PŘÍSLOVCEMgr. Michal Oblouk

PŘÍSLOVCE slova neohebná vyjadřují různé bližší okolnosti dějů a předmětů ve větě může být příslovečným určením nebo přívlastkem

neshodným, bývá základem jednočlenných vět druhy příslovcí:

1) MÍSTA = kde? kam? odkud? kudy? zde, tady, tam, domů, daleko, všude, ven, vpravo, horem, vlevo

2) ČASU = kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často? brzy, zítra, pozdě, často, někdy, včas, teď, jindy, dnes

3) ZPŮSOBU = jak? jakým způsobem? rychle, dobře, pilně, pěšky, zbytečně, anglicky, pěkně, tak, jinak, potichu

4) MÍRY = do jaké míry? jak moc? velmi, dost, velice, příliš, úplně, částečně, docela, trochu, hodně

5) PŘÍČINY/DŮVODU = proč? z jakého důvodu? proč, proto

VZNIK PŘÍSLOVCÍ1) od přídavných jmen příponami –E(-Ě), -O nebo –Ydobře, tiše, široce, srdečně, zdravě, hravě, stupňovitě, reálně,

blízko, vysoko, draho, dětsky, česky, sobecky, realisticky!skromně, temně, tajemně, rozumně – strmě,

samozřejmě, soukromě!2) ustrnutím prostých pádů jmen

zima, tma, kolem, rázem, celkem, ráno, večer3) ustrnutím slovesných tvarů

vsedě, vleže, vestoje4) spojením předložky s jiným slovním druhem = PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY – píšeme dohromady!!!5) ze zájmen – zájmenná příslovce

kde, zde, kam, sem, tam, jinam, kudy, tudy, odkud, odtud, kdy, tehdy, jak, tak, jinak

PŘÍSLOVEČNÉ SPŘEŽKY příslovce vzniklá spojením předložky s jinými slovy, např.a) s podstatným jménem – konec-dokonce, hora-nahoře, jméno-

zejména, část-zčásti, čas-občas, hlas-nahlasb) s přídavným jménem – nový-znovu, blízký-nablízku, daleký-zdaleka c) se zájmenem – vše-ovšem, to-přitom, ten-beztohod) s příslovcem – vždy-provždy, kdy-dokdy

!shora, stěží, ztěžka, zprava, zleva, zdola, zcela, zčásti, doleva, nalevo, vlevo, naplno, najednou, navždy, občas, odevšad, odjinud, potichu, přesto, sbohem, vcelku, vzápětí, zhruba!

!na hoře x nahoře, do hromady x dohromady, v tom x vtom, do konce x dokonce!

zpočátku/z počátku, kvečeru/k večeru, například/na příklad, popřípadě/po případě, pokaždé/po každé, poprvé/po prvé,

donedávna/do nedávna

STUPŇOVÁNÍ PŘÍSLOVCÍ- některá příslovce mohou vyjadřovat zvláštními tvary trojí stupeň

vlastnosti nebo míry 1. stupeň – KRÁSNĚ, TIŠE, VYSOKO

2. stupeň – -EJI, -ĚJI, -EKRÁSNĚJI, TIŠEJI, VÝŠE (VÝŠ)

3. stupeň – NEJ- + 2. stupeňNEJKRÁSNĚJI, NEJTIŠEJI, NEJVÝŠE (NEJVÝŠ)

ZLE, ŠPATNĚ – HŮŘ(E)DOBŘE – LÉPE, LÍP

BRZY – DŘÍV(E)MNOHO – VÍC(E)MÁLO – MÉNĚ

DLOUHO – DÉLE - význam příslovce je možno stupňovat, zesilovat i zeslabovat také

různými příslovci, např. velmi dobře, zcela blízko, více doprava,…