Projekt Zajímavé biologické mikrotechnologie

Grant Hlavního města Prahy na podporu vzdělávání na území hlavního města Prahy 2009

Obsah 1. Úvod 2. Pyl rostlin 3. Výtrusy hub a pozorování plodnic hub 4. Roztoči a další parazité 5. Bakterie 1. ÚVOD V rámci ŠVP naše škola rozvíjí mezipředmětové vztahy. Jednou možností je propojení výchovy ke zdraví a biologie. Proto se věnujeme tématice alergenů a jejich vlivu na zdraví člověka. V této oblasti je pro studenty velmi poučné a zajímavé studovat v rámci možností bakteriologii, plísně, pylová zrna a roztoče. Během řešení projektu jsme objevili i další možnosti – výtrusy hub, chromozomy. Vzhledem k tomu , že se jedná o velmi drobné organismy, potřebovali jsme vybavit pracovnu biologie mikroskopy s větším rozlišením a propojením s počítačem a preparační nástroje. Pracovna biologie je tedy nyní vybavena 15 mikroskopy Bresser Erudit MO 20x – 1536x a jeden učitelský mikroskop Science TRM 301.

2. PYL ROSTLIN Jednou z nežádoucích vlastností imunitního systému člověka je možnost nepřiměřeně silné reakce na některá opakovaná působení cizorodých látek. Tomuto ději říkáme alergie a faktory, které jej vyvolávají, nazýváme alergeny. Velmi rozšířené a silné jsou alergie, které vznikají působením pylu celé řady běžně se v přírodě vyskytujících rostlin. Prevence ve styku s určitými rostlinami může zbavit děti i dospělé mnoha nepříjemných průvodních jevů, jako jsou např. slzení, rýma, záněty, astmatické záchvaty, ekzémy apod. Příležitost ke vzniku pylové alergie je prakticky od časného jara až do pozdního léta. Již koncem března a začátkem dubna rozkvétají lísky, břízy, olše a habry, jejichž pyl může u některých jedinců vyvolat silnou přecitlivělost. Slabší reakce vznikají na pylová zrna jasanu,

vrby jívy, dubů, ale i bezu černého. Proto je lepší volit v tomto období s náchylnými dětmi vycházky do jehličnatých lesů, protože pyl jehličnanů alergie nevyvolává. Nejznámější a nejrozšířenější jsou však alergie na pyl trav (tzv. senná rýma), z nichž nejvýraznější alergizující účinky mají pylová zrna psárky, ovsíku, jílku, bojínku, tomky, kostřavy nebo žita. Většina těchto druhů kvete od května do července. Koncem léta by se pyloví alergici měli vyhýbat především rumištním porostům s výskytem pelyňku černobýlu, kopřivy dvoudomé, celíků a merlíků. Podobné účinky však má i pyl obecně známé a všude rozšířené smetanky lékařské (pampelišky), která kvete téměř celé vegetační období. Pylová zrna jsou všudypřítomná. Jejich zvýšená koncentrace v ovzduší může být vyvolána nejen větrem, ale i mechanickým třesem s kvetoucími dřevinami, trháním, vázáním lučních květin nebo sběrem léčivých rostlin. Jak vlastně ten pyl vypadá ? U všech rostlin stejně ? Jsou to takové kuličky ? Můžeme ho vidět ? Samozřejmě – pod mikroskopem. A co víc – každá rostlina má pyl jinak velký, sice více méně kulovitého tvaru, ale povrch je velmi liší druh od druhu. Na této odlišnosti byl založen celý paleontologický obor a i v sedimentech dokážeme pyl najít, identifikovat a říci, jaké porosty v dané oblasti rostly a tudíž jaké v té které době bylo klima. Úkol – varianta A Zhotovte suché preparáty předložených druhů pylu, pozorujte jeho strukturu, zakreslete, zhotovte mikrofotografie a zapište, při jakém zvětšení jste pozorovali. Materiál a pomůcky: mikroskop, podložní a krycí skla, preparační jehla, štěteček, izolepa, květy rostlin živé případně sušené květy v papírových sáčcích Postup: Na podložní sklo naneste štětečkem pyl vybrané rostliny, opatrně překryjte krycím sklem a přichyťte izolepou. Úkol - varianta B Zhotovte nativní preparát rozmnožovacích částí ( gynaeceum a andreceum) vybraných druhů rostlin, zakreslete bliznu, prašníky a pylová zrna, zhotovte mikrofotografie a zapište, při jakém zvětšení jste pozorovali Materiál a pomůcky: mikroskop, podložní a krycí skla, preparační jehla, pinzeta, nůžky, izolepa, květy rostlin, Postup: Do kapky vody na podložním skle vložte vypreparovanou část květu s pylem, překryjte krycím sklem a mikroskopujte. Úkol - varianta C Setřete z hladkých ploch ( parapety oken, zahradní nábytek, zídky z hladkých kamenů) usazené vrstvy pylového prachu. Zhotovte několik mikroskopických preparátů a nalezená pylová zrna určete podle vytvořené databáze v úkolech 1.a 2. Úkoly k přemýšlení:

1. Mají rostliny téže čeledi také stejný tvar a strukturu pylových zrn? 2. Jaké vlastnosti mají pylová zrna vyvolávající alergii?

Odkazy: http://www.pylovasluzba.cz/home - pylové zpravodajství, výskyt alergizujících rostlin, pylový kalendář http://www.gli.cas.cz/kvarter/palynologie.html - využití studia pylových zrn

bez černý

Zlatobýl kanadský 3. VÝTRUSY HUB A POZOROVÁNÍ PLODNIC HUB Podle výtrusů hub se dobře některé houby určují (samozřejmě za použití mikroskopu). Houby mají výtrusy různého tvaru, povrchové struktury i barvy. Tak například při sběru václavek máme pocit, že houby jsou plesnivé – je na nich cosi bělavého, ale jsou to výtrusy plodnic, které rostou ve vrcholové části trsu. Pokud položíme klobouk výtrusnicemi na podložku (barva musí kontrastovat s barvou výtrusů), dostaneme za několik hodin z vysypaných výtrusů diagram, na kterém vidíme i rozložení lupenů a rourek. Tento diagram pak můžeme opatrně nafixovat a uschovat pro pozdější pozorování. Výtrusy jsou nakresleny i v některých publikacích o houbách. Úkol : Zhotovte suché preparáty výtrusů některých hub, pozorujte jejich tvar , strukturu, zhotovte jejich mikrofotografie, popište a zapište zvětšení, při kterém jste pozorovali. Podobně jsou zpracována i ostatní témata, celý materiál zahrnuje 16 stran textu, fotografická dokumentace je postupně dopracovávána v praktických cvičeních.

Autorky projektu : Danuše Součková a Vlasta Divišová