Příprava na soutěž Poznej a chraň 2011 (11.-12.4.2011- Alcedo)

několik ukázek rostlin, které mají semena, která mohou za jistých okolností „létat“ díky silnějšímu větru, popř. při pádu ze stromu...

(není nutné se naučit vše, ale zase- co se naučíš a hlavně si to pak najdeš i venku, v přírodě, o ti pomůže přírodu poznávat)

plody rostlin dělíme na suché a dužnaté(létat mohou zřejmě jen ty suché!)

dřeviny – jsou rostliny s dřevnatým stonkem

„létat“ mohou například plody těchto dřevin:

borovice lesníborovici i jiné druhy jehličnatých stromů řadíme mezi tak zvané „nahosemenné „ rostliny, proto, že jejich semena jsou skutečně „nahá“, nejsou ukryta v plodu, leží na šiškách zcela

odkrytá

na obrázku je vidět tvar stromu, větvička se šiškami i jehlicemi (vyrůstají po dvou), samčí šišky i samičí šišky, pak dozrávající šiška s oplodněnými semeny a semínka, jak padají na zem, když

zafouká a začínají kořenit....Borovice lesní je náš domácí druh, ale nyní u nás roste i borovice černá (má mnohem delší

jehlice, až 12 cm dlouhé- roste před domem č. 128), která tu není původní, nebo borovice kleč, která je původní, ale roste spíš jako keř – je všude na Sychrově na svazích...

borovice hluboce koření, nedí se větrem jen tak vyvrátit

smrk ztepilýnení původní jehličnan v našich nadmořských výškách, přirozeně roste pouze v horách, u nás

ho uměle vysazují lesníci, protože rychle roste a dá se brzy kácet na dřevomá rovný kmen, mělké kořeny. Jehlice jsou tuhé (pichlavé) a rostou na větvičce dokola (ve

šroubovici). Šišky vyrůstají směrem dolů-k zemi. Jehlice (přeměněné listy) vypadávají jednou za 8-9 let, ale ne najednou, takže smrk bez jehličí nikdy neuvidíš.

Na černobílém obrázku je větvička se šiškou,vyloupnuté semínko...

Semeno smrku vypadlé ze šišky (asi 1 cm dlouhé)

smrk i borovice i další jehličnany mají na jednom stromě květy samčí s tyčinkami a pylem a někde poblíž květy samičí se semeníkem s vajíčky,

modřín opadavýje jediný náš jehličnan, kterému opadává na zimu jehličí – listí, modřín je strom světlobytný,

miluje hodně slunce a světla, proto neroste uprostřed lesa, ale často na okrajích lesů, na okrajích mýtin, v parcích, kde má dost světla atd...

jehličky modřínu jsou jemné, vyrůstají ve svazečcích po 30-40 jehlicích, jsou ve srovnání s borovicí krátké, šišky se semeny jsou malé, kulaté a zůstávají na stromě i v zimě

modřín- větvička se šiškami

jedle bělokoráje vzácný jehličnan, který už u nás není moc vidět, její jehlice jsou tupé, ploché a rostou na

větvičkách ve dvou řadách (jakoby měly učesanou pěšinku), na spodní straně mají dva světlé proužky. Šišky rostou směrem nahoru a když dozrají, tak se celé rozpadnou a semínka z nich

vyletí různými směry

jilm vaz (horský)je statný listnatý strom s širokou korunou, který roste zejména v lužních a vlhkých lesích.

(lužní les je takový, kde je vysoká hladina podzemní vody a stromy dosahují kořeny až k vodě, lužní les bývá také často zaplavován, prostě je tam pořádně „mokro“

jilm u nás na Valašsku moc neuvidíte, protože jsme na kopci a tu moc vody není …jeho semínka mají křidélka (je to takový létající talíř a uprostřed sedí semínko)

jilm- semeno na „létajícím talíři“

olše lepkaváolše rostou rychle, u nás zejména v okolí vody, nejznámější je olše lepkavá. Plodem olše jsou šištice, v nezralém stavu šedozelené a lepkavé, zralé tmavohnědé a dřevnaté, dlouhé 8-12 mm; zůstávají na stromě ještě dlouho po spadu semen. Semenné nažky leskle hnědé, stejnobarevné, ploché, okrouhlé až pětihranné s velice úzkými křídlatými okraji. Semeno zraje v září až říjnu, vylétává v únoru až březnu. Klíčivost je nízká, zachovává se asi 1 rok. Klíčí 4-6 týdnů po jarní setbě.

Břízaje typická bílou kůrou na kmeni s černými rýhami, její semínka jsou drobná, zakulacená na

dvou „talířích“, které umožní pohyb ve větrujejí květy jsou jednopohlavné ( to znamená, že existuje květ je se samičími orgány-pestíky ve kterých jsou vajíčka a druhý květ, na stejném stromě se samčími orgány-tyčinkami, ve kterých

je pyl, oběma květům se říká jehnědy)

semeno břízy- nákres

habrje pro oblast Sychrova typický, je tu několik habrových hájů, kde rostou velmi staré stromy,kůra je tmavošedá, listy jsou střídavé (na větvičce vždy jeden z jedné a pak z druhé strany),

květy jsou také jednopohlavné, tedy samčí květy a samičí květy, plod je malinký oříšek položený na trojkřídle

semeno na trojkřídle

jasanjasany jsou často dvoudomé stromy, to znamená, že na jednom stromě rostou jen samčí květy a na jiném stromě samičí květy, takže tyto stromy by měly stát blízko sebe, jinak musí spoléhat

na to, že pyl ze samčího stromu bude přenesen na květy stromu samičího. Jinak nedojde k oplodnění a nevzniknou plody. Na sídlišti je javorová alej u chodníku pod domy č. 130-131...

javorlisty jsou široké, dlanitě laločnaté (kanadský znak), plody jsou křídlaté – dvě křidélka spojená.

U nás roste několik druhů javorů – klen, mléč, babyka. Javory rostou i u školy. Květy jsou obou pohlavní, mají samčí i samičí pohlavní orgány v jednom květu.

květ samčí s tyčinkou, květ samičí – s pestíkem, prašníkem a pylovými zrny

různé druhy javorů, tvar semen i listů....

lípa vyskytuje se v listnatých lesích, i zahradách, lípy srdčité mají srdcovitý tvar listů, kvetou v

červnu, květenství má blanitý listen, který pomáhá při „létání“ malým kulatým plodům-oříškům

* * *

vrbarod vrba zahrnuje mnoho druhů vrb, například nejznámější vrbu smuteční, která má svěšené měkké větve s úzkými listy- vypadají jako „vlasy“, nebo vrby širokolisté či úzkolisté. Vrba

může být i keř, na vrbě „sedával vodík!“, takže staré vrby u vody mají tlusté kmeny s trouchnivějícím dřevem, které světélkuje. Vrba je strom dvoudomý, to znamená, že samčí květy jsou na jednom stromě a samičí květy s pestíkem a vajíčky na druhém stromě. Opylení probíhá

pomocí větru, ale i hmyzu -včel. Květy = kočičky. Většina vrb má ráda vlhko, proto rostou často u vody.

TopolV přírodě se vyskytuje nejčastěji při okrajích lesů, na lesních světlinách a pasekách, v luzích a na rašeliništích od nížin až po horské stupně. Kvete od začátku března do poloviny dubna , má mnoho pylu, který je alergický. Semena topolů se šíří větrem. Jemné chmýří jejich létacího aparátu může mechanicky dráždit oči a sliznice dýchacích cest.Topol patří do čeledi vrbkovitých a je to dvoudomý strom- takže na jednom stromě rostou jen samčí květy )s tyčinkami a pylem), na jiném jen samičí )s pestíkem a vajíčky v něm).

Semena topolu květy topolu-jehnědy

keře a byliny – semena se šíří větrem

pcháč, někdy též pcháč oset je je vytrvalá, dvoudomá bylina (existuje samčí rostlina se samčími květy a samičí rostlina se

samičími květy). Lodyha je přímá, rostlina je mírně až značně ostnitá. Kořenový systém osetu dosahuje značné délky, kořenové výběžky mohou prorůstat velmi hluboko do země. Je to

bylina, má měkký stonek, ale po čase může zdřevnatět- mění se v keř.

Semena jsou ochmýřená.... a mohou „létat“ díky větru

vrbka úzkolistávrbka úzkolistá je vytrvalá bylina- 50-150 cm vysoká, s dlouhým plazivým oddenkem, kvete nádherně fialovo-růžově, semena má obalena chmýřím. Roste na různých místech, často ji

vidíme i v nánosech pod mostem v Bečvě -park, ale i na okrajích pasek, lesů... luk.

smetánka lékařská-pampeliška lékařskáje velmi známá vytrvalá bylina, nejzajímavější na ni pro nás je, že její semínka jsou upevněna

na malém padáčku, do kterého když foukne vítr, tak je zanese daleko od mateřské rostliny.

větrem se mohou šířit zejména semena: smetánky lékařské (pampelišky), vrbky úzkolisté, pcháče, vrb a topolů – mají chmýří a pak semena javorů, jasanů, habrů a bříz – mají

křidélka a také jehličnanů- mají také křidélko

co se týká rostlin, může létat, a také létá i pyl (samčí pohlavní buňky rostlin), když dopadne pylové zrnko na pestík, proroste dolů do semeníku k vajíčkům (samičí pohlavní

buňky) a dojde k oplození. Květ uvadne a začne vznikat plod se semeny.Pyl vzniká v květu, pestík je také součástí květu.

ještě malé poučení o stavbě květů pro zájemce.Květ rostlin:

Řez květem

květ je orgán rozmnožováníkvět má uvnitř samčí pohlavní orgány- tyčinky (většinou je jich v květu víc), které se skládají

z nitky a prašníku, v prašníku je pylové zrnko- pohlavní rostlinná buňka samčí

květ má uvnitř i samičí pohlavní orgány – pestíky (většinou jen jeden), pestík se skládá shora z blizny, která vylučuje sladké šťávy a láká hmyz, čnělky (krku) a semeníku, ve kterém jsou

ukryta vajíčka- samičí pohlavní buňky

Když se setká pylové zrno ( odletí z tyčinky) a vajíčko, dojde k oplodnění. To je ale trošku složitější....

Pylové zrno je přenášeno větrem, hmyzem, na srsti živočichů...když je pylové zrno přeneseno na bliznu – dojde k opylení. Ještě ale není vyhráno. Pylové zrno musí prorůst přes bliznu-čnělku a semeník do vajíčka. Pak teprve dojde k oplodnění a může se

začít vytvářet semeno a kolem něho plod ze zbytku květu.

Ukázka opylení větrem u květů lísky- jsou dvoudomé. *Samčí květ je označen kolečkem a šipkou šikmo nahoru- má pylová zrnka ukrytá v tyčince

prašníku-je to jehněda*samičí skvět je růžový, má v sobě pestík s vajíčky... pylové zrno doletí na bliznu (opylení) a

proroste do semeníku, kde se spojí s vajíčkem a tak dojde k oplodnění

ukázka 1.opylení (dosednutí pylového zrna na bliznu pestíku) a 2.oplodnění – prorostení pylového zrna k vajíčkům do semeníku)

pokud máte tu možnost, zkuste si najít uvedené stromy i bylina ještě jinde na internetu a pak HLAVNĚ VENKU V PŘÍRODĚ !!!

většina z nich roste i kolem školy, paní učitelky vám jistě rády pomohou (nebo se zastavte za mnou v přírodopisu, podíváme se někdy společně ven)

doporučuji také náš školní Fotoatlas přírody, do kterého můžete také přispívat !http://fotoatlaspr.zs-sychrov.sweb.cz/index.HTML

zpracovala Mgr. Jaroslava Ševčíková jako přípravu na soutěž Poznej a chraň 2011zdroj informací – učebnice ZŠ, zdroj obrázků- školní archív, Biolib.cz, atlas dřevin, atlas bylin