Ekologie lesa

Ekologie ptáků v lese

Jiří Reif

Ústav pro životní prostředí PřF UK v Praze

Ornitologická laboratoř PřP UP Olomouc, Daphne – Institut aplikované ekologie

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE

CZ.1.07/2.2.00/15.0204

1. Třídění ptáků a lesních ptáků

(pes ve vodě)

neles v lese

Intuitivně poznáme na 1. pohled co je co.

Co je to les? A co les není?

Poznáme to i podle ptáků?

Les jak Brno, ale je tu spousta

polních druhů

strnad obecný

pěnice hnědokřídlá

Pěnice slavíková

Pole jak víno, ale v něm všelijaká lesní havěť

Drozd brávník

Ptáci čtou prostředí jinak neţ my!

• máchnutím křídel maţou námi určené hranice

• některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí

šoupálek krátkoprstý má rád macaté stromy a je mu jedno, kde stojí

Ptáci čtou prostředí jinak neţ my!

• máchnutím křídel maţou námi určené hranice

• některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí

pěnice černohlavá má ráda křoví a je jí fuk, kde zrovna vyrostlo...

Ptáci čtou prostředí jinak neţ my!

• máchnutím křídel maţou námi určené hranice

• některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí

nejohroţenější polní ptáci ve skutečnosti hnízdí „v lese“…

Má teda jejich ekologie vůbec nějaké zákonitosti?

• ale jistě: prostorová distribuce podle teorie zobecněných fraktálů, rozloţení abundancí

podle centrální limitní věty, taxonově invariantní species-area...• ale houby – koho tohle zajímá...

Jak se teda konkrétní druhy vztahují k vybraným

charakteristikám prostředí?

Co jsou lesní ptáci?

Analýza databáze studií popisujících česká ptačí společenstva

společenstva rákosin

jsou nejodlišnější

lesy se vydělují

aţ na druhé ose

(Storch a Kotecký 1999)

Analýza bodového sčítání na 400 km megatransektu

-1.0 1.0

-1.0

1.0

Eri.rube

Tro.trog

Pru.modu

Phy.co

Phy.troc Par.cris

Reg.regu

Reg.igni

Sit.euro

Ant.triv

Fic.albiDen.medi

Ala.arve

Stu.vulg

Car.chlo

Ser.seri

Pas.dome

Pas.mont

Car.card

Str.deca

Hip.icte

Hir.rust

Pha.colc

Ori.orio

Tur.visc

Car.spin

Car.cann

Sax.rube

Pyr.pyrr

LIDSKÁ SÍDLA

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

PASEKA

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

BUKOVÝ L.HORSKÝ SMÍŠENÝ LES

JEHL. LES horské a

jehličnaté lesy

číţek lesní

sýkora parukářka

První hlavní gradient

-1.0 1.0

-1.0

1.0

Eri.rube

Tro.trog

Pru.modu

Phy.co

Phy.troc Par.cris

Reg.regu

Reg.igni

Sit.euro

Ant.triv

Fic.albiDen.medi

Ala.arve

Stu.vulg

Car.chlo

Ser.seri

Pas.dome

Pas.mont

Car.card

Str.deca

Hip.icte

Hir.rust

Pha.colc

Ori.orio

Tur.visc

Car.spin

Car.cann

Sax.rube

Pyr.pyrr

LIDSKÁ SÍDLA

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

PASEKA

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

BUKOVÝ L.HORSKÝ SMÍŠENÝ LES

JEHL. LES

„neles“

vrabec domácí

skřivan polníPrvní hlavní gradient

lejsek bělokrký

Druhý hlavní gradient

-1.0 1.0

-1.0

1.0

Eri.rube

Tro.trog

Pru.modu

Phy.co

Phy.troc Par.cris

Reg.regu

Reg.igni

Sit.euro

Ant.triv

Fic.albiDen.medi

Ala.arve

Stu.vulg

Car.chlo

Ser.seri

Pas.dome

Pas.mont

Car.card

Str.deca

Hip.icte

Hir.rust

Pha.colc

Ori.orio

Tur.visc

Car.spin

Car.cann

Sax.rube

Pyr.pyrr

LIDSKÁ SÍDLA

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

PASEKA

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

BUKOVÝ L.HORSKÝ SMÍŠENÝ LES

JEHL. LES

rorýs obecný

-0.8 0.8

-0.4

1.0

Cer.brac

Apu.apusPas.dome

Lar.ridi

Emb.scho

Pho.phoeHir.rust

Del.urbi

Ana.plat

Acr.scir

Lan.col

Mot.cine

Tri.ochrLoc.lusc

Van.vane

Mot.flavSax.torq

Syl.niso

Ayt.fuli

Ayt.feri

Per.perd

Ana.stre

Buc.clan

Cha.dubi

Ard.cine

MOKRAD

LID

SK

Á S

ÍDL

A

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

HORSKÝ SMÍŠ. LES

Třetí hlavní gradient

-0.8 0.8

-0.4

1.0

Cer.brac

Apu.apusPas.dome

Lar.ridi

Emb.scho

Pho.phoeHir.rust

Del.urbi

Ana.plat

Acr.scir

Lan.col

Mot.cine

Tri.ochrLoc.lusc

Van.vane

Mot.flavSax.torq

Syl.niso

Ayt.fuli

Ayt.feri

Per.perd

Ana.stre

Buc.clan

Cha.dubi

Ard.cine

MOKRAD

LID

SK

Á S

ÍDL

A

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

HORSKÝ SMÍŠ. LES

Třetí hlavní gradient

otevřený terén

koroptev polní

Čtvrtý hlavní gradient

kopřivka obecnástrnad rákosní

-0.8 0.8

-0.4

1.0

Cer.brac

Apu.apusPas.dome

Lar.ridi

Emb.scho

Pho.phoeHir.rust

Del.urbi

Ana.plat

Acr.scir

Lan.col

Mot.cine

Tri.ochrLoc.lusc

Van.vane

Mot.flavSax.torq

Syl.niso

Ayt.fuli

Ayt.feri

Per.perd

Ana.stre

Buc.clan

Cha.dubi

Ard.cine

MOKRAD

LID

SK

Á S

ÍDL

A

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

HORSKÝ SMÍŠ. LES

Tak kde je ta pravda?!

• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady

• bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí

• lokální studie mají dobře definované hranice sčítaných území

- většinou homogenní kusy krajiny

Obojí má něco do sebe...

zjistí, jak dobře do nich kteří ptáci lezou:

= mokřadní ptáci nejsou jinde neţ v mokřadech a naopak

= ptactvo lesů a otevřené krajiny se často míchá

Tak kde je ta pravda?!

• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady

• bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí

Obojí má něco do sebe...

• bodovku tvoří plošky s mozaikou různých prostředí

- rozdělí společenstva podle dominantních typů = les vs. otevřená krajina

- mokřad hraje druhé housle = výrazné společenstvo v marginálním

prostředí

- níţinný luţní les se vyděluje v rámci všech ostatních lesních typů

Fenomenologická klasifikace českých lesních společenstev (podle mě)

šumavská smrčina

šumavská roztroušenina

blanenská bučina

budějovický dubobor

třeboňská tajga

třeboňská olšina

západovysočinský jehláč

východovysočinský lesík

podyjská

doubrava

jihomoravský větrolamrozvolněný milovičák

soutokový solitér

pomoravský luţák

předbělokarpatský

nivní

bělokarpatský

horský

Šumavská smrčina

králíček ohnivý

číţek lesní

Šumavská roztroušenina

čečetka zimní

hýl obecný

Blanenská bučina

holub doupňák

ořešník kropenatý

Budějovický dubobor

rehek zahradní

šoupálek krátkoprstý

Třeboňská tajga

kulíšek nejmenší

ţluna šedá

Třeboňská olšina

sýkora babka

střízlík obecný

Západovysočinský jehláč

skřivan lesní

linduška lesní

Východovysočinský lesík

sýkora úhelníčekčervenka obecná

Podyjská

svahová doubrava

strakapoud prostřední

zvonohlík zahradní

Jihomoravský větrolam

slavík obecný

sýkora modřinka

Rozvolněný milovičák

dudek chocholatý

hrdlička divoká

Soutokové solitéry

čáp bílý

kavka obecná

Pomoravský luţákţluva hajní

vrabec polní

cvrčilka říční

drozd zpěvný

Předbělokarpatský nivňák

Bělokarpatská (smíšo)bučina

lejsek malý

budníček lesní

Bělokarpatská bučina

1. Třídění ptáků a lesních ptáků - souhrn

• ptáci mají volné vazby k prostředí – nevhodná indikační skupina

• les a neles tvoří kontinuum, zároveň však jde o nejvýraznější gradient

• při klasifikaci společenstev silně záleţí na metodě a měřítku

• sociologii nikdo dosud neudělal a hned tak neudělá – naše data jsou k dispozici

• autekologie ve vztahu k biotopům v našich podmínkách celkem nezajímavá

• (řeší se spíš obecnější evolučně-ekologické problémy)

2. Druhové bohatství ptáků a lesních ptáků

Mokřadní druhy, 29%

Druhy otevřené krajiny, 15%

Druhy sídel, 10%

Lesní druhy, 46%

Struktura evropské avifauny podle preference prostředí (n=189)

Modráček

Červenka

Datlík tříprstý

Chocholouš

Pěnice kaštanová

Druhová bohatost sčítacích plošek na Třeboňsku podle jejich prostředí

• vyloučeny plošky zahrnující

lidská sídla, mokřady a vodu

• zahrnuty pouze plošky s

podílem lesa/otevřené krajiny

nad 80%

• otevřená krajina =

louka, pastvina, pole

1.28

1.30

1.32

1.34

1.36

1.38

1.40

1.42

1.44

1.46

1.48

1.50

Log P

očtu

dru

hů

Otevřená krajina Les

ANCOVA: F(1, 114)=11.485, p=0.00096

• odfiltrována heterogenita

prostředí

• více druhů ptáků je v otevřené krajině neţ v lese

• otevřenou krajinu obohacují lesní ptáci v malých fragmentech zeleně

čejka chocholatáskřivan polní

strnad obecný

králíček obecný

sýkora koňadra

pěnice černohlavá

Druhy živící se i mimo les; 13%Druhy pasek; 8%

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA; 14%

Druhy schopné hnízdit i v malých fragmentech; 66%

Druhy vnitřního

lesa; 14%

Rozdělení českých lesních ptáků podle jejich asociace s lesy (n=87)

Orel křiklavý

Tetřev

Puštík

Lelek

Druhová bohatost ve velkém měřítku - longitudinální gradient

(Tomaiłojć 2000)

působení člověka

přírodní vlivy

• v Evropě od západu na východ přibývá ptáků

• můţe za to: člověk, ostrovní biogeografie, mid-domain effect

Longitudinální gradient diverzity lesních ptáků v Evropě

– dělají ho druhy vnitřního lesa

TetřevStrakapoud bělohřbetý

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

2 4 6 8 10 12 14 16 18 206

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

32P

očet

dru

hů p

táků

• směrem ven z lesa diverzita ptáků vzrůstá

otevřená krajina otevřená krajina

les

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

• na kraji lesa se míchají druhové pooly: lesní ptáci, nelesní ptáci a

speciální ptáci-okrajáci

Ťuhýk šedý

sedmihlásek hajní

drozd kvíčala

Foto: David Hořák

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

0 20 40 60 80 100 120 140

-20 0 20 40 60 80 100 120 140

metr sítě (les 0, neles 120)

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Po

čet

jed

inců

po

čet

jed

inců

po

čet

dru

hů

vzdálenost od centra lesa

les okraj savana

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa

-0.6 1.0

-0.8

0.8

Fri Coe

Tro Tro

Pru Mod

Tur Phi

Phy Col

Phy Tro

Phy Sib

Par Maj

Par Cae

Par Pal

Par Mon

Par Cri

Par Ate

Cer Bra

Cer Fam

Reg Reg

Reg Ing

Sit Eur

Ant Tri

Emb Cit

Syl Atr

Syl Bor

Fic Alb

Mus Str

Stu Vul

Coc Coc

Tri Och

Str Tur

Pyr Pyr

-0.6 1.0-0.8

0.8

Dec Clear

Con Clear

Mix Clear

Young Dec

Young Con

Young Mix

Dec

DecSh

DecCn

Con

ConShConCn

Mix

MixSh

MixCn

clearings

shrub under high

deciduous trees

high trees without

shrub

Lesy Ptáci

Třeboňsko

Třeboňsko: výrazný vliv druhově bohatého lužního lesa

Koňadra

ModřinkaŠoupálek Střízlík

- velká úživnost, vertikální členitost, prolínání s dalšími lesními typy

Parukářka

Králíček obecný

Třeboňsko: druhá osa – druhově chudé jehličnaté porosty

- opak lužáku (neúživné, homogenní, málo pater...)

Pěvuška

Linduška lesní

Třeboňsko: druhá osa – paseky

- docela dost druhů, pronikání prvků otevřené krajiny

Luţní les pozitivně ovlivňuje diverzitu i počet jedinců

= vliv produktivity prostředí?

0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0

Lužák s křovím

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

Počet

dru

hů p

táků

r=0.65, n=72, p=0.000

0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0

Lužák s křovím

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

Počet

jedin

ců

r=0.68, n=72, p=0.000

• je-li v lese kus luhu, je to pro ptáky kruciální

• není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...

forest with understory

deciduous trees

without shrubs

coniferous forests

-0.6 1.0

-0.6

0.8

Con Clear

Mix Clear

Young Dec

Young Con

Young MixDec

DecSh

Con

ConSh

ConCn

Mix

MixSh

MixCn

-0.8 1.0

-0.6

0.8

Reg IngTro Tro

Pru Mod

Phy Col

Phy Tro

Par Maj

Par Cae

Par Pal

Par Cri

Par Ate

Cer Fam

Reg RegFri Coe

Sit Eur

Emb CitSyl Atr

Syl Bor

Fic Alb

Mus StriCoc Coc

Mot Cin

Fic Par

DecCn

Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa

Křivoklátsko

clearings

Křivoklátsko: výrazný vliv druhově chudého bukového lesa

- malá úživnost, bez podrostu, skály podél potoka

lejsek malý

konipas horský

Bukový les ovlivňuje diverzitu negativně

= vliv produktivity prostředí?

• je-li v lese kus buku, je to pro ptáky kruciální

• není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...

Bukový les6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

Po

čet

dru

hů

ptá

ků

r = -0.16, n = 84, n.s.

Bukový les10

15

20

25

30

35

40

45

50

Po

čet

jed

inců

r = - 0.39, n = 84, p = 0.0003

2. Diverzita ptáků a lesních ptáků - shrnutí

• gama-diverzita jednotlivých prostředí odráţí jejich evoluční historii (méně uţ

jejich současnou strukturu)

• les je druhově bohatý v lokálním měřítku, ale je tam nízká beta-diverzita

• lesní druhy s širší ekologickou valencí obohacují otevřenou krajinu

• citlivé druhy hlubokého lesa jsou u nás vzácné a způsobují výraznou diverzitu

východoevropských lesů a pralesů

• na rozhraní lesa a otevřené krajiny je nejvyšší diverzita díky specializovaným

druhům, ale v tropickém deštném lese tohle neplatí – chybí specialisti na okraje

• pozitivní koreláty lokální diverzity v lese: listnatost aţ smíšenost, křoví v

podrostu; negativní koreláty: jehličnatost nebo bukatost, absence vertikální

členitosti

3. Ţivotní strategie ptáků a lesních ptáků

Potravní specializace (všichni lesní ptáci ČR n=87)

Masožravci; M; 25%

Plodožravci; F; 3%

Semenožravci; S; 11%

Hmyzožravci; I; 60%

Křivka

Jeřábek

Sluka

sýc rousný

Potravní specializace

• naši ptáci nejsou ve způsobech obţivy moc nápadití – proč?

• inu, myslet bolí a proč by někdo namáhal, kdyţ...

Sezónnost

... je u nás zjara ţivot tak krásný! • v tropech je pořád hodně ovoce a

pořád málo hmyzu

doba krmení mláďat doba krmení mláďat

(Stutchbury a Morton 2001)

Mixed-species foraging flocks

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

Počet

pří

padů

méně 5 5-9 10-14 15-20 více 20

Počet druhů v hejnu

Pobřeţí slonoviny

(Waltert 2000)

• mezidruhová kompetice je slabší neţ vnitrodruhová

je výhodnější druţit se s druhými druhy neţ s vnitrodruhovými soudruhy

Je to odpověď společenstva na:

1) vysoké riziko predace

2) omezenost potravních zdrojů

• u nás se ptáci spolčují pouze v zimě (sýkorky a spol.)

Strakapoud velký

BrhlíkMlynařík

Mixed-species foraging flocks

Soudrţnost ţracích hejn

Soudrţnost ţracích hejn

• sýkora babka se do hejna připojí jen tehdy, pokud brhlík zmasí koňadru, která

jinak babku vydrtí

Reprodukce (velikost snůšky)

• dutinoví ptáci mají podstatně více mláďat neţ jinde hnízdící – proč?

• niţší riziko predace hnízda = moţnost větší investice do současné reprodukce

• větší kompetice o vhodné prostory = mnoţ se co nejvíc, dokud máš kde (a s kým)

Ţivotní styl lesních ptáků

Teorie o vztahu investice do reprodukce vs. riziko predace platí obecně i pro

srovnání našich zemí a tropů

Reprodukce (riziko predace)

Ţivotní styl lesních ptáků

• v tropech je velmi vysoké riziko

predace hnízda

• asi kvůli hadům

Jak se liší „normální“ les od pralesa?

• pořádný středoevropský prales pro ptáky vlastně neexistuje

– jedině snad Bialowieza

• diverzita a druhové sloţení nejsou moc podstatné – záleţí na

druzích stromů, nadmořské výšce, mnoţství křoví...

• zásadní je predace – v pralese je velmi vysoká, v normálním lese

spíš nízká

• zásadní je nabídka hnízdních dutin – v pralese je velmi vysoká, v

normálním lese spíš nízká

• v Bialowiezi je 2/3 dutin neobsazených, druhy o ně nesoupeří,

vyuţívají je i bizarní ptáci (červenka, kos)

• limitující faktor v pralese je predace – ptáci proto neradi hnízdní ve

starém dřevu

Park jako les?

• v postatě jo

• absence některých

druhů citlivých na

lidskou přítomnost

káně lesnídatel černý

drozd brávník

krkavec velký

Park jako les? – interakce predátor/kořist

• v nově vzniklém parku chybí predátoři – početnost ptáků roste proklatě rychle

• za pár desítek let se tam predátoři dostanou – intenzita predace podobná pralesu

holub hřivnáčvrána šedivka

Změny početnosti našich lesních ptáků

19

82

19

84

19

86

19

88

19

90

19

92

19

94

19

96

19

98

20

00

20

02

20

04

Year

889092949698

100102104106108110

Ge

om

etr

ic m

ea

n o

f

sp

ecie

s in

dic

es

• početnost lesních ptáků u nás dlouhodobě roste...

• šířka habitatové niky – variabilita distribucí jednotlivých druhů v

mnohorozměrném prostoru ordinačních os

faktor prostředí

ab

un

dan

ce d

ruh

u X

Y

CCA – odezva je unimodální

první CCA osa

dru

há C

CA

osa

druh s nikou

širokou

druh s nikou

úzkou

Rozdělení druhů podle šířky niky na megalinii

19

82

19

84

19

86

19

88

19

90

19

92

19

94

19

96

19

98

20

00

20

02

20

04

Year

86889092949698

100102104106108110112

Ge

om

etr

ic m

ea

n o

f sp

ecie

s

ind

ice

s

Změny početnosti našich lesních specialistů

• přibývají hlavně druhy s uzší nikou

brhlík lesní

a dutinové druhy

ţluna zelená

19

82

19

84

19

86

19

88

19

90

19

92

19

94

19

96

19

98

20

00

20

02

20

04

Year

90

92

94

96

98

100

102

104

106

108

110

Ge

om

etr

ic m

ea

n o

f sp

ecie

s

ind

ice

s

Změny početnosti našich lesních generalistů

• generalisti nic moc

• zrnoţravci ubývají

skoro všichni

budníček větší

19651970

19751980

19851990

19952000

Year

2590

2600

2610

2620

2630

2640

2650A

rea

(h

a *

10

00

)

Změny početnosti našich lesních ptáků

• ptáci asi reagují na rostoucí rozlohu lesa a/nebo...

Změny početnosti našich lesních ptáků

1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000

Year

0

20

40

60

80

100R

ela

tive

co

ve

rag

e (

%)

Age class (years)

121+

101-120

81-100

61-80

41-60

21-40

1-20

... na změnu věkové struktury

-1.0 1.0

-1.0

1.0

Eri.rube

Tro.trog

Pru.modu

Phy.co

Phy.troc Par.cris

Reg.regu

Reg.igni

Sit.euro

Ant.triv

Fic.albiDen.medi

Ala.arve

Stu.vulg

Car.chlo

Ser.seri

Pas.dome

Pas.mont

Car.card

Str.deca

Hip.icte

Hir.rust

Pha.colc

Ori.orio

Tur.visc

Car.spin

Car.cann

Sax.rube

Pyr.pyrr

LIDSKÁ SÍDLA

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

PASEKA

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

BUKOVÝ L.HORSKÝ SMÍŠENÝ LES

JEHL. LES

lejsek bělokrký

Existuje vztah mezi vazbou druhu na daný typ lesa a jeho dlouhodobým

populačním trendem?

Turdus pilaris

Muscicapa striata

Picus viridis

Parus montanus

Oriolus oriolus

Regulus ignicapil lus

Regulus regulus

Carduelis spinus

Anthus trivial is

Sitta europea

Parus palustris

Phoenicurus phoenicurus Ficedula albicoll is

Turdus viscivorus

Parus cristatusLoxia curvirostra

Pyrrhula pyrrhula

Columba oenas

Dryocopus martiusSturnus vulgaris

Carduelis flammea

Phylloscopus trochilus

Parus caeruleus

Prunella modularis

Dendrocopos minor

Sylvia borin

Garrulus glandarius

Turdus merula

Phylloscopus sibi latrix

Fringil la coelebs

Ficedula hypoleuca

Coccothraustes cocothraustes

Erithacus rubecula

Columba palumbus

Certhia brachydactyla

Troglodytes troglodytes

Certhia famil iaris

Sylvia atricapil la

Parus major

Dendrocopos majorPhylloscopus collybita

Turdus philomelos

Parus ater

Cuculus canorus

-0.6-0.4

-0.20.0

0.20.4

0.60.8

1.01.2

1.41.6

Vazba na lužák

0.92

0.94

0.96

0.98

1.00

1.02

1.04

1.06

Tre

nd p

očetn

osti

r = 0.41, n = 54, p = 0.006

Změny početnosti našich lesních ptáků

• čím luţnější druh, tím více přibývá

horské a

jehličnaté lesy

číţek lesní

sýkora parukářka

-1.0 1.0

-1.0

1.0

Eri.rube

Tro.trog

Pru.modu

Phy.co

Phy.troc Par.cris

Reg.regu

Reg.igni

Sit.euro

Ant.triv

Fic.albiDen.medi

Ala.arve

Stu.vulg

Car.chlo

Ser.seri

Pas.dome

Pas.mont

Car.card

Str.deca

Hip.icte

Hir.rust

Pha.colc

Ori.orio

Tur.visc

Car.spin

Car.cann

Sax.rube

Pyr.pyrr

LIDSKÁ SÍDLA

POLE A LOUKY

ROZPTÝLENÁ ZEL.

PASEKA

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

BUKOVÝ L.HORSKÝ SMÍŠENÝ LES

JEHL. LES

Turdus pilaris

Muscicapa striata

Picus viridis

Parus montanus

Oriolus oriolus

Regulus ignicapil lus

Regulus regulus

Carduelis spinus

Anthus trivial is

Sitta europea

Parus palustris

Phoenicurus phoenicurusFicedula albicoll is

Turdus viscivorus

Parus cristatusLoxia curvirostra

Pyrrhula pyrrhula

Columba oenas

Dryocopus martiusSturnus vulgaris

Carduelis flammea

Phylloscopus trochilus

Parus caeruleus

Prunella modularis

Dendrocopos minor

Sylvia borin

Garrulus glandarius

Turdus merula

Phylloscopus sibi latrix

Fringil la coelebs

Ficedula hypoleuca

Coccothraustes cocothraustes

Erithacus rubecula

Columba palumbus

Certhia brachydactyla

Troglodytes troglodytes

Certhia famil iaris

Sylvia atricapil la

Parus major

Dendrocopos majorPhylloscopus collybita

Turdus philomelos

Parus ater

Cuculus canorus

-0.8-0.6

-0.4-0.2

0.00.2

0.40.6

0.81.0

1.21.4

1.61.8

Vazba na jehličnany

0.92

0.94

0.96

0.98

1.00

1.02

1.04

1.06

Tre

nd p

očetn

osti

r = -0.31, n = 54, p = 0.04

• čím jehličnatější druh, tím více ubývá

Změny početnosti našich lesních ptáků

1970 1980 1990 2000 20040

20

40

60

80

100P

rocenta

Sniţuje se zastoupení jehličnatých ve prospěch listnatých

3. Ţivotní styl ptáků a lesních ptáků - shrnutí

• skoro všichni naši ptáci se v době mnoţení ţiví hmyzem – je výţivný a je ho dost

• tropičtí ptáci mají širší nabídku zdrojů, ale soutěţí o ně v drsnější konkurenci

• při nedostatku jídla a nebezpečí ţivota je výhodné druţit se do mezidruhových

seskupení – je v nich menší konkurence, ale fungují hejnové výhody

• je výhodné hnízdit v dutinách – méně rizik = více energie do současné reprodukce

• dutiny jsou však ve většině lesů v nedostatku – větší kompetice o ně

• ve středoevropském pralese je jich habakuk – proč nejsou všichni ptáci dutinoví?

• park je jako les, akorát chybí citlivé druhy a občas je tam niţší míra predace

• početnost našich lesních ptáků stoupá, a to hlavně u listnatolesních druhů – asi

proto, ţe roste výměra lesů, zastoupení starých porostů i podíl listnáčů

Díky za pozornost!

Special thanks všem, kterým

jsem ukradl jejich fotografie

(zvláštně © Janu Ševčíkovi).

All correspondence to:

jirireif@yahoo.com