Obsah - Klášter Broumov · 2018-09-20 · 1.0 Charakteristika daného typu památky . 1.1 Úvod...

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera

1

Obsah 1.0 CHARAKTERISTIKA DANÉHO TYPU PAMÁTKY ...........................................................................................................3 1.1 ÚVOD .............................................................................................................................................................3 1.2 CÍLE PROJEKTU .................................................................................................................................................4 1.3 PŮVODNÍ FUNKCE .............................................................................................................................................5 1.4 NOVÁ FUNKCE KLÁŠTERA ....................................................................................................................................7 1.5 STRUČNÝ POPIS OBJEKTŮ – TYP PAMÁTKY ..............................................................................................................8 2.0 HLAVNÍ ADRESÁTI METODIKY – KRONIKY PROJEKTU .................................................................................................9 2.1 SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY .................................................................................................................................9 2.2 BENEFICIENTI METODIKY ..................................................................................................................................10 3.0 VZNIK PROJEKTOVÉHO ZÁMĚRU .........................................................................................................................11 3.1 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR – ONTOGENEZE PROJEKTU ....................................................................................................11 3.2 PODPORA PROJEKTU A SPOLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY .................................................................................................12 3.3 PŘEKÁŽKY A RIZIKA SPOLUPRÁCE ........................................................................................................................12 4.0 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU PŘED ZAHÁJENÍM REALIZACE PROJEKTU ............................................................................14 4.1 VÝCHOZÍ STAV ................................................................................................................................................14 5.0 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU A JEHO CÍLŮ ............................................................................................................21 5.1 CÍLE PROJEKTU ...............................................................................................................................................21 5.2 VEDLEJŠÍ CÍLE PROJEKTU ...................................................................................................................................21 5.3 PŘEDMĚT PROJEKTU ........................................................................................................................................22 5.4 ÚZEMÍ DOPADU A SPECIFIKACE ÚZEMÍ DOPADU - VLIV NA ROZVOJ LOKALITY A REGIONU ...............................................23 5.5 VÝSTUPY PROGRAMOVÝCH PROJEKTOVÝCH ČÁSTÍ A PŘIDANÁ HODNOTA PROJEKTU ......................................................27 5.6 CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU ...............................................................................................................................28 5.7 SOULAD ZÁMĚRŮ PROJEKTU S PRINCIPY PÉČE O KULTURNÍ DĚDICTVÍ .........................................................................30 6.0 PŘÍJEMCE, ORGANIZAČNÍ STRUKTURA .................................................................................................................34 6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘÍJEMCI DOTACE .................................................................................................................34 6.2 ZÁKLADNÍ ORGANIZAČNÍ SCHÉMA PROVOZNÍ FÁZE.................................................................................................36 6.3 MANAGEMENT, SPRÁVA A PROVOZ ....................................................................................................................36 6.4 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU V DOBĚ UDRŽITELNOSTI PROJEKTU ...................................37 7.0 POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ A REALIZAČNÍ FÁZI..........................................................................................42 7.1 POPIS PRŮBĚHU PRACÍ V PŘÍPRAVNÉ FÁZI ............................................................................................................42 7.2 POPIS REALIZACE STAVEBNÍ ČÁSTI.......................................................................................................................44 7.3 POPIS PŘÍPRAVY A REALIZACE PROGRAMOVÝCH ČÁSTÍ A PROGRAMOVÝCH ČINNOSTÍ ....................................................48 8.0 HARMONOGRAM, ROZPOČET ............................................................................................................................66 8.1 PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ ČASOVÝ HARMONOGRAM (SUMÁRNÍ PŘEHLED PROJEKTOVÝCH A PROGRAMOVÝCH) ..................66 8.2 ZPOŽDĚNÍ PROJEKTU OPROTI PLÁNU – ZDŮVODNĚNÍ..............................................................................................67 8.3 ROZPOČET PLÁNOVANÝ A SKUTEČNÝ ...................................................................................................................68 8.4 ZKUŠENOSTI SE SESTAVOVÁNÍM ROZPOČTU A HARMONOGRAMU - DOPORUČENÍ ........................................................70 9.0 RIZIKA A JEJICH ELIMINACE ................................................................................................................................72 9.1 IDENTIFIKACE RIZIK PROJEKTU A NÁVRH OPATŘENÍ K JEJICH ŘÍZENÍ ............................................................................72 10.0 IDENTIFIKACE VZOROVÝCH PRVKŮ OBNOVY .....................................................................................................79 11.0 POPIS PROVOZNÍ FÁZE .................................................................................................................................81 11.1 ZAJIŠTĚNÍ BUDOUCÍ SPRÁVY A ÚDRŽBY ...........................................................................................................81 11.2 PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ MANAGEMENTU, SPRÁVY A PROVOZU .............................................................................82 11.3 PROGRAM FUNKČNÍHO VYUŽITÍ .....................................................................................................................82 11.4 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ PRO PROVOZNÍ FÁZE (5 LET PO UKONČENÍ PROJEKTU) .....................................83 11.5 PÉČE O SBÍRKY A DALŠÍ MAJETKOVÉ SOUBORY .................................................................................................86 12.0 SHRNUTÍ, CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PRO ZÁJEMCE O PŘÍPRAVU A REALIZACI OBDOBNÝCH PROJEKTŮ..............................87


2


3

Kronika projektu 1.0 Charakteristika daného typu památky

1.1 Úvod Broumovský klášter se nachází v těsné blízkosti náměstí, na nejvyšším místě skalního ostrohu nad řekou Stěnavou v historickém centru města Broumov. Areál benediktinského kláštera s klášterní zahradou byl prohlášen za Národní kulturní památku Klášter v Broumově Nařízením vlády č. 262/1995 Sb., částka 68 ze dne 15. 11. 1995. Objekt kláštera je evidován v seznamu MKČR pod rejstříkovým číslem ÚSKP: 31494/6-1533. Budova kláštera i klášterní zahrada byla po několik desetiletí ve stavu, který neodpovídal jeho dřívějšímu historickému a architektonickému významu. Umělecké i technické hodnoty, které se v areálu bývalého kláštera za staletí jeho života nashromáždily, jsou nezanedbatelné. Klášter společně s klášterní zahradou je nejvýznamnější kulturní památkou v regionu Broumovska.

Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze, která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora (1290 - 1322), bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, avšak na jejím místě byl vybudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Po vypálení kláštera v Břevnově za husitských válek se klášter v Broumově stal hlavním sídlem opata břevnovsko-broumovského opatství. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby (1726 – 48) podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dientzenhofer je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka - štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem. V roce 1939 bylo opatství rozděleno na dvě samostatná: broumovské a břevnovské. Řeholníci z broumovského kláštera byli po roce 1945 vyhnáni spolu s více než 95% obyvatel německy mluvícího obyvatelstva broumovské kotliny. V roce 1946 přišli do broumovského kláštera benediktini z české komunity u Chicaga. Ti byli vypovězení z republiky v roce 1948 po nástupu komunistů k moci. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce 1989 a v roce 1990 přesídlily do ženských klášterů na Moravě. Klášter není osazen řeholní komunitou a jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově jako církevní právnická osoba. Před zahájením realizace projektu Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera byl objekt z velké části nevyužitý, menší části kláštera slouží jako depozitáře, jižní křídlo ve 2. a 3. nadzemním podlaží využívá Muzeum Broumovska, jehož zřizovatelem je Město Broumov. Nejzajímavější prostory lze navštívit s průvodcem v rámci prohlídky: klášterní kostel sv. Vojtěcha, sakristii, refektář s vystavenou kopií Turínského plátna a klášterní knihovnu. Knihovna patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny v České republice. Dnes je v ní uloženo přibližně 17 000 svazků.

O kompletní rekonstrukci broumovského kláštera se pokoušelo Ministerstvo vnitra ČSR Praha a to prostřednictvím Krajské správy SNB Hradec Králové, protože od 70. let 20. století využívalo část kláštera jako archiv. Ve studii zpracované v roce 1984 byly objekty kláštera a klášterní zahrada popsány jako celkově zanedbané. Projektové práce proběhly v roce 1986, ve kterém měla být též komplexní rekonstrukce areálu


4

zahájena, rok dokončení byl stanoven na 2010. Nově projektovaným využitím byly depozitáře Státního ústředního archivu v Praze a výstavní prostory, depozitáře a kanceláře Vlastivědného muzea v Broumově. Tento záměr se nezrealizoval. Další stavební zásahy byly téměř vždy vynuceny špatným stavebním stavem budov a pouze bránily havarijnímu stavu hlavních budov kláštera. Po roce 1989 probíhaly v klášteře udržovací práce. Celkem bylo od roku 1995 investováno do oprav a rekonstrukcí 54,3 mil. Kč (více viz kap. 11).

Obnova Kláštera v Broumově respektuje opakovaně deklarovaný vztah společnosti ke kulturnímu dědictví a snaze o uchování jeho vybraných částí a respektuje tyto principy:

• preference preventivní péče, tedy průběžné údržby památek před renovačními či dokonce rekonstrukčními intervencemi; součástí prevence je i dobrý územní plán a místo, které je v něm památkám přiznáno

• průzkum, dokumentace a objektivní všestranné poznání hodnot památky musí být východiskem jak výběru objektů k ochraně, tak způsobů péče o ně a posléze i jejich prezentace

• obnova památky musí vyváženě spojovat uchování jejích hodnot s pochopením pro udržení její živé funkce jako nejlepší záruky její trvalé existence

• vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací hodnoty a jako nositele hodnoty stáří

• památku je třeba uchovat na místě, kde byla postavena nebo pro které byla vytvořena; přemístění památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů

• o památky je nejlépe pečovat prostředky, kterými vznikly, tedy s užitím historických technologií, postupů a materiálů, jejichž kontinuitu je třeba udržet

• chrání se nejen památka, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext; v urbanistickém měřítku jde o historický městský půdorys, poměr zastavěných a volných ploch včetně zeleně a historickou skladbu dominant

• péče o památky musí všemi prostředky obhajovat a prezentovat své cíle a aktivně komunikovat se společností

Stávající stav byl zapříčiněn zanedbáním průběžné údržby památky. Jednotlivé subjekty se snaží již několik let provádět kulturní akce, které mají za cíl obnovit významnou památku takovým způsobem, aby došlo k vyváženému propojení historie a současnosti. Její znovuuvedení do života je provedeno tak, aby byla uchovaná historická hodnota kláštera, avšak s novou programovou náplní.

1.2 Cíle projektu Cílem projektu byla revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt byl zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky – centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí.

Tento cíl obnáší:

• obnovení části funkcí kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území, a to se zaměřením na zvyšování kvality života regionu,

• vytvoření vzdělávacího a kulturního centra regionu, odkud budou koordinovány další obdobné aktivity na území Broumovska, a to ve spolupráci s dalšími subjekty,

• vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání environmentálních vzdělávacích pořadů a vzdělávacích akcích v oblasti krásných umění,

• vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky postupu pro širokou odbornou veřejnost,

• uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.


5

Projekt Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera řeší stavební obnovu podstatné části areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem následné realizace vzdělávacích a kulturních aktivit v revitalizovaných prostorách. Stavební práce byly realizovány se zachováním provozu Muzea Broumovska a prohlídkových okruhů pro návštěvníky klášterního areálu, které zahrnují rovněž klášterní knihovnu, ve které byly provedeny restaurátorské práce na ochoze včetně restaurování stropní fresky.

Výstupy investičních projektových částí:

I. Klášter • 21 x výstavní a multifunkční místnost • 1x koncertní sál • 1x malý salónek – zkušebna • 1x hudební zkušebna • 1x přednášková místnost • 4x dílny (keramika, malba, sochařství) • 8x studovna • Mobiliář nezbytný pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí

II. Zahrada

• 1x rekonstruovaná zahrada se 33 stavebními objekty • Mobiliář zahrady pro pořádání vzdělávacích akulturních akcí

Výstupy programových projektových částí:

• výstupy programových částí jsou jednotlivé produkty v oblasti environmentálního, kulturního a dalšího vzdělávání, (jedno i více denní workshopy, kurzy, příležitostné akce, dílny, koncerty, představení, výstavní činnost, open air akce, apod.)

• programové výstupy budou součástí zpracované metodiky obnovy a využití daného typu památek včetně poskytování informací o vlastních zkušenostech a realizaci projektu

• programové výstupy budou součástí znovuoživení klášterního areálu, který se svým významem a historickou hodnotou řadí do celoevropského architektonického dědictví

• výstavní expozice. V areálu kláštera budou vybudovány tématické výstavní expozice, které budou korespondovat se vzdělávacími a kulturními akcemi

• 200 ks brožury Metodika obnovy Broumovského kláštera • závěrečná konference

1.3 Původní funkce Roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. území dnešního Broumovska benediktinům z Prahy-Břevnova. Roku 1260 jim Přemysl Otakar II. vlastnictví potvrdil. Správa a ochrana majetku byla zabezpečována z broumovské tvrze, která byla k tomuto účelu zbudována. Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora (1290 - 1322), bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Po vypálení tvrze odbojnými fojty byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348.

Během husitských válek význam Broumova značně vzrostl, neboť klášter na Břevnově byl 20. května 1420 vypálen husity a několik řeholníků bylo při tom upáleno. Opat Mikuláš II. se s několika řeholními bratry uchýlil do Broumova. S sebou přinesli řadu cenných předmětů, mezi jinými například i ohromný rukopis bible, tzv. „CODEX GIGAS", jež se od roku 1648 nachází jako válečná kořist ve Švédsku. Husité obléhali dvakrát také Broumov, ale nikdy se jim nepodařilo město získat. Proto svým obvyklým pleněním a drancováním napáchali nemalé škody v širokém okolí. Například v blízkém městečku Radkově, dnes na území Polska, upálili faráře


6

Merglina, protože se nechtěl vzdát svého přesvědčení. Přesídlení opatů z Břevnova do Broumova mělo nesmírný význam pro kulturní a hospodářský rozvoj města a celého zdejšího kraje.

Roku 1559 vyhořelo proboštství i s městem Broumovem. Koncem 16. století dochází v Broumově k úpadku řeholního života v důsledku sílícího reformního hnutí. Martin II., zvaný „Korýtko", v této době panující opat, proslul svou lakotou a chamtivostí. Brzy byl donucen vzdát se svého úřadu. Novým opatem se stal energický Wolfgang Selender z Prošovic. Opat Wolfgang se ovšem brzy dostal do ostrého sporu s broumovskými protestanty, kterým pohrozil zavřením jejich kostela (stál na místě dnešního kostela sv. Václava). Tento akt a poboření kostela v obci Hrob na panství pražského arcibiskupa mělo být údajně jednou ze záminek pro rozpoutání první fáze „třicetileté války", tzv. „války české". V ohrožení života se opat uchýlil na Moravu, kde roku 1619 zemřel.

Po roce 1620 se stali opaty významné osobnosti, zejména oapt Tomáš Sartorius (1663-1700) a Otmar Daniel Zinke (1700-1738), za jejichž působení byla započata velkolepá stavební činnost. Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera. V tomto období vzniká také řada vesnických kostelů na Broumovsku, jež byly podle návrhů Dientzenhoferů přestavovány v slohu barokním, nebo byly vystavěny zcela nově.

Významnou součást dějin opatství tvořilo klášterní školství. Již před husitskými válkami byla benediktinská klášterní škola (později gymnázium) velmi slavná. Ve 14. století zde studoval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, v 17. století proslulý dějepisec jezuita P. Bohuslav Balbín, v 19. století vlastenecký kněz P. Josef Regner Havlovický a také autor historických románů, rodák z blízkého Hronova, Alois Jirásek. Studentem zdejšího gymnázia byl rovněž ministr financí 1. československé vlády Alois Rašín. Klášterní gymnázium bylo zavřeno nacisty v roce 1939. Ve stejném roce bylo, původně pod působnost jediného opata spadající, břevnovsko-broumovské opatství z politických důvodů rozděleno na dva samostatné subjekty. Po válce byla německá komunita z Broumova vyhnána a usadila se se svým opatem Dominikem Prokopem v bývalém augustiniánském klášteře v Rohru (Bavorsko, diecéze řezenská). V roce 1946 byl ještě učiněn pokus osídlit klášter čechoamerickými benediktiny z opatství sv. Prokopa v Lisle (Illinois) nedaleko Chicaga (převor P. John Cherf). V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byla jejich komunita vypovězena z republiky.

Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a pak pro řeholnice různých řádů. Bylo to jedno z mnoha vězení, které komunistický režim v naší zemi k takovým účelům zřizoval. Padesátá léta byla obdobím státního teroru řízeného komunistickou stranou a uplatňovaného proti řádům a církvi obecně. Často docházelo k plenění a drancování klášterů a dalších sakrálních objektů. Kněží a řeholníci byli mučeni, vězněni a pronásledováni pro své přesvědčení. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Určité ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. V Broumově zůstaly sestry dominikánky, jež zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. Jejich internace skončila v roce 1989 a následně přesídlily do ženských klášterů na Moravě.

Klášter není v současné době osazen řeholní komunitou. Jeho vlastníkem je Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově. Opatství je administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB) a správcem kláštera je lic. Přemysl Sochor. Prostory kláštera a klášterní zahrady nabízejí možnosti konání menších společensko-reprezentativních akcí, seminářů, workshopů, výstav, uměleckých kurzů. Tyto aktivity byly do zahájení stavební obnovy provozovány jen v mizivé části z objektů tvořících komplex kláštera.

V prostorách kláštera působí Muzeum Broumovska zřizované Městem Broumov. Součástí areálu je kostel sv. Vojtěcha. Unikátní klášterní knihovna obsahuje přes 17 000 svazků s množstvím prvotisků, převážně německy a latinsky psaných, z toho rukopisů je 256 svazků (část je v současné době nezvěstná a 142 svazků prvotisků je umístěno na Praze na Strahově). Převládá katolická náboženská literatura a knihovna obsahuje i dvě oddělení zakázaných knih, především českobratrské, luteránské, spisy novokřtěnců a devět vzácných tisků z knihovny


7

Jana staršího Hodějovského. Další prostory kláštera slouží částečně jako depozitáře, část je přístupná návštěvníkům v prohlídkové trase, jejíž součástí je rovněž sakristie s barokním mobiliářem a refektář s vystavenou kopií Turínského plátna. V depozitáři broumovského kláštera je uložen vzácný bohatě zdobený barokní relikviář, ve kterém je umístěn ostatek sv. Kříže, což dokládá gotický nápis vložený do relikviářové kapsulky, dále pak např. dřevěný vyřezávaný betlém v životní velikosti, v podzemí se nachází 34 dochovaných lidských mumií, které sem byly dočasně umístěny z Vamberka.

Dosavadní stav kláštera nedovoloval využít potenciál mnoha nadšených lidí, kterým záleží na místě, ve kterém žijí a které je prosáklé benediktinskou tradicí po mnoho století. Od roku 2004 začala nezisková organizace Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s., pořádat v areálu kláštera především kulturní akce, které našly své pravidelné návštěvníky. Od roku 2007 spolupráce s Agenturou pro rozvoj Broumovska pokračovala pronájmem klášterní zahrady. Původně zanedbaná zahrada kláštera se stala centrem dění a probíhají zde mnohé zejména letní aktivity určené pro velký okruh zájemců. Zprovozněnou budovu bývalého klášterního gymnázia využívá jako své sídlo Dobrovolný svazek Broumovska a Místní akční skupina Broumovsko+, z.s.

1.4 Nová funkce kláštera Po ukončení stavebních prací budou v klášteře a zahradě pokračovat jednotlivé akce, které probíhaly v letech 2004 – 2012, avšak v nových prostorech a ve vyšší kvalitě. Rozšíření a zkvalitnění se bude dále týkat především nových místností a sálů, kde budou umístěny dílny (dramatická, hudební, taneční, výtvarná, fotografická), dále pak výstavních prostor, studoven pro studium vzácných archivních tisků v klášterní knihovně apod. Součástí vybavení VKCB se stalo také záznamové zařízení v nahrávacím studiu a klavír špičkové úrovně. Studenti a účastníci vzdělávacích programů tak budou moci pořídit zvukové nahrávky na klavíru špičkové úrovně v podmínkách barokního kláštera. Rekonstrukce zahrady umožní vytvořit návštěvníkům kulturních akcí důstojné prostředí, ve kterém budou probíhat výstavy, koncerty, divadelní a taneční představení. V prostorách národní kulturní památky je Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, evropská kulturní instituce podněcující tvořivost, sebevědomí a toleranci. Je pohostinným místem vzdělávání, umění, dialogu, setkávání a spolupráce. Inspiruje prohlídkou monumentální ukázky české barokní architektury stejně jako živým programem a kulturou. Inspiruje i svým současným příběhem a nechává v sobě „číst“ v duchu hesla: „Quæ sit sapientia, disce legendo!“, tedy: „Co je moudrost, uč se čtením!“.

Obr.1: Logo VKCB

V prostorách zahrady a kláštera probíhají četné aktivity, mezi něž patří celoroční program v klášterní zahradě - Zahrada kulturní, cyklus koncertů klasické hudby - Za poklady Broumovska, přehlídka a ochutnávka vín - Vinum et Cetera, Benediktinské slavnosti, festival divadelních představení či soutěž pro mladé pianisty - Broumovská klávesa a mnoho dalších. Dále zde budou probíhat aktivity zaměřené na environmentální vzdělávání. Více viz kapitola 7.1 Popis přípravy a realizace programových částí a programových činností.


8

1.5 Stručný popis objektů – typ památky KLÁŠTER

Objekt kláštera patří k nejvýznamnějším dílům Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Broumovský klášter svým významem a historicko-architektonickou hodnotou daleko přesahuje rámec regionu a kraje. Z celoevropského hlediska je objektem prvořadé úrovně. Minoritní část kláštera slouží dnes částečně jako prohlídková trasa pro návštěvníky a pro výstavní prostory muzea. Zbytek objektu, až na prostory určené pro depozitáře, je nevyužíván. Objekt benediktinského kláštera byl do dnešní doby zachován bez většího znehodnocení. Stavební závady vyplývají především z dlouhodobě zanedbané údržby před rokem 1989. Po stavební stránce byly v dnešní době v havarijním stavu stropní konstrukce v severozápadním křídle nad posledním nadzemním podlažím, kde již bylo přistoupeno k jejich postupnému odstraňování vlivem napadení konstrukce dřevokaznou houbou – dřevomorkou.

Projekt byl rozdělen na tyto 3 stavební projektové části:

a) Klášter Pozemní (stavební) objekty: SO 01 Klášter

1.1 Architektonické a stavebně technické řešení 1.2 Stavebně konstrukční řešení 1.3 Požárně bezpečnostní řešení 1.4 Zdravotní technika 1.5 Elektroinstalace – silnoproud 1.6 Ústřední vytápění 1.7 Vzduchotechnika 1.8 Elektroinstalace – slaboproud 1.9 Vnitřní plynovod 1.10 Průkaz energetické náročnosti budovy 1.11 Elektrická požární signalizace

2) Inženýrské objekty IO 01 Venkovní kanalizace, vodovod IO 02 Plynovodní přípojka

b) Klášterní zahrada Vzhledem ke stavu, v jakém byla zahrada při zahájení revitalizačních prací zachována, nedostatku podrobných historických dokladů, ale zejména pak s ohledem na racionální přístup k současnému využití, byl ve vzájemném souladu s NPÚ jako výchozí stav pro další návrh revitalizace přijat stav zahrady odpovídající polovině 20. století, tj. stav odpovídající poslednímu období, ve kterém byla zahrada plně využívána ke svému původnímu účelu.

c) Mobiliář

Dále byly realizovány nutné vedlejší náklady související se stavební projektovou částí: výkon TDI, autorský dozor, koordinátor BOZP, příprava projektové dokumentace, průzkumy, restaurátorský dohled, dohled nad realizací zeleně.


9

2.0 Hlavní adresáti metodiky – kroniky projektu

2.1 Spolupracující subjekty Souběžně se vznikem myšlenky Vzdělávacího a kulturního centra Broumov (VKCB) se objevovaly úvahy, komu má takové centrum sloužit. Na základě dosavadních zkušeností z akcí, které zde organizovala Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) se začaly rýsovat první linie projektu. Bylo zřejmé, že je nutno využít za staletí nashromážděný kulturní potenciál místa a dát mu novou, moderní podobu. Vzhledem k tomu, že okolí Broumova je součástí CHKO Broumovsko a je plné krásných lokalit, nabízí se zde vybudovat zároveň centrum, které by přinášelo environmentální osvětu zejména pro děti a mládež. Spojením obou záměrů se začal vyvíjet základní myšlenkový komplex VKCB. Hlavním hybatelem kulturního dění se stala Agentura pro rozvoj Broumovska, která začala v roce 2004 pořádat kulturní akce v klášteře. Z původně malých kulturních projektů začaly vznikat větší a kulturní pořady v Broumovském klášteře se staly známé u odborné i laické veřejnosti. Tyto vazby vznikaly zejména na bázi osobních kontaktů pracovníků agentury a jejich dobrovolných spolupracovníků. Kontakty a podpora díla velmi akcelerovala v přípravné fázi projektu. Značný kulturní potenciál kláštera vedl také k tomu, že projekt byl podpořen za strany špičkových umělců a institucí. Mezi podporovatele a spolupracující subjekty patří:

• Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Jiráskova 3, 570 01 Litomyšl • Univerzita Hradec Králové • HAMU Praha • Festival Pražské jaro • Stamicovo kvarteto • Národní památkový ústav • Filharmonie Hradec Králové o.p.s. • Asociace hudebních umělců a vědců • Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (slavnostní zahájení turistické sezóny na Broumovsku, Za poklady

Broumovska) • Město Broumov • MAS Broumovsko+, z.s. • Společnost pro destinační management Broumovska, o.p.s. • Regional Developement Agency - rozvojová agentura zřízená Euroregionem Glacensis) • ZŠ Masarykova a Hradební (výuka v Zahradě* - výtvarná výchova, historie, přírodověda) • Český svaz žen Broumov (příprava akcí, výzdoba, pořadatelská výpomoc) • Broumovská klávesa z..s. • Dům dětí a mládeže Ulita Broumov, • Občanské sdružení ZÁKUS, Český svaz žen Broumov, DDM Ulita Broumov (vybrané akce pro děti) • Další

Hlavním partnerem a hybatelem projektu VKCB je: Agentura pro rozvoj Broumovska o.s., Rybářská 287, kancelář: Klášterní 1,P.O. Box 81, 550 01 Broumov. Statutární zástupce: Marcela Školníková, předsedkyně

Podrobný seznam spolupracujících subjektů – viz. kapitola 6 Kroniky.


10

2.2 Beneficienti metodiky Kromě výše uvedených partnerských institucí, které mají vztah k národní kulturní památce Opatství sv. Václava v Broumově, existují další subjekty (stakeholdeři), kteří mají vliv na život Opatství a pro které je tato kronika určena:

Národní památkový ústav – ÚOP se sídlem v Josefově

Poskytuje odbornou a metodickou pomoc vlastníkům a správcům památek v Královéhradeckém kraji, zajišťuje úkoly státní památkové péče v Královéhradeckém kraji v plném rozsahu daném zákonem. Jeho role v oživení památky a její znovuuvedení do života je nazastupitelná.

Město Broumov

Broumovský klášter je nejvýznamnější památkou města, které má zájem na jeho znovuuvedení do života a vytvoření kulturního a vzdělávacího centra. Oživení kláštera povede k většímu zájmu návštěvníků také o samotné město Broumov.

Církve a náboženské společnosti (Farnost Broumov)

Farnost je základní organizační jednotka římskokatolické církve. Obnova života kláštera umožní i rozvoj dalšího náboženského života farnosti. Zároveň církev patří mezi nejvýznamnější vlastníky Národních kulturních památek a památek UNESCO na území ČR. Rekonstrukcí Broumovského kláštera je tak znovuoživené místo, kde je po staletí hlásán Kristus, který je jediným důvodem vzniku a další existence kláštera.

Vlastníci kulturních památek (Benediktinský řád)

Vlastníkem objektu je benediktinský řád. Hlavním posláním kláštera je život mnišské komunity v duchu Řehole sv. Benedikta — mniši žijí ve společenství modlitby a práce. V současné době je klášter spravován převorem Petrem Prokopem Siostrzonkem z Břevnovského kláštera v Praze. Znovuoživení kláštera pomůže řádu prezentovat svoji činnost a podílet se na vytvoření duchovního zázemí k jednotlivým akcím.

MK ČR a MMR

Obě ministerstva byla poskytovatelem dotaci pro právě ukončený projekt. Výzva byla vyhlášena MK ČR, stejně tak jako administrace první Žádosti o platbu, na podzim 2013 přešel projekt pod MMR. Obě instituce mají zájem na tom, aby byly definovány do nejjednodušší podmínky pro přípravu a realizaci projektu. Nabyté zkušenosti z rekonstrukčních prací na NKP budou zapracovány do přípravných dokumentů pro další výzvy.

Ostatní zájemci o NKP a památek UNESCO

Jedná se zejména o studenty architektury, restaurátorství, historie, kteří se profesně i z vlastní iniciativy zajímají o památky, jejich rekonstrukci a ochranu. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce takto rozsáhlého areálu je velmi náročná po všech stránkách, je jim k dispozici tato Kronika, dokumentární film a fotografie stejně jako ke konzultaci jednotlivé osoby, které se na projektu podílely.

http://www.brevnov.cz/CS/brevnovska-komunita


11

3.0 Vznik projektového záměru

3.1 Projektový záměr – ontogeneze projektu

Vnímáme-li projektový záměr jako dokument doprovázející projekt rekonstrukce, tedy Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera, pak vznikl v době vyjevení možnosti financovat rozsáhlejší části kláštera z prostředků IOP. To nic nemění na tom, a vřele to doporučujeme u projektů tohoto rozsahu, že vycházel z neformálně formulované vize a aktivit Agentury pro rozvoj Broumovska, které v objektu kláštera začali již v roce 2004. Věříme, že k úspěchu projektu vedlo to, že nebyl primárním cílem aktivit v klášteře od uvedeného roku. Tím bylo skutečné oživení, které nečekalo na ideální podmínky, ale začalo s tím, co bylo k dispozici. Aktivity proto začali veřejnou akcí v prostorách nádvoří, při které se diskutovaly další možné aktivity především v klášterní zahradě. Bylo zřejmé, že zájem veřejnosti o tuto jedinečnou a rozsáhlou památku je možné získat jen zpřístupňováním právě pro veřejnost a pořádáním takových akcí, na který se veřejnost může podílet. Dalším projektem tak bylo v roce 2007 trvalé zpřístupnění klášterní zahrady veřejnosti, kterému předcházelo vyklizení a údržba zahrady a také navazující projekt Zahrada*. Ten přivedlo do těchto prosto první drobné kulturní pořady, regionální výstavy a zprvu popularizační aktivity. V té době už útlý tým Agentury komunikoval s odbornými pracovišti památkové péče a kulturního managementu. Bylo jasné, že udržitelně lze objektu vtisknout funkce, které v historii již zastával. Těmi byla vedle funkce duchovní a ekonomické právě funkce vzdělávací a kulturní. Hloubalo se tedy v historii kláštera a jeho klášterní školy, aby se bez většího překvapení došlo k tomu, že umění a to především výtvarné, divadelní a hudební tu mělo své kořeny. Ať již samotná výzdoba památky, ale také živé gymnaziální barokní divadelní hry, nebo faktická rozšířená výuka hudby v klášterním gymnáziu. Do konceptu se tedy začlenil hudební festival Za poklady Broumovska, práce s bohatým notovým archivem kláštera, galerie moderního umění a další aktivity tohoto druhu. Druhým směrem bylo pak environmentální vzdělávání, hovoříme o udržitelnosti v objektu, který jí prokázal svou 800-letou historií založenou u benediktinských klášterů na soběstačnosti a využívání multiplikačního efektu místní ekonomiky, jak to dnes nazýváme. Udržitelnosti postavené také na jasném duchovním konceptu. Broumovsko tak může sloužit jako jakási učebnice i dnes, poskytovat cenné příklady hospodaření a klidného naplněného života v globalizovaném světě dneška. Formalizace záměru do projektu Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov tak bylo logickým vyústěním úvah a příprav od roku 2004 do roku 2010, kdy se záměr poprvé sepisoval.

Stručný přehled důležitých milníků přípravy projektového záměru

• 2004 první akce v klášteře připravované APRB • 2008 rozhodnutí podat žádost o dotaci do IOP oblast podpory 6.5.1 Národní podpora využití potenciálu

kulturního dědictví, příprava projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, příprava koncepce VKCB, sestavení projektového týmu

• 2009 podání žádosti o dotaci, dotace nebyla udělena • 2010 přepracování projektové dokumentace, vyčlenění stravovacích a ubytovacích služeb • 2011 příprava druhého pokusu o podání žádosti o dotaci, sestavení pracovního týmu, • 2012 udělení dotace, příprava průzkumných a přípravných prací pro zpracování prováděcí SD,

provedení jednotlivých VŘ (více viz kapitola harmonogram). • 2013 VŘ na prováděcí dokumentaci klášter, zahrada – ÚOHS, příprava programové části VKCB,

zpracování prováděcí PD, VŘ na stavební práce podpis dohody se zhotovitelem


12

• 2014 fyzická realizace projektu – klášter, zahrady, restaurátorské práce, předání stavby • 2015 fyzické a finanční ukončení projektu, doba jeho udržitelnosti

3.2 Podpora projektu a spolupracující subjekty

Projekt tohoto rozměru by nebylo možný bez široké základny spolupracujících subjektů. Agentura pro rozvoj Broumovska je hledala především v místě. To, že na svou stranu získala mnohé místní podniky, které zde pro četnost nemůžeme vyjmenovat, jako dlouhodobé sponzory, získala pro své akce podporu místních samospráv, ale i jednotlivců, bylo pro rozjezd projektu zásadní. Důležitou roli sehrál Královéhradecký kraj. Po zahájení činností byli hledáni partneři i v dalších částech České republiky, přičemž konkrétní aktivity získávaly renomované partnery. Například pro hudební festival Za poklady Broumovska je partnerem soutěž Pražské jaro nebo Concertino Praga, Asociace hudebních umělců a vědců, HAMU Praha či Filharmonie Hradec Králové. Stejně tak Galerie Dům získala partnera v Královéhradeckém kraji či HMS design. Další aktivity v klášteře, zejména studium historie, si získalo partnery jako Centrum medievistických studií AV ČR, či Univerzitu Hradec Králové, s níž je pro seniory po čtyři roky organizován program Univerzity třetího věku. Dalším zajímavým partnerem je VŠE a to nejen Katedra Arts managementu nebo Národní památkový ústav. Více viz kapitola 6.5. Další spolupracující subjekty – zhodnocení spolupráce.

3.3 Překážky a rizika spolupráce

Projekt VKCB představoval poměrně složitý komplex přípravných a realizačních úkonů, které bylo nutno začít realizovat již dlouhou dobu před tím, než byla podána projektová žádost.

V přípravné fázi jsou základním problémem každého žadatele o dotaci finanční prostředky, které je nutné vložit do přípravy projektu. Vzhledem k tomu, že se jednalo o revitalizaci – znovuuvedení národní památky do života – byly finanční prostředky na projektovou přípravu zásadním problémem, neboť částka vložená do projektové přípravy činila řádově několik miliónů korun bez toho, aniž by bylo možné očekávat úspěšnost v získání dotačních prostředků. Vzhledem k tomu, že neexistoval jakýkoliv fond na přípravu projektů, objevila se tato překážka na samém začátku řešení. Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově ještě v té době neobdrželo jakoukoliv kompenzaci za komunisty zabavený majetek, bylo proto nutné velmi improvizovat a překonávat značné problémy v této oblasti. Pomocnou ruku při řešení tohoto problému podal Královéhradecký kraj, který umožnil čerpat pětimiliónovou půjčku na projektovou dokumentaci. Spolu s finančními prostředky, které měl klášter k dispozici od Benediktinského kláštera v Praze-Břevnově, bylo pak možno provést první výběrová řízení na dokumentaci ke stavebnímu povolení.

První žádost o dotaci byla předložena do 1. výzvy IOP v oblasti podpory 6.5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Žádost byla ale vyřazena, jelikož obsahovala možnost rekonstrukce ubytovacích a stravovacích prostor, což tato výzva neumožňovala. Tento fakt byl zohledněn ve 3. výzvě, do které byl ve spolupráci s firmou CEP a.s. úspěšně předložena projektová žádost. Příprava projektových žádostí byla pro žadatele značně finančně náročná, neboť bylo nutno až do podpisu smlouvy o poskytnutí dotace všechny výdaje předfinancovat. Pro případné zájemce o vzorovou obnovu národní kulturní památky je proto podstatnou informací zajistit dostatečný a plynulý „přístup“ k finančním prostředkům, který je řádově ve výši milionů Kč. Zde se zřejmě mnozí ze zájemců zastaví, neboť bez finančně silného zázemí, sponzorského daru či státní nebo soukromé dotace nelze projekt kvalitně připravit.

Dalším důležitým bodem byla příprava programové části VKCB. Vzhledem k tomu, že komunita benediktinských mnichů v ČR je velmi malá, nedá se předpokládat, že by v dohledné době mohla znovu vykonávat duchovní službu v Broumově a okolí. Z tohoto důvodu bylo nutno začít přemýšlet o jiné náplni Broumovského kláštera a to z pohledu trvale udržitelného programového, personálního i finančního zajištění provozu. Zároveň od roku


13

2004 již v klášteře probíhaly různé kulturní a environmentální či umělecké aktivity, a tím byl také vytýčen základní směr rozvoje a přípravy koncepce VKCB. Jak vyplývá z kapitoly 3.1 Projektový záměr – stála u zrodu myšlenky VKCB parta nadšenců a příznivců rekonstrukce tak významné národní kulturní památky v čele s Agenturou pro rozvoj Broumovska a jmenovitě panem Janem Školníkem, správcem Přemyslem Sochorem, a dalšími spolupracovníky. Pomalu tak zrála myšlenka na základní nasměrování projektu – vzdělávací, kulturní, environmentálně zaměřené centrum. Mezi rizika vytváření takového projektu patří vždy lidský faktor. Společná vize tváří v tvář realitě, personální, programové a ekonomické udržitelnosti byla podrobena zkoušce. Ta spočívala v „přetavení“ nadšení a vizí do každodenní drobné a neviditelné práce, často spojené s osobní obětí a časově náročnou přípravou projektu, která mnohdy zasahovala do rodinného života. Došlo tak k „tříbení“ motivů a postojů jednotlivých osob. Některé osoby, které stály při vzniku myšlenky VKCB tak odešly z pracovního týmu a bylo nutné je nahradit stejně nebo více erudovanými osobnostmi, které by dokázaly připravit programovou část projektu tak, aby mohl začít fungovat.

Během realizace prvních akcí v broumovském klášteře a v procesu přípravy projektové žádosti se k projektu rekonstrukce přidávali partneři a další subjekty, kteří se rozhodli projekt podpořit. Patří mezi ně i uskupení místních podnikatelů, dále pak partneři z řad kulturní obce, akademické sféry, vzdělávacích institucí, institucí spojených s cestovním ruchem a destinačním managementem, místní a regionální správou, popř. partneři z blízkého i vzdáleného zahraničí.

Dalším problémem, který se záhy objevil, byla nutnost provést výběrová řízení, aby v případě, že projektová žádost uspěje, byly přípravné práce způsobilým výdajem. Bylo nutné najít kvalitní kancelář, která vysoutěží projektovou dokumentaci a další přípravné práce. Problémem pak bylo, že VŘ 017 a 018 Výběr zpracovatele dokumentace pro spojené územní a stavební řízení objektu kláštera a zahrady v rámci projektu "Vzdělávací a kulturní centrum Broumov - revitalizace kláštera nebylo shledáno způsobilým výdajem z důvodu pochybení při jejich vyhlášení. Žadatel byl tak v případě neuznání způsobilosti výběrového řízení postaven před fakt uhradit náklady dle smlouvy se zhotovitelem ve stanoveném termínu.

Samostatnou kapitolou při řešení výběrových řízení pak byl ÚOHS. Je běžnou praxí, že firmy, které neuspějí ve VŘ podnítí šetření ÚOHS, nebo dojde k situaci, kdy je potřeba vyjádření tohoto úřadu. Hlavním problémem pak zde byla rychlost, se kterou se kterou se celá záležitost rozhodovala. Při realizaci projektu VKCB bylo totiž nutné čekat na rozhodnutí ÚOHS ve věci VŘ 004 Prováděcí dokumentace včetně průzkumů – klášter. Toto VŘ bylo nakonec shledáno rozhodnutím úřadu jako nezpůsobilý výdaj, avšak po více než půl roce, kdy tento úřad začal celou věc řešit. Vzhledem k tomu, že žadatel nechtěl riskovat nezpůsobilost tohoto výdaje, nezbylo nic jiného než čekat a došlo tak k posunu v harmonogramu návazného VŘ 002 na stavební práce o více než 6 měsíců. Těchto 6 měsíců pak chybělo pro klidné a precizní dokončení díla a bylo nutno požádat o prodloužení projektu ve věci realizace ZL č. 10 (Repase dveří).

Překážkou každé spolupráce je nedostatek komunikace, která je v našem případě komplikovaná větší dopravní vzdáleností. To lze částečně řešit moderními komunikačními prostředky, ale není to samospásné. Udržet širokou síť podporovatelů a spolupracujících subjektů je velmi náročné na kapacitu personálu a dostatečnosti sdílení vize a možnosti faktické participace na realizovaných projektech. A to je velmi komplikované. Rizikem je také forma neziskové organizace bez stálého nebo víceletého zajištění činnosti. To by v případě krátkodobého výpadku aktivity mohlo vést ke ztrátě reputace. Získat partnery je prostě jednodušší než si je udržet. I proto doporučujeme spolupráci rozšiřovat postupně a nevyvolávat široká a těžko naplnitelná očekávání.

Mezi další překážky a rizika spolupráce patří i finanční, programová a personální udržitelnost projektu VKCB. Zde se jako problém jeví na jedné straně vyhovět podmínkám dotace (projekt nesmí být ziskový) a na druhé straně zabezpečit finanční rovnováhu projektu ve fázi udržitelnosti. To bude znamenat zajistit nejen provoz VKCB, ale také síť dobrovolných sponzorů a příznivců projektu, kteří umožní dlouhodobou finanční udržitelnost projektu. Zároveň je zde rizikem i udržení náplně VKCB tak, jak byla popsána v žádosti. Je proto nutné vybudovat síť profesionálů a podpořit realizační tým v otázce dlouhodobých koncepcí a přípravy jednotlivých programových aktivit.


14

4.0 Popis výchozího stavu před zahájením realizace projektu

4.1 Výchozí stav Benediktinské opatství sv. Václava je vlastníkem klášterní budovy i přiléhající zahrady, jejichž stavební obnova je předmětem dotace. V části objektu, který nebyl revitalizován, se v době před rekonstrukcí nacházelo a i nadále nachází Muzeum Broumovska. Toto Muzeum i po celou dobu rekonstrukce kláštera nabízí stálou expozicí historie Broumovska, v této části se nachází také správa benediktinského opatství (č.p. 2) a část kláštera je zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím pravidelných prohlídek. Prohlídkový okruh vede do klášterního kostela, sakristie, refektáře a klášterní knihovny se 17 000 svazky. Je možno zde také nalézt kopii Turínského plátna, které bylo objeveno v roce 1999. Spolu s dalšími liturgickými předměty a kněžskými ornáty je vystaveno v klášterním refektáři. V podzemí kláštera jsou uloženy pozůstatky mumifikovaných vambereckých měšťanů, kněží a dalších významných osobností. Kostel sv. Vojtěcha je využíván k pravidelným církevním obřadům. Ostatní prostory kláštera jsou využívány jako depozitáře nebo jsou nevyužívány.

Provoz kláštera v současné podobě zajišťuje jeho vlastník – Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově. Provoz Muzea zajišťuje Město Broumov jako zřizovatel Muzea Broumovska. Tato část nebyla předmětem projektu. Níže uvedená tabulka obsahuje přehled nákladů vynaložených na nezbytné udržovací práce v objektu kláštera:

Přehled nákladů - provedené práce (Kč/rok)

Rok Provedené práce Částka z Programu záchrany architektonického dědictví

1995 3 603 778 2 600 000

1996 3 957 000 3 800 000

1997 3 680 993 2 600 000

1998 3 663 620 3 000 000

1999 1 801 000 1 500 000

2000 2 400 000 2 200 000

2001 6 356 000 6 000 000

2002 5 400 000 5 400 000

2003 5 000 000 5 000 000

2004 6 000 000 6 000 000

2005 4 000 000 4 000 000

2006 7 400 000 7 400 000

2007 0 0

2008 0 0

2009 1 050 000 1 050 000

2010 0 0

2011 0 0

2012 574 000 414 000

2013 601 525 540 000

2014 731 348 665 000

Celkem 57 969 264 53 919 000

Tab. 1: Přehled nákladů – provedené práce v Kč (zdroj: Ing. Arch. Jan Slavík)


15

V celkových nákladech na opravy a rekonstrukce v lezech 1995 - 2001 (celková část 25 462 391 Kč) jsou zahrnuty příspěvky OkÚ Náchod, představených MŘŘ a vlastníka, MK ČR odbor církví, samostatnou kapitolu tvoří nezahrnutá rekonstrukce klášterní zahrady (program regenerace MPZ Broumov a Město Broumov). Pro rok 2007 a 2008 byly práce na obnově kláštera přerušeny, neboť nebyl poskytnut příspěvek z PZAD z důvodu neuzavřeného jednání s FÚ Náchod. Kauza byla uzavřena dne 17. 9. 2008 rozhodnutím MF - čj. 43/73 212/2008-434 o prominutí odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně v roce 2006. V roce 2009 pokračovaly práce na obnově severní strany východní části vnějšího pláště (fasáda s otvory), navázalo se tak na rozpracovanou část z roku 2006. V roce 2010 a 2011 nebyly investovány žádné finanční prostředky. Velká část kláštera v současné době nemůže být využívána z důvodu jeho technického stavu. Je zde mnoho prázdných místností, které do roku 1989 sloužily jako archiv STB. Celková částka věnovaná na rekonstrukci kláštera od roku 1995 – 2014 byla 57 969 264,00 Kč. V části kláštera, která prošla rekonstrukcí, byly prázdné a nevyužívané místnosti. Až do roku 2007 byla také zahrada kláštera neudržovaná, plná náletů a vysoké trávy.

V celém objektu kláštera se vyskytovaly zejména tyto závady: Oproti původním předpokladům vlivem dlouhodobého zatékání byly napadeny dřevomorkou i další dřevěné konstrukce v dalších částech objektu. Poškozená byla část střešní krytiny, ale výměny oplechování proběhly jenom v místech největšího lokálního poškození, zbytek čekal na větší opravu. Omítky byly na východní a severovýchodní straně kláštera v neutěšeném stavu již delší dobu. Vlivem povětrnosti došlo i k degeneraci dřevěných okenních rámů. V místě od obvodní kamenné zdi u Klášterní ulice docházelo k zatékání dešťové vody do objektu – nefunkční odvodnění dvorku. Přilehlé zdivo západního křídla bylo v úrovni 1NP a 1PP vlhké. V rámci programu pro záchranu architektonického dědictví byly vyměněny vnější okenní rámy na západním a jihozápadním křídle, částečně i na severozápadním, zbytek je původní a ve značném stádiu poškození. Větší počet oken umístěn v samotném líci fasády – vliv zatékání je zde tak více patrný. Komínová tělesa – současné době v některá ubourána a zasypané průduchy stavební sutí, neumožňují tak přirozené provětrávání stavby. Šambrány a ozdobné římsy kolem oken jsou z velké části dožilé a místy již odpadly úplně nebo jsou velmi poškozené. Vnitřní výzdoba stropních maleb a maleb v prostoru chodeb byla vlivem zpráškování maleb v havarijním stavu. Stávající inženýrské sítě vyžadovaly kompletní revizi – elektro, kanalizace, vodovod stejně tak jako poškozené barokní dveře včetně zárubní a další architektonické hodnotné detaily

I přes neuspokojivý stavební stav zahrady a kláštera probíhaly zde četné aktivity. Patří mezi ně Zahrada kulturní – celoroční program v klášterní zahradě. V rámci Zahrady kulturní probíhaly koncerty, výstavy, den s Lesy ČR, divadelní přestavení (i pohádky pro děti), projekt „noční zahrada“ (noční netradiční prohlídka zahrady za svitu loučí a svíček spojená s noční prohlídkou prostor kláštera), výstavy, filmová představení, besedy, komentované diaprojekce a další jednorázové kulturní a společenské akce. I přes neuspokojivý stav v klášteře probíhala také každoroční přehlídka a ochutnávka vín - Vinum et cetera. a také Benediktinské slavnosti – víkendová nejenom kulturní ale i vzdělávací akce, kdy byl celý klášterní areál otevřen veřejnosti. Na zahradě probíhal také festival divadelních představení, soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa. Všechny tyto aktivity probíhaly v nevyhovujících podmínkách. Organizátoři byli omezeni prostorem, kapacitou, některé z objektů byly na hranici (či za ní) životnosti a byly nebezpečné zejména malým dětem. Bylo nutno zabezpečit svahy (zděné stěny), chátrající objekty, oplocení apod. a také bylo potřeba vybudovat zázemí pro pořádání kulturních akcí, poskytnout atraktivní prostory, které umožní ve vyšší kvalitě poskytnout nabízené kulturní a edukativní služby.

Urbanistické řešení

Objekt benediktinského kláštera se nachází na územní národní kulturní památky v ploše smíšené obytné – v centrální historické zóně města – dle územního plánu města Broumov. Územní plán Broumova byl schválen zastupitelstvem dne 8. 12. 2004 usnesením č. 23, bod č. 13. a nabyl účinnosti dne 22.5.2004. Klášter s kostelem sv. Vojtěcha stojí v severovýchodní části města, na nejvyšším místě ostrohu nad řekou Stěnavou. Západní stranou souvisí s městskými ulicemi, na jihu k němu přiléhají budovy bývalého klášterního gymnázia. Součástí kláštera je kostel. sv. Vojtěcha. Klášterní komplex se rozprostírá kolem dvou dvorů. Přední, Slavnostní dvůr je obdélný, s jižní a severní stranou elipticky prohnutou, východní a západní stranou prohnutou ven v barokní křivce. Druhý, Rajský dvůr je také obdélníkového tvaru, tři jeho strany jsou rovné, severní strana je celá vypjata do dvora v poloelipse. Na severu na areál navazuje klášterní zahrada. Ze severní a východní strany města jsou


16

na budovu kláštera krásné pohledy. Ty jsou z dálky pro město charakteristické a vytvářejí celkovou výraznou městskou siluetu. Objekt je v současné době téměř prázdný. V areálu kláštera se nachází v jižním a jihozápadním křídle Muzeum Broumovska. Prostory kláštera jsou veřejnosti zpřístupněny formou pravidelných prohlídek.

Architektonické řešení Nově navrhované využití daných prostor kláštera se snaží maximálně využít jedinečnou dispozici jednotlivých místností v klášteře. K objektu nebudou přistavovány žádné nové části, stavební úpravy budou probíhat pouze ve vnitřní dispozici objektu s ohledem na zachování vnějšího pláště budovy. V případě jakéhokoliv poničení vnější i vnitřní části objektu při stavebních pracech je nutné zajistit nápravu poškozené části, kterou zajistí na své náklady zhotovitel stavby.

Zahrada

Severní část klášterního komplexu je tvořena klášterní zahradou. Blíže k budově kláštera byla část užitková, na nejvzdálenější a nejvýše položené terase byla založena část okrasná s vyhlídkou do okolní krajiny. Velká klášterní zahrada za hradebním příkopem (dříve hlubokým a širším) podél severní strany kláštera byla založena za opata Tomáše Sartoria, snad v roce 1676, na pozemcích, které město muselo na základě tzv. Transakce za trest za rebelii v roce 1618 postoupit klášteru. Jediné písemné zprávy o úpravách zahrady jsou z roku 1774. Jednalo se o opravy staré fontány a zřízení nové, odtok vody, úpravy schodů, stržení starého dřevěného altánu. Zahradníkem z Eschersdorfu byly provedeny nákresy úprav zahrady, které se ovšem nedochovaly. Na jaře roku 1779 byly pruským vojskem zřízeny polní náspy na klášterní zahradě. Ty měly posílit opevnění Broumova. Původní terén horní části zahrady byl těmito zásahy z velké části zničen. Od konce 19. století a v průběhu první poloviny 19. století zahrada postupně ztrácela svůj barokní kulturní charakter. Po druhé světové válce podél zdí a oplocení a v zadní části a v zadní části parku vyrostly náletové dřeviny. Přestaly být udržovány a zhroutily se ohradní zdi a zdi podpírající terasy, zchátrala schodiště a stavby na zahradě. Od 50. let 20. století byla zahrada využívána pro potřeby Charitního ústavu pro řeholnice. Řeholní sestry zde pěstovaly zeleninu a květiny pro svoji potřebu. Některé hospodářské objekty byly využity k chovu králíků, slepic a prasat. Větší plochy byly obhospodařovány jako zemědělská půda a pěstovalo se na nich obilí a brambory. V dobách existence benediktinského konventu ani v tzv. Charitním ústavem pro řeholnice nebyla zahrada veřejnosti běžně přístupná. V 80. letech, kdy klášterní zahradu převzalo město, Muzeum Broumovska plánovalo zpřístupnění zahrady v rámci prohlídky kláštera. Po převzetí kláštera církví nebyl o trvalé zpřístupnění zahrady zájem.

Původní vstupní brána

Stav obvodového zdiva byl při jeho patě narušován dešťovou vodou, volně odkapávající z přesahu střechy, která neměla okapy. Podél korunní římsy byla ve velké části spadané omítka. Stanová střecha s pálenou krytinou byla však v nedávné obnovena. Styk obvodové stěny s plechovou krytinou sousedního objektu dílen byl narušen odstřikující dešťovou vodou a sněhem. Vstupní dřevěná vrata byla již velmi opotřebovaná.

Seník, chlév a dílny

Dřevěná konstrukce s nosnými zděnými sloupy tl. 50 cm, které tvoří podchycení krovu seníku a vnějšího dřevěného bednění. Krov byl jednoduchý vázaný, s pultovou střechou s mírným sklonem. Sloužil pouze jako sklady. Dílny - tento objekt, nevýznamné historické hodnoty, byly částečně narušeny vlhkostí zejména u paty obvodových stěn, kde již prakticky nebyla žádná hydroizolace.


17

Obr.2 : Seník (v pozadí) s dílnou

Kuželník

Jednalo se zde o dřevěnou konstrukce kuželníku s jednoduchým sedlovým krovem, která byla v havarijním stavu, nakloněná na jednu stranu. Velké procento dřevěného materiálu bylo shnilé, střecha byla pokryta tlustou vrstvou mechu. Podlaha na pískovcových kvádrech zanesena vrstvami spadaného listí a v některých částech rozeklaná. U styku s dalším sousedním zděným objektem byla konstrukce kuželníku sesunutá a zbořená.

Obr.3 : Zborcená část kuželníku, v pozadí barokní kašna


18

Obr.4 : Kuželník – zadní část

Vodárenská věž

Čtvercová cihelná stavba se stanovou střechou. Korunní římsa byla celkem zachovalá, ale vyžadovala rekonstrukci. Došlo k nutné výměně střechy, stejně tak bylo nutno doplnit střešní okapy a dešťové svody s vyspárováním od stavby.

Obr.5: Budova kuželníku a vodárenská věž (JV pohled)

Kůlna, skleník

Skleník navazuje štítem na pískovcovou stěnu. Konstrukce skleníku je složena z ocelových profilů, do kterých jsou vsazeny skleněné tabule. Podlaha je vystavěna na pískovcových kvádrech. Stav skleníku odpovídal jeho stáří – tj. některé tabule chyběly, nosná konstrukce vykazovala známky poškození. Ve štítu z východní strany


19

skleníku přiléhá objekt zděné kůlny, která sloužila jako sklad. Vnější omítka byla z velké části opadnutá, zdivo u paty vykazovalo známky vlhkosti a částečných statických poruch.

Obr. 6: Skleník s kůlnou

Dům č.p. 226

Patrový domek uprostřed zahrady je založen na obdélném půdorysu. Jeho průčelí, členěné monumentálními lisenami mají novobarokní charakter. Fasáda byla z roku 1910, členěna historizujícím štukovým dekorem – šambránami, lisenami a hlavicemi s temně šedými výplněmi. V interiéru jsou klasicistní dvouramenné schodiště s kovaným zábradlím a dřevěným madlem. V současné době je objekt využíván Agenturou pro rozvoj Broumovska, je zde umístěna výstavní síň s volným vstupem a další provozní prostory APRB.

Obr. 7: Patrový domek v zahradě č.p. 226, v pozadí skleník


20

Zahradní altán

Dřevěná konstrukce zahradního altánu byla silně poznamenaná vlivem povětrnosti a slunečního záření. Konstrukce je tvořena dřevěnými sloupky se zavětrováním.

Zděná kůlna

Objekt je zděný z cihel s patrnými zděnými pilíři – kůlna tak byla dříve dřevěná. Krov je jednoduchý, vázaný se sedlovou střechou a krytinou z asfaltových pásů.

Dům č.p. 225

Zdivo kamenné smíšené, s pískovcovým soklem. Zdivo se od kamenných šambrán kolem okenních otvorů v několika místech oddělovalo vlivem zatékáním dešťové vody. Vnější omítky ze strany od zahrady v části objektu byly opadané. Okna byla dřevěná, původní, vsazená do líce s fasádou – poškození zřejmé stejně tak jako na objektu kláštera. Okapy a dešťové svody chyběly.

V zahradě se nacházejí i další drobné stavební objekty (sochy, schodiště apod.), které vyžadovaly zejména restaurátorské práce (sochy) a terénní úpravy spočívající ve zpevnění zídek.

Předkládaný projekt řešil revitalizaci hodnotného objektu s ohledem na jeho historickou hodnotu. Hlavním cílem projektu je programová náplň v nevyužitých prostorech kláštera – vytvořit prostory pro vzdělávací a kulturní centrum, pro odbornou i laickou veřejnost. Navrhované stavební úpravy byly prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, které byly ve stavu neodpovídajícímu jejich kulturnímu, historickému a architektonickému významu. Dokumentace byla vyhotovena pro stupeň projektu pro provedení stavby a výběr zhotovitele stavby a to včetně textové, výkresové a rozpočtové části. Poslední stavebně technický průzkum byl proveden v roce 1986. Objekt bývalého kláštera zůstal zachován ve své umělecké a architektonické podstatě téměř bez znehodnocení. Stavební závady vyplývají převážně ze zanedbání údržby a některých provizorií. Navrhované stavební úpravy budou prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, a jejich cílem je znovuoživit objekt benediktinského kláštera


21

5.0 Charakteristika projektu a jeho cílů

5.1 Cíle projektu Cílem projektu je revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt je zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky – vznik centra zaměřeného na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Tento cíl obnáší obnovení funkce kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území se zaměřením na zvyšování kvality života regionu a vytvoření ekologického a kulturního centra regionu odkud budou koordinovány další aktivity na území Broumovska. Dále realizací projektu dojde k vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání ekologických, kulturních a vzdělávacích akcí, vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky postupu pro širokou odbornou veřejnost a uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.

Předkládaný projekt řeší rekonstrukci podstatné části areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem vybudování Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Hlavním záměrem je dosáhnout tohoto cíle se zachováním stávajícího provozu muzea a také s tím, že budou zachovány i stávající prohlídkové trasy pro návštěvníky klášterního areálu. Předpokládané úpravy a rekonstrukční práce budou prováděny z větší části v momentálně nevyužívaných částech kláštera, které jsou dnes ve stavu neodpovídajícímu jejich kulturnímu, historickému a architektonickému významu. Součástí projektového předkládaného záměru je i řešení přilehlé klášterní zahrady, se zachováním jejího účelu využívání především pro kulturní a vzdělávací akce tedy v souladu s dalšími objekty integrovaného projektu.

• Rekonstrukce objektu kláštera • Rekonstrukce klášterní zahrady

Tento vzorový projekt, zaměřený na obnovu a využití broumovského kláštera, bude sloužit jako

modelový příklad pro další projekty obnovy a využití kulturní památky. Projekt počítá i s tím, že použité postupy budou aplikovatelné na obnovu a využití památek daného typu i jinde v ČR. Pracovní tým, který vznikl pro přípravnou, realizační fázi i pro fázi udržitelnosti projektu zpracuje prezentaci metodiky postupu obnovy a bude po celou dobu udržitelnosti projektu poskytovat informace o konkrétních postupech a zkušenostech. Kromě zpracované metodiky postupu a prezentace vznikne také brožura a film týkající se obnovy památky. Z tohoto důvodu je projektu postaven tak, aby měl prokazatelný přínos na zvýšení atraktivity prostředí a multiplikační efekt spočívající v replikovanosti postupů v jiných vhodných místech. Projekt proto umožní napojení dalších projektů v oblasti služeb a podnikání zejména v cestovním ruchu a vzdělávacích aktivitách. Navazujícím plánovaným projektem je vytvoření ubytovacích kapacit v prostorách kláštera pro účastníky vzdělávacích a kulturních akcí.

5.2 Vedlejší cíle projektu Mezi vedlejší cíle projektu řadíme především:

• vznik atraktivních prostor a zázemí pro již pravidelně konané akce. V návaznosti se zvýšením atraktivnosti lze počítat s rozšířením nabídky kulturních a vzdělávacích aktivit,

• rozvoj vzdělávání v oblasti kultury, umění a životního prostředí – vytvoření nových produktů • osvětu, vzdělávání a poskytování informací zejména v oblasti ochrany památek v návaznosti na

koncepční materiály Královéhradeckého kraje a MK ČR, • zlepšení image města Broumova a celého Broumovského regionu • zvýšení návštěvnosti Broumovského regionu • projekt podmíní rozvoj dalších navazujících služeb – např. ubytovacích služeb a dalších služeb pro

návštěvníky vzdělávacích a kulturních akcí • příspěvek udržitelnému rozvoji • podpora rovných příležitostí (bezbariérová dostupnost prostor)


22

• propojení a rozvoj neziskové sféry v oblasti kultury, umění a životního prostředí,

5.3 Předmět projektu Uvedený záměr se věnuje rekonstrukci a revitalizaci významné národní kulturní památky

Královéhradeckého kraje s představou jeho kulturního a edukačního využití při zachování stávajících funkcí (prohlídky kláštera a Muzeum Broumovska). Předmětem projektu s názvem Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera je obnova a využití kompletního areálu a uvedení národní kulturní památky do života. V současné době předmětné objekty nesplňují, vzhledem ke svému nevyhovujícímu stavu, možnosti plánovaného využití.

Vedle obnovy jednotlivých stavebních objektů je hlavní součástí záměru příprava a koncepční rozvoj programové části projektu. Programová část projektu představuje „náplň“ která bude realizována v revitalizovaných prostorech.

Realizací níže specifikovaného projektového záměru a následným pořádáním navrhovaných kulturních a vzdělávacích akcí v nově upravených prostorech je umožněno vrácení kláštera opět mezi historické objekty, které vlivem času nezanikly, a podařilo se pro ně najít opět nové využití s přihlédnutím k jejich kulturnímu a architektonickému dědictví.

Realizace projektu spočívá ve:

I. Stavební obnově části kláštera Jedná se o prostory, které nebyly využívány. Z těchto místností a chodeb budou zřízeny přednáškové sály, výstavní plochy, studovny. Budou rekonstruovány sítě (odpady, elektřina, topení apod.), spojovací chodby.

II. Revitalizace zahrady Byla obnovena zahrada kláštera v podobě, kterou měla v polovině 20. století. Obnoveny byly jednotlivé stavební objekty, které jsou nutné pro navrhovaný funkční model Vzdělávacího a kulturního centra.

III. Vytvoření programové náplně Pracovní tým během realizační fáze projektu připravil programovou náplň jednotlivých vzdělávacích akcí, workshopů. Součástí je i zpracování metodiky postupu při rekonstrukci národní kulturní památky klášter v Broumově. V závěru projektu byla uspořádána konference, při níž byly předány získané znalosti a zkušenosti odborné i laické veřejnosti.

Varianty projektu

Nulovou variantou je zachování stávajícího nevyhovujícího stavu řešené národní kulturní památky, avšak tato varianta by nijak neřešila neutěšený stav celého areálu a situaci v oblasti památek národního významu a péče o ně. Zároveň by nemohlo dojít k rozšíření a zkvalitnění kulturního života regionu. Tato varianta je zároveň dlouhodobě neudržitelná z důvodu narůstajících nákladů na údržbu a běžné opravy komplexu, jejichž zanedbávání vede k pokračující devastaci a snižování hodnoty areálu. Z toho důvodu je nulová varianta vyloučena.

Koncepční varianta byla zvažována, ale vzhledem k historii a zaměření místa není vhodná. Komerční akce (hotel apod.) či jiný návrh funkčního využití není vhodnou variantou pro realizaci vzhledem k historickým a kulturním hodnotám areálu kláštera.

Broumovský klášter je mimořádnou památkou, která se svým významem vyrovná těm nejznámějším národním kulturním památkám obdobného charakteru, avšak dlouhodobě bez dostatečné péče a žádoucího využití. Realizací projektu a tedy rozšířeným zpřístupněním a využitím v první řadě dojde ke zlepšení jeho


23

dostupnosti za účelem zvýšení návštěvnosti, zvýšení úrovně služeb v oblasti péče o kulturní dědictví a optimálnímu využití kulturních památek národního významu.

Nerealizování projektu, tzv. nulová varianta, by znamenala:

1. Pokračující chátrání již dost fyzicky ohroženého souboru cenných staveb, narůstající statické porušení stavebních nosných konstrukcí a postupné zvětšování počtu významných technicko - stavebních závad. Tím by klášterní areál v Broumově směřoval k nevratnému poškození památky, bez revitalizace staveb by následovalo postupné další omezování (již tak značně omezeného) využití kláštera a další chátrání.

2. Stagnaci rozvoje kultury a omezení konání dalších kulturně společenských akcí. Docházelo by k jejich nepravidelnému pořádání, a tím by si návštěvníci nemohli vytvořit návyk na daný typ společenské akce a termín jejího konání. Ze zkušenosti je zřejmé, že pro zvýšení zájmu je nutné vytvořit podmínky: atraktivita nabídky, pravidelnost konání, dlouhodobý roční program, vytrvat alespoň po dobu 5 let.

3. Nulový sociální a ekonomický růst, nezvýšení atraktivity prostředí regionu Broumovska, nulový multiplikační efekt ekonomického rozvoje, nedošlo by ke kulturnímu a společenskému povznesení města Broumova, nedošlo by k napojení dalších projektů v oblasti služeb a podnikání

4. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou i další objekty podobného významu (klášter Želiv, Vyšší Brod, apod.), nevznikl by multiplikační efekt spočívající v aplikovatelnosti způsobu obnovy a využití objektů v jiných lokalitách ČR.

Jiné investiční varianty a varianty využívání, správy a péče o broumovský klášter byly zvažovány jen částečně a znamenaly by jen příležitostné údržbové popř. rekonstrukční práce, které by byly realizovány jen v případě nalezení finančních prostředků (zejména formou darů, sponzorských darů a drobných grantů). Z diskuze odborníků, pověřených pracovníků zainteresovaných institucí vzešla nejoptimálnější investiční varianta, která je právě součástí předkládaného projektu. Využití daných objektů je v souladu s historickými vazbami, současnými možnostmi a budoucím zachováním povědomí obyvatel o klášterní historii.

5.4 Území dopadu a specifikace území dopadu - vliv na rozvoj lokality a regionu Území dopadu bylo třeba určit vzhledem k jednotlivým aktivitám a vlivům výsledků projektu:

a) Obnova národní kulturní památky – celorepublikový dopad; v oblasti cestovního ruchu je dopad i na osoby z příhraničních regionů; národní kulturní památku v menší míře navštěvují zahraniční návštěvníci i ze vzdálenějších regionů Evropy. Součástí projektu nejsou služby pro cestovní ruch, jako obnovená dominanta Broumovska však má potenciál ovlivnit návštěvnost regionu.

b) Programová náplň – kulturně vzdělávací aktivity – regionální dopad

c) Programová náplň – kulturní, společenské (zejm. hudba, divadlo) aktivity – lokální až regionální dopad

d) Provoz obnovené památky – lokální dopady, mikroregionální dopad


24

Obr. 8: Pohled z Klášterní zahrady na severní stranu kláštera

V bezprostředním okolí Broumova (tedy i Broumovského kláštera) se nachází řada přírodních atraktivit národního významu pro cestovní ruch v popředí s Adršpašskými skalami. Následující atraktivity tak každoročně přilákají do bezprostřední blízkosti kláštera statisíce návštěvníků a představují tedy významný potenciál i pro samotný klášter. Řada těchto míst je pak součástí chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Broumovsko.

Broumovské stěny představují významný turistický cíl pro celý region. Dobrá přístupnost skal a přítomnost dvou značených cyklostezek z nich dělá jednu z přírodních dominant okresu Náchod. Stěny jsou dobře dostupné i z

hlediska silniční dopravy. Automobilem či využitím integrované regionální dopravy lze dosáhnout řady výchozích míst (Hvězda, Slavný, Machov či například Božanov).

Javoří hory další významní turistický cíl tohoto regionu. Pohoří vulkanického původu nabízí zejména lidmi nepoznamenanou jedinečnou přírodu. Od roku 2002 lze pak na vrcholu Ruprechtického Špičáku navštívit zbudovanou 30 metrovou rozhlednu. Podle dostupných recenzí (kudyznudy.cz; cestovan.idnes.cz) pak nabízí rozhledna na české poměry pohled na velmi neobvyklý krajinný ráz.

Adršpach nebo také Adršpašsko-Teplické skály, jak se často tento region nazývá, patří již tradičně k nejnavštěvovanějším atraktivitám Královéhradeckého kraje vůbec. To z něj dělá jedno z nejatraktivnějších míst i v celé České republice. Adršpašsko - Teplické skály jsou od roku 1933 Národní

přírodní rezervací.

"Skalní město" Teplice nad Metují představuje další ze skalních útvarů, které každoročně lákají řadu návštěvníků. Teplické skály jsou odděleny od Adršpašských skal 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. "Skalní město" návštěvníkům nabízí až 70 m vysoké skalní stěny a věže, puklinové jeskyně a úzké soutěsky, kde lze nalézt sníh v některých případech až do začátku léta. Prohlídka skalního města po turistické značce je

Obr. 9: Mapa oblasti Broumovska


25

zpoplatněna. Prohlídkový okruh je přístupný každý den v průběhu turistické sezóny od 8 do 18 hodin. Vstup na okruh, který trvá zhruba 3 hodiny, pak návštěvníky vyjde na 70,- Kč (35,- Kč snížené vstupně). Skalní město také nabízí velmi dobrou přístupnost jak automobilem, tak vlakem. Parkovné na osobní automobil je zpoplatněno 50,- Kč.

Babiččino údolí je místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nedaleko vesnice Ratibořice. Údolí nese název podle nejznámějšího díla spisovatelky Boženy Němcové, která zde prožila své dětství. Kromě řady přírodních atraktivit v tomto údolí zaujme zejména barokní zámek, který je v analýze dál rozebírán v rámci kapitoly Teritoriální konkurence.

Jiráskovy skály jsou již podle názvu spojeny se jménem jednoho z nejznámějších českých spisovatelů - Aloisem Jiráskem. Ten umístil do zříceniny hradu Skály, který se nedaleko skal nachází, děj svého stejnojmenného románu. Tento skalní útvar je součástí Adršpašsko-teplických skal a leží nedaleko Teplic nad Metují. Pro turisty skály nabízí zejména četné značené turistické trasy či naučnou stezku Jiráskovy skály.

Stolová hora Ostaš je dalším z míst, které na svém vrcholku nabízí pro českou krajinu nezvyklý výhled od okolí. Tento skalní útvar s turistickou stezkou vedoucí až na vrchol hory přes dvě menší skalní města - Dolní a Horní labyrint se tyčí mezi městy Teplice nad Metují a Police do výšky 700 m. n. m.

Vodní nádrž Rozkoš, nedaleké umělé jezero s možností ubytování v místním kempu a celou řadou doprovodných kulturních programů je pro Broumovský klášter významným místem zejména jako potenciální zdroj nových návštěvníků, kteří přijedou do místního kempu strávit volný čas.

Název Typ atraktivity Vzdálenost od Broumova

Základní vstupné

Broumovské stěny Přírodní 19 km Volně přístupné

Javoří hory Přírodní 7 km Volně přístupné

Adršpach Přírodní 22 km Volně přístupné

Teplické skály Přírodní 28 km 70,-

Babiččino údolí Přírodní 43 km Volně přístupné

Jiráskovy skály Přírodní 18 km Volně přístupné

Stolová hora Ostaš Přírodní 12 km Volně přístupné

Muzeum Merkuru v Polici Vzdělávací 14 km 80,-

ZOO Dvůr Králové Vzdělávací 63 km 195,-

Pevnost Dobrošov Vzdělávací 37 km 80,-

Pevnost Josefov Vzdělávací 56 km 60,-

Nádrž Rozkoš Přírodní 42 km Volně přístupné

Náchodská prima sezóna Kulturní 31 km -

Jiráskův Hronov Kulturní 22 km 30 - 60,-

Brutal Assault Kulturní 55 km 1 200,-

Novoměstský hrnec smíchu Kulturní 40 km 40 - 90,-

Mezinárodní folklorní festival Kulturní 30 km 80 - 100,-

Mezinárodní horolezecký filmový festival

Kulturní 15 km 60,-

Open Air Festival Trutnov Kulturní 46 km 1 300,-


26

Camerata nova Náchod Kulturní 31 km 80,- Tab. 2: Atraktivity CR v okolí Broumova

Pro objektivní prozkoumání ubytovacích kapacit v okolí Broumova lze využít dat z Českého statistického úřadu. Základním předmětem zájmu není jen celková kapacita ubytování v okolí, ale i jeho kvalita. Tato data ilustruje následující tabulka.

Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Místa pro stany a karavany

Okres Náchod 120 2104 6210 1537

-Broumov 6 120 273 -

-Meziměstí 2 - - -

-Teplice nad Metují 21 328 1104 200

-Police 5 55 193 - Tab. 3: Ubytovací kapacity v okolních městech

V celém okrese Náchod lze nalézt podle oficiálních statistik něco málo přes 6 000 lůžek a asi 1 500 míst pro stany a karavany. Na okresní úrovni však nejsou dosud zveřejňovány všechny údaje, proto je pro bližší pohled na situaci přímo v bezprostřední blízkosti Broumova nutno využít dat místní samosprávy. Tak je možno zjistit, že v Broumově a přilehlých obcích je možno nalézt ubytování na téměř 1 000 lůžkách, kde majoritní podíl tvoří kempy a chaty (asi 600 lůžek / míst pro stany) a penziony (celkem asi 244 lůžek). Vyšší kategorie ubytování pak nabízí dva Broumovské hotely Vera a Manor House, které ovšem značně cenově (940 - 2200,-) přesahují ostatní ubytovací zařízení. Následující tabulka shrnuje celkovou kapacitu všech ubytovacích zařízení v oblasti a jejich orientační ceny. Rozšířenou verzi tabulky s konkrétními ubytovacími zařízeními lze nalézt jako přílohu 1 celého dokumentu.

Typ ubytování Kapacita (osob) Cena

Apartmány 20 220-300,-

Kempy a chaty 600 50 - 410,-

Hotely 77 940 - 2200,-

Penziony 244 200 - 700,-

Ubytovny 95 129 - 290,- Tab. 4: Ubytovací kapacity v Broumově

Ubytovací kapacita v blízkosti Broumova je tedy pro potřeby dalšího rozvoje kláštera dostačující. Nabízí se zde možnosti ubytování většinou na úrovni zhruba 200,- / os. / noc. Pro náročnější turisty je pak k dispozici dvojice 3* hotelových zařízení s celkovou kapacitou zhruba 77 lůžek. Z hlediska ubytovacích služeb tak Broumovsko nabízí značnou realizační základnu a potenciál pro budoucí rozvoj atraktivit v regionu.

Stravovací služby

Přímo ve městě Broumov se nachází celkem 15 stravovacích zařízení různého typu. V tomto počtu převládají restaurační provozy (celkem 8). V okolí Broumova, tedy v přilehlých obcích lze pak nalézt dalších 23 různých zařízení.


27

Počet zařízení celkem Z toho přímo v

Broumově Restaurace 24 8

Kavárna 1 1

Hospody 8 2

Bufety / Bistra 2 2

Bary 3 2 Tab. 5: Stravovací zařízení v Broumově

Vzhledem k velikosti města lze tak hovořit o dostatečné nabídce stravovacích služeb. V tomto ohledu však lze spatřovat nenaplněný potenciál v případě počtu kaváren. Na území Broumova a v přilehlém okolí se nachází pouze jediný podnik tohoto typu (hotelová kavárna hotelu Manor House). Realizace projektu bude mít značný vliv na rozvoj Broumova a jeho okolí. Tím, že do zatraktivněného prostředí kláštera budou jezdit řádově tisíce lidí ročně, bude to mít značný vliv na rozvoj města, ubytovacích a stravovacích služeb, povědomí o Broumovu jako kulturně-historické a duchovní destinace.

5.5 Výstupy programových projektových částí a přidaná hodnota projektu Výsledným produktem nebo službou jsou v případě Institutu přírodovědného vzdělávání organizace odborných a metodických seminářů, krátkodobých a dlouhodobých kurzů, exkurzí a dalších akcí zaměřených k ekologickému vzdělávání a výchově.

Ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013, PO 5 Příroda, krajina a životní prostředí, Priorita 5.3. Environmentální vzděláváni, poradenství a osvěta řeší podporu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve školských zařízeních, veřejné a podnikové sféře a ve vztahu k veřejnosti, podporuje vytváření efektivních regionálních systémů EVVO včetně podpory místních správ a samospráv v jejich aktivitách. Tato priorita je zaměřena také na podporu účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí v regionech a usnadnění přístupu veřejnosti k relevantním informacím z oblasti životního prostředí.

V Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2011-2013, Prioritní oblast 2: Lidské zdroje jsou jedněmi ze specifických cílů:

• Specifický cíl A) Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva s využitím nových moderních vzdělávacích metod a

nových technologií v počátečním i dalším vzdělávání o Opatření A.1. Podpora zkvalitňování předškolního a školního vzdělávání

• Specifický cíl E) Rozvoj systému environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty o Opatření E.1. Zvyšování ekologického povědomí všech obyvatel

o Opatření E.2. Rozvoj středisek a zázemí EVVO

Na zmíněné priority, specifické cíle a opatření navazuje projekt Vzdělávacího a kulturního centra Broumov, jehož cílem je revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt je zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky – centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Tento cíl obnáší:

• obnovení funkce kláštera (klášter + klášterní zahrady) v území se zaměřením na zvyšování kvality života regionu,


28

• vytvoření ekologického a kulturního centra regionu odkud budou koordinovány další aktivity na území Broumovska,

• vytvoření nové programové náplně, spočívající v pořádání ekologických, kulturních a vzdělávacích akcí,

• vytvoření vzorového projektu oživení národní kulturní památky včetně zpracované metodiky postupu pro širokou odbornou veřejnost,

• uspořádání závěrečné konference, která shrne a vyhodnotí hlavní aspekty realizace projektu.

Projekt Vzdělávacího a kulturního centra Broumov – revitalizace kláštera řeší rekonstrukci podstatné části areálu broumovského benediktinského kláštera se záměrem vybudování Vzdělávacího a kulturního centra Broumov. Hlavním záměrem je dosáhnout tohoto cíle se zachováním stávajícího provozu muzea a také s tím, že budou zachovány i stávající prohlídkové trasy pro návštěvníky klášterního areálu.

Poskytované služby v případě Vzdělávacího institutu pro dramatické, hudební a jiné vzdělávání spočívají v přípravě studijních a vzdělávacích programů zaměřených na studium historických hudebních materiálů uložených v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Realizace projektu umožňuje soustředění pěveckých sborů (dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v akusticky vybavených sálech, vč. možnosti např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Více viz kapitola 7.

Služby poskytované Institutem krásných umění & Zahrada kulturní spočívají v akcích typu koncerty, vystoupení, prezentace, besedy, výstavní expozice apod.. Součástí projektu je i zpracování metodiky obnovy a využití dle dané osnovy. Zájemci mají mít možnost shlédnout audiovizuální pořad věnovaný obnově kláštera. Více viz kapitola 7.

5.6 Cílové skupiny projektu Mezi cílové skupiny projektu VKCB v provozní fázi patří:

A) Obnova národní kulturní památky a. Česká republika a její občané, včetně budoucích generací – záchrana a oživení památky jakou

součásti historického a kulturního dědictví b. Návštěvníci regionu, města, kulturních památek, muzea v klášterním komplexu, účastníci

cestovního ruchu – obnovená kulturní pamětihodnost c. Příjemce – obnovená kulturní a historicky církevní památka, úspory na pravidelnou údržbu a běžné

či mimořádné opravy d. Destinační společnosti, incommingové agentury a kanceláře cestovního ruchu, touroperátoři –

obnovená a lákavá atraktivita, obohacení nabídky pro návštěvníky Broumovska i ČR, (zvýšení výnosů z aktivit v regionu, potenciální prodloužení pobytu v regionu).

e. Obyvatelé města, regionu – zkulturnění prostředí města, předmět hrdosti lokálních patriotů potenciální výšení zaměstnanosti, zejména multiplikačním efektem

f. Žáci a studenti, odborní pracovníci v památkové péči a další odborná veřejnost – předmět studia historického stavitelství, kultury, umění

g. Neziskové organizace – zabývající se ochranou kulturního dědictví, propagací a rozvojem regionu (důležitý mezník obnovy a rozvoje Broumovska směrem ke snižování meziregionálních disparit)

B) Programová náplň – kulturně vzdělávací aktivity a. Účastníci pobytových aktivit (hudební tělesa, divadelní spolky, další kulturní a vzdělávací

organizace) – prostor pro výjezdní soustředění b. Obyvatelé regionu – obohacení kulturního a společenského života

C) Programová náplň – kulturní, společenské (zejm. hudba, divadlo) aktivity a. Účastníci aktivit, diváci, posluchači – kulturní a společenské zážitky v netradičních prostorách


29

b. Účinkující hudební tělesa, divadelní spolky, další kulturní a vzdělávací organizace – nový prostor pro vlastní produkci, zvýšení výnosů z vlastní činnosti

c. Obyvatelé regionu – obohacení kulturního a společenského života, snížení dojezdových časů a nákladů do jiných míst, kde se pořádají obdobné kulturní aktivity

D) Provoz obnovené památky a. Životní prostředí – zvýšení kvality kulturního prostředí pro obyvatele, energeticky a provozně

moderně řešená obnova objektu přinese nižší zatížení životního prostředí odpady (plynnými, pevnými i tekutými).

b. Podnikatelé – zvýšení výnosů spojený s očekávanou vyšší návštěvností regionu a potřebou zásobování obnovené části klášterního areálu (zejména sektor služeb – ubytovatelé, pohostinství a stravování, osobní služby, ostraha objektu, prodejci a dodavatelé potravin a nepotravinářského zboží, dopravci, dodavatelé elektrické energie, vody, firmy v odpadovém hospodářství a další)

c. Podnikatelé v cestovním ruchu a navazujících odvětvích – potenciální prostor pro tvorbu a komerční využití lokálních produktů – suvenýry, specializované produkty

d. Obyvatelé regionu a města - potenciální výšení zaměstnanosti, zejména multiplikačním efektem e. Osoby ohrožené sociální exkluzí a nezaměstnaností – stabilizace pracovních míst, prostor pro

osoby z ohrožených sociálních skupin f. Veřejnoprávní instituce – město, stát a další orgány – státní a obecní rozpočty budou v tomto

směru ušetřen vyplácení části sociálních podpor v nezaměstnanosti či pro péči o znevýhodněné skupiny, získají vyšší výnosy z místních i celorepublikových daní a poplatků – zejména díky multiplikačnímu efektu

Cestuje s celou rodinou (rodiče + dítě) - 31% podíl

Je ve věku 26 - 40 let - 45% podíl

Pochází k Královéhradeckého kraje -

18% podíl

Broumovsko navštívil primárně kvůli klášteru - 38% podíl

Na prohlídce se mu nejvíce líbí kostel - 53% podíl

Cesta mu průměrně trvala 2 hodiny, 39 minut, a přijel ze

vzdálenosti 179 km


30

Obr. 10: Typický návštěvník kláštera V provozní fázi budou realizovány programové aktivity, které byly připravovány v předchozích fázích projektu – jedná se o aktivity s kulturní i odbornou tématikou zaměřené svou povahou na odbornou i laickou veřejnost. Tyto aktivity bude mít na starosti manažer programových projektových aktivit. V provozní fázi se nepředpokládají, vzhledem k plné funkčnosti všech řešených objektů, výrazné nároky na přesun a přemísťování expozic, resp. kulturně – společenských a vzdělávacích akcí. Jediná potřeba přemisťování expozic nastane v momentě případné obměny jejich zaměření. Veškeré kulturní akce jsou plánovány v rámci dramaturgické a programové rady tak, aby se vzájemně doplňovaly a nepotkávaly se. Provoz VKCB (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov) bude probíhat průběžně a není v kolizi s ostatními akcemi.

5.7 Soulad záměrů projektu s principy péče o kulturní dědictví Citlivý vztah společnosti ke kulturnímu dědictví a snahy o uchování jeho vybraných částí sahají hluboko do minulosti. Přes naznačenou vývojovou proměnlivost společenského vnímání hodnot památek i volby cest k jejich uchování lze nalézt určité konstantní zobecnitelné principy. Poprvé byly uceleně formulovány v mezinárodní tzv. Benátské chartě z roku 1964 doplněné pro oblast památkového urbanismu Washingtonskou chartou z roku 1978 a řadou dalších navazujících mezinárodních dokumentů.

K těmto principům patří:

• preference preventivní péče, tedy průběžné údržby památek před renovačními či dokonce rekonstrukčními intervencemi; součástí prevence je i dobrý územní plán a místo, které je v něm památkám přiznáno

• průzkum, dokumentace a objektivní všestranné poznání hodnot památky musí být východiskem jak výběru objektů k ochraně, tak způsobů péče o ně a posléze i jejich prezentace

• obnova památky musí vyváženě spojovat uchování jejích hodnot s pochopením pro udržení její živé funkce jako nejlepší záruky její trvalé existence

• vědomí nezastupitelnosti originální hmotné substance památky jako zdroje její autenticity a vypovídací hodnoty a jako nositele hodnoty stáří

• památku je třeba uchovat na místě, kde byla postavena nebo pro které byla vytvořena; přemístění památky lze odůvodnit jen výjimečně, ze záchranných důvodů

• o památky je nejlépe pečovat prostředky, kterými vznikly, tedy s užitím historických technologií, postupů a materiálů, jejichž kontinuitu je třeba udržet

• chrání se nejen památka, ale i její prostředí a urbanistický či krajinný kontext; v urbanistickém měřítku jde o historický městský půdorys, poměr zastavěných a volných ploch včetně zeleně a historickou skladbu dominant

• péče o památky musí všemi prostředky obhajovat a prezentovat své cíle a aktivně komunikovat se společností

Výše uvedené platí také pro Broumovský klášter. Stávající stav byl zapříčiněn zanedbáním průběžné údržby památky. Jednotlivé subjekty se snaží již několik let provádět kulturní akce, které mají za cíl obnovit významnou památku takovým způsobem, aby došlo k vyváženému propojení historie a současnosti. Její znovuuvedení do života je provedeno tak, aby byla uchovaná historická hodnota kláštera avšak s novou programovou náplní.

Během přípravy a realizace projekty byla vydána tato stanoviska a Rozhodnutí, která měla dopad na realizaci stavby:

1) Rozhodnutí 22057/RR/2011 a 22577/RR/2011 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Toto rozhodnutí bylo předloženo v rámci předložení Žádosti o dotaci a schválilo předloženou projektovou dokumentaci. Stanovuje, že pro návrh restaurátorských prací uvedených v Soupise vybraných prvků a v restaurátorském posudku pro restaurování malířské a štukové výzdoby budou


31

doplněny nezbytné položky - restaurátorské průzkumy zjišťující rozsah zakrytých nástěnných maleb. Součástí bylo i doplnění restaurátorských průzkumů povrchových úprav oken, dveří, kování a mříží. Do výčtu bylo zahrnuto i zajištění nástropních maleb před provedením stavební obnovy stropů, restaurování mříží, zámků a dveřních závěsů a kovaných okenních kliček vyrobených před polovinou 19. století. Dále pak bylo podmínkou pro další schválení doplnit způsob restaurování uměleckých nebo uměleckořemeslných děl zachycených během provádění obnovy. Všechny výše uvedené podmínky měly být předloženy a projednány. Závazné stanovisko 22577/RR/2011 k zahradě bylo z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná v plném rozsahu

2) Rozhodnutí 4140/RG/2014 Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Toto rozhodnutí se týkalo změnového listu č. 10, které obsahovalo aktuální obnovu 105 ks historických dveří a to tak, aby vyhověly bezpečnostním předpisům. Původní projektová dokumentace ke stavebnímu povolení obsahovala dodávku nových dveří, na základě požadavků NPÚ byly ponechány staré dveře s tím, že budou repasovány. Vzhledem k tomu, že se hledal způsob, jak zabezpečit požární odolnost dveří, nebyl tento požadavek památkářů zahrnut do prováděcí PD. Teprve v dubnu 2014 tak mohlo být vydáno výše uvedené rozhodnutí, které konstatuje, že teprve v roce 2014 se objevila nabídka certifikovaného požárního nátěru, který umožňuje zvýšit požární odolnost historických dveří bez podstatných dopadů na jejich hmotu a vzhled. Vzhledem k tomu, že požadavek na repasi původních dveří se řešil dodatečně po vypracování prováděcí PD, který byla soutěžena, došlo ke zpoždění v realizaci projektu. Na základě Oznámení o změně č. 25 tak byl vznesen požadavek na prodloužení realizace do 20. 4. 2015. Všechny ostatní stavební prvky byly ukončeny dle smlouvy do 30. 11. 2014, kdy bylo zahájeno předání stavby.

5.8. Navazující projekty, jejich zaměření a zdroj financování – popis vazeb

Číslo Projekt/

záměr

Vazba na projekt IOP 5.1 Žadatel/

příjemce/

investor

Zdroj finančních prostředků

Náklady Termín zahájení

Termín ukonče

ní

1 Intenzifikace ČOV v Broumově / obsah projektu: stavební úpravy ČOV s výměnou technologie umožňující čištění odpadních vod, a to na úrovni splňující parametry pro vypouštění v podmínkách Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Klášter je kanalizací na ČOV v Broumově napojen. Projekt IOP je tedy ušetřen investic do čištění odpadních vod. Velký přínos především z pohledu ochrany životního prostředí v CHKO Broumovsko.

Město Broumov

OP Životní prostředí

Dotace cca 84 mil. Kč spoluúčast města cca 20 mil. Kč

2011 2013

2 Obnova parku Alejka v Broumově / obsah projektu: obnova parku založeného ve druhé polovině 19. století, jenž je z většiny součástí městské památkové zóny

Park Alejka tvoří společně s Klášterem součást historického centra města. Vhodná relaxační zóna účastníků kulturních akcí v rámci IOP.

Město Broumov

Nadace PROMĚNY Praha

Příspěvek ve výši cca 25 mil. Kč, spoluúčast města 7 mil. Kč

2007 2010

3 Česko-polské infocentrum v Broumově / Součást projektu Rozvoj cestovního ruchu v regionu Stolových hor a Broumovských stěn financovaného z OP Přeshraniční spolupráce.

Vybudování infocentra s konferenčním sálem (300 osob) z bývalého kinosálu. Společné využívání v rámci programu IOP, a tím významná synergie při větších kulturních a společen.-vzděláv, akcích.

Město Broumov

OP Přeshraniční spolupráce

Dotace cca 40 mil. Kč, spoluúčast cca 4 mil. Kč.

2009 2010


32

Číslo Projekt/

záměr


příjemce/

investor



Termín ukonče

ní

4 Regenerace veřejné zeleně v Broumově / Realizace zlepší vzhled dřevin a jejich zdravotní stav na 8 veřejných prostranstvích města. (obsah projektu: údržba zeleně, tj. ošetření dřevin, jejich dosázení).

Regenerace zeleně města dotváří okolí Kláštera.

Město Broumov

OP Životní prostředí

dotace cca 5 mil. Kč, spoluúčast cca 500 tis. Kč.

2009 2010

5 Revitalizace školního atletického hřiště / obsah projektu: odvodnění běžeckého oválu na hřišti Masarykovy ZŠ, položení umělého povrchu, vybudování doskočiště pro skok daleký a pro vrh koulí

Hřiště těsně sousedí s Klášterní zahradou.

Město Broumov

Ministerstvo financí

státní dotace 5 mil. Kč

2009 2009

6 Sousedská setkávání / projekt zahrnující aktivity městského infocentra, městské knihovny, broumovské farnosti a místní básnířky, z nichž se část koná v prostorách Kláštera (10. ročník Dnů česko-polské poezie, koncert v kreslírně, prohlídka Kláštera pro žáky základních škol v polském Radkowě a Nowe Rudě).

Projekt částečně využívá prostory kláštera. Realizací IOP se zvýší možnosti vzájemné spolupráce mezi jednotlivými subjekty. Využití prostor klášterního komplexu pro česko-polské setkávání

Město Broumov

OP Přeshran. spolupráce, Fond mikroprojektů

dotace cca 800 tis. Kč, spoluúčast cca 80 tis. Kč

2009 2009

8 Centrum regionálního rozvoje a setkávání / vytvoření zázemí pro organizace zabývající se rozvojem regionu (APRB, MAS, RDA, DSO,…) a vytvoření kulturního a spolkového místa. Celoroční zpřístupnění společenského sálu Kreslírny pro veřejnost.

Projekt ekologického vytápění objektu bývalého klášterního gymnázia, který je součástí klášterního komplexu.

Agentura pro rozvoj Broumovska

PRV, osa IV LEADER MAS Hlavní opatření: III.2.1.2 Občanské vybavení a služby

Celkové výdaje: 1 183 405,- Kč

2009 2010

9.

Marketing cestovního ruchu Broumovska

Cílem projektu je podpořit rozvoj cestovního ruchu Broumovska prostřednictvím partnerství, koordinace aktivit, rozvoje nových produktů a společné propagace regionu.

Dobrovolný svazek obcí Broumovsko

ROP SV oblast podpory 3.2

Celkové způsobilé výdaje 2499982,40 Kč

2010 2013


33

Číslo Projekt/

záměr


příjemce/

investor



Termín ukonče

ní

10.

Geoturistika: první kroky

Cílem projektu je rozvoj geoturistiky v hranicích CHKO Broumovsko a ve spolupráci s polskou Gminou Radkow. Projekt souvisí s environmentálními aktivitami Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov.

MAS Broumovsko+, z.s.

OP Přeshran. spolupráce, Fond mikroprojektů

Celkové výdaje

750 000,00 Kč

2012 2014

Tab. 6: Popis vazeb na jiné projekty

Projekt má vazbu i na další připravované projekty, např. Singltrek Javoří hory, který je připravovaný Společností pro destinační management Broumovska, o.p.s. Projekt singltrek se skládá ze sítě stezek pro cyklisty v přírodním terénu a ze systému nástupních míst. Na tato místa je navázán soubor služeb, které zajišťují zázemí s kvalitativními parametry návštěvníkům a finanční podmínky pro správu destinace.

Významnou aktivitou regionu je snaha získat statut Geoparku Broumovsko. První aktivity se uskutečnily v roce 2011. V letech 2012 – 14 byl realizován projekt Geoturistika: první kroky, který přispěl k získání statutu Geopark Broumovsko – kandidátské území. Kulturní a vzdělávací centrum Klášter Broumov bude zajišťovat vzdělávací aktivity související s tématikou geoparků.


34

6.0 Příjemce, organizační struktura

6.1 Základní údaje o příjemci dotace Žadatelem o dotaci bylo Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, které patří Benediktinskému řádu. Benediktini jsou členové mnišského řádu založeného Benediktem z Nursie. Řeholníci původně žili v samostatných opatstvích, ráz jednotného řádu získali až od 19. stol. Zakladatel řádu sv. Benedikt žil na přelomu 5. a 6. století v Itálii. Založil klášter na Monte Cassinu a pro své mnichy sepsal Řeholi, sedmdesát tři kapitoly základních pravidel života v klášteře. Řehole Benediktova vhodně adaptovala starší monastickou tradici Východu i Západu. Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem. Kláštery se z praktických důvodů sdružují v kongregace. Benediktinské kláštery v Česku a chorvatský klášter v Ćokovacu jsou takto spojeny do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha (vznikla roku 1945). Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je benediktinská konfederace v čele s opatem-primasem, sídlícím v Římě.

Benediktinští mniši jsou podle Řehole křesťané, kteří se společně v komunitě modlí a pracují. Modlitbou se myslí modlitba soukromá (zvláště tzv. lectio divina, rozjímavá četba bible) a veřejná, liturgická (tzv. opus Dei, dílo Boží: eucharistická bohoslužba a divinum officium, bohoslužba hodin v chóru). Za jistý druh modlitby považují benediktini i práci: podle polohy kláštera a dispozic bratří jde o práci manuální, v duchovní správě a ve školství, vědeckou. Mniši skládají čtyři sliby: slib chudoby, čistoty, poslušnosti (společně se jim v benediktinské tradici říká "obrácení mravů") a slib stability (doživotní stálosti v některém klášteře, resp. v té které komunitě). V současné době mniši v broumovském klášteře nežijí.

Název žadatele Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, ČR Právní forma Církevně právnická osoba

IČ 48648884

Sídlo žadatele Klášterní 1, 550 01 Broumov Statutární zástupce žadatele Mgr. P. Petr Prokop Siostrzonek OSB

Webové stránky http://www.klaster-broumov.cz/

Kontaktní osoba Přemysl Sochor Tab. 7: Název žadatele

Řídící tým přípravné fáze

Převor Petr Prokop Siostrzonek předseda

správce kláštera v Broumově-člen týmu

zástupce partnera projektu

člen týmu

Projektový manažer/dotační

management

Koordinátor projektu/ředitel


35

Projektový tým pro realizační fázi

Obr. 11: Projektový tým v době realizace projektu

Do realizační fáze projektu byly zapojeny další spolupracující subjekty, jež se na realizační fázi podílí různými aktivitami, a to dle charakteru a účelu, ke kterému jsou jednotlivé subjekty zřízeny. Kromě Agentury pro rozvoj Broumovska se jednalo o spolupracující subjekty, které se podílely na vytvoření osnov kulturního a environmentálního vzdělávání. V současné době proces programové přípravy vrcholí a cílem spolupráce je přispět ke zvýšení využití kulturního potenciálu, rozšíření kulturních služeb a zvýšení atraktivity NKP.

Při realizaci projektu byly na jednotlivé členy týmu kladeny mimořádné nároky. Ze zkušenosti můžeme uvést, že bez jejich odborného zázemí by nebylo možno projekt ukončit. Mezi základní kompetence projektového týmu patřilo:

• Zkušenosti s realizací obdobných projektů (projektová, programová zkušenost) • Zkušenost s vedením týmů a lidí • Komunikace • Řízení projektových týmu • Zkušenosti s dotacemi z evropských, národních, regionálních, dotačních titulů • Koordinace investičních aktivit probíhajících na majetku Opatství • Zkušenost při projektových přípravách významných investičních akcí • Zkušenosti s finančním řízení projektu • Zkušenost s vytvářením programů v oblasti kulturních a vzdělávacích akcí

Vzhledem k přirozené fluktuaci se během realizační fáze projektu (2012 – 2014) měnil i projektový tým pro realizační fázi projektu. Po určité stabilizaci v první části realizace projektu došlo k ustálení osob, které se

Ředitel projektu/Koordinát

or projektu

zástupce partnera projektu

technický koordinátor

Autorský dozor

manažeři programu

environmentálního a

kulturního Technický dozor

investora

Zástupce dodavatel

ů

Manažer veřejných zakázek a

zadávacích řízení

Asistent projektového manažera

- dotační managemen

t

Finanční manažer projektu

Projektový manažer, dotační management

Restaurát

orský dohled

Dohled nad

realizací zeleně


36

podílely na realizaci projektu. V rámci rozpočtu projektu byly uplatňovány způsobilé mzdové výdaje na následující klíčové členy projektového týmu:

• Koordinátor projektu/ředitel projektu (0,8 úvazku, 2,5 roku) • Technický koordinátor (0, 4 - 0,8 úvazku, 2,5 roku) • Projektový manažer/dotační management (0,5 úvazku, 2,5 roku) • Finanční manažer projektu (0,5 úvazku, 2,5 roku) • Asistent projektového manažera (0,3 úvazku, 2,5 roku) • Programový koordinátor kultura (0,4 úvazku, 2,5 roku) • Programový koordinátor – přírodovědný institut, environmentální vzdělávání (0,8 úvazku, 2,5 roku)

Dále jsou v rozpočtu projektu jako způsobilý výdaj zahrnuty externí výdaje na následující členy realizační projektového týmu:

• TDI, • BOZP, • Autorský dozor, • Restaurátorský dohled, • Dohled nad realizací zeleně, • Právní služby, • Manažer veřejných zakázek.

6.2 Základní organizační schéma provozní fáze Benediktinské opatství sv. Václava jako příjemce dotace uzavřelo s Agenturou pro rozvoj Broumovska o.s. (APRB) partnerskou smlouvu, v rámci které bude celkový provoz zajišťovat partner projektu, včetně realizace vytvořené programové náplně. Provoz bude zajišťován na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena v roce 2006 a bude rozšířena před ukončením realizace projektu o další prostory, které jsou předmětem projektu. Spolupráce s partnerem projektu je dlouholetá. Výběr nájemce proběhl v roce 2006, kdy byla Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s. jediným zájemcem o pronájem prostor pro konání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Partner projektu bude spolupracovat s dalšími subjekty při pořádání jednotlivých kulturních a vzdělávacích akcí (viz spolupracující subjekty v předchozí kapitole studie) S nimi bude smluvních vztah při pořádání konkrétních akcí uzavírat partner projektu. Partner bude zajišťovat běžnou údržbu prostor pro účely pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, realizovat marketing jednotlivých akcí (ve spolupráci s dalšími subjekty jako DSO Broumovsko, MAS Broumovsko+, Město Broumov apod.) Další spolupracující subjekty se budou etablovat z již uvedených partnerů, ale zároveň budou vyhledávány další vhodné subjekty pro spolupráci. Tím bude usilováno o maximální kulturní kvalitu programu.

6.3 Management, správa a provoz Veškeré činnosti, jež budou v rámci provozu vykonávány, lze rozčlenit na dvě základní skupiny, a to na činnosti provozní a správní. Níže je uvedena jejich další klasifikace dle časového hlediska i předmětu, včetně popisu, jak budou dané činnosti zajištěny. Tyto činnosti budou vykonávat zaměstnanci partnera projektu.

Z hlediska časového jsou činnosti dále členěny na operativní a stálé. Toto časové hledisko se promítá do výkonu obou skupin činností, tedy do provozních i správních. Operativní činnosti vyžadují vysokou flexibilitu provozního týmu. Z tohoto hlediska bude jejich řešením pověřen ten člen týmu, který má rozhodovací pravomoci a kompetence delegovat dílčí činnosti na nižší články (výkonné) články týmu – tedy manažer. Stálé činnosti jsou takové, které se při výkonu správy a provozu neustále opakují či probíhají kontinuálně a jejich výkon podléhá určitému stanovenému rámci (interní postupy a směrnice). Z hlediska personálního je výkon těchto činností zajištěn prostřednictvím členů na nižších pozicích provozního týmu. Manažer a vedení je v rámci těchto činností pověřen kontrolou a dohledem.


37

Správní činnosti

a) stálé:

• technická oblast (např. péče o objekty, drobné opravy, zajištění správy movitého majetku, zajištění bezpečnosti objektů, zajištění oprav, běžné denní údržby a investičních akcí, správa a zajištění bezpečnostních systémů atp.)

• odborná oblast (péče o exponáty, sbírky, odborná správa expozic, tématických výstav apod.) • administrativní a ekonomická oblast (např. zajištění kompletní ekonomické a personální agendy,

pojištění majetku, evidence movitého majetku, apod.) b) operativní:

Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. sjednání servisních oprav, odstranění vzniklých závad aj.)

Provozní činnosti

a) stálé:

• technická oblast (např. úklid a provoz budovy včetně ekonomické agendy s tím spojené – nákup energií, vody, spojové služby, odvoz odpadu atp.)

• odborná oblast (pořádání vzdělávacích a kulturních akcí pro odbornou i laickou veřejnost, tvorba nových výstavních expozic a tématických výstav, přednášková a publikační činnost, výstavy, expozice muzea, projektů, propagace apod.)

• administrativní a ekonomická oblast (např. organizace využití prostor, zajištění provozu techniky, ekonomická agenda – účetní dokumenty, pokladna aj. – personální a mzdová agenda – výplata mezd aj.)

b) operativní:

• Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. semináře a setkání partnerů, ekonomická agenda – objednávky, fakturace atp.)

Výkon správních a provozních činností bude zcela zajišťován přímo zaměstnanci a kapacitami provozovatele (APRB). Vlastními silami budou organizace zajišťovat téměř všechny činnosti v kategorii „stálé“. U činností operativních bude často využito nákupu služeb jiných firem (tzv. outsourcing) – jedná se např. o zajištění servisních prací aj.

Organizační zajištění realizační fáze bude navazovat na organizační strukturu vzniklou v přípravné fáze projektu. V realizační fáze budou vytvořeny následující hlavní řídící struktury projektu:

6.4 Personální zajištění managementu, správy a provozu v době udržitelnosti projektu Agentura pro rozvoj Broumovska, jako provozovatel programu má letité zkušenosti s organizací a řízení programových projektů a bude plně zapojena do implementace v době udržitelnosti projektu. Základní organizační struktura bude vycházet ze současného maticového uspořádání APRB, kde v horizontální ose naplňuje programové záměry a v ose vertikální poté funkční strukturu. V programové struktuře APRB sleduje jednotlivé oblasti aktivit v rámci projektu tedy:

• Vzdělávací centrum EVVO • Vzdělávací centrum dramatického, hudebního a jiného vzdělávání


38

• Kulturní centrum • Ostatní aktivity

Z pohledu funkčního jsou tedy do každého projektového týmu zařazení pracovníci z oddělení:

• Fundraising • Realizace

Specifickou činnosti zajišťující celkové fungování APRB je potom štáb, vykonávající koordinační a podpůrné funkce. Do těchto činností můžeme zařadit činnosti ekonomické, správní, IT a provozně technické (údržba apod.). Předpokládané nové funkce jsou především plánovány z programového hlediska a zároveň budou rozšířeny současné týmy a adekvátní posílení. Programově tedy vznikne vzdělávací a kulturní centrum, které bude z funkčního hlediska posíleno především v oblasti PR a publicity a marketéři ve funkčním týmu fundraisingu.

Pracovní tým ve fázi udržitelnosti projektu:

Pracovní pozice Počet zam. Počet měsíců

Ředitel VKCB 1 12

S&M Manager 1 12

Organizační pracovník 1 7

Údržbář vedoucí 1 10

Údržbář 1 7

Uklízečka 2 7 Tab. 8: Pracovní tým ve fázi udržitelnosti projektu

6.5. Další spolupracující subjekty – zhodnocení spolupráce

Do vznikajícího projektu VKCB se již před přípravnou fází projektu podařilo zapojit odbornou veřejnost a zájmové organizace včetně několika partnerských organizací, některé z nich mají podepsánu platnou smlouvu o spolupráci. Mezi subjekty, které se podílejí na činnosti VKCB patří:

• Fakulta restaurování Univerzity Pardubice • Univerzita Hradec Králové • HAMU Praha • Festival Pražské Jaro • Stamicovo kvarteto • Univerzita Pardubice - fakulta restaurování • Město Broumov • Asociace hudebních umělců a vědců • Dobrovolný svazek obcí "Broumovsko" • MAS Broumovsko + • Filharmonie Hradec Králové o.p.s.

Na Broumovsku jsou i další neziskové subjekty, které spolu vzájemně spolupracují. Patří mezi ně Místní akční skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+), které je zapsaným spolkem, založeným v roce 2005. Dalším subjektem je Podnikatelský klub Broumovska z.s. (PKB).


39

Spolupracující subjekt Kontaktní osoba Činnost subjektu Forma spolupráce

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Jiráskova 3, 570 01 Litomyšl

Ing. Karol Bayer, děkan

Fakulta restaurování Univerzity Pardubice byla založena v roce 2005. Svými vzdělávacími, vědeckými a uměleckými aktivitami v oblasti konzervace a restaurování památek a zapojením do projektů zaměřených na záchranu kulturního fondu České republiky i mezinárodních, navazuje na činnosti pěstované v Litomyšli od roku 1993. Je jedním z mála univerzitních pracovišť, které zabezpečuje výchovu vysokoškolsky vzdělaných restaurátorů.

Spolupráce formou praktických cvičení studentů, výměna lektorů a přednášejících, propagace projektu

Univerzita Hradec Králové

PaedDr. Monika Žumárová, Ph. D. - prorektorka pro strategii a rozvoj

Univerzita Hradec Králové patří mezi mladé univerzity, jejichž vznik umožnily společenské změny po roce 1989. V současnosti tvoří svazek univerzity tři fakulty - pedagogická, informatiky a managementu a filozofická, které navštěvuje přes osm tisíc studentů. Přes svoji relativně krátkou existenci se univerzita může opírat o dlouholetou tradici vzdělávání ve městě i v regionu.

Spolupráce formou workshopů a seminářů, výměna studentů, lektorská činnost, propagace projektu

HAMU Praha Prof. Vlastimil Mareš

Vedle intenzivního vyučování jednotlivých hudebních oborů nabízí fakulta některá další studijní zaměření. Patří k nim např. stylová interpretace hudby baroka a ještě starších stylových období nebo interpretace hudby druhé poloviny našeho století. Nejmladšími obory na fakultě jsou hudební management, dále studijní obory připravující odborníky pro moderní nahrávací praxi: hudební režie a zvuková tvorba. Rozsáhlá aktivita Hudební fakulty AMU, jejíž nedílnou součástí jsou bohaté zahraniční styky, tak vede k tomu, že se tato fakulta i její sídlo staly střediskem živého kulturního dění vskutku evropského významu.

Spolupráce formou badatelské práce v knihovně kláštera, spolupráce při organizaci koncertů

Festival Pražské jaro

Roman Bělor – ředitel festivalu

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro je pravidelnou přehlídkou vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně v Praze od 12. května (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) do 4. června. Je od svého počátku reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů

Spolupráce při organizování koncertů a jiných kulturních akcí

Stamicovo kvarteto

MgA. Josef Kekula

V prosinci roku 2005 oslavilo Stamicovo kvarteto významné jubileum svého působení. Od inauguračního koncertu v Zrcadlové kapli pražského Klementina, v září roku 1985, dosáhlo kvarteto mnoha vynikajících úspěchů doma i na mezinárodních pódiích, představilo se na téměř 70CD tuzemských i zahraničních nahrávacích společností, jeho členové působili jako lektoři na mistrovských kurzech v Evropě a Americe a počet koncertních vystoupení vysoko přesáhl počet 2000. Stalo se tak díky vítězství v mezinárodní soutěži EBU/OIRT v roce 1986 v rakouském Salcburku, které získal soubor záhy po svém založení. Toto ocenění přineslo kvartetu mnoho nových příležitostí po celém světě a mladé nositele české kvartetní tradice poznali posluchači i v zemích s odlišnou hudební kulturou. Kromě Kuby, Maroka, Indonésie, Macaa nebo Tchaj-wanu kvarteto vystoupilo ve více než 50 zemích světa.

Spolupráce při organizování koncertů a jiných kulturních akcí, propagace

Město Broumov Ing. Jaroslav Bitnar

Město Broumov je již více než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem kotliny protékané řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních Javořích hor a hřebenem pískovcových Broumovských stěn.

Spolupráce při propagaci akcí v rámci destinačního managementu, spolupráce na dotačním managementu, spolupráce v rámci Centra regionálního rozvoje a setkávání


40

Spolupracující subjekt Kontaktní osoba Činnost subjektu Forma spolupráce

Asociace hudebních umělců a vědců

Prof. Jiří Hlaváč Jejím posláním je vytvářet podmínky pro svobodnou uměleckou, teoretickou a organizátorskou práci a její vysokou odbornou a mravní úroveň. Asociace hájí a prosazuje profesionální zájmy členů, přispívá ke všestrannému rozvoji české hudební kultury a obecné hudebnosti

Spolupráce formou badatelské činnosti v knihovně kláštera, spolupráce při zajišťování koncertů

Dobrovolný svazek obcí "Broumovsko"

Karel Rejchrt Dobrovolný svazek obcí Broumovsko je svazek obcí v okresu Náchod, jeho sídlem je Broumov a jeho cílem je koordinování celkového rozvoje území DSO na základě společné strategie, společný postup při prosazování udržitelného života v území a společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu. Sdružuje celkem 13 obcí a byl založen v roce 1997.

Spolupráce v rámci Centra regionálního rozvoje a setkávání, propagace projektu

MAS Broumovsko +

Ing. Eva Blažková

Místní akční skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+) je občanským sdružením, založeným v roce 2005 lidmi, kteří se podíleli na vzniku rozvojové strategie regionu – Programu rozvoje Broumovska.

Spolupráce na propagaci projektu, spolupráce v rámci Centra regionálního rozvoje a setkávání, propagace projektu

Národní památkový ústav

Ing. Arch. Věra Kučová

Národní památkový ústav (NPÚ) působí v České republice jako státní příspěvková odborná organizace památkové péče. Působí na území celého státu za pomoci územních odborných pracovišť

Odborná spolupráce při restaurátorských pracech v klášteře

Filharmonie Hradec Králové o.p.s.

RNDr. Václav Derner

Příspěvková organizace Města Hradec Králové, Spolupráce při přípravě programů Institutu krásných umění, propagace, dramaturgie koncertů

Tab. 9: Spolupracující subjekty

K institucím ve městě a okolí, které se vedle Agentury pro rozvoj Broumovska z.s. podílejí na formování kulturního života města a snaží se o oživení kláštera, patří:

• Společnost pro destinační management Broumovska, o.p.s., • Regional Developement Agency - rozvojová agentura zřízená Euroregionem Glacensis • Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (slavnostní zahájení turistické sezóny na Broumovsku, Za poklady

Broumovska) • ZŠ Masarykova a Hradební (výuka v Zahradě* - výtvarná výchova, historie, přírodověda) • Český svaz žen Broumov (příprava akcí, výzdoba, pořadatelská výpomoc) • Broumovská klávesa z.s. • Dům dětí a mládeže Ulita Broumov, • Občanské sdružení ZÁKUS, Český svaz žen Broumov, DDM Ulita Broumov (vybrané akce pro děti)

Kromě výše uvedených v provozní fázi spolupráci dále přislíbili např. Akademie múzických umění – hudební a taneční fakulta, Pražské jaro, Asociace hudebních umělců a vědců, Národní památkový ústav, Centrum medievistických studií AV ČR a UK v Praze, Ústav dějin křesťanského umění KTF, CHKO Broumovsko, Společnost pro destinační management Broumovska, AVU Praha, Biskupství Královéhradecké, Královéhradecký kraj a další. Subjekty, které v současné době s klášterem Broumov spolupracují, jsou neziskového charakteru, nejsou to podnikatelské subjekty, které by v prostorách kláštera a Zahrady vykonávaly komerční činnost. Realizace savební obnovy broumovského kláštera by však umožnila napojení právě těchto aktivit v oblasti služeb pro CR a dalšího podnikání, což by vedlo ke zvýšení zaměstnanosti v příhraniční oblasti Broumovsko.


41

Klášterní komplex Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově bude patřit i nadále Benediktinskému řádu. Administrátorem opatství (statutární zástupcem) zůstává Mgr. P. Petr Prokop Siostrzonek OSB. V současné době řád neuvažuje o osídlení komplexu mnichy. Klášter má svého správce,, kterým je lic. Přemysl Sochor. Jediná osoba by však nemohla zabezpečit provoz celého centra VKCB, z tohoto důvodu bylo potřeba najít nejvhodnější formu, jak zabezpečit provoz komplexu. Byla proto uzavřena partnerská smlouva s Agenturou pro rozvoj Broumovska o zajištění provozu kulturních a vzdělávacích akcí min. po dobu udržitelnosti projektu a zároveň byla uzavřena dlouhodobá nájemní smlouva s APRB na prostory zahrady a objektu Gymnázia za účelem provozování kulturních, společenských a kulturních aktivit (uzavřena od roku 2006 do roku 2021) a dále správu a provoz budované infrastruktury bude dle nájemní a partnerské smlouvy zajišťovat APRB prostřednictvím svých zaměstnanců a ve spolupráci s výše uvedenými subjekty.

Partner projektu

Název: Agentura pro rozvoj Broumovska o.s.

Sídlo: Rybářská 287, kancelář: Klášterní 1,

P.O. Box 81, 550 01 Broumov

Statutární zástupce: Marcela Školníková, předsedkyně

Posláním APRB je spojovat aktivní subjekty na Broumovsku, podporovat kreativní nápady a zodpovědně stimulovat rozvoj regionu. Agentura se podílí na rozvoji kulturního a sociálního života v oblasti především přípravou a realizací kulturních akcí, propojuje jednotlivé subjekty, které se snaží oživit Broumovsko. Od roku 2006 realizuje v zahradě kláštera kulturní akce pod názvem Zahrada kulturní.

Forma účasti partnera projektu spočívala především ve zvýšení atraktivity a využití dosud nepoužívaných částí benediktinského kláštera v Broumově – národní kulturní památky a dále pak provozováním Vzdělávacího a kulturního centra v Broumově, naplňováním jeho programu (např.: hudební sympozia, kulturní akce, semináře, restaurátorské a výtvarné dílny, vzdělávacími kurzy, kurzy regionálního rozvoje) a náplně (přednáškové prostory s potřebným vybavením, studovna not, včetně zázemí pro vícedenní pobyty). V rámci výše uvedených programů bude Agentura spolupracovat s dalšími subjekty. Na základě uzavřené partnerské smlouvy se partner projektu zavázal mj. k následujícím aktivitám:

• Poskytování odborné pomoci a asistence při přípravě projektové žádosti • Poskytování odborné pomoci a asistence při přípravě programové náplně projektu, spolupráce s

ředitelem/koordinátorem programové náplně projektu • Prostřednictvím pronájmu prostor zajištění realizace programové náplně projektu (kulturní a

vzdělávací akce) v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dotace a podrobněji specifikované v dokumentaci programové náplně, na jejímž vytváření bude partner spolupracovat

• Zajištění běžné provozní údržby projektu pro zajištění účelu provozu definovaného v žádosti o poskytnutí dotace (kulturní a vzdělávací akce)

• Personální zajištění řízení provozní fáze projektu • Spolupráce s dalším institucemi při přípravě a realizaci vzdělávacích a kulturních akcí

Na závěr lze dodat, že bez spolupráce s klíčovým partnerem - Agenturou pro rozvoj Broumovska by se projekt neuskutečnil. Naprosto zásadní zkušeností z realizace projektu je soudržnost jeho členů a nadšení z realizovaného projektu. Bez osobního zaangažování jednotlivých osob, včetně četných přesčasových hodin by nebylo možno projekt zdárně v určeném čase uskutečnit.


42

7.0 Popis průběhu prací v přípravné a realizační fázi

7.1 Popis průběhu prací v přípravné fázi Intenzivní příprava projektu probíhala od srpna 2009. Během této doby došlo k částečnému stavebně - historickému průzkumu, který odhalil nejnutnější části klášterního komplexu, které musí být rekonstruovány. Došlo také k inventarizaci většiny originálních prvků stavby. Tyto podklady sloužily jako vstupy pro projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení. Byl vybrán zpracovatel žádosti a zpracována studie proveditelnosti. Projekt byl předložen do 1. výzvy (kontinuální výzva pro oblast podpory 5.1. a,b – národní podpora využití potencionálního kulturního dědictví), avšak neúspěšně - projekt byl vyřazen. Vzhledem k historickému významu kláštera a havarijnímu stavu objektu bylo rozhodnuto pokračovat v přípravných pracech a předložit projekt do další výzvy. Během léta a podzimu 2011 byl sestaven nový projektový tým, přehodnoceny priority projektu a připravena nová žádost o dotaci včetně všech dalších povinných příloh. Během tohoto období byly realizovány tyto aktivity:

• realizace stavebně - historických průzkumů • návrh funkčního využití kláštera • dispoziční studie • iniciační zpráva pro navrhovaný projekt • částečná inventarizace originálních prvků stavby • vyjádření odboru památkové péče k projektovému záměru • vytvoření koncepce provozního modelu • provedena analýza kulturních a vzdělávacích potřeb • provedeno VŘ na projektové práce • stavební projektová dokumentace • získání územního rozhodnutí a stavebního povolení • vytvoření žádosti o dotaci + povinné přílohy • uzavřena partnerská smlouva • sestaven projektový tým pro přípravnou, realizační a provozní fázi

Na podzim 2011 byla vydána pravomocná stavební povolení týkající se projektu (budova kláštera + zahrada). Na základě aktuálních Pokynů pro žadatele byly provedeny drobné změny v projektu (tak, aby bylo vyhovovat podmínkám dotace) a byla podána finálně uložená žádost o dotaci včetně povinných příloh.

Přehled realizovaných VŘ

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, bylo na projektu realizováno celkem 33 výběrových řízení, z nichž některé byly zrušeny (sloučeny). VŘ 004 prováděcí dokumentace včetně průzkumů – klášter bylo zrušeno ÚOHS. Výběrová řízení patří k úzkým místům většiny projektů investičního charakteru. Bylo nutno nejprve vysoutěžit PD ke stavebnímu povolení, poté jednotlivé doplňující průzkumy. Na základě nich byla vysoutěžena prováděcí projektová dokumentace, TDI, BOZP, Restaurátorský a dohled nad zelení. Bylo nutno také vysoutěžit právní služby a organizaci, která bude jednotlivá VŘ provádět. Ze zkušeností plyne, že je nutno se připravit s velkým časovým předstihem, neboť jednotlivá VŘ na sebe často navazují a musí být provázané. Dále je nutno dát pozor na případné dělení zakázky (soutěžit vždy spolu související celek). Broumovské opatství muselo také oproti projektu počítat s tím, že některá VŘ nebudou způsobilá. To pak znamená, že je nutno mít finanční rezervu, nebo alespoň dohodnutý finanční rámec s bankou, aby bylo v případě potřeby možno plynule čerpat finanční prostředky. Dle zkušenosti z tohoto projektu vyplývá, že je nutno počítat se vznikem nezpůsobilých výdajů. V takto složité historické stavbě s určitostí dojde ke vzniku víceprací, které musí stavební expert CRR posoudit i z hlediska způsobilých výdajů. I když v rozpočtu projektu v žádosti o dotaci bylo počítáno se 100% dotací a minimem nezpůsobilých výdajů, během realizace projektu z různých důvodů došlo k navýšení nezpůsobilých výdajů. Kromě VŘ pozastaveného ÚOHS se jedná o chyby ve VŘ, nezpůsobilých


43

Tab. 10: Výběrová řízení v projektu

VŘ Název VŘ

Předpokládané/skutečné datum

zahájení

Předpokládané/skutečné datum

ukončení Stav VŘ Pozn.

001Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera a klášterní zahrady 29.3.2012 12.11.2013 ukončeno

002 Stavební práce zahrada zrušenoBylo sloučeno s VŘ 001

003 Mobiliář 28.2.2014 1.8.2014 zrušeno Místo VŘ je VŘ 29 - 33

004Prováděcí dokumentace včetně průzkumů - klášter 29.2.2012 2.2.2013 ukončeno

Ukončil UOHS - nezpůsobilý výdaj

005Prováděcí dokumentace včetně průzkumů - zahrada 29.2.2012 8.10.2012 ukončeno

006 Výběr dodavatele: Archeologický průzkum 23.3.2012 30.6.2012 ukončeno

007Výběrové řízení na zajištění TDI pro klášter a zahradu 9.8.2013 6.12.2013 ukončeno

008Výběrové řízení na zajištění koordinátora BOZP pro klášter a zahradu 14.8.2013 6.12.2013 ukončeno

009 Autorský dozor - klášter 29.2.2012 2.2.2013 zrušenoBylo sloučeno s 004, NZV

010 Autorský dozor - zahrada 29.2.2012 8.10.2012 zrušeno Bylo sloučeno s 005

011 Publicita - tisk studie 1.10.2014 1.11.2014 plánováno

012 Publicita - výroba instruktážního videa 1.3.2014 14.5.2014 ukončeno

013 Publicita - web 1.3.2013 1.3.2013 ukončeno Nezpůsobilý výdaj

014 Publicita - závěrečná konference 10.10.2014 10.10.2014 plánováno

015Organizace veřejných zakázek 1.1.2012 24.2.2012 ukončeno

Dodatkem č. 1 hodnota snížena na 717 000 Kč

016 Právní služby (jednotlivé objednávky) 1.11.2011 30.12.2011 ukončeno

017

Výběr zpracovatele dokumentace pro spojené územní a stavební řízení objektu kláštera v rámci projektu "Vzdělávací a kuklturní centrum Broumov - revitalizace kláštera 13.8.2010 28.9.2010 ukončeno Nezpůsobilý výdaj

018

Výběr zpracovatele dokumentace pro stavební povolení objektu zahrady v rámci projektu "Vzdělávací a kuklturní centrum Broumov - revitalizace kláštera 13.8.2010 21.9.2010 ukončeno Nezpůsobilý výdaj

019 Poradenské a konzultační služby 30.12.2011 30.12.2011 ukončeno

020 Zpracování žádosti o dotaci 18.8.2011 18.8.2011 ukončeno

021Výběr dodavatele: "Restaurátorský průzkum, stavebně historický průzkum, dokumentace historicky cenných prvků - klášter" 15.3.2012 30.6.2012 ukončeno

022Výběr dodavatele: "Restaurátorský průzkum, stavebně historický průzkum, dokumentace historicky cenných prvků - zahrada" 15.3.2012 30.6.2012 ukončeno

023 Zpracování finančních podkladů a plánů 27.9.2011 27.9.2011 ukončeno

024Poskytování restaurátorského dohledu v projektu Vzdělávací a kulturní centrum Broumov - revitalizace kláštera 6.12.2013 20.2.2014 ukončeno

025Poskytování dohledu nad zelení v projektu Vzdělávací a kulturní centrum Broumov - revitalizace kláštera 1.2.2014 8.4.2014 ukončeno

026 Právní služby II 21.3.2014 4.4.2013 ukončeno

027 Právní služby III 25.4.2014 22.5.2014 ukončeno

028 Akustický průzkum a akustická studie 19.10.2012 15.2.2013 ukončeno

029 AV technika, elektroakustika 10.7.2014 31.10.2014 ukončeno

030 Mobiliář, bez dodávky PC 29.7.2014 24.10.2014 ukončeno

031 Klavír 3.10.2014 30.11.2014 ukončeno

032 Ostatní hudební nástroje 31.10.2014 30.11.2014 zrušeno Nezpůsobilý výdaj

033 VŘ na dodávku PC 24.10.2014 30.11.2014 zrušeno Nezpůsobilý výdaj


44

vícepracích, neočekávaných výdajích mimo projekt atp. Dle zkušenosti je nutno počítat s rezervou. V době tisku této Kroniky nebyly ještě vyčísleny všechny způsobilé a nezpůsobilé výdaje, odhadem se dá říci, že se bude jednat o částku vyšší než 20 mil Kč, kterou musí žadatel uhradit z vlastních prostředků.

7.2 Popis realizace stavební části Klášter

Před zahájením rekonstrukčních prací proběhly potřebné průzkumy (dendrologický, mykologický, stavebně historický) a zaměření objektu včetně fotodokumentace stávajícího stavu. Došlo k vyhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení, přípravě projektové dokumentace pro výběr dodavatele a k přípravě kompletní projektové dokumentace pro provedení stavby

Postup výstavby byl prováděn dle běžných postupů:

• vybudování zařízení staveniště dle ZOV • provedení připojení staveniště na energie přes podružné měření • statické zajištění objektu a bourací práce, • vybudování stavebních úprav HSV • dohled restaurátora a památkové kontrolní dny (ochrana pevně zabudovaných předmětů • inventarizace umělecko-řemeslných prvků a ochrana proti poškození) • provedení stavebních prací pro řemeslné obory • montáže PSV • kompletační práce a koordinace řemeslných profesí • dokončení a uvedení do zkušebního provozu

Nová funkční náplň do vybraných místností je navržena s ohledem na stávající dispozici, ve snaze co nejméně minimalizovat bourací práce. Před zahájením stavebních prací byl zdokumentován stávající stav všech prostor, kterých se dotkly navrhované stavební úpravy. Staveniště bylo stavební firmě předáno protokolárně zápisem do stavebního deníku a samostatným zápisem o předání staveniště stavební firmě byla předána i projektová dokumentace s právoplatným stavebním povolením. Hlavní komunikační spojení mezi jednotlivými patry bylo přes schodiště v severozápadní části kláštera a pomocí nově zřizovaného výtahu. Součástí stavebních prací byl i návrh přípojek plynu, vodovodu a splaškové kanalizace. K projektu byla přiřazena i nutná oprava stávajícího kamenného mostu, který spojuje klášter s klášterní zahradou. Kostel sv. Vojtěcha není zahrnut do stavebních úprav. Dále je k těmto úpravám zahrnut most mezi zahradou a klášterem, řešení přípojek inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, plyn, metalická přípojka).

V nadzemním podlaží jsou výstavní místnosti, technické místnosti, sociální zázemí pro návštěvníky výstavních místností, zázemí pro zaměstnance Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov s vlastními toaletami, šatnou, denní místností, technické zázemí kláštera, bezstrojový výtah, zajišťující vertikální komunikaci v klášteře od 1 NP do 3 NP. Součástí stavebních prací byla i stavba šachty pro jídelní výtah – ovšem bez instalace výtahů, osazeny budou pouze šachetní dveře. Vzhledem k charakteru projektu byly v mezipodlaží v západním křídle navrženy výstavní místnosti.

Prostory 2. NP jsou využity pro hudební místnosti, společenskou místnost a výtvarné dílny. Součástí je i sociální zázemí, malá kuchyňka, technické místnosti. Ve středním traktu budou upraveny 3x stávající prostory na výstavní místnosti – jedná se o místnosti č. 2048, 2049, 2050,2053.

Ve 3. NP jsou instalovány výstavní místnosti v m. č. 3023, 3025, 3032, 3033, 3034, 3035, 3036. Studovny jsou navrženy v místnostech č. 3042, 3043, 3063, 3064, 3072, 3073, 3089, 3090. Součástí byly úpravy skladů, technických místností, sociálního zázemí, chodeb, schodišť. Ve 4 NP (severozápadní věž) je navržena plynová kotelna. Přívod plynu do kotelny je po fasádě objektu. Do krovu jsou navrhnuty 2x strojovny vzduchotechniky.


45

Přehled revitalizovaných místností v klášteře:

Lokalizace prostor Charakteristika prostor

Podlaží (NP/PP) Číslo místnosti Charakter prostor Popis prostor Plocha m2

1 NP 1024 výstavní prostory výstavní místnost 61,21





Mezipodlaží M002 výstavní prostory výstavní místnost 30,65









2 NP 2022 tvůrčí prostory koncertní & taneční sál 114,71

2 NP 2023 tvůrčí prostory malý salónek - zkušebna 65,64

2 NP 2024 tvůrčí prostory hudební zkušebna 62,34

2 NP 2034 tvůrčí prostory přednášková místnost 97,5

2 NP 2039 tvůrčí prostory výtvarná dílna - malba 64,44

2 NP 2040 tvůrčí prostory výtvarná dílna - keramika 44,62

2 NP 2041 tvůrčí prostory výtvarná dílna - sochařství 56,77








3 NP 3042 výstavní prostory studovna 18,78







3 NP 3090 výstavní prostory studovna 25,83 Tab. 11: Charakteristika revitalizovaných prostor


46

Jednotlivé rozvody vnitřních inženýrských sítí budou provedeny dle výkresové dokumentace k jednotlivých profesních dílů (elektroinstalace silnoproud a slaboproud, zdravotní technika, ústřední vytápění, vnitřní rozvod plynu, vzduchotechnika, elektrická zabezpečovací signalizace, elektrická požární signalizace). Tyto rozvody budou v rámci etapy 1 vybudovány i s dostatkem napojovacích bodů na vnitřní rozvody tak, aby v budoucnu mohl být dokončen zbylý rozsah původního stavební povolení.

V projektu šlo zejména o „zasíťování“ kláštera spojené s nutnými stavebními zásahy a o stavební úpravy stávajících dispozic:

• 2. podzemní podlaží – stávající prostory zůstanou zachovány, bude provedeno pouze stoupací a ležaté vedení kanalizace, elektroinstalace

• 1. podzemní podlaží – stávající prostory zůstanou zachovány, bude provedeno pouze stoupací a ležaté vedení kanalizace a vodovodu

• v 1. nadzemním podlaží - hlavní vstup, chodby, schodiště, technické zázemí, sociální zázemí, výstavní prostory.

• mezipodlaží (chodby, schodiště, výstavní prostory), • 2. nadzemním podlaží - chodby, schodiště, výtvarné dílny a přednáškové místnosti s koncertními

sály, sociální a technické zázemí, výstavní prostory. • 3. nadzemní podlaží (chodby, schodiště, výstavní prostory, studovny, stávající místnosti,

sociální zázemí. • 4. nadzemní podlaží + krov (plynová kotelna, chodby, schodiště, dílčí opravy konstrukce krovu).

Rozvody vnitřních instalací jsou dovedeny do všech prostor, zahrnovaných do etapy č. 1 (jejich grafické označení je ve výkresové části dokumentace). Počítá se i s provedením napojovacích bodů (rozvaděčů elektro a stoupacích potrubí zdravotní techniky) do dosud nevyužívaných prostor kláštera. Tyto napojovací body jsou připraveny pro případný budoucí rozvoj.

Klášterní zahrada Návrh zahrady je koncipován na základě provozně ideového konceptu Projekt Zahrada, definovaného v roce 2006 APRB a Opatstvím. Jednotlivé stavební objekty v KZ byly v maximální míře využity pro nové funkce. Historicky nehodnotné a urbanisticky nevhodné objekty budou odstraněny, využity budou jen hodnotné části těchto objektů.

Přehled dotčených stavebních objektů:

Stavební objekt Stav SO 01 Vstupní brána Užívána jako vstup do prostoru zahrady. Brána bude obnovena.

SO 02 Dílny V dezolátním stavu a nevyužívány

SO 03 Dřevník V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 04 Seník V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 05 Kuželník V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 06 Vodárenská věž V dezolátním stavu a nevyužívána

SO 07 Ateliér, skleník V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 08 Gymnasium č.p. 226 V omezeném rozsahu se konají výstavy v rámci projektu Zahrada*

SO 09 Zahradní altán V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 10 Zděná kůlna Nevyužívána

SO 11 Dům, č.p. 225 Poškozen neudržován jinak v uspokojivém stavu, využíván v omezené míře jako sklad materiálu

SO 12 Rozhledna Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace

SO 13 WC u SO 08 Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace


47

SO 14 letní scéna Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace, z dotace budou jen zpevněny stěny, které je nutno zajistit před sesutím

SO 15 Servisní objekt letní scény Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace

SO 16 Zásobování vodárny vodou V dezolátním stavu a nevyužíván

SO 19 Oplocení Poškozeno a neudržované, plánuje se obnova

SO 20 Památník Poškozen, bude restaurován

SO 21 Vnitřní oplocení Poškozeno, bude restaurováno

SO 22 Opěrné zdi Poškozeny, budou zabezpečeny proti sesutí

SO 23 Vodní prvky V dezolátním stavu, bude restaurováno

SO 24 Socha sv. Vojtěcha Poškozena, bude restaurována

SO 25 Schodiště, rampy Poškozeno, bude obnoveno

SO 26 Patníky, pilířky Poškozeno, bude obnoveno

SO 27 Komunikace, plochy V havarijním stavu, budou částečně obnoveny, částečně nové

SO 28 Dětské hřiště Nový objekt, nebude řešen v rámci dotace

SO 29 Městský mobiliář V současné době nevyhovuje, bude obnoven, z části nový

SO 30 Sadové úpravy Zeleň v havarijním stavu, údržba, obnova trávníku

SO 31 Osvětlení, zavlažování Obnova, nové prvky

Tab. 12: Stavební objekty zahrady

Mobiliář:

V projektu se počítalo také s pořízením základního mobiliáře nutného pro zajištění provozu vzdělávacího a kulturního centra. Jedná se o vybavení nutné k zajištění jednotlivých seminářů, workshopů, kulturních aktivit apod. Jedná se o:

• mobiliář pro zajištění provozu: (vozík na stoly, vysavač, úklidový vozík, lékárnička, manipulační plošinový vozík, odpadkový koš)

• mobiliář pro expozice: (prosklená vitrína) • organizační zabezpečení, prezentace a příprava jednotlivých akcí: (mobilní stojan, informační tabule,

laminátor, vázací stroj) • Mobiliář pro jednotlivé akce - vzdělávací, semináře, workshopy, konference atd.: flipchart, promítací

plátno, konferenční křesla, kongresové stoly, židle • Ostatní mobiliář nutný pro provoz: Audiovizuální technika, technika nutná pro zajištění konání

jednotlivých akcí, pouze pro konání vzdělávacích a kulturních akcí, ozvučení a videotechnika (mikrofony, sluchátka, reprosoustava, diaprojektor, audio-video technika pro pořízení záznamů z pořádaných vzdělávacích kurzů a workshopů (např. nahrávka výstupů účastníků hudebního semináře

Audio-video technika slouží také pro pořízení zvukových záznamů z archívu notových záznamů uložených v klášteře. Tyto záznamy budou k dispozici účastníkům akcí a budou dále archivovány v digitální podobě, aby byly přístupné i dalším generacím. Pro zajištění vysoké kvality těchto nahrávek je nutná audio-video technika v příslušené kvalitě a cenové úrovni.

Klavír

Pro účely koncertů, studentských prací a workshopů byl také zakoupen kvalitní koncertní klavír. Kvalita klavíru je odpovídající předpokládaným uživatelům – studenti, absolventi, profesoři konzervatoří, odborníci. Klavír bude zásadní přidanou hodnotou v nabídce služeb vzdělávacího a kulturního centra. Vzhledem k originálním notovým záznamům v klášteře bude klavír také využíván jako hudební nástroj pro studijní účely. Studenti a pedagogové jej budou také používat při nahrávání archivních skladeb, které pak budou uchovávány v hudební knihovně. Projekt je podpořen Prof. Marešem z HAMU a také Prof. Jiřím Hlaváčem z Asociace hudebních


48

umělců a vědců. Klavír stejně tak jako nahrávací technika nebude využívána komerčně, ale jen pro potřeby studentů a návštěvníků VKCB.

Scénické osvětlení - zahrada

V zahradě se počítá s rozmanitými kulturními činnostmi, které budou probíhat i ve večerních a nočních hodinách. V zahradě se počítá s večerními i nočními divadelními i hudebními produkcemi. Z tohoto důvodu bylo pořízeno osvětlení v zahradě, a to scénické osvětlení, elektroakustika, stmívací jednotky, rozvaděče zásuvek, reflektory s barevnými filtry.

Restaurátorské práce

Restaurátorské práce probíhaly na základě restaurátorského průzkumu. Na jeho základě došlo k rozhodnutí o vhodnosti a rozsahu odkrývání a restaurování dochovaných nástěnných a nástropních maleb atp. Restaurování fresek probíhalo v těchto místnostech:

• Místnost č: 2.022, Koncertní sálek

• Místnost č: 2.023, Malý salonek-zkušebna

• Místnost č: 2.024, Hudební zkušebna

• Místnost č: 2.025 - 2.028, Koncertní sálek

• Místnost č: 2.033 - 2.034, Foyer- přednášková místnost

• Místnost č: 2.035, Kuchyňka

• Místnost č: 2.039, Výtvarné dílny- malba

• Místnost č: 2.040, Výtvarné dílny- keramika

• Místnost č: 2.041, Výtvarné dílny –sochařství

• Místnosti č: 2.036, 2.037, 2.038, 2.029

• Místnosti klausury č: 2.042, 2.043, 2.044, 2.045. 2.047

7.3 Popis přípravy a realizace programových částí a programových činností Programové části a činnosti zaměřené na jednotlivé cílové skupiny vznikají na základě zkušeností programového týmu a na základě zpracované Analýzy současného stavu (2014). Tato analýza také podrobně mapuje nabídku obdobných služeb konkurenčních subjektů či subjektů, které nabízení podobné typy vzdělávání. Jednotlivé aktivity vznikají spíše na základě zkušeností, které již získal programový tým spíš než na základě složité tvorby koncepcí, scénářů, dramaturgických plánů atp.

A) Institut přírodovědného vzdělávání

Institut přírodovědného vzdělávání je zaměřen na edukační akce v oblasti ochrany životního prostředí pro mateřské, základní střední i vysoké školy a dále pak pro zájemce o ochranu životního prostředí. Tento institut i během rekonstrukce kláštera pracoval na níže uvedených produktech. Na základě dat VKCB je možno také posoudit návštěvnost jednotlivých vzdělávacích programů během letošního roku (2014), avšak programy byly realizovány ve dosavadních prostorech. Následující tabulka tyto hodnoty shrnuje.


49

Návštěvnost vzdělávacích programů 2014

Program Počet účastníků (dětí)

2014 Nejnavštěvovanější měsíc a podíl v %

Na obědě u Benediktinů 73 Vyrovnaný podíl (březen, dub., čer.)

Broumovsko skrytou kytarou 101 Červen (73 %)

Semínko si pamatuje 32 Duben (100 %)

Filmfárum 237 Červen (59 %)

Voda, Voděnka 93 Květen (79 %)

Šest smyslů, vnímej přírodu 42 Květen (100 %)

Baroko nejen na oko 25 Květen (100 %)

Nitka a Plátýnko 241 Červen (55 %)

CELKEM 844 Červen (41 %)

Tab.13: Návštěvnost vzdělávacích programů 2014

Zdroj: Vlastní tabulka na základě dat VKCB

Z tabulky je patrný vysoký podíl návštěvnosti v posledním měsíci školního roku - červnu (více než 40% podíl), u některých programů pak předposledního měsíce - května. Jako nejnavštěvovanější vzdělávací program se jeví Nitka a Plátýnko, které v roce 2014 navštívilo 241 dětských účastníků. Jediný další program s návštěvností přesahující 200 je Filmfárum (237 návštěvníků).

Myšlenka vzdělávacích a výchovných aktivit směrem k environmentální problematice a s ní souvisejícími aktivitami je v rámci projektu VKCB vnímána jak druhý hlavní pilíř činnosti VKCB v oblasti vzdělávací a výchovné. Vlastní realizace environmentálního vzdělávání v projektu VKCB je proveditelná jednak díky dostatečné kapacitě konferenčních a přednáškových sálů v historické budově Kláštera, jednak i díky i řešení Zahrady* s celou řadou možných aktivit, kde lze realizovat i vlastní, praktickou část environmentálního vzdělávání. A neposledním faktorem je i pravděpodobné komplexní environmentální působení VKCB v rámci regionu díky svému historickému, kulturnímu a společenskému postavení na Broumovsku, ale i mimo něj.

Programy Institutu VKCB se věnují rozvíjení tvořivé lidské fantazie, rozvíjení imaginace a fantazie např. prostřednictvím interaktivních nástrojových objektů a jejich prostřednictvím se zaměřit zejména na fenomén hry – na kreativní poznávání světa i sebe sama skrze vlastní smysly.

Vlastní organizace environmentálního vzdělávání bude zabezpečována prostřednictvím:

• Krátkodobých vzdělávacích kurzů – vzdělávací kurzy budou koncipované zejména pro žáky mateřských, základních a středních škol v regionu Broumovska

• Dlouhodobé vzdělávací kurzy – pobytové vzdělávací kurzy koncipované zejména pro žáky mateřských, základních a středních škol z širší oblasti než je Broumovsko s ubytováním v ubytovacích zařízeních regionu

• Dlouhodobé vzdělávací kurzy – pobytové vzdělávací kurzy koncipované zejména pro pedagogy volného času, zabývající se environmentální problematikou, učitele základních, středních a vysokých škol s ubytováním v ubytovacích zařízeních regionu, atp.

• Příležitostné akce environmentální osvěty – jedná se zejména o výchovné akce v klášterní Zahradě*.

Návrh vzdělávacích programů vychází z Analýzy současného stavu VKCB (2014), která podrobně rozebírá všechny současné aktivity Vzdělávacího a kulturní centra Broumov. Výstupy této analýzy slouží dále jako východisko pro benchmarking a pro výběr vhodných subjektů pro vypracování analýzy stávající, popř. budoucí konkurence.


50

Níže uvedená tabulka obsahuje přehled jednotlivých produktů v rámci environmentálního vzdělávání, které centrum poskytuje.

Přehled vzdělávacích programů VKCB - Institut přírodovědného vzdělávání

Pořadí Cílová skupina Název Věk

1 MŠ Semínko si pamatuje 3-5 let

2 MŠ Šest smyslů 3-5 let

3 MŠ Voda voděnka MŠ 3-5 let

4 MŠ Nitka a plátýnko MŠ 3-5 let

5 ZŠ Šest smyslů 6-10 let

6 ZŠ Voda voděnka 1. a 2. st. ZŠ 6-15 let

7 ZŠ Krajinou děsnou ZŠ – 2. st. 10 - 15 let

8 ZŠ Na obědě u Benediktinů ZŠ 6 - 15 let

9 ZŠ Nitka a plátýnko ZŠ 6 - 15 let

10 SŠ Broumovsko skrytou kamerou SŠ 15 - 18 let

11 SŠ Krajinou děsnou SŠ 15 - 18 let

12 SŠ Na obědě u Benediktinů SŠ 15 - 18 let

13 Pedagogové Semináře pro pedagogy MŠ, ZŠ, SŠ a pedagogy volného času 18 +

14 Veřejnost Přednášky a programy pro veřejnost 18 + Tab. 14: Přehled vzdělávacích programů VKCB

Institut environmentálního vzdělávání pracuje celoročně a program pro děti a mládež zajišťuje od pondělí do pátku. Výukové programy nabízí pro standardní skupiny 15 – 30 osob včetně pedagogického personálu. Nevýhodou je absence ubytování a stravování v klášteře. Obsah výukových programů vychází ze vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět na 1. stupni, na 2. stupni ZŠ a na středních školách zejména Člověk a společnost, Člověk a příroda, Člověk a svět. Programy se zaměřují především na průřezové téma environmentální výchova, ale je v nich obsažena i sociální a osobnostní výchova, výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Pobytový program lze též pojmout jako adaptační a seznamovací kurz pro nové žáky škol.

Jednotlivé produkty – podrobný popis - jsou:

1) Semínko si pamatuje

• Vzdělávací cyklus je určen pro mateřské školy, děti ve věku 3-5 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, z jakých surovin se vaří některá typická česká jídla

• Vím, kdo jsou benediktini

• Rozumím, že potraviny ovlivňují mé zdraví

• Vím, jak chutnají jáhly a pohanka, jak se dají připravovat

• Umím říct svou myšlenku před ostatními

• Zdokonalím se v manuální zručnosti

Rozvíjené kompetence dětí jsou:


51

• Kompetence k učení – pomocí praktické ukázky, názorného cvičení děti získají poznatky o světě jídla, utvoří si představu o tom, co je pro jejich tělo zdravé a jak nám jídlo může pomáhat ale i škodit

• Kompetence k řešení problémů – dítě se snaží řešit zadaný úkol, zkouší vymyslet správná řešení a vzít si ze správně vyřešeného úkolu ponaučení

• Komunikativní kompetence – dítě je podporováno k vyjádření vlastní myšlenky, vlastního nápadu, komunikuje s lektorem na téma jídlo a zdraví

• Sociální a personální kompetence – dítě spolupracuje ve skupině, utváří si vlastní názor na témata

zdravého stravování

Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou: • Dítě a jeho tělo – dítě získává poznatky o lidském těle a jeho zdraví, dozvídá se základní zdravé jídelní

návyky, rozvíjí užívání různých smyslů, Dítě a jeho psychika - rozvíjí komunikativní dovednosti,

vyjadřování svého názoru, kolektivní diskuse, rozvíjí radost z nového objevování, Dítě a ten druhý – dítě kooperuje ve dvojici, učí se spolupracovat ve skupině, Dítě a společnost - rozvíjí si aktivní postoj ke

světu, pozitivní vztah ke kultuře, lidské tvořivosti, přírodě, ocení vlastní schopnost připravit si pro sebe

a ostatní jídlo, Dítě a svět – dozvídá se, že vše co jíme, pochází z přírody, ví, jak se k přírodě chovat

2) Šest smyslů

• Vzdělávací cyklus je určen pro mateřské školy, děti ve věku 3-5 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, jak umí vonět přírodniny, jak se příroda ozývá

• Nebojím se přírody

• Používám všechny smysly k vnímání přírody

• Poznám základní druhy stromů

• Dokážu vnímat přírodu z přírodovědného i uměleckého hlediska

• Umím používat dalekohled

Rozvíjené kompetence dětí jsou: • Kompetence k učení – dítě soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se

základní znalosti o přírodě, dozvídá se zajímavosti

• Kompetence k řešení problémů -v přírodě řeší zadané úkoly, samo zkouší vymyslet správná řešení

• Komunikativní kompetence - dítě je v průběhu programu vyzýváno k diskuzi, samo je aktérem pohádkového příběhu o stromech

• Sociální a personální kompetence - dítě je vedeno k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně chovat k živým tvorům, soucítí s nimi, děti pracují ve skupinkách

• Činnostní a občanské kompetence - dítě ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit

Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou:


52

• Dítě a jeho tělo - jsou používány všechny smysly k vnímání přírody, v přírodě je dítě motivováno nejen k pohybovým aktivitám, ale i ke ztišení a vnímání přírody jako zdroje odpočinku, Dítě a jeho psychika -

dítě komentuje své zážitky, vyjadřuje své pocity, učí se rozeznávat zvuky přírody, objevuje dosud nepoznané, Dítě a ten druhý - dítě se snaží kooperovat ve skupině při zadaných úkolech, Dítě a

společnost - dítě se lehce seznamuje se základy historie a kultury na Broumovsku, Dítě a svět - dítě se

seznámí s prostředím Broumovska, získává k němu pozitivní vztah, ví, jak správně se k životnímu prostředí chovat, je rozvíjena úcta k životu ve všech jeho formách

3) Voda voděnka MŠ

• Vzdělávací cyklus je určen pro mateřské školy, děti ve věku 3-5 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, jak se mám v blízkosti vodního ekosystému správně chovat

• Vím, co škodí vodním živočichům

• Dokážu pojmenovat základní živočišné druhy vodního ekosystému

• Uvědomím si, kde se voda vyskytuje, poznám její koloběh

• Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými přírodními materiály, tvořit

Rozvíjené kompetence dětí jsou: • Kompetence k učení - formou pohádky, imaginace, hry dítě objevuje a poznává souvislosti o vodním

ekosystému. Snaží se porozumět věcem a jevům, které se ve vodě dějí.

• Kompetence k řešení problému - snaží se zvolit správné řešení pohádky, dítě samo rozhodne o konci pohádky a přemýšlí o důsledcích svého rozhodnutí.

• Komunikativní kompetence - během programu dítě komunikuje, vyjadřuje své názory

• Sociální a personální kompetence - učí se být citlivý k tomu, kdo má problémy (pohádka), uvědomí si

zodpovědnost za své chování, spolupracuje ve skupině

• Činnostní a občanské kompetence - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým

chováním na něm podílí a že je může ovlivnit. Chápe, že činnorodost a pracovitost jsou přínosem.

Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou: • Dítě a jeho tělo - zdokonalí si při vyrábění vodní víly své dovednosti v oblasti hrubé i jemné motoriky.

Rozvíjí užívání všech smyslů, Dítě a jeho psychika - rozvíjí komunikativní dovednosti, vyjadřování svého

názoru, kolektivní diskuse, rozvíjí radost z nového objevování, Dítě a ten druhý - učí se kooperovat ve

skupině, soucítit s tím, kdo je v nesnázích, Dítě a společnost - rozvíjí si aktivní postoj ke světu, pozitivní

vztah ke kultuře, lidské tvořivosti a přírodě, Dítě a svět - poznává vodní svět, učí se ochraně přírody, naučí se zodpovědnosti za své chování, učí se sounáležitosti živé i neživé přírodě

4) Nitka a plátýnko MŠ

Vzdělávací cyklus je určen pro mateřské školy, děti ve věku 3-5 let. Jednotlivé cíle jsou:

• Vím, že existují různé druhy textilií a že mají různé vlastnosti


53

• Poznám bavlněnou, vlněnou a lněnou látku

• Vím, z čeho jsou vyrobené výše uvedené látky

• Dokážu si z vlny vyrobit vlastní výrobek

• Vím, jak se vlna zpracovává

Rozvíjené kompetence dětí jsou: • Kompetence k učení - pomocí her a praktických ukázek dítě pochopí výrobní proces vlněné látky.

• Kompetence k řešení problémů - dítě při hře samostatně řeší zadaný úkol, snaží se být úspěšné

• Komunikativní kompetence - dítě při programu dostává prostor k vyjádření vlastních nápadů a úvah, komunikuje s lektorem a ostatními dětmi

• Sociální a personální kompetence - dítě je podporováno k řešení úlohy ve skupině dětí, spolupracuje s ostatními

• Činnostní a občanské kompetence - dítě si s pomocí lektora vyrobí vlastní vlněný či bavlněný výrobek, snaží se naučit novým dovednostem, snaží se správně používat vřetánko, stávek, vlnu aj.

Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou: • Dítě a jeho tělo - při výrobě vlastního výrobku je především u dítěte rozvíjená jemná motorika,

zdokonaluje se v práci s nůžkami, vlnou, poprvé zkouší použít speciální pomůcky jako je vřetánko, motovidlo, člunek apod., Dítě a jeho psychika - dítě se učí novým pojmům, naslouchá a zajímá se o

nové věci, je vybízeno k vyjádření vlastního názoru. Snaží se třídit materiál podle vlastností, manipuluje

s novými pomůckami, tvoří, Dítě a ten druhý - učí se kooperovat ve skupině, řešit ve skupině zadaný

úkol, Dítě a společnost - dítě se setkává dramatizací příběhu Nitky a Plátýnka, naučí se písničku sladěnou s tématem programu, Dítě a svět - dítě pochopí, že většina oděvních látek pochází z živé

přírody, že lidé jsou na přírodě závislí

5) Šest smyslů

• Produkt je určen pro základní školy 1. st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 10 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, jak umí vonět přírodniny, jak se příroda ozývá


• Poznám druhy stromů

• Znám funkce lesa


• Umím používat dalekohled

Rozvíjené kompetence dětí jsou:

• Kompetence k učení – dítě soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se

znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti



54

• Komunikativní kompetence - dítě je v průběhu programu vyzýváno k diskuzi, umí pracovat s určovacím klíčem a atlasem

• Sociální a personální kompetence - dítě je vedeno k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně chovat k živým tvorům, soucítí s nimi, děti pracují ve skupinkách

• Občanské kompetence - dítě ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit

• Kompetence pracovní - dítě se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o

přírodě

Rozvíjené vzdělávací oblasti jsou: Člověk a jeho svět - dítě poznává rozmanitost přírody, krajinu a vliv člověka na okolí, zkouší si představit, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, Umění a kultura - dítě hledá v přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z přírodnin, naslouchání hlasům přírody, zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - dítě samo i ve skupině tvoří pomocí přírodnin, učí se manipulovat s dalekohledem

6) Voda voděnka 1. a 2. st. ZŠ

• Produkt je určen pro základní školy 1.až 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, jak se mám v blízkosti vodního ekosystému správně chovat

• Vím, co škodí vodním živočichům

• Dokážu pojmenovat základní živočišné druhy vodního ekosystému

• Uvědomím si, kde se voda vyskytuje, poznám její koloběh

• Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými přírodními materiály, tvořit

Rozvíjené klíčové kompetence jsou:

• Kompetence k učení - samostatně pozoruje a svá pozorování umí efektivně vyhodnotit. Formou

pohádky, imaginace, hry dítě objevuje a poznává souvislosti o vodním ekosystému. Snaží se porozumět věcem a jevům, které se ve vodě dějí.

• Kompetence k řešení problému - snaží se zvolit správné řešení pohádky, dítě samo rozhodne o konci pohádky a přemýšlí o důsledcích svého rozhodnutí.

• Komunikativní kompetence - během programu dítě komunikuje, vyjadřuje své názory. Naslouchá druhým lidem, rozumí jim.

• Sociální a personální kompetence - učí se být citlivý k tomu, kdo má problémy (pohádka), uvědomí si zodpovědnost za své chování

• Kompetence občanské - chápe základní ekologické souvislosti vodního ekosystému, ví, jaké chování škodí a naopak pomáhá vodnímu ekosystému

• Kompetence pracovní - umí zacházet s mykanou vlnou, ví, na co se používá filcovací jehla



55

• Člověk a jeho svět - poznávají vodní ekosystém, přemýšlí, jak ho chránit, samy rozhodují o konci pohádky a o důsledcích svého rozhodnutí a jednání, Umění a kultura - žáci se formou pohádky

seznamují s divadelním představením, umí se soustředit, umí shrnout obsah hraného díla. Při výrobě vodní víly rozvíjí svůj potenciál k tvořivosti, Člověk a svět práce - dětí se naučí tvořit s mykanou vlnou,

rozvíjí jemnou motoriku, pracují podle ukázky, vyrábí, učí se úctě k vytvořenému výrobku.

7) Krajinou děsnou ZŠ – 2. st.

Produkt je určen pro základní školy 2 st. – tj. pro žáky ve věku 10 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:

• Vnímám krajinu jako celek

• Vím, jak se v průběhu historie krajina Broumovska měnila

• Vím, jak člověk dokáže krajinu ovlivnit

• Vím, jaké chování je pro přírodu prospěšné a jaké nikoli

• Vím, jak umí vonět přírodniny, jak se příroda ozývá



• Znám všechny funkce lesa



• Kompetence k učení – žák soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti


• Komunikativní kompetence - žák je v průběhu programu vyzýván k diskuzi, umí pracovat s určovacím klíčem a atlasem

• Sociální a personální kompetence - žák je veden k vyjadřování svých myšlenek, ví, jak se správně chovat k živým tvorům, soucítí s nimi, děti pracují ve skupinkách

• Občanské kompetence - žák ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit

• Kompetence pracovní - žák se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o přírodě


• Člověk a společnost- žák se dozvídá, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, jak lidé

dříve přírodu využívali, jak ji využívají dnes, Člověk a příroda - žák poznává rozmanitost přírody, vztahy v ekosystému, Umění a kultura - dítě hledá v přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z

přírodnin, naslouchání hlasům přírody, zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - dítě samo i ve skupině

tvoří pomocí přírodnin, učí se manipulovat s dalekohledem


56

8) Na obědě i Benediktinů ZŠ

• Produkt je určen pro základní školy 1 a 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou: • Vím, z jakých surovin se vaří některá typická česká jídla

• Vím, kdo jsou benediktini

• Vím, jak se liší dnešní strava od stravy v historii

• Dokážu říct důvody rozdílů ve stravování dnes x minulost

• Dokonaleji poznám jídlo, které konzumuji

• Rozumím, že druh potravin, množství a jejich úprava ovlivňuje mé zdraví

• Umím říct svou myšlenku před ostatními

• Zdokonalím se v manuální zručnosti

• Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými výukovými pomůckami, literaturou


• Kompetence k učení – propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější pohled na téma stravování

• Kompetence komunikativní – vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá spolužákům. Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů.

• Kompetence sociální a personální – učí se spolupráci ve skupině

• Kompetence pracovní – procvičuje manuální činnosti, svoji zručnost

• Kompetence občanské – rozvíjí se pozitivní vztah k tradicím a k odkazu našich předků


• Člověk a jeho svět – poznává historickou hodnotu místa, spjatost historie se současností, v oblasti stravování porovnává dnešek s minulostí, zdokonaluje své vědomosti o správné výživě, správnému

výběru potravin a pitném režimu, Člověk a společnost – rozvíjí svůj zájem o současnost a minulost stravování lidí žijících ve stejném regionu, přemýšlí nad vznikem a změnami zvyků souvisejících

s tématem jídla a stolování, Člověk a příroda – dává do souvislostí vliv přírody na pěstování plodin a

vliv přírody na naše stravování dnes a v minulosti, chápe pojem vyváženost tuků, cukrů, bílkovin v jídle.

Ví, jak se dají rostliny využívat k přípravě jídel, Umění a kultura – během programu má možnost slyšet literární dílo, hudební skladby. Osvojí si správná pravidla stolování, Člověk a zdraví – rozumí tomu, jak

kvalita a složení potravy ovlivňuje naše zdraví, Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti

v oboru vaření, rozvíjí pozitivní vztah k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků

práce, zdokonalí se v používání vhodných pomůcek v kuchyni.

9) Nitka a plátýnko ZŠ

• Produkt je určen pro základní školy 1 a 2 st. – tj. pro žáky ve věku 6 – 15 let. Jednotlivé cíle jsou:


57

• Vím, že existují různé druhy textilií a že mají různé vlastnosti

• Poznám bavlněnou, vlněnou a lněnou látku

• Vím, z čeho jsou vyrobené výše uvedené látky

• Dokážu si z vlny vyrobit vlastní výrobek

• Vím, jak se vlna, bavlna a len zpracovává


• Kompetence k učení - pomocí her a praktických ukázek dítě pochopí výrobní proces vlněné látky, zopakuje si výrobu látky lněné (Krteček a kalhotky)

• Kompetence k řešení problémů - dítě při hře samostatně řeší zadaný úkol, snaží se být úspěšné

• Komunikativní kompetence - dítě při programu dostává prostor k vyjádření vlastních nápadů a úvah, komunikuje s lektorem a ostatními dětmi

• Sociální a personální kompetence - dítě je podporováno k řešení úloh ve skupině dětí, spolupracuje s ostatními

• Kompetence občanské - dítě chápe, že příroda nám dává obživu a materiály, které využíváme k životu, musíme ji chránit

• Kompetence pracovní - dítě si s pomocí lektora vyrobí vlastní vlněný či bavlněný výrobek, snaží se naučit novým dovednostem, snaží se správně používat vřetánko, stávek, vlnu aj.


• Člověk a jeho svět - dítě ví, jak se zpracovává vlna dnes a jak se zpracovávala v historii, zná původ jednotlivých tkanin, dokáže je roztřídit podle jejich vlastností, Umění a kultura - dítě se setkává

dramatizací příběhu Nitky a Plátýnka, naučí se písničku sladěnou s tématem programu, při vlastnoruční

výrobě využívají různé materiály různých barev a stylů, Člověk a svět práce - seznámí se s pracovním

oborem tkalcovství a soukenictví, pozná různé pomůcky (motovidlo, stávek, vřetánko aj.), vyzkouší si samo vytvořit svůj vlastní vlněný či bavlněný výrobek.

10) Broumovsko skrytou kamerou SŠ

Produkt je určen pro střední – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:

• Dokážu popsat základní charakteristiky CHKO Broumovsko • Vím, jak v přírodě funguje potravní řetězec • Vím, jaké živočišné druhy jsou typické pro Broumovsko, znám jejich potravu a jejich nároky na životní

prostředí • Dokážu v přírodě sledovat daný živočišný druh • Umím říct svou myšlenku před ostatními • Vím, k čemu slouží fotopast, GPS lokátor, dalekohled • Zdokonalím se v manuální zručnosti • Rozvíjím svou schopnost pracovat s různými výukovými pomůckami, literaturou


58


• Kompetence k učení – žák propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější pohled na ochranu přírody, pracuje s různými didaktickými pomůckami

• Kompetence k řešení problémů - žák se snaží řešit zadané úkoly, navrhuje postupy, zkouší uplatňovat vhodné metody řešení

• Kompetence komunikativní – žák vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá spolužákům. Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů

• Kompetence sociální a personální – kooperuje ve skupině, uvědomuje si zodpovědnost nad svým chováním

• Kompetence k podnikavosti - žák rozvíjí svůj odborný potenciál • Kompetence občanské – žák chápe základní ekologické souvislosti a orientuje se v ochraně ohrožených

druhů na Broumovsku, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí


• Člověk a příroda – poznává přírodu jako komplexní systém, pochopí důležitost rovnováhy pro existenci živých soustav, ví, co ohrožuje živé organismy a jak je chránit, Člověk a společnost – dává do souvislostí ochranu přírody s jednáním lidí. Poučí se z historie, ví, jaké chování lidí v minulosti zapříčinilo vymizení určitých živočišných druhů, Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti v oboru ochrany přírody, vyzkouší si být pravým přírodovědcem včetně použití praktických pomůcek, Informační a komunikační technologie – zná využití PC techniky při sledování živé přírody, rozumí vzniku, uložení na médium, přenosu, zpracování a praktickému využití dat.

11) Krajinou děsnou SŠ

Produkt je určen pro střední školy – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:

• Vnímám krajinu jako celek

• Vím, jak se v průběhu historie krajina Broumovska měnila

• Vím, jak člověk dokáže krajinu ovlivnit

• Vím, jaké chování je pro přírodu prospěšné a jaké nikoli

• Rozeznávám zvuky přírody



• Znám všechny funkce lesa



• Kompetence k učení – žák soustředěně přírodu pozoruje a zkoumá, pod vedením ji objevuje a učí se

znalostem o přírodě, dozvídá se zajímavosti, dokáže využít různé literární zdroje

• Kompetence k řešení problémů -v přírodě řeší zadané úkoly, sám zkouší vymyslet správná řešení


59

• Komunikativní kompetence - žák je v průběhu programu vyzýván k diskuzi, veden k obhajování vlastních názorů, umí pracovat s určovacím klíčem a atlasem

• Sociální a personální kompetence - žák aktivně kooperuje ve skupinkách, ví, jak se správně chovat k živým tvorům, soucítí s nimi

• Občanské kompetence - žák ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit

• Kompetence k podnikavosti - žák se naučí používat dalekohled, atlas a určovací klíče, ucelí si znalosti o

přírodě


• Člověk a společnost- žák se dozvídá, jak vypadala příroda v historii, co vedlo k jejím změnám, jak lidé dříve přírodu využívali, jak ji využívají dnes, Člověk a příroda - žák zkoumá rozmanitost přírody,

komplexní vztahy v ekosystému, dokonaleji poznává jednotlivosti přírody, vývoj přírody, Umění a kultura - žák hledá v přírodě inspiraci pro uměleckou tvorbu, tvorba mandaly z přírodnin, naslouchání

hlasům přírody, zpěvu ptáků aj., Člověk a svět práce - žák vhodně prezentuje své názory a výsledky

zadané práce před ostatními, svou práci adekvátně zhodnotí, Člověk a zdraví - celá exkurze je založena

na venkovním pohybu, žák si uvědomuje zodpovědnost lidí za stav životního prostředí

12) Na obědě u Benediktinů SŠ

Produkt je určen pro střední školy – tj. pro studenty ve věku 15 – 18 let. Jednotlivé cíle jsou:

• Vím, z jakých surovin se vaří některá typická česká jídla • Vím, kdo jsou benediktini, znám jejich stručnou historii • Vím, jak se liší dnešní strava od stravy v minulosti • Dokážu říct důvody rozdílů ve stravování dnes minulost • Dokonaleji znám jídlo, které konzumuji • Rozumím, že druh potravin, množství a jejich úprava ovlivňuje mé zdraví • Umím říct svou myšlenku před ostatními


• Kompetence k učení – žák propojuje věci do širších souvislostí, na základě toho si vytváří komplexnější pohled na téma stravování, využívá různé literární pomůcky

• Kompetence k řešení problémů - žák se snaží řešit zadané úkoly, navrhuje postupy, zkouší uplatňovat vhodné metody řešení

• Kompetence komunikativní – vyjadřuje před ostatními své myšlenky, nápady. Naslouchá spolužákům. Využívá obrazového a textového materiálu a využívá je k řešení úkolů

• Kompetence sociální a personální – kooperuje ve skupině, uvědomuje si důležitost toho, co konzumuje, vlastní zodpovědnost na svém zdravím

• Kompetence k podnikavosti - žák rozvíjí svůj odborný potenciál • Kompetence občanské – rozvíjí se pozitivní vztah k tradicím a k odkazu našich předků


60


• Člověk a příroda – dává do souvislostí vliv přírody na pěstování plodin a vliv přírody na naše stravování dnes a v minulosti, chápe pojem vyváženost tuků, cukrů, bílkovin v jídle. Ví, jak se dají rostliny využívat k přípravě jídel, Člověk a společnost – rozvíjí svůj zájem o současnost a minulost stravování lidí žijících ve stejném regionu, přemýšlí nad vznikem a změnami zvyků souvisejících s tématem jídla a stolování, Člověk a svět práce – rozvíjí praktické dovednosti v oboru vaření, rozvíjí pozitivní vztah k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce, zdokonalí se v používání vhodných pomůcek v kuchyni, Umění a kultura – během programu má možnost slyšet literární dílo, hudební skladby. Osvojí si správná pravidla stolování, Člověk a zdraví – rozumí tomu, jak kvalita a složení potravy ovlivňuje naše zdraví, uvědomí si vlastní zodpovědnost na svém zdraví.

B) Institut pro dramatické, hudební a jiné vzdělávání

Prostory kláštera Broumov slouží pro konání celé řady zejména kulturních a vzdělávacích akcí. Ty největší z nich jsou spojeny především s hudbou (festival Za poklady Broumovska či koncerty v rámci projektu Zahrada kulturní). Klášter tak slouží jako pomyslné kulturní centrum města Broumova i celého okolí. Následující tabulka shrnuje základní kulturní akce konané v klášteře Broumov včetně jejich organizátorů.

KULTURNÍ AKCE - PROBÍHAJÍCÍ

Název akce Termín konání Datum vzniku Průměr. počet návštěvníků

Zahrada kulturní Každoročně jaro – podzim (od roku 2006)

2007 400

Za poklady Broumovska Každoročně červenec - srpen (od roku 2006) 2006 3000

Vinum et Cetera Každoročně květen (od roku 2004) 2004 400

Muzeum Broumovska Sezóna (jaro – podzim) 2005 3300

Benediktinské slavnosti Každoročně 2009 400

Město Broumov kulturní Sezóna (jaro – podzim) 2009 500

Kreslírna 2008 12

Broumovská klávesa Každoročně květen 2010 190

Tab. 15: - Aktivity jednotlivých institutů

Jednotlivé akce se zejména v posledních letech potýkají s kolísající návštěvností. Tento trend lze kolem roku 2009 přikládat částečně ekonomické krizi, částečně pak také závisí na dostupných finančních prostředcích pro tvorbu programů a konání jednotlivých kulturních vystoupení v rámci uvedených projektů. Pro tyto uvedené projekty jsou na základě řady zvolených kritérií v kapitole Produktová konkurence hledáni poskytovatelé obdobných služeb. Tyto produkty jsou pak srovnávány s produkty realizovanými v klášteře Broumov.


61

Návštěvnost

Počet návštěvníků / rok 2005 2009 2010 2011 2012 2013 2016 odhad

2020 odhad

Vinum et Cetera 200 400 400 400 400 400

Za poklady Broumovska 2000 3000 3282 3030 4600 2945 3300 3500

Zahrada* kulturní 0 1700 2626 2497 900 6666 7006

Vzdělávací centrum 0 0 0 0 2500 3000

Benediktínské slavnosti 0 400 400 400 400 400

Broumovská klávesa 0 0 0 400 500 600

CELKEM 2200 5500 6708 6559 13766 14906

Tab. 16: - Návštěvnost projektů kláštera Broumov

Projekt předpokládá pořádání těchto kulturně vzdělávacích aktivit:

• studijní a vzdělávací programy zaměřené na studium historických hudebních materiálů uložených v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu.

• soustředění pěveckých sborů (dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v akusticky vybavených sálech, vč. možnosti např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu.

• výjezdní studijní programy vysokých škol, vč. možnosti využití víceúčelových sálů k přednáškám, seminářům, rozborům, odborným diskusím atd.

• vědecké a badatelské kurzy či programy • restaurátorské kurzy s možností praktické výuky • duchovní a meditační programy

Velká pozornost bude v rámci projektu věnována samotnému tvůrčímu rozvoji jedince, koncepce aktivit VKCB by měla každému účastníku příležitost ke kvalitnímu studiu a duševnímu obohacení. Klášter a jeho zahrada by se tak měla stát místem tvůrčího, uměleckého a inspirativního setkávání. Pro zajištění tohoto poslání VKCB bude realizovat tvůrčí dílny:

• Divadelní dílna se zaměřením na hereckou techniku, výstupy z této dílny budou prezentovány v divadelním sále Zahrady*

• Fotografická dílna se zaměřením na základy digitální fotografie (práce v plenéru, atelieru, práce se světlem a dalšími technikami, nauka úpravy fotografií a různým profesionálním úpravám)

• Výtvarná dílna se zaměřením především na základní malířskou techniku – kresbu • Výtvarná dílna se zaměřením na techniku akvarelu

Jako součást vzdělávání budou organizovány přednášky či setkání se zajímavou osobností. Cykly těchto přednášek jsou směrovány na období podzim – zima tak, aby mohly být ve větším počtu navštěvovány školami.

Projekt VKCB bude vzhledem ke své bohaté programové náplni a nabídce jednotlivých prostor univerzální co do nabídky pro jednotlivé cílové skupiny. Předpokládá se největší podíl žáků a studentů, ať už se jedná žáky


62

základních škol v regionu, o studenty středních odborných škol a vyšších odborných škol např. z oboru restaurátorských, grafických a podobných, tak o hudebně zaměřené vysoké školy na dlouhodobých studijních pobytech. Projekt předpokládá pro tuto cílovou skupinu v období letních prázdnin pořádání dlouhodobých i krátkodobé pobytových dílen, lze zde pořádat i několikaměsíční pobyty (např. studijní dílny či kurzy zaměřené na studium not, restaurátorství, na studium barokní architektury Broumovska atd.).

Druhou možnou a předpokládanou aktivitou v oblasti vzdělávání je spolupráce s pořadateli seminářů, vzdělávacích akcí a programů, dále pak spolupráce s jednotlivými vzdělávacími subjekty pořádající různé vzdělávací programy (bez programového omezení).

Kapacita nabízených služeb v Klášteře je vzhledem k rozlehlosti řešených ploch dostatečná i pro několik v souběhu jdoucích programových záměrů, veškerá projektovaná zařízení dokáží pojmout maximální kapacitu i při zachování požadovaného komfortu poskytovaných služeb.

V prostorách Kláštera je v současné době umístěno Muzeum Broumovska se sbírkovým fondem skládajícím se ze souboru uměleckých předmětů gotiky, renesance a baroka, s ukázkami zbraní, betlémů, střeleckých terčů, broumovského kroje, lidové a měšťanské kultury 19. století. Zřizovatelem muzea je město Broumov. Muzeum je v rámci projektu VKCB vnímáno jako doplnění vzdělávacích a osvětových aktivit VKCB. Provozní doba muzea bude oproti současnému stavu rozšířena na celosezónní provoz.

C) Institut krásných umění & Zahrada kulturní

V rámci projektu VKCB je významnou součástí aktivit Institut krásných umění & Zahrada kulturní. Zde se počítá s pořádáním těchto kulturních aktivit:

• Zahrada kulturní – jedná se o celoroční program v klášterní Zahradě* propagovaný a realizovaný po jednotlivých měsících v roce. Jedná se o koncerty, výstavy, den s Lesy ČR, divadelní přestavení (i pohádky pro děti), projekt „Noční zahrada“ (noční netradiční prohlídka Zahrady* za svitu loučí a svíček spojená s noční prohlídkou prostor Kláštera), výstavy, filmová představení, besedy, komentované dia-projekce a další jednorázové kulturní a společenské akce.

• Za poklady Broumovska - významný regionální projekt, cyklus koncertů klasické hudby, příležitost pro mladé talenty, ukázka umění špičkových interpretů ve spojení s krásou broumovské skupiny venkovských barokních kostelů a v prostorách Kláštera či Zahrady*. Posláním festivalu je zpřístupnit obyvatelům regionu, stejně jako jeho návštěvníkům, krásu klasické hudby ve všech jejích podobách. Zprostředkovat jim hluboký hudební zážitek v podání mladých i renomovaných umělců, umocněný neopakovatelnými kulisami zdejších barokních kostelů.

• Vinum et cetera - víno, hudba a krásy Broumovska jsou každým rokem hlavními aktéry této aktivity, jedná se o každoroční veřejné ochutnávky nejlepších českých vín spojené s ojedinělým kulturním programem, ve kterém vystupují amatérští umělci spolu se špičkovými profesionálními hudebníky, stávající program a prostory pro konání tohoto festivalu budou díky VKCB podstatně rozšířeny.

• Benediktinské slavnosti – každoroční kulturní (i vzdělávací) akce, kdy je celý klášterní areál přes víkend

otevřen veřejnosti s cílem nalákat do areálu co nejvíce lidí za účelem seznámení veřejnosti s historií a současností kláštera a Benediktinského opatství a to formou prohlídek a přednášek uzpůsobené pro všechny generace návštěvníků. Dále jsou v klášterním areálu v průběhu celé akce ukázky řemesel, divadelní přestavení a vystoupení regionálních spolků všech generací.

• Broumovská klávesa je mezinárodní klavírní soutěž pro soutěžící ve věku do 14 let. Celý projekt je realizován pod vedením klavírního virtuosa a pedagoga Ivo Kahánka ve spolupráci s Katedrou hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovi v Praze. Soutěž je jednokolová, soutěžící jsou rozděleni


63

do 4 kategorií podle svého věku v den konání soutěže. Členy poroty jsou význační čeští i zahraniční pianisté a hudební pedagogové.

D) Ostatní stávající aktivity

Mezi ostatní aktivity patří např. tradiční přehlídka řemesel na zahradě kláštera. Jako rozšíření aktivit v oblasti záchrany a prezentace tradičního lidového umění a tvorby VKCB se předpokládá v prostorách Zahrady* pořádání pravidelných či příležitostných akcí, které nebudou koncipovány jako klasické komerční trhy, ale jako setkání a prezentace tradičních lidových řemesel regionu Broumovska či dalších regionů s ukázkami tradičních postupů výroby a zpracování.

Projekt počítá v rámci doplnění služeb v oblasti kulturně vzdělávací a kulturní a v oblasti environmentálního vzdělávání se zřízením studovny hudebního materiálu primárně z archivů notových záznamů Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově, Jde o doplňkovou činnost nekomerčního charakteru.

Science Café v klášteře Broumov je jedinečný projekt, který také mimo jiné funguje v mnoha zemích světa. Jde o prostor pro setkávání veřejnosti a vědců, kteří mají možnost představit výsledky své práce. Tento projekt usiluje o prolomení bariéry právě mezi vědci a širokou veřejností, o sdílení zajímavých poznatků či o návrat vědy do kultury. Cílem Science Café je otevřít skutečný prostor pro přemýšlení a dialog prostřednictvím inspirativních osobností ze světa vědy. Vedle ostatních programů klášter nahlíží do historie křesťanství a řeholního života a dalších témat spojených s ním. Usiluje o to, aby se v průběhu nedlouhého času stalo Science Café prostorem i pro studenty středních a vysokých škol v celém regionu Královéhradecka.

Klub přátel umění Art Café je platforma otevřená široké veřejnosti, příznivcům umění, ale nejen jim. V rámci Art Café, které našlo své prostory v improvizované kavárně vytvářené v Kreslírně bývalého klášterního gymnázia, je realizován celoroční program středečních podvečerů převážně s hudbou. Projekt byl formálně zahájen první akcí, která se konala v únoru 2012. Těžištěm programu je jazz a blues, ale i koncerty klasické hudby, kvalitní střední proud, crossovery a zajímavé experimenty. Členové Art Café mají výhodnější vstupné na pořady Art Café, slevu v Café Dientzenhofer a jsou pravidelně informováni o programu Art Café a Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. Pořady Art Café za dobu své existence navštívila více jak tisícovka návštěvníků. V roce 2012, kdy Art Café připravilo 10 pořadů, to bylo zhruba 500 hostů, o rok později při 16 představených pořadech dokonce 700 hostů.

Obr.12: Logo Galerie Dům

Galerie Dům se nachází uprostřed klášterní zahrady v Broumově, kterou založil ve druhé polovině 17. století opat Thomas Sartorius (1663 – 1700). Dnes je opatství administrováno z Prahy - Břevnova (administrátor P. Prokop Siostrzonek OSB), správcem kláštera je Přemysl Sochor.

Samotná budova galerie byla postavena v 18. století a z kamene přestavěna na začátku 19. století. Původně byla budova přízemní s mansardovou střechou pokrytou šindelem. V roce 1910 bylo přistavěno patro.

Od roku 2006 zajišťuje občanské sdružení Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) přístupnost Klášterní zahrady, včetně řady kulturních akcí. Původně byla v prostorách současné Galerie Dům vytvořena výstavní síň. Na přelomu let 2011 / 2012 prošly vnitřní prostory částečnou úpravou, aby splňovaly předpoklady pro provoz galerie současného umění. Galerie zahájila svůj provoz v roce 2012. Výstavní koncepce zohledňuje výjimečnou


64

možnost prezentovat současné umění v historicky i krajinně atraktivním prostředí. Je zaměřena na prezentaci děl těch umělců, pro něž ani v dnešní době neztratil na výpovědní síle a smysluplnosti projev spjatý s tradičními výrazovými prostředky - médium malby, kresby, grafiky, sochy/plastiky/objektu, ale také fotografie. Komorní prostor galerie a specifičnost místa jsou zohledněny v prostém, avšak významově bohatém názvu Galerie Dům. Kromě klasických vernisáží nabízí galerie zajímavý doprovodný program tvořený řadou komentovaných prohlídek, edukativními programy pro školy a řadou dalších aktivit.

Prohlídkové okruhy. Broumovský klášter je plný unikátních uměleckých děl, tajuplných zákoutí i odkazů na bohatou historii místa, které měnilo české i světové dějiny. Návštěvníci si mohou vybrat z nabídky klasických prohlídkových okruhů i speciálních akcí, jako jsou populární kostýmované nebo noční prohlídky. Jedinečné interiéry národní kulturní památky nechávají nahlédnout do dlouhé a pozoruhodné historie kláštera. Žádná z prohlídek není jen výčtem encyklopedických údajů, ale vtahuje návštěvníky do atmosféry kláštera, okolností jeho vývoje a života v něm. Při prohlídce kláštera mohou návštěvníci vidět nádherně zdobený kostel sv. Vojtěcha, unikátní kopii Turínského plátna nebo pozoruhodné vamberecké mumie.

Otevírací doba: duben - červen, září - říjen: Út - So/ 9:00 – 12:00, 13:00 – 16:00, Ne 10:00 – 12:00, 14:00 – 16:00

červenec - srpen: Po - So/ 9:00 – 16:00, Ne 10:00 – 16:00

Po objednání je možné navštívit klášter i mimo turistickou sezónu

Standardní prohlídkový okruh. Návštěvníci prohlídkového okruhu uvidí refektář – bývalou klášterní jídelnu, ve které se nachází vystavená kopie Turínského plátna, látky, do níž byl zabalený Ježíš Kristus po sejmutí z kříže a tato kopie je jediná na sever od Alp. Následuje návštěva klášterní knihovny s mnoha vzácnými tisky, vambereckých mumií, jejichž původ sahá až do 17. a 18. století, a sakristie. Jako poslední místnost, která je součástí prohlídky, je bohatě zdobený barokní kostel sv. Vojtěcha, ve kterém byla v roce 1999 objevena kopie Turínského plátna. Prohlídkový okruh se koná podle otevírací doby vždy v lichou hodinu.

Mnišská prohlídka. Prohlídkový okruh je totožný se standardním prohlídkovým okruhem, touto prohlídkou ale provede všechny návštěvníky kostýmovaná postava - benediktinský mnich. Na návštěvníky čekají zajímavé informace navíc o životě mnichů v klášteře. Návštěvníci uvidí: refektář – knihovnu – mumie – sakristii – kostel sv. Vojtěcha. Prohlídkový okruh se koná podle otevírací doby vždy v sudou hodinu.

Prohlídka s Lotrandem. V roli průvodce se při této speciální prohlídce objeví mladý loupežník Lotrando, který v broumovském klášteře studoval a všechny vědomosti a zajímavosti, kterým se naučil, hodlá předat pozorným návštěvníkům. Během prohlídky na všechny čeká nejedno překvapení. Formou interaktivní a zábavné hodinové hry budou návštěvníci poznávat tajemný broumovský klášter a luštit tajenkový rébus. Pokud se všem podaří vyřešit historickou záhadu, obdrží od Lotranda jeden z deseti klíčů otvírající tzv. „Třináctou komnatu“. Tu bude moci navštívit každý, kdo nasbírá alespoň sedm z deseti klíčů na hradech a zámcích zapojených do projektu Otevřete 13. komnatu (hrad Grabštejn, Kost, Slezskoostravský hrad, zámek Loučeň, Děčín, Chlumec nad Cidlinou, Kačina, Kozel, Slatiňany).


65

Tajemné noční prohlídky potemnělého kláštera. Tyto speciální prohlídky probíhají za svitu svíček a baterek. V roce 2014 je průvodcem hraných prohlídek Kylián Ignác Dientzenhofer, mladý ambiciózní bavorský architekt. Jeho očima se návštěvníci podívají na barokní, ale i současnou přestavbu kláštera a při své procházce potkají další zajímavé postavy, např. historické osobnosti nebo ty, kteří k životu v klášteře neodmyslitelně patří.

Vamberecké mumie. V rozsáhlých sklepeních broumovského kláštera je uloženo celkem 34 mumií pocházejících z krypty farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku.

V polovině 80. let probíhaly v bezprostřední blízkosti kostela sv. Prokopa ve Vamberku výkopové práce, při nichž došlo k porušení kanalizace, což mělo za následek zatékání odpadních vod do krypty. Vzhledem ke změně klimatických podmínek (především zvýšené vlhkosti) se řada mumií začala kazit, některé byly ve značném stádiu rozkladu a musely být pohřbené do země. Z původních přibližně 50 mumií se podařilo zachránit 34, jež byly dočasně uloženy v depozitáři pobočky Okresního muzea Orlických hor ve Vamberku. Do broumovského kláštera byly převezeny v roce 2000. Nejstarší mumie pocházejí ze 17. století, avšak převážná část z 18. století. Jedná se především o mumie vambereckých měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností. Mnoho zmínek o lidech, kteří jsou v rakvích pohřbeny, se nedochovalo. Jen u některých je přiložena cedulka se stručným životopisem. Jednou z nejvýznamnějších osobností, která byla do krypty pohřbena, je zakladatelka vambereckého krajkářství Magdalena Grambová. Mezi dospělými leží rovněž dvě mumie dětí. Expozice Vamberecké mumie je možné navštívit v rámci prohlídkového okruhu za příplatek po prohlídce kláštera.

Zhodnocení projektů kláštera

Prostory kláštera Broumov slouží pro konání celé řady zejména kulturních a vzdělávacích akcí. Ty největší z nich jsou spojeny především s hudbou (festival Za poklady Broumovska či koncerty v rámci projektu Zahrada kulturní). Klášter tak slouží jako pomyslné kulturní centrum města Broumova i celého okolí. Následující tabulka shrnuje základní kulturní akce konané v klášteře Broumov včetně jejich organizátorů.


66

8.0 Harmonogram, rozpočet

8.1 Plánovaný a skutečný časový harmonogram (sumární přehled projektových a programových atktivit)

Plánovaný časový harmonogram vycházel z expertních posudků, které se týkaly přípravy jednotlivých VŘ, návazných výzkumů a realizačních aktivit. V případě, že by se tento harmonogram dodržel, byl by projekt realizován zejména ve fázi průzkumů rychleji, než tomu bylo ve skutečnosti. Zároveň je však nutno podotknout, že plánované stavební práce proběhly až na ZL č. 10 (repase dveří) do původně plánovaného časového horizontu 30. 11. 2014.

Souhrnný harmonogram

Č Název projektové části - aktivity Plánované

datum zahájení

Plánované datum

ukončení

Skutečné datum

zahájení

Skutečné datum

ukončení Pozn.

1 Příprava projektu (stavební projektová dokumentace, žádost o dotaci, stavební povolení, rozpočty, studie ekonomického hodnocení projektu atd.)

1.8.2009 30.12.2011 1.8.2009 30.12.2011

2 Podání žádosti o poskytnutí dotace 30.12.2011 30.12.2011 30.12.2011 30.12.2011

3 Zadávací řízení na organizátora zadávacích řízení projektu 1.1.2012 20.1.2012 1.1.2012 24.2.2012

4 Dokumentace změny stavby před dokončením, řízení o změně stavby před dokončením (zahrada) 1.1.2012 30.4.2012 x x Zapracováno do

prováděcí PD

5 Zadávací řízení na zpracování prováděcí dokumentace (zahrada + klášter) 1.2.2012 30.4.2012 29.2.2012 8.10.2012

6 VŘ na zpracování prováděcí PD včetně všech nezbytných průzkumů, (klášter i zahrada) 1.2.2012 30.4.2012 29.2.2012 8.10.2012

7 Archeologický průzkum klášter, zahrada 1.5.2012 30.11.2012 1.7.2012 31.8.2012

8 Zpracování prováděcí PD včetně všech nezbytných průzkumů, (klášter i zahrada) 1.5.2012 30.7.2012 21.1.2013 22.2.2013

9 VŘ na stavební práce, uzavření smlouvy (zahrada, klášter) 1.8.2012 30.11.2012 29.3.2012 12.11.2014

10 Realizační fáze projektu (od zahájení stavebních prací=předání staveniště) 1.12.2012 31.12.2014 13.11.2013 30.11.2014

11 1. fáze ( finanční etapy) 1.12.2012 30.6.2013 1.12.2012 Sloučení etapy 1 a 2 12 2. fáze (finanční etapy) 1.7.2013 31.12.2013 31.12.2012

13 3. fáze (finanční etapy) 1.1.2014 30.6.2014 1.1.2013 31.8.2013 Prodlouženo dle rozhod. MK ČR

14 4. fáze (finanční etapy) 1.7.2014 31.12.2014 1.9.2013 31.12.2013 15 5. fáze (finanční etapy) x x 1.1.2014 31.8.2014 16 6. fáze (finanční etapa) x x 1.9.2014 31.12.2014 17 7. fáze (finanční etapa) - ZL č. 10 Dveře x x 1.1.2015 20.4.2015

18 Ukončení fyzické realizace projektu - předání stavby 30.11.2014 30.11.2014 30.11.2014 30.11.2014 (kromě ZL č. 10 dveře)

19 Odstraňování vad a nedodělků, kolaudace, zkušební provoz 1.12.2014 31.12.2014 1.12.2014 20.4.2015 Fyzické ukončení projektu

20 Podání závěrečné MZ se žádostí o platbu 10.1.2015 20.1.2015 15.5.2015 15.5.2015 Tab. 17: Porovnání skutečného a plánovaného harmonogramu realizace projektu


67

8.2 Zpoždění projektu oproti plánu – zdůvodnění

Opoždění oproti plánovanému harmonogramu nastalo především ve fázi přípravy prováděcí projektové dokumentace. Pro vytvoření prováděcí PD bylo nutné mít k dispozici výsledky průzkumů (biotický, archeologický, restaurátorský, atp.). Hlavní zdržení pak nastalo z důvodu šetření ÚOHS, kde bylo řešeno VŘ 004 na prováděcí projektovou dokumentaci. Proti postupu zadavatele při otevírání obálek s nabídkami podal uchazeč Ateliér 4 s.r.o. IČ 46710141 námitky a dne 7. 6. 2012 podal dopisem návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí ze strany ÚOHS padlo až 15. 1. 2013. Do tohoto data nebyla známa způsobilost výdajů spojených s VŘ a VKCB nechtěl riskovat nezpůsobilost výdajů. Tento fakt vedl o opoždění realizace projektu minimálně o půl roku. Vzhledem k tomu, že již pak nebyl čas vyhlásit nové VŘ, byla pak prováděcí PD hrazena z vlastních zdrojů žadatele. Soutěžit stavbu jen na základě PD ke stavebnímu povolení by znamenalo při takto složité rekonstrukci vícepráce a vícenáklady v nepřípustné výši, nehledě na nutnost zapracování do prováděcí PD výsledky všech průzkumů.

Dalším důvodem zdržení byl převod kompetencí z MK ČR, na MMR. Do systému e-koza (systém pro VŘ vytvořený pro MK ČR) byla vložena prováděcí projektová dokumentace (PD) dle pokynů MK ČR dne 5. 9. 2013 a probíhala kontrola ze strany MK ČR. Po předání řízení projektu na MMR došlo k prodloužení kontroly dne 18. 9.2013 a na žádost MK ČR byly předány originály nabídek na MMR. Až dne 30. 12. 2013 bylo zasláno oficiální stanovisko CRR.

Dále pak se řešila otázka výše sankce za VŘ 001 na stavební práce. Pokud by sankce za chyby ve VŘ byla vyšší (hrozilo až 30% CZV), nemohl by žadatel z finančních důvodů v té době pokračovat dále v projektu a musel by projekt ukončit. Na konečné stanovisko nebylo možno čekat (jinak by hrozila ztráta celé dotace) a žadatel se rozhodl riskovat a podepsat smlouvu se zhotovitelem dříve, neboť konečné oficiální stanovisko o udělení sankce přišlo až později (dne 17. 3. 2014 vyhotovilo MMR protokol o kontrole, smlouva se zhotovitelem byla podepsána 12. 11. 2014).

V projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení byla navržena výměna všech původních dveří za nové a uložení těch starých do depozitáře. Na základě dodatečného požadavku NPÚ došlo ke změně PD a bylo požadováno zachovat původní historické dveře a pod dohledem restaurátora umělecko – řemeslně opravit. Jediný možný způsob, jak ošetřit tyto dveře, aby vyhovovaly z hlediska náročných požárně-bezpečnostních předpisů, bylo provést úpravu dveří použitím zcela nové technologie požárních úprav s použitím speciálních nátěrů. NPÚ zároveň požadovalo řešit požadovanou požární odolnost s minimálními tvarovými změnami dveří (minimum zvětšení tl. kazet, rámů apod.). Splnění požadavků NPÚ na zachování autenticity historických dveří s minimem tvarových změn bylo do nedávné doby technologicky neřešitelné. Problém byl řešen použitím zcela nové technologie požárních úprav, která nebyla v ČR ještě vyzkoušena. Vzhledem k tomu, že za celý klášter se jedná o desítky dveří a tato nová technologie má své „technologické časy“, nebylo možno předat stavbu s tím, že bude vše hotovo do 30. 11. 2014. Bez repasovaných či restaurovaných dveří není možno zahájit ani zkušební provoz VKCB.


68

Vícepráce ZL 10 (dveře) spočívaly v (více viz ZL č. 10):

• očištění povrchu od prachu a nečistot, odstranění druhotných nánosů

• odebrání původních vzorků, vyhodnocení, rozbory, konzultace jednotlivých etap s NPÚ

• prověření stavu dřeva,

• rozložení na konstrukční prvky a zrevidování spojů

• zpevnění a zpětné složení, napouštění fungicidními a insekticidními prostředky

• vybroušení, sesazení, zčepování, zesílení rámů nákližky

• aplikaci mezivrstvy ochranného a původního historického nátěru,

• repasi kování, zafrézování požárních pásek

• aplikaci speciálních požárních nátěrů v několika vrstvách a finální povrchové úpravě

Přesto, jak vyplývá z výše uvedené tabulky, byl dodržen termín předání stavby (30. 11. 2014) s tím, že bude ještě v roce 2015 (do 20. 4. 2015) dokončena repase dveří. V praxi to znamenalo, že díky zvýšenému nasazení zhotovitele – firmy Hochtief CZ a.s. byly revitalizační práce dokončeny místo za dva roky za pouhý jeden rok. Nutnost dodržet termín dokončení stavby do 30. 11. 2014 byl dán smluvně a jeho dodržení bylo mnohokrát připomínáno a na kontrolních dnech kontrolováno. Do 31. 12. 2014 budou ukončeny také všechny montážní práce na vnitřním vybavení a instalován klavír.

8.3 Rozpočet plánovaný a skutečný

Tabulka obsahuje porovnání původního a posledně známého rozpočtu projektu (dle OOZ č. 25 k 30. 11. 2014). Rozpočet proto není ještě konečný a dojde k navýšení nezpůsobilých výdajů. Z porovnání rozpočtu vyplývá, že se rozpočet snížil zejména v položce 05.04 Stavební části stavby, což bylo dáno nižší vysoutěženou cenou za stavební práce. Obecně se dá říci, že byly jednotlivé zakázky soutěženy za nižší ceny než bylo v původním položkovém rozpočtu k žádosti o dotaci, což bylo dáno zejména ekonomickou krizí a tím, že firmy hledaly zakázky. V rozpočtu došlo také ke zvýšení výdajů na právní služby (právní služby k VŘ) a také za provedení výběrových řízení, kterých bylo celkem 33 (včetně zrušených). Některá VŔ se také opakovala, popř. se řešilo JŘBU u víceprací. Dále budou v souvislosti s finančním ukončením projektu navýšeny nezpůsobilé výdaje, zejména se jedná o 5% sankci za výběrové řízení na stavební práce a také za nezpůsobilé výdaje spojené s vícenáklady (vícepracemi).


69

Kód Název nákladu Původní rozpočet -

žádost o dotaci Rozpočet dle OOZ č. 25

k 30.11.2014 01 Osobní výdaje - (pracovní smlouvy) 5 065 200,00 5 356 200,00

01.01 Mzdové náklady - hrubá mzda 3 780 000,00 3 972 060,00

01.02 Odvody sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatele 1 285 200,00 1 384 140,00

01.03 Jiné pracovní smlouvy 0,00 0,00

02 Cestovné 0,00 0,00

02.01 Cestovné (dle zákona č. 262/2006 Sb.) 0,00 0,00

03 Nákupy materiálu 0,00 0,00

03.01 Nákup materiálu (spotřební, pomocný) 0,00 0,00

03.02 Nákup nezbytného vybavení kanceláří, učeben, odborných pracovišť 0,00 0,00

03.03 Nákup DHM 0,00 0,00

03.04 Ostatní 0,00 0,00

04 Nákupy služeb (obchodní smlouvy, faktury, paragony) 1 770 000,00 2 197 000,00

04.01 Přepravné (převoz materiálu, sbírkového inventáře, rozměrných částí expozic) 0,00 0,00

04.02 Pronájmy 0,00 0,00

04.03 Služby související s provozem kanceláře (telefony, ener., aj.) 0,00 0,00

04.04 Studie, publikace (tvorba, tisk, kopírování) 150 000,00 150 000,00

04.05 Náklady na povinnou závěrečnou konferenci 50 000,00 50 000,00

04.06 Náklady na publicitu (informační tabule, pamětní desky) 340 000,00 190 000,00

04.07 Náklady na výběrová řízení 850 000,00 957 000,00

04.08 Náklady na poradenství, expertní a konzultační a jiné služby 180 000,00 115 000,00

04.09 Právní služby 200 000,00 735 000,00 04.10 Ostatní výše nespecifikované služby 0,00 0,00

05. Investiční náklady 241 684 154,61 206 005 527,00

05.01 Zabezpečení výstavby (inženýrská činnost) 4 999 000,00 1 843 150,00

05.02 Nákup pozemků a nemovitostí 0,00 0,00

05.03 Projektová dokumentace (projektová dokumentace stavby, dokumentace pro podání žádosti, EIA studie proveditelnosti) 21 887 936,00 4 253 900,00

05.04 Stavební části stavby 202 496 269,18 187 607 528,00

05.05 Technologická zařízení (nákup technol. Zařízení, strojů a zařízení vč. Montáže) 0,00 0,00

05.06 Nákup nehmotného majetku (patenty, know-how, licence) 0,00 0,00

05.07 Nákup mobiliáře 12 300 949,43 12 300 949,00

05.08 Ostatní výše nespecifikované investiční náklady 0,00 0,00

06 Jiné náklady 0,00 0,00

06.01 Ostatní 0,00 0,00

06.02 DPH, kdy není nárok na odpočet na vstupu 0,00 0,00

07 Křížové financování 0,00 0,00

08 Předpokládané příjmy projektu získané během doby realizace 0,00 0,00

09 Uznatelné výdaje celkem 248 519 354,61 213 558 727,00

10 Neuznatelné výdaje celkem 8 191 577,09 11 066 443,00

11 Celkové náklady projektu 256 710 931,70 224 625 170,00 Tab. 18: Porovnání skutečného (k 30.11.2014) a plánovaného rozpočtu


70

8.4 Zkušenosti se sestavováním rozpočtu a harmonogramu - doporučení

Z kapitoly 8.1 – 8.3 vyplývají zkušenosti pro zájemce o čerpání finančních prostředků z IROP na rekonstrukci národních kulturních památek. I když byla udělena dotace na rekonstrukci kláštera ve výši 100%, přesto dochází k navyšování nezpůsobilých výdajů. Při rekonstrukci historických objektů – národních kulturních památek je vždy nutno počítat s vícepracemi a vícenáklady. Doporučení při sestavování rozpočtu jsou tedy následující:

• dostatečná finanční hotovost na krytí nezpůsobilých výdajů. Dohodnutý finanční rámec by měl činit dle našich zkušeností cca 1 mil. Kč na každých 10 mil Kč dotace. Žadatel by měl mít dostatek finančních prostředků schválen ještě před zahájením realizační fáze. V případě, že je potřeba ještě vypracovat znalecké posudky v průběhu realizace projektu, je důležité počítat i s tím, že se odhadovaná cena může lišit od ceny reálné velmi značně

• rozpočet na stavební práce – počítat jen s rozpočtem k prováděcí PD. Vzhledem k tomu, že z pohledu investora je nutné mít výhled, jak se bude vyvíjet co nejreálněji cashflow, doporučujeme soutěžit a vložit ideálně do žádosti o dotaci poslední a co nejpřesnější verzi rozpočtu na stavební práce.

• pečlivost při výběru zhotovitele prací. Výběr zhotovitele zdánlivě s rozpočtem nesouvisí, avšak je zásadní. Při jakékoliv chybě při výběru zhotovitele je nutno počítat s případnými sankcemi ze strany poskytovatele dotace. Může se tak dojít k udělení např. 5% sankce, což v řádu desítek mil. Kč na stavební práce jsou řádově miliony Kč. Stejně tak nekvalitní firma může ve VŘ podat nízkou nabídku a poté skrze „vícepráce“ hodnotu díla navyšovat. Také je častá nízká kvalita díla a nedodržení harmonogramu projektu. Vzhledem k tomu, že vlastníky NKP jsou zejména nevýdělečné subjekty (církevní, státní, NNO), jde v případě nekvalitní firmy o značné riziko.

• pojištění právní firmy, která provádí VŘ. Vzhledem k tomu, že vysoutěžit desítky VŘ různých typů bez sankcí nebo nezpůsobilých výdajů se rovná zázraku, je nutné pojištění firmy, která provádí VŘ. V případě, že dojde k pochybení, vzniklou škodu uhradí pojišťovna

• rozpočet stavět na 90-100% ceníkových cen. Jelikož v rozpočtu lze vždy hodnoty ponížit (ale ne vždy navýšit) je dobré mít rozpočet na úrovni ceníkových cen.

• navýšit rozpočet na právní služby. V průběhu projektu budou řešeny četné vícepráce, které je nutno vysoutěžit rámci JŘBU. Tím se prodražují jednotlivá VŘ a rostou náklady na vysoutěžené vícepráce.

• navýšit rozpočet na mzdy. Vzhledem k tomu, že může v projektu dojít k jeho prodloužení, nebo se navýší (změní) výše mezd pro jednotlivé členy týmu, je potřeba mít v projektu rezervu i na mzdy. Nezapomínat, že ke mzdám je potřeba dopočítat i odvody a to jak u zaměstnanců, tak i u zaměstnavatele.

• investice, neinvestice. Před podáním žádosti o dotaci je potřeba projít s finančním manažerem projektu, které výdaje budou účtovány jako investice a které jako neinvestice.

• dostatečná časová rezerva. Při sestavování harmonogramu projektu je potřeba vytvořit i relativně velké časové rezervy. V případě zpoždění aktivity, na kterou navazuje další, dochází k řetězení zpoždění a ohrožení projektu z časového hlediska


71

• nezabíhat do podrobností. Do harmonogramu zanášet jen podstatné milníky. V případě přílišného skluzu v podrobném harmonogramu bude žadatel nucen zodpovědět důvody a přijatá opatření.

• vyžadovat plnění harmonogramu dle smlouvy včetně sankcí. V případě, že dojde ke zpoždění projektu, které není zapříčiněno nezávislými okolnostmi, které nejde předvídat, lze vymáhat pop zhotoviteli sankce, které pokryjí případné sankce ze strany zprostředkovatelského subjektu.

• ověřit reálnost aktivit v harmonogramu. Se stavebním expertem, projektantem je důležité projít připravovaný harmonogram z hlediska reálnosti a z hlediska „technologických časů“. v případě složitějších změn, složitějších aktivit stanovit bezpečnou rezervu.

• na stavební práce vysoutěžit velkou a pružnou firmu s referencemi. V případě, že dojde k oddálení zahájení stavby (jako v případě Broumovského kláštera) má velká firma dostatečné personální kapacity k navýšení výkonu a uspíšení stavebních prací. Riziko bankrotu velké firmy (tím i ohrožení projektu) je nižší než u firmy malé.

• raději nezpůsobilou aktivitu, než ohrozit realizaci celého projektu. Jak vyplývá z kapitoly 8.1. – 8.3 je v případě řešení otázek k VŘ ze strany ÚOHS nutno počítat s řádově měsíci, než dojde k vydání Rozhodnutí (a tím i potvrzení, zda se jedná o způsobilý či nezpůsobilý výdaj). V případě ÚOHS nejsou respektovány jejich vlastní termíny, ve kterých mají rozhodnout. V našem případě jsme tak neproduktivně ztratili až 6 měsíců, které nebyly plánovány a které v závěru realizace projektu chybí. V tom případě je lepší danou položku převést do nezpůsobilých výdajů a pokračovat v následujících aktivitách tak, aby nebyl ohrožen termín dokončení stavby a nemusela se vracet celá dotace.

• zastavení projektu. V případě, že hrozí negativní vyjádření či sankce (např. k VŘ na stavební práce s položkami řádově desítek mil. Kč) ze strany ÚOHS nebo poskytovatele dotace, je nutno včas projekt ukončit a dotaci vrátit. Pro žadatele je lepší uhradit přípravnou část projektu z vlastních prostředků, než pak podepsat smlouvu se zhotovitelem a čelit fatálním sankcím. Také v našem projektu hrozilo, že bude udělena sankce až 30% z důvodu pochybení ve VŘ na stavební práce. V tom případě, by projekt musel okamžitě být ukončen a vrácena dotace.


72

9.0 Rizika a jejich eliminace

9.1 Identifikace rizik projektu a návrh opatření k jejich řízení

Každý projekt, který je připravován nese sebou různá rizika. Pro podrobný popis situace je zapotřebí stanovit rizika, která mohou ovlivnit výsledky realizace projektu. Rizika mohou ovlivnit realizaci pozitivně – výsledky budou lepší než očekávané, nebo negativně – pokud bude výsledek opačný.

Rozdělení rizik dle míry dopadu na projekt:

• Katastrofická (K) = ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu. Pokud nemá být projekt ukončen, tak je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje.

• Kritická (KR) = zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

• Významná (V) = narušení vývoje projektu. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

• Nevýznamná = nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj.

Výskyt rizik/pravděpodobnost výskytu:

• Často = je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé. P = 0,6 a vyšší • Občas (O) = lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát. P = 0,3 – 0,6 • Málo (M) = pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu projektu. Je rozumné

předpokládat, že nebezpečí nastane. P = 0,1 – 0,3 • Nepravděpodobně (N) = výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí

může výjimečně nastat. P = 0 – 0,1 Kategorie rizik:

• Obecná = týkající se programu IOP • Technická = např. chyby v projektové dokumentaci, špatné zakreslení projektu, apod. • Lidská = např. nefungující projektový tým, nekvalitní partneři projektu apod. • Finanční = nezískání dotace, podceněný rozpočet • Právní = nedodržení platných zákonů, nedodržení pravidel a nařízení EU, nedodržení pokynů IOP • Provozní = špatný odhad poptávky po službách, nedostatek kvalifikované síly při realizaci

projektu apod. Posouzení rizik/závažnost:

Provedení posouzení závažnosti rizika na číselné škále tj.: 1 – nejnižší riziko, 2 – nižší riziko, 3 – přiměřené riziko, 4 – vysoké riziko, 5 – nejvyšší riziko

Hlediska - smlouva Míra rizika Hledisko času Hledisko kvality Hledisko ceny

1 – nejnižší riziko dny pokles o 1% zvýšení o 1% 2 – nižší riziko 0,5 měsíce pokles do 5% zvýšení do 5% 3 – přiměřené riziko 1 měsíc pokles do 10% zvýšení do 10% 4 – vysoké riziko 2 měsíce pokles do 15% zvýšení do 15% 5 – nejvyšší riziko déle pokles o 20 a více% zvýšení o více než 15%

Tab. 19: Hlediska času, kvality, ceny a míra rizika


73

Posouzení účinnosti nástrojů na eliminaci rizik:

Provedení účinnosti k eliminaci důsledků rizik na číselné škále tj. 1 – nejnižší účinnost, 2 – nižší účinnost, 3 – přiměřené účinnost, 4 – vysoké účinnost, 5 – nejvyšší účinnost

Předcházení a řešení rizik

Každé riziko má určitá specifika a tudíž je nutné k němu přistupovat individuálně. Předcházení rizikům a opatření k eliminaci jednotlivých rizik budou proto individuální a specifická vždy ve vztahu k dané situaci. Zde vycházíme z předchozích zkušeností žadatele s projekty podobného charakteru. Mezi faktory, které výsledek realizace projektu mohou ohrozit, patří celkové zhoršení ekonomické situace a nepříznivé přírodní podmínky. Dalšími mohou být např. nedostatek finančních prostředků na nutné investice – toto riziko minimalizujeme získáním finančních prostředků z EU.

V zásadě však projekt v přípravné fázi a v předkládané podobě neměl zásadní rizika, která by ohrožovala realizaci a udržitelnost projektu. Nicméně je potřeba rizikům věnovat pozornost a mít připravené náhradní řešení. Z rizik, uvedených v tabulce se v případě projektu Vzdělávací a kulturní centrum – revitalizace kláštera jako zásadní jevily nedostatky v PD, které byly řešeny až v prováděcí PD. Jako řešení se proto našlo vyhotovení prováděcí PD, která se pak následně soutěžila v rámci VŘ na stavební práce. Prováděcí PD byla ze strany projektanta předložena včas, nevhodné zásahy do památky byly eliminovány vyjádřením NPÚ (repase dveří). V přípravné fázi se také objevila finanční rizika, zejména nedostatek finančních prostředků pro přípravu PD. Zde výrazným způsobem pomohl Královéhradecký kraj, který ze svých prostředků uvolnil pro VKCB půjčku, která bude uhrazena až v roce 2015.

Souhrnný výskyt rizik - přípravná fáze

Druh rizika Dopad na projekt

Pravděpodobnost výskytu

Závažnost rizika Předcházení rizika, řešení krizové situace Účin-

nost

Obecná rizika

Zastavení programu IOP K N 3 Neovlivní žadatel. Žadatel začne hledat jiné zdroje na realizaci projektu, dojde k prodloužení termínu realizace projektu.

2

Technická rizika

Nekvalitní práce projektanta/architekta V M 3

Nastavení smluvních pokut a sankcí. Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Průběžná Komunikace se zpracovatelem PD. Předávání rozpracovaných verzí a informování zpracovatele PD o případných obtížích při zpracování PD.

3

Nevhodná koncepce navržená projektantem/architektem

V M 3

Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Komunikace se zpracovatelem PD. Předávání rozpracovaných verzí a informování zpracovatele PD o případných obtížích při zpracování PD.

3

Nedodržení standardu prací, materiálů apod. v průběhu projekčních prací

V M 2

Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Komunikace se zpracovatelem PD. Předávání rozpracovaných verzí a informování zpracovatele PD o případných obtížích při zpracování PD.

3

Růst cen v rozpočtových V O 2 Držení finanční rezervy již v přípravné fázi. Komunikace se zpracovatelem PD a důsledné

3


74

nákladech projektu zdůvodňování nárůstu cen v rozpočtovaných nákladech.

Nedostatky v PD KR M 3

Sankce a pokuty s projektantem, odpovědnost za nedostatky projektant. Tvorba finanční rezervy pro realizační fázi. Pečlivost při zadávání a zpracování PD. Komunikace se zpracovatelem PD.

4

Nedodržení termínu předání kompletní hotové PD KR M 3

Smluvní pokuty a penále za nedodržení termínu. Důsledná komunikace se zpracovatelem PD, veškeré posuny termínu předání hotové PD posuzovat individuálně. Termín předání je uveden ve smlouvě o dílo a veškeré posuny či odklady řeší zadavatel s dodavatelem.

4

Dodatečné změny požadavků investora N N 2

Dostatek informací při zpracování prvotních podkladů. Možnost vypracování variantních řešení. Časté konzultace se zpracovatelem projektové dokumentace či projektové žádosti.

4

Nevhodné zásahy poškozující památku N M 3 Dostatek informací při zpracování prvotních podkladů.

Komunikace se zodpovědnými orgány /památkáři) 4

Lidská rizika

Nekvalitní projektový tým V N 2

Výběr kvalitních členů týmu se zkušenostmi s realizací obdobných projektů + důsledná kontrola práce, vymezení jasných kompetencí a povinností každého člena týmu, zastupitelnost osob.

5

Finanční rizika

Nedostatek finančních prostředků pro přípravu PD a ostatních přípravných prací

KR N 3 Hospodárné a účelné vynakládání rozpočtových prostředků. Otevřené zadávací řízení na zpracovatele PD.

4

Právní rizika

Nedodržení podmínek programu IOP KR N 3 Důsledná a několikastupňová kontrola. Zkušený

projektový tým. Konzultace s řídícím orgánem 5

Nedodržení právních norem ČR, EU V N 3 Důsledná a několikastupňová kontrola. Právník

v projektovém týmu. 5

Provozní rizika

Špatně definovaná poptávka. V N 2 Provedená podrobná analýza potřebnosti, poptávky a

nabídky 5

Tab. 20: Souhrnný výskyt rizik: přípravná fáze


75

Hlavní penzum rizik se objevilo v realizační fázi projektu. Jednalo se jak o zpoždění ve schvalování změn, administrativní prodlení, tak i nepředvídatelné prodlevy ze strany správních úřadů (ÚOHS).

Souhrnný výskyt rizik - realizační fáze


Pravděpodob-nost výskytu

Závažnost rizika Předcházení rizika, řešení krizové situace Účin-

nost

Obecná rizika

Zpoždění ve schvalování podstatných/nepodstatných změn projektu ze strany poskytovatele dotace

V O 2 Průběžná komunikace projektového týmu s poskytovatelem dotace. 4

Nedodržení termínu proplácení již zkontrolovaných žádostí o platbu z programu IOP

V O 3

Částečně nelze ovlivnit, avšak zástupci projektového týmu komunikují s poskytovatelem dotace a důsledně připravují všechny podklady pro žádost o platbu. Dostatečná doba splatnosti faktur.

5

Technická rizika

Dodatečné změny požadavků investora V N 2

Dostatek informací při zpracovávání prvotních podkladů. Změny řešit nejpozději před zadáním zakázky (prováděcí dokumentace). Flexibilní projekční tým, který se umí přizpůsobit změnám.

4

Nepředvídatelné prodlevy ze strany správních úřadů V N 2 Znalost zákonů a legislativních postupů, časové

rezervy v projektu. 4

Nepřihlášení žádného dodavatele do výběrových řízení

KR M 3 Dostatečná časové rezerva pro provedení výběrového řízení na dodavatele stavby. 4

Výběr nekvalitního dodavatele KR O 4

Kvalifikační požadavky v ZD odpovídající charakteru zakázky. Dodržení zákonných postupů včetně zapojení vnitřních kontrolních mechanizmů. Časté kontrolní dny (zápisy do deníku), případné sankce za nedodržení termínu a kvality prováděné práce budou řešeny přímo ve smlouvě o dílo.

4

Nedostatečná koordinace stavebních prací V O 3

Kvalitní operativní řízení a dobrá spolupráce všech zúčastněných subjektů. Časté kontrolní dny (zápisy do deníku), případné sankce za nedodržení termínu a kvality prováděné práce budou řešeny přímo ve smlouvě o dílo.

4

Nedodržení termínu výstavby KR M 4

Sankční podmínky v zadávacích podmínkách/smlouvě s dodavateli. Odpovídající organizace a koordinace stavebních prací – etapizace projektu. Časté kontrolní dny (zápisy do deníku).

4

„Personální“ rizika

Nekvalitní projektový tým V M 2

Výběr kvalitních členů týmu, požadavek na zkušenost s řízení obdobného projektu + důsledná kontrola práce, vymezení jasných kompetencí a povinností každého člena týmu, zastupitelnost osob

5

Finanční rizika


76

Nedostatek finančních prostředků na předfinancování a v průběhu realizace projektu

KR N 3

Minimalizace požadavků na předfinancování (pouze část DPH). Dostatečně dlouhá splatnost faktur. Hospodárné a účelné vynakládání rozpočtových prostředků. Připraveny úvěrové zdroje pro předfinancování.

4

Vznik nepředvídatelných způsobilých i nezpůsobilých nákladů projektu

KR Č 4

Kvalitní projektová příprava. Tvorba rezervy na případné nepředvídatelné vícepráce. Projekční tým bude komunikovat se všemi dodavateli a subdodavateli, partnery projektu a poskytovatelem dotace. Veškeré navýšení způsobilých/nezpůsobilých nákladů řešit s kompetentními osobami. Možnost čerpání úvěrových zdrojů.

5

Nepředvídatelná pojistná událost na předmět projektu

KR M 3

Nelze přímo ovlivnit. Příjemce má/bude mít platnou pojistnou smlouvu, která bude řešit základní pojistné události. Dále při výběru dodavatele stavby bude vyžadováno, aby měl platnou pojistnou smlouvu (zodpovědnost za škody a vady díla).

4

Právní rizika

Nedodržení Pokynů pro zadávání zakázek KR M 4

Výběr odborné, zkušené firmy pro realizaci zadávacích řízení. Sankční podmínky ve smlouvě. Důsledná a několikastupňová kontrola realizovaných postupů.

4

Obstrukce účastníků výběrových řízení KR O 4

Kromě VŘ 004 Prováděcí dokumentace včetně průzkumů – klášter nenastalo. V realizační fázi je počítáno s časovou rezervou pro prodloužení výběrového řízení.

4

Porušení závazků dodavatele k příjemci dotace

KR M 3 Platná smlouva o dílo, které bude řešit práva i povinnosti smluvních stran, včetně případných pokut a úroků z prodlení. Spolupráci s právníky příjemce.

3

Nedodělky, vady díla, vícepráce ze strany dodavatele

V 0 4

Lze očekávat, avšak veškeré vady a nedodělky jdou na vrub dodavatele (zakotvit ve smlouvě o dílo). Vícepráce řešit s příjemcem, na základě soupisu víceprací rozhodnout o dalším postupu, rozpočtovat finanční rezervu pro tyto případy.

4

Nedodržení podmínek programu IOP V N 2

Sestavení projektového týmu – důraz na zkušenost s řízením projektů IOP. Důsledná a několikastupňová kontrola. Komunikace projekčního týmu s poskytovatelem dotace.

4

Nedodržení právních norem ČR, EU V O 3

Právník v projektovém týmu. Důsledná a několikastupňová kontrola. Komunikace projekčního týmu s poskytovatelem dotace.

5

Provozní rizika

Nenaplnění partnerských, dodavatelsko – odběratelských smluv

V M 3 Uzavřená partnerská smlouva. Historie partnera, zkušenosti partnera s realizací obdobných akcí. Sankce ve smlouvách.

4

Nedodržení monitorovacích ukazatelů projektu V M 2

Konzervativní nastavení indikátorů. Zkušenost žadatele i zpracovatele studie proveditelnosti eliminují toto riziko. Důsledná kontrola všech postupů a činností.

4

Tab. 21: Souhrnný výskyt rizik: realizační fáze


77

V několika případech se opakovalo VŘ, neboť se nepřihlásil žádný dodavatel (např. VŘ 033 VŘ na dodávku PC). Díky firmě Hochtief CZ a.s. a koordinaci stavebních prací bylo eliminováno zpoždění v začátku stavební části projektu. Určitým problémem byl pracovní tým, který nepracoval na jednom místě. Pokud pracovní tým je z různých firem, prostředí atp. je nutná vzájemná součinnost a komunikační redundance. To v praxi znamenalo četné pracovní schůzky, kontrolní dny, mnoho telefonátů a e-mailů. Docházelo také ke zpoždění zejména při vykazování výdajů, kontrole výběrových řízení a náležitostí s nimi spojených. Při realizaci projektu se potvrdila závažnost rizik vzniku nepředvídatelných způsobilých i nezpůsobilých nákladů projektu a nedostatek finančních prostředků v průběhu realizace projektu. Žadatel tak musel komplikovaným způsobem dojednávat navýšení bankovního úvěru, aby bylo možno pokrýt neočekávané výdaje. Proto v kapitole 8.4 Zkušenosti se sestavováním rozpočtu a harmonogramu důrazně doporučujeme zájemcům o rekonstrukci NKP mít předem vyjednán dostatečný finanční rámec pro krytí právě nečekaných výdajů.

Souhrnný výskyt rizik – provozní fáze


Pravděpodob-nost výskytu

Závažnost rizia Předcházení rizika, řešení krizové situace Účin-

nost

„Personální“ rizika

Nevhodní partneři projektu KR M 3

Výběr kvalitního partnera se zkušenostmi s provozováním a realizací obdobných akcí. Partner s prokazatelnou historií. Vize partnera totožná s projektem a cíli žadatele. Komunikace s partnery, předávání zkušeností a informací v realizační fázi projektu, zástupci partnerů jsou i členy týmu

5

Nekvalitní projektový tým V N 3 Výběr kvalitních členů týmu + důsledná kontrola práce, vymezení jasných kompetencí a povinností každého člena týmu, zastupitelnost osob. Zkušenost partnera.

4

Finanční rizika

Navýšení cen vstupů V M 3 Nelze přímo ovlivnit. Úprava cen. Hospodárnost provozu. 3

Nedostatek finančních prostředků provoz KR N 4

Hospodárné a účelné vynakládání rozpočtových prostředků. Případné ztráty z provozu budou hrazeny z rozpočtu partnera. Zvýšení příjmů – dotace, sponzoring.

4

Nepředvídatelná pojistná událost na předmětu projektu

V M 3 Nelze přímo ovlivnit. Příjemce má/bude mít platnou pojistnou smlouvu, která bude řešit základní pojistné události.

4

Růst cen energií KR Č 4

Hospodárné a účelné vynakládání rozpočtových prostředků. Případné ztráty z provozu budou hrazeny z rozpočtu partnera. S růstem cen energií kalkulovat ve finanční části studie.

4

Právní rizika

Nedodržení podmínek programu IOP KR N 3

Důsledná a několikastupňová kontrola. Důsledná kontrola všech postupů a činností. Závazek partnera v partnerské smlouvě.

4


78

Nedodržení právních norem ČR, EU V N 3

Důsledná a několikastupňová kontrola. Důsledná kontrola všech postupů a činností. Právník členem týmu.

4

Provozní rizika

Nedostatek poptávky po službách/výrobcích V N 2

Provedená analýza potřebnosti, poptávky a nabídky. Konzervativní odhad poptávky ve finanční analýze. Marketingové a propagační aktivity, úprava programové části.

4

Tab. 22: Souhrnný výskyt rizik: provozní fáze

Provozní fáze projektu začne po finančním ukončení projektu v květnu 2015. Vzhledem k tomu, že tato kronika je psaná ke konci roku 2014, lze se ze zkušenosti domnívat, že mnohá z níže uvedených rizik se v této fázi vyskytnou. Může tak dojít k ohrožení udržitelnosti projektu. Jedná se zejména o spolupráci s nevhodnými popř. nespolehlivými partnery – spolupracujícími subjekty v projektu. Zde proto jsou cenným přínosem mnohaleté zkušenosti provozovatele VKCB – Agentury pro rozvoj Broumovska. Její zázemí dává relativní jistotu odborné péče a eliminaci případného rizika. Jako poměrně značné riziko se jeví také v provozní fázi nedostatek finančních prostředků na provoz. Jelikož je projekt nevýdělečný, jsou jednotlivé aktivity založeny na finančních příspěvcích účastníků, grantech a filantropii místních firem a sdružení. Vzhledem k tomu, že již téměř 10 let probíhají v klášteře akce kulturního a enviromentálního charakteru, lze konstatovat, že toto riziko je ještě v únosných mezích.

Mezi další rizika v provozní fázi projektu počítáme i zvýšení cen energií. Největší položkou bude plynové topení, které je v klášteře instalováno. I mezi jednotlivými akcemi musí být prostory kláštera minimálně v zimě temperovány, aby nedošlo k poškození vodovodních potrubí a instalované techniky. Zvýší se také spotřeba elektrické energie. Ve studii proveditelnosti, která byla součástí žádosti o dotaci je proto počítáno s horním intervalem nákladů - provozních prostředků. Pokud budou v klášteře a jeho zahradě konány jednotlivé akce v projektovaném objemu, měla by být zajištěna i finanční udržitelnost projektu v provozní fázi. Proto je riziko nedostatku poptávky po službách vyhodnoceno jako malé. V rámci analýzy rizik byla identifikována především rizika s „nižším“ nebo „přiměřeným“ dopadem na projekt. U „vysokých“ rizik byly navržena odpovídající opatření na jejich eliminaci. Nebyla identifikována žádná „nejvyšší“ rizika.

Co se týče doporučení pro analýzu a systém řízení rizik obdobných projektů je potřeba vyjít ze zkušeností projektového týmu ještě před podáním žádosti o dotaci v přípravné fázi projektu. Na základě zkušeností projektového týmu je pak potřeba identifikovat jednotlivá rizika, jejich pravděpodobnost a dopad v případných scénářích na projekt. Doporučujeme proto kapitolu rizik pečlivě projít a zhodnotit, např. metodou RIPRAN. V případě potřeby je vhodné se obrátit na firmu, která umí identifikovat a ocenit rizika včetně jejich eliminace. V případě, že dojde k identifikaci „nejvyšších rizik“ projektu (tj. závažnost = 5, dopad 4, 5) projekt nerealizovat. Jednalo by se o nepřiměřené riziko, jehož dopadem by bylo předčasné ukončení projektu, nutnost uhradit již uhrazené náklady. V extrémním případě pak hrozí také trestně-právní odpovědnost statutára žadatele.


79

10.0 Identifikace vzorových prvků obnovy

Pro realizaci projektu byly limitními zejména dva faktory:

a) Stavební práce probíhaly v objektu, který je národní kulturní památkou, tudíž orgány státní památkové péče se formou závazných stanovisek vyjadřovaly ke všem stupňům projektové dokumentace, k materiálům, pracovním postupům a technologiím, k barevnosti omítek, obkladů a dlažeb, k umístění i typu svítidel apod. K jednotlivým dílčím krokům v průběhu stavby bylo nezbytné podávat žádosti o vydání závazných stanovisek, pro jejichž zpracování platí zákonné lhůty.

b) Původní lhůta pro realizaci stavebních prací v souladu s rozhodnutím o dotaci a podle uzavřené smlouvy o dílo byla od 15. 11. 2013 (tj. předání staveniště zhotoviteli stavby) do 30. 11. 2014, a to včetně závěrečných terénních prací v klášterní zahradě a jejich osetí travním semenem.

Pro splnění lhůty pro realizaci stavebních prací bylo nezbytné nalézání shody mezi požadavky investora, státní památkové péče a zhotovitele stavby. Sjednaná doba realizace stavebních prací vyžadovala značné řídící schopnosti od týmu zhotovitele stavby (projektový manažer, stavbyvedoucí), avšak rovněž od stavbyvedoucích hlavních subdodavatelů. Bez schopnosti koordinace dílčích stavebních prací by nebylo možné lhůtu pro jejich provedení dodržet.

Významná byla pozice pracovníků vykonávajících technický dozor investora, především jejich dlouholeté zkušenosti se stavebními pracemi různého charakteru. Stavební práce v klášteře a zahradě vyžadovaly zkušenosti v oblasti statického zajišťování objektů, zakládání staveb, občanské vybavenosti, sanací vlhkého zdiva, komunikací.

Revitalizace kláštera se zahradou zahrnovala rovněž restaurátorské práce týkající se maleb na stropech a zdech budovy, dveří a oken, kamenných prvků, kování a kovářských prací. Pro provedení těchto prací se osvědčilo, že k provedení prací se za investora vyjadřovala osoba, která vzhledem k profesi (architekt) a dlouholetým zkušenostem v oblasti péče o památkové objekty a mobiliář, prováděla restaurátorský dohled. Vzhledem ke stavební profesi technického dozoru investora byl restaurátorský dohled oporou rovněž pro TDI.

Vzhledem k rozmístění stavebních objektů v zahradě a lhůtě pro jejich realizaci probíhala realizace prací ve všech částech klášterní zahrady souběžně. Část prací v klášterní zahradě spočívala v kácení dřevin, prořezání větví stromů, výsadbě dřevin a trvalek, závěrečných terénních úpravách a osetí travním semenem. Pro průběh a realizaci všech těchto činností se investorovi osvědčila funkce dohledu nad zelení, kterou vykonávala osoba s příslušným vzděláním a praxí. Dohled nad zelení dohlížel nad pohybem stavebních mechanizmů po zahradě tak, aby neohrožovaly dřeviny, které neměly být revitalizací dotčené. Vytýčení tras pro pohyb stavební mechanizace zmenšilo nežádoucí hutnění zeminy. Dohled nad zelení kontroloval výběr a sázení dřevin a trvalek. Rovněž dohled nad zelení byl vzhledem ke své profesi oporou pro TDI.

Příkladem může být nalezení nového využití budovy kláštera a klášterní zahrady. Po více než 700 let sloužila budova kláštera a klášterní zahrady k plnění poslání řádu sv. Benedikta v celém regionu Broumovska. Po stavební obnově budou objekty využívány ke kulturním a vzdělávacím účelům, čímž klášter bude znovu plnit svou funkci v regionu, byť nebude tato činnost vykonávaná řeholníky.


80

Podařilo se najít využití pro bývalý dřevník v zahradě, který byl vhledem k dožilému stavu bez stavební obnovy nevyužitelný. Jeho nové využití jako sálu pro koncerty, divadla a konference s kapacitou téměř 300 diváků umožní zvýšit návštěvnost kláštera a klášterní zahrady, protože největší sál v budově kláštera má kapacitu 60 – 70 osob.

Původní funkci získala vodárenská věž v severní části klášterní zahrady, do níž se původně přiváděla voda z náhonu, který je však již několik desítek let nefunkční. Voda se přivádí do vodárenské věže z řeky Stěnavy a jako užitková využívá v zahradě (barokní kašna s fontánou, skleník, zavlažování části trávníků).

Náročné bylo nalezení způsobu pro zvýšení protipožární odolnosti historických dveří kláštera. NKP Klášter v Broumově je prohlášen národní kulturní památkou, což je zvláštní právní kategorie vyhrazená v platném zákoně o státní památkové péči památkám, které „tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“. Nejvyšší možná forma právní památkové ochrany koresponduje se zájmem společnosti na zachování památky. Vzhledem k objektivní kulturně historické hodnotě a formě památkové ochrany je jedním z prioritních cílů projektu Vzdělávacího a kulturního centra Broumov zachování a odpovídající presentace památkových hodnot Broumovského kláštera. Tomu odpovídá i účel dotačního titulu, kterým je projekt financován, tedy podpora realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR.

Z uvedených důvodů požadoval NPÚ, jakožto nejvyšší dotčený orgán památkové ochrany zachovat v rekonstruovaném objektu kláštera vybrané historické dveře a umělecko-řemeslně je opravit je pod dohledem restaurátora, a to i u dveří, které musí dle požárně bezpečnostního řešení stavby a souhlasného stanoviska HZS, jakožto orgánu požární ochrany, splnit normou stanovenou požární odolnost. U těchto „protipožárních dveří“ NPÚ zároveň požadoval řešit nezbytnou požární odolnost s minimálními tvarovými změnami dveří (minimum zvětšení tloušťky kazet, rámů apod.).

V projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení, která byla předložena k žádosti o dotaci, byly tyto dveře s požadovanou protipožární odolností řešeny jejich odstraněním, uložením do depozitáře a nahrazením novými dveřmi (replikami) splňujícími protipožární odolnost, ale bez historické hodnoty. Projektová dokumentace na rekonstrukci byla vypracována v době, kdy nebyla v ČR jiná možnost, jak zajistit protipožární odolnost historických dveří, než jejich odstranění a nahrazení replikami, nebo při zachování těchto dveří jejich protipožární „zodolnění“, a to např. obkladem, případně zesílením výplní, nebo jiným nevratným zásahem, měnícím většinou zcela zásadně jejich vzhled, tvar apod. Vždy však šlo o zásahy do historické hodnoty původních konstrukcí dveří, které tuto historickou hodnotu znehodnocovaly a byly zásahem již nevratným. Dosažení požadované protipožární odolnosti by prostředky dostupnými v době zpracování projektu tedy znamenalo faktické zničení většiny dotčených dveří, a proto bylo v původní PD navrhováno jejich odstranění a nahrazení replikami, čímž by se ale fakticky částečně znehodnotila historická hodnota NKP takového významu.

Při provádění stavby a podrobných kontrolách NPÚ na místě stavby vyvstal problém, jak zachovat historické dveře dle požadavků NPÚ a současně zajistit jejich protipožární odolnost s minimem tvarových změn. Řešení se nalezlo ve využití nové technologie protipožárních úprav s použitím speciálních nátěrů, které na historické dveře dosud nebyly v ČR nikdy používány a dosud ani


81

schváleny orgány požární ochrany. Zhotovitel stavby nechal tento navrhovaný a NPÚ schválený technologický postup na ochranu a zodolnění historických dveří proti požáru posoudit orgánům požární ochrany, a to s kladným výsledkem. Dotčený orgán požární ochrany s použitím nátěru, který zajistí požadovanou požární odolnosti dveří, souhlasil. To umožnilo zachovat v klášteru přibližně 100 historických dveří, kterých se nezbytné zvýšení protipožární odolnosti týkalo.

11.0 Popis provozní fáze

11.1 Zajištění budoucí správy a údržby

Benediktinské opatství sv. Václava jako příjemce dotace uzavřelo s Agenturou pro rozvoj Broumovska o.s. (APRB) partnerskou smlouvu v rámci které bude celkový provoz zajišťovat partner projektu, včetně realizace vytvořené programové náplně. Provoz bude zajišťován na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena v roce 2006 a bude rozšířena před ukončením realizace projektu o další prostory, které jsou předmětem projektu. Spolupráce s partnerem projektu je dlouholetá. Výběr nájemce proběhl v roce 2006, kdy byla Agentura pro rozvoj Broumovska, o.s. jediným zájemcem o pronájem prostor pro konání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. Partner projektu bude spolupracovat s dalšími subjekty při pořádání jednotlivých kulturních a vzdělávacích akcí. S nimi bude mít uzavřen smluvní vztah při pořádání konkrétních akcí.

Partner bude zajišťovat běžnou údržbu prostor pro účely pořádání kulturních a vzdělávacích akcí, realizovat marketing jednotlivých akcí (ve spolupráci s dalšími subjekty jako DSO Broumovsko, MAS Broumovsko+, Město Broumov apod.) Další spolupracující subjekty se budou etablovat z již uvedených partnerů, ale zároveň budou vyhledávány další vhodné subjekty pro spolupráci. Tím bude usilováno o maximální kulturní kvalitu programu. Partner projektu bude zároveň zajišťovat provoz vlastními zaměstnanci. Veškeré činnosti, jež budou v rámci provozu vykonávány, lze rozčlenit na dvě základní skupiny, a to na činnosti provozní a správní. Z hlediska časového jsou činnosti členěny na operativní a stálé. Toto časové hledisko se promítá do výkonu obou skupin činností, tedy do provozních i správních. Operativní činnosti vyžadují vysokou flexibilitu provozního týmu. Z tohoto hlediska bude jejich řešením pověřen ten člen týmu, který má rozhodovací pravomoci a kompetence delegovat dílčí činnosti na nižší články (výkonné) články týmu – tedy manažer. Stálé činnosti jsou takové, které se při výkonu správy a provozu neustále opakují či probíhají kontinuálně a jejich výkon podléhá určitému stanovenému rámci (interní postupy a směrnice). Z hlediska personálního je výkon těchto činností zajištěn prostřednictvím členů na nižších pozicích provozního týmu. Manažer a vedení je v rámci těchto činností pověřeno kontrolou a dohledem.

Správní činnosti

a) stálé:

• technická oblast (např. péče o objekty, drobné opravy, zajištění správy movitého majetku, zajištění bezpečnosti objektů, zajištění oprav, běžné denní údržby a investičních akcí, správa a zajištění bezpečnostních systémů atp.)

• odborná oblast (péče o exponáty, sbírky, odborná správa expozic, tematických výstav apod.)


82

• administrativní a ekonomická oblast (např. zajištění kompletní ekonomické a personální agendy, pojištění majetku, evidence movitého majetku, apod.)

b) operativní:

• Zahrnuje činnosti, jejichž výskyt je ojedinělý a nahodilý (např. sjednání servisních oprav, odstranění vzniklých závad aj.)

Provozní činnosti

Výkon správních a provozních činností bude zcela zajišťován přímo zaměstnanci a kapacitami provozovatele (APRB). Vlastními silami budou organizace zajišťovat téměř všechny činnosti v kategorii „stálé“. U činností operativních bude často využito nákupu služeb jiných firem (tzv. outsourcing) – jedná se např. o zajištění servisních prací aj.

11.2 Personální zajištění managementu, správy a provozu

Agentura pro rozvoj Broumovska, jako provozovatel programu má letité zkušenosti s organizací a řízení programových projektů a předpokládá se jejich plné zapojení a implementace do nové (o nové funkce rozšířené) projektové týmy. Základní organizační struktura bude vycházet ze současného maticového uspořádání APRB, kde v horizontální ose naplňuje programové záměry a v ose vertikální poté funkční strukturu. V programové struktuře APRB sleduje jednotlivé oblasti aktivit v rámci projektu. Z pohledu funkčního jsou tedy do každého projektového týmu zařazení pracovníci z oddělení fundraisingu a realizace. Specifickou činnosti zajišťující celkové fungování APRB je potom štáb, vykonávající koordinační a podpůrné funkce. Do těchto činností můžeme zařadit činnosti ekonomické, správní, IT a provozně technické (údržba apod.). Předpokládané nové funkce jsou především plánovány z programového hlediska a zároveň budou rozšířeny současné týmy a adekvátní posílení. Programově tedy vznikne:

• Vzdělávací a kulturní centrum - funkčně bude posílen tým především v oblasti PR a publicity a marketéři ve funkčním týmu fundraisingu.

• Zázemí a financování práce týmu.

Pracovní pozice Počet zaměstnanců. Pozn.

Ředitel VKCB 1

S&M Manager 1

Organizační pracovník 1

Údržbář vedoucí 1

Údržbář 1

Uklízečka 2 Tab. 23: Pracovní tým ve fázi udržitelnosti

11.3 Program funkčního využití

Fáze udržitelnosti projektu je z pohledu řídícího týmu náročná na koordinaci jednotlivých programových aktivit. Pracovní tým pro přípravu těchto aktivit vznikl již v roce 2012, kdy se začaly připravovat jednotlivé programové aktivity. Výsledným produktem nebo službou jsou v případě


83

Institutu přírodovědného vzdělávání organizace odborných a metodických seminářů, krátkodobých a dlouhodobých kurzů, exkurzí a dalších akcí zaměřených k ekologickému vzdělávání a výchově (viz kapitola 7). Poskytované služby v případě Vzdělávacího institutu pro dramatické, hudební a jiné vzdělávání spočívají v přípravě studijních a vzdělávacích programů zaměřených na studium historických hudebních materiálů uložených v archivu kláštera, vč. možnosti jejich produkce formou např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Realizace projektu umožní soustředění pěveckých sborů (dlouhodobé i krátkodobé) – nácviky vystoupení v akusticky vybavených sálech, vč. možnosti např. závěrečného koncertu, nebo možnosti zvukového záznamu v nahrávacím studiu. Služby poskytované Institutem krásných umění & Zahrada kulturní budou spočívat v akcích typu koncerty, vystoupení, prezentace, besedy, výstavní expozice apod. Veškeré kulturní akce jsou plánovány v rámci dramaturgické a programové rady tak, aby se vzájemně doplňovaly a nepotkávaly se. Provoz VKCB (Vzdělávací a kulturní centrum Broumov) bude probíhat průběžně a není v kolizi s ostatními akcemi. Zájemci o obnovu NKP mají možnost shlédnout audiovizuální pořad věnovaný obnově kláštera a získat výtisk kroniky projektu zdarma.

11.4 Základní ekonomické hodnocení pro provozní fáze (5 let po ukončení projektu)

Žadatel i partner bude o realizačních i provozních aktivitách účtovat odděleně, prostřednictvím analytických účtů a podúčtů.

Období Předpokládané opravy, údržba, reinvestice 2019 Revize, povinné výměny a dílčí opravy technického vybavení stavby 2022 Revize, povinné výměny a dílčí opravy technického vybavení stavby 2023 Částečná výměna nábytku a vybavení vzdělávací části 2024 Částečná výměna nábytku a vybavení vzdělávací části 2025 Revize a servis vzduchotechniky 2028 Doplňující výsadba okrasné zeleně v klášterní zahradě 2029 Revize, povinné výměny a dílčí opravy technického vybavení stavby 2030 Částečná výměna nábytku a vybavení vzdělávací části 2031 Revize a servis vzduchotechniky, výměny částí, revize topení, opravy a údržby stavebního charakteru

Tab. 24: Předpokládané opravy, údržba, reinvestice

Příjmy a výdaje projektu ve fázi udržitelnosti projektu

Výstupy projektu zůstanou ve výhradním vlastnictví žadatele, žadatel je zavázán a současně ručí za provozování kulturních a vzdělávacích služeb. V provozní fázi, v souladu s partnerskou smlouvou a technickou zúčtovací nájemní smlouvou mezi partnerem a příjemcem bude veškerý provoz výstupů a výsledků projektu technicky zabezpečovat a financovat partner projektu. Partner projektu formou placeného nájmu pomáhá příjemci hradit výdaje na pojištění výstupů projektu, související přímé daně a vytvářet fond na plánované reinvestice a rozsáhlejší opravy. Běžnou provozní údržbu, opravy, výdaje na energie atp. hradí přímo partner projektu.

Po dobu platnosti partnerské smlouvy, minimálně v období povinné udržitelnosti projektu, bude partner pro žadatele organizačně zabezpečovat veškerou kulturní, společenskou a vzdělávací činnost v projektem dotčených částech areálu kláštera, bude hradit veškeré náklady související s provozem a také bude zajišťovat běžnou údržbu, opravy. Více – viz přílohy Kroniky projektu.

Jak vyplývá z obecného modelu vznikají žadateli v době provozu v souvislosti s projektem příjmy z pronájmu od provozovatele – partnera a současně bude hradit výdaje na pojištění výsledků projektu, přímé daně a větší opravy a reinvestice. Veškeré provozní výdaje spojené s výstupy projektu nese partner. Žadatel mimo pravidelné platby a příjmy bude hradit reinvestice.


84

Výdaje režijní

Kapacitními výpočty a na základě výpočtů tepelných ztrát a příkonů používaných zařízení byla provedena kalkulace nákladů na energie. V jednotlivých letech se předpokládá pozvolný nárůst cen o cca 3 % meziročně, uvedený nárůst nereflektuje růst cenové hladiny.

Pro zajištění plánovaného provozu centra je důležitá skladba personálu. Předpokládá se celoroční provoz s mírně slabším provozem v zimním období. Celkově se bude jednat o cca 6 pracovních míst.

Mzdové náklady projektu

Pracovní pozice Počet zam. Počet měsíců Úvazek

Hrubá mzda (měsíční -

plný úvazek)

Odvody SP a ZP za

zaměstnavatele

Celkové osobní roční

náklady

Celkové mzdové

roční náklady

Soc. a zdrav. pojištění

Ředitel VKCB 1 12 1 25 000 8 750 405 000 300 000 105 000 S&M Manager 1 12 1 20 000 7 000 324 000 240 000 84 000

Organizační pracovník 1 7 0,6 18 000 6 300 170 100 126 000 44 100 Údržbář vedoucí 1 10 0,8 20 000 7 000 270 000 200 000 70 000 Údržbář 1 7 0,6 18 000 6 300 170 100 126 000 44 100 Uklízečka 2 7 1,2 15 000 5 250 283 500 210 000 73 500 Celkem 7 5 116 000 40 600 1 622 700 1 202 000 420 700

Tab. 25: Mzdové náklady projektu

Odhadovaná výše režijních výdajů je stanovena na základě odhadů přípravného týmu. V průběhu doby udržitelnosti se předpokládá pozvolný nárůst těchto výdajů. Jedná se o drobné opravy, telekomunikace, marketing a reklamu, náklady na reprezentaci, posudky, poplatky místní i finanční.

Tvorba fondu na opravy a reinvestice

Vhodná míra tvorby fondu se, dle odhadů odborníků na stavby a provoz vzdělávacích a kulturních zařízení pohybuje mezi 150 – 400 tisíci Kč ročně dle aktuálního stavu památky. V provozní fázi veškeré nezbytné výdaje na reinvestice do majetku atp. budou hrazeny žadatelem z fondu na reinvestice, jež bude vytvářen z přijatého nájemného placeného provozovatelem výstupů projektu. Nepředpokládá se převod majetku na jinou osobu, veškerý majetek pořízený z dotace Integrovaného operačního programu zůstane ve správě žadatele. Programové aktivity budou probíhat na účet partnera, který bude z příjmů provozu hradit i související údržbu a případnou renovaci majetku. Větší opravy a reinvestice s předpokládají po roce 2019.

Potřebu finančních prostředků a vyčíslení nezbytných výdajů za celou dobu realizace projektu a po dobu prvních 20 let provozu znázorňuje následující tabulka:


85

Cash-flow ve fázi provozní - žadatel

Rok

Výdaje Příjmy Roční

bilance Materiál a energie Služby Mzdy +

odvody Celkem výdaje

Dotace, granty, dary

Tržby instituty

VKCB

Celkem příjmy

2015 830 897 2 567 245 1 622 700 5 020 842 3 100 000 1 920 842 5 020 842 0

2016 870 604 2 691 807 1 671 381 5 233 792 3 300 000 1 933 792 5 233 792 0

2017 899 690 2 776 260 1 721 522 5 397 472 3 445 000 1 952 472 5 397 472 0

2018 926 681 2 859 548 1 773 168 5 559 397 3 568 950 1 990 447 5 559 397 0

2019 954 481 2 945 335 1 826 363 5 726 179 3 676 019 2 050 160 5 726 179 0

2020 983 115 3 033 695 1 881 154 5 897 964 3 786 299 2 111 665 5 897 964 0

2021 1 012 609 3 124 705 1 937 589 6 074 903 3 899 888 2 175 015 6 074 903 0

2022 1 042 987 3 218 447 1 995 716 6 257 150 4 016 885 2 240 265 6 257 150 0

2023 1 074 277 3 315 000 2 055 588 6 444 865 4 137 391 2 307 474 6 444 865 0

2024 1 106 505 3 414 450 2 117 255 6 638 210 4 261 513 2 376 697 6 638 210 0

2025 1 139 700 3 516 884 2 180 773 6 837 357 4 389 358 2 447 999 6 837 357 0

2026 1 173 891 3 622 390 2 246 196 7 042 477 4 521 039 2 521 438 7 042 477 0

2027 1 209 108 3 731 062 2 313 582 7 253 752 4 656 670 2 597 082 7 253 752 0

2028 1 245 381 3 842 994 2 382 990 7 471 365 4 796 370 2 674 995 7 471 365 0

2029 1 282 743 3 958 283 2 454 479 7 695 505 4 940 261 2 755 244 7 695 505 0

2030 1 321 225 4 077 032 2 528 114 7 926 371 5 088 469 2 837 902 7 926 371 0

2031 1 360 862 4 199 343 2 603 957 8 164 162 5 241 123 2 923 039 8 164 162 0

Tab. 26 : Cash flow ve fázi realizační a provozní

Z tabulky vyplývá, že výdaje VKCB v prvním roce provozu budou činit cca 5 mil Kč. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o první rok přímého provozu VKCB v nových podmínkách, bude velmi náročné pro pracovní tým zabezpečit vyrovnaný rozpočet.

Model předpokládá právě vyrovnaný rozpočet, rozdíl mezi příjmy a výdaji musí zajistit granty, dotace a dary fyzických i právnických osob. Vzhledem k rozsáhlému zázemí spolupracujících subjektů, grantů a zkušenosti APRB bude vyrovnaný rozpočet zajištěn. V případě, že se tak nestane, bude muset APRB dotovat činnost z vlastních prostředků V dalších letech se předpokládá růst nákladů dle inflace a pozvolný nárůst cen o cca 3 % meziročně. Výhled v horizontu delším než 5 let je spíše odhadem, udržitelnost projektu bude záviset na činnosti VKCB, bez grantů a darů nebude dosažen finančně vyrovnaný hospodářský výsledek.

Predikce cash-flow i plánované spektrum programových aktivit projektu dokazují, že plánovaný provoz je připraven a je schopen zajistit vlastní zdroje pro udržitelnou činnost klášterního areálu. Jak vyplývá z kapitoly 9, mezi nejzávažnější rizika ve fázi udržitelnosti patří finanční riziko (ohodnoceno stupněm 4). Zásadní je proto profesionální tým, který bude schopen zabezpečit nejen kvalitní provoz VKCB, ale i relevantní výši grantů.


86

11.5 Péče o sbírky a další majetkové soubory

Po komunistickém převratu v roce 1948 nebyla klášteru se zahradou věnována potřebná péče a orgány, které měly zajišťovat výkon „společného vlastnictví“, údržbu zanedbávaly. Výjimkou byla výměna střešní krytiny v 80. letech 20. století, která zabránila zatékání, a tím úplné devastaci objektu. Po vrácení objektu kláštera se zahradou Řádu svatého Benedikta, a to Benediktinskému opatství sv. Václava v Broumově, pověřil Administrátor broumovský, Dr. Anastáz Opasek OSB od 1. 4. 1992 Ing. Arch. Jana Slavíka zabezpečením stavebně udržovacích prací budov broumovského kláštera. Postupné opravy budov klášterního areálu byly zahájeny v roce 1992 s využitím finančních prostředků vlastních, příspěvků okresu Náchod a MK ČR (havarijní fond). V roce 1995 byla obnova broumovského kláštera zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR ministerstva kultury ČR. Tímto prestižním zařazením byla nejen zdůrazněna hodnota kulturního dědictví, ale také postupné poskytnutí potřebných finančních prostředků na obnovu. Pokračovalo se především v obnově vnějšího pláště, fasádních omítek, výplní otvorů především oken, kamenických prvků výzdoby, restaurování soch na balustrádě, obnově a restaurování mříží a dalších prvků. Dle finančních možností se postupně obnovoval vnější plášť, jižní strana kostela sv. Vojtěcha, navazující fasády „čestného nádvoří“ a další křídla budovy, 1. vnitřní nádvoří, část do Klášterní uličky po nárožní rizalit. V roce 2014 pokračuje severní strana směrem ke klášterní zahradě až po nárožní levý rizalit.

Vzhledem k mizivým vlastním finančním zdrojům se vlastník do roku 2013 soustřeďoval na údržbu budov tak, aby se jejich stav nezhoršoval. Spolupráce s partnerem projektu Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera umožnila zajistit od roku 2007 základní péči o klášterní zahradu a její celoroční zpřístupnění pro veřejnost. I po revitalizaci části budovy kláštera a klášterní zahrady bude vlastník objektu hledat finanční zdroje pro obnovu dalších součástí NKP Klášter v Broumově, zejména kostel sv. Vojtěcha, knihovnu a refektář, to vše včetně historického mobiliáře a knih. Zbývá dokončit východní část vnějších omítek kláštera, jejichž obnova vhledem k umístění budovy na vysokém skalním ostrohu bude velmi obtížná, a vnější omítky Rajského dvora, to vše včetně většiny výplní okenních otvorů.

Z popsaných důvodů – zanedbání průběžné péče v letech 1948 – 1989 a nedostatku vlastních finančních zdrojů vlastníka – zajišťovalo Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově péči o části sbírek, které se zachovaly, do výše získaných dotačních zdrojů.


87

12.0 Shrnutí, celkové zhodnocení pro zájemce o přípravu a realizaci obdobných projektů.

Projekt vzdělávacího a kulturního centra Broumov – revitalizace kláštera zahrnoval rekonstrukci cca 1/3 kláštera a celé zahrady. Cílem projektu byla revitalizace národní kulturní památky a její uvedení do nového života. Projekt byl zaměřen na vzorové využití národní kulturní památky – centrum zaměřené na environmentální vzdělávání, pořádání kulturních, vzdělávacích a společenských akcí. I přes počáteční prodlevy v harmonogramu byl projekt ukončen dle plánovaného harmonogramu s tím, že repase dveří bude ukončena později – k 20.4.2015. Realizace projektu si vyžadovala součinnost všech členů projektového týmu jak v přípravné, realizační fázi, tak i ve fázi udržitelnosti. Celkové náklady ke dni 30.11.2014 dosáhly 224 625 170 Kč. Výstupem projektu jsou výstupy investičních projektových částí Klášter (21 x výstavní a multifunkční místnost, 1x koncertní sál, 1x malý salónek – zkušebna, 1x hudební zkušebna, 1x přednášková místnost, 4x dílny (keramika, malba, sochařství), 8x studovna, mobiliář nezbytný pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí) a Zahrada (1x rekonstruovaná zahrada se 33 stavebními objekty, mobiliář zahrady pro pořádání vzdělávacích a kulturních akcí). Dalším výstupem jsou výstupy programových projektových částí (produkty v oblasti enviromentálního, kulturního a dalšího vzdělávání, jedno i více denní workshopy, kurzy, příležitostné akce, dílny, koncerty, představení, výstavní činnost, open air akce, apod.). Programové výstupy jsou součástí zpracované metodiky obnovy a využití daného typu památek včetně poskytování informací o vlastních zkušenostech a realizaci projektu. Patří sem osnovy enviromentálního a kulturního vzdělávání, výstavní expozice, 200 ks brožury Kronika projektu - Metodika obnovy Broumovského kláštera, dokumentární film a závěrečná konference. Jak vyplývá z výše uvedených kapitol, pro případné zájemce o rekonstrukci NKP je důležité věnovat pozornost zejména:

• kvalitní práci projektanta. Úspěch každé podobné akce začíná s kvalitním projektem, který je připravován pro podání do Žádosti o dotaci. Doporučujeme do žádosti přiložit prováděcí PD, která je přesnější a vychází z kvalitních průzkumů. Nedostatečný stavební projekt v sobě ukrývá riziko víceprací a vícenákladů.

• kvalitní přípravě VŘ. Je potřeba nejenom správně rozdělit logicky související předměty VŘ, ale také dát pozor při možném dělení zakázek. dále je zapotřebí, aby VŘ prováděla zkušená a pojištěná firma, která bude ručit za výsledky své práce. zásadní je pečlivost při administraci výběrových řízení.

• kvalitnímu projektovému týmu. Tento tým by měl být členěn tak, aby obsáhl všechny aktivity projektového řízení. Měli by zde být zastoupeni zástupci investora, TDI, BOZP, stavební firmy, finanční manažer, lidé se zkušenostmi v projektovém řízení a řízení a lidé se zkušenostmi s veřejnými zakázkami. Je důležité si nastavit komunikační strategii a dodržovat dohody a termíny.

• dodatečným změnám požadavků investora. Je potřeba mít před podáním žádosti rozmyšlenou koncepci projektu ve všech fázích – od přípravné, realizační až po fázi provozní.


88

Na všechny fáze je potřeba mít zajištěné finanční i personální krytí. Pozdější změny v projektu ze strany investora pak mohou vést k navýšení nezpůsobilých výdajů.

• nepředvídatelným prodlevám ze strany správních úřadů. je potřeba počítat zejména s dlouhými dobami u ÚOHS, stavebních úřadů, NPÚ atp. Harmonogram prací by měl mít v sobě zakomponované rezervy, ošetřit termíny ve smlouvě.

• nepřihlášení žádného dodavatele do výběrových řízení. Je třeba mít dostatečnou časovou rezervu nutnou pro opakování VŘ. V případě, že se nestihne nové VŘ nebo se opět nikdo nepřihlásí, stanou se způsobilé výdaje nezpůsobilými

• termínům. Hlavní manažer projektu musí dbát na dodržování termínů všech zúčastněných spolupracujících osob. Zdržení jednoho znamená řetězení prodlevy a následný problém při dodržení harmonogramu. Bohužel se nedá příliš spoléhat na součinnost v této oblasti se správnímu úřady, které mají své lhůty pro vyřizování.

• termínům v harmonogramu stavebních prací. Pokud je výzva či smlouva se zhotovitelem postavena tak, že není možno prodlužovat termíny stavby, je nutno tyto věci brát vážně již od předání staveniště. Trvat na původních termínech a vyžadovat smluvní sankce.

• chybám ve výběrových řízeních. Tyto chyby jsou jednou z nejčastějších příčin, proč jsou udělovány sankce či některé ze způsobilých výdajů se stávají nezpůsobilými. Chyby mají velký vliv na úspěšnou realizaci projektu.

• nevhodným partnerům projektu. Někteří z partnerů mnohdy berou své závazky v partnerské smlouvě na lehkou váhu, nebo jsou partnery v mnoha dalších projektech a již se nemohou věnovat kvalitně své práci.

• dostatečné finanční hotovosti na krytí nezpůsobilých výdajů. Žadatel by měl mít dostatek finančních prostředků schválen ještě před zahájením realizační fáze.

• dostatečné časové rezervě. Při sestavování harmonogramu projektu je potřeba vytvořit i relativně velké časové rezervy. V případě zpoždění aktivity, na kterou navazuje další, dochází k řetězení zpoždění a ohrožení projektu z časového hlediska

• ověření reálnosti aktivit v harmonogramu. Se stavebním expertem, projektantem je důležité projít připravovaný harmonogram z hlediska reálnosti a z hlediska „technologických časů“. v případě složitějších změn, složitějších aktivit stanovit bezpečnou rezervu.

• na stavební práce vysoutěžit velkou a pružnou firmu s referencemi. V případě, že dojde k oddálení zahájení stavby (jako v případě Broumovského kláštera) má velká firma dostatečné personální kapacity k navýšení výkonu a uspíšení stavebních prací. Riziko bankrotu velké firmy (tím i ohrožení projektu) je nižší než u firmy malé.

• raději nezpůsobilou aktivitu, než ohrozit realizaci celého projektu. Jak vyplývá z kapitoly 8.1. – 8.3 je v případě řešení otázek k VŘ ze strany ÚOHS nutno počítat s řádově měsíci, než dojde k vydání Rozhodnutí (a tím i potvrzení, zda se jedná o způsobilý či nezpůsobilý výdaj).

• zastavení projektu. V případě, že hrozí negativní vyjádření či sankce (např. k VŘ na stavební práce s položkami řádově desítek mil. Kč) ze strany ÚOHS nebo poskytovatele dotace, je nutno včas projekt ukončit a dotaci vrátit. Pro žadatele je lepší uhradit přípravnou část projektu z vlastních prostředků, než pak podepsat smlouvu se zhotovitelem a čelit fatálním sankcím.

Vítejte na území, které je vhodné interpretovat v rámci geoturistiky na

Broumovsku. Je málo oblastí, kde při tak tak krátkém putování narazíte

na tolik významných stop geologické historie. Kamení, barva půdy, vý-

chozy skal, či nálezy zkamenělých organismů Broumovska jsou svědky

zajímavé historie. Hlavními aktivitami geoturismu jsou tzv. geotopy.To jsou místa, nebo objekty které mají regionální a národní význam pro

geologické vědy areprezentují krajinua její geologickou historii.

K interpretaci geologického dědictví jsme pro Vás připravili putování pofenoménech Broumovska, kdy jednotlivé významné geotopy jsme ozna-čili QR kódem odkazující na stránky www.geopark.broumovsko.cz, kdenajdete podrobnější informace o jednotlivých geotopech.

Vydejte se s námi na putování po významných geotopech Broumovska!

Agentura pro rozvoj Broumovska

1. Spusťte na svémmobilním telefonuči tabletu aplikacina čtení QR kódů

2. Naskenujte QR kód3. Otevřete odkaz*

(webovou stránku)a získejte víceinformací o tomtogeotopu

Projekt vznikl za finanční podpory Ministerstva životního prostředí z programu Ochrana přírody a biologické rozmanitosti.

Geopark Broumovsko

Broumovskem za příběhy země bez kopání

vyžaduje připojení

k internetu

www.geopark.broumovsko.cz www.broumovsko.cz|

*)

Název geotopu:

Pod KlůčkemPodloží: KřídaGeomorfologické řazení: Polická vrchovinaKatastrální území: Police nad MetujíObec: Police nad MetujíGPS: 50°32’53.944”N, 16°14’53.775”E

cyan blackmagemta yellow

Obsah - Klášter Broumov · 2018-09-20 · 1.0 Charakteristika daného typu památky . 1.1 Úvod...

Documents

Transcript of Obsah - Klášter Broumov · 2018-09-20 · 1.0 Charakteristika daného typu památky . 1.1 Úvod...