Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Transcript of Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Univerzita Karlova v Praze
1. lékařská fakulta
Studijní program: Ošetřovatelství
Studijní obor: Všeobecná sestra
Tereza Fuková
Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení
Administration of medication in hospital wards
Bakalářská práce
Vedoucí závěrečné práce: Mgr. Monika Hošťálková
Praha, 2011
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a že jsem řádně
uvedla a citovala všechny použité prameny a literaturu. Současně prohlašuji,
že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
Souhlasím s trvalým uložením elektronické verze mé práce v databázi systému
meziuniverzitního projektu Theses.cz za účelem soustavné kontroly podobnosti
kvalifikačních prací.
V Praze, 31. 3. 2011
TEREZA FUKOVÁ
Identifikační záznam:
FUKOVÁ, Tereza. Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení.
[Administration of medication in hospital wards]. Praha, 2011. 80s., 9 příl.
Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Ústav
teorie a praxe ošetřovatelství.Vedoucí práce Hošťálková, Monika.
Abstrakt v ČJ:Bakalářská práce se zabývá podáváním léků na standardním oddělení. Teoretická
část je zaměřena na ošetřovatelský proces při podávání léků, na formy léků
a nejběžnější lékové skupiny. Práce také zjišťuje znalosti sester z oboru
farmakologie, zda znají své kompetence a zda při podávání léků chybují. Data
byla získána formou dotazníku, který obsahoval 19 otázek pro zdravotní sestry
z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení. Šetření bylo
provedeno celkem u 100 všeobecných sester.
Klíčová slova v ČJ: Sestra, léčivé přípravky, lék, podávání léků, standardní oddělení
Abstrakt v AJ:This thesis concerns the administration of medication in hospital wards.
The theoretical section describes the process followed by the nurses, the most
common types of medication, and drug classification. The thesis then
assesses the level of pharmacological and legal knowledge among the nursing
staff, and the incidence of clinical mistakes. The data was
obtained by means of a 19-question questionnaire, in a survey of 100
nurses in medical, surgical, geriatric and psychiatric wards.
Klíčová slova v AJ:Nurse, medicine, medicament, administration of medication, hospital ward
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala Mgr. Monice Hošťálkové nejen za její cenné rady
a připomínky, ale také za ochotu a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.
Velice také děkuji Mgr. Lence Hejzlarové a Mgr. Ditě Svobodové za souhlas
s provedením výzkumného šetření.
Zároveň děkuji všem zdravotním sestrám, které věnovaly svůj drahocenný čas
a vyplněním dotazníků se podílely na výzkumném šetření.
Obsah
Úvod................................................................................................................... 7
Teoretická část .................................................................................................. 8
1 Sestra a léčivý přípravek .......................................................................... 8
1.1 Kompetence sestry při podávání léčivých přípravků............................ 8
1.1.1 Zákon 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů........................................................................ 8
1.1.2 Vyhláška 424/2004 Sb. činnosti zdravotnických pracovníků a
jiných odborných pracovníků .......................................................... 8
1.1.3 Kompetence sester v zahraničí ...................................................... 9
1.2 Podávání léčivých přípravků .............................................................. 10
1.2.1 Základní terminologie ................................................................. 10
1.2.2 Označení léku .............................................................................. 11
1.2.3 Názvosloví léčiv .......................................................................... 11
1.2.4 Formy léků .................................................................................. 12
1.3 Ošetřovatelský proces při podávání léků per os ................................. 13
1.3.1 Záznam ordinace léků.................................................................. 14
1.3.2 Léková interakce ......................................................................... 15
1.3.3 Zásady při podávání léků ............................................................ 16
1.4 Nejčastější skupiny léků podávaných na oddělení ............................. 17
1.4.1 Analgetika ................................................................................... 18
1.4.2 Hypnotika .................................................................................... 19
1.4.3 Antibiotika................................................................................... 20
1.4.4 Antiemetika ................................................................................. 21
1.4.5 Antihypertenziva ......................................................................... 21
1.4.6 Diuretika ...................................................................................... 22
1.5 Chyby při podávání léčivých přípravků.............................................. 23
1.5.1 Ošetřovatelství a pochybení ........................................................ 23
1.5.2 Příčiny chyb ze strany sestry ....................................................... 24
Praktická část ................................................................................................. 25
2 Cíle práce a hypotézy .............................................................................. 25
2.1 Cíle práce ............................................................................................ 25
2.2 Hypotézy............................................................................................. 25
3 Metodika práce........................................................................................ 26
3.1 Zdroje odborných poznatků ................................................................ 26
3.2 Charakteristika souboru respondentů.................................................. 26
3.3 Užitá metoda šetření ........................................................................... 26
3.4 Organizace dotazníkového šetření ...................................................... 28
3.5 Zpracování výsledků výzkumného šetření ......................................... 28
4 Interpretace dat....................................................................................... 29
4.1 Identifikační údaje .............................................................................. 29
4.2 Interpretace dat k cíli č.1..................................................................... 33
4.3 Interpretace dat k cíli č.2..................................................................... 36
4.4 Interpretace dat k cíli č.3..................................................................... 42
4.5 Interpretace dat k cíli č.4..................................................................... 43
4.6 Interpretace dat k cíli č.5..................................................................... 45
4.7 Vyhodnocení hypotéz ......................................................................... 53
Diskuse............................................................................................................. 55
Závěr................................................................................................................ 60
Seznam použité literatury.............................................................................. 62
Seznam tabulek a grafů ................................................................................. 66
Přílohy ............................................................................................................. 68
7
Úvod
Téma podávání léčivých přípravků sestrou na oddělení jsem si vybrala, protože
to je jedna ze základních činností, které sestra každodenně vykonává.
V současné době sestra nepodává lék pouze automaticky a strojově, ale musí
znát anamnézu pacienta, kterému lék podává, musí vědět k čemu lék je a jaké
možné komplikace mohou nastat.
Téma podávání léků je velice široké a tato práce je zaměřena pouze
na podávání léků ústy, které patří k nejběžnějším způsobům, protože je
pro pacienta nejpohodlnější. Má to ovšem také své kontraindikace, ke kterým
patří například bezvědomí, zvracení nebo potřeba rychlého nástupu účinku léku
(lék podaný ústy působí až za 20-30 min).
S podáváním léků také souvisí kompetence sester, které jsou dány vyhláškou
424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků. Sestry by se také měly orientovat v běžně užívaných
skupinách léků na oddělení, ke kterým patří např. antibiotika, analgetika,
hypnotika, antiemetika, antihypertenziva a diuretika. Sestra by měla znát základní
charakteristiku každé skupiny léků, její zástupce, kontraindikace, nežádoucí
učinky, případně zvláštnosti spojené s užíváním určitých léků.
Ve své práci se snažím zjistit, zda sestry znají své kompetence v podávání léků
a zda mají základní farmakologické znalosti. Také se zabývám tím, zda sestry
chybují a zda své chyby hlásí, pokud si jich jsou vědomy. Důležitý je také proces
od zadání ordinace lékařem po podání léku sestrou, zda se na odděleních
uskutečnují telefonické či ústní ordinace, a jak je poté proveden následný záznam
do dokumentace. Velice důležité a možná často opomíjené může být rozlišování
mezi podáním léku před jídlem nebo po jídle. Další povinností sestry je kontrola
působení léku a aktivní vyhledávání výskytu nežádoucích účinků.
Jak ale skutečně probíhá celý proces při podávání léků na odděleních?
Odpověď na tuto otázku se snažím zjistit a objasnit ve své práci.
8
Teoretická část
1 Sestra a léčivý přípravek
Sestra se ve své každodenní činnosti setkává s podáváním léků a dalšími úkony,
které jsou s tím spojené. Plní ordinace lékaře, podává léky různými způsoby,
kontroluje účinky léků, objednává a uskladňuje je. Veliký důraz se ovšem klade
i na farmakologické znalosti, bez kterých se žádná sestra v praxi neobejde.
I když sestra ovládá perfektně farmakologické znalosti a pracuje pečlivě
a svědomitě, nikde není vyloučeno, že ani ona nemůže udělat chybu. Z tohoto
důvodu je důležitý systém hlášení mimořádných události a hlavně důvěra
zdravotnického týmu k němu. Velice důležitá je také motivace a pozitivní
atmosféra na pracovišti.
1.1 Kompetence sestry při podávání léčivých přípravků
1.1.1 Zákon 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů
Zákon 79/1997 Sb. definuje podmínky pro manipulaci s léčivy: „Zacházet
s léčivy mohou pouze osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům,
bezúhonné, splňující zdravotní a odborné předpoklady pro konkrétní druh
a rozsah práce“ (§ 15 odst. 1 zákona). Podmínka dovršení 18 let se nevztahuje
na studenty při výuce nebo zaškolování, kteří pracují pod odborným dohledem.
1.1.2 Vyhláška 424/2004 Sb. činnosti zdravotnických pracovníků a jiných
odborných pracovníků
Kompetence všeobecné sestry a dalších nelékařských zdravotnických
pracovníků definuje vyhláška 424/2004 Sb., ve které je důležitá k porozumnění
kompetencí všeobecné sestry definice ošetřovatelské péče.
9
„Ošetřovatelská péče je soubor odborných činností zaměřených na udržení,
podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických
a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou
zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím
a porodem, rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je také
péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištení klidného
umírání a důstojné smrti. Základní ošetřovatelská péče je definovaná jako
ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům nad 6 let věku, kterým jejich
zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity
denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména
dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou
bez patologických změn psychického stavu“ (§ 2 odst. 1 vyhlášky).
Činnosti všeobecné sestry pracující bez odborného dohledu dle zákona
č.96/2004 Sb. týkající se podávání léčivých přípravků a manipulací s nimi jsou
ve vyhlášce definovány následovně:
činnosti bez indikace lékaře – sestra zajišťuje přejímání, kontrolu,
uložení léčivých přípravků, včetně návykových látek, a manipulaci
s nimi a dále zajišťuje jejich dostatečnou zásobu
Dále jsou ve vyhlášce definovány činnosti na základě indikace lékaře:
sestra podává léčivé přípravky s výjimkou nitrožilních injekcí nebo
zavádění infuzí u novorozenců a dětí do 3 let a s výjimkou
radiofarmak (vyhláška 424/2004 Sb.)
1.1.3 Kompetence sester v zahraničí
USA
Ve Spojených státech amerických se klade větší nárok na znalosti sester; z toho
vyplývají i větší kompetence a zodpovědnost než mají sestry v České republice.
V USA mají zcela odlišný systém na podávání léků. Ordinace se neplní přímo
z chorobopisu, ale veškeré ordinace přepisuje pověřená sestra na zvláštní arch,
10
tzv. MAR (Medication Administration Record), nanejvýš na 3 dny dopředu. MAR
může být i v elektronické podobě, pokud je každý pokoj v nemocnici vybaven
počítačem. Sestra si do počítače zadá jméno pacienta, den, popřípadě i hodinu
a zobrazí se jí přesný seznam léků, který má pacient dostat. U každého léku
se ještě objeví, na co si sestra má při podávání léku dát pozor. Léky jsou
skladovány ve zvláštních zařízení, které se nazývají například Omnicell, Pyxis
nebo Accudose a jsou doplňovány dle ordinace lékařů. Sestra k takovému zařízení
přijde, zadá své heslo a identifikační údaje pacienta a zařízení jí vydá lék pro daný
den a hodinu (Medical tribune, 25/2007).
Také v oblasti anesteziologie mají sestry větší kompetence. Existují
certifikované anesteziologické sestry, které poskytují anestezii samostatně.
A to i včetně zajištění dýchycích cest. Supervize lékaře je ovšem nutná. (Medical
tribune, 2011).
1.2 Podávání léčivých přípravků
1.2.1 Základní terminologie
Pro činnosti spojené s podáváním léčivých přípravků sestrou je důležité znát
základní terminologii, se kterou se sestra každodenně setkává:
Léčivo je látka nebo směs látek, které se podávájí člověku nebo
zvířeti za účelem diagnostiky, léčby nebo prevence.
Léčivé látky jsou suroviny pro výrobu léčivých přípravků a léků.
Léčivé přípravky vznikají upravením léčivých látek do určité
lékové formy.
Jako lék můžeme označit léčivé přípravky upravené do vhodné
dispenzační formy (ampule, lékovky, tuby, přesně označené,
s informačním letákem) (Mikšová et al., 2006).
11
Lék může být vyráběn jako magistralita či specialita. Magistrality jsou léky
připravované v lékárnách. Specialita jsou léky vyráběné hromadně
ve farmaceutických závodech.
1.2.2 Označení léku
Každý lék připravený v lékárně obsahuje způsob použití dle barvy štítku (bílý
štítek – vnitřní použití, červený štítek – zevní použití, černý štítek s bílým názvem
a symbolem lebky - jedy), název přípravku a formu, datum přípravy, označení
lékárny a dobu použitelnosti (Mikšová et al., 2006).
Speciality obsahují:
název léku a formu (např.: Nurofen 24 tbl.)
chemické složení a sílu léku
orientační označení síly léku
(forte – silný, mitte – slabý, biforte – dvojnásobně silný)
expirační doba
informace týkající se indikace, dávkování, aplikace, skladování
údaje o výrobci
další údaje – komu je lék určen (pro adultis – pro dospělé,
pro infantibus- pro děti), informace týkající se účinku
(retard – prodloužený účinek, duplex –dvojitý účinek)
1.2.3 Názvosloví léčiv
V praxi je velice důležité, aby se sestra orientovala v názvosloví léčiv, protože
každý lék má 4 možné názvy.
Generický název je vytvořen podle pravidel WHO (World Health
Organization). Umožňuje identifikaci kdekoliv na světě a vychází ze složení léku.
Oficiální název je uveden v lékopisu daného státu (Český lékopis je základní
farmaceutické dílo normativního charakteru s celostátní závazností).
Chemický název vychází z chemického složení léku.
12
Obchodní název je název, pod kterým je lék distribuován farmaceutickou
firmou (Mikšová et al., 2006; Kelnarová et al., 2009).
Pro lepší představu názvů léků uvedu příklad pro lék Ibalgin, což je obchodní
název. Další léky, které jsou vyráběny se stejnou účinnou látkou, ale jinou
farmaceutickou firmou jsou například Brufen, Ibumax nebo Nurofen. Pro všechny
tyto léky je společný generický název – Ibuprofen, lékopisný název –
Ibuprofenum a chemický název – kyselina (RS)-2-(4-isobutylfenyl)propionová.
1.2.4 Formy léků
Další důležitou oblastí, v které by se sestra měla orientovat, jsou formy léků.
Každá forma má svůj specifický způsob použití. Léky mají tři základní
formy – pevnou, polopevnou a tekutou.
Mezi pevné léky patří:
tablety (tabulettae - tbl.) – vznikají slisováním práškových směsí
léčivých a pomocných látek
šumivé tablety (tabulettae effervescens – eff.) – slisované léky
rozpustné ve vodě
prášky (pulveres – plv.) – sypké léky v želatinových tobolkách
dražé (tabulettae obductae – drg.) – jsou léky obalené ve sladkém
barevném povlaku, aby nepoškodily zubní sklovinu
kapsle (capsules – cps.) – lék v želatinovém obalu, který zajišťuje
pomalejší uvolňování v zažívacím traktu
zrnka (granula – gran.) – prášky stlačené do drobných kuliček
Polopevné léky se užívají hlavně k zevnímu použití; jsou to masti, pasty,
gelové mazání, krémy a mýdla. Dalé sem patří čípky, které se zavádějí
do konečníku, a poševní koule, které se zavádějí do pochvy.
13
Tekuté léky:
roztoky (solutines- sol.) – vyroben z látek rozpustných v kapalině,
které se aplikují do úst, nosu, očí a uší
suspenze (suspenzio – susp.) – látka smíchaná s gelem kvůli
ochraně sliznice
výtažky (extracta – extr.) – látky získané vyluhováním z drog
(sušené části rostlin) a smíchané s lihem, éterem nebo vodou
(podávají se ústy)
směsi (mixturae – mix.) – vznikají spojením více léčiv v tekutině
(před použitím protřepat)
čaje (species – spec.) – vyrobeny z různých druhů bylin
olejnaté přípravky – zpravidla vitamíny (rozpustné v tucích)
přidané do oleje
sirup (sir.) – koncentrovaný roztok cukru s přidaným léčivem
(Kelnarová et al., 2009; Mikšová et al., 2006)
1.3 Ošetřovatelský proces při podávání léků per os
Podávání léků na základě ordinace lékaře patří ke každodenním činnostem
sestry. Podání léku bez indikace lékaře je nepřípustné, avšak v praxi se můžeme
setkat s tím, že sestra lék podá a lékař naordinuje lék dodatečně.
„Upozorňujeme na to, že bez změny ordinace lékařem nesmí sestra pacientovi
podat generický ekvivalent (tedy léčivo se stejným obsahem účinné látky
a s jíným výrobním názvem)“ (Florence, 9/2007, s. 355).
Postupy při předepisování a podávání léků (např.: telefonické ordinace) nejsou
upravovány českou legislativou. Tyto postupy by měly být upravovány formou
vnitřních předpisů. Výjimku při nedodržení písemné ordinace lze připustit
v časové tísni, například ordinování léků při resuscitaci (Sestra 4/2005).
14
Jako příklad uvádím vnitřní předpisy Thomayerovy nemocnice, kde telefonická
ordinace není vůbec stanovena; lze pouze z daných bodů a doporučených postupů
odvodit, že ordinace by měla být písemná:
Ordinace musí být zcela jasná a čitelná.
Léčivé přípravky pro pacienta podává sestra podle zdravotnické
dokumentace pacienta z ordinačného listu.
Pro sestru je velice důležité, aby měla dostatečné znalosti z oblasti
farmakologie, přestože podáváním léků plní pouze ordinace lékaře.
Každá sestra musí znát pět zásad správného podávání léků:
správný pacient
správný lék
správná dávka
správný čas
správný způsob
V první řadě je důležité, aby sestra posoudila stav pacienta. Je potřeba znát
z anamnestických údajů, zda není pacient na některé léky alergický, a dále je
nutná znalost možných kontraindikací při podávání léků perorálně. Patří sem
například zvracení, bezvědomí nebo některá vyšetření zažívacího traktu.
1.3.1 Záznam ordinace léků
Při podávání léků se sestra řídí ordinací lékaře, kde je zaznamenán název léku,
doba podání a množství. Léky je možno podávat ráno, v poledne nebo večer,
přesné časové rozmezí většinou určuje příslušné oddělení a jeho zvyklosti.
Záznam ordinace léků může mít tyto podoby:
1-1-1 lék podávat 3x denně – ráno, v poledne, večer
1-0-1 lék podávat 2x denně – ráno, večer
1-0-2 lék podávat 2x denně – ráno1 a večer 2
1-0-0 lék podávat 1x denně – ráno
15
0-0-1 lék podávat 1x denně – večer
0-1/2-0 lék podávat 1x denně – v poledne ½ tablety
dlp. dle potřeby
1 tbl./N 1 tableta na noc
(Kelnarová et al., 2009; Rozsypalová et al., 2002)
Také pro předepisování léků dle potřeby by měl existovat vnitřní předpis
na úpravu této formy ordinace. Mělo by být jasně specifikováno, zda podat lék
například při bolesti nebo při teplotě vyšší nad X°C. Také by ordinace měla
obsahovat informaci, jaké maximální celkové (za 24h) i jednorázové množství
léku je možno podat a intervaly mezi jednotlivými dávkami (Sestra 4/2005).
1.3.2 Léková interakce
S podáváním léků také souvisí léková interakce. Jde o ovlivnění působení
jednoho léku jiným lékem, nápojem či potravinou. K nejzávaznějším interakcím
může dojít zejména u antikoagulancií a antidiabetik. Pro předcházení lékových
interakcí je zásadní používat co nejméně léků.
Ovlivňovat působení léku mohou již nápoje. V první řadě sem lze zařadit
alkohol, který sám o sobě působí tlumivě na centrální nervový systém, a je tedy
nevhodné ho užívat s léky tlumícími CNS (centrální nervový systém), například
hypnotika. Dalším nevhodným nápojem může být mléko, které může mít vliv
na léky hlavně kvůli obsahu vápníku. Mléko ovlivňuje hlavně tetracyklinová
antibiotika (snižuje antibakteriální učinek) nebo chinolová chemoterapeutika,
protože v kombinaci s těmito léky se vytvářejí obtížně vstřebatelné komplexy.
Naopak konzumace mléka se Zinnatem (antibiotika) se působení léku zvyšuje.
Další nápoj ovlivňující léky je šťáva z citrusových plodů, která zpomaluje
metabolizaci léků ve střevě. Dochází poté ke zvýšení účinku léku nebo jeho
prodloužení, v některých případech dokonce ke zvýšenému výskytu nežádoucích
účinků. Jako vhodný nápoj se doporučují minerální vody, které jsou vhodné pro
většinu léků kromě bisfosfonátů (léky používající se k terapii a prevenci
osteoporózy). Také jablečná šťáva může snížit vstřebávání antihistaminika
16
fexofenadinu až o 72%. Čaj kvůli obsahu taninu může zase ovlivnit vstřebávání
léků používajících se k léčbě anemie. Pokud chceme tedy předejít ovlivnění
účinku léků, je nejvhodnějším nápojem obyčejná voda (Špinar, 2007; Rosdahl,
1995).
Působení léků také mohou ovlivnit potravinové doplňky. Nejproblémovějším
je třezalka tečkovaná, která snižuje působení některých léků, nebo dokonce může
způsobit selhání terapie. Mezi ovlivňované skupiny léků třezalkou patří
imunosupresiva, antihypertenziva, antiarytmika nebo perorální antikoncepce.
Dále značně ovlivňuje působení antikoagulancií vitamín K, který se nachází
v některých potravinách (brokolice, celer, kapusta, květák, petržel, špenát, zelený
čaj). Vitamin K ve větším množství může snižovat účinky antikoagulancíí
(Warfarin – užívání per os). Dieta u osob užívající antikoagulancia by neměla mít
přílišné denní ani sezónní výkyvy přívodu vitamínu K a ani by neměla obsahovat
příliš vysoké obsahy vitamínu K v konzumovaných potravinách. Účinek
Warfarinu také ovlivňují některé léky, jako například piracetam, kyselina
acetylsalicylová, paracetamol nebo nesteroidní antirevmatika. Tyto léky užívané
spolu s Warfarinem mohou zvyšovat riziko krvácení.
U každého léku je důležité, zda se podává před jídlem nebo po jídle
(např.: perorální diabetika se podávají zásadně před jídlem). Podání léku nalačno
často urychlí jeho vstřebávání, ale některé léky mohou podráždit sliznici trávicího
ústrojí, pokud se nepodají s jídlem nebo po jídle. Podáváním některých léků
po jídle můžeme také snížit riziko vzniku nevolnosti. Naopak některé léky
se při podávání po jídle vstřebávají velice pomalu, což snižuje jejich účinek
a proto je lepší tyto léky užívat před jídlem. Každý lék má své specifikum,
kdy se má podávat, a je proto velice nutné, aby sestra tyto informace měla nebo
si je před podáním příslušného léku zjistila.
1.3.3 Zásady při podávání léků
Než začne sestra připravovat léky, je nutné mít čisté ruce (dodržovat správné
techniky pro mytí rukou); díle musí dodržovat zásady přípravy léků. Sestra se
17
nikdy nedotýká léků rukou z hygienických důvodů, ale také z důvodu vzniku
alergie. Vždy manipuluje s pinzetou, možné je požadovaný počet tablet vysypat
z tuby do víčka.
Sestra má několik možností kde připravovat léky, to se ovšem odvíjí
od zvyklostí oddělení. Léky lze připravovat přímo u pacienta na pokoji, nebo
je možné připravit léky do označených lékovek v pracovně sester a následně
roznést na pokoje. Na některých odděleních se léky připravují i podávají
v pracovně sester, například na psychiatrickém oddělení.
Před podáváním léků si sestra připraví lékový podnos nebo vozík, lékovky,
lžičky, odměrky, pomůcky na půlení tablet (tzv. půlítko), pinzetu, třecí misku
na drcení léků, emitní misku, čtverečky buničiny a tekutiny na zapíjení léků.
Nejvhodnější tekutinou je čaj, voda nebo ovocná šťáva. Méně vhodné je například
mléko nebo káva. Zcela nevhodné jsou alkoholické nápoje.
Lék se podává vždy z originálního balení: sestra zároveň provádí trojí kontrolu.
Lék zkontroluje vždy při vyjmutí z lékárny, při vlastní přípravě a při ukládání
zpět.
Před samotným podáním léku vždy ověřujeme totožnost pacienta
dotazem „Jak se jmenujete?“. Dále informujeme pacienta o důvodu podání léku
a o možných nežádoucích účincích léku.
U pacienta vždy kontrolujeme užití léku, působení a možné nežádoucí účinky.
Po podání léku provedem ihned zápis do dokumentace (Kelnarová et al., 2009;
Rozsypalová et al., 2002; Kozier, 1995).
1.4 Nejčastější skupiny léků podávaných na oddělení
Na každém standardním oddělení se sestra běžně setkává s několika základními
skupinami léků, o kterých by měla mít alespoň základní znalosti. Měla by znát
způsob užívání, možné nežádoucí učinky, kontraindikace a nebo zvláštnosti
při užívání.
18
1.4.1 Analgetika
Analgetika jsou nejběžnější skupinou léků uživaných na každém standardním
oddělení. Jde o skupinu léků tlumících bolest.
Bolest je vnímána jako nepříjemný vjem, který organismu signalizuje aktuální
nebo potenciální poškození tkáně.
Analgetika lze rozdělit na několik druhů, do kterých patří antipyretická
analgetika, nesteroidní antirevmatika, opioidní analgetika a lokální a celková
anestetika.
Antipyretická analgetika a nesteroidní antirevmatika mají účinek analgetický
a antipyretický. Antirevmatika mají ještě navíc protizánětlivé vlastnosti.
Antipyretická analgetika jsou paracetamol (Paralen, Panadol, Ataralgin,
Coldrex), fenazon a metamizol (Algifen, Novalgin). U paracetamolu
je nejzávažnější nežádoucí účinek možné předávkování, které může končit i smrtí,
při dávkách vyšších 10g (pro běžné užívání stačí dávka 0,5–1,0g až 4x denně). Při
užívání paracetamolu je nežádoucí konzumovat alkoholické nápoje z důvodu
rizika hepatotoxicity (chemicky způsobené poškození jater). Při současném
užívání paracetamolu s Warfarinem (antikoagulancia – skupina léků snižující
srážlivost krve) hrozí zvýšené riziko krvácení. Léky metamizolového typu nejsou
doporučovány pro dlouhodobá používání, ale pouze k cílené léčbě. Působí velice
dobře i při kolikových bolestech (např. spasmy žlučníku) (Lüllmann, 2007;
Rosenfeld, 2007).
Antirevmatika jsou například Ibalgin nebo Diclofenac a léky s kyselinou
acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpirin, Anopyrin). Nesterodiní antirevmatika
působí velice dobře protizánětlivě, ale mají více nežádoucích účinku. Řadíme sem
možné dráždění žaludeční sliznice a riziko vzniku peptického vředu nebo riziko
astmatického záchvatu. Nedoporučuje se podávat antirevmatika ke konci
těhotenství z důvodu oslabení děložních kontrakcí a krvácení. Léčba
nesteroidními antirevmatiky by měla začínat nízkými dávkami a nesmí se
kombinovat dvě nesteroidní antirevmatika současně (Perlík, 2005).
19
Další velice důležitou skupinou, která patří do analgetik, jsou opiodní
analgetika, která se používají k tišení velmi silné bolesti (pooperační bolesti nebo
chronické bolesti nádorového původu). Opidodní analgetika jsou vyráběna z látek
přírodního typu nebo jsou vyráběna synteticky. Opioidy mají také antitusický
účinek, snižují tonus hladkého svalstva, zpomalují vyprazdňování žaludku, snižují
pozornost a schopnost soustředit se, navozují pocit eurofie a jsou návyková.
Řadíme sem analgetika morfinového typu (Sevredol, Morphin – injekční roztok),
syntetické deriváty morfinu (Fortral, Dolsin – injekční roztok,
Fentanyl – transdermální náplast). Další opiodidní analgetika, která téměř nejsou
návyková, jsou například Tramal nebo Tralgit. Hlavní kontraindikací opioidů
je útlum dechového centra nebo závažné poruchy jater. Při předávkování opiody
lze použít Naloxon (Perlík, 2005, Lüllmann, 2007).
1.4.2 Hypnotika
Hypnotika jsou léky používající se k navození spánku. V nízkém dávkování
mají též anxiolytický účinek (platí pro benzodiazepiny).
Hypnotika můžeme rozdělit na hypnotika I.generace, kam patří barbituráty
(např. Phenaemal), které v dnešní době již nemají takové využití. Barbituráty
způsobují dechový útlum, útlum kardiovaskulárního systému a jsou návykové.
Hypnotika II.generace jsou benzodiazepiny, které působí také sedativně, tedy
uklidňují, uvolňují, zmírňují strach a navozují spánek. Výhodou benzodiazepinů
je, že v terapeutických dávkách neovlivňují vegetativní centra, což znamená téměř
nulové riziko zneužití benzodiazepinů k suicidiu, a jsou jen mírně návyková. Mezi
hlavní zástupce benzodiazepinů patří Dormicum a Midazolam (injekční roztok).
Další benzodiazepiny, které se používají hlavně jako anxiolytika jsou Neurol,
Xanax a Diazepam, který se užívá také jako antiepileptikum. III.generace
hypnotik jsou selektivní agonisté benzodiazepinových receptorů, kam řadíme
Hypnogen, Stilnox nebo Zopitin. Hypnotika III. generace by měla být vždy první
volbou při poruchách spánku (Perlík, 2005, Lüllmann, 2007).
20
Hlavní kontraindikace pro hypnotika jsou abúzus alkoholu nebo jiných
návykových látek, myastenia gravis (onemocnění postihující nervosvalový přenos,
tzn. oslabení volního pohybu, který je vykonáván příčně pruhovaným svalstvem),
syndrom spánkové apnoe, děti mladší 15ti let nebo užívání léků utlumujících
CNS, např. opioidních analgetik, anxiolytik, antidepresiv nebo antiepileptik.
1.4.3 Antibiotika
Antibiotika jsou léky proti bakteriálním infekcím, které můžou být úzkospektrá
(působí proti málo druhům bakterií) nebo širokospektrá (působí proti mnoho
druhům bakterií). Dělí se podle mechanismu ovlivnění cílových struktur
(např.: syntéza buněčné stěny, replikace DNA). Antibiotika je velice důležité
podávat s rozmyslem a s ohledem na celkový stav pacienta, místo vzniku infekce
a alergické reakci v minulosti (Perlík, 2005).
Mezi nejpoužívanější antibiotika řadíme peniciliny (Duomox, Amoxihexal,
Penbene, Amoksiklav, Augmentin nebo Megamox), které jsou vysoce účinné vůči
streptokokům nebo stafylokokům a mají nízkou toxicitu.
Další skupinou antibiotik jsou tetracykliny (Deoxymykoin, Doxybene,
Doxycyclin), které působí primárně bakteriostaticky (zabraňující růst bakterií)
a jsou širokospektré.
Cefalosporiny (Zinacef, Zinnat, Xorimax) jsou další skupinou, která
se též hojně používá díky malému množství vedlejších účinků a možné kombinaci
i s jinými antibiotiky.
Mezi makrolidy řadíme Rovamycine, Fromilid, Klacid a Clarithromycin-Teva,
které jsou velice účinné proti stafylokokům intracelulárním parazitům
(např.: Mycoplasma, Legionella, Chlamydia trachomatis).
Dalšími skupinami antibiotik jsou kombinace sulfonamidů a trimethoprimů
(Biseptol, Cotrimoxazol, Sumetrolim), linkosamidy (Dalacin) nebo chinolová
antibakteriální léčiva (Ofloxin, Ciphin, Ciplox, Ciprinol).
Mezi hlavní nežádoucí účinky antibiotik lze zařadit narušení střevní mikroflóry,
průjmy nebo alergické reakce.
21
Mezi nejčastější kontraindikace u antibiotik (liší se dle druhu, ale často jsou
podobné) řadíme těhotenství, kojení, alergie, infekční mononukleóza nebo těžší
porucha funkce jater.
1.4.4 Antiemetika
Antiemetika jsou léky používané k terapii nauzey a zvracení. Léky proti
zvracení podáváme pouze tehdy, známe-li příčinu zvracení, například při léčbě
cytostatiky a kardiotoniky, nebo k urychlení vyprázdnění žaludku před operací.
Pokud je nauzea způsobená psychicky nebo nemocí z pohybu (kinetóza), nelze
použít antiemetika zde uváděná, ale jiná antiemetika (např. Kinedryl nebo
Travel-Gum). Mezi starší antiemetika řadíme antagonisty dopaminových
receptorů. Hlavním zástupcem je metoklopramid (Degan). Antagonisté
serotoninových receptorů jsou novější antiemetika (Emeset, Novetron,
Ondasetron Sandoz, Setronon, Zofran). Jejich nežádoucími účinky jsou bolest
hlavy, zácpa nebo kožní vyrážky (Neuwirth, 1989).
1.4.5 Antihypertenziva
Antihypertenziva jsou léky, které používáme pro léčbu vysokého tlaku
(tzn. tlak opakovaně naměřený vyšší než 140/90 mmHg). Léků na vysoký tlak
je celá řada, diuretika (viz další kapitola), inhibitory ACE (angiotenzin
konvertujícího enzymu), beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů až po
centrálně působící látky. Antihypertenziva se nepoužívají pro léčbu příčiny
vysokého tlaku, ale na ovlivnění jeho symptomů (Neuwirth, 1989).
Mezi inhibitory ACE patří například Prestarium, Diroton nebo Ramil. Tyto
léky se též využivají při srdečním selhávání nebo akutním infarktu myokardu.
Nežádoucí účinky mohou být hypotenze po první dávce, zhoršení renálních funkcí
nebo kašel.
Blokátory kalciových kanálů se používají také k prevenci srdeční ischemie.
Řadíme sem například Isoptin nebo Lekoptin.
22
V poslední řadě sem patří centrálně působící látky. U těchto léků nehrozí
hypotenze při změně polohy (ortostatická hypotenze). Mezi zástupce patří
alfa-metyldopa (Dopegyt). K nežádoucím účinkům patří sedativní efekt, únava,
ospalost (Lüllmann, 2007).
1.4.6 Diuretika
Diuretika jsou léky zvyšující tvorbu moči na principu omezení zpětného
vstřebávání sodíku a chloridů v ledvinových kanálcích. Tím vedou k jejich
zvýšenému vylučování, což má za následek i zvýšené vylučování vody.
Se sodíkem se také vylučuje draslík. To patří k nežádoucím účinkům diuretik,
protože může dojít k hypokalémii (snížená hladina draslíku v krvi).
Diuretika lze rozdělit podle místa působení.
Diuretika působící v proximálním tubulu jsou inhibitory karboanhydrázy
(Diluran, Cosopt). Hlavní indikací těchto léků je terapie glaukomu. Mezi
nežádoucí účinky můžeme zařadit metabolickou acidózu, tvorbu ledvinových
kamenů nebo hypokalémie.
Další skupinou diuretik jsou ta, která působí v distálním tubulu – Thiazidiny
(Lorista, Moduretic, Ramipril). Používají se zejména při arteriální hypertenzi nebo
srdečním selhávání.
Dále to jsou diuretika působící v Henleově kličce - například furosemid (Furon,
Furorese, Furosemid-Slovakofarmaka).
Osmotická diuretika zvyšují vylučování vody a hlavní využití je u poruchy
renální hemodynamiky nebo při snížení intrakraniálního či nitroočního tlaku.
Nežádoucí účinky jsou bolesti hlavy, zvracení nebo dehydratace. Mezi hlavní
zástupce patří manitol.
Poslední skupinou jsou draslík šetřící diuretika, mezi které řadíme Verospiron
a Amilorid. Hlavním důvodem k indikaci bývá primární nebo sekundární
aldosteronismus (důsledek srdečního selhávání nebo jaterní cirhózy)
(Lüllmann, 2007).
23
1.5 Chyby při podávání léčivých přípravků
„Mezi běžné příčiny chyb v podání léků patří nepozornost, spěch, chyba
v označení léku, chyba v komunikaci, únava“ (Florence, 5/2009, s. 42).
V současné době se klade veliký důraz na efektivní předcházení vzniku
mimořádných událostí. „Mimořádnou událostí se nazývá jakákoliv událost,
při které došlo k pochybení během léčby, výkonu nebo procedury.“ (Škrla,
2008, s. 50) V České republice není doposud klasifikace mimořádných událostí
standardizována, tedy každé zdravotnické zařízení má možnost vytvořit si vlastní
systém. Efektivní strategie se nachází v zavedení „katalogu“ rizik, který spravuje
krizový manager. „Katalog“ rizik umožňuje, aby zdravotnické zařízení mělo
dostatečný přehled o možných hrozbách. „Pracovníci by měli vědět o typech a
příčínách chyb, aby je mohli snáze předvídat“ (Florence, 7-8/2007, s. 291).
Hlášení mimořádných událostí je důležité pro budoucí postup a předcházení
chyb, přesto jsou u nás v tomto systému zatím ještě obrovské nedostatky.
U tohoto systému se objevují určité bariéry, proč sestry, lékaři nebo jiní
zdravotničtí pracovníci chyby nehlásí. Jednou z bariér je nedůvěra k systému
hlášení, pocit ztráty času nebo nedostatek zpětné vazby. Sestry také může ovlivnit
neznalost systému hlášení, mohou mít strach z disiciplinárního postihu nebo
nemají důvěru ve schopnost managementu řešit problém. Velice důležité je také
přítomnost výhod, protože pokud sestry nebudou spatřovat v systému výhody,
bude jim chybět motivaci k hlášení chyb.
Nejčastější pochybení ve zdravotnických zařízeních vzniká v důsledku chybné
diagnózy a nesprávné léčby (40%) a medikačních chyb (28%) (Škrla, 2008).
1.5.1 Ošetřovatelství a pochybení
Dříve se bral větší důraz na lékaře a jejich chyby, kterých se dopouštějí.
Vzhledem k tomu, že sestry jsou nejpočetnější skupinou ve zdravotnických
zařízeních a i ony se mohou chyb dopouštět, je nutné, abychom na ně mysleli
a napomáhali jim edukací a motivací k systému hlášení chyb.
24
Druhým největším problémem v pochybeních jsou medikační chyby. Jelikož
sestry se podílejí značnou částí na procesu podávání léků, je důležité se snažit
chyby v této oblasti odstraňovat. Již při předepisování medikace lékařem může
dojít k chybám, přesto by zkušená sestra mohla mnohdy chybu rozpoznat
a upozornit lékaře. K dalším chybám může dojít při přípravě léků nebo při jeho
podávání .
1.5.2 Příčiny chyb ze strany sestry
Medikační chyby ze strany sester vznikají často z důvodu chybné identifikace
pacienta. Sestra by měla mít na paměti, že by si u pacienta neměla ověřovat jeho
totožnost dotazem „Jste pan Novák?“, ale naopak „Jak se jmenujete?“. Následně
by měla ještě zkontrolovat identifikační štítek pacienta. Chyby mohou být také
způsobeny nepozorností, přílišnou sebedůvěrou, nebo neznalostí terapeutických
dávek léků a jejich vedlejších účinků. Někdy je pochybení způsobeno podáním
léku v nesprávnou dobu nebo dokonce nepodáním léku (Škrla, 2008).
Velmi důležitou roli také hraje komunikace a správné vedené dokomuntace.
Nejde jen o komunikaci s pacientem, která je přesto velice důležitá, například
při odběru anamnézy, ale i o komunikaci v ošetřovatelském týmu a mezi lékaři
a sestrami. Neefektivní komunikace se podílí na chybách vzniklých v důsledku
nekvalitní verbální, telefonické nebo písemné komunikaci. Lékařské ordinace
v souvislosti s pochybením mohou být opožděné, opomenuté nebo chybně
interpretované (Škrla, 2008).
Sestry se nejčastějí dopouštějí základních chyb, které mohou vést k pochybení.
Lze sem zařadit předčasný zápis o podání léku, přestože ješte nebyl podán,
nevěnování dostatečné pozornosti dekurzům nebo chybějící zápis o reakci
pacienta na léčbu (Florence, 6/2007).
Předcházet chybám lze nejlépe díky elektronické preskripci, elektronickou
identifikací pacienta, dvojitou kontrolou a pravidelným školením (Florence
5/2009).
25
Praktická část
2 Cíle práce a hypotézy
2.1 Cíle práce
Cíl 1. Zjistit, zda sestry znají své kompetence při podávání léků.
Cíl 2. Zmapovat plnění ordinací sestrou.
Cíl 3. Zjistit, zda sestry chybují při podávání léků.
Cíl 4. Zjistit, zda sestry kontrolují působení a užívání léku před nebo po jídle.
Cíl 5. Zaměřit se na farmakologické znalosti sester.
2.2 Hypotézy
Hypotéza 1. Všeobecné sestry znají své kompetence při podávání léků.
Hypotéza 2. Všeobecné sestry při podávání léků chybují, ale nehlásí to.
Hypotéza 3. Všeobecné sestry mají dobré znalosti v oboru farmakologie.
Hypotéza 4. Všeobecné sestry nekontrolují u pacientů působení léků.
26
3 Metodika práce
3.1 Zdroje odborných poznatků
Odborné poznatky, které jsem čerpala pro svou práci, byly získány z odborné
literatury, odborných časopisů vztahující se k danému tématu, české odborné
rešerše, bakalářských prací, přednášek a stáží během vysokoškolského studia.
Z informačních pramenů byl použit Katalog Národní lékařské knihovny Praha,
Centrální katalog Univerzity Karlovy v Praze, databáse Theses.cz, Rozcestník
knihoven v ČR a internetový vyhledávač Google.
Dalším zdrojem odborných informací o dané problematice byly staniční
a vrchní sestry oddělení, kde jsem prováděla výzkumné šetření.
3.2 Charakteristika souboru respondentů
Pro dané výzkumné šetření byly vybrány cíleně čtyři druhy standardních
oddělení. Část šetření byla prováděna na interním, chirurgickém
a geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze se souhlasem
náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Mgr. Lenky Hejzlarové. Zbylá
část dotazníků byla rozdána na psychiatrické oddělení Všeobecné fakultní
nemocnice v Praze se souhlasem náměstkyně pro nelékařská zdravotnická
povolání Mgr. Dity Svobodové.
Po předcházející domluvě s hlavní a vrchní sestrou byly osloveny všeobecné
sestry z výše uvedených oddělení. Pro dotazníkové šetření nebyla stanovena
žádná kritéria pro výběr sester.
3.3 Užitá metoda šetření
Praktická část této práce byla pojata formou kvantitativního výzkumu,
při kterém byla použita metoda sběru dat prostřednictvím dotazníků (použitý
dotazník viz příloha 1).
27
Dotazník byl sestaven dle cílů s pomocí Mgr. Moniky Hošťálkové. Dotazník
obsahuje 19 položek, které jsou rozděleny do čtyř částí (A, B, C a D). Jednotlivé
části jsou rozdělené tak, aby směřovaly k jednotlivým cílům.
V úvodu dotazníku je průvodní pasáž, která potvrzuje zaručení anonymity
sester a definuje účel výzkumného šetření. Dále následujé část A s položkami
týkající se identifikačních údajů. Následují části B, C a D s otázkami zjišťovacími.
V dotazníku byly použity otázky otevřené, kdy sestry nevybíraly žádně
předdefinované odpovědi, ale odpovídaly vlastními slovy. Tyto otázky měly
za účel zjistit farmakologické znalosti sester. Dále byly použity otázky
uzavřené dichotomické, které nabízí sestrám jednoduchou možnost odpovědi
(např.: ano - ne). Další typy otázek, které byly použity při tvorbě dotazníku, byly
otázky uzavřené trichotomické (např.: ano – ne – nevím) a vícehodnotové, které
nabízejí více možných variant odpovědí. Dotazník obsahuje i otázky polouzavřené,
kdy je respondentovi nabídnuto několik variant odpovědí a k tomu je přidána
úniková varianta (např.: „jiné...“).
Rozdělení dotazníku:
1. část dotazníku, část A, zjišťuje základní identifikační údaje
(v dotazníku položky 1 - 4)
2. část dotazníku, část B, obsahuje otázky vztahující se k cíli č. 1,
které zjišťují, zda znají sestry své kompetence (v dotazníku
položky 5 - 7)
3. část dotazníku, část C, je tvořena 5 položkami směřujícím k cíli
č. 2 (v dotazníku položky 8, 9, 11 a 12) a č. 3 (v dotazníku
položka 10), které dávají informace, jak probíhá plnění ordinací
sestrou a zda sestry chybují
4. část dotazníku, část D, obsahuje 7 položek patřících k cíli č. 4
(v dotazníku položka 13 a 14), č. 5 (v dotazníku položka 15 - 18)
a č. 2 (v dotazníku položka 19) mapující působení léků
a farmakologické znalosti sester
28
3.4 Organizace dotazníkového šetření
Samotnému výzkumu předcházel pilotní výzkum (šetření), na jehož základě
byly provedeny drobné změny v dotazníku; následovala vlastní realizace
dotazníkového šetření.
Výzkumné šetření probíhalo na odděleních po dohodě s hlavními sestrami,
které na základě žádosti a po prostudování dotazníku udělily písemný souhlas
k výzkumu (viz příloha 5, 6, 7 a 8).
V průběhu prosince 2010 a ledna 2011 byly dotazníky rozdány vrchním
sestrám daných odděleních. Vrchní sestry byly seznámeny s cílem dotazníku
a anonymitě. K sestrám se dotazníky dostaly prostřednictvím vrchní nebo staniční
sestry.
Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, 30 na každé oddělení. Z celkového počtu
se vrátilo 108 dotazníků, což je 90% návratnosti. Dotazníky, které byly neúplně
vyplněny, nebyly použity, bylo jich 8. Pro výsledky výzkumu bylo zpracováno
100 (100 %) dotazníků.
3.5 Zpracování výsledků výzkumného šetření
Sběr dat trval dva měsíce a následné zpracování probíhalo ručně do četnostních
tabulek pomocí daných vzorců. Data jsou vyjádřena absolutní a relativní četností.
Relativní četnost je zpracována pomocí sloupcových grafů a výsledky jsou
zaokrouhleny na dvě desetinná místa.
Relativní četnost byla získána matematickou řadou:
fi = ni/N
fi – relativní četnost (vyjádřena v %)
ni – absolutní četnost
N – celková četnost
Pro výpočty, tvorbu grafů a tabulek byl použit tabulkový procesor Microsoft
Office Excel 2007 a textový editor Microsoft Office Word 2007 operačního
systému Windows XP.
29
4 Interpretace dat
4.1 Identifikační údaje
Položka v dotazníku č. 1 - Druh oddělení
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných sester pracuje 30 (30,00 %)
sester na chirurgickém oddělení, 27 (27,00 %) sester na geriatrickém oddělení,
24 (24,00 %) sester na interním oddělení a 19 (19,00 %) sester na psychiatrickém
oddělení.
Viz tabulka a graf č. 1.
Tabulka č. 1 - Druh oddělení
Druh oddělení ni fi
Chirurgické 30 30,00 %
Geriatrické 27 27,00 %
Interní 24 24,00 %
Psychiatrické 19 19,00 %
N 100 100,00 %
Graf č.1 - Druh oddělení
30
Položka v dotazníku č. 2 – Délka praxe
Nejdelší praxi 10 a více let uvedlo 34 (34,00 %) sester z celkového počtu.
18 (18,00 %) sester pracuje v oboru 5–10 let, 34 (34,00 %) sester je v praxi 2–5
let a 0–2 roky v praxi je pouze 14 (14,00 %) dotazovaných sester.
Odpovídalo 100 (100,00 %) oslovených respondentů.
Viz tabulka a graf č. 2.
Tabulka č. 2 - Délka praxe
Délka praxe ni fi
0-2 roky 14 14,00 %
2-5 let 34 34,00 %
5-10 let 18 18,00 %
10 a více let 34 34,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 2 - Délka praxe
31
Položka v dotazníku č. 3 – Nejvyšší dosažené vzdělání
Středoškolské vzdělání (maturita) dokončilo 74 (74,00 %) respondentů. Vyšší
odborné vzdělání (DiS) uvedlo 8 (8,00 %) dotazovaných respondentů.
Vysokoškolské vzdělání s titulem „Bc.“ mělo 15 (15,00 %) sester
a vysokoškolské vzdělání s titulem „Mgr.“ měla pouze 1 (1%) sestra. Jiné nejvyšší
dosažené vzdělání uvedly pouze 2 (2,00 %) sestry. U jiného vzdělání se vždy
jednalo o specializaci.
Z celkového počtu 100 (100,00 %) oslovených respondentů.
Viz tabulka a graf č. 3.
Tabulka č. 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání
Vzdělání ni fi
Středoškolské 74 74,00 %
Vyšší odborné 8 8,00 %
Vysokoškolské (Bc.) 15 15,00 %
Vysokoškolské (Mgr.) 1 1,00 %
Jiné 2 2,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání
32
Položka v dotazníku č. 4 – Osvědčení k výkonu povolání bez odborného
dohledu dle zákona 96/2004 Sb.
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných sester mělo osvědčení
k výkonu povolání bez odborného dohledu dle zákona 96/2004 Sb. o podmínkách
získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických
povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče
79 (79,00 %) sester. 21 sester (21,00 %) toto osvědčení nemělo.
Viz graf č. 4.
Graf č. 4 - Osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu
dle zákona 96/2004 Sb.
33
4.2 Interpretace dat k cíli č.1
Položka v dotazníku č. 5 – Znalost vyhlášky určující kompetence sester
Vyhlášku 424/2004 Sb., která určuje kompetence sester, zná pouze
26 (26,00 %) dotazovaných respondentek. 74 (74,00 %) sester vyhlášku, která
určuje jejich kompetence, nezná nebo v dotazníku uvedly chybné číslo vyhlášky.
Celkem odpovídalo 100 (100,00 %) všeobecných sester.
Viz graf č. 5.
Graf č. 5 - Znalost vyhlášky určující kompetence sester
34
Položka v dotazníku č. 6 – Porušení kompetencí sestrou
Z celkového počtu 100 (100,00 %) respondentů neporušilo 53 (53,00 %) sester
své kompetence. 27 (27,00 %) sester si není vědomo, že by své kompetence
porušily. Pouze jednou porušily své kompetence 4 (4,00 %) sestry a vícekrát
porušilo své kompetence 16 (16,00 %) sester.
Viz tabulka č. 4 a graf č. 6.
Tabulka č. 4 - Porušení kompetencí sestrou
Odpověď ni fi
Ano, 1x 4 4,00 %
Ano, vícekrát 16 16,00 %
Ne 53 53,00 %
Nevím 27 27,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 6 - Porušení kompetencí sestrou
35
Položka v dotazníku č. 7 – Standardy na oddělení
Na dotaz, zda jsou na oddělení, kde dotazované sestry pracují standardy,
odpovědělo 98 (98,00 %) sester, že standardy mají. Pouze 2 (2,00 %) sestry
odpověděly, že neví, zda standardy na oddělení jsou. Žádná (0,00 %) sestra
neuvedla, že by standardy na oddělení nebyly.
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných všeobecných sester.
Viz tabulka č. 5.
Tabulka č. 5 - Standardy na oddělení
Odpověď ni fi
Ano 98 98,00 %
Ne 0 0,00 %
Nevím 2 2,00 %
N 100 100,00 %
36
4.3 Interpretace dat k cíli č.2
Položka v dotazníku č. 8 – Čitelnost dokumentace
Velká část ze 100 (100,00 %) dotazovaných sester se někdy setkala
s nečitelnou ordinací v dokumentaci, bylo jich 80 (80,00 %). Menší část, tedy
20 (20,00 %) sester, se s nečitelnou ordinací v dokumentaci nesetkala.
Viz graf č. 7.
Graf č. 7 - Čitelnost dokumentace
37
Položka v dotazníku č. 9 – Postup v případě nečitelné dokumentace
S nečitelnou ordinací se setkalo celkem 80 (100,00 %) dotazovaných sester.
Vetšina sester, které nemohly přečíst ordinaci, se zeptalo lékaře na její správné
znění, bylo jich 63 (78,00 %). Některé respondentky se zeptaly jiné sestry
ve službě a poté ještě lékaře, bylo jich 13 (16,00 %). Malá část sester se zeptala
pouze jiné sestry ve službě, tuto situaci uvedly 2 (3,00 %) sestry. Zbylé 2 (3,00 %)
sestry lék nepodaly vůbec.
Viz tabulka č. 6 a graf č. 8.
Tabulka č. 6 - Postup v případě nečitelné dokumentace
Odpověď ni fi
Zeptala jsem se lékaře 63 78,00%
Zeptala jsem se jiné sestry ve službě 2 3,00%Zeptala jsem se jiné sestry, později i lékaře 13 16,00%
Lék jsem nepodala 2 3,00%Podala jsem lék, o kterém jsem si myslela, že je to ten správný 0 0,00%
N 100 100,00%
38
Graf č. 8 - Postup v případě nečitelné dokumentace
39
Položka v dotazníku č. 11 – Podání léku bez ordinace lékaře
Celkem 34 (34,00 %) dotazovaných sester uvedlo, že lék bez písemné ordinace
lékaře nikdy nepodalo. Převážná část sester lék bez písemné ordinace alespoň
jednou podala, bylo jich 66 (66,00 %).
Z celkového počtu 100 (100,00 %) oslovených respondentů.
Viz graf č. 9.
Graf č. 9 - Podání léku bez ordinace lékaře
40
Položka v dotazníku č. 12 - Lék bez ordinace lékaře
Z celkového počtu dotazovaných sester uvedlo 66 (100,00 %), že podaly lék
bez písemné ordinace. Většinou se tak dělo při telefonické oridnaci lékaře, který
lék zapsal do dokumentace později: bylo to u 61 (92,00 %) sester. Telefonická
ordinace bez pozdějšího zapsání do dokumentace se neuskutečnila v žádném
případě. Zbylá část sester podala lék na základě svého rozhodnutí a lék nebyl
zapsán ani později. Takhle postupovalo jen 5 (8,00 %) sester.
Viz tabulka č. 7 a graf č. 10.
Tabulka č. 7 - Lék bez ordinace lékaře
Odpověď ni fi
Na základě svého rozhodnutí a bez zapsání 5 8,00 %Telefonická ordinace s pozdějším zapsáním 61 92,00 %
Telefonická ordinace bez zapsání 0 0,00 %
Jiné 0 0,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 10 - Lék bez ordinace lékaře
41
Položka v dotazníku č. 19 – Příprava léků
Sestry připravují nejčastěji léky na pokojích pacientů a ihned je podávájí.
Takto připravuje léky 42 (42,00 %) sester. Druhý nejčastější způsob je příprava
do lékovek na sesterně a následné roznášení pacientům. Tento způsob zvolilo
39 (39,00 %) sester. Nejméně častým způsobem přípravy je na sesterně, kde
se léky i podávájí. Tento způsob uvedlo 19 (19,00 %) sester a je charakteristický
pro psychiatrické oddělení.
Celkem odpovídalo 100 (100,00 %) všeobecných sester.
Viz tabulka č. 8 a graf č. 11.
Tabulka č. 8 - Příprava léků
Odpověď ni fi
Na pokoji 42 42,00 %
Do lékovek 39 39,00 %
V pracovně 19 19,00 %
Jiné 0 0,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 11 - Příprava léků
42
4.4 Interpretace dat k cíli č.3
Položka v dotazníku č. 10 – Omylem podaný lék
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných respondentů odpovědělo
celkem 84 (84,00 %) sester, že špatný lék nikdy nepodaly nebo si toho nejsou
vědomy. Zbylých 16 (16,00 %) sester uvedlo, že špatný lék někdy podaly
a nahlásily to. Žádná (0,00 %) sestra neuvedla, že by nenahlásila podání chybného
léku.
Viz tabulka č. 9 a graf č. 12.
Tabulka č. 9 - Omylem podaný lék
Odpověď ni fi
Ano a nahlásila jsem to 16 16,00 %Ano, ale nenahlásila jsem to 0 0,00 %
Ne 84 84,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 12 - Omylem podaný lék
43
4.5 Interpretace dat k cíli č.4
Položka v dotazníku č. 13 – Dodržení doby podání léků
Na otázku, zda sestry dodržují u léků podávání před nebo po jídle, odpovědělo
z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných respondentů, že ano. Tuto
skutečnost uvedlo 68 (68,00 %) sester. 19 (19,00 %) sester odpovědělo,
že podávání před či po jídle dodržují pouze někdy. Zbylých 13 (13,00 %) sester
podávání léků v závislosti na jídle nedodržuje.
Viz graf č. 13.
Graf č. 13 - Dodržení doby podání léků
44
Položka v dotazníku č. 14 – Kontrola působení léku
Kontrolu působení léků provádí z celkového počtu 100 (100,00 %)
dotazovaných repondentů 60 (60,00 %) sester. Pouze v nutných případech
kontroluje účinky léků 37 (37,00 %) sester. Pouze 3 (3,00 %) sestry nekontrolují
působení léků vůbec (tuto skutečnostu uvedly dvě sestry z psychiatrického
oddělení a jedna sestra z chirurgického oddělení).
Viz tabulka č. 10 a graf č. 14.
Tabulka č. 10 - Kontrola působení léku
Odpověď ni fi
Ano 60 60,00 %
Ne 3 3,00 %
Jen v nutných případech 37 37,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 14 - Kontrola působení léku
45
4.6 Interpretace dat k cíli č.5
Položka v dotazníku č. 15 – Vědomostní tabulka
Vědomostní tabulku doplnilo správně 66 (66,00 %) dotazovaných sester.
34 (34,00 %) sester tabulku doplnilo chybně.
Celkem odpovídalo 100 (100,00 %) oslovených respondentů.
Viz tabulka č. 11 a graf č. 15.
Tabulka č. 11 - Vědomostní tabulka
Lék Léková skupina
TramalDopegytFuronZofran
antibiotikahypnotikaanxiolytika
Graf č. 15 - Vědomostní tabulka
46
Položka v dotazníku č. 16 – Kontraindikace u hypnotik
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných respondentů uvedlo chybné
kontraindikace u hypnotik 31 (31,00 %) sester. Zbylých 69 (69,00 %) uvedlo
alespoň jednu správnou odpověď.
Viz graf č. 16a.
Graf č. 16a - Kontraindikace u hypnotik
Graf č. 16b znázorňuje, jaký počet odpovědí sestry vypisovaly. Z celkového
počtu 61 (100,00 %) správných odpovědí uvedlo 31 (45,00 %) sester pouze jednu
odpověď, dvě odpovědi uvedlo 15 (22,00 %) sester, tři odpovědi uvedlo
10 (14,00 %) sester. Pouze 6 (8,00 %) sester uvedlo čtyři odpovědi, 4 (6,00 %)
sestry vypsaly pět odpovědí, 2 (2,00 %) sestry uvedly sedm odpovědí a nejvíce
odpovědí (osm) vypsaly 3 (3,00 %) sestry.
47
Graf č. 16b - Kontraindikace u hypnotik (počet vypsaných odpovědí)
Tabulka č. 12 zobrazuje počet opakování vybraných kontraindikací u hypnotik.
Spánková apnoe byla nejčastější odpověd (34 x) zvolená sestrami. Druhá
nejčastější odpověď byla gravidita (22 x ). Jaterní nedostatečnost byla uváděna
21 x a respirační nedostatečnost a alkohol bylo uváděno 20 x. Méně byla uváděna
laktace a alergie (14x) a také útlum CNS a děti a mladiství do 18 let (11x).
Myasthenia gravis byla uvedena pouze 6x a 2x uvedly sestry zvracení.
48
Tabulka č. 12 - Výčet uváděných kontraindikací u hypnotik
Odpověď ni fi
Spánková apnoe 33 21,02 %
Gravidita 22 14,01 %
Jaterní nedostatečnost 18 11,46 %
Respirační nedostatečnost 17 10,83 %
Alkohol 16 10,19 %
Laktace 13 8,28 %
Alergie 11 7,01 %
Útlum CNC 11 7,01 %
Děti do 18 let 9 5,73 %
Myasthenia gravis 5 3,18 %
Zvracení 2 1,27 %
N 157 100,00 %
49
Položka v dotazníku č. 17 – Nežádoucí účinky u Lexaurinu
Z celkového počtu 100 (100,00 %) dotazovaných respondentů uvedlo chybné
nežádoucí účinky 15 (15,00 %) sester. Většina sester uvedla alespoň jeden
správný nežádoucí účinek, bylo jich 85 (85,00 %).
Viz graf č. 17a.
Graf č. 17a - Nežádoucí účinky u Lexaurinu
Graf č. 17b podává informace o tom, jaký počet odpovědí sestry vypisovaly.
Z celkového počtu 85 (100,00 %) správných odpovědí uvedlo 28 (33,00 %) sester
pouze jednu správnou odpověď. Dvě odpovědi vypsalo 14 (16,00 %) sester
a tři odpovědi vyplnilo 11 (13,00 %) sester. 14 (16,00 %) sester vypsalo čtyři
odpovědi a pět odpovědí vyplnilo 7 (8,00 %) sester. Šest odpovědí dopsaly pouze
3 (4,00 %) sestry, ale sedm odpovědí uvedlo sester 6 (7,00 %). Nejvíce odpovědí
(čtrnáct) uvedly pouze 2 (3,00 %) sestry.
50
Graf č. 17b - Nežádoucí účinky u Lexaurinu (počet vypsaných odpovědí)
Tabulka č. 13 zobrazuje četnost různých nežádoucích účinku, které sestry
uváděly. Nejčastěji se objevovala únava (44 x), ospalost (42 x), závratě (37 x )
a zmatenost (28 x). Méně častěji vypisovaly sestry bolest hlavy (16 x), závislost
(14 x), poruchu řeči (13 x), vyrážku (12 x), poruchu soustředění (11 x), svalovou
slabost (11 x), ztrátu paměti (8x), poruchu chování (8 x) a halucinace (7x).
Minimálně sestry zmínily snížení libida (5 x), točení hlavy (5 x), poruchu
hybnosti (2 x) a poruchy spánku (2x).
51
Tabulka č. 13 - Výčet uváděných nežádoucích účinků u Lexaurinu
Odpověď ni fi
Únava 44 16,42 %
Ospalost 42 15,67 %
Závratě 37 13,81 %
Zmatenost 28 10,45 %
Bolest hlavy 16 5,97 %
Závislost 14 5,22 %
Poruchy řeči 13 4,85 %
Vyrážka 13 4,85 %
Porucha soustředění 12 4,48 %
Svalová slabost 11 4,10 %
Ztráta paměti 9 3,36 %
Porucha chování 8 2,99 %
Halucinace 7 2,61 %
Snížení libida 5 1,87 %
Točení hlavy 5 1,87 %
Porucha hybnosti 2 0,75 %
Sorucha spánku 2 0,75 %
N 268 100,00 %
52
Položka v dotazníku č. 18 – Alternativa při alergii na penicilin
Správnou odpověď Zinnat zvolilo 71 (71,00 %) dotazovaných sester. Další
nejčastější odpovědí byl Augmentin, tuto možnost zvolilo 21 (21,00 %) sester.
Duomox vybraly 4 (4,00 %) sestry a taktéž 4 (4,00 %) sestry vybraly Penbene.
Celkem odpovídalo 100 (100,00 %) oslovených všeobecných sester.
Viz tabulka č. 14 a graf č. 18.
Tabulka č. 14 - Alternativa při alergii na penicilin
Odpověď ni fi
Dumox 4 4,00 %
Penbene 4 4,00 %
Zinnat 71 71,00 %
Augmentin 21 21,00 %
N 100 100,00 %
Graf č. 18 - Alternativa při alergii na penicilin
53
4.7 Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza 1 - Všeobecné sestry znají své kompetence při podávání léků
K hypotéze č. 1 se v dotazníku vztahuje položka č. 5 – „Znáte vyhlášku, která
určuje Vaše kompetence?“
Odpověď na tuto otázku ukazuje, že vyhlášku určující kompetence nezná
převážná většina všeobecných sester, tedy 74,00 %.
Hypotéza č. 1 se zamítá.
Hypotéza 2 - Všeobecné sestry při podávání léků chybují, ale nehlásí to
K hypotéze č. 2 patří položka č. 10 – „Podala jste někdy omylem špatný lék?“
Výsledky vyhodnocení této položky ukázaly, že pokud sestry podaly chybný
lék, (16,00 % odpovědí), vždy danou skutečnost nahlásily.
Hypotéza č. 2 se zamítá.
Hypotéza 3 - Všeobecné sestry mají dobré znalosti v oboru farmakologie.
K následující hypotéze se vztahuje několik položek v dotazníku. Jedná
se o položky č. 15 – „Vědomostní tabulka“, č. 16 – „Jaké znáte kontraindikace
pro podání hypnotik?“, č. 17 – „Jaké možné nežádoucí účinky mohou nastat
u podání Lexaurinu?“ a č. 18 – „Které antibiotikum by bylo možné podat
u pacienta s alergií na penicilin?“
Pokud sestry odpovídaly na položky v dotazníku ve více než 70,00 % správně
můžeme považovat znalosti sester z oblasti farmakologie jako dobré.
Vědomostní tabulku v dotazníku vyplnilo 66,00 % sester správně.
Kontraindikace u hypnotik uvedlo 69,00 % sester a nežádoucí účinky Lexaurinu
znalo 85,00 %. Správnou alternativu při alergii na penicilinové antibiotikum
zvolilo 71,00 % sester. Z těchto výsledků nelze odvodit dobré farmakologické
znalosti, přestože dvě položky byly ve více než 70,00 % zodpovězeny správně.
Hypotéza č. 3 se zamítá.
54
Hypotéza 4 – Všeobecné sestry nekontrolují u pacientů působení léků.
Tuto hypotézu zodpovídá položka č. 14 - „Kontrolujete u pacientů po podání
léků jeho působení?“
Většina sester uvedla, že působení léku kontroluje, bylo jich 60,00 %. Kontrolu
účinků leků provádí pouze někdy 37,00 % sester.
Hypotézu č. 4 se zamítá.
55
Diskuse
Bakalářská práce je zaměřena na podávání léčivých přípravků sestrou
na standardním oddělení. Téma podávání léků je rozsáhlé a proto je zúženo pouze
na podávání léků per os. Práce zjišťuje, zda sestry znají své kompetence,
zda kontrolují působení léků, jejich úživání před nebo po jídle a zda sestry chybují.
Také je zaměřena na proces plnění ordinací a zjišťuje farmakologické znalosti
sester.
Celkem bylo použito 100 (100,00 %) dotazníků, které vyplňovaly všeobecné
sestry z interních, chirurgických, geriatrických a psychiatrických oddělení v Praze.
Důležitým faktorem, který může jistě ovlivnit všeobecné sestry při podávání
léků, je délka praxe a dosažené vzdělání. Sestry uvedly ve 34,00 %, že mají praxi
2-5 let. Stejný počet sester uvedlo praxi 10 a více let, 18,00 % sester uvedlo praxi
5-10 let. Pouhých 14,00 % mělo praxi kratší než 2 roky. U nejvyššího dosaženého
vzdělání jsme zjistili, že celých 74,00 % sester má pouze středoškolské vzdělní,
vyšší odborné vzdělání mělo pouze 8,00 % sester, vysokoškolské vzdělání
s titulem Bc. mělo 15,00 % sester a titul Mgr. uvedlo pouze 1,00 % sester.
Část výzkumu byla věnována kompetencím sester dle vyhlášky 424/2004 Sb.,
přičemž tuto vyhlášku znalo pouhých 26,00 % sester. Převážná část
(74,00 % sester) uvedla, že vyhlášku, která určuje jejich kompetence, nezná, nebo
uváděla chybné číslo vyhlášky. Sestry často uváděly chybně zákon č. 96/2004 Sb.,
o nelékařských zdravotnických povolání. Dle výzkumu provédeného Kotlárovou
vyplývá, že 77,50 % sester nezná obsah vyhlášky 424/2004 Sb. a pouze 52,50 %
sester si je bezpečně jistá, které činnosti spadají do jejich kompetencí. Podobný
výzkum provedla dříve Kotlárová (2008), přesto nelze ani nyní konstatovat,
že by došlo ke zlepšení znalostí sester týkajících kompetencí určených vyhláškou.
Prozkoumáním této oblasti jsme splnili cíl č. 1 - Zjistit, zda sestry znají své
kompetence při podávání léků.
56
Dále nás v oblasti kompetencí sester zajímalo, zda sestry své kompetence
někdy porušily. Celkem 53,00 % sester uvedlo, že své kompetence neporušilo,
i přesto, že vyhlášku určující kompetence znalo pouhých 26,00 % sester. Menší
část (27,00 % sester) si nebyla vědoma, že by kompetence někdy porušila,
omezený počet (4,00 % sester) uvedl, že své kompetence porušily pouze jednou.
Vícekrát porušilo své kompetence 16,00 % sester. Kotlárová (2008) zjistila, že
95,00 % sester bývá pověřována lékařem k činnostem, k nimž není dostatečně
kvalifikovaná. Z následujících výsledků vyplývá, že sestry své kompetence
porušují, nejčastěji na podnět lékaře: často si toho ani nemusejí být vinou
nedostatečných znalostí vědomy.
Další část výzkumného šetření byla zaměřena na proces plnění ordinací
a na chybování sester, přičemž jsme se snažili splnit cíl č. 2 - Zmapovat plnění
ordinací sestrou a cíl č. 3 - Zjistit, zda sestry chybují při podávání léků.
Na chybování při podávání léků se značnou částí podílí čitelnost ordinace,
proto jsme se v dotazníku také zaměřili na tuto oblast. Převážná většina sester
(80,00 %) se s nečitelnou dokumentací alespoň jednou setkala. Zbylá část
(20,00 % sester) se s nečitlelnou ordinací nikdy nesetkala. Pokud se sestry
s nečitelnou ordinací setkaly, zajímalo nás, jaký byl jejich následný postup
při plnění takové ordinace. Převážná část sester se zeptala lékaře na správné znění
ordinace nebo jiné sestry ve službě.
Nedávný výzkum zaměřený na přípravu a podávání léků rukou či nástrojem
ukázal, že s nečitelnou ordinací se setkalo 8 sester z celkového počtu 12, přičemž
nečitelnou ordinaci konzultovaly nejčastěji s lékařem. Méně často s jinou sestrou
(Šebendová, 2009). Tyto výsledky poukazují na četnost nečitelných ordinací,
kterým by se mělo snažit předcházet: „Nečitelnost je jednou z nejčastějších výtek
uváděných soudními znalci při vypracování znaleckých posudků a výtek
kontrolních orgánů a odůvodněním, že nečitelnost zejména ordinací vede k
pochybení, jejichž následky pro pacienta mohou být velmi závažné“ (Vondráček,
2008, s.16).
Na chybování při podávání léků se také podílí podání léku bez písemné
ordinace lékaře. Většina sester alespoň jednou nějaký lék bez písemné ordinace
57
podala, bylo jich 66,00 %. V situaci, kdy sestry podaly lék bez písemné ordinace,
nás zajímalo o jaký lék se jedná. Nejčastěji byla uváděna analgetika (Paralen,
Ibalgin, Novalgin, Tramal), antiemetika (Torecan, Degan), antihypertenziva
(Tenormin) a hypnotika (Diazepam). Pouze výjimečně některé sestry uvedly
anxiolytika (Lexaurin) a diuretika (Furosemid). Dále nás zajímalo, z jakého
důvodu podaly sestry lék bez písemné ordinace lékaře. Nejčastěji se jednalo o
telefonickou ordinaci s pozdějším zápisem do dokumentace a to v 92,00 %
případů. Část sester (8,00%) uvedla, že lék podala na základě svého rozhodnutí:
z tohoto souboru byly tři sestry byly z psychiatrického oddělení a šlo o lék Paralen,
dvě sestry byly z oddělení geriatrického, u jedné sestry šlo o Paralen, u druhé
o Lexaurin.
K pochybení při podávání léků může dojít velice lehce a podílí se na něm
mnoho faktorů. Oblast chyb při podávání léků je velice rozsáhlá, proto lze nyní
říci, že je též zpracovaná nedostatečně a je spíše zaměřena pouze na situaci, kdy
sestra podá chybný lék a zda si toho všimne či nevšimne. Oblast chybování by
bylo vhodnější zpracovat zcela samostatným výzkumným šetřením, nejlepší
metoda by byla pozorování.
Při výzkumu jsme přesto zjistili, že převážná část sester (84,00 %) se domnívá,
že nikdy špatný lék nepodala. Pokud se sestrám stalo, že podaly chybný lék, vždy
tuto skutečnost nahlásily, bylo jich 16,00 %. Skutečnost, že by chybný lék při
podání nenahlásily, neuvedla žádná sestra.
Každý lék je specifický tím, zda je lepší ho podávat před jídlem nebo po jídle;
v závislosti na jídle se může lišit jeho účinnost nebo také výskyt nežádoucích
účinků. Je možné předpokládat, že mnoho sester nepovažuje podávání léků
v závislosti na jídle za důležité, proto jsme se ve výzkumném šetření také zaměřili
na tuto skutečnost. Výsledky šetření v této oblasti ukazují, že 68,00 % sester
dodržuje podávání léků v závisloti na jídle. Jen někdy dodržuje podávání před
či po jídle 19,00 % sester a 13,00 % sester uvedlo, že toto nedodržuje.
Výsledky výzkumu zabývajícího se touto problematikou se mi nepodařilo
najít, není tedy možné provést srovnání, avšak bylo by dobré tuto oblast ještě
podrobněji prozkoumat metodou pozorování. Dle mých poznatků z praxe jsem
58
nezaznamenala, že by sestry rozlišovaly podávání léků v závislosti na jídle, pokud
se nejednalo o inzulín (lék snižující hladinu cukru v krvi, který se musí podat
bezprostředně před jídlem).
Dále jsme se zabývali kontrolou působení léků. 60,00 % sester působení léků
kontroluje, 37,00 % kontroluje účinky léků pouze někdy a 3,00 % sester uvedlo,
že působení nekontroluje vůbec. Sestry, které nekontrolují působnení léků vůbec,
byly z oddělení psychiatrického a chirurgického.
Šebendová (2009) ve své bakalářské práci též sleduje oblast kontroly působení
léků a dochází k závěrům, že pouze 2 sestry z 12 sledovaly působení léku, 2 sestry
sledovaly působení léku na základě ordinace lékaře a zbylých 8 sester účinky léků
nesledovalo. K těmto závěrům došla pozorováním a cíleným rozhovorem. V této
oblasti bych opět doporučila metodu pozorování nebo rozhovoru než metodu
dotazníkového šetření. Lze předpokládat, že uvedené výsledky v dotazníku
se mohou značně lišit od skutečnosti.
Informace, které jsme získali v této oblasti se vztahovaly k cíli 4 - Zjistit, zda
sestry kontrolují působení a užívání léku před nebo po jídle.
Při podávání léků plní sestry pouze ordinace lékaře, protože v České republice
sestry nemají definované žádné odborné kompetence, které by se týkaly podávání
léků na základě vlastního rozhodnutí. Podle mého názoru je velice důležité, aby
sestra měla dobré farmakologické znalosti. Z tohoto důvodu jsme do dotazníků
zařadili pár otázek, které měly zjistit, zda sestry tyto znalosti mají. Pro dotazník
byla vytvořena vědomostní tabulka, která uváděla příklady léků. Sestry měly
uvést k danému léku lékovou skupinu. Dále byly v tabulce lékové skupiny a sestry
měly uvést alespoň jednoho zástupce k dané skupině. Nejvíce sestry chybovaly
u léku Zofran, kde uváděly, že se jedná o antibiotikum. Také se často chybovalu
u léku Dopegyt. Správně vyplnilo tabulku 66,00 % dotazovaných sester, 34,00 %
vyplnilo tabulku chybně. Další otázka z farmakologie se týkala kontraindikací
u hypnotik. Velká část sester uvedla, alespoň jednu správnou odpověď, bylo jich
69,00 %. Nečastěji sestry uváděly jako možnou kontraindikaci spánkovou aponoe
a graviditu. Předposlední otázka týkající se farmakologických znalostí vyžadovala
vypsání nežádoucích účinku u Lexaurinu. Ve většině případů sestry uvedly
59
alespoň jednu správnou odpověď, bylo jich 85,00 %. Nežádoucí účinky, na které
si sestry vzpomněly nejčastěji, byly únava, ospalost a závratě. Poslední otázka
dotazníků vyžadovala po sestrách zvolení jednoho antibiotika, které by bylo
možné podat jako alternativu u pacientů s alergií na penicilin. Nabídnuté možnosti
byly Duomox, Penbene, Zinnat a Augmentin. Správnou odpověď Zinnat zvolilo
71,00 %, Augmentin uvedlo 21,00 % a se stejným počtem 4,00 % byl uváděn
Dumox a Penbene.
Farmakologickými znalostmi v oblasti účinků léků se okrajově zabývá ve své
práci Šebendová (2009). Dle výzkumného šetření došla k závěrům, že účinky
nejpoužívanějších léků zná 6 sester z 12. Další 4 sestry uvedly, že znalost účinků
léků je práce lékaře a zbylé 2 sestry účinky léků neznají z důvodu velkého
množství léků.
Výsledky šetření v této oblasti směřoval k cíli 5 - Zaměřit
se na farmakologické znalosti sester.
Výsledky výzkumného šetření neumožňují odpovědi sester ověřit,
zda se shodují se skutečností, zda sestry odpovídaly pravdivě. Lze předpokládat,
že skutečné výsledky by mohly být o něco horší.
60
Závěr
Tato bakalářská práce měla za cíl zmapovat znalost kompetencí sester, postup
při plnění ordinací, chyby při podávání léků, kontrolu působení a podávání léků
v závisloti na jídle a zhodnotit znalosti sester v oboru farmakologie.
Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry znají vyhlášku 424/2004 Sb.,
která určuje jejich kompetence. Zjistila jsem, že převážná většina sester (74,00 %)
tuto vyhlášku nezná, což může mít souvislost i s porušováním kompetencí. V řadě
případů si sestry vůbec neuvědomují, že provádějí činnosti mimo své kompetence.
Vhodným praktickým řešením pro zlepšení současného stavu by mohla být
edukace sester v oblasti jejich kompetencí prostřednictvím edukačních plakátů
nebo krátkých přednášek. Cíl č. 1 byl splněn.
Druhým cílem bylo zmapování plnění ordinací sestrou (čitelnost ordinací
a podávání léků bez ordinace lékaře). Výsledky ukázaly, že většina sester
(80,00 %) se setkala s nečitelnou ordinací. Přestože se sestry většinou zeptaly
lékaře na správné znění ordinace, zvyšuje se riziko vzniku chyby při podávání
léku. Z tohoto důvodu by bylo žádoucí postupně přejít od písemných ordinací
k tištěným, čímž by se zamezilo problémům s nečitelností. Další zjištěnou chybou
bylo plnění ordinací lékaře na základě telefonického příkazu. Ve všech případech
týkajících se telefonické ordinace byl lék vždy zapsán později. Přesto by sestry
na plnění telefonické ordinace neměly přistoupit. Cíl č. 2 byl splněn.
Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry při podávání léků chybují. Výsledky
šetření ukázaly, že sestry v malé míře chybují, avšak vždy tuto skutečnost nahlásí.
Procento, kdy došlo k chybě při podávání léků sice není veliké, ale bylo by dobré
ho minimalizovat. Cíl č. 3 byl splněn.
Čtvrtý cíl této práce byl zaměřen na kontrolu působení a podávání léků
v závislosti na jídle. Podle výsledků šetření kontorluje působení léků pouze část
sester (60,00 %). Podávání léků v závislosti na jídle rozlišuje o něco početnější
skupina sester (68,00 %). Otázka ovšem je, do jaké míry jsou tyto výsledky
srovnatelné se skutečností. Bylo by dobré sestry motivovat a naučit je být více
aktivní v kontrole působení léků. Cíl č. 4 byl splněn.
61
Posledním cílem bylo zaměřit se na farmakologické znalosti sester. Výsledky
nejsou ani špatné, ale ani dobré, ovšem je důležité zdůraznit, že šlo pouze
o základní vědomostní otázky. Bylo by žádoucí znalosti sester prohlubovat
například pomocí povinných školení nebo doplňkových kurzů v oblasti
farmakologie. Tuto situaci by mohl lépe vystihnout propracovanější výzkum se
složitějšími otázkami. Největší důraz na farmakologické znalosti by měl být
kladen v době studia na středních, vyšších či vysokých školách sester. Dále by
mohly nemocnice pořádat pro sestry kurzy s cílem zopakovat znalosti získané ve
školách, doplněné o zajímavosti a novinky v oboru farmakologie. Cíl č. 5 byl
splněn.
62
Seznam použité literatury
1. DOBROVODSKÁ, Libuše. Jak je možné minimalizovat chyby při
podávání léků?. Florence. 2009, 5, 5, s. 42-43. ISSN 1801-464X.
2. DRAHOŠ, Jan. Jak definovat chyby při podávání léků. Florence. 2007,
3, 6, s. 251-252. ISSN 1801-464X.
3. DRAHOŠ, Jan. Jak definovat chyby při podávání léků : (pokračování z
minulého čísla). Florence. 2007, 3, 7-8, s. 291. ISSN 1801-464X.
4. KELNAROVÁ , Jarmila, et al. Ošetřovatelství pro zdravotnické
asistenty – 2. ročník : 1.díl. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 180 s.
ISBN 978-80-247-3105-6.
5. KOTLÁROVÁ, Zuzana. Kompetence všeobecných sester, zákon versus
skutečnost. Brno, 2008. 67 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
6. KOZIER, Barbara; ERB, Glenora; OLIVIERI, Rita. Ošetrovateľstvo 2.
1. slov. vyd. Martin : Osveta, 1995. 1474 s. ISBN 80-217-0528-0.
7. LÜLLMANN, Heinz; MOHR, Klaus; HEIN, Lutz. Barevný atlas
farmakologie. Vyd. 3. české. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 372 s.
ISBN 978-80-247-1672-5.
8. MARX, David. Zajištění bezpečí pacientů při podávání léků. Florence.
2007, 3, 9, s. 355-356. ISSN 1801-464X.
63
9. MARX, David; DOSTÁL, Ondřej. Telefonické ordinace a ordinace
„dle potřeby“ a kvalita zdravotní péče. Sestra. 2005, 4, s. 20. Dostupný
také z WWW: http://www.zdn.cz/clanek/sestra/telefonicke-ordinace-a-
ordinace-dle-potreby-a-kvalita-zdravotni--298701 .
10. Medical Tribune Brevíř 2010. 19. vydání. Praha : Medical Tribune CZ,
s.r.o., 2010. 1251 s. ISBN 978-80-87135-21-1.
11. MIKŠOVÁ, Zdeňka, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.
auktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006.
248 s. ISBN 80-247-1442-6.
12. NEUWIRTH, Jiří. Klinická propedeutika. Vydání 2.
Praha 1 : Avicenum, 1989. 320 s. ISBN 08-012-89.
13. ONDŘICHOVÁ, Lucie. Sestry v USA vedou anestezii bezpečně. A ty
české?. Medical tribune. 07.02.2011. Dostupný také z WWW:
http://www.tribune.cz/clanek/21257-sestry-v-usa-vedou-anestezii-
bezpecne-a-ty-ceske .
14. PERLÍK, František. Základy farmakologie : klinická a speciální
farmakologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 190 s. ISBN 80-7262-
374-5.
15. ROSDAHL, CAROLINE BUNKER. Textbook of basic nursing. 6th ed.
Philadelphia : J. B. Lippincott, 1995. 1518 s. ISBN 0-397-55109-6.
16. ROSENFELD, Gary C.; LOOSE, David S. Pharmacology. 4th ed.
Philadelphia : Lippincott Williams & Wilkins, 2007. 372 s. ISBN 978-
0-7817-8074-2.
64
17. ROZSYPALOVÁ, Marie, et al. Ošetřovatelství II : pro 2. ročník
středních zdravotnických škol. Vyd. 1. Praha : Informatorium, 2002.
240 s. ISBN 80-86073-97-1.
18. ŠEBENDOVÁ, Jana. Příprava a podávání léků rukou či nástrojem.
České Budějovice, 2009. 58 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v
Českých Budějovicích.
19. ŠKRLA, Petr; ŠKRLOVÁ, Magda. Řízení rizik ve zdravotnických
zařízeních. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 200 s. ISBN
978-80-247-2616-8.
20. ŠPINAR, Jindřich. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd.
Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 256 s. ISBN 978-80-247-1822-4.
21. VONDRÁČEK, Lubomír; WIRTHOVÁ, Vlasta. Sestra a její
dokumentace. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 88 s. ISBN 978-
80-247-2763-9.
22. VYHLÁŠKA 424/2004 Sb. ze dne 30. června 2004, kterou se stanoví
činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
In SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2004.
Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdr
oj=sb04424 .
23. WALTERS-VAŇKOVÁ, Helena. Podávání léků je v USA
věda. Medical tribune. 2007, 3, 25, s. A14. ISSN 1214-8911.
65
24. ZÁKON 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých
souvisejících zákonů.
Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb03269&c
d=76&typ=r .
66
Seznam tabulek a grafů
Tabulka č. 1 - Druh oddělení
Tabulka č. 2 - Délka praxe
Tabulka č. 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání
Tabulka č. 4 - Porušení kompetencí sestrou
Tabulka č. 5 - Standardy na oddělení
Tabulka č. 6 - Postup v případě nečitelné dokumentace
Tabulka č. 7 - Lék bez ordinace lékaře
Tabulka č. 8 - Příprava léků
Tabulka č. 9 - Omylem podaný lék
Tabulka č. 10 - Kontrola působení léku
Tabulka č. 11 - Vědomostní tabulka
Tabulka č. 12 - Výčet uváděných kontraindikací u hypnotik
Tabulka č. 13 - Výčet uváděných nežádoucích účinků u Lexaurinu
Tabulka č. 14 - Alternativa při alergii na penicilin
Graf č.1 - Druh oddělení
Graf č. 2 - Délka praxe
Graf č. 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání
Graf č. 4 - Osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu dle
zákona 96/2004 Sb.
Graf č. 5 - Znalost vyhlášky určující kompetence sester
Graf č. 6 - Porušení kompetencí sestrou
Graf č. 7 - Čitelnost dokumentace
Graf č. 8 - Postup v případě nečitelné dokumentace
Graf č. 9 - Podání léku bez ordinace lékaře
Graf č. 10 - Lék bez ordinace lékaře
Graf č. 11 - Příprava léků
67
Graf č. 12 - Omylem podaný lék
Graf č. 13 - Dodržení doby podání léků
Graf č. 14 - Kontrola působení léku
Graf č. 15 - Vědomostní tabulka
Graf č. 16a - Kontraindikace u hypnotik
Graf č. 16b - Kontraindikace u hypnotik (počet vypsaných odpovědí)
Graf č. 17a - Nežádoucí účinky u Lexaurinu
Graf č. 17b - Nežádoucí účinky u Lexaurinu (počet vypsaných odpovědí)
Graf č. 18 - Alternativa při alergii na penicilin
68
Přílohy
Příloha 1: Dotazník
Příloha 2: Chyby při podávání léků: možné příčiny a navrhovaná opatření
Příloha 3: Kategorie chyb při podávání léčiv
Příloha 4: „Pište čitelně“
Příloha 5: Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
Příloha 6: Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
Příloha 7: Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
Příloha 8: Žádost o umožnění dotazníkové akce pro VFN
Příloha 9: Prohlášení zájemce o nahlédnutí do závěrečné práce
69
Příloha č. 1
Dotazník
DOTAZNÍK PRO ZDRAVOTNÍ SESTRY
Dobrý den,jmenuji se Tereza Fuková, jsem studentka 1.lékařské fakulty a chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Podávání léčivých přípravků sestrou na standardním oddělení“. Odpověď prosím zaškrtněte nebo doplňte.Děkuji Vám za spolupráci.
ČÁST A
1. Na jakém oddělení pracujete?
a) chirurgické oddělení
b) interní oddělení
c) LDN
d) psychiatrické oddělení
2. Kolik let máte praxe?
a) 0 – 2 roky
b) 2 – 5 let
c) 5 – 10 let
d) 10 a více
3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
a) SZŠ
b) VZŠ
c) VŠ – Bc.
d) VŠ – Mgr.
e) jiné ......................................................
4. Máte osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu dle
zákona 96/2004 Sb.?
a) ano
b) ne
70
ČÁST B
5. Znáte vyhlášku, která určuje Vaše kompetence?
a) ano (prosím dopište)
................................................................................................................
b) ne
6. Porušila jste někdy Vaše kompetence?
a) ano, jednou
b) ano, více než jednou
c) ne
d) nevím
7. Máte na Vašem oddělení standardy?
a) ano
b) ne
c) nevím
ČÁST C
8. Stalo se Vám někdy, že ordinace v dokumentaci nebyla čitelná?
a) ano (pokračujte otázkou č.9, č.10 atd.)
b) ne (vynechte otázku č.9 a pokračujte v otázce č.10, 11 atd.)
9. Jak jste postupovala u nečitelné ordinace?
a) zeptala jsem se lékaře
b) zeptala jsem se jiné sestry ve službě
c) zeptala jsem se jiné sestry, později i lékaře
d) podala jsem lék, o kterém jsem si myslela, že je to ten správný
e) lék jsem nepodala
10. Podala jste někdy omylem špatný lék?
a) ano a nahlásila jsem to
b) ano, ale nenahlásila jsem to
c) ne
71
11. Podala jste někdy lék bez písemné ordinace lékaře?
a) ano (prosím dopište jaký)
.......................................................................................................................
..................................................................................................
(pokračujte v otázce č. 12, č.13 atd.)
b) ne (vynechte otázku č.12 a pokračujte v otázce č. 13, 14 atd.)
12. Lék bez ordinace lékaře:
a) jsem podala na základě svého rozhodnutí a nezapsala do dokumentace
b) jsem podala po telefonické domluvě s lékařem, který lék zapsal později
c) jsem podala po telefonické domluvě s lékařem, který lék ale už nezapsal
d) jiné (prosím dopište)
............................................................................................................
ČÁST D
13. Dodržujete u každého léku podávání před/po jídle?
a) ano
b) ne
c) jen někdy
14. Kontrolujete u pacientů po podání léků jeho působení?
a) ano
b) ne
c) jen v nutných případech
15. Doplňte tabulku.
LÉK (tbl.) LÉKOVÁ SKUPINATramalDopegytFuronZofran
antibiotikahypnotika
anxiolytika
16. Jaké znáte kontraindikace pro podání hypnotik?
Prosím dopište.............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
72
17. Jaké možné nežádoucí účinky mohou nastat u podání Lexaurinu?
Prosím dopište.............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................
18. Které antibiotikum by bylo možné podat u pacienta s alergií na penicilin?
a) Duomox
b) Penbene
c) Zinnat
d) Augmentin
19. Jakým způsobem připravujete léky?
a) léky připravuji na pokoji a hned podávám
b) léky připravuji v pracovně sester do označených lékovek a následně roznáším na
pokoj
c) léky připravuji i podávám v pracovně sester
d) jiný způsob (prosím dopište)...........................................................................................
73
Příloha č.2
Chyby při podávání léků: možné příčiny a navrhovaná opatření
Zdroj: Florence 5/2009, s. 42
74
Příloha č. 3
Kategorie chyb při podávání léčiv
Zdroj: Florence 6/2007, s. 251
75
Příloha č. 4
„Pište čitelně“
Zdroj: Škrla, 2008, s. 112
76
Příloha č. 5
Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
77
Příloha č. 6
Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
78
Příloha č. 7
Žádost o umožnění dotazníkové akce pro FTNsP
79
Příloha č. 8
Žádost o umožnění dotazníkové akce pro VFN
80
Příloha č. 9
Prohlášení zájemce o nahlédnutí do závěrečné práce
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařká fakulta
Kateřinská 32, Praha 2
Prohlášení zájemce o nahlédnutí
do závěrečné práce absolventa studijního programu
uskutečňovaného na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze
Jsem si vědom/a, že závěrečná práce je autorským dílem a že informace získané nahlédnutím do zpřístupněné závěrečné práce nemohou být použity k výdělečným účelům, ani nemohou být vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Byl/a jsem seznámen/a se skutečností, že si mohu pořizovat výpisy, opisy nebo kopie závěrečné práce, jsem však povinen/a s nimi nakládat jako s autorským dílem a zachovávat pravidla uvedená v předchozím odstavci.
Příjmení, jméno
(hůlkovým
písmem)
Číslo dokladutotožnostivypůjčitele (např. Op,
cestovní pas)
Signatura
závěrečné
práce
Datum Podpis