PÍ A JEHO ŽIVOT / DÍVKA S POMERANČI

Honza Michna

Tercie B

květen 2014

Obsah Úvod (Bibliografické údaje; Informace o autorech) Kultura (obohacení světa) Děj Stylistika/ Skladba Hlavní p

1 | S t r á n k a

ÚvodPro porovnávání jsem si vybral knížky současné tituly a to: Pí a jeho život - Yann Martel a Dívka s pomeranči - Jostein Gaarder. Zvolil jsem si tento pár jednak na doporučení svých kamarádů, tak na oscarovém filmu: Pí a jeho život (2012; Ang Lee). Musím uznat, že obě knížky se mi zdály velice originální...

Nikdy mě nenapadlo, že bych mohl číst něco jako Robinson Crusoe v moderní době. Toto neuvěřitelné vyprávění mi ukázalo jak velkou roli hraje myšlení a chápání ostatních v našem životě, samozřejmě mě to velice zaujalo a doufám, že vás neméně zaujme mé porovnání...

Romantický příběh, který končí smrtí hlavní postavy, jenž zemře s vědomím, že dosáhla toho, čeho si nejvíce přála dosáhnout a to sice potkat dívku svého srdce.( Navíc si užila nezapomenutelné pocity štěstí a lásky, které v této formě může dále šírit) a indický dobrodruh na moři s kočkovitou šelmou toho sice na první pohled nemají mnoho společného, ale opak je pravdou.

Porovnání obou knih se tedy bude skládat z rozdílu ve stylistice; ději, hlavních postavách; prostředí a pohled autora.

1 | S t r á n k a

"Bizarní Martelův příběh uhranul čtenáře po celém světě", Ladislav Nagy, Hospodářské noviny, 22. 4. 2004

"Věříte v Boha? Pokud ne, tento příběh vás naučí věřit v Boha." - Yann Martel

Láska a beznadějV obou knihách je příběh nebo spíše tzv. Climax (nejvyhrotěnější bod) stejný, postava ať Piscine či Jan se ocitne v bodě, kdy začne pochybovat. Jak jsem již na úvod říkal: Příběhy jsou si v mnohém podobné, ale oba dva mají obrovskou vnitřní krásu.

Začnu příběhem, který se odehrává v Evropě a přesněji ve Španělsku, Norsku a Dánsku. Asi už stejně jako já tušíte, že mluvím o dívce s pomeranči. Tento příběh je již od "startu" jiný. Svou netradiční strukturou ihned upoutal mou pozornost a já se nedokázal odtrhnout od čtení. Mladý student Jan Olav se dal na medicínu a jednou v tramvaji potká dívku snů, jejich pohledy se střetnou a srdce vzplanou. Nešika Jan jí však převrhne pytel. Ona se na něj krásně usměje a nechá ho bloumat v naději, že se ještě někdy střetnou, neboť ona ladnými kroky opustí tramvaj ve které se potkali. Nyní přichází lásky a pocity štěstí. Potkají se znovu, tentokrát na půlnoční mši na Štědrý den. Dívka mu později řekne,že ho zná a musí na ní počkat půl roku a pokud to dodrží tak spolu další půl roku budou každý den. Co myslíte že se stalo? Ano samozřejmě, Jan dostal nádherný pohled ze Sevilly(pomerančových sadů)a vydal se tam dívku hledat. Náměstí je místo kde se setkaly znovu a tam mu slíbila, že za ním přijede a budou spolu navždy. Stalo se a ona přijela, vzali a měli syna Georga, který toto vyprávění dostal jako dopis napsaný otcem(Janem), kterého naneštěstí skolila rakovina.

Indický mladík je něco jako Adrian Mole, je to vzdělaný intelektuál, kterému se nedostává dostatečné pozornosti a to nám dokazuje svými příběhy. Také nám ukazuje základy indické mentality a myšlení. Narodil se majiteli ZOO a celý život dle svého názoru žije na nejkrásnějším místě na zemi. Jeho chování je však neadekvátní a dělá hlouposti. Strčil ruku do výběhu s největším a nejsilnějším tygrem , vypadající jako empire state building mezi mrakodrapy.Ale ne když tygr nedával pozor a byl na druhé straně výběhu, ale když se tygr blížil a měl před časem krmení a ruka s kusem masa je sebevražda. Tedy alespoň dané ruky. Naštěstí ho otec uviděl a stáhl pryč. V případě, že žijete v ZOO musíte si na toto dávat pozor a tak bez slitování nechal ho k oplocení přivázat kozu a jeho synové Piscine a Ravi se museli koukat jak bezbranná koza umírá jako beránek na porážce.Takovýchto lekcí bylo více a když rodina odjela do přírody Piscine objevil krásu křesťanství a lásku k bohu. Stal se z něho několikanásobný věřící a modlí se k muslimským, islamistickým, křesťanským a hinduistickým bohům. Když se však rodina rozhodla odstěhovat do Kanady, Winnipegu postihlo je velká smůla. Přepravní loď, kterou odcestovali do Kanady se potopila osmý den na cestě o půlnoci a jediný lidský přeživší byl a stále asi je Piscine. Na člunu však byl spolu s hyenou, šimpanzem, zebrou a R. Parkerem. Ti mezi sebou bojovali na život a na smrt. Vyhrál R. Parker a stal se v podstatě kolegou Piscina, který mu obstarával potravu a vodu. Po celou dobu se s Richardem zbližovali a určovali si své teritorium až dokud se tygr nerozhodl PÍ'ho opustit. Mladík tak musel putovat

Rozdíly můžete nyní posoudit sami. Dle mého názoru je hlavní rozdíl v délce a formě. Zatímco Pí prožije narození až pubertu, Georg dostanu dopis na rodinné večeři. Bezhlavě se zamkne u sebe v pokoji a čte... Ale jak jsem již na začátku říkal mají toho mnoho společného

1 | S t r á n k a

Stylistika a Skladba

1 | S t r á n k a

Autobiografie nebo výmysl?Pohled obou autorů je samozřejmě rozdílný. Na rozdíl od Yanna Martela,muže píšícího román o Portugalsku v období shruba 18st., který se mezitím mimochodem nachází v Indii a potká muže, jenž mu nabízí neuvěřitelný příběh o legendárním cestovateli doma v Kanadě mladý muž či kluk Georg právě čte dopis od svého zesnulého otce a kniha obsahuje děj odehrávající se v čase čtení a myšlenka chlapce.Avšak mají toho spoustu podobného...

Jostein Gaarder využívá jednu ze svých postav jako vypravěče a tím pádem kniha obsahuje její myšlenky, pocity a chování. Začátek je rodinná večeře s prarodiči, kteří mu donesou dopis,měl ho dostat až bude starší(v době sepsání to nebyl chlapec a malý skoro pětiletý klučina), od jeho mrtvého otce. Dopis je doslova přepsán a okomentován z tzv. Ich formě a ačkoliv dopis psal Jan-jeho táta- a tím pádem se odehrává jeho pohledem chlapec je vypravěčem. Mladý student medicíny pátrající po štěstí je jen a pouze "loutka". Emocionální napětí je přítomné po celou dobu, protože to je pro Georga něco nečekaného a nepochopitelného. Práce kterou Jan odvedl byla famozní. Po přečtení prvních pár stránek se mi styl a pohled vypravěče zdály velice nezajímavé a nudné. Avšak dopis mě ihned upoutal a proto se mi velice líbilo, že většina knihy byl právě onen dopis. Jan uměl vše perfektně popsat do poslední čárky a jeho styl pokládám za skvělý. Avšak přijde mi poněkud absurdní, že by p. Gaarder přecházel z jedné postavy na druhou a pořád psal tak sofistikovaně.

V případě p. Martela je to však složitější, neboť knihu napsal nepochybně on, avšak píše tam i svém románu odehrávajícím se v Evropě, avšak poté na sebe bere podobu kamaráda, který přijde za Piscinem M. Patelem jako host a stráví s ním den. Jisté je,že se také objevuje jako komentátor, když se kniha dostane do pasáží, kdy Pí vyrůstá a nakonec se stane Pím. Z jeho hlavy převypráví celý příběh trochu jakoby psal biografii. Příběhy jsou sepsány jako by to byly nejkrásnější věci, které vás mohou v životě potkat. Obdivuju způsob jakým dokázal popsat všechny situace, neboť popsat objektivně všechny situace skoro není možné. Způsob jakým bylo vše vysvětleno je neuvěřitelný. Zápletky jsou vymyšlené bezchybně a krása stylu je nepopsatelná.

1 | S t r á n k a

Shrnutí; Zhodnocení & ZakončeníJak už jsem říkal v průběhu této práce obě knihy jsou úžasné, asi každý kdo mě zná, ví, že každou možnou chvíli po přečtení první strany z každé knihy jsem použil k tomu aby jsem se dostal k rozuzlení obou dobrodružství.Zajímavé, originální, geniální jedině těmito slovy se dá vyjádřit obsah obou knížek. Vše je přesně jak má být, aby to byla neuvěřitelná četba.

Nejdříve bych chtěl zhodnotit Dívku s pomeranči, neboť Píscina a jeho dobrodružství bych si chtěl nechat jako: Nejlepší na konec. Love-story odehrávající se v Norsku je každičkým způsobem tajuplná. Již od začátku je jasné jako facka, že tento příběh bude fantastický. Všechno je od začátku napjaté a nečekané. Čtenář si ihned vytvoří v hlavě obrázek díky tomu jak autor popisuje smysly a chování. Myslím, že je dobře, že nakladatelství, tedy alespoň do mého vydání nepřidalo žádné obrázky fotografie atd. protože jestli nejste školník necita tak vás knížka jistě osloví a probudí ve vás to nejhezčí. Myslím, že kniha vám dlouhodobě zvedne náladu a je to jedna z těch knížek na které si rádi vzpomenete a pousmějete se.

Nyní Pí a jeho život(Life of Pi) musím se přiznat, že nejdřív jsem viděl film natočený špičkovým režisérem(Ang Lee) a ten mě tak hrozně zaujal, že jsem ani chvíli neváhal a vybral si tuto knížku. Film úžasně popsal situaci a ukázal nám fantazii života mladého chlapce, ale jak se říká: Knížka je vždy lepší než film., tedy alespoň naše bývalá profesorka na češtinu to říkala, v tomto případě jsem byl přesvědčen, že to nepůjde, ale stalo se. Asi jste si všimli, že většina textu v tomto referátu je napsána o této knížce a má to svůj důvod, a to, že tato kniha nemá chybu! V průběhu četby si připadáte jako by jste byly v nejhlubším oceáně či nejvyšší hoře a vždy je tam slunce, které vás vede dál. Tato kniha je dle mého názoru něco naprosto výjimečného a doporučuji ji všem. Tedy vlastně ne, já vám říkám, že nikdy nebudete cítit to, co cítí ten kdo čte tuto knih, dokud to samy nezkusíte. Je to jako drahokam mezi knihami. Je to jako José Mourinho, je to: The Special One.

Doufám, že jste si užili čtení mé práce a nyní už jste alespoň na páté kapitole jedné z knížek, protože, tyto knížky doopravdy mají sílu vás změnit. K lepšímu...

1 | S t r á n k a

Robinson či Romeo? Verona či Tichý oceán? Oba tituly od sebe vzdaluje fakt, že se odehrávají na opačných stranách zeměkoule. Tichý oceán je každoročně místo úmrtí pro mnoho námořníků a jedním z nich se mohl stát i Pí, avšak ten se života držel zuby nechty.

Na druhou stranu život v Oslu, Norsku je velice pohodový pokud si to nezkomplikujete nepříjemnými chvílemi. Je tam teplo, zima prostě vše co vás napadne, ale hlavně nádherná příroda. Zásoby delikates a udírny, masny, trhy jsou na každém rohu a tím pádem zdravá a chutná strava je vždy po ruce.

Zrovna teď si Pí určitě sám pro sebe říká, jak nádherné by to bylo, kdyby se místo ztroskotání v oceáně raději ztratil v ulicích Norska, či na náměstí v Seville. Osud nebyl k Piscinovi vždy úplně milosrdný, a tak si Piscine vše co má musel sám vybojovat. Neustálý strach o jídlo, pití, přístřešek a dobré počasí trápili jeho mozek každý den a noc. Sousedy mu hráli shluky planktonů, sardinek, zlaků žraloků či delfínů. Neměl ke snídani ovesnou kaši a k obědu plátek čerstvě upečeného kuřete. Musel chytat ryby a dávat je Richardu Parkerovi, který by mohl ztratit nervy a Piscina sežrat! Bouřky se staly jeho spolubydlícími a občasné zjevení ptáka pro něj bylo jako úchvatné představení na Broadwayi.

Všechno toto však jistě netrápilo Jana, který si to dobou hledal cestu k Dívce s pomeranči. Doma s rodinnou a přáteli je vskutku příjemné zázemí. Jan v průběhu procestoval celé okolí a chystal se i vydat do Gronska na expedici. Nakonec však letěl do Španělska, neboť už nedokázal vydržet bez své dívky být a rozhodl se za ní vydat do neznáma. Jediným klíčem k ní byla pohlednice s obrázkem pomerančových sadů v Seville. Jan se tedy sbalil a odletěl. Klidné Španělsko zalité pohodlným odpoledním sluncem a vyššími teplotami pro něj bylo jako sen. Potkali se na náměstí, kde odpočíval s hrníčkem kávy na slaměné židli.

Rozdíl je evidentní... :-)

1 | S t r á n k a

Zdroje

INTERNET:

FOTOGRAFIE: GOOGLE IMAGES (HTTPS://WWW.GOOGLE.CZ/IMGHP)

CITACE: ILITERATURA (WWW.ILITERATURA.CZ)

KNIHY:

CITACE: PÍ A JEHO ŽIVOT - YANN MARTEL

DÍVKA S POMERANČU - JOSTEIN GAARDER

1 | S t r á n k a