OTÁZKY A NÁZORY - cuni.cz
Transcript of OTÁZKY A NÁZORY - cuni.cz
OTÁZKY A NÁZORYK problematice rozmísťování
žáků do středních škol v novém pojetí naší výchovně
vzdělávací soustavyPhDr. FRANTIŠEK STUDNIČKA, Výzkum ný ústav pedagogický, Praha
Realizační program, v němž jsou rozpracována opatření vyplývající z dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy, obsahuje 1 úkoly spojené s propracováním problematiky r o z m í s ť o v á n í ž á k ů z á k l a d n í š k o l y do s t ř e d n í c h š k o l v podmínkách nového pojetí a obsahu výchovy a vzdělávání na našich školách. V této stati přinášíme některá stanoviska k hledání cest jejího řešení.
Rozmísťování žáků do středních škol je důležitou součástí celého souboru problémů spojených s výchovným působením školy, rodiny a veřejnosti. Zahrnuje v sobě řadu aspektů, především pedagogickopsychologických a sociologických. Způsob přechodu žáků do středních škol musí být v souladu s celkovým trendem v rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy, s dalším rozšiřováním a prohlubováním její demokratizace v rozvinuté socialistické společnosti. Měl by se při něm v daleko větší míře než dosud projevovat 1 aktivní podíl mladých lidí na utváření vlastní budoucnosti jako výsledek jejich zájmové a profesionální orientace a celkového rozvoje jejich osobnosti.
Základním problémem při řešení otázek rozmísťování žáků do středních §kol v budoucí koncepci naší školské soustavy j e v z t a h p o v i n n é h o d e s e - t i l e t é h o v z d ě l á n í a v o l b y t y p u s t ř e d n í š k o l y . Nová školská soustava vytváří mezi těmito dvěma stupni škol zcela nový vztah. Podle dokumentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy se zavádí povinné desetileté vzděláni, realizované osmiletou docházkou do základní školy a dvouletým vzděláváním na některém typu středních škol (střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy). Základní škola tvoří se středními Školami svými výchovnými a vzdělávacími cíli i obsahem jednotný celek. Po jejím absolvování budou žáci povinně pokračovat ve své přípravě na někte- '■ém ze tří proudů středních škol a získají tak střední vzdělání, ve čtyřletém studiu na středních školách zakončeném maturitní zkouškou pak úplné střední vzdělání.
197
Současně s volbou směru dalšího vzdělávání na střední škole k ukončení povinné desetileté školní docházky si žáci budou volit i určitý učební nebo studijní obor a orientovat se na oblast své budoucí činnosti, ať již přejdou do středního odborného učiliště, nebo do gymnázia, anebo do střední odborné školy. Vyplývá to i z toho, že jednotlivé studijní nebo učební obory jsou na středních školách koncipovány jako jednotný celek trvající dva až čtyři roky a odborná příprava v nich podle jejich specifických cílů začíná již od samého počátku studia.
Okolnost, že žáci budou na střední škole po dva roky dokončovat povinnou školní docházku, by mohla teoreticky znamenat, že žáci mají možnost přihlásit se k dalšímu vzdělávání na kterémkoli typu střední školy s cílem dokončit povinné desetileté vzdělání. Ve školském zákonu je však stanoveno, že ke studiu na středních školách se žáci přijímají podle svých schopností, zájmů a zdravotního stavu. Toto ustanovení bude důležitým regulujícím prvkem při doporučování a konkrétním rozmísťování žáků základní školy do různých směrů středního vzdělání. Doporučení žáci by měli mít spolehlivé předpoklady pro úspěšné studium na příslušné střední škole a pro jeho dokončení.
Důležitým hlediskem při rozmísťování žáků, které bude nutno i nadále uplatňovat a které bude do značné míry též limitujícím hlediskem při přechodu žáků do středních škol, bude dále společenská potřeba odborníků pro jednotlivé oblasti národního hospodářství, správy, kultury a ostatních oborů společenské činnosti, a to jak pokud jde o jejich počet, tak i o jejich kvalifikační strukturu. Naše střední školy musí zabezpečovat plynulé doplňování kvalifikovaných kádrů pro všechny obory činnosti naší společnosti.
Z uvedených skutečností vyplývá, že rozmísťování žáků do středních škol bude mít v porovnání se současným stavem odlišnou funkci a že musí doznati určité změny v pojetí a organizaci. Zejména bude třeba uvážit účelnost přijímací zkoušky na střední školy v nových podmínkách výchovně vzdělávací soustavy, kdy žáci dokončují na střední škole povinnou školní docházku, dále pak možnosti postupného prohlubování a zkvalitňování studijní a profesionální orientace žáků na základní škole tak, aby vyjádření školy o žákovi a jeho doporučení do některého z proudu středního vzdělávání bylo postačujícím podkladem pro přijetí na střední školu.
Všimněme si ve spojení s tím některých p e d a g o g i c k o - p s y c h o l o g i c - k ý c h z ř e t e l ů p r o f e s i o n á l n í o r i e n t a c e a r o z m í s ť o v á n í ž á k ů v nové soustavě naší základní školy a středních škol. Příprava mládeže k dalšímu vzdělávání na středních školách a k jejímu budoucímu povolání je dlouholetý výchovný proces, jehož vyvrcholením je vlastní rozmístění žáků do jednotlivých typů středních škol. V dokumentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy se zdůrazňuje jednota a návaznost celého výchovně vzdělávacího systému, kontinuita výchovného působení na základních školách. Z tohoto důvodu vystupuje do popředí především úloha základní školy v přípravě mladých lidí ke správné volbě směru dalšího vzdělávání na středních školách a odpovědnost za jejich zařazení do takového typu střední školy, v němž by se mladý člověk nejlépe uplatnil a připravil pro své budoucí povolání v souladu se svými možnostmi, schopnostmi a zájmy.
198
Obsah základního vzdělání v nové koncepci bude mít silný formativní vliv na profil absolventa, na soustavu jeho vědomostí, dovedností a návyků, na jeho psychické vlastnosti a do značné míry i na jeho přístup k řešení vlastních životních problémů a budoucího uplatnění ve společnosti. Vysoké nároky kladené na občana socialistické společnosti vyžadují, aby si lidé osvojili na základní škole především trvalé, kvalitní vcdciTíOSíi, r.lCuŽ bUaou stavěí a které budou dále rozvíjet v různých typech středních škol. Všeobecné vzdělání je nezbytnou základní podmínkou pro ovládnutí kteréhokoliv povolání. Zvlášť velký význam v tomto směru má vyučování matematice a přírodovědným předmětům, v nichž se formují i základní postoje žáků k povolání. Avšak neméně důležité je i ovládnutí základů společenskovědních disciplín vzhledem k jejich podílu na společenském rozvoji a jeho řízení. Důležitou úlohu v rozvoji vědomostí žáků a rovněž v jejich přípravě pro volbu směru středního vzdělávání a odborné orientace má v nové koncepci základní školy důsledné polytechnické zaměření jejího obsahu a rovněž pracovní vyučování. Žáci si v průběhu vyučování mají osvojit kladný vztah k práci, jsou vedeni k zájmuo techniku, výrobu, získají i jisté kvantum manuálních dovedností a návyků. Nové pojetí základní školy vytváří též volitelnou částí učebního plánu a nepovinnými předměty podmínky pro podchycení a rozvíjení schopností žáků, pro jejich orientaci na určitý směr dalšího studia a budoucího povolání.
Důležité místo při orientaci žáků k volbě směru dalšího vzdělávání na střední škole a v přípravě na volbu povolání má rozvoj jejich zájmů. Škola by pro zájmovou činnost měla plánovitě vytvářet příznivé podmínky. V době dospívání dochází u mnohých žáků již ke krystalizaci zájmové orientace. Poznávání základů věd a vyšší úrovei^ mentální zralosti ovlivňují zájmovou sféru dospívajících. Jejich zájmy se stávají hlubšími a stálejšími, u některých žáků nabývají již forem výrazné orientace na určitý obor a motivují profesionální zaměření. Mnozí z těchto žáků jsou již schopni ve věku, kdy končí základní školu, učinit vlastní rozhodnutí o volbě směru dalšího studia a budoucího povolání. Naopak část žáků dospívá k poznání svých zájmů a možností později, až na střední škole. Zejména u těchto žáků bude třeba vyvinout úsilí k jejich správnému zařazení do některého ze směrů středního vzdělávání.
Ve spojení s rozvojem zájmů žáků na základní škole a jejich profesionální orientace mají důležitou roli aspirační tendence každého jednotlivce, představující jeho úsilí dosáhnout na základě správného hodnocení svých schopností v budoucnu takového společenského uplatnění, které by bylo v souladu s jeho zájmy, sklony a plány. Je třeba usilovat o to, aby aspirace žáka nebyly v zásadním rozporu s jeho celkovým hodnocením školou a naopak s ním byly v souladu, aby u něho nedocházelo k nezdravému přecenění nebo naopak k nedocenění jeho vlastních schopností. Pro volbu směru dalšího vzdělávání a profesionální orientace je velmi důle
žitá též výchova morálních vlastností a volních rysů charakteru žáka, jeho světonázorová orientace. Tyto vlastnosti se stávají jedním z rozhodujích faktorů jednání mladého člověka, ovlivňují jeho postoje a jeho angažovanost. Pormuje se jimi vztah žáka k občanským povinnostem, ke studiu, k práci a k pozdější společenské činnosti. Vyvolávají u žáků snahu a úsilí dosáhnout
199
spolehlivých vědomostí, dovedností a návyků ve zvolené oblasti a uplatřiovat je tvůrčím způsobem ve veškeré činnosti. K tomu je nezbytné vychovávat v mladém člověku takové volní rysy charakteru, jako jsou vytrvalost, schopnost překonávat obtíže, cílevědomost, aktivita a iniciativa jako nezbytné vlastnosti člověka socialistické společnosti.
Vývoj každého mladého človéka, jeho schopností i jeho profesionální orientace je svým způsobem procesem jedinečným a je výsledkem působení řady individuálních a společenských faktorů. Z hlediska pedagogicko-psycho- logického jsou důležité zejména ty individuální faktory, na které je třeba brát zřetel v podmínkách školní výchovy. Jde především o rozvoj fyzických vlastností mladého člověka, o jeho celkový zdravotní stav a fyziologickou způsobilost pro různé obory pracovní činnosti, dále o vývoj jeho psychických vlastností, jeho vědomostí, dovedností a zájmů a konečně o formování jeho světonázorové a morální orientace. Základní škola musí soustavně rozvíjet tyto vlastnosti mladého člověka, pěstovat u něho schopnost samostatného, tvořivého myšlení, analýzy a syntézy s cílem dosáhnout u něho dovednosti aplikovat nabyté teoretické poznatky při řešení úkolů ve škole a později v praxi společenské činnosti.
Je to právě základní škola, která má široké možnosti zjišťovat a rozvíjet intelektuální schopnosti, zájmy a sklony žáků vzhledem ke svému dlouhodobému působení na každého jedince v průběhu školní docházky, pozorovat jeho vývoj, orientaci na určitý studijní obor na střední škole i na pozdější povolání. Její hodnocení by proto mělo mít stěžejní význam a funkci při rozmísťování mládeže na střední školy, mělo by být maximálně objektivní, vycházet z hluboké znalosti žáka, z dosaženého stavu jeho vývoje. Mělo by naznačovati možnosti jeho dalšího růstu a rozvoje.
Zvýšením odpovědnosti základní školy za rozmísťování žáků do středních škol by mohly být odstraněny i některé negativní jevy současného výběrového řízení, spojeného s jednorázovou přijímací zkouškou, jejíž výsledky bývají často hlavním hlediskem pro přijetí nebo nepřijetí na střední školu. Přitom však mohou být v mnoha případech nepříznivě ovlivněny psychickým stavem žáka, jeho zdravotní indispozicí, změnami rodinného prostředí apod., i když naopak mohou prokázat hbitost a pohotovost mnohých žáků řešit zadanou úlohu, příklad apod. To však může dostatečně prokázat i celkové hodnocení žáka základní školou, jak to naznačily výzkumy této problematiky v uplynulých letech.
Vedle uvedených pedagogicko-psychologických zřetelů rozmísťování žáků do středních škol, zaměřených převážně k žákovi, bude nutno uplatňovati zmíněná h l e d i s k a s o c i o l o g i c k á , zejména zřetel k potřebě odborníků pro jednotlivé oblasti národního hospodářství, jež regulují rozmísťování mládeže z pohledu potřeb dalšího rozvoje společnosti. Do různých typů středních škol musí být přijímán dostatečný počet studujících, aby byly zabezpečeny současné i perspektivní požadavky na jednotlivé společenské funkce v ekonomickém, politickém a kulturním rozvoji společnosti. V praxi to znamená potřebu efektivně využívat rozčleněnou soustavu našeho středního školství v souladu s vývojovými požadavky socialistické společnosti.
200
Situace v nejbližším období bude z hlediska rozmísťování žáků do středních škol nepoměrně příznivější, neboť ve smyslu dokumentu o dalším rozvoji našeho školství se stále většímu počtu žáků bude dostávat úplného středního vzdělání. Do středních škol poskytujících úplné střední vzdělání se do r. 1984 bude přijímat více než polovina absolventů základní školy: 40 % do gymnázií a středních odborných škol, okolo 8 — 10 % do středních odborných učilišť zakončených maturitní zkouškou, dalších 8 — 10 % absolventů základní školy získá úplné střední vzdělání na středních školách pro pracující po ukončení dvouletého nebo tříletého učebního oboru. Počet žáků s úplným středním vzděláním se bude i nadále zvyšovat tak, aby byly vytvořeny podmínky k postupnému zavádění úplného středního vzdělání pro všechnu mládež.
Rozmísťování mládeže musí být řízeno tak, aby byl naplněn státní plán přípravy odborníků s úplným středním a středním vzděláním ve studijních a učebních oborech na všech středních školách a středních odborných učilištích. Zkušenosti z minulých let ukazují, že zájem žáků o jednotlivé obory není dosud rovnoměrný. Rozmísťování žáků bude proto mít za současných podmínek rozvoje společnosti regulující a do určité míry výběrový charakter, zejména na některých školách, kde počet uchazečů bude vyšší než počet plánovaných míst. Naopak bude třeba získávat žáky do oborů, kde bude zájem nižší než počet míst stanovený plánem.
Z hlediska sociologického bude ve spojení s rozmísťováním žáků do středních škol důležité vyrovnávat důsledky sociálních a kulturních podmínek žáků vyplývající z rozdílnosti v životním způsobu rodin, která v naší socialistické společnosti stále ještě přetrvává a projevuje se v nižší motivaci některých žáků ke studiu a v míře jejich osobních aspirací. Úkolem základní školy bude usilovat diferencovanou péčí o vyrovnání těchto rozdílů, aby nepůsobily u některých žáků negativně na volbu směru studia na střední škole.
Pedagogicko-psychologická a sociologická hlediska rozmísťování mládeže do středních škol tvoří jednotný, komplexní pohled na problematiku vedení žáků základní školy k uvědomělé volbě správného směru dalšího vzdělávání a profesionální orientace. Na základě výzkumů je třeba ještě dodat, že vyšší predikční váhu pro úspěšnost v dalším studiu mají údaje o prospěchu a celkové činnosti a chování žáků na základní škole než výsledky přijímací zkoušky na střední škole. V celkovém hodnocení a osobní charakteristice každého jednotlivce základní školou je komplexně zachycena zdatnost žáka pro školní práci, jeho schopnosti i pracovní vlastnosti, individuální předpoklady pro určitou činnost, jeho zájmy, jakož i jeho morální kvality a volní vlastnosti důležité pro jeho další studijní a profesionální orientaci. Naopak přijímací zkouškou na střední škole lze ověřit pouze okamžitý stav vědomostí. Přijímací zkouškou se kromě toho nemůže posoudit připravenost žáka ke studiu na určitém typu Školy, nýbrž jen jeho obecné vědomosti z vymezených předmětů. Z toho lze vyvodit závěr, že přijímací zkouška by neměla být povinnou součástí rozmísťování žáků do středních škol, neboť základní škola je schopna spolehlivě a komplexně charakterizovat žáka, jeho prospěch a jeho celkovou schopnost studovat na příslušné střední škole. Společenská rovnoprávnost všech tří proudů středních škol a vysoká demokratičnost naší výchovně vzdělávací sou
201
stavy umožňují mladé generaci podle schopností a v maximální míře přístup ke všem stupňům vzdělání, vylučují veškeré překážky, které by uzavíraly mladému člověku cesty k dalšímu vzdělávání a kvalifikačnímu rozvoji. Rovněž nové kvalitativní řešení vztahu všeobecného a odborného vzdělání v přípravě mladých lidí pro život a práci v socialistické společnosti přispívá k tomu, aby mládež byla rozmístěna na střední školy s optimálním přihlédnutím k potřebám společnosti. Náš výchovně vzdělávací systém poskytuje rovněž širokou perspektivu v možnostech dalšího vzdělání podle potřeb a zájmů každého člověka jak v denním studiu, tak v pozdějším studiu při zaměstnání. Má tedy žák i po rozmístění do některého typu střední školy možnost dále rozvíjet a prohlubovat své vzdělání a odborné zaměření, nehledě k tomu, že nová školská soustava umožňuje přechod na jinou střední školu, a tím i změnu v profesionální orientaci v průběhu studia, i když z ekonomických a organizačních důvodů v omezené míře.
Ve spojení s tím, co bylo řečeno o nových hlediscích rozmísťování žáků, bude mít stěžejní význam v ý c h o v n é p o r a d e n s t v í na z á k l a d n í š k o l e . Jeho činnost musí být opřena o spolehlivou znalost každého žáka, jeho zájmů, vloh a představ o jeho budoucím zaměstnání a činnosti. Nezbytná bude informovanost výchovného poradce o potřebách rozvoje příslušných ekonomických odvětví, o požadavcích škol, do nichž budou žáci přecházet, na vědomosti, dovednosti a schopnosti i fyzickou zdatnost uchazečů, přehled o plánovaných počtech žáků do jednotlivých učebních oborů, gymnázií a středních odborných škol. Výchovní poradci, třídní učitelé i vedení škol budou v této činnosti spolupracovat s rodiči, s veřejností, se závody, s národními výbory a dalšími institucemi, které se podílejí na tomto úkolu.
Ke správnému zaměření výchovného poradenství a k rozmísťování žáků přispěje i přiměřená, výstižná dokumentace (osobní list žáka základní školy), zachycující dlouhodobě a systematicky tělesný a mentální rozvoj žáka. Základem této dokumentace bude dlouhodobé pozorování žáků, jejich výkonů a zájmů, svědčící o předpokladech pro určité druhy činnosti, studijní i odborné.
Současné předpisy o výchovném poradenství a síť poradenských institucí vytvářejí příznivé podmínky k tomu, aby péče o žáky v tomto směru měla náležitou úroveň. Zejména poradci na základních školách, kteří jsou v přímém, bezprostředním styku se žáky, mají zde významnou úlohu. Věnují soustavnou pozornost informační činnosti důležité pro volbu dalšího studia nebo pro jiné formy přípravy k povolání, jsou v pravidelném styku s rodiči žáků, s nimiž řeší otázky důležité pro zdravý psychický a sociální vývoj žáků, pro rozvíjení je jich zájmů a pro předcházení výchovným obtížím a problémům ve vyučování a pro řešení vzniklých potíží. Spolupracují s třídními učiteli, vedou je ke zvláštní pozornosti k žákům, kterým jejich rodina neposkytuje postačující intelektuální, sociální a hmotnou pomoc, a rovněž žákům nadaným a talentovaným a naopak žákům se změněnou pracovní schopností a opožděným mentálním rozvojem. Při plnění těchto úkolů spolupracují výchovní poradci s orgány národních výborů, se závody a dalšími institucemi. Široký rozsah působnosti poradenské a řídící mají okresní a krajské pedagogicko-psychologické poradny, které usměrňují obsahově i metodicky činnost nižších poradenských orgá
202
nů, zpracovávají informační materiály o možnostech a potřebách studia na středních školách, sledují a vypracovávají rozbory předběžné orientace žákíli na různé směry směry studia s přihlédnutím k potřebám státního plánu apod. Nezbytnou součástí jejich činnosti jsou pedagogicko-psychologická vyšetření, zprostředkování zdravotních a jiných prohlídek a vyšetření apod.
Realizace projektu dalšího rozvoje naší výchovně vzdělávací soustavy si vyžádá plné rozvinutí poradenské činnosti na školách. Včasné poznání individuálních předpokladů žáků, jejich schopností a morálních kvalit i jejich aspirací na jedné straně a co možná nejpřesnější znalost perspektivních potřeb společnosti i konkrétních požadavků jednotlivých středních škol na straně druhé jsou východiska, z nichž musí základní škola při doporučování žáků k dalšímu vzdělávání a uplatnění v životě vycházet a v žádoucích proporcích je zvažovat.
Z uvedených hledisek a celkových změněných podmínek vyplývají i náměty pro stanovení z á s a d p r o r o z m í s ť o v á n í ž á k ů do středních škol, v nichž by se odrazily nové pohledy na úkoly základní školy a středních škol při rozhodování o směru dalšího vzdělávání mládeže po ukončení základní školy. Podmínkou pro přijetí na střední školu poskytující střední nebo úplné střední vzdělání musí být, že žák ukončil s úspěchem 8. ročník základní školy. Uchazeči se přijímají do středních škol na podkladě celkové charakteristiky a doporučení vypracovaného základní školou, která zváží schopnosti a zájmy každého žáka na základě dlouholetého sledování jeho tělesného a mentálního rozvoje, jeho zájmů a profesionální orientace. Při posuzování žáků a jejich doporučování k dalšímu vzdělávání na střední škole využívá základní škola soustavy výchovného poradenství tak, aby doporučení žáka byla maximálně opřenoo výsledky hlubokého a všestranného pozorování. Bude účelné, když se žáci budou hlásit do dvou směrů studia na střední škole pro případ, že bude třeba volit alternativní řešení vzhledem k vyššímu zájmu žáků o určitý směr studia.
Osobní charakteristika každého žáka by měla obsahovat údaje o jeho tělesné způsobilosti a stavu duševního vývoje i s přihlédnutím k požadavkům příslušných středních škol; charakteristiku jeho psychické, volní a činnostní stránky; přehled o prospěchu žáka dosaženém na základní škole a výsledcích v předmětech důležitých pro navržené studijní zaměření na střední škole; údaje o zájmové orientaci žáka ve vyučování a v činnostech mimo školu, naznačující zájem o určitý obor studia a zaměření budoucí činnosti; charakteristiku sociální stránky žáka a jeho morálně politického profilu a konečně charakteristiku jeho studijních záměrů (i přání rodičů nebo jejich zástupců) se stanoviskem školy a doporučením žáka k zařazení do jednoho z proudů středního vzdělávání.
Takovéto hodnocení žáka by mělo být postačujícím dokumentem pro jeho přijetí na střední školu. O přijetí uchazečů do gymnázií a středních odborných škol rozhodne ředitel školy po projednání v příslušné komisi zřízené při škole. Při vyšším počtu uchazečů, než je plánovaný počet míst, vybere ředitel školy nejvhodnější uchazeče na základě jejich celkové osobní charakteristiky vypracované základní školou. Přitom však ředitel školy si může při vysokém počtu uchazečů stejného celkového hodnocení ověřit individuálním pohovorem
203
(spojeným případně i s ověřením způsobilosti jednotlivců interní zkouškou) schopnost žáků ke studiu daného oboru na střední škole.
Rozmísťování uchazečů do středních odborných učilišť bude podle dokumentu o dalším rozvoji naší výchovně vzdělávací soustavy i nadále v pravomoci příslušných resortů a jimi řízených resortních organizací, které získávají žáky v součinnosti se základními školami k přípravě pro povolání. Tyto organizace projednávají přijetí a uplatnění uchazečů v daném oboru ještě před předáním přihlášky žáka ke konečnému rozhodnutí příslušnému střednímu odbornému učilišti. Přihlášky žáků do středních odborných učilišť posílají základní školy okresnímu (obvodnímu) národnímu výboru, který je soustřeďuje a po projednání s příslušnou resortní organizací odesílá jednotlivým středním odborným učilištím. Bylo by však účelné zjednodušit tuto praxi v tom smyslu, že by základní školy posílaly přihlášky žáků přímo na příslušná střední odborná učiliště. Rovněž do středních odborných učilišť by se žáci přijímali na základě celkové charakteristiky vypracované základní školou.
Důležitým hlediskem pro rozmísťování žáků do středních škol bude jejich zdravotní stav doložený lékařským vyjádřením. Přihlíží se k němu při konečném rozhodování o přijetí. Uchazeči s doloženou změněnou pracovní schopností se přijímají při rovnocenných podmínkách přednostně. Uchazeči o přijetí na střední umělecké školy, konzervatoře, do speciálních zaměření na gymnáziích se podrobí talentové, popř. profilové zkoušce. Při přijetí do některých vybraných oborů, jako jsou kupř. modelářství a návrhářství oděvů, hlubinné dobývání uhlí apod., je podmínkou pro přijetí do střední školy poskytující úplné střední vzdělání vyučení v příslušném oboru nebo stanovená délka praxe.
Žáci, kteří po osmi letech školní docházky neukončili úspěšně základní školu, mohou v dohodě s rodiči pokračovat v povinné školní docházce na základní škole anebo přejít do učebních oborů s upravenými učebními plány a osnovami, v nichž získají kvalifikaci pro výkon dělnického povolání.
Proti nepřijetí do zvoleného učebního nebo studijního oboru na středních školách mohou se uchazeči (jejich rodiče nebo zástupci) odvolat ke krajskému národnímu výboru nebo požádat o zaslání přihlášky střední škole, kterou uvedli na druhém místě. Přitom musí být umístěn na některé střední škole každý žák, aby splnil povinnou desetiletou školní docházku ve smyslu školského zákona. V tomto směru bude KNV v součinnosti s ONV plnit velmi důležitou úlohu, neboť musí rozhodnout o vhodném směru středního vzdělávání u každého žáka v dohodě s ním a v souladu s potřebami národního hospodářství.
Na základě uvedených skutečností a zásad lze pokládat za správný a účelný n á s l e d u j í c í p o s t u p při rozmísťování žáků do středních škol, ve kterém by se plně využilo dosavadních zkušeností v této oblasti. Rozmísťování by mělo probíhat ve třech návazných časových fázích.
V první fázi by měla být žákovi dána široká možnost uplatnit své schopnosti a zájmy na základní škole, orientovat se za vedení učitelů na určitý směr středního vzdělávání a budoucího povolání, získat kvalitní vědornosti a dovednosti jako předpoklad pro přechod na střední školu. Základním dokumentem pro doporučení žáků do střední školy bude osobní charakteristika každého jednotlivce, obsahující zdůvodněné studijní doporučení, v němž by mělo dojít
204
ke sladění individuálních zájmťi a aspirací jednotlivých žáků se společenskými potřebami.
Ve druhé fázi proběhne přijímání žáků na příslušné střední škole. Střední škola posoudí přihlášky na základě celkové dokumentace o žácích a doporučení základní školou, vybere z uchazečů, pokud jejich počet přesahuje plán, nejlépe vyhovující a pořídí seznam přijatých žáků. Při naplňování plánovaného počtu uchazečů ponechají střední školy určitou rezervu míst (5—10 %) pro případné odvolání žáků. Konečně třetí fáze rozmísťování žáků do středních škol proběhne na krajském národním výboru. KNV schvaluje rozhodnutí ředitelů středních škol o přijetí na příslušné školy a rozhoduje po projednání v komisi o odvolání žáků proti nepřijetí na zvolenou školu a v součinnosti s ONV i o umístění těch žáků, kteří nebyli přijati ani na druhou zvolenou školu, na některé ze středních škol v okrese a kraji.
Zvýšenou pozornost bude nutno věnovat přijímání žáků do škol oblastní a celostátní působnosti a rovněž stanovení sítě škol a studijních oborů i tříd se speciálním zaměřením (např. na gymnáziích), aby základní školy byly o nich náležitě informovány a mohly spolehlivě poradit žákům a rodičům o možnostech studia. Za tím účelem bude nezbytné vydávat pro potřeby škol a veřejnosti informační materiály o síti a zaměření středních škol. Nelze ovšem předpokládat, že zavedením nového pojetí a obsahů naší základní školy a středních škol se budou absolventi základní školy rozhodovat pro další studium na středních školách plně v souladu se zájmy a požadavky státního plánu. Určité disproporce, i když v posledních letech došlo ke zlepšení, budou ve větší nebo menší míře trvat zřejmě i nadále, jak ukazují i zkušenosti z jiných socialistických zemí. Bude proto třeba sledovat pečlivě nový způsob rozmísťování žáků, experimentálně ho ověřit a učinit potřebná opatření na základě získaných zkušeností.
Předkládané náměty k úpravě způsobu rozmísťování čtrnáctileté mládeže do různých směrů středních škol odpovídají požadavkům nového pojetí naší školské soustavy, jsou i v souladu se systémem přechodu žáků do středních Škol v jiných socialistických zemích. V podmínkách rozvinuté socialistické společnosti je funkce vzdělání charakterizována jednotou aspektů všestranného rozvoje osobnosti každého člena společnosti a aspektů celospolečenských, ekonomických, je nutno zajistit, aby si mládež a dospělí osvojovali hluboké znalosti, které povedou u každého jednotlivce ke zvýšení jeho profesionální připravenosti pro práci v určité oblasti společenské praxe a současně k rozvoji a posílení socialistických společenských vztahů.
Navrhovaný způsob rozmísťování mládeže do středních škol přispěje významným podílem, současně s plánovitým postupným zvyšováním počtu mladých lidí s úplným středním vzděláním, k dalšímu prohloubení demokratizace našeho výchovně vzdělávacího systému podle dokumentu přijatého pro rozvoj našeho školství v nejbližším období.
205
LITERATURA
Baláž, O.: Výchova k voFbe povolania - sáíast komunistickej pracovnej výchovy. Pedagogika, 27, 1977, č. 2, s. 181—198.Cejnarová, Z.: K problematice přechodu iáků základní školy do gymnázia a jejich adaptace na studium. Výchovný poradce, 17, 1980, č. 4., str. 32—45.Další rozvoj československé výchovné vzdělávací soustavy. Projekt a důvodová zpráva. Dílčí projekty. Praha, SPN 1976.Hrabal, V. a kol.: Zpráva o výzkumu přijímacího řízení na střední školy. Praha, VÚOŠ, 1976.Juránek, J.: Výsledky rozmístění dorostu ze základních škol v roce 1979 v ČSR. Výchovný poradce, 17, 1980, č. 2, str. 1—11.Klímová, M.: Pedagogicko-psychologické problémy školní a profesionální orientace. Praha, PÚJAK ČSAV, 1973.Metodický návod k prohloubení profesionální orientace a výchovy k volbě povolání na ZDŠ a gymnáziích. Výchovný poradce, 15, 1978, č. 2.Metodický návod k vypracování osobní charakteristiky žáka ZDŠ nebo ZŠ. MŠ ČSR, 1980. Osobní list žáka základní školy. Praha, SEVT 1979.Skalková, J.: Funkce a úkoly vědy při realizace dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy. Pedagogika, 30, 1980, č. 2., s. 157— 188.Staňková, M., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Některé pedagogické, psychologické a sociologické zřetele rozmísťování žáků do tř í proudů středních škol. Praha, VUP 1977. Studnička, F.: Podklady pro perspektivní řešení přechodu žáků ze základní školy do středních škol. Praha, VÚP 1977.Studnička, F., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Návrhy na rozmísťování mládeže do tří proudů středního vzdělávání Praha, VÚP 1979.Studnička, F., Smoljaková, S., Chobotová, H., Kaláb, M., Rosenzweig, M.: Návrhy na rozmísťování Mletých žáků do středních škol v rámci povinné desetileté školní docházky. Praha, VÚP 1980.Švanda, I.: Zásady přestupu žáků ze základní školy do jednotlivých proudů středních škol. Praha, VÚOŠ, 1977.Vyhláška MŠ ČSR č 153/1978 Sb. o přijímání ke studiu na středních školách.Vyhláška MŠ ČSR č 130/1980 Sb. o výchovném poradenství.Zákon č 63/1978 Sk (školský zákon).Zelená, Z.: Příspěvěk k problematice přechodu Žáků základní devítileté školy na střední školy. Výchovný poradce, 17, 1980, č. 1, s. 30-37.Žižka, S.: Střední odborná učilišti a nová soustava studijních a učebních oborů. Informační zpravodaj, 5, 198, č. 2, s. 5— 13.
OPAHTMIIIEK CTV/IHHHKA
K npo6jieiviaTHKe nocTynjieuHii yHauiuxcn b cpe;iHHe yneSHbie 38Be;ieHHfi cor- .nacHO c HOBOH KOHuenuHH Hauieň B0cnHTaTejibH0-06pa30BaTejibH0Íí CHcreMU
CTaTbH coflcpw H T aH ajiH3 xeopeTHM e- KOHuenuHH H auiH x o c h o b h w x h cpeaHHX CKHX H npaKTHHecKHX acncKTOB p a c n p e - uiK0.n.flejicHHfl MOJioflCJKH HO pasHbíM THnaM HoBaa BocnHTaTejibHO-oGpasoBaxejib- cpeflHbix uiKOJ] (cpeflHbie np0<J)eccH0- Haa C H creM a, BMeapaeMan b H a c ro flu ie e HajibHO-rexHHMecKHe yHH.nHma, rHMHa- BpeMJi b MCCP, OTJiHHaeTcn hobmmh 3HH, cpeflHHe np0(j)eccH0Ha.iibH0-TexHH- ycjiOBHHMH asia nocrynjieHHfl b cpeflHHe HeCKHe UIKOJlbl) COOTBeTCTBeHHO HOBOH UIKOJIbl. r i 0C.ne OKOHMaHH« OCHOBHOň
206
8 -jieT H C H u jK O Jib i y n a m H e c f l M o r y T b x e -
HCHHe ; iB y x J ie x n p o T O J D K a x b c e o e o 6 p a -
s o e a H M e e lO - J ie x H e i i ii iK O J ie , K o x o p a a
C O rJiaCH O HODBIM lIIK O JlbH blM 3 a K 0 H aM
f lB j í a e x c f l 0 6 f l3 a x e j i b H 0 H , b H C K O x o p o H h 3
o x ; i e j ib H b ix x H n o B c p e ^ H C H iiiK O Jib i.
O j^ H O B peM C H H O C B biÓ O pO M H a n p a B J lC H H fl
( x a p a K x e p a ) c p e ^ H c r o 0 6 p a 3 0 BaHH H c u e -
JibK ) 3 a B e p m e H H f l o 6 f l3 a x e j i b H o r o lU K O Jib-
H o r o 0 6 p a 3 0 B a H H fl, y n a m H e c f l M o r y x h 3 -
6 p a x b x aK )K e o n p e ; ie j i e H H y K ) yH eÓ H yK )
h j i h n p 0 ( j ) e c c H 0 H a jib H y K ) o x p a c j i b
B C p eilH C H U IK O Jie H O p H C H X H p O B aX b C fl H a
o 6 j i a c x b C B o e ň ó y z i y m e H n p o (J )e c c H M .
Pacnpe eJieHHe ynamHXCfl no cpcAHHM UIKOJiaM HBJlfleXCfl Ba)KHbIM K O M nO H C H -
XOM COBOKynHOCXH n pO Ó JlC M , CBH3aHHbIX C BOCnHXaxeJlbHblM B03ZieHCXBHeM LUKO-
Jibi, ccMbH H oómecxBa. Oho HBJíHexcH 3a-
BepmeHHCM B0cnHxaxejibH0-06pa30Ba- xejibHoro B03;ieHCXBHfl b ochobhoh luko- Jie M Ha caMOACíixejibHyK) h np0(})eccH0- HajibHyK) opHCHxauHK) jiopacxaiomeH MojiojxtyKH. B cxaxbe nozinepKHBaioxcfl, b HacxHOCXH, ne arorHHecKO-ncHXOJiorH-
FRANTIŠEK STUDNIČKA
HeCKHC H COUHOJlOFHHeCKHe aCHCKXbl nojx- r o x o B K b i y n a m H x c f l k yn eÔ H O H h n p o ( J ) e c -
CHOHaJlbHOH OpHCHXaUHH, 3aXCM pOJlb
BO C nH X axeJT bH O H K O H C yjlbX aU H H b o c h o b
h o h lllKOJie, HeOÓXOAHM OCXb AOCXH )Ke-
H Hfl e^ H H C X B a H H X epeC O B H O p H C H X aU H H
y n a m H x c f l , c o o x b c x c x b c h h o n o x p e Ó H O -
cx H M co u H a jiH C X H H C C K o ro o 6 m e c x B a .
V H H X b lB a fl H3MeHCHHe yCJlOBH H
n e p e x o í i a y n a m H X C fl b c p e z iH H e m K O J ib i,
B nacxHocxH, n o B b ím e H H e pojiH o c h o b
h o h IllK O Jlb l n p H (J)O pM H pO B aH H H M O -
p a j ib H O -n o j iH X H H e c K o r o n p o ({ )H J ifl y n a -
u iH x c f l H HX yneÓHOH h n p 0 ( J )e c c H 0 H a jib -
HOH o p H C H x a u H H , p e K O M C H ^ y e x c íi o c y -
m e c x B J í f lx b n e p e x o ; i y n a m H x c f l b c p e ^ n n e
U JKO JIbl 0 6 3 npH C M H blX 3K 3aM C H 0B (b OX-
jiHHHC o x c y m e c x B y io iU H X n p a B H J i ) , n a
ocH O B aH H H o G m e ř í o u c h k h K a>K A o ro y n a -
m e r o c f l b 0 x ; ie j ib H 0 c x H . B c x a x b c n pH B C -
jXQHhi B z ia jib H e H iije M n p H H u n n b i p a c n p e -
ziejieH H H y n am H X C fl n o cpeziH H M m K O Jiaivi
H peK O M C H A y ex cfl n o p jiA O K e r o o c y m e -
CXBJlCHHfl.
On the Problem of Placing Pupils in Secondary Schools in Accordance with the New Conception of our Educational System
The article contains an analysis of the theoretical and practical aspects involved in placing pupils in one of the different types of secondary education (vocational training centres, gymnasiums, i. e. senior secondary schools of an academic type, and secondary vocational schools) in the new conception of our Elementary School and Secondary Schools.
The new educational system in the Czechoslovak Socialist Republic, which we are now putting into practice, has created new conditions for the transition of pupils to Secondary Schools. After finishing the Elementary School lasting eight years, pupils will continue for another two years at one of the types of Secondary School to complete the compulsory ten-year school attendance introduced
by the new Education Act. Together with choosing the type of secondary education on finishing the compulsory school attendance, pupils will also choose a certain field of study or trade at the Secondary School and will concentrate on the area connected with their prospective occupation.
Placing pupils in Secondary Schools is an important part of the complex of problems connected with the educational effect of the school, the family, and the public. It is the culmination of the educational work at the Elementary School including the professional orientation and interests of adolescent pupils. The article lays special stress on pedagogico-psycho- logical and sociological aspects conducive to the study and professional orientation
207
of the pupils, on the role of educational guidance at the Elementary School, on the need to achieve unity of pupils’ interests and orientation with the needs of a Socialist society.
Owing to the new conditions for the transition of pupils to Secondary Schools, and especially, owing to the increased significance of the Elementary School in shaping the pupils’ morally political pro
file and their study and professional orientation, it is recommended that, unlike the present practice, the transition of pupils to Secondary Schools should be realized without entrance examinations, but on the basis of a general appraisal of each pupil. The article further contains principles set forth for the placing of pupils in Secondary Schools, and a proposal how to proceed in realizing them.
208