Průčelí, štíty a půdorysy V raně barokních průčelích stejně jako v

půdorysech převládají přímky, pravoúhlost a poměrná hmotnost. Teprve tzv. dynamický vrcholný barok užívá v obrysech i půdorysech křivek a prostory se skládají jakoby z prostupů válců a jiných těles.

2

Průčelí

3

Štít

4

Půdorys

5

Portály Portály, které v raném baroku navazují na portály

renesanční, se stávají v 18. století často nejvýraznějším architektonickým prvkem stavby. Odpoutávají se od přísných forem, aby se ve vrcholném baroku staly výtvarným prvkem, který svou bohatostí dominuje architektuře celé stavby. Portál často vrcholí nikou pro sochu nebo oknem; ostění získávají na plastičnosti, od pásových bosáží, prsténců dospívají k tordovaným (krouceným) sloupkům, k šikmo postaveným polopilířům až k figurálním podpůrným článkům.

6

Portál

7

Portál

Raně barokní portál Pozdně barokní portál

8

Okna Na fasádě se často střídají okna s trojúhelníkovými

a segmentovými frontony s bohatě zdobenými suprafenestrami. Na chrámové architektuře 18. století se objevuje kasulové okno, které je tak pojmenováno pro podobnost s tvarem barokního kněžského ornátu čili kasule.

9

Okno

10

Okna s trojúhelníkovými a segmentovými frontony

11

Střechy Typickou střechou baroka ke střecha mansardová,

která se od 18. století uplatňuje nejen na měšťanských domech, venkovských farách, ale i v architektuře zámků a věží. Věže bývají zakončeny nejčastěji zvonovou nebo cibulovou střechou.

12

Mansardová střecha

13

Mansardová střecha

14

Věž a kupole

15

Kupole

16

Barokní zámek Raně barokní zámky užívají (stejně jako v

renesanci) italské uzavřené čtyřkřídlé dispozice se středním dvorcem. Ve vrcholném baroku ji vystřídává francouzská otevřená „podkovová“ dispozice s předloženým čestným dvorem. Pro barok je charakteristická souměrnost (symetrie) jak v řešení průčelí, tak celých dispozic zámků nebo geometrických půdorysů francouzských zahrad s hvězdicemi cest.

17

Raně barokní zámek

18

Vrcholně barokní zámek

19

Zámek Rájec nad Svitavou

20

Raně barokní zahrada francouzského typu

21

Květná zahrada v Kroměříži

Foto: Jiří Bureš

22

Barokní gotika Barokní gotika je souběžná s vrcholným barokem

první třetiny 18. století a kromě nevelkého počtu novostaveb se uplatňuje při obnově velkých středověkých klášterních komplexů. Architekti, kteří ji vytvářejí, se však gotickými prvky pouze inspirují, nekopírují je, i když užívají lomeného oblouku, opěrných pilířů, okenních kružeb a bohatých obrazců klenebních žeber, od skutečné gotiky však odlišných.

23

Barokní gotika

24

Barokní gotika

Roudnice nad Labem Sedlec u Kutné Hory

25