PowerPoint Presentation · 2016. 3. 15. · V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb...

Srpen 2015

16. vlna

Informace o projektu

xxx

Základní informace

Zadavatel výzkumu Česká televize

Realizátor výzkumu TNS Aisa

Termín sběru dat 24.8. až 30.8. 2015

Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview)

s využitím náhodného generování mobilních telefonních

čísel a pevných linek.

Počet respondentů 1200

Vážení Finální datový soubor byl převážen podle základních

sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,

velikost místa bydliště

a vzdělání).

V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Statistická chyba ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných

± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných




Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran v rozmezí

± 1,2 p.b. až ± 3,0 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví Muži Ženy

48,7 % 51,3 %

Věk

18-29 let 30-44 let 45-59 let

60+

18,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 %

Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity

Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Velikost místa bydliště

Méně než 1.000 1.000-5.000

5.000-20.000 20.000-90.000

Více než 90.000 Praha

17,0 % 21,6 % 18,1 % 18,6 % 12,5 % 12,2 %

Kraj

Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj

Plzeňský kraj Jihočeský kraj

Ústecký kraj Pardubický kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Vysočina Zlínský kraj

Olomoucký kraj

12,2 % 12,1 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4,1 % 5,3 %

11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

4

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků

ANO, ČSSD a KSČM jsou stabilně nejsilnějšími subjekty.

Srpnový volební model ukazuje, že si hnutí ANO i nadále drží první příčku ve volebních preferencích volebních preferencí. Předchozí pokles preferencí se nyní stabilizoval na současných 28 %. Druhá nejsilnější ČSSD se pohybuje na 20,5 %. KSČM si i přes významný pokles preferencí udržuje pozici třetí nejsilnější strany. Významný pokles byl zaznamenán také u TOP 09, která tak přepustila svou čtvrtou pozici ODS. Stejně jako v předchozím období se na poslední, tedy šesté pozici pohybuje KDU-ČSL. Ta je s 5 % preferencí poslední stranou, která by se dostala do PS PČR.

Ochota jít k volbám je neměnná.

Přestože současná ochota jít k volbám se pohybuje na 67 %, což je dlouhodobé maximum, je indikovaný nárůst pod hranicí statistické významnosti. Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.

Hodnocení politické situace se zlepšilo, nicméně důvěra ve vládu zůstává stejná.

Celkové hodnocení politické situace dosahuje nejlepšího výsledku od března 2015. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 33 %, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem.

Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě se od února 2015 pohybuje na srovnatelné úrovni, aktuálně dosahuje 43 %. Nadpoloviční většina obyvatel však vládě stále spíše nebo vůbec nedůvěřuje.

Za poslední rok vzrostl podíl občanů, kteří sdílí nebo komentují politická témata na internetu.

Oproti poslednímu měření, které proběhlo v září 2014, jsme u obou hodnot zaznamenali nárůst zhruba o 10 p.b. Celkově však aktivní zapojení veřejnosti v politických otázkách zůstává na velmi nízké úrovni. Asi desetina občanů deklaruje podpis petice, jen 4 % se pak zúčastnila veřejného shromáždění. Zhruba desetina občanů pak přesvědčuje své známé či někoho jiného o svých politických názorech. Zmíněné hodnoty se pohybují na úrovni předchozích měření. Za poslední rok nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s někým dalším.

Daňový systém v ČR hodnotí občané jako složitý.

63 % občanů ČR se vyjádřilo, že daňový systém v ČR jim přijde v porovnání se systémy v jiných evropských zemích jako spíše či velmi složitý. Jen 18 % jej hodnotí jako spíše či velmi jednoduchý.

Občané České republiky hodnotí práci finančních úřadů jako velmi dobrou.

Přičemž 23 % ji hodnotí jako velmi dobrou a dalších 58 % jako spíše dobrou. Na závěr nás ještě zajímalo, zda by lidé souhlasili se zrušením finančních úřadů v menších městech. Pro zrušení se vyjádřila menšina, konkrétně 19 % dotázaných. 72 % by bylo proti tomuto rušení. O hodnocení obou témat jsme požádali respondenty, kteří jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Takových občanů je podle přímo položené otázky 52 %.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.

* SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5.2015, předseda Tomio Okamura.

** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

Podle srpnového volebního modelu by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD a s větším odstupem pak KSČM. Strana ODS a TOP 09 se vzájemně střídají na 4. resp. 5. příčce. Šestici stran tradičně uzavírá KDU-ČSL.

Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.

28,0%

20,5%

11,0%

9,5%

7,5%

5,0%

3,5%

3,5%

3,0%

3,0%

5,5%

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD*

Úsvit**

Ostatní

+1,0

+1,0

-2,5

+1,0

-2,5

-0,5

+0,0

+1,0

+1,0

+1,5

+9,5

+0,0

-4,0

+2,0

-4,5

-2,0

+1,0

+0,5

-*

-4,0

Rozdíl proti volbám

Posun v pořadí

Rozdíl proti Červnu 2015

8

Zelení 3,5 %

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

ODS 9,5 %

Volební model /vývoj

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.

* Trendový odhad (nedotazováno)

** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5.2015, předseda Tomio Okamura.

*** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10.2014

Z následujícího grafu je vidět, že preference hnutí ANO se, po jejich předchozím poklesu, během letního období stabilizovaly. Naopak významnější pokles preferencí, shodně o 2,5 p.b. ve srovnání s červnem 2015, jsme zaznamenali jak u levicové KSČM, tak u pravicové TOP 09. Na pravicové straně politického spektra si naopak mírně polepšila ODS, a to konkrétně o 1 p.b.

Pokles u KSČM je dán zejména poklesem preferencí mezi ženami, lidmi do 29 let a lidmi se základním vzděláním. U TOP 09 jsme zaznamenali největší pokles u lidí do 29 let, lidí se základním vzděláním a podnikatelů. Mírné posílení preferencí u hnutí ANO je pak dáno posílením preferencí u podnikatelů.

V1 V2

ANO 28,0 %

ČSSD 20,5 %

TOP 09 7,5 %

KSČM 11,0 %

KDU-ČSL 5,0 %

Piráti 3,5 %

SPD** 3,0 %

Úsvit*** 3,0 %

9

Volební model /vývoj pravice vs. levice

Následující graf ukazuje zajímavý pohled na politickou scénu a její hlavní hráče z pohledu pravo-levého rozdělení politického spektra. Pod pravici zahrnujeme strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

Z grafu je patrná stabilní pozice KDU-ČSL a také pravice, kde dochází jen k minimálním výkyvům. V aktuální vlně je pokles pravice způsoben významnějším poklesem u TOP 09. Na straně levice dochází v dlouhodobém pohledu k výkyvům větším, daným zejména KSČM. K podobně významným změnám dochází mezi příznivci hnutí ANO. Výkyvy na straně levice a hnutí ANO jsou více méně protichůdné.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,2 % až ±3,0 %.



0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

ANO 28,0 %

Levice 31,5 % (ČSSD, KSČM)

Pravice 17,0 % (TOP 09, ODS)

KDU-ČSL 5,0 %

V1 V2

10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že zhruba jen polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Oproti poslednímu srovnání jsme navíc zaznamenali drobný pokles, konkrétně o 7 p.b. Necelou třetinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).

U strany ODS jsme v posledních 4 měřeních zaznamenali nárůst podílu těch voličů, kteří tuto stranu volili i ve volbách 2013. Tento trend se však v aktuálním měření zastavil. Podíl těchto voličů klesl o 21 p.b. Po předchozím nárůstu zmíněné skupiny voličů u ČSSD jsme i zde zaznamenali mírný pokles. Naopak mírný nárůst (po předchozím poklesu) byl zaznamenán u KSČM.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 837 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

Aktu

áln

í vole

bní pre

fere

nce

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013

45

62

62

45

71

71

12

30

33

29

12

9

16

10

19

18

15

32

26

26

29

39

19

10

70

55

35

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

Úsvit*

volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví

11

Ochota jít k volbám

46 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 21 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

46%

21%

12%

20%

1%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

12

Ochota jít k volbám / vývoj

Z grafu zobrazujícího vývoj hodnot deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, je zřejmé, že se dlouhodobě pohybuje na úrovni přibližně 2/3 potenciálních voličů a současné měření z tohoto průměru nijak nevybočuje, byť se ochota jít k volbám oproti minulému měření nepatrně zvýšila a nyní se pohybuje na svém dlouhodobém maximu. Mírné výkyvy hodnot se ale pohybují pod hranicí statistické významnosti.

Z dlouhodobějšího hlediska došlo od začátku měření, tedy od února 2014, k většímu poklesu deklarované ochoty zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR pouze v loňském roce v době voleb do Evropského parlamentu a v menší míře také v podzimním období, kdy kromě senátních voleb proběhly také oslavy výročí 17. listopadu. Zřejmě v souvislosti s hojně diskutovanými činy a výroky prezidenta Miloše Zemana tehdy současně došlo také k celkovému poklesu pozitivního hodnocení nálady ve společnosti i politické situace.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

Poznámka:




65 67 66

62 59

63 64 64 62 64

66 65 63

65 64 67

45%

50%

55%

60%

65%

70%

75%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

určitě ano + spíše ano

V1 V2

13

46

49

44

40

43

48

54

37

51

71

46

49

46

21

21

22

31

21

16

18

21

21

18

21

20

21

12

11

12

9

13

16

9

14

11

5

14

8

10

20

18

22

20

23

19

19

28

16

6

18

22

23

1

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)

ekonomicky neaktivní

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií

Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších.

V srpnovém měření jsme zaznamenali nárůst ochoty mezi ženami a mladými lidmi do 29 let.



14

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí

Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL.

Oproti předchozímu měření došlo k nárůstu mezi voliči ČSSD, zejména pokud jde o odpověď „spíše ano“ a také mezi voliči TOP 09, což je dáno nárůstem u odpovědi „určitě ano“.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.




46

57

55

65

59

83

79

44

37

65

77

21

27

31

12

26

15

19

39

29

26

20

12

16

14

22

15

2

2

16

32

9

3

20 1

1

1

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

15

Pevnost přesvědčení o volbě

O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 37 % voličů, dalších 32 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

37%

32%

25%

6%

jste pevně rozhodnut(a) volittuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že bystevolil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí

volit tuto stranu nebo hnutí seještě změní

je dost pravděpodobné, žeVaše rozhodnutí volit tutostranu nebo hnutí se ještě

změní

neví/bez odpovědi

16

44 39 41 41 43 43 42 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 41 37

28 30 30 31 32 30 29 29 34 30 31 31 25 32 31 27 28 30 32

23 24 25 23 20 23 25 23 21 24 24 23 28 24 25 24 23 24 25

5 6 5 5 5 5 4 6 3 4 5 5 4 5 5 7 5 6 6

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en'1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

neví/bez odpovědi

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj

Graf na této straně ukazuje, do jaké míry se mění pevnost přesvědčení o volbě v čase. Z grafu je patrné, že voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě spíše konzistentní.

Dříve indikovaný stoupající nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů se v aktuálním měření nepotvrdil, naopak jsme u této skupiny zaznamenali značný pokles. Nyní se pohybuje na svém minimu.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.



17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií

Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté).

Největší pokles jsme oproti poslednímu měření zaznamenali u lidí starších 45 let a lidí se základním vzděláním.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.


37

40

34

32

36

32

44

40

35

30

32

36

42

32

33

31

35

30

37

27

28

35

36

35

29

29

25

22

28

27

26

25

23

25

25

27

27

26

23

6

5

6

6

8

5

5

6

5

6

6

7

5

1

1

1

1

1

2

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková k

ate

gori

eVzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutíje pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutíje možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníje dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změníneví/bez odpovědi

18

37

37

35

67

26

24

34

26

25

55

43

32

35

31

22

27

49

32

33

26

36

29

25

23

30

9

40

19

28

36

34

4

21

6

4

3

2

5

8

6

5

15

5

7

1

1

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí

Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM.

Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, byť jsme aktuálně u obou zaznamenali pokles této skupiny voličů.

Významný pokles v pevnosti přesvědčení o volbě jsme pak oproti červnu 2015 zaznamenali u voličů ODS.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 893 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.



19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / politická participace

42 41 40 40

44 41

45 45

36

46 44 43 42

46 44 43

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Politické trendy

22 25

22 22

29 31 31

28

22

32 30

35

28 28 30

33

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

/Podíl občanů důvěřujících vládě

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci



Aktuální měření ukazuje pozvolné zlepšení v hodnocení politické situace. V současné době je s politickou situací spokojeno 33 % občanů ČR, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem od začátku měření. Tento pozitivní trend se však neukázal v hodnocení důvěry ve vládu. Zde oproti poslednímu měření v podstatě nedošlo k žádné změně.

velmi dobrá + spíše dobrá

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete

21

Politická situace

Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 31 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako spíše dobrou, další 2 % pak jako velmi dobrou. 65 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše špatnou.


Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

2%

31%

45%

20%

2%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

22

2

2

1

1

1

2

3

2

1

1

1

2

31

36

27

22

31

31

37

28

31

42

31

28

31

45

41

48

48

43

43

44

44

47

41

47

39

44

20

19

21

24

23

23

14

24

18

14

19

31

20

2

2

3

5

2

1

2

2

3

3

2

1

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

Politická situace / třídění dle sociodemografií Z obecného hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné.

Významný nárůst v hodnocení jsme zaznamenali pouze u věkové skupiny 30 – 44 let.



23

Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Jedná se o dlouhodobý trend. Spokojenost u příznivců KDU-ČSL opět vzrostla, byť tento nárůst je pouze indikativní.

Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.




2

2

3

2

1

31

48

45

20

33

35

50

11

36

4

33

45

39

39

46

44

54

38

69

36

54

45

20

10

12

33

17

10

9

20

24

42

22

2

1

1

1

4

1

3

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *


24

Důvěra v současnou vládu

Následující graf ukazuje, že zatímco 43 % občanů ČR rozhodně nebo spíše důvěřuje současné vládě, více než polovina jí vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě spíše nedůvěřuje a 19 % jí vůbec nedůvěřuje.


Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

2%

41%

38%

19%

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

25

2

3

2

2

1

1

5

3

1

1

1

1

4

41

43

38

27

34

41

55

38

42

47

40

33

42

38

33

43

45

43

34

32

35

42

40

41

33

37

19

21

17

26

22

23

8

24

15

12

18

32

17

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujetevůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě.

Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny.



26

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Oproti minulému měření opět indikativně vzrostla důvěra ve vládu mezi voliči TOP 09.




2

3

6

1

2

9

41

66

62

32

35

41

62

24

28

9

36

38

25

27

35

51

51

31

67

48

26

41

19

5

5

32

14

8

5

9

24

65

14

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujetevůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

27

75%

46%

13%

8%

12%

4%

31%

20%

25%

Politická participace Jedním z témat aktuální vlny Trendů Česka je politická participace. Toto téma jsme se rozhodli zopakovat zhruba s ročním odstupem, abychom zjistili, zda a případně jakým směrem se změnilo chování občanů ČR. Trendy zmíněného tématu lze sledovat na následujících stranách, nejprve však představíme shrnutí aktuálního zjištění.

Až 3/4 občanů České republiky mluvily v horizontu posledních tří měsíců o politice se svými blízkými, necelá polovina občanů pak toto téma probírala také s jinými lidmi ze svého širšího okolí. Jen malá část občanů se ale následně v rámci rozprav o politice pokusila někoho o svých politických názorech přesvědčit. Asi třetina občanů sdílela za uvedené období odkaz na internetu, ale jen pětina nějaké téma na internetu přímo komentovala. Jen výjimečně se občané aktivně zapojují do politického dění, ať už podpisem petice nebo přímé účasti na veřejném shromáždění.

• Daleko častěji mají tendenci o politice mluvit voliči ANO, ODS a TOP 09, a to hlavně s přáteli a rodinou.

• Ze sociodemografického hlediska se obecně daleko více angažují muži.

• Mezi vzdělanostními skupinami jsou to vysokoškoláci, kteří častěji debatují o politice a také častěji přesvědčují své okolí o svých názorech.

• Petice podepisují mladí, stejně tak mladí se častěji účastní shromáždění a také častěji komentují témata na internetu.

• Dar neziskové organizaci dávají spíše lidé starší a s vyšším vzděláním (SŠ nebo VŠ).


Otázka: Které z těchto činností jste vykonal(a) nebo se jich účastnil(a) za poslední tři měsíce?

Mluvil(a) jste o politice…

… s někým z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny

… s někým jiným

Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech…

… někoho z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny

… někoho jiného

Podepsal(a) petici

Zúčastnil(a) se veřejného shromáždění nebo demonstrace

Sdílel(a) na internetu odkaz na článek nebo komentář s politickým tématem

Komentoval(a) na internetu nějaké politické téma

Věnoval(a) dar neziskové organizaci/charitě

28

13 13

10 13

7 8 7 8 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Únor’14

Bře

zen’1

4*

Duben’1

4*

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4*

Červ

enec’1

4

*

Srp

en’1

4*

Září

’14

Říjen’1

4*

Lis

topad’1

4*

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5*

Únor’15*

Bře

zen’1

5*

Duben’1

5*

Květe

n’1

5*

Červ

en’1

5*

Červ

enec’1

5

*

Srp

en’1

5

někoho z blízkých (přátelé/rodina) někoho jiného

Trendy politické participace

78 74 73 75

50 50 51 46

40%

50%

60%

70%

80%

90%

Únor’14

Bře

zen’1

4*

Duben’1

4*

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4*

Červ

enec’1

4

*

Srp

en’1

4*

Září

’14

Říjen’1

4*

Lis

topad’1

4

*

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5*

Únor’15*

Bře

zen’1

5*

Duben’1

5*

Květe

n’1

5*

Červ

en’1

5*

Červ

enec’1

5

*

Srp

en’1

5

s někým blízkým (přátelé/rodina) s někým jiným

/Podíl občanů přesvědčujících o názorech

/Podíl občanů hovořících o politice



Za poslední rok sice nedošlo ke změně podílu občanů, kteří deklarovali, že hovoří o politických záležitostech s někým blízkým, významně méně ale hovoří o těchto záležitostech s lidmi ze svého širšího okolí. Podíl těch, kteří své blízké přesvědčují o svých názorech sice za poslední rok vzrostl, nicméně nijak dramaticky, a je srovnatelný s měřením v prvním pololetí roku 2014. Z aktuálních čísel je patrné, že aktivní zapojení českých občanů v oblasti politických témat zůstává i nadále velmi nízké.

29

21 24 21

31

13 13 12

20

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Únor’14

Bře

zen’1

4*

Duben’1

4*

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4*

Červ

enec’1

4

*

Srp

en’1

4*

Září

’14

Říjen’1

4*

Lis

topad’1

4*

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5*

Únor’15*

Bře

zen’1

5*

Duben’1

5*

Květe

n’1

5*

Červ

en’1

5*

Červ

enec’1

5

*

Srp

en’1

5

Sdíleli odkaz na článek o politickém tématu Komentovali na internetu politické téma

Trendy politické participace

10 12 10 12

3 3 5 4

35 29

25 25

0%

10%

20%

30%

40%

50%

Únor’14

Bře

zen’1

4*

Duben’1

4*

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4*

Červ

enec’1

4

*

Srp

en’1

4*

Září

’14

Říjen’1

4*

Lis

topad’1

4

*

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5*

Únor’15*

Bře

zen’1

5*

Duben’1

5*

Květe

n’1

5*

Červ

en’1

5*

Červ

enec’1

5

*

Srp

en’1

5

Podepsali petici Zúčastnili se veřejného shromážděníVěnovali dar neziskové organizaci

/Podíl občanů aktivních na internetu

/Podíl aktivních občanů



V podstatě neměnný je i podíl občanů aktivně se účastnících veřejného shromáždění nebo podepisujících petice. I v tomto ohledu lze konstatovat, že aktivní zapojení občanů zůstává na nízké úrovni. Naopak oproti měření před rokem jsme zaznamenali nárůst aktivity na internetu. Podíl občanů kteří sdíleli nebo komentovali politická témata na internetu narostl zhruba o 10 p.b.

30

Detailní výsledky / daňový systém / finanční úřady

Vnímaná míra složitosti daňového systému

Jedním z posledních témat srpnové vlny Trendů Česka byl daňový systém v České republice. Zajímalo nás nejprve obecné zhodnocení toho, do jaké míry přijde občanům daňový systém v ČR jednoduchý, nebo složitý.

Většina respondentů se přiklonila k názoru, že daňový systém v ČR je ve srovnání se systémy v jiných evropských zemích složitý. Pouze 18 % občanů hodnotilo daňový systém jako velmi nebo spíše jednoduchý. Zhruba stejný podíl, tedy 17 %, hodnotilo systém jako velmi složitý. Necelé polovině dotázaných, konkrétně 46 %, se jeví daňový systém jako spíše složitý. Zbylá asi pětina respondentů se nedokázala přiklonit k žádnému hodnocení.


Otázka: Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi…

1%

17%

46%

17%

19%

velmi jednoduchý

spíše jednoduchý

spíše složitý

velmi složitý

neví/bez odpovědi

32

Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle sociodemografií

Ze sociodemografického hlediska jsou názory nejvíce diferencující při pohledu na věkové skupiny. Starším lidem se zdá systém složitější než lidem mladším. Nepatrné rozdíly lze najít také mezi muži a ženami, přičemž muži oproti ženám hodnotí systém častěji jako složitější.



1

1

2

2

2

1

1

1

2

1

2

2

1

17

18

16

28

20

13

11

18

16

16

17

13

18

46

45

46

44

41

50

47

42

47

54

46

53

43

17

21

13

11

18

21

16

19

15

13

16

23

16

19

15

23

15

19

15

25

20

20

16

19

9

22

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi

33

Vnímaná míra složitosti daňového systému / třídění dle volebních preferencí

Při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí se nejvíce odlišují voliči hnutí ANO, kteří častěji než jiní hodnotí daňový systém v ČR oproti systémům v jiných evropských zemích jako jednodušší. Ale i v případě voličů ANO jej za jednodušší pokládá jen menšina, konkrétně 27 % z nich.




1

3

1

2

1

2

17

24

16

13

13

17

11

22

20

38

21

46

40

54

36

51

55

46

63

49

51

58

17

13

13

27

19

12

23

4

5

9

17

19

20

16

22

16

14

20

11

26

2

4

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

velmi jednoduchý spíše jednoduchý spíše složitý velmi složitý neví/bez odpovědi

34

Četnost kontaktu s finančním úřadem

Závěrečným tématem byl vztah občanů k finančním úřadům. Nejprve jsme se ptali, jak často jsou obyvatelé ČR v kontaktu s finančním úřadem. Z dotazování vyplynulo, že až 52 % občanů je s finančním úřadem v kontaktu alespoň 1x za rok.


Otázka: Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním úřadem?

5%

11%

36%

14%

34%

každý měsíc

alespoň 1x za půl roku

alespoň 1x za rok

méně často

nikdy

35

Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle sociodemografií

Častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu muži, lidé ve středním věku (30 – 59 let) a lidé s vyšším vzděláním. Dle předpokladu je jednoznačným rozlišujícím ukazatelem ekonomický status, který ukazuje, že nejčastěji jsou s finančním úřadem v kontaktu podnikatelé.



5

5

5

4

5

6

3

3

6

7

3

18

3

11

14

8

10

15

15

4

10

14

10

11

31

7

36

37

35

15

44

35

42

33

36

48

39

40

33

14

14

13

27

13

12

8

13

13

15

16

5

13

34

30

39

44

23

32

43

41

31

20

31

6

44

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

každý měsíc alespoň 1x za půl roku alespoň 1x za rok méně často nikdy

36

Četnost kontaktu s finančním úřadem / třídění dle volebních preferencí

Při pohledu na voliče jednotlivých stran je vidět, že častěji jsou s finančním úřadem v kontaktu příznivci hnutí ANO, ODS, TOP 09, ale také KDU-ČSL. Na druhé straně stojí voliči ČSSD a KSČM, kteří, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, s finančním úřadem přicházejí do kontaktu nejméně.




5

5

5

2

10

2

4

5

8

11

12

8

10

16

17

15

4

12

30

10

36

42

39

34

38

40

42

27

32

8

38

14

9

16

18

11

11

17

46

7

20

12

34

32

32

36

25

30

22

23

44

34

40

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

každý měsíc alespoň 1x za půl roku alespoň 1x za rok méně často nikdy

37

Hodnocení práce finančního úřadu

U těch, kteří jsou s finančním úřadem v kontaktu alespoň 1x za rok nás následně zajímalo, jak hodnotí práci finančního úřadu. Z následujícího grafu je patrné, že 4/5 dotázaných hodnotí práci úřadu jako velmi nebo spíše dobrou.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, analýza byla provedena na 620 respondentech, kteří odpověděli, že jsou v kontaktu s finančním úřadem alespoň 1x za rok. Dotazování probíhalo ve dnech 24.8. až 30.8. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?

23%

58%

11%

2% 6%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

38

Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle sociodemografií

Nejlépe hodnotí práci úřadu lidé starší 60 let, nejvíce negativní jsou pak lidé ve věku od 45 do 59 let a podnikatelé. Indikativně lze také říci, že pozitivní hodnocení klesá se vzděláním. Ostatní rozdíly v hodnocení se pohybují pod hranicí statistické významnosti.



23

26

21

25

22

24

24

23

23

25

20

30

24

58

55

61

57

61

50

62

60

58

54

61

47

59

11

10

11

14

10

15

6

11

9

14

12

10

9

2

2

2

3

3

2

1

2

2

1

1

5

3

6

7

5

1

4

9

7

4

8

6

6

8

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus


39

23

22

19

39

17

30

16

40

18

20

4

58

59

69

47

67

57

72

42

79

31

42

11

14

7

8

7

9

3

13

22

25

2

1

1

5

4

1

20

6

4

4

1

5

3

9

5

3

27

9

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *


Hodnocení práce finančního úřadu / třídění dle volebních preferencí

Při hodnocení práce finančního úřadu z pohledu volebních preferencí se jeví jako více diferencující pohled na podíly odpovědí „velmi dobré“ a „spíše dobré“. V tomto členění nejlépe hodnotí, pokud jde o parlamentní strany a hnutí, práci úřadu příznivci KSČM a také TOP 09.




40

Postoj k rušení některých finančních úřadů

Na závěr nás zajímal postoj občanů k případnému rušení některých finančních úřadů. S tím, že by se některé pobočky finančních úřadů v malých městech měly zrušit, souhlasilo 19 % dotázaných. 72 % dotázaných bylo zásadně proti rušení poboček. Zbylých 9 % respondentů se nedokázalo rozhodnout.


Otázka: V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte vy?

19%

72%

9%

souhlasíte s tím, že některé

pobočky finančního úřadu v

malých městech by se měly

zrušit

nesouhlasíte s tím, že některé

pobočky finančního úřadu v

malých městech by se měly

zrušit

neví/bez odpovědi

41

Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle sociodemografií

Při pohledu na sociodemografické charakteristiky se v tomto případě jeví jako nejvíce diferencující dva ukazatele. Tím prvním je vzdělání, kdy míra souhlasu s rušením poboček roste se vzděláním. Druhým ukazatelem je dle předpokladu velikost místa bydliště. V tomto případě roste míra souhlasu s počtem obyvatel daného místa.



19

19

17

21

19

16

19

13

22

25

18

22

18

13

16

24

26

72

70

75

78

69

74

73

81

68

59

72

65

75

81

77

72

57

9

11

8

1

12

10

8

6

10

16

10

13

7

6

7

4

17

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


1000 - 5000 obyvatel

5001 - 20000 obyvatel

20001 - 90000 oybvatel

více než 90000 obyvatel

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

Velikost

mís

tabydliště

souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit

nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit

neví/bez odpovědi

42

19

24

12

13

21

36

12

10

4

35

30

72

69

81

84

66

49

77

85

93

52

70

9

7

7

3

13

15

11

5

3

13

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Piráti

Zelení

SPD *

Úsvit *

souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit

nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit

neví/bez odpovědi

Postoj k rušení některých finančních úřadů / třídění dle volebních preferencí

Při pohledu na příznivce jednotlivých stran lze konstatovat, že vyšší míru souhlasu s případným rušením poboček finančních úřadů najdeme mezi příznivci hnutí ANO a dále TOP 09 a ODS. Nejmenší podíl nalezneme naopak u stoupenců ČSSD a KSČM.




43

Přílohy

Organizační informace

Výzkumná agentura

Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.

TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.

Realizační tým

TNS Aisa Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna

Zpracování dat Petr Bucek

45

Termín realizace

Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:

1. vlna / únor’14 ……………………………………………………… 18.2. – 24.2. 2014

2. vlna / březen’14 ……………………………………………………… 24.3. – 30.3. 2014

3. vlna / duben’14 ……………………………………………………… 22.4. – 27.4. 2014

4. vlna / květen’14 ……………………………………………………… 17.5. – 23.5. 2014

5. vlna / červen/červenec’14 ……………………………………………………… 28.6. – 4.7. 2014

6. vlna / srpen’14 ……………………………………………………… 25.8. – 31.8. 2014

7. vlna / září’14 ……………………………………………………… 22.9. – 28.9. 2014

8. vlna / říjen’14 ……………………………………………………… 25.10. – 31.10. 2014

9. vlna / listopad’14 ……………………………………………………… 22.11. – 28.11. 2014

10. vlna / leden’15 ……………………………………………………… 19.1. – 25.1. 2015

11.vlna / únor’15 ……………………………………………………… 16.2. – 22.2. 2015

12.vlna / březen’15 ……………………………………………………… 28.3. – 3.4. 2015

13.vlna / duben’15 ……………………………………………………… 20.4. – 26.4. 2015

14.vlna / květen’15 ……………………………………………………… 25.5. – 31.5. 2015

15.vlna / červen’15 ……………………………………………………… 20.6. – 26.6. 2015

16.vlna / srpen’15 ……………………………………………………… 24.8. – 30.8. 2015

46

Organizační informace

Metoda sběru dat

Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze.

Výběr respondentů

Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon.

Kontrola sběru dat

Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.

Vážení dat

Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Zpracování dat

Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

47

http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.htmlhttp://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html

Konstrukce volebního modelu

Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."

Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),

uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)

a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

48

Dotazník

Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a)

byste o ní, že je...

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České

republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 3.

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb:

Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)?

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví:

Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)?

Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 4.

Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám:

Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách

nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a)

volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští

týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí...

1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví


Otázka 5.

Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka

zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste

uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze

jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo?


49

Dotazník

Otázka 6.

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní

stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě

změnit?

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní

stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5

uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné,

nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a)

tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě

změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní;

odmítá odpovědět, neví

Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla

současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 8.

Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu

nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)?


Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete;


Otázka 10. Používáte internet v průměru alespoň jednou týdně?


50

Dotazník

Otázka 11. Budu Vám nyní číst různé činnosti, které se nějak týkají politiky. Řekněte mi, které z

těchto činností jste vykonal(a) nebo se jich účastnil(a) za poslední tři měsíce. Prosím, opravdu

nezapomeňte, že u všech činností se ptáme jen na období posledních tří měsíců.

• Mluvil(a) jste o politice s někým z vašich blízkých, tj. přátel nebo rodiny

• Mluvil(a) jste o politice s někým jiným

• Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech někoho z vašich blízkých, tj. přátel

nebo rodiny

• Přesvědčoval(a) jste o svých politických názorech někoho jiného

• Podepsal(a) jste petici

• Zúčastnil(a) jste se veřejného shromáždění nebo demonstrace

• Sdílel(a) jste či přeposílal(a) na internetu odkaz na článek s politickým tématem nebo

něčí politicky laděný komentář na sociálních sítích

• Komentoval(a) jste na internetu nějaké politické téma, např. v diskusi pod článkem

nebo na sociálních sítích

• Věnoval jste dar neziskové organizaci nebo charitě, ať už pravidelný, nebo jednorázový.

Nepočítejte, prosím, charitativní sbírky na ulicích.


Otázka 12. Řekl(a) byste Vy osobně, že daňový systém v České republice, tedy např. daň z příjmu, daň z nemovitosti, daň z přidané hodnoty atd., je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi.

1 - velmi jednoduchý, 2 - spíše jednoduchý, 3 - spíše složitý, 4 - velmi složitý; odmítá odpovědět,

neví

Otázka 13. Jak často jste Vy osobně v kontaktu, ať osobním, nebo telefonickém, s finančním

úřadem?

1 - každý měsíc, 2 - alespoň 1x za půl roku, 3 - alespoň 1x za rok, 4 - méně často, 5 - nikdy;


51

Dotazník

Otázka 14. Jak byste hodnotil(a) práci finančního úřadu?

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

Otázka 15. V současné době se v rámci naší politické scény vede diskuze nad tím, zda zrušit, nebo

nezrušit některé pobočky finančních úřadů v malých městech. Co si o této problematice myslíte

vy?

1 - souhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit,

2 - nesouhlasíte s tím, že některé pobočky finančního úřadu v malých městech by se měly zrušit;


52

Dotazník

Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8.

Aktiv nezávislých občanů

ANO

Piráti - Česká pirátská strana

ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti

Hlavu vzhůru - volební blok

KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová

Klub angažovaných nestraníků (KAN)

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy

LES - Liberálně ekologická strana

NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století

Občané 2011

ODS - Občanská demokratická strana

Romská demokratická strana (RDS)

SPO - Strana práv občanů

Strana soukromníků České republiky (SsČR)

Svoboda a přímá demokracie1

Svobodní - Strana svobodných občanů

Strana zelených (SZ)

Suverenita - Strana zdravého rozumu

TOP 09

Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie) 2 3

Volte Pravý Blok - www.cibulka.net

politické hnutí Změna

jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE }

{ NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la)

{ NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět

{ NENABÍZEJTE } neví

1 Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. 2 V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie.

53

Slovníček základních pojmů

CATI

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

ESOMAR

Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org.

SIMAR

Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr

Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.

Reprezentativní vzorek

Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje.

Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci.

Vážení dat

Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

Volební model

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Volební potenciál

Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažu

PowerPoint Presentation · 2016. 3. 15. · V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb...

Documents

Transcript of PowerPoint Presentation · 2016. 3. 15. · V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb...