(Příběh rodiny Spitzerovy)

download (Příběh rodiny Spitzerovy)

If you can't read please download the document

  • date post

    28-Jan-2017
  • Category

    Documents

  • view

    221
  • download

    1

Embed Size (px)

Transcript of (Příběh rodiny Spitzerovy)

  • Pbh rodiny Spitzerovy Podnt k sepsn ivotopisu dala Otto Spitzerovi jeho vnurodinnou historii zajm. Spitzerproto zan oslovenm: Mil Haninapi svj ivotopis a vlastn i ivotn p Narodil jsem se 19. dubna 1933 vMahlerov. Mj tatnek, Oskar Spitzer, maminku poznal, kdy studoval v

    prva, a myslm, e to byla jeho celoivotn lska. Jmno mi dali rodie po ddekovi Otto Spitzerovi, kterho jsem vak nepoznal, zemel nedlouho pedtm, ne jsem se narodil. Zato jeho enu, babiku Rudolfnu Spitzerovou, pvodem z

    Klappholz, si pamatuji. Po smrti svho manela vedla vRmaova jeho tovrnu na likry. Byl to mal, ale spn podnik, vyrbl i mnostv nealkoholickch npoj zpraddeek Leopold Spitzer vgenerace lenov rodiny Lindner. V Janovicch tak il bratr mho ddeka Otty ing. Julius Spitzer, Dr. h. c. Julius byl obchodnm editelem Vtkovickch janovickm hbitovem sdlo, kter mlo slouit vem lenm rodiny. Mnoho tst vak nikomu nepineslo, za vlky bylo zkonfiskovno nacisty a po vlce,

    v roce 1959, komunisty. Dal ddekv bratr JUDr. Hugo Spitzer il ve Vdni, kde ml advoktn kancel.

    Kdy jsme bydleli v Rmaov, kde si mj otec, pot co absolvoval v Krnov praxi advoktnho koncipienta a vykonal advoktn zkouky, otevel advoktn kancel, mli jsme kpravideln jsme ji navtvovali. Musm ale piznat, e jsem se ctil mnohem lpe vmaminini rodie Ignc a Anna Mahlerovi. Ku vztah ne k babice Rudolfn. ivot. Dda Ignc byl rukavik, ml malou dlnuVodval mne a babiku Andulku, jak jsme j kali, kobchodnch dom, kde vystavovali jeho rukavice; byl na sv vrobky velmi pyn a byl tak velk optimista, vil, e mu emeslo pinese spch. Andulce, kdy se mu dailo, obchod a bude ze mne milion. Ale zstal chud a astn do konce svch dn. Dodnes mi nen jasn, kdy vlastn pracoval. Kdy jsem byl vpln se mi vnoval. Poutl se mnou draky, kter sm vyrbl, nebo mne vodil na hit Hagiboru, kde fandil idovskm sportovcm.

    Maminka se vyuila vazakou knih a po prci absolvovala konzervato, obor klavr. Jej bratr Jula, po nm jsme pojmenovali nai prvn dceru (stejn je ovem jen jejich domck jmno, cel jmJuliana), byl obchodnm cestujcm a tak velmi spnm sportovcem, hrl pozemn hokej. Jezdval k V Rmaov jsem se kamardil se svmi vrstevnky Sylvou a Alfredem Schubertovmi, bydleli vse narodila moje sestra Eva. Byla to doba, na kterou velmi rd vzpomnm, ale bohuel netrvala dlouho. VzpomnmBrichtovou, pbuznou babiky Rudolfny. Jej manel dr. K

    po cel ivot uil na gymnziu, na nm jsem pozdji i j adu let uil. Jet o nich bude e.

    Praddeek Leopold Spitzer

    S babikou Andulkou

    h rodiny Spitzerovy

    sepsn ivotopisu dala Otto Spitzerovi jeho vnuka, kter se o rodinnou historii zajm. Spitzerv rukopis, z nho nsledujc text erp,

    n oslovenm: Mil Haniko, rozhodl jsem se na Tvj popud, e i ivotn pbh na rodiny.

    Narodil jsem se 19. dubna 1933 v Praze, kde se narodila i moje maminka Helena Mahlerov. Mj tatnek, Oskar Spitzer, maminku poznal, kdy studoval v Praze

    prva, a myslm, e to byla jeho celoivotn lska. Jmno mi dali rodie po ddekovi Otto Spitzerovi, kterho jsem vak nepoznal, zemel nedlouho

    il. Zato jeho enu, babiku Rudolfnu Spitzerovou, pvodem zKlappholz, si pamatuji. Po smrti svho manela vedla vRmaova jeho tovrnu na likry. Byl to mal, ale spn podnik, vyrbl i mnostv nealkoholickch npoj z plod jesenickch les. Zaloil ho mj praddeek Leopold Spitzer v roce 1864. Zamstnanci tovrny byli po generace lenov rodiny Lindner.

    Janovicch tak il bratr mho ddeka Otty ing. Julius Spitzer, Dr. h. c. Julius byl obchodnm editelem Vtkovickch elezren a vybudoval pod janovickm hbitovem sdlo, kter mlo slouit vem lenm rodiny. Mnoho tst vak nikomu nepineslo, za vlky bylo zkonfiskovno nacisty a po vlce, roce 1959, komunisty. Dal ddekv bratr JUDr. Hugo Spitzer il ve Vdni,

    kde ml advoktn kancel. Rmaov, kde si mj otec, pot co absolvoval

    praxi advoktnho koncipienta a vykonal advoktn zkouky, kancel, mli jsme k babice Rudolfn blzko a

    Musm ale piznat, e jsem se ctil mnohem lpe v Praze, kde ili

    maminini rodie Ignc a Anna Mahlerovi. K nim jsem ml mnohem babice Rudolfn. Mahlerovi vedli velmi skromn

    ivot. Dda Ignc byl rukavik, ml malou dlnu s jednm tovaryem. Vodval mne a babiku Andulku, jak jsme j kali, k vlohm obchodnch dom, kde vystavovali jeho rukavice; byl na sv vrobky velmi pyn a byl tak velk optimista, vil, e mu emeslo pinese spch. Andulce, kdy se mu dailo, kval: Jet jeden takov obchod a bude ze mne milion. Ale zstal chud a myslm, e i

    Dodnes mi nen jasn, kdy vlastn pracoval. Kdy jsem byl v Praze, pln se mi vnoval. Poutl se mnou draky, kter sm vyrbl, nebo

    ne vodil na hit Hagiboru, kde fandil idovskm sportovcm. Maminka se vyuila vazakou knih a po prci absolvovala konzervato,

    obor klavr. Jej bratr Jula, po nm jsme pojmenovali nai prvn dceru (stejn je ovem jen jejich domck jmno, cel jmJuliana), byl obchodnm cestujcm a tak velmi spnm sportovcem, hrl pozemn hokej. Jezdval k nm z Prahy na motorce.

    Rmaov jsem se kamardil se svmi vrstevnky Sylvou a Alfredem Schubertovmi, bydleli v sousedstv. V srpnu 1938, to mi bylo u pt let, se narodila moje sestra Eva. Byla to doba, na kterou velmi rd vzpomnm, ale bohuel netrvala dlouho.

    Vzpomnm-li na pedvlen Rmaov, musm zmnit jet Gretu Brichtovou, pbuznou babiky Rudolfny. Jej manel dr. K

    po cel ivot uil na gymnziu, na nm jsem pozdji i j adu let uil. Jet o nich bude e.

    S Igncem Mahlerem

    ka, kter se o erp,

    j popud, e

    na Praze

    Jmno mi dali rodie po ddekovi Otto Spitzerovi, kterho jsem vak nepoznal, zemel nedlouho il. Zato jeho enu, babiku Rudolfnu Spitzerovou, pvodem z rodiny

    Klappholz, si pamatuji. Po smrti svho manela vedla v Janovicch u Rmaova jeho tovrnu na likry. Byl to mal, ale spn podnik, vyrbl i

    enickch les. Zaloil ho mj roce 1864. Zamstnanci tovrny byli po

    Janovicch tak il bratr mho ddeka Otty ing. Julius Spitzer, Dr. h. c. elezren a vybudoval pod

    janovickm hbitovem sdlo, kter mlo slouit vem lenm rodiny. Mnoho tst vak nikomu nepineslo, za vlky bylo zkonfiskovno nacisty a po vlce, roce 1959, komunisty. Dal ddekv bratr JUDr. Hugo Spitzer il ve Vdni,

    Maminka se vyuila vazakou knih a po prci absolvovala konzervato, obor klavr. Jej bratr Jula, po nm jsme pojmenovali nai prvn dceru (stejn je ovem jen jejich domck jmno, cel jmna jsou Julius a Juliana), byl obchodnm cestujcm a tak velmi spnm sportovcem,

    Prahy na motorce. Rmaov jsem se kamardil se svmi vrstevnky Sylvou a Alfredem

    1938, to mi bylo u pt let, se narodila moje sestra Eva. Byla to doba, na kterou velmi rd

    li na pedvlen Rmaov, musm zmnit jet Gretu Brichtovou, pbuznou babiky Rudolfny. Jej manel dr. Konrd Brichta

    po cel ivot uil na gymnziu, na nm jsem pozdji i j adu let uil. Jet o nich bude e.

    Mgr. Otto Spitzer

    S ddekem Igncem Mahlerem

  • ivot se s nstupem faismu v tehdejch Sudetch vc a vc komplikoval. id byli stle vce pronsledovni, nesmli pracovat v intelektulnch oborech a postupn jim byl vyvlastnn i veker majetek. Tatnek, kter byl lenem idovsk sionistick le v Praze, ml ji tehdy informace o tom, co se dje v Nmecku. A pak ho tak etnick stanice v Rmaov varovala, e za jeho ivot nemohou dl ruit, radili mu, aby co nejrychleji opustil Sudety. Babika Rudolfna i dal z rodiny odmtali opustit domov, zprvm zahraninho rozhlasu nevili.

    Ddeek Ignc tatnkovi slbil, e pivede zbytek rodiny do Palestiny. Te ale leel tce nemocn v Praze a bhem krtk doby zemel. Otci se

    nakonec pece jen podailo s celou rodinou opustit eskoslovensko. Na cestu se vydal s maminkou, se mnou i s mou plron sestrou Evou 15. bezna 1939, v den okupace Prahy. Byl to husarsk kousek. Na Masarykovo ndra jsme pijeli v pln novm, stbrnm autu Aero 30. Tatnek ho nechal stt ped ndram, oteven i s klky. Jak byl dal osud naeho auta, jsme se u nikdy nedovdli. Podle otcova cestovnho pasu jsem po letech zjistil, jak sil musel tatnek vyvinout, aby mohl rodinu do Palestiny dopravit. Na mnoha mstech v pasu byla povolen k vycestovn a vza, ale jen pro nho. Jak se mu podailo zajistit vjezd pro vechny, mi dodnes nen jasn. Utkvl mi z t doby v pamti nezapomenuteln okamik, kter mne provz cel ivot: stle vidm babiku Andulku na temnm ndra, jak nm mv. Tehdy si zejm vichni kladli otzku, zda ji jet nkdy uvidme. Jeli jsme vlakem pes Polsko, Rumunsko a Turecko, pak po Stedozemnm moi idovskou lod Har Cion do Haify, dnenho izraelskho pstavu. I zde jsme mli tst, nae lo byla posledn, kter dostala v Haif povolen pistt. Dalm lodm s uteenci ped nacismem Anglian, kte mli Palestinu pod sprvou, ji povolen k pistn neposkytli; poslali lod na Kypr nebo do internanch tbor s tm, e budou muset Palestinu opustit. Tak se stalo, e tatnkova sestenice Herta piplula s lod Patria k behm Haify, ale anglick ady je do pstavu nevpustily. Kapitn s mustvem ze zoufalstv opustili lo a nasmrovali ji k izraelskm behm. Lo se naklonila a mnoho cestujcch se utopilo, ale zbytek musely anglick ady pijmout. Pitom se tehdy utopil Hertin manel. Herta pak u ns njakou dobu ila. Zatky v Palestin byly pro m rodie velmi tk. Maminka se pokouela najt ky, kter by uila he na klavr. Tatnek nael prci v docch, natral elezn konstrukce proti rzi. Pozdji, jet s nkolika pteli, vyrbl pro emigranty vaie, kter sice nebyly moc kvalitn, ale byla to prce i pro intelektuly, kte se nemohli jinak uchytit. Jejich psychice to rozhodn pomohlo. Jeden tatnkv ptel, kter ml humanitn vzdln, nebyl schopen najt si prci. Ml mladou enu a doma byl uznvanou kapacitou ve svm oboru. Ptel mu tedy nali msto v knihkupectv a knihkupci se kad msc sloili na jeho vplatu. Pozdji se pece jen zaalo

    dait a stal se kulturnm ata na nkterm zahraninm velvyslanectv. V tehdej Palestin ilo velk mnostv lid vysokokolsky vzdlanch. Traduje se vtip, e kdy nkdo na stavb zavolal, pane doktore, letla polovina pracovnk stavby z leen. Mli jsme jet jednu vhodu proti ostatnm. Otec nechal s pedstihem odeslat do Palestiny velkou bednu se zkladnm bytovm vybavenm a