OBNOVA SADU A VÝZNAM MRTVÉHO DŘEVA

Starý třešňový sad je domovem mnoha zajímavých druhů rostlin a živočichů. Řada z nich je vázána na dřevo ovocných stromů, ať živých nebo usychajících. Při obnově sadu je nutné část starých stromů odstranit, aby uvolnily místo novým. Pro přežití organizmů vázaných na dřevo je však nutné zajistit kontinuitu prostředí, a proto dřevo z pokácených nebo ořezaných stromů zůstane na lokalitě pro jejich potřebu.

Dřevo z odstraněných stromů ponechané na vhodném místě na lokalitě může až desítky let sloužit jako biotop pro řadu ohrožených druhů hmyzu, hub nebo dalších organizmů, které jsou na něj životně závislé. Umístění dřeva by mělo co nejvíce respektovat přirozené podmínky a nároky těchto druhů. Proto je vhodné pokácené kmeny či větve umisťovat různým způsobem a zajistit tak různé typy stanovišť. Různá expozice a způsob uložení dřeva je rozhodující pro rychlost rozpadu dřeva a určuje jejich osídlení organizmy. Tam, kde tomu nebrání bezpečnostní či jiné hledisko, je nejvhodnější ponechávání odumřelých nebo poškozených významných dřevin v podobě bezpečného torza kmene stromu, které je nejpřirozenějším a také nejlevnějším řešením. V češtině se pro toto opatření vžilo pojmenování „broukoviště.

Na této lokalitě můžete při troše štěstí potkat některé z krásných obyvatel starých stromů. Z ptačí říše k nim bezesporu patří krutihlav obecný (Jynx torquilla), který využívá staré drobné dutiny k hnízdění. Z hmyzu nás zaujme krasec třešňový (Anthaxia candens), který se vyvíjí pod kůrou živých osluněných třešní nebo tesařík bukový (Cerambyx scopoli), který s oblibou navštěvuje květy bezů a šípků. Mrtvé stromy ožívají v noci různými druhy potemníků, kteří se přes den ukrývají v dutinách nebo štěrbinách kůry. Na květech hlohů a třešní na jaře hojně posedávají nápadní zlatohlávci, kteří se také vyvíjejí v trouchu listnatých stromů.

Panel byl vytvořen v rámci projektu

„Záchrana přírodního dědictví obce Boskovštejn“.

krasec třešňový

krutihlav obecný