Nezaměstnanost, trh práce

Petr Sedláček

Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou.

Poptávka po práci Poptávka po práci je odvozena od produkční

funkce, vyjadřující závislost produkce na množství práce. Příklad česání třešní

• firma maximalizuje zisk• je konkurenční na trhu zboží i trhu práce (mzdy a ceny jsou

utvářeny trhem)• ceny a mzdy jsou flexibilní• Za jakých podmínek najme jednoho dodatečného česáče• K tomu vyvineme produkční funkci

Početpracovníků

Celkovýprodukt

Mezníprodukt

Celkovýpříjem

Mzda(Meznínáklad)

Mezní zisk

L Q(kg) MP(kg) MP x P W

1 120 120 1200 500 700

2 220 100 1000 500 500

3 300 80 800 500 300

4 360 60 600 500 100

5 400 40 400 500 - 100

6 420 20 200 500 - 300

S růstem počtu česáčů celkový produkt roste, ale klesajícím tempem

MPL, který plyne z dodatečné práce, klesá. Pro rozhodování firmy je důležitý peněžní mezní

produkt MPL x P.

Dokonale konkurenční firma bude najímat práci až do bodu, kde se vyrovná peněžní mezní produkt práce s mezním nákladem, tj. tržní mzdovou sazbou

Křivka poptávky po práci je totožná s křivkou peněžního mezního produktu.

Natrhané třešněQ

Počet česáčů (L)MPL

L

420400

360

120

1 4 5 6

1 4 5 6

1200

600

400

200MPL

Firma bude najímat práci, pokud přírůstek z příjmu další jednotky práce bude vyšší než přírůstek nákladů na další jednotku práce.

P. MPL = MCL P.MPL = W MPL = W/P Mezní produkt práce se rovná reálné mzdě

Nabídka práce Volba mezi spotřebou a volným časem

Porovnává mezní užitek ze statků, které by si mohl koupit s mezním užitkem volného času.

Pokud člověk pracuje, obětuje volný čas, pociťuje újmu, odměnou mu je mzda.

Volný čas jako ekonomický statek - vzácný a užitečný• Cena volného času - ušlá mzda

Tvar nabídky práce Mzda je cenou volného času, ale také důchodem

jednotlivce Substituční a důchodový efekt

Oba efekty působí současně a výsledný efekt záleží na tom, který je silnější. Zkušenosti ukazují, že u relativně nižších mzdových

sazeb převládá substituční Při relativně vyšších mzdách naopak převládá

důchodový Individuální nabídka práce je proto zpětně zakřivená Na trhu práce (nabídka po odvětvích) je tržní nabídka

rostoucí, zpětné zakřivení individuálních nabídek již neprojevuje.

W/P

L

S

W/Provnovážná

S

D

L

W/P

W1

W0

W2

Přebytek práce

Nedostatek práce

Na konkurenčním trhu práce předpokládáme pružnou mzdu uvádějící nabídku a poptávku do rovnováhy Konkurenční trh (homogenita práce, dokonalá informace a

mobilita práce)

Změny tržní rovnováhy Posun křivky nabídky práce

imigrační politika, udílení pracovních povolení, koncepce sociální politiky ( podpory v nezaměstnanosti atd.)

W/P

L

D

S1

S2

Posun křivky poptávky po práci S posunem produkční funkce dojde ke

zvýšení/snížení MPL a posunuje se poptávka po práci

Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti Trh práce je ve skutečnosti heterogenním trhem.

Nedokonalý trh s neúplnou informací, s rozdílnými profesemi

Nezaměstnanost (osoby 15 leté a starší) Je bez práce Hledá aktivně práci Je připraven k nástupu práce do 14 dnů

Zaměstnaný je ten, který vykonává placené zaměstnání, ale i ti ,kteří jsou nemocní , na dovolené či stávkují.

Míra nezaměstnanosti u = U/ (L+U)

např. v r.2000 v ČR u = 457 369/ (4 740 006 + 457 369) . 100 = 8,8%

Koeficient pracovní participace L = L/F. 100

Poměr pracovních sil - L (ekonomicky aktivního obyvatelstva) k počtu osob v produktivním věku (například na 15 let) - F

Přirozená míra nezaměstnanosti Během doby :

ztratí určité procento lidí práci (míra ztráty práce) - z Určité procento nezaměstnaných práci najde - n

n U = z E za E dosadíme L-U n.U= z. (L-U) n. U/L = z . (1-U/L) u* = z/(z+n) . 100 - přirozená míra

nezaměstnanosti Přímo úměrně závisí na míře ztráty a nepřímo

úměrně na míře nalézání práce.

Přirozená míra nezaměstnanosti Součásti přirozené míry nezaměstnanosti:

Frikční nezaměstnanost• Spojené s hledáním práce

Strukturální nezaměstnanost• kvalifikační a teritoriální nesoulad

Dobrovolná nezaměstnanost Do přirozené míry nezaměstnanosti nepatří

cyklická nezaměstnanost. Okunův zákon

u = u* - / (Y/Y*) . 100 - 100) / koeficient přirozené vyjadřující reakci

nezaměstnanosti na změny výroby. Příklad v USA u= 4 - 0,4 (0,96.100-100)=5,6% 0,4 znamená , že při 1% snížení

nezaměstnanosti pod přirozenou míru musí vzrůst produkt (HDP) o 2,5%.

Přirozená míra nezaměstnanosti u* Není to nejnižší možná míra nezaměstnanosti

ani její výše nemusí být žádoucí. Skutečná míra nezaměstnanosti kolem ní osciluje Nemá jednoznačnou příčinu Kvantitativní odhady

Závisí podle zemí na dynamice strukturálního vývoje

demografickém vývoji

Míře mobility Sociální infrastruktuře Sociální politice

Odhady v ČR Zpočátku zřejmě rostla, a teprve po stabilizaci

ekonomických vztahů se její tempo zřejmě zpomalí Hájek, Bezděk (v letech 2000/01 8% a 8,8%) měli k

dispozici časovou řadu z let 1991 -2001, kde pro roky 2000 a 2001 použili průměrné roční odhady míry nezaměstnanosti.

Dnes se odhaduje okolo 8%.

Důvody nezaměstnanosti Nedokonalý trh a nedokonalé informace Pojištění a podpory v nezaměstnanosti

Dobrovolná nezaměstnanost Zákon o minimální mzdě Odbory a kolektivní vyjednávání Mzdová rigidita a minimální mzda Efektivní mzda

ČR, výsledky studie o nezaměstnanosti

Skutečný život Uveďte příklad nebo příběh

ze skutečného života. V případě potřeby vyjádřete

pochopení pro situaci účastníků.

Co to znamená Důrazně shrňte váš názor

na dané téma. Shrňte hlavní body hodné

zapamatování.

Další kroky Shrňte, co se od účastníků

očekává. Shrňte, co se očekává od vás.