhotoveneacutem 75minutovou exposiciacute mocnou Schmidtovou astrokomorou v průshyměru 65 cm zajiacutemavou galaxii v souhvězdiacute Hada Je to objekt 17in kolem něhož je zaacuteřiacuteciacute okružiacute jako vnitřniacute korona o průměru 17 obl vteřin P ř ishypomiacutenaacute vzhledem planetaacuterniacute mlhovinu mdash modrou hvězdu o velkeacute teplotě obklopenou obalem zaacuteřiacuteciacutech plynů Zde ale střed neniacute modryacute nyacutebrž červenyacute a spektrum nejeviacute jasneacute emisniacute čaacutery charakterisujiacuteciacute planetaacuterniacute mlhoviny Nachaacuteziacute se 54deg nad rovinou Mleacutečneacute draacutehy v oblastech kde planetaacuterniacute mlhoshyviny jen velmi zřiacutedka se vyskytujiacute Hoag se domniacutevaacute že centraacutelniacute červenyacute objekt je sferoidaacutelniacute galaxie a zaacuteřiacuteciacute okružiacute halo jsou přitažlivostiacute teacuteto galaxie zakřiveneacute paprsky galaxie jineacute za prvniacute daleko v prostoru se nashychaacutezejiacuteciacute Bližšiacute galaxie je ve vzdaacutelenosti asi deseti milionů světelnyacutech let a je jiacute hmota činiacute viacutece než 100 000 milionů slunciacute

Zpraacutevy z našich odboček

ROK ASTRONOM ICKEacute PRAacuteCE V GOTTWALDOVĚ

Astronomickaacute činnost v Gottwaldově začala dne 11 řiacutejna 1950 kdy byl při Zaacutevodniacutem klubu ROH n p Svit ustaven astronomickyacute kroužek Uacutekolem jeho je popularisovat nejnovějšiacute vyacutesledky v astronomii mezi šishyrokyacutemi lidovyacutemi masami za uacutečelem širšiacuteho vzdělaacuteniacute a prohloubeniacute zaacutekladů materialistickeacuteho světoveacuteho naacutezoru

Na prvniacutech dvou organisačniacutech schůzkaacutech byl rozvržen program kroužku v těchto hlavniacutech bodech 1 pravidelneacute vyacuteboroveacute a členskeacute schůze 2 přednaacutešky pro širšiacute veřejnost 3 kursy a schůzky užšiacutech zaacutejemců 4 veshyčerniacute pozorovaacuteniacute hvězdneacute oblohy Ve snaze vychovat si kaacutedr členů kteřiacute by svyacutemi odbornyacutemi znalostmi mohli splnit na ně kladeneacute uacutekoly bylo zashypočato 1 listopadu 1950 s přednaacuteškami Mimo tyto přednaacutešky bylo organi- sovaacuteno pozorovaacuteniacute

1 maacuteje 1951 zuacutečastnil se kroužek oslav a uspořaacutedal ve sveacute miacutestnosti Zaacutevodniacuteho klubu vyacutestavku kterou navštiacutevilo přes 300 zaacutejemců

Dne 26 června 1951 byla uspořaacutedaacutena v saacutele Velkeacuteho kina přednaacuteška s Dr H Slouky kterou navštiacutevilo přes 1500 posluchačů

Prvniacute cyklus 11 přednaacutešek byl zahaacutejen dne 26 zaacuteřiacute 1951 v tomto poshyřadiacute Vesmiacuter kolem naacutes Slunečniacute rodina Slunce mdash naacuteš původ Země plashyneta neznaacutemaacute Měsiacutec naacuteš průvodce Vnitřniacute planety Vnějšiacute planety Koshymety a meteory Život na planetaacutech Dějiny astronomie Minulost a bushydoucnost slunečniacute soustavy Každaacute z těchto přednaacutešek je doprovaacutezena diapositivy diskusiacute a za přiacutezniveacuteho počasiacute pozorovaacuteniacutem Přednaacutešky pokrashyčujiacute až do 5 prosince 1951 a průměrnaacute naacutevštěva činiacute 102 posluchače Čleshynoveacute kroužku se takeacute zavaacutezali že budou rozšiřovat astronomii i mezi mlaacute1- dežiacute Každyacute tyacuteden chodiacute do Krajskeacuteho pionyacuterskeacuteho domu v Gottwaldově přednaacutešet a organisovat pozorovaacuteniacute a tam vychovaacutevajiacute noveacute kaacutedry do sveacuteho kroužku Mezi pionyacutery je skutečně velikyacute zaacutejem o astronomii

V akci soutěže Zaacutevodniacutech klubů se do teacuteto soutěže zapojil takeacute astroshynomickyacute kroužek a jistě se umiacutestiacute na čelneacutem miacutestě Zaacutejem jakyacute projevujiacute pracujiacuteciacute města Gottwaldova o astronomiiacute ukaacutezal že uacutekoly kroužku bude třeba rozšiacuteřit a takeacute dosavadniacute vybaveniacute nepostačiacute k splněniacute programu Proto byla ustavena komise pro stavbu hvězdaacuterny kteraacute bude v budoucnu sloužit všem pracujiacuteciacutem Ještě během roku 1951 budou dohotoveny vyacutekresy na reflektor o 0 280 mm Věřiacuteme že kroužek jistě splniacute za pomoci ZK K N V a JNV všechny vytčeneacute uacutekoly a že v přiacuteštiacutech letech bude staacutet v Gottshywaldově hvězdaacuterna jedna z nejkraacutesnějšiacutech na Moravě kteraacute bude dělat čest jmeacutenu města a rozšiacuteřiacute astronomii mezi všechny pracujiacuteciacute

Schneider František

JAK PRACUJE NAŠE ODBOČKA V PODĚBRADECH

Naacuteš kroužek byl založen v roce 1948 a přes omezeneacute prostředky stal se zaacutehy tak populaacuterniacute že probiacutehal ve 3 odděleniacutech Zaacutejem neupadl a v roce 1949 byl i kroužek theoretiekeacute astronomie Z prvniacute činnosti kroužku bylo pozorovaacuteniacute a fotografovaacuteniacute zatměniacute Měsiacutece a Slunce přes nepřiacutezniveacute poshyvětrnostniacute podmiacutenky v dubnu 1949 Dalekohled Amat kteryacute měl kroužek k disposici nestačil požadavkům a začalo se se stavbou dvou zrcadlovyacutech dalekohledů Newt systeacutemu s průměry 125 a 10 ran Za dva měsiacutece byly dalekohledy dokončeny Prvniacute visuaacutelniacute pozorovaacuteniacute byla uspokojivaacute a brzo na to přihlaacutesil se kroužek do slunečniacute sekce ČAS kde aktivně pracuje

Připravuje se i na pozorovaacuteniacute meteorů a proměnnyacutech Nespokojeni byli doshysud astrofotografoveacute a proto rozhodnuto zkonstruovat k jednomu zrcadlu parallaktickou montaacutež Přes mnoheacute technickeacute obtiacuteže byla konstrukce usposhykojivě vyřešena a prvniacute fotografickeacute pokusy splnily všechna očekaacutevaacuteniacute Dobreacute vyacutesledky dodaly tolik elaacutenu že dva členoveacute kroužku dali se do broushyšeniacute 20 cm kotouče Praacutece se setkala se zdarem jak jsme se po vyleštěni přesvědčili optickyacutemi zkouškami Disk čekaacute jen na povlečeniacute kovovou vrstvou Hledali jsme jen vhodneacute umiacutestěniacute pro naši montaacutež a tu vyvstala myšlenka astronomickeacute observatoře k je jiacutež propagaci naacutem přednaacuteškami a zapůjčeniacutem plaacutenů znameniteacute pomohl p Dr Slouka Jistě dobraacute myšlenka naraacutežiacute na mnoheacute technickeacute obtiacuteže a tak letos nebude ještě možno přikročit ke stavbě Zaacutejem o astronomii na Poděbradsku vzrůstaacute a tak byla v roce 1950 založena odbočka ČAS Propagaci hvězdaacuterny a astronomie vzali sl na starost členoveacute kroužku a pořaacutedajiacute populaacuterniacute přednaacutešky v bliacutezkyacutech obshyciacutech Maacuteme k tomu epidiaskop a dostatek obrazoveacuteho materiaacutelu Samoshyzřejmě největšiacute sensaciacute na našich cestaacutech je dalekohled kteryacute naacutem přeshydem zajišťuje velkou uacutečast na přednaacuteškaacutech V uplynulyacutech 3 měsiacuteciacutech bylo v raacutemci osvětoveacute besedy uspořaacutedaacuteno 9 přednaacutešek vesměs s velkyacutem uacutespěshychem V popularisačniacute činnosti chceme pokračovat i o praacutezdninaacutech a ještě viacutece agitovat pro hvězdaacuternu na přiacuteslušnyacutech uacuteředniacutech miacutestech

Prof Kociaacuten

Sovětskaacute astronomie

ASTRONOM ICKYacute C IR K U LAacuteR SSSR

AC 116 (2 července 19511 Pozorovaacuteniacute Kresaacutekovy komety na Abastu- manskeacute observatoři D A Rožkovskij uveřejňuje pozorovaacuteniacute některyacutech komet na observatoři Astrofysikaacutelniacuteho uacutestavu Akademie věd Kazachskeacute SSSR V G Rijves uvaacutediacute pozorovaacuteniacute komety 1942g v Tartu fotometrickaacute pozorovaacuteniacute komet Enoke (1947i) a Bester (1947k) V I Čeredničenko z K ijeva piacuteše o změnaacutech jasnosti kraacutetkoperiodickeacute komety Faye Naacutesleshydujiacute pozorovaacuteni malyacutech planet na Kijevskeacute astr observatoři efemeridy planetek počiacutetaneacute Uacutestavem theoretickeacute astronomie v Leningradě F B Ohanina z teacutehož uacutestavu publikuje zlepšeneacute elementy planetky 1039 Sonne- berga Poznaacutemky B A Ustinova z Oděsskeacute observatoře tyacutekajiacute se proměnshynyacutech hvězd XZ And a AB Cas

Noveacute knihy a publikace

J S a d i l Průvodce po Lidoveacute hvězdaacuterně v Praze Věděniacute všem 8reg str 114 Osvěta vydavatelstviacute ministerstva informaciacute a osvěty 1951 Cena Kčs 24mdash

Poutavyacutem způsobem liacutečiacute autor vznik našiacute nejpopulaacutemějšiacute hvězdaacuterny v rušnyacutech letech po prvniacute světoveacute vaacutelce a v průvodci popisuje nejdůležitějšiacute přiacutestroje a zařiacutezeniacute Zdůrazňuje neustaacutele rostouciacute počet členů Českoslovenshyskeacute astronomickeacute společnosti a naacutevštěvniacuteků hvězdaacuterny Zaacutejem o astronoshymii neustaacutele se šiacuteřiacuteciacute vyžadoval by novou velkou- hvězdaacuternu a staraacute kteraacute vychovala tolik dobryacutech osvědčenyacutech pracovniacuteků by mohla sloužit jako museum a prp samostatneacute vědeckeacute praacutece členů Autor spraacutevně zdůrazňuje že nestačiacute jen jedinaacute naacutevštěva hvězdaacuterny musiacuteme ji během roku několikraacutet navštiacutevit neboť panoraacutema nebe se neustaacutele měniacute K snazšiacutemu chaacutepaacuteniacute toshyhoto gigantickeacuteho kosmickeacuteho divadla připojuje autor k průvodci stručnyacute

vyacuteklad o nejzajiacutemavějšiacutech objektech na nebi kde však vzhledem k ryze populaacuterniacutemu uacutekolu kniacutežečky zachaacuteziacute snad až přiacuteliaacute hluboko mdash ovšem tiacutem se staacutevaacute přiacuteručka cennou i pro -pokročilejšiacute čtenaacuteře V přiacuteštiacutem vydaacuteniacute doposhyručuji aby autor škrtl naacutezev bdquostaacutelicerdquo nemaacute již vůbec žaacutedneacuteho opraacutevněniacute v českeacute astronomickeacute terminologii Ilustračně je kniacutežka dobře vybavena a při je jiacute levneacute ceně přejeme jiacute hojneacuteho rozšiacuteřeniacute

Bulletin of the Central Astronomical Institute of Czechoslovakia č 9přinaacutešiacute tyto člaacutenky VI Vanyacutesek A note on the Equiacutepartition o f Energy in Scorpio-Centaurus Group F Link Variations lumineuses de la Luně J Prochaacutezka Oceultation aacute l rsquoeacutecole polit Brno 1950 Zd Ceplecha A Meshyteor with unusual duration Blaacuteha-Kopeokyacute Sur la vitesse de formation et de deacutesinteacutegration des taches dans le cycle de 11 ans L Neužil Variashytions diurnes et annuelles de la couclie sporadique Es F Link Asymetries solaires II

G e o r g e S a r t o n Introduction to the History of Science m diacutelve dvou čaacutestech 1 čaacutest z roku 1947 X X X V -f- 1 až 1018 str 2 čaacutest z roku 1948 X II + 1019 až 2155 str Carnegie institution Washington Baltimore The Williams amp Wilkins Co cena neudaacutena

O prvyacutech dvou diacutelech tohoto naacutedherneacuteho spisu jsem referoval v Řiacuteši hvězd roč IX str 46 a roč XTV str 57 Pokud se tyacuteče celkoveacuteho raacutezu diacutela odkazuji sveacute čtenaacuteře na tyto referaacutety Diacutel n i je věnovaacuten X IV stoletiacute každyacute svazek jedneacute polovině Astronomie je probiacuteraacutena společně s matemashytikou Oba svazky jsou zpracovaacuteny podle stejneacuteho rozvrhu V uacutevodniacute kapishytole je podaacuten přehled vyacutevoje jednotlivyacutech odvětviacute v souhrnnyacutech rysech v naacutesledujiacuteciacutech je pak tento obraz prohlouben a propracovaacuten do jednotlishyvostiacute Je tudiacutež o každeacutem oboru v každeacutem svazku pojednaacuteno dvakraacutete Astronomie a matematika jsou propracovaacuteny na str 110mdash 140 638mdash 703 1105mdash 1122 a 1480mdash 1538 Je zde zase snesen velmi bohatyacute materiaacutel vztashyhujiacuteciacute se k celeacutemu stareacutemu světu od atlantickeacuteho pobřežiacute až po daacutelnyacute vyacuteshychod Zvlaacuteště bohatyacute je materiaacutel arabskyacute Takeacute slovanskyacutem naacuterodům je věnovaacuten spravedlivyacute zřetel ovšem pokud byla slovanskaacute věda zpracovaacutena v jazyciacutech autorovi přiacutestupnyacutech t j zaacutepadoevropskyacutech a v arabskeacutem

Q Vetter

I F P o l aacute k Kurs obščej astronomii mdash Gos izdatělstvo těohniko- těoretičeskoj litěratury Moskva-Leningrad 1951 Str 387 153 obr 8 tab 75mdash Kčs

Šesteacute vydaacuteniacute knihy prof Polaacuteka svědčiacute o velkeacutem zaacutejmu o tuto knihu jež je určena jako učebnice pro university a pedagogickeacute uacutestavy Laacutetka je rozvržena do 16 hlav ktereacute obsahujiacute 355 paragrafů Po všeobecneacutem uacutevodu do astronomie zabyacutevaacute se autor vyacutekladem nebeskeacute sfeacutery a souřadnicemi Ve druheacute hlavě se kromě Slunce zabyacutevaacute časem kalendaacuteřem a uvaacutediacute řadu uacuteldh ze sfeacuterickeacute astronomie Dalšiacute čaacutesti knihy jsou věnovaacuteny přiacutestrojům uacutelohaacutem praktickeacute astronomie pohybu Měsiacutece planet a Newtonovu zaacutekonu všeobecneacute přitažlivosti V devaacuteteacute hlavě popisuje spektraacutelniacute analysu a fotoshymetru Dalšiacute odstavce zahrnujiacute Slunce Měsiacutec planety komety a meteory H lavy 14 a 15 popisujiacute hvězdnyacute vesmiacuter Posledniacute 16 kapitola je věnovaacutena různyacutem hypothesaacutem o vzniku Země a slunečniacute soustavy Hodnotiacute praacutece sovětskyacutech badatelů O Ju Šmidta V G Fesenkova a V A Ambarcum- jana Autor řiacutekaacute bdquoCharakteristickyacute rozdiacutel všech třiacute hypothes sovětskyacutech vědců od hypothes vědců v kapitalistickyacutech zemiacutech spočiacutevaacute^ v tom že soshyvětskeacute hypothesy jsou materialistickeacute vznik planet se studuje nikoliv jako vyacutejimka v přiacuterodě ale jako zaacutekonityacute proces v rozvoji hmotyrdquo (Str 359) mdash Přiacutestupně psanou knihu doprovaacutezejiacute naacutezorneacute obraacutezky a fotografie r

ŘIacuteŠE HVĚZDČASOPIS PRO PĚSTOVAacuteNI ASTRONOMIE

A P Ř Iacute B U Z N Yacute C H VED

ft IacuteD IL

D r H U B E R T S L O U K As redakčniacute radou

VYD AacuteVAacuteČESKOSLOVENSKAacute SPOLEČNOST ASTRONOMICKAacute

V PRAZE

ROIacuteNlK XXXII

V PRAZE 1951

Naacutekladem Československeacute spoleoacutenosti astronomickeacute v Praze Staacutetniacute tiskaacuterna n p zaacutevod 05 (Prometheus) Praha V I I I

O B S A H

Člaacutenky

A m b a r c u m j a n V A Jak vznikajiacute hvězdy 29mdash Zaacutehada vzniku hvězd 127

B a z i k o v aacute - P l a v c o v aacute Zd Raacutedio objevuje hvězdy 124B o c h n iacute č e k Z Noveacute diacutelo o zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech 66D i t t r i c h A Čiacutenskeacute zatměniacute H i a H o 17 32Dopis presidentu Československeacute republiky soudruhovi Klementu Gottshy

waldovi 75Dopis Uacutestředniacutemu vyacutekonneacutemu vyacuteboru slavneacute Komunistickeacute strany

Československa v Praze v 123E n g e l s B Z dějin vědy 31G u t h V Vzpomiacutenaacutem 196J a r o š V aacute c l a v Nad rovem prof Dr Fr Nušla 195J iacute l e k Zd Moskevskeacute planetarium 53M i c h a j l o v A A Uacutespěchy sovětskeacute astronomie 171200M i c h a l E Meteorika stonařovskaacute a jinaacute 88M i l d e Neuacutenavnyacute popularisaacutetor 204N a v r aacute t i l F O Prvniacute maacutej 1951 Čs astronomickeacute společnosti 99P a r o u b e k Probleacutem rotace Venuše 160P iacute c h aacute J Zeměkoule se otepluje 63

mdash Maacute Měsiacutec vliv na počasiacute 77P l a v e c M Světlo vlaacutedne meteorům 14

mdash Vzaacutejemnaacute přitažlivost meteoltrů v roji 35mdash Komety staacutele neznaacutemeacute 55mdash Bečvaacuteřův meteorickyacute roj 103

Pokroky astronomie v roce 1950 4P o l aacute k B Pamaacutetce Ing Dr Jaroslava Pantofliacuteeacuteka 62

mdash K padesaacutetinaacutem profesora Dr Emila B u chara 158Pražskeacute zasedaacuteni Světoveacute federace vědeckyacutech pracovniacuteků vyzyacutevaacute věshy

deckeacute pracovniacuteky celeacuteho světa k boji za m iacute r 101Provolaacuteniacute I československeacuteho sjezdu obraacutenců m iacuter u 27Rozhodnutiacute presidenta republiky o uděleniacute staacutetniacutech cen s čestnyacutem

titulem bdquoLaureaacutet staacutetniacute cenyrdquo v roce 1951 122R i i k l a P ř iacute h o d a Dno kraacuteteru Archimedes 105S l o u k a H Žijeme ve spiraacuteloveacute mlhovině 7

mdash Hvězdy kolem poacutelu 35mdash Různorodost galaxiiacute 5984mdash Hledejme noveacute hvězdy 178mdash Vrcholnyacute uacutespěch českeacute astronomie mdash Bečvaacuteřův hvězdnyacute katalog 183mdash Nova opět nalezenaacute 223

S t a l i n J V Materialistickaacute theorie 5Š m i d t O J O vzniku planet a jejich souputniacuteků 174 207 226Š t e r n b e r k B Atomoveacute hodiny 79T u č e k K Československeacute meteority a jejich vyacuteznam 220Učit se co nejleacutepe mdash nejčestnějšiacute uacutekol mlaacutedeže 51

Co noveacuteho v astronomii a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute kometa (1 ) mdash Vyacutezkum periodickeacute komety 1906 IV (K op ff) (1 ) mdash Nova Scorpioni 1950 (2) (1 ) mdash Kometa 1950b (Minkowski) (1 ) mdash Vědeckeacute vyacutezkumy vzduchoplavců (1 ) mdash Arktickeacute museum (2 ) mdash Velkyacute meteorickyacute kraacuteter (2 ) mdash Excentricita Marsu (2 ) mdash Člověk kteryacute vaacutežil

světlo (2 ) mdash Barevnyacute index planety Pluto (2 ) mdash Určeni drah meteorů (25) mdashbull Katalog teleskopickyacutech meteorů z roku 1946 (25) mdash Probleacutem řiacutedkeacute měsiacutečniacute atmosfeacutery (25) mdash Vlastniacute pohyby 18 000 hvězd (25) mdash Sovětskyacute hvězdaacuteř Kukarkin (25) mdash Vlastniacute pohyb proměnneacute T V Bootis (25) mdash Abastumaacutenskaacute astrofyzikaacutelniacute observatoř (26) mdash Změny v magshynetickyacutech poliacutech spektraacutelniacutech proměnnyacutech (26) mdash Velkyacute reflektor pro Mount Stromlo observatoř v Austraacutelii (26) mdash Fotografovaacuteniacute Maršovyacutech kanaacutelů (26) mdash Kometa Encke-ho (1950e) (26) mdash Elementy dvou sovětshyskyacutech proměnnyacutech hvězd č 498 a 468 v Lišce (26) mdash N ovyacute vyacutepočet draacutehy maleacute planetky (1177) Gonnessia (26) mdash Společnost pro popularisovaacuteniacute vědy v Polsku (26) mdash Novyacute československyacute objev komety (49) mdash Dalšiacute měřeniacute komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (49) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (49) mdash Druhaacute novaacute kometa letošniacuteho roku (49) mdash Kometa Minkowski (1950b) (50) mdash Patnaacutectaacute planetka naacuteležiacuteciacute do skupiny Trojanů (50) mdash Třiacutečlennaacute delegace polskyacutech astronomů (50) mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři určili rotaci planety Venuše (50) bullmdash D K (N ova ) Lacertae (50) bullmdash Asymetrie měsiacutečniacuteho kotouče (50) mdash Vyacutestavba noveacute hvězdaacuterny Tadžickeacute akademie veacuted (58) mdash Draacuteha komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (73) mdash Draacuteha komety Arend-Rigaux (1951b) (73) mdash Novaacute rumunskaacute lidovaacute astronomickaacute obshyservatoř (73) mdash K I kongresu polskeacute vědy (73) mdash Novaacute hvězda v soushyhvězdiacute Hadonoše (73) mdash Neznaacutemeacute těleso (74) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (74) mdash Polohy komety Pajdušaacutekoveacute 1951a (74) mdash Paacuted meteoru r 1840 v Oravskej Magure (74) mdash Hvězda 31 Cygni (83) mdash- Objev noveacute komety československyacutem astronomem (97) mdash Kometa Arend-Rigaux (1951b) (97) mdash- Pozorovaacuteniacute změn šiacuteřky na sovětskeacute observatoři jm Engel- hardt (97) mdash Zajiacutemavyacute paacuted meteoru 18 července 1941 ve středniacutem An- namu (97) mdash bdquoPodvratnaacuterdquo činnost Einsteinova (98) mdash- Objev supernovy ve vzdaacutelenosti 50 milionů svět let (98) mdash Proměnnaacute hvězda A K Herculis (98) mdash Struktura umbry slunečniacutech skvrn (102) mdash Jet-stream (102) mdash Oasy a kanaacutely na Marsu (104) mdash Periodickaacute kometa K op ff (1951e) (121)mdash Obnoveniacute Pulkovskeacute hvězdaacuterny (121) mdash Periodickaacute kometa Neumin 3 (1951gV (121) mdash Dr J S Paraskevopoulos (121) mdash B A Voroncov- Veljaminov (121) mdash Knihovny noveacute moskevskeacute university (121) mdash Ma- gellanova mračna (126) mdash Kolorimetrie nej vzdaacutelenějšiacutech mimogalaktic- kyacutech mlhovin (126) mdash Vaacutenočniacute meteorickyacute roj Ursid (131) mdash Zaacutevislost jasnosti komet na heliocentrickeacute šiacuteřce (131) mdash Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Kopemikova vyacutestava (145) bullmdash Dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Poštovniacute znaacutemky s portreacutety polskyacutech vědců (145) bullmdash Šestaacute explodujiacuteciacute hvězda (145) mdash Rukopisneacute pamaacutetky středověkeacuteho astroshynoma (145) mdash Francouzskaacute plovouciacute povětrnostniacute observatoř (146) bullmdash Eta Carinae zjištěna jako nova (146) mdash Supernovy jsou umiacuterajiacuteciacute hvězdy (146) bullmdashbull Tropopausa na Marsu (146) mdash Helium v meteoritech (156) mdash Souvislost poloměrů a luminosity hvězd (157) mdash Struktura mezihvězdneacute hmoty (163) mdash Počet čaacutestic v cm3 mezihvězdneacuteho prostoru (163) mdash Konstantniacute teplota stratosfeacutery mdash 565deg C (163) mdash Počet dosud neobjeveshynyacutech planetoid (163) mdash Univ prof D r Fr Nušl zemřel (169) bullmdash Novaacute hvězda v souhvězdiacute Orla (169) mdash Zemřel Leon Campbell (169) bullmdash Perioshydickaacute kometa Comas-Sola (1951h) (169) mdash Novaacute kometa 1951i (169) -mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři sledujiacute Kresaacutekovu kometu (170) mdash bdquoSlužba neberdquo Sta- linabadskeacute hvězdaacuterny (170) mdash Elektrofotometr na Engelhardtově observashytoři university v Kazani (170) mdash Efemeridy malyacutech planet pro rok 1952 (170) mdash Nova Henize (170 )mdash Kometa Wilson-Harringtonava (1951i)mdash Novaacute kometa Arend (1951 j ) (193) mdash Novaacute kometa Harrington (1951k) (193) mdash Novyacute měsiacutec planety Jupitera (193) mdash Pozorovaacuteniacute komet (193)mdash Pozorovaacuteniacute Jupitera M A Kljakotkou (193) bullmdash Svahy a vyacutešky někteshyryacutech pohořiacute v Mare Imbrium (193) mdash Barvy 372 hvězd třiacuted O a B (194)

O B S A H

Člaacutenky

A m b a r c u m j a n V A Jak vznikajiacute hvězdy 29mdash Zaacutehada vzniku hvězd 127

B a z i k o v aacute - P l a v c o v aacute Zd Raacutedio objevuje hvězdy 124B o c h n iacute č e k Z Noveacute diacutelo o zaacutekrytovyacutech proměnnyacutech 66D i t t r i c h A Čiacutenskeacute zatměniacute H i a H o 17 32Dopis presidentu Československeacute republiky soudruhovi Klementu Gottshy

waldovi 75Dopis Uacutestředniacutemu vyacutekonneacutemu vyacuteboru slavneacute Komunistickeacute strany

Československa v Praze v 123E n g e l s B Z dějin vědy 31G u t h V Vzpomiacutenaacutem 196J a r o š V aacute c l a v Nad rovem prof Dr Fr Nušla 195J iacute l e k Zd Moskevskeacute planetarium 53M i c h a j l o v A A Uacutespěchy sovětskeacute astronomie 171200M i c h a l E Meteorika stonařovskaacute a jinaacute 88M i l d e Neuacutenavnyacute popularisaacutetor 204N a v r aacute t i l F O Prvniacute maacutej 1951 Čs astronomickeacute společnosti 99P a r o u b e k Probleacutem rotace Venuše 160P iacute c h aacute J Zeměkoule se otepluje 63

mdash Maacute Měsiacutec vliv na počasiacute 77P l a v e c M Světlo vlaacutedne meteorům 14

mdash Vzaacutejemnaacute přitažlivost meteoltrů v roji 35mdash Komety staacutele neznaacutemeacute 55mdash Bečvaacuteřův meteorickyacute roj 103

Pokroky astronomie v roce 1950 4P o l aacute k B Pamaacutetce Ing Dr Jaroslava Pantofliacuteeacuteka 62

mdash K padesaacutetinaacutem profesora Dr Emila B u chara 158Pražskeacute zasedaacuteni Světoveacute federace vědeckyacutech pracovniacuteků vyzyacutevaacute věshy

deckeacute pracovniacuteky celeacuteho světa k boji za m iacute r 101Provolaacuteniacute I československeacuteho sjezdu obraacutenců m iacuter u 27Rozhodnutiacute presidenta republiky o uděleniacute staacutetniacutech cen s čestnyacutem

titulem bdquoLaureaacutet staacutetniacute cenyrdquo v roce 1951 122R i i k l a P ř iacute h o d a Dno kraacuteteru Archimedes 105S l o u k a H Žijeme ve spiraacuteloveacute mlhovině 7

mdash Hvězdy kolem poacutelu 35mdash Různorodost galaxiiacute 5984mdash Hledejme noveacute hvězdy 178mdash Vrcholnyacute uacutespěch českeacute astronomie mdash Bečvaacuteřův hvězdnyacute katalog 183mdash Nova opět nalezenaacute 223

S t a l i n J V Materialistickaacute theorie 5Š m i d t O J O vzniku planet a jejich souputniacuteků 174 207 226Š t e r n b e r k B Atomoveacute hodiny 79T u č e k K Československeacute meteority a jejich vyacuteznam 220Učit se co nejleacutepe mdash nejčestnějšiacute uacutekol mlaacutedeže 51

Co noveacuteho v astronomii a vědaacutech přiacutebuznyacutech

Novaacute kometa (1 ) mdash Vyacutezkum periodickeacute komety 1906 IV (K op ff) (1 ) mdash Nova Scorpioni 1950 (2) (1 ) mdash Kometa 1950b (Minkowski) (1 ) mdash Vědeckeacute vyacutezkumy vzduchoplavců (1 ) mdash Arktickeacute museum (2 ) mdash Velkyacute meteorickyacute kraacuteter (2 ) mdash Excentricita Marsu (2 ) mdash Člověk kteryacute vaacutežil

světlo (2 ) mdash Barevnyacute index planety Pluto (2 ) mdash Určeni drah meteorů (25) mdashbull Katalog teleskopickyacutech meteorů z roku 1946 (25) mdash Probleacutem řiacutedkeacute měsiacutečniacute atmosfeacutery (25) mdash Vlastniacute pohyby 18 000 hvězd (25) mdash Sovětskyacute hvězdaacuteř Kukarkin (25) mdash Vlastniacute pohyb proměnneacute T V Bootis (25) mdash Abastumaacutenskaacute astrofyzikaacutelniacute observatoř (26) mdash Změny v magshynetickyacutech poliacutech spektraacutelniacutech proměnnyacutech (26) mdash Velkyacute reflektor pro Mount Stromlo observatoř v Austraacutelii (26) mdash Fotografovaacuteniacute Maršovyacutech kanaacutelů (26) mdash Kometa Encke-ho (1950e) (26) mdash Elementy dvou sovětshyskyacutech proměnnyacutech hvězd č 498 a 468 v Lišce (26) mdash N ovyacute vyacutepočet draacutehy maleacute planetky (1177) Gonnessia (26) mdash Společnost pro popularisovaacuteniacute vědy v Polsku (26) mdash Novyacute československyacute objev komety (49) mdash Dalšiacute měřeniacute komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (49) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (49) mdash Druhaacute novaacute kometa letošniacuteho roku (49) mdash Kometa Minkowski (1950b) (50) mdash Patnaacutectaacute planetka naacuteležiacuteciacute do skupiny Trojanů (50) mdash Třiacutečlennaacute delegace polskyacutech astronomů (50) mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři určili rotaci planety Venuše (50) bullmdash D K (N ova ) Lacertae (50) bullmdash Asymetrie měsiacutečniacuteho kotouče (50) mdash Vyacutestavba noveacute hvězdaacuterny Tadžickeacute akademie veacuted (58) mdash Draacuteha komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (73) mdash Draacuteha komety Arend-Rigaux (1951b) (73) mdash Novaacute rumunskaacute lidovaacute astronomickaacute obshyservatoř (73) mdash K I kongresu polskeacute vědy (73) mdash Novaacute hvězda v soushyhvězdiacute Hadonoše (73) mdash Neznaacutemeacute těleso (74) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (74) mdash Polohy komety Pajdušaacutekoveacute 1951a (74) mdash Paacuted meteoru r 1840 v Oravskej Magure (74) mdash Hvězda 31 Cygni (83) mdash- Objev noveacute komety československyacutem astronomem (97) mdash Kometa Arend-Rigaux (1951b) (97) mdash- Pozorovaacuteniacute změn šiacuteřky na sovětskeacute observatoři jm Engel- hardt (97) mdash Zajiacutemavyacute paacuted meteoru 18 července 1941 ve středniacutem An- namu (97) mdash bdquoPodvratnaacuterdquo činnost Einsteinova (98) mdash- Objev supernovy ve vzdaacutelenosti 50 milionů svět let (98) mdash Proměnnaacute hvězda A K Herculis (98) mdash Struktura umbry slunečniacutech skvrn (102) mdash Jet-stream (102) mdash Oasy a kanaacutely na Marsu (104) mdash Periodickaacute kometa K op ff (1951e) (121)mdash Obnoveniacute Pulkovskeacute hvězdaacuterny (121) mdash Periodickaacute kometa Neumin 3 (1951gV (121) mdash Dr J S Paraskevopoulos (121) mdash B A Voroncov- Veljaminov (121) mdash Knihovny noveacute moskevskeacute university (121) mdash Ma- gellanova mračna (126) mdash Kolorimetrie nej vzdaacutelenějšiacutech mimogalaktic- kyacutech mlhovin (126) mdash Vaacutenočniacute meteorickyacute roj Ursid (131) mdash Zaacutevislost jasnosti komet na heliocentrickeacute šiacuteřce (131) mdash Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Kopemikova vyacutestava (145) bullmdash Dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Poštovniacute znaacutemky s portreacutety polskyacutech vědců (145) bullmdash Šestaacute explodujiacuteciacute hvězda (145) mdash Rukopisneacute pamaacutetky středověkeacuteho astroshynoma (145) mdash Francouzskaacute plovouciacute povětrnostniacute observatoř (146) bullmdash Eta Carinae zjištěna jako nova (146) mdash Supernovy jsou umiacuterajiacuteciacute hvězdy (146) bullmdashbull Tropopausa na Marsu (146) mdash Helium v meteoritech (156) mdash Souvislost poloměrů a luminosity hvězd (157) mdash Struktura mezihvězdneacute hmoty (163) mdash Počet čaacutestic v cm3 mezihvězdneacuteho prostoru (163) mdash Konstantniacute teplota stratosfeacutery mdash 565deg C (163) mdash Počet dosud neobjeveshynyacutech planetoid (163) mdash Univ prof D r Fr Nušl zemřel (169) bullmdash Novaacute hvězda v souhvězdiacute Orla (169) mdash Zemřel Leon Campbell (169) bullmdash Perioshydickaacute kometa Comas-Sola (1951h) (169) mdash Novaacute kometa 1951i (169) -mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři sledujiacute Kresaacutekovu kometu (170) mdash bdquoSlužba neberdquo Sta- linabadskeacute hvězdaacuterny (170) mdash Elektrofotometr na Engelhardtově observashytoři university v Kazani (170) mdash Efemeridy malyacutech planet pro rok 1952 (170) mdash Nova Henize (170 )mdash Kometa Wilson-Harringtonava (1951i)mdash Novaacute kometa Arend (1951 j ) (193) mdash Novaacute kometa Harrington (1951k) (193) mdash Novyacute měsiacutec planety Jupitera (193) mdash Pozorovaacuteniacute komet (193)mdash Pozorovaacuteniacute Jupitera M A Kljakotkou (193) bullmdash Svahy a vyacutešky někteshyryacutech pohořiacute v Mare Imbrium (193) mdash Barvy 372 hvězd třiacuted O a B (194)

světlo (2 ) mdash Barevnyacute index planety Pluto (2 ) mdash Určeni drah meteorů (25) mdashbull Katalog teleskopickyacutech meteorů z roku 1946 (25) mdash Probleacutem řiacutedkeacute měsiacutečniacute atmosfeacutery (25) mdash Vlastniacute pohyby 18 000 hvězd (25) mdash Sovětskyacute hvězdaacuteř Kukarkin (25) mdash Vlastniacute pohyb proměnneacute T V Bootis (25) mdash Abastumaacutenskaacute astrofyzikaacutelniacute observatoř (26) mdash Změny v magshynetickyacutech poliacutech spektraacutelniacutech proměnnyacutech (26) mdash Velkyacute reflektor pro Mount Stromlo observatoř v Austraacutelii (26) mdash Fotografovaacuteniacute Maršovyacutech kanaacutelů (26) mdash Kometa Encke-ho (1950e) (26) mdash Elementy dvou sovětshyskyacutech proměnnyacutech hvězd č 498 a 468 v Lišce (26) mdash N ovyacute vyacutepočet draacutehy maleacute planetky (1177) Gonnessia (26) mdash Společnost pro popularisovaacuteniacute vědy v Polsku (26) mdash Novyacute československyacute objev komety (49) mdash Dalšiacute měřeniacute komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (49) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (49) mdash Druhaacute novaacute kometa letošniacuteho roku (49) mdash Kometa Minkowski (1950b) (50) mdash Patnaacutectaacute planetka naacuteležiacuteciacute do skupiny Trojanů (50) mdash Třiacutečlennaacute delegace polskyacutech astronomů (50) mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři určili rotaci planety Venuše (50) bullmdash D K (N ova ) Lacertae (50) bullmdash Asymetrie měsiacutečniacuteho kotouče (50) mdash Vyacutestavba noveacute hvězdaacuterny Tadžickeacute akademie veacuted (58) mdash Draacuteha komety Pajdušaacutekoveacute (1951a) (73) mdash Draacuteha komety Arend-Rigaux (1951b) (73) mdash Novaacute rumunskaacute lidovaacute astronomickaacute obshyservatoř (73) mdash K I kongresu polskeacute vědy (73) mdash Novaacute hvězda v soushyhvězdiacute Hadonoše (73) mdash Neznaacutemeacute těleso (74) mdash Kometa Pajdušaacutekovaacute 1951a (74) mdash Polohy komety Pajdušaacutekoveacute 1951a (74) mdash Paacuted meteoru r 1840 v Oravskej Magure (74) mdash Hvězda 31 Cygni (83) mdash- Objev noveacute komety československyacutem astronomem (97) mdash Kometa Arend-Rigaux (1951b) (97) mdash- Pozorovaacuteniacute změn šiacuteřky na sovětskeacute observatoři jm Engel- hardt (97) mdash Zajiacutemavyacute paacuted meteoru 18 července 1941 ve středniacutem An- namu (97) mdash bdquoPodvratnaacuterdquo činnost Einsteinova (98) mdash- Objev supernovy ve vzdaacutelenosti 50 milionů svět let (98) mdash Proměnnaacute hvězda A K Herculis (98) mdash Struktura umbry slunečniacutech skvrn (102) mdash Jet-stream (102) mdash Oasy a kanaacutely na Marsu (104) mdash Periodickaacute kometa K op ff (1951e) (121)mdash Obnoveniacute Pulkovskeacute hvězdaacuterny (121) mdash Periodickaacute kometa Neumin 3 (1951gV (121) mdash Dr J S Paraskevopoulos (121) mdash B A Voroncov- Veljaminov (121) mdash Knihovny noveacute moskevskeacute university (121) mdash Ma- gellanova mračna (126) mdash Kolorimetrie nej vzdaacutelenějšiacutech mimogalaktic- kyacutech mlhovin (126) mdash Vaacutenočniacute meteorickyacute roj Ursid (131) mdash Zaacutevislost jasnosti komet na heliocentrickeacute šiacuteřce (131) mdash Novaacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Kopemikova vyacutestava (145) bullmdash Dalšiacute lidovaacute hvězdaacuterna na Moravě (145) mdash Poštovniacute znaacutemky s portreacutety polskyacutech vědců (145) bullmdash Šestaacute explodujiacuteciacute hvězda (145) mdash Rukopisneacute pamaacutetky středověkeacuteho astroshynoma (145) mdash Francouzskaacute plovouciacute povětrnostniacute observatoř (146) bullmdash Eta Carinae zjištěna jako nova (146) mdash Supernovy jsou umiacuterajiacuteciacute hvězdy (146) bullmdashbull Tropopausa na Marsu (146) mdash Helium v meteoritech (156) mdash Souvislost poloměrů a luminosity hvězd (157) mdash Struktura mezihvězdneacute hmoty (163) mdash Počet čaacutestic v cm3 mezihvězdneacuteho prostoru (163) mdash Konstantniacute teplota stratosfeacutery mdash 565deg C (163) mdash Počet dosud neobjeveshynyacutech planetoid (163) mdash Univ prof D r Fr Nušl zemřel (169) bullmdash Novaacute hvězda v souhvězdiacute Orla (169) mdash Zemřel Leon Campbell (169) bullmdash Perioshydickaacute kometa Comas-Sola (1951h) (169) mdash Novaacute kometa 1951i (169) -mdash Sovětštiacute hvězdaacuteři sledujiacute Kresaacutekovu kometu (170) mdash bdquoSlužba neberdquo Sta- linabadskeacute hvězdaacuterny (170) mdash Elektrofotometr na Engelhardtově observashytoři university v Kazani (170) mdash Efemeridy malyacutech planet pro rok 1952 (170) mdash Nova Henize (170 )mdash Kometa Wilson-Harringtonava (1951i)mdash Novaacute kometa Arend (1951 j ) (193) mdash Novaacute kometa Harrington (1951k) (193) mdash Novyacute měsiacutec planety Jupitera (193) mdash Pozorovaacuteniacute komet (193)mdash Pozorovaacuteniacute Jupitera M A Kljakotkou (193) bullmdash Svahy a vyacutešky někteshyryacutech pohořiacute v Mare Imbrium (193) mdash Barvy 372 hvězd třiacuted O a B (194)

mdash Rozděleniacute intensity radioveacuteho zaacuteřeniacute (194) mdash Nepravidelně proměnnaacute hvězda Cassiopeia (194) mdash Nova Aquilae 1951 (194) mdash Rychle pohyshybujiacuteciacute se objekt Wilson-Minkowski (194) mdash Proměnnaacute RU Cas (194) mdash

Zpraacutevy a pozorovaacuteniacute členů ČAS

Ze sekce instrumentaacutelniacute (19 24 39 96 139) mdash Zpraacuteva časoveacute sekce (21 42) mdash Z planetaacuterniacute sekce (34 90 164 211) - - Z meteorickeacute sekce (38 115 138) mdash Z fotografickeacute sekce (43 70 copy6 117) -mdash Sekce proměnshynyacutech hvězd (45 69 94 114 136) mdash Ze slunečniacute sekce (67 132 163 189)mdash Z meteorologickeacute sekce (68) mdash Zpraacuteva o činnosti Sekce mlaacutedeže (161)

Ze stellaacuterniacute astronomie

Slabeacute modreacute hvězdy v okoliacute galaktickeacuteho poacutelu (212)

Astronom ickeacute kroužky

Astronomickeacute kroužky na Lidoveacute hvězdaacuterně v Prostějově (93) mdash Studijniacute hvězdaacuterna Hviezdoslavova gymnasia ve Dvoře Kraacuteloveacute n L (188)mdash Školskaacute skupina pomaacutehaacute polytechnisaci školy (213) mdash Astronomickaacute vyacutestavka v Českyacutech Budějoviciacutech (214)

Sovětskaacute astronomie

Sovětskaacute konference o spektroskopii hvězd (20) mdash Naacutevštěva sovětshyskyacutech hvězdaacuteřů v Polsku (40) mdash Nejzajiacutemavějšiacute zpraacutevy uveřejněneacute v poshysledniacutech čiacuteslech Astronomickeacuteho cirkulaacuteře SSSR (163 187 235) mdash 50 vyacuteshyročiacute Engelhardtovy observatoře v Kazani (210)

Z našich hvězdaacuteren

Zpraacutevy z Lidoveacute hvězdaacuterny Štefaacutenikovy (142 167) -mdash K otevřeni L ishydoveacute hvězdaacuterny v Noveacutem Jičiacuteně na Moravě (147) mdash- Čelechovice na Haneacute budou miacute ti takeacute hvězdaacuternu (168)

Z naši vědeckeacute praacutece

Pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd iMěsiacutecem na LHŠ za I pol r 1950 (190)

Astronom ickyacute seminaacuteř

Methody radaroveacuteho vyacutezkumu meteorů (134)

Astronomie v obrazech

Vznik energie ve hvězdaacutech (108)

Astronomickeacute otaacutezky a odpovědiStr 186

Noveacute knihy a publikace

Str 24 48 72 120 143 166 191 215 235

Kdy co a jak pozorovat

Nejzajiacutemavějšiacute uacutekazy na nebi v I pololetiacute 1951 (22) mdash Zajiacutemaveacute draacutehy Japeta a Phoebe dvou nej vzdaacutelenějšiacutech měsiacuteců Saturna (23) mdash Uacutekazy na obloze (46 71 96 118 141 191) mdash Astronomickeacute zajiacutemavosti (113) mdash

Kraacutesneacute zimniacute souhvězdiacute O r i o n a opět zdobiacute večerniacute oblohu I divadelniacutem kukaacutetkem snadno vyhledaacutete velkou difusni mlhovinu pod paacutesem třiacute hvězd

pound e a d

Lidovaacute hvězdaacuterna Stefaacutenikova na Petřiacuteně je i v zimě hojně navštěvovanyacutem ciacutelem škol vyacuteprav skupin i jednotlivců

Koup iacutem m a lyacute levnyacute dalekohled mdash re frak to r se zvětšeniacutem 100X s jedniacutem nebo dvěma okulaacutery Frant F o r m aacute n e k Jedovniee 276 Morava

N O V Y Všem kteřiacute se přihlaacutesili do straacutežniacute služby nebe a dosud neobdrželi zpraacutevu sdělujeme že budou postupně vyrozuměni o přidělenyacutech policii a obdržiacute mapky ktereacute jsou nyniacute v praacuteci

Prod aacutem astrozrcad lo 0 180 mm F 1500 mm Kellnerův okulaacuter f = 15 mm okulaacuterovyacute vyacutetah 0 31 mm V o n k a Josef Vrchlabiacute schr 17

P ro d aacutem H vě z d aacute řsk yacute dalekohled bdquo E T A rdquo k němu stativ a okulaacutery 40 X a 65X- Cena 7000 Kčs mdash M ikroskop (Srb a Štys) 3000 Kčs Adresa V M i k u š k a Poděbrady Staling-radskeacute naacutem 596 telefon 811

Prod aacutem foto F le x a re ta bezvadnyacute stav Objektiv Mitarrdquo 1 45 clona 1 45 mdash 1 22 K o l a ř iacute k Stanislav Jarošov 305 p Uherskeacute Hradiště

Majetniacutek a vydavatel časopisu Ř iacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Tiskem Staacutetniacute tiskaacuterny naacuterodniacute podnik zaacuteshyvod 05 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad P ra h a 022 mdash 1 prosince 1951

Lidovaacute hvězdaacuterna Stefaacutenikova na Petřiacuteně je i v zimě hojně navštěvovanyacutem ciacutelem škol vyacuteprav skupin i jednotlivců

Koup iacutem m a lyacute levnyacute dalekohled mdash re frak to r se zvětšeniacutem 100X s jedniacutem nebo dvěma okulaacutery Frant F o r m aacute n e k Jedovniee 276 Morava

N O V Y Všem kteřiacute se přihlaacutesili do straacutežniacute služby nebe a dosud neobdrželi zpraacutevu sdělujeme že budou postupně vyrozuměni o přidělenyacutech policii a obdržiacute mapky ktereacute jsou nyniacute v praacuteci

Prod aacutem astrozrcad lo 0 180 mm F 1500 mm Kellnerův okulaacuter f = 15 mm okulaacuterovyacute vyacutetah 0 31 mm V o n k a Josef Vrchlabiacute schr 17

P ro d aacutem H vě z d aacute řsk yacute dalekohled bdquo E T A rdquo k němu stativ a okulaacutery 40 X a 65X- Cena 7000 Kčs mdash M ikroskop (Srb a Štys) 3000 Kčs Adresa V M i k u š k a Poděbrady Staling-radskeacute naacutem 596 telefon 811

Prod aacutem foto F le x a re ta bezvadnyacute stav Objektiv Mitarrdquo 1 45 clona 1 45 mdash 1 22 K o l a ř iacute k Stanislav Jarošov 305 p Uherskeacute Hradiště

Majetniacutek a vydavatel časopisu Ř iacuteše hvězd Československaacute společnost astroshynomickaacute Praha IV-Petřiacuten mdash Tiskem Staacutetniacute tiskaacuterny naacuterodniacute podnik zaacuteshyvod 05 (Prometheus) Praha 8 mdash Novinoveacute znaacutemkovaacuteniacute povoleno č ř 159366IIIa37 mdash Dohleacutedaciacute poštovniacute uacuteřad P ra h a 022 mdash 1 prosince 1951