Pot&Lesk - listopad 2010

POT LESK&K l i c p e r o v a d i v a d l a

9 / 2010

Arthur Conan Doyle — David Drábek

SHERLOCKHOLMESpremiéra

18prosinec

2.

POT LESK&

POT&LESK Klicperova divadla - 9 / 2010 3.www.klicperovodivadlo.cz

Obsah24/ Fotoreportáž: premiéra MLS

28/ Připravujeme listo-padové koncerty!

36/ Napsali nám… 6/ Právě zkoušíme: Sherlock Holmes!

12/ Rozhovor s Tomášem Lněničkou

22/ Na kafi s Lenkou

4.

POT LESK&


ÚVOD

Vážení čtenáři, milí diváci,

právě jste otevřeli listopadový POT&LESK, ve kterém se opět dočtete řadu informací a novinek z Vašeho oblíbeného divadla. Jelikož je zima za vrátky, uvařte si teplý čaj a nenechejte se od čtení ničím vyrušovat, snad jen návštěvou divadla, protože to stojí za to. Naše poslední premiéra Marná lásky snaha si vysloužila bujarý potlesk a uznání kritiky, a tak nezbývá, než abyste se o kvalitách této jedinečné Shakespearovy komedie přesvědčili sami. Příprava té druhé, kterou bude Drábkův stylový Sherlock Holmes, je právě v plném proudu a zkouší se ostošest, jelikož anglická ležérnost a dojem lehkého žertu není pro nás Čechy zadarmo. Abychom Vás ještě víc potěšili, připravujeme na listopad dva našlapané koncerty – 17. listopadu vystoupí na hradeckých prknech legendární „Plastici“ a hned 22. listopadu Dan Bárta s Robertem Balzarem, kteří představí svůj nový hudební projekt. Sledujte náš program na webových stránkách, sledujte nás, sledujte dění v Klicperově divadle.

A dovolte jednu pěknou pranostiku na měsíc listopad:

Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.

S pozdravem, Magdalena Frydrych Gregorová

hlavní partnerKlicperova divada

hlavní partnerKlicperova divada

Partneři Klicperova divadla:

Klicperovo divadlo podporují:

Předprodej Klicperova divadlaPředprodej Klicperova divadla nalez-nete na adrese:

Švehlova 624, Hradec Královételefon 495 512 [email protected]


SHERLOCKHOLMES

právě zkoušíme:

premiérana hlavní scéně Klicperova divalda

18prosinec

Režie ..............................................................David DrábekDramaturgie.................................................Jana SloukováScéna ..............................................................Jan ŠtěpánekKostýmy ........................................................... Marek CpinHudba ................................................................Darek KrálPohybová spolupráce ....................... Henrieta Hornáčková

Hrají:Nathan Bourák ........................................Filip RichtermocSherlock Holmes, detektiv..........................Lubor NovotnýDr. John Watson, lékař a jeho přítel ........ Dušan HřebíčekSlečna Molly, pokusný objekt .................Kamila SedlárováPaní Hudsonová, bytná ..............................Marie KleplováSestra Abigail, vyvolená ............. Zora Valchařová-PoulováTrevor Batley, kočí ............................................... Jan BílekBerany-Berany Doutz, zpěvačka ...........Eva KratochvílováHenry Osgood, policejní inspektor .........František StaněkPaddy Boy, jeho syn ....................................... Petr VrběckýÚpěnlivé Sestry Svaté Starosty: Mildred ............................................. Kateřina Francová Ethel Rose ..............................................Marie Kleplová Gretchen ........................................... Martina Nováková Phyllis .................................................. Miroslav Zavičár Roxie ...............................................Helena Plecháčková Margaret .............................................. Marta ZaoralováRed Riding Hood, poustevník ........................Ondřej MalýKdo? (Who?) ....................................................Jiří Zapletal

6.

POT LESK&


8.

POT LESK&


Kauza S.H.„V jeho prazvláštní povaze nebyl ani stín krutosti, ale spousty silných dojmů nepochybně přispěly k jisté okoralosti jeho citů.“

Kdo vlastně byl Sherlock Holmes? Morfinista a kokainista? Milovník hudby a svérázný hráč na housle? Chemik a včelař? Bryskní mozek a deduktér? Podivín bez vztahu k lidem? Nejslavnější detektiv světa? Tohle vše a ještě něco navíc.. Pro neznalé a nevědoucí proto nabízíme alespoň orientační tabulku, ze které se dozvíte, co má ten pán a jeho věrný přítel John všechno na svědomí… Úplně nejvíc vám ale o této legendě prozradí inscenace hry Davida Drábka Sherlock Holmes: Vraždy vousatých žen, kterou uvedeme v Klicperově divadle!

Život Sherlocka Holmese a Johna Watsona

1852 Narození Watsona.

1854 Narození Holmese.

1870 Watson začíná studovat lékařství.

1873 Holmes nastupuje na univerzitu, ale po dvou letech ji opouští.

1874 Watson působí jako sekundář v nemocnici U Svatého Bartoloměje.

1875 Holmes bydlí v Montague Street, příležitostně přijímá případy od bývalých spolužáků z Oxfordu a dělá pokusy na patologii nemocnice U Svatého Bartoloměje.

1878 Watson získává lékařský titul a školí se na vojenského lékaře.

1879 Holmes nachází ztracenou korunu Karla I., vyřeší musgraveaský rituál a publikuje studii O rozdílnosti popelů z různých druhů tabáku (s barevnými přílohami).

1879 Watson se v Indii připojuje k 5. střeleckému pluku a vydává se s ním na afghánskou frontu.

1880 Watson je raněn v bitvě u Maiwandu a odchází z armády. Holmes otevírá svou detektivní praxi.

1881 Seznámení Holmese s Watsonem v nemocnici U Svatého Bartoloměje. Sestěhování do Baker Street 221B.

1887 Holmes je přepracován. Tuší, že za velkým počtem zločinů se skrývá profesotr Moriarty. Vydává pojednání O různých typech lidských uší.

1888 Watson se žení.

1891 Moriarty umírá v Reichenbachu, Holmes domněle také, tři roky se ovšem skrývá a cestuje po světě pod jménem Singerson. Jeho bratr Mycroft se mezitím stará o byt.

1894 Watsonovi umírá manželka, Holmes se nečekaně zjevuje v Londýně.

1895 Královna Viktorie věnuje Holmesovi smaragdovou jehlici jako výraz díků.

1896 Holmes vydává monografii Polyfonická moteta Orlanda di Lassa.

1903 Holmes propadá melancholii a uchyluje se do Sussexu, aby zde choval a studoval včely. Watson se podruhé žení.

1914 Holmes publikuje Praktickou příručku o chovu včel s několika poznámkami o oddělení královny. O týden později propukne první světová válka. Watson se znovu připojuje ke střeleckému pluku.

O dalších cestách hrdinů nemáme žádných zpráv…

Další nedatovaná díla S.H. – O vlivu řemesel na tvar lidské ruky; O tetovacích značkách; O tajných písmech; O zkoumání stop s připojenými poznámkami o tvorbě sádrových odlitků atd.

Slavný detektiv se objevil v 56 povídkách a čtyřech románech Arthura Conana Doyla a v nesčetných dílech jeho napodobovatelů a pokračovatelů.

Připravila Jana Slouková


SHERLOCKHOLMESpremiéra

18prosinec

Rozhovor s Davidem Drábkem!

10.

POT LESK&


Sherlock už spřádá svoje deduktivní sítě…V minulém čísle POT&LESKu jsme vás informovali o připravované zbrusu nové premiéře, silné jako earl grey, vydatné jako ham and eggs a řízné jako nádobíčko Jacka Rozparovače. Nyní už můžeme podat zprávu z pokročilého stádia zkoušení, kdy temný příběh z topsham-ského kláštera Úpěnlivých Sester Svaté Starosty nabývá konkrétních obrysů, Sherlock Holmes je jen krůček k rozřešení záhady, tajuplná postava z blat se přibližuje cíli a John Watson znovu sahá po svém nezbytném revolveru.

Požádali jsme proto o krátký rozhovor autora a režiséra představení Davida Drábka, aby ještě více navnadil vaše smysly lačné po detek-tivní story stejně jako po příběhu dráždícím divácké bránice. Doufáme, že vás tímto potěšíme a dostatečně připravíme na premiéru, která se uskuteční 18. prosince 2010 na Hlavní scéně Klicperova divadla…

Tak Davide, máme za sebou prvních pár týdnů zkoušení, jak zatím hodnotíš vývoj našeho holmesovského mystéria?

Zatím nikdo nezešílel, neupil se, neskočil do Labe, nerozpáral svého křečka, nezavolal na mě FBI – hodnotím to tedy jako nádheru!

Pozoruješ na hercích nějaké plíživé proměny? Stávají se svými postavami a začínají se potulovat viktoriánskou Anglií? A je pravda, že Lubor Novotný začal holdovat morfiu?

Viktoriánské Anglii jsem propadl já sám… Začal jsem nosit vestičku s broží ve tvaru modrého jelena a snažím se používat podobně impozantní barvu hlasu jako představitel Sherlocka Holmese v pozoruhodné sérii z produkce BBC… Na mou ženu ani jedno vůbec neúčinkuje! Taky jsme se s Darkem pokoušeli skákat po střechách hradeckých domů jako Sherlock s dr. Watsonem, ale nevím… přišlo nám to tak nějak… neschůdné, víte? A tak jsme alespoň vyloupili cukrárnu… Ano, řvali jsme na babičky, ať si okamžitě lehnou na zem, ať je ani nenapadne sevřít v dlani francouz-ské hole nebo se dívat, kam odnášíme jejich laskonky a větrníky… A pak jsme se v převleku za detektivy vrátili a okázale pátrali po těch lupičích. Byli jsme bohužel jednou ze stařenek demaskováni – a zbiti.

A k Luborovi: drogy se ho bojí. Při před-stavě, že budou kolovat Luborovým tělním oběhem, se raději dobrovolně přihlašují na detox a mění se v Hamánky, Bobíky a Lipánky…

Máš nějaké zprávy ohledně vznikající hudby? Proslýchá se, že Darek Král před nedávnem tajemně zmizel na topshamských blatech…

Ano zmizel – a blata už od té doby nejsou tím, čím bývala.

Musím na tebe prozradit, že sis ku zdaru zkoušení a pracovní pohodě zakoupil dýmku. Stáváš se tedy zádumčivým kuřákem?

Ó ano, nechal jsem si z Dublinu poslati dýmku značky Peterson s impozantní trou-belí jantarové barvy. Na mou ženu to ale vůbec nezabírá…

Jak zatím členky našeho souboru zvládají přidělené plnovousy? Nezlobí tě Sestry Svaté Starosty?

Mít hustý plnovous a oděv jeptišky je snem každé ženy, natož pak herečky. Naše herečky lepení vousů milují! A zda se k nim na zkouškách odvažuji otočit zády? Ne, to ne.

Denně se probíráme napjatými nit-kami detektivního příběhu. Kdy ses naposledy sám pořádně lekl?

Asi před dvěma dny, ve snu. Pozoroval jsem, kterak naší želvě Růžence podivné

výběžky, pařátky a křídla, a mění se na pod-laze koupelny ve draka…

Můžeme našemu divákovi během představení zaručit absolutní bezpečnost?

Pokud mu nevadí uříznuté telecí hlavy, roje včel a sadisticky deformovaná těla, tak samozřejmě!

Jak to zatím vypadá s případným pří-jezdem slovutného detektiva na naší premiéru, máš z Anglie nějaké nové zprávy?

Dorazí prý v převleku za J.K. Rowlingovou … nebo za Moniku Absolonovou, teď nevím – on do telefonu hrozně huhňal…

A co bys závěrem vzkázal milým čtenářům POT&LESKu a zároveň snad našim brzkým holmesovským divákům?

„Milý diváku, přijď a neolituješ. A husí kůži sundáš z těla jen za pomoci frézy a letlampy! Tvůj instantní génius a lítý škra-bálek D.D.“

rozhovor vedla Jana Slouková

Tomáš Lněnička:

„Na divadle mi chybí staré dobré časy…“

12.

POT LESK&


Tomáš Lněnička působí v Klicperově divadle od roku 1993 a sám sebe s tro-chou nadsázky tituluje starým hradeckým bardem. Tomáš patří mezi herce zpívající a výrazně muzikální, což prý bývá někdy na škodu, protože on sám by rád hrál hlavně role činoherní. V současné době ho mohou naši diváci vidět coby nezapomenutelného Petra Koláře v Drábkově Noci oživlých mrtvol (podobnost se známým popovým zpěvákem čistě náhodná!), dále v Náměstí Bratří Mašínů, v Dobře placené procházce, v Hadriánovi z Římsů nebo nově v roli Krále v Shakespearově komedii Marná lásky snaha. Tomáš Lněnička se narodil v Litomyšli a k divadlu se dostal už v páté třídě na základní škole.

Rozhovor vedla Magdalena Frydrych Gregorová.

Tomáš Působil jsem tehdy v dětském dramatickém souboru Vitamín S (S jako Smíchu), kde jsme hráli dětská divadelní autorská předsta-vení. Pak v prváku na střední jsme založili s Redym Vávrou, který hraje dneska v Draku, a s kamarádem Michalem Henslem divadelní soubor Cukrnebudem. Udělali jsem Trnkovu Zahradu a to jsme pak hráli různě, sjezdili jsme řadu přehlídek – třeba Loutkářskou Chrudim, Hronov…

Magda A fungoval jsi výlučně jako herec, nebo i jako složka vedoucí?

Tomáš Vždycky jako herec. I když tenkrát dělal každý tak trochu ode všeho… Redy skládal hudbu, hráli jsme na kytary… No a pak jsme v deva-desátým prvním skončili gympl a na začátku srpna jsme vyjeli na Hronov. A tam za náma přišel, pro nás tehdy neznámý, Vašek Martinec a zeptal se nás, co jako chceme po škole dělat. A my na to, že ještě pořádně nevíme (já chtěl jít na nějakou jazykovku) a on řekl, že nás bere všechny tři do Českých Budějovic do Divadla M a že nástup je 19. srpna. Tak jsem se vrátil domů, řekl rodičům, že žádná vysoká nebude, sbalil se a za dva týdny vyrazil do Budějovic.

Magda Tak to mělo rychlý spád…

Tomáš A tak jsme se s klukama 18. srpna večer objevili s batohy na náměstí v Českých Budějovicích, nikde nikdo, a tak jsme šli přespat do hotelu Zvon. Ráno jsme pak vyrazili do divadla, podepsali smlouvu a strávili tam příští dva roky, než nás všechny vyrazili za stávkování.

Magda Proč jste stávkovali?

Tomáš Protože chtěli vyhodit Vaška Martince, což se taky nakonec stalo. Všechno se to tehdy neslo v duchu politického boje ve městě, bylo to propojené s komunálními volbami, z divadla tenkrát propustili jede-náct herců.

Magda Co na to rodiče? Slyšel jsi pak doma „měl jsi jít na tu vysokou…“?

Tomáš To ne, vůbec ne. Rodiče mi fandili, jezdili na představení, já mys-lím, že pochopili, že být u divadla není nakonec tak špatný, že to cel-kem jde. No a potom, co jsme tam skončili, jsme založili občanský sdružení a hráli jsme dál. Třeba Prince Bajaju na točně v Krumlově, tam jsme strávili celý léto, všichni v jednom bytě. Tehdy byl s náma i Lubor Novotný, abych na něj nezapomněl, a Marcela Holubcová.

Magda Takže jste vlastně tvořili pozdější základ hereckého souboru Klicperova divadla…

Tomáš To nevím, jestli základ… (Smích.) Ale bylo to vtipný období. Všichni jsme bydleli v jednom bytě…

Tomáš Lněnička s rodinou

14.

POT LESK&


(Schválně čekám, jestli Tomáš prozradí, co se v tom bytě dělo „vtip-ného“, ale sám přeskakuje na další téma…)

No a pak to skončilo, Marcela si našla nějakou brigádu, Redy šel hrát do Jihočeského divadla, Lubor začal jezdit se šermířema a já šel dělat do skladu. A jednoho dne mi volá otec, že do hradeckého divadla shánějí elévy. Dokonce mi tady domluvil schůzku – něco jako kon-kurs, což vypadalo tak, že jsem tehdejšímu šéfovi Michaelu Tarantovi řekl v šatně monolog od Ladislava Klímy. Nastoupil jsem v prosinci 1993.

Magda Jak to změnilo tvůj život?

Tomáš Zase jsem se sbalil a s Marcelou Holubcovou, se kterou jsem tehdy žil, jsme odjeli do Hradce Králové. To nás na nějakou dobu s Redym a Luborem rozdělilo. Lubor pak do Klicperáku nastoupil později za Morávkovy éry a Redy dostal angažmá v Draku. A Marcela s postu-pem času začala u nás hrát taky. Teď jsem tady osmnáctou sezónu.

Magda Které inscenace nebo role z těch osmnácti let ti zůstanou navždycky v paměti?

Tomáš Tak ta první určitě. To byla Ondina.

Magda Hrál jsi Rytíře?

Tomáš Ne, to vůbec! To byla moje první role tady – hrál jsem operního pěvce, role z davu, a nakonec kata, který zkamení. Na to fakt nikdy nezapo-menu, protože pokaždé, když jsem si blbě stoupnul, jsem pak v té pozici musel viset dvacet minut až do konce představení. Ale skvělá práce byla třeba s Karlem Brožkem, například jsme dělali Kytici, tam jsem hrál já a sedm ženských. To se taky hrálo pořád, měli jsme asi šedesát repríz. Ale hlavní je určitě ta Balada pro banditu, to je mých osm let života.

Magda Hráli jste ji osm let?

Tomáš Jo. Dvě stě repríz.

Magda Kolik jsi za tu dobu vystřídal Eržik?

Tomáš Měl jsem čtyři různý Eržiky. Kamilu Sedlárovou, Isu Smečkovou, Anču Remkovou a Andreu Marečkovou.

Magda A miloval jsi všechny stejně?

Tomáš (Na vteřinu se zamyslí.) Všechny stejně. (Smích.)

Magda Budou to číst, bacha.

Tomáš Právě. (Smích.)

Magda Ještě mi řekni, na jakého režiséra rád vzpomínáš? Jaká spolupráce tě hodně bavila?

Tomáš Se mnou je to těžký…

Magda Proč?

Tomáš Mně baví máloco. (Smích. Tomáš se uvolnil a je rozverný.)

Magda Ale něco tě asi na divadle baví, ne?

Tomáš (Dlouze se zamyslí.) Třeba to, že chodím do práce až na devátou.

Magda Konečně někdo říká pravdu... (Smích.) Většina tvých kolegů udává, řekla bych, vznosnější důvody…

Tomáš Vykládají něco o poslání, viď? (Smích.) Ne, divadlo je moje práce. Někdy práce, někdy zábava. A tu příjemnou atmosféru dělá ta dobrá parta lidí. To mě na divadle baví taky, abych řekl celou pravdu. Dobrý lidi, a to musím zaťukat, ty tady vždycky byli a jsou. (Ťuká do stolu.) Ale víš, co se mi líbilo? Jak to fungovalo kdysi, že sis tu pozici v partě herců musel vysloužit. To už dneska bohužel nefunguje. Takový ty zásady, že mladý herec, který do divadla nastoupí, nejdřív všem vyká, skoro si nemůže sednout ke stolu v klubu…

Magda Takhle jsi asi začínal, viď?

Tomáš Přesně tak. Asi dva měsíce mě mezi sebe nevzali, byli slušní, ale vyčkávali. To tady tenkrát vládl David Suchařípa s Gábinou Filipi.

16.

POT LESK&


A jednoho dne se mě David zeptal, jestli si s nima nedám rum a já řekl, že dám. Asi tak nějak jsem začal do divadla doopravdy patřit.

Magda To už dneska vážně nefunguje, i když rum se pije dál…

Tomáš Dneska každej přijde a první, co ti řekne, je nazdar!

Magda Jak tě tak poslouchám, neměl bys tu správnou hierarchii opět nastolit?

Tomáš To už nejde, osamocenej bojovník tohle nezvládne. Sám ne.

Magda Kdy se to zlomilo?

Tomáš S příchodem nového šéfa Morávka, který sem přivedl vlastní lidi. Ti byli od začátku strašně bezprostřední, nic neřešili… Zdá se mi, že právě tehdy se z divadla vytratily ty staré zásady, ke kterým nás vedli, když jsme byli mladý. Třeba že se na jevišti nejí, že se nechodí přes jeviště v čepici, že se v divadle nepíská a tak podobně. To se najednou změnilo, na připomínky chodili lidi se svačinou, někomu po scéně

běhal pes, někdo pletl svetr, prostě hrůza. Přijde mi to škoda, protože tyhle pravidla byly vlastně příjemný a byla v nich nějaká tradice, ale teď už to nefunguje, je to jednou provždy pryč.

Magda Teď v tobě najednou vidím tu starou duši divadla…

Tomáš (Smích.) Jenom si někdy říkám, že to bylo zajímavější a mělo to svoje kouzlo. Člověk si měl čeho vážit. Třeba když mě tenkrát vzali ti hra-decký bardi mezi sebe… (Nadechne se.) Počkám deset let a pak to začnu vychovávat sám.

Magda Zdá se mi, že divadelní jeviště je pro tebe skutečně posvátné místo. Vždyť ses vlastně na jevišti i ženil!

Tomáš No jo, ženil. Ale teď už to dělá kdekdo…

Magda No počkej, jak to myslíš?

Tomáš Že to pak přišlo mezi divadelníky nějak do módy. Pak se začaly pořá-dat v divadlech svatby jedna za druhou…

Magda A tys byl první?

Tomáš No tady určitě. Člověk hledal netradiční místo. Začala to Pavla Tomicová s Ondrou Malým, ti se brali na soutoku. To byla moc pěkná a romantická svatba. Chtěl jsem taky „něco jiného“ a potom to vyply-nulo tak nějak samo od sebe. V obřadních síních nebylo v námi chtě-ném termínu místo… tak jsme se vzali s mou ženou v divadle.

Magda A neměl jsi pak pocit, že to jenom hraješ? (Smích.)

Tomáš (Smích.) Kdyby na to přišlo, mohl bych si to tím odůvodnit.

Magda Dobré alibi…

Tomáš Ne, vážně. Bylo to pěkný, ale i vtipný. Oddával nás pan ředitel Zeman. Přišlo hodně hostů. Měli jsme plný jeviště.

Magda Bylo vyprodáno? (Smích.)

Tomáš (Smích.) Poprvý a naposledy jsem naplnil celé hlediště…

Tomáš a Pavlínka Šorková ve víru battlu

18.

POT LESK&


Magda Ještě mi pověz, jaké bylo tvoje poslední zkoušení...

Tomáš Marná lásky snaha – to byla pěkná dřina. Slovo „battle“ už nemůžu ani cítit. Nejhorší slovo celýho zkoušení. Pořád jsme zpívali, dávali dohromady choreografie, na samotný text pak zbývalo málo času. (Battle – slovně pohybová bitva ve freestylu , jejíž prvky jsou obsa-ženy v inscenaci Marná lásky snaha. Pozn. redakce.)

Magda Ale výsledek je pěkný.

Tomáš Reakce jsou nad očekávání kladné. Zdá se, že se představení líbí.

Magda A momentálně tvoje nejoblíbenější představení?

Tomáš Noc oživlých mrtvol.

Magda Chtěl jsi s nějakým představením někdy praštit?

Tomáš Když jsme zkoušeli se Sergejem Fedotovem. To bylo dramatický na jevišti, ale někdy i mimo jeviště… Urážky, režijní teror, strašný napětí. Jednou jsme se skoro poprali, někteří mí kolegové vrátili role, já taky utekl párkrát ze zkoušky, ale nakonec jsem se vrátil. To už bych zažít nechtěl, i když výsledek nakonec nebyl špatný. Ale dostat se k němu takovouhle cestou nestojí za to.

Magda Člověk si může na divadle vypěstovat pěkný trauma…

Tomáš S Tarantem to bylo taky hustý. A s Morávkem – taky pěkná mago-řina… I když u toho si člověk řekne, že když režíruje je prostě v rauši. Tím se to dá ještě omluvit. On si pak po zkoušce většinou vůbec nepa-matuje, co ti na jevišti řekl… Je úplně mimo.

Magda Teď to zkusíme z veselejšího soudku. Zajímalo by mě, jak ses připra-voval na roli Petra Koláře v Noci oživlých mrtvol?

Tomáš Samozřejmě jsem studoval na youtube jeho mistrovské zpívání, jeho výrazný projev… (Smích.)

Magda Jsi celkem nezapomenutelný. Musím říct, že i když vystoupíš v malé roli, člověk si tě většinou po skončení inscenace pamatuje, například v Dobře placené procházce…

Tomáš Tak jasně, když mám na sobě ženskej kostým a blonďatou paruku. Nebo když vyběhnu na scénu jenom v trenýrkách a s křidýlky jako Kupido… To si divák většinou zapamatuje.

Magda Jaké role bys chtěl dostávat?

Tomáš Abych řekl pravdu, hlavně ty činoherní. Já už ani nevím, kdy jsem naposledy hrál v představení, kde bych neměl na obličeji přilepený mikroport a v ruce nedržel nějaký hudební nástroj. To je nevýhoda toho, když v takovémhle divadle umíš něco navíc. Strašně rád bych prostě jenom hrál. To je možná moje taková jediná osobní křivda. Zatím jenom malá…

Magda A čím teď nejvíc žiješ – kromě divadla?

Tomáš Malým Mikuláškem. Ono to ani jinak nejde.

Magda Co tak spolu děláte?

Tomáš Brzy ráno vstaneme, snídáme, čteme si, stavíte kostičky, pak je boříme… Někdy je to náročný, bývám unavený, a to jsme na to s mou milovanou ženou dva. Často si v souvislosti s tím vzpomenu na jeden verš ze Shakespeara „V noci prý máme spát tři hodiny a ráno se tvářit odpočatě, když zvykli jsme si prospat celou noc a nastavit ji ještě půl-kou dne…“

20.

POT LESK&


Na kafi s Lenkou

Kdo se bojí Alzheimera?

Když přijdete ke dveřím, na kterých je napsáno „táhnout“ a vy tlačíte, když místo jedné porce kafe v hrnečku zalijete čtvrt kila drahé kávy v dóze, když z domu odcházíte natři-krát, protože stále zapomínáte na něco, bez čeho se opravdu neobejdete, je jasné kolik uhodilo. Na dveře klepe pan A, tedy Alzheimer, nebo paní Dé, tedy dáma Demence. Mladí kolegové a kolegyně vás uklidňují, že jim se to děje také, že tedy není proč se lekat a kasat kalhoty, když brod je ještě daleko. Ale jen vy sami víte, že drobných podivných udá-lostí přibývá, jak těžko vzpomínáte na jména příbuzných a přátel, jakých neuvěřitelných blbostí se dopouštíte dnes a denně. Někdo se tím nezabývá, klidně si stárne a blbne, vlastně o tom ani neví, a tak je mu fajn. Nás ostatní bych rozdělila do tří skupin. Ti první bojují fyzicky, vědí totiž, že ve „zdra-vém těle je zdravý duch“. To jsou ti, které vidíte běhat i ve věku, kdy je normální člověk rád, že drží pohromadě a kráčí důstojně lázeňským tempem. To jsou oni, kteří, když neuje-dou denně padesát kilometrů, nenalézají klid a nedokážou se zaradovat. Trošku někdy zanedbávají mozek, duchovno a tyhle věci, ale já se o ně nebojím, ti před demencí utečou či ujedou na kole. Do druhé skupiny bych opatrně zařadila i sebe. To jsme my, věční luštitelé. Švédské křížovky, sudoku, dokreslovky, scrabble, rébusy, ba dokonce i nějaký ten matematický pří-klad, to je naše zbraň, tam trénujeme mozkové rýhy, tam doufáme zvítězit. Také karty bych zařadila mezi naše lásky, nějaký ten kvíz a samozřejmě četbu. Je pravda, že tělesná schrána nás spíše obtěžuje, ale máme důvody subjektivní i objektivní, proč vlastně nemůžeme cvičit a sportovat. Já například mám důvody obojího druhu a když se přemůžu, vydrží to jen do první bolesti. O naši skupinu se bojím nej-víc a jen doufám, že pan A a paní Dé budou k nám milo-srdní, ocení naši snahu a naše rýhování, a vyhnou se nám. Protože my jim neutečeme.

Skupina třetí je hodna obdivu. Dle jednoho hradeckého muže bych je nazvala „množina inženýrů Soukupů“. Abych byla dobře pochopena, podotýkám, že tyto lidi opravdu sle-duji se závistí v zátylku, protože jejich vůle a životaschop-nosti jsem nikdy nedosáhla. To jsou totiž ti, kteří na hlavu dají helmu, přes kvádro pláštěnku, sednou na kolo a jedou do sousedního města na výstavu, kterou také sami zahájí. Potkáte je na každé vernisáži, sami jsou sběratelé a komen-tátoři umění, jsou stále čilí a nic nepropásnou. V zimě vyrazí se sekerou k řece, vysekají ledy a jdou si zaplavat s otužilci. Je-li řeka leduprostá, prožívají hluboké zklamání, protože plavat ve vodě bez ledové tříště se rovná směšné letní koupačce, která nestojí za řeč. A zase, aby bylo jasno, mluvím o lidech, kteří už by svým věkem dávno mohli s A i s Dé chodit ruku v ruce po nějaké ústavní zahradě a nebyla by to žádná ostuda. Těmto lidem se klaním a věřím, že A i Dé budou spravedliví a ani je nenapadne v této množině zalovit.Před pár dny jsem koukla do novin, no a tam test na jasné téma: Máte se bát Alzheimera? Jedenáct otázek a na konci rozhřešení. To jsem si přečetla první. Jediná správná mož-nost měla 22 bodů a znamenalo to jedenáctkrát odpovědět: „absolutně ne!“ Při první otázce mne oblil smrtelný pot, protože zněla: „Stává se vám, že vyprávíte nějakou historku stejným lidem několikrát po sobě?“ Nemohla jsem odpově-dět „absolutně ne“, naopak jsem musela říci a zaškrtnout „často“, čímž jsem totálně propadla a pokračování bylo téměř zbytečné. Přesto jsem po pravdě odpověděla na vše a získala dvacet bodů, což bylo hodnoceno jako že se mám bát, ale že to nebude příští týden. Útěcha.A tak mi držte palce, já vám je držím taky, protože jestli to dopadne tak, jak nám prognostici prorokují, že tedy polovina lidstva budou starci a z nich dvě třetiny budou dementní, pak to bude pro mladé a zdravé hodně těžké žití. Nashledanou příště, jestli ovšem nezapomenu…

Lenka Loubalová

22.

POT LESK&


Fotoreportážz premiéry Marné lásky snahy, která se konala 23. října 2010.

Fotografoval Tomáš Zeman, popisky připravila Jana Slouková.

Mezi váženými premiérovými hosty nechyběla ani paní Soňa Červená. Slavnostní přípitek se tentokrát nekonal v Podkroví, ale ve sklepeních klubu Satchmo.

Napjatí posluchači těsně před vypuknutím rautu.Režisér Braňo Mazúch poděkoval všem hercům a ocito-val několik poznámek ze svého deníčku.

Pan profesor Hilský povyprávěl o libozvučnosti Shakespearova jazyka.

24.

POT LESK&


Slavili samozřejmě i autor hudby D. Fikejz, choreografka J. Burkiewiczová a výtvarnice T. Ujevičová.

Zdá se, že Vojta Kotrba Dvořák naslouchá připomínkám Martiny Novákové…

Pozdrav rodičům Sklenářovým do vzpomínkového alba.Posila inscenace Barbara Humel zachycena se svým partnerem právě na odchodu.

…zatímco Kristýna Kociánová diskutuje s Františkem Staňkem o své Princezně.

26.

POT LESK&


Listopadové koncerty v „Klicperáku“Klicperovo divadlo v Hradci Králové si připomene 21. výročí sametové revoluce písněmi v podání svých herců, ale především legendární skupiny:

THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE!

Ve středu 17. listopadu od 18.00 hodin vystoupí před divadlem herci, kteří svými písněmi obohatí výjimečný večer nezapomenutelnými melodiemi autorů, kteří za normalizace nemohli vydávat. Herci budou zpívat zakázané písně legendár-ních undergroundových skladatelů a písničkářů, jako Karla Kryla, Karla Plíhala či Jaroslava Hutky nebo Vlasty Třešňáka.

Tento sametový večer bude patřit především muzice legendární skupiny The Plastic People of the Universe, která vystoupí v sále divadla v 19.00 hodin. Skupina zahraje své známější melodie z dosud vydaných alb, ale předvede i několik dalších melodií z nového alba z roku 2009 s názvem Maska za mas-kou, například s písničkou Magorův šém – s odkazem na svého známého člena Ivana Martina Jirouse, řečeného Magora.

17. listopadu, 18.00

Hned 22. listopadu se na Hlavní scéně Klicperova divadla představí jedinečný projekt Dana Bárty a Roberta Balzara:

DAN BÁRTA a ROBERT BALZAR TRIO.

Robert Balzar i Dan Bárta jsou oba členové J.A.R. Oba mají své vedlejší pro-jekty, Robert Balzar Trio a Illustratospheru. Deska „Theyories“ je jejich prv-ním společným počinem, a tak stvořili repertoár, který si rozhodně nezahrají ani s J.A.R., ani s Illustratospherou. Celá parta se vrhla do krkolomného expe-rimentu. Coververze málokdy dopadnou dobře, proto si vybrali málo známé skladby hodně známých interpretů. Nenechte si ujít večer v příjemné jazzrock-ové a zcela povznášející a nečekané atmosféře!

22. listopadu, 19.00

28.

POT LESK&


HADRIÁN Z ŘÍMSŮ

Václav Kliment Klicpera

Hadrián z Římsů v Hradci boří mýtyNapsali nám:

30.

POT LESK&


Komedie Hadrián z Římsů v režii Vladimíra Morávka v hradeckém divadle boří mýty. Hadriánem z Římsů hradecké divadlo vzdalo hold městskému dra-matikovi Václavu Klimentu Klicperovi, po kterém v roce 1885 město pojme-novalo vzniklé divadlo a letos tomu uplynulo rovných 125 let!

Hudební komedie Hadrián z Římsů v Klicperově divadle má šmrnc, starodáv-nou veselohru plnou zápletek, omylů, ale i čisté a upřímné lásky, předvedli herci s absolutním nasazením a s radostnou vizí. Vladimír Morávek do této inscenace vložil i kousek hradecké historie, aby diváci během představení mohli zavzpo-mínat na slavná jména, která v hradeckém divadle působila. „Kdyby ty stěny, kdyby ty stěny mohly mluvit,“ ozývá se v každém přerušení hry, ale překva-pivě to děj nijak nepřetrhne. Jako by historie se starodávným tématem vzácně korespondovala... Monstrózní kulisy, shakespearovské kostýmy, výrazné líčení, náhlá přeru-šení, hudební doprovody, ale i vtipné dialogy, když si například herci sami ze sebe dělají legraci, inscenaci dodávají šmrnc a divadlu na divadle tak nic nechybí. Žoldnéř Srpoš si nenechá mluvit do svého řemesla a kolegovi z branže Soběborovi říká: „To je moje práce. Nepleť se mi do řemesla, já jsem tu za Hadriána!“ Divákovi tímto odhalí své řemeslo a na jevišti často dojde ke slov-ním hříčkám, například kolegyni Jenovefě Srpoš řekne: „Já nejsem opilej, já to jen hraju. Jen hraju!“ Celé představení se nese v komediálním duchu a na scéně se objevují další a další vtipné gagy a postavy, které diváky rozesmějí. Například sluhu Lepohlava bravurně hraje Ondřej Malý s typicky nezaujatým hlasem, kterému je všechno jedno! Jako každá veselohra, tak i Hadrián z Římsů dopadne šťastně. Vladimír Morávek do této hry vsunul část historie Klicperova divadla a nastavil laťku hodně vysoko. „Kdyby ty stěny, kdyby ty stěny mohly promluvit a za pár let nám sdělit něco z toho, jak na začátku 21. století působili v Klicperově divadle herci jako Tomicová, Sklenář, Zapletal nebo Kociánová…“

Autorkou je divačka Michaela Hellerová

Nejbližší reprízy Hadriána z Římsů:

26. listopadu13. prosince30. prosince

Vždy na Hlavní scéně Klicperova divadla!

POT&LESK Klicperova divadlaelektronický měsíčníkčíslo 9 / 2010

Další číslo vyjde na webových stránkách Klicperova divadla. Chcete si přečíst některé starší číslo POT&LESKu? Není nic snazšího! Navštivte nás na webových stránkách: www.klicperovodivadlo.cz

Za redakci POT&LESKu: Magdalena Frydrych Gregorová, Jana Slouková, Jan Gregor.

9 / 2010č.

Pot&Lesk - listopad 2010

Documents

Transcript of Pot&Lesk - listopad 2010