Píprava pokrm ve výuce na 1. stupni ZŠ · v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké...
Transcript of Píprava pokrm ve výuce na 1. stupni ZŠ · v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké...
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ
Vypracovala: Mgr. Bc. Martina Hanzalová
Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.
České Budějovice, listopad 2017
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím
pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se
zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve
veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých
Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva
k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž
elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.
zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby
kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází
kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských
kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 20. listopadu 2017
...........................................
Mgr. Bc. Martina Hanzalová
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE
Název závěrečné práce: Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ
Jméno a příjmení autora: Mgr. Bc. Martina Hanzalová
Studijní obor: DVPP - Učitelství 1. stupně ZŠ
Pracoviště: Oddělení celoživotního vzdělávání
Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2017
Anotace
Tématem závěreční práce je „Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ“.
V teoretické části je popsána vzdělávací oblast Člověk a svět práce, tématický okruh
Příprava pokrmů podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dále
vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas, tématický okruh Člověk
a jeho zdraví. V teoretické části závěrečné práce je stručně popsáno aktuální pojetí zdravé
výživy, vybavení kuchyní podle odborné literatury, historické aspekty stolování, přípravy
pokrmů - historie a pečení chleba.
V praktické části je vytvořeno sedm námětů na pokrmy do vzdělávacího okruhu
Příprava pokrmů na 1. stupni ZŠ. Jednotlivé náměty byly realizovány na 1. stupni ZŠ
Dubné.
Klíčová slova: Člověk a svět práce, Lidé a čas, Příprava pokrmů, Člověk a jeho zdraví,
zdravá výživa, vybavení kuchyně, stolování
BIBLIOGRAPHIC IDENTIFICATION
Title of Final work: Preparing dishes in primary school
Name of the author: Mgr. Bc. Martina Hanzalová
Field of study: DVPP - Učitelství 1. stupně ZŠ
Department: Oddělení celoživotního vzdělávání
Supervisor: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.
The year of the presentation: 2017
Abstract
The topic of the final projec is „ Preparing meals in Primary Education at Primary School“.
The teoretical part describes the educational area Man and the World of Work focused on
the topic Food Preparation and the educational area man and His World, the topic People
and time, the topic Man and His Health, according to Framework Educational programme
for Elementary Education. The teoretical part of final work is briefly described the current
concept of healthy nutrition, kitchen equipment according to professional literature,
Historical aspects of dining, meals preparation - History and baking of bread.
The practical part is created seven examples for dishes in to the part of the educational ares
Food Preparation in Primary Education at Primary School. The individual examples were
implemented in Primary school “Základní a mateřská škola Dubné”.
Key words: man and world of work, food preparation, man and his world, people and
time, man and his health, healthy diet, kitchen equipment, dining
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za odborné
vedení, ochotu pomoci, cenné rady a připomínky při vypracování mé závěrečné práce.
Dále děkuji celému Oddělení celoživotního vzdělávání PF JČU.
OBSAH
ÚVOD ...................................................................................................................................8
CÍLE ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ...............................................................................................9
TEORETICKÁ ČÁST
1 Člověk a svět práce, vzdělávací okruh Příprava pokrmů podle RVP pro
základní vzdělávání .........................................................................................................10
2 Člověk a jeho svět ............................................................................................................13
2.1 Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas .........................................................14
2.2 Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho zdraví ........................................16
3 Zdravá výživa ...................................................................................................................18
3.1 Zásady zdravé výživy .................................................................................................19
3.2 Proč vychovávat ke zdraví .........................................................................................21
4 Kuchyně a stolování .........................................................................................................22
4.1 Kuchyně na území Čech a Moravy.............................................................................22
4.2 Stolování .....................................................................................................................23
5 Příprava pokrmů – historie pečení chleba ........................................................................24
PRAKTICKÁ ČÁST
6 Pracovní činnosti ..............................................................................................................27
6.1 Pšenično – žitný chléb ...............................................................................................27
6.2 Slavnostní pizza .........................................................................................................32
6.3 Obložený chléb – zdravá svačina ..............................................................................39
6.4 Jedlé „Piškvorky“ ......................................................................................................44
6.5 Kaše nejen k snídani – ovesná kaše ...........................................................................48
6.6 Draci z mascarpone ...................................................................................................53
6.7 Dort – nepečená želva ...............................................................................................58
7 Zhodnocení .......................................................................................................................63
ZÁVĚR ................................................................................................................................65
POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................68
SEZNAM ZKRATEK .........................................................................................................72
PŘÍLOHY ............................................................................................................................7
8
ÚVOD
K napsání mé závěrečné práce na téma „Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ“
mě přivedla zkušenost z práce s dětmi a to nejen ve škole, ale i v soukromí.
Je již známo, že v předškolním věku se u dítěte rozvíjí duševní činnosti,
společenské dovednosti a především touha po činnosti, objevování něčeho nového. Děti
rády napodobují, mají rády barvy, hravost a to vše je možné během přípravy pokrmu dítěti
ukázat.
Zároveň je dobré děti naučit orientaci v čase nejen během dne, roku, ale i v historii
a současnosti. Čas nás provází od nepaměti a datuje nám různé události, posouvá nás
historií, rozvíjí naše poznatky a pomáhá nám najít klíče k našim rozhodnutím.
Děti je třeba od raného věku učit uvědomovat si, jak je zdravá a pestrá strava
důležitá pro správné fungování lidského organismu. Je třeba se vyvarovat potravinám,
které lidskému organismu neprospívají a třeba takový cukr omezit. Samotný začátek mají
v rodině, dále se správnému stravování učí ve škole.
Co považuji za neméně důležité je kultura stolování a pohyb dětí v kuchyni. Rodina
by si měla uvědomit, že strávený čas s dětmi u snídaně, oběda, večeře má vliv na další
jejich rozvoj a stravovací návyky. Je třeba se naučit zastavení a užít si chuť připraveného
pokrmu. Pro děti je také důležité účastnit se příprav pokrmu, osvojit si elementární
technologické postupy a hygienické návyky při přípravě pokrmů a prostření stolu.
Hlavním cílem závěrečné práce je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu
Příprava pokrmů v rámci kapitoly Člověk a svět práce RVP ZV na 1. stupni základní
školy. Jednotlivé náměty mohou žákům pomoci si uvědomit, že jídlo má být plnohodnotné,
vyvážené, a tak dát našemu tělu spoustu cenných látek, které potřebujeme k jeho
fungování. Zároveň chci dětem ukázat, že jídlo nemusí být jen naservírované v kopičkách
na talíři, ale že si s ním můžeme hrát a příprava snídaně, svačinky je zábava. Dětem bude
jídlo lépe chutnat a nevynechají žádnou denní porci, která by jim v jejich dietním režimu
chyběla. Zároveň se naučí kultuře stolování a z historie se dozví, jak a proč prostřít jinak
během roku, k jaké příležitosti se co hodí. Hodiny pracovních činností jsou především na
1. stupni základní školy pro děti velmi důležité, neboť vedou k rozvoji myšlení hravou
formou. Žáci mají větší prostor pro samostatnost a mohou se spoléhat na své dosažené
dovednosti. Pocit zážitku je intenzivní, radost z úspěchu se vždy dostaví a touto formou
aktivního učení si žáci ani neuvědomují, že jsou vyučováni.
9
CÍLE ZÁVĚREČNÉ PRÁCE
Cílem práce je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu Příprav pokrmů
a realizovat je na 1. stupni základní školy.
Dílčí cíle k dosažení hlavního cíle lze charakterizovat v rovině teoretické
a praktické.
CÍLE TEORETICKÉ
vymezení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, tématický okruh Příprava pokrmů
– charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy, učivo
vymezení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas –
charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy, učivo
vymezení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho
zdraví – charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy,
učivo
aktuální pojetí zdravé výživy
vybavení kuchyní podle odborné literatury
historické aspekty stolování
přípravy pokrmů – historie a pečení chleba
CÍLE PRAKTICKÉ
zpracování šesti výukových námětů na pokrmy do vzdělávacího okruhu – Příprava
pokrmů na 1. stupni základní školy
ověřování efektivity námětů v rámci výuky na 1. stupni základní školy
vytvoření pracovních listů pro ověřování efektivity výuky námětů
vytvoření fotografické dokumentace
10
TEORETICKÁ ČÁST
1 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE, VZDĚLÁVACÍ OKRUH PŘÍPRAVA POKRMŮ
PODLE RVP PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
V předškolním věku se u dítěte rozvíjí duševní činnosti, společenské dovednosti
a touží po činnostech. Chce napodobovat činnosti rodičů. Děti často pomáhají doma
rodičům např. s prostíráním, přípravou jednoduchých pokrmů. Podílí se na dílčích částech
příprav jako je krájení, zdobení, míchání atp. Osvojují si i základní hygienické návyky typu
umyji si před prací s potravinami ruce. Zeleninu a ovoce před zpracováváním omyji nebo
jiným způsobem očistím. Získávají do podvědomí informace, které ovoce a zeleninu jíme
raději syrové, a které je lepší tepelně zpracovat. Učí se s jídlem celkově pracovat.
(Kosíková, 2011)
V mladším školním věku se děti učí základním znalostem o potravinách, získávají
nové poznatky a dovednosti v rámci oblasti vzdělávání Člověk svět práce – Příprava
pokrmů. Děti se učí o vybavení kuchyně, jak správně stolovat a mezi oblíbené téma patří
samotná příprava a realizace jednoduchých pokrmů.
Tato kapitola přehledně seznamuje s výukovým cílem, obsahem učiva vzdělávací
oblasti a očekávanými výstupy po absolvování vzdělávacího okruhu. (RVP ZV, 2016)
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí žáků tím, že vede žáky k:
pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných
výsledků práce,
osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí,
k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek
při práci v běžném životě,
vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti
a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení
kvalitního výsledku,
poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena
s pracovní činností člověka,
11
autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře,
k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu
prostředí,
chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci
a k rozvíjení podnikatelského myšlení,
orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce
a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění,
pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci.
Výstupní kompetence pro celek Příprava pokrmů
Očekávané výstupy jsou ty, které se má žák během školního roku naučit, a které by
měl nakonci školního roku ovládat.
Očekávané výstupy – 1. období
Žák
připraví tabuli pro jednoduché stolování,
chová se vhodně při stolování.
Očekávané výstupy – 2. období
Žák
orientuje se v základním vybavení kuchyně,
připraví samostatně jednoduchý pokrm,
dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování,
udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny
a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni.
Učivo
základní vybavení kuchyně,
výběr, nákup a skladování potravin
jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování,
technika v kuchyni – historie a význam. (RVP ZV, 2016, Bělecký, 2007, Veteška,
Turieckiová, 2008)
12
Výukové cíle
Jejich úkolem by měla být kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých žáků,
a to v oblasti kognitivní (vzdělávací), psychomotorické (výcvikové) a afektivní
(postojové). Pedagog by měl být schopen analyzovat učivo a přitom respektovat výsledky
jednotlivých žáků, měl by pracovat s žáky aktivně, aby mohli do výuky zasahovat. (RVP
ZV, 2016)
Kognitivní cíle
poznatky o vlastnostech použitých materiálů: Žáci se naučí, jak které potraviny
před použitím uchovávat, které pomůcky je vhodné použít v jednotlivých fázích
přípravy pokrmu, v praxi využijí znalost váhových jednotek a jejich převodů.
poznatky vyplývající z technologického postupu: Žák se naučí, že při přípravě
pokrmu je třeba postupovat podle jednotlivých kroků, aby dosáhl požadovaného
výsledku.
poznatky o nástrojích a jiných pomůckách: Žák získává informace o tom, které
suroviny jsou pro vytvoření určitého pokrmu třeba. Současně se naučí orientovat
v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké kuchyňské náčiní a pomůcky bude pro
zpracování jednotlivých surovin potřebovat a jak je použít.
poznatky z jiných předmětů: Žák si uvědomí, že při přípravě pokrmů využívá
znalosti z jiných předmětů.
nová technická terminologie: Žák se naučí rozumět odborným termínům
používaných při přípravě pokrmů.
poznatky z bezpečnosti a hygieny práce: Žák získá mentální představu, co je třeba
dodržet jak postupovat, nebát se toho, když sleduje učitele, aby mohl později
uplatnit sám. Žák dbá opatrnosti při práci s nožem, uvědomí si nutnost průběžného
mytí rukou a udržování čistoty pracovního místa, získá znalosti o poskytování první
pomoci a jaký je vhodný oděv.
Psychomotorické cíle
zvládnutí technologického postupu: Žák si vyzkouší, jak postupovat při přípravě
konkrétního pokrmu.
rozvoj specifických psychomotorických oblastí: Žák rozvíjí jemnou motoriku,
pečlivost při zhotovování pokrmu, má možnost projevit svou originalitu při
zdobení, prostírání atp.
13
Afektivní cíle
ekonomické postoje: Žák se učí úspornému zacházení s materiálem.
estetické postoje: Žák se učí pokrmy připravovat tak, aby nejen chutnaly, ale
i pěkně vypadaly.
ekologické postoje: Žák třídí odpad a tím šetří životní prostředí.
sociální rozvoj: Žák se učí pracovat samostatně, ale také spolupracovat s ostatními
a pomáhat druhým. Sounáležitost k rodině, pomoc členům rodiny i v přípravě
pokrmů, rodinné rituály společného stolování, oslavy, svátky atd.
osobnostní rozvoj: Žák se učí trpělivosti, pečlivosti, samostatnosti, vyhledávání
potřebné literatury (recepty), volí si vhodný pracovní oděv, pomůcky a náčiní,
suroviny atp. (Bendová, 2017)
Kapitola o výukových cílech vede k uvědomění si řady dovedností a vědomostí, které
si žák na 1. stupni základní školy osvojí v rámci okruhu Příprava pokrmů. V rámci tohoto
tématického okruhu se naučí základním pracovním dovednostem, hygieně, bezpečnosti při
práci, spolupráci, trpělivosti, pozornosti, nápaditosti, vytváření jednoduchých pokrmů
a radovat se z dobře provedené práce. Učí se tak novým hodnotám, otvírá si své nové
možnosti a možná i cestu k budoucímu povolání. (Šimoník, 2005, Roučová, E. [online].
2017 [cit. 15.07.2017]. Dostupné z http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535/).
2 ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Oblast Člověk a jeho svět je koncipována pouze pro první stupeň. Je sjednocením učiva
z oblasti společenských, přírodovědných věd a výchovy ke zdraví. Zahrnuje témata, která
se týkají člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí atp.
Uplatňuje se zde pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický
život.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, které žáci již získali ve výchově
v rodině a v předškolním zařízení. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy, děje
a jejich vzájemné souvislosti. Zároveň se učí reakci na názory a podněty jiných. Přes
poznání sebe a svých potřeb se učí vnímat lidi a svět kolem sebe.
14
Myslím si, že základem výuky v této vzdělávací oblasti by měl být osobní příklad
učitele spojený s životní realitou a praktickou zkušeností žáků. Žákův vlastní prožitek
z konkrétní nebo modelové situace vede k lepšímu uchopení dovednosti.
Vzdělávací obsah Člověk a jeho svět je dělen na pět tématických okruhů:
1. Místo, kde žijeme,
2. Lidé kolem nás,
3. Lidé a čas,
4. Rozmanitost přírody,
5. Člověk a jeho zdraví. (RVP ZV, 2016)
Vzhledem k tématickému zaměření závěrečné práce představuji výstupy z oblasti Lidé
a čas, Člověk a jeho zdraví.
2.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT, TÉMATICKÝ OKRUH LIDÉ A ČAS
Charakteristika vzdělávací oblasti
Žáci se učí orientovat v čase a různých dějinách. Poznávají jakým způsobem se čas
měří a proč. Uvědomují si vývoj věcí a jejich změny během několika let. Od nejznámějších
událostí v rodině se naučí až k nejdůležitějším poznatkům z historie naší země. Tímto
tématickým okruhem chce učitel u žáků vzbudit vnímavost, zvídavost o minulost. Probudit
v žácích zájem o historii regionu až celé naší země. Žák chce získávat poznatky, zkoumat
a to vše za pomoci nových informací od učitele, rodiny, knihoven, muzeí, výletů, návštěv
výstav, internetu atp.
Cílové zaměření
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím, že žáka vede k:
utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti,
rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání
pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech
a výtvorech,
15
objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl uspět
v budoucnu,
poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich
předcházení.
Výstupní kompetence pro celek Lidé a čas
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím, že žáka vede k:
objevování nových skutečností, k radosti a uspokojení z objevování a dosaženého
výsledku
utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti
- experimentování,
pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech
a výtvorech,
objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl uspět
v budoucnu,
Očekávané výstupy – 1. období
Žák
využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě,
rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události
v regionu, interpretuje některé pověsti, které se vztahují k místu, kde žije.
umí uplatnit elementární poznatky o sobě, rodině, činnostech člověka, zvycích,
práci lidí a na příkladech umí porovnat současnost s minulostí.
Očekávané výstupy – 2. období
Žák
pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději
a jevy.
16
využívá archivů, knihoven, muzeí, galerií jako informačních zdrojů k pochopení
minulosti.
rozeznává současné a minulé.
srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků.
zná historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.
Učivo
zahrnuje orientaci žáka v čase a časový řád, pochopení času jako fyzikální veličiny,
dějin jako časového sledu událostí, znalost pojmu kalendář, letopočet, generace,
denní režim a roční období. Vysvětluje proměny způsobu života, bydlení, předměty
denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny. Seznamuje
s regionálními památkami a pozná různé báje a pověsti z minulosti kraje. (RVP ZV,
2016)
2.2 ČLOVĚK A JEHO SVĚT, TÉMATICKÝ OKRUH ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ
Již od batolecího věku vedeme děti k tomu, která potravina nám prospívá a které
bychom se měli vyhnout nebo si ji dopřát v malém množství. Tak učíme děti být
zodpovědnými za své zdraví.
Rodiče jsou prvním příkladem, který děti ve stravování ovlivňuje. Rodič, který nejí
určitý druh zeleniny, bude těžko dobrým příkladem pro své dítě, aby ji jedlo. Je třeba již
v útlém věku dětem dávat jídlo po malých porcích, aby si na něj zvykly a postupně
přidávat další nové chutě. Důležité je také se o potravinách bavit. Vědět, co je ovoce
a zelenina. Jaké mají vitamíny, v čem nám prospívají, jak je jíst nebo upravit, aby nám
chutnalo a získali jsme, co nejvíc pro tělo. Také je důležité, aby se děti účastnily přípravy
svačin a jídlo jim potom lépe chutnalo.
Správné stravovací návyky mají vliv na naše zdraví, psychiku, biorytmus
a pracovní tempo.
Na 1. stupni základní školy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět – Člověk
a jeho zdraví získávají děti do podvědomí základní znalosti o tom, co je zdraví, jak vypadá
lidské tělo, jak funguje, jak fungují orgány, proč máme o sebe pečovat a chránit si naše
zdraví. Každý z nás nese odpovědnost sám za sebe a jsme odpovědni i za důsledky svého
jednání.
17
Kapitola nás podrobněji seznamuje s tématickým okruhem Člověk a jeho zdraví,
popisuje cíle vzdělávací oblasti, výstupní kompetence, kterých by měl žák dosáhnout
a obsah učiva.
Charakteristika vzdělávací oblasti
V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na
základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické, fyziologické funkce
a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se
seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Co je pro člověka
vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd.
Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví
a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota
v životě člověka.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím, že žáka vede k:
utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti,
rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání
pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech
a výtvorech,
objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl uspět
v budoucnu,
poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich
předcházení.
Výstupní kompetence pro celek Člověk a zdraví
Očekávané výstupy - 1. období
Žák
uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky
s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním
a činnostmi vztah ke zdraví.
18
Očekávané výstupy – 2. období
Žák
využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých
orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života,
uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho
preventivní ochranou,
rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc.
Učivo
péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby
uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim; drobné úrazy a poranění,
prevence nemocí a úrazů. (RVP ZV, 2016, Kholová, 2009)
3 ZDRAVÁ VÝŽIVA
Zdravá výživa je strava založená na příjmu přirozených zdravých potravin a jídel
z nich připravovaných. Přirozené potraviny jsou potraviny ve své původní podobě, jak nám
je poskytla příroda, nebo pouze minimálně upravované, nejsou geneticky modifikované
a neobsahují umělá aditiva.
George Coevoet - "Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrží Vám po celý život"
„Nejprve je třeba si uvědomit a pochopit, že naše tělo ke své bezchybné funkci
potřebuje stejnou péči a údržbu jako například auto. Namísto vědeckých základů výživy je
nutné se zaměřit spíše na potraviny a vytvoření konkrétní představy, jak zdravě jíst“.
(Hanzalová, M., 2010, s.37)
Jídlo, příjem potravy, stravování je veskrze příjemnou záležitostí v životě člověka.
Jídlem neuspokojujeme pouze hlad, ale dodáváme tělu důležité živiny potřebné k udržení
optimálního zdraví a výkonnosti. Potrava je tedy vkladem do celkového zdraví, který se
nám vrátí i s úroky. Je nutné starat se o své zdraví včas, aby se o něj nemuseli starat lékaři.
Přiměřená, adekvátní výživa se skládá z vyváženého množství základních živin: sacharidů,
tuků, bílkovin, vitamínů, minerálů a nesmíme také zapomenout na vodu. (Zdravý životní
styl [on-line]. 2017 [cit. 10.11. 2017]. Dostupné z: http://www.vyziva.estranky.cz/).
19
Zdravá výživa je v posledních letech v popředí zájmu převážné části populace
vyspělých zemí. Dnes více než kdy jindy investujeme do výrobků z ekologického
zemědělství, počítáme kalorie, sledujeme kvalitní složení potravin, avšak na druhé straně
se chodíme stravovat do fast foodu, příliš sladíme, nedodržujeme pitný režim atd. Největší
vliv mají stereotypní rodinné stravovací návyky, které lidé obtížně dlouhodoběji
rekonstruují. Vliv médií v tomto směru je velký. Pravidelně se objevují pořady o zdravém
stravování, vaření bez kalorií, reklamy na stoprocentně účinkující hubnoucí tablety,
koktejly a krémy. Trh je přesycen nepřeberným množstvím různých „zaručeně zdravých
výrobků.“ (Fialová, Flemr, Marádová, Mužík, 2014, Machová, Kubátová, 2015, Metodický
portál – Zdravý životní styl. [on-line]. 2017 [cit. 09.08.2017]. Dostupné z:
http://old.rvp.cz/clanek/286/)
3.1 ZÁSADY ZDRAVÉ VÝŽIVY
Vědecké studie ukazují, že z 80% můžeme své zdraví ovlivnit právě způsobem
našeho života a správnou životosprávou. Určitě nám všem záleží na tom, abychom se cítili
dobře nejenom dnes, ale také až nám bude padesát, šedesát, sedmdesát či více let. Musíme
o sebe celý život pečovat tak, abychom mohli užívat svého života naplno a nebýt závislí na
lékařské péči. (Bappertová,S., Ostrkamp-Baerensová, C., 2006)
Člověk by se měl snažit dodržovat tyto zásady:
● Umět sestavit jídelníček tak, aby byla strava pestrá a vyvážená (bílkoviny, tuky,
sacharidy, vitamíny, minerální látky)
● Jíst pravidelně 4-6x denně. Strava rozložená do více menších jídelních dávek pomáhá
udržet si rovnoměrnou výkonnost po celý den.
● Dbát na pravidelnou konzumaci ovoce a zeleniny (denní doporučená dávka 500g
s preferencí zeleniny). Pozor však na ovoce s vysokým obsahem jednoduchých cukrů
(banány, hroznové víno, hrušky apod.), konzumovat jej umírněně.
● Vybírat celozrnné pečivo namísto bílého a to pro jeho větší obsah vlákniny, vitamínu
a minerálních látek. Důležitá je vláknina, která je prevencí karcinomu tlustého střeva.
● Minimálně 1x týdně by se měly na jídelníčku vyskytnout luštěniny, díky obsahu
kvalitních bílkovin.
20
● Nahradit plnotučné mléčné výrobky, polotučnými a nízkotučnými variantami
– předcházení riziku zvyšování hladiny cholesterolu v krvi.
● Při konzumaci masa preference bílého netučné masa a ryb (2x týdně) před masem
červeným, snížení rizika kardiovaskulárních chorob.
● Vyloučení nebo maximálně omezení sladkostí z jídelníčku. Vyhýbat se rafinovanému
cukru, moučníkům, čokoládám, sušenkám, coca-cole, zmrzlinám a kečupu. Dopřát si
maximálně sušené ovoce a směsi semínek.
● Omezit nadměrné solení. Sůl zadržuje v těle vodu a přispívá tak k nárůstu hmotnosti.
Po slaných jídlech se zvyšuje chuť na sladké. Pozor na skrytou sůl v uzeninách, sýrech
a instantních výrobcích.
● Nekonzumovat smažená jídla.
● Jíst pomalu a do polosyta. Nedojídat vše, co se nachází na talíři.
● Nezapomínat na pitný režim.
Pro udržení tělesné hmotnosti platí, že by měl být energetický příjem v rovnováze
s energetickým výdajem (pohybovou aktivitou). Není-li tomu tak a příjem je vyšší než
denní výdej energie, pak dochází k zvyšování tělesné hmotnosti. (Mužík, Mužíková, 2014,
Schuster, 2008, Pohyb a výživa, 2014)
obrázek č. 1 Potravinová pyramida [online]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:
http://www.foodfiltr.cz/ceska-potravinova-pyramida-2-0/.
21
obrázek č. 2 Zdravý talíř [online]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:
http://www.healthyplate.eu/cz/.
3.2 PROČ VYCHOVÁVAT KE ZDRAVÍ
Zdraví jsme tehdy, cítíme-li duševní a fyzickou pohodu. Zdraví je největší deviza
našeho bytí, protože být zdravý je prvním předpokladem ke štěstí, k úspěchu… Pokud
budeme zdraví, budeme mít větší šanci uskutečňovat to, po čem v životě toužíme.
Hazardovat se zdravím znamená možná tuto šanci zahodit.
Zdravý člověk nezískává výhodu jen sám pro sebe, ale přináší hodnoty i svému
okolí, společnosti. Zdraví však není samozřejmé a jeho kvalita je proměnlivá, závislá na
čase a podmínkách, ve kterých žijeme. Proto pouze uvědomělým přístupem lze vést děti
k zodpovědnosti za zdraví své i ostatních. Nejen výchovou samotnou, ale také osobním
příkladem a vzděláváním dětí ve zdravých podmínkách, můžeme zvýšit šance dětí na
zdravý život, který žijí nyní a budou žít v dospělosti. Zajištěním zdravých podmínek
a zdraví podporujícího prostředí významně přispíváme k tomu, aby se děti vzdělávaly rády.
22
Potřeba vzdělávání člověka 21. století se významně rozšířila od potřeb člověka 20. století.
Vlivem rychlého technického rozvoje se zrychlilo životní tempo lidí. Objevují se nové
pracovní technologie, lidé více komunikují, cestují, rozmanitě tráví svůj volný čas, způsob
života se pozměnil. To vše s sebou nese nové možnosti, ale i nová rizika. Čelit těmto
rizikům vyžaduje také jiný přístup ve vzdělávání. Výchova ke zdraví se stává
neodmyslitelnou součástí školního kurikula. Lze očekávat, že svou kvalitativní úrovní
mnohdy přesáhne možnosti výchovy v rodině. (Holčík, 2010, Schuster, 2008, Výchova ke
zdraví [on-line]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.vychovakezdravi.cz/)
4 KUCHYNĚ A STOLOVÁNÍ
Práce s potravinami je u žáků nejoblíbenější, protože mohou zapojit většinu svých
smyslů – čich a chuť. Naskytuje se zde příležitost k prolínání více předmětů. Matematika
- počítání, vážení potraviny, měření tekutin, s věcným učením - prvouka (zda jsou
potraviny rostlinného nebo živočišného původu) a čtením a psaním (napíšeme a přečteme
recept). V kuchyni je základem dodržování hygieny při práci s jídlem, bezpečnost práce
(výuka manipulace s vybavením kuchyně) a zásady správného stolování a vhodné chování
u stolu. (Olivíková, 2006, Čapek, 2015)
4.1 KUCHYNĚ NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY
Kapitola se zabývá historií české kuchyně, kterou výstižně popsal Vondruška V.
(2012) Historie udává, že středověká kuchyně na území Čech a Moravy ve 13. století byla
možná pro někoho překvapivě pestrá. Základem byl chléb, nechybělo maso, kaše
z obilovin, krup, hrachu i ovoce a mléčné výrobky z kravského, kozího a ovčího mléka.
Obvyklá byla i jídla sladká, dochucovaná medem. Ryby se považovaly za výhradně postní
jídlo.
Strava ve středověku byla vyvážená, dalo by se říct, že moučná strava byla téměř
v rovnováze se stravou masitou. Některá hospodářská zvířata se chovala pouze na maso.
Venkov mnohdy zásoboval město. Nebylo velkého rozdílu v konzumaci masa na venkově
a ve městě.
Hospodyně měla na vaření a pečení dostatek tuku. K dispozici byla jídla slaná,
kořeněná i sladká (na bázi medu). V letních a podzimních měsících byl všude dostatek
ovoce, lesních plodů a základních druhů zeleniny. Ovoce se na zimu sušilo. Podle toho lze
usuzovat, že strava tehdejší doby nebyla jednotvárná v Českém království ani na venkově.
Dbalo se, aby strava nebyla fádní. Dokonce se dbalo i na to, aby chudí lidé ve špitálech
23
dostávali kvalitní stravu. „V roce 1280 věnoval pražský měšťan Vobolin špitálníkům
vesnici Nemilkov, aby z jejích výnosů dávali nemocným, o které pečují, každou středu kus
bílého chleba, vejce, hrušku, jablko či kus sýra. Větším problémem než pestrost pokrmů byl
spíše krátkodobý nedostatek jídla v letech neúrody (ovšem hladomorů zažilo 13. století
nesrovnatelně méně než lidé v následujících staletích).“ (Historie středověké kuchyně [on-
line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z: http://www.bydlet.cz/361989-historie-
stredoveke-kuchyne-a-stolovani-v-cechach-13-stoleti/).
K pečení masa sloužily jednoduché kovové rožně (obvykle s klikou), které se
stavěly nad přímý plamen. Tyto rožně se běžně užívaly v zámeckých i městských
kuchyních. Kuchyňské rovně byly malé, opékal se na nich jen kus masa popřípadě malá
drůbež. Velké rožnění například jehňat, selat atp. bylo vyjímečné a provádělo se venku na
mírném ohni.
Chléb se pekl v předem roztopených pecích. Když byla pec dostatečně roztopená,
stěny bělavé, uhasil se oheň. Popel se vymetl dřevěným hrablem a koštětem z proutí. poté
se dovnitř na dlouhé, dřevěné lopatě sázel chléb. Po několika hodinách hospodyně chléb
vyndala. Podobně se pekly třeba i buchty, jen kratší dobu. Dobu pečení hlídala hospodyně
otvorem, kterým se pec zakrývala.
Voda na vaření byla ohřívána dvojím způsobem. V zimně v kamnovnicích, což byl
velký železný kotel, vestavěný v těle pece a v létě se dávaly rozžhavené kameny přímo do
dřevěných štoudví.
4.2 STOLOVÁNÍ
Od středověku platil zvyk, že se za denní pokrm označovalo to, co bylo vařené
a konzumovalo se u stolu. V pramenech se můžeme dočíst, že lidé jedli teplou stravu
dvakrát denně a to v poledne a před soumrakem. Ranní jídlo se mnohdy nejedlo společně.
Také se do denního pokrmu nezařazují tzv.“svačiny“ př. hrst oříšků, zelí, preclík atp.
V sezónní době tj. létě bývalo obvyklé, že lidé měli tři denní pokrmy. Vstávali všichni brzo
ráno, než se vydali na pole. Hospodyně jim po ránu podávala teplou polévku, kaši, ...
někdy jen kus sýra, chléb, vlažné mléko nebo teplé pivo.
Od 14. století se kultivovaly stolovací mravy. Tiskem vycházely spisy o mravním
chování u stolu. Stolovací mravy platily pro šlechtu i pro venkov. Velký důraz na chování
24
u stolu byl kladen na šlechtu a měšťanstvo. Knih na toto téma vyšlo mnoho. Mezi
nezdvořilé patřilo např. hanění hostiny, hostitele, solení prsty, mělo být na špičku nože,
nefoukat do horkého jídla, ale mělo se vyčkat, až vychladne, neolizovat příbor, talíř,
nedrbat se u stolu, atp. Bylo zakázáno říhat a mlaskat.
V době renesanční se zavedly různé pomůcky pomocné ke stolování, které měly
zvýšit kultivovanost stolování. Šlechta mívala párátka z drahých kovů nebo vzácných
kostí, někdy zdobené i drahými kameny. V 16. století se stává moderní příbor jak ho
známe dnes vidlička, lžíce a nůž. Do této doby byla používána pouze lžíce a nůž na
krájení. U stolu mělo být vše čisté a neměly se vést bezbožné věci. To platilo pro šlechtu
i sedláky, kdy se uvádí, že např. v rodině sedláka se většinou před jídlem rodina pomodlila.
( Fraňková, Pařízková, Malichová, 2013, Olivíková, 2006, Vondruška, 2012)
5 PŘÍPRAVY POKRMŮ – HISTORIE A PEČENÍ CHLEBA
Kdo upekl první kvašený chléb?
Před mnoha tisíci lety se lidé živili jen tím, co našli v přírodě nebo tím, co ulovili.
Jednoho dne si všimli, že semena různých trav, která byla zaseta do dobré půdy, dávají
větší zrna, a tak postupně vypěstovali obilí - pšenici, ječmen, žito a nakonec vyrobili chléb.
Z počátku jedli zrna celá. Později si je opražili na ohni, než přišli na to, jak je rozemlít na
menší prášek. První předchůdce mlýnu bylo drcení mezi dvěma kameny. Později došlo
k vylepšení. Spodní kámen byl pevný a s prohlubeninou, do které se zrní sypalo a horní
kámen byl pohyblivý a točil se za pomoci kliky. Z mouky dělali studené a teplé kaše, na
horkých kamenech pekli jednoduché placky.
„Například v Indii nebo v Mexiku se takto chléb připravuje dodnes. Podobnou
historickou souvislost má suchý a křehký chléb severských krajin nebo židovský maces.
Dalším krokem ve vývoji potraviny byla příprava kynutého (kvašeného) chleba.“ (Upekla
řecká otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:
http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-
kvaseny-chleb/).
Protože si lidé mouku oblíbili a potřebovali jí více, byl vynalezen mlýn. První parní
mlýn byl postaven v roce 1786 v Londýně.
Kvašený chléb pochází z Egypta z doby před šesti tisíci lety.
25
Jeho příprava byla objevena zřejmě náhodou. Egypťané pěstovali v Nilské deltě
pšenici a mezi kameny drtili pšeničná zrna na mouku, kterou pak smísili s vodou a solí
– a to byl nekvašený chléb. Stalo se, že těsto zůstalo na slunci a to působením bakterií
vykynulo. V teplé peci se pak upekl chléb vzdušný a lehký, pokrytý hnědou kůrkou. Proto
si mohl později Hérodotos povzdychnout: „Všichni lidé se bojí, aby jim potrava nehnila, ale
Egypťané mísí těsto tak, aby zahnívalo.“
Ctitelé antiky však připisují vynález kvašeného chleba starým Řekům.
Jakási aténská otrokyně prý nechala stát v hliněné amfoře několik dní těsto z pšeničné
mouky. A když ze strachu před potrestáním smíchala nové těsto se starým a chtěla konečně
zakyslé těsto nenápadně odstranit, s hrůzou pozorovala, jak se nadýmá. K velkému
překvapení z něj pak upekla chléb tak kyprý a dobrý, jaký v Aténách ještě nikdo nejedl.
Chléb na naší mapě
První zmínky o původu chleba na našem území jsou v Bylanech u Olomouce, kde
byla nalezena první pec. Její původ se datuje do období 4800 až 4600 př. n. l. (Upekla řecká
otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:
http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-
kvaseny-chleb/)
Pečení chleba na našem území podle historie
Obilí se po sklizni vymlátilo, zrna se odvezla do mlýna semlít na mouku a hospodyně
z ní pekla chléb. Večer hospodyně vzala mouku do kuchyně, aby se prohřála. Mezitím si do
díže na zadělávání dala zbytky těsta z minulého pečení. To proto, aby měla základ kvásku
pro nové pečení. Do díže dala teplou vodu, přidala půlku mouky a vše zamíchala. pak díž
přikryla prostěradlem a dala ji na teplé místo, aby se kvásek „nelekl“ nezachladil. Ráno brzy
vstala, rozdělala v peci, do díže přidala kmín, sůl, zbytek mouky a mísila. Těsto přikryla
kopistem, což byla dřevěná lopata, kterou se hnětlo těsto a během několika hodin
přitlačovala a odebírala těsto, než bylo propracované. Takto zpracované těsto se zaprášilo
moukou, přikrylo prostěradlem a nechalo znova kynout v teplé místnosti. Po kynutí
hospodyně kusy těsta vyndávala na ošatku, propracovala a vypracované bochánky dávala
na ošatku znova kynout. Bochník z ošatky po nějakém čase kynutí potřela vodou, aby se
chléb leskl a sázela bochánky na lopatu a šup s nimi do pece. Během pečení asi dvakrát pec
26
otevřela, aby zjistila, zda-li je hotov. Po upečení chléb vyndala, ometla uhlíky a potřela
vodou. Ze zbylého těsta upekla drobné bochánky, placky, které sypala kmínem, solí
a mákem.
Dnes již v málokteré domácnosti se peče chléb a když tak jen pro zpestření.
Praktická část této práce jeden recept uvádí. Chléb se peče ve velkých pekárnách, které
běží 24h denně. (příloha č.1, Škodovi, H. a E., 1979, s.19) Kvásek má každá pekárna
připravený na celý týden, roboti ulehčují manuální práci, mají elektrické ruce. Po vykynutí
chléb putuje na sázecí stůl a dále do pece, kde v první fázi zapéká, v druhé peče a v třetí
dopéká. Dříve babička napekla chléb pro rodinu na celý týden. Dnes pekárna peče pro celé
město. V největší pekárně u nás se vyrobí 1300 bochníků chleba za hodinu. Samozřejmě
i dnešní doba přeje malým pekárnám, které na trh přicházejí s novými variantami chleba,
základ je stále stejný. (Škodovi, H. a E., 1979)
27
PRAKTICKÁ ČÁST
6 PRACOVNÍ ČINNOSTI
Při tvorbě závěrečné práce byl stanoven hlavní cíl, vytvoření souboru námětů do
vzdělávacího okruhu Příprava pokrmů v rámci kapitoly Člověk a svět práce. K dosažení
hlavního cíle bylo třeba stanovení dvou dílčích cílů a to v rovině teoretické a praktické.
V rovině praktické bylo třeba navrhnout šest výukových námětů na pokrmy do
vzdělávacího okruhu – Příprava pokrmů na 1. stupni základní školy, které by byly
orientovány na vědomosti a dovednosti v oblasti výživy a technologické úpravy pokrmů.
Během výuky jsem ověřila efektivitu námětů pomocí pracovních listů a zároveň byla
pořízena fotodokumentace. Jako učitelé nemáme možnosti, abychom dokázali zhodnotit
správné nebo nesprávné výživové chování žáků. Máme možnost je hodnotit pouze
v oblasti znalostí a dovedností.
6.1 PŠENIČNO-ŽITNÝ CHLÉB
Věková skupina: od 4. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Pečení chleba
časová dotace: 17h (12h kynutí, 4h příprava a 1h pečení)
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
prvouka, přírodověda – druhy obilovin, poskytování první pomoci,
matematika – převody jednotek – váha, čas
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
28
Motivace
Nejprve si s žáky povídáme o obilovinách, jak se pěstují a vyhledáváme informace
o jednotlivých odrůdách. Ukazujeme si je nejen na obrázku, ale i fyzicky. Očicháváme je,
zjišťujeme rozdíly a možnosti jejich využití. Ukazujeme si druhy obilí po semletí. Ptáme se
žáků, zda již ochutnali mouku samotnou. Zeptáme se žáků, co je lepek, k čemu slouží a zda
ví, že někteří z nás lepek nemohou a popř. zda vědí jakou obilovinou lze lepek nahradit.
Dále ví, že existuje chléb zadělaný kváskem, který máme doma uchovaný v lednici a nebo
existuje rychlejší varianta pro kynutí v podobě kostky nebo sušené droždí. vysvětlíme si,
proč kváskový chléb je lepší pro lidské trávení.
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák jmenuje různé druhy obilovin
ví, kde se pěstují
připomeneme si pěstování, skladování a zpracování obilovin
naučíme se v čem nám, která obilovina prospívá
naučíme se, z které mouky je lepší chléb vyrobit, aby byl chléb pro naše tělo
nejvíc nutričně prospěšný
ví, které obiloviny obsahují lepek a které ne
osvojí si termín lepek
uvědomí si cestu složitosti výrobního procesu
žák se naučí poznávat různé fáze těsta během kynutí
získá mentální představu o operaci, jak zacházet s kuchyňským robotem
dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský robot, „remoska“,
elektrická trouba
psychomotorické
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
žák se naučí vážit na kuchyňské váze
29
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
žák se naučí obsluhovat elektrickou troubu, „remosku“
osvojí si celý technologický postup při pečení chleba a zapamatuje si
a vyzkouší jeho jednotlivé fáze
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami, materiálem
estetické postoje: tvarování bochánku chleba
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně zhodnotit provedenou práci
osobnostní rozvoj: je zvídavý, učí se pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny:
1.Kvásek - 20g mateřského kvásku, 150g vody, 150g žitné celozrnné mouky
2.Těsto - 320g kvásku (bod č.1),150g vody, 300g pšeničné hladké mouky, 8g soli, 5g
kmínu
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, kuchyňský robot nemusí být, ošatka na kynutí nebo mísa, utěrka, simax
skleněná nádoba, „remoska“, jar a houbička na umytí nádobí
Postup:
den 1, 20:00:
Kvásek - do vhodné nádoby zaděláme kvásek ze surovin č.1
Kvásek odložíme na 12 hodin při pokojové teplotě. (Většinou přinese vyučující z domova,
připraví předem).
30
den 2, 8:00:
zaděláme těsto ze surovin č.2, suroviny přidáváme postupně.
Těsto několikrát přeložíme, pokud je moc řídké, přidáme trochu mouky a necháme hodinu
kynout.
den 2, 9:00:
trochu pomoučníme vál, těsto několikrát přeložíme a necháme další hodinu kynout.
den 2, 10:00:
vytvarujeme bochník a dáme na další hodinu kynout do ošatky. Sledujeme správné
nakynutí
den 2, 10:30:
rozpálíme troubu nebo „remosku“, rozpálíme i nádobu (hrnec, varné sklo, plech, kámen)
den 2, 11:00:
chléb vložíme do trouby nebo remosky a pečeme cca. 1 hodinu
den 2, 12:00:
chléb je hotov, teď už jen vydržet až vychladne a dobrou chuť.
Kritéria hodnocení
osvojení si názvů obilovin
osvojení si poznatku, z jakých surovin se peče chléb
osvojí si poznatky, z které mouky je lepší upéct chléb v rámci zdravé výživy
osvojení si technologického postupu, jak se dělá chléb
ekonomické zacházení se surovinami
ekologické myšlení
spolupráce se spolužáky
úklid náčiní a pracovní plochy
31
dodržování hygienických pravidel na pracovišti ( čisté ruce, pracovní plocha,
nádobí,...)
bezpečné zacházení se spotřebiči určenými k práci
Reflexe výuky
Výuka probíhala ve třídě a školní jídelně a účastnilo se jí 16 žáků.
Žáci poznávali obiloviny, mouku, pracovní pomůcky. U některých druhů obilovin
si nebyli jisti. Zjistili, které potraviny jsou bezlepkové a že někteří spolužáci mají tzv.
bezlepkovou dietu. Ví, proč lepek nesmí a jak jim nedělá dobře. Ví, z které mouky je chléb
nutričně výživnější. Také ví, že naše tělo lépe tráví chléb kváskový než chléb z droždí.
Znají techniku výroby chleba a rádi si ho doma s rodiči upečou. K samotnému postupu,
trochu byl problém při hnětení, někomu se nechtělo lepit v těstě nebo naopak všem. Hodně
žákům práce s těstem připomínala práci s plastelínou. S prací ve skupině neměl nikdo
problém.
Fotodokumentace
obrázek č. 3 Pečení chleba (Kobéda, L. 2017)
32
obrázek č. 4 Chléb po upečení (Kobéda, L., 2017)
6.2 SLAVNOSTNÍ PIZZA
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Pizza
časová dotace: 1,5h
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
prvouka, přírodověda – druhy obilovin, zeleniny, poskytování první pomoci,
vlastivěda – odkud pochází pizza,
matematika – převody jednotek – váha, objem, čas,
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního pustupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
33
Motivace
Nejprve si s žáky povídám o obilovinách, společně vyhledáváme informace
o jednotlivých druzích. Ukazujeme si je nejen na obrázku, ale i vizuelně. Očicháváme je,
zjišťujeme rozdíli a možnosti jejich využití. Ukazujeme si druhy obilí po semletí. Ptám se
žáků, zda již ochutnali mouku samotnou. Zeptám se dětí, co je lepek, k čemu slouží a zda
ví, že někteří z nás lepek nemohou a proč? Popř. zda vědí jakou obilovinou lze lepek
nahradit. Zda je lepší mouka tmavá nebo bílá. K jakému zpracování, se která hodí. V rámci
zdravé výživy si povídáme i o prospěšnosti obilovin a zeleniny pro naše tělo.
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák jmenuje různé druhy obilovin
ví, kde se pěstují
ví, jak vypěstovat rajčata, bylinky
připomeneme si pěstování, skladování a zpracování obilovin
naučíme se v čem nám, která obilovina prospívá
ví, které obiloviny obsahují lepek a které ne
naučí se, co znamená slovo „lepek“
žák ví, proč jíst zeleninu, čí je našemu zdraví prospěšná
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
dodržování správného postupu při vaření
dokáže sám identifikovat rizika a dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji
př.: kuchyňský robot, elektrická trouba, nůž
propojení s mezipředmětovými vztahy
1. znalost zeleniny – prvouka
2. popis pracovního postupu – český jazyk
34
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
žák se naučí vážit na kuchyňské váze
žák se naučí obsluhovat kuchyňský robot
žák se naučí poznávat různé fáze těsta během hnětení
žák se naučí krájet kuchyňským nožem
žák se naučí obsluhovat elektrickou troubu
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,
množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít uklizen prostor během
vaření, ušetříme si tím čas a předejdeme případným úrazům
estetické postoje: tvarování těsta –pizzy, zdobení
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně provedenou práci zhodnotit
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti,
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny: vystačí na 4 ks malé pizzy
500 g hladké mouky, 12,5 g soli, 12,5 g cukru, 12,5 g droždí, 50 ml oleje (řepkový,
olivový,...), 250 ml vlažné vody, na ozdobení: sýr, šunka, zelenina, bazalka
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, kuchyňský robot, mixér, nůž, prkénko, plech, pečící papír, nůžky,
vykrajovátka, jar a houbička na umytí nádobí
35
Postup:
1. Do mísy dáme 500 g hladké mouky a 12,5 g soli.
2. Vytvoříme si kvásek z 12,5 g cukru, 12, 5 g droždí (cukr a droždí spolu „utřeme“)
a přidáme 250 ml vlažné vody. Vše necháme chvíli v teplém místě pracovat.
3. Kvásek přidáme do mouky a přilijeme 50 ml oleje.
4. Těsto necháme cca 30 – 60 minut kynout.
5. Nakrájíme si zeleninu, vytvarujeme tvořítky šunku, sýr.
6. Rozmixujeme „spařená“ a oloupaná rajčata na pyré, přidáme oregano, bazalku,
kterou jsme si vypěstovali za oknem, sůl a pepř.
7. Po nakynutí těsto rozdělíme na 4 díly - z každého uděláme malou placku – kulatou
pizzu.
8. Pizzu zdobíme rajčatovou směsí, šunkou, sýrem a zeleninou podle fantazie.
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu
zapamatování si informace o surovinách a jak jsou našemu tělo prospěšné
originalita při dochucování surovin
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi
36
Reflexe výuky
Pizzu si žáci v počtu 17 upekli na závěr školního roku.
Nejprve jsem se s žáky bavila o tom, zda znají pizzu. Zda ví, odkud pochází jak
vypadala první pizza. Pár informací si našli na internetu, dalším zdrojem byly kartičky
s indiciemi. Dozvěděli se tak, že pizza původně do Itálie přišla z Řecka a samotný název je
odvozen od slova pita – chléb.
Dále, že rajče je lilek, trvalka, pěstovaná jako jednoletka. Rostlina, která má
blahodárný vliv na lidský organismus. Je zdrojem karotenu a dobře působí proti depresi,
nespavosti a reguluje hladinu cukru v krvi. Pochází z Jižní a Střední Ameriky. Cherry
rajčátka si žáci pěstují za oknem jako i tři bylinky –petržel, pažitku a bazalku (Škola nemá
pozemky, tak alespoň malé přiblížení.).
Paprika, také patří do čeledi lilkovitých rostlin stejně jako rajče. Pochází ze Střední
Ameriky. Někdy se o paprice říká, že je zelenina, jindy koření nebo lék. Papriku máme
sladkou i pálivou. Sušenou, drcenou na prášek, malou, velkou, barevnou. Paprika má velké
využití v kuchyni.
Žáci čtvrtého ročníku přišli na to, že rozkrajování pizzy na jednotlivé dílky
znázorňuje zlomky.
Závěrem si každý žák sám za sebe zodpověděl 11 otázek z pracovního listu a tím si
ověřil, co si z hodiny zapamatoval z nových poznatků. Nakonec si z papíru vytvořil vlastní
pizzu, kterou si vzal domů. Pracovní list – vyrob si pizzu z papíru [online]. [citováno 2017-
9-14]. Dostupné z: http://tonasbavi.cz/2016/04/diy-pizza-na-papire-priprav-si-vlastni-
pizzu/
Pro mě jako vyučujícího bylo z dotazníků vidět, že takto připravená hodina je pro
žáky věcným přínosem a zároveň je baví. Někteří žáci pečou pizzu spolu s rodiči a je
oblíbeným jídlem na dětských oslavách.
37
Fotodokumentace
Obrázek č. 5 Bylinky – pažitka, bazalka, petržel (Hanzalová, M., 2017)
Obrázek č. 6 Cherry rajčata pěstovaná za oknem (Hanzalová, M., 2017)
38
Obrázek č. 7 Pizza - myšky (Hanzalová, M., 2017)
Obrázek č. 8 Pizza – beruška, hodiny (Hanzalová, M., 2017)
39
6.3 OBLOŽENÝ CHLÉB – ZDRAVÁ SVAČINA
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Zdravá svačina
časová dotace: 45 minut
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
výtvarná výchova – hra s barvou,
prvouka, přírodověda – roční období, druhy zeleniny, poskytování první pomoci,
matematika – tvary,
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
Motivace
Nejprve žákům položím několik otázek na roční období. Zda ví, co je pro které
roční období typické. Žáci se rozdělí do čtyř skupin a zkouší napsat, co nejvíce slov během
2 minut na téma jednoho období. Poté o jednotlivých obdobích diskutujeme. Navážeme
tématem, která zelenina se může v jednotlivém období vyskytovat na zahrádce, a jak
některé plody lze uchovat přes zimu. Jaké vitamíny má zelenina. Poté si zahrajeme hru.
Žáci zavřou oči a představují si barevnost a vůni jednotlivých ročních období. Při této hře
jsme zjistili, že máme typické barvy (žáci se hodně shodovali) pro jaro, léto, podzim i
zimu. I vůně jsou různé. Jaro voní květinami, léto po sladkém ovoci, ohníčku, podzim je
ovocný, ohníčkový a voní po listí, zima voní studeným vzduchem.
40
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák vyjmenuje roční období
žák umí přiřadit typické věci pro jednotlivá roční období
žák jmenuje různé druhy zeleniny
zná hlavní vitamíny jednotlivé zeleniny
ví, kde se pěstují
ví, jak vypěstovat bylinky (zahrádka za oknem)
připomeneme si skladování potravin
žák zná různé druhy surovin
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
dodržování správného postupu při vaření
dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský nůž, nůžky, tvořítka
propojení s mezipředmětovými vztahy
- znalost ročního období, zeleniny – prvouka
- popis pracovního postupu – český jazyk
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
žák se naučí krájet kuchyňským nožem
žák se naučí pracovat s tvořítkem
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,
množství surovin), mít prostor během vaření uklizen, protože šetříme časem
estetické postoje: zdobení
41
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně provedenou práci zhodnotit
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti,
předmětový rozvoj: roční období
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny: na žáka
1 krajíc toastového chleba, 1 plátek sýra, máslo/lučina, 1 červená paprika, 1 zelená paprika,
1 oranžová paprika, pažitka, petrželová nať, 2 listy salátu (nemusí být)
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, nůž, prkénko, nůžky, vykrajovátka, tužka, papír, jar a houbička na
umytí nádobí
Postup:
1. Na krajíc chleba namažeme máslo/ lučinu.
2. Na namazaný krajíc chleba položíme plátek sýra.
3. Odřízneme vršek červené papriky a vykrojíme šest paprikových koleček. To budou
okvětní lístky. Nebo podle šablonky z papíru vykrojíme nožem tvar listu.
4. Na chlebu vytvoříme květ s pěti okvětními lístky/ položíme list.
5. Šest koleček vykrojíme rovněž ze zelené a žluté papriky/ nebo zelený a žlutý list.
6. Vytvoříme další dva květy/ dva listy.
7. Do středu květu umístíme zbylá kolečka.
8. Květy ozdobíme petrželovou natí/ listy pažitkou.
9. Chléb dáme na talířek s ubrouskem nebo listy salátu.
42
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu a surovin
zapamatování si informace o jednotlivém druhu zeleniny
originalita při tvorbě
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi
Reflexe výuky
Přípravy svačinky se účastnilo 17 žáků čtvrtého ročníku.
Žáky bavila motivační hra a nakonec i samotné tvoření. Někteří zkoušeli i doma
vyrobit různé tvary za pomoci tvořítek typu jablko, hruška, zajíček.... Druhý den si přinesli
vlastnoručně vyrobenou svačinu. Na této reflexi lze vidět, že žáky tvoření bavilo. A co víc,
umí si udělat chutnou svačinu, kterou si rádi o přestávce sní a doplní tak patřičný zdroj
energie, kterou budou ještě během výuky potřebovat. Zároveň ví, že je třeba jíst sezóní
zeleninu a ovoce, která byla vyměstovaná „bez chemie“. Mají základní informace o
zelenině a jejich vitamínech.
43
Obrázek č. 9 toast s jarním motivem (Hanzalová, M., 2017)
Obrázek č. 10 Toast podzim (Hanzalová, M., 2017)
44
6.4 JEDLÉ PIŠKVORKY
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Zdravá svačina
časová dotace: 45 minut
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
výtvarná výchova – hra s barvou, tvary
prvouka, přírodověda – druhy zeleniny, poskytování první pomoci,
matematika – tvary, hra „Piškvorky“
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
Motivace
Na začátku hodiny žáky jsem žáky rozdělila na dvě skupiny a zahráli jsme si hru
„Piškvorky“. Po této hře jsem se žáků zeptala, zda by bylo možné si zahrát „Piškvorky“
i v pracovních činnostech – příprava pokrmů? Pokud ano, jak by činnost vypadala? Po
diskuzi jim byl prozrazen recept. Povídali jsme si o surovinách, které potřebujeme (mrkev,
rajče, okurka, vajíčko, sýr). O jejich využití v kuchyni, jaké mají vitamíny, jak jsou našemu
zdraví prospěšné. také ví, že nejvíce zdraví prospěšných vitamínů má zelenina, která byla
vypěstovaná v hlavní sezóně.
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák má osvojená pravidla společenské hry „Piškvorky“
žák se orientuje na hracím poli
45
žák jmenuje různé druhy zeleniny
ví, kde se pěstují
ví, jaké mají vitamíny
připomeneme si skladování potravin
žák zná různé druhy surovin
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
naučí se uvařit vajíčko
žák se naučí obsluhovat elektrický sporák
dodržování správného postupu při vaření
dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský nůž, škrabka, elektrický
sporák, vařící voda
propojení s mezipředmětovými vztahy
- znalost zeleniny – prvouka
- hra „Piškvorky“ - matematika
- popis pracovního postupu – český jazyk
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
žák se naučí krájet kuchyňským nožem, čistit zeleninu škrabkou, krájet
vajíčko
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,
množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření
uklizen, protože šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou
estetické postoje: zdobení
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
46
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně provedenou práci zhodnotit
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti,
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny:
10 plátků toastového chleba (nějaký kvalitnější), 5 plátků sýra Eidam, 5 plátků šunky
nejvyšší kvality, 150 g másla/ Lučina, 1 salátová okurka, 1mrkev, 1 balení menších rajčat
– Cherry, 1 červená paprika, 8 vajec, sůl
Pomůcky: kuchyňská zástěra, nůž, prkénko, škrabka, hrnec, kráječ na vajíčka, jar
a houbička na umytí nádobí
Postup:
1. Uvaříme vajíčka v lehce osolené vodě, aby nepraskla.
2. Dáme je vychladnout.
3. Toastový chléb namažeme máslem.
4. Na pět toastových chlebů dáme plátek šunky a na zbylých pět dáme plátek sýra
– Eidam.
5. Toasty rozkrájíme na čtverečky. 1 toast = 4 čtverečky.
6. Oškrábeme/nemusíme a nakrájíme na kolečka salátovou okurku.
7. Kolečka okurky dáváme na čtverečky se šunkou.
8. Rozkrájíme Cherry rajčata na kolečka a přidáme je na okurku.
9. Oloupeme uvařená vajíčka a pokrájíme na kolečka.
10. Na toastový chléb se sýrem dáme kolečko vajíčka.
11. Očistíme mrkev a nakrájíme ji na tenké proužky.
12. Proužky mrkve/nebo papriky skládáme na vajíčko do tvaru křížku.
47
13. Lze zdobit i jinak, jen je třeba zachovat křížek a kolečko.
14. Vyskládáme čtverečky na tác.
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu
zapamatování si informace o vitamínech v zelenině a jak jsou našemu zdraví
prospěšné
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi
Reflexe výuky
Přípravy jedlých „Piškvorek“ se účastnilo 17 žáků čtvrtého ročníku.
Žáky bavila hra „Piškvorky“, kterou si zahráli na začátku hodiny. Nikdo netušil, že
tato hra měla souvislost s tématem hodiny pracovních činností. Samotné tvoření jim šlo od
ruky. Při vaření vajíček bylo velké napětí, žáci sledovali komu praskne a komu ne.
Nakonec jen dvě vajíčka nevydržela.
Po pokrájení zeleniny nám určité kousky zbyly, a tak žáci měli možnost ochutnávat.
Nejsladší jim přišla červená paprika, pak mrkev, okurka a nakonec Cherry rajče.
Když byl čas zdobení a dání čtverečků na tác, napadla mě hra. Vzali jsme velká,
plastová prkénka a holky proti klukům si zahrály „Piškvorky“ z toastového chleba. Hra
byla velmi veselá a zábavná. „Piškvorky“ lze doporučit nejen na dětskou oslavu.
48
obrázek č. 11 „Piškvorky“ (www.albert.cz/recepty/jedle-piskvorky)
6.5 KAŠE NEJEN K SNÍDANI – OVESNÁ KAŠE
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Zdravá snídaně
časová dotace: 45 minut
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
výtvarná výchova – hra s barvou,
49
prvouka, přírodověda – druhy ovoce, druhy obilovin, poskytování první pomoci,
matematika – jednotky objemu,
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
Motivace
Nejprve jsem se žáků zeptala jaké znají druhy obilovin. Zda ví, že z obilovin, lze
uvařit kaši. Z kterých obilovin je možné kaši uvařit. Jaké druhy ovoce znají, které by si
dali do kaše, které mají oblíbené, které ne. Jaké vitamíny mají obiloviny a ovoce, čím jsou
našemu tělu prospěšné. Proč je dobré v rámci zdravé výživy snídat teplou snídani,
obzvláště kaši. Bylo navázáno hrou „Jaké ovoce si myslíš?“ Žáci hádali, ptali se
pomocnými otázkami... Řekli jsme si pohádku „Hrnečku vař“. Ptala jsem se žáků: „Jakou
kaši asi Maruška uvařila? Chtěli by jste se také kaší někam prokousat?“
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák pozná druhy obilovin
žák vyjmenuje druhy ovoce
ví, kde se pěstují
žák zná prospěšnost vitamínů a ovoce pro naše tělo
připomeneme si skladování potravin
žák zná různé druhy surovin
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
dodržování správného postupu při vaření
dbá zvýšené opatrnosti při práci s pracovními nástroji př.: kuchyňský nůž, vidlička
propojení s mezipředmětovými vztahy
- znalost ovoce – prvouka
50
- popis pracovního postupu – český jazyk
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
žák se naučí krájet kuchyňským nožem
žák se naučí šlehat, mačkat vidličkou
žák se naučí obsluhovat elektrický sporák
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,
množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření
uklizen, protože šetříme časem
estetické postoje: zdobení
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně provedenou práci zhodnotit
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny:
500 ml mléka, 100 g ovesných vloček, špetka soli, sirup nebo med, ovoce na ozdobení
( jahody, kiwi, banán, maliny, ostružiny, hroznové víno, ...)
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, nůž, hrnec, miska, vidlička, lžička, jar a houbička na umytí nádobí
51
Postup:
1. Do hrnce se zesíleným dnem nebo speciálního hrnce na vaření mléka vlijte mléko
a vsypte vločky.
2. Lehce osolíme a za občasného míchání přivedeme k varu.
3. Stáhneme plamen, necháme probublávat, až vločky změknou a promění se ve
šlemovitou kaši.
4. Osladíme, ozdobíme ovocem a podáváme.
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu
zapamatování si informace o ovoci a obilovinách
zapamatování si informace o výživové hodnotě kaše pro naše tělo
originalita při tvorbě
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi
Reflexe výuky
Hodiny se účastnilo 15 žáků čtvrtého ročníku.
Žáky bavila hra na „Hádej, jaké ovoce si myslím?“ Samotná příprava kaše byla bez
problémů. Jen během vaření, někteří míchali méně a jedna kaše se skupince trochu chytila
dna hrnce. Zdobení kaše žáky bavilo. Vymýšleli různé obličeje, tvary, zvířátka. Žáci přišli
na to, že ovoce je dostatečně sladké a že není třeba do kaše zasahovat cukrem. popřípadě
52
použili agávový sirup nebo javorový. Někteří říkali, že je snazší kaši koupit a zalít horkou
vodou. Nakonec si všichni na kaši pochutnali.
Fotodokumetace
Obrázek č. 12 Ovesná kaše - kočka (Hanzalová, M., 2017)
Obrázek č. 13 Ovesná kaše - motýl (Hanzalová, M., 2017)
Obrázek č. 14 Ovesná kaše - beruška (Hanzalová, M., 2017)
53
6.6 DRACI Z MASCARPONE
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Zdravá svačina
časová dotace: 45 minut
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu, výroba drakova ocásku
výtvarná výchova – tvary, drak,
prvouka, přírodověda – druhy ovoce, poskytování první pomoci,
vlastivěda – Itálie,
matematika – tvary,
český jazyk – popis pracovního postupu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
Motivace
Nejprve jsem se žáků zeptala jaké znají draky. Zda někdy vyráběli papírového
draka a zda-li je možné vyrobit si draka ke svačině. Dále jsem se zeptala, co jim říká
pojem mascarpone? Z čeho se vyrábí? Odkud pochází? Žáci opět mají k dispozici
encyklopedii, internet. Dále jsem se ptala, co se může z mascarone vyrobit/ uvařit? Je-li
vhodné pro teplou nebo studenou kuchyni? Ochutnal někdo tento produkt? Jak chutnal?
Dále jsem se zeptala na další druh potraviny – agávový sirup. Jaké využití má agávový
sirup v kuchyni? Proč sladit raději sirupem než cukrem? Vše bylo diskutováno v rámci
zdravé výživy a nového pohledu na dnešní kuchyni.
54
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
žák vyjmenuje druhy ovoce
ví, kde se pěstuje
ví, jaké výživové hodnoty má pro naše tělo
žák zná sýr mascarpone
ví, z jakého mléka se vyrábí
ví, odkud pochází
žák zná agávový sirup a ví, že je v rámci zdavé výživy pro naše tělo lepší než cukr
ví, odkud pochází a jak se získává
připomeneme si skladování potravin
mléčné výrobky mají být v lednici, aby se nezkazily
žák zná různé druhy surovin
naučí se opatrnosti při práci se surovinami
dodržování správného postupu při vaření
dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji a pomůckami př.: kuchyňský nůž, vidlička,
kuchyňský robot, elektrický sporák
Poznatky o bezpečnosti a hygieny práce:
Elektrický spotřebič se nesmí dostat do kontaktu s tekutinou.
Při práci se šlehačem šlehač držíme za rukojeť, nikam jinam prsty nedáváme.
Před každou prací s potravinami si umyjeme ruce.
propojení s mezipředmětovými vztahy
- znalost států – Itálie, Mexiko - vlastivěda
- znalost ovoce – prvouka
55
- popis pracovního postupu – český jazyk
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
žák se naučí krájet kuchyňským nožem
žák se naučí šlehat a zacházet s kuchyňským robotem, mačkat vidličkou
žák se naučí zacházet s kuchyňským sporákem
žák se naučí uvařit želé
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby, množství
surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření uklizen, protože
šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou
estetické postoje: zdobení
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá spolužákům,
umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině, umí objektivně
provedenou práci zhodnotit
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti
předmětový rozvoj : drak
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny:
1 mascarpone, 1 zakysaná smetana, 2-3 polévkové lžíce agávového sirupu, šťáva z citronu
na dochucení, ovoce, cukr, dortové želé - čiré
56
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, hrnec, miska ve tvaru čtverce, metla, lžička, kuchyňský robot,
kuchyňský sporák, nůžky, provázek, papír, jar a houbička na umytí nádobí
Postup:
1. Do kuchyňského robotu dáme mascarpone, zakysanou smetanu a agávový
sirup, vše zamícháme.
2. Přidáme šťávu z citronu.
3. Ochutnáme, případně dosladíme nebo přidáme šťávu z citronu.
4. Vezmeme si mističku ve tvaru čtverce a postupně vrstvíme krém a ovoce. Horní
vrstvu necháme bílou pro další zdobení.
5. Na horní vrstvě vytvoříme obličej draka.
6. Do hrnce dáme vodu, cukr a dortové želé. Vše krátce, podle návodu povaříme.
7. Želé necháme trochu vychladnout.
8. Obličej draka přelijeme želé.
9. Vytvoříme si ocásek. Vezmeme provázek, kosmetické kapesníčky/ krepový
papír/barevný papír a nůžky na nastřihání obdélníčků.
10. Obdélníčky poskládáme jako harmoniku a přivážeme na provázek.
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu
zapamatování si informací o použitých potravinách
zapamatování si, že agávový sirup je pro naše tělo lepší než kostka cukru
originalita při tvorbě
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
57
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi
Reflexe výuky
Hodiny se účastnilo 17 žáků čtvrtého ročníku.
Žáky bavilo objevování nových informací o mascarpone, které znají především
z dezertu tiramisu. Mnoho z nich nevědělo, že se dá tento sýr využít i na přípravu jiného
dezertu. Další radost z objevu měli chlapci, kteří zjistili, že z modrého agáve se pálí
alkohol – tequila. Dále, že nápoj pulque se vyrábí z agáve jen mezi Indiány. Překvapil je
i tvar rostliny. Žákům připomínal kaktus, který máme ve třídě. Někteří sirup již znali,
používají ho do kaše nebo na ovocné saláty. Tito žáci již věděli, že je to zdravější náhrada
za klasický cukr. Informace převážně obdrželi od svých maminek.
Fotodokumentace
Obrázek č. 15 Draci z mascarpone (Hanzalová, M., 2017)
58
6.7 DORT – NEPEČENÁ ŽELVA
Věková skupina: od 3. ročníku
vzdělávací oblast: Člověk a svět práce
tematický okruh: Příprava pokrmů
téma hodiny: Dort
časová dotace: 4h 45 minut ( 45 minut příprava a 4h tuhnutí v lednici)
Integrované předměty:
praktické činnosti – příprava pokrmu,
prvouka, přírodověda – želva, druhy ovoce, poskytování první pomoci,
matematika – zlomky, jednotky objemu,
český jazyk – popis pracovního postupu, popis předmětu.
Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,
popis předmětu, metoda instruktáže, individuální a skupinová práce
Motivace
Na začátku hodiny jsme vedli rozhovor o želvě jako živočišném druhu. Zeptala
jsem se, kdo má doma želvu, zda vodní nebo suchozemskou? Jaký je mezi nimi rozdíl? Za
pomoci encyklopedie, internetu dohledáváme informace. Poté se začneme bavit o přípravě
pokrmu, který si dnes, na závěr školního roku, zkusí. Jde o dort nepečená želva, který nám
má tvarem zdánlivě připomínat želvu suchozemskou. Opět jsme volili ingredience
a množství v rámci zdravé výživy. Dále jsme si vysvětlili pojem „intolerance“. Někteří
žáci mají intoleranci na laktózu, jiní na lepek. Řekli jsme si, že dnes se dají koupit
potraviny v běžném obchodě a nahradí těmto žákům potraviny, které intoleranční látky
obsahují.
Výchovně-vzdělávací cíle
kognitivní
Poznatky o vlastnostech použitých materiálů:
Mléčné výrobky mají být v lednici, aby se nezkazily
59
Cukr moučka by měl být na suchém místě, aby nám nezhrudkovatěl.
Poznatky vyplývající z technického postupu:
Tělo želvy musí ztuhnout v lednici minimálně na 1 hodinu.
Osvojení si nového pojmu z kuchařské terminologie:
stěrka
Poznatky o bezpečnosti a hygieny práce:
Elektrický spotřebič se nesmí dostat do kontaktu s tekutinou.
Při práci se šlehačem držíme šlehač za rukojeť, nikam jinam prsty
nestrkáme.
Před každou prací s potravinami si umyjeme ruce.
psychomotorické
žák si osvojí celý pracovní postup
dodržování správného množství surovin
žák se naučí krájet kuchyňským nožem
žák se naučí šlehat a zacházet s kuchyňským robotem, mačkat vidličkou
vyplnit misku ingrediencemi
afektivní
ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,
množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření
uklizen, protože šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou
estetické postoje: zdobení
ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu
sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá
spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,
umí objektivně provedenou práci zhodnotit
60
osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se
pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti
předmětový rozvoj : želva
Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské
organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce
Suroviny:
1 mascarpone, 2 zakysané smetany, 3-4 polévkové lžíce cukru moučka, šťáva z citronu na
dochucení, piškoty, ovoce, 2 banány, jablko, 2 ks hřebíčku
Pomůcky:
kuchyňská zástěra, miska, metla, stěrka, lžička, kuchyňský robot, potravinová fólie, nůžky,
jar a houbička na umytí nádobí
Postup:
1. Do kuchyňského robotu dáme mascarpone, zakysanou smetanu a cukr moučka, vše
zamícháme.
2. Přidáme šťávu z citronu.
3. Ochutnáme, případně dosladíme nebo přidáme šťávu z citronu.
4. Vezmeme si mističku, kterou vyložíme potravinovou fólií.
5. Stěnu mističky obložíme piškoty. (Lze nahradit plátky kiwi.)
6. Do mističky, kterou jsme vyložili piškoty, postupně vrstvíme krém a ovoce. Horní
vrstvu necháme bílou.
7. Na bílou vrstvu dáme piškoty. Na této vrstvě nám bude želva stát po vyklopení
z misky.
8. Misku dáme na pár hodin do ledničky ztuhnout.
9. Po pár hodinách misku vyndáme a obsah vyklopíme na tác.
10. Sundáme z piškotů potravinovou fólii.
61
11. Na prkénku rozkrojíme jablko na půl. Vezmeme si jednu polovinu, vydlabeme
jádřinec a do části se slupkou vyřízneme otvor-pusu.
12. Použijeme dva hřebíčky na vytvoření očí želvy.
13. Hlavu přidáme k tělu želvy.
14. Oloupeme dva banány a každý překrojíme na dvě části.
15. Z banánů vytvoříme želvě nohy.
Kritéria hodnocení
zapamatování si pracovního postupu
zapamatování si pojmu „intolerance“
rozvoj vytrvalosti
schopnost uspořádání pracovního místa
dodržení bezpečnosti s pomůckami
vzhled výsledného pokrmu
Časová rezerva
rychlejší žáci pomáhají pomalejším žákům
rychlejší žáci pomáhají s úklidem
Reflexe výuky
Hodiny se účastnilo 16 žáků čtvrtého ročníku.
Žáky bavilo vyhledávání informací. Bavila je diskuze nad rozdíly mezi želvou
suchozemskou a mořskou. Někteří žáci mají želvu doma jako svého domácího mazlíčka. Ti
nám vyprávěli, jak se o želvy starají. Někteří odkazovali na ZOO v Praze, že tam mají
velké želvy. Žáci byli zaskočeni poznatkem o želví polévce. Prý by ji nejedli. Nicméně
naší želvu si dal každý.
Práce probíhala ve skupině. Žáci museli být trpěliví, obzvláště v pokládání piškotů
na fólii. Většinou tuto práci převzali dívky, až na jednu výjimku. Dále žáci navrhovali, že
62
by hrunýcř mohl být z kiwi, jahod, banánu atp. Tím by se vytvořily nové „druhy želv“. Při
závěrečné prezentaci jsme se dozvěděli, že želvy dostaly v některé skupině i jméno.
Fotodokumentace
Obrázek č. 16 Nepečený dort - želva (Hanzalová, M., 2017)
63
7 ZHODNOCENÍ
Jsem nadšena z výuky přípravy pokrmů a hodlám se i nadále této výuce věnovat
během mé pedagogické praxe. Zpětná vazba ze stran žáků byla velmi pozitivní. Mnou
realizované hodiny žáky bavily a byly pro ně i příjemnou relaxací od předmětů jako je
Matematika a Český jazyk. Co nelze popřít je, že během těchto hodin zažijí úspěch i žáci
slabší v hlavních předmětech. Dokonce mohou i vyniknout. Praktické zaměření hodiny
vede k většímu zážitku a zjištění, že každý z nás je nadaný na něco jiného a ovládání
praktické činnosti spojené s přípravou pokrmů není samozřejmostí.
Během realizace hodin se mi potvrdilo, že rodina má největší vliv a podíl na našich
stravovacích, hygienických a výživových zvyklostech. V průběhu hodin jsem se setkala
s různými přístupy dětí ke stravování a výživě. Nemyslím si, že škola může názory
z rodiny odstranit. Chce-li učitel přeci jen učinit pokus o změnu názoru ke stavování
a výživě vůbec, musí dojít k podpoře ze strany vedení. Na toto téma s rodiči vést diskuzi
a osvětové programy. Seznámit s pravidly, která budou všechny strany dodržovat. Pokud
k takové podpoře nedojde, může učitel pouze informovat o různých směrech v oblasti
stravování a výživy. Až v době osamostatnění žáků může dojít k využití těchto směrů
a změně zvyklostí ve stravování a výživě.
Za jistý handicap mnou provedené a naplánované výuky považuji náročnou
přípravu učitele. Ten musí předem zajistit učebnu, nakoupit suroviny, nastudovat si
znalosti z oblasti výživy a stravování, umět se orientovat v historii stolování atp. Zároveň
musí dbát na propojování mezipředmětových vazeb. Přesto zastávám názor, že i tato
časová investice může být pro učitele obohacením pro další praxi. Je třeba dbát na
důkladnou přípravu v kuchyni při přípravě pokrmů, ale i během výuky žáků ve třídě.
Jako třídní učitelka bych vzniklé náklady spojené s výukou hradila z třídního fondu
popřípadě ze Školního programu, kde je cena rozpočítávána na žáka. Během plánování
výuky jsem neopomenula finanční stránku, která má vliv na přípravu pokrmů. Proto byly
publikované recepty vybrány tak, aby částka na žáka nepřesáhla 100 Kč. Náklady mohou
kolísat v závislosti na velikosti třídy.
Stojím si za názorem, že když žákům dáme dobrý námět a dostatečný prostor
k realizaci, výsledek jejich práce bývá překvapující v pozitivním slova smyslu. Z hodin se
64
mi potvrdilo, že se vyplatí, co nejméně zasahovat do jejich procesu učení a získávání
dovedností. Mnohem více znalostí a zkušeností si tak žáci z hodin odnášejí.
Během realizace výuky se mi osvědčilo propojení s ostatními předměty ve škole.
Za výhodu považuji to, že učitel na 1. stupni základní školy vyučuje všechny předměty
většinou sám a mezipředmětová propojenost mu nečiní problémy. Během této
mezipředmětové propojenosti mohou žáci prokázat své naučené znalosti a dovednosti
a zažít pocit úspěchu při výuce, což je důležitý aspekt pro jejich sebehodnocení.
Závěrem malé doporučení. Není vhodné zařazovat hodiny praktických činností,
v kterých připravujeme pokrm na závěr vyučování, kdy pak žáci odcházejí na oběd. A to
z důvodu, že žáci vytvořené pokrmy ochutnávají a poté odmítají jít na oběd. Tyto hodiny je
vhodné zařadot do ranní nebo odpolední výuky.
65
ZÁVĚR
Hlavním cílem závěrečné práce bylo vytvořit soubor námětů do vzdělávacího
okruhu Příprava pokrmů a realizovat náměty ve výuce na 1. stupni základní školy.
Metodické materiály měly být sestaveny tak, aby odrážely poznatky současného pojetí
zdravé výživy. Materiály mají využívat různé výukové metody, které v sobě mají zahrnuté
aktivizující prvky. Před samotným začátkem bylo třeba klasifikovat současný stav
dostupných zdrojů a publikací, které píší o dané problematice. Musím rekapitulovat, že
nejsou vhodné učebnice, které by mohly dosáhnout požadavků na moderní pojetí výuky na
1. stupni základní školy. Mnoho škol okruh Příprava pokrmů neučí. Za jediný dostupný
zdroj lze považovat Metodický portál RVP ZV, který obsahuje zkušenosti a zpracovaný
materiál od učitelů z praxe. Tento portál vznikl za podpory MŠMT ČR. Dále mi byl
inspirací zdroj materiálů z Moodlu.
Než došlo k vytvoření praktických námětů, bylo třeba popsat vzdělávací oblast
Člověk a svět práce se zaměřením na tématický okruh Příprava pokrmů a vzdělávací oblast
Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho zdraví. Vše bylo popsáno podle
Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Součastně bylo vymezeno
pojetí zdravé výživy, proč vychovávat ke zdraví dle odborné literatury. Zároveň bylo třeba
připomenout téma vývoje kuchyně, stolování a přípravy jednoho z prvních pokrmů, tj.
chléb.
Hlavním cílem práce bylo ověření všech vyprojektovaných materiálů v praxi. To
vedlo k nutnosti podpory nových očekávaných výstupů učiva tohoto okruhu. Tyto výstupy
jsou jen zlomkem okruhu v Rámcovém vzdělávacím programu.
V praktické části je obsaženo sedm námětů, které lze uplatnit při hodinách
Pracovních činností – Příprava pokrmů. Snažila jsem se vytvořit podrobný scénář pro
každou hodinu. Každý námět je opatřen informací, pro který ročník je vhodný. Při tomto
zařazování byl brán ohled na náročnost přípravy pokrmů. Dále je námět opatřen informací
o vyučovacích metodách a formách, které byly během realizace pokrmu použity. Nakonec
nechybí mezipředmětová vazba s předměty vyučovanými na 1. stupni základní školy.
Součástí každého námětu přípravy pokrmu je také část motivační. Každý námět je opatřen
složkou výchovně – vzdělávacích cílů (kognitivních, psychomotorických a afektivních).
Cíle Afektivní jsou dále rozděleny na ekonomické, estetické, ekologické, sociální a na
osobnostní rozvoj. Součástí každého receptu je seznam surovin a pracovních pomůcek
66
a pracovní postup, který je členěn na dílčí kroky. Po této části následují kritéria, podle
kterých se bude příprava a samotná prezentace hodnotit. Po realizaci praktické výuky je
každý námět opatřen reflexí. Reflexe obsahuje reakce a zaujetí žáků a zjištěné obtíže
během příprav. Na závěr je připojena fotodokumentace pokrmu, která byla pořízena během
realizace námětu.
Během realizace jednotlivých námětů si žáci rozvíjeli své klíčové kompetence,
pracovní, sociální, komunikativní ... Žáci se učili pozitivnímu vztahu k práci, zejména
během výroby chleba, kde si uvědomili náročnost práce. Jednotlivé činnosti je vedly
k vytrvalosti, trpělivosti, tvořivosti, hravosti a radosti z dobře odvedeného díla. Někteří
žáci v průběhu realizací získali větší sebevědomí a ví, že udělat si snídani nebo svačinku,
když rodič nemá čas, zvládnou sami. Učili se velké spolupráci, práci ve skupině, dělení
pozic a odpovědnosti nejen za sebe, ale i za druhé a celé dílo.
Velký důraz byl kladen na motivaci. Motivace byla průkopníkem ke zvídavosti
a chuti pracovat. Každá výuka obsahovala nějakou hru nebo ukázku, vyhledávání
informací o nových surovinách. Novou surovinu si žáci mohli prohlédnout, ochutnat,
osahat, přivonět k ní. Diskutovali jsme o tom, co o jednotlivé potravině už vědí. K čemu se
používá, zda ví, odkud pochází, jaké má vitamíny, prospěšné pro naše zdraví. Žáci si
zasadili zahrádku. Bohužel škola nemá vlastní pozemky tak vznikla zahrádka jen v truhlíku
za oknem. Na druhou stranu to byla i motivace k vyrobení si podobné malé zahrádky
doma. Diskutovalo se nad tím, zda jim pokrm chutná, zda některý dělají doma. Jak
pomáhají v kuchyni a kde by pokrm rádi dále prezentovali. Některé náměty by žáci rádi
realizovali na vlastní rodinné oslavě. S tímto tématem úzce souvisí kultura stolování. Žáci
měli možnost si před každou konzumací prostřít stůl dle vlastního estetického vnímání.
Střídali se ve skupinkách a pokaždé to bylo trochu jiné, ač byl základ stejný. Šlo spíše
o dekoraci. Žáci si rádi sami plánují i výzdobu oslav svých narozenin.
U všech námětů je nutné, aby učitel věděl, zda je nějaký žák intolerantní na nějakou
potravinu. Předejde se tím možným zdravotním komplikacím.
Je třeba zmínit nastalý problém. Naše škola nemá patřičné vybavení na realizaci
pokrmů ve větší míře. Nelze ani vést kroužek vaření, protože chybí cvičná kuchyňka.
S tímto problémem jsme si poradili díky ochotě mých přátel, kteří nám zapůjčili remosky
a další kuchyňské vybavení a díky chuti žáků zkusit něco nového.
67
Psaní závěrečné práce bylo přínosem i pro mne, kde jsem si uvědomila další
důležité informace týkající se žáků na 1. stupni základní školy. Především jak zefektivnit
výuku pracovních činností. V první řadě jsem vycházela z klíčových prvků kvalitního
učitele a to především ze znalostí, dovedností, postoje, jistých hodnot a mého zaujetí pro
vytvoření něčeho nového, tj. mých vlastností. Vím, že zaujetí žáka závisí na prvním
momentu, který učitel na začátku hodiny udělá. První stupeň je nejlepším pro realizaci
hravých nápadů, pokusů a tvoření. Dětská fantazie je ještě stále velmi bohatá a žáci občas
chtějí, aby i učitel hrál jejich hru fantazie a tvořivosti.
Dále zde bylo vidět, jak během této výuky mohli uspět žáci méně zdatní v hlavních
předmětech. Názorné vyučování jim pomohlo ukotvit učivo z mezipředmětové vazby jako
jsou zlomky v matematice a krájení pizzy na dílky „zlomky“. Těmto žákům se snažím ještě
víc pomáhat během výuky se zapojením názorných pomůcek. Tady se mi opět potvrdilo,
jak je důležité, aby učitel znal diagnostické kompetence, kdy musí umět odhadnout
individuální a vývojové zvláštnosti žáků. Také jsem z těchto získaných informací
vycházela a plánovala výchovně-vzdělávací proces tak, aby v něm docházelo
k maximálnímu rozvoji všech žáků.
Náměty byly realizovány ve výuce na 1. stupni Základní školy v Dubném. Všechny
náměty vychází z teoretické části závěrečné práce. Byly ověřeny a mohou být cennou
inspirací pro další kolegy nebo studenty oboru 1. stupeň základní školy. Náměty je možné
uplatnit jak na 1. tak 2. stupni základní školy.
Věřím, že mé náměty budou inspirací pro další učitele, kteří jich využijí pro výuku
ve svých třídách.
68
POUŽITÉ ZDROJE
TIŠTĚNÉ ZDROJE
BAPPERTOVÁ, S., OSTRKAMP-BAERENSOVÁ, C., Pohybem a výživou ke zdraví
dětí, pro společnost kraft Foofs CZ, s.r.o. Smart Press, s.r.o., Praha 2006, ISBN není.
BENDOVÁ, M. Pojetí učiva o zdravé výživě na 1. stupni základní školy, Nepublikovaná
závěrečná práce. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU, 2017, ISBN není.
BĚLECKÝ, Z., Klíčové kompetence v základním vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný
ústav pedagogický, 2007, ISBN 978-80-87000-07-6.
ČAPEK, R., Moderní didaktika – Lexikon výukových a hodnotících metod. Praha: Grada,
2015, ISBN: 978-80-247-3450-7.
FIALOVÁ, L., FLEMR, L., MARÁDOVÁ, E., MUŽÍK, V. Vzdělávací oblast Člověk
a zdraví v současné škole. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum,
2014, ISBN není.
FRAŇKOVÁ, S., PAŘÍZKOVÁ, J., MALICHOVÁ, E. Jídlo v životě dítěte a adolescenta:
teorie, výzkum, praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013, ISBN 978-80-246-2247-7.
HANZALOVÁ, M., Návrh a realizace letního skautského tábora se zaměřením na zdravý
životní styl, Nepublikovaná bakalářská práce. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU,
2010, ISBN není.
HOLČÍK, J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke
zdraví. Brno: MU a MSD, 2010, ISBN není.
HOLEČEK,V., Psychologie v učitelské praxi. Praha: Grada, 2015, ISBN 978-80-247-
3704-1.
JANÁČKOVÁ, Z. Dětská kuchařka – Hravé pokrmy pro děti, REBO, 2014, ISBN 978-80-
255-0875-6.
KHOLOVÁ, H., Život na zemi: rozmanitost přírody, člověk a jeho zdraví. 2. vyd. Všeň:
Alter, 2009, ISBN 978-80-7245-162-3.
69
KOSÍKOVÁ, V., Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha: Grada,
2011, ISBN 978-80-247-2433-1.
MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. 2. aktualizované vydání. Praha:
Grada, 2015, ISBN 978-80-247-5351-5.
MARTIŠOVÁ - BAKOVÁ, G., Dobrodružství v kuchyni: Děti vaří samy, Ambika, 2016,
ISBN 978-80-260-8718-2.
MUŽÍK, V., MUŽÍKOVÁ, l., Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém
režimu žáků na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2014, ISBN 978-
80-7481-070-1.
OLIVÍKOVÁ, A. Společensko-kulturní aspekty výživy. Nepublikovaná bakalářská práce.
Brno: Pedagogická fakulta MU, 2006, ISBN není.
PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedagogický slovník. 7. aktual. a rozš. vyd.
Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-0403-9.
REICHEL, D., Vaříme malým dětem zdravě, Praha: Grada, 2014, ISBN 978-80-247-5140-
5.
RYTÍŘOVÁ, H., Velká kuchařka pro kluky a holky, Praha: Fragment, 2015, ISBN 978-80-
253-2365-6.
RVP pro základní vzdělávání, 2016.
SCHUSTER, J., Krok k výchově, krok ke zdraví, III.díl Úprava stravovacích návyků
v prevenci nadváhy a obezity na ZŠ a adekvátní pohybové aktivity, České Budějovice:
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-7394-084-3.
ŠIMONÍK, O., Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005, ISBN 80-86633-33-0.
ŠKODOVI, H. a E., Už vím proč 1., Praha: Albatros, 1979, ISBN 13-703-87.
VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H., Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2010, ISBN
978-80-247-3357-9.
70
VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M., Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada
Publishing, a.s., 2008, ISBN 978-80-247-1770-8.
VONDRUŠKA, V., Život ve staletích, 12.,16. století, lexikon historie. Brno: MOBA, 2014,
ISBN 978-80-243-5843-7.
INTERNETOVÉ ZDROJE
Historie středověké kuchyně [on-line]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:
http://www.bydlet.cz/361989-historie-stredoveke-kuchyne-a-stolovani-v-cechach-13-
stoleti/
Metodický portál: Pohyb a výživa [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:
http://pav.rvp.cz/
Metodický portál: Zdravý životní styl [on-line]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné z:
http://old.rvp.cz/clanek/2860)
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Upravený rámcový vzdělávací
program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. [cit. 2017-02-15]. Dostupné
z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovyvzdelavaci-
program-pro-zakladni-vzdelavani
Potravinová pyramida [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:
http://www.foodfiltr.cz/ceska-potravinova-pyramida-2-0/
Pracovní list – vyrob si pizzu z papíru [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné z:
http://tonasbavi.cz/2016/04/diy-pizza-na-papire-priprav-si-vlastni-pizzu/
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. [cit. 2017-06-17].
Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani.
Roučová, E. [online]. [cit. 2017-07-15]. Dostupné z:
https://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535
71
Upekla řecká otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:
http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-
kvaseny-chleb/
Výchova ke zdraví [on-line]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z:
http://www.vychovakezdravi.cz/
Zdravý talíř [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z: http://www.healthyplate.eu/cz/
Zdravý životní styl [on-line]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné z http://www.vyziva.estranky.cz/
72
SEZNAM ZKRATEK
atd.: a tak dále
atp.: a tak podobně
např.: na příklad
př.: příklad
př. n. l.: před naším letopočtem
RVP: Rámcový vzdělávací program
Sb.: sbírka
tzv.: takzvaně
ZŠ: Základní škola
73
PŘÍLOHY
Pracovní list _ Pravidla a zásady při přípravě pokrmů
(Food a fact of life, 2015)
74
Pracovní list k výuce _ „Pečivo od semínka na stůl“ (Grainchain, 2015)
75
Obr. Velkopekárna (AF MENDELU, 2017)
76
Pracovní list _ PIZZA
1. Který národ prvně vymyslel pokrm pizza?
a) Němci
b) Řekové
c) Francouzi
2. Z kterého pojmu je název pizza odvozen?
a) pita chléb
b) povidlová buchta
c) pivní chléb
3. Je rajče ovoce nebo zelenina?
................................................
4. Jak nazýváme malá rajčátka?
..............................................
5. Odkud rajče pochází?
a) z USA
b) ze Střední Ameriky
c) z Jižní Ameriky
6. Paprika je ovoce nebo zelenina?
...................................................
7. Lze papriku použít jako koření např. do guláše?
a) ano
b) ne
c) nevím
77
8. Bazalka je...
a) koření
b) květina
c) bylina
9. Sýr se vyrábí z ...
a) vody a mouky
b) mléka
c) kokosu a vody
10. Šunka je živočišný nebo rostlinný produkt?
.................................................................
11. Už jsi někdy pizzu pekl?
a) ano
b) ne