Pracovní právo v praxi Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.

čtvrtek 12.00-13.30, ZS 2008/09

Mgr. Ilona Kostadinovová

ilda@seznam.cz

www.sweb.cz/ilda

Péče o zaměstnance, odborný rozvoj,

pracovní podmínkyNáhrada škody v pracovním právu

27. 11. 2008

Mgr. Ilona Kostadinovová

ilda@seznam.cz

www.sweb.cz/ilda

Péče o zaměstnance (osnova)Pracovní podmínkyPéče o zaměstnanceProhlubování a zvyšování

kvalifikaceBezpečnost a ochrana zdraví při

práciOdpovědnost zaměstnavatele za

pracovní úrazy a nemoci z povolání

Náhrada škody v pracovním právu

EU

Nařízení, Směrnice

Ústava, LZPS

Zákony

Nařízení vlády, vyhlášky ministerstev

Kolektivní smlouvy, vnitřní předpisy

pracovní smlouvy

Prameny pracovního práva Zákoník práce,

zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů,více než 50X novelizován (účinnost do 31. 12. 2006)

2006 –Nový zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění

pozdějších předpisů (nový zákoník práce se použije na základě principu subsidiarity, použití konkrétních odkazů na konkrétní ustanovení občanského zákoníku/OZ)

Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., v platném znění

Zákon o inspekci práce, zákon č. 251/2005 Sb., v platném znění

Zákon o kolektivním vyjednávání, č. 2/1991 Sb., v platném znění

Bezpečnost práce Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují

další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti

Související prováděcí předpisy

Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

Předpisy k pracovním úrazům a nemocem z povolání

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu

Nařízení vlády č. 366/2007 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) – podle § 390 odst. 2 zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., a podle § 447 odst. 4 občanského zákoníku, z. č. 40/1964 Sb.

Vyhláška č. 53/2008 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb., a vyhlášky č. 250/2007 Sb. - podle § 16 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

Zákoník práce napaden u Ústavního soudu

§ 24 odst. 2,

§ 322 odst. 2 písm. a)

č.j. Ústavního soudu Pl. ÚS 83/06

č.j. Ústavního soudu 74/06

Ústavní soud pozměnil zákoník práce - snížil pravomoci odborů, 14. 3. 2008- č. 116/2008 Sb. Snížil například kontrolní pravomoc odborů, omezil

výhody největších odborových organizací a posílil zaměstnanecké rady. Dál ale platí, že propuštění pracovníka musí zaměstnavatel s odbory projednat.

Parlament nyní musí přijmout takovou právní úpravu, která bude v souladu s nálezem Ústavního soudu.

Soud dnešním rozhodnutím také posílil zaměstnanecké rady, které budou moci fungovat i tam, kde již působí odborová organizace.

Když se odboráři z různých svazů na jednom pracovišti navzájem nedohodnou, nemusí zaměstnavatel uzavírat kolektivní smlouvu s nejsilnější odborovou organizací.

Problém nepřijetí právních předpisů

Antidiskriminační zákon Pracovnělékařská péče – nahrazena

pojmem závodní preventivní péče

Legislativně technická novela ZP, účinnost od 1. 1. 2008, z. č. 362/2007 Sb.

Antidiskriminační zákon, sněmovní tisk 253Vládní návrh zákona o rovném zacházení a ochraně před

diskriminací – EU 1. Čtení proběhlo 26. 9. 2007 na 21. schůzi. Návrh zákona

přikázán k projednání výborům (usnesení č. 404). Výbor pro evropské záležitosti projednal návrh zákona a vydal

8. 11. 2007 záznam z jednání doručený poslancům jako tisk 253/Z. Stálá komise pro rovné příležitosti projednala návrh zákona a vydala

25. 10. 2007 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/1 (doporučuje schválit).

Petiční výbor projednal návrh zákona a vydal 29. 11. 2007 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/2 (pozměňovací návrhy).

Ústavně právní výbor projednal návrh zákona a vydal 22. 1. 2008 usnesení doručené poslancům jako tisk 253/3 (pozměňovací návrhy).

2. Čtení - obecná rozprava 14. 3. 2008 na 28. schůzi.Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 14. 3. 2008 na 28. schůzi. Lhůta pro zahájení třetího čtení byla změněna na 48 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům (usnesení č. 690). Podané pozměňovací návrhy zpracovány jako tisk 253/4, který byl rozeslán 14. 3. 2008.

3. Čtení proběhlo 19. 3. 2008 na 28. schůzi. Návrh zákona schválen (usnesení č. 709).

§ 16 odst. 3 zákoníku práce – nové znění

Antidiskriminační zákon – stále problém!SENÁT

Poslanecká sněmovna postoupila dne 31. 3. 2008 návrh zákona Senátu jako tisk 225/0.Organizační výbor dne 2. 4. 2008 stanovil garančním výborem Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (PhDr. Jaromír Jermář) a přikázal tisk k projednání: Ústavně-právní výbor (Jiří Žák).

Ústavně-právní výbor projednal návrh dne 16. 4. 2008 a přijal usnesení č. 62, které bylo rozdáno jako tisk 225/2 (pozměňovací návrhy).

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednal návrh dne 22. 4. 2008 a přijal usnesení č. 127, které bylo rozdáno jako tisk 225/1 (schvaluje).

Návrh projednán dne 23. 4. 2008 na 13. schůzi Senátu.Senát návrh schválil (usnesení č. 376). Návrh projednán dne 23. 4. 2008 na 13. schůzi Senátu.Senát schválil doprovodné usnesení (usnesení č. 377). Návrh projednán dne 24. 4. 2008 na 13. schůzi Senátu.Senát návrh schválil (usnesení č. 375).

PREZIDENT

Zákon doručen prezidentovi k podepsání 2. 5. 2008. Prezident zákon nepodepsal a 16. 5. 2008 vrátil zpět sněmovně. Návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen prezidentovi rozdán poslancům jako tisk 253/5. Stanovisko prezidenta rozdáno poslancům jako tisk 253/6.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

Projednávání zákona vráceného prezidentem proběhlo 3. 6. 2008 na 32. schůzi.Projednávání bylo přerušeno. Projednávání tisku navrženo na pořad 43. schůze (od 25. 11. 2008).

Pracovní podmínky

soubor všech činitelů, které působí na zaměstnance v souvislosti s výkonem práce

článek 28 Listiny základních práv a svobod

V užším slova smyslu – bezpečnost a ochrana zdraví při práci / BOZP, §§ 101-108 ZP

V širším slova smyslu - vytváření podmínek pro uspokojování sociálních, kulturních, rekreačních, tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců.

část desátá zákoníku práce – péče o zaměstnance

Bezpečnost a ochrana zdraví

Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti. Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele.

Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, část pátá zákoníku práce, §§ 101 - 108Základní povinností zaměstnavatele je dbát na dodržování

předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při

práci všech osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovišti, § 101 odst. 5 ZP.

Hradí náklady na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, § 101 odst. 6 ZP, tyto náklady nesmějí být přenášeny na zaměstnance,

Uděluje příslušné pokyny vedoucím zaměstnancům na všech stupních řízení. V rozsahu jejich funkcí odpovídají vedoucí zaměstnanci za plnění úkolů zaměstnavatele, § 101 odst. 2 ZP.

Cílem je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující život zaměstnanců a jejich zdraví při práci, § 101 odst. 1 ZP.

Povinnosti zaměstnavatele, § 102 ZP Vhodná organizace BOZP a přijímání opatření k předcházení

rizikům, § 102 odst. 1 ZP. Prevence rizik – všechna opatření vyplývající z právních

předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, § 102 odst. 2 ZP.

Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen přijímat a provádět technická, organizační a jiná opatření k jejich omezení.

O vyhledávání a vyhodnocování rizik vede zaměstnavatel dokumentaci, § 102 odst. 4 ZP.

Opatření je povinen zaměstnavatel přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu. § 102 odst. 7 ZP.

Zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, vyškolení a vybavení, § 102 odst. 6 ZP.

§ 101 odst. 3 ZP Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více

zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením.

Dohoda mezi zúčastněnými zaměstnavateli by měla vyřešit provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Zúčastnění zaměstnavatelé jsou povinni:

a) organizovat, koordinovat a provádět opatření tak, aby byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele

b) Dostatečně a bez zbytečného odkladu informovat o rizicích a opatřeních od jiných zaměstnavatelů odborovou organizaci nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nepůsobí-li u něj přímo své zaměstnance.

Povinnosti zaměstnavatele, § 102 ZP Vhodná organizace BOZP a přijímání opatření k předcházení

rizikům, § 102 odst. 1 ZP. Prevence rizik – všechna opatření vyplývající z právních

předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, § 102 odst. 2 ZP.

Soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen přijímat a provádět technická, organizační a jiná opatření k jejich omezení.

O vyhledávání a vyhodnocování rizik vede zaměstnavatel dokumentaci, § 102 odst. 4 ZP.

Opatření je povinen zaměstnavatel přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu. § 102 odst. 7 ZP.

Zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, vyškolení a vybavení, § 102 odst. 6 ZP.

Povinnosti zaměstnavatelů, § 103 ZP

§ 103 odst. 1 písm. a), d) ZP – nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem a zdravotní způsobilosti zaměstnance, zejména sdělit, které zdravotnické zařízení poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování, prohlídkám a vyšetřením jsou povinni se v souvislosti s výkonem práce podrobit

§ 103 odst. 1 písm. l) – zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanovených zvláštními právními předpisy, zejm. z. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami

§ 103 odst. 2 ZP – zajistit školení

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, § 104 ZP Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit

prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v organizaci práce.

Musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, n. v. č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.

Oděv, obuv při práci podléhající mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci.

Mycí, čisticí, dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu.

Ochranné nápoje na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

Zaměstnavatel je poskytuje bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

V použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Nelze nahrazovat finančním plněním.

Povinnosti zaměstnance, § 106 ZP

Právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na srozumitelné informace o rizicích jeho práce a o opatřeních na ochranu před jejich působením.

Zaměstnanec je oprávněn odmítnou výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, § 106 odst. 2 ZP.

Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí uplatňováním stanovených opatření a svou účastí na řešení otázek BOZP, § 106 odst. 3 ZP. .

Je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se dotýká jeho jednání, § 106 odst. 4 ZP.

§ 106 odst. 4 písm. a) – i) ZP § 106 odst. 4 c) Znalost základních povinností v BOZP je

nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance, § 106 odst. 4 d) znalost stanovených postupů § 106 odst. 4 e) – nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové

látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště

- nekouřit na pracovištích a v jiných prostorech, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci

§ 106 odst. 4 i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek

§ 106 odst. 4 a) účastnit se školení BOZP § 106 odst. 4 b) podrobit se pracovnělékařským prohlídkám,

vyšetření nebo očkování § 106 odst. 4 f) oznamovat nedostatky a závady, hrozící vznik

mimořádné události, písm. h) pracovní úrazy § 106 odst. 4 g) podílet se na odstraňování nedostatků

zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly

Účast zaměstnanců, § 108 ZP Právo účastnit se na řešení otázek souvisejících s

bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím:

Odborové organizace.Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochranu zdraví

při práci. - účast při jednáních, právo na informace- vyslechnout jejich informace, připomínky a návrhy- projednat:1. Podstatná opatření2. Vyhodnocení rizik3. Organizaci školení4. Určení odborně způsobilé fyzické osoby k

prevenci rizik

Zákon č. 309/2006 Sb.

§ 107 ZP – další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mim pracovněprávní vztahy stanoví zvláštní zákon.

Bezpečnost a ochrana zdraví §§ 101 – 108 ZP Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky

bezpečnosti a ochrany zdraví při práciv pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tzv. zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Zákon upravuje požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, výrobní pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky.

Dále jsou v něm upravena pravidla pro předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců, zákaz výkonu některých prací, odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost osob hodnotících rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a postavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Školení BOZP Vztahuje se k rizikům, s nimiž může

zaměstnanec přijít do styku na pracovišti. Při nástupu. Při změně pracovního zařazení, druhu práce. Při zavedení nové technologie nebo změny

výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických a pracovních postupů.

V případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Nekouřit na pracovištích, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

Odborně způsobilý zaměstnance Nemá-li takového zaměstnance, je povinen

zajistit jinou odborně způsobilou osobu. Střední vzdělání a praxe 3 roky. Zaměstnává-li zaměstnavatel:

- nejvýše 25 zaměstnanců, může sám, má-li k tomu potřebné znalosti

- 26 až 500 zaměstnanců, sám je-li odborně způsobilý nebo jinou nebo více odborně způsobilými osobami

- více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Notifikace inspekci práce, § 15 zákon č. 309/2006 Sb.

V případech, kdy při realizaci stavby: Celková předpokládaná doba trvání prací a činností

je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den.

Celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,

Je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací do 8 dnů od předání staveniště oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště.

Koordinátor na staveništi!

Péče o zaměstnance, §§ 224 – 247 ZP

Odborný rozvoj: Prohlubování kvalifikace, § 230 ZP

- účast se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, § 230 odst. 3 ZP

Zvýšení kvalifikace, § 231 ZP Stravování, § 236 ZP - umožnit

Dohoda o zvyšování/prohlubování kvalifikace, 234 odst. 1 ZP Závazek zaměstnance setrvat u

zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle po dobu 5 let, nebo uhradit náklady spojené se získáním kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, i tehdy, skončí-li pracovní poměr před ukončením studia.

Při prohlubování kvalifikace, dosahují-li náklady alespoň 75 000, - Kč.

Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Musí obsahovat druh kvalifikace, dobu

setrvání u zaměstnavatele a druhy nákladů.

§ 237 zákoníku práce

Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně stanoví zvláštní právní předpisy.

Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů - účinnost od 1. 10. 2004

Zůstává i nadále stěžejní pracovněprávní úpravou pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zejména §§ 67 – 84 zákona o zaměstnanosti.

Povinný podíl – 4%, má-li zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců

Pracovní podmínky zaměstnankyň

§§ 238 – 247 ZP § 241 odst. 2 – požádá-li osoba pečující o dítě

mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu, je zaměstnavatel povinen jí vyhovět

§ 242 – přestávky ke kojení - 2 půlhodinové na každé dítě do 1 roku jeho věku, v dalších 3 měsících 1 půlhodinová (započítávají se do pracovní doby)

Pracovní podmínky mladistvých

§§ 243 – 247 – pouze práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji

Informování a projednání, §§ 276 – 280 ZP Zaměstnanci mají právo na informace a

projednání. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance

a jednat přímo s nimi, pokud u něj nepůsobí odborová organizace.

Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné zjistit stav oznamované skutečnosti.

Projednáním se rozumí vzájemná výměna informací a stanovisek (není to souhlas).

Informování, §§ 279, 287 Vývoj mezd, vývoj průměrné mzdy. Ekonomická a finanční situace

zaměstnavatele a její pravděpodobný vývoj. Činnosti zaměstnavatele, její pravděpodobný

vývoj, její důsledky na životní prostředí a jeho ekologická opatření.

Právní postavení zaměstnavatele a jeho změny, vnitřní uspořádání a osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích.

Základní otázky pracovních podmínek a jejich změny.

Projednání, §§ 280, 287 ZP Ekonomická situace zaměstnavatele Změny organizace práce Systém odměňování a hodnocení zaměstnanců Systém školení a vzdělávání zaměstnanců Opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání

fyzických osob zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší 15 let a fyzických osob se zdravotním postižením

Zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost

Stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele atd.

Hromadné propouštění - §§ 62 – 64 ZP- skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na

základě výpovědí daných zaměstnavatelem z organizačních důvodů (alespoň 5 výpovědí, připočte se i dohoda z týchž důvodů)

10 zaměstnancům – zaměstnavatel s 20 – 100 zaměstnanci

10% zaměstnanců – zaměstnavatel se 101- 300 zaměstnanci

30 zaměstnancům – zaměstnavatel s více než 300 zaměstnanci

Zaměstnavatel je povinen informovat úřad práce písemně o důvodech, celkovém počtu a struktuře zaměstnanců, navržených hlediscích pro výběr propouštěných zaměstnanců a o zahájení jednání s odborovou organizací nebo s radou zaměstnanců.

Písemná zpráva o rozhodnutí a o výsledku jednání musí být doručena úřadu práce, pracovní poměry hromadně propouštěných zaměstnanců skončí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích po doručení, ledaže zaměstnanec prohlásí, že netrvá na prodloužení pracovního poměru.

Povinnosti zaměstnavatelů vůči úřadům práce

§§ 34 – 38 zákona o zaměstnanosti, 435/2004 Sb.

Zaměstnavatel má povinnost hlásit volná pracovní místa do 10 kalendářních dnů a jejich charakteristiku a neprodleně nejpozději do 10 kalendářních dnů oznamovat obsazení těchto míst.

Na vyžádání úřadu práce vybere zaměstnavatel z volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče, kterým úřad práce věnuje ze zákona zvýšenou péči.

Zákaz jiné výdělečné činnosti

§13 odst. 4 ZP – další pracovní poměr – jen jiný druh práce

§ 304 ZP – výdělečná činnost shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, s předchozím souhlasem zaměstnavatele, který může být kdykoli odvolán

Konkurenční doložka, § 310 ZP Smluvní omezení výdělečné činnosti, která je shodná s

předmětem činnosti zaměstnavatele, po určitou dobu po skončení pracovního poměru, max. 1 rok.

Písemně po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. Lze-li po zaměstnanci spravedlivě požadovat s ohledem na

povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání a které by mohly při závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.

Zaměstnanci náleží přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku.

Za porušení závazku může být sjednána smluvní pokuta přiměřená povaze a významu podmínek.

Zaměstnavatel může odstoupit pouze pod dobu trvání pracovního poměru.

Zaměstnanec může vypovědět do 15 dnů po uplynutí splatnosti peněžitého vyrovnání, které zaměstnavatel nevyplatil.

Řízení výrobního procesu Zaměstnavatel - tzv. dispoziční pravomoc nad zaměstnanci. Závazný pokyn - § 11 odst. 4 zákoníku práce. Jeho vydávání

náleží zaměstnavateli, jeho vedoucím zaměstnancům; Právo ukládat zaměstnancům úkoly, organizovat, řídit a

kontrolovat jejich práci. Je otázkou, zda vedoucí zaměstnanci jednají jménem svým

nebo jménem zaměstnavatele; jde o to, komu se nesplněním pokynu protivíme.

Zde je na místě podotknout, že činí-li vedoucí zaměstnanec právní úkony za zaměstnavatele, účinky se promítají na zaměstnavatele.

Pokyn může mít formu jak individuální, tak hromadnou.

Vnitropodnikové předpisy.

Právní povaha vnitropodnikových norem.

Jedná se o pramen pracovního práva, přestože se nejedná o obecně závazný normativní akt, má sílu platné právní normy, která platí pro všechny zaměstnance konkrétního zaměstnavatele.

Konkretizace obecných pracovněprávních předpisů na konkrétní podmínky daného zaměstnavatele. Možná řešení organizačního řádu na pracovišti.

Vnitřní předpis - pokyny hromadného charakteru. Příklad lze uvést: pracovní řád, oděvní řád, organizační řád, stájový řád, studijní řád.

Pracovní řád Pracovní řád je vnitropodnikovou právní normou, vnitřním

předpisem. Podle § 306 ZP jej mohou vydávat zaměstnavatelé, pokud orgán jim nadřízen nevydal pracovní řád pro organizace jim podřízené. Příkladem je pracovní řád pro soudy vydaný Ministerstvem spravedlnosti.

Vnitřní mzdový předpis neboli mzdový/platový řád je vydáván v rámci daném pravidly pro odměňování podle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády.

Zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 ZP jsou povinni pracovní řád vydat.

Výjimečně se lze setkat s pracovním řádem, který jde nad zákon.

Funkcí je konkretizace, rozvedení a aplikace obecných ustanovení ZP

a jeho prováděcích předpisů na zvláštní podmínky u zaměstnavatele.

Hmotně právní podmínkou je předchozí souhlas příslušného odborového orgánu.

Vnitřní předpisy

§ 305 zákoníku práce – písemně, zpravidla na dobu určitou

§ 306 pracovní řád § 307 vnitřní mzdový předpis Předpis k poskytování osobních

ochranných pracovních prostředků Předpisy k pracovním cestám Zásady použití sociálního fondu

Odpovědnost zaměstnance Porušení „pracovní kázně“, nedodržování povinností

vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Hodnocení intenzity porušení a následky s tím spojené. Okamžité zrušení pracovního poměru.

Odpovědnost za škodu. „Hmotná“ odpovědnost a odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů.

Sankce za porušení povinností Odpovědnost za škodu Krácení dovolené za neomluvenou absenci o 1

– 3 dny, neomluvená zameškání směn se mohou sčítat, § 223 odst. 2 ZP

Pokuty ze strany kontrolních orgánů:

Úřady práce, zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., § 139 – 140 přestupky a správní delikty

Oblastní inspektoráty práce, z. č. 251/2005 Sb. , o inspekci práce, přestupky a správní delikty

Úřad práce, 435/2004 Sb. Kontrolují dodržování zákona o

zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnávání

osob zdravotně znevýhodněných Hlášení volných pracovních míst Zaměstnávání cizinců Evidence občanů EU pracujících na

našem území

Inspekce práce, 251/2005 Sb. Kontrola dodržování pracovněprávních

předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen

poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty

Orgány státní správy činné na úseku zaměstnanosti, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Správa služeb zaměstnanosti

Úřady práceOblastní inspektoráty

práce

Celní úřady

Správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení,

činnost okresních správ.

Náhrada škody, § 248 a násl. Vypuštěna odpovědnost za vyrobení zmetku Zaměstnavatel odpovídá objektivně bez

ohledu na zavinění. Zaměstnanec odpovídá pouze za zavinění,

tedy porušil-li povinnosti vyplývající z pracovního poměru:

a) Úmysl – přímý (chtěl) a nepřímý (věděl a byl s tím srozuměn)

b) Nedbalost – vědomá (věděl, že může, spoléhal však, že nezpůsobí) a nevědomá (nevěděl, avšak vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl)

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

1. Obecná odpovědnost, § 265 ZP

2. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 ZP

3. Odpovědnost za škodu na odložených věcech, § 267 ZP – limit: navýšení částky na 10 000,- Kč

- Zaměstnanec musí nahlásit škodu zaměstnavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o ní dozví, jinak právo na náhradu škody zanikne

4. Odpovědnost při odvracení škody, § 266 ZP – věcná škoda a účelně vynaložené náklady

Ochrana osobních práv zaměstnanců

Zákon stanoví mantinely této přiměřené kontroly, a to zejména ve vztahu ke kolizi s ochranou soukromí. Zaměstnavatel dále nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. (§316 odst. 2).

Zákon dále stanoví i určité pojistky proti zneužívání těchto výjimek v těch případech, kdy je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení těchto kontrolních mechanismů (podle §316 odst. 2). Zaměstnavatel je v těchto případech totiž povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění. (§316 odst. 3).

Odpovědnost zaměstnance1. Obecná odpovědnost, § 250 ZP – uhradit, skutečnou

škodu, není-li uvedeno v předešlý stav, limit 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku, byla-li škoda způsobena z nedbalosti

2. Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody, § 251 ZP – limit trojnásobek průměrného měsíčního výdělku, zaměstnavatel přihlédne k okolnostem, které bránili splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele

3. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, § 252 ZP, zaměstnanec může odstoupit, pokud zaměstnavatel do 15 dnů neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami (hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu)

4. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů, § 255 ZP - vždy převyšuje-li cena 50 000,- Kč

Ochrana majetkových práv zaměstnavatelů

Podle ustanovení §316 odst. 1 nesmějí zaměstnanci bez souhlasu

zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky

zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení, přičemž

dodržování tohoto ustanovení je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným

způsobem kontrolovat

Dohoda o srážkách ze mzdy § 13 odst. 1 písm. g) – zaměstnavatel nesmí

požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávní vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu

Srážky bez souhlasu zaměstnance - § 147 ZP

§ 327 ZP – dohoda o srážkách ze mzdy, které nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí, § 299 občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění

Nezabavitelný příjem!

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, § 365 a násl. ZP Zákoník práce upravuje do doby, než bude účinný nový zákon o

úrazovém pojištění zaměstnanců, § 365 ZP Pracovní úraz, § 380 ZP Nemoci z povolání Druhy náhrad, § 369 NZP § 105 – povinnosti zaměstnavatele při úrazech a nemocech z

povolání – evidovat v knize úrazů všechny pracovní úrazy, záznamy o úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny a k úmrtí zaměstnance

§ 106 odst. 4 písm. h – zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému zaměstnanci svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin

N. v. č. 494/2001 Sb. – vzor záznamu o úrazu

Druhy náhrad

Ztráta na výdělku Bolest a ztížení společenského uplatnění Účelně vynaložené náklady spojené s

léčením Věcná škoda

Způsob a výši náhrady je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a zaměstnancem.

Plnění pracovních úkolů, § 273 ZP Výkon pracovních povinností. Činnost na příkaz zaměstnavatele. Činnost, která je předmětem pracovní cesty. Činnost na podnět odborové organizace, rady

zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, z vlastní iniciativy,

Nepotřebuje-li zaměstnanec zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,

jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů, § 274 ZP Úkony potřebné k výkonu práce a úkony během

práce a nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení.

Úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.

Vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací v objektu zaměstnavatele.

Ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět v objektu zaměstnavatele.

Školení organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvýšení jejich odborné připravenosti.

Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zcela, § 367 odst. 1 ZP:

Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla tím, že zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo

ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány

V důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit.

》 Tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Zproštění odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnavatelem zčásti, § 367 odst. 2ZP: Prokáže-li zaměstnavatel, že škoda vznikla:

V důsledku skutečností dle § 367 odst. 1, které byly jednou z příčin škody.

Proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

jednal lehkomyslně,

přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

》 za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání podle nového zákona o úrazovém pojištění, z. č. 266/2006 Sb. (účinnost od 1. 1. 2010)

Plátcem pojistného je zaměstnavatel. Procentní sazba z úhrnu vyměřovacích

základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení v rozhodném období, kterým bude kalendářní měsíc.

Sazby pojistného v příloze č. 2 zákona o úrazovém pojištění od 0, 28% k 5, 04% - převažující ekonomické činnosti OKEČ

Příloha č. 1 – seznam nemocí z povolání

Úrazové pojištění zaměstnanců  Nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců

byl publikován pod č. 266/2006 Sb. a účinnosti by měl plně nabýt dnem 1. ledna 2010, část devátá čl. IX bodu 4 a část třicátá čl. XXX nabývají účinnosti již 1. Července 2006.

V tomto zákoně je definován pojem pracovní úraz a nemoc z povolání, ztížení společenského uplatnění a poškození zdraví.

Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců vymezuje v § 17 peněžité dávky z úrazového pojištění jako například bolestné, příspěvek za ztížení společenského uplatnění atd. a případné věcné dávky ve formě rehabilitace v úrazovém pojištění.

Vážení posluchači,děkuji Vám za pozornost.

Přeji příjemný zbytek dnešního dne.

Mgr. Ilona Kostadinovová

ilda@seznam.cz

www.sweb.cz/ildaPrávnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni

Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

Spolupráce MPSV ČR