Program obnovy venkova - ProDos s.r.otest.prodos.cz/DOTIS/Modules/DOTIS/Data/Download... · 3...
Transcript of Program obnovy venkova - ProDos s.r.otest.prodos.cz/DOTIS/Modules/DOTIS/Data/Download... · 3...
Program obnovy venkova
Královéhradeckého kraje
pro období 2014 – 2020
září 2013
1 Obsah
1 Obsah ............................................................................................................................................... 2
2 Úvod ................................................................................................................................................ 3
3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého kraje ......................................... 4
3.1 Vymezení venkova ................................................................................................................... 4
3.2 Socioekonomická situace ........................................................................................................ 4
4 Zhodnocení možností obnovy a rozvoje venkova ........................................................................... 8
4.1 Programy podpory EU ............................................................................................................. 8
4.2 Národní programy podpory ..................................................................................................... 8
4.3 Podpora Královéhradeckého kraje .......................................................................................... 9
5 Zhodnocení POV 2007 – 2013 ....................................................................................................... 10
6 SWOT analýza ................................................................................................................................ 12
6.1 Silné stránky .......................................................................................................................... 12
6.2 Slabé stránky ......................................................................................................................... 12
6.3 Příležitosti .............................................................................................................................. 12
6.4 Hrozby ................................................................................................................................... 13
7 Strategie POV KHK 2014 – 2020 .................................................................................................... 14
7.1 Východiska POV KHK ............................................................................................................. 14
7.2 Cíle POV KHK .......................................................................................................................... 15
8 Opatření a dotační programy ........................................................................................................ 16
8.1 DP1 – Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti ................................. 16
8.2 DP2 – Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací,
infrastruktura .................................................................................................................................... 17
8.3 DP3 – Podpora integrovaných projektů svazků obcí ............................................................. 17
8.4 DP4 – Snížení zadluženosti obcí a DSO .................................................................................. 18
8.5 DP5 – Vzdělávání v oblasti rozvoje venkova.......................................................................... 18
9 Konzistence se strategickými dokumenty kraje ............................................................................ 20
10 Monitorovací indikátory ............................................................................................................ 21
11 Finanční rámec .......................................................................................................................... 23
12 Řízení a administrace POV ......................................................................................................... 24
13 Seznam použitých zkratek ......................................................................................................... 25
14 Tabulkové přílohy ...................................................................................................................... 26
2 Úvod Program obnovy venkova na období Královéhradeckého kraje 2014 – 2020 vychází z úspěšné
realizace Programu obnovy venkova KHK 2007 – 2013. Je zaměřen především na podporu
venkovských obcí při realizaci projektů, které jsou nezbytné pro kvalitní zajištění potřeb obyvatel, ale
které často nelze realizovat z jiných dotačních programů. POV KHK 2014 – 2020 současně přispívá
ke spolupráci obcí a snižování jejich zadluženosti, ochraně přírody a krajiny, zvýšení bezpečnosti
obyvatel i snižování energetické náročnosti staveb.
3 Vymezení a charakteristika venkova v rámci Královéhradeckého
kraje
3.1 Vymezení venkova Potřeba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v České republice
zejména v souvislosti s dotačními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako
samostatný resort. Vymezení venkova není kodifikováno a neexistuje ani obecně vnímaná hranice
mezi venkovem a městem, při pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení či absolutní počet
obyvatel obce, urbanistická či socioprofesní struktura, případně architektonické charakteristiky,
způsob komunikace obyvatel atd.
V české odborné literatuře jsou obvykle za venkovské obce pokládány ty, které mají méně než 2000
obyvatel, s odkazem na § 3 zákona o obcích je však stále častěji užívána hranice 3000 obyvatel
(podmínka pro jmenování obce městem). Kritérium vymezení venkovských obcí podle jejich
správního statutu je považováno za zcela nevhodné a nevyužitelné.
Pro účely POV KHK 2014 – 2020 je za venkovskou obec pokládána obec, která má k určenému datu
méně než 2000 obyvatel. V 405 venkovských obcích KHK žije téměř třetina obyvatel kraje. Následující
tabulka uvádí rozložení obyvatelstva v jednotlivých velikostních kategoriích obcí k 31.12.2012.
Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012
3.2 Socioekonomická situace Venkovské obce Královéhradeckého kraje vykazují značnou rozmanitost prakticky ve všech
socioekonomických ukazatelích. Tato skutečnost je dána rozdílností přírodních podmínek (zatímco
např. obec Malá Úpa se rozkládá v 1041 m n. m., Budčeves se nachází pouze v 212 m n. m.),
dostupností přirozených center (odlišné charakteristiky vykazují obce ve spádové oblasti velkých
měst, zejména Hradce Králové, a v podhorských oblastech se ztíženou dopravní dostupností) i
politikou místních samospráv.
Tabulka 1: Porovnání základních demografických charakteristik venkovských obcí a měst KHK
Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012
do 200 200 - 499 500 - 999 1000 - 1999 2000 a více celkem KHK
počet obcí 100 179 90 36 43 448
počet obyvatel 13 321 57 626 61 607 48 884 371 508 552 946
počet obyvatel obce
venkovské
obceměsta
Saldo migrace na 1000 obyvatel za rok 2012 3,9 -3,4
Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel za ROK 2012 -0,3 -0,8
Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel k 31.12.2012 (%) 15,6 14,4
Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel k 31.12.2012(%) 15,9 18,7
Živě narození na 1000 obyvatel za rok 2012 10,1 9,8
Zemřelí na 1000 obyvatel za rok 2012 10,4 10,6
Přistěhovalí na 1000 obyvatel za rok 2012 29,8 21,1
Vystěhovalí na 1000 obyvatel za rok 2012 25,9 24,5
Průměrný věk k 31.12.2012 39,5 40,6
Základní demografické charakteristiky jsou pro venkovské obce příznivější než pro města. K této
situaci podstatnou měrou přispívají obce, které jsou zázemím velkých měst a míst poskytujících
pracovní uplatnění.
Vzdělanostní úroveň obyvatel je ve venkovských obcích a městech značně odlišná. Na venkově
přetrvává vysoký podíl osob se základním vzděláním, podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se
vyrovnává s městem.
Tabulka 2: Porovnání vzdělanostní úrovně venkovských obcí a měst KHK
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Značně rozdílná mezi městem a venkovem je struktura zaměstnanosti. Zatímco ve městech převládá
zaměstnanost ve službách, obyvatelé venkovských obcí pracují v podstatně vyšší míře v zemědělství a
zpracovatelském průmyslu.
Tabulka 3: Porovnání struktury zaměstnanosti venkovských obcí a měst KHK
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Klasickým problémem venkovských obcí je dojíždění obyvatel do zaměstnání a do škol.
Tabulka 4: Porovnání počtu dojíždějících na 1000 obyvatel mezi venkovskými obcemi a městy KHK
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
Řada venkovských obcí spravuje mateřskou a základní školu. Mateřská škola se nachází v 185,
neúplná základní škola v 93 a úplná základní škola v 37 venkovských obcích. Počet dětí v MŠ a žáků ZŠ
na 1000 obyvatel přitom ve venkovských obcích přesahuje 2/3 hodnoty tohoto ukazatele pro města
(84 pro venkovské obce, 120 pro města).
Značně rozdílná situace mezi městem a venkovem je v podílu neobydlených bytů, který ve
venkovských obcích činí dvojnásobek oproti městům. Téměř polovina těchto bytů ale slouží ve
venkovských obcích k rekreaci.
Tabulka 5: Porovnání podílu neobydlených bytů ve venkovských obcích a městech KHK
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
venkovské
obceměsta
Podíl osob se vzděláním základním (vč. neukonč.) na populaci ve věku 15 a více
let (%)19,6 13,5
Podíl osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na populaci ve věku 15 a
více let (%)7,0 7,0
venkovské
obceměsta
Podíl ekonomicky aktivních zaměstnaných v priméru (%) 7,0 1,5
Podíl ekonomicky aktivních zaměstaných v sekundéru (%) 37,9 28,4
venkovské
obceměsta
Zaměstnaní vyjíždějící do zaměstnání mimo obec na 1000 obyvatel 157,6 80,3
Žáci a studenti vyjíždějící do škol mimo obec na 1000 obyvatel 67,2 34,8
venkovské
obceměsta
Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů (%) 26,9 13,4
Podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci (%) 49,1 20,8
Venkovské obce vykazují oproti městům podstatně vyšší dynamiku bytové výstavby a to nejen
z hlediska celkového počtu dokončených bytů, ale i z hlediska kvality bydlení – venkov citelně
převyšuje město v dokončených bytech v rodinných domech. Vysoká hodnota průměrného počtu
dokončených bytů na 1000 obyvatel ve venkovských obcích je daná značným rozptylem hodnoty
tohoto ukazatele v jednotlivých obcích a masivní výstavbou v atraktivních lokalitách, ať už se jedná o
zázemí velkých měst nebo turisticky významné regiony (10 a více dokončených bytů na 1000 obyvatel
vykazují obce Vysoká nad Labem, Častolovice, Všestary, Černý Důl a Lánov; ve 101 venkovských
obcích nebyl dokončen žádný byt). Nicméně i porovnání mediánu počtu dokončených bytů na 1000
obyvatel ukazuje výraznou převahu venkovských obcí v bytové výstavbě.
Tabulka 6: Porovnání venkovských obcí a měst KHK v počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel
venkovské obce
města
Průměrný počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v roce 2012 3,6 2,0
Průměrný počet dokončených bytů v RD na 1000 obyvatel v roce 2012 3,2 1,0
Medián počtu dokončených bytů na 1000 obyvatel v roce 2012 2,3 1,5
Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012
Stále přetrvává nedostatečné odkanalizování malých obcí, jejichž obyvatelé jsou odkázáni na
individuální řešení likvidace odpadních vod. Také plynofikace malých obcí nedosahuje hodnot
obvyklých pro města. V přístupu k vodovodu se situace ve venkovských obcích blíží situaci ve
městech. Podle metodiky ČSÚ lze ale za napojení k vodovodu počítat i soukromý vodovod; zavedený
plyn může mít zdroj ve veřejné síti nebo v domácím zásobníku.
Tabulka 7: Porovnání venkovských obcí a měst KHK v připojení na technickou infrastrukturu
Zdroj: ČSÚ, územně analytické podklady za rok 2012
Koeficient ekologické stability vykazuje příznivé vysoké hodnoty především v horských oblastech,
nízké hodnoty v zemědělsky využívaných oblastech jsou způsobeny vysokým zastoupením orné půdy.
Venkovský prostor je z velké části charakterizován značnou rozdrobeností osídlení – pouze 219
z celkového počtu 392 venkovských obcí je tvořeno jedinou místní částí, ostatní se skládají ze dvou a
více místních částí. Přehled počtu místních částí venkovských obcí podává následující tabulka.
Tabulka 8: Počet místních částí venkovských obcí
Značný problém pro obecní samosprávy představují finanční prostředky. Zákon o rozpočtovém určení
daní zvýhodňuje sídla s větším počtem obyvatel s odůvodněním, že poskytují více veřejných služeb.
Přitom jednotkové náklady na provoz a údržbu objektů venkovských obcí (školy, obecní úřady,
veřejná prostranství apod.), vybudování, provoz a údržbu technické infrastruktury a údržbu místních
komunikací převyšují obdobné jednotkové náklady ve městech.
venkovské
obceměsta
Podíl obyvatel v obydlených bytech s vodovodem (%) 87,8 91,6
Podíl obyvatel v obydl.bytech s plynem zavedeným do bytu (%) 32,5 57,9
Podíl obyvatel v obydl.bytech s přípojem na kanalizační síť (%) 31,8 82,9
počet místních
částí1 2 3 4 5 6 7 víc než 7
počet obcí 221 87 38 26 16 7 5 5
Tabulka 9: Porovnání daňových výnosů venkovských obcí a měst KHK na 1 obyvatele
Zdroj: webové stránky MF ČR
venkovské
obceměsta
Průměrný daňový výnos na 1 obyvatele v roce 2012 (tis. Kč) 6,94 7,75
Předpokládaný průměrný daňový výnos na 1 obyvatele v roce 2013 (tis. Kč) 8,90 9,01
4 Zhodnocení možností obnovy a rozvoje venkova
4.1 Programy podpory EU Strukturální fondy EU upřednostňují realizaci velkých, úzce vymezených projektů zaměřených na
rozvoj příjemce dotace. Není tu prostor pro řešení běžných problémů malých obcí.
Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 představoval pro venkovské obce
pouze omezenou příležitost:
- o podporu mohly žádat pouze obce do 500 obyvatel, obce do 2000 obyvatel pak výlučně na
projekty vodohospodářské infrastruktury, ČOV a kanalizace
- objem prostředků EAFRD, který mohly využít obce a MAS činil necelých 13,5 % celkových
prostředků PRV poskytnutých z EAFRD
- na území KHK působí 15 MAS, z nichž 13 je podporováno v ose IV. LEADER Programu rozvoje
venkova
Regionální operační program NUTS II Severovýchod nabídl příležitost k realizaci rozvojových projektů
venkovským obcím od 500 do 2000 obyvatel v rámci prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských
oblastí, oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova. Bohužel alokace pro tuto oblast podpory byla vyčerpaná
v roce 2009 po dvou výzvách.
Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika umožnil venkovským
obcím v příhraničí ve Fondu mikroprojektů realizovat řadu projektů.
Venkovské obce mohly být příjemci podpory také v dalších operačních či komunitárních programech.
Nicméně tyto možnosti jsou většinou obcemi opomíjeny, protože jejich zaměření neodpovídá
aktuálním potřebám obcí.
Období 2014-2020
V programovém období 2014 – 2020 očekáváme obdobné možnosti pro čerpání podpor EU jako
v současném končícím období. Ministerstvo zemědělství připravuje Program rozvoje venkova 2014 –
2020, který počítá minimálně s pokračováním programu LEADER pro jeho přínos v zapojení a
spolupráci různých typů subjektů ve venkovském prostoru.
Integrovaný regionální operační program bude spravován MMR s působností pro celou ČR.
V současné době není zcela jasné, jakým způsobem bude tento program administrován, nicméně je
pravděpodobné, že administrace bude spadat do kompetence krajů nebo již vybudovaných úřadů
regionálních rad. Předpokládá se i využití komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD)
představovaného v podstatné míře MAS.
Operační program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou bude
představovat další zdroj financování zejména malých projektů venkovských obcí v příhraničí
prostřednictvím Fondu mikroprojektů.
4.2 Národní programy podpory MMR každoročně vyhlašuje Program podpory a rozvoje venkova, jehož jednotlivé dotační tituly
pravidelně podporují vítěze soutěže Vesnice roku, zapojení dětí a mládeže do komunitního života
v obcích a spolupráci obcí na obnově a rozvoji venkova. Lze předpokládat, že tento program zůstane
v období 2014 – 2020 minimálně v dotačním titulu určeném vítězům soutěže Vesnice roku.
4.3 Podpora Královéhradeckého kraje Obce Královéhradeckého kraje využívaly podporu Programu obnovy venkova Královéhradeckého
kraje i dotačních programů vycházejících z Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010 – 2013.
Pro období 2014 – 2020 je připravena Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje, na jejímž základě
bude zpracovaná dotační strategie pro další období.
5 Zhodnocení POV 2007 – 2013 Program obnovy venkova byl v období 2007 – 2013 vyhlašován každoročně s 5 dotačními tituly:
dt1 – Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti
dt2 – Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací,
infrastruktura
dt3 – Integrované projekty venkovských mikroregionů
dt4 – Dotace úroků z úvěru
dt5 – Vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice
V letech 2007 a 2008 byl vyhlášen dotační titul 6 Kofinancování projektů realizovaných s účastí
zahraničních finančních fondů.
Vývoj počtu a výše schválených podpor celkem v dotačních titulech 1 – 5 podávají následující grafy.
Podrobné tabulky vývoje počtu a výše schválených podpor pro jednotlivé dotační tituly jsou uvedeny
v tabulkových přílohách.
Graf 1: Vývoj celkového počtu podpořených projektů v porovnání s počtem podaných žádostí
Zdroj: webové stránky Královéhradeckého kraje, počet podaných žádostí v roce 2007 není dostupný
Graf 2: Vývoj celkové výše schválené podpory v porovnání s výší požadované podpory a celkovou
hodnotou projektů
0
50
100
150
200
250
300
350
400
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí
počet podpořených projektů
Zdroj: webové stránky Královéhradeckého kraje, požadovaná dotace a hodnota projektů za rok 2007
není dostupná
Schvalování dotací probíhalo v jednotlivých letech vícekolově – v prvním kole v březnu byly schváleny
dotace ve výši rozpočtované alokace na daný rok, v červnu pak další dotace v rámci navýšení alokace
jako podílu výsledku hospodaření uplynulého roku.
Je patrné, že v letech 2007 až 2011 byla výše schválených dotací víceméně vyrovnaná s hodnotou
zhruba 50 mil. Kč/rok. Pokles nastává v roce 2012, kdy byla schválená podpora v celkové výši zhruba
40 mil. Kč a totální propad v roce 2013, kdy bylo do dnešního data alokováno na POV pouhých
20 mil. Kč. Důvodem pro snížení alokace prostředků na POV KHK v roce 2013 byla podstatná změna
v systému rozpočtového určení daní platná od 01.01.2013. Tato změna předpokládala zvýšení
daňových příjmů obcí. Odhadované zvýšení ve venkovských obcích Královéhradeckého kraje činí
v průměru na 1 obyvatele 2.000,-Kč, což představuje oproti dřívějšímu systému zhruba 28 %.
V současné době není možné vyhodnotit, nakolik je uvedený odhad reálný.
0
50 000 000
100 000 000
150 000 000
200 000 000
250 000 000
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
celková hodnota projektů (Kč)
požadovaná podpora (Kč)
schválená podpora (Kč)
6 SWOT analýza
6.1 Silné stránky Přírodní bohatství a atraktivita krajiny
Množství kulturních památek v obcích a jejich okolí
Nízké znečištění životního prostředí a poměrně vysoký počet chráněných území
Intenzita bytové výstavby
Vybavení větších obcí základní infrastrukturou
Dlouholeté zkušenosti s realizací Programu obnovy venkova
Zkušenosti s dalšími dotačními zdroji
Postupné zapojování občanů do řešení komunálních otázek v obcích
Rozvoj kulturních a společenských tradic venkova
Podíl obcí účastnících se soutěže Vesnice roku a jejich výsledky v této soutěži
Rostoucí počet značených cyklotras
Významné přírodní zdroje s vysokým podílem lesních ploch
Nízká intenzita výskytu sociálně-patologických jevů a kriminality na venkově
Pokrytí území svazky obcí a místními akčními skupinami
Vysoký podíl rodinných domů sloužících k rekreaci
6.2 Slabé stránky Značné rozdíly v demografických charakteristikách mezi příměstskými oblastmi a obcemi
s horší dostupností větších měst
Nedostatek pracovních příležitostí na venkově
Špatný stav budov v majetku obcí
Chybějící občanská vybavenost a nedostatečná nabídka volnočasových aktivit
Stav místních komunikací
Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost periferních regionů a malých obcí
Absence vodohospodářské infrastruktury v malých obcích, nízký podíl obcí napojených na
kanalizaci s ČOV
Nízký podíl využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie
Problémy se zajištěním fungování MŠ a ZŠ (zejména finanční náročnost a kolísavý počet žáků)
Zatím nedostatečně rozvinuté zapojování občanů do plánování rozvoje obcí
Stagnující aktivita některých DSO
Množství tzv. brownfields jako pozůstatků zejména zemědělské výroby
Vysoký stupeň zatížení přírody a krajiny v turisticky atraktivních oblastech
Nedostatečná kvalifikace administrativy malých obcí
Nedostatek finančních prostředků na pokrytí potřeb venkovských obcí
6.3 Příležitosti Zájem ČR i EU na rozvoji venkova
Užší spolupráce a lepší finanční podmínky mezi regionálními aktéry (DSO, MAS) pro realizaci
společných úzce zacílených projektů
Možnost využití levných nevyužívaných budov
Možnost využití specifických podmínek mikroregionů
Zájem turistů o produkty venkovské turistiky
Využití OZE
Využití metody LEADER i v rámci dalších OP
6.4 Hrozby Administrativní náročnost vedení malých obcí
Nedostatek finančních prostředků na realizaci projektů
Obtíže při realizaci společných projektů více obcí
Komplikované nastavení možností využívání operačních programů
Zhoršující se životní prostředí v důsledku nerespektování zásad udržitelného rozvoje
Nekontrolovaná a živelná suburbanizace
Nárůst podílu neobydlených domů
Konfliktní střety rozvoje cestovního ruchu s ochranou přírody
Nejasnost financování projektů venkovských obcí z prostředků EU
Centrální rozhodování o přidělení podpor z prostředků PRV a IROP
Nemožnost financovat řadu projektů z prostředků EU (projekty nesplňují podmínky výzev)
Turbulentní ekonomické prostředí s přetrvávajícími prvky recese
7 Strategie POV KHK 2014 – 2020
7.1 Východiska POV KHK Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje 2014 – 2020 navazuje na Program obnovy
venkova Královéhradeckého kraje 2007 – 2013. Program pokrývá oblast realizace projektů
venkovských obcí, pro které je pro jejich velikost nebo charakter obtížně dostupná či dokonce vůbec
nedostupná podpora z prostředků EU, ať už z ERDF, ESF či EAFRD. Jedná se především o projekty
obnovy a údržby místní infrastruktury, péče o budovy v majetku obcí, nízkonákladové projekty
zlepšování životního prostředí apod. Program současně přispívá k realizaci finančně nákladných
projektů i k rozvoji spolupráce jak uvnitř samotných obcí, tak mezi obcemi.
Předmětem POV KHK je příprava a realizace programů obnovy vesnice, posílení spolupráce obcí mezi
sebou i se subjekty, které působí na jejich území, a osvětová, poradenská a vzdělávací činnost.
V úrovni obcí je POV KHK zaměřen na podporu realizace programů obnovy vesnice, jejichž součástí
jsou zejména aktivity směřující:
k zachování, obnově a údržbě venkovské zástavby (historická urbanistická struktura, kulturní památky, doklady lidového stavitelství, veřejné budovy vytvářející obraz obce, drobná historická architektura, náprava architektonických a stavebních nešvarů, adaptace nevyužívaných budov pro nové vhodné využití apod.);
ke zkvalitnění občanské vybavenosti (údržba, obnova, případně rozšíření vybavenosti na úseku školství, zdravotnictví, péče o staré občany, děti a mládež, kultury, tělovýchovy, cestovního ruchu, spolkové činnosti, služeb a obchodu);
ke zkvalitnění technické infrastruktury;
k úpravě veřejných prostranství (úprava návsí a veřejných prostranství, úprava parků, výsadba zeleně, obnova vodních ploch a vodotečí, úprava hasičských nádrží apod.);
k ochraně a obnově kulturní krajiny;
k rozvoji hospodářství obce (zemědělská činnost a zpracování produkce, rozvoj vhodných druhů nezemědělské výroby a místního průmyslu, obnova řemesel, rozvoj obchodu a služeb, včetně služeb pro cestovní ruch, podpora podnikání a rozvoj pracovních příležitostí, stabilizace obyvatelstva);
k rozvoji sounáležitosti místních obyvatel s jejich obcí a přirozenými regiony, osvětové, kulturní a společenské akce, přispívající k informovanosti občanů o přípravě a realizaci programu a podněcující jejich ochotu se na obnově a rozvoji spolupodílet (kronika obce, místní zpravodaj, výstavky, výchovná, osvětová, informační a propagační činnost zaměřená k obnově a rozvoji venkova apod.).
V úrovni spolupráce obcí a dalších subjektů je POV KHK zaměřen na podporu:
přípravy a realizace programů sociálně ekonomického rozvoje a integrovaných projektů zaměřených na socioekonomický rozvoj, propojujících obnovu občanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního zemědělského i nezemědělského podnikání, cestovního ruchu a s péčí o krajinu a kulturní hodnoty v území. Tyto dokumenty komplexně řeší problémy přesahující rámec jednotlivých obcí, přičemž zohledňují zpracované programy obnovy vesnice;
obnovy a hledání regionální identity, osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy a rozvoje venkova.
V krajské úrovni je POV KHK zaměřen na podporu osvěty, vzdělávání a poradenství v oblasti obnovy a
rozvoje venkova a opírá se o tyto nejdůležitější pilíře:
Svaz měst a obcí ČR, který umožňuje komunikaci mezi představiteli obcí;
Spolek pro obnovu venkova, který umožňuje komunikaci k problematice obnovy a rozvoje venkova zaměřených odborníků, praktiků, politiků, úředníků a publicistů;
Soutěž Vesnice roku, jež každoročně vyhledává a zveřejňuje ty obce, které mohou posloužit jako inspirativní příklady a motivační posila pro ostatní.
7.2 Cíle POV KHK Globálním cílem POV KHK 2014 – 2020 je vytvořit organizační a ekonomické podmínky k podnícení a
k podpoře obyvatel venkova a samospráv venkovských obcí k tomu, aby se vlastními silami snažili o
harmonický rozvoj zdravého životního prostředí, udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské
krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství.
Specifické cíle POV KHK
a) Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou zástavbu
b) Zkvalitnit občanskou vybavenost
c) Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu
d) Zvýšit přitažlivost a využití veřejných prostranství a kulturní krajiny
e) Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou, obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi
obcemi navzájem
f) Přispět ke snižování zadluženosti obcí
g) Zkvalitnit řízení obcí prostřednictvím zavádění moderních metod řízení a vzděláváním
představitelů obcí a pracovníků obecních úřadů v oblasti obnovy a rozvoje venkova
Specifické cíle budou naplňovány v rámci jednotlivých opatření a dotačních programů.
8 Opatření a dotační programy Dotační programy POV KHK byly stanoveny s ohledem na naplňování strategických cílů. Oproti
předchozímu období byl sloučen předmět podpory v dt1 a dt2 do dotačního programu 1 z důvodu
snížení administrativní náročnosti zpracování žádostí o dotaci (oba dt obsahovaly téměř totožné
požadavky na přípravu i hodnocení projektů, jediným rozdílem bylo hodnotící kritérium snížení
energetické náročnosti nebo využití OZE v dt1). V jednotlivých dotačních programech nebudou
podporovány projekty, které mohou získat podporu v rámci dalších souběžných dotačních
programech Královéhradeckého kraje.
8.1 DP1 – Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační program 1 – Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti je určen pro
obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti. V rámci DP1 budou poskytovány
dotace na výstavbu, rekonstrukci či opravu objektů v majetku obcí. Zvláštní důraz bude kladen na
snížení energetické náročnosti budov a využívání obnovitelných zdrojů energie.
DP1 naplňuje strategické cíle
Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou zástavbu
Zkvalitnit občanskou vybavenost
DP1 umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci či opravu následujících typů objektů:
základní a mateřské školy, školská zařízení
zdravotní a sociální zařízení
kulturní, víceúčelová a tělovýchovná zařízení
hřiště, sportoviště
hasičské zbrojnice
veřejný rozhlas
sakrální stavby, hřbitovy
drobná architektura
radnice, obecní úřady
ostatní zařízení občanské vybavenosti nezakládající veřejnou podporu
Dotace může být poskytnuta pouze na pořízení či zhodnocení majetku, který je ve vlastnictví obce.
Žadatelem v DP1 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku
předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel. Podmínkou pro poskytnutí
dotace je, aby obec podávající žádost o dotaci měla zpracovaný územní plán nebo zadání územního
plánu projednané a schválené zastupitelstvem
Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu
je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto
dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící
narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných
případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.
8.2 DP2 – Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a
místních komunikací, infrastruktura Dotační program 2 – Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních
komunikací, infrastruktura je určen pro komplexní úpravu veřejných prostranství a místních
komunikací a pořízení, opravu a údržbu místní technické a dopravní infrastruktury. Zvláštní důraz
bude kladen na ochranu přírody a krajiny a zvýšení bezpečnosti obyvatel.
DP2 naplňuje strategické cíle
Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu
Zvýšit přitažlivost a využití veřejných prostranství a kulturní krajiny
DP2 umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci, opravu, komplexní úpravu či instalaci
následujících typů objektů:
místní komunikace
chodníky
veřejné osvětlení
autobusové zastávky
reflexní dopravní značky a retardery
lavičky, altánky, odpadkové koše, stojany na kola (tzv. mobiliář)
obnova a zřizování veřejné zeleně
obnova a zřizování rybníků a vodotečí
požární nádrže
dešťová kanalizace
Dotace může být poskytnuta pouze na pořízení či zhodnocení majetku, který je ve vlastnictví obce.
Žadatelem v DP2 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku
předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel. Podmínkou pro poskytnutí
dotace je, aby obec podávající žádost o dotaci měla zpracovaný územní plán nebo zadání územního
plánu projednané a schválené zastupitelstvem
Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu
je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto
dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící
narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných
případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.
8.3 DP3 – Podpora integrovaných projektů svazků obcí Dotační program 3 podporuje spolupráci obcí v rámci dobrovolných svazků obcí a naplňuje specifický
cíl Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou, obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi obcemi
navzájem. Dotace může být přiznána pouze projektu, který bude realizován (přímo se dotkne života
obyvatel) alespoň ve dvou obcích svazku.
Pokud dobrovolný svazek obcí zasahuje mimo území Královéhradeckého kraje, budou podporovány
pouze aktivity realizované prokazatelně v Královéhradeckém kraji.
V rámci DP3 může být pořízen pouze majetek dobrovolného svazku obcí nebo zhodnocen majetek,
který vložily do hospodaření svazku jeho členské obce (např. smlouvou o zápůjčce) ze svého vlastního
majetku. Majetek vložený do svazku obcí podléhá náležitostem § 38 zákon č. 250/200 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Žadatel prokazuje splnění těchto dvou podmínek před
poskytnutím dotace.
Žadatelem v DP3 může být pouze dobrovolný svazek obcí, který byl registrován v souladu se zákonem
o obcích (§ 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů).
Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu
je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto
dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící
narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných
případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.
8.4 DP4 – Snížení zadluženosti obcí a DSO Dotační program 4 přispívá ke snížení zadluženosti a zvýšení finančního zdraví obcí. Naplňuje tak
specifický cíl Přispět ke snižování zadluženosti obcí. V rámci DP4 mohou příjemci čerpat dotaci na
pokrytí části úroků z úvěrů, s jejichž pomocí byl pořízen majetek žadatelů nebo byly vybudovány
objekty technické infrastruktury.
Žadatelem v DP4 může být pouze obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku
předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel, nebo dobrovolný svazek obcí,
který byl registrován v souladu se zákonem o obcích (§ 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve
znění pozdějších předpisů). Pokud je žadatelem svazek obcí, jsou za způsobilé pokládány pouze
takové výdaje, které byly vynaloženy na území obcí s méně než 2 000 obyvateli.
Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu
je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina akcí podpořených v tomto
dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící
narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných
případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.
8.5 DP5 – Vzdělávání v oblasti rozvoje venkova Prostředky dotačního programu 5 jsou určeny na rozšiřování a zkvalitňování nabídky vzdělávacích a
poradenských aktivit v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice včetně nabídky využívající
současných informačních technologií. DP5 tak naplňuje specifický cíl Zkvalitnit řízení obcí
prostřednictvím zavádění moderních metod řízení a vzděláváním představitelů obcí a pracovníků
obecních úřadů.
Žadatelem v DP5 může být obec, která naplňuje definici venkovské obce, tj. má k 31.12. roku
předcházejícího roku podání žádosti o dotaci méně než 2000 obyvatel, dobrovolný svazek obcí, který
byl registrován v souladu se zákonem o obcích (§ 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění
pozdějších předpisů) nebo právnická nebo fyzická osoba poskytující nebo zajišťující vzdělávání a
poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice. Pokud žadatelem není obec, musí předložit
vyjádření alespoň tří obcí splňujících definici venkovské obce, že budou využívat předložený projekt.
Minimální a maximální výše dotace a maximální možný podíl dotace na celkových nákladech projektu
je každoročně stanoven v podmínkách dotačního programu. Většina projektů podpořených v tomto
dotačním titulu nebude zakládat veřejnou podporu. Projekty generující příjmy nebo hrozící
narušením obchodu mezi členskými státy EU budou posouzeny individuálně, v odůvodněných
případech bude poskytnuta podpora v režimu de minimis.
9 Konzistence se strategickými dokumenty kraje Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje navazuje na Strategii rozvoje Královéhradeckého
kraje 2014 – 2020. Rozvíjí přitom následující strategické cíle obsažené v uvedeném dokumentu:
SC 2.2 Zlepšit stav regionální dopravní infrastruktury s ohledem na plynulost dopravy a bezpečnost
obyvatel
SC 5.1 Zlepšit fungování veřejné správy v KHK na všech jeho úrovních včetně veřejného financování
SC 5.2 Zajistit vyvážený a integrovaný rozvoj všech částí KHK s ohledem na jejich regionální disparity
SC 5.3 Rozvinout aktivní síťování a všechny typy partnerských forem spolupráce na regionální i
meziregionální úrovni
Sílu vazeb mezi jednotlivými strategickými cíli Strategie rozvoje KHK a specifickými cíli POV KHK uvádí
následující tabulka.
Tabulka 11: Vazby mezi specifickými cíli POV KHK a strategickými cíli Strategie rozvoje KHK
Pozn.: xxx – silná vazba, xx – střední vazba, x – slabá vazba
SC 2
.2
SC 5
.1
SC 5
.2
SC 5
.3
a) Zachovat, obnovit a udržovat venkovskou
zástavbux x xxx
b) Zkvalitnit občanskou vybavenost x xxx
c) Zkvalitnit technickou a dopravní infrastrukturu xxx xxx
d) Zvýšit přitažlivost a využití veřejných
prostranství a kulturní krajinyx x xx
e) Rozvíjet spolupráci mezi samosprávou,
obyvateli obcí, subjekty působícími v obcích i mezi
obcemi navzájem
x xxx
f) Přispět ke snižování zadluženosti obcí xxx xx
g) Zkvalitnit řízení obcí prostřednictvím zavádění
moderních metod řízení a vzděláváním
představitelů obcí a pracovníků obecních úřadů
v oblasti obnovy a rozvoje venkova
xxx xxx xx
10 Monitorovací indikátory Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje podporuje značně rozmanité projekty, jejichž
charakter nedovoluje užít sofistikovaně členěné indikátory pro hodnocení jeho realizace. Proto jsou
pro hodnocení úspěšnosti POV KHK užity pouze následující základní indikátory:
počet podpořených projektů
celková výše poskytnuté podpory
celková hodnota realizovaných projektů
Níže uvádíme předpokládané hodnoty indikátorů v jednotlivých dotačních programech. Tyto hodnoty
vycházejí z POV KHK realizovaného v uplynulém období, nicméně se mohou měnit zejména
v souvislosti se změnou zákona o rozpočtovém určení daní. V současné době není možné odhadnout,
jaký dopad do realizace projektů venkovských obcí bude mít změna v systému daňových příjmů
platná od ledna letošního roku.
Tabulka 12: Předpokládaný počet podpořených projektů
Tabulka 13: Přepokládaná výše podpory z prostředků KHK v tis. Kč
DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
DP1 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 13 500 94 500
DP2 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 20 500 143 500
DP3 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 6 000 42 000
DP4 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 4 500 31 500
DP5 500 500 500 500 500 500 500 3 500
celkem 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 315 000
Tabulka 14: Předpokládaná celková hodnota projektů v tis. Kč
Značnou konzistenci vykazují DP1 a DP5, proto u nich můžeme zvolit jemnější členění indikátorů.
V POV KHK bude v DT1 sledován charakter projektů – vybudování nového objektu, oprava a
rekonstrukce stávajícího objektu. Dále bude vedena evidence o snižování energetické náročnosti
objektů a využívání OZE.
DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
DP1 45 45 45 45 45 45 45 315
DP2 45 45 45 45 45 45 45 315
DP3 30 30 30 30 30 30 30 210
DP4 60 60 60 60 60 60 60 420
DP5 2 2 2 2 2 2 2 14
celkem 182 182 182 182 182 182 182 1274
DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
DP1 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 27 000 189 000
DP2 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 44 000 308 000
DP3 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 15 000 105 000
DP4 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 9 000 63 000
DP5 770 770 770 770 770 770 770 5 390
celkem 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 95 770 670 390
Tabulka 15: Předpokládaná struktura projektů v DP1
Základními ukazateli DP5 je počet realizovaných kurzů a počet proškolených osob.
Tabulka 16: Předpokládaný počet kurzů a proškolených osob v DP5
DP1 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
počet nových objektů 2 2 2 2 2 2 2 14
počet opravených objektů 20 20 20 20 20 20 20 140
počet rekonstruovaných objektů 23 23 23 23 23 23 23 161
počet objektů - snížení energetické
náročnosti22 22 22 22 22 22 22 154
počet objektů - využití OZE 1 1 1 1 1 1 1 7
DP5 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
počet proškolených osob 450 450 450 450 450 450 450 3 150
počet realizovaných kurzů 30 30 30 30 30 30 30 210
11 Finanční rámec Realizace Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje 2014 – 2020 bude financována
prostřednictvím Dotačního fondu Královéhradeckého kraje, který byl zřízen usnesením Zastupitelstva
Královéhradeckého kraje č. ZK/28/2011/2012 z 14.06.2012 jako trvalý účelový fond v souladu se
zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a §5 zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a
v souladu se Zásadami pro čerpání finanční podpory z dotačního fondu Královéhradeckého kraje
v platném znění.
Míra spolufinancování projektů z POV KHK dosáhne maximálně 50 % v DP1, DP2, DP3 a DP4, 85 %
v DP5. Předpokládanou výši poskytnutých dotací v jednotlivých dotačních programech v průběhu
realizace POV KHK udává výše uvedená Tabulka 12. Z prostředků POV KHK budou dále hrazeny
odměny pro vítěze soutěže Vesnice roku a odměny pro zprostředkovatele, jak uvádí Tabulka 16.
Uvedené hodnoty je třeba chápat jako dolní hranici doporučené výše poskytovaných dotací, při které
je realizace POV KHK efektivní. Skutečná výše prostředků vynaložených na POV KHK se bude odvíjet
od celkové ekonomické situace a politického konsensu představitelů kraje.
Tabulka 17: Celkové prostředky POV KHK v letech 2014 – 2020
DP 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 celkem
DP1 až DP5 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 45 000 315 000
vítěz VR 200 200 200 200 200 200 200 1 400
zprostředkovatelé 800 800 800 800 800 800 800 5 600
celkem POV 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 46 000 322 000
12 Řízení a administrace POV Řídícím subjektem Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje je Zastupitelstvo kraje.
Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje schvaluje Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje,
Zásady pro poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje, výši dotací
jednotlivým projektům a výši odměn zprostředkovatelům POV KHK.
Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje jmenuje Krajský výběrový výbor POV KHK jako poradní orgán
pro přípravu Zásad poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje, návrhu
dotací z prostředků POV KHK, monitorování realizace POV KHK a návrhu odměn zprostředkovatelům
POV KHK.
Zásady pro poskytování dotací z Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje budou
každoročně aktualizovat podmínky jednotlivých dotačních programů, zejména:
vymezení vhodných akcí podporovaných v jednotlivých dotačních programech
vymezení okruhu žadatelů v jednotlivých dotačních titulech
stanovení minimální a maximální výše dotace a maximálního podílu dotace na celkových
nákladech projektu v jednotlivých dotačních titulech
základní (administrativní) kritéria přijatelnosti žádosti
specifická kritéria hodnocení žádostí v jednotlivých dotačních programech
maximální podíl prostředků vyčleněný na administraci a zprostředkování POV KHK
Administrátorem POV KHK je odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje.
Pro ulehčení komunikace s žadateli a příjemci podpory pověřuje Královéhradecký kraj činností
zprostředkovatelů (tj. sběrem a administrativním hodnocením žádostí, přípravou smluv o poskytnutí
dotace, kontrolou dokladů podpořených akcí, kontrolou dokladů vyhodnocení a finančního
vypořádání akcí a archivací dokladů vztahujících se k akcím) i jiné subjekty. Působnost těchto
subjektů v rámci POV KHK se bude vztahovat minimálně na území obcí s pověřenou působností,
maximálně na území okresu. V ideálním případě budou těmito subjekty obce s rozšířenou
působností.
13 Seznam použitých zkratek
ČOV – čistírna odpadních vod
ČR – Česká republika
ČSÚ – Český statistický úřad
DP – dotační program
DSO – dobrovolný svazek obcí
dt – dotační titul (užíváno v POV KHK 2007 – 2013)
EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje
ESF – Evropský sociální fond
EU – Evropská unie
IT – informační technologie
Kč – Koruna česká
KHK – Královéhradecký kraj
MAS – místní akční skupina
MF – Ministerstvo financí
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj
MŠ – mateřská škola
OP – operační program
OZE – obnovitelné zdroje energie
POV – Program obnovy venkova
PRV – Program rozvoje venkova
ROP – Regionální operační program
SC – Strategický cíl
SLDB – sčítání lidu, domů a bytů
SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (z angl. Strengths + Weaknesses,
Opportunities + Threats)
tis. – tisíc
ZŠ – základní škola
14 Tabulkové přílohy Vývoj požadovaných a schválených dotací v jednotlivých dotačních titulech POV KHK 2007 – 2013
dt1
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí 106 101 73 99 86 95
počet podpořených projektů 60 79 57 54 66 51 24
celková hodnota projektů (Kč) 75 207 076 64 151 437 56 955 917 70 077 098 85 792 427 73 523 935
požadovaná podpora (Kč) 31 537 088 28 489 302 18 911 902 31 517 442 31 565 187 31 475 275
schválená podpora (Kč) 18 608 200 11 233 000 13 247 000 14 646 700 21 698 500 16 098 000 8 575 000
dt2
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí 143 100 81 95 108 86
počet podpořených projektů 41 101 55 46 51 46 18
celková hodnota projektů (Kč) 105 524 019 79 711 794 75 531 746 87 713 374 103 221 099 88 313 320
požadovaná podpora (Kč) 50 667 267 35 008 925 33 863 127 38 527 397 42 631 470 36 792 275
schválená podpora (Kč) 11 340 600 20 758 000 17 307 000 17 948 000 20 602 000 18 589 000 6 631 000
dt3
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí 30 29 32 32 32 29
počet podpořených projektů 30 30 29 31 28 0 15
celková hodnota projektů (Kč) 26 270 480 29 938 507 23 246 592 21 327 645 15 117 952 13 883 862
požadovaná podpora (Kč) 18 012 080 17 806 323 13 472 270 12 287 945 7 168 500 6 615 569
schválená podpora (Kč) 10 473 100 8 772 000 9 197 000 6 982 250 3 947 800 0 2 690 000
dt4
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí 57 60 63 63 65 63
počet podpořených projektů 50 57 58 61 63 63 63
celková hodnota projektů (Kč) 11 514 132 11 747 669 11 655 901 10 550 158 8 993 468 7 844 561
požadovaná podpora (Kč) 7 526 689 7 791 281 7 339 227 4 833 118 4 337 346 3 759 627
schválená podpora (Kč) 3 671 900 4 693 000 7 520 000 7 184 100 4 832 100 4 140 000 3 748 000
dt5
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
počet podaných žádostí 17 10 7 10 5 0
počet podpořených projektů 12 17 4 5 2 3 0
celková hodnota projektů (Kč) 8 325 264 3 179 000 1 653 000 1 843 550 1 185 000 0
požadovaná podpora (Kč) 7 380 337 2 942 050 1 556 300 1 739 225 1 060 500 0
schválená podpora (Kč) 2 450 400 2 800 000 1 500 000 1 179 000 459 000 626 500 0