Patří záznamy elektronických informačních zdrojů do katalogu?

Barbora Drobíkovábarbora@etf.cuni.cz

Osnova

• typologie zdrojů dle různých atributů• způsoby katalogizačního popisu v

současnosti, příp. trendy• trendy ve vývoji automatizovaných

informačních systémů budoucnost katalogizační práce

• patří el. zdroje do katalogu?

Typologie el. zdrojů

• dle nosičů:– na pevných nosičích – jednoinstalační– na pevných nosičích – v síti intranet– dostupné vzdáleně přes Internet

Typologie pokr.

• dle bibliografické úrovně:– monografie – e-books– seriály – e-journals– integrační zdroje – skoro všechno na

internetu – od databází až po jednotlivé webové stránky; databáze na pevných nosičích apod.

Typologie pokr.

• dle licencí– předplacené– nakoupené– volné

Osnova

• typologie zdrojů dle různých atributů• způsoby katalogizačního popisu v

současnosti, příp. trendy• trendy ve vývoji automatizovaných

informačních systémů budoucnost katalogizační práce

• patří el. zdroje do katalogu?

Katalogizační práce dnes

• knihovník/knihovnice při katalogizaci berou do rukou každou popisnou jednotku zvlášť, jednu po druhé ...

• budují katalog => WebOPAC• co nezpracují, v katalogu není

pokr.

• jiná oddělení (lidé) v institucích budují:– portály elektronických zdrojů– portály elektronických časopisů– různé seznamy, pokusy o integrační nástroje– digitální knihovny např. kvalifikačních prací– vše je zvlášť, propojeno jen někdy, nebo jen u

některých typů zdrojů

– často katalogizátoři nemají ponětí o těchto aktivitách, nerozumí jim; budují si ten svůj maximálně precizní katalog

pokr. - budoucnost

• katalogizátor nepopisuje zvlášť každou jednotku, ale spravuje balíky záznamů

• dnes již běžný dávkový způsob importu záznamů od velkých producentů

• nové dovednosti?

Dovednosti• katalogizační pravidla AACR2R• MARC 21• Dublin Core

• budoucnost :– RDA, FRBR, FRAD, FRSAR– Dublin Core (METS – nejen popisná

metadata)– integrace zdrojů a další dovednosti týkající se

správy zdrojů – dnes spíše doména techniků– péče o vyhledávací prostředí pro uživatele

Osnova

• typologie zdrojů dle různých atributů• způsoby katalogizačního popisu v

současnosti, příp. trendy• trendy ve vývoji automatizovaných

informačních systémů budoucnost katalogizační práce

• patří el. zdroje do katalogu?

Trendy ve vývoji AKS

Změny orientace

Po roce 1990

Po roce 1995

Po roce 2000

Typ AKS (AIS) Zavádění různých AIS spíše ve velkých knihovnách. Jednalo se o integrované i neintegrované AIS, domácí i zahraniční provenience, často „šité na míru“

Zavádění spíše integrovaných AIS, orientace na renomované firmy; automatizace i v menších institucích

Trh v ČR se zúžil co do počtu nabízených AIS; knihovny se orientují dle referencí a funkčnosti AIS, dle poskytované podpory apod. Důraz je kladen na dodržování komunikačních standardů za účelem integrace s okolím.

Trendy ve vývoji AKS

Změny orientace

Po roce 1990

Po roce 1995

Po roce 2000

Funkčnost SW nástrojů

Jmenné a věcné zpracování informací, tvorba katalogu, tištěné výstupy

Situace se liší v menších a větších institucích. Větší instituce preferují řízení celého procesu toku informací včetně akvizičního procesu a online katalogu pro uživatele

Celkově zautomatizovaný a integrovaný proces toku informací je většinou samozřejmostí, těžiště přechází na komunikaci s uživatelem a zvyšování nabídky služeb.

Trendy ve vývoji AKS

Změny orientace

Po roce 1990

Po roce 1995

Po roce 2000

Integrace SW nástrojů v institucích

Počátky integrace procesů

Integrace jednotlivých modulů AIS, využívání „jedné databáze“ všemi procesy

Snahy o integraci s „okolím“ systému – integrace s ostatními AIS i mezinárodními, integrace do různých kooperativních sítí, integrace s neknihovnickými AIS apod.

Klíčové slovo - integrace

• Hlavní příčinou tohoto směru je pravděpodobně zejména uživatelské chování a požadavky co nejjednoduššího přístupu k informacím, co v nejkratším čase, co možná v největší úplnosti a na jednom místě.

• „googlovský řádek“

Katalog – změna paradigmatu

• nejen shromáždiště vytvořených záznamů v instituci

• možná upusťme od tohoto termínu a nazývejme jej nově „informační portál“

• katalog by měl být:– integračním nástrojem zpřístupňujícím

veškeré informační zdroje, které považuje instituce za podstatné pro své uživatele

• Metadata všech druhů dokumentů, které instituce zpřístupňuje včetně elektronických– Různé moduly pro zpracování různých druhů

dokumentů (příklady)• digitální knihovna • klasický katalog záznamů• elektronické časopisy• databáze• elektronické knihy• faktografické informace

Informační portál - návrh

návrh – pokr.

• Nástroje pro okamžité zpřístupnění plných textů (zvuků, obrazů), umožňují-li to licence

• Návazné služby pro uživatele - sociální sítě, web 2.0, propojení s dalšími systémy na Internetu - např. mapy

• Paralelní vyhledávání v dalších zdrojích na Internetu - včetně otevřených archívů, Google Books Search, českého webarchivu

Kolaborativní systémy

• velká hudba budoucnosti• představme si počítačovou hru, kdy uživatel

prochází v 3D knihovně na obrazovce (je to virtuální obraz skutečné knihovny), vybírá si ve volném výběru knihu (systém je např. napojen Google Books Search – zobrazí se plný text dle licencí; zobrazí se, zda je kniha půjčena ...)

• projekt MedioVis – Univerzita v Kostnici– http://hci.uni-konstanz.de/index.php?

a=research&b=projects&c=15851866

Překážky x výzvy současnosti

• výkonné automatizované systémy• mnoho producentů dat nedodržuje standardy,

nenabízí integrační možnosti – marketingově je to špatně pro producenty; knihovny by měly zvyšovat svoje nároky na standardy – platí přece hodně peněz

• problém jazyka zpřístupnění, věcného pořádání• výběr dat – co se vyplatí do katalogu vložit a co

již ne? => změna paradigmatu akvizice – nenakupuji jen od „Kosmase“, ale musím rešeršovat a vyhledávat i volné zdroje a umět posoudit jejich hodnotu (často dnes dělají spíše katalogizátoři, jejich úkoly jsou ale jiné)

pokr.

• průzkumy uživatelských potřeb– googlovský řádek (analytický x intuitivní uživatel)– integrace záznamů ebooks do současných katalogů

zvýšila jejich využívanost– způsoby zobrazování záznamů – klastrování dle

různých kritérií– rychlá orientace na obrazovce– uživatelské chování – vyhledání „0“ záznamů – velmi

frustrující– tříkrokový web – information commons– víme, že uživatelé se v současné šíři zdrojů nevyznají

Úloha knihovníka

• najít pro uživatele rychlou cestu k informacím, jinak si najde svoji jinou rychlou cestu mimo knihovnu

• umožnit prohlédavat relevantní zdroje pro danou komunitu; není nutné, aby každá knihovna zpřístupňovala „všechno“

• knihovna se nachází v tržním prostředí, měla by se umět chovat jako firma – např. BPR (business process reengineering)

Osnova

• typologie zdrojů dle různých atributů• způsoby katalogizačního popisu v

současnosti, příp. trendy• trendy ve vývoji automatizovaných

informačních systémů budoucnost katalogizační práce

• patří el. zdroje do katalogu?

El. zdroje

• odborné licencované – jistě do katalogu patří (časopisy, ebooks a další)

• odborné nelicencované – nutný kritický výběr – popř. hledat, zda to není zpracováno již jinde (WebArchiv, OpenArchive iniciativy apod.)

• portály a digitální knihovny budovat jen na podkladě standardů např. METS tak, aby byly vzájemně integrovatelné

• pokud dnes již portály existují, integrace do katalogu alespoň na základě metainformací – pravděpodobně sporná otázka

Závěr

• neexistují definitivní závěry• nutná diskuze a spolupráce celé

knihovnické komunity na společných projektech

Děkuji za pozornost