Přednáška 3 Zatížení, příprava stavby, zemní práce · Klasifikace je založena na...
Transcript of Přednáška 3 Zatížení, příprava stavby, zemní práce · Klasifikace je založena na...
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 1
Přednášející: Ing. Radim Kolář, Ph.D.
Přednáška 3
Zatížení, příprava stavby, zemní práce
BH 02 – Nauka o pozemních stavbách
06. 10. 2014
• Příprava stavby
• Zatížení působící na objekty
• Postup výstavby
• Zemní práce
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 2
Zatížení působící na objekty
ZATÍŽENÍ
Mechanický nebo jiný fyzikální vliv (jev) působící na budovu (na jednotlivé konstrukce).
Vyvolává napjatost, přetvoření, změny tvaru a polohy konstrukcí nebo jejich částí.
Zatížení spojiténapř. od podlahy a stropní konstrukce
Osamělé břemenonapř. zatížení osobou
KN/m2 KNStatické schéma: Statické schéma:
Zatížení působící na objekty
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 3
ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ZATÍŽENÍ
• vlastní tíha všech
nosných konstrukcí
• trvalé součásti
nenosných
konstrukcí
• zemním a
horninovým tlakem
• vodním tlakem
• předpjetím
• tíha skladovaných
hmot a materiálů
• tíha strojů a jiných
technologických
zařízení
• tíha konstrukcí,
které mění svou
polohu během
užívání
• tíha osob a nábytku působící na konstrukci
• tíha sněhu, větru a námrazy (klimatická zatížení)
• zemětřesením
• havárie (provozní,
montážní)
• havarijní přetvoření
základů
• výbuch
Zatížení
Stálá (G)
Působí po celou dobu trvání konstrukce
Nahodilá (Q)
DlouhodobáPůsobí déle jak 6
měsíců
KrátkodobáPůsobí méně jak 6
měsíců
Mimořádnáživelné pohromy
Zatížení působící na objekty
ZATÍŽENÍ PŮSOBÍCÍ NA OBJEKT
• Statika je část mechaniky, která se zabývá tělesy nacházejícími se v klidu
• Účelem je stanovit takové dimenze jednotlivých prvků konstrukce, aby tato soustava
přenesla definovaná zatížení s průhyby a deformacemi dle definovaných tolerancí
Nejvyšší možné účinky zatížení působící na konstrukci nesmí překročit (překonat) nejnižší možný odpor konstrukce.
Slovo „odpor“ přitom může vyjadřovat únosnost konstrukce, její stabilitu, mezní přetvoření, apod.
= ZATÍŽENÍ PŮSOBÍCÍ NA K-CI < ÚNOSNOSTI K-CE
Statické posouzení
Zatížení působící na objekty
Dělení zatížení podle odezvy konstrukce
• statické
• dynamické
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 4
• Statické tabulky – objemové hmotnosti materiálů
• Norma ČSN 73 0035 nebo ENV 1991-Zatížení stavebních konstrukcí
• Mapa sněhových oblastí
• Mapa větrových oblastí
• Projektová dokumentace stavebního objektu
PODKLADY PRO URČENÍ ZATÍŽENÍ
Zdroj: www.snihnastrese.cz/mapa-snehovych-oblasti/www.frigomont.cz/oplasteni-budov-informace/mapy-vetrovych-oblasti.html
Zatížení působící na objekty
Příprava stavby
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 5
PŘÍPRAVA STAVBY
Příprava stavby
• zajištění a zpracováni podkladů pro majetkoprávní vypořádání s vlastníky pozemků a
nemovitostí (výpisy z katastru nemovitostí, snímky katastrálních map)
PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA STAVBY
Příprava stavby
Zajištění právních vztahů k pozemkům
• Zaměření území – polohopisné a výškopisné zaměření. Zaměření stávajících objektů,
komunikací, inženýrských sítí a dalších objektů.
• Vytyčení stavby – umístění navrhované stavby v terénu a vyznačení jeho
projektovaného rozměru a tvaru. Prostorové vytyčení stavby se provádí podle
situačních výkresů.
Zaměření staveniště
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 6
PŘEDPROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA STAVBY
Příprava stavby
• inženýrsko-geologický
(min. 3 sondy mimo plochu budoucích
základů vzdáleny 20 až 50 m od sebe.)
• geotechnický;
• hydrogeologický;
• radonový;
• pedologický;
• dendrologický, apod.
Zajištění potřebných průzkumů
• stávající sítě, jejich kapacita, místa napojení.
Provedení průzkumu stávajících inženýrských sítí www.dekonta.cz
www.geostar.cz
www.centroprojekt.cz
PROJEKT STAVBY
Příprava stavby
1. zpracováni dokumentace pro územní řízení
2. projednání dokumentace pro územní řízení se všemi vlastníky dotčených pozemků, se všemi dotčenými orgány státní správy a správci technické a dopravní infrastruktury
3. podaní žádosti o umístění stavby (územní rozhodnutí) vč. účasti na veřejném ústním projednání
4. obstarání rozhodnutí o umístění stavby včetně zajištění potvrzení o nabytí právní moci
Územní řízení
1. zpracování dokumentace pro stavební povolení
2. projednání projektové dokumentace pro stavební povolení se všemi dotčenými orgány státní správy a správci technické a dopravní infrastruktury
3. podání žádostí o stavební povolení vč. účasti na stavebních řízeních
4. obstarání stavebních povolení vč. potvrzení o nabytí právní mocí
Stavební řízení
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 7
• možné provedení demolic stávajících staveb
• odstranění případné vegetace
• zabezpečení staveniště (oplocení stavby, skládek materiálu, zabezpečení výkopů)
• vyměření všech stávajících inženýrských sítí
• připojení na zdroj vody a elektřiny
PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ
Příprava stavby
Zdroj: www.azs98.cz Zdroj: www.azs98.cz
Zdroj: www.denik.cz
Zdroj: www.tvrtm.cz
Postup výstavby
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 8
POSTUP VÝSTAVBY
POSTUP VÝSTAVBY
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 9
Zemní práce
ZÁKLADNÍ DEFINICE
Zdroj: www.zakladanigroup.czZdroj: www.fineline.cz
Zemní práce
• Terén, podloží – zemina, hornina a sypanina existující na místě před prováděním stavby.
• Zemní práce – práce při hloubením zvyšování nebo svahování terénu. Výsledkem je
změna stávajícího terénu.
• Výkop – Zemní práce prováděné (hloubené) pod úroveň terénu. Výsledek hloubení,
nakládání a přemisťování zeminy
• Výkopek – volný vykopaný materiál.
Základní definice dle normy ČSN 73 0000
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 10
ZÁKLADNÍ DEFINICE
• Stavební jáma – výkop, ve kterém se buduje spodní stavba.
• Stavební rýha – dlouhý úzký otevřený výkop obvykle se svislými stěnami.
• Sypanina – materiál užívaný pro zvýšení úrovně terénu
• Zásypy – vyplnění výkopu sypaninou
Zdroj: www.aquavita.cz Zdroj: www.bagry.cz Zdroj: stroje.top-desgin.cz
Zdroj: www.arcadisgt.cz
Zemní práce
HLAVNÍ ZEMNÍ PRÁCE
• Výkopové práce a rozpojování hornin
• z 90 % se provádějí strojně
• ručně se provádí jen práce dočišťující nebo výkopy pro stavby malého rozsahu
• Rozvoz zeminy
• výkopem zeminy vzniká výkopek
• vytěžená zemina se ukládá na staveništi, nebo se odváží mimo staveniště
• Skládky
• skládky jsou trvalé – umístěn nepotřebný výkopek nebo dočasné – výkopek se dále
používá pro zásypy
• Hutnění zemin
• výkopek (sypanina) se ukládá do zhutněných zásypů
• násyp se hutní postupně po vrstvách v tl. 150 – 700 mm
• nejlepší na násypy je štěrkopísek, méně vhodné jsou jíly, hlíny, kamenité horniny
Zemní práce
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 11
ZÁKLADOVÁ PŮDA
Zemní práce
Základová půda – zemina, hornina a násyp uložený před prováděním stavebních pracíZákladová půda – zemina, hornina a násyp, do které se přenášejí účinky vnějších sil.
Klasifikace je založena na zrnitostním složení. Rozlišují se tyto základní skupiny :• jemnozrnné zeminy (skupina F s osmi třídami F1 až F8)• písčité zeminy (skupina S s třídami S1 až S5)• štěrkovité zeminy (skupina G s třídami G1 až G5)
Jemnozrnné zeminy jsou často označovány jako zeminy soudržné, písčité a štěrkovité zeminy jako zeminy nesoudržné.
Podle ČSN 73 1001 se základové půdy dělí na:• skalní půdy,• nesoudržné zeminy,• soudržné horniny,• organické neúnosné základové půdy,• násypy.
ZÁKLADOVÁ PŮDA
1. Vhodné
Základová půda je únosná, málo stlačitelná, HPV je pod úrovní základové spáry. Terén je
vodorovný nebo mírně svažitý.
2. Podmínečně vhodné
Únosná, nebo neúnosná půda, silně/nestejnoměrně stlačitelná, HPV vyžaduje
odčerpání…musí se provést dobrá izolace základů.
3. Nevhodné
Nevhodné základové půdy jsou organické neúnosné základové půdy, což jsou
především sedimenty organického původu (rašeliny, slatiny, bahnité náplavy atd.) nebo
je únosná půda je ve velkých hloubkách, agresivní podzemní voda, HPV při povrchu.
Jsou to například CHKO, zemědělská půda, poddolované území….
Zemní práce
Základové poměry podle vhodnosti základové půdy
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 12
ZEMNÍ PRÁCE A PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ
• ornice je považována a prohlášena zákonem o ochraně Zemědělského půdního fondu za
základní přírodní bohatství naší země, nenahraditelný výrobní prostředek umožňující
zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Jeho ochrana,
zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a
zlepšování životního prostředí
• ornice se skrývá v tloušťce 100 – 500mm, musí se pořídit zápis o využití orné půdy
• ornice se využívá na rekultivace méně úrodných nebo neúrodných ploch
Zdroj: www.stavbadomusvepomoci.czZdroj: www.stavbadomusvepomoci.cz
Zemní práce
Skrývka ornice
ZEMNÍ PRÁCE A PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ
• Podklad pro vytýčení stavby = situační výkres, podle něho provede geodet vytýčení
obvodu stavby
• Způsob provádění vytyčení – hrubé pomocí vápna, vytyčovacích kolíků a následně
pomocí tzv. laviček.
Zdroj: www.stavby.herngroup.cz Zdroj: www.klanc.cz
Zemní práce
Vytyčení stavebního objektu
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 13
ZEMNÍ PRÁCE A PŘÍPRAVA STAVENIŠTĚ
• nejčastěji dřevěná konstrukce v dostatečné vzdálenosti od budoucí stavby
• na lavičku geodet označí (nejčastěji pomocí hřebíků) obrys budoucích základů, zdiva, apod. v souladu s projektovou dokumentací
• Při provádění stavby se na hřebíky natáhnou šňůry, vyznačující hranu konstrukce
• Obdobně se provádí i výškové osazení stavby pomocí vyznačení na lavičce
• Všechny rohy stavby se vytyčí a označí v terénu způsobem podle možností terénu
Zdroj: www.stavby.herngroup.czVytyčování objektů jednoduchými a rohovými lavičkami
Zemní práce
Vytyčení stavby pomocí laviček
ZAJIŠŤOVÁNÍ STABILITY STĚNY VÝKOPŮ
Zemní práce
• způsob osazení objektu do terénu
• zda se jedná o zastavěnou nebo nezastavěnou oblast
• zda je kolem objektu dostatečný prostor
• hladina spodní vody
• hloubka podzemních podlaží
• geologický profil půdy
Způsob zajištění svahů volíme podle těchto faktorů:
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 14
ZAJIŠŤOVÁNÍ STABILITY STĚNY VÝKOPŮ
Zemní práce
• Svisle hloubené stěny
• Svahované stěny
• Roubení s pažením příložným
• Roubení s pažením zátažným
• Roubení s pažením hnaným
• Roubení s pažením záporovým
• Štětové stěny
• Tabulové pažící soustavy
• Ocelové pažící boxy
• Pilotové stěny
• Záporové stěny
• Hřebíkování
Základní rozdělení způsobů zajištění stěn svahů
SVISLE HLOUBENÉ STĚNY
Zemní práce
• svislé stěny výkopu se paží (pokud zemina či okolní terén nevyžadují) jinak při hloubce:• větší než 1,3 m v zastavěném území• větší než 1,5 m v nezastavěném území
• minimální šířka se řídí hloubkou a vstupem pracovníků do výkopu – 0,8 m• u soudržných zemin můžeme výkopy hloubit svisle do 2m v závislosti na podmínkách• u větších hloubek navrhujeme stavební jámy svahované a pažené
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 15
SVISLE HLOUBENÉ STĚNY
Pracovní prostor ve výkopu bez pažení s doporučenou úpravou stěn:
Zemní práce
SVAHOVÁNÍ STĚN
Zemní práce
Výhody• volný vnitřní prostor pro použití mechanizace, urychlení výkopových prací, úspora řeziva
Nevýhody• větší objem zemních prací, po dokončení spodní stavby pracnost se zasypáním zeminou
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 16
SVAHOVÁNÍ STĚN
Svahování výkopů (obecné hodnoty):
Druh horniny Přípustný sklon svahu
Prachová hlína, jílovitý štěrk
1 : 0,25
Hlína, jílová hlína 1 : 0,25 až 1 : 0,50
Jílový písek 1 : 0,50
Kamenitý písek 1 : 0,75
Písečný štěrk, písečná hlína 1 : 1
Sklon svahu• řídí se úhlem vnitřního tření zeminy, soudržností zeminy a výskytem podzemní vody• závisí na výšce a sklonu stěny výkopu
Zemní práce
SVAHOVÁNÍ STĚN
Pracovní prostor ve výkopu – minimální pracovní prostor ve výkopu musí být široký 0,8 m:
Zemní práce
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 17
ROUBENÍ STĚN
Zemní práce
Není-li možno výkopy svahovat – např. omezený prostor staveniště – provádí se výkopy se svislými stěnami zajištěnými např. roubením, podzemními stěnami nebo hřebíkováním.
Roubení s příložným paženímPoužívá se tam, kde nelze svahovat pro nedostatek prostoru. Roubení se skládá z • pažin – přiléhají k zemině• převázek (svlaků) – převázky "převazují“
pažiny• vzpěr nebo rozpěr – slouží k vyztužení
pažení
Roubení lze zhotovit ze dřeva (dřevěné fošny) nebo z oceli (desky z lisovaného profilovaného plechu).
Roubení s příložným vodorovným pažením
Roubení se spouštěným pažením
Roubení s hnaným pažením
Zemní práce
ROUBENÍ STĚN
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 18
Zemní práce
Pro velké a hluboké výkopy. Skládá se ze • svislých zápor • vodorovných pažin
Jako zápory slouží ocelové válcované nosníky, které se zaberaní po obvodu budoucího výkopu ve vzdálenostech 1,5 - 2,5m. Současně s hloubením výkopu se mezi příruby zápor spouštějí pažiny. Zápory se rozepírají rozpěrami nebo se kotví do zeminy.
ROUBENÍ STĚN
Roubení s pažením do zápor
Zemní práce
ROUBENÍ STĚN
Roubení s pažením do zápor
Realizace záporového pažení hluboké stavební jámy.http://www.zakladani.cz/cz/pazeni-stavebnich-jam-zaporove-pazeni
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 19
Zemní práce
PAŽÍCÍ STĚNY
Vetknuté podzemní stěny – pilotové, milánské• Pilotové stěny – jedna z nejužívanějších
konstrukcí trvalých pažících a konstrukčních stěn
• Hloubka 10 – 40 m, tloušťka 0,4 – 1,5 m
• Rýhy se plní jílovitou (bentonitovou) směsí, která
zajišťuje stabilitu stěn
• Postupuje se ob jedno pole
Zemní práce
HŘEBÍKOVÁNÍ
• slouží pro zajištění stability strmých svahů soustavou krátkých vrtaných kotevních prvků –hřebíků.
• hřebíky z betonářské oceli se fixují cementovou zálivkou do vrtů o průměru 100 mm
• opěrná konstrukce se skládá z: • KARI sítě • injektážní kotvy (vrty do hloubky svahu + kotva)• torkretový beton (nastříkaný na KARI síť)
Ing. Radim Kolář, Ph.D. Přednáška č. 3, 2014
VUT v Brně, Fakula stavební, Ústav pozemního stavitelství 20
• Zachycují zemní a vodní tlak
• Těsnící a pažící stěny při výkopech pod HPV
• Stěny se beraní z ocelových štětovnic se zámkem
až do nepropustného podlaží
• Maximální hloubka 20 m
• Poté se v daném prostoru provádí stavební práce
při současném čerpání vody
Zemní práce
ŠTĚTOVÉ STĚNY
Zemní práce
HYDRAULICKÉ PAŽÍCÍ BOXY