ČERNOBYL - zs.sloupzssloup.net/rocnikovky/prace15-16/kasparek.pdf · 2016. 6. 26. · Akimov a...

16
1 ČERNOBYL Ročníková práce Školní rok 2015/2016 Vypracoval: Petr Kašpárek, IX. Konzultant: Mgr. Dita Látalová

Transcript of ČERNOBYL - zs.sloupzssloup.net/rocnikovky/prace15-16/kasparek.pdf · 2016. 6. 26. · Akimov a...

  • 1

    ČERNOBYL

    Ročníková práce

    Školní rok 2015/2016

    Vypracoval: Petr Kašpárek, IX.

    Konzultant: Mgr. Dita Látalová

  • 2

    Obsah

    ÚVOD ....................................................................................................................................................... 3

    Pripjať ...................................................................................................................................................... 4

    Jaderná elektrárna ................................................................................................................................... 5

    Černobylský experiment .......................................................................................................................... 6

    Časový harmonogram experimentu ........................................................................................................ 7

    Situace po havárii .................................................................................................................................... 9

    Následky ................................................................................................................................................ 10

    Situace v Československu ...................................................................................................................... 12

    Nemoci z ozáření ................................................................................................................................... 13

    Resumé .................................................................................................................................................. 14

    Odkazy ................................................................................................................................................... 16

    Obrázky .............................................................................................................................................. 16

  • 3

    ÚVOD

    Pro ročníkovou práci jsem si vybral Černobyl, protože jsem o tomto fenoménu viděl

    mnoho filmů a dokumentů, které mě velice zaujaly. Rád bych tuto oblast navštívil, ale

    teprve až mi bude 18 let. Nezletilý člověk do této oblasti vstoupit nemůže, protože

    nemáme dostatečně vyvinuté buňky jako dospělí a mohli bychom se nakazit

    rakovinou.

  • 4

    Pripjať

    Město Pripjať, někdy označováno

    jako město duchů, je opuštěné město

    na Ukrajině.

    Sloužilo k ubytování pracovníků

    elektrárny a jejich rodin.

    V městě Připjat žilo přibližně 50 tisíc

    obyvatel. Po výbuchu Černobylu se

    stalo město opuštěným a v dnešní

    době žije v Pripjati přibližně 100

    obyvatel, zbytek jsou odstěhovaní

    nebo na následky ozáření zemřeli. V současné době je Pripjať a jeho okolí chráněna

    vojenskou jednotkou, která brání průchodu do města.

    Ve městě je většina dřevěných domů zničena, protože dřevo velice dobře zadržuje

    radiaci, a proto jsou tyto domy bourány a následně zakopány pod zem. Okolí města

    je stále vysoce zamořené a bude trvat nejméně 150 let, než se zamoření zmírní a

    bude neškodné pro lidský organismus.

    Pokud zamoření ustoupí, bude možné například zbourat zbytky města a postavit

    město nové. Cílem je vybudování repliky města na stejném místě.

  • 5

    Jaderná elektrárna

    Černobylská elektrárna se nachází na severní Ukrajině, přibližně 110 km na sever od

    Kyjeva a 16 km od hranic s Běloruskem. V době Sovětského svazu byla

    pojmenována jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina. Byla postavena 15

    km od města Černobyl, u řeky Pripjať. Blízko elektrárny bylo postaveno již zmiňované

    město Pripjať. Výstavba elektrárny začala v roce 1970, byla konstruována pro typ

    reaktoru RBMK. RBMK znamená Kanálový varný reaktor s uranovo - grafitovým

    moderátorem.

    První blok o výkonu 740 MW byl spuštěn v roce 1977, druhý v roce 1978, třetí v roce

    1981 a čtvrtý v roce 1983. Každý z nich měl výkon 925 MW.

  • 6

    Černobylský experiment

    V noci z 25. na 26. dubna 1986 všichni v budoucnu zodpovědní za jadernou

    katastrofu v Černobylu spokojeně spali. Vše začalo den před havárií, kdy bylo

    zahájeno plánované odstavení 4. bloku elektrárny. Před odstavením měl být

    proveden celkem běžný experiment. Měl ověřit, jestli bude elektrický generátor

    (poháněný turbínou) po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém

    setrvačném doběhu ještě zhruba 40 vteřin napájet čerpadla havarijního chlazení.

    Tato elektřina je pro bezpečnost reaktoru životně důležitá: pohání chladící čerpadla,

    regulační a havarijní tyče, osvětluje velín i řídicí pult. Plánovaný průběh experimentu

    zněl: Snížení výkonu na 25-30 % (700-1000 MW tepelných), což je nejnižší výkon, při

    kterém je povolen provoz tohoto typu reaktoru. Dále odstavení první ze dvou turbín,

    následné odpojení havarijního chlazení (aby nezačalo působit během testu) a

    nakonec přerušení přívodu páry.

    Jak probíhal experiment skutečně? Experiment byl pojímán jednoznačně jako

    elektrotechnická

    záležitost, a proto jej

    začali řídit elektrotechnici,

    nikoliv specialisté na

    jaderné reaktory. V jednu

    hodinu po půlnoci začalo

    snižování výkonu

    v reaktoru.

  • 7

    Časový harmonogram experimentu

    13:05 Nejprve byl snížen výkon reaktoru na polovinu a byl odstaven první

    turbogenerátor. Krátce poté byl odpojen systém havarijního chlazení reaktoru, aby

    nezačal působit během testu.

    14:00 Dispečer Ukrajinských energetických závodů žádá o odklad testu - blíží se

    svátky (1. máj), továrny potřebují dohnat plány. Test je tedy odložen o téměř 9 hodin.

    Obsluha však již na tuto dobu nechává odpojen systém nouzového chlazení

    reaktoru, přestože je to v rozporu s předpisy. Odklad způsobil, že pokračování v

    experimentu prováděla nová směna, která na něj nebyla připravena.

    16:00 Ranní směna odchází. Pracovníci této směny byli v předchozích dnech

    seznámeni s testem a znali celý postup. Speciální tým elektroinženýrů zůstává na

    místě.

    26. dubna Dochází k vystřídání odpolední a noční směny. Směna Alexandra

    Akimova nastoupila v 0:00, to je hodinu a 25 minut do výbuchu. V noční směně je

    méně zkušených operátorů, kteří se navíc na zkoušku nepřipravovali.

    Zaměstnanci přítomní v řídícím sále čtvrtého bloku:

    Anatolij Djatlov - provozní zástupce hlavního inženýra (Fomina)

    Alexandr Akimov - náčelník směny

    Leonid Toptunov - 26 let, starší inženýr řízení reaktoru, zodpovědný za regulační

    tyče

    Boris Stoljarčuk - starší inženýr řízení bloku

    Igor Keršenbaum - starší inženýr řízení turbín

    Jurij Tregub - náčelník směny bloku

    Razim Davletajev - zástupce náčelníka turbínového cechu bloku 4

  • 8

    V elektrárně se nachází i A. Juvčenko - jeden z mála lidí, který byl v blízkosti výbuchu

    a přežil. Zemřel roku 2006 a je jedním z hlavních svědků oné děsivé noci.

    1:22:33 Operátor Leonid Toptunov si nechává vypsat počítačem stav reaktoru a

    zjišťuje, že počet regulačních tyčí v aktivní zóně odpovídá necelé polovině povolené

    hodnoty. Po tomto zjištění měli operátoři okamžitě odstavit reaktor – ještě to stále

    bylo možné. Rozhodli se však pokračovat dále.

    1:23:04 Test začíná. Poslední osudové chyby se operátoři dopustili tím, že

    zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky

    odstavil reaktor. Následně uzavřeli přívod páry - turbína byla odpojena a experiment

    začal. Reaktor dál běžel na výkonu 200 MW tepelných, podstatně se však snížil

    průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Reaktor byl ve stavu, kdy se s rostoucím

    množstvím páry zvyšovalo množství neutronů v aktivní zóně. Tlak páry začal zvedat

    350 kilogramové uzávěry palivových tyčí.

    1:23:44 Došlo ke dvěma mohutným výbuchům. Reaktor byl přetlakován tak, že pára

    odsunula horní betonovou desku reaktoru o váze 1000 tun. Do reaktoru vnikl vzduch

    a reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem vznikl vodík, který vzápětí explodoval a

    rozmetal do okolí palivo a 700 tun radioaktivního hořícího grafitu, což způsobilo

    požár.

    Akimov ani Djatlov v tomto okamžiku nevěří, že došlo k nehodě. Posílají dva

    operátory aktivní zónu zkontrolovat. Tito jsou ozářeni smrtelnou dávkou, stihnou

    však ještě podat zprávu o tom, co viděli. Když Akimov slyší, že reaktor je zničen,

    zmateně na velínu vykřikuje: “Reaktor je v pořádku, nemáme žádné problémy.”

    Akimov a Djatlov neustále přikazují operátorům přidávat chladící vodu. V šoku

    nedokážou pochopit situaci - jsou přesvědčeni, že se nic neděje.

    5 minut po explozi přichází první telefonát. Hasiči dostávají zprávu, že došlo k

    explozi mezi 3. a 4. reaktorem a že hoří střecha reaktorového sálu.

    15:00 Informace o havárii se stále tají. 35 000 obyvatel města Pripjať strávilo

    slunečné sobotní odpoledne venku obklopení radiací 400krát převyšující horní

    hranici normy.

  • 9

    27. dubna K Černobylu přijíždí generál Pikalov ve vozidle vybaveném radiační

    ochranou a dozimetry. Zjišťuje, že uvnitř reaktoru ještě hoří grafit a že reaktor vydává

    ohromné množství záření a tepla. Krátce poté je varována sovětská vláda, která

    nechává ve 14:00 evakuovat přilehlé město Pripjať. Helikoptéry svrhují na reaktor

    800 tun dolomitu, karbit boričitý, 2400 tun olova a 1800 tun písku a jílu.

    Krátce po osmé hodině večerní středoevropského času se o katastrofě

    prostřednictvím krátké zprávy TASSu dovídá svět. Bylo vyhlášeno 30kilometrové

    zakázané pásmo.

    2. května Do země pod reaktorem jsou vrtány díry a jimi se pumpuje tekutý dusík,

    který půdu zmrazí.

    5. května Evakuace Pripjati trvala týden. Den začíná rozsáhlým únikem radioaktivity

    - téměř stejně velkým jako 26. dubna. Únik však později prakticky úplně ustane.

    Dosud nebylo nalezeno přijatelné vysvětlení tohoto druhého úniku.

    Situace po havárii

    Zaměstnanci elektrárny si mysleli, že

    nastalo zemětřesení nebo že

    vypukla válka. Reaktor bylo to

    poslední, co by je napadlo. Nikdo

    nevěděl, co se stalo. Již v

    okamžiku výbuchu zahynuli dva

    lidé: jednoho srazila exploze z

    výšky a druhý uhořel. Mezi první oběti patřili také požárníci, kteří nebyli vybaveni

    ochrannými pomůckami, respirátory ani obleky. To se týkalo dokonce i jednotek,

    které sloužily přímo na elektrárně. Osudné bylo také to, že požárníci netušili, co je

    příčinou ohně, tedy že všude kolem nich hoří vysoce radioaktivní zbytky reaktoru.

    Domnívali se, že hoří střecha 4. bloku elektrárny. Zalévali trosky reaktoru vodou.

    Radioaktivní tavenina ale měla teplotu přes 2000° C, takže voda se při styku s ní

    rozkládala na vodík a kyslík, které vzápětí explodovaly. Navzdory dobrému úmyslu a

    vinou neinformovanosti tak hasiči situaci ještě zhoršovali. Během pěti hodin po

  • 10

    explozi se podařilo zabránit šíření ohně na další budovy elektrárny, zejména na

    sousední třetí reaktor. Ten byl odstaven až čtyři hodiny po výbuchu čtvrtého reaktoru.

    Ještě 16 hodin po výbuchu se sám předseda komise ÚV KSSS pro jadernou energii

    divil, kde se vzaly kusy grafitu povalující se po celém areálu elektrárny - domníval se,

    že jde o materiál pro stavbu 5. a 6. bloku elektrárny, která v té době probíhala.

    Teprve po mnoha hodinách zjistila armáda šokující skutečnost - že úroveň radiace

    těchto úlomků je velmi velká. Za pouhých 15 minut byl člověk v blízkosti takového

    předmětu odsouzen k akutní smrti z ozáření. Vojáci, zejména piloti helikoptér, které

    na reaktor shazovaly písek, olovo a další materiál, nebyli zpočátku vůbec chráněni

    proti radiaci. Trvalo tři dny, než armáda svépomocí vybavila helikoptéry alespoň

    základním stíněním, které chránilo posádku.

    Následky

    Jaké byly bezprostřední následky? V jaderné elektrárně bylo v době havárie přes 400

    zaměstnanců, tento počet se ještě zvýšil o hasiče. Zahynulo 31 lidí, z toho 28 na

    následky z ozáření a tři na

    následky zranění při výbuchu.

    Akutní nemocí z ozáření různého

    stupně bylo postiženo 203 lidí. Z

    okruhu 30 km od elektrárny a

    dalších silně zamořených oblastí

    bylo evakuováno 116 000

    obyvatel.

    Prvomájové dny v hlavním městě Ukrajiny Kyjevě (asi 90 km od JE Černobyl) patřily

    v jeho historii k nejčistším. Od rána do noci projížděly ulicemi kropicí vozy a

    neúnavně splachovaly z asfaltu prach obsahující radioaktivitu. U všech vchodů do

    obytných domů, úřadů, obchodů i kostelů ležely vlhké hadry a lidé si o ně dlouze

    čistili podrážky svých bot.

  • 11

    Reakce odpovědných orgánů na havárii a její důsledky byly v prvních dnech velmi

    neuspořádané a v některých směrech až trestuhodně nedbalé, zejména pokud jde o

    podávání objektivních informací. Mezi lidmi panovala obrovská nedůvěra k úřadům.

    Nikdo nevěděl co se děje a co je pravda. Nejčastěji se hovořilo o konspiraci KGB, o

    pokusech na lidech, o invazi mimozemšťanů apod.

    Mnoho lidí v nejvíce zamořených oblastech obdrželo významné dávky radiace

    (někteří až dvacetkrát více než obdrží během jednoho roku průměrný člověk kdekoli

    na Zemi, tedy přepočteno na dny to znamená, že někteří byly ozáření během

    výbuchu 7308 krát více než jiný den). Určení případných pozdějších následků je

    složité, avšak platí, že jakýkoliv přírůstek obdržené dávky znamená určité zvýšení

    pravděpodobnosti vyvolání rakoviny. Úmrtnost se v obci zasažené explozí zvýšila až

    třikrát. Přes 40 tisíc dětí trpí nemocí štítné žlázy, dvanáctkrát se zvýšila onemocnění

    anémií, velmi vzrostl výskyt leukémie. Na Ukrajině bylo touto havárií postiženo 1,5

    mil. lidí včetně 250 000 dětí, v Bělorusku žije 1,2 mil. lidí na zamořeném území a asi

    3,5 mil. osob v oblastech se zamořenou půdou.

  • 12

    Situace v Československu

    Jak to vypadalo po havárii u nás? O radiační situaci se mluvilo neurčitě,

    československé sdělovací prostředky představovaly havárii jako běžnou poruchu a

    myšlenka, že by se v důsledku havárie změnila radiační situace zde, se

    nepřipouštěla. I přesto probíhalo v Československu intenzivní měření.

    Mnoho lidí samozřejmě poznalo, že se něco děje; např. zaměstnanci jaderné

    elektrárny Dukovany měli paradoxně pozitivní dozimetry, když šli do práce – nikoliv

    z práce.

    Nejdůležitějšími radioaktivními látkami ze zdravotního hlediska byly cesium a jód. Jód

    s poločasem rozpadu 8 dní mohl být

    nebezpečný pouze v prvních týdnech po

    havárii, ohrožena byla hlavně štítná žláza

    u dětí. Cesium s poločasem rozpadu 30

    let se zapojilo do potravinového řetězce

    (např. houby, divočina) a bude v něm

    působit desítky let. Bylo však zjištěno, že

    průměrný dávkový ekvivalent způsobený

    naším občanům vyhovoval platným

    limitům, nelze však vyloučit, že

    v individuálních případech mohl být limit

    překročen. Zvýšení průměrné radiační

    dávky rok po havárii

    ukazuje graf v příloze. Byla přijata následující bezpečnostní opatření:

    zákaz spotřeby a distribuce ovčího mléka a výrobků z něj

    pozastavena distribuce dětské mléčné výživy, která byla později uvolňována

    podle výsledků měření

  • 13

    Nemoci z ozáření

    Při jaderném výbuchu se uplatňuje tzv.

    okamžité záření neutronů (během

    10 sekund). Potom následuje počáteční

    gama záření (během prvních 10 sekund).

    Epicentrum výbuchu a radioaktivní mrak

    jsou zdrojem reziduálního záření. Záření na

    člověka působí jako stresor. Při velkém

    ozáření (několik desítek sievertů) dochází k velkým změnám v mozku a k těžké

    poruše vědomí. Silně postižená je i trávicí soustava. Ozářený umírá během několika

    hodin. Při středním ozáření (jednotky sievertů) dochází u ozářeného k vodnatým

    průjmům s příměsí krve, zvracení, k dehydrataci a ledvinovému selhání. Ozářený

    obvykle umírá 1 - 2 týdny po ozáření. Slabší ozáření postižený zpravidla přežívá - trpí

    však krvácivým syndromem a anémií.

    Postiženým v Černobylu nejprve zčervenala kůže (později zčernala a začala se

    odlupovat), zvraceli, otekly citlivé tkáně, jako např. jazyk

    a postupně začal kolabovat celý organismus. Ozáření u

    postižených způsobuje obvykle ztrátu ochlupení, pocení,

    ztrátu chuti, vředy, vzestup tělesné teploty, selhávání

    krevního oběhu, ledvinové selhávání, radiační popálení

    kůže (zčernání kůže) a poškození zraku. Nejcitlivější

    jsou na záření buňky kostní dřeně, buňky střeva, buňky

    zárodečných žláz a buňky kožní. Naopak odolné proti

    záření jsou buňky nervové, svalové a kostní.

  • 14

    Závěr

    Havárie jaderné elektrárny v Černobylu negativně ovlivnila životy tisíců lidí. Její

    příčiny i důsledky je nutno si stále připomínat, aby se v budoucnu podobná katastrofa

    už nikdy neopakovala. Rád bych vám doporučil si pustit nějaký film o této události,

    protože jeden obrázek je výstižnější než stovky slov. Při psaní ročníkové práce jsem

    se dozvěděl mnoho nových zajímavých a zarážejících informací a jsem rád, že jsem

    je vám mohl zprostředkovat.

  • 15

    Resumé

    In my coursework, I focused on the explosion of power station Černobyl, its history

    and another aspects of the power station, as for example the main reasons of the

    explosion. I introduced the problems of the power station and its defects. I explained

    what happened on 25 and 26 April 1986 and the problems that led to the explosion. I

    also mentioned the deseases caused by this explosion.

  • 16

    Odkazy http://cernobyl.euweb.cz/

    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1rie

    http://zpravy.idnes.cz/30-vyroci-havarie-jaderne-elektrarny-cernobyl-fn6-

    /domaci.aspx?c=A160422_162555_domaci_hro

    https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobyl

    Obrázky http://nd06.jxs.cz/221/096/19b3c1ee63_95349387_o2.jpg

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_of_Chernobyl_taken_from_Pr

    ipyat.JPG/250px-View_of_Chernobyl_taken_from_Pripyat.JPG

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Pripjat_Panorama.jpg/800px-

    Pripjat_Panorama.jpg

    http://cernobyl.euweb.cz/cernobyl%20barevne.jpg

    https://encrypted-

    tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTTkeo1WPN3inDAlZnoqJy3W_cLUo6pIUG8nSKCUE0nOqwnB

    cen

    https://encrypted-

    tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSh2WGSPMVUrFxnhb1kT1vx8dxe8PWLfSeuAOdZ31I57uXdm

    73ldQ

    https://encrypted-

    tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSYcHEv1cGT0vEm29JEblC9z5X24H7q7y7TvwDsikHzGGE-

    rRMG

    http://www.turisimo.cz/assets/country/ukrajina/upload/photo/large_%C4%8Cernobyl,%20Kamil%20

    Porembi%C5%84ski.jpg

    http://cernobyl.euweb.cz/cernobyl%20deformace.gif

    https://encrypted-

    tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR6_RCOTFs0ft19w7r_XluZv1aQgVaUhu2oDmD0no9SVqJ0FH

    OVAw

    http://cernobyl.euweb.cz/https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylsk%C3%A1_hav%C3%A1riehttp://zpravy.idnes.cz/30-vyroci-havarie-jaderne-elektrarny-cernobyl-fn6-/domaci.aspx?c=A160422_162555_domaci_hrohttp://zpravy.idnes.cz/30-vyroci-havarie-jaderne-elektrarny-cernobyl-fn6-/domaci.aspx?c=A160422_162555_domaci_hrohttps://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cernobylhttp://nd06.jxs.cz/221/096/19b3c1ee63_95349387_o2.jpghttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_of_Chernobyl_taken_from_Pripyat.JPG/250px-View_of_Chernobyl_taken_from_Pripyat.JPGhttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6e/View_of_Chernobyl_taken_from_Pripyat.JPG/250px-View_of_Chernobyl_taken_from_Pripyat.JPGhttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Pripjat_Panorama.jpg/800px-Pripjat_Panorama.jpghttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Pripjat_Panorama.jpg/800px-Pripjat_Panorama.jpghttp://cernobyl.euweb.cz/cernobyl%20barevne.jpghttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTTkeo1WPN3inDAlZnoqJy3W_cLUo6pIUG8nSKCUE0nOqwnBcenhttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTTkeo1WPN3inDAlZnoqJy3W_cLUo6pIUG8nSKCUE0nOqwnBcenhttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTTkeo1WPN3inDAlZnoqJy3W_cLUo6pIUG8nSKCUE0nOqwnBcenhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSh2WGSPMVUrFxnhb1kT1vx8dxe8PWLfSeuAOdZ31I57uXdm73ldQhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSh2WGSPMVUrFxnhb1kT1vx8dxe8PWLfSeuAOdZ31I57uXdm73ldQhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSh2WGSPMVUrFxnhb1kT1vx8dxe8PWLfSeuAOdZ31I57uXdm73ldQhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSYcHEv1cGT0vEm29JEblC9z5X24H7q7y7TvwDsikHzGGE-rRMGhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSYcHEv1cGT0vEm29JEblC9z5X24H7q7y7TvwDsikHzGGE-rRMGhttps://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSYcHEv1cGT0vEm29JEblC9z5X24H7q7y7TvwDsikHzGGE-rRMGhttp://www.turisimo.cz/assets/country/ukrajina/upload/photo/large_%C4%8Cernobyl,%20Kamil%20Porembi%C5%84ski.jpghttp://www.turisimo.cz/assets/country/ukrajina/upload/photo/large_%C4%8Cernobyl,%20Kamil%20Porembi%C5%84ski.jpghttp://cernobyl.euweb.cz/cernobyl%20deformace.gifhttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR6_RCOTFs0ft19w7r_XluZv1aQgVaUhu2oDmD0no9SVqJ0FHOVAwhttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR6_RCOTFs0ft19w7r_XluZv1aQgVaUhu2oDmD0no9SVqJ0FHOVAwhttps://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR6_RCOTFs0ft19w7r_XluZv1aQgVaUhu2oDmD0no9SVqJ0FHOVAw