Nielen pre uite¾ov velrstva. Jind™ich Boh

download Nielen pre uite¾ov velrstva. Jind™ich Boh

of 47

  • date post

    15-Mar-2016
  • Category

    Documents

  • view

    241
  • download

    12

Embed Size (px)

description

Včelařská technologie musí být podložena nejnovějšími včelařskými výzkumy, které mají rovněž značný vliv na vysvětlování jednoduchosti chovu včel. Je nutno včelaře naučit zazimovávat jenom silná včelstva a jak je tvořit s ohledem na dynamiku jejich populace a jak včelstva případně posilovat. Již tato znalost značně zjednoduší chov včel.

Transcript of Nielen pre uite¾ov velrstva. Jind™ich Boh

Nejen pro uitele velastv

koly SV po VII. sjezdu.

Hlavn koly eskho svazu vela po VII. sjezdu SV, kter vyplvaj z Programu rozvoje velastv, kter byl vypracovn v souvislosti se zaleovnm R do EU v roce 1999, pinej cel lensk zkladn, ale pedevm uitelm velastv, velask kole a tak funkcionm OV a ZO dal podnty v jejich prci. Chtl bych se zde zejmna jmenovat ti body tchto kol, tak jak byly oslovny ve sjezdovch materilech:

5. Vytvet podmnky pro zvyovn potu velstev u jednotlivch chovatel.

8. Podporovat zven rentability chovu vel v esk republice.

A s tm souvisejc bod 3. Zajistit inn systm vzdlvac a osvtov innosti ke zvyovn odborn kvalifikace len SV i funkcion organizanch sloek.

Nesmme pak tak zapomenout na nkter souasn trendy ve Velastv EU z nich jmenuji zejmna prv ti pro rok 2001, tak jak je shromdil redaktor rakouskho asopisu Bienenwelt v vodnku sla 1/2001:

Snahy o sjednocen l a rmkovch tvar jsou siln podporovny. Ve vzrstajcm trendu se pit nzkm nstavku velk budoucnost. Nastupuj nstavky bez zez (falc). Tyto vechny koly a trendy zasahuj pak do oblasti dalho kolu a to je ovlivnn zven potu velstev na poadovanch minimln 715 tisc, s m souvis tak zven zjemc o velastv a to zejmna v adch mladch lid, kde je nutno vzbudit tak zjem monho vedlejho vdlku. Vechno een je jakoby uito na mru - vedle SV - i pro nov vzniklou Pracovn spolenost nstavkovch vela - CZ. Ta si po vzoru svch evropskch kolegy obdobn koly dala za cl sv innosti.

Ji del dobu je nm jasn, e rozvoj oboru navyovnm vkupn ceny medu nebude mon. Proto je nutno jt druhou cestou - zjednoduenm vrobnch technologi pi zven zskanho mnostv medu a snenm nklad na vrobn prostedky. Jinmi slovy sporou asu a investic. To je reln a ve svt bn. Prv v tto oblasti le velk kol ped vemi naimi osvtovmi pracovnky, velaskou kolou a zejmna uiteli velastv. Znamen to pedevm vyuovat a pednet tak technologie veden vtho potu velstev a ve velask kole uinit k tomu pedpoklady - vybavit velnici koly provoznmi prostedky, zejmna ly, pro praktick vyuovn velastv s vtm potem velstev. Nae jedin velask kola v Nasavrkch m k takovmu dovybaven pedpoklady, protoe si tyto prostedky me vyrobit sama ve vlastnm truhlskm provozu, m zsk dal pedpoklad a to je znalosti potebn k veden Kurz stavby l pro adov velae (tak jako tomu je ji nkolik rok v sousednm Rakousku a Nmecku). Tak v ostatnch sttech stedn Evropy - jak se zd - ji nastal konec "vynalzn" l. To jist povede k plnmu sjednocen lovch soustav, protoe spnost velho hospodstv vede pes zlepen a zjednoduen technologi.

Velask technologie mus bt podloena nejnovjmi velaskmi vzkumy, kter maj rovn znan vliv na vysvtlovn jednoduchosti chovu vel. Je nutno velae nauit zazimovvat jenom siln velstva a jak je tvoit s ohledem na dynamiku jejich populace a jak velstva ppadn posilovat. Ji tato znalost znan zjednodu chov vel. Zklady vuky modernch technologi je nutno u ns ji konen vytvoit. Chtl bych se o to v tto srii nkolika lncch o to pokusit.

Vliv dynamiky populace na velaovu strategii Gen, kter by ovlivoval vnosy medu neexistuje. Jsou jen velstva v rznch stupnch rozvoje v uritch snkch. Proto badatel ve velastv vdy hledali pomr plodu k mnostv vel, kter ovlivuje snku. Ten vak me ovlivovat vela technologi chovu. Je to tak tajemstv roj a peletk ve snce. m vce me velstvo ve snce uvolnit ltavek ke sbru, tm me bt vt vnos.

Dnes ji vme, e nae kraka pi jednomatenm provozu nedosahuje optimln sly velstev pro snku (tj. podle Farrara 60 tisc vel). Pesto Farrarv diagram, kter jsem nzornji upravil, metodicky objasuje, pro je nutno chovat siln velstva. Kdy to nejde s jednou matkou bude nutn pout matky dv.

lut sti spodnho grafu pesvdiv ukazuj pi jak sle a kolik me velstvo uvolnit ltavek pro snku. Posledn konstatovn skuten (tm polovin) sly kraskch velstev jsou ale alarmujc (Liebig -dbj. 2/2001, s. 4 - 6). Nae snaha mus vst k zamylen nad tmto grafem, abychom pochopili nutnost chovu silnch velstev a pro jarn snku pak nutnost pezimovn snkovch velstev.

Dal obrzek jsem vytvoil, jako koln pomcku, podle skutench Bretschkovch populanch kivek. Tento koln diagram vyjaduje, v teoretick prav, dynamiku populace velstva a jeho 4 fze rozvoje (2 vvojov a 2 sestupn), kter znan mohou pispt k pochopen sprvnosti velaskch technologi. Tento diagram jasn vyjaduje, kdy je mono do velstva zasahovat a kdy nechat velstvo v klidu. Kdy velstvo narst do svho maxima a kdy nenvratn kon s vytvenm sv velikosti . Ve velikosti vvojovho maxima musme vidt tak velikost velstva k pezimovn. Je to piblin polovina maxima. Po letnm slunovratu ji dn velaova nmaha velstvo nezesl, protoe velstvo ji pechz do plodovacho reimu zimnch vel. Zbvaj jet jenom dv monosti jak velstva poslit do zimy. Spojovn neb pipojovn oddlk. To jsou jaksi "vel konzervy", vyroben ke konci jarn snky, vetn vchovy mlad matky. Takto provedeme nejen poslen velstva, ale tak jej ppadn zmladme matkou 0-st.

Samotn velikost velstva je zvisl na genetickch vlastnostech matky a na tom, jak se k nmu zachovme v mscch druh rozvojov fze. Pedpokld to dostatek zsob a jejch pliv i ve snkov mezee, protoe jinak kraka omez plodovn, co ovlivn tak velikost maxima a tak dostatek prostoru pro plod a pro med.

Takto se chovaj produkn, star velstva. Mlad velstva - oddlky a smetence - maj vvojov maximu posunuto (mnohdy a do podzimu) podle vytvoen velikosti . Naopak velmi siln (ppadn poslen) velstva maj vvojov maximum posunuto smrem ke kvtnu, co nm pak komplikuje vyuvn letn snky. Dle to znamen pedevm zamezit vyrojen o em, vzhledem k nstavkovmu lu, budeme mluveno v nslednch kapitolch.

V pedel kapitole jsme skonili komplikacemi pi vyuvn 2 snek (jarn a letn), vzhledem k charakterick dynamice populace na kraky. To si vysvtlme na dalm diagramu podle Bretschka. Protoe optimln sbrac motivace (pud) zan u kraky asi 4 tdny ped vrcholem maxima a od dosaen maxima kles, spolu se snenm plodovn, je nutno takto rozvinut velstva pivst do snky, co je nron prv u asn snky. Velstvo v dob kvtu ten, t. j. na potku druh rozvojov fze, teprve piblin vyrovnv svoji zazimovanou slu. To je ale vtinou tak zatek asn snky. Proto pivst do asn jarn snky optimln velstva je mon jenom jejich zazimovnm nebo opt jarnm spojovnm. Sta si od potku pedpokldan asn snky odest 40 dn, co je nutn as vvoje ltavky, abychom vdli, kdy mus bt tyto mlad vely nakladeny, aby tuto snku staily jet stihnout. Druh problm nastv, kdy po snkov pestvce nastoup letn snka. Velstva pro tuto snku nesm bt ji v sestupn fzi, ale jet v rozvojov, tzn. e mus jet dostaten plodovat. Toho doshneme bu vmnou matky po jarn snce nebo oderpnm plodu a vel k tvorb oddlk.

Za snkov velstvo povaujeme velstvo, kter m pomr zavkovanho plodu k vlastnmu velstvu asi 1:1, t. j. velstvo o sle asi 40.000 vel (viz. Farrarv upraven graf). To je na diagramu oznaeno lut. Zobrazen diagram tak jasn ukazuje skutenost, kdy velstvo vyrovnv svoji zazimovanou slu a jak kter velstvo me zashnout do asn, jarn snky, kter v teplejch oblastech zan dokonce ji v dubnu. Tuto asnou snku vyuvaj pevn pezimovan ltavky a mlad vely tyto ltavky pouze uvoluj od pe o plod.

Kvalita zimnch vel v druh polovin dubna, co je dleit pro vyuvn asn jarn snky, zvis tak na situaci plodovn v lednu a noru a jak vidme z tabulky a je rovn odvisl od pezimovan sly velstva. Dal nemn dleit znalost velae je rozdlen letnch a zimnch vel bhem velho roku.

Vztah mezi silou velstva pi vyzimovn a asem prv vvojov fze(Jos.Bretschko: Naturgemsse Bienenzucht, s. 46)

. sla vyzimovn 20.000 dne: mlad vely zimn vely

1 12.5000 4.05.17.0003.000

2 18.00002. 05.17.0003.000

3 20.00017. 04.12.0004.500

4 16.00024. 04.16.7002.300

5 10.00016. 05.15.0003.000

6 18.00001. 05.16.0003.500

II. 25.000 14.04.16.0009.000

IV. 25.000 14. 04.16.0009.000

1 - 6 = 20 - 25% zimnch velII. - IV. = 40% zimnch vel

Tento obrzek byl nakreslen ve voln prav podle Velaskho stavu ve vcarskm Liebefeldu. Na slu letnho i zimnho velstva m vliv tak ivotnost vel. Ta je ovlivnna opt geneticky, ale tak vivou a silou velstva v dob plodovn a vchovy vel. Ve velstvu nesm chybt nic nutnho, o to se star vela, v prv ad o velk plodov hnzdo a dostatek msta pro uloen zsob. Nad plodem se nachz zna oteven, nezavkovan potravy a teprve nad n bude zavkovn zral med. Dle si ukeme jak vliv m as plodovn na peit zimnch vel prv do asn jarn snky. Dlka ivota vel ve velstvu je velmi rozdln. Zatmco matka ije zpravidla 3 a 5 rok, letn vela dlnice naproti tomu jen 3 a 5 tdn. Ale i tato dlka ivota letnch vel se pohybuje v uritm rozmez. Je to dno pedn opt genetickm vlivem matky a jednak vivou letnch vel, t. j. zejmna dostatkem pylu. Nemaj-li letn vely monost konzumovat tak pyl, dlka jejich ivota je velmi zkrcena. A tak kdy se podvme zptn do Zkona minima, pyl je jednm z podstatnch faktor rozvoje velstva. Dlka ivota letnch vel bude tedy tak zleet na snkov krajin. Zatmco velat badatel, kup. Bretschko, Wille a Fluri zjiovali prmrnou ivotnost letnch vel 3 a 6 tdn, tak posledn zveejnn ivotnost letnch vel na kraka z Hohenheimu je jen 2 a 3 tdny (Liebig98). Krtk ivotnost letnch vel m ve velstvu velk ozdravovac vznam, ale ivotnost vel m tak vliv na rst velstva a jeho maximum.

Zimn vely naopak ij a 6 msc a byly pozorovny vely a 9 msc star.

Nkolikalet pozorovn vylhnutch a oznaench vel ve vcarskm Liebefeldu, dnes pod vedenm Dr. Fluriho, jednoznan zjistilo, e zimn vely jsou vychovvny v prbhu dlouh letn, podletn a podzimn periody. Vely lhnouc se ve stejnm ase a na stejnm plstu mohou bt jak letn tak i zimn. V nkterch velstvech se lhnou zimn vely ji v ervenci v jinch teprve v z. Pemna velstva nastv velmi pozvoln. Z diagramu vidme, e m pozdji v podlet a na podzim vylhnut dlnice, tm mn maj monost peovat o plod a o to maj del ivotnost. Souvislost mezi krtkou ivotnost a intenzivn p o plod se jev jako sprvn. Vyrbt vak zimn vely podzimnm podncovnm skonily s nezdarem. S velkmi nkla