POJMY FILMOVÉ TEORIE 1

Click here to load reader

  • date post

    25-Jan-2016
  • Category

    Documents

  • view

    90
  • download

    10

Embed Size (px)

description

POJMY FILMOVÉ TEORIE 1. Petr Szczepanik. Současný stav filmové teorie: konec Grand Theory, post-teorie, teorie středního dosahu a neo-teorie. Post-teorie, teorie středního dosahu a neoteorie - PowerPoint PPT Presentation

Transcript of POJMY FILMOVÉ TEORIE 1

  • POJMY FILMOV TEORIE 1Petr Szczepanik

  • Souasn stav filmov teorie: konec Grand Theory, post-teorie, teorie stednho dosahu a neo-teoriePost-teorie, teorie stednho dosahu a neoteorieDavid Bordwell, Contemporary Film Studies and the Vicissitudes of Grand Theory. In: D. Bordwell Nol Carroll (eds.), Post-Theory: Reconstructing Film Studies. Madison, WI: U of Wisconsin Press 1996, s. 336. Francesco Casetti, Theory, Post-theory, Neo-theories: Changes in Discourses, Changes in Objects. Cinmas 17, , 2007, . 2-3, s. 3344.

  • Mdium jako apart-dispozitivZetymologickho hlediska bychom mohli vznamov stopy termnu dispozitiv rozdlit do nkolika skupin: 1) prostorov uspodn, rozmstn dle uritho plnu; 2) nchylnost, inklinace, pedpoklady; 3) situovanost na konkrtn (vhodn) msto; 4) vojensk sestava; 5) prvn nazen. Pokusme-li se pijmout vechny roviny soubn, dostaneme spojen rozlennho prostoru, disciplinujc moci a urit programovan pozice.

  • Jean-Louis Baudryappareil de base = soubor primrn technickch podmnek zznamu a reprodukce a jejich ideologickch ink dispositif = psychologick a sociln podmnky filmov recepce, pesnji subjektov pozice divka vrmci uspodn prostoru recepce a vzhledem kreprodukovanmu obrazu a zvuku

  • Michel FoucaultFoucaultv dispozitiv je historickou formac vdn, moci a subjektivity, organizovanou tymi vzjemn propletenmi liniemi i reimy (promnnmi): viditelnosti (linie svtla), vypovdn, moci (linie vztah sil) a subjektivace. Linie subjektivace uruj, co to vdanm dispozitivu znamen vlastn j nebo identita skupiny. Linie vypovdn uruj, co je mon vdanm dispozitivu kat, definuj reim vpovd voblastech jako vda, literrn nry, prvo, patologick anatomie atd. Linie viditelnho jsou reimy svtla (= reim vyjevovn, kter umouje, aby vdanm dispozitivu vbec mohly bt dan jevy a objekty poznvny a popisovny), kter oddluj viditeln od neviditelnho, zamlen od przranho a nechvaj tak ped nam vnmnm vyvstvat i mizet konkrtn objekty. Reimy viditelnosti lze proto chpat jako architektonick struktury - nikoli vjejich kamenn materialit, nbr vtom, jak zavdj rozvren svtlch a tmavch mst.

  • Benthamv Panoptikon jako pklad disciplinrnho dispozitivuPanoptikon = architektura vzen, svteln forma, kter zaplavuje obvodov cely svtlem, avak centrln v ponechv zatemnnou, oddlujc tak vzn, kte jsou vidni, ani mohou vidt, od pozorovatele, kter vid ve, ani by mohl bt vidn

  • Pluralizace a historizace dispozitivu

    Vznamnm initelem tto pluralizace a otevrn je tak hybridizace mediln kultury. ijeme nepochybn vdy vnkolika na sebe navrstvench dispozitivovch formacch souasn, piem vmstech jejich prnik mohou vznikat dispozitivy nov. Podle nmeckho kulturnho historika televize Knuta Hickethiera, jen se explicitn hls kFoucaultovu a Deleuzovu odkazu a ve sv koncepci djin vidn adaptuje pojem dispozitivu, lze tuto tendenci chpat jako neustl osvobozovn se divka od pejatch dispozitivovch donucen a ze strany mdi jako snahu vytvet stle nov dispozitivy organizujc divckou percepci [Hickethier, 1999: 193]. Pojem dispozitivu umouje postihnout struktury komunikace a percepce skryt za jednotlivmi medilnmi texty, ale to neznamen, e tyto struktury maj nemnnou a vnitn jednotnou povahu. Podle Hickethiera dochz ktransformanm interakcm mezi apriornm reimem a aktulnm kontextem recepce, mezi mdiem a konkrtnm medilnm textem. Dispozitiv jako rmec pro percepci [] neme bt pojmn jako struktura, je bezpodmnen determinuje jedince. Subjekty maj na dispozitiv urit vliv: jako producenti a mediln produkty, jako jedinci podlejc se na diskurzech mdi a o mdich; a pedevm jako divci prostednictvm svch divckch nvyk [Hickethier, 1995: 181].

  • Pklady historie medilnch dispozitivZIELINSKI, Siegfried (1999): Audiovisions. Cinema and Television as Entractes in History. Amsterdam: Amsterdam University Press.ZIELINSKI, Siegfried (1994): Historic Modes of the Audiovisual Apparatus. In: Iris, . 17, s. 7-24.HICKETHIER, Knut (2004): O djinch televize jako djinch sledovn: pklad Nmecka. Pedbn vahy. In: Szczepanik, Petr (ed.): Nov filmov historie. Praha: Herrmann a synov, s. 485-500.HICKETHIER, Knut (1997): Film und Fernsehen als Mediendispositive in der Geschichte. In: Knut Hickethier - Eggo Mller - Rainer Rother (eds.): Der Film in der Geschichte. Berlin: Sigma, s. 63-73.AUMONT, Jacques (1989): LOEil interminable. Cinma et Peinture. Paris: Sguier.KESSLER, Frank (2003): La cinmatographie comme dispositif (du) spectaculaire. Cinmas 14, . 1, s. 21-34.

  • Archeologie mdi: William Uricchio, Thomas Elsaesser, Siegfried Zielinski, Wolfgang Ernst ad.

    hlavn inspiran zdroj: archeologie vdn Michela Foucaultazjednoduen: djiny medilnch apart/dispozitivorientace na hardware a materialitu mdidiskontinuity (kritika potk a genealogi)exkavace potlaench diskurs a foremdiskurzivn konstruktymon budoucnosti

  • Rick Altman: krizov historiografie (crisis historiography):

    redefinice identity nepln funkn ekvivalence (functional near-equivalence) jurisdikn boj

  • Evolun modely - Andr Gaudreault 3 fze vvoje mdia:

    objeven se (apparition) technologickho postupu; nov technologie, kter je zatm pouhm kryptomdiem (specifinost mdia je jet vpeinkch, skryt, kryptick, jakoby neodhalen).

    emergence (mergence) dispozitivu prostednictvm ustaven procedur;nastoupen (avnement) mediln instituce.dvoj zrozen mdia:

    Integran zrozen mdia, emergence protomdia (mezi 1. a 2. fz)

    Diferenn zrozen mdia (mezi 2. a 3. fz):

  • Douglas Gomeryinvention: vynlezinnovation: adaptace vynlezu pro praktick pouit, jeho uveden vynlezu na trh a jeho zdokonalovn diffusion: veobecn rozen inovace jako novho standardu

  • Brian WinstonPrvn transformace: ideation: technick ideaDruh transformace: supervening social necessities (dodaten spoleensk sly) Tet transformace: technological performance AcceleratorsLaw of suppression of radical potential (= psoben zkona potlaen radiklnho potencilu)

  • Schematick klasifikace vztah mezi mdii:

    hypermedialita: sov propojenosttransmedialita: penosy mezi mdiimultimedialita: juxtapozice mixed-media: kombinace intermedialita: nedliteln fze

  • Alternativn koncepty pro intermediln vztahy:

    Medienverbund svazek, etzec i s mdi; Mdia jsou vrmci tohoto svazku vzjemn propojena a soustedna kolem uritho spolenho centra, nap. mstskho celku, prmyslovho podniku nebo jin instituce, piem slou jako vzjemn se doplujc nstroje irok a efektivn multimediln strategie, vn pln rzn funkce pi rznch pleitostech a vrznch momentech (Thomas Elsaesser, Vinzenz Hediger).Media convergence konvergence rznch mdi do jednoho komplexu na rovni technologie, obsah a ekonomiky: nap. k. TV a internetu (mj. dky digitalizaci obsah, kter pak mohou putovat z jednoho mdia do druhho); nebo: vznik multimedilnch koncern propojujcch a koordinujcch rzn obory medilnho prmyslu (Ann Friedbergov).Media synergy je vzjemn prospn souinnost mezi jednotlivmi odvtvmi zbavnho prmyslu, a to jednak ve smyslu prmyslov organizace zaloen na koncentraci dve samostatnch odvtv a podnik, jednak a pedevm ve smyslu vzjemn marketingov podpory (cross-promotion), jejm prostednictvm se recipron stimuluje nap. nvtvnost film, prodej gramodesek a poslechovost rozhlasu. Vznam synergie nen mon hodnotit pouze na zklad treb a tvrdit napklad, e tato obchodn strategie je spn jen tehdy, pokud se nosie sfilmovou hudbou prodvaj lpe ne ostatn nahrvky. Krom vzjemn marketingov podpory zde toti hraj klovou roli tak ekonomick principy spor zrozsahu (economies of scale), konkrtn snen nklad prostednictvm efektivnho managementu zdroj jejich sdlenm a opakovanm zuitkovnm, a za druh rozloen finannch rizik pomoc tvorby mnohonsobnch center vnos (Jeff Smith).

  • Ekonomick termny pro vztahy mezi mdii

    Merchandising je marketingov strategie pouvajc nzev i jednotliv prvky filmu kprodeji jinch vrobk, asto zcela odlinho druhu.

    Franchising nov komern vyuit duevnho vlastnictv, nap. postav, scnografie, melodi i obraz z filmu, kter se stanou soust ady dalch, navazujcch produkt (film, televiznch seril, hudebnch nahrvek, potaovch her atd.); termn franchise se uv i pro oznaen druhotnch formt tho filmu (na DVD, vkabelov TV atd.) nebo jeho verz (novelizace) a pokraovn (sequely).

    Ancillary markets umouj druhotnou exploitaci filmu: do 50. letech hlavn vzahraninch kinech, dnes dle harmonogramu vykalkulovanho na maximalizaci zisku pedevm v televiznch okruzch rznho druhu, na nosich pro domc konzumpci a ppadn na internetu (pozn. red.).

    Tie-in sdruen propagan kampa; forma reklamy, pomoc n dv spolenosti zrznch odvtv koordinuj sv propagan kampan, a proto tento formt reklamy propaguje souasn dva produkty (nap. dlouholet spoluprce spolenost Disney a McDonald).

    Dal: cross-media programming, cross-promotion, cross-selling,

  • Prostor filmu a kinematografickho dispozitivu

  • Perspektiva artificialis

  • Vizuln pyramida paprsk odraench od okraj povrch objektu a sbhajcch se voku prochz plochou obrazu.

  • bnk

  • typologie filmovho prostoru dle Bordwella (Narration in the Fiction Film):

    ist vizuln prostor (abstraktn)scnografick prostor (scenographic space) je tvoen 3 typy vodtek:prostor zbru (shot space)editing space, intershot spacezvukov prostor (sonic space)

  • Typologie filmovho prostoru podle Andr Gardiese (Lespace au cinma /Paris 1993/)

    kinematografick prostordiegetick prostor: prostor naraceprostor recipienta

  • Prostor diegezeEtienne Souriau: La structure de lunivers filmique et le vocabulaire de la filmologie (Revue internationale du cinma, 1951, . 7/8, s. 233)Filmov prostor je stejnorod a dynamick (x divadeln) Existuj dva druhy prostoru: 1. prostor ekranov, proporce svtel a stn, konfigurace vznikl podle danch formlnch dispozic, kompozice zaloen na rovnch nebo zakivench linich, viditeln tvary; 2) diegetick prostor, prosto