Pibylov BP
-
Upload
zuzka-kopecka -
Category
Documents
-
view
245 -
download
2
description
Transcript of Pibylov BP
-
Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch
Zdravotn sociln fakulta
Oetovatelsk pe u pacienta se zevnm fixtorem
Bakalsk prce
Vedouc prce Autor prce
Mgr. Frantiek Dolk Martina Pibylov
2012
-
Abstract
The name of this bachelor thesis is: Nursing care of patients with the external
fixator. The external fixator is a metal construction above the surface of the skin that
connects implants introduced into a bone. The purpose of external fixation is mainly the
stabilisation of fractures.
The thesis has two main parts: the theoretical and the practical parts. The
theoretical part contains basic information on the anatomy of bones, fractures and the
therapy of fractures. Further, it deals with the history of external fixation, nursing and
rehabilitation care of patients with the external fixator. The practical part includes a
research investigation. We set three objectives and posed three research questions
within the scope of the investigation. The objective of the thesis was to find out the
specifics of nursing care of patients with the external fixator, whether nurses have
information about care of patients with the external fixator and how patients perceive
the external fixator. We posed the following research questions: What are the specifics
of nursing care of patients with the external fixator? Do nurses have information about
the care of patients with the external fixator? What problems do patients with the
external fixator deal with? The research investigation was conducted in the qualitative
method. The research set consisted of the total of 14 respondents - 7 patients and 7
nurses working in the traumatology, orthopaedics and surgery departments. Information
was obtained by means of semi-structured interviews and processed into case studies.
For reasons of clarity, some data were put into tables.
The results formed a basis on which our questions were answered. The specifics
of nursing care of patients with the external fixator include the aseptic re-bandaging and
additional assistance with care of oneself. Nurses have information about the care of
patients with the external fixator, even though that the number of patients with external
fixation is in most departments where this research investigation was conducted, rather
low. The most serious problems that patients have to deal with are those of comfort.
The research investigation forms a framework in which the standard of nursing
care of patients with the external fixator was made that surveys the course of the nursing
-
care. I have compiled an information brochure for patients that contains the basic
information concerning the therapeutic regime.
-
Prohlen
Prohlauji, e svoji bakalskou prci na tma Oetovatelsk pe u pacienta se zevnm
fixtorem jsem vypracovala samostatn pouze s pouitm pramen a literatury
uvedench v seznamu citovan literatury.
Prohlauji, e v souladu s 47b zkona . 111/1998 Sb. v platnm znn souhlasm
se zveejnnm sv bakalsk prce, a to v nezkrcen podob v prav vznikl
vyputnm vyznaench st archivovanch fakultou elektronickou cestou
ve veejn pstupn sti databze STAG provozovan Jihoeskou univerzitou
v eskch Budjovicch na jejich internetovch strnkch, a to se zachovnm mho
autorskho prva k odevzdanmu textu tto kvalifikan prce. Souhlasm dle s tm,
aby tout elektronickou cestou byly v souladu s uvedenm ustanovenm zkona
. 111/1998 Sb. zveejnny posudky kolitele a oponent prce i zznam o prbhu
a vsledku obhajoby kvalifikan prce. Rovn souhlasm s porovnnm textu m
kvalifikan prce s databz kvalifikanch prac Theses.cz provozovanou Nrodnm
registrem vysokokolskch kvalifikanch prac a systmem na odhalovn plagit.
V eskch Budjovicch dne..
.
Martina Pibylov
-
Podkovn
Rda bych podkovala vedoucmu prce Mgr. Frantiku Dolkovi za cenn rady,
vstcn pstup a pipomnky bhem psan tto prce.
Dle chci podkovat vem respondentm za jejich ochotu a vnovan as pi provdn
rozhovor.
-
Obsah
vod ................................................................................................................................. 3
1. Souasn stav ............................................................................................................... 4
1.1 Anatomie kosti ............................................................................................................ 4
1.1.1 Dlen kost .............................................................................................................. 5
1.1.2 Cvn zsoben kosti ................................................................................................. 6
1.2 Zlomeniny ................................................................................................................... 6
1.2.1 Diagnostika zlomenin .............................................................................................. 9
1.2.2 Terapie zlomenin ...................................................................................................... 9
1.2.2.1 Konzervativn lba ............................................................................................ 10
1.2.2.2 Operan lba .................................................................................................... 10
1.2.3 Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou ...................................................... 11
1.3 Zevn fixace a jej historie ........................................................................................ 13
1.3.1 Druhy zevnch fixtor ........................................................................................... 14
1.3.2 Indikace a kontraindikace zevn fixace .................................................................. 15
1.3.3 Komplikace terapie zevn fixac ............................................................................. 17
1.4 Oetovatelsk pe u pacienta se zevn fixac ........................................................ 18
1.4.1 Pooperan pe .................................................................................................... 18
1.4.2 Hygienick pe ..................................................................................................... 20
1.4.3 Pe o rnu ............................................................................................................ 21
1.4.4 Lba bolesti .......................................................................................................... 21
1.5 Rehabilitace u pacienta se zevnm fixtorem .......................................................... 22
2. Cle prce ................................................................................................................... 25
2.1 Cle prce .................................................................................................................. 25
2.2 Vzkumn otzky ...................................................................................................... 25
3. Metodika .................................................................................................................... 26
3.1 Metodika vzkumu ................................................................................................... 26
3.2 Charakteristika vzkumnho souboru .................................................................... 26
4. Vsledky ..................................................................................................................... 27
-
4.1 Kazuistiky pacient .................................................................................................. 27
4.2 Kazuistiky sester ....................................................................................................... 40
4.3 Kategorizace dat pomoc tabulek ............................................................................. 57
5. Diskuze ....................................................................................................................... 64
6. Zvr .......................................................................................................................... 72
7. Seznam pouitch zdroj ......................................................................................... 73
8. Klov slova .............................................................................................................. 77
9. Plohy ........................................................................................................................ 78
-
3
vod
V souasn dob se velice asto setkvme s vysokoenergetickmi traumaty,
kter vznikaj v nejvt me pi dopravnch nehodch a po pdech z vek. Nsledkem
tchto raz dochz ke vzniku komplikovanch a otevench zlomenin, kter je nutn
stabilizovat. Nen-li mon zlomeninu stabilizovat sdrovm obvazem, dlahami i
vnitn osteosyntzou je mon vyut terapii pomoc zevn fixace.
Zevn fixtor je kovov konstrukce, kterou tvo Steinmanovy heby, Schanzovy
rouby nebo Kirschnerovy drty zaveden do st zlomen kosti. Tyto nc heby jsou
nad povrchem tla spojeny ty, i njakou kovovou soustavou. Metoda zevn fixace
nen vyuvan tak asto jako vnitn osteosyntza, ale as od asu se s n meme
setkat na anesteziologicko-resuscitanm, traumatologickm, ortopedickm,
dolovacm a rehabilitanm oddlen. V mnoha ppadech se jedn o pacienty
s polytraumatem.
Vzhledem k tomu, e zavedenm heb dochz k propojen kostn tkn
s vnjm prostedm, je zde vysok riziko vzniku infekce v kostn tkni. Proto sprvn
provdn oetovatelsk pe je dleit jako prevence vzniku komplikac.
Clem tto prce je zjistit m je oetovatelsk pe u pacient se zevnmi
fixtory specifick a zda maj sestry dostatek informac tkajcch se oetovatelsk
pe. Cl tkajc se pacient je zamen na to, jak se pacienti se zevnm fixtorem ct
a jak jej vnmaj.
Jeliko zevn fixtor me bt umstn takka na kterkoli sti tla na hornch
a dolnch konetinch a pnvi, je nezbytn, aby byl pacient o vem informovn a ml
dostatek vdomost tkajcch se oetovn fixtoru, rehabilitace, hygienick pe
apod. Pro nvrat pacient do bnho dennho ivota je dleit zajistit dobrou
spoluprci, mezi pacientem, rodinou a zdravotnickm personlem, kter nsledn vede
k postupnmu zlepovn zdravotnho stavu, zotavovn a zhojen zlomeniny.
-
4
1. Souasn stav
1.1 Anatomie kosti
Kost je zkladn st pohybovho apartu lidskho tla. Je tvoena kostn tkn,
kter se skld z mezibunn hmoty, kostnch bunk osteocyt a kolagennch vlken
(1).
Mezibunn hmota m dv sti, st strojnou neboli ossein, kter obsahuje
mezibunnou hmotu a kolagenn vlkna, a st nestrojnou, je z velk sti tvo
sloit sloueniny vpnku, hoku, sodku a fosforu. Nestrojn st zajiuje kostem
jejich pevnost a ossein dodv kosti prunost a ohebnost. V prbhu ivota se mnostv
strojn a nestrojn sloky mn a mn se tak charakter kosti. V mld je kost
dostaten pevn a prun, jeliko ptomnost sloek je vyven. S postupem
pibvajcch let se v kosti ukldaj vce sloky anorganick a kost tak ztrc svou
prunost, je tvrd, ale kehk. Tento proces nazvme osteoporza, esky dnut kost
(1,2).
Zkladem kostn tkn jsou osteocyty, co jsou zral kostn buky, kter ji netvo
novou kostn hmotu. Podlej se na regulaci hladiny vpnku v krvi tak, e ze zkladn
hmoty uvoluj minerly. Osteocyty se mohou pemnit zpt v osteoblasty i retikulrn
buky (3).
Osteoblasty jsou buky zajiujc tvorbu pevn kostn tkn tzv. osifikaci.
Produkuj mezibunnou hmotu, ve kter se usazuj a pemuj se na osteofyty.
Osteoblasty v kosti vytv trmeky, kter pibvaj aposic a kost tak roste do ky
(3,4).
Osteoklasty vznikaj nahromadnm osteoblast. Maj opanou funkci ne
osteoblasty, jsou zodpovdn za resorpci a odbourvn kostn tkn (3,4).
Kolagenn vlkna tvo v kostn tkni prostorovou s, kter je uspodna
pravideln a tud vytv lamely, anebo je uspodna nepravideln a tvo
nepravideln uspodan pletivo. Podle uspodanosti kolagennch vlken rozliujeme
dva typy kost, a to kost lamelosn, je tvo pevnou vtinu skeletu a kost fibrilrn,
kter se na kostech vyskytuje v podob hrbolk a drsnatin (1,4).
-
5
Na prezu dlouhou kost meme rozliit tyi stavebn sloky - periost, kostn
kompaktu, kostn spongizu a kostn de. Periost neboli okostice je siln, tuh
povrchov vrstva kosti, kter mimo kloubnch konc a kostnch hrbol povlk celou
kost. Na periostu rozliujeme dv zkladn vrstvy fibrosn a kambiovou. Fibrosn
vrstva je zevn vrstva sloen ze snopc vlken vaziva. Kambiov vrstva obsahuje
vlkna nepravideln uspodan, kdy velk st z nich pronik do kosti jako
Sharpeyova vlkna. Kambiovou vrstvou vedou mnoh cvy, kter pronikaj do kostn
tkn Volkmannovmi kanlky. Periost je velice dobe cvn zsoben a je i bohat
inervovn. Dojde-li k poruen periostu napklad pi zlomenin, je naruena viva
kostn tkn a nsledkem podrdn nerv lovk pociuje tzv. kostn bolest.
Mezi periostem a kompaktn vrstvou se nachz tenk vazivov vrstva endosteum.
Kompaktn vrstva je tvoena kolagennmi vlkny uspodanmi do lamel. U dlouhch
kost je sted kompakty tvoen Haversovmi lamelami, v jejich stedu se nachz
kanlky, ktermi prochzej cvy. Kostn spongizu tvo trmeky kost, kter vytv
prostorovou s. Ta se vytv psobenm tlaku a zatovnm kosti ve smru
maximlnho zaten. Kostn de medulla ossium je nejvnitnj st kosti, kter
vypluje deovou dutinu. Rozliujeme kostn de ervenou, lutou a edou. erven
kostn de se v kosti nachz pouze v mld, kdy je jej hlavn funkc krvetvorba.
Postupem asu se do erven kostn tkn ukldaj tukov buky a tk se tak
pemuje na lutou kostn de. Funkce krvetvorby tak zstv pouze v krtkch a
plochch kostech. lut kostn de se zan v kostech vyskytovat okolo 20 roku
ivota. Pro star a pozdn vk je v kostech typick ed kostn de, kter vznik
vymizenm tuk z kostn den (1,2,3).
1.1.1 Dlen kost
Podle tvaru se kosti dl na kosti dlouh, krtk, ploch a kosti nepravidelnho
tvaru. Zvltn typy kost tvo kosti pneumatizovan a sezamsk. Dlouh kost m
zpravidla tyto sti: epifzu, metafzu, diafzu, apofzu a u dt se jet nachz
neuzaven rstov trbina s rstovou chrupavkou. Epifza je koncov st kosti
vznikajc osifikac samostatnch osifikanch jader. Metafza je sek kosti na pechodu
-
6
epifzy a diafzy. V dtskm obdob se v tto lokalizaci nachz rstov chrupavka.
Diafza je dlouh tlo kosti ukonen dvma epifzami. Apofza je kostn vstupek,
na kter se upn lacha. Rstov chrupavka se nachz mezi epifzou a diafzou,
zajiuje rst kosti do dlky, kter probh, dokud nedojde k zstav bunnho dlen.
V kad dlouh kosti jsou dv rstov chrupavky. Rstov chrupavky z dlouhch kost
vymiz mezi 14. 20. rokem ivota. Krtk kosti se skldaj z tenk vrstvy kompakty
na povrchu a ta kryje spongizu s den. Ploch kosti, jsou to vtinou kosti leben,
tvo dv vrstvy kompakty lamely, mezi ktermi je spongiza, u lebench kost
nazvan diploe (1,2,3,5).
1.1.2 Cvn zsoben kosti
Dlouh kost je zsobena z nkolika zdroj. Jednm zdrojem jsou arteriae
nutricia, co jsou tepny, kter zsobuj kostn de diafzy. Dalm zdrojem cvnho
zsoben jsou periostln cvy. Ty zsobuj periost a z periostu se napojuj
na Haversovy kanlky. Metafza je zsobena arteriae metaphysariae. Epifza kosti m
samostatn epifyzrn cvy arteriae epiphysariae. ly kosti vedou ve vtin ppad
s tepnami (2,3).
1.2 Zlomeniny
Zlomeninou rozumme poruen kontinuity kostn tkn zpsoben razem
nebo onemocnnm. K jejmu vzniku je teba uplatnn mechanickch nebo
patofyziologickch sil (6, str. 336).
Podle piny vzniku zlomeniny rozliujeme ti skupiny zlomenin - patologick,
navov a razov zlomeniny. Patologick zlomeniny vznikaj v mst, kde je kost
oslaben njakm probhajcm patologickm procesem - metastza ndoru, kostn
cysta, aj. navov zlomeniny jsou zpsobeny opakovanm nepimenm petenm
zdrav kostn tkn. Mezi navov zlomeniny adme na pklad tzv. pochodov
zlomeniny metatarz, zlomeniny eber u astmatik, zlomeniny kost brce, aj. razov
zlomeniny vznikaj psobenm pmho nebo nepmho nsil, kdy intenzita pevila
-
7
hranici pevnosti zdrav kostn tkn. Tento druh zlomenin bv tak oznaovn jako
zlomenina traumatick (6,7,8).
Dlen zlomenin se provd z rznch hledisek. Dle mechanismu vzniku
zlomeniny dlme na kompresivn, impresivn, tahov a ohybov. Kompresivn
zlomeniny jsou ast u spongiznch kost tla obratl, hlavice dlouhch kost, patn
kost. Sla psob na kost v jej ose a destruuje strukturu spongizn kosti.
U impresivnch zlomenin je tlak psobc na kost v mal lokalizaci, kter je
protlaovna dovnit (nejastji zlomeniny lebench kost). Tahov zlomeniny
vyuvaj tahu sval a lach v mstech pon. asto jsou to zlomeniny ky,
olekranonu ulny a odlomen tuberculum maius humeri. Vznik ohybovch zlomenin je
zapinn psobenm stinch a posunovch sil. Nejastj ohybovou zlomeninou je
zlomenina krku stehenn kosti (6).
Dle se zlomeniny dl podle porann kosti na oteven a zaven. U otevench
zlomenin je pokozen kon kryt a mkk tkn, souasn tak dochz ke kontaminaci
kostnch fragment. Zaven zlomeniny neporuuj kon kryt a kostn tk nen
kontaminovan (6,7,8).
Podle mry postien kosti se zlomeniny dl na pln, kdy je v cel me
peruena kontinuita kosti a nepln, kdy dojde k infekci i fissue a nen poruena cel
kontinuita kosti. Nepln zlomeniny jsou nejastj v dtskm vku jako tzv.
zlomeniny vrbovho proutku, kdy nedochz k peruen periostu. Dle zlomeniny
dlme podle charakteru lomu. Rozliujeme zlomeniny dvolomkov, vcelomkov,
ttiv - ty maj vt poet lomk a rzn linie lomu, pn, ikm a spirln (6,7,8).
Dle postaven lomk kosti rozliujeme zlomeniny dislokovan, u kterch je
typick posun lomk uritm smrem, a nedislokovan, kdy je kost peruen, ale
zstv v anatomickm postaven. Dislokovan zlomeniny mohou mt rzn zpsoby
dislokace dislocatio ad latus posun kostnho lomku do strany, dislocatio ad axim
posun lomku k ose nebo z osy, dislocatio ad periferiam otoen kostnho lomku
o urit hel, dislocatio ad longitudinem posun do dlky, posun me bt cum
contractione se zkrcenm, nebo cum distractione posun s prodlouenm. Zlomeniny
je mon jet dlit podle lokalizace na diafyzrn, metafyzrn a epifyzrn (6,7).
-
8
Pro rznorodost klasifikace zlomenin vznikla mezinrodn klasifikace zlomenin
A0 CCF (Comprehensive Classification of Fractures). V tto klasifikaci jsou
oznaeny sti lidsk kostry slicemi 1 humerus, 2 kosti pedlokt, 3 femur, 4
kosti brce, 5 pnev, 6 pte, 7 skelet ruky, 8 skelet nohy, 9 jin kosti. Dlouh
kosti jsou v klasifikaci rozdleny na ti sti a oznaeny sly od jedn do t 1.
proximln konec, 2. diafza a 3. distln konec. Zlomeniny na proximlnm a distlnm
konci jsou rozdleny na zlomeniny: A. extraartikulrn, B. sten nitrokloubn,
C. kompletn nitrokloubn. U zlomenin diafzy je rovn zvanost znaena psmeny
A, B a C. A. jednoduch zlomeniny, B. zlomeniny s mezifragmentem, kde je mon
repozic doclit kontaktu hlavnch fragment zlomeniny, C. komplexn zlomeniny,
u kterch nelze repozic doshnout kontaktu hlavnch fragment zlomeniny. Podle
stupn zvanosti jsou skupiny rozdleny na dal ti podskupiny. Tento systm
klasifikace zlomenin umouje porovnvat jednotliv typy zlomenin a stanovit
optimln terapii zlomeniny (7).
U zavench zlomenin dochz nejen k porann kostn tkn, ale i k porann
mkkch tkn. Pro optimln lbu zlomeniny i porann mkk tkn vznikla
klasifikace dle Tscherneho. Tato klasifikace m tyi stupn, kter jsou znaeny
psmenem G = Geschlossene zaven. G0 zlomeniny se dnm nebo minimlnm
pokozenm mkk tkn, nejastji u zlomenin s nepmm mechanismem vzniku, G1
dolo ke zhmodn ke tlakem lomku zevnit, G2 ke, podko a svaly jsou
zhmodn s ohranienm hematomem, vznikaj pi pmm zevnm nsil a u tohoto
stupn je riziko vzniku kompartment syndromu, G3 mkk tkn jsou rozshle
pohmodny, dochz ke konmu decollementu, jsou poranny vt cvy, vznik
masivn hematom a kompartment syndrom (9).
Oteven zlomeniny jsou klasifikovny klasifikac Gustillo Tscherne. I. stupe
dochz k probodnut mkkch tkn kostnm lomkem, rna nen vt ne pt
centimetr, pokozen mkkch tkn nen rozshl, me se vyskytnout men
decollement i mal bakteriln kontaminace. II. stupe tkn jsou porann vnjm
nsilm, rna je vt ne pt centimetr, svaly jsou pokozen ve vtm rozsahu a
tm vdy je nutno potat s primrn bakteriln infekc. III. stupe zlomenina je
-
9
ze iroka oteven, mohou se vyskytnout tkov defekty, poranny jsou velk cvy a
nervy, dochz ke znan bakteriln kontaminaci. IV. stupe tento stupe je
charakterizovn znanm devastanm porannm a subtotln amputac, jsou
perueny hlavn cvy a nervov kmeny, rna je znan zneistn a bakteriln
kontaminovan, dochz k perifern ischemii (9).
1.2.1 Diagnostika zlomenin
Pro sprvn stanoven diagnzy zlomeniny je nutn od pacienta odebrat
anamnzu, provst klinick a zobrazovac vyeten. V anamnze je nejdleitj zjistit
mechanismus vzniku porann a poppad zjistit jin onemocnn, kter by mohla bt
pinou patologick zlomeniny. V klinickm vyeten je msto pravdpodobn
zlomeniny vyetovno jemnou palpac. Dle se monitoruj pznaky, kter se dl
na jist a nejist. Mezi nejist pznaky pat hematom, bolest, otok a naruen funkce.
Do jistch pznak se ad deformita zpsoben dislokac, patologick pohyblivost a
krepitace, kdy se o sebe tou lomky kost a vydvaj chrastiv zvuk. K nejjistjmu
prokzn zlomeniny slou rentgenov vyeten. Snmek postien konetiny se
provd ve dvou rovinch pedozadn a bon, a je dleit, aby na nm byly
zachyceny oba klouby sousedc se zlomeninou (6,8).
1.2.2 Terapie zlomenin
Ke sprvnmu zhojen zlomeniny je dleit sprvn terapie. U zlomenin m
velk vznam sprvn poskytnut prvn pomoci. kolem zachrnce je rozliit otevenou
a uzavenou zlomeninu a podle toho postupovat v poskytovn prvn pomoci. U zaven
zlomeniny je clem zabrnit dalmu pohybu konetiny nebo zrannho msta, znehybnit
danou konetinu pomoc dlah i rznch vtv, ty apod., provdt protiokov
opaten a vasn transportovat zrannho do zdravotnickho zazen. Je-li zlomenina
oteven, mus zachrnce stavt krvcen, krt otevenou rnu, aby nedolo k jejmu
infikovn nejlpe pout steriln mulov tverce, dle je dleit postienou
konetinu znehybnit, provdt protiokov opaten, nepodvat zrannmu dn
tekutiny ani jdlo a co nejrychleji ho transportovat do zdravotnickho zazen (8,10).
-
10
Ve zdravotnickm zazen je zrann odborn oeten, jsou provdna vyeten
stanovujc diagnzu a je zahjena terapie zlomeniny, kter spov v principu 3R
repozice zlomeniny, retence lomk sprvnou imobilizac i fixac a rehabilitace.
K tomu, aby byla lba zlomeniny spn, je nutn doclit funknho vsledku, kter je
pedpokladem sprvnho postaven lomk. Lba zlomenin je mon operan i
neoperan cestou (6,7).
1.2.2.1 Konzervativn lba
Konzervativn neboli neoperan lba zlomenin je nejastj terapi zlomenin a
je nejmn rizikov. Zkladem tto terapie je provst jednorzovou repozici, kter se
provd tahem a protitahem v celkov nebo mstn anestezii. Repozici je mon
provdt i kontinuln pomoc extenze, kdy trval tah reponuje a imobilizuje lomky,
kter se postupn spoj kostnm svalkem. K tto repozici je vyuvna technika
pohybliv trakce metodou nplasov, botikov, Kirschnerovy a Crutchfieldovy
extenze. Repozici je nutn provst co nejdve od razu. Po jednorzovm zreponovn
mus bt zlomen kost imobilizovna, aby mla dostaten klid ke zhojen. Nejastji
se k fixaci uv sdrov obvaz. Zkladem imobilizanho obvazu je dlaha ze sdrovho
obvazu, kter je fixovna k porann konetin cirkulrnmi otokami. Jako prevence
dekubit se sdrov obvaz podkld vatou nebo trikotnovou punochou a mus bt
sprvn vymodelovn. K znehybnn je mon vyut i rzn ortzy. Zsadou
pro sprvnou imobilizaci je znehybnn dvou sousedcch kloub a v ppad zlomeniny
konetiny, nezasdrovat koncov lnky prst, kvli kontrole prokrven konetiny (6,7).
1.2.2.2 Operan lba
Operan lba je nejastji indikovan u otevench zlomenin, nitrokloubnch
zlomenin s dislokac, zavench nestabilnch zlomenin, mnohoetnch zlomenin,
u starch nemocnch, po nezdail primrn repozici a pi pokozen cv a nerv.
Pi operaci je kost stabilizovna kostnmi implantty je provdna tzv. osteosyntza.
Existuje nkolik typ osteosyntzy. Podle zpsobu uloen osteosyntetickho materilu
se dl na vnitn osteosyntzy intraosln a extraosln. Pi vyuit metody intraosln
-
11
osteosyntzy se aplikuje kovov materil do deov dutiny kosti. Intraosln
osteosyntzy lze provst pomoc nkolika rznch metod Kntscherova metoda,
Enderova osteosyntza a Hacketalova osteosyntza. Extraosln osteosyntzy lze rovn
provdt nkolika zpsoby dlahov osteosyntza, osteosyntza samotnmi rouby,
tahov cerkl. Vhodou operan terapie je stabiln fixace a mon zahjen asn
rehabilitace, kter je dleit pro aktivitu tkn a jako prevence imobilizace. Nevhody
operace spovaj ve zven rizika infekce a v dlouhodobjm hojen kostn tkn.
Dal monou operan lbou je naloen zevnho fixtoru (6).
1.2.3 Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou
Pacient se zlomeninou je oeten na chirurgick i traumatologick ambulanci.
Pokud nen zlomenina komplikovan, je proputn do domcho oeten.
Pi komplikovanm prbhu je pacient hospitalizovn na standardnch oddlench
chirurgie, traumatologie, ortopedie, jedn-li se o polytrauma je hospitalizovn na JIP
nebo ARO (11).
V rmci oetovatelsk pe sestra podv pacientovi dostatek informac a star
se o to, aby byly uspokojeny pacientovy poteby. Prvnch 24 hodin je kolem oetujc
sestry monitorovat u pacienta vitln funkce, stav vdom, dunost a ppadnou
zmatenost. Na zasdrovan konetin je nutn, aby sestra sledovala prokrven, citlivost,
bolestivost, mravenen, brnn, cyanzu a teplotu konetiny. Zasdrovanou konetinu
je vhodn udrovat ve zven poloze a ledovat. V ppad zvten otoku, kdy dojde
k pokozen prokrven periferi, je nutn sdrov obvaz rozstihnout. Dle je dleit,
aby sestra sledovala inek podanch lk, zejmna analgetik, provdla u pacienta
prevenci tromboembolick nemoci, sledovala projevy svalov atrofie a monitorovala
celkov stav pacienta (11,12).
Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou zasahuje z velk sti
do pohybovho reimu. kolem sestry je zhodnotit mru aktivity pacienta, zajistit
pacientovi vhodn lko, vhodn pomcky usnadujc pohyb a signalizan zazen.
Sestra by mla pacientovi umonit elevaci postien konetiny. Dle mus sestra dbt
na pacientovu bezpenost, etrn s nm manipulovat, aby nedolo k pokozen
-
12
sdrovho obvazu. Dleit tak je pizpsobit prosted, ve kterm se pacient
pohybuje, jeho schopnostem. To, e m pacient sdrov obvaz, nemus znamenat, e
mus dodrovat klid na lku. Pokud to lka a pacientv stav dovol, me pacient
se sdrou na doln konetin trnovat chzi o berlch s odlehovnm zasdrovan
konetiny (11,12).
V rmci hygienick pe mus setra zhodnotit mru pacientovy sobstanosti,
zajistit pacientovi dostatenou hygienickou pi tzn. udrovat lko such a ist,
mnit pravideln osobn prdlo a zajistit pravidelnou toaletu. V ppad, e m pacient
jakkoli deficit sobstanosti, mus mu sestra dopomhat. Bhem hygienick pe je
dleit dbt i o sdrov obvaz a to tak, aby byl udrovn v suchu a istot. Sestra
provd kontrolu, zda sdrov obvaz nkde pacienta netla i se na ki neobjevuje
ponajc dekubitus (11)
Ve smru vivy je nutn, aby sestra opt zhodnotila mru pacientovy
sobstanosti a zjistila, zda je schopen sm se najst. V ppad e m pacient deficit
sebepe pi jdle, dopomh sestra pi pjmu potravy. Strava pacienta se zlomeninou
by mla obsahovat vt mnostv blkovin a mla by zahrnovat vce ovoce a zeleniny.
Pacient mus mt dostaten pjem tekutin, aby byl dostaten hydratovn. Sprvn
strava zce souvis s pravidelnm vyprazdovnm. U vyprazdovn je dleit zajistit
pacientovi dostatenou intimitu, vyprazduje-li se na lku. Pokud je pacient sten
mobiln, je vhodn zajistit vyprazdovn na pojzdnm klozetu poppad na WC.
U pacient je ast riziko vzniku zcpy. Zcp se d zabrnit sprvnm pjmem
potravin. U pacienta se zavedenm permanentnm kattrem sestra provd pravidelnou
pi, sleduje odchod moi a projevy ppadn infekce (11,12).
Nejastj oetovatelsk problmy u pacient se sdrovm obvazem jsou:
porucha sobstanosti, akutn bolest, porucha hybnosti, imobilizan syndrom a riziko
pokozen kon a tkov integrity (13).
-
13
1.3 Zevn fixace a jej historie
Stabiln fixace zlomenin pomoc implantt transkutnn zavedench do kosti,
ale spojench pomoc fixanho apartu nebo kovov konstrukce zevn nad povrchem
ke, oznaujeme jako zevn fixaci (7, str. 24).
Zevn fixtory poskytuj dostatenou stabilitu a je mon i eventueln dal
jejich prava. Pi tom je pouito minimln mnostv cizho materilu, co zabrauje
dalmu pokozen cv a nerv. Tyto vlastnosti jsou velkou vhodou zevnch fixtor.
Za nevhody zevnch fixtor jsou oznaovny: selhn fixtoru, kdy dojde k uvolnn
heb, nsledkem uvolnn vznik v okol heb asto infekce. Mezi dal nevhody se
ad masivn konstrukce fixtoru, kterou asto nemocn patn toleruj a dle jet
omezen pohybu v pemostnch kloubech. Jako jedna z nevhod je oznaovna i
vysok cena (14).
Prvn, kdo pouil urit zpsob zevn fixace, byl Joseph Francois Malgaigne
(1806-1865), kter se pokouel lit zlomeniny operan pomoc hk nebo bodc,
kter perkutnn stabilizovaly zlomeniny ky a tibie. Malgainovy hky a bodce byly
inspirac pro dal chirurgy Chassin, Rigaud, ale u nich lo pouze o ojedinl pokusy.
Povacz ve sv publikaci Historie der Unfallchirurgie uvedl jako prvnho, kdo provedl
aplikaci zevnho fixatru, Carla Wilhelma Wutzera (1789-1863). Ten na podklad
svho asistenta Clause von der Hheho pouil roku 1846 drtovou cerkl ze zlata
na pakloub femuru a dolo ke zhojen. V Berln roku 1855 Bernhard Rudolf Konrad
von Langenbeck (1810-1887) oetil pakloub humeru specilnm rmem, kter spojoval
rouby zaveden do obou lomk. Lba tmto zpsobem nebyla dokonena, jeliko
u pacienta dolo k infekci a apart musel bt po 12 dnech odstrann. Carl Wilhelm von
Heine (1839-1877) vyuil k fixovn fragment tenkou slonovinovou tyku se zvitem,
kter byla spojena obloukem fixovanm v sdrovm obvazu. Tento zpsob fixace byl
vak nedostaten a tak vyvinul speciln kostn svorku, je svrala pmo msto
zlomeniny. Prvn fixtory podobn tm dnenm se objevily na pelomu 19. a 20. stolet.
V USA v letech 18971898 navrhl Clayton Parkhill (1860-1902) fixatr svorkovho
typu. V Parkhillov prci pokraoval Leonard Freeman (1860-1935), kter roku 1911
popsal vekerou operan techniku. Hrudn chirurg Howard Lilienthal (1861-1946)
-
14
vyuil vlastn konstrukce k lb diafyzrnch a infikovanch zlomenin. V Evrop
Albin Lambotte (1866-1955) sestrojil fixatr svorkovho typu, kter pipomnal dnen
fixatr AO. Od roku 1902 se tento fixatr hojn vyuval pro vechny diafyzrn
zlomeniny. Dal rzn typy svorkovho fixatru, je umoovaly distrakci i kompresi
fragment v rmci peroperan repozice vylil roku 1916 Hey Groves (15).
V oblasti rmov fixace je za jejho objevitele povaovn J. A. Key, kter
zdraznil vznam komprese lomk. H. Judet lil paklouby pomoc svorkov zevn
fixace. Tuto techniku pak propracovali jeho synov, kte pouili zevn fixaci pi lb
infikovanch zlomenin a pakloub. Dal rozvoj rmov zevn fixace byl zapinn
pouitm tto metody k lb zlomenin a prodluovn konetin, o co se zaslouil R.
Anderson. V SSSR dolo bhem nkolika let k znanmu vvoji zevnch fixtor. Roku
1926 byl vyvinut fixtor Osteostat a roku 1937 se zaal uvat fixtor podle Stadera,
umoujc reposici fragment. Tento fixtor byl vzorem pro vvoj dalch typ fixace
Hoffmann, Anderson a Haynes. Druh svtov vlka pinesla rozvoj vyuit zevn
fixace, kter je ji do souasnosti provdna bu Steinmanovmi heby nebo
Schanzovmi rouby, anebo fixace Kirschnerovmi drty. Dky veobecnmu rozvoji
dolo za poslednch ticet let k vzniku mnoha druh zevnch fixtor a jejich
technickmu vvoji, a to po celm svt. I u ns v eskoslovensk pozdji esk
republice bylo vyvinuto mnoho souprav zevn fixace, kter mly nebo stle maj sv
uplatnn. Z tchto souprav jsou to napklad soupravy Poldi IV, Poldi VII, Beznoska,
Uni-fix, Dynafix PK, Dynafix PK II a MCD Ostrava (15,16).
1.3.1 Druhy zevnch fixtor
Podle druhu pouit fixan sti se zevn fixtory dl na dva hlavn typy: 1.
zevn fixtor vyuvajc k fixaci kousk fraktury Steinmanovy heby i Schanzovy
rouby, 2. zevn fixtor fixujc sti zlomeniny pomoc Kirschnerovch drt. Jako tet
typ je uvdna kombinace dvou hlavnch zpsob fixace oznaovna jako hybridn
fixace. (17).
U fixace pomoc Schanzovch roub i Steinmanovch heb je mon rozliit
zpsob fixace na: 1. unilaterln fixace, kdy rouby jsou zavedeny v jedn rovinn, 2.
-
15
rmov fixace rouby/heby jsou aplikovny ve dvou rovinch. Do kadho lomku je
zaveden jeden heb uren k zevn fixaci a ten je spojen ty s dalm hebem, vznikne
tak jednoduch rm, kter je mon dle rozit zavedenm dalch heb (9,18).
U fixace pomoc Kirschnerovch drt se nejastji pouv kruhov fixace,
kter byla zhotovena Ilizarevem. Do kosti zaveden Kirschnerovy drty jsou pevn
propojeny na kruhov vodc tyi. Tento zpsob fixace zaruuje vcerovinn ustlen
zlomeniny. V esk republice se pouv fixtor kruhovho typu MCD zkonstruovan
v Ostrav podle pedlohy Ilizarovova fixtoru a unilaterlnho fixtoru, vychzejcho
z principu dynamick osteosyntzy (9,19).
Hybridn zevn fixace je kombinac fixace pomoc heb i roub a
Kirschnerovch drt. Kirschnerovy drty, kter se zavd zken a jsou napnuty
na napnk ve tvaru otevenho kruhu, je zajiuje potebnou pevnost a stabilitu.
Do lomk jsou dle zavedeny heby/rouby pipojen na ty, kter je fixovna
k napnku. Pomoc hybridn zevn fixace je mon provdt manuln repozici lomk
pomoc dotahovn roub na jezdcch. V prbhu naloen hybridnho zevnho fixtoru
je dleit kontrolovat sprvn dotaen matic (18).
Zevn fixaci je dle mono dlit na statickou a dynamickou. Dynamick fixace
vyuv mikropohybu mezi lomky a tm je kost stimulovna a rychleji se hoj.
Zlomenina je nejastji stabilizovan Kirschnerovmi drty. Statick neboli rigidn
fixtory slou ke stabilizaci zlomeniny pomoc nehybnch heb a roub s typem
konstrukce uni, bi a trilaterln (19,20).
1.3.2 Indikace a kontraindikace zevn fixace
Zatmco u uzavench fraktur se nejvce vyuv vnitn osteosyntza, tak
u zlomenin otevench je nejastji indikovna lba metodou zevn fixace, kter
vzhledem k vysok monosti vzniku infekce minimln traumatizuje okoln mkk
tkn a stabilizuje otevenou zlomeninu. Nejastji jsou zevn fixtory pouvan
u otevench zlomenin III. a IV. stupn klasifikace podle Tscherneho. U ttivch
uzavench zlomenin s velkm porannm mkkch tkn a u nitrokloubnch zlomenin
je terapie pomoc zevnch fixtor tak velice asto uvanou metodou. Indikac k zevn
-
16
fixaci jsou rovn rozshl polytraumata, kdy jsou fixtory naloeny nejen na porann
konetiny, ale bvaj vyuity i ke stabilizaci zlomeniny pnve. Zevn fixtory mohou
bt pouity rovn u infikovanch zlomenin a k terapii pakloub (17,19).
Svj vznam maj zevn fixtory i v lb hlubok infekce pi syndromu
diabetick nohy, kdy obecnmi indikacemi jsou neuropatick ulcerace s nebo
bez deformit, akutn i reaktivovan Charcotova osteoartropatie, patologick fraktury a
operan vkony. Pi sprvnm zven tto metody a zvolenm vhodnho postupu je
vysok nadje pro kladn vsledky lby a tm i odvrcen mon amputace konetiny
(21).
Jednou z dalch indikac k pouit zevnho fixtoru je prodluovn konetin.
Prodluovn konetin probh metodou postupn distrakce. Velk podl na souasnm
principu prodluovn konetin m G. A. Ilizarov, je v roce 1952 zveejnil metodu
subperiostln peruen povrchn kompaktn kosti v rovni diafzy i metadiafyzrnho
pechodu a pozvolnm natahovnm autoregenertu. Pi prodluovn konetiny pomoc
zevn fixace se nejdve nasad zevn fixtor a a pot se provede osteotomie. Nkolik
dn po operaci je mon zat konetinu prodluovat, nejastji se uv interval
1mm/den. Metoda prodluovn konetin pomoc zevnho fixtoru a postupn
prolongace se jev jako nejvhodnj metoda terapie nestejn dlky konetin (22).
Zsadn kontraindikac k naloen zevnho fixtoru je vn onemocnn
perifernho arterilnho systmu bez operanho zsahu nebo perkutn transluminrn
angioplastiky a celkov pokozen cvnho systmu. Dal kontraindikac je nekrza
druhotn zmnn vysychnm, hnilobou i psobenm bakteri. Vjimku tvo
zvldnut akrln nekrza. Lba zevnmi fixtory nen mon u pacient se zhorujc
se seps a s tkmi psychickmi poruchami zkostn stavy, panick reakce.
Kontraindikac je i to, e si pacient tento zpsob terapie nepeje. Tk osteoporza je
rovn jednou z kontraindikac k zevnmu fixtoru. Relativn kontraindikace jsou
podviva, vegetarinsk stravovn a kouen (21, 23).
-
17
1.3.3 Komplikace terapie zevn fixac
Mezi nejastji vyskytovan komplikace u zevn fixace pat vznik kanlkovho
infektu v okol zavedenho hebu, roubu nebo drtu, oznaovna jako pin track
infection. Infekce nejvce postihuje mkk tkn, ale nen vjimkou, e dojde
k rozen infekce do kostn tkn a vzniku osteomyelitidy. Vznik infekce je velmi
asto zpsoben uvolnnm, patnou mont nebo mechanickm selhnm fixtoru
tzv. pin track irritation. Infekce se projevuje zarudnutm v okol msta vstupu hebu,
otokem, bolestivost a sekrec. Obvykle se lid domnvaj, e infekce zpsob uvolnn
fixtoru, ale opak je pravdou. Uvolnnm pinu se otevr cesta pro vznik infekce
v kanlku. Dal astou a velmi zvanou komplikac u zlomenin stabilizovanch
zevnm fixtorem je rozvoj kompartment syndromu. Nen-li tato komplikace vas
odhalena, me vst a k tkmu pokozen konetiny a invalidizaci pacienta.
Pi podezen na kompartment syndrom je nutn sledovat subfasciln tlak. Doshne-li
vka tlaku urit hranice, mus bt provedena dekomprese pomoc fasciotomie.
U terapie pomoc zevnch fixtor me rovn dojt k zhojen v nesprvnm postaven,
vytvoen pakloubu, omezen rozsahu pohybu, tak nemus dojt ke srstu kosti a
mohou se objevit refraktury. Mezi komplikace je mon adit i iatrogen pokozen
mkkch tkn a pokozen neurovaskulrnho systmu, kter je dsledkem neetrnho
zavdn fixtoru. Zrove masivn konstrukce fixtor me vst k intoleranci pacienta
na fixtor a k pokozen ostatnch mkkch tkn. (14,24,25).
Infekc v mst pin se zabvalo nkolik vzkum. Napklad vzkum
Cavusogola v letech 20052007, jeho vzkumn soubor tvoilo 39 pacient, kte
dohromady mli zavedeno 610 pin Kirschnerovch drt. Tito pacienti byli
rozdleni do dvou skupin, 1. skupinu tvoilo 20 pacient, u kterch prvnch 15 dn
po naloen fixtor bylo okol vstupu drt oetovno gzou s 10% Polyoidem kad
3 dny a po 15 dnech mli pacienti provdt denn sprchovn s itnm okol msta
vstupu drtu mkkm zubnm kartkem a jemn odstraovat stroupky. 2. Skupinu
tvoilo 19 pacient, u kterch byla pe prvnch 15. dn stejn jako u pacient prvn
skupiny a po uplynut tto doby mli provdt kadodenn sprchovn a itn okol
msta vstupu drt pomoc gzy naputn 10% Polyoidem. Vsledky tto studie
-
18
ukazuj, e u prvn skupiny dolo v 50,7 % k vzniku men infekce a ve 3,5 % ke vzniku
vt infekce. U druh skupiny se objevilo 43,6 % mench infekc a 3,7 % vt infekce.
Mezi skupinami nebyl prokzn vznamn rozdl ve vskytu infekce a ze studie tak
vyplv, e pe o msta vstup nemus ovlivovat pohodl pacienta tm, e by zevn
fixtor neml bt sprchovn (26).
1.4 Oetovatelsk pe u pacienta se zevn fixac
U pacient se zevnm fixtorem je v prvnch dnech vrazn omezena mobilita,
zejmna je-li zevn fixtor naloen na doln konetin. U tchto pacient je dleitou
soust oetovatelsk pe prevence tromboembolick nemoci, prevence vzniku
dekubit, pneumonie a zcpy. Dal nedlnou soust oetovatelsk pe je pooperan
sledovn a postupn pprava pacienta k proputn dom (12).
1.4.1 Pooperan pe
Obecn je kad pacient po operanm vkonu ve stl pi anesteziologa a
anesteziologick sestry. Je to do t doby, dokud u nj nen stabilizovan krevn obh,
samovoln nedch a neobjevuj se obrann reflexy nen schopen polykat a zakalat.
V ppad, e je nutn pacienta udrovat na uml plicn ventilaci i je
po dlouhotrvajcm a nronm vkonu, je pevezen z operanho slu na jednotku
intenzivn pe nebo na ARO. Nen-li nutn uml plicn ventilace, je pacient pevezen
na pooperan pokoj, jinak tak nazvn dospvac pokoj, kde sestra provd u pacienta
opaten pro udren a obnoven vitlnch funkc. Na dospvacm pokoji sestra sleduje
vdom, dech, tep, krevn tlak, tlesnou teplotu, diurzu a velikost ztrt v pravidelnch
asovch secch prvn hodinu kadch 15 minut a druhou hodinu kadch 30 minut,
dle do 24 hodin kadou hodinu. Krom sledovn fyziologickch funkc je nutn
sledovat operan rnu. Pedevm dohlet na to, zda nedochz k prosknut obvaz a
krvcen, zda drn sprvn odvd a nedochz-li ke zmnm v okol operan rny.
Monitorovn je dan stavem klienta, zvanost vykonan operace a ordinac
operujcho lkae, kter do chorobopisu provd zznam a ordinace lk, infz,
transfz, pevazu operan rny, apod (27,28).
-
19
Nejastjm problmem u pacient po operaci je akutn bolest v mst operan
rny, kter pi hojen per primam po dvou dnech ustoup. Pi vzniku komplikac bhem
hojen bolest petrvv. Pro zmrnn bolesti lkai pacientm ordinuj analgetika.
Sestra ani kdokoli jin by nemli pacientovu bolest podceovat. Pokud nen bolest
u pacienta dostaten tlumena, mohou se objevit i poruchy spnku, kter jsou eeny
rovn podvnm analgetik a hypnotik (27).
Pe o vyprazdovn pacienta po operaci je zamen pedevm na sledovn
odchodu moi a stolice. Nkterm pacientm je ped operac zaveden permanentn
moov kattr a po operaci je odstrann nebo se v nkterch ppadech zanechv.
kolem sestry je sledovat, zda se pacient za 6 8 hodin po operaci vymoil. Nedojde-li
k vyprzdnn moovho mche, je indikovna jeho katetrizace. Zcpa a zstava
plyn je doasn pooperan stav, projevujc se nevolnost, bolestmi a vzedmutm
bicha. Stevn peristaltiku je mon ovlivnit vasnou mobilizac. Je mon podvat i
lky na podporu stevn peristaltiky (27).
Pacienti s kardiovaskulrnm onemocnnm, obzn nebo s tromboembolickou
anamnzou pat do rizikov skupiny vzniku tromboembolick nemoci. Nutn je u nich
prevence, kter je zajitna ji ped operanm vkonem pomoc. V rmci prevence
tromboembolick nemoci rozliujeme nespecifick a specifick opaten.
Do nespecifickch opaten adme pi o dostatenou hydrataci a vysazen lk
zvyujcch riziko embolizace. Specifick prevence zahrnuje pedevm preventivn
podvn farmak. Soust prevence tromboembolick nemoci po operaci je tak
vasn mobilizace, dechov rehabilitace a izometrick cvien (27,28).
Pooperan pe u pacienta se zevnm fixtorem je standardn a jsou provdny
veker kony jako po kterkoliv jin operaci. V pooperan pi jsou minimln 48
hodin pacientovi podvny intravenzn antibiotika, u otevench zlomenin to jsou
velk dvky penicilinu s gentamycinem. U zavench zlomenin se vtinou podvaj
protistafylokokov antibiotika. Pro vylouen porann nerv se provd kontrola
krvcen, citlivosti a pohyblivosti fixovan konetiny. Pokozen nebo utlaen cv se
projevuje zmnou barvy ke, ke je svtl a bled. Sestra sleduje msto vpichu a
pacienta edukuje, aby v ppad jakkoliv zmny v oblasti rny nap. necitlivost, bolest
-
20
brnn, ve oznmil. Operovanou konetinu je nutn elevovat, aby dolo k opadvn
otoku, a je vhodn konetinu ledovat. Po dobu hospitalizace se pacientovi aplikuj
nzkomolekulrn hepariny. U rizikovch skupin se jako prevence tromboembolick
nemoci pechz na perorln antikoagulancia. Pi rozshlch konch defektech a
pozitivn kultivaci na anaeroby je vhodn vyut oxygenoterapii v hyperbarick komoe.
Dleitm prvkem pooperan pe u pacienta se zevnm fixtorem je asn
rehabilitace, kdy pacient s fixtorem na brci od prvnho pooperanho dne cvi
na motodlaze a druh i tet den se mobilizuje na berlch bez zaten. Po nkolika
tdnech je mon navyovat zaten porann konetiny. Po proputn je pacient
oetovn ambulantn. Vechny pacienty je nutn sprvn edukovat a nacviit s nimi
pevazy a pi o zevn fixtor a okol msta zaveden drt/heb. K sejmut zevnho
fixtoru dochz po zhojen zlomeniny a odstrauje se v analgezii nebo v krtkodob
celkov anestezii. Podle poteby je mon stabilizovat konetinu dlahou. Nedojde-li
ke zhojen zlomeniny, pechz se na terapii vnitn osteosyntzou (12,29).
1.4.2 Hygienick pe
Hygienick pe je jednou ze zkladnch lidskch poteb. Hygienick pe
zahrnuje rann a veern toaletu, esn, myt vlas, pravu neht, pi o chrup a o ist
osobn prdlo. Dky sprvn provdn hygienick pi je mon zabrnit vzniku
mnoha infekc. V prbhu nemoci dochz ke zmn poadavk na hygienickou pi.
Nemoc me omezovat lovka a vst tak k neschopnosti provdn hygieny.
V pooperan fzi je vykonvn hygienick pe ovlivnno zhoreno pohyblivost
pacienta. Proto je kolem oetujcho personlu pacientovi s hygienou vypomoci.
U pacienta se zevnm fixtorem je pe o hygienu podobn pi o pacienta se sdrovm
obvazem. Zkladnm kolem sestry je zhodnotit mru sobstanosti pacienta. Je-li
pacient imobiln, je hygienick pe provdna na lku alespo dvakrt denn. Pokud
je pacient sten sobstan, je kolem sestry dopomhat mu pi hygienick pi.
Pacienta je mon doprovodit do sprchy, kde za dopomoci sestry provede celkovou
koupel. Rzn vzkumy prokzaly, e nen teba bhem hygienick pe udrovat zevn
fixtor v suchu, ale je mon jej bez problm sprchovat. Msta vstupu heb do ke je
-
21
mon omvat mdlem nebo je oistit mkkm zubnm kartkem. Po osprchovn je
dleit zevn fixtor osuit a oetit msta zaveden. Vsledkem hygienick pe je
ist ke, kter je podmnkou pro prevenci vzniku dekubit a zrove nemocnmu
navozuje pjemn pocit istoty (6,11,26).
1.4.3 Pe o rnu
Po operaci je zpravidla rna kryt sterilnm obvazem. kolem sestry je sledovat
stav obvazu zejmna zda nedochz k jeho prosakovn. V ppadnm malm prosknut
se pouze nabal nov vrstva obvazovho materilu na rnu. Je-li prosknut vt, je
nutn obvaz sejmout a na zklad rozhodnut lkae rnu oetit. Pokud nedojde
k prosknut obvazu, provd se pevaz nejastji po 2448 hodinch a to nejastji
za elem odstrann drnu. Jako dal dvod pevazu je prosknut obvazu zntlivm
sekretem, kter se nejastji objevuje a po nkolika dnech (6).
U pacient se zevnm fixtorem je nutn denn provdt jeho toaletu, kter je
zaloena na dezinfekci okol vpichu drt. Dojde-li k zarudnut msta vpichu, je vhodn
na msto piloit antiseptick nepilnav obvaz, nap. Inadine. V ppad, e se
nevyskytuj dn problmy, se msta vpichu odezinfikuj a pekryj nastienmi
suchmi sterilnmi mulovmi tverci, kter jsou na konetinu pichyceny obvazem (30).
1.4.4 Lba bolesti
Bolest v operan rn je fyziologick jev, kter m rzn stupn intenzity a
trvn. Bolest se vyskytuje po odeznn psoben anestetik a ustv po nkolika
hodinch a dnech. V den operace a prvn pooperan den pacient dostv analgetika
v pravidelnch asovch intervalech, dal pooperan dny je nutn dvky analgetik
postupn sniovat. Pro snen pooperan bolesti se pacientm nejastji podvaj
opity. elem pooperanho tlumen bolesti je zajitn komfortu pro pacienta a
napomoci jeho uzdraven. (28,31).
U vech pacient po operanm zkroku je stanovena oetovatelsk diagnza
akutn bolest. Akutn bolest trv od nkolika mlo vtein po dobu 6 tdn. Je-li bolest
del ne 6 tdn, je povaovan za chronickou. Ve stadiu akutn bolesti sestra provd
-
22
zkladn zhodnocen bolesti, zejmna zjiuje intenzitu bolesti. Bolest je mon tlumit
nkolika zpsoby. Farmakologick lba bolesti vyuv podvn neopiodnch,
opioidnch, adjuvantnch analgetik, loklnch infiltranch a loklnch povrchovch
anestetik nebo epidurln analgezie. Je-li bolest mrn a stedn intenzity pouvaj se
nejastji neopiodn analgetika. Pacienti, kte maj stedn, a silnou bolest dostvaj
kombinaci opiodnch a neopiodnch analgetik (31).
Nefarmakologick lba bolesti veobecn nabz pro kadho nco. Pi akutn
bolesti se nejastji vyuv terapie chladem, kter je indikovna u bolest zpsobench
traumaty, onemocnnmi kloub, operacemi a bolest sval. Terapie chladem se provd
pikldnm studench zbal nebo sk s ledem na bolestiv msto. Pouit chladu m
za nsledek zen cv v mst zrann, sniuje se krvcen, zpomaluje se vznik otok a
sniuje se tvorba modin. Dal nefarmakologickou metodou vyuvanou k tlumen
bolesti je rehabilitace. Rehabilitace m u bolestivch stav pekvapiv dobr vsledky
Podstata ink rehabilitace byla rozpoznna a v souasn modern medicn
pi zkoumn mechanism bolesti. Pro pacienta je dleit vybrat sprvn cviebn
program. Vhody cvien spovaj ve vytven svalov sly, navyovn vytrvalosti,
zvyovn pohyblivosti kloub, zlepovn dren tla, koordinace a rovnovhy a hlavn
se zvyuje tolerance k bolesti. inky cvien spovaj v uvolnn endorfinu, kter
psob na pacienta a navozuj pocit pohody a ovlivuj vnmn bolesti. Imobilizace je
rovn jednou z nefarmakologickch metod lby bolesti. Jej vyuit se nachz
ve zmrnn akutn bolesti, ve stabilizaci zlomenin a v podpoe bolestivho kloubu
bhem aktivity. Zpsob imobilizace je nkolik, asto jsou vyuvny ortzy, sdry a
trakce. Pi pouit tto metody je nutn hodnotit cirkulaci postienho msta (31,32).
1.5 Rehabilitace u pacienta se zevnm fixtorem
Rehabilitace 1. v nejirm smyslu obnoven pvodnho stavu, vkonnosti,
sobstanosti, pohyblivosti, pracovn schopnosti 2. obor medicny, zabvajc se
obnovou vkonnosti nemocnho (5, str. 393 - 394).
Lebn tlesn vchova se u pacient provd v prbhu hospitalizace, ale
pokrauje i nadle po proputn pacienta dom, kdy pacient dochz na ambulantn
-
23
rehabilitaci. U plnovanch operac se vyuv rehabilitace ve form pedoperan
ppravy. elem rehabilitace je udret dobrou ventilaci plic, polohovat konetiny, aby
nedolo k proleeninm, otokm a ilnm problmm. Sprvnou rehabilitac lze
zabrnit vzniku ochabnut svalstva a ztuhnut kloub, tm e pacient nacviuje
sebeobsluhu, posazuje se a cvi chzi. Pi operan terapii me neaktivita, dleit
pro sprvn hojen tkn, vst ke zmnm rozsahu hybnosti a svalovho apartu. Podle
druhu zlomeniny a jejho oeten se stanovuje stupe zte (6).
Celkov velk vznam m dechov rehabilitace, jedn-li se o pacienta
s polytraumatem, kter m porann hrudnku. Pasivn dechov rehabilitace je
provdna poklepovou mas hrudnku a polohovnm k usnadnn vykalvn.
Pro aktivn dechovou rehabilitaci se vyuvaj mnoh pomcky, nap. foukn
do balnku, nebo do komrek s kulikami (33).
Mobilizace pacienta na lku je dan rozsahem porann, celkovm stavem a
spoluprc pacienta. Nejdve se provd pasivn mobilizace, a to tak, e pacient se
rzn polohuje a cvi se hybnost kloub, asto na motodlahch. Pokud pacient dobe
spolupracuje, pechz se na aktivn formu rehabilitace s vertikalizac, kdy je posazovn
na lku nebo do kesla. V dal fzi se nacviuje stoj v chodtku. Pacient si zvyk
na postavovn a za odlehovn postien doln konetiny trnuje chzi. Dal krokem
je ncvik chze o berlch se zt postien konetiny v rozsahu, kter stanov lka
(33).
U pacient se zevnm fixtorem je nedlnou soust terapie i dkladn
rehabilitace v pasivn i aktivn form. elem cvien je, aby pacient poslil urit
svalov skupiny, uil se koordinovat svaly, doshl ustlench pohyb, pohyboval
s klouby a cvienm zajistil dostaten prokrven postien konetiny. U rehabilitace je
nejdleitj stanovit mru zte na fixovanou konetinu. Velmi asn zt me
naruit kostn hojen. Dal zsadou rehabilitace je, aby v mst zlomeniny
nezpsobovala bolest. Imobilizace a neprovdn lebn tlesn vchovy me vst
ke zpomalen ilnho nvratu a vzniku svalov atrofie, jejich dsledkem me dojt
k tvorb otok, porue obhu a ke zmnm barvy ke. Jeliko je u pacienta znan
omezen hybnost, je nutn mt bezpen upraven prosted (30).
-
24
Ve vzkumu Pouit hybridnho zevnho fixtoru u zlomenin brce Zemana a
Matjky, provdnho v letech 2001 - 2003 vylo, e 20 z 21 pacient doclilo
minimln 75% rozsahu pohybu bhem 4 tdn po operaci. Rehabilitace byla
provdn u pacient neprodlen po operaci, kdy pacient zaal rozcviovat pilehl
kloub aktivn i pasivn formou rehabilitace. Prvn pooperan den bylo provdno
cvien na motodlaze, druh a tet den po operaci se pacient mobilizoval s pomoc
berl bez zaten operovan konetiny. Po kadch tech tdnech byl zhodnocen stav
zlomeniny a pacientovi bylo ppadn dovoleno naven zaten na porannou
konetinu asi o 25 % vhy pacienta. V zvru vzkumu autoi udvaj vhodu
hybridnho zevnho fixtoru v tom, e oproti jinm fixtorm je mon neodkladn
pooperan pohyblivost v kolennm i hlezennm kloubu u zlomenin intraartikulrn
zasahujcch. Vsledkem je vrazn zlepen nsledn hybnosti a pacient m monost se
rychleji navrtit k normlnmu zpsobu ivota (29).
-
25
2. Cle prce
2.1 Cle prce
Cl 1: Zjistit specifika oetovatelsk pe u pacienta se zevnm fixtorem
Cl 2: Zmapovat, zda sestry maj informace o pi o pacienta se zevnm fixtorem
Cl 3: Zjistit, jak pacienti vnmaj zevn fixtory
2.2 Vzkumn otzky
VO1: Jak specifika oetovatelsk pe se vyskytuj u pacient se zevnm fixtorem?
VO2: Maj sestry informace o pi o pacienta se zevnm fixtorem?
VO3: Jak problmy pociuj pacienti se zevnm fixtorem?
-
26
3. Metodika
3.1 Metodika vzkumu
Pro vzkumnou st tto prce, byla zvolena kvalitativn metoda vzkumu. Data
byla zskvna metodou polostrukturovanho rozhovoru. Rozhovor byl anonymn a
respondentm sestrm, v nm bylo poloeno 21 otzek, kter byly doplovny
v prbhu rozhovoru o dal otzky. Respondentm pacientm, bylo v rozhovoru
poloeno 18 otzek, kter byly rovn doplnny o dal potebn otzky. Rozhovory
byly se souhlasem respondent nahrvny na nahrvac zazen. Zskan informace
z rozhovor jsou v prci zpracovan do kazuistik. A pro pehlednost byly nkter
vsledky zaznamenny do tabulek. Vzkumn eten bylo provdno v obdob
od 16.2.2012 do 15.3.2012.
3.2 Charakteristika vzkumnho souboru
Vzkumn soubor byl tvoen pti pacienty, kte v dob rozhovoru mli
naloen zevn fixtor, a dalmi dvma pacienty, kte ji byli po snesen zevnho
fixtoru. Tito pacienti byli hospitalizovni na traumatologickm a ortopedickm
oddlen a na oddlen nsledn pe. Dle vzkumn soubor tvoilo sedm sester
pracujcch na traumatologickch, ortopedickch a chirurgick oddlench. Vzkum byl
provdn v nemocnicch esk Budjovice, Jihlava a Pelhimov.
-
27
4. Vsledky
4.1 Kazuistiky pacient
Kazuistika pacientka . 1
Prvn pacientkou je ena ve vku 77 let. Pacientka prohrnovala ped domem
snh, uklouzla a zlomila si pravou doln konetinu v oblasti brce. Manel pivolal RZS
a ta pacientku dopravila do nemocnice, kde byla pacientka jet tho veera operovna
a nsledn pedna na traumatologick oddlen nemocnice Jihlava. ije s manelem
v rodinnm dom, je v dchodu, dve pracovala jako dlnice, m jednoho syna. V den
rozhovoru je hospitalizovna 23. den. Zevn fixtor (viz Ploha 3) m naloen 22. den
a vzhledem k pokozen okolnch tkn je tato terapie zvolena jako trval een
stabilizace zlomeniny. Pacientka se l s hypertenz.
Po poloen dotazu, zda pacientka v, pro m zevn fixtor, uvedla, e zevn
fixtor m z dvodu, e jinm zpsobem nebylo zlomeninu mon eit. Na otzku,
zdali bylo pacientce ve dn vysvtleno, odpovdla: Nco mi ekli, ale jeliko m
operovali v jedenct hodin v noci a operovali m 4 hodiny, tak z toho nevm nic. Jen
vm, e to budu mt hodn dlouho, ne se to vechno zhoj. Informace ohledn terapie
poskytl pacientce lka, jmno lkae pacientka nev.
Pi odpovdn na otzku, co vm na zevnm fixtoru nevyhovuje, pacientka
mrn rozilenm hlasem uvedla: Tohle cel monstrum, ty eleza, ten jeek v kleci!
Nejvc mi vad, e je to neforemn. Je pro m nemon chodit s tm o berlch.
Ohledn pe o zevn fixtor pacientka, v, e se mus istit msta vstupu heb.
Jak ppravky k oeten jsou pouvny, nev. Pacientce zrove nebyly poskytnuty
informace ohledn vzniku monch komplikac, nev, jak komplikace mohou nastat a
ani jak by se ppadn komplikace mohly projevovat. Pacientka uvd, e dosud se u n
dn komplikace nevyskytly.
Oetovatelskou pi pacientka hodnot velice kladn, ale zrove udv, e u
m na oddlen sv oblben sestiky, o kterch v, e jsou hodn a poctiv.
Otzky tkajc se bolesti zodpovdla pacientka nsledovn: Na bolesti nic
neuvm. Nebolelo m to od zatku a neberu nic, protoe si na to nechci zvykat. Te
-
28
dnou bolest nectm, ani prvn den po operaci, jsem dnou bolest nectila. Sice mi
dali injekci proti bolesti hned rno, kdy m pivezli ze slu, ale nectila jsem nic.
V prvn pooperan den byla pacientka schopna se posadit, najst se, umt se
na lku a pevlknout se. Od sester vyadovala pouze pomoc pi umyt tko
dostupnch mst a pi vyprazdovn si kala o podlon msu. Hygienickou pi
provd kad den na lku, kdy k lku dostane umyvadlo a umyje se. Jednou tdn je
koupna na koupacm lku. Kad den v rmci rann toalety dostv ist prdlo. Jak
vnm pacientka omezen? Vechno, vechno je omezen, nemu vykonvat nic!
Rehabilitace u pacientky probh kad den, kdy pijdou fyzioterapeutky,
pacientce pomohou se postavit, a po t s pacientkou trnuj chzi o berlch s odlehenm
postien nohy. Pacientka takto chod jednou denn, ale m slbeno, e v nsledujcch
dnech bude rehabilitace provdna dvakrt denn. Rehabilitace byla zahjena druh
pooperan den, kdy pacientka ihned zahjila chzi o berlch. Pacientka udv, e chzi
o berlch nezvld. Chtla jsem si dojt na zchod, tam jsem jet spadla, nemohli m
vbec postavit, protoe na tu nohu nemete lapat. To se mi stalo minul tden a od t
doby se toho bojm jako ert. Po pdu m pacientka z chze velk obavy.
Pacientka zatm nev, zda bude se zevnm fixtorem proputna dom.
Po proputn dom pacientka v, e bude potebovat uritou formu pomoci, jeliko ije
pouze s manelem, chce si zadat o domc pi. Z proputn dom nem obavy, u
se t a rda by byla doma. Hor je to, e sem budu muset dojdt a nechat to tady
jednou za tden vyistit.
Kazuistika pacientka . 2
Pacientka, ena, vk 66 let. Je v dchodu, dve pracovala jako kuchaka. M
tyi dti, ije sama v rodinnm dom, syn bydl v nedalek vesnici a v ppad poteby
se o pacientku star. Pacientka la na autobus, cestou uklouzla a poranila si levou doln
konetinu, domnvala se, e si pouze vyvrtla kotnk, tak dola dom. Po pchodu dom
zavolala synovi a ten ji odvezl k oeten na traumatologickou ambulanci do nemocnice
Jihlava. Vzhledem k poruen a otoku mkkch tkn byla pacientka pijata
k operanmu een. Na ambulanci byla konetina doasn stabilizovna sdrovmi
-
29
dlahami. Pacientka trp revmatoidn artritidou, je po biologick lb a l se
s hypertenz.
Pacientka m zevn fixtor (viz Ploha 4) druh den. Dvod pro m zevn
fixtor je j znm, udv, e je to z dvodu komplikovan zlomeniny.
Na traumatologick ambulanci byla pacientka seznmena s postupem lby. Lka ji
pipravil na to, e ji bude naloen zevn fixtor a uvedl, e je to z dvodu poruen
ke.
Zevn fixtor pacientce zatm pli nevyhovuje, ale vzhledem ke krtkmu
asovmu seku nasazen zevnho fixtoru, jet nen schopna posoudit, co nejvc ji
na tom vad. Pacientka je smena s tm, e fixtor je pro ni nejlep volbou k tomu, aby
se zlomenina stabilizovala. Pacientka v, e zevn fixtor m doasn, ne se zahoj
pokozen tkn, a po t bude provedena konverze na vnitn osteosyntzu.
Na dotaz, zda v, jak je provdna oetovatelsk pe, odpovdla: Ano vm,
dnes rno pi pevazu mi to sestika vysvtlila. Tu rnu mi pevazuje pan doktor a
sestika mi to pak obve.
Ohledn komplikac byla pacientka informovna o riziku vzniku infekce.
Kdyby to nebylo sprvn oetovno, tak do toho mu dostat znt nebo njakou
sepsi. Jak by se infekce mohla projevovat, pacientce nen znmo. Po prvnm
pooperanm dni se u pacientky dn komplikace neobjevily. Pacientka jako profylaxi
ped vznikem infekce dostv intravenzn antibiotika.
S oetovatelskou p na oddlen je prozatm spokojen. Sestiky j vychzej
vstc, v ppad poteby j dopomhaj a kontroluj jej stav.
Pacientka hodnot bolest jako stedn a mrnou. Bolest je podle n snesiteln a
d se vydret. Vera rno po operaci jsem dostala injekci na bolest, po t operaci m
to trochu bolelo. A dnes m to bolelo pi pevazu, kdy pan doktor istil okol tch
drt. Ale to bylo jen chvli, tak jsem si o lk na bolest ani nekala. O lky na bolest
si pacientka k sestikm, v, jak lky dostv, a e kdy m vt bolesti me
podat o injekci.
Schopnost sebepe popisuje pacientka takto: Dnes jsem prvn vstala, tak jsem
o berlch udlala pr krk. Mu sedt s nohama dol z postele, take se vdycky
-
30
posadm k jdlu nebo rno k umyvadlu. Najm se, umyju se, pevleu si istou koili.
Dnes rno jsem se oplchla tady na posteli. Pacientka byla pouena jak se m
s fixtorem pohybovat, v, e me bez problm sedt a chodit o berlch s odlehenm
postien nohy.
Rehabilitaci provdla v den rozhovoru prvn, popsala: Pily ke mn dv
rehabilitan sestry, postavily m na berle, pidrovaly m a uily m, jak se na tch
berlch mm pohybovat.
V ppad proputn dom se zevnm fixtorem bude pacientka vyadovat
pomoc, kterou j bude poskytovat rodina, pedevm pak syn.
Kazuistika pacientka . 3
Pacientka ve vku 77 let, Hospitalizovan na traumatologickm oddlen
v nemocnici v Jihlav. Pan je v dchodu, dve pracovala v obchod jako prodavaka.
Je vdova, ije s dcerou v rodinnm dom. Pacientka upadla a podvrtla si lev hlezenn
kloub. Tho dne byla oetena na traumatologick ambulanci a nsledn pijata
k operanmu een zlomeniny vnjho kotnku. V dob rozhovoru je hospitalizovan
27. den a je 26. den po naloen zevnho fixtoru. Zevn fixtor byl pacientce naloen
na brec lev doln konetiny (viz Ploha 5). Pacientka je diabetikou druhho typu a je
lena perorlnmi antidiabetiky a tak se l s hypertenz.
Ped naloenm zevnho fixtoru byla pacientka informovan o tom, e j bude
zevn fixtor naloen, ale nebylo j dostaten vysvtleno z jakho dvodu. Informace
pacientce poskytl oetujc lka.
Na otzku, co Vm na zevnm fixtoru nevyhovuje, pacientka odpovdla:
Na tom fixtoru mi vad, e pi chzi se do toho vdycky pchnu, protoe jak to m tady
ty pice tak j vdycky bum do t zdrav nohy.
Pacientka sama zatm nen seznmena s tm, jak se o zevn fixtor peuje.
Zatm se tady o m staraj sestiky, oetuj a pevazuj mi to. Na dotaz, zda v m
je rna pevazovna, odpovdla, e to sama vid.
Pacientka byla seznmena se vznikem komplikac, byla upozornna
na pomalej hojen operan rny a okolnch defekt. Dle byla informovan o monm
-
31
vzniku infekce v okol msta vstupu heb do ke. Jako jedin projev infekce uvedla
hnisavou sekreci z okol vstupu hebu. Do souasn doby se u n dn komplikace
neobjevila.
S oetovatelskou p je spokojen, udv, e se o ni sestiky hezky staraj.
asto se ptaj, zda nevyaduje njak lk na bolest. Pacientka v, e si o analgetika
me zadat, kdykoli ji to bol. V, e m k dispozici tablety nebo injekce. O injekci
si km jen na noc, abych se dobe vyspala. Pes den to bol akort po pevazu, ale to
si o lky nekm, musm taky nco vytrpt.
Prvn pooperan den byla pacientka schopna posadit se s dolnmi konetinami
sputnmi z lka, sama se zvldla najst a provst hygienickou pi. Do sprchy
nechodm, ale oni ns tady koupou na tom koupacm lku, u dvakrt m koupali,
koupali kad tden a bylo to teda prima. Vykoupou ns, pak se pevleeme a pevleou
nm postele. Nohu mi vdycky zabal do igelitovho pytle, zathne se to a je to. A jet
to vypodlo takovm vlcem, aby na to netekla voda.
Pacientka v, jak se me s fixtorem pohybovat. V, e me chodit o berlch a
operovanou nohu odlehovat. Z chze m ovem obavy, protoe neme na nohu
dolpnout a boj se, e upadne. Chodm jen za pomoci rehabilitanch sester, nebo
kdy pijde syn, tak m vod po chodb, nebo vdycky nkoho poprosm, aby el
se mnou. Na zchod si dojdu, ale jsem radi, kdy m nkdo ze zadu jist.
Rehabilitaci provd kad den s fyzioterapeuty, chod o berlch po chodb a
zrove cvi i v posteli. Cvien provd sama nkolikrt denn. J jsem toti byla
zvykl doma kad den cviit, tak jsem na cvien zvykl a cvim i tady. Jene doma to
byly pln jin cviky, tak se musm spokojit tady s tm.
V ppad, e budou chtt pacientku propustit z traumatologickho oddlen, m
domluven peklad na rehabilitan oddlen do Daic. Protoe doma nem nikoho, kdo
by se o ni staral. Doma m sice dceru, ale ta je cel den v prci a tak si pacientka mysl,
e peklad na rehabilitaci je pro ni nejlep volbou.
-
32
Kazuistika pacientka . 4
Pacientkou je mlad ena ve vku 25 let. Pracuje jako poaka, je svobodn,
ije u rodi a m 2 bratry. V dob rozhovoru je druhm dnem hospitalizovan
na oddlen nsledn pe v nemocnici esk Budjovice, kam byla peloena
z traumatologickho oddlen, za elem nsledn rehabilitace.
Pacientka po dopravn nehod byla pijata na traumatologickou jednotku
intenzivn pe pro neuren mnohoetn porann. Zlomenina ramnek stydk kosti
byla v prvnch dnech eena pnevnm zvsem, po pti dnech byl pacientce naloen
pnevn zevn fixtor (viz Ploha 6) pro stabilizaci zlomeniny. Rozhovor s pacientkou
byl uskutenn 15. den hospitalizace, kdy pacientka mla naloen zevn fixtor ji 10.
den. Pacientka nem dn jin onemocnn a doposud neuvala dn lky pravideln.
Pacientka mla dopravn nehodu, pi kter vypadla z auta, jeliko nebyla
pipoutan bezpenostnm psem. Pi dopadu na zem se j stala ve zmnn porann.
V automobilu cestovala sama a nsledn si sama musela pivolat pomoc. Po pevozu
RZS byla hospitalizovan na JIP a po nkolika dnech na standardnm traumatologickm
oddlen. Po 14 - ti denn hospitalizaci na traumatologickm oddlen byl pacientce
zazen peklad na oddlen nsledn pe. Pacientce bylo ve ohledn pekladu dn
vysvtleno a pacientka s pekladem souhlasila.
V prbhu hospitalizace na traumatologickm oddlen byly pacientce
poskytnuty veker informace o postupech jej lby. Z jakho dvodu m pacientka
zevn fixtory j bylo rovn dn vysvtleno. Vm, e jsem mla zlomenou pnev.
Jak jsem dopadla na zda, tak se mi ta pnev zlomila a mm zlomen i stydk kosti a to
tak, e dky tomu mi dali vlastn tento zevn fixtor. Jinak to nelo. Nejdve se myslelo,
e by to teba srostlo normln, ale pan doktor se obval problm v budoucnosti a
rozhodlo se, e se to vye tmto zpsobem. Poskytnut informace ohledn terapie
povauje pacientka za dostaujc. Ve vtin ppad ji o postupu lby informoval
oetujc lka.
Na zevnch fixtorech j nejvce vad drty heby, kter j pek v pohybu
a sniuj celkov komfort. Pacientka v, jak se provd oetovatelsk pe. Udv:
Vm, e mi to sestiky kad den mn, okol drt dezinfikuj a je nutn to provdt
-
33
prost kad den. Jako nejvt obavu ze zevnho fixtoru povauje to, e se fixtor
njakm zpsobem rozroubuje nebo uvoln. O riziku vzniku infekce v okol msta
vstupu heb byly pacientce poskytnuty informace, v, e je nutn o msta peovat
kadodennm pevazovnm. O projevech a dalch monch komplikacch pacientka
informace nem a doposud se u n dn komplikace nevyskytla.
S poskytovanou oetovatelskou pi je pacientka velice spokojen. Sestry j
dopomhaj pi hygienick pi, zajiuj vyprazdovn na podlon mse a podvaj j
stravu. Bhem dne ji sestry chod kontrolovat a dbaj o to, aby mla dostatek tekutin a
zajitn maximln komfort.
V souasn dob pacientka nepociuje dnou bolest. Ze zatku m to bolelo
hodn, ne mi to dali do toho fixtoru. Ped operac m to hodn bolelo, protoe jsem
mla ten zvs a mla jsem to staen, a kdy jsem se pak mla pohybovat s tou
zlomenou pnv ze strany na stranu, tak to bylo docela bolestiv, e mi kadou chvli
museli dvat injekce nebo njak infuze proti bolesti. Ale od doby co mm ten fixtor,
jsem na chirurgii mla jen jednu injekci proti bolesti veer a tady u vlastn dnou.
Take by se dalo ct, e je to v pohod. Pacientka v, e si kdykoli me zadat o lk
na bolest.
Po operaci byla schopnost sebepe u pacientky minimln, musela bt krmena,
umvna a musela se vyprazdovat na podlon msu. Jedin, co zvldala, bylo itn
zub. V souasnosti se sna pacientka zvldnout co nejvce sama, pi rann hygien
omv horn polovinu tla a vyist si zuby, se zbylmi stmi tla dopomhaj
sestiky. Bhem hospitalizace byla kad den omvna pouze na lku a u by se
stran rda osprchovala, kdyby to bylo mon. Stravu se ji sna pijmat sama, ale
potebuje od sestiek, aby strava byla pokrjen a pipravena tak, aby ji mohla nabrat
na lci.
Rehabilitan cvien provd pacientka kad den s rehabilitan sestrou, kdy
cvi vlee na lku a provd izometrick a kondin cvien. S rehabilitan
sestikou cvim kad den, jinak ale cvim sama kadou hodinu, e propnm piky,
nebo si vypodkldm nohy gumovm mem a posiluji ruce s inkami. S prbhem
rehabilitace byla seznmena a samotnou rehabilitaci povauje za dleitou, co se
-
34
projevuje na jejm pstupu k rehabilitaci a jejm pravidelnm provdnm. Co se tk
aktivit, sm pacientka leet pouze na zdech a v ppad poteby m dovoleno petoit se
na bok. Neustl leen na zdech pacientce pli nevyhovuje, ale ji se s tm smila.
Krom rehabilitanho cvien a innost tkajcch se oetovatelsk pe, m pacientka
ve ostatn zakzno.
S nejvt pravdpodobnost pacientka nebude se zevnm fixtorem proputna
do domcho oetovn. Pacientka udv, e za msc m bt provedeno rentgenov
vyeten a podle toho, co uke rentgen, se rozhodne, zda j bude zevn fixtor
odstrann. Zatm mus strvit msc na lku a provdt rehabilitaci, aby dlouhodob
leen nemlo nsledky v podob ochablho svalstva. Po proputn dom bude
pacientka vyadovat pomoc, kterou j poskytne rodina. Pacientka u se t, a bude
proputna dom.
Kazuistika pacient . 5
Pacient, mu ve vku 30 let. Nyn je v invalidnm dchodu, dve pracoval
v zemdlstv, kde si ped tm temi lety zpsobil porann prav doln konetiny.
ije s manelkou a tyletm synem v rodinnm dom. V souasn dob je
hospitalizovn na ortopedickm oddlen Nemocnice esk Budjovice a je 3.
pooperan den po amputaci prav doln konetiny pod kolenm kloubem. Pacient ji
zevn fixtor nem, po 25-ti mscch mu byl v jnu loskho roku z prav doln
konetiny sejmut. Dvodem odstrann zevnho fixtoru byl, dle slov pacienta, vznik
ptle, kterou vnikla infekce do kostn tkn. Jako doasn een byla zvolena sdrov
fixace a pacientovi bylo doporueno, aby podstoupil amputaci konetiny pod kolenm
kloubem. Pacient s tmto zpsobem lby souhlasil.
Pacient pracoval dve v zemdlstv, bhem vykonvn prce se mu prav
doln konetina dostala do zemdlskho stroje a byla velmi vn pokozena. sten
pokozena byla i lev doln konetina. Pacient podstoupil nkolik operac, pomoc
kterch se lkai snaili konetinu zachrnit. Se zmrem zachrnit kostn tk, byly
pacientovi naloeny zevn fixtory, kter mly za kol prodlouit o sedm centimetr
-
35
zkrcenou konetinu a stabilizovat pokozenou kostn tk. Dal operace zahrnovaly
pemstn svalovch a konch tp z rznch st tla na pokozenou st konetiny.
Jak je ji ve uvedeno, pacient ml zevn fixtor na prav doln konetin 25
msc. Dve mi kali, e to bude asi tak do dubna, ale nakonec jsem to ml a
do jna take asi njakch 25 msc.
Na otzku, zda v, pro byla zvolena lba pomoc zevnch fixtor, odpovdl:
Lkai se obvali vzniku infekce v kosti, jet jak jsem ml tu nohu celou
rozcupovanou. Tak mi potom kus kosti vyzli a vloili mi tam tpy. Pomoc toho
fixtoru jsme kost posouvali, aby mohla dorstat. Ze zatku jsme prodluovali asi o
milimetru denn. Mezitm jsme nkolikrt zpomalovali, protoe do toho obas pily
njak operace. Take i z tohoto dvodu jsem to ml tak dlouho.
Pacient byl bhem vech hospitalizac informovn o postupech lby, informace
dostval od oetujcch lka. Ped prvnm proputnm dom mi ekli, jak se o ten
zevn fixtor mm starat, vechno, co mi ekli, jsem dlal. Oplachoval jsem to istou
vodou, okol tch heb jsem istil zubnm kartkem, co mi moc nelo. Kdy mi
vznikla ta ptl, tak jsem ji oplachoval borovou vodou. Kad tden jsem si nakoupil
potebn vci v lkrn steriln tvereky, dezinfekci, steriln pinzety, nplasti a
podobn, abych se o to dobe staral. Ta pe byla pomrn finann nkladn. Tak
jsem pevazoval ty heby, okol jsem dezinfikoval a pak pekryl suchm tvercem. A
vdy, kdy jsem el na pevaz do nemocnice, mi sestika kala, e ten fixtor z, jako
kdybych ho letil njakm letidlem.
Na poloenou otzku, jak se ctil se zevnm fixtorem a co mu na nm
nevyhovovalo, mi pacient odpovdl: Nejvce mi nevyhovovalo to, e jsem o fixtor
vude zavazel, sem tam jsem se o to pratil. Teba se mi s tm patn otevraly dvee
od auta, nkolikrt jsem je odel. Nebo doma jsem zespoda urazil novou kuchyskou
linku. V zim mi na tom vadilo, e jak lovk nem monost nosit normln obleen a
vechno mus bt rozstien nebo krtk a ta konetina nen dostaten zakryt, tak ten
fixtor vede hodn chlad a pak mi stran rychle promrzala noha.
U pacienta dolo k vzniku ptle v blzkosti jednoho hebu, kterou vnikla
infekce do kostn tkn.
-
36
V rmci otzek tkajcch se bolesti, pacient uvedl: Na bolest jsem nic nebral.
Ani jak vichni kaj, e je to tk, tak j jsem to tak vbec nevnmal. Nejhor na tom
bylo se o to sprvn starat. A postupn prodluovn m taky nebolelo, bylo to nepatrn,
take jsem to ani nectil. Pacient byl nauen, jakm zpsobem m fixtor nastavovat,
aby se konetina postupn prodluovala, take zevn fixtor pak pacient v domcm
prosted obsluhoval sm a nastavoval naordinovanou mru prodlouen.
Po poloen otzky zjiujc mru sebepe, mi odpovdl: Kdy se mi stal ten
raz, tak jsem ml rozestavn dm, po proputn z nemocnice jsem to dal pod stechu
a bhem dvou let, co jsem ml fixtor, jsem dm dostavl. Normln jsem s tm lezl
po leen, obsluhoval jsem mchaku a hodn npomocn mi k tomu byla berle. I kdy
jsem ml fixtor, nebyl jsem na nikom zvisl. Normln jsem dil auto a plyn jsem
pidval rukou. Dokonce jsem chodil hrt s kamardy fotbal.
Pacient uvedl, e rehabilitoval pedevm chz o berlch s odlehenm postien
konetiny, doma s manelkou procviovali kotnk a palec. Vtinu cvik provdl sm.
Hygienickou pi provdl sm, kad den chodil do sprchy a konetinu
s fixtorem bu zabalil do igelitovho pytle, nebo ji nechal venku mimo sprchu.
V prbhu obdob, kdy ml zevn fixtor, mu potebnou pi poskytovala
rodina, zejmna manelka.
Kazuistika pacientka . 6
Pacientka ve vku 43 let, ije s manelem, m dv dcery. Pracuje jako sekretka
v jedn firm. V den rozhovoru je pacientka hospitalizovna tet den
na traumatologickm oddlen nemocnice Jihlava.
Pacientka pi veernm venen psa uklouzla na blt, podvrtla a pisedla si
levou doln konetinu. Manel ji pivolal RZS a pacientka byla oetena a pijata
k operanmu een zlomeniny.
Pacientka m zevn fixtor (viz Ploha 6) tet den. Informace ohledn lby j
byly poskytnuty. Udv: Zevn fixtor mm proto, e jsem si vykloubila nohu a mla
jsem ji oteklou. Doktoi mi ekli, e to mohou operovat, a otok splaskne.
-
37
Na otzky tkajc se mnostv informac, pacientka uvedla, e ji bylo
poskytnuto mlo informac ohledn lebnho a rehabilitanho reimu, dle nebyla
dostaten seznmena s p o zevn fixtor a udv, e m nedostaten mnostv
informac o manipulaci se zevnm fixtorem. Celkov mla pacientka pocit, e m
nedostatek informac. Pevnou vtinu informac j sdlil lka, kter ji na ambulanci
pijmal.
Po poloen otzky: Co vm na zevnm fixtoru nevyhovuje? Pacientka
odpovdla: Vechno. Je to nepjemn a bol to.
Pacientka pesn nev, jakm zpsobem se o zevn fixtor m peovat. V jen, e
kad den to lka ist. Pacientka v rozhovoru rovn uvedla, e nebyla seznmena
s monm vznikem komplikac a jejich projevy.
Oetovatelskou pi hodnot kladn, uvd, e sestry se o ni staraj vborn,
v ppad poteby j ochotn dopomhaj.
Ohledn bolesti pacientka zmnila, e kdy se j raz stal, tak j to nebolelo,
protoe si na to nesahala. Nyn udv, e j to bol jak kdy, nejvce v okol roub. Ale
s postupem asu se bolesti zmruj. Nejvt bolest pociuje v noci. Pacientka si sama
k o analgetika, kdy potebuje. Jak analgetika pacientka uv, nev.
Mra sobstanosti po operaci byla dle pacientky dobr, zvldla se, za dopomoci
sester omt na lku, byla schopna se sama najst a napt, sestrm si kala o podlon
msu. Po tech dnech je pacientka schopn dojt si o berlch na zchod. Jednou ji byla
koupna na koupacm lku, kdy zevn fixtor byl obalen igelitovm pytlem, aby byla
operan rna v suchu. Jinak se pacientka omv na posteli, kad rno dostane lavrek
a sama provd rann toaletu. Sestry vypomhaj v tko dostupnch mstech.
Pacientka uvd, e rehabilitace probh kad den, jednou. Pacientka
s rehabilitanmi sestrami trnuje chzi o berlch s odlehenm postien konetiny.
dn jin cviky neprovd. Uvd, e chze j moc nejde.
Pacientce bylo eeno, e zhruba po pti dnech a po opadnut otoku, j bude
zevn fixtor sejmut a bude provedena vnitn osteosyntza. Tud pacientka s nejvt
pravdpodobnost nebude se zevnm fixtorem proputna dom. Po proputn dom j
bude poskytovat potebnou pi zejmna rodina. O domc pi pacientka neuvauje.
-
38
Kazuistika pacient . 7
Mu ve vku 52 let, ije s rodinou v rodinnm dom. Ped razem pracoval jako
technik zabezpeovacch zazen ve sv vlastn firm. Nyn je v invalidnm dchodu.
V jnu si po pdu ze ebku si zpsobil ttivou zlomeninu holenn kosti na lev doln
konetin a pohmodil si kotnk. Pi pdu zrove dolo k vyklouben ramennho
kloubu na lev horn konetin. Pacient je hospitalizovn na traumatologickm oddlen
Nemocnice esk Budjovice, kam byl ped temi dny pijat pro sejmut zevnho
fixtoru. Pacient ml naloen zevn fixtor necelch pt msc.
Pacient udv, e nev, z jakho dvodu ml zevn fixtor. Pacientovi bylo
ped operac poskytnuto mnoho informac, ale e mu bude naloen zevn fixtor, mu
nikdo nesdlil. Dozvdl se to a po operaci. Veker informace ohledn lby,
pacientovi poskytl oetujc lka.
Na otzku: Co Vm na zevnm fixtoru nejvce nevyhovovalo? pacient
odpovdl: Nejvc mi vadilo, e se pes to nedaj nosit kalhoty. Dle pacient udv, e
zevn fixtor nijak vrazn nevnmal.
Pi o zevn fixtor pacient popisuje takto: Denn jsme mnili tverce okolo
tch drt a pak jsme to zabalili. Nejvc se o to starala manelka a jednou tdn jsem
jezdil sem do nemocnice na pevaz. Tady mi sestika na tu otevenou rnu dvala
stbro, protoe se mi tam dostala MRSA.
V prbhu hospitalizace byl pacient seznmen s monm vznikem komplikac i
jejich projevy. U pacienta bhem naloen zevnho fixtoru dolo k vzniku infekce, kdy
se mu do oteven rny dostal methicilin rezistentn Staphylococcus aureus MRSA.
Infekce se projevovala pedevm hnisavou sekrec, vraznou bolest pacient
nepocioval. Bhem naloen zevnho fixtoru se jeden ze zavedench drt uvolnil a
musel bt chirurgicky odstrann.
Oetovatelskou pi pacient hodnot jako vynikajc, je velice spokojen.
Ohledn otzek tkajcch se bolesti pacient uvedl, e ho to bolelo vce
ped naloenm zevnho fixtoru ne po operaci. V prbhu, kdy ml pacient naloen
zevn fixtor, nevnmal v okol fixtoru dnou vraznou bolest. Uvedl, e ho bolelo
okol msta vstupu drtu do kosti v dob, kdy dolo k jeho uvolnn a tsn po t, co mu
-
39
drt pedasn odstranili. V nemocnici a nsledn i v domc pi uval tabletov
analgetika, na jejich nzev si nevzpomn. Pi bolesti zkouel pacient i rzn metody
zmrnn bolesti, nejvce mu pomhala zmna polohy. Nyn, po odstrann zevnho
fixtoru, ho doln konetina stle mrn bol.
Bezprostedn po naloen fixtor hodnot pacient schopnost sebepe
nsledovn: Tm vbec jsem nebyl schopen se o sebe postarat. Staraly se o m tady
sestry, jedin co jsem trochu zvldal, bylo najst se. S hygienou mi rovn pomhaly
sestry. Pak jsem byl na oddlen nsledn pe, kde m koupali na takovm specilnm
lku. Jinak jsem se omval kad den rno na posteli, sestry stailo poprosit a
pomohly mi. Doma jsem se snail umt sm, ale nelo to, tak mi vdy do sprchy
a ze sprchy pomhal syn nebo manelka. Fixtor jsem nezakrval, jen jsem ho vdy
lehce osprchoval. Po sejmut fixtoru, hodnot pacient schopnost sebepe zhruba
stejn jako se zevnm fixtorem a v, e se to asem zlep.
Ped proputnm do domc pe, byl pacient informovn, jak m zevn fixtor
oetovat a zrove mu to bylo nzorn ukzno, byl seznmen s manipulac a
pohybovm reimem. Pacient sml chodit o berlch bez dolapu na postienou nohu.
Informace, kter mu byly poskytnuty, pacient hodnot jako pln dostaujc.
Prvnch trnct dn po nasazen fixtor jsem rehabilitoval pevn dechov
cvien, cviili jsme horn konetiny a pravou nohu. Chodit jsem zaal a po trncti
dnech, protoe kvli vyklouben prav ruky jsem nemohl trnovat chzi o berlch.
V nemocnici jsem cviil zhruba tikrt denn, jednou denn za mnou pila rehabilitan
sestra a pak jsem si cviil sm. Doma jsem cviil astji, hlavn kdy jsem se nudil.
Po proputn dom pacient nevyadoval dnou formu pomoci, vekerou
potebnou pi mu zajistila rodina. Pacient neml ped proputnm dom obavy.
Na oddlen nsledn pe rehabilitoval, a kdy zvldl chzi o berlch a vyjt schody,
podal oetujcho lkae o proputn dom.
-
40
4.2 Kazuistiky sester
Kazuistika sestra . 1
Veobecn sestra se stedokolskm vzdlnm a s mnohaletou prax
na ortopedickm oddlen. Uvd, e pacienti se zevnmi fixtory jsou na tomto
oddlen hospitalizovni prmrn jednou za dva roky. Zevn fixtory bvaj nejastji
naloeny na dolnch konetinch, hlavn na brci, obas se vyskytnou i na hornch
konetinch.
Z hlediska oetovatelsk pe, sestry u tchto pacient e problmy, jako jsou
zhoren pohyblivost a riziko infekce.
Pooperan pe je stejn jako u vech, normln bez jakhokoliv omezen.
S tm e se mus dvat pozor, aby se fixtor nkde nezachytil, aby nedolo k posunu tch
komponent dky tomu, e bychom ten zevn fixtor njak poruili. Tmto zpsobem
popisuje sestra pooperan pi. Pacienti po naloen zevnho fixtoru jsou ze slu
pedvni rovnou na standardn oddlen, v ppad, e se jedn o men operaci.
V ppad, e se jedn o rozshlej operan vkon, jsou pacienti dle stavu pedvni
na ARO nebo chirurgickou jednotku intenzivn pe. Nen vdy podmnkou, e se
pacient pekld. Me jt zpt na oddlen, ze kterho byl na sl posln.
Na otzku tkajc se komplikac, sestra odpovdla: J bych ekla, e
nejastj je infekce v okol drt, tch vstup. Asi jednou jsem se setkala s posunem
kost, e dolo k patnmu srstu. Jako prevenci vzniku komplikac uvd kontrolu
vstup, steriln pevazy, ast kontroly postaven zevnch fixtor a dleit je
spoluprce pacienta.
Uvd, e na oddlen prozatm nemaj standard oetovatelsk pe o pacienty
se zevnm fixtorem.
Dle sestra udv, e o operan rnu a zevn fixtor peuj jednou denn,
kontroluj vstupy drt. K dezinfekci okol vstup a ran nepouvaj jodov dezinfekn
ppravky, pouvaj pouze alkoholov. Pevaz provd vdy lka. Okol vstup se
odezinfikuje a nsledn se kryje nastienmi sterilnmi tverci. Zevn fixtor se rzn
vypodkld a obaluje, aby nedolo k pokozen i porann okolnch tkn a ke.
-
41
Upevnn zevnho fixtoru kontroluje lka. V ppad, e si sestra vimne njakho
posunu, pivol lkae.
Hygienickou pi provd kad den. Kad rno pacient dostane k lku
umyvadlo a za pomoc sester se provd rann toaleta. V ppad, e je pacient schopn
a zvldne dojt do sprchy, izoluj zevn fixtor tak, e ho zabal do igelitovho pytle.
Samotn zevn fixtor nesprchuj, sprchu doporuuj a po snesen fixtoru.
Bolest u pacient monitorujeme kadch osm hodin, v ppad, e pacient
pociuje bolest dv, m monost si zazvonit a podat o lky na bolest. Na tlumen
bolesti uvme nejvce kombinovan analgetika, vyroben speciln pro ortopedick
oddlen. Dle pouvme Tramal nebo Novalgin. Pi siln bolesti podvme Dolsin i
Dipidolor, lky z ady opit.
Rehabilitace probh stejn, jako u kad jin zlomeniny. Druh pooperan
den pacient s fixtorem na brci vstv a u se chodit o berlch s tm, e odlehuje
doln konetinu s fixtorem. Dleit je v rmci rehabilitace prevence tromboembolick
nemoci a proleenin. Soust rehabilitace je tak polohovn pacienta, kondin a
dechov cvien. Tak s rehabilitan sestrou trnuj sebeobsluhu u lka.
U mimokloubnch zlomenin se mus procviovat okoln klouby, aby nedolo k jejich
zatuhnut. S pacienty se rehabilituje kad den, rehabilitan reim se d podle
ordinac lkae. tmto zpsobem popisuje sestra rehabilitaci na jejich oddlen.
Za nejvt problm, kter pacienti s fixtorem pociuj, povauje, zhorenou
pohyblivost, protoe je to pohyb s cizm tlesem. Dle uvd, e pacienti maj obavy se
zevnm fixtorem neho dotkat, boj se, e se o nco ude.
Prmrnou dlku hospitalizace uvd minimln trnct dn a nkolik tdn.
Fixtory snmaj prmrn po esti a osmi tdnech. Zle na zhojen kost a na tom,
z jakho dvodu byl fixtor naloen. Pokud je zvolena lba fixtorem jako doasn,
maj ho pouze nkolik dn a pak se vol jin zpsob terapie.
Za vhody zevnch fixtor povauje to, e je mon po naloen dl s kost
manipulovat a rzn j reponovat. Nevhody zevn fixace vid v monosti vzniku
infekce, ve zhoren pohyblivosti a naruen komfortu pacienta.
-
42
Ped proputn dom pacienty edukuj o dleitosti provdn rehabilitace,
odlehovn konetiny pi chzi, o manipulaci se zevnm fixtorem. Dleit je, aby
pacient vdl, e m kontrolov