Zámořské objevy15.-16.století

Objevné plavby byly podmíněny hospodářskými

a kulturními objevy na přelomu 15. a 16. století,

dalšími důvody byl:

1) nedostatek drahých kovů (zlato, stříbro)-

evropské doly byly již vyčerpány (drahými kovy se

platilo za zboží z Orientu)

- v neklidných dobách byly ukrývány (poklady)

2) Evropou putovaly zvěsti o bohatství neznámých dalekých zemí- populárním čtivem se staly cestopisy – např. Marco Polo: Milión (13/14. stol. do Číny).- Objevovaly se i vymyšlené cestopisy.

- Paradoxem je, že pravdivému cestopisu benátského kupce Marca Pola lidé nevěřili, byl dokonce označen za vymyšlený, zatímco cestopisům popisujícím mořské obry, hady a mutace lidí a nejrůznějších zvířat byly považovány za pravdivé.

3) Turci dobyli Konstantinopol  1453, lukrativní obchodní cesta po souši byla přerušena.

1453

Karavany byly napadány, jejich příslušníci pak byli dáváni do otroctví

4) objevili se lidé, kteří nabízeli financování a organizaci těchto cest = Evropští panovníci

- důvody: jak praktické, tak i nadšení- snažili se rozšířil svůj vliv a obnovit obchod s Orientem

Isabela Kastilská Ferdinand Aragonský Jindřich Mořeplavec

5) Šířit křesťanství a tím vytlačovat islám(španělská reconquista)

1492 – kapitulace Granady

6) Obnoven starý antický názor, že svět je kulatý- •1492 navrhl Martin Behaim první glóbus

• Toscanelli zdokonalil starověkou mapu (Erathostenes), tato mapa byla též oporou pro Kryštofa Kolumba

• stavba lodí - tzv. karavely (stabilní, měly velký nákladní prostor, většinou trojstěžňové)

• kompas, zdokonalovaly se astronomické tabulky

• objevné plavby pořádali zejména Španělé a Portugalci; v jejich službách pak Italové

Erathosthenes 200 př.n.l.

Jindřich Mořeplavec

V první polovině 15. století probíhala příprava na 

objevné plavby 

Jindřich Mořeplavec - portugalský panovník - zkoumal západní Afriku - založil námořní učiliště

Cestu kolem Afriky si nárokovali Portugalci pouze pro sebe(Bartolomeo Díaz) 1487

Zelený mys

Mys Dobré naděje

Roku 1450 Portugalci překročili rovník a učinili další objevy v Africe; snažili se obeplutím Afriky dostat do Indie.

 V letech 1487 – 88

Bartolomeo Diaz dosáhl mysu Bouří (přejmenován na mys Dobré naděje).

Námořní cesta do Indie kolem Afriky byla objevena 1497 - 98 :

CESTA KOŘENÍ – Vasco da Gama

Lisabon

Kalikut

Kolumbus objevil cestou do Indie

AMERIKU !

To je všeobecně známý fakt, ale………….

Proč použil Kolumbus tu nejnebezpečnější,

nejdelší a v té době naprosto nepravděpodobnou námořní

trasu k dosažení svého cíle ??????

Zkus vysvětlit s pomocí následujícího snímku

Předpoklad úspěchu = ZEMĚ JE OPRAVDU KULATÁ

Co motivovalo Kolumba k takovému nebezpečnému dobrodružství ???

1. Riziko = Orientace na otevřeném moři, bez dohledu pobřeží.

Jak najít správnou cestu?

Pár stupňů odchylka a Kolumbus by nikdy Ameriku neobjevil!

2. Riziko = Je země opravdu kulatá? A co když není??

3. Riziko – absolutní závislost na klimatických podmínkách 

Další pravděpodobná rizika

4. Nedostatek potravin a pitné vody5. Nemoci6. Vzpoura posádky7. Piráti8. Strach z neznáma (mořské obludy a 

příšery, podivné bytosti)

Španělský královský pár (Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská) přijal návrhy Kryštofa Kolumba o cestě na západ. Roku 1491 podpořili Kolumbův plán, o rok později (1492), spolu s pádem Granady a ukončením reconquisty, v srpnu vypluly z přístavu Palos tři lodě (karavely): Santa Maria, Pinta, Niňa. Po sedmdesáti dnech plavby spatřila posádka zem (ostrov Guanahání z Bahamského souostroví), nazvali jej San Salvador (spasitel).

V příštích dnech objevili Kubu (podle Kolumba to bylo bájné Zipango), Espagnolu. Kolumbus byl přesvědčen, že doplul do Indie. Do roku 1504 podnikl ještě tři další výpravy, roku 1506 ve Španělsku zemřel.

Až Ital Amerigo Vespucci, který se podílel na přípravě první Kolumbovy výpravy, roku 1504 vznesl domněnku, že Kolumbus objevil nový kontinent. V roce 1507 byl poprvé použit název kontinentu odvozený od Vespucciova křestního jména, Amerika.

12.10.1492

K U B A

H A I T I

F LORIDA

J A M A J K A

M E X I C K ÝZ Á L I V

A T L A N T S K Ý O C E Á N