1 / 2005

Plavebn kanl BystrojeKaprov rybnky

Lun lesy

Impressum

Bulletin DEF je oficilnou publikciou Dunajskho environmentlneho fra (DEF).

Tento bulletin prispieva k poslaniu Dunajskho environmentlneho fra: Chrnirieku Dunaj spolu s jej prtokmi, ich biodiverzitu a prrodn zdroje prostrednc-tvom spoluprce vldneho a mimovldneho sektora a miestnych obyvateov pripresadzovan udratenho vyuvania prrodnch ekosystmov.

Bulletin DEF je rozirovan vetkm zujmovm skupinm. V elektronickej podobeje dostupn na internetovej strnke www.de-forum.org (v anglitine) a www.daphne.sk (aj v slovenine).

Viac informci zskate na adrese:Sekretarit DEF, Rytierska 2SK 841 10 BratislavaTel.: + 421 2 654 561 13, Fax: + 421 2 657 300 50E-mail: def@changenet.sk, web: www.de-forum.org

Editor: Milan Vogrin, milan.vogrin@guest.arnes.siPreklad slovenskej a eskej verzie: Michal Seb, Mirek HuskDesign: Marginalija, d.o.o., SlovinskoTypo: RWdesign, Slovensko

Nzory autorov lnkov nemusia vdy odra nzory DEF a editora.

Toto slo DEF Bulletinu vylo za podpory UNDP/GEF v rmci Dunajskhoregionlneho projektu a Eurpskej komisie.

DEF Bulletin 1 / 2005 3

V tomto sle njdete

EditorialBudcnos naich riekM. Vogrin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3

Chrnn lun oblast Gajna S. Bene . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4

Vstavba plavebnho kanlu Bystroje:Stala se ast veejnosti realitou?O. Dyakov a I. Studennikov . . . . . . . . .4

Eurpa a Spoloenstvo nezvislchttovD. Gercheva & M. Chrenko . . . . . . . . .5

Pe o eku Osam N. Miteva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6

Spolone pre rieku PrutP. Moisi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Ekologick centrum Zlatna Greda J. Sadikovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

Je kaon eky Tara zachrnn?S. Stevovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9

Riena koalcia v povod rieky Hornd. Szab . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10

Kaprov rybnky: pasce alebo toiskpre divok prrodu v Srbsku?M. Tucakov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

Ochrana dunajskch lunch lesov naSlovenskuM. Valentovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13

Projekt Lesn vla zachrnil rakanhoD.Vrtar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

Jsou dunajsk lun lesy opravduzzranou krajinou?K. Zsolt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14

lenovia DEF na Slovensku . . . . . . .17

lenovia DEF v esku . . . . . . . . . . . .17

Budcnos naich riekZdrav a prirodzen riene systmy s pre nsnevyhnutn. Poskytuj nm ekologick a eko-nomick vhody, monosti na rekreciu a mnohoinch pozitv. Viacer v sasnosti prebiehajcemanamentov opatrenia s vak zaloen naovplyvovan hydrologickho cyklu na loklnejrovni, ako aj na rovni celch povod. Tietoopatrenia zahaj protipovodov ochranu,regulciu tokov i zavlaovanie. Stavebn ininie-ri vybudovali tisce kilometrov kanlov a hrdzna usmernenie tokov pre potreby loveka, navysuenie mokrad, ktor brnia rozvoju obc a miest, a vystavali priehrady, ktor nm dod-vaj energiu. Viac ako 70% vekch eurpskychriek je stle intenzvne regulovanch. Vye 95%ninnch riek v Anglicku a Dnsku bolo uprave-nch kvli odvodneniu krajiny, prevencii zplav a pre navigciu. Tieto zsahy vystili do premenykrajiny na systm takmer rovnakch kanlov s neprirodzene strmmi brehmi a ochudobnen-mi biotopmi.

Podobn projekty sa uskutonili aj v povod Du-naja, nie vak iba na malch riekach v Alpch,ale aj na vekch riekach, ktor s vznamnmiprtokmi Dunaja, a, samozrejme, aj na samot-nom Dunaji. V dunajskej delte v sasnosti pre-bieha vstavba naviganho kanla, znmehopod nzvom Bystroje. Je vemi pravdepodobn,e stavba bude ma negatvny vplyv na cel deltuDunaja, ktor je v sasnosti rajom ohrozencha vzcnych druhov rastln a ivochov. Problmybiosfrickej rezervcie Delta Dunaja s podrob-ne opsan v lnku od Olega Dyakova a IgoraStudennikova. Ohrozen vak nie je iba samotnrieka, ale aj okolit zemie, pokryt prevanelunm lesom. Tento problm je rozobran v ln-ku Kempla Zsolta. Budeme nasledova krajinyako Anglicko a Dnsko? Verm, e meme njsaj in cestu, bliiu prrode, a poume sa z chb,ktor urobili t pred nami.

V Milan

asopis Dunajskho environmentlneho fra

4 DEF Bulletin 1 / 2005

Chrnn lun oblast Gajna

V roce 1990, kdy bylo v oblasti Gajna veSlavonii (vchodn st Chorvatska) vyhlao-vno chrnnho zem, se na zdejchlunch porostech pslo okolo 600 kusnepvodnho dobytka. Do dnen doby bylojeho mnostv zredukovno na jednu tetinu a oekv se dal rapidn pokles. Nyn bylvypracovn pln uvaujc o znovuzavedenpvodnch druh dobytka, kon a prasat.Program obnovy pvodnch chorvatskchplemen na lunch porostech oblasti Gajna (vpovod eky Sva) byl zahjen z dvodu za-chovn biologick diverzity tto lun oblasti.Pvodn druhy maj bt chovny pro hospo-dsk ely a krmeny pouze v dan lunoblasti. Krmivo pro dobytek nebude obsaho-vat insekticidy a herbicidy, co umon masuz tohoto dobytka zskat certifikt organic-kho pvodu a oznaen pvodn chorvatskmaso.

Dti ze zkladn koly v obci Oprisavci,nachzejc se v blzkosti tchto pastvin, se jiastn klidu tto chrnn oblasti v okoleky Sva v rmci tzv. Mezinrodnho dneklidu pobench oblast (InternationalCoastal Cleanup Day). Tyto dti tak sbraly asystematicky tdily rostlinn druhy z danoblasti. Tento projekt vedla Alma Kumbarize Zhebsk university.

Prodn hodnota oblasti Gajna je ohodnocenave zprv chorvatskho Sttnho stavu proochranu prody:

Oblast Gajna je spolu s oblastmi Lonjsko a Mokro jedinou pirozenou zplavovou ob-last v povod eky Sva v Chorvatsku. Kromtoho je tato oblast dleit kvli diverzitmokadnch stanovi a kvli znanmu v-skytu marsilky tylist (Marsilea quadrifolia)a jinch ohroench mokadnch rostlinnchdruh uvedench v Dodatku II (psn chr-nn druhy) Smrnice EU o stanovitch.Hodnotu krajiny dle zvyuje tradin paste-vectv a jej potencil pro ochranu ohroenchpvodnch plemen hospodskch zvat.

Simo Bene, ekologick organizaceBrodsko ekoloko drutvo, Chorvatsko

E-mail: brodsko.ekolosko.drustvo@sb.htnet.hr

Vstavba plavebnho kanluBystroje: Stala se astveejnosti realitou?

Zahjen vstavby plavebnho kanlu ve vtviBystroje delty Dunaje je neobyejn kon-troverzn zleitost v dsledku existencevelmi rozdlnch nzor na vliv tohoto kanluna ivotn prosted danho regionu a ob-zvlt na jeho mon vliv na Dunajskoubiosferickou rezervaci. Ekologick a vdeckkomunita se roztpila na dv sti na ty,kte tento projekt a zpsob jeho implemen-tace kritizuj, a na ty, kte vstavbu kanluBystroje podporuj.

Nejvlivnj opozin skupinou je Ukrajinskkoalice pro divokou produ, kter m vyhra-nn postoj na vstavbu tohoto kanlu.

Vznamnm prvkem v kampani proti projektuBystroje se stala ast organizace Ekopravoze Lvova, kter se specializuje na environ-mentln prvo. Tato organizace se soud s ukrajinskou vldou ohledn neleglnch

asopis Dunajskho environmentlneho fra

sttnch rozhodnut uinnch v souvislosti s vstavbou kanlu Bystroje.

Dal ekologick skupina Peengs velicepomohla nai kampani tm, e poskytla veej-nosti pstup k informacm o diskusch o v-stavb kanlu Bystroje, vetn tch, kterbyly v rozporu s oficiln linii vytrubovanouukrajinskm ministerstvem dopravy.

Velmi oceujeme postoj mezinrodnho spo-leenstv. Mezinrodn organizace, jako nap-klad WWF (Svtov fond na ochranu prody),Greenpeace a DEF (Dunajsk environmen-tln frum) protestovaly proti poruovnmezinrodnho environmentlnho prva zestrany ukrajinsk vldy. Vce ne 50 000 lid aorganizac z 90 zem svta podepsalo v obdobmezi kvtnem a listopadem 2004 petici Za-chrate deltu Dunaje! tato petice je tak k dispozici na webovch strnkch www.petitiononline.com/RomDelta/petition.html.

Existuj vak tak organizace, kter aktivnpodporuj vstavbu kanlu Bystroje. Jejich ar-gumentace je nsledujc:

! Existuje vyuvn delt ek pro ekonomickely a pro vodn cesty napklad v Ka-nad, USA, Velk Britnii, Rusku, Litv a Polsku a to bez vznamnch kod naivotnm prosted.

! Vstavba dopravn infrastruktury a splav-ovac procesy hraj kritickou roli proekonomickou obnovu ukrajinsk sti du-najskho regionu.

! Rumunsk monopol nad vodnmi cestamiz Dunaje do ernho moe kod ukrajin-skm zjmm.

Nezvisl hodnocen dopad vstavby kanluBystroje na ivotn prosted jet nebylo pro-vedeno. Naproti tomu hodnocen ekonomickstrnky danho projektu provdn ukrajin-skmi experty se ukzala bt velice kontro-verznmi.

Ekologick komunita na Ukrajin i v zahraninyn zamuje svou pozornost na nezvisl

ohodnocen vlivu projektu na ivotn prostedoblasti dolnho Dunaje, kter by zahrnovalo i nzory zahraninch expert a kter by do-drovalo ustanoven patinch zkon. Rov-n byl zahjen dialog mezi ekologickou ko-munitou a sttn spolenost Delta Lozman,odpovdnou za vstavbu kanlu Bystroje.

Po prezidentskch volbch v Rumunsku a naUkrajin v roce 2004 prezidenti obou zemdemonstrovali ochotu hledat een mnohaspornch bod, kter ovlivuj jejich vzjem-n vztahy. Vstavba plavebnho kanlu Bys-troje je jednm z nich.

Oleg Dyakov a Igor StudennikovCentre for Regional Studies, Odsa,

Ukrajina, E-mail: utsc@te.net.ua

Eurpa a Spoloenstvonezvislch ttov Program Capacity 2015

V roku 2002 vznikla v rmci Programu Orga-nizcie Spojench nrodov pre rozvoj (UNDP)nov platforma s nzvom Capacity 2015. Ttoplatforma je zaloen na vsledkoch, spe-choch a sksenostiach zskanch z desaro-nej prce na programe Capacity 21.

Capacity 2015 je celosvetov program napodporu udratenho rozvoja na loklnejrovni, poskytuje priestor na vytvraniepartnerstiev a vmenu sksenost pri rieenproblmov. Regionlny program je zameranna zmeny v reginoch a udraten rozvoj.

Hlavnm cieom programu Capacity 2015 jevytvori prostredie pre udraten miestnyrozvoj. Aktivity a opatrenia programu zah-aj tri rovne: regionlnu, nrodn a lokl-nu; a dve formy: politick (prprava progra-mov a stratgi) a priamu podporu pilotnchprojektov.

DEF Bulletin 1 / 2005 5

asopis Dunajskho environmentlneho fra