Oculus et structurae - Domácí stránka Anatomického...

108
Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík © David Kachlík 30.9.2014

Transcript of Oculus et structurae - Domácí stránka Anatomického...

Zrakové ústrojí

Oculus et structurae

pertinentes

David Kachlík

© David Kachlík 30.9.2014

Odilo Redon© David Kachlík 30.9.2014

Očnice = Orbita

• tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad

• kostěné ohraničení

• aditus x apex

• 10 otvorů + obsah

• m. orbitalis Mülleri – hladký sval ve

fissura orbitalis inferior

• obsah: oční koule, svaly, tukové těleso

a přídatné orgány© David Kachlík 30.9.2014

Očnice – kostěné stěny

© David Kachlík 30.9.2014

Očnice – kostěné stěny

• kraniálně: pars orbitalis o. frontalis (fovea

trochlearis + spina trochlearis, incisura/foramen

frontalis/supraorbitalis, fossa glandulae lacrimalis),

ala minor o. sphenoidalis (fissura orbitalis sup.)

• mediálně: processus frontalis maxillae (fossa sacci

lacrimalis), os lacrimale, lamina orbitalis o.

ethmoidalis (foramen ethmoidalis ant. et post.), ala

minor o. sphenoidalis

• laterálně: facies orbitalis o. zygomatici (foramen

zygomaticoorbitale), facies orbitalis alae majoris o.

sphenoidalis© David Kachlík 30.9.2014

Očnice – kostěné stěny

• kaudálně: facies orbitalis o. zygomatici, facies orbitalis corporis maxillae (sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis inf.), processus orbitalis o. palatini

• aditus orbitae → apex orbitae

• orbita je rozdělena myšlenými rovinami na 3 etáže

© David Kachlík 30.9.2014

Očnice – okolní struktury

okolní struktury:

• mediálně: cellulae ethmoidales (za tenkou

lamina orbitalis ossis ethmoidalis)

• kaudálně: sinus maxillaris

• kraniálně: fossa cerebri anterior

• dorzálně: sinus cavernosus + fossa

pterygopalatina

© David Kachlík 30.9.2014

Zrakové ústrojí

• oční koule = bulbus oculi

• přídatná oční ústrojí = structurae

accessoriae/pertinentes oculi

• topografie – regio orbitalis

• vývoj zrakového ústrojí

© David Kachlík 30.9.2014

Oční koule

• tunica fibrosa

(externa)

• tunica vasculosa

(media)

• tunica interna

(nervosa)

• sklivec (corpus

vitreum) + čočka

(lens)

© David Kachlík 30.9.2014

Oční koule

• polus anterior,

posterior

• equator (rovník) x

meriadiani

(poledníky)

• axis bulbi externus,

internus

• axis opticus (=

„linea visus“)

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica fibrosa (externa)

• bělima (sclera)

• rohovka (cornea)

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica fibrosa (externa)

Bělima = Sclera

• 5/6 povrchu

• neprůhledná vrstva hustého kolagenního vaziva a

méně četných elastických vláken a fibroblastů

• tloušťka: 0,4 mm (kolem rovníku) → 1 mm

(dorzálně)

• do vnější vrstvy se upínají šlachy 6 okohybných

svalů

• tvoří ochranný obal hlubších oddílů a pevnou

oporu pro úpon šlach okohybných svalů

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica fibrosa (externa)

Bělima = Sclera

vrstvy bělimy:

• lamina episcleralis

– tenká vrstva řídkého vaziva spojuje oční kouli s vagina bulbi, obsahuje cévy

• substantia propria sclerae

– hustá síť silných kolagenních vláken

• lamina fusca sclerae (= lamina suprachoroidea)

– fibroblasty a melanocyty© David Kachlík 30.9.2014

Tunica fibrosa (externa)

Bělima = Sclera• reticulum trabeculare / ligamentum pectinatum anguli

iridocornealis (Fontanovy prostory)– vazivo s prostory mezi sinus venosus sclerae a přední komorou

• calcar sclerae– výběžek bělimy mezi sinus venosus sclerae a řasnaté těleso

• sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) – oválný kruhový kanál pro odtok komorové tekutiny

• sulcus sclerae– mělký žlábek v místě sklerokorneální spojení (nad limbus corneae),

– není dostatečně očišťován při mrkání („mrtvý prostor“) → možnost šíření infekce na rohovku

• lamina cribrosa sclerae – dorzálně– vstup vláken n. opticus

• anulus scleralis– vazivový kruh kolem vstupu n. opticus, viditelný na oční pozadí

kolem slepé skvrny © David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Rohovka = Cornea

• dokonale průhledná, ventrálně konvexní

• fyziologický astigmatizmus – svisle 11 mm a

vodorovně 12 mm (do 0,5 dioptrií)

• optická mohutnost přibližně +43 dioptrií

• bezcévná (ani krevní, ani mízní cévy), živí ji difúze

z vlásečnic bělimy a spojivky a z komorového

moku

• obsahuje 78 % vody, kolagen a keratansulfát

• limbus corneae – klínovitě přihrocený okraj,

spojení s bělimou

• vertex corneae – nejtenčí a nejventrálnější místo

rohovky (555 μm)© David Kachlík 30.9.2014

Rohovka – vrstvy

5 vrstev

• epithelium anterius corneae

– vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel

• lamina limitans anterior

– Bowmanova membrána

• substantia propria corneae

• lamina limitans posterior

– Descemetova membrán

• epithelium posterius corneae

– jednovrstevný plochý© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Rohovka – vrstvy

Epithelium anterius corneae

• vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel– obvykle 5 vrstev, 70 µm

• velká regenerační schopnost (6-denní cyklus), na okrajích dendritické Langerhansovy buňky

• volná nervová zakončení v předním epitelu – z větví n. V1

• povrchová vrstva (stratum superficiale) – oploštělé buňky mají na apikální povrchu mikroklky

• prostřední vrstva (stratum intermedium)– obsahuje buňky překrývajíc vždy dvě bazální buňky pod ní

• bazální vrstva (stratum basale)– kubické buňky, jejich lamina basalis spojená

hemidezmozómy s hlubší lamina limitans anterior© David Kachlík 30.9.2014

Rohovka – ostatní vrstvy

• lamina limitans anterior Bowmani

– hustá vrstva kolagenních vláken bez fibroblastů (12 µm)

• substantia propria

– 200-250 vrstev uspořádaných kolagenních lamel, fibroblasty s větvenými výběžky, makrofágy, neutrofily a lymfocyty (500 μm)

– rozptýlí jen 1 % procházejícího světla

– poranění způsobí jizvu (zákal rohovky)

• lamina limitans posterior Descemeti

– silná bazální membrána zadního epitelu rohovky (3-10 µm – zesiluje se s věkem)© David Kachlík 30.9.2014

Tunica vasculosa (media)

= Uvea = Živnatka

• cévnatka (choroidea)

• řasnaté těleso (corpus ciliare)

• duhovka (iris)

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica vasculosa (media)

Cévnatka = Choroidea

• lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae)

• spatium perichoroideum

• lamina vasculosa (choroidální stroma)

– velké cévy, vazivo, hladké svalové buňky, nervíky

• lamina choroidocapillaris

– kapiláry

• lamina basalis = Bruchova membrána

– BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo© David Kachlík 30.9.2014

Řasnaté těleso = Corpus ciliare

• tvar mezikruží,

průřez trojúhelníku

• processus + plicae

ciliares

• orbiculus (vnější

část), corona (vnitřní

část)

• hladký musculus

ciliaris

– fibrae meridionales,

radiales, circulares,

longitudinales © David Kachlík 30.9.2014

Tunica vasculosa (media)

Řasnaté těleso = Corpus ciliare

• stroma– m. ciliaris: parasympatikus akomodace

pohled do blízka

(pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky)

– kapiláry a nervíky sval zásobující

• epitelový kryt – produkce humor aquosus– BL – pokračování Bruchovy membrány

– pigmentový epitel – (z pigmentového epitelu sítnice)

– ciliární kanál

– nepigmentový epitel (z senzorického epitelu sítnice)

– BL

© David Kachlík 30.9.2014

Duhovka = Iris

• tvar mezikruží, plochá

• funkce clony

• margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní)

• pupilla (= zornice, zřítelnice)

• anulus iridis major + minor (obsahují circulus

arteriosus iridis major + minor)

• m. sphincter pupillae (parasymp.) – miosis

(kruhovitý)

• m. dilatator pupillae (symp.) – mydriasis (vějířovitý)

© David Kachlík 30.9.2014

Duhovka = Iris

• plicae iridis, stroma iridis

• přední plocha– nemá epitelový kryt (stratum limitans anterius)

– fibroblasty a melanocyty (barva)

– plica radians = zubatá čára – zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi

• zadní plocha– dvě vrstvy pigmentového epitelu

– vnitřní pigmentová

– vnější myoepitelová• m. sphincter pupillae

• m. dilatator pupillae© David Kachlík 30.9.2014

Čočka = Lens

• polus anterior, posterior

• axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a

obráceného Y)

• capsula lentis

• substantia lentis – cortex, nucleus

• zonula ciliaris Zinni

– fibrae zonulares

– spatia zonularia

šedý zákal (katarakta) - náhrada© David Kachlík 30.9.2014

Čočka (lens)

• transparentní bikonvexní bezcévný útvar

• pouzdro – podobná bazální lamině

• čočkový epitel – jednovrstevný kubický– jen na přední ploše čočky

• čočková hmota– kortikální – obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s

organelami a jádrem

– nukleární – buněčná vlákna bez organel a jádra

– buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

© David Kachlík 30.9.2014

Akomodace

• zaostření na blízko

– kontrakce m. ciliaris

– fibrae zonulares povolí

– čočka se vypoukne

– současně stah m. sphincter pupillae (= miosis)

• zaostření na dálku

– tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté

– čočka je oploštělá

– stah m. dilatator pupillae (= mydriasis)© David Kachlík 30.9.2014

Sklivec = Corpus vitreum

• membrana, stroma, humor vitreus

• tvoří jej z 99 % voda

• hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna

• buňky – hyalocyty – jen při vývoji !

• neregeneruje ! - při poranění vyteče,

nahrazen komorovou vodou

• canalis hyaloideus Cloqueti - zbytek po fetální

arteria hylaloidea

• fossa hyaloidea

• udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici© David Kachlík 30.9.2014

Komorová voda

= Humor aquosus

• tvořena řasnatým tělesem

• vstřebávána v angulus iridocornealis

• 0,2-0,3 ml čiré, bezbarvé tekutiny

• denně se vytvoří 3 ml

• složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a

glukózy (0,1%), žádné bílkoviny

• nahrazuje mízu oka

• nitrooční tlak 14-17 mmHg

nitrooční tlak útlak sítnice zelený zákal (=

glaukom) © David Kachlík 30.9.2014

Oční komory

= Camerae bulbi

• sklivcová komora (camera postrema s. vitrea)– mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí

– obsahuje sklivec

– spatium retrozonulare

• zadní komora (camera posterior)– mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem

– obsahuje a vytváří humor aquosus

• přední komora (camera anterior)– mezi rohovkou a duhovkou

– angulus iridocornealis

– obsahuje a vstřebává humor aquosus© David Kachlík 30.9.2014

Iridokorneální úhel

= angulus iridocornealis

• v místě sklerokorneálního spojení

• trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry

• není spojena se Schlemmovým kanálem

• resorpce humor aquosus

• udržování nitroočního tlaku

• !!! zákaz podávání parasympatolytik u zeleného zákalu !!!

© David Kachlík 30.9.2014

OCT

Optický

koherentní

tomograf

měření odrazu

světla© David Kachlík 30.9.2014

Tunica interna (nervosa)

= Sítnice = Retina

• pars caeca

– pars iridica

– pars ciliaris

• ora serrata

• pars optica – 11 vrstev

– pigmentová část

– senzorická část

© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice – pigmentová část

• stratum pigmentosum

• jednovrstevný kubický epitel

• buňky (pigmentocytus) spojeny těsnými spojeními

• apikální části obsahují melaninová granula

• obklopují vnější segmenty senzorických buněk

• interfotoreceptorová matrix

výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice – senzorická část

• světločivné neurony

– tyčinky a čípky

• převodní neurony

– bipolární a ganglionové buňky

• asociační neurony

– horizontální a amakrinní buňky

• podpůrné buňky (glie)

– Müllerovy buňky

© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice – senzorická část

• discus n. optici (= slepá skvrna)

– žádné světločivné elementy

excavatio disci

• macula lutea (= žlutá skvrna) –

vyšší vrstvy odkloněny stranou

– nejostřejší vidění

– fovea centralis (100.000 čípků)

foveola (2500 čípků)© David Kachlík 30.9.2014

Tyčinky = Neuron bacilliferum

• tyčinka = bacillum retinae

• synaptický terčík (discus membranaceus)

• axon

• jádro

• vnitřní segment

– GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu

• vnější segment (segmentum externum)

– membranózní disky s fotopigmentem

– migrují zevně až se uvolní

černobílé vidění© David Kachlík 30.9.2014

Čípky = Neuron coniferum

• čípek = conus retinae

• synaptická nožka (pes terminalis)

• fotopigment je iodopsin

• vnější segment– membranózní disky s fotopigmentem

• komunikují s okolím

• barevné vidění – tři typy čípků – podle vlnové délky– „modré“ – 420 nm – typ S

– „zelené“ – 535 nm – typ M

– „červené“ – 565 nm – typ L© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice - Převodní neurony

• Bipolární buňky (Neuron bipolare)

– tyčinkové bipolární buňky (n.b. bacillotopicum)

– čípkové bipolární buňky (n.b. conotopicum)

• trpasličí (n.b.c. nanum) x difúzní (n.b.c. diffusum)

– kontakty s gangliovými buňkami

• Gangliové buňky (N. ganglionare multipolare)

– difúzní typ (n.g.m. umbelliforme) – spojuje více bipolárních

buněk

– trpasličí typ (n.g.m. nanum) – spojuje se s trpasličí bipolární

buňkou

– jejich axony tvoří nervus opticus© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice - Asociační neurony

mají jen axonální výběžky – oba směry

• Horizontální buňky (N. horizontale)

– spojení s tyčinkami a čípky

• Amakrinní buňky (N. amacrinum)

– spojení s bipolárními a gangliovými buňkami

modifikace a synchronizace signálu

© David Kachlík 30.9.2014

Sítnice - Podpůrné buňky

• Müllerovy buňky (Gliocytus radialis)

– makroglie

– processus radiales

– mají svou BL = membrana limitans interna

– zonulae adherentes s tyčinkami a čípky

• = membrana limitans externa

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica sensoria (interna)Vrstvy zrakové části sítnice

• celkem 11 vrstev

!!! neděste se !!!

© David Kachlík 30.9.2014

Tunica sensoria (interna)

Vrstvy zrakové části sítnice

• stratum pigmentosum (1.)

• stratum nervosum (2.-10.)

– stratum segmentorum externorum et internorum(2.)

– stratum limitans externum (3.)

– stratum nucleare externum (4.)

– stratum plexiforme externum (5.)

– stratum nucleare internum (6.)

– stratum plexiforme internum (7.)

– stratum ganglionicum (8.)

– stratum neurofibrarum (9.)

– stratum limitans internum (10.)© David Kachlík 30.9.2014

Tunica sensoria (interna)Specifická místa sítnice

• ora serrata - ukončení senzorického epitelu

• pars optica – 10 vrstev

– discus n. optici /dříve papilla/ (= slepá skvrna) – místo

odstupu nervu

• žádné světločivné elementy

• excavatio disci

– macula lutea (= žlutá skvrna) – vyšší vrstvy odkloněny

stranou, nejostřejší vidění

• fovea centralis (100.000 čípků)

– pouze čípky

– vyšší vrstvy odkloněny stranou

– nejostřejší vidění

foveola (2500 čípků)© David Kachlík 30.9.2014

OCT

Optický

koherentní

tomograf

měření odrazu

světla

© David Kachlík 30.9.2014

OCT

© David Kachlík 30.9.2014

OCT

ODCHLÍPENÍ

SÍTNICE

© David Kachlík 30.9.2014

Tepenné zásobení oka

a. carotis interna a. ophthalmica

• aa. ciliares posteriores breves cévnatka

• aa. ciliares posteriores longae (24) corpus ciliare + iris

• aa. musculares aa. ciliares ant., aa. episclerales, aa. conjuctivales lat.

• a. centralis retinaesítnice

• a. lacrimalis aa. palpebrales lat.

• aa. palpebrales med. aa. conjuctivales med. © David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Vasa sanguinea retinae

– oční pozadí (fundus oculi)

a. centralis retinae

arterioly

• a. temporalis sup.+

inf.

• a. nasalis sup.+ inf.

• a. macularis sup.+ inf.

(+ media)

žíly odpovídají tepnám,

často se kříží© David Kachlík 30.9.2014

Arteria cilioretinalis

• výskyt: 10-33 %

• větev z a. ciliaris posterior brevis

• vstupuje skrz discus n.II nezávisle na a. centralis retinae

• přídatné tepenné zásobení macula lutea z cévnatkového oběhu

• jediný zdroj krve sítnici při uzávěru a. centralis retinae

• 90 % temporálně - 10 % nazálně

• uzávěr a. cilioretinalis → centrální ztráta vidění

• uzávěr a. centralis retinae → ušetřené centrální vidění a macula lutea

© David Kachlík 30.9.2014

A. cilioretinalis

© David Kachlík 30.9.2014

Žilní zásobení oka – 3 odtoky

• vv. episclerales

• vv. ciliares ant. vv. sclerales sinus

venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi

• vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule)

• v. centralis retinae

v. ophthalmica sup. sinus cavernosus

v. ophthalmica inf. plexus pterygoideus

v. angularis v. facialis v. jugularis int.

! nebezpečí šíření zánětů !© David Kachlík 30.9.2014

Nervové zásobení oka

• n. opticus – senzorický

– pars intraocularis, canalis, intracranialis

– vagina interna, externa

• n. ophthalmicus nn. ciliares longi –senzitivní

• n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris – pro okolí

• nn. ciliares breves ganglion ciliare -autonomní

(sympatikus nepřepojuje, parasympatikus ano)

• n.III., n. IV., n.VI – motorické

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Nervus opticus

• výchlipka diencefala (thalamus opticus)

• axony odděleny endoneuriem

• na povrchu jsou analogy mozkových obalů

• nervem probíhá a. et v. centralis retinea

© David Kachlík 30.9.2014

Projekční → Vzestupné → Senzorické

ZRAKOVÁ DRÁHA

4-neuronová, částečně zkřížená dráha

1.N: tyčinky a čípky sítnice

2.N: bipolární buňky sítnice

3.N: gangliové buňky sítnice → n. II → chiasma opticum → corpus geniculatum laterale

4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis → fibrae geniculocalcarinae orticalis (= radiatio optica Gratioleti) → lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus)

• dolní (Meyerova-Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku – dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole)

• horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem –horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole)© David Kachlík 30.9.2014

Projekční → Vzestupné → Senzorické

ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu

• radix optica hypothalamica do nucleus

suprachiasmaticus (a paraventricularis) – převádí

zrakové signály na nejvyšší autonomní centra

(vidění jídla = slinění)

• radix medialis (optica mesencephalica) do area

pretectalis k ncll. pretectales (4.N) – dráha

zornicového (pupilárního) reflexu

– pro miózu: → 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III

Edinger-Westphal → parasympatickou dráhou s n. III →

6.N: ganglion ciliare → nn. ciliares breves → m. ciliaris

et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza)

© David Kachlík 30.9.2014

Projekční → Vzestupné → Senzorické

ZRAKOVÁ DRÁHA – odbočky od 3. neuronu

• pro mydriázu: → 5.N: retikulární formace → tractus

reticulospinalis → 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8-

T1) → r.com.albus → ggl. stellatum (bez přepojení) →

truncus sympathicus → 7.N: ganglion cervicale superius

→ n. et plexus caroticus internus → plexus

ophthalmicus → ggl. ciliare (bez přepojení) → nn.

ciliares breves → m. dilatator pupillae (mydriáza) /

• dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali

→ fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i

nezkříženě) → 5.N jádra všech okohybných nervů

• tektální zrakový okruh → tractus tectospinalis

– řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům

a ke koordinaci s celkovými pohyby těla© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Přídatné orgány oka

Structurae oculi pertinentes

• vazivové ústrojí = apparatus ligamentosus

• víčka = palpebrae

• spojivka = conjunctiva

• slzné ústrojí = apparatus lacrimalis

• svalové ústrojí = apparatus muscularis

• obočí = supercilium

© David Kachlík 30.9.2014

Vazivové ústrojí

• periorbita

• vagina bulbi (= capsula Tenoni)

– lig. suspensorium bulbi

• spatium episclerale

• corpus adiposum orbitae

• fasciae musculares

© David Kachlík 30.9.2014

Spojivka

Tunica conjunctiva

• t.c.bulbi et palpebrarum

• fornix superior, inferior

• pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu

na oční víčko, kryje přední stranu oční koule

• vícevrstevný cylindrický epitel

• obsahuje pohárkové buňky

• slzový film (irroratio lacrimarum)

• glanduale conjuctivales Wolfringi

• caruncula lacrimalis© David Kachlík 30.9.2014

Víčka = Palpebrae

• palpebra superior, inferior

• tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm)

• lig. palpebrale med. (2 pruhy) + lat.

• facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura

palp. med.+lat., limbus ant.+ post.

• angulus oculi med.+ lat.

• m. tarsalis sup.(Mülleri) + inf. – hladké svaly

• pars palpebralis m. orbicularis oculi - n. VII

• m. levator palpebrae superioris - n. III

• řasy = cilia © David Kachlík 30.9.2014

Víčka = Palpebrae

• vnější kožní část– mnohovrstevnatý dlaždicový

epitel rohovějící

– gll. sebaceae Zeissi • mazové žlázky - hordeolum

– řasy + gl. ciliares Molli• apokrinní žlázky

• m. orbicularis oculi

• tarzální ploténka– fibroelastická

– gll. tarsales Meibomi• mazové žlázky - chalazion

• vnitřní spojivková část– přechod epitelů - žlábek

© David Kachlík 30.9.2014

Slzné ústrojí

= Apparatus lacrimalis

• glandula lacrimalis

– pars orbitalis + palpebralis

– 12 – 15 samostatných ductuli excretorii

• glandulae lacrimales accessoriae Krausei

• rivus lacrimalis

• lacus, papilla, caruncula lacrimalis

• puctum, canaliculus lacrimalis

• saccus lacrimalis ductus nasolacrimalis (plica

lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf.

• v odvodních slzných cestách více malých řas© David Kachlík 30.9.2014

Glandula lacrimalis

• tubuloacinózní serózní žlázy s

myoepitelovými buňkami

© David Kachlík 30.9.2014

Svalové ústrojí

• mm. recti bulbi: sup., inf., med., lat. (VI.)

• mm. obliqui bulbi: inf., sup.(IV.)

– /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea,

vagina m.o.b.s./

• m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.)

• n. III – ostatních 5 svalů

• hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m. tarsalis

sup. Mülleri + inf.© David Kachlík 30.9.2014

Pohyby oční koule I.

pohyby kolem os = dukce

• kolem vertikální osy

– addukce (dovnitř)

– abdukce (ven)

• kolem horizontální osy

– elevace (sursumdukce; supradukce): vzhůru

– deprese (deorsumdukce; infradukce): dolů

• kolem sagitální (předo-zadní) osy:

– intorze (incyklodukce): překlopení dovnitř

– extorze (excyklodukce): překlopení ven© David Kachlík 30.9.2014

Pohyby oční koule II.pohyby párové (současně oběma očima)

• stejnosměrné spřažené párové pohyby = verze (konjugované pohyby)– dextroverze (doprava) + levoverze (doleva)

– supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dolů)

– dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dolů a do strany)

– dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva)

• protisměrné nespřažené párové pohyby = vergence (nekonjugované pohyby)– konvergence = souměrné sbíhání os obou koulí

– divergence = rozbíhání os obou koulí

• strabismus = heterotropie = šilhání:– jedno oko je trvale stočeno ven nebo dovnitř

© David Kachlík 30.9.2014

Pohyby oční koule

© David Kachlík 30.9.2014

Strabismus concomitans

• esotropie (s. convergens)

• exotropie (s. divergens)

• hypertropie (s. sursumvergens)

• hypotropie (s. deosumvergens)© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj zrakového ústrojí

• neuroektoderm předního mozku

• povrchový ektoderm hlavy

• mezenchym mezi

• buňky neurální lišty

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj zrakového ústrojí

• vývoj od začátku 4. týdne

• vznik očních brázdiček v oblasti předního

mozku

• prohlubují se v oční váčky

• formace oční stopky

• indukce ektodermu = ztluštění

• vznik čočkové plakody

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj zrakového ústrojí

• vchlípení čočkové plakody

• vznik dutého čočkového váčku bez spojení

s povrchem

• oční váčky se vchlipují = oční pohárek

• vchlípení stopky a pohárku se

vcestováním cévnatého mesenchymu =

vznik sklivcových cév

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj sítnice

• vznik z očního pohárku

• vnější vrstva – pigmentový epitel

• vnitřní vrstva – proliferuje v pars nervosa

• intraretinální prostor – postupně mizí

• inverse sítnice

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj nervus opticus

• vlákna z gangliových buněk prorůstají

stopkou

• lumen stopky zaniká

• štěrbina (vchlípenina) zaniká

© David Kachlík 30.9.2014

BRAIN

3 brain ‘vesicles’ are subdividing

Cephalic flexure/bend

35 days pcDEVELOPMENT of the EYE I from CNS

Telencephalon

Diencephalon

Mesencephalon

now four, then Rhombencephalon

divides into Met- & Mel-encephalons

Cervical flexure

Rhombencephalon

start the folding

Already before 35d pc, on

each side of the ‘head’,

interactions have started

between surface

ECTODERM, a bulge of

the FOREBRAIN & the

MESENCHYME

Surface

ECTODERMMESENCHYME RETINA

Neural

ECTODERM

© David Kachlík 30.9.2014

CORNEAL

EPITHELIUM

EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES

UVEA

LENS

Connective tissue &

muscle (& vessels) come

from cranial mesenchyme

Surface

ECTODERMMESENCHYME RETINA

Neural

ECTODERM

SCLERALENS

CORNEAL

STROMA VITREOUS

RETINA

OPTIC

NERVE

Two ectoderms

drive events

and shaping© David Kachlík 30.9.2014

CORNEAL

EPITHELIUM

ANTERIOR EYE PARTS’ EMBRYONIC SOURCES

Surface

ECTODERM

LENS

How does a surface layer produce

two separate structures?

In much the same way as an

endocrine gland is produced: by a

downgrowth of cells that then

break off the surface connection

Here the downgrowth makes the

lens vesicle, conferring a roundish

shape from early on

To have enough cells for the future

cornea and for the lens vesicle,

the surface ectoderm first thickens

to form a lens placode

over the brain-derived optic vesicle

Mesenchyme

© David Kachlík 30.9.2014

LENS & OPTIC CUP DEVELOPMENT I

While still growing, both placode and

end of the optic vesicle invaginate

lens placode

optic

vesicle

Double wall of optic cup is starting to form

Intraretinal

space

Mesenchyme

Optic vesicle precedes the lens vesicle and is a distinct structure© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Choroid fissure

Together with the invagination

centrally at the end of the optic

cup,

MesenchymeBlood vessels have to be introduced early

into the soon to be enclosed round eye

an invagination along the

cup & stalk’s inferior

surface occurs, to create

the choroid fissure

in which runs the

hyaloid artery

© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Coloboma

Together with the invagination

centrally at the end of the optic

cup,

Blood vessels have to be introduced early

into the soon to be enclosed round eye

an invagination along the cup &

stalk’s inferior surface occurs,

to create the choroid fissure

in which runs the

hyaloid arteryAlso, an annular vessel

runs around the

outside of the

optic cup

Mesenchyme

Imagine a penis in which the urethra near & into the

glans is still open on its underside - the condition of

hypospadias - (but now contains an artery)

Defects in the eye from failure of the choroid fissure

to close are colobomas© David Kachlík 30.9.2014

Mesenchyme

Mesenchyme

OPTIC DEVELOPMENT III: Lens vesicle

Deeper part of Placode sinks into

mesenchyme & makes a vesicle

Attachment to surface ectoderm will be broken

LENS VESICLE

Optic cup becomes deeper

Inner wall thickensl

e

n

s

p

l

a

c

o

d

e

so that surface ectoderm can become corneal

epithelium & intervening mesenchyme can form

the corneal stroma© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation

Posterior vesicle cells

become elongated lens cells

Attachment to surface ectoderm lostMesenchyme

Anterior vesicle cells become

subcapsular epithelium

Mesenchyme

Basal lamina becomes lens capsule

Posterior vesicle cells form the nucleus of the lens.

Subsequent lens cells derive from the subcapsular

epithelium

© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation

Posterior-vesicle cells

elongate to lens cells

Anterior-vesicle cells become

subcapsular epitheliumMesenchyme

Basal lamina becomes

lens capsule

Lumen obliterated

LENS

© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC DEVELOPMENT V: Retina differentiation I

Outer layer of cup stays thin

and beomes pigment cell

layer

Intra-retinal space occluded

Mesenchyme

Inner layer of cup thickens

and becomes Neural layer

Hyaloid artery reaches inside cup

After a while, the lens and vitreous no

longer need it, and it atrophies. Only

the neural retina continues to depend

on it, but under another name - central

artery of the retina

© David Kachlík 30.9.2014

OPTIC DEVELOPMENT VI: Retina differentiation II

MesenchymeInner layer of cup thickens

and becomes Neural layer

Where cells multiply, form

layers and differentiate to

the several cell types of the

neural retina

Outer layer of cup stays thin

and becomes pigment cell

layer© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj řasnatého tělesa

• vyklenutí obou vrstev očního pohárku

• pigmentový epitel – ze zevní vrstvy

• nepigmentový epitel – z vnitřní vrstvy

• ciliární kanál – z dutiny pohárku

• m. ciliaris a vazivo – z mesenchymu

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj duhovky

• hrana očního pohárku

• vnější vrstva se mění v hladké svaly

• vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj čočky• vzniká z čočkového váčku

– přední stěna se nemění = přední epitel

– zadní stěna – bb. se prodlužují až zaniká lumen

• vznik primárních vláken

• sekundární vlákna – z bb. předního epitelu

– capsula lentis – ztluštělá BL předního epitelu

• zasobována a. hyaloidea – zaniká

• pupilární membrána –obaluje čočku – zaniká

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj očních komor

• přední komora

– štěrbina mezi základem čočky a rohovky

• zadní komora

– štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj rohovky, cévnatky a

bělimy• rohovka

– povrchový ektoderm

– mezenchym

– buňky neurální lišty

• cévnatka a bělima

– okolní mezenchym

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj očních víček

• 6. týden: kožní záhyby přes rohovku

• 10. týden: záhyby se spojují

• 28. týden: opět se otevírají

• mezi tím se zevnitř přikládá spojivka

• sval z II. žaberního oblouku

• tarzální ploténka a žlázy z mezenchymu

© David Kachlík 30.9.2014

Vývoj slzných žláz

• výchlipky povrchového ektodermu

• nefunkční asi do 6. týdne

– novorozenec neslzí

© David Kachlík 30.9.2014

Vývojové vady

• vrozené odchlípení sítnice

• coloboma retinae (obvykle oboustranný – porucha uzavírání fissura optica)

• cyclopia (1 oko), synophthalmia (splynulé oči)

• microphthalmia – infekce

• anophthalmia

• coloboma iridis (6. týden - porucha uzavírání fissura optica

• aniridia, afakia

• membrana pupillaris persistens

• a. hyloidea persistens

• vrozený zelený zákal; vrozený šedý zákal (u galaktosémie)

• vrozená ptóza, coloboma palpebrale

• cryptophthalmia (chybění víček – oko zakryté kůží)© David Kachlík 30.9.2014

Vyšetření

• štěrbinová lampa

• vyšetření očního pozadí – otok

discus/papilla n. optici = zvýšený

intrakraniální tlak

• perimetrie = vyšetření šíře zorného pole

• optometrie = vyšetření kvality zraku

• OCT

© David Kachlík 30.9.2014

Příznaky a vady

• epiphora (nadměrné slzení)

• myopie – hypermetropie (krátko – dalekozrakost)

• hypermetrie (přestřelování – porucha mozečku!)

• presbyopie (vetchozrakost)

• hemeralopie (šeroslepost)

• amblyopie (tupozrakost) – funkční porucha (např.

při šilhání)

• daltonismus (barvoslepost)

© David Kachlík 30.9.2014

KONEC

© David Kachlík 30.9.2014