VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ

COLLEGE OF BUSINESS AND HOTEL MANAGEMENT

LABORATOŘ EXPERIMENTÁLNÍ A APLIKOVANÉ GEOGRAFIE LABORATORY ON EXPERIMENTAL AND APPLIED GEOGRAPHY

NOVÉ VÝZVY MANAGEMENTU

V CESTOVNÍM RUCHU,

HOTELNICTVÍ A GASTRONOMII

SBORNÍK Z 2. VIRTUÁLNÍ KONFERENCE

EDITOŘI

Jakub Trojan, Jan Trávníček, Kristýna Austová

2

Nové výzvy managementu v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii

Sborník z 2. virtuální konference Vysoké školy obchodní a hotelové navazující na výstupy

projektu „Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové“ (reg. č.

CZ.1.07/2.2.00/15.0440).

Editoři: RNDr. Jakub Trojan

RNDr. Jan Trávníček

Kristýna Austová

Za citační a publikační etiku, za obsahovou a jazykovou korektnost příspěvků zodpovídají

autoři. Příspěvky prošly recenzním řízením.

Jakub Trojan, Jan Trávníček, Kristýna Austová

© Vysoká škola obchodní a hotelová, 2014

ISBN 978-80-87300-58-9

3

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO EDITORŮ ......................................................................................................... 4

CENOVÁ HLADINA VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN A POKRMŮ V ITALSKÉM

LETOVISKU A SROVNÁNÍ S CENOVOU HLADINOU V ČR ..................................................... 5

CESTOVNÍ RUCH – VÝZNAMNÉ EKONOMICKÉ ODVĚTVÍ .................................................. 13

DARK TOURISM A HOLOCAUST .............................................................................................. 18

MOŽNOSTI VYUŽITÍ NANOTECHNOLOGIÍ V CESTOVNÍM RUCHU ................................... 23

ODBORNÉ PRAXE NA VYSOKÉ ŠKOLE OBCHODNÍ A HOTELOVÉ: ANALÝZA

AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 ......................................................................................... 32

REGION ŠLAPANICKO JAKO SOUČÁST ETNOGRAFICKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ..... 38

ŘÍZENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY V CESTOVNÍM RUCHU ..................................................... 47

STAV CERTIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V AGROTURISTICE V JIHOMORAVSKÉM

KRAJI ........................................................................................................................................... 53

SYSTÉM GASTRONOMICKÉ CATERINGOVÉ PODPORY VE ŠPANĚLSKU .......................... 62

TERITORIÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO REGIONU V ITÁLII JAKO DESTINACE

CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................... 68

ОСОБЫЕ ИННОВАЦИИ В ОБРАЗОВАНИИ В ОБЛАСТИ ТУРИСТИЧЕСКОГО БИЗНЕСА

...................................................................................................................................................... 73

4

ÚVODNÍ SLOVO EDITORŮ

Virtuální konference pořádaná Vysokou školou obchodní a hotelovou pod editorským vedením

Laboratoře experimentální a aplikované geografie v roce 2014 vstoupila do druhého ročníku.

Téma Nové výzvy managementu v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii souvisí s výstupy

navazujícími na výsledky projektu „Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a

hotelové“, který po dobu 28 měsíců významným způsobem inovoval vzdělávací proces na této

instituci. Projektové aktivity, které Vysoká škola obchodní a hotelová realizovala i v dalších

letech, vyústily v celou řadu hodnotných poznatků, z nichž mnohé inspirovaly autory

předkládající své příspěvky v tomto sborníku.

Stalo se zaužívanou tradicí, že sborník je založen na otevřeném přístupu výměny informací.

Prostor pro autory není rozsahově limitován a příspěvky nejsou redigovány – vyjma zpětné

vazby recenzentů. Tematická vazba na název virtuální konference je také volnější – stěžejní je

zájem o inovace, výměnu názorů a snaha o definování i přijímání nových výzev.

Druhá virtuální konference respektuje dříve nastavený princip založený na možnosti publikací

studentů. Ti jsou u řady příspěvků autory, případně spoluautory. Jejich podíl je patrný i u

publikací akademických pracovníků reflektujících výzkumy ze zahraničních stáží, kterých se

účastnili právě studenti v doprovodu svých pedagogů. Prostor je věnován i autorům z jiných

vysokoškolských pracovišť a limitován není ani jazykově – i proto se ve sborníku vyskytují hned

tři jazykové mutace příspěvků: čeština, angličtina a ruština.

Elektronická verze sborníku představuje ucelený konferenční výstup. Jednotliví autoři však měli

možnost diskutovat nad svými dílčími příspěvky i virtuálně – a to v prostředí specializovaných

diskusních fór na webových stránkách Laboratoře experimentální a aplikované geografie. Tento

moderní přístup reflektující dynamický rozvoj informačních technologií umožňuje pokračovat

v pořádání virtuální konference i v dalších letech.

Jakub Trojan

5

CENOVÁ HLADINA VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN A POKRMŮ

V ITALSKÉM LETOVISKU A SROVNÁNÍ S CENOVOU HLADINOU

V ČR

PRICE LEVELS OF SELECTED FOODS AND MEALS

THE ITALIAN RESORT AND COMPARED WITH THE PRICE LEVEL

IN THE CZECH REPUBLIC

EVA LUKÁŠKOVÁ1

Abstrakt

V článku je provedeno srovnání indexu spotřebitelských cen potravin v České republice

a v Itálii. Byla zjišťována cenová úroveň vybraných základních druhů potravin v obchodní

síti letoviska Santa Maria del Cedro a srovnána s výší průměrné ceny dané potraviny v České

republice vztaženo k cenám a měnovému kurzu platnému k 10. 6. 2014. Dále byly vytipovány

tři restaurace v daném letovisku a tři restaurace v Brně, kde byla srovnávána cenová úroveň

vybraných druhů pizzy, přičemž hlavním kritérium výběru restaurací pro srovnání byla

gramáž pokrmu.

Klíčová slova

Index spotřebitelských cen, potravina, průměrná cena, pizza.

Abstract

The article compares the consumer price index of food in the Czech Republic and Italy. It was

determined price level selected basic foods in shops resort of Santa Maria del Cedro and

compared with the average price of the food in the Czech Republic with respect to prices and

the exchange rate applicable on 10 June 2014 addition were selected three restaurants in the

resort and three restaurants in Brno, where he was compared to the price level of selected

varieties of pizza being the main criterion for selection of restaurants compared to the weight

of the food.

Key words

Consumer Price Index, food, average price, pizza.

Úvod

Jedním z kritérií pro výběr dovolené je zcela jistě pro většinu spotřebitelů celková cena

pobytu. Vzhledem k tomu, že výdaje na potraviny, resp. výdaje na stravování tvoří značnou

část celkové ceny dovolené, je v článku srovnávána cenová úroveň vybraných druhů potravin

a vybraných druhů jednoho z nejrozšířenějších italských jídel – pizzy v jednom konkrétním

letovisku – Santa Maria del Cedro v Itálii. Srovnání je provedeno pomocí indexu

spotřebitelských cen pro potraviny a nealkoholické nápoje a dle indexu spotřebitelských cen

1 Ing. Eva Lukášková, Ph.D. Ústav gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu, Vysoká škola obchodní

a hotelová s. r. o., Bosonožská 9, 625 00 Brno.

6

pro stravování a ubytování. Je faktem, že samozřejmě kromě rozdílnosti cenové úrovně

v jednotlivých zemích je dalším kritériem, které ovlivňuje spotřebitelské chování kurz měny.

Samozřejmě vyšší cenová hladina v Itálii – z pohledu českého spotřebitele automaticky

neznamená, že italští spotřebitelé vydávají na potraviny větší část svého disponibilního

důchodu než spotřebitel český. Nicméně článek je primárně zaměřen na srovnání indexy

spotřebitelských cen a míry inflace bez reflexe případné rozdílnosti v disponibilním důchodu.

Pro co nejobjektivnější možnost srovnání cen konkrétních komodit a pizzy bylo využito

přepočtu měnového kurzu k datu 10. 6. 2014 a srovnávány byly komodity, které měly stejné

vlastnosti – jednalo se o identické výrobky se stejnou váhou

a stejnými nebo velmi obdobnými charakteristikami z hlediska svého složení.

1 Srovnání cen vybraných komodit v obchodní síti italského letoviska

s průměrnou cenou komodity v ČR

Pro větší přehlednost byly jednotlivé hodnocené komodity rozděleny do skupin (v případě

možnosti dle příbuznosti komodity). Pro účely výzkumu byly srovnány ceny v pěti

obchodech, které se nacházely přímo v letovisku Santa Maria del Cedro, a které čeští turisté

využívali při svých spotřebitelských nákupech. Jedna z prodejen – konkrétně Aldel byla

prodejnou diskontní. Prodejny byly srovnatelné z hlediska rozlohy a sortimentu. Následující

graf (obr. 1) udává výši cen u komodit mléko a mléčné výrobky. Je možné konstatovat, že

nejnižší ceny u vybraných komodit byly právě ve výše zmíněném diskontu, navíc jsou

srovnatelné s cenovou hladinou

u nás. U komodity mléka byla cena zjištěna za jeden litr, u jogurtu se jednalo o jogurt bílý

neochucený 150 g, u másla o máslo s obsahem tuku nejméně 82 % s hmotností 200 g, sýr byl

vybrán pro cenové srovnání o hmotnosti 150 g, jednalo se o tzv. sýr toustový eidam. Pouze

v jedné prodejně byla cena mléka srovnatelná s cenou v ČR (konkrétně se jednalo o výše

zmíněný diskont), v ostatních případech byla cena mléka v obchodní síti italského letoviska

vyšší v průměru o 50 %. U komodity jogurt bílý neochucený byla v jednom případě cena nižší

než pro českého spotřebitele, v ostatních případech byla vyšší až o 54 %. Sýr toustový byl ve

všech případech dražší v rozpětí od 14 do 131 %.

Obr. 2 pak prezentuje srovnání cen komodit chleba, olej a vejce. Opět byly vybrány

komodity, které patří k základním potravinám v podstatě denní spotřeby a potřeby. Chleba byl

srovnáván pšeničnožitný o hmotnosti 1200 g, olej o objemu 1 litr a vejce o počtu 6 kusů. Je

zajímavé, že pro naše spotřebitele je typické kupovat vejce spíše v počtu 10 kusů, v oblasti,

kde byl prováděn průzkum, se vejce v balení po 10 kusech nenabízela, standardem bylo balení

po šesti kusech. Z výše uvedeného důvodu byl proveden propočet průměrné ceny jednoho

vejce u nás, aby bylo možné regulérní porovnání ceny dané komodity. U všech tří komodit je

možné konstatovat, že cenová úroveň ve zkoumaných obchodech je značně vyšší než u nás. U

ceny vajec byla v jednom případě cena více než dvojnásobná. Chleba byl dražší o 88 % oproti

průměru ceny v ČR. Nejmenší rozdíly byly zjištěny u ceny oleje.

Dvě další srovnávané komodity cukr a těstoviny a pitná balená voda jsou graficky znázorněny

na obr. 3. Je možné konstatovat, že pouze u komodity těstoviny – 500 g bezvaječné (Fussili)

je cena srovnatelná s cenovou hladinou u nás. Nicméně samozřejmě hodnotit cenu těstovin

v Itálii by vyžadovalo samostatnou práci, sortiment je zde velmi široký a cenové rozpětí

taktéž. U cukru – pro srovnání vybrán cukr krystal o hmotnosti jeden kilogram je cena min. o

28 % vyšší. U balené pitné vody neperlivé byla porovnávána cena za jeden kus o objemu 1,5

l. Cena v obchodní síti letoviska je vyšší o 14 až 90 % podle prodejny.

7

Obr. 1 Srovnání cen mléka a mléčných výrobků v prodejnách v letovisku Santa Maria del Cedro

s průměrnou cenou v prodejnách v ČR (v Kč)

Obr. 2 Srovnání cen vybraných základních druhů potravin (chleba, olej, vejce) v letovisku Santa Maria

del Cedro s průměrnou cenou v ČR (v Kč)

ČRAldel IT

Vivo ITBrio IT

Alvama ITSidis IT

0

10

20

30

40

50

60

Mléko Sýr Máslo Jogurt

ČR 17,9 18,9 28,9 8,9

Aldel IT 17,8 21,6 35,3 6

Vivo IT 24,4 40,8 51,8 12,3

Brio IT 27,4 40,8 51,8 12,3

Alvama IT 27,1 40,8 43,8 13,7

Sidis IT 27,1 43,8 39,7 12,3

ČR Aldel IT Vivo IT Brio IT Alvama IT Sidis IT

ČR

Aldel IT

Vivo IT

Brio IT

Alvama

Sidis IT

0

10

20

30

40

50

60

Vejce Olej Chleba

ČR 15,9 39,9 29

Aldel IT 27,1 38,1 54,8

Vivo IT 35,3 46,6 54,8

Brio IT 27,4 48 54,8

Alvama 27,4 40,8 54,8

Sidis IT 27,4 43,6 54,8

ČR Aldel IT Vivo IT Brio IT Alvama Sidis IT

8

Obr. 3 Srovnání cen vybraných základních druhů potravin (těstoviny, cukr) a balené pitné vody

v letovisku Santa Maria del Cedro s průměrnou cenou v ČR

Přes výše uvedené srovnání je však možné konstatovat, že i když cenová úroveň vybraných

druhů komodit a pitné vody je převážně vyšší, není možné vyvozovat, že by míra inflace

u potravin byla v Itálii v posledních letech (od roku 2005 – 2012) vyšší než u nás. Naopak, jak

ukazuje následující obrázek 4 míra vzrůstu ceny potravin u nás je s výjimkou jednoho roku

vyšší než v Itálii. Hlavním faktorem rozdílnosti cen potravin pro českého spotřebitele je tedy

jednoznačně nepříznivý kurz eura vůči české koruně. Míra inflace je zde uvedena pro

zajímavost, zatímco srovnání jednotlivých komodit z hlediska jejich cen je hledisko

mikroekonomické, je míra inflace ukazatelem makroekonomickým. V následující grafu je

zobrazena meziroční míru inflace u potravin a nealkoholických nápojů vyjádřená přírůstkem

průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (vyjadřuje procentní změnu průměrné

cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců). Ve sloupcích

jsou uvedeny hodnoty pro Itálii a Českou republiku, trend pak ukazuje meziroční míru inflace

v zemích EU 28.

Obr. 5 pak ukazuje situaci v sektoru stravování a ubytování, kde je možné taktéž konstatovat,

že míra inflace je v letech 2005 – 2012 vždy v České republice vyšší než v Itálii, v jednom

roce dokonce více než dvojnásobná. Pro zajímavost je opět uveden trend celé Evropské unie

(EU28) v daných letech. Míra inflace je opět měřena pomocí indexu spotřebitelských cen.

ČRAldel IT

Vivo ITBrio IT

Alvama ITSidis IT

0

10

20

30

40

Voda Těstoviny

Cukr

ČR 7,9 12,9 17,9

Aldel IT 9 9,6 32,6

Vivo IT 12,6 13,4 28,8

Brio IT 15 13,7 23

Alvama IT 10,7 13,7 24,4

Sidis IT 12,3 12,3 26

ČR Aldel IT Vivo IT Brio IT Alvama IT Sidis IT

9

Obr. 4 Meziroční míra inflace u potravin a nealkoholických nápojů v ČR a Itálii v letech 2000

a 2005 - 2012

Obr. 5 Míra inflace v sektoru stravování a ubytování v ČR a Itálii (měřeno indexem spotřebitelských cen)

v letech 2000 a 2005 – 2012

2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

ČR 1,1 -0,1 0,5 4,4 7,9 -3,3 1,4 5,2 7,4

Itálie 1,6 -0,1 1,7 2,9 5,4 1,6 0,2 2,6 2,6

EU 3,9 1,1 2,4 3,5 6,4 1 1 3,4 3

-4

-2

0

2

4

6

8

10

ČR Itálie EU

2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

ČR 2,6 3,8 3,4 4 6,3 1,4 1 0,5 2,8

Itálie 3,2 2,5 2,3 2,6 2,5 1,1 1,6 2,1 1,5

EU 3,4 2,8 2,8 3,4 3,9 2,2 1,6 2,4 2,2

0

1

2

3

4

5

6

7

Mír

a in

flac

e v

pro

cen

tech

Název osy

ČR Itálie EU

10

2 Srovnání cen vybraných druhů pizzy v italském letovisku a ve

vybraných pizzeriích v Brně

V rámci průzkumu cenové hladiny byla také zjišťována cenová hladina vybraných druhů

pizzy v pizzeriích v italském letovisku a srovnávána s cenou ve vybraných pizzeriích v Brně.

Restaurace byly vybrány tak, aby bylo možné srovnat ceny pizzy, kritériem tedy byla jednak

gramáž nabízeného pokrmu v dané restauraci a také složení pokrmu. Bylo cenově srovnáno

celkem 8 druhů pizzy, konkrétně: Margherita, Funghi, Prosciutto, Diavola, Quattro Formaggi,

Frutti di Mare, Hawaii a Crudaiola. Pro lepší přehled jsou na obr. 6 vyhodnoceny 4 druhy

pizzy a to první 4 výše jmenované, u ostatních je dále v textu uvedeno pouze popisné

srovnání.

Při srovnání celkovém je možné konstatovat, že nejlevnější z italských hodnocených

restaurací byla ve všech případech Riviera dei Cedri, dále Mary Ristorante a nejvyšší cenová

úroveň byla zaznamenána v Erold´s Pub. U českých pak nejlevněji nabízí své produkty La

Patas, dále La Gamba, nejdražší pizza je pak v hotelu Sharingam. Při srovnání napříč je

možné konstatovat, že nejlevněji vychází restaurace La Patas a La Gamba následované

italskou restaurací Riviera dei Cedri. Nejdražší pizzy pak jsou v nabídce Mary Ristorante

v Itálii.

Při srovnání jednotlivých druhů pizz pak paradoxně vyšla nejlevněji pizza Margherita v Mary

ristorante v Itálii, nejdražší byla v hotelu Sharingam. Rozdíl ceny byl při přepočtu kurzu

k výše uvedenému datu 40%. U ostatních restaurací byly rozdíly cen minimální, přičemž

italské restaurace byly levnější. Pizza houbová – Funghi byla nejlevněji v daném období

nabízena v restauraci Riviera dei Cedri, nejdražší pak v Erold´s Pub, přičemž rozdíl ceny činil

34%.

U českých restaurací byla cena prakticky totožná. Všechny nabízely uvedený druh pizzy za

větší obnos než výše uvedená italská restaurace, ale byly levnější než další dvě italské

restaurace. Šunková pizza – Prosciutto byla opět nejlevněji nabízena v restauraci Riviera dei

Cedri, za nejvyšší cenu ji může spotřebitel dostat v restauraci La Gamba v Brně. Rozdíl ceny

činí 23 %. Další dvě restaurace nabízely pizzu za 150,70 Kč (v přepočtu), tedy za stejnou

cenu. U příchuti Diavola je možné opět uvést, že nejlevněji je možné ji pořídit v Riviera dei

Cedri, nejvyšší cena pak byla zjištěna v Erold´s Pub. Rozdíl činil 20 %. Cena u českých

restaurací je prakticky totožná a zároveň srovnatelná s cenou pizzy v Mary Ristorante. U

druhu Quattro Formaggi byla nejnižší cena v restauraci La Patas v Brně, nejvyšší v Erold´s

Pub v Itálii. Rozdíl činil 33 %. V ostatních restauracích byla cena relativně srovnatelná. Je

zajímavé, že největší cenové rozdíly byly u pizzy Frutti di Mare. Ve všech případech byla

dražší v letovisku než v brněnských restauracích, tam se její cena pohybovala od 159 – 179

Kč. Nejdražší byla v Erold´s Pub, nejlevnější v La Patas, rozdíl ceny byl 55 %. Ceny pizzy

Hawaii byly v rozpětí od 144 – 164 Kč. Nejlevnější byla v restauraci La Patas, nejdražší pak

v Erold´s Pub a Mary Ristorante v Itálii. Rozdíl ceny byl 20 korun. Jako poslední byla

hodnocena příchuť Crudaiola, která byla nejlevnější v brněnském hotelu Sharingam, nejdražší

pak opět v italském Erold´s Pub. Rozdíl ceny činil 50 %, což je již dosti zásadní rozdíl v ceně.

Samozřejmě nesporným faktem ovlivňujícím výsledky hodnocení cen je měnový kurz koruny

vůči euru.

11

Obr. 6 Srovnání cen vybraných druhů pizzy v letovisku Santa Maria del Cedro s cenou ve vybraných

pizzeriích v Brně

Závěr

Srovnávat cenovou hladinu mezi dvěma zeměmi je možné na úrovni makroekonomické

i mikroekonomické. Článek byl zaměřen na srovnání spotřebitelských cen vybraných

základních komodit z oblasti nabídky potravin. Srovnání bylo provedeno s ohledem na

přepočet měnového kurzu na výše specifikovaném vzorku potravin v obchodní síti italského

letoviska. Z hlediska využití makroekonomických ukazatelů bylo využito pro srovnání indexu

spotřebitelských cen pro potraviny a nealkoholické nápoje a indexu spotřebitelských cen

u sektoru nabízející služby v oblasti stravování a ubytování. Lze konstatovat, že zejména

z důvodu nepříznivého kurzu koruny vůči euru je cenová hladina potravin v obchodní síti

analyzovaného letoviska pro českého spotřebitele vyšší u vybraných komodit od 14 do 131 %.

U pizzy pak dle druhu činí rozdíl v ceně až 55 %. Z hlediska makroekonomického je pak

jednoznačně vývoj cenového indexu výrazně v neprospěch českého spotřebitele vůči

italskému, neboť ve sledovaných letech se u nás ceny potravin, nealkoholických nápojů a

stravování zvyšovaly oproti Itálii ve větší míře.

Riviera dei Cedri ITErold´s Pub IT

Mary Ristorante ITLa Patas ČR

La Gamba ČRHotel Sharingam ČR

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

Margherita

Fungi Prosciutto

Diavola

Riviera dei Cedri IT 87,7 123 137 137

Erold´s Pub IT 96 164,5 150,7 164,5

Mary Ristorante IT 82,2 150,7 150,7 150,7

La Patas ČR 99 134 139 144

La Gamba ČR 95 135 169 145

Hotel Sharingam ČR 115 135 155 149

Riviera dei Cedri IT Erold´s Pub IT Mary Ristorante IT

La Patas ČR La Gamba ČR Hotel Sharingam ČR

12

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci stáže autorky v červnu 2014. Tento pobyt byl financován v rámci

projektu SYNERGIE 4IN - rozvoj diverzifikace vzdělávacích aktivit akreditovaného

studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové: INovace, INternacionalizace,

INiciace, INtegrace (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0133), jehož realizátorem je Vysoká škola

obchodní a hotelová. Jmenovaný projekt je financován v rámci Evropského sociálního fondu

prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Literatura

ČESKO. Český statistický úřad. Meziroční míra inflace – potraviny a nealkoholické nápoje.

[on-line] © 2014 [cit 2014-09-17].

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/1607-13-r_2013-

91>

ČESKO. Český statistický úřad. Meziroční míra inflace – stravování a ubytování. [on-line]

© 2014 [cit 2014-09-17].

Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/1607-13-r_2013-

91>

13

CESTOVNÍ RUCH – VÝZNAMNÉ EKONOMICKÉ ODVĚTVÍ

TOURISM - AN IMPORTANT ECONOMIC SECTOR

ZDENĚK MÁLEK1

Abstrakt

Cestovní ruch zejména ve dvacátém prvním století nabývá na významu jako důležitý

ekonomický i sociálně ekonomický faktor. V současnosti se cestovní ruch svými ekonomickými

parametry celosvětově řadí na přední místo. Přes jeho rychlý rozvoj a významný přínos

pro národní ekonomiky se cestovní ruch vždy nesetkává s dostatečným politickým i

ekonomickým doceněním ze strany kompetentních vládních a regionálních orgánů.

Klíčová slova

Cestovní ruch, ekonomické odvětví, globální cíl

Abstract

Tourism, especially in the twenty-first century becoming more importance as an important

economic and socio-economic factor. At present, tourism for its economic parameters

globally ranks highly. Despite its rapid development and significant contribution

to the national economy, tourism has always met with sufficient political and economic

appreciation of the part of the competent government and regional authorities.

Key words

Tourism, economic sector, global objektive

Úvod

Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a profese a je

napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví, jako je

doprava, stavebnictví, kultura maloobchod a na četná odvětví, která vytváří produkty

související s rekreací nebo poskytují služby týkající se volného času a obchodního cestovního

ruchu. Ačkoliv se na tomto odvětví podílí některé velké společnosti, převládají v něm

především malé a střední podniky. Je to odvětví sektoru služeb, které v ekonomikách

vyspělých států představuje již nadpoloviční až dvoutřetinový podíl. I v rámci služeb, které

jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k těm rychle rostoucím.

1 Význam cestovního ruchu pro ekonomiku ČR

V České republice cestovní ruch zaměstnává více než 235 tis. osob. To je o něco méně než

zdravotnictví, ale více než např. zemědělství. Ve srovnání s velmi silným stavebnictvím si

1 Ing. Zdeněk Málek, Ph.D. Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožská 9, Brno 625 00

(malek@hotskolabrno.cz)

14

cestovní ruch nestojí nejhůře, generuje asi polovinu zaměstnanosti tohoto odvětví. Právě

schopnost generovat zaměstnanost je velmi zajímavou a cennou vlastností cestovního ruchu.

Dynamický rozvoj domácího i mezinárodního cestovního ruchu je přitom dlouhodobý

a stabilní. Během posledních šedesáti let rostl mezinárodní cestovní ruch (měřeno příjezdy)

v průměru cca 4,5 % ročně. Období poklesu či stagnace byla vždy krátká a následovaná

rychlým oživením poptávky2. V podobném duchu jsou sestavovány i prognózy UNWTO

(2011). Ty odhadují pro následující dekádu další růst odvětví, který se mimo jiné projeví

růstem mezinárodních příjezdů až na cca 1,6 mld. turistů v roce 2020.

Zahraniční cestovní ruch může velmi výrazně ovlivňovat také platební bilanci státu, a to jak

pozitivně, tak i negativně. Základní (tradiční) členění zahraničního ruchu je i totožné

s členěním z hlediska vlivu na platební bilanci státu. Zahraniční cestovní ruch může být

aktivní (příjezdový – incoming) a působit podobně jako vývoz zboží, hovoří se

o neviditelném exportu, při němž zboží ani služby nepřekračují hranice státu, ale spotřebitelé

(účastníci cestovního ruchu) přijíždějí na území určitého státu, kde je spotřebovávají,

a pasivní (výjezdový – outgoing), který je totožný s ekonomickým efektem dovozu zboží

a opět se označuje jako neviditelný. Ve skutečnosti nevzniká dovoz, ale spotřeba služeb

a zboží účastníka cestovního ruchu v zahraničí. Platební bilanci zahraničního cestovního

ruchu tvoří na straně aktiv příjmy z aktivního cestovního ruchu, pasivní stranu reprezentují

výdaje na pasivní cestovní ruch3.

Přestože je cestovní ruch považován za dynamicky se rozvíjející ekonomické odvětví

s významnými dopady na tvorbu pracovních míst, naráží rozvoj cestovního ruchu v regionech

na tyto bariéry:

• nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinutých služeb,

• nedostatek potřebných odborníků pro řízení podnikatelských subjektů v CR

(ubytovací, informační, marketingové subjekty),

• absence marketingových koncepcí rozvoje ČR jako evropské destinace,

• nízká úroveň partnerství mezi nezávislými neziskovými organizacemi, podnikovými

subjekty, obcemi, kraji a státem,

• omezené finanční prostředky pro rozvoj podnikání,

• nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů CR,

• nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví,

• nízká technická úroveň a vybavenost zařízení koupališť na vodních tocích a nádržích,

včetně uměle vybudovaných koupališť (bazény), ale i vybavení turistických tras,

lyžařských a běžeckých tratí, cyklotras a cyklostezek (odpočívadla, hygienická

zařízení apod.),

• výrazné vnitro-regionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti,

• nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy

probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky,

• atraktivita cestovního ruchu, nabídka produktů, marketingová komunikace atd.

2 To byl i případ poslední globální ekonomické a finanční krize (2008 - 2009), která na mezinárodní cestovní

ruch dolehla velmi silně. Přesto již rok 2010 (ale také 2011) znamenal návrat na trajektorii růstu.

3 Výdaje na cestovní ruch zahrnují výdaje za zájezd, dále ubytování, stravování, dopravu mimo zájezd, nákupy

zboží při cestě nebo se k ní přímo vztahující a ostatní výdaje vstupné, pojištění, atd.

15

Cestovní ruch jako ekonomické odvětví se vyznačuje celou řadou specifik. Předmětem

nabídky cestovního ruchu jsou v převážné míře služby, které mají z velké části charakter

služeb osobních.

Za specifika cestovního ruchu lze považovat následující:

• rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami,

• produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad,

• místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje,

zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí,

• výrazná sezónnost,

• trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy,

• vysoký podíl lidské práce,

• těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně

projeví na trhu),

• poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času,

cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou

a prestiží, celkovým způsobem života,

• nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání nejnovější výpočetní a komunikační

techniky a technologií (informační a rezervační systémy jako Amadeus, Galileo,

Sabre, Worldspan, Infini, Abacus),

• velmi důležité je spojení cestovního ruchu s průmyslem volného času a zábavy.

Cestovní ruch je ve většině případů spojován pouze s pozitivními dopady působení. Z

komplexního pohledu je nutné se zabývat i dopady negativními, které jsou s rozvojem

cestovního ruchu spojeny. Udržitelný a správně řízený rozvoj cestovního ruchu může

maximalizovat výhody plynoucí z rozvoje cestovního ruchu a naopak minimalizovat

negativní dopady. Ekonomické dopady se projevují zejména:

• příjmy, jež turista nebo návštěvník utratí za služby cestovního ruchu,

• rozvojem drobného podnikání,

• růstem zaměstnanosti, což je významný ekonomický přínos pro dané území,

• rozvojem místní výroby, neboť stále více účastníků cestovního ruchu vyhledává

původnost, což umožňuje výrobu suvenýrů místního charakteru,

• rozvojem veřejných služeb, jejich výkony musí stoupat s ohledem na zabezpečení

především likvidace odpadů a údržbu místních komunikací,

• v ceně pozemků, která se v důsledku rozvoje cestovního ruchu může vylepšovat,

• v práci zahraničních pracovníků, pokud místní obyvatelstvo nebude schopno zajistit

potřebnou kvalifikaci v daném oboru,

• v importu komodit pro zajištění požadované úrovně nebo rozsahu služeb.

2 Globální cíl koncepce státní politiky cestovního ruchu

Další rozvoj cestovního ruchu v České republice je řešen v rámci státní politiky.

Při formulování globálního cíle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice

na období 2014 – 2020 (dále jen Koncepce) se vychází z toho, že moderní politika cestovního

ruchu by měla usilovat o:

• růst konkurenceschopnosti cestovního ruchu České republiky v evropském prostoru

a kontextu,

16

• udržení relativního ekonomického postavení cestovního ruchu v národním

hospodářství (tvorba HDP, zaměstnanost především v malém a středním podnikání),

• odstraňování regionálních disparit zejména v hospodářsky slabých problémových

regionech,

• podporu využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu,

avšak s garancemi zachování jejich kvality,

• posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu, včetně

posílení monitoringu, vyhodnocování a odstraňování negativních vlivů vzniklých

cestovním ruchem na přírodní i socio-kulturní prostředí a veřejné zdraví.

Globálním cílem Koncepce je zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu

na národní i regionální úrovni a udržení jeho ekonomické výkonnosti jako důsledek dosažení

rovnováhy mezi ekonomickým, socio-kulturním, environmentálním a regionálním rozvojem.

Cestou ke zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu je plnění

následujících strategických cílů Koncepce:

• posilování kvality nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského

prostředí,

• vybudování struktury a kultivace institucí, které efektivně implementují politiku

cestovního ruchu,

• zvýšení kvality lidských zdrojů jako klíčového faktoru inovačních procesů,

• zlepšení přístupu poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu,

• v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, intenzivnější využívání efektivních

nástrojů a inovací v oblasti řízení a marketingu destinací cestovního ruchu,

• posílení role cestovního ruchu v hospodářské a sektorových politikách státu.

Míra plnění globálních cílů Koncepce bude sledována prostřednictvím následujících

indikátorů:

• Počet přenocování domácích návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních (dále

jen HUZ) v České republice,

• Počet přenocování zahraničních návštěvníků v HUZ v České republice,

• Vytíženost lůžek,

• Hodnota indexu konkurenceschopnosti cestovního ruchu v ČR dle World Economic

Forum,

• Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR (přepočet na plný úvazek),

• Hrubý domácí produkt cestovního ruchu,

• Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR,

• Spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR,

• Devizové příjmy z cestovního ruchu v ČR,

• Podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP v %.

Z uvedené koncepce, jejích cílů a sledovaných indikátorů vyplývá ekonomický význam

cestovního ruchu a jeho významné místo mezi ostatními odvětvími.

Závěr

Cestovní ruch je dynamické hospodářské odvětví, které v posledních padesáti letech prošlo

výrazným rozvojem. Svojí ekonomickou vahou se dokonce zařadilo mezi nejvýznamnější

17

ekonomická odvětví vůbec. Jedním z důvodů takového rozmachu byl nárůst fondu volného

času. Cestování se stalo jedním z vůbec nejoblíbenějších způsobů, jak trávit volný čas. Mezi

ekonomické přínosy patří jistě i další důležitý efekt. Jedná se o způsob reprodukce fyzických

a duševních sil člověka, což se významně podílí na růstu produktivity práce.

Je potřebné si uvědomit, že cestovní ruch citlivě reaguje na mezinárodní

a vnitropolitickou situaci, lokální a mezinárodní konflikty včetně terorismu a na živelní

pohromy. Důkazem toho jsou např. boje vedené na Ukrajině, následně přijímaná opatření vůči

Rusku a ekonomické dopady na země Evropské unie včetně České republiky. Část uvedených

dopadů je i příčinou omezení aktivit cestovního ruchu občanů Ruska směřujících do zemí

Evropské unie.

Literatura

FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-7157-838-x

FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada,

2001. ISBN: 802470207X

Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice

na období 2014 – 2020. Praha: MMR, 2013

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011,

224 s. ISBN 978-80-247-3750-8.

BURIAN, Michal, RYGLOVÁ, Kateřina a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch –

podnikatelské principy a příležitosti. Praha: Grada Publishing, 2011, 213 s. ISBN: 978-80-

247-4039-3

PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní turismus. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, 251

s. ISBN: 978-80-247-4862-7

18

DARK TOURISM A HOLOCAUST

DARK TOURISM AND HOLOCAUST

SANDRA PAVLÍKOVÁ, JAN TRÁVNÍČEK1

Abstrakt

Dark tourism patří mezi dynamicky se rozvíjející moderní trendy v cestovním ruchu, které

jsou zatím v naší literatuře spíše přehlíženy. Jde o kontroverzní téma – už proto, že zájmové

lokality jsou zpravidla spojené s katastrofami, neštěstím a mnohdy se smrtí i desetitisíců lidí.

Mezi nejnavštěvovanější cíle v rámci Dark tourism patří místa spojená s válečnými konflikty a

specifickou roli mají památky holocaustu v čele s nejnavštěvovanější Osvětimí. Článek

diskutuje základní východiska Dark tourism a na příkladu holocaustu ukazuje význam i rizika

této nové formy cestovního ruchu.

Klíčová slova

Dark tourism, holocaust, koncentrační tábor, Osvětim

Abstract

Dark Tourism is one of the dynamically growing modern trends in tourism, which are in

czech literature rather overlooked. It´s a controversial topic, becouse sites of interest are

usually connected with disasters and very often wiht death of tens of thousands of people.

One of the most visited places within Dark Tourism are places connected with military

conflicts. Specific role have the holocaust memorials with the most visiting Auschwit at the

forefront. This article discusses basic starting-points of Dark Tourism and at the example of

Holocaust shows importance and also risks of this new form of tourism.

Key words

Dark Tourism, Holocaust, Concentration Camp, Auschwitz

Úvod

Dark tourism (dále jen DT, v češtině zpravidla překládáno jako „temná turistika“) patří mezi

současné trendy v cestovním ruchu s velkou dynamikou rozvoje. Jde o moderní, netradiční

formu cestovního ruchu postavenou na zvyšujícím se zájmu a následně i návštěvnosti tzv.

temných míst. Jde o lokality spojené s katastrofami, neštěstím a mnohdy i smrti tisíců lidí a i

proto je celkově téma DT sporné a kontroverzní. Památníky holocaustu – bývalé nacistické

koncentrační a vyhlazovací tábory – jsou uváděny jako nejnavštěvovanější z temných míst.

1 RNDr. Jan Trávníček, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno

(travnicek@leag.cz)

Bc. Sandra Pavlíková, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožaká 9, 625 00 Brno

(sandra.pavlikova@centrum.cz)

19

Jelikož jde o místa utrpení a smrti statisíců lidí, měla by být navštěvována s úctou a

respektem. Předkládaný text popisuje vývoj, členění a terminologii tohoto nového tématu, na

které navazuje stručné představení souvislostí současného DT a tématu holocaustu.

1 Dark tourism

Britští vědci Lennon a Foley začali používat termín Dark tourism – temná turistika v roce

1996 v souvislosti s fenoménem navštěvování určitých míst. Autoři uvádějí, že jde o místa

spojená se smrtí, neštěstím, krutostí a násilím. DT je zejména spojován s tzv. dědictvím

zvěrstev, které je potenciálně prodejnou kombinací vzdělávání a zážitků a silným sociálně-

politickým odkazem (Sharpley, 2009). Uvedené zavedení termínu DT znamenalo zásadní

posun ve způsobu, jakým jsou takováto místa propagována, jakožto produkty cestovního

ruchu (Lennon, 2000). V podněcování prvotního zájmu o tento fenomén hrají hlavní roli

zejména globální média. Jakmile se DT stal široce rozpoznávanou formou turistiky a zároveň

i propagačním nástrojem, po celém světě začaly vznikat mnohé internetové stránky s tímto

tématem (Lennon, 2000). DT také těží z obecného rozmachu cestovního ruchu cca od

poloviny 20. století, který se týká podstatné části forem cestovního ruchu a formy nové,

včetně DT, nejsou výjimkou (Sharpley, 2009).

1.1 Historie a vývoj

Lennon a Foley (2000) považují DT za produkt postmoderního světa. Objekty DT dle nich

plní úlohu vyvolávání úzkosti a pochyb o vyspělé současnosti. Mezi příklady takto

fungujícího „mementa“ uvádějí: racionálně naplánovaný a technicky vyspěle provedený

holocaust, „nepotopitelný“ Titanic, napětí a hrozby způsobené Studenou válkou a další.

Zájem o místa spjatá se smrtí, utrpením nebo násilím však není žádnou novinkou a

cestovatele přitahují v podstatě od starověku (příkladem jsou gladiátorské hry ve starém

Římě, veřejné popravy, atp.). Smrt a utrpení spojené s válkami jsou součástí turismu po staletí

(Sharpley, 2009). A ani cestování k hrobům slavných není pouze moderním fenoménem.

Příkladem jsou náboženské poutě spjaté s místy smrti jednotlivců či skupin, které můžeme dle

Lennona (2000) považovat za jednu z nejranějších forem turismu. Vzhledem k těmto

argumentům je neustále předmětem debat, zda je DT historickým jevem či postmoderním

produktem a zda do něj patří i události, které se staly již před „živoucí pamětí“ současníků

(Sharpley, 2009).

1.2 Členění DT

Sharpley a Stone (2009) uvádějí, že DT, má více tváří či úrovní, označovaných jako „odstíny

temnoty“. Dle autorů je můžeme rozdělit na tři úrovně:

- DT jako zkušenost: V těchto případech není zájem vyvolán způsobem, jakým k událostem

došlo, ale spíše jejich důvodem a významem, Do této kategorie patří válečné hřbitovy,

památníky a muzea, bitevní pole, místa spojená s holocaustem, místa atentátů a přírodních

katastrof.

- DT jako představení: dominantním faktorem je smutek a tryzny. Patří sem navštěvování

pohřbů a hrobů známých osobností (např. Princezna Diana), nebo výroční oslavy úmrtí (např.

Elvis Presley).

- DT jako integrace: Patří sem místa, kde se turisté mohou aktivně zapojit, např. simulovat

boj. Jiným případem jsou situace, ve kterých turisté vyhledávají přímou konfrontaci se smrtí.

Příkladem je cestování na místa přírodních katastrof bezprostředně po tom, co se udály.

20

Nejextrémnějším případem je cestování do míst, kde probíhají ozbrojené konflikty.

1.3 Nejnavštěvovanější místa DT

Celosvětově nejnavštěvovanějšími místy jsou: Osvětim, vražedná pole v Kambodži, Ground Zero

v New Yorku, London Dungeon – muzeum hrůzy, Arlingtonský národní hřbitov ve Washingtonu,

Černobyl na Ukrajině, Památník Hirošima, Pearl Harbor na Havaji a muzeum Anny Frankové

v Amsterdamu (Lennon, 2000). Jako nejnavštěvovanější místa v ČR se uvádí: Památník Terezín,

Lidice, Ležáky, Památník Vojna Lešetice, naučná stezka Jáchymovské peklo, památník bitvy 1866 na

Chlumu a Slavkovské bojiště (Frídová, 2014). Je tedy zřejmé, že místa spojená s válečnými konflikty

patří mezi nejvíce zastoupená a mezi nimi mají výjimečnou pozici památníky upomínající na

Holocaust.

2 Holocaust

Lze říci, že za počátek holocaustu lze označit 30. 1. 1933, kdy byl Adolf Hitler jmenován

říšským kancléřem (Hilberg, 2002). Hitlerova silná nenávist k Židům byla již od počátku

jasná z jeho projevů a také z knihy Mein Kampf (Knopp, 2000). Zásadním mezníkem na cestě

od hlásání antisemitismu po masové vyhlazování se stala Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu

1938. Po napadení Polska nacistickými vojsky (1. 9. 1939 - začátek 2. Světové války) se zde

začala zřizovat síť tzv. ghett. Vraždění Židů ve velkém začalo po 31. červenci 1941, kdy

dostal Heydrich pověřovací dekret k provádění „konečného řešení“ (Dwork, 2006). Masové

vyhlazování ustávalo od léta 1944, kdy nacisté již ztráceli kontrolu nad obsazenými územími

a začali ustupovat. Tábory na východě byly likvidovány, dokumenty páleny, vězni převážení

do táborů v Německu a docházelo k posledním zplynováním. V polovině ledna 1945 začaly

pochody smrti, zpět na západ a zahlazování posledních stop. Tábory na východě byly

osvobozeny v zimě 1945, na západě na jaře 1945 (Rees, 2005).

2.1 Oběti holocaustu

Počet obětí holocaustu je známé číslo, které je volně asociováno s pojmem holocaust.

Zpravidla se uvádí jako šest milionů obětí. Není možné tvrdit, že je tento odhad zcela přesný,

nic méně uvedl jej i Adolf Eichmann během svých výslechů. Odhady jsou založeny

především na sčítání lidu před a po válce a na odhadech populace. Využívá se i nacistických

dokumentů o deportacích a vraždění a také jsou zohledňována svědectví přeživších. Většina

výzkumů potvrzuje, že počet obětí se pohybuje mezi 5–6 miliony (Židovské muzeum, 2014).

2.2 Ghetta, koncentrační a vyhlazovací tábory

Nacisté perzekuci Židů prováděli v několika krocích. Prvním krokem bylo sestěhování

židovského obyvatelstva do ghett či koncentračních táborů. To se dělo ještě předtím, než bylo

rozhodnuto o masivní genocidě. Později, když bylo rozhodnuto o provedení „konečného

řešení židovské otázky“, se přistoupilo k dalšímu kroku a vznikly vyhlazovací tábory (Rees,

2005). Síť ghett vznikla především na území Polska. Do těchto ghett bylo židovské

obyvatelstvo hromadně přesouváno a po vzoru středověkých měst zde docházelo k izolaci od

ostatních obyvatel. Ghetta byla od počátku považována za přechodné opatření, jejich neútěšný

stav pouze zesiloval tlak na vyřešení židovské otázky. Ghetta byla přelidněna, lidé zde trpěli

hladem, zimou, nemocemi a umírali po stovkách (Hilberg, 2002). Koncentrační tábory byly

budovány především proto, aby sem byli vězni posíláni na nucené práce. Tyto tábory na

21

rozdíl od ghett nebyly původně určeny jen pro židovské vězně, ale i pro další nepřátele

nacistického režimu, jako byli komunisté, političtí vězni a další skupiny. Koncentrační tábory

vznikaly nejprve v Německu, později na obsazených územích (Holocaust Encyclopedia,

2014). Konečným krokem v genocidě židovského národa bylo zřízení vyhlazovacích táborů

určených k likvidaci co největšího počtu lidí (zpravidla židů). Mezi německé koncentrační

tábory patřily Dachau, Bergen-Belsen, Gross-Rossen, Sachsenhausen a Ravesbrück. Na území

ČR šlo o sběrný tábor a ghetto Terezín, v Rakousku pak o koncentrační tábor Mauthausen. Na

území Polska byla největšími ghetta ve Varšavě a v Lodži, koncentrační tábory byly v

Osvětimi a Majdaneku, vyhlazovací tábory pak byly tyto: Osvětim-Birkenau, Treblinka,

Chelmno, Belzec, Sobibor (Holocaust, 2014).

Koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi a Birkenau se stal hlavním nástrojem

holocaustu. Dnes je symbolem holocaustu, genocidy, místem piety a upomínkou na tyto

zvěrstva. Přesný počet obětí vyhlazování v Osvětimi je těžké určit. Rudolf Höss, velitel

Osvětimi ve svých výpovědích uvedl, že v osvětimských plynových komorách zlikvidovali

2,5 milionu lidí (Dwork, 2006). Podle mnohých výzkumů a důkazů je toto číslo menší.

Oficiální stránky památníku Osvětim (2014) uvádí, že počet obětí se pohybuje okolo čísla

1 300 000.

2.3 Pozice památníků holocaustu v cestovním ruchu

Památníky holocaustu, především koncentrační tábory, jsou turisticky hojně vyhledávané cíle.

Koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi a Birkenau navštíví každoročně více jak milion

návštěvníků z celého světa (Auschwitz, 2014). To je více než pětinásobek počtu návštěvníků

v nejvýznamnějším památníku holocaustu na území České republiky: památníku v Terezíně

(Památník Terezín, 2014). Historický odkaz, který tato místa nesou, je nepopiratelný a jejich

vypovídací hodnotu lze jen těžko docenit. Autentičnost koncentračních táborů je až

neuvěřitelná a i řadu let po válce nám připomínají holocaust v celé jeho hrůze. Především

Osvětim a Birkenau je v tomto ohledu zcela mimořádným místem a tomuto významu

odpovídá také to, že jde o nejnavštěvovanější tábor a zároveň objekt DT na světě. Osvětim si

své smutné prvenství získala již za války, když se stala tzv. továrnou na smrt, kde byly

vražděny i tisíce lidí denně. I přes to, že nacisté stihli všechny důmyslně propracované

plynové komory s krematorii vyhodit do povětří, dochované plány, fotografie i ruiny budov

dostatečně dokreslují celkovou tvář tábora. Birkenau je zároveň jediným vyhlazovacím

táborem, který byl dochován. Ostatní výše zmíněné tábory byly již během války srovnány se

zemí, dnes se tam nachází pietní místa.

Závěr

Ze společenského hlediska lze velký zájem o uvedená místa hodnotit spíše pozitivně.

Navštěvují-li se s patřičnou úctou a respektem, mohlo by být lhostejné, z jakého důvodu sem

lidé přicházejí. Nejčastější je nejspíše zájem o historii, o které by měl mít prakticky každý

člověk dostatečné povědomí. Také návštěva z výchovných a preventivní důvodů (xenofobie,

antisemitismu, neonacismu, násilí všeobecně) je jistě žádoucí. V neposlední řadě jsou důvody

pro návštěvu ryze pietní. Z těchto důvodů přicházejí především rodinní příslušníci obětí či

bývalých vězňů a také Židé obecně. Holocaust (hebrejsky Šoa) znamenal genocidu a snahu o

úplné zničení především jejich národa – i proto je pochopitelné a důležité, že si Židé

holocaust intenzivně připomínají.

Zabývá-li se DT fascinací smrtí, je opravdu žádoucí, aby jeho účastníci navštěvovali místa

22

spojená s takovými hrůzami a neštěstím jako je Osvětim? Spornost těchto míst, etické otázky

a pochybnosti jsou namístě především tam, kdy se pieta, výchova a působení na hodnotový

systém člověka zaměňuje za přízemní ziskovost. Zcela nepatřičné je propagování těchto míst

jakožto objektů DT a využívání jejich hrůz jako marketingových nástrojů.

Literatura

DWORK, Deborah a R PELT, 2006. Osvětim: 1270 až současnost. Vyd. 1. Praha: Argo, 512

s., [24] s. obr. příl. ISBN 80-7203-751-x.

FRÍDOVÁ, Martina. Temná turistika [online]. 2014 [2014-01-19]. Dostupné z: <http://temna-

turistika.webnode.cz>

HILBERG, Raul, 2002. Pachatelé, oběti, diváci: židovská katastrofa 1933-1945. Vyd. 1.

Praha: Argo, 298 s. ISBN 80-7203-472-3.

LENNON, John; Malcolm FOLEY (eds.), 2000. Dark Tourism: The Attraction of Death and

Disaster. Cengage Learning EMEA. 184 s. ISBN 0-8264-5064-4

Memorial and Museum Auschwitz - Birkenau [online]. 2014 [2014-01-11]. Dostupné z:

<http://www.auschwitz.org/>

PAVLÁT, Leo. Židovské muzeum v Praze [online]. 2014 [2014-01-04]. Dostupné z:

<http://www.jewishmuseum.cz/>

REES, Laurence, 2005. Osvětim: nacisté a "konečné řešení". V Praze: Euromedia Group -

Knižní klub, 320 s., [16 s. obr. příl.]. ISBN 80-242-1401-6.

SHARPLEY, Richard, Philip STONE, 2009. The Darker Side of Travel: The Theory and

Practice of Dark Tourism. Channel View Publications, 275 s. ISBN 978-1-84541-115-2

ŠTĚPKOVÁ, Tereza. Holocaust.cz [online]. Revize 2013-12-05 [2014-01-03]. Dostupné z:

<http://www.holocaust.cz/cz/main>

United States Holocaust Memorial Museum. Holocaust Encyclopedia [online]. 2014 [2014-

01-04]. Dostupné z: <http://www.ushmm.org/>

23

MOŽNOSTI VYUŽITÍ NANOTECHNOLOGIÍ V CESTOVNÍM RUCHU

POSSIBILITIES OF NANOTECHNOLOGY IN TOURISM

MICHAELA KUBÍČKOVÁ, JAKUB TROJAN, KRISTÝNA AUSTOVÁ1

Abstrakt

Tento článek je zaměřen na prezentaci výsledků bakalářské práce soustředící se na

nanotechnologie a její využití v cestovním ruchu. Aplikace nanomateriálů v tomto odvětví je

poměrně mladá, ale postupně si získává větší popularitu. Hlavním cílem je ukázka funkčnosti

nanomateriálů v praxi, kdy se zaměří na jednotlivé segmenty cestovního ruchu, představí

různé typy povrchů a důvody, proč si zvolit tyto technologie. V článku nebude opomenuta i

ekonomická stránka, tedy srovnání nákladů a úspor při aplikaci.

Klíčová slova

nanotechnologie, aplikace, wellness, doprava, cestovní ruch

Abstract

This article based on defended bachelor theses is focuses on nanotechnology and its use in

tourism. The application of nanomaterials in this branch is young but it is becoming more and

more popular. The demonstration of functional nanomaterials in the practice is the main

objective here. It will focus on various segments of tourism, show different types of surfaces

and the reasons, why to use these technologies. Costs and savings will be compared, so the

article will focus on the economic side.

Key words

nanotechnology, wellness, transport, tourism, application

Úvod

Nanotechnologie, která se dá i jinak nazvat jako „molekulární výroba“, se zabývá výrobou a

vývojem extrémně malých materiálů s výjimečnými vlastnostmi. Podle britského institutu

nanotechnologie je to věda a technologie, kde hrají důležitou roli rozměry a tolerance v

řádech 0,1 nanometrů až 100 nanometrů. Pod pojmem nanotechnologie si lze také představit

1 Bc. Michaela Kubíčková, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno

(kubickovamichaela@centrum.cz)

RNDr. Jakub Trojan, Fakulta logistiky a krizového řízení, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Studentské

nám. 1532, 686 01 Uherské Hradiště (trojan@flkr.utb.cz)

Kristýna Austová, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita, třída

Generála Píky 2005/7, 613 00 Brno - Černá Pole (xaustova@node.mendelu.cz)

24

seskupení klasických vědních oborů. Nalezneme zde fyziku, chemii, biochemii, kvantovou

mechaniku, elektroniku a další vědní obory, které jsou nezbytnou součástí při vývoji nových

materiálů, dodávající zcela nové a zásadní vlastnosti v měřítku nano. V oblasti optických

vláken se můžeme setkat s pojmem mikroelektromechanické systémy, které obvykle v sobě

zahrnují nanotechnologie, ale i technologie na vyšší než molekulární úrovni. I přes poměrně

malý vědní obor, kterým nanotechnologie bezesporu je, učinila tato věda za posledních 20 let

obrovský pokrok, díky kterému lze téměř s jistotou říci, že s sebou přinese revoluční a

průlomové změny v různých průmyslových oblastech - například v elektronice, medicíně,

energetice, zemědělství, potravinářství, průmyslu a jiné. V posledních letech se s

nanotechnologickými ochrannými aplikacemi setkáváme stále častěji. Jedním z hlavních

důvodů je dnes již celkem rozumná pořizovací cena a hlavně jsou ceněny díky vlastnostem,

které jiné ochranné aplikace nesplňují. Článek se však zabývá hlavně využitím

nanotechnologií v cestovním ruchu a zaměřením na jednotlivé segmenty cestovního ruchu.

Představí různé typy povrchů a důvody, proč si zákazníci zvolili tento duh aplikace a kde ji

lze uplatnit. Nebude opomenuto i ekonomické srovnání úspory nákladů při požití

nanotechnologie (Weinnbaum et al., 2003).

1 Aplikace v cestovním ruchu

Nanotechnologii v cestovním ruchu můžeme již dnes aplikovat z mnoha důvodů. Nejčastější

forma využití je v oblasti povrchových úprav. Ve většině případů se jedná o nanesení

nanovrstvy na povrch za účelem dodání nových vlastností (někdy i s antibakteriálním

účinkem) k prodloužení životnosti povrchu, ke snadnější údržbě a čištění, k prevenci před

vandalismem a podobně. Díky těmto vlastnostem, které povrch či materiál následně získá,

dochází k šetření finančních prostředků při jejich údržbě či renovaci. Další výhodou těchto

vrstev je, že je lze aplikovat téměř na všechny druhy povrchů a nijak nemění jejich vzhled.

Tyto aplikace po zformátování snižují povrchové napětí a povrch získá následující vlastnosti

(Hesková, 2011; Kubíčková, 2014):

a) Hydrofobita (odpuzování vody a tekutin) - díky tomuto efektu se do materiálu nedostává

voda a nedochází tak k jeho navlhnutí, bobtnání organických povlaků, ke zhoršení jeho

mechanických vlastností, poklesu přilnavosti k podkladu a zmenšení kohezních sil, nedochází

k jeho degradaci, korozi či k mikrobiologickému napadení – eliminuje možnost vzniku řas,

mechů, hub, plísní a hniloby. Všechny tyto nežádoucí účinky mají vliv na životnost materiálu

či povrchu.

b) Oleofobita (odpuzování olejů) - tato vlastnost je uživateli velice ceněna. Mnoho lidí se jistě

setkalo se situací, kdy bylo zapotřebí vyčistit povrch od oleje či olejových skvrn, které se

dostaly do hloubky materiálu a navíc na sebe navázaly další druhy nečistot. Ve většině

případů se tento problém nepodařilo vyřešit, zejména pak u savých materiálů jako je tomu u

betonu, zámkové dlažby, mramoru, textilu, kůže, dřeva, atd.

Další výhodné vlastnosti nanotechnologií jsou následující:

a) Antibakteriální vlastnosti - vzniklá nanovrstva na bázi oxidu křemičitého je nastavena silně

kationicky, proto vykazuje antibakteriální účinky. Vzhledem k této vlastnosti vede v důsledku

iontově výměnných reakcí s buněčnými stěnami mikroorganismů k oslabení buněčných stěn.

Tím dochází k zamezení buněčného dělení a mikroorganismus již nemůže dále růst.

b) Snížení přilnavosti nečistot a usazenin - díky povrchové energii, kterou aplikace vytváří, se

výrazně snižuje přilnavost nečistot, lepidel, tmelů a minerálních usazenin (vodní kámen) na

povrchu. Ze známých materiálů, které dokážou vytvářet takovou povrchovou energii s těmito

vlastnostmi je například teflon. Tyto vlastnosti jsou velice ceněny v oblastech, kde je kladen

25

důraz na čistotu a vzhled povrchu - například interiéry vlaků, sociálních zařízení vlaků

(toalety), vany, sauny a jiné.

c) Anti-graffiti ochrana - jak již bylo zmíněno, díky povrchové energii, která se na povrchu

vytvoří, se jednak snižuje přilnavost nečistot, ale zabraňuje i proniknutí barev a sprejů do

struktury podkladů. Aplikace na povrchu vytváří bariéru mezi sprejem a povrchem a tak

zabrání proniknutí spreje do jeho struktury. Proto z takto ošetřených povrhů lze barvy šetrně

smýt a odstranit všechny stopy po graffiti, aniž by došlo k poškození tohoto povrchu.

d) Ochrana před UV zářením - aplikace je odolná i proti povětrnostním vlivům - například

ochrana před UV zářením. Díky této vlastnosti nedochází k vyblednutí barvy na povrchu a ten

si tak zachovává svůj původní vzhled.

e) Zvýšení mechanické odolnosti povrchu - v případě ochrany minerálních povrchů lze

pomocí aplikací na bázi nanopolymerů dosáhnout i zvýšení mechanické odolnosti povrchu.

K tomuto procesu dochází tak, že nosná kapalina na solventní bázi dokáže polymery zavést až

do hloubky jednoho centimetru. Při následné polymerizaci dochází k propojení jednotlivých

vrstev polymeru mezi sebou. Tento proces má za důsledek zvýšení mechanické odolnosti.

Tyto vlastnosti lze ověřit normovanou odtrhovou zkouškou z akreditované laboratoře.

Z pohledu společnosti či jednotlivce je cestovní ruch významným společensko-ekonomickým

trendem. Každým rokem se zvyšuje pohyb lidí za rekreací, naplněním snů, poznáním a

relaxací. Je to součást způsobu života lidí. Podle světových statistik patří cestovní ruch k

největším exportním odvětvím, zároveň s obchodem s ropou a automobilovým průmyslem.

Vývoj moderního cestovního ruchu sahá do přelomu 19. a 20. století. Co se týče druhů

cestovního ruchu v Evropě, tak lidé měli v oblibě letní dovolené v přírodě, poutní cesty a

alpinismus. Postupně rok co rok se zvyšovala návštěvnost cestovního ruchu, ale také počet

ubytovacích zařízení apod. Nejpoužívanější definice cestovního ruchu na světě je podle WTO

(World Tourism Organization) z roku 1991: „Činnost osoby cestující na přechodnou dobu

kratší než je stanovena (1 rok v mezinárodním cestovním ruchu a 6 měsíců v zahraničním

cestovním ruchu), přičemž hlavní důvod cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v

navštíveném místě.“

1.1 Doprava

V této oblasti se můžeme s využitím nanotechnologie setkat například u vlaků všech

přepravců osob na území ČR. První nanotechnologická aplikace proběhla v roce 2010 pro

České dráhy a.s., kde byl ošetřen interiér vozové jednotky Elefant 471. Účelem aplikace bylo

snadné odstranění graffiti po vandalech a snadné čištění povrchů od nečistot bez použití

agresivní a neekologické chemie, která se běžně používá a ničí nejen povrch, ale i životní

prostředí. Aplikace byla také provedena na toaletách z důvodů zvýšení hygienických opatření.

Dle výsledku ze SZÚ vykazují aplikace vysoké antibakteriální účinky. Ve všech případech

byla aplikace účinná a České Dráhy a.s. vyjádřili celkovou spokojenost a do budoucna uvažují

o aplikaci na další nové či zrekonstruované vozové jednotky.

Obr. 1: Ukázka graffiti ve vlakové soupravě ČD Obr. 2: Vlak po odstranění graffiti

26

Dalším přepravcem, který se pro tuto technologii rozhodl, byla společnost Regio Jet a.s.

patřící pod skupinu Student Agency k.s. V jejich případě se jednalo o aplikaci na exteriéry

vozových jednotek především jako prevence před graffiti a také jako ochrana povrchů před

znečištěním. V případě lokomotiv byly ošetřeny i čelní skla z důvodu lepší viditelnosti za

deště. Aplikace i v tomto případě obstála. Vlaky byly už několikrát postříkány graffiti a

opětovně bez problému odstraněny. Společnost Regio Jet a.s. se do dnešního dne potýká s

problémy ohledně mytí svých vozů v myčkách pro vagóny. Tato myčka je majetkem Český

drah a.s. a harmonogram, který byl nastolen, je pro Regio Jet a.s. nepřípustný. Nezbývá jim

tedy nic jiného, než své vozové jednotky umývat ručně, přičemž tento proces je velice

zdlouhavý a složitý. Díky aplikaci se vagóny čistí od agresivních drážních nečistot snadněji a

efektivněji - v poměrně krátkém čase. Spokojenost s těmito aplikacemi potvrdil v roce 2012

tehdejší mluvčí Regio Jet a.s. v reportáži pro TV Nova., kde se vyjádřil takto: „Určitě se dá

potvrdit, že technologie tzv. nanoskla, zlepšila možnosti, co se týče údržby povrchu těchto

ošetřených vozů a ty jsou takto lépe chráněny.“

V dnešní době probíhají aplikace i na Slovensku, kam Regio Jet a.s. v letošním roce rozšířil

svou působnost. Další společnosti, které se rozhodly pro nanotechnologie, byly Leo Express

a.s. a Arcelor Mittal a.s., a to z obdobných důvodů jako u výše uvedených příkladů.

V oblasti autobusové dopravy jsou případy jako slovenská společnost SAD Poprad a.s., jejímž

požadavkem bylo snadné očištění vozidel od nečistot, obzvláště v zimním období, kdy

autobusy byly vysoce znečištěné, za což byli dost často kritizováni. Když se aplikace

osvědčila, přišla společnost s požadavkem na ošetření i v interiéru vozů. V tomto případě se

jednalo o schody a podlahu.

I dopravní podnik Olomouc si nechal aplikovat interiér jedné tramvajové soupravy, která byla

velmi často terčem útoku sprejeru. Dopravní podnik Brna toto použil i na několik

jízdenkových automatů na ochranu před útoky sprejerů. Dalšími důvody bylo snadné čištění

povrchů od nečistot, ochrana povrchu před slunečním zářením a snadné odstranění nálepek.

Zajímavou aplikací je i ošetření interiéru vozidel městské hromadné dopravy v Ostravě

nanotechnologickým nástřikem SmartCoat. Tato dokáže čistit vzduch, pohlcovat zápach a

vytvářet antibakteriální prostředí. Tento proces nastává díky přítomnosti částic TiO2 (oxid

titanu) v suspenzi a katalytickému účinku. Díky tomuto účinku dochází k samočisticímu a

dezinfekčnímu povrchu. Je tedy předpokladem, že pokud se aplikace v praxi osvědčí, jednalo

by se o novou revoluční metodu v oblasti čištění a desinfekce povrchu.

1.2 Wellness a aquaparky

Prvním počinem v této oblasti byla aplikace na stěny bazénu v aquaparku v Kravařích na

Opavsku. Účelem bylo ošetření stěn bazénu v oblasti 15 cm pod a 15 cm nad hladinou vody,

kde se usazuje ve velké míře vrstva složená z mastnoty, vlasů, zbytků lidské kůže a dalších

nečistot. Jejich čištění je velmi časově náročné a zdlouhavé, protože nelze používat agresivní

chemii, která by mohla stéci do bazénu. Usazeniny se tedy čistily mechanicky, což mělo za

důsledek zničení povrchů. Proto se ředitel aquaparku Eduard Kandráč rozhodl vyzkoušet

nanotechnologickou aplikaci. Po několika dnech se ukázala být řešením, které aquapark

hledal. Vedení především vyjádřilo spokojenost s rychlostí a nenáročností a také si

pochvalovali fakt, že aplikace nemění vhled povrchu.

Další organizace, která se rozhodla pro ošetření stěn bazénu, byly Lázně Darkov na

27

Karvinsku. Po několika měsících používání se vedení rozhodlo ještě pro ošetření kanálků

okolo bazénů. V těchto místech docházelo k usazování nečistot a vzniku plísní. Po použití

technologie i v tomto případě došlo ke snadnější údržbě povrchů. Dále pak následovalo

ošetření podlahy a sprch v prostorách pánských a dámských šaten protiskluzovou aplikací. Ta

proběhla za účelem zvýšení bezpečnosti na mokrých podlahách. V minulosti se totiž stalo, že

pár klientů z řad seniorů ve sprše upadlo, což mělo negativní dopad na dobré jméno lázní.

Město Příbram se rozhodlo pro technologii na mramorovém chodníku v historickém centru

města, který byl za deštivého počasí velice kluzký, a dále nechalo ošetřit kompletně všechny

podlahy v místním aquaparku protiskluzovou aplikací, kterou využili i v nedaleké rezidenci

Orlík.

Novou oblastí využití v sektoru wellness byla aplikace, která sloužila k ošetření lavic v

saunách proti mastnotě a lidskému potu, který se dostává do materiálu a způsobuje jeho

degradaci. Dalším prvkem byla ochrana proti vlhkosti, která zase způsobuje hnilobu dřeva.

Majitelé saun byli nuceni čtyřikrát do roka provádět jejich odstávky, aby mohli lavice

rozebrat a nechat zbrousit, popřípadě nechat vyrobit nové. Aplikace byla provedena ve

wellness centru společnosti Infinit s.r.o. v prostorách hotelu Step v Praze. Další proběhla i v

Teplicích nad Bečvou v místních lázních. Ošetřeny zde byly masážní vany. Důvodem bylo

snadné čištění a snížení výskytu bakterií na povrchu a zvýšeni tak hygienických opatření.

Dále využití našli i v termálních lázních Bešeňová na Slovensku. Zde se potýkají s

problémem čištění hran bazénu od travertinových usazenin. Ty vznikají díky přítomnosti

travertinu v místní léčivé vodě. Jeho odstranění jde velmi těžce a pouze mechanicky. I po

aplikaci je odstranění travertinu složité, ale je to časově kratší zhruba o jednu třetinu.

1.3 Ochrana památek

I zde si začíná ochrana povrchů pomocí nanotechnologie pomalu získávat své příznivce.

V této oblasti je důležité, aby povrch byl chráněn a zároveň nedocházelo ke změně jeho

vzhledu. Ze začátku bylo téměř nemožné se s nanoaplikacemi na tomto poli uchytit, a to

zejména z nedostatku informovanosti odborné veřejnosti. Z marketingového hlediska byly

nazývány tzv. „Tekuté sklo“, což se ve světě památkářů snadno zaměnilo s termínem vodní

sklo. Touto metodou byly dříve některé druhy památek ošetřovány a v průběhu několika let se

zjistilo, že po tomto ošetření dochází k degradaci povrchu. K tomu docházelo ze dvou

důvodů, povrch po takovém ošetření nemohl dýchat, což znamenalo, že vlhkost, která byla

uvnitř povrchu, nemohla proniknout ven a nastávalo tak mísení s další vlhkostí až se povrch

rozpadl. Dalším důvodem byla přítomnost organického silanu, který také negativně působil na

materiál. Většina dnes již dostupných nanoaplikací je na bázi SiO2 (oxid křemíku), kde

nosnou kapalinou je alkohol, ve většině případu se jedná o etanol. Ani tyto aplikace však

nejsou pro tuto oblast vhodné. I tak malá vrstva, která se na povrchu vytvoří, snižuje

propustnost povrchu přibližně o polovinu, což znamená, že dochází ke stejnému problému

jako v případě ošetření vodním sklem. Bylo tedy potřeba vyvinout pro tuto oblast jinou

aplikaci. Na trhu dnes existuje produkt pod názvem Polymembran Monuments, který je určen

pro památky, jejichž povrch je absorpční (pískovec, sádrovec, mramor, teraso, žula a jiné

minerální povrchy). Produkt není na bázi SiO2 (oxid křemíku) vrstev, ale polymeru PVC. Po

aplikaci se molekuly uspořádají tak, že vytvoří na povrchu jednocestný systém membrán.

Tento systém nepropouští vlhkost zvenčí, ale propouští vlhkost zevnitř materiálu ven. Díky

tomuto procesu může materiál dýchat a nedegraduje. Zásluhou speciální nosné kapaliny se

vrstva dokáže formátovat až v hloubce 4mm, což znamená, že když dojde k poškrábání

28

povrchu, povrch bude stále vykazovat hydrofobní účinek. Navíc při vytvrzení dochází ke

zpevnění materiálu. Produkt byl také testován v laboratořích, zda nedochází k negativním

účinkům na povrchu. První testovací aplikace tak proběhla na pískovcových schodech

zámecké zahrady v Bruntále. Cílem byla ochrana povrchu před klimatickými vlivy,

snadnějším čištěním a zvýšení životnosti povrchu. Aplikace je stále sledována a zatím se

neprojevily žádné nepříznivé účinky. Testy probíhají již druhým rokem, a to i na bronzové

soše v Příbrami. Socha je postižena silnou oxidací, což má za následek její nepěkný vzhled.

Ošetřeny byly i dvě kašny na náměstí T. G. Masaryka opět v Příbrami.

1.4 Hotely

V této oblasti je využití nanotechnologií opravdu rozmanité. Můžeme se s tím setkat v

koupelnách hotelů – coby ochrana skleněných a nerezových povrchů před usazováním

vodního kamene či ochrana zrcadel před zamlžováním. Další využití lze také nalézt na

fasádách hotelů jako ochrana před graffiti a znečištěním, na podlahách ve vstupních halách či

recepcích, chodbách, pokojích. U podlah se můžeme setkat s dvěma druhy aplikací:

1. Ochranná aplikace povrchů pro snadnou údržbu:

Princip aplikace je stejný jako u výše zmíněných aplikací.

2. Protiskluzová aplikace – novinka v této oblasti:

Tato se využívá u podlah z přírodního materiálu, které se při kontaktu s vodou stávají vysoce

kluzkými. Aplikace funguje tak, že rozpouští křemík obsažený ve většině přírodních materiálů

a na povrchu se vytvoří nanovroubky. Pokud je povrch mokrý, vroubky se naplní.

Při tlaku na povrch dochází k vytlačení vody z těchto vroubků ven a díky tomu vznikne

podtlak, který způsobí protiskluzový efekt. Toto ošetření bylo zmíněno již u wellness

a aquparků.

Pro aplikace se rozhodly například v hotelu Residence v Donovalech na Slovensku, kde si

nechávají nanotechnologií ošetřit sedačky na recepci a v kavárně. Dále zde byly ošetřeny

koupelny, nerezové digestoře v kuchyni a stěny z keramických obkladů. Naprosto stejná

aplikace byla provedena i v nedalekém wellness hotelu Šport.

1.5 Lodní doprava

Zde je ochrana povrchu pomocí nanotechnologií zatím ve fázi testů. Technologie byla požita

na jachtu Horn, ve slovinském přístavním městě Izola. Testována byla ochrana vnější části

trupu lodi pod čárou ponoru. Cílem bylo snížení přilnavosti biologické zátěže (řasy,

hlavonožci, svijonožci) na anti-foulingovém nátěru. Po jednom roce provozu byla jachta

vytažena z vody a začalo se s vyhodnocováním testu. Na první pohled se zdálo, že aplikace

nepřinesla žádný užitek, ale když se začalo s oplachováním povrchu tlakovou myčkou,

ukázalo se, že řasy šly z povrchu snadno odstranit. Navíc se ukázalo, že se na povrchu

nevyskytovali svijonožci ani hlavonožci, byli pouze v řasách. Po opláchnutí nebylo zapotřebí

provést nový anti-foulingový nátěr. Pokud další série testu bude úspěšná, jednalo by se o

zcela nový způsob, jak ochránit lodě a ušetřit tak spoustu financí za úkony spojené s novým

anti-foulingovým nátěrem, který se provádí každý rok.

29

Obr. 3, 4: Aplikace námořní jachty ve Slovinsku

1.6 Letecký průmysl

O produkty v této oblasti projevila zájem americká společnost Aveo Engeneering. Tato

společnost se zabývá výrobou světel pro letadla. Společnost v současné době ošetřuje světla

umístěna na exteriéru letadel. Po aplikaci se zvyšuje životnost povrchu, snadněji se čistí a

hlavně je UV stabilní, což vede k tomu, že světla po krátké době nezmatní.

2 Ekonomické srovnání úspory nákladů (Kubíčková, 2014)

Tab. 1: Úspora nákladů při ručním mytí jednoho vozu

Tabulka číslo 1 ukazuje úsporu nákladů při údržbě vlaků ručním mytím. Úspora se projevila

především u dopravců Regio Jet a.s. a Leo Express a.s. Tito dopravci myjí své vozy ručně po

celý rok. Po aplikaci je úspora nákladu řádově o 2/3 nižší než bez ochranné vrstvy. Výrazně to

snižuje spotřebu chemických prostředků k čištění povrchu. Dalším důležitým prvkem je i

zkrácení času stráveného čištěním.

30

Tab. 2: Úspora nákladů při odstranění graffiti

Z tabulky číslo 2 je patrné, že pokud je vlak ošetřen nanovrstvou proti graffiti, ušetří se tak

spoustu finančních prostředků. V tomto případě se jedná o 380 900,- Kč. Kdyby se cena

aplikace rozpočítala na dva roky, byla by vstupní investice ještě nižší.

Je také důležité říci, že po odstranění graffiti, není zapotřebí nano vrstvu obnovovat!

Společnost NANO PLM+ s.r.o. má dle svých interních testů vyzkoušeno až 35 intervalů

odstranění graffiti bez nutnosti obnovení nátěru.

Tab. 3: Přehled nákladů a návratnost investic

V tabulce číslo 3 jsou uvedeny nejčastěji udržované povrchy ve wellness centrech,

aquaparcích či bazénech. Data v tabulce jsou pouze orientační, je však patrné, že po aplikaci

dochází k efektivní úspoře času a financí. Návratnost investice je také dosti zajímavá,

přihlédneme-li k tomu, že trvanlivost aplikace při správné údržbě přesahuje 24 měsíců.

Tab. 4: Renovace nového antifoulingového nátěru

31

Tabulka číslo 4 vyjadřuje úsporu nákladů při aplikaci nano vrstvy na spodní část lodi, tedy

oblasti pod čárou ponoru. V tabulce jsou uvedeny ceny za jednotlivé úkony dle cen

společnosti Avaryacht s.r.o. Z tabulky je patrné, že po aplikaci se náklady sníží téměř o

polovinu. Úspora aplikace však není pouze ve snížení nákladů na renovaci antifoulingového

nátěru. Tím, že se po aplikaci méně zachycuje biologická zátěž, výrazně tak dochází ke

snížení hydrodynamického odporu a k úspoře paliva, což mohou být v některých případech

statisíce.

Závěr

Očekává se, že v delším časovém horizontu bude postupně nahrazena v širokém měřítku

mikroelektronika nanoelektronikou (Kvasničková, 2009). V budoucnosti se budou i nadále

vlastnosti nanomateriálů zlepšovat. Předpokládá se, že nové nanoprášky, nanokompozity a

nanočástice budou lepší a levnější. V současnosti, jak již z článku vyplývá, je velkou výhodou

ekonomická stránka aplikací, přičemž se ušetří spousta finančních prostředků, sníží se

náklady a investice se navrací. Toto bylo demonstrováno na příkladech jako odstraňování

graffiti a použití aplikace ve sférách wellness, aquaparků a hotelových zařízeních.

V neposlední řadě dochází k efektivní úspoře času, který je v dnešní uspěchané době velice

vzácný.

Literatura

HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro Vyšší odborné a Vysoké školy. 2. vyd. Praha: Fortuna,

2011, 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6.

KUBÍČKOVÁ, Michaela. Nanotechnologie v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká

škola obchodní a hotelová, 2014.

KVASNIČKOVÁ, Alexandra. Aplikace nanotechnologie v potravinářství. [online]. 2009 [cit.

2013-12-19].

Dostupné z: <http://www.nanocon.eu/files/proceedings/nanocon_09/Lists/Papers/025.pdf>

WEINNBAUM, Barry, Nathan TINKER, James VON EHR a Kent MURPHY.

Nanotechnology The Next Fantastic Optical Voyage. 1. vyd. USA: Copyright Phillips

Business Information, 2003, 27 s.]. ISBN 87562049.

32

ODBORNÉ PRAXE NA VYSOKÉ ŠKOLE OBCHODNÍ A HOTELOVÉ:

ANALÝZA AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013

PROFESSIONAL EXPERIENCE AT THE COLLEGE OF BUSINESS

AND HOTEL MANAGEMENT: ANALYSIS OF THE ACADEMIC YEAR

2012/2013

JAN TRÁVNÍČEK, KRISTÝNA AUSTOVÁ1

Abstrakt

Odborná praxe je jednou z podstatných součástí profesní i odborné přípravy studentů

vysokých škol. Předložený text přináší analýzu praxí z hlediska informací o preferovaných

oborech, pozicích a činnostech. Dále je řešena role blízkosti k trvalému bydlišti pro výkon

praxe. Použité zdroje jsou od studentů Vysoké školy obchodní a hotelové v Brně

z akademického roku 2012-2013. Výsledky prokazují dobrou shodu zvolených činností

s profilem absolventa, rozdíly údajů o praxích mezi kombinovanou a prezenční formou studia

i mezi oborem management cestovního ruchu a management hotelnictví.

Klíčová slova

odborná praxe, student, hotelnictví, cestovní ruch, management

Abstract

Professional experience is one of the essential part of professional training for college

students. The text provides an analysis of practice regarding informations about the preferred

fields, positions and activities. The article deals with the proximity of residence to the place of

practice. Source are from College of Business and Hotel Management in Brno from the

academic year 2012-2013. The results show good agreement of selected activities with the

graduate profile, the differences between combined and full-time study and between

specialization Tourism Management and Hotel Management.

Key words

Professional experience, student, hospitality, tourism, gastronomy

Úvod

Odborná praxe je obecně jedním z faktorů, které ovlivňují uplatnění absolventů vysokých škol

1 RNDr. Jan Trávníček, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno

(travnicek@leag.cz)

Kristýna Austová, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Mendelova univerzita, třída

Generála Píky 2005/7, 613 00 Brno - Černá Pole (xaustova@node.mendelu.cz)

33

(Kalousková 2006). I proto je součástí studia bakalářských oborů na Vysoké škole obchodní a

hotelové její široká podpora. Praxe zde probíhá v rámci předmětu „Odborná praxe“ ve

studijních oborech prezenčního i kombinovaného studia v rozsahu dvou týdnů (tj. 10

pracovních dnů) v prvním a druhém ročníku studia a v rozsahu čtyř týdnů (tj. 20 pracovních

dnů) ve třetím ročníku studia (tj. 2x 80 hodin v 1. a 2. ročníku studia a 160 hodin ve 3.

ročníku studia). Cílem odborné praxe je především seznámení studentů s řešením problémů a

s výkonem funkcí, pro které jsou studiem na Vysoké škole obchodní a hotelové připravováni.

I přes určité ovlivnění garantem praxe a dalšími vyučujícími platí, že studenti volí

poskytovatele praxe sami tak, aby uplatnily teoretické znalosti pro řešení konkrétních

pracovních situací (Kolektiv 2013). Zpravidla tak probíhají v podmínkách konkrétních

organizací zaměřených na problematiku daného studijního oboru. Jsou přípustné tři způsoby

realizace praxe:

1. na pozicích, které odpovídají profilu absolventa oboru,

2. na základě stávajícího či předchozího zaměstnání studenta, pokud odpovídá profilu

absolventa studijního oboru,

3. na základě provozování živnosti studentem, pokud živnost odpovídá profilu

absolventa studijního oboru.

1 Analýza praxí

Při evidování praxí lze sledovat volby studentů a získat tak zpětnou vazbu k jejich

preferencím, specifikům a chování. Data, která jsou znázorněna v grafech níže, zobrazují

v daných kategoriích zastoupení studentů 1. a 2. ročníku dohromady, přičemž v rámci

kombinovaného studia se za oba ročníky účastnilo praxí 109 studentů a v rámci prezenčního

studia celkem 165 studentů.

S využitím dat můžeme posoudit zařazení volby praxe studentů dle odvětvové klasifikace

národního hospodářství (Český statistický úřad, 2014). Logiku písmen z obr. 1 vysvětluje tab.

1. Na obr. 1 je zaznamenán podíl rozřazení studentů dle jednotlivých odvětví národního

hospodářství. Je patrné, že nejvíce jich pracovalo v oblasti Ubytování, stravování a

pohostinství (64 %). V pořadí dalšími výraznějšími odvětvími byli Administrativní a

podpůrné činnosti (10 %), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (7 %), Velkoobchod a

maloobchod a opravy a údržba motorových vozidel (6 %). V ostatních odvětvích vykonávalo

praxi pouze zanedbatelné procento studentů. Z toho hlediska je zřejmé, že se na praxi

projevuje profil absolventa a studenti volí okrajová odvětví výjimečně. I mimo oblasti

Ubytování, stravování a pohostinství a Kulturní, zábavní a rekreační činnost pracují na

pozicích, které mají komponentu managementu.

34

Obr. 1: Základní zařazení praxí dle odvětvové klasifikace, legenda viz tab. 1

Tab. 1: Rozdělení odvětví národního hospodářství (Český statistický úřad, 2014)

Odvětví národního hospodářství

C Zpracovatelský průmysl

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu

E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi

F Stavebnictví

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

H Doprava a skladování

I Ubytování, stravování a pohostinství

J Informační a komunikační činnosti

K Peněžnictví a pojišťovnictví

N Administrativní a podpůrné činnosti

P Vzdělávání

R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

S Ostatní činnosti

T

Činnosti domácností jako zaměstnavatelů; činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a

služby pro vlastní potřebu

Obr. 2: Pracovní pozice celkem

Základní zařazení dle národního

hospodářství CDEFGHIJKNPR

Pracovní pozice - celkem

Číšník/servírka

Recepční

Asistent(ka)

Vedoucí pozice

Obsluha

Barman(ka)

35

Obr. 3 a 4: Pracovní pozice dle formy studia

V rámci kombinovaného i prezenčního studia nejvíce studujících vykonávalo praxi na

pracovních pozicích Asistent/ka, Číšník/servírka a Obsluha. Ostatní pracovní pozice jsou

zastoupeny již v menší míře, což vyplývá z 2. grafu. Poměrně překvapivé je nízké zastoupení

práce v kuchyni (kuchař). Naopak pozice „na place“ (číštník/servírka, obsluha) představují

cca 40 % realizovaných praxí. Stejný podíl má volba asistentské pozice.

Grafy číslo 3 a 4 jsou zaměřeny na pracovní pozice rozdělené dle formy studia (kombinované

a prezenční). Je zřejmé, že u obou byla nejvíce upřednostňována opět pozice Asistent/ka, kdy

u kombinovaného studia jde o necelých 45 % studentů a u prezenčního o necelých 39 %. U

dalších pracovních pozic jsou už viditelnější rozdíly. V rámci kombinovaného studia je na 2.

místě s 29 % pozice Číšník/servírka a následně jde o Recepční, Vedoucí pozice a Obsluhu,

kde je zastoupení studentů v intervalu 6 až 9 %. Co se týká prezenčního studia, je na 2. místě

také zaměření Číšník/servírka s 26 % studujících a četná je i pozice Obsluha s 20 % studentů.

Ostatní pozice jsou reprezentovány v průměru okolo 3 %. Rozdíl je i v tom, že žádný student

prezenčního studia nepracoval na vedoucí pozici, zatímco u kombinovaného studia šlo o 8 %.

Tento stav dobře odráží fakt, že kombinovaní studenti jsou zpravidla zkušenější, starší a

vysokoškolské vzdělávání volí s jinými cíli (především kariérní postup, zvýšení kvalifikace,

osobní rozvoj, legitimizace znalostí titulem atp.).

Obr. 5 a 6: Grafy pracovních pozic dle oboru studia

Při rozdělení studentů podle oborů Cestovní ruch a Hotelnictví jsou rozdíly v zastoupení

různých pracovních pozic výraznější. Více jak polovina studujících se zaměřením na Cestovní

ruch pracovalo ve funkci Asistent/ka (obr. 5). Dalším zajímavým aspektem je vysoké

zastoupení pozice recepčního. V oboru Hotelnictví je větší variabilita, přičemž pozice

Asistent/ka, (34 %) je téměr na stejné úrovni jako Číšník/servírka, (32 %). Dalších 19 %

Pracovní pozice - kombinované studium

Číšník/servírka

Recepční

Asistent(ka)

Vedoucí pozice

Obsluha

Pracovní pozice - prezenční studium

Číšník/servírka

Recepční

Asistent(ka)

Vedoucí pozice

Obsluha

Pracovní pozice - MCR

Číšník/servírka

Recepční

Asistent(ka)

Vedoucí pozice

Obsluha

Pracovní pozice - MH

Číšník/servírka

Recepční

Asistent(ka)

Vedoucí pozice

Obsluha

36

pracovalo v pozici Obsluha. Ostatní pozice jsou reprezentovány opět jen v malé míře – pouze

do 4 % studentů, jak znázorňuje obr. 6. Důležitým aspektem je patrný rozdíl v oborové

profilaci, který může být argumentem např. proti slučování oborových specializací do jednoho

zastřešujícího oboru. Uvedené údaje vykazují významné rozdíly v preferenci odborné praxe

ve shodě s oborovou profilací.

Obr. 7: Graf zařízení, v nichž probíhala praxe

Další graf pohlíží na zařízení, ve kterých praxe probíhala. Ta zařízení, ve kterých vykonávalo

praxi více jak 10 % studentů, byli hotel (20,5 %), restaurace (17 %), kavárna/bar (15 %) a

ostatní (12,5 %). Následující zažízení, ve kterých pracovaly alespoň 4 % studujících, byli

cestovní kancelář, výroba/dovoz či občerstvení. Ostatní místa jsou zastoupena již minimálně.

Specifické postavení muzea je dáno partnerskou spoluprací VŠOH s Moravským zemským

muzeem v rámci projektu podpořeného Evropským sociálním fondem z Operačního programu

Vzdělávání pro konkurenceschopnost: Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a

hotelové (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0440). Na základě této spolupráce probíhaly pravidelné

praxe studentů, kteří se např. podíleli na přípravě výstav.

Poslední graf vyjadřuje vzdálenost bydliště od místa výkonu stáže. Téměř polovina (47 %)

studentů pracovala v místě svého bydliště. Dalších 20 % studentů vykonávalo praxi do 25 km

od místa pobytu. Je zjevné, že studenti výrazně preferují praxi v místě bydliště či v blízkém

zázemí.

Zařízení, v nichž probíhala praxe

hotel

ubytovna

sportovnícentrum

cestovní kancelář

catteringováspolečnost

restaurace

37

Obr. 8: Graf vzdáleností bydliště od místa výkonu stáže

Závěr

Odborná praxe je u většiny studentů Vysoké školy obchodní a hotelové v dobré shodě s

profilem absolventa. Studenti kombinvaného studia výrazně méně obsluhují v restauračních

zařízeních, než studenti na denním studiu. Těm naopak chybí zkušenosti studentů

kombinované formy s vedoucími pozicemi. Preferované pozice se také významně liší dle

oborové profilace. Tuto skutečnost lze považovat za jeden z agrumentů pro smysluplnost

rozdělení studia na obory s odlišným zaměřením. Analýza také prokázala, že studenti nejeví

zájem o pozice kuchaře. Většina studentů preferuje při volbě výkonu praxe lokalizační

hledisko nad jinými aspekty a blízkost k bydlišti je klíčovým faktorem pro vykonávání praxe.

Díky rozhovorům se studenty při předávání protokolů víme také to, že cca 80 % z nich

vykonává praxi u poskytovatele, u kterého pracuje i nad rámec praxe. Uvedená data tak

odrážejí cca z 80 % jejich současné zaměstnání.

Literatura

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) (Online).

Cit. 23. 09. 2014. © 2014. Dostupné na: <http://apl.czso.cz/iSMS/klasstru.jsp?kodcis=80004>

KALOUSKOVÁ, Pavla. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol – šetření

v terciérní sféře. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání. 2006. 38 s.

KOLEKTIV. Směrnice 2013/6 O realizaci odborné praxe studentů na VŠOH. 2013. 13 s.

Nepublikováno

Vzdálenost bydliště a místa výkonu stáže

stejná obec

do 25km

25-60km

61-150km

151-300km

nad 300km

38

REGION ŠLAPANICKO JAKO SOUČÁST ETNOGRAFICKÉHO

CESTOVNÍHO RUCHU

REGION ŠLAPANICKO LIKE A PART OF ETNOGRAPHIC TOURSIM

JANA CHLUPOVÁ, JAKUB TROJAN

1

Abstrakt

Účastník etnografického cestovního ruchu má obvykle základní poznatky o oblasti, do níž

přijíždí. Zde lze pracovat s individuálními projevy a přístupy, dodržet kontext trvale

udržitelného cestovního ruchu, jenž se může stát pro tuto oblast zcela typickým a zároveň

zabránit konzumnímu přístupu ke kultuře (Richards, Hall 2003). Turisté by si tento typ nebo

také styl cestování měli spojovat s oblastí komplexně, s venkovskou krajinou, se zážitky s

cestováním spojenými, s konkrétními obyvateli, s kuchyní a tradičními nápoji (Illbery 1998).

Klíčová slova

Šlapanicko, ethnografie, folklor, folklorismus, kroj

Abstract

The participant of etnographic toursim has a basic knowledge about region. You can work

with individual expression and access, observe the context of sustainable tourism that can

happen to this area quite typical , while preventing access to the culture (Richards, Hall

2003). Tourists would have the type or style of travel should also linking with complex areas ,

with rural countryside , the experiences associated with travel, with specific residents, with

traditional cuisine and beverages (Illbery, 1998).

Key words

Šlapanicko, ethnography, folklore, folklorism folk costume.

Úvod

Oblast Šlapanicka leží jihovýchodně od Brna. Vzhledem k blízkosti takto velkého města je

celá tato oblast výrazně ovlivněna městskou kulturou a obchodem. Lidé dříve často chodili z

obce do obce pěšky, za kulturou a zábavou, za prací na pole, za vírou do kostela apod.

Vesnice na Šlapanicku leží poměrně blízko sebe, například ve srovnání se Slováckem je tento

rozdíl výrazný. Právě proto se o folklóru jihovýchodního Brněnska obvykle mluví jako o

1 Bc. Jana Chlupová, Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, Arne Nováka 1, Brno

(439357@mail.muni.cz)

RNDr. Jakub Trojan, Laboratoř experimentální a aplikované geografie, Vysoká škola obchodní a

hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno (trojan@leag.cz)

39

celku, nikoliv o konkrétních vesnicích, jako na již zmiňovaném Slovácku.

Jedením z největších vlivů na místní tradice a klasický vesnický život bylo vystavění

železnice. Dala totiž lidem možnost každodenní rychlé a levné cesty do Brna za prací.

Tradiční kroj, dochovaný v relativně původním stavu, se obléká pouze ve Šlapanicích, zde se

o stav tradic stará Národopisný soubor Vrčka a Relíček. V ostatních obcích se kroj výrazně

zmodernizoval, u žen se především výrazně zkrátil a odhalil vlasy. Právě kroj je jedním z

nejvýraznějších prvků a nositelů tradic, které lze vidět hned na první pohled. Je velmi

důležité, zda člověku sluší a cítí se v něm dobře. Kroj obvykle vyvolává představu jedné

uniformy, stejné pro všechny. Ve skutečnosti to tak ale není. Každý nositel by měl v kroji

vypadat dobře a měl by mu být pohodlný. Folklór je na našem území velice rozmanitý.

Pestrost a množství lidových zvyků, dokonce i kvalita jejich dochování je uznávána i za

hranicemi České republiky. Stejně tak kroje na území českých zemí jsou velice pestré, často

kvalitně dochované. I přes jejich, nejen finanční, náročnost jsou i v dnešní době oblékány a

nošeny při různých příležitostech.

1 Folklor a folklorismus na našem území

Folklór byl dříve chápán jako celková lidová kultura, včetně hmotné kultury, například v Itálii

nebo Francii je tak tento pojem chápán dodnes. Všechny obřady a počiny, které dnes

nazýváme folklórní, měly svůj důležitý význam a nezastupitelnou úlohu v životě

obyvatelstva. Obvykle se pojí s náboženstvím, v tomto případě s křesťanstvím. Prvky

náboženství lze zpozorovat nejen v lidové slovesnosti, kde jsou logicky nejvýraznější, ale i v

kroji a lidové architektuře. Ne náhodou mají dívčí kroje dlouhé sukně a vyšívaný krejzlík

kolem krku.

Opravdový, živý folklór je téměř neovlivnitelný a jeho vývoj nelze zastavit. Vyvíjí se s

lidskými pocity, s finančními krizemi i světovými válkami. Ukazuje nejen psychické

rozpoložení konkrétního obyvatelstva v konkrétní době. Pouhý vývoj chápání slova

folklorismus je tématem pro celou publikaci. Folklorismus je druhá existence folkloru. Je to

tradiční přenášení pamětí, tanců, písní, pohádek, legend, pověr, přísloví, obřadů, obyčejů a

zvyků. Avšak všechny tyto atributy folklóru musejí být vždy nějakým způsobem rozšířené a

veřejností přijaté. (Ústní sdělení, Ochrymčuková 2013)

40

Folkloristika spadá do oboru kulturní a sociální antropologie. Kulturní a sociální antropologie

je věda, jež je velmi úzce spjata s mnoha jinými.

Obr. 1: Propojení kulturní a sociální antropologie s jinými vědami (Zdroj: autoři, dle návrhu

Ochrymčukové, 2013)

2 Vymezení Šlapanicka

2.1 Mikroregion Mohyla Míru a město Šlapanice

Tyto čtyři obce ležící blízko sebe jsou velmi úzce propojeny. Často jsou spojovány s Bitvou

tří císařů. Někdy jsou označovány jako vesnice pod Rohlenkou, motorest Rohlenka byl v

časech dávno minulých prvním zájezdním hostincem na císařské cestě do Vídně nebo po

cestě na Velehrad. Obě tyto cesty byly velmi frekventované, což mělo vliv na místní kulturu a

obyvatelstvo. Tato oblast tak byla v kontaktu s širokým okolím, což sice smývalo jedinečné

kulturní prvky, ale zároveň poskytovalo mnoho možností a příležitostí, nejen po stránce

obchodní. V regionu je poměrně silná populace věřících občanů, právě víra ovlivňuje kulturu

snad nejvíce. Vliv konkrétních kněží byl značný na celou vesnici a místní komunitu.

Město Šlapanice je dnes spádovým pro všechny tyto obce, děti navštěvují šlapanickou školu,

starší lidé jezdí do Šlapanic k lékařům, lidé ve Šlapanicích nakupují, mnozí také pracují nebo

dojíždějí za službami.

Celá oblast je mírně zvlněná, její úrodná půda byla od pradávna obdělávána. Lze zahlédnout

několik oblých návrší a mělkých údolí. Právě těchto několik návrší je tolik známých,

například Santon, Žuráň, Pratecký kopec, méně známé ale v Napoleonově bitvě rozhodující

Staré vinohrady. Krajem protéká několik malých říček. Romza mezi Blažovicemi a

41

Jiříkovicemi. Pratecký potok a Rokytnice s Ponětovickým rybníkem. (Mikroregion Mohyla

Míru 2001)

2.2 Šlapanicko – Kraj bitvy tří císařů

Obr. 2: Význam regionu Šlapanicko v den bitvy (Zdroj: Uhlíř, 1995).

Nedaleko regionu leží město Slavkov, známé spíše jako Austerlitz. Všechny čtyři obce,

okrajově i město Šlapanice spadají do bojiště této krvavé bitvy. Zápisy z kronik jsou skutečně

působivé, místy až nechutné. V místních kronikách se lze dočíst např:

„… právě tato cesta k lazaretu nemusela být značena, byla lemována krví a mrtvými

těly, každý den byly odklízeny, avšak jich bylo víc a víc.“

Prace

Prace je centrem této bitvy. Pratecká výšina, jižně od Prace, byla jedním z nejdůležitějších

míst, jež pro sebe strategicky získala Francie. Obec byla po Bitvě dosti zdevastována, včetně

kostela, který byl užíván Francouzi, jako pozorovatelna. Horní část věže se zřítila po

dělostřeleckém zásahu, po opravách v roce 1810 získala nynější podobu. Hromadný hrob

ruských vojáků u hřbitova je označen křížem a připomíná bitvu dodnes. Mohyla Míru, jediná

mohyla, jež není vystavěna vojevůdci, ani generálům. Je tichým pietním místem se

specifickou akustikou, známé šeptání z rohu do rohu je oblíbeným filmovým záběrem.

Nachází se na prateckém návrší za obcí. Poblíž tohoto památníku je také muzeum. Muzeum

spadá pod organizaci Muzeum Brněnska a věnuje se nejen napoleonské tematice.

(Austerlitz.cz)

42

Blažovice K bitvě mají vztah především dvě lokality: kovárna, kde si francouzští vojáci nechali

okovávat koně, a protější dům, v jehož zdech jsou zasazeny dělové koule (Tento dům je

zbourán, dělostřelecké koule uloženy na OÚ Blažovice). Soudobé kroniky hovoří o tom, že

zahrady hořících Blažovic byly při bitvě zdupány, ploty servány, okna samá díra a blažovický

potůček byl krví zbarven do ruda. U hromadného hrobu poblíž nedalekých Starých vinohradů

dnes stojí boží muka. V obci se každoročně v rámci pietních akcí k výročí slavkovské bitvy

koná vzpomínková bohoslužba.(Austerlitz.cz)

Jiříkovice V předvečer slavkovské bitvy se v Jiříkovicích podpalují vatry, takzvané jiříkovické ohně.

Obec byla totiž v předvečer vypleněna a vypálena. Za obcí u silnice, směrem ke Tvarožné

stojí železný kříž, označující hromadný hrob. Statek, v době bitvy známý polní lazaret

francouzské armády, byly spolu se zvonicí na návsi prohlášeny v roce 1996 za kulturní

památky. (Austerlitz.cz)

Ponětovice Obec v západní části bojiště byla během slavkovské bitvy v držení IV. Francouzského sboru

maršála Soulta. Říká se, že cesta z bojiště přes Ponětovice do Šlapanic, kde byla zřízena

vojenská nemocnice, byla značena krví raněných. (Austerlitz.cz)

2.3 Historie regionu

I obce v tomto regionu postihovaly různé tragédie a katastrofy. Nejznámější z nich je Bitva u

Slavkova, v roce 1 805. Nebo také vpád Tatarů do Prace a útrapy obyvatel během první a

druhé světové války (Praceubrna.cz). Všechny tyto krize nelze opomínat, ať už jsou to krize

finanční nebo morální, obvykle je však všechno propojeno. Jde o období, kdy vládla

pesimistická nálada, lidé neměli peníze ani chuť se bavit nebo dokonce tančit, sváteční kroje

přešily pro malé děti nebo množství látky ze spodnice využili na věci praktičtějšího

charakteru. Většina krásných písní i tanců zanikala právě v těchto náročných a složitých

dobách. Lidé mezi vesnicemi často chodili, nejen za zemědělstvím a do školy, ale především

také do kostela. (Jelínková 1974) Kostel se nachází ve Šlapanicích, kam směřovali Jiříkovičtí

a Ponětovičtí občané. V Praci je kostel také a v Blažovicích byl vystavěn až v roce 1930 a

vysvěcen v roce 1934, od roku 2001 jsou Blažovice samostatnou farností. Před výstavbou

kostela lidé navštěvovali kostel sv. Mikuláše ve Tvarožné (Blazovice.eu). Víra se samozřejmě

odráží nejen v architektuře ale i v krojích, tancích a především písních (Jelínková 1974).

3 Pedagogická činnost v lidových souborech

To, co dříve bylo součástí každoročního koloběhu je dnes námětem činnosti pro folklorní,

národopisné či jiné soubory. V posledních pěti letech zažívají folklorní soubory malé

znovuzrození, města jsou znovu ochotna vypisovat dotace a děti mají o tanec i zpěv zájem.

Toto vše dosvědčuje vzrůstající zájem o účast na folklorních festivalech, výstavách apod. Vše

zde uvedené je totožné v oblasti dětských i dospělých souborů. S dětskými soubory je to

obvykle snadnější, fungují při školách, domovech mládeže a jiných organizacích. Děti mají

pevně stanovený rozvrh a do kroužku chodí poctivě, obvykle po dobu školní docházky v dané

obci či městě. Jakákoliv informace je pro ně nová a nemají problém si ji osvojit. S dospělými

soubory je práce výrazně těžší. Tyto soubory jsou často vysokoškolské. Rozvrh tanečníků se

43

různě pohybuje, s obsazením tanečních sálů však hýbat nelze. Pravdou je, že dospělý

tanečníci jsou seznámeni s větším množstvím informací o regionu, jehož folklor představují a

neměl by být problém chápat pokyny vedoucího. Zde však nastává problém. Obecně lze říci,

že jsou dva typy souborů. Právě touha prosadit své znalosti může vytvářet velké problémy ve

fungovaní celého souboru.

Prvním typem jsou soubory, které lze vídat spíše na jevištích a v divadlech. Mají precizní

choreografie, obvykle s fyzicky velmi náročným zpracováním tance. Všechny tanečnice jsou

stejně velké. Kroje jsou zpracovány jednoduše, spíše kostýmní formou, tak aby se v nich

mnohdy akrobatické tance daly zvládnout. Hudba je obvykle dosti výrazně upravována,

muzikantů hraje více, než bývalo zvykem. K takovýmto souborům patří například brněnský

Ondráš a Poľana. Samozřejmě, že i tyto soubory jsou nenahraditelné, při jejich tanečních

představeních je divák velmi mile překvapen a sklízí velký potlesk. Toto zpracování tanců

však divákovi nepřináší reálný obraz dobového tance, kroje, zpěvu.

Na druhé straně zde jsou soubory spíše národopisného charakteru. Lze pozorovat výrazné

rozdíly mezi tanečníky, věkové i velikostní. Takovéto soubory lze obvykle vidět na

roztančených náměstích, místních průvodech apod. Dávají velký důraz na udržení regionality,

kroje mají zpracovány tradičně, svobodné dívky mají své, vdané ženy také své, i přesto že

vystupují společně. Neudržují pouze tanec, ale tradici jako celek. Pořádají sami různé akce. K

těmto souborům se řadí např. Vrčka ze Šlapanic, Křenovák, Líšňáci a Trnka z Vyškova.

Takovéto soubory se obvykle nejmenují taneční, ale národopisný soubor. Jsou sestaveny z

místních obyvatel a k danému místu mají vztah. Obvykle fungují díky jednomu vedoucímu,

který s nadšením hledá v kronikách a starých zdrojích.

Důležité je, že oba typy souborů mají nenahraditelnou roli ve fungování a oblíbenosti všech

folklorních akcí a festivalů. Problém však obvykle nastává u soutěžních festivalů, kde se

hodnotí všichni v jedné kategorii, zde je velká mezera. V posledních letech se klade důraz

spíše na regionalitu. V předešlé době vítězily taneční uskupení s precizní choreografií,

perfektním provedením, ale také neznalostí oblasti, jež představují. Jednou z možných variant

by bylo lepší rozlišení takovýchto souborů na soutěžních festivalech a vytvoření různých

kategorií. Nejen dětských a dospělých kategorií jak je tomu dnes, ale vytvoření národopisné a

taneční kategorie. (Ústní sdělení, Župková 2014)

3.1 Úprava kroje

Jak už bylo výše uvedeno, války a jiné tragédie kraj ovlivňovali dosti výrazně. Nejen, že lidé

odkládali sváteční kroje světlých barev, ale také mnohé převzali z vojenských uniforem.

Nejčastěji to byly boty, lajbly, tj. krátký mužský kabátek, a nohavice. Pořízení těchto součástí

oděvu je velmi drahé, metr sukna, ze kterého se dnes pánské nohavice šijí, stojí 600 až 800

Kč. Právě sukno bylo do českých zemí zaneseno také armádní uniformou, nejen sukno, ale

také zdobení kalhot a styl ušití. Na celé Moravě se dříve užívalo kožených kalhot – jelenic

nebo plátěných – třaslavic. Kožené, později sukenné byly považovány za sváteční, oblékaly

se v neděli do kostela, na svatby, křtiny, pohřby a jiné sváteční události. Plátěné třaslavice se

daly vyprat, nosily denně, na práci, do hospody apod. Třaslavice byly obvykle lněné nebo

režné. Tedy bílé, možná trochu do béžova. Z dnešního pohledu je samozřejmě nezvyklá bílá

barva na pracovních oděvech, ale po přihlédnutí k dobovým možnostem čistění a praní je

právě bílé plátno nejpraktičtějším materiálem v téměř každé oblasti. (Ústní sdělení, Sekanina

44

2013).

Dalším výrazným prvkem je převzetí červeného nebo černého šátku, do kterého zavazovaly

hlavu svobodné i vdané ženy od Valašska až po oblast Telče. (Folklor České republiky 2010)

Šátek je běžně nazýván jako turečák, místy císařák. Vyrábí se v mnoha velikostech, barvách i

vzorech. Tyto vzory jsou však původní, obvykle různých květů a listů. Turečáky se na

Moravě rozšířili díky Tureckým vojskům po roce 1663. Turečtí vojáci je nosili ovinuté kolem

pasu. (Folklor České republiky 2010)

4 Folklorní události

V sobotu, týden před hody, se odehrává žádání (všichni stárci společně obcházejí domy

děvčat a žádají rodiče stárek, zdali s ním pustí svoji dceru stárkovat, po splnění více či méně

jednoduchého úkolu rodiče samozřejmě svolí). Všechny stárky rodina pozve na krátké

občerstvení.

A poté nastane další, už hodový víkend. Ze soboty na neděli stárci hlídají máju (tradiční zvyk,

z dob, kdy přespolní kradli máju. V neděli ráno, ještě před mší jde stárka probudit „svého

milého“ a nese mu snídani. Poté jdou na mši do kostela. Z kostela už jde každý domů. Děvče

nazdobí klobouk a džbánek (viz. příloha č. 4), který donese stárkové mamince, s sebou vezme

podnos koláčů a cukroví. Maminka obvykle nabídne k přípitku domácí pálenku. Dívka odejde

domů a začne se oblékat do kroje, hodový průvod totiž vychází kolem 14 hodin. Vycházejí

jen chlapci a kapela, během zastávek před domy sbírají svoje stárky. Po zahrání famfáry vyjde

z domu pár a tancuje sólo, nejprve spolu, potom s rodiči a jde se dál. Během těchto sól

kamarád y roznášejí cukroví a koláče, obvykle se rozdá cca 3 kg cukroví a 100 koláčů. Toto

se roznáší přihlížejícím lidem, pro kapelu se obvykle připravuje navíc drobné slané

občerstvení. Zastávky u domů trvají kolem dvaceti minut. Po průvodu přijde večeře, stárka

zve svého stárka, sklepníka a jednoho až dva muzikanty k sobě domů. Ve 20 hodin nastává

hodová taneční zábava, zde si stárky připravují občerstvení samy pro všechny tanečníky a

přátele, jež při přípravách hodů i chodu zábavy pomáhají. O půlnoci přijde tombola, do níž

přispívá každý ze stárků. Veškeré hodové události končí těsně po půlnoci, když přijde

vynášení, všem tanečním párům se zahraje sólo a na konci tohoto sóla je přátelé chytnou,

posadí si je na ramena a projdou barem. Poté svým přátelům, jež je vynášejí, stárek i stárka

věnuje lahev vína, tímto končí hodové povinnosti, příjemnosti i veškeré náklady s touto

událostí spojené.

Aby folklor lákal různorodé skupiny obyvatelstva, musí být líbivý, nelze vytvářet žádné

extrémy – v jakémkoliv směru. Zpěváci lidových písní, jež mají dokonalý hlas z hudební

školy, působí v lidovém pojetí mnohdy až směšně, za předpokladu, že mluvíme o folkloru v

obcích, akcích venku apod., nikoliv o jevištních úpravách profesionálních souborů. Za jeden z

nejdůležitějších faktorů je považována hudba. Ať se jedná o hudbu dechovou nebo

cimbálovou muziku je důležité, aby se na písně dobře tancovalo, daly se zpívat a poslouchat

celý večer. Dechová hudba svůj repertoár obvykle nemůže přizpůsobit publiku, to vyplívá z

její velikosti, náročnosti, počtu muzikantů, ozvučení apod. Avšak cimbálová muzika může

šikovným nebo nešikovým primášem změnit celý večer, u takovéto muziky je výběr písní

mnohdy tím rozhodujícím, dokonce častěji než samotná kvalita hudebního projevu.

Oblast, ve které lze folklor přizpůsobit jsou rekonstrukce – rekonstrukce krojů, tanců apod.

Rekonstrukce kroje probíhá obvykle dle záznamů v kronikách, ze sdělení pamětníků, z

45

fotografií. Zkoumání těchto dobových fotografií je poměrně náročné, vzhledem k jejich

kvalitě. Je důležité mít předem kompletní znalosti o krojích okolních obcí, aby fotografie

pouze doplnily drobné nuance a zvláštnosti. Dosti zásadní jsou také praktické poznatky o

funkčnosti kroje, o tom, který šev jak funguje, jak probíhá škrobení a čeho je možné čím

docílit. V celé této oblasti jsou nejcennější materiály získané rozhovory, neexistují žádné

knihy ani jiná literatura, ale které by šlo postupovat. Před rekonstrukcí kroje pro obec

Blažovice proběhlo nejdříve poznání jiříkovického kroje, jež je dochován, poté křenovického

a líšeňského. Následovaly rozhovory s pamětníky, zkoumání dobových fotografií, zjištění, že

žádný kompletní kroj ani části, jež by měly dostatečnou vypovídající hodnotu, nebyly

dochovány. Konzultace k drobnostem, jež z fotografií nejsou patrné, proběhly s PhDr. Věrou

Kovářovou. K takovýmto drobnostem patří např. úvaz turečáku, střapčáku nebo zapínání

kordulky. Při takovýchto rekonstrukcích je důležité vytvořit několik variant, aby bylo pro

každého možno najít vhodný oděv. Další zásadní věcí je popularizace kroje, strávit celé hody

v takovémto kroji není jednoduché, je to fyzicky náročné. Svobodné děvče ve svátečním kroji

nemůže sedět ani se příliš pohodlně hýbat, proto jsou takovéto kroje oblíbeny spíše méně.

Zažití takovýchto věcí probíhá velmi pomalu, pozvolna, nelze nic nařídit a změnit ze dne na

den. (ústní sdělení, Kovářová 2014)

Vztah obyvatel obce k jakýmkoliv událostem či akcím je stejně různorodý, jako jejich

povahy. Jsou zde lidé, kteří přípravou hodů tráví hodiny času a potom jiní, kteří hodovému

průvodu neotevřou dveře. Na hodech se podílí Sdružení dobrovolných hasičů, právě tito lidé

patří mezi ty, kteří mají před hodami mnoho práce, stejně tak stárci a jejich rodiny. Co se však

týká nezainteresovaných lidí, lze si povšimnout výrazné skupiny malých děti, jež jdou v kroji

s průvodem. Právě s těmito dětmi jdou obvykle rodiče a prarodiče, mnohdy i větší část rodiny.

Mají základní informace a znalosti o místních tradicích, průběhu akce atd. Jsou-li to občané,

kteří dříve chodívali stárkovat sami, ví zcela přesně, co se kdy bude dít, není třeba jim nic

vysvětlovat ani je o ničem informovat. Jsou schopni se i na některé nedostatky podívat

různými pohledy vyplívajícími z jejich znalostí a zkušeností. Právě tato skupina obyvatelstva

je velmi podceňovaná a bylo by třeba si takovéto návštěvníky více „hýčkat“. Jsou to lidé,

kteří k těmto činnostem vedou své děti a sami mohou být ještě dlouhou dobu velmi aktivní.

Závěr

Celá tato problematika je velmi různorodá a zasloužila by si více pozornosti, než lze shrnout

touto prací. Folklor nereprezentují pouze kroje, ale také lidové písně, tance a celkový životní

styl tehdejšího obyvatelstva. Oblast Slovácka, Valašska nebo i jižních Čech je velmi oblíbená,

často popisována v mnoha různých dílech, ať už jsou to samostatné publikace, jednak

zpěvníky, jednak teoretické svazky nebo zpěvníky. Právě lidové písně mohou posluchače

okouzlit svou jednoduchostí a čistými liniemi. Samozřejmě, že postupný zánik krojů, tanců i

všeho ostatního byl nezadržitelný. Především vlivem průmyslu a ekonomické situace jako

celku. Dnes už s touto situací nikdo nic udělat nemůže, je dobré, že alespoň sváteční, jinak

také obřadní kroje byly dochovány a mohou dnes reprezentovat náturu našich předků. Oblast

Šlapanicka má velký potenciál a mnoho neodkrytých půvabů, například v gastronomii.

Mnohé tradiční, především sladké pečivo, lze zmínit různorodé pálenky nebo staré, dnes již

zaniklé vinohrady.

46

Literatura

AUSTERLITZ. Projekt Austerlitz [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z:

<http://www.austerlitz.org/>

CHLUPOVÁ, Jana. Folklorní cestovní ruch Šlapanicka. Bakalářská práce. Vysoká škola

obchodní a hotelová, Brno, 2014.

ILBERY, Brian. The Geography of Rural Change. Essex: Addison Wesley Longman Limited,

1998. 267 s. ISBN 0-582-27724-8

OBEC BLAŽOVICE. Blažovice [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-12-14]. Dostupné z:

<http://www.blazovice.eu/>

OBEC PRACE. Prace u Brna [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné z:

<http://www.praceubrna.cz/>

RICHARDS, Greg a Derek HALL. Tourism and Sustainable Community Development.

Routledge, 2003. 320 s. ISBN 978-0415309158

UHLÍŘ, Dušan. Bitva tří císařů Slavkov/Austerlitz 1805. Vyd. 1. Brno: Grafex-studio, 1995.

135 s. ISBN 80-900941-7-1

JELÍNKOVÁ, Zdenka. Lidové tance a taneční hry na Brněnsku. Vyd. neuvedeno. Brno:

Městské kulturní středisko S. K. Neumana v Brně. 1974. 91 s.

FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Folklor České republiky. 1: 500 000.

Praha: Kartografie Praha, 2010, ISBN 978-80-7393-097-4

Ústní sdělení

Rozhovor s PhDr. Irenou OCHRYMČUKOVOU, 12. října 2013, Podhorácké muzeum v

Předklášteří u Tišnova

Rozhovor s Janem SEKANINOU, 15. ledna 2013, Brno

Rozhovor s Ilonou ŽUPKOVOU, 1. března 2014, Buchlovice

47

ŘÍZENÍ VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY V CESTOVNÍM RUCHU

CUSTOMER RELATIONSHIP MANAGEMENT IN TOURISM

TOMÁŠ JEŘÁBEK1

Abstrakt

Řízení vztahů se zákazníky (CRM) je stále více a více populárnější a stává se jedním

z nejdiskutovanějších akademických i odborných témat v podnikatelské sféře. V současné

době, především v důsledku stále sílícího konkurenčního prostředí, roste důležitost aplikace

CRM, jež se pozitivně projevuje na výkonnosti podniku. V tomto ohledu bude úspěšná

realizace strategie CRM velkým přínosem pro organizace. Cílem příspěvku je rozšířit a

nastínit další směry výzkumu v oblasti řízení vztahů se zákazníky v rámci hotelového odvětví.

Klíčová slova

CRM, hotel, výkonnost organizace, znalostní management

Abstract

Customer Relationship Management (CRM) is becoming more and more popular and is

becoming one of the most discussed topics of academic and professional in the business

sector. At present, mainly due to the ever growing competitive environment, the growing

importance of CRM, which has a positive effect on business performance. In this regard, the

successful implementation of CRM strategies of great benefit to the organization. The aim of

this paper is to extend and outline further directions of research in the field of customer

relationship management within the hotel industry.

Key words

CRM, hotel, organizational performance, knowledge management

Úvod

Řízení vztahů se zákazníky (CRM) se v poslední době stalo jedním z nejdiskutovanějších

otázek a ústředním bodem na podnikatelském poli (Becker et al, 2009). Stojí za zmínku, že

CRM je založen hlavně na víře, že udržitelné vztahy se spotřebiteli jsou základem pro získání

věrných zákazníků (Dowling, 2002). V tomto ohledu bude úspěšná realizace strategie CRM

velkým přínosem pro organizace, protože tyto organizace mohou využívat výhod zvýšení

prodeje prostřednictvím lepší segmentace trhu, přizpůsobení produktů a služeb, dosážení

vyšší kvality výrobků, přístupu k informacím a spokojenosti zaměstnanců, a to především,

zajištěním dlouhodobé zákaznické věrnosti (Alomtairi, 2009). Navíc musíme mít na paměti,

že nedávné studie o CRM se selektivně zaměřují na některé odvětví služeb, jako jsou

bankovnictví (například Akroush et al, 2011, Becker et al, 2009 nebo Sin et al 2005), dále

1 Mgr. Tomáš Jeřábek, MBA, Katedra ekonomie a managementu, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.,

Bosonožská 9, 625 00 Brno (jerabek@leag.cz)

48

telekomunikace (např. Almotairi 2009 nebo Beldi et al, 2010), zdravotní péče (např.

Bunthuwun et al, 2011 nebo Hung a kol, 2010).

Jak uvádí Wu a Lu (2012), v oblasti cestovního ruchu a tedy i v hotelnictví je stále výrazný

nedostatek výzkumných přístupů k CRM. V důsledku toho je cílem příspěvku rozšířit a

nastínit další směry výzkumu v oblasti řízení vztahů se zákazníky v rámci hotelového odvětví.

1 Řízení vztahů se zákazníky

V této souvislosti je třeba poznamenat, že pojem CRM může být definován různými způsoby.

Z tohoto důvodu neexistuje jediná správná definice CRM (Abdullatif et al, 2010). Avšak za

účelem obohacení literatury zaměřené na CRM jej bude tato studie definovat jako "strategický

přístup, který umožňuje organizacím využívat vnitřní zdroje - tedy technologie, zaměstnance,

a procesy), k řízení vztahů se zákazníky s cílem vytvořit konkurenceschopnou výhodu a

zvýšit výkon dané organizace.

1.1 CRM v hotelovém provozu

CRM přináší významné výhody pro organizace, které generují obrovské množství informací o

zákaznících (Kotler, 2002). Kromě toho Grönroos (2004) uvádí, že pro organizace

s primárním zaměřením na poskytování služeb je aplikace CRM klíčová, a to především

z důvodu budování vztahů se zákazníky. Je samozřejmostí, že rovněž v případě výrobních

organizací plní CRM své významné místo, ovšem v oblasti služeb je z důvodu jednak

vysokému konkurenčnímu prostředí ve srovnání s výrobními podniky a dále nehmotnosti

produktů nutná detailní znalost spotřebitelského myšlení. Tedy CRM nalézá své uplatnění v

hotelovém odvětví, zejména při provádění úspěšné a efektivní komunikační strategii, při které

hotely přijímají velké množství dat o zákaznících. Tyto získané informace mohou být

transformovány do užitečných znalostních databází. Hotelové odvětví, stejně jako jakýkoliv

jiný podnikatelský sektor služeb, musí být jednak vysoce konkurenceschopné a musí velmi

dobře znát své podnikatelské mikroprostředí. Z toho důvodu je velmi důležité, aby si hotely

byly schopny udržet své zákazníky a také samozřejmě podporovat zákazníky neustálém

nákupních chování. Je zřejmé, že tyto do jisté míry ambiciózní cíle lze dosáhnout výhradně

prostřednictvím zavádění CRM. Kromě toho je samozřejmé, že rostoucí pořizovací náklady,

rostoucí zákaznická očekávání, citlivost zákazníků na změnu ceny, více nároční klienti,

nejistota tržního vývoje a zákaznická loajalita jsou klíčovými faktory, které pomáhají hotelům

soustředit se na CRM jako na nástroj strategického rozhodování. CRM je dále považován za

jeden z nejúčinnějších způsobů, jak usnadnit a zlepšit rozvoj ubytovacích zařízení a to i z

hlediska handicapovaných hostů (Wu a Li, 2011).

1.2 Dimenze CRM

Je dokázáno, že koncept CRM lze považovat za relativně nový, protože existuje pouze

několik studií, které jsou vytvořeny pro CRM v rámci některých odvětví, jako jsou například

bankovnictví (Akroush et al, 2011). Na základě posledních prací lze říci, že se CRM skládá ze

čtyř hlavní sfér (Sin et al, 2005). Těmito sférami jsou: Orientace na zákazníka, organizace

CRM, znalostní management a technologie CRM. Za účelem zajištění lepšího výkonu

organizace je nezbytné, aby všechny tyto sféry pracovaly systematicky. V tomto ohledu

Abdullateef et al. (2010) uvádí, že sféra zaměřená na orientaci na zákazníka je absolutně

nejdůležitější dimenzí CRM. Ovšem jen velmi málo prací se zabývá dopady zmiňovaných

dimenzí na hotelové odvětví. Z toho důvodu je cílem tohoto příspěvku pokusit se zaplnit výše

nastíněnou mezeru a tedy pojednat o dimenzích CRM oblasti hotelnictví v hotelnictví.

49

1.2.1 Orientace na zákazníka

Hlavním účelem orientace na zákazníka je neustále zvyšovat dlouhodobou zákaznickou

spokojenost a snažit se podporovat vytváření zákaznické loajality. Kim (2008) prokázal, že

dobrý kvalitní orientace na zákazníka zajišťuje nesmírně pozitivní vliv výkon organizace.

Podobně King a Burgess (2008) dochází k závěru, že orientace na zákazníka je klíčovým

faktorem úspěšná implementace CRM. Navíc, současné výzkumy ukazují, že podniky

v oblasti poskytování služeb, jako jsou hotely, vyžadují lepší porozumění orientace na

zákazníka a začínají si uvědomovat významný vliv této sféry na výkonnost celého podniku.

Stejně jako v jakémkoliv jiném podniku poskytujícím služby, poskytnutí dané služby v hotelu

nastane za podmínky vzájemné interakce mezi poskytovateli a konzumenty služeb (Ki Lee et

al, 2006). V hotelnictví je odběratel představován hostem, a tedy je nutné, aby se management

hotelu management hotelu významně zaměřil na zmiňovanou interakci. Interakcí mezi

dodavatelem a odběratelem lze v prvním řadě rozumět vytvořit pozitivní vztah mezi hostem a

personálem hotelu. Za tímto účelem je potřebné získat určité množství tržních i netržních

informací, které managementu napomohou pochopit zákazníka a tím pádem umožní vytvořit

efektivní plán pro uspokojení potřeb jednotlivých zákazníků.

1.2.2 Organizace CRM

Za účelem umožnění pracovníkům hotelu vést správnou orientaci na zákazníka, musí

organizace vytvořit vhodné pracovní prostředí – například vybavit personál moderními

nástroji a technologiemi, systémy sledujícími spokojenost a stížnosti zákazníků, inspirativní

vedení, a motivační systém odměňování (Mechinda a Patterson, 2011). V této souvislosti Ku

(2010) tvrdí, že úspěšná aplikace CRM není založena pouze na technologické výkonnosti

nebo kvalitních systémech systémy, ale také vyžaduje účinnou koncepci služeb, stejně jako

vhodné pracovní procesy. Tedy úspěšná implementace CRM se opírá o aktivní zapojení

zaměstnanců v činnosti dané organizace. Dále je za účelem efektivní aplikace CRM nutné

zapojit všechny organizační zdroje jako například marketing a jeho činnosti, politiku, kulturu

a strukturu dané organizace. Dále Richards a Jones (2008) tvrdí, že organizace CRM může

ovlivnit budoucnost různých marketingových rozhodnutí. V této souvislosti mnohé hotelové

řetězce chytře a pružně měnili ceny jejich pokojů na základě informací dat z CRM.

1.2.3 Znalostní management

Není třeba více rozvádět, že užitečné informace o zákaznících jsou důležitým kritériem pro

rozhodování o tom, zde je CRM úspěšné, či nikoliv. V této souvislosti lze konstatovat, že

efektivní řízení znalostí o jednotlivých zákaznících může organizaci výrazně pomoci mít

úspěch při budování lepšího vztahu se zákazníkem, což má za následek pozitivní dopad na

výkonnost organizace (Yim et al, 2005). Je nutné si uvědomit, že úspěch řízení vztahů se

zákazníky je silně závislý na sběru a analýze informací o zákaznících. Samozřejmým

požadavkem je, aby organizace zůstala konkurenceschopná, ovšem tento cíl nemůže být

dosažen, pokud organizace nemá dostatečné znalosti o svém trhu a není schopna zjišťovat a

využívat stávající znalosti o svých zákaznících. Tedy znalostní management je pevně spojen s

marketingovými schopnostmi, a to umožňuje organizacím aplikaci strategického

manažerského rozhodování pro zlepšení jejich výkonu.

1.2.4 Technologický základ CRM

Dutu a Halmajan (2011) jsou toho názoru, že strategie CRM skončí nezdarem, pokud

informační technologie nejsou správně používány, tedy vhodné využívání technologií v

50

oblasti marketingu je jedním z klíčových prvků v hotelovém odvětví. Kasim a Minai (2009)

zjistili, že technologie CRM pevně souvisí s výkonností hotelu. Z těchto důvodů jsou nové

technologie považovány za klíčové v případě efektivní aplikace CRM. Navíc, několik studií,

které se zabývaly vlivem informačních technologií na výkon organizace, poskytují podobné

poznatky o pozitivní roli informačních technologií v strategii CRM. Jinými slovy, tyto studie

odhalily, že mnoho zákazníků nemůže dosáhnout svých cílů bez pomoci informačních

technologií (Abdullateef et al, 2010). V důsledku toho umožňují technologie založená na

CRM organizacím plánovat a realizovat úspěšné marketingové akce pro udržení a získání

nových zákazníků. Kromě toho Chang et al (2010) potvrzují, že technologie CRM zlepšuje

marketingové schopnosti tím, že poskytuje cenné informace o zákaznících, které mohou

pomoci jak manažerům, tak zaměstnancům mnohem efektivněji dosáhnout konkrétních

marketingových cílů.

2 Výkonnost hotelu

Dimenze CRM lze hodnotit mnoha dalšími způsoby včetně zákaznické spokojenosti

(Abdulateef et al., 2010), efektivnosti trhu a finanční výkonnosti (Sin et al., 2005), dále

například věrností zákazníků a růstem tržeb (Yim et al., 2005). V tomto příspěvku se budeme

zabývat hodnocením výhodnosti dopadů aplikace CRM na výkonnost hotelu. Tento přístup

vychází z Balance Score Card (BSC), jež upřednostňuje pohled na celkovou výkonnost

podniku před individuálními finančními údaji, které nemohou poskytnout plné pochopení

vlivu CRM. Kromě toho, jak uvádí například Wu a Lu (2012), použití BSC k hodnocení

dopad CRM na výkonnosti podniku je důležité, protože se jedná o užitečný nástroj, který

poskytuje hluboké porozumění celkové provozní výkonnosti podniku.

3 Konceptuální model CRM

Navrhovaný model konceptualizuje vztah mezi dimenzemi CRM, marketingové plánování,

možnostmi marketingové implementace a výkonností hotelu. Tento vztah je založen na

názoru, že výkonnost firmy je ovlivněna jejími vnitřními zdroji a schopnostmi. Firma získává

lepší výkonnost efektivnějším využívání jejích zdrojů než konkurence. Tento model zahrnuje

čtyři dimenze CRM, které zahrnují orientaci na zákazníka, organizaci CRM, znalostní

management a technologický základ CRM.

Obr. 1: Konceptuální model vlivu dimenzí CRM na výkonnost podniku

51

Závěr

Tento poskytl teoretický model pro zobrazení vztah mezi sférami CRM, marketingových

schopností a výkonností hotelu. Je všeobecně přijímaným faktem, že koncept řízení vztahů se

zákazníky určení intenzity vztahu mezi dimenzemi CRM a výkonu hotelnictví není ani plně

ověřen, ani empiricky prozkoumán. Kromě toho, tento příspěvek rozšiřuje soubor znalostí

tím, že vysvětlí teoretické možnosti zprostředkovatelská role marketingových schopností

(plánování a realizace), ve vztahu mezi dimenzí CRM a výkonnosti hotelu. Nicméně faktem

zůstává, že tato práce má svá omezení – jako teoretičnost modelu, tedy návrh je nutné

empiricky ověřit, dále model je zaměřen pouze na hotelnictví, a proto je třeba jej ověřit i

v jiných oblastech, jako například v oblasti finančního sektoru.

Poděkování

Tento příspěvek vznikl za podpory projektu SYNERGIE 4IN - rozvoj diverzifikace

vzdělávacích aktivit akreditovaného studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové:

INovace, INternacionalizace, INiciace, INtegrace, financovaného Evropským sociálním

fondem a státním rozpočtem ČR. Příspěvek vznikl jako publikační výstup ze zahraniční stáže

v Itálii, jež byla financovaná z výše uvedeného projektu.

Literatura

ABDULLATEEF, A.O., MOKHTAR, S.S., YUSOFF, R.Z. The impact of CRM Dimensions

on Call Center Performance. International Journal of Computer Science and Network

Security, 10(12), 2010, 184-195.

AKROUSH, N.M., DAHIYAT, E.S., GHARAIBEH, S.H., ABU-LAIL, N.B. Customer

relationship management implementation. An investigation of a scale’s generalizability and

its relationship with business performance in a developing country context. International

Journal of Commerce and Management, 21(2), 2011, 158-191

ALMOTAIRI, M. A Framework for CRM Success. Proceedings of the European and

Mediterranean Conference on Information Systems 2009. Izmir, Turkey, 13-14 July.

BECKER, U.J., GREVE, G., ALBERS, S. The impact of technological and organizational

implementation of CRM on customer acquisition, maintenance, and retention. International

Journal of Research in Marketing, 26(3), 2009, 207–215.

BELDI, A., ChEFFI, W., DEY, B. Managing customer relationship management projects:

The case of a large French telecommunications company. International Journal of Project

Management, 28(4), 2010, 339-351.

BUNTHUWUN, L., SIRION, C., HOWARD, C. Effective Customer relationship

management of health care: A study of the perceptions of service quality, cooperate image,

satisfaction, and loyalty of that outpatients of private hospital in Thailand. ASBBS Annual

Conference: Las Vegas, February, 17(1), 2011, 198-211.

CHANG, W., PARK, E.J., CHAIY, S. How does CRM technology transform into

52

organizational performance? A mediating role of marketing capability. Journal of Business

Research, 63, 2010, 849-855.

DOWLING, G. Customer Relationship Management: In B2C Markets, Often Less is More.

California Management Review, 44 (3), 2002, 87–104.

DUTU, C., HALMAJAN, H. The Effect of Organizational Readiness on CRM and Business

Performance. International Journal of Computers, 1(2), 2011, 106-114.

GRONROOS, C. The relationship marketing process: communication, interaction, dialogue,

value. Journal of Business and Industrial Marketing,19(2), 2004, 99-113.

HUNG, Y.S., HUNG, H.W., TSAI, A.C., JIANG, C.S. Critical factors of hospital adoption

on CRM system: organizational and information system perspective. Decision support

systems,48, 2010, 592-603.

KASIM, A., MINAI, B. Linking CRM strategy, customer performance measure and

performance in hotel industry. International Journal of Economics and Management, 3(2),

2009, 297 – 316.

KI LEE, Y., HEON NAM, J., and AH LEE, K. What factors influence customer-oriented pro

social behaviour of customer-contact employees? Journal of Service Marketing, 20/4, 2006,

251-264.

KIM, B.Y. Mediated Effects of Customer Orientation on Customer Relationship Management

Performance. International Journal of Hospitality and Tourism Administration, 9(2), 2008,

192-218.

KING, S.F., BURGESS, T.F. Understanding success and failure in customer relationship

management. Industrial Marketing Management, 37(4), 2008, 421–431.

MECHINDA, P., PATTERSON, P.G. The impact of service climate and service provider

personality on employees' customer-oriented behavior in a high-contact setting. Journal of

Services Marketing, 25(2), 2011, 101 – 113.

RICHARDS, K.A., JONES, E. Customer relationship management: finding value drivers.

Industrial Marketing Management, 37(2), 2008, 120–130

SIN L.Y.M., TSE A.C.B., YIM F.H.K. CRM: conceptualization and scale development.

European Journal of Marketing, 39(11/12), 2005, 1264-1290.

WU, S., LU, C. The relationship between CRM, RM, and business performance: A study of

the hotel industry in Taiwan. International Journal of Hospitality Management 31, 2012, 276–

285.

YIM, F.H., ANDERSON, R.E., SWAMINATHAN, S. Customer Relationship Management:

Its Dimensions and Effect on Customer Outcomes. Journal of Personal Selling and Sales

Management, 24(4), 2005, 265–280.

53

STAV CERTIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V

AGROTURISTICE V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

STATUS OF ACCOMMODATION CERTIFICATION IN

AGROTOURISM IN SOUTH MORAVIA REGION

LUCIE KELLNEROVÁ

1

Abstrakt

V Jihomoravském kraji se vyskytuje dvacet agroturistických zařízení nabízejících možnost

ubytování. Z těchto dvaceti zařízení je pouze pět certifikováno certifikací ubytování v

soukromí. Nezájem ostatních provozovatelů o tuto certifikaci vyplývá z nedostatečné

informovanosti. Z provedeného výzkumu jako vhodné řešení vyplývá požadavek na sjednocení

informací a jejich poskytování provozovatelům dostupným a srozumitelným způsobem.

Klíčová slova

agroturistika, agrofarma, Jihomoravský kraj, certifikace, ubytování v soukromí

Abstract

In the region of South Moravia there are twelve agrotouristic facilities offering

accommodation. Just five of these agro farms own certification for private accommodation.

Lack of interest for this type of certification results from insufficient knowledge and

awareness. Undertaken research showed that appropriate solution would be unification of

information and their subsequent disclosure to providers of accommodation in accessible and

understandable way.

Key words

Agrotourism,agrofarm, South Moravia region, certification, private accommodation

Úvod

Předmětem zájmu předloženého textu je certifikace ubytovacích zařízení v agroturistice. V

jihomoravském kraji je pouze pět certifikovaných farem z celkového počtu dvaceti zařízení. V

současné praxi chování cílových skupin cestovního ruchu na trhu lze přitom identifikovat

určité výhody, které provozovatelům certifikace přináší. Přes to je o ni v praxi poměrně malý

zájem. V textu se snažíme identifikovat příčiny tohoto stavu a navrhnout jeho zlepšení. Řada

cílových skupin v cestovním ruchu vyhledává spíše certifikovaná zařízení, která by měla být

zárukou určitých standardů, než necertifikovaná zařízení, u kterých do jisté míry neví, co je

čeká. Certifikace na určitý standard tak může předejít nepříjemným situacím vyplívajících z

nesplněných očekávání hostů. Podnikatelům se vyplatí zachovat určitý standard služeb, díky

1 Bc. Lucie Kellnerová, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno

(kellnerovalucie@seznam.cz)

54

kterým mohou vyhovět dalším platným předpisům, jako jsou například hygienické, požární

apod. Dále pak mohou lépe stanovit cenu za služby, která by měla obstát v konkurenčním

prostředí a pozdvihnout image firmy (Stříbrná, 1996). V několika případech je certifikace

nezbytnou podmínkou pro udělení žádosti o finanční podporu (Kolektiv, 2002). Díky

certifikaci je tedy možné získat náskok před konkurencí a podnikatelskou prestiž.

Do 31. prosince 1993 byly standard a z toho vyplývající kvalita ubytovacích služeb dány

oborovou normou MOCR č. 73 5412. V současné době tato ani jiné oborové normy neplatí.

Certifikace je tedy nepovinná a mnoho provozovatelů ji nevyžívá.

Ke zkvalitnění služeb cestovního ruchu pro ubytování slouží v současnosti doporučený

standard ubytovacích služeb. Týká se ubytování ve stavbách, jako jsou bytový dům, rodinný

dům, stavba pro individuální rekreaci. Vztahuje se i na turistické ubytování v agroturistice a

venkovské turistice, v kempech, chatových osadách a turistických ubytovnách. Na zpracování

doporučeného standardu ubytovacích služeb spolupracovaly Svaz venkovské turistiky,

ECEAT CZ, Klub českých turistů a Kempy a chatové osady ČR - Živnostenské společenstvo,

sekce cestovního ruchu pro místní rozvoj. Certifikaci provádějí jednotlivá profesní sdružení,

která zároveň dělají kontroly a ručí za kvalitu nabízených služeb. Takto certifikovaná

ubytovací zařízení jsou přednostně propagována centrálou cestovního ruchu na veletrzích a

výstavách cestovního ruchu jak doma, tak v zahraničí (Svaz venkovské turistiky, 2014).

1 Metodika výzkumu

V první fázi výzkumu jsou určena kritéria, která rozhodla, zda ubytovací zařízení bude

zařazeno do výzkumu (jakožto jihomoravské ubytovací zařízení v agroturistice). Kritéria byla

následující:

- zařízení musí poskytovat ubytování v soukromí,

- nabízí možnost zapojit se d chodu farmy jakýmkoliv způsobem, nebo možnost

přijít do kontaktu se zvířaty, například prostřednictvím jízdy na koni,

- ubytování by mělo být provozováno v klidném venkovském prostředí,

Výchozí seznam je inspirován publikací Agroturistika v České republice, která podává

ucelený přehled agroturistických zařízení v České republice (Dudák, 2012).

V Jihomoravském kraji se dle zdroje vyskytuje 24 agroturistických zařízení. Z širšího

seznamu bylo nutné vyřadit Koňský ráj Iveta a Farmu Bolka Polívky, které v době výzkumu

nebyly v provozu. Dále není zařazen Ranč Ořešín, který neposkytuje ubytování.

Po této selekci vznikl seznam 21 agroturistických zařízení, které splňují výše uvedené

podmínky pro zařazení do výzkumu. Seznam zařízení je k nahlédnutí ve druhé kapitole. Po

dotazníkovém šetření byla vyřazena farma Na konci světa. Tuto farmu majitel provozuje

pouze pro známé. Dvě farmy nereagovali na dotazníkové šetření a výzkum tak zahrnuje 18

odpovědí z 20 splňujících zřízení v jihomoravském kraji.

Ve druhé fázi byly stanoveny dvě hypotézy. První je založena na předpokladu, že

“provozovatelé ubytovacích zařízení v agroturistice se nesnaží získat certifikaci ubytování v

soukromí. “ Druhá hypotéza staví na předpokladu, že “provozovatelé ubytovacích zařízení v

55

agoturistice nedostatečně informují zákazníky o standardu ubytování. “ Na základě hypotéz

byl stanoven cíl: zjistit důvody nevyužívání možností získání certifikace v soukromí ze strany

ubytovacích zařízení v agroturistice.

V třetí fázi byla stanovena jako metoda sběru dat dotazníkové šetření. Dotazník byl zaměřen

na provozovatele agroturistických zařízení.

Obr. 1. Dotazník

56

2 Lokalizace agroturistických zařízení v Jihomoravském kraji

Obr. 2: Agrofarmy v Jihomoravském kraji (modré - vinařství, žluté - zbylé farmy)

Zdroj: vlastní zpracovánís, využitím podkladů na Google Earth.

Na obrázku 2 je zaznačeno 20 agroturistických zařízení, které byly kontaktovány v rámci

výzkumu. Modrá barva značí agroturistická zařízení věnující se vinařství a žlutá barva ostatní

agrofarmy.

Agroturistická zařízení se nejvíce koncentrují na jihu Jihomoravského kraje při hranicích

s Rakouskem a Slovenskem a jejich hustota je vysoká především v okrese Břeclav. V tomto

okrese se také shlukují všechna agroturistická zařízení zaměřená na vinařství.

Dále je uveden seznam agrofarem zahrnutých do výzkumu a rozdělených podle toho zda

certifikaci mají či nikoliv.

Certifikovaná ubytovací zařízení: Farma Trnka, ekofarma Jáňův dvůr, Ranč Kameňák, Ranč

U Jelena, Víno Sýkora.

Ubytovací zařízení bez certifikace: Agrocentrum Ohrada, Farma Smolův mlýn, Farma Trnka,

Horňácká farma, Horse Farm, Jalový dvůr, Jáňův dvůr, Jelení farma, Osada Havranů, Ovčí

terasy, Pension Falkom, Penzion u dvou babiček, Penzion U ďáblova kopyta, Ranč Kameňák,

Ranč U jelena, Rodinné vinařství Šilínek

3 Výsledky výzkumu

Výzkum ukázal, že pouze 5 zařízení poskytuje možnost ubytování sezóně, ostatní celoročně.

Pro většinu zařízení představují zahraniční turisté cca 10% hostů.

57

Certifikát ubytování v soukromí vlastní 5 z 18 objektů. Při vyplňování dotazníku bylo patrné,

že ubytovatelé, kteří tento certifikát vlastní, nebo jejich zaměstnanci, o tomto certifikátu

nemají mnoho informací. V některých případech se zaměstnanci museli informovat u

ostatních kolegů, protože sami nevěděli, jestli tento certifikát vůbec mají. Toto zjištění je

opravdu zarážející.

13

5

Jakou nabízíte možnost ubytování?

celoroční

sezónní

3

13

2

Kolik procent zahraničních turistů se u Vás ubytovává?

žádní

1-10%

10-50%

nad 50%

58

Sedmi majitelům agroturistického zařízení připadá certifikát zbytečný. Podle těchto majitelů

jim certifikát nemůže nijak pomoci a tak za něj nechtějí utrácet své finance. Další tři

ubytovatelé uvedli, že na vyřízení certifikátu nemají čas, vyřízení se jim zdá zdlouhavé a

náročné, proto se do získání certifikace nepouští. U posledních tří poskytovatelů, kteří

odpověděli jiný důvod, jsou důvody proč nevlastní certifikaci následující: dva majitelé o

certifikaci vědí a v budoucnu by ji chtěli nechat zavést, zatím jim v tom brání nedostatek času

na získání informací o certifikaci, poslední poskytovatel netuší, že tato certifikace existuje.

Z těchto odpovědí vyplývá, že poskytovatelé nemají moc informací o této certifikaci a tedy

neví, jaké by pro ně mohla mít výhody.

Dva z pěti provozovatelů agroturistických zařízení, kteří vlastní certifikát, o této certifikaci

neinformují. Důvody jsou následující: první své potencionální zákazníky neinformuje,

protože od získání certifikace neaktualizoval stránky. Druhý majitel agrofarmy uvedl, že

informovat hosty o certifikaci je zbytečné. Zbylí tři provozovatelé agroturistiky sice

odpověděli, že o certifikaci informují, při kontrolování této skutečnosti však bylo zjištěno, že

na internetových stránkách se objevují pouze informace o kategorii, ve které se ubytovací

zařízení nacházejí. Informace o samotné certifikaci nebo třídě ubytovacího zařízení nebyly

nalezeny. Majitelé tedy zákazníkům moc informací o kvalitě ubytovacích služeb nepodávají.

7

3

3

Pokud nevlastníte certifikát ubytování v soukromí, je to z důvodu:

certifikát je zbytečný

vyřízení certifikátu jezdlouhavé, nebo náročné

ubytovací zařízenínesplňuje kritériacertifikace

jiný důvod

59

Dotazníkové šetření tak potvrdilo obě stanovené hypotézy a splnilo i svůj na začátku

stanovený cíl, který byl: zjistit, proč ubytovací zařízení nevyužívají možnosti získat certifikaci

v soukromí.

4 Diskuze

4.1 Nezájem o certifikaci

Provozovatelé agroturistických zařízení mají k zavedení certifikace ubytování v soukromí

obecně negativní postoj a myslí si, že je to zbytečné investování peněz, které se jim nevyplatí.

Problém nezájmu o certifikaci se netýká jen necertifikovaných agrofarem. Provozovatelé,

kteří vlastní certifikát ubytování v soukromí neberou tento certifikát jako něco co mohou

využít ke svému prospěchu. Vzhledem k jejich nízké informovanosti je velmi pravděpodobné,

že nevyužívají všechny výhody certifikátu, na které mají nárok. Problémem je tedy

nedostatečná informovanost o certifikaci a z toho vyplývající nezájem o ni.

Situaci by mohlo podpořit vytvoření seznamu agroturistických zařízeními v České republice.

Těmto zařízením by se pak prostřednictvím emailových adres zaslala internetová stránka

vytvořená za účelem informování o certifikaci, ale i o jiných důležitých věcech týkajících se

agroturistiky. Byla by zde např. možnost online poradny v oblasti agroturistiky a možnost

diskuze mezi poskytovateli agroturistických zařízení. Na stránkách svazu venkovské turistiky

a agroturistiky můžeme sice nalézt řadu informací o certifikaci, ale nelze tam najít všechny

podstatné informace, které by majitelé agrofarem měli vědět. Bylo by také dobré, aby

vyškolení pracovníci prováděli semináře, na které by mohli provozovatelé agrofarem přijít a

prostřednictvím těchto seminářů získat dostatek informací. I když certifikace ubytování

v soukromí určitě neřeší všechny problémy, které mohou v podnikání v agroturistice nastat,

může pomoci například při propagaci - certifikovaná ubytovací zařízení jsou přednostně

propagována centrálou cestovního ruchu na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma i

v zahraničí. Dalším pozitivem je možnost díky certifikaci lépe stanovit cenu za službu a

obstát v konkurenčním prostředí. Nehledě na to, že je certifikace mnohokrát podmínkou

žádosti o finanční podporu.

1

3

1

Jakou má Vaše ubytovací zařízení kategorii?

kemp

ubytovací objekt/letní byts vlastním vařením

ubytování se stravováním(Bed and Breakfast)

60

4.2 Nedostatečné informování o certifikaci a standardu ubytování

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že dvě z pěti agrofarem o certifikaci ubytování

v soukromí neinformují. Jeden z majitelů odpověděl, že o certifikaci neinformuje vzhledem

k tomu, že od získání této certifikace neaktualizoval stránky. Druhý majitel uvedl, že

informovat potencionální zákazníky o certifikaci považuje za zbytečné. Podle jeho názoru, by

si lidé neměli vybírat farmu podle hvězdiček a neměli by chtít standardy jako v hotelu. Hosté

by si měli farmu vybrat, jelikož chtějí zažít autentický život na farmě. Zbylé tři agrofarmy,

sice uvedly, že o certifikaci informují, ale na jejich internetových stránkách tyto informace

nejsou. Poskytovatelé ubytovacích zařízení informují pouze o kategorii ubytovacích zařízení.

Majitelé certifikovaných agrofarem by měli informovat své potencionální zákazníky o

certifikaci, ale i samotného zařazení do kategorie a třídy. Zákazníci by měli mít možnost

předem se informovat o standardu poskytovaných služeb, na jejichž základě by se rozhodli,

zda je pro ně výběr dané agrofarmy dobrá volba. Ubytovací zařízení mají povinnost

informovat o kategorii a třídě u vstupu do ubytovacího zařízení. Informovanost o standardu

služeb a vybavení ubytovacího zařízení doporučuji i ostatním zařízením, které certifikát

nemají. Na svých stránkách by měli co nejpravdivěji popsat, jak ubytovací zařízení vypadá a

co poskytuje. Díky těmto informacím se předejde mnohdy nepříjemným překvapením na

straně zákazníka, kdy po příjezdu na farmu zjistí, že jeho představy se od reality velmi liší.

4.3 Proměnlivost zaměření agroturistiky

Agroturistika od svého vzniku prošla řadou změn a stále jimi prochází. Mění se jak konkrétní

obsah, tak i podoby agroturistiky. Původně se na tato zařízení jezdilo za účelem pomoci

v chodu dané farmy. Hosté např. zkoušeli sekat trávu, starat se o zvířata, kydat hnůj, pomáhat

při žních atp. Za pomoc na farmě bylo také možné získat ubytování zdarma. Tato původní

činnost trávení volného času na farmě ustupuje do pozadí. Při rozhovoru s provozovateli

agroturistiky bylo mimo řešení otázek dotazníku často rozebíráno i toto téma. Někteří majitelé

agroturistických zařízení uvedli, že za celou dobu podnikání v tomto oboru se nesetkali s tím,

že by hosté měli zájem zapojit se do prací na farmě. Na jiných farmách sice nějaký zájem byl,

ale nebyl příliš velký. V zařízeních s vinařským zaměřením je například zájem o exkurze do

vinic, přednášky a diskuze o pěstování vína. Samotná práce na vinici už pro hosty tak

atraktivní není. Podle majitelů agrofarem tedy hosté nemají zájem o tento aspekt

agroturistiky.

Místo těchto činností se do popředí dostávají tyto priority:

- Kontakt se zvířaty – možnost zvířata krmit, pohladit si je a dozvědět se o nich

zajímavé informace, hosté se také často zajímají o to, v jakých podmínkách jsou

zvířata chována atp.

- Projížďky na koních – tato činnost je velmi oblíbená, hosté se rádi jen tak projedou na

koních nebo se zúčastní lekci jízdy, oblíbené jsou i například jízdy v kočáru.

- Domácí výrobky – turisté se rádi dozvědí informace o pěstování a výrobě produktů,

v poslední době se do obliby dostaly produkty, které jsou BIO, lidé rádi tyto produkty

ochutnají i zakoupí.

- Dalšími zálibami mohou být poznávání venkovských tradic a řemesel, čisté a klidné

venkovské prostředí, rybaření a spoustu dalších. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský

kraj disponuje hustou sítí cyklostezek a vinařských stezek, je zde v oblibě

cykloturistika i vinařská turistika.

61

Závěr

Jihomoravský kraj má díky svým kulturním, přírodním a historickým předpokladům vhodné

podmínky pro agroturistiku. Pomocí výzkumu bylo zjištěno, že v Jihomoravském kraji se

nachází 20 zařízení, které provozují agroturistiku. Cíle a hypotézy stanovené na začátku

výzkumu byly potvrzeny. Jedním z hlavních zjištění výzkumu je, že provozovatelé agrofarem

jsou nedostatečně informováni o certifikaci ubytování v soukromí. Díky špatné

informovanosti není o tuto certifikaci zájem. Poskytovatelé ubytování v agroturistice by si

měli uvědomit, že certifikace sebou přináší řadu výhod, například výhodné podmínky při

propagaci, náskok před konkurencí, certifikace také zvyšuje podnikatelskou prestiž. Nehledě

na to, že certifikace je v mnoha případech podmínkou pro žádost o finanční podporu. Dále by

měli zohlednit, že hosté jsou v současné době daleko náročnější a vyžadují určitou

standardizaci služeb, kterou může certifikace poskytnout. Všechny tyto informace a mnoho

dalších důležitých informací o certifikaci a agroturistice by, dle mého návrhu, měly být

soustředěny na konkrétní webovou stránku, která bude snadno dostupná a o které budou vědět

všechna agroturistická zařízení. Dále navrhuji, že by bylo vhodné, pořádání různých seminářů

zaměřené na tuto problematiku, o kterých by byli majitelé agrofarem informováni a mohli se

tak dále ve svém oboru vzdělávat.

Literatura

DUDÁK, Vladislav, ed. a PAVELKA, Zdenko, ed. 2012, Agroturistika v České republice:

dovolená na venkově. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 280 s. ISBN 978-80-87683-03-3.

KOLEKTIV, 2002, Agroturistika:praktický rádce. České Budějovice: Rosa, 20s.

STŘÍBRNÁ, Marie, 1996, Ubytování ve vesnické turistice. 2. vyd. V Praze: Institut výchovy

a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 46 s. ISBN 80-7105-128-4.

Svaz venkovské turistiky. Poslání svazu [online]. 2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z:

<http://svazvt.cz/index.htm>

TROJAN, Jakub. A comparison of methodological guides for creating microregional

strategies of Central European rural areas. Case study: Czech Republic. HUMAN

GEOGRAPHIES – Journal of Studies and Research in Human Geography, University of

Bucharest, Vol. 6, 1 (2012), od s. 19-24, 6 s. ISSN 2067-2284. 2012.

doi:10.5719/hgeo.2012.61.19.

62

SYSTÉM GASTRONOMICKÉ CATERINGOVÉ PODPORY VE

ŠPANĚLSKU

THE SYSTEM OF GASTRONOMIC CATERING SUPPORT IN SPAIN

TOMÁŠ ULBRICH

1

Abstrakt

Cílem předkládaného textu je seznámit čtenáře s problematikou systému cateringové podpory

v zahraničních podmínkách, konkrétně v Katalánsku ve Španělsku. Článek krátce představí

španělskou kuchyni a její vybrané pokrmy a nápoje, dále představí specifika cateringového

vybavení v zahraničí.

Klíčová slova

catering, gastronomie, gastronomické služby, hygiena, technologie a zařízení

Abstract

The aim of the thesis is to introduce the reader to the issue of catering support in foreign

conditions, particularly in Catalonia, Spain. Article briefly introduces Spanish cuisine and

selected dishes and drinks, also present specifics of catering equipment abroad.

Key words

catering, gastronomy, catering services, hygiene, technologies and equipment

Úvod

Gastronomická scéna se ve všech svých podobách neustále vyvíjí. Platí to jak v přípravě

pokrmů a nápojů, tak i ve vyvíjejících se potřebách a chutí hostů. Prosazení nebo i udržení se

na trhu v oboru, který se neustále mění, je náročné. Předpokladem úspěchu je neustálé

vzdělávání se a získávání aktuálních informací. V současné době otevřených zdrojů

informačních technologií existuje nepřeberné množství inspirativních, ale i klamavých

informací. V tomto informačním balíku je stále nejcennější informace zažitá nebo přímo

sdělená. Vzdělávání v zahraničí prostřednictvím studijních stáží představuje výjimečnou

možnost kvalitního zapojení se do procesů příprav cateringových produktů.

Charakter a vývoj gastronomie ovlivňuje mnoho přírodních i sociálních faktorů, které

způsobují značné rozdíly ve složení stravy i přípravy pokrmů jednotlivých národů. Klimatické

poměry, historie, náboženství, dostupnost surovin, to vše působí na vývoj kuchařského umění.

Možnosti cestování, rozvoj cestovního ruchu, novodobá migrace obyvatel z ekonomických,

sociálních nebo politických důvodů, způsobila nebývalý rozvoj restaurací, které se zahraničím

1 Mgr. Tomáš Ulbrich, Ph.D., Ústav gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu, Vysoká škola obchodní a

hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno (ulbrich@hotskolabrno.cz)

63

inspirují nebo i zaměřují na zahraniční kuchyni. Lidé si často rádi připomenou atmosféru a

pokrmy, které mohli okusit na dovolené nebo cestách, podělit se o zážitky se svými přáteli

nebo třeba nemají možnost cestování. Restaurace či bistra provozují přímo cizinci a pokrmy

připravují rodilí kuchaři (především etnické kuchyně) nebo místní nadšenci a podnikatelé s

cílem nabídnout hostům zahraniční kuchyni v místních podmínkách. Omezujícím faktorem

může být nedostupnost původních kvalitních surovin, popřípadě jejich cena (Matějka, 1996).

Předkládaný příspěvek se věnuje pracovnímu zahraničnímu dvoutýdenní pobytu v odborníky

oceňované cateringové firmě Food and Mambo v Barceloně ve Španělsku.

1 Španělská gastronomie

Pestrost španělské kuchyně je dána polohou a klimatickými rozdíly jednotlivých oblastí země.

Kuchyně je velmi rozmanitá a chuťově výrazná. Používá mnoha stejných surovin, které různě

zpracovává. Na pobřeží převažují ryby a saláty, ve vnitrozemí masité pokrmy, tedy jídla hutná

a kalorická, tak jak to vyžadují jiné klimatické podmínky. Ale i tato charakteristika je značně

zjednodušená. Nelze totiž hovořit o jedné kuchyni, protože tu vedle sebe existují kuchyně

katalánská, baskická, galicijská, kastilská, andaluská a další. Všude je tradiční časté používání

česneku a olivového oleje, místo něhož se v některých oblastech používá při přípravě pokrmů

spíše sádlo. Nikde nechybí ovoce a zelenina, oblíbené jsou brambory a rajčata.

Stylem úpravy a různými specialitami se liší v jednotlivých regionech, andaluském,

galicijském, katalánském, valencijském, aragonském atd. V přímořských oblastech jsou

pokrmy dobře stravitelné, lehké, používá spoustu ryb, mořských plodů, citrusové ovoce a

čerstvou zeleninu. Ve vnitrozemí je oblíbené spíše maso. Patrný je i vliv africké (maurské)

kuchyně a možnosti dovozu surovin z bývalých španělských kolonií. Pro severní Španělsko

až k Pyrenejím jsou charakteristické omáčky, pro Aragon je typické ragú, pro Katalánii ryby,

region Valencie a Murcie je oblastí rýže, v jižním Španělsku se vše smaží a v centrálním

Španělsku je základem pečení či rožnění (Sedláčková, 2008, Freedman, 2008,

www.restaurant-guide.cz). Nicméně celé Španělsko je propojeno třemi základními pokrmy v

nekonečných regionálních úpravách. Je to sušené vepřové maso jamón, paella a tapas.

Vybrané typické španělské pokrmy:

• Paella - šafránové rizoto ve speciální pánvi, ve které se připravuje i podává kuřecí

maso, zelenina a mořské plody

• Gazpacho - studená polévka z rozmixovaných nebo pasírovaných rajčat a další

zeleniny, česnek a cibule

• Tapas - menší předkrmy (chuťovky) k vínu nebo pivu. Oblíbení jsou tapas bary

výhradně zaměřené na tyto pokrmy (olivy, obalované sépiové kousky, klobásky,

pasty, nakládaná nebo grilovaná zelenina, ančovičky s kouskem chleba, masové

kuličky, plody moře atd.)

• Zarzuela - polévka z různých ryb a plodů moře. Vše se dusí v jednom hrnci s

česnekem, zeleninou, vínem, mandlemi a kořením.

• Sangría – tradiční španělský vinný nápoj s citrusovým ovocem.

1.1 Katalánská gastronomie

Území Španělska rozkládající se na severovýchodě Iberského poloostrova a další ze 17

autonomních oblastí. Katalánsko se rozprostírá při Středozemním moři, na severu hraničí s

64

Francií a Andorrou, kde se rozkládá pohoří Pyreneje, na západě pak sousedí s autonomní

oblastí Aragon. Na jihu provincie Lérida se pak nachází nížina, kudy protéká jedna z

významných řek Španělska – Ebro. Metropolí Katalánska, které tvořilo ve středověku součást

Aragonského království, je město Barcelona. Klenot mezi španělskými městy, kde se potkává

architektura význačného stavitele Antonia Gaudí (jeho chrám Sagrada Familia se staví

dodnes), s architekturou dnešní doby. Úředním jazykem této autonomní oblasti je katalánština

a kastilština, která je oficiálním jazykem Španělského království.

Katalánsko je v historické literatuře oblastí, která má velký význam nejen v publikovaných

dílech, nýbrž také pro svůj velký vliv na gastronomii Španělska jako takovou a to od počátku

14. století. Již ve 13. století publikoval Arnau de Vilanova z medicínského pohledu vlastnosti

některých potravin, způsob jejich přípravy a kulinářské zvyky, které je doprovázejí. Ve 14.

století pak byla sepsána kuchařka s více jak 200 recepty. A kolem roku 1520 byla poprvé

vydána a vytištěna první kniha o španělské kuchyni.

Katalánská gastronomie je jednoduše gastronomií středomořskou se vším, co vede ke zdravé

výživě. Je to dědictví rozdílných kultur a lidských ras od Římanů, Vizigótů, Arabů až po

Francouzce, Navary a Španěly, kteří zanechali otisk ve všech tipech katalánské gastronomie.

Rozlišme tedy tři tipy katalánské kuchyně – kuchyně horská, z nížiny a z moře. Základními

surovinami jsou suroviny typické pro danou část této oblasti. Zvěřina používaná u jídel

připravovaných na horách, zelenina, kuřecí nebo králičí maso pro jídla z nížiny a dary moře

pro oblast ležící u moře.

Vybrané typické katalánské pokrmy:

teplý předkrm "Patatas a la catalana" - katalánské dušené brambory

chřest se sýrem – "Espárragos con queso"

dušené zelené fazolky – "Judías verdes estofadas"

jehněčí plec s lilkem – "Pecho de cordero con berenjas"

dušený králík na čokoládě – "Conejo asado con chocolate"

nejznámější omáčka "salsa catalana" – katalánská omáčka z olivového oleje a bylinek.

darů moře jsou to např. "Mejillones a la catalana" – slávky na katalánský způsob

grilovaný tuňák – "Atún a la brasa"

sladký dezert z vanilkového pudinku s karamelem – "Crema catalana"

víno CAVA – šumivé víno vyráběné metodou "Champanoise"

2 Systém gastronomické cateringové podpory ve Španělsku

Význam slova „catering“ pochází z anglického „cater“ – starat se o někoho, zajišťovat

občerstvení. Specifikem cateringových služeb je možnost realizace gastronomické akce podle

představ zákazníka na libovolném místě a v libovolném čase. Aby úroveň práce byla co

nejvyšší, potřebují poskytovatelé cateringu odpovídající široký sortiment stolního inventáře,

materiální a technologické vybavení, které je jednoduše použitelné a přemístitelné na místo

akce. Catering lze provozovat jako hlavní podnikatelský záměr, nebo jako doplňkovou službu

k hotelovým, restauračním či potravinářským službám. Španělská společnost FOOD and

MAMBO se zaměřuje plně na catering a restaurační služby neposkytuje.

65

2.1 Food and Mambo - technologie a zařízení

Food & Mambo je cateringovou společností se sídlem v Barceloně. Společnost získala různá

ocenění v několika soutěžích, například nejlepší stravování ve Španělsku v letech 2006, 2007,

2010. Catering se zaměřuje na tvorbu vlastních originálních projektů připravených

zákazníkům na míru. Snaží se uplatnit mix kreativity, kvality, odvahy, intuice, dynamiky a

efektivity. Zvláště důraz na kvalitu ingrediencí a efektivitu procesu výroby přináší společnosti

nejen ekonomický úspěch. Promyšlený a účelný systém výroby, investice do moderního

vybavení a technologií umožnuje společnosti nabízet své produkty po celém světě (obr. 1).

Příkladem je cateringová podpora Evropské části série motocyklových závodů Moto GP.

Obr. 1: Hlavní varna s moderním hygienickým řešením podlah

Úkolem tohoto textu není podrobnější popis a seznámení s používanými technologiemi. Proto

se omezíme pouze na výčet nejvíce používaných zařízení, která jsou v České republice více

méně rozšířeny. Jedná se zejména systém na sebe navazujících prvků (graf 1): výkonné

konvektomaty s plně otevíratelnými dvířkami, které umožnují mobilních regálů, šokové

zchlazovače, termomixéry, využití prvků molekulární kuchyně, pece, šokové zchlazování,

zmrazování a balení v modifikované ochranné atmosféře.

Graf 1: Proces výroby produktů cateringu

Kvalitní catering a převoz hotových nebo tepeně připravených pokrmů umožnuje pouze

využití moderních technologií, jako jsou vykuovačky, balící linky s výměnou kyslíku za

inertní plyny, šokové zchlazovače a zmrazovače a další (obr.2). Ucelený proces výroby a

regenerace pokrmů na požadovanou teplotu zobrazujeme v grafu č. 3.

předběžná úprava

konvektomat šokový

zchlazovač

vakuové a ochrané balení

uchovávání, převoz

regenerace expedice

66

Obr. 2: Chlazená balírna

Graf 2: Proces výroby s použitím dlouhého času přípravy produktu

Závěr

Základním předpokladem perfektního a kvalitního pokrmu nebo nápoje je dokonalá úroveň

hygienických podmínek výrobního střediska. Jen v čistém a bezpečném provozu lze vyrobit

jídla zdravotně nezávadná, se kterými budou hosté plně spokojeni.

Volba zařízení výrobního střediska je závislá na formě stravovacího zařízení, jeho účelu,

velikosti a množství připravované stravy. Využití moderních technologií umožňuje

přizpůsobit výrobu současným trendům, potřebám zákazníka a případně získat konkurenční

výhodu. Výroba se stává efektivnější, rychlejší, jednodušší a pro přípravu pohodlnější.

Nezanedbatelné jsou výhody ekonomické, v podobě úspor energií, zdrojů i mzdových

67

nákladů. Zkušenosti ze zahraničí, podniků, které svou úspěšnou činnost postavili právě na

moderních technologiích umožňujících prvotřídní kvalitu pokrmů a nápojů i mimo kuchyně,

tyto řádky jen potvrzují.

Poděkování

Příspěvek vznikl v rámci stáže autora v únoru 2014. Tento pobyt byl financován v rámci

projektu SYNERGIE 4IN - rozvoj diverzifikace vzdělávacích aktivit akreditovaného

studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové: INovace, INternacionalizace,

INiciace, INtegrace (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0133), jehož realizátorem je Vysoká škola

obchodní a hotelová. Jmenovaný projekt je financován v rámci Evropského sociálního fondu

prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Literatura

BRDIČKA, J. Technologie a zařízení pro catering. Praha: Časopis Foodservice 5/2011 s. 16-

18. ISSN 1210-406X

ILLKOVÁ, O. Technologie přípravy pokrmů. 1.vyd. Brno: Rozrazil, 1995. 121s. ISBN 80-

85382-13-X

KOLOUCH, M., VOLFOVÁ, A. Stroje a zařízení v gastronomii a technologie přípravy

pokrmů. 1.vyd. Praha: Fortuna, 2000. 111s. ISBN 80-7168-719-7

KŘIVÁNKOVÁ, E. Výrobní technologie. 1.vyd. Praha: VŠH, 2008. 104s. ISBN 80-86578-

10-0

MARÁDOVÁ, E. Výživa a hygiena ve stravovacích službách. 3.vyd. Praha: VŠH, 2010. 199s.

ISBN 978-80-87411-02-5

METZ, R. Restaurace a host. 1.vyd. Praha: Európa – Sobotáles, 2008. 606s. ISBN 978-80-

86706-18-4

SEDLÁČKOVÁ, H., OTOUPAL, P. Technologie přípravy pokrmů 1. 3.vyd. Praha: Fortuna,

2009. 88s. ISBN 80-7168-912-2

JANÍČEK, R. Cataluña. [online] Brno 2014.

Dostupné na: <www.spanelskerecepty.cz/spanelska-gastronomie/>

68

TERITORIÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO REGIONU V ITÁLII JAKO

DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

TERRITORIAL ANALYSIS OF THE GIVEN REGION IN ITALY LIKE

TOURISM DESTINATION

MAREK ZÁBOJ1

Abstrakt

Článek se věnuje teritoriální analýze jednoho z krásných italských přímořských regionů –

Kalábrie. Hlavním cílem je pomoci ho poznat a poskytnout informace o této destinaci.

V tomto příspěvku jsou uvedena geografická a statistická data, místa zájmu, dopravní

vybavení a další užitečná fakta. Je zřejmé, že tento region v sobě skrývá velký potenciál ke

zlepšení úrovně služeb pro návštěvníky, a tím pak ke zlepšení ekonomické situace. Rovněž jde

o příležitost pro tzv. tour-operátory a cestovní kanceláře spočívající ve spolupráci s místními

poskytovateli služeb (ubytování, doprava, volný čas, gastronomie).

Klíčová slova

region, cestovní ruch, teritoriální analýza, destinace, služby

Abstract

The paper deal with territorial analysis of one of the beautiful Italian seaside regions -

Calabria. The main goal is to support the knowledge and provide important information

about this destination. There are geographical and statistic data, places of interest, transport

facilities and other useful facts in this contribution. It seems this region has big potential to

improve the level of services for tourists to improve its economic situation. It is also the

opportunity for tour operators and travel agencies to cooperate with local providers of

services (accommodation, transport, leisure, gastronomy).

Key words

region, tourism, territorial analysis, destination, services

Introduction

The economic situation of the given region is also dependent on the tourism development.

That is why necessary to support activities focusing on cooperation between all parties and

subjects making business in this field. Another impact and advantage of that good relationship

is also positive figures in social situation which means e.g. reduction of unemployment. These

participants performing support should be from several groups: 1) business subjects

(companies, firms or entrepreneurs), 2) local state authorities and institutions (municipals), 3)

institutions interested in help for subjects operating in tourism (e.g. CzechTourism, Tourist

1 Ing. Marek Záboj, Ph.D., Katedra ekonomie a managementu, Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.,

Bosonožská 9, 625 00 Brno (zaboj@hotskolabrno.cz, 736 101 762)

69

Information Centres) and 4) local inhabitants. In the case of common affecting the positive

development it is possible to reach the synergy effect. It means higher benefits than in case of

performance of subject isolated from one another. One of the key presumption of this

profitable results is to know the given destination with its potential. It means mainly

attractiveness, cultural heritage, and places of interests, transport, accommodation,

gastronomy and other services.

1 General information on the Calabria Region

Some geographical and statistical information on the surrounding territory will surely help

you to better understand the reality of the Region of Calabria. This region is located in the

south of Italy. Calabria borders with the Basilicata region and the Tyrrhenian and Ionian Seas

which surround its coasts, while the Straits of Messina separate Calabria from Sicily.

Territory is mostly mountainous, constituted by coastal plains with massive mountains,

spreading from the Tyrrhenian side to the Ionian. Typical are the high levels of the Sila, of the

Serre, the Aspromonte forests and the Pollino. The hills are full of places of historical interest

and wonderful landscapes. The Calabria territory represents the 5 % of the national territory,

equal to 15.080 square kilometres, and it has about 800 kilometres of coastline. The total

number of its inhabitants is about 2.100.000, while the population density amounts to 138

inhabitants per square kilometre. The local climate is mild, snow is quite unusual in the cities,

and temperature is rarely below 5°C during the winter and rarely above 30°C during the

summer. Calabria is divided into 5 Provinces: Catanzaro, Cosenza, Crotone, Reggio Calabria,

and Vibo Valentia. There is also famous University of Calabria which is situated in the

province of Cosenza. This province is located in the most northern part of Calabria and is the

largest province in the region. The entire area is easily accessible through a network of

modern roads, airports, railway services, and there are comfortable hotel complexes to fit

everyone's needs. The largest city in the area is, almost obviously, Cosenza (about 100.000

inhabitants).

Cosenza and Rende (the university town) are practically joint, only a small river separating

them. The university campus is situated in a green area, close to the village of Arcavacata,

four kilometres from the historical centre of Rende and five from the city of Cosenza. The

town of Rende, situated in the hilly west side of Calabria, is a town of about 30.000

inhabitants. The historical centre is a small old urban centre on the top of a pleasant hill, while

the new part is a modern town built up in the sixties in the plain along the river Crati. In the

historical centre of Rende you will find a variety of ancient buildings, churches, monasteries,

museums, etc., as well as many bars, cafeterias, restaurants and pizzerias. Shopping facilities

are also available in the modern part of Rende.

The city of Cosenza, situated in the valley of the river Crati, 224 meters above the sea level, is

dominated by two rocky-mountains, the Pollino and the Sila. It is a medium size city in the

Calabria region with more than 100.000 inhabitants. All around the old part of the city, which

has been well preserved, new urban quarters are growing with leaps and bounds. The banks of

the river Busento divide the old part of the city from the new. Cosenza is the legendary and

ancient capital of the "Bruzi" whose history is closely linked to the Romans’ since the time of

the Punic wars. In the historical centre a number of famous buildings and monuments bear

witness to the taste of its civilization, to ancient and incorrupt traditions, to important people

who contributed through the ages to the cultural growth of Cosenza. Among the famous

personages who made Cosenza a powerful city and greatly contributed to its history it is

proper to remember Federico II, Isabella di Aragona, Bernardino Telesio, Alarico the great

70

Visigothic King, Aulo Giano Parrasio and the Fratelli Bandiera. Like all cities, Cosenza

naturally has its main streets and shopping areas. A number of theatres, museums, cinemas

and disco pubs can be found scattered around the city. In addition there are quite a few small

galleries which exhibit modern art. The old part of the city has its special brand and charm,

the streets are full of vitality, and the workshops of craftsmen hum with industry, the many

bars located in illustrious ancient palaces have changed to pubs and snack-bars, thus adding

a touch of modernity to such austerity. Corso Telesio has recently become a very trendy and

attractive place for young people who spend there the late night hours in the pubs or listen to

the live concerts that take place in the main squares. In the heart of the modern part of the city

you can find another important street called Corso Mazzini, where young people flock for

their evening promenade and have drinks and food in the cafeterias and snack bars. The shops

on Corso Mazzini are well stocked and the prices and window displays are also worthy of

Rome and Milan. The numerous bookshops are as big and as furnished as those in the Capital.

At the end of Corso Mazzini, straight after Piazza Fera, going down one of the streets leading

off the main road you will find the bus station "autostazione". Here a number of daily buses

connect Cosenza to almost all villages in the province of Cosenza and to others outside the

province. Cosenza and Rende, the town where the university is built, are connected by

a frequent bus service (every hour) to the university campus.

2 Places of interests, costs of living and transport facilities

Transport links are good: Rome is about five hours away by train, and many of the Italian

cities and places so interesting for art, history and cultural life can be readily reached. The

seaside in Paola may also be reached in about 15 minutes’ time by trains leaving from

Castiglione Cosentino Station. And then, last but not least, the great Sila Massif is within

eyeshot, a short drive takes you to its lakes (Cecita, Ampollino, and Arvo), pine forests, alder

groves and beech woods.

Places to Visit in the Historical Centre of Cosenza

1. The Accademia Cosentina founded in 1514 by the famous Pontaniano in Naples - Aulo

Giano Parrasio, rebuilt in 1534 by Bernardino Telesio. Hub of cultural life where the most

topical cultural themes, especially those involving philosophy and sciences are discussed in

lectures and conferences.

2. The Municipal Library, one of the most important libraries in the Calabria Region. This

library, among various book materials, holds a special sector on local literature and culture.

3. The Municipal Theatre by Zumpano, with the handsome neoclassical facade, dedicated to

the pianist Alfonso Rendano. It begun its activity in 1878 and was inaugurated in 1909.

This theatre is very similar in architecture to the Scala Theatre in Milan.

4. The Prefecture, directly opposite to the Municipal Theatre.

5. The Cathedral (il Duomo), a building of the 12th

century in Romanic style, rebuilt by

Federico II di Svevia. The mighty Cathedral is connected by a long passageway to the

Bishop’s Palace in Giano Parrasio Square.

6. Saint Pancrazio’s hill that dominates the City with majesty.

7. The Municipal Museum, interesting for its antique repertoires.

Churches, Monasteries and Convents: 1. Saint Domenico’s (15

th century);

2. Saint Francesco di Paola’s, rebuilt in the 17th

century;

71

3. Saint Agostino and Saint Omobono’s;

4. Saint Francesco di Assisi’s Monastery (13th

century);

5. The Convent of the Virgins and S. Chiara’s (16th

century).

Some important Palaces which bear illustrious names Sersale di Sella, Vaccaro, Gaeta della Steali, Antonio Serra, Contestabile, Ciaccio, Falvo,

Presidi di Calabria, Ferrari di Epaminonda, Palazzo del Governo.

The Norman Castle This castle, located on Saint Pancrazio's hill, is one of the best preserved castles in Calabria. It

was built by the Normans in the 12th

century. It is rectangular in plan with towers at the

corners. Inside, the dungeons and the bastions are of exceptional architectural value.

Cost of living

The cost of living in Southern Italy is somewhat less expensive than in the rest of the country

and Cosenza is surely less expensive than more famous tourist areas and cities of art. A good

example can be the price for a coffee: the cost for an espresso is always less than one EUR.

The price for a meal in a restaurant ranges from a minimum of ten EUR to a maximum of fifty

EUR, depending obviously on what is ordered but also on how fashionable the place is.

Pizzerias are less expensive than restaurants; a pizza and a drink usually cost less than ten

EUR. In reading a menu remember to take into account the "coperto" or the "servizio" that

will be charged as an extra. In Italy prices of hotels are usually above the European average,

in Cosenza and in Rende the minimum price for a single room is about 35 Euro. If you stay in

a hotel, always check if breakfast is included in the price and remember that telephone calls

from your room can be very expensive. You can call abroad from any telephone box, which

usually works with cards and, more and more rarely, with coins. Public transport means are

not very expensive.

Transport Facilities A special bus service connects Cosenza, Rende and the students’ residences to the university

campus. As we have already written, public transport means are not very expensive and in

Cosenza there is a good network of buses, coaches and trains that can easily take you to the

chosen destinations. If you are travelling by train, do always check if a "supplemento rapido"

is needed for the train you are taking. Remember to insert your ticket in the yellow machines

on the platform before getting on the train. These machines stamp on your ticket the departure

date. If the machines are out of order, ask for assistance to the ticket collector on the train.

In Cosenza the tickets for urban busses cost less than one EUR per ride. Some tickets are

valid for an hour and a half and can be used for several rides. Tickets are sold at the

newsagents’ and tobacconists’, not on the bus.

Taxis are quite expensive and it is always better to fix the fare in advance, to avoid unpleasant

surprises.

Conclusion

According to territorial analysis and information mentioned above the Calabria Region has

a big potential for positive development of tourism. It could be used like important destination

for more tour-operators and travel agencies. It offers many attractiveness and places of

interests as necessary assumption to improve business relations and both economic and social

situation in that region. There are also barriers and problems connecting with this

improvement. Nature is very nice, the sea is clear but the environment and seaside services

72

(private buildings, beaches, behaviour and willingness of domestic staff) are not so satisfied

like resorts e.g. in the north of Italy. Another problem could be communication because of

lack of language skills of the domestic people. It is very difficult to ask for some information

for example in English language. Next potential disadvantage could be customs and inhabits

of that region. It means e.g. so called “siesta” in the afternoon and limited opening hours in

stores etc. Calabria Region has key factors to develop contemporary situation but it is

necessary to support the knowledge and language skills for local inhabitants and probably to

change some traditions at least to adopt and satisfy the requirements of potential visitors.

This paper was written due to foreign stay in Italy granted by project ESF titled “SYNERGY

4IN – development of diversification of educational activities at College of Business and

Hotel Management: INovation, INternationalization, INitiation, INtegration” with registration

number CZ.1.07/2.2.00/28.0133.

References

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN

978-80-2473247-3

RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a

příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3

Web sites of Agenzia Nazionale del Turismo [on line, cit. 26. 6. 2014], available on

<http://www.italia.it/en/discover-italy/calabria.html>

Web sites of About.com [online, cit. 18. 6. 2014], available on

<http://www.goitaly.about.com/od/cosenza/>

73

Особые инновации в образовании в области

туристического бизнеса SPECIFIC INNOVATION IN EDUCATION IN THE SECTOR OF

TOURISM

Якуб Троян, Ян Травничек, Томаш Ержабек1

Лаборатория экспериментальной и прикладной географии, Колледж бизнеса

и гостиничного менеджмента Брно Особые инновации в образовании в

области туристического бизнеса

Аннотация

Статья направлена на внедрение инноваций, тенденций и перспектив в дальнейшей

сфере образования в туристической сфере. Ее характерной чертой является значимая

роль пространства или широких пространственных отношений, соединенная сильной

связью с географическими отраслями. Данная статья отражает важность

использования инструментов для обработки пространственной информации

(географические информационные системы), доказывает спрос на свободное

программное обеспечение, которое эффективно используется в образовательных целях

среди взрослого поколения.

Ключевые слова

Дальнейшее образование, туризм, инновации, электронное обучение, ICT

Abstract

This paper is focused on presenting innovative trends, news and prospects in continuing

education with regard to the tourism sector. Its characteristic feature is the significant role of

space or wider spatial relationships, coupled with strong geographic scopes. The proposed text

reflects the importance of using tools for information processing spatial nature (geographic

information systems). Simultaneously paper reflects the demand for free information which, in

combination with free software tools enable effective adult learning. An important part is also a

1 RNDr. Jakub Trojan, Stredoeurópská vysoká škola v Skalici, Kráľovská 386/11, 909 01 Skalica

(trojan@leag.cz)

RNDr. Jan Trávníček, Stredoeurópská vysoká škola v Skalici, Kráľovská 386/11, 909 01 Skalica

(travnicek@leag.cz)

Mgr. Tomáš Jeřábek, MBA, Laboratoř experimentální a aplikované geografie, Vysoká škola obchodní a

hotelová s.r.o., Bosonožská 9, 625 00 Brno (jerabek@leag.cz)

74

technological perspective, the dynamics of its expansion in education sets new boundaries of

human knowledge.

Key words

Further education, tourism, innovation, e-learning, ICT

Введение

Современные технологии в образовании являются ключевыми элементами в системе

изучения андрагогических наук и в значительной степени заменяют традиционные

методы обучения (Průcha и соавт., 2009). Основными устоями современного образования

являются информационные технологии, владельцами которых являются молодые люди

(Prensky, 2002), в то время как взрослое поколение имеет проблемы с освоением новых

технологий. Современный способ предоставления услуг в туристической сфере

посредством ICT удобен как для покупателя, так и для представителя компании (Buhalis,

2003). Несмотря на широкое предоставление ряда учебных программ для подготовки

рабочих кадров в области туристического бизнеса (например, Dougiamas, 2000 или Sigala,

2002), до сих пор на практике не используются (особенно со стороны взрослого

поколения) все возможности, на которые рассчитаны ICT. Однако примеры успешной

работы существуют (например, Gómez, 2010, Trávníček a Trojan, 2008, 2012, Viin и соавт.,

2011). Если брать во внимание, представленный в недавнем времени, показатель роста

динамики ICT и переход к заоблачным технологиям в сфере туризма, необходимо

реагировать соответствующим технологическим новшеством.

Туризм имеет свою специфику в дальнейшем его изучении. Высшая география

(экономическое определение звучит как экономическая субдисциплина) не обойдется без

пространственного аспекта, который обычно обеспечивают географические

информационные системы (ГИС). Подвергнем к обсуждению простой и легкодоступный

отечественный ГИС-портал – Национальный гео-портал INSPIRE.

Другая особенность туристического бизнеса - работа с актуальными данными. Речь идет

не только о гео-данных (хотя это важная часть исследуемой области), но и базовые

данные, которые носят пространственный и социально-экономический характер. Поиск,

анализ и обработка этих данных являются предметом дальнейшей дискуссии, в которой

будут участвовать менее известные альтернативы свободного программного обеспечения.

Статья дополнена тремя исследованиями в сфере туризма - в области науки и научных

исследований.

Данная работа показывает все возможности использования ICT целевой группой на рынке

труда в области туристического бизнеса, то бишь старшим поколением для повышения

своей квалификации. Также это яркий пример недорогого и эффективного использования

имеющихся ресурсов для включения в учебные пособия, чтобы упростить работу

преподавателям андрагогики.

75

1 Электронные приборы в туризме - Национальный гео-портал

INSPIRE и свободные данные

Туризм является одной из дисциплин, которая требует доступ (к) и работу (с)

пространственной информацией. В соответствии с текущими требованиями на рынке

труда, работа с ГИС требует использование доступных технологий. Однако в сфере

туризма не обязательно иметь дело со сложными географическими информационными

системами. Имея доступ к веб-ресурсам можно использовать существующие

картографические серверы (гео-порталы), которые имитируют работу с ГИС и зачастую

даже ее заменяют. Примерами широко используемых порталов являются Mapy.cz

(Seznam), Google Карты (Google) и Bing Карты (Microsoft). Углубленный подход к работе

над пространственными данными (а не только) в области туризма, необходимый для

повышения квалификации специалистов в данной сфере, обеспечивают современные

специализированные гео-порталы. До 2011 года роль ключевого ресурса исполнял гео-

портал Чешского Информационного Агентства (гео-портал CENIA- geoportal.cenia.cz). В

связи с реализацией европейской директивы INSPIRE возник новый национальный гео-

портал INSPIRE (geoportal.gov.cz) см.Рисунок 1. Тот факт, что в этот сервер вносят свой

вклад государственные учреждения по всей территории Чешской Республики (не только

государственные ведомства, но и неправительственные организации, мунипалитеты,

высшие административно- территориальные единицы и др.) становит его самым

надежным картографическим веб-порталом.

Рисунок 1: Национальный гео-портал INSPIRE (источник: http://geoportal.gov.cz)

Национальный гео-портал INSPIRE можно использовать для решения множества задач –

например, для визуализации воды в купальных водоемах в соотношении с типологией

окружающей местности, для изучения в туризме анализа транспортировки в разных

туристических направлениях. Дидактическое (и практическое) значение имеют

возможности печатать и редактировать карты в связи с картографическими изменениями,

которые должен учитывать профессионал туристического бизнеса.

Кроме вышеизложенного, национальный гео-портал связан с рядом возможностей,

которые включают в себя WMS (Web Map Service), который позволяет интерактивно

76

соединять содержимое гео-портала по средствам API с собственными приложениями. К

свободному доступу предлагается бесплатное программное обеспечение (чаще всего с

открытым лицензионным кодом), которое совпадает с характеристиками других

коммерческих приложений.

2 Визуализация географических данных посредствам визуальной

расширенной реальности

Даже если реальный мир является трехмерным, он традиционно представлен в двух

измерениях, особенно на распечатанных картах и на экране монитора. Читателям карт

придется знать стандарты представления карты и быть в состоянии определить

трехмерное отображение информации. Это осложняется в тех случаях, когда

пользователи вынуждены анализировать конкретные извинения по карте. Для решения

этой проблемы можно использовать различные средства визуализации, которые в наше

время широко доступны и включают виртуальные инструменты реальности.

До недавнего времени расширенная реальность рассматривалась как технология,

используемая учеными для различных исследований, но в настоящее время она стала все

более и более доступной для широкой аудитории, в основном в связи с быстро

развивающимися технологиями (Hugues и соавт., 2010, Centeno и соавт., 2009).

Дополненная реальность представлена технологиями, которые соединяют реальный мир

и цифровые элементы. Они используются в разных сферах деятельности: медицине,

военной области , автомобильной навигации. В географических науках расширенная

реальность может быть использована как графический интерфейс для визуализации

пространственных данных.

Среду расширенной реальности, по мнению (Azuma, 1997), можно описать следующими

тремя характеристиками, а именно, сочетание реального и виртуального мира, их

взаимодействие в режиме реального времени и отображение в трехмерном пространстве.

В (Milgram и соавт., 1998) сказано, что между реальным и виртуальным миром лежит

виртуальный континуум, в котором пользователи, в процессе восприятия, сочетают обе

среды – реальную и виртуальную. В данном континууме можно найти как дополненную

реальность, так и расширенную виртуальность. См. Рисунок 2.

Рисунок 2: Виртуальный континуум (ист.: Asai, 2010)

В соответствии с (например, Gonzato и соавт., 2008, Platonov и соавт., 2006, Smith и Brady,

1995) дополненная реальность, а особенно ее доступ для обычных пользователей,

основана на трех устоях.

Первый правило гласит , что без аппаратно-технических технологий не было бы никакого

77

развития расширенной реальности. Согласно второму устою, совершенствование

осуществляется путем программного обеспечения. Третье правило отвечает за данные и

доступ к ним.

При использовании дополненной реальности в географии чаще всего применяются два

понятия визуализации информации, а именно, визуализации при помощи мобильных

устройств и представления трехмерных объектов. Первое упоминание визуализации

предоставляет применять расширенную реальность на основе местоположения

информации (Asai, 2010). Информация, полученная при помощи GPS (Global Positioning

System) передается на сервер через Интернет. Основываясь на полученной информации,

происходит дальнейший поиск соответствующих данных, которые затем отображаются

на экране мобильных устройств см. Рисунок 3.

Рисунок 3: Визуализация на основе местоположения информации

(Источник: http://www.newdigitaleconomics.com)

Другая концепция трехмерного представления, когда объект выводится на специальную

подставку – см. Рисунок 4

Рисунок 4: Трехмерное отображение (Источник: http://www.ovelf.com)

78

3 Открытые источники (Open source) в учебных пособиях

Свободное программное обеспечение в последнее времяв какой-то степени изменяет

предпочтения основных пользователей ICT. Значительным изменением являются

различные предложения стабильных и простых инструментов, которые результативно

конкурируют с платной альтернативой (например, веб-браузеры, графические программы

и т.д.). На официальных страницах находятся интересующие программы, с которыми

можно свободно работать в соответствии с лицензионными условиями (подробнее здесь:

http://www.opensource.org/licenses/category).

В более глубоком смысле определение Open source (открытые источники) включает в

себя свойства, которыми располагает значительная часть свободного программного

обеспечения. Речь идет о свободном доступе, обновлении и некоммерческих принципах.

На втором конце диапазона находятся первичные коммерческие программы – например,

свободно доступный офисный пакет LibreOffice дополняет платный Microsoft Office.

Свободное программное обеспечение в настоящее время является носителем

прогрессивных инноваций в области ИТ, и имеет более высокие оценки в некоторых

категориях по определению качества, чем первичное платное программное обеспечение

(http://softwareintegrity.coverity.com/coverity-scan-2011-open-source-integrity-report-

registration.html). С учетом экономии средств, свободное программное обеспечение

становится "троянским конем" в дальнейшем развитии образования.

Продвинутые пользователи теперь могут быть оснащены персональным компьютером без

расходования средств. Операционная система (например, Linux), офисный пакет

(LibreOffice), веб-браузер (Mozilla Firefox), мультимедийный плеер (VLC), инструмент

для просмотра и обработки изображений (XnView) и графики (Inkscape, Gimp), архиватор

(7 -Zip), файловый менеджер (FreeCommander), образовательная программа (Moodle),

ГИС (QGIS) ... Все эти инструменты имеют высокое качество исполнения, передовые

функции, регулярное обновление и прогрессивное развитие, простоту использования и

неоспоримый образовательный потенциал. Отдельной главой являются данные, которые

находятся в свободном доступе (например, в области ГИС-технологий масштабный

проект OpenStreetMap: карты составляются без централизованного контроля тысячами

пользователей, загружаются и распространяют ложные данные под лицензией Creative

Commons).

Рисунок 5: Пример части рабочего стола ПК со свободным программным обеспечением

3.1 Пример 1: Дистанционное образование

Примером сочетания современных методов обучения и новых технологических

приложений в области свободного программного обеспечения является обучающая

работа авторов статьи для проекта GEONET (http://www.geo-net.cz), реализованная в

синдикате Учреждения geonics Академии Наук ЧР, Университета им. Палацкого в

Оломоуце (кафедра географии на Факультете естественных наук), и Университета на юге

79

Чехии в г.Будеевице (кафедра географии на Факультете естественных наук). В рамках

этого проекта была повышена квалификация специалистов в области географических

наук. Курсы проходили на базе Университета им. Мендела с участием 30 человек (2х15)

. Обучение, направленное на работу с легкодоступными пространственными данными и

овладение географическими информационными системами, проходило без присутствия

преподавателей (авторов статьи) в аудитории. Они читали лекции из Лаборатории

экспериментальной и прикладной географии, а их изображение и голос передавались

через IP- телефонию и методом видеоконференции. После теоретической и

методологической вводной части следовала вторая часть лекции, посвященная

практической части. Студенты работали за компьютерами, а деятельность преподавателя

демонстрировалась на интерактивной доске. У преподавателей также была возможность

контролировать отдельные установки всех компьютеров, что облегчало им задачу при

решении проблем пользователей. Программа TeamViewer (http://www.teamviewer.com),

чья лицензия (бесплатная для образовательных целей) позволяет полное использование,

обеспечивала сбор и передачу информации между лекторами и студентами в режиме

реального времени. Трехчасовой практический семинар в отсутствии преподавателей не

исключил высокую эффективность обучения и стал примером использования

современных методов обучения в сотрудничестве с высокими технологиями.

3.2 Пример 2: Повышение квалификации преподавателей

Бесплатные технологии дистанционного/заочного обучения в последние годы

увеличиваются в массовом использовании, особенно LMS (learning management system-

Система управления обучением) Moodle. Один из авторов статьи в настоящее время

координирует интеграцию новой сферы с консервативным методом обучения на основе

личного контакта преподавателя и студента. „Липка“ - школьное учреждение по

экологическому образованию (организация, основанная на взносах Южно-Моравского

края) начала на рубеже 2011 и 2012гг. включение модулей электронного обучения в

дальнейшее повышение квалификации взрослого поколения (учителей). Примером может

служить реализация специального исследования для проведения специализированных

мероприятий в области экологического образования, которое состояло из 250 уроков -

семинара, проходящего каждый раз на новом месте.

Использование системы LMS Moodle в учебном процессе упрощает решение конкретных

проблем:

Массовую коммуникацию спонсоров, тренеров и участников. Одна из них

состоялась в недавнем прошлом неэффективно по электронной почте (без

возможности дискуссий, передачи новостей и т.д.).

Все учебные материалы отправлялись по электронной почте или с помощью

хранилища на веб-страницах, как правило, с узким кругом совместимых форматов.

Индивидуальные задания и законченные работы отправлялись преподавателям

посредством электронной почты или в распечатанном виде (без возможности

учета, без записи файлов в единый интерфейс, без параметризации процесса сбора

файлов и т.д.).

В настоящее время проходит испытание на экспериментальное размещение отдельных

публикаций, используя преимущества гипертекста и интерактивного поиска (например,

80

Небольшой экологический словарь - подробнее Máchal и соавт. 2009), готовится

перемещение существующего каталога Библиотеки им. Алеся Завеского из табличного

редактора в базу данных модуля (для дальнейших вариантов использования в системе

LMS Moodle). Для быстрого изучения виртуальной среды, внедрено видео инструктажа и

прилагающие к нему комментарии. Видео загружено через внешний удаленный сервер -

сотрудники могут ознакомиться с принципами работы с высокими технологиями.

Рисунок 6: Пример видео инструктажа по использованию электронного обучения для сотрудников

организации Липка

3.3 Пример 3: Электронные средства обучения в высших учебных заведениях

Университет торговли и гостиничного бизнеса в своей аккредитованной учебной

программе гастрономии, гостиничного бизнеса и туризма дневной и заочной формы

обучения предлагает специальности Менеджер гостиничного и Менеджер туристического

бизнеса. Будущие выпускники являются специалистами по своей области, которая

требует частых дальнейших развитий. И по этой причине студенты готовятся выполнять

свою работу с использованием современных технологий. В качестве основы для

электронного обучения и смешанного обучения используется система управления

обучением (LMS) Moodle, в которой подобраны и подготовлены интерактивные курсы.

Интерактивность и мультимедийность курсов поддерживается соединением аппаратного

обеспечения в классах (интерактивные доски, аудио-видео оборудование) и

многочисленных настроек LMS Moodle, что приводит к возникновению учебной

платформы, которая является исходной точкой для заочного и дистанционного

образования (Рисунок 7).

81

Рисунок 7: Интерактивные курсы для гостиничного и туристического бизнеса Университета

торговли и гостиничного бизнеса (источник: http://elearning.hotskolabrno.cz)

Модулями, которые имеют самый высокий уровень взаимодействия со студентами,

являются практические семинары (сдача и оценка работ на основе peer-to-peer), базы

данных (каталог нужных материалов), онлайн чат или форумы с участием учителей,

примеры тестовых вопросов и т.д. Курсы возникли для обучения студентов университета,

однако в дальнейшем будут в свободном доступе для сотрудников отрасли туризма и

гостиничного бизнеса.

Образовательные материалы это только одна из возможностей LMS Moodle. Она, служит

также местом для обсуждения, инструментом для записи проектов сотрудников

университета, совместных публикаций (например, Trávníček и Trojan,2012), это система

для международных конференций по изучаемой области.

Университет торговли и гостиничного бизнеса посредством Лаборатории

экспериментальной и прикладной географии в 2012 г. приобрел проект, финансируемый

Операционной программой Подготовка к конкурентоспособности с названием

SYNERGIE 4IN- развитие диверсификации образовательной деятельности

аккредитованной программы университета: ИНновация, ИНтернационализация,

ИНициация, ИНтеграция, изменение методики образования на основе высоких

технологий. Занятия пройдут также как и в Примере 1, описанном в данной статье.

Студенты на лекциях будут использовать планшеты и мобильные устройства, которые

будут связаны с устройствами самого преподавателя, тем самым предоставят

возможность обратной связи в режиме реального времени. LMS Moodle с помощью

информационной системы IS Moggis получает новые функции взаимодействия и обмена

данных среди студентов, аудио системы видеонаблюдения в аудиториях, что позволит

быструю подготовку для реализации лекций известных иностранных профессоров без их

физического присутствия.

82

Вышеизложенная информационная инфраструктура становится все более эффективной

для образовательной системы. Из-за минимальных затрат (как материальных, так и

временных, и пространственных) система является самой выгодной для повышения

квалификации и ответом на требования на современном рынке труда.

Выводы и обсуждения

Повышение квалификации в современном обществе улучшает навыки человеческой

личности в необходимой области. Однако недостатком этой системы образования

являются временные и пространственные рамки, для решения которых можно применять

новые технологии. Упомянутый проект Synergie 4IN, рассмотренный в Примере 3, не

охватывает всю современную концепцию и подходы, как прототип повышения

квалификации в области гостиничного и туристического бизнеса, однако он передает

принципы, которые распространенны в экономически развитых странах. Использование

планшетов и мобильных устройств обеспечивает широкую аудиторию заинтересованных

лиц. Современные технологии, например, планшеты с сенсорными экранами высокого

разрешения, беспроводной доступ в Интернет, увеличивают результативность курсов.

Теперь позволено изучать престижные курсы по повышению квалификации в

Массачусетском Технологическом Институте, Кембриджском университете,

Университете Сорбонны и всего лишь с помощью IPad и ITunes U. Для профессионалов в

области туризма являются также важными инструменты, работающие на основе

использования местоположения пользователя (location-based services) в сочетании с

расширенной реальностью, которая, например, дает возможность эффективно и гибко

обучить управлять текущими данными,. Выбор инструментов для обучения ведется в

соответствии с уровнем современного развития новых технологий, квалификации

учителей (Пример 3), а также возможности пользователей, которых привлечет более

эффективная работа с популярными источниками. В данной статье описаны случаи,

доказывающие внедрение новых технологий в практику и не только для

экспериментальных целей.

Литература

ASAI, K: Visualisation Based on Geographic Information in Augmented Reality. The Open

University of Japan, InTech Japan, 2010.

AZUMA, R.: A survey of augmented reality. Teleoperators and Virtual Environmentals, 1997.

BOBRICH, J., OTTO, S.: Augmented maps. In Symposium on Geospatial Theory, Processing

and Applications, Otawa, 2002.

BUHALIS, D. eTourism: Information technology for strategic tourism management. Harlow:

Prentice Hall, 2003. 375 s.

CENTENO, J. A. S, MITISHITA, E. A., KISHI, R. T.: Augmented reality for the visualization

of maps. In 6th

International Symposium on Mobile Mapping Technology, Presidente Prudente,

Sao Paulo, Brazil, 2009.

83

Coverity Scan 2011: Open Source Integrity Report. Доступно из

<http://softwareintegrity.coverity.com/coverity-scan-2011-open-source-integrity-report-

registration.html>

DOUGIAMAS, M. (2000). Improving the effectiveness of tools for Internet based education. In:

Herrmann A., Kulski M. M. (Eds), Flexible Futures in Tertiary Teaching. Proceedings of the

9th Annual Teaching Learning Forum, 2-4 February 2000. Perth: Curtin University of

Technology. 2000, [cit. 2012-3-17]. Доступно из

<http://lsn.curtin.edu.au/tlf/tlf2000/dougiamas.html>

GeoNET: Network for scientifical and educational communication and partnership in the

regional development and public service. Доступно из: <http://www.geo-net.cz>

GÓMEZ, A. C. Teaching innovation And Use Of The ICT In The Teaching-Learning Process

Within The New Framework Of The EHEA, By Means Of Moodle Platform. American Journal of

Business Education – Special Edition, 2010, 3 (13), s. 13-19.

GONZATO, J. C., ARCILA, T., CRESPIN, B.: Virtual objects on real oceans. In GRAPH-

ICON 2008, Moscou, 2008.

HUGUES, O., CIEUTAT, J. M., GUITTON, P.: An experimental augmented reality platform

for assisted maritime navigation. In Proceedings of the 1st Augmented Human International

Conference, New York, 2010.

KEAHEY, K., FIGUEIREDO, R., FORTES, J., FREEMAN, T., TSUGAWA, M. Science

Clouds: Early Experiences in Cloud Computing for Scientific Applications. In: First Workshop

on Cloud Computing and its Applications (CCA'08), 2008, s. 1-6.

MÁCHAL, A. a kol. Malý ekologický a environmentální slovníček.переработанное и

дополненное изд., 2008, Brno : Rezekvítek. 55 s.

MILGRAM, P., TAKEMURA, H., UTSUMI, A., KISHINO, F.: Augmented reality: a class of

displays on the reality-virtuality continuum. Proceedings of Telemanipulator and Telepresence

Technologies, SPIE, 1994.

Národní geoportál INSPIRE. Доступно из: < http://geoportal.gov.cz>

Open source initiative. Доступно из: <http://www.opensource.org/licenses/category>

PASTUCHOVÁ, M. Open source přebírá v oblasti softwaru klíčovou roli. ICT manažer

[online]. Доступно из: <http://www.ictmanazer.cz/2011/11/open-source-prebira-v-oblasti-

softwaru-klicovou-roli/>

PLATONOV, J., HEIBEL, H., MEIER, P., GROLLMANN, B.: A mobile markerless ar systém

for maintenance and repair. In Proceedings of 5th IEEE and ACM International Symposium on

Mixed and Augmented Reality, IEEE Computer Society, Washington, 2006.

PRENSKY, M. Digital Natives, Digital Immigrants. On the Horizon. 2002, 9 (5). Доступно из

84

<http://www.marcprensky.com/writing/Prensky%20-

%20Digital%20Natives,%20Digital%20Immigrants%20-%20Part1.pdf>

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha: Portál, 2009.

400 s.

SIGALA, M. The evolution of internet pedagogy: Benefits for tourism and hospitality education.

Journal of Hospitality, Leisure, Sport and Tourism Education, 2002, 1 (2), s. 29-45.

SMITH, S., BRADY, J.: Susan – a new approach to lowlevel image processing. International

Journal of Computer Vision, 1995.

TeamViewer. Доступно online из: <http://www.teamviewer.com>

TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J. Project training in landscape research at Institute of Geography,

Brno. GeoScape, Ústí nad Labem: Jan Evangelista Purkyne University. 2008, 3, 1, s. 73-79.

TOMASI, C., KANADE, T.: Detection and tracking of point features. Tech. Rep. CMU-CS-91-

132, Carnegie Mellon University, 1991.

TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J. Kolaborativní tvorba publikací v cestovním ruchu

prostřednictvím learning management system. In Nové trendy a technologie v cestovním ruchu.

Jihlava and Technology. 2011, s 767-775.: Vysoká škola polytechnická, 2012. В печатном

виде.

VIIN, T., JUUST, L., KOOR, T. Case study: Hospitality and Tourism Students´ Expectations

and Preference in e-Learning. In: Matic, J. Wallington, C. J. Tourism a Hospitality, Drivers of

Transition. 29th

Annual EuroCHRIE Conference, Dubrovnik Croatia. Dubrovnik: The

American College of Management

85

Nové výzvy managementu v cestovním ruchu, hotelnictví a gastronomii

Sborník z 2. virtuální konference Vysoké školy obchodní a hotelové navazující na výstupy

projektu „Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové“ (reg. č.

CZ.1.07/2.2.00/15.0440).

Editoři: RNDr. Jakub Trojan

RNDr. Jan Trávníček

Kristýna Austová

Publikace vychází v roce 2014 v nákladu 25 ks na CD.

Jakub Trojan, Jan Trávníček, Kristýna Austová

© Vysoká škola obchodní a hotelová, 2014

ISBN 978-80-87300-58-9