Obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte

I Úvod

1. Úmluva o právech dítěte je smlouvou v oblasti lidských práv, kterou ratifikoval největší počet

zemí v historii. Spolu se dvěma opčními protokoly obsahuje ucelený soubor právně

závazných mezinárodních norem v oblasti prosazování a ochrany práv dětí. Společně

s dalšími mezinárodními a regionálními normami v oblasti práv dítěte, včetně těch, které

přijala Rada Evropy, poskytují tyto nástroje pevný základ pro to, aby všechny děti mohly bez

jakékoli diskriminace požívat lidských práv, a zároveň jsou výchozím bodem pro prosazování

a sledování pokroku při uplatňování práv dítěte.

2. Na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN věnovaném dětem, které se uskutečnilo

v květnu roku 2002, byly přijaty další mezinárodní závazky týkající se prosazování a ochrany

práv dětí, které stanoví časově vymezenou prováděcí strategii a strategii pro sledování

dosaženého pokroku. Přijetím deklarace zvláštního zasedání valného shromáždění OSN

a akčního plánu nazvaného „Svět vhodný pro děti“ se v roce 2002 hlavy států a předsedové

vlád zavázali k celosvětovému prosazování práv dítěte a k provádění dohodnutých cílů,

strategií a činností.

Kromě toho byly na celosvětové úrovni podpořeny Deklarace tisíciletí a rozvojové cíle

tisíciletí, které mají přímý význam pro práva dítěte. Dokument o výsledcích světového

summitu z roku 2005 znovu zdůraznil význam dosažení v nich uvedených cílů a úkolů.

1

3. Na úrovni EU poskytují obecné zásady v oblasti lidských práv pevný regionální rámec pro

práci EU, pokud jde o prosazování a ochranu lidských práv v rámci celkové vnější politiky

EU v oblasti lidských práv, a to i pokud jde o práva dětí. S cílem prosazovat práva dítěte se

EU léta zabývá mnohotvárnými činnostmi, k nimž náleží zejména tyto:

- provádění obecných zásad Rady EU z roku 2003 týkajících se dětí a ozbrojených

konfliktů;

- projednávání otázky práv dítěte se třetími zeměmi, zejména v rámci politického dialogu;

- financování projektů na prosazování a ochranu práv dětí, zejména prostřednictvím

nástroje EIDHR;

- v rámci procesu rozšiřování rovněž sledování pokroku, pokud jde o prosazování práv

dítěte a o podporu reformy ochrany dítěte v kandidátských a potenciálních

kandidátských zemích;

- EU společně s latinskoamerickými státy v rámci OSN každoročně podporuje rezoluci

o „právech dítěte“ a pravidelně vyzývá státy k podpisu, ratifikaci a provádění Úmluvy

o právech dítěte a jejích opčních protokolů;

- podpora práce příslušných mezinárodních a regionálních subjektů v oblasti práv dítěte,

zejména generálního tajemníka OSN, Rady bezpečnosti OSN, orgánů zřízených

smlouvami OSN, zejména Výboru pro práva dítěte, zvláštních postupů a mechanismů

OSN, jakož i podpora příslušných organizací OSN, zejména UNICEF, OHCHR, MOP

(ILO), WHO a UNFPA a regionálních mechanismů, zejména Rady Evropy, OBSE,

evropské sítě veřejných ochránců práv dětí a organizací občanské společnosti;

2

- „Evropský konsensus o rozvoji“, který je součástí rozvojové politiky EU, zahrnuje

dodržování práv dítěte v členských státech EU prostřednictvím odkazu na významné

mezinárodní rámce v oblasti lidských práv a na rozvojové cíle tisíciletí.

V otázkách týkajících se dětí uplatňuje ES přístup, který se zaměřuje na tyto tři oblasti:

i) na konkrétní otázky jako je násilí páchané na dětech, děti postižené ozbrojenými

konflikty, obchodování s dětmi apod., ii) na práva a potřeby dětí prostřednictvím

konkrétních témat jako jsou školství a zdravotnictví, a rovněž iii) na stále častější

uplatňování aspektu práv dítěte jako jednoho z průřezových témat ve všech programech

a projektech financovaných ES.

Poznámky obsahující pokyny pro provádění této politiky a pokyny ES ohledně

začleňování práv dětí na úrovni jednotlivých zemí vyžadují, aby se na práva dětí jakožto

průřezové téma vztahoval přístup založený na dodržování práv. Dalšími nástroji pro

činnost EU jsou dokumenty týkající se odvětvové politiky.

4. Navzdory komplexnímu rámci nástrojů, norem a závazků v oblasti práv dítěte a počátečnímu

pokroku při dosahování schválených cílů je všední realita pro miliony dětí na celém světě

s těmito závazky a cíli stále v ostrém kontrastu: Děti jsou stále konfrontovány se skutečnostmi

závažným způsobem ohrožujícími jejich přežití, nedostává se jim příležitostí ke kvalitnímu

vzdělání a řádné zdravotní a sociální péče; jsou oběťmi nejhorších forem dětské práce,

sexuálního vykořisťování a pohlavního zneužívání, nemocí, ozbrojených konfliktů a různých

forem násilí; v útlém věku jsou nuceny do manželství a musejí se podrobovat tradičním

praktikám způsobujícím újmu na zdraví. Děti náležející k ohroženým skupinám nebo děti

nacházející se ve zvláště obtížných situacích čelí zvláštnímu ohrožení a jsou vystaveny

diskriminaci, marginalizaci a vyloučení. Zvláštním rizikům jsou vystaveny dívky a je

zapotřebí jim věnovat zvýšenou pozornost.

3

Opatření navazující na zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN z roku 2002 věnované

dětem a monitorovací činnost Výboru pro práva dítěte ukazují, že Úmluva o právech dítěte je

stále prováděna nedostatečně a že mnoha časově vymezených cílů zvláštního zasedání

Valného shromáždění ani kritérií týkajících se rozvojových cílů tisíciletí nebylo ještě zdaleka

dosaženo.

5. EU rozhodla, že za účelem řešení této situace a umožnění ještě trvalejšího a systematičtějšího

působení, pokud jde o prosazování práv dětí v rámci její vnější politiky v oblasti lidských

práv, budou prosazování a ochrana práv dítěte po celém světě v budoucnu založeny na

následujících zásadách.

II Politický úvod: Účel zásad

Těmito „obecnými zásadami EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte“(dále jen „obecné

zásady“) EU zdůrazňuje význam klíčových mezinárodních a evropských právních nástrojů, norem

a standardů v oblasti lidských práv, jakož i politických závazků týkajících se prosazování a ochrany

práv dítěte, zejména Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace práv dítěte, mezinárodních

úmluv o lidských právech, Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů, Evropské

úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, statutu Mezinárodního trestního soudu,

Deklarace tisíciletí a rozvojových cílů tisíciletí a deklarace a akčního plánu „Svět vhodný pro děti“

přijatých na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2002, jakož i dalších nástrojů

a norem týkajících se práv dítěte uvedených v příloze II.

4

Rada EU znovu zdůrazňuje své odhodlání sledovat ve své vnější politice v oblasti lidských práv

jakožto prioritní záležitost prosazování a ochranu VŠECH práv dítěte, tj. osob mladších 18 let, při

zohlednění nejlepších zájmů dítěte a jeho práva na ochranu před diskriminací a na účast

v rozhodovacích procesech, založených na zásadách demokracie, rovnosti, nediskriminace, míru

a sociální spravedlnosti a všestrannosti, nedělitelnosti, provázanosti a vzájemné souvislosti všech

lidských práv, včetně práva na rozvoj.

Pro dosažení těchto cílů bude EU prosazovat obecná opatření, která jsou obsažena v těchto

obecných zásadách, jakož i konkrétní činnosti v prioritních oblastech na základě prováděcích

strategií, o nichž bude rozhodnuto samostatně. Přijetím integrovaného přístupu ohledně

prosazování a ochrany práv dítěte doplní EU těmito obecnými zásadami své Obecné zásady

týkající se dětí a ozbrojených konfliktů z roku 2003, jimiž se bude nadále řídit činnost EU v této

konkrétní oblasti.

Tyto obecné zásady přispějí zejména k tomu, že:

- práva dítěte získají větší váhu na mezinárodní úrovni s ohledem na prosazování jejich

uplatňování a na zamezení porušování práv dětí na celém světě, zejména na úrovni

jednotlivých států;

- posílí nasazení EU pro plné uplatňování práv dětí, která jsou zakotvena v příslušných

mezinárodních aktech, především v Úmluvě o právech dítěte a v jejích opčních protokolech;

- zdůrazní, že práva dětí jsou nezadatelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všeobecných

lidských práv a že všechna práva uznávaná Úmluvou o právech dítěte mají rovnocenný

význam, třebaže s ohledem na konkrétní vnitrostátní okolnosti je nutné stanovit priority,

pokud jde o opatření na zajištění jejich uplatňování;

5

- budou prosazovat proces provádění Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou opčních protokolů

a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů a norem v oblasti práv dítěte;

- zvýší povědomí o činnosti EU v oblasti práv dítěte v rámci EU a ve třetích zemích;

- podpoří začleňování práv dětí do politiky a činností EU a zlepší schopnosti všech příslušných

subjektů EU v oblasti práv dítěte;

- podpoří součinnost, posílí interinstitucionální spolupráci a doplní činnosti orgánů EU, včetně

iniciativ v oblasti práv dítěte prosazovaných Evropskou komisí;

- poskytnou EU další operační nástroj na použití při politických kontaktech se třetími zeměmi

a na mezinárodních fórech v jakékoli oblasti, která má význam pro prosazování a ochranu

práv dětí.

III Zásady praktického postupu

A) Základní zásady

Ve svých vztazích s třetími zeměmi a na mezinárodních fórech bude EU zejména:

- Aktivně podporovat své cíle týkající se prosazování a ochrany práv dítěte jakožto

nedílnou součást vnější politiky EU v oblasti lidských práv, a to rovněž v souvislosti

s oblastmi rozvoje, míru a bezpečnosti, a dále prosazovat začleňování těchto cílů do

dalších vnějších politik EU, mimo jiné též prostřednictvím politického dialogu,

rozvojové spolupráce, humanitární pomoci a procesu přistoupení;

6

- Uplatňovat při provádění těchto cílů přístup založený na dodržování lidských práv

spočívající na obecných zásadách Úmluvy o právech dítěte, jimiž jsou nediskriminace,

nejlepší zájmy dítěte, účast dítěte a jeho přežití a rozvoj;

- Prosazovat ucelený přístup, čímž znovu potvrdí nedělitelnost, vzájemnou závislost

a souvztažnost práv dětí, přičemž zvláštní pozornost bude věnovat prioritním oblastem

zájmu;

- Uskutečňovat prosazování a ochranu práv dítěte v plném souladu s příslušnými

mezinárodními nástroji a normami, zejména s Úmluvou o právech dítěte,

prostřednictvím přijetí všech nezbytných legislativních, správních a jiných opatření,

zejména průřezových opatření označených Výborem pro práva dítěte jako „obecná

prováděcí opatření“1;

- Usilovat o rozvoj schopností „nositelů povinností“ (států a vlád, aby dostály svým

závazkům), jakož i „držitelů práv“ (dětí, aby požívaly svých práv a uplatňovaly je).

B) Cíle EU

- Připomínat třetím zemím, aby ctily a plnily své právní povinnosti a své konkrétní

závazky týkající se prosazování a ochrany práv dětí v rámci mezinárodního práva

a politických závazků, se zvláštním odkazem na povinnosti obsažené v Úmluvě

o právech dítěte a v jejích opčních protokolech, v deklaraci zvláštního zasedání Valného

shromáždění OSN a akčním plánu „Svět vhodný pro děti“, v deklaraci tisíciletí

a v rozvojových cílech tisíciletí a v příslušných ustanoveních dokumentu o výsledcích

světového summitu, povzbuzovat tyto třetí země a podporovat je v jejich úsilí o plnění

těchto povinností a závazků;

1 Obecná připomínka 5 (2003)

7

- Zvyšovat povědomí o zásadách a ustanoveních týkajících se práv dítěte zakotvených

v Úmluvě o právech dítěte, v jejích opčních protokolech a v dalších mezinárodních

a regionálních nástrojích a normách s významem pro práva dětí, a prosazovat lepší

porozumění těmto zásadám a ustanovením;

- Doplnit a posílit trvalé úsilí EU na mnohostranných fórech a ve vztazích EU s třetími

zeměmi se záměrem prosazovat a chránit práva dětí konkrétními činnostmi v prioritních

oblastech;

- Zlepšit provázanost mezi činnostmi prováděnými členskými státy i v rámci celkové

vnější činnosti Evropské unie v oblasti práv dětí.

C) Operační nástroje pro činnost EU ve vztazích s třetími zeměmi

Pro dosažení těchto cílů použije EU při své činnosti zejména tyto nástroje:

- Politický dialog (tj. zahrnutí otázky práv dětí na program zasedání a jednání v rámci

mezinárodních a regionálních organizací a zasedání a jednání s třetími zeměmi na všech

úrovních, včetně rozhovorů ministrů, zasedání společných výborů, formálních dialogů

vedených předsednictvím Rady, trojkou, vedoucími misí nebo Komisí), a to zejména s těmito

cíli:

• zvýšit povědomí o právech dětí a o mezinárodních normách a standardech týkajících se

jejich prosazování a ochrany;

• prosazovat ratifikaci a účinné provádění příslušných mezinárodních aktů v oblasti práv

dítěte;

• prosazovat reformu legislativy pro zajištění souladu vnitrostátních právních předpisů

s mezinárodními normami a standardy v oblasti práv dítěte;

8

• prosazovat rozvoj vnitrostátních nezávislých institucí v oblasti práv dítěte v souladu

s pařížskými zásadami;

• prosazovat účinnou koordinaci meziodvětvových činností a činností mezi vnitrostátními

orgány různých úrovní, jakož i vynakládání přiměřených prostředků s ohledem na

zajištění prosazování a ochrany práv dítěte;

• vypracovat pro prosazování a ochranu práv dítěte ukazatele uzpůsobené dětem

a hodnocení dopadu na děti;

• prosazovat zapojení občanské společnosti do prosazování a ochrany práv dítěte;

• prosazovat účast dětí v rozhodovacích procesech týkajících se prosazování a ochrany

jejich práv.

- Demarše (případně v souvislosti s veřejnými prohlášeními) reagující na aktuální vývoj

v příslušné oblasti s dopadem na prosazování a ochranu práv dětí, zejména s cílem připomínat

třetím zemím, aby podnikaly účinná opatření na prosazování a ochranu práv dítěte, mimo jiné

prostřednictvím zohlednění závěrečných poznámek Výboru pro práva dítěte a jiných

příslušných subjektů zřízených smlouvami s využitím informací agentur OSN, regionálních

organizací, vnitrostátních nezávislých institucí, organizací občanské společnosti;

- Dvoustranná a mnohostranná spolupráce, včetně těchto opatření:

• rozšíření programů rozvojové a humanitární pomoci se zaměřením na práva dětí;

• upozorňování na otázku práv dítěte v rámci obchodních jednání, programových diskusí,

strategických dokumentů jednotlivých zemí, dialogů o rozvojových cílech a národních

akčních plánů pro děti stanovených zvláštním zasedáním Valného shromáždění OSN;

9

• využití dvoustranného financování a financování Společenství a programů rozvojové

spolupráce při financování projektů na prosazování práv dítěte;

• zaměření na zlepšení provázanosti mezi činnostmi prováděnými členskými státy

i v rámci celkové vnější činnosti Evropské unie týkající se práv dětí, zejména

v prioritních oblastech;

• posílení vnitrostátních struktur a orgánů, prosazování legislativní reformy v souladu

s příslušnými mezinárodními normami, rozvoj nezávislých institucí v oblasti práv dítěte

v souladu s pařížskými zásadami;

• vypracování ukazatelů uzpůsobených dětem a hodnocení dopadu na děti;

• prosazování zapojení občanské společnosti a účasti dětí.

- Rozvoj partnerství a zlepšení koordinace s mezinárodními subjekty, mezi něž patří např.:

• OSN, zejména mechanismy OSN v oblasti lidských práv, zvláštní postupy a subjekty

zřízené smlouvami OSN, zejména Výbor pro práva dítěte;

• organizace OSN, zejména UNICEF, OHCHR, MOP, WHO, UNFPA;

• regionální organizace, zejména Rada Evropy a OBSE;

• evropské fórum o právech dětí;

• partnerství veřejného a soukromého sektoru, výzkumné instituce;

• instituce občanské společnosti a mezinárodní finanční instituce.

10

D) Provádění

i) obecná opatření na posílení práv dětí

EU je nadále zásadně odhodlána prosazovat a chránit veškerá práva dítěte rovným způsobem.

V rámci své vnější politiky v oblasti lidských práv bude tedy EU dále a intenzivněji vyvíjet trvalé

úsilí na mnohostranných fórech a ve svých vztazích s třetími zeměmi, přičemž bude vyzývat státy

k tomu, aby:

a) dodržovaly a prováděly mezinárodní normy a standardy a spolupracovaly

s mezinárodními mechanismy a postupy v oblasti lidských práv, a to zejména

prostřednictvím:

- přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům a normám pro prosazování

a ochranu práv dětí, jejich dodržování a prosazováním jejich účinného provádění,

zejména pokud jde o Úmluvu o právech dítěte a její opční protokoly, úmluvy

MOP č. 138 a 182, Úmluvu o právním postavení uprchlíků a její protokol,

Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a Římský statut Mezinárodního

trestního soudu;

- plnění požadavků týkajících se ochranných opatření, dodržováním nařízení,

rozhodnutí a doporučení mezinárodních orgánů v oblasti lidských práv, včetně

Výboru pro práva dítěte;

- spolupráce s příslušnými mechanismy a postupy OSN v oblasti lidských práv,

tematicky zaměřenými mechanismy i mechanismy jednotlivých zemí, zejména

mechanismy s významem pro prosazování a ochranu práv dětí;

- spolupráce s příslušnými mechanismy Rady Evropy a podpory souladu

s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva;

- spolupráce s regionálními mechanismy s cílem zajistit prosazování a ochranu práv

dětí, včetně sledování dosaženého pokroku.

11

b) posílily schopnosti pro prosazování a ochranu práv dětí na vnitrostátní úrovni, a to

zejména prostřednictvím:

- podpory vypracování souhrnných národních plánů nebo strategií pro prosazování

a ochranu práv dítěte;

- podpory rozvoje a posílení vládních mechanismů pro koordinaci činností

zaměřených na prosazování a ochranu práv dítěte na různých vnitrostátních

úrovních.

c) zlepšily postupy a struktury monitorování, a to zejména prostřednictvím:

- zlepšení databází a systémů dohledu, jakož i vypracováním ukazatelů pro

shromažďování, rozbor a šíření údajů členěných podle kategorií práv dítěte;

- prosazování výzkumu v oblasti práv dítěte a zapojení dětí do výzkumu

a sledování;

- zavedení pozorovatelských kapacit, mimo jiné prostřednictvím zřízení

nezávislých vnitrostátních orgánů pro práva dětí jako například veřejných

ochránců práv;

- podpory účasti občanské společnosti.

d) prosazovaly přidělování prostředků pro prosazování a ochranu práv dětí, a to zejména

prostřednictvím:

- podpory rozvoje a využívání nástrojů pro zviditelňování dětí v rozpočtových

procesech na vnitrostátní úrovni různých stupňů, a to rovněž v rámci mezinárodní

spolupráce;

- prosazování hodnocení dopadu hospodářských a sociálních politik na děti.

12

e) prosazovaly reformu legislativy ve prospěch prosazování a ochrany práv dětí, a to

zejména prostřednictvím:

- doporučování a podpory přijímání a přezkumu vnitrostátních právních předpisů

s cílem zajistit jejich soulad s příslušnými mezinárodními normami a standardy

v oblasti práv dítěte, zejména s Úmluvou o právech dítěte a jejími opčními

protokoly;

- doporučování a podpory zvyšování schopnosti donucovacích orgánů, pokud jde

o vyšetřování porušování práv dětí a vypracování postupů pro vyšetřování

a stíhání případů porušování práv dítěte, zohledňujících specifika dětí.

f) bojovaly proti porušování práv dětí a odrazovaly od tohoto porušování, a to zejména

prostřednictvím:

- zákazu porušování práv dětí a špatného zacházení s dětmi v rámci právních

předpisů, včetně trestního práva, a zamezení beztrestnosti porušování práv dítěte;

- odsouzení všech forem porušování práv dětí na nejvyšší úrovni, mimo jiné rovněž

prostřednictvím jejich zahrnutí do trestního práva jakožto trestných činů;

- přijetí účinných právních, správních, soudních a jiných opatření podléhajících

pravomoci příslušného státu k zamezení porušování práv dětí a k boji proti

beztrestnosti takového porušování;

- vytvoření vnitrostátních právních záruk pro prosazování a ochranu práv dětí;

- zajištění účinné odborné přípravy pracovníků donucovacích orgánů a jiných

příslušných profesionálních pracovníků pracujících s dětmi a pro děti s cílem

prosazovat zabezpečení práv dětí a zajistit soulad s mezinárodními normami

a nástroji;

13

- zajištění zotavení, opětovného zařazení a začlenění obětí porušování práv dětí do

společnosti.

g) daly dětem možnost účinněji se zúčastnit rozhodování a provádění politik, které se

jich dotýkají, a usnadnily jejich účast

h) zvýšily schopnosti rodin a jiných poskytovatelů péče plnit beze zbytku svou úlohu,

pokud jde o ochranu práv dětí

i) podpořily rozvoj programů na zvyšování povědomí o ochraně práv dětí, a to zejména

prostřednictvím:

- propagačních kampaní na informování veřejnosti o právech dětí a zajištění

prosazování a ochrany práv dětí;

- prosazování začlenění práv dítěte do školních osnov a rozvoje programů

odborného vzdělávání ve všech příslušných oblastech.

ii) konkrétní opatření na posílení práv dětí v prioritních oblastech

V celkovém rámci těchto obecných zásad budou v prioritních oblastech přijata konkrétní opatření

na základě samostatných prováděcích strategií, která doplní tyto zásady. Aby se EU postupně mohla

účinněji zabývat různými kategoriemi práv dítěte, zvolí Pracovní skupina Rady pro lidská práva na

období dvou let prioritní oblast a v souladu s tím bude vypracována prováděcí strategie. Prioritní

oblast je předmětem pravidelného přezkumu a může být změněna. První takovouto prioritní oblastí

budou „veškeré formy násilí páchaného na dětech“, přičemž prováděcí strategie pro tuto oblast je

uvedena v příloze I.

14

iii) Úloha pracovních skupin Rady

V souladu se svým mandátem bude Pracovní skupina Rady pro lidská práva (COHOM) v úzké

koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými pracovními skupinami Rady průběžně

přezkoumávat uplatňování a následné hodnocení obecných zásad týkajících se prosazování

a ochrany práv dítěte. To bude zahrnovat:

- prosazování začlenění otázky prosazování a ochrany práv dítěte do příslušných politik

a opatření EU;

- přezkoumávání uplatňování těchto obecných zásad ve vhodných intervalech a v podobě

schůzek ad-hoc;

- případně předkládání každoročních zpráv o pokroku dosaženém při provádění těchto

obecných zásad Radě, a to prostřednictvím Politického a bezpečnostního výboru

a Výboru stálých zástupců (COREPER).

iv) neformální platforma pro výměnu názorů s vnějšími třetími stranami

Při provádění těchto obecných zásad si členové Pracovní skupiny Rady pro lidská práva mohou

v případě potřeby neformálně vyměňovat názory s třetími stranami, zejména s nevládními

a mezinárodními organizacemi. Do této činnosti má být plně zapojena Komise. Musí být

dodržováno rozhodnutí Rady č. 2001/264/ES ze dne 19. 3. 2001 o bezpečnostních předpisech

Rady. 1

E) Monitorování a předkládání zpráv

S ohledem na širokou oblast působnosti těchto zásad bude EU při sledování pokroku dosaženého

v oblasti provádění těchto obecných zásad usilovat o rozsáhlé využívání odborných znalostí

příslušných subjektů mimo rámec EU, s nimiž bude zároveň úzce spolupracovat – jedná se zejména

o orgány a mechanismy OSN, zvláštní postupy, orgány zřízené smlouvami, o Výbor pro práva

dítěte, organizace OSN, zejména OHCHR, UNICEF, WHO, UNDP, MOP, UNFPA, jakož

i o občanskou společnost.

1 Odkaz: Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

15

F) Hodnocení

Pracovní skupina Rady pro lidská práva:

- bude tyto obecné zásady a prováděcí strategii po jejich přijetí přezkoumávat každé dva roky;

- zaměří první přezkum obecných zásad na pokrok dosažený ohledně jejich provádění a na

návrhy týkající se dalších zlepšení, jakož i na rozhodnutí o tom, zda by prioritní oblast měla

být do příštího přezkumu zachována nebo změněna, a předloží tyto přezkumy Radě;

- zaměří první přezkum prováděcí strategie na pilotní program a na pokrok, kterého bylo

dosaženo, pokud jde o vypracovávání strategií jednotlivých zemí;

- bude usilovat o vymezení dalších způsobů spolupráce s OSN a s regionálními mezivládními

organizacemi, nevládními organizacemi a dalšími příslušnými subjekty při provádění

a sledování těchto obecných zásad a v případě potřeby předloží COREPERu nebo Radě

příslušné návrhy;

- bude prosazovat a kontrolovat další začleňování otázky prosazování a ochrany práv dětí do

všech příslušných politik EU a na regionálních a mnohostranných fórech, bude tyto obecné

zásady aktivně šířit a prosazovat jejich provádění členskými státy, Komisí EU a Evropským

parlamentem.

__________

16

Příloha I

Prováděcí strategie pro prioritní oblast „veškeré formy násilí páchaného na dětech“

I Úvod

Aby bylo při provádění obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte možno činit

konkrétní opatření, byla jako první prioritní oblast těchto obecných zásad zvolena oblast „veškerých

forem násilí páchaného na dětech“.

Bez ohledu na kulturu, společenské postavení, vzdělání, příjem a etnický původ představuje násilí

páchané na dětech obzvláště rozšířený způsob porušování práv dětí, který je současně v rozporu

s potřebami jejich rozvoje. Na životy dětí nejrůznějšího věku ve všech oblastech světa mají nadále

dopad různé formy násilí, včetně fyzického, duševního, psychického a sexuálního násilí, mučení

a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, vykořisťování a zneužívání dětí, braní za

rukojmí, domácího násilí, obchodování s dětmi a jejich orgány či jejich prodeje, pedofilie, dětské

prostituce, dětské pornografie, sexuální turistiky zaměřené na děti, násilí dětských gangů, všech

projevů tradičních praktik způsobujících újmu na zdraví a tělesných trestů ve školách. Například

v průběhu roku 2002 mělo podle oficiálních odhadů přibližně 150 milionů dívek a 73 milionů

chlapců mladších osmnácti let zkušenost s vynuceným sexuálním stykem nebo jinými formami

sexuálního násilí. Má se za to, že 100 až 140 milionů dívek a žen na světě bylo podrobeno nějaké

formě mrzačení ženských genitálií/obřízce. Ještě v roce 2004 muselo 126 milionů dětí vykonávat

nebezpečnou práci.

Třebaže se důsledky tohoto násilí pro děti mohou lišit podle jeho povahy a závažnosti, krátkodobé

i dlouhodobé následky jsou ve většině případů závažné a škodlivé. Zranitelnost dětí a jejich

závislost na dospělých vyžadují zvláštní pozornost a rozhodná mezinárodní opatření na jejich

ochranu před veškerými formami násilí.

17

II Cíle

Za účelem pokroku v prosazování práv dětí a jejich ochrany před veškerými formami násilí bude

EU uplatňovat přístup ve dvou rovinách, jehož základem je globální „Studie týkající se násilí

páchaného na dětech“ předložená generálním tajemníkem OSN:

I. Zdůrazňovat celosvětový rozměr otázky násilí páchaného na dětech, jež postihuje

všechny části světa, a ve vhodných případech, zejména v rámci příslušných fór OSN,

prosazovat na celém světě podporu doporučení uvedených ve studii generálního

tajemníka OSN;

II: Podporovat konkrétní opatření jednotlivých zemí zaměřená na předcházení veškerým

formám násilí páchaného na dětech a na boj s nimi, s ohledem na různé formy násilí

páchaného na dětech v různých zemích/oblastech světa.

III Operativní část

Pro prosazování uvedených cílů přijme EU opatření v následujících oblastech:

i) prosazování studie generálního tajemníka OSN týkající se násilí páchaného na dětech

jakožto globálního referenčního dokumentu pro předcházení veškerým formám násilí

páchaného na dětech a pro boj s nimi

Opatření, která je třeba přijmout:

- EU by měla na příslušných fórech OSN, na mezinárodních a regionálních fórech

veřejně podpořit studii generálního tajemníka OSN a její závěry a prosazovat

provádění a následné hodnocení doporučení v ní obsažených;

18

- EU by měla na valném shromáždění OSN výslovně podpořit zřízení mandátu pro

zvláštního zástupce OSN pro násilí páchané na dětech podle doporučení studie

generálního tajemníka OSN o násilí páchaném na dětech;

- rovněž v rámci dvoustranných kontaktů se třetími zeměmi by EU měla vhodným

způsobem odkazovat na doporučení a na globální studii generálního tajemníka

OSN týkající se násilí páchaného na dětech, jakožto na klíčový referenční

dokument pro opatření EU v oblasti násilí páchaného na dětech.

ii) prosazování ratifikace a účinného provádění mezinárodních nástrojů v oblasti

lidských práv s významem pro boj proti násilí páchanému na dětech, zejména Úmluvy

o právech dítěte a jejích opčních protokolů, Úmluvy proti mučení a jinému krutému,

nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a jejího opčního protokolu,

Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, Úmluvy o odstranění všech forem

diskriminace žen a jejího opčního protokolu, Úmluv č. 138 a 182 Mezinárodní

organizace práce, Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

a Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami

a dětmi, doplňujícího Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu

organizovanému zločinu.

Opatření, která je třeba přijmout:

- EU by měla uznat, že je žádoucí, aby všechny státy, které dosud neratifikovaly

dva opční protokoly Úmluvy o právech dítěte, zvýšily své úsilí o dokončení

ratifikačního procesu a aby prosazovaly účinné provádění těchto opčních

protokolů;

19

- na mezinárodních fórech zabývajících se lidskými právy a popřípadě i při

dvoustranných kontaktech se třetími zeměmi by EU měla s větším úsilím vyzývat

k ratifikaci Úmluvy o právech dítěte, jejích opčních protokolů a dalších

mezinárodních a regionálních nástrojů souvisejících s otázkou násilí páchaného na

dětech;

- na mezinárodních i regionálních fórech zabývajících se lidskými právy, jakož i při

dvoustranných kontaktech se třetími zeměmi by EU měla klást zvláštní důraz na

prosazování účinného provádění ustanovení Úmluvy o právech dítěte a jejích

dvou opčních protokolů a na provádění dalších příslušných mezinárodních

a regionálních norem a standardů a měla by prosazovat účinné následné

hodnocení a provádění příslušných politických závazků, zejména výsledků a cílů

27. zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN věnovaného prosazování práv

dětí a jeho časově vymezeného akčního plánu z roku 2002 „Svět vhodný pro

děti“, ustanovení Deklarace tisíciletí a časově vymezených rozvojových cílů

tisíciletí, jakož i dokumentu o výsledcích světového summitu z roku 2005.

iii) Vypracování strategií jednotlivých zemí zaměřených na předcházení veškerým

formám násilí páchaného na dětech a na boj s nimi

Aby svou celkovou činnost v oblasti boje proti veškerým formám násilí páchaného na

dětech doplnila konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, vypracuje EU strategie

jednotlivých zemí pro cílená opatření ve třetích zemích, přičemž zohlední převládající

formy násilí v různých zemích a regionech na světě a bude se rovněž věnovat

genderovým aspektům násilí páchaného na dětech:

a) Pro vypracování těchto strategií a jako jejich základ EU nejprve provede

komplexní posouzení situace v různých zemích, pokud jde o násilí páchané na

dětech. Tato posouzení by měla v co největší míře vycházet ze stávajících

materiálů, zejména z materiálů pocházejících z UNICEF, ze zvláštních

mechanismů OSN, z vládních zdrojů a od příslušných subjektů občanské

společnosti.

20

b) Na základě těchto komplexních posouzení a s případným přihlédnutím

k doporučením obsaženým ve studii generálního tajemníka OSN týkající se násilí

páchaného na dětech, k závěrečným poznámkám Výboru pro práva dítěte a jiných

příslušných subjektů v oblasti lidských práv zřízených smlouvami, k doporučením

mechanismů v oblasti lidských práv, jakož i k příslušným informacím

poskytnutým zúčastněnými stranami, zejména organizacemi OSN, jako jsou

OHCHR, UNICEF, WHO, ILO a UNFPA, regionálními organizacemi

a organizacemi občanské společnosti, by se strategie jednotlivých zemí měly

skládat z těchto prvků:

- prosazování rychlé ratifikace Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou

opčních protokolů a dalších mezinárodních a regionálních nástrojů a norem

v oblasti lidských práv, a to za účelem předcházení veškerým formám násilí

páchaného na dětech a jejich řešení;

- prosazování stažení výhrad k Úmluvě o právech dítěte a jejím opčním

protokolům, které jsou neslučitelné s předmětem a cílem Úmluvy a jejích

opčních protokolů nebo jinak v rozporu s mezinárodním právem;

- prosazování účinného uplatňování Úmluvy o právech dítěte a jejích dvou

opčních protokolů a případně dalších regionálních a mezinárodních nástrojů

a norem v oblasti lidských práv, jakož i prosazování dalšího sledování

a provádění politických závazků se zvláštním významem pro boj proti násilí

páchanému na dětech;

- prosazování a podpory legislativní reformy zaměřené na zahrnutí zákazu

veškerých forem násilí páchaného na dětech do vnitrostátních právních

předpisů a na boj proti beztrestnosti;

- doporučování a podpory zavedení mechanismu nezávislého monitorování

na vnitrostátní úrovni a mechanismu pro oznamování a stížnosti, které

zohledňují specifika dětí, jakož i postupů v případech násilí, společně

s rozvojem postupů a podpůrných služeb vstřícných k dětem;

21

- prosazování a podpory aktivní účasti dětí na rozvoji a zavádění

monitorovacích systémů a mechanismů;

- prosazování a podpory zřizování nezávislých vnitrostátních institucí

s cílem prosazovat předcházení veškerým formám násilí páchaného na

dětech a boj proti nim;

- prosazování a podpory vypracování vnitrostátních strategií, akčních

plánů a politik týkajících se násilí páchaného na dětech, které propagují

mimo jiné hodnoty nepoužívání násilí a zvyšování povědomí a které kladou

na přední místo prevenci při zohlednění genderových aspektů násilí, náležitě

podpořených přidělením potřebných prostředků;

- výzev k zavedení a provádění shromažďování údajů na úrovni

jednotlivých států, analýz a šíření úsilí a propagace příslušných

výzkumných iniciativ a podpory v této oblasti;

- prosazování a podpory opatření na zlepšování schopností těch, kteří

pracují s dětmi a pro děti, s cílem zlepšit ochranu dětí před násilím

a předcházet veškerým formám násilí páchaného na dětech, odhalovat je

a reagovat na ně;

- prosazování a podpory poskytování služeb vstřícných k dětem

a zaměřených na zotavení obětí a jejich znovuzačlenění do společnosti,

s cílem vypracovat preventivní mechanismy a systémy soudů pro mladistvé

zohledňující jejich specifika;

- prosazování a podpory zřizování mechanismů odpovědnosti s cílem

zamezit beztrestnosti a zahájit stíhání všech osob, které páchají násilí na

dětech.

22

c) Po sestavení seznamu zemí, v jejichž případě je třeba učinit konkrétní kroky,

přijme COHOM opatření nezbytná pro sestavení posudků příslušných zemí a pro

vypracování návrhů strategií jednotlivých zemí, přičemž budou vymezeny

zvláště významné formy násilí páchaného na dětech a učiněny konkrétní návrhy

týkající se jejich řešení.

Návrhy strategií jednotlivých zemí předá COHOM vedoucím misí EU

v příslušných zemích k dalšímu doplnění, posouzení a potvrzení na místní úrovni.

Po obdržení těchto doplňujících příspěvků přijme Pracovní skupina pro lidská

práva strategie jednotlivých zemí a zahájí jejich provádění.

d) S cílem urychlit konkrétní opatření EU týkající se násilí páchaného na dětech

v různých částech světa bude v úvodní fázi provádění těchto obecných zásad

vypracován pilotní program, v jehož rámci se opatření EU zaměří na nejvýše

deset zemí z různých regionů, přičemž se zohlední různé charakteristiky zjištěné

ve studii OSN o násilí páchaném na dětech. Při výběru zemí, které mají být

zařazeny do pilotního programu, by EU mohla věnovat zvláštní pozornost zemím,

se kterými již vede dialog či konzultace v oblasti lidských práv, což by EU

umožnilo záhy a systematicky do těchto dialogů a konzultací v oblasti lidských

práv zahrnout otázku násilí páchaného na dětech.

23

iv) Spolupráce s jinými příslušnými subjekty

S cílem co nejlépe využít stávající odborné poznatky bude EU při své činnosti zaměřené

na boj proti násilí páchanému na dětech zásadně usilovat o co největší míru spolupráce

se subjekty mimo rámec EU, zejména s:

- příslušnými mechanismy OSN, zejména se zvláštními postupy a subjekty v oblasti

lidských práv zřízenými smlouvami, zejména s Výborem pro práva dítěte;

- organizacemi OSN, zejména OHCHR, UNICEF, WHO, UNDP, MOP, UNFPA;

- jinými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy;

- mezinárodními, vládními a nevládními organizacemi, které se na místní úrovni

zabývají ochranou dítěte, včetně sítí na ochranu dítěte.

Z tímto účelem EU upevní stávající partnerství, zejména partnerství s OSN, s Radou

Evropy1 a s OBSE, obzvláště pokud jde o výzkum a systematické shromažďování

údajů, jejich analýzu a šíření a o vytváření vhodných strategií pro reakci jednotlivých

zemí, a rovněž zváží navázání nových partnerství s jinými potenciálními spojenci,

jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, partnerství s akademickými

institucemi, s organizacemi občanské společnosti a s mezinárodními finančními

institucemi.

v) Monitorování a předkládání zpráv

COHOM přijme potřebná opatření za účelem sledování pokroku dosaženého v rámci

strategií jednotlivých zemí.

1 Viz memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií ze dne

10. května 2007, zejména článek 21, – dokument CM (2007) 74.

24

V zemích, na něž se vztahují strategie jednotlivých zemí týkající se násilí páchaného na

dětech, by vedoucí misí EU měli tuto otázku zahrnout do svých pravidelných zpráv

v oblasti lidských práv a případně by rovněž měli podávat ad hoc zprávy o vývoji

v příslušné oblasti.

Kromě zpráv a dalších příslušných informací ze zdrojů EU budou základem

monitorování vývoje, pokud jde o situaci v oblasti násilí páchaného na dětech, rovněž

další spolehlivé informace, zejména informace, které poskytnou mechanismy

a organizace OSN, zvláště subjekty zřízené smlouvami, zejména Výbor pro práva dítěte

a UNICEF.

Kromě toho bude přihlédnuto k příslušným informacím poskytnutým organizacemi

občanské společnosti a sítěmi na ochranu dítěte. Kdykoli je to možné, měla by být

zajištěna účast dětí na procesu sledování.

IV Nástroje činnosti EU

Kromě toho, že ve vhodných případech zahrne otázku násilí páchaného na dětech do politického

dialogu a učiní ji předmětem demarší, určí EU zejména možnosti použití dvoustranného

financování a případně financování ze zdrojů Společenství, pokud jde o podporu konkrétních

opatření na boj proti násilí páchanému na dětech podle těchto obecných zásad a jejich prováděcí

strategie.

V Posouzení

První přezkum prováděcí strategie provede COHOM dva roky po přijetí těchto obecných zásad,

přičemž se zaměří na pilotní program a na proces vypracování strategií jednotlivých zemí. V jeho

rámci COHOM rovněž přezkoumá, zda by prioritní oblast „veškeré formy násilí páchaného na

dětech“ měla být zachována do příštího pravidelného přezkumu či změněna.

25

Příloha II

Demonstrativní seznam mezinárodních norem, standardů a zásad, kterých se EU může

dovolávat při kontaktech s třetími zeměmi, pokud jde o prosazování a ochranu

práv dítěte

I. Nástroje OSN v oblasti lidských práv

a. Smlouvy a protokoly

Úmluva o právech dítěte, 1989

Opční protokol o obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii, 2000

Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, 2000

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, 1996

Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, 1966

Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech týkající

se zrušení trestu smrti, 1989

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, 1966

Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, 1965

Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, 1979

Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, 1999

26

Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných

příslušníků, 1990

Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951

Protokol týkající se právního postavení uprchlíků, 1966

Úmluva o omezení případů bezdomovectví, 1961

Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo

trestání, 1984

Opční protokol k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu

zacházení nebo trestání, 2002

b. Prohlášení

Všeobecná deklarace lidských práv, 1948

Deklarace tisíciletí Organizace spojených národů, 2000

Deklarace a akční plán „Svět vhodný pro děti“, 2002

Deklarace Světové konference proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související

nesnášenlivosti (Durbanská deklarace), 2001

Pařížské závazky k ochraně dětí proti nezákonnému odvodu nebo zneužívání ozbrojenými silami

nebo skupinami (Pařížské závazky), 2007

27

c. Zásady, pravidla, obecné zásady a jiné normativní nástroje

Standardní minimální pravidla OSN pro organizaci soudního systému pro mladistvé

(pravidla z Pekingu) 1985

Pravidla pro ochranu mladistvých zbavených svobody (pravidla z Havany) 1990

Obecné zásady OSN pro předcházení trestné činnosti mladistvých (Rijádské pokyny) 1990

Základní zásady pro používání restorativní justice v trestních věcech, 2002

Obecné zásady týkající se justice ve věcech zahrnujících oběti a svědky trestné činnosti z řad

dětí, 2005

Hlavní zásady týkající se vnitřního vysídlení (Dengovy zásady ), 1998

Deklarace o sociálních a právních zásadách v souvislosti s ochranou a dobrými životními

podmínkami dětí, se zvláštním ohledem na pěstounskou péči a adopci na vnitrostátní

i mezinárodní úrovni, 1986

Zásady a obecné zásady týkající se dětí zapojených do ozbrojených sil a s ozbrojených

skupin

(Pařížské zásady), 2007.

II. Mezinárodní úmluvy v oblasti práce

Úmluva č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, 1973

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 182 o zákazu a okamžitých opatřeních

k odstranění nejhorších forem dětské práce, 1999

Úmluva č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu v nezávislých státech, 1989

28

III. Nástroje mezinárodního humanitárního práva

Ženevské úmluvy, zejména Úmluva č. IV o ochraně civilních osob za války, 1949

Protokol I k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů,

1967

Protokol II k Ženevským úmluvám o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících

mezinárodní charakter, 1967

Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich

zničení (Ottawská úmluva), 1997

IV. Nástroje mezinárodního trestního práva

Statut Mezinárodního trestního soudu (Římský statut), 1998

Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi,

doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému

zločinu, 2000

V. Nástroje mezinárodního práva soukromého

Haagská úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, 1980

Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, 1993

29

VI. Evropské nástroje v oblasti lidských práv

Listina základních práv Evropské unie (zejména článek 24 uvádějící práva dítěte)

Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, 1950

Evropská sociální charta, 1961

Evropská úmluva o výkonu práv dětí, 1996

Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

1987

Smlouva o Evropské unii (článek 11), 1992

Evropský konsensus o rozvoji

Část I – EU (zejména odstavce 5 a 7)

Část II – ES (zejména odstavce 97, 101, 103)

Nástroje Společenství a jiná opatření:

-červenec 2006 Přijetí sdělení Komise EU „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“

jako součásti širší, dlouhodobé iniciativy EU s názvem „Pakt pro dítě“ na prosazování

práv dětí v rámci Unie a v rámci její vnější činnosti;

-červen 2007: Vytvoření „Evropského fóra pro práva dítěte“;

-Komisí připravovaný Akční plán pro práva dětí ve vnějších vztazích;

30

-2007: Sdělení Komise – Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci

výzva k dodržování mezinárodního práva při poskytování humanitární pomoci.

VII. Africké regionální nástroje v oblasti lidských práv

Africká charta lidských práv a práv národů, 1981

Protokol k Africké chartě o lidských právech a právech národů o právech žen v Africe, 2000

Africká charta práv a blaha dítěte, 1990

VIII. Meziamerické regionální nástroje

Americká úmluva o lidských právech, 1969

Dodatkový protokol k Americké úmluvě o lidských právech v oblasti hospodářských,

sociálních a kulturních práv (salvádorský protokol), 1988

Meziamerická úmluva o předcházení násilí páchanému na ženách, jeho trestání

a vymýcení 1994

Meziamerická úmluva o mezinárodním obchodování s nezletilými, 1994

Meziamerická úmluva o mezinárodním navracení dětí, 1989.

_________________

31